ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU DIPLOMOVÁ PRÁCE

Lubomír Ţivný

Brno 2008

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Analýza finanční situace podniku“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Renaty Hlaváčkové, CSc. a za použití literatury uvedené v seznamu.

V Brně dne 22. května 2008

........................................................ podpis

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě bych chtěl upřímně poděkovat Ing. Renatě Hlaváčkové, CSc. za její trpělivý přístup, velmi cenné rady, odbornou pomoc a všechen čas, který mi věnovala při zpracovávání této diplomové práce. Zároveň děkuji i řediteli společnosti Stampo, s.r.o. za poskytnutí podkladových materiálů a celkovou spolupráci.

Abstrakt Živný, L.: Analýza finanční situace podniku, Diplomová práce, Brno 2008. Diplomová práce se zabývá analýzou finanční situace podniku Stampo, s.r.o. na základě účetních výkazů v letech 2000 až 2006. V první části práce je popsána problematika chování firem a volby jejich cílů, původ finanční analýzy, její zdroje, uživatelé, metody, nástroje a její teoretická východiska. V další části je po krátkém popisu zkoumané firmy provedena samotná finanční analýza. Za použití elementárních nástrojů technické analýzy je hodnocen vývoj a struktura majetku a zdrojů krytí. Následně je hodnocena efektivita, s jakou podnik využívá svůj majetek, výnosnost jeho kapitálu, platební schopnosti podniku a jeho zadluženost. Pomocí pyramidálních rozkladů je zkoumán vliv hlavních determinant na příslušné ukazatele a za využití bonitních a bankrotních modelů je predikována finanční situace podniku v budoucnu. V závěru práce je hodnocena výkonnost podniku pomocí ekonomické přidané hodnoty a zkoumán tak fakt, zda podnik svým vlastníkům přináší ekonomickou hodnotu, nebo ji ničí. Výsledky této finanční analýzy potvrdily, že zkoumaná společnost je ve stádiu rozvoje a růstu a její finanční situaci můžeme označit za dobrou s doporučením pomalejšího tempa růstu.

Abstract Živný, L.: The Analysis of the Financial Situation of a Company, Diploma thesis, Brno 2008. The thesis is dealing with the analysis of the financial situation of the company Stampo Ltd. on the basis of financial statements from 2000 to 2006. In the first part of the work there are described problems concerning the behaviour of companies and choice of their goals, the origin of the financial analysis, its sources, users, methods, instruments and its theoretic solutions. In the next part, after a short description of the surveyed company, there is performed the financial analysis itself. Using elementary instruments of the technical analysis there is assessed the development and the structure of the possession and the sources of the footage. Subsequently the effectiveness is assessed, which the company utilizes its possession with, the return of capital employed, the solvency of the company and its indebtedness. By the help of pyramidal analysis the influence of the main determinants on the relevant indicators is examined and, using site indexes and bankruptcy models, the future financial situation of the company is predicated. At the end of the work the efficiency of the company is assessed by the help of added economic value and so the fact is surveyed, if the company gives an economic value to its proprietors or if it destroys it. The results of this analysis confirmed that the surveyed company is in the phase of development and growth and we can describe its financial situation as good with the recommendation of slower growth rate.

Obsah 1. ÚVOD ............................................................................................................................................................1 2. CÍL PRÁCE A METODIKA ......................................................................................................................3 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE ..............................................................................................................................5 3.1. CHOVÁNÍ FIREM A JEJICH CÍLE ...............................................................................................................5 3.2. PŮVOD FINANČNÍ A EKONOMICKÉ ANALÝZY ..........................................................................................7 3.3. ZÁJMY SUBJEKTŮ VYUŢÍVAJÍCÍCH FINANČNÍ ANALÝZU .........................................................................8 3.4. ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................................................ 10 3.5. SPOLEHLIVOST A SROVNATELNOST ÚČETNÍCH VÝKAZŮ....................................................................... 13 3.6. FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ DÍLČÍ ČÁSTI ................................................................................................ 14 3.6.1. Metody a nástroje finanční analýzy ........................................................................................ 15 3.6.2. Hodnocení rozsahu a struktury majetku podniku ................................................................... 16 3.6.3. Hodnocení výnosnosti kapitálu .............................................................................................. 17 3.6.4. Hodnocení vyuţití majetku v podniku .................................................................................... 21 3.6.5. Hodnocení platební schopnosti podniku ................................................................................. 24 3.6.6. Hodnocení zadluţenosti podniku ............................................................................................ 26 3.6.7. Analýza soustav ukazatelů...................................................................................................... 29 3.6.7.1. Pyramidální soustavy ukazatelů ............................................................................... 29 3.6.7.2. Predikce finanční tísně podniku ............................................................................... 30 3.6.7.3. Index bonity .............................................................................................................. 31 3.6.7.4. Index důvěryhodnosti českého podniku IN ............................................................... 31 3.6.8. Přidaná hodnota a ekonomická přidaná hodnota .................................................................... 33 3.6.8.1. Nedostatky ukazatele ROI ........................................................................................ 34 3.6.8.2. Důvody rozdílnosti účetního a ekonomického zisku ................................................. 35 3.6.8.3. Postup při stanovení EVA ........................................................................................ 36 3.6.8.4. Určení velikosti průměrných nákladů na kapitál ..................................................... 36 3.6.9. EVA jako nástroj řízení a motivování pracovníků ................................................................. 39 3.6.10. EVA jako nástroj ocenění hodnoty podniku ........................................................................... 40 4. VLASTNÍ PRÁCE .....................................................................................................................................41 4.1. CHARAKTERISTIKA PODNIKU ............................................................................................................... 41 4.1.1. Historie společnosti ................................................................................................................ 42 4.1.2. Zákazníci firmy a její konkurence na trhu .............................................................................. 42 4.2. HODNOCENÍ VÝVOJE MAJETKU PODNIKU ............................................................................................. 43 4.3. VÝVOJ MAJETKU PODNIKU Z POHLEDU JEHO ZDROJŮ KRYTÍ ................................................................ 45 4.4. STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA AKTIV ......................................................................................................... 46 4.5. STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA PASIV ......................................................................................................... 48 4.6. ANALÝZA VÝVOJE A STRUKTURY HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU .......................................................... 49 4.7. HODNOCENÍ VÝKAZU CASH FLOW ........................................................................................................ 51

ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE FIRMY STAMPO, s. r. o.

4.8. HODNOCENÍ VÝNOSNOSTI KAPITÁLU ................................................................................................... 52 4.9. HODNOCENÍ VYUŢITÍ MAJETKU V PODNIKU ......................................................................................... 54 5.11.1. Moţnosti prodeje pohledávek ................................................................................................. 57 4.10. HODNOCENÍ PLATEBNÍ SCHOPNOSTI PODNIKU ..................................................................................... 58 5.12.1. Moţnosti investování volných peněţních prostředků ............................................................. 61 4.11. HODNOCENÍ ZADLUŢENOSTI PODNIKU ................................................................................................. 64 5.13.1. Moţnosti získání podnikatelských úvěrů a jejich RPSN ........................................................ 67 4.12. ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ ......................................................................................................... 68 5.14.1. Pyramidální soustavy ukazatelů ............................................................................................. 68 5.14.2. Predikce finanční tísně podniku ............................................................................................. 69 4.13. EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA ....................................................................................................... 71 5. DISKUSE ....................................................................................................................................................73 6. ZÁVĚR ........................................................................................................................................................80 7. POUŢITÁ LITERATURA ........................................................................................................................81 8. PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................84

1. ÚVOD Ekonomická analýza je důležitým zdrojem informací potřebných pro řízení hospodářských procesů v podnicích založených jejich vlastníky za účelem zhodnocení kapitálu při udržování finanční rovnováhy podniku. Tou se v podstatě rozumí schopnost podniku platit současně splatné závazky z běžných příjmů, budoucí závazky z budoucích příjmů, potřebné investice z vytvořených fondů a neplánované výdaje z rezerv, případně externích zdrojů, které lze bez problémů vypůjčit. Ekonomická analýza, zahrnující finanční analýzu a její informace, slouží jako pomocný podklad pro strategické a operativní plánování. Její včasné užití spolu s rozvinutým výrobním zázemím může vést k překonání případných problémů společnosti a vybudování prosperujícího podniku.

Úspěch v tržní ekonomice je závislý nejen na ekonomické a obchodní zdatnosti vedení firmy, ale v současné době také na znalostech faktorů, které jsou předpokladem její životaschopnosti, tj. schopnosti udržení si ekonomické rovnováhy ve vztahu k okolí, které znamená respektovat zájmy a přinášet užitek všem, kteří jsou nějakým způsobem spjati s její činností.

Současná vlna civilizačních změn charakterizující globální hyperkonkurencí je založená na rozvoji úrovně technologií, znalostí a inovačních procesů, vytvářejících pro podniky ekonomické prostředí. To zvyšuje tlak na chování firem, které jsou založené na nutnosti samostatného vytváření budoucnosti podniku, jako flexibility a pohotovosti, inovativnosti a nalézání nových cest, ale také nutnosti zaměřit se na principy poctivosti, integrity a důvěry.

Hlavní ekonomický cíl podniku je většinou formulován jako udržení jeho existence na trhu a vytváření ekonomického zisku. Jeho pojetí navazuje na myšlenky Alfreda Marshalla z druhé poloviny 19. století a rozlišení účetního a ekonomického zisku. Tato teoretická východiska cíleného chování firem byla počátkem 90. let 20. století rozpracována Američany Stewartem a Sternem v definici základního kritéria výkonnosti firmy čisté současné hodnoty. Je-li firma dostatečně výkonná a dosahuje kladné čisté současné hodnoty, zvyšuje se nejen hodnota vloženého kapitálu do firmy jeho vlastníky a lze tedy hovořit o růstu bohatství vlastníků, ale takový podnik je schopen přinášet prospěch i ostatním subjektům existenčně spojených s podnikem. Aplikaci čisté současné hodnoty do kriterií cílového chování firem umožňuje oddělit vlastnictví podniku od jeho řízení a delegování pravomocí. Jejím prostřednictvím lze spojit zájmy vlastníků a manažerů. Manažeři motivovaní k maximalizaci čisté současné hodnoty budou jednat

strana 1

1. ÚVOD

v zájmu vlastníků firmy. Koncept ekonomické přidané hodnoty lze použít jak pro hodnocení výkonnosti podniku a řízení, tak při ocenění jeho hodnoty.

Výše uvedená koncepce bude aplikována i na jeden český podnik, spadající do oblasti stavebnictví. Stavební průmysl jako takový prošel od roku 1990 procesem postupné restrukturalizace, která nastala po privatizaci. Na českém trhu se vyskytuje několik větších podniků působících celorepublikově a dále pak větší množství menších stavebních firem. V roce 2006 byly provedeny stavební práce za 463 mld. Kč, na HDP se podílely 14,3 %. Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo v roce 2006 2 482 podniků s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za 320 mld. Kč.1

1

Zdroj: Statistika Ministerstva průmyslu a obchodu ČR strana 2

2. CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem této diplomové práce je z účetních podkladů firmy Stampo, s. r. o. vyhodnotit ukazatele sledující vývoj: a) výnosnosti kapitálu využívaného podnikem prostřednictvím úrovně rentability celkového, dlouhodobého a zejména vlastního kapitálu, při vyhodnocování vlivu ziskovosti tržeb, rychlosti obratu kapitálu a vlivu finanční páky v souvislosti s využíváním externích zdrojů financování kapitálových potřeb, b) rozsahu a struktury majetkové a finanční základny se zdůrazněním požadavku přiměřenosti struktury majetku vzhledem k úrovni jeho aktivního využití podnikem, c) rozsahu a struktury finanční základny vzhledem k zadluženosti podniku a jeho schopnosti krýt úroky z úvěrů a splácení těchto úvěrů, d) solventnosti a likvidity podniku spočívající v jeho schopnosti splácet závazky, resp. krátkodobé závazky, e) ekonomické přidané hodnoty, která je v současné době považovaná spolu s tržní přidanou hodnotou za ukazatel kvantifikující dosažení primárního cíle podniku, za který je považován růst hodnoty podniku a tudíž růst bohatství vlastníků.

Jako základní metodické nástroje budou použity: analýza trendů vybraných položek účetních výkazů a ukazatelů z nich odvozených, strukturální analýza pro vyjádření procentního podílu příslušných složek ze stanoveného základu, finanční poměrové ukazatele pro zachycení vztahu mezi dvěma položkami účetních výkazů a ukazatelů z nich odvozených pyramidální soustavy pro zjištění vlivu hlavních determinant na vývoj příslušných ukazatelů, bonitní a bankrotní indikátory založené na matematicko-statistických vícekriteriálních modelech.

Podrobný popis uvedených metodických nástrojů je součástí literární rešerše. Zjištěné ukazatele po celkovém utřídění doplní slovní komentář vysvětlující vývoj ukazatelů podpořený grafy. Pro zvýšení praktického využití práce budou jednotlivé výsledky srovnávány s doporučenými hodnotami i odvětvovým průměrem.

strana 3

2. CÍL PRÁCE A METODIKA

Případné nedostatky podniku zjištěné analýzou budou doplněny návrhy směřujícími k nápravě negativního stavu či doporučeními, jak situaci zlepšit.

Potřebné údaje pro realizaci analýzy podniku budou vzaty z účetnictví podniku za období 2000 až 2006, údaje o oborovém průměru budou získány z dat uveřejněných ve statistických ročenkách Českého statistického úřadu či údajů poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Protože firma během rozšiřování majetku využívá služeb leasingu, byla u některých ukazatelů pro zvýšení vypovídací hodnoty k hodnotě stálých aktiv připočtena i hodnota ostatních aktiv. I když podnik leasingovaný majetek po celou dobu využívá a je jeho ekonomickým vlastníkem, po právní stránce mu do doby zaplacení poslední splátky nenáleží. V rozvaze podniku se objevuje leasingovaný majetek jen jako první navýšená splátka (akontace), resp. časově rozlišený náklad příštích období v ostatních aktivech. Výše akontace u jednotlivého pořizovaného majetku u zkoumané firmy byla vždy více než 60 %. Kdyby byl majetek pořízen koupí, v rozvaze by se zobrazovala jeho kupní cena snížena o odpisy – rozdíl mezi těmito způsoby pořízení byl při hodnocení v komentářích brán v potaz.

Do příloh je vložen seznam použitých zkratek.

strana 4

3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1. Chování firem a jejich cíle O podnicích, tj. institucích vzniklých k výkonu podnikatelské činnosti (Synek, 2003) lze stejně jako o jednotlivcích říci, že svým chováním sledují určitý cíl. Cíle podniků jsou odvozovány empiricky z hospodářské praxe a vcelku nelze nesouhlasit, že cílem každého podniku je tvorba hodnoty. Rozdílnosti lze ale sledovat v tom, jak tuto hodnotu měřit, zda prostřednictvím zisku, rentability, či nově vytvořenou nadhodnotou. Mikroekonomická teorie1 vysvětluje chování firem jejich snahou maximalizovat ekonomický zisk, tedy dosažení co nejvyššího rozdílu mezi získanými příjmy a vynaloženými ekonomickými náklady. Obecně se jedná o bod, ve kterém se velikost dodatečných nákladů na produkci další jednotky rovná velikosti dodatečných příjmů z jeho prodeje. V praxi je však situace složitější, firmy vyrábí většinou více různých statků a konstruovat pro každou z nich křivku poptávky, z ní vyvozovat mezní příjmy a porovnat tuto křivku s mezními náklady, je příliš složité. Přesto zisk zůstává cílem firmy a jako takový představuje hlavní podnět k podnikání. Prostřednictvím zisku firma prokazuje svoji úspěšnost nejen ve vztahu ke svým vlastníkům nebo řídícím pracovníkům, ale i k obchodním partnerům, potažmo konkurenci. Firma může maximalizovat zisk dvěma způsoby:

1) snižováním nákladů,

2) maximalizací příjmů. Snižovat náklady v krátkém období lze vyhledáváním úspor, v dlouhém období pak uplatňováním technického pokroku, který vede ke zvyšování produktivity práce a tím ke snižování nákladů na jednotku produkce. Druhou cestou je maximalizace příjmů. V praxi se setkáváme s podmínkami nedokonalé konkurence, kdy cena statků s rostoucím objemem produkce klesá. Jinak řečeno, od jistého bodu objemu výroby může vést zvyšování produkce k poklesu příjmů firmy. Při maximalizaci zisků firma naráží na stejnou snahu konkurentů. K prosazování zájmu firmy používají cenovou a necenovou konkurenci. V prvním případě jde o cenovou válku, ve druhém případě jsou již zbraně firem sofistikovanější, sice cenově dražší (reklama, propagace), ale jejím

1

Viz Samuelson(1991) či Macáková(2003)

strana 5

2. LITERÁRNÍ REŠERŠE

pozitivním efektem je růst poptávky. Umožňuje tedy zvyšování objemu produkce bez poklesu ceny, popřípadě zvýšení ceny nevyvolá pokles prodeje.

Mezi další možné cíle firem, tvořící alternativu k maximalizaci zisku, uvádí Macáková (2003) tyto: dosažení uspokojivé výše zisku, dosažení určitého podílu na trhu, snaha dlouhodobě přežít, růst a expanze firmy. Významnými alternativními teoriemi popisujícími rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie. Manažerské teorie se zaměřují na chování velkých firem, které již nespravují vlastníci, ale „profesionální řídící pracovníci“ – manažeři. Tyto teorie upozorňují na rozdílné cíle mezi manažery a vlastníky. Model firmy maximalizující obrat naráží na realitu na trhu a nedostatek modelu firmy maximalizující zisk. Objem výroby, při kterém firma maximalizuje svůj zisk, je vždy menší, než objem výroby, při kterém její tržby (= cena*vyrobené množství) dosahují maxima. Spotřebitel či akcionář si však snížení objemu výroby může vykládat jako náznak případných problémů a obrátí se na konkurenci. Vysvětlovat akcionáři paradox, kdy při snížení objemu výroby firma dosáhne vyššího zisku, či odběrateli „…více zboží už nebudeme vyrábět, protože chceme mít vyšší zisky“ jednoduše nejde, a proto firmy raději obětují část zisku za udržení či zvýšení podílu na trhu.

Behavioristické teorie firmy vychází z předpokladu, že výsledné cíle nejsou dílem jednotlivce, ale několika jednotlivců či skupin s různými názory. Cílová funkce firmy proto není v tomto případě maximalizace nějaké proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.

Brealey, Myers(1992), Higgins(1997), i Synek(2003) upozorňují, že hospodářská praxe v posledních desetiletích, vyznačujících se globalizací, internacionalizací ekonomiky a kapitálových trhů, ukazuje, že zejména u velkých podniků řízených managementem sílí tlak na zvyšování hodnoty pro vlastníky podniků. Výsledkem tohoto snažení je prosazování ukazatelů ekonomické a tržní přidané hodnoty, které zájmy vlastníků a ostatních zájmových skupin lépe postihují. Ukazatel přidané hodnoty (MVA) představuje rozdíl mezi tržní hodnotou podniku, kterou by akcionáři získali prodejem svých akcií, a hodnotou, kterou do podniku vložili. Z toho vyplývá omezenost tohoto ukazatele pro akciové společnosti s obchodovatelnými akciemi. Ukazatel strana 6


ekonomické přidané hodnoty (EVA) je kvalifikován jako rozdíl mezi provozním hospodářským výsledkem1 po zdanění a náklady na dlouhodobý kapitál, vlastní i cizí. Z konstrukce ukazatele vyplývá, že upravený zisk z provozní činnosti po zdanění musí být vyšší než náklady dlouhodobě investovaného kapitálu, který představují úroky cizím investorům a výnosy požadované vlastníky. Právě odhalení faktu, že i vlastní kapitál má pro vlastníky podniku svou cenu a že nestačí, aby podnik vykázal zisk nebo určitou úroveň rentability, ale že musí přinést kladnou hodnotu EVA, je hlavním příspěvkem tohoto ukazatele. Primárnímu cíli, tj. vytváření ekonomické přidané hodnoty by mělo být podřizováno jakékoliv rozhodování, hodnocení investic, nových výrobků, výkonnosti vnitropodnikových útvarů i podniků jako celku. To vyžaduje vytvoření uceleného manažerského systému, jehož úkolem je analyzovat faktory, které přispívají k tvorbě hodnoty. Nedílnou součástí tohoto manažerského systému je finanční analýza, umožňující poukázat na hlavní faktory dosahovaného dlouhodobého růstu nadhodnoty podniku.

3.2. Původ finanční a ekonomické analýzy Původ finanční analýzy (Pitris, 2007) je zřejmě stejně starý jako původ peněz. Finanční analýza vznikla pravděpodobně ve Spojených státech amerických, ale z počátku byla spíše teoretickou prací, jež neměla s praktickou finanční analýzou nic společného. Finanční analýzy se vyznačovaly zpočátku tím, že znázorňovaly absolutní změny v účetních výsledcích. Následně se ukázalo, že rozvaha a výkaz zisků a ztrát je zdrojem kvalitních informací, které vedly ke kvalitnímu zjišťování úvěrové schopnosti podniku. Zde šlo především o zájem o likviditu a schopnost přežít. Dalo by se říci, že jsou Spojené státy americké tzv. kolébkou zpracovávání odvětvových přehledů, jež jsou vytvářeny na základě rozvah a výkazů zisků a ztrát. U nás se finanční analýza objevila před druhou světovou válkou.

V zemích s rozvinutou tržní ekonomikou má analýza dlouholetou tradici a stala se neoddělitelnou součástí podnikového řízení. V České republice se objevila před druhou světovou válkou a v posledních letech se stává oblíbeným nástrojem pro hodnocení reálné finanční situace firmy. Tyto finanční výsledky se stávají základním kritériem firemních rozhodnutí a podnikové finance získávají nové postavení, jelikož se dostávají do centra pozornosti. Jsou důležité nejenom 1

V praxi se provozní výsledek hospodaření upravuje o různé účetní poloţky (viz Mařík, 2005) a takto upravený se označuje jako NOPAT. strana 7


pro strategické řízení firmy v oblasti finančního managamentu, ale také při hodnocení a výběru partnerů v obchodu. Základním cílem finančního řízení podniku je především dosažení finanční stability, která se hodnotí pomocí dvou kriterií: Schopnost vytvářet zisk, zajištění přírůstku majetku a zhodnocení vloženého kapitálu. Toto kritérium je považováno za nejdůležitější, jelikož postihuje podstatu podnikání. Zajištění platebních schopností podniku. Toto je považováno sice za druhotné, ale je důležité si uvědomit, že pokud firma nebude solventní, nemůže fungovat.

V 90. letech se v zemích s vyspělou tržní ekonomikou začala ve větší míře prosazovat myšlenka hodnocení ekonomického zisku. Zahrnováním implicitních nákladů do posuzování podnikového hospodaření se hodnotí míra efektivity, s jakou podnik investuje své prostředky, a přináší možnost objektivního srovnání. Snaha o růst hodnoty firmy, rozšiřování jmění vlastníků podniku a snaha alokovat prostředky do nejefektivnějších investic tyto snahy jen podpořily. Účetní hospodářský výsledek a z něho odvozené ukazatele jen z malé části souvisí s tvorbou akcionářské hodnoty. Pomocí účetních postupů může být účetní zisk upravován o různé položky snižující daňový základ a tím i daňové zatížení. Vztah mezi zvýšením zisku a zvýšením ceny akcií na kapitálovém trhu tak prokázal jen velmi malou závislost, oproti tomu růst ekonomické hodnoty přímo souvisí s hodnotou podniku na kapitálovém trhu. Při snaze o co největší růst hodnoty podniku dostávají manažeři jasný cíl, který je v plném souladu se zájmy vlastníků.

3.3. Zájmy subjektů využívajících finanční analýzu Finanční analýza má velmi široké spektrum uživatelů, a to od manažerů firmy přes investory, zaměstnance, věřitele až po veřejnost. Pro každou skupinu uživatelů jsou důležité údaje vycházející z finanční analýzy.

1. Vlastníci podniku, investoři Předními uživateli ekonomické analýzy a tudíž i účetně-finančních výkazů firmy jsou investoři a vlastníci. Ti se rozhodují na základě údajů uvedených ve výkazech, zda vložit do dané firmy svůj kapitál, a tak jej zhodnotit, či nikoli, popřípadě zda ponechat i v budoucnu svůj kapitálový podíl ve firmě. Zaměřují se na rentabilitu, stabilitu, perspektivitu, dividendy, výnosnost, rizikovost investice, na návratnost vložených prostředků a maximální růst hodnoty majetku.

strana 8


2. Manažeři Představují skupinu lidí, která firmu vede a řídí a zároveň je odpovědná za celkovou činnost firmy, tzn. za dosahování stanovených cílů. Pozornost manažerů je orientována na výnosnost, solventnost a likviditu firmy. Tyto a mnohé další účetní údaje následně vedení firmy využívá při manažerských činnostech jako je plánování, rozhodování a kontrola. Vyžadují se informace pro řízení firmy, které umožňují kvalitně rozhodovat o alokaci kapitálu a struktuře aktiv a pasiv.

3. Banky Informace z účetních výkazů slouží jako podklad pro posouzení, poskytnutí čí prodloužení bankovního úvěru. Analýza zadluženosti, likvidity, rentability resp. vývoje těchto ukazatelů pak přispívá k obrazu úvěrové důvěryhodnosti firmy. Banka posoudí schopnost splácet úvěr či půjčku, zváží podnikatelský plán, výhledy do budoucna a následně se rozhodne o udělení či zamítnutí úvěru.

4. Dodavatelé Jejich zájmy jsou obdobné jako zájmy jiných věřitelů, tj. zda podnik je schopen zaplatit dodávky v termínu. Hlavní ukazatele finanční analýzy spadají proto do oblasti likvidity a solventnosti jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého pohledu.

5. Odběratelé Pro tuto skupinu je důležitá dlouhodobá prosperita podniku, zda se dodavatel nedostane do finančních potíží a kvalita poskytovaných dodávek.

6. Zaměstnanci a odbory Zaměstnanci a odbory mají především starost o zachování pracovních míst a o mzdová ujednání. Finanční informace mohou sloužit jako důležité argumenty při kolektivním vyjednávání i jako podklady pro předpověď budoucí úrovně zaměstnanosti.

7. Stát a jeho orgány Stát prostřednictvím vlády a státních orgánů sleduje hospodářskou a finanční situaci na trhu v agregátním měřítku. Sestavováním statistických přehledů kontroluje podniky se státní účastí, plnění daňových povinností či rozdělování finanční výpomoci podnikům.

strana 9


8. Konkurenti Monitorují u svých rivalů úroveň výzkumu a vývoje, intenzitu propagace, cenovou politiku, odvětvovou a zeměpisnou diverzifikaci, investiční aktivitu a v neposlední řadě také úspěšnost akcií na burze. Finanční informace vhodně dokreslují účinky uvedených aktivit na konkurenční schopnosti rivala. Zjištěné parametry (rentabilitu, tržby, zásoby a doby obratu aktiv) porovnávají se svými a tím odhalují vlastní slabé stránky při hledání tržních příležitostí.

9. Veřejnost Zpravidla využívá statistických údajů státních orgánů, burzovních informací a zveřejněných finančních výkazů, převážně ve formě výročních zpráv. Nejčastěji se jedná o drobné investory, uchazeče o zaměstnání (zejména na pozici manažera) apod., kteří se zajímají o budoucí prosperitu podniku, jeho záměry a vývojové trendy.

10. Ostatní uživatelé Mezi další potencionální uživatele bychom mohli zařadit pro přesnost i analytiky, daňové poradce, burzovní makléře, novináře či studenty, kteří využívají dat pro statistické, vědecké, ekonomické či jiné studie a analýzy.

3.4. Základní zdroje informací Základním zdrojem informací potřebných pro provedení finanční analýzy je účetní závěrka firmy. Podnikatelské subjekty jsou povinny ji zveřejňovat ve výroční zprávě. Účetní závěrku společnosti tvoří:

a) rozvaha b) výkaz zisků a ztrát c) cash flow d) příloha k účetní závěrce

Ad a) Rozvaha Sestavuje se ve tvaru bilance a odráží stav majetku a závazků v určitém okamžiku. Bilance vypovídá o třech základních skutečnostech, a to o poměru mezi jednotlivými složkami majetku, dále vypovídá o poměru mezi jednotlivými složkami kapitálu a v neposlední řadě udává vzájemné vztahy mezi jednotlivými položkami majetku a jednotlivými druhy použitého kapitálu. Majetek uspořádaný podle složení se nazývá aktiva, majetek uspořádaný dle zdrojů pořízení nazýváme strana 10


pasiva. Jde o dva úhly pohledu na jeden majetek, které vyjadřují skutečnost, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje. Součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. (Kovanicová, 1995)

Ad b) Výkaz zisků a ztrát Tento výkaz sleduje tvorbu hospodářského výsledku a podává přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé činnosti, tj. provozní, finanční a mimořádnou činnost. Konečným výsledkem výkazu zisků a ztrát je hospodářský výsledek za dané období, a to zisk, případně ztráta. Společně se ziskem se sleduje i přidaná hodnota, vývoj provozního a finančního výsledku hospodaření. Při hodnocení vývoje ziskových položek je kvůli snižujícím se daňovým sazbám vhodné zahrnovat i tuto skutečnost. U provozního výsledku se sleduje, co na jeho vývoj mělo největší vliv a jaký je jeho vývoj v čase – jak jej ovlivňuje růst nákladů a jak růst tržeb. Další významnou položkou je účetní přidaná hodnota představující hodnotu, kterou byl podnik schopen vytvořit v tom nejužším slova smyslu (tržby snížené o provozní náklady, jako je spotřeba materiálu, energie a služeb).

Ad c) Cash flow Při hodnocení likvidity podniku posuzováním položek týkající se oběžného majetku a krátkodobých závazků se zaměřujeme jen na oblast pracovního kapitálu. Celkový přehled o příjmech a výdajích z hlediska zdrojů a účelů jejich vynaložení umožňují analýzy peněžních toků (anglický ekvivalent zní „cash flow“).

Základním cílem přehledu cash flow dle Landy(2008) je zobrazit hlavní zdroje peněžních příjmů a hlavní účely, na které byly finanční prostředky vynaloženy. Výhodou přehledu o peněžních tocích je, že není ovlivněn odpisováním dlouhodobého majetku, časovým rozlišením nákladů a výnosů, tvorbou rezerv, opravných položek, zvýšením pohledávek a výnosů. Tyto operace mají vliv na hospodářský výsledek firmy, ale neovlivňují vývoj peněžních toků. Struktura přehledu zobrazuje kromě aktuálního stavu peněžních prostředků další 3 rozdíly příjmů a výdajů (salda): - z provozní činnosti, - z investiční činnosti, - z finanční činnosti.

Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti podniku, z finančního hlediska je tento tok v podniku nejdůležitější, protože je výrazem finanční síly podniku. Investiční činnost

strana 11


pojednává o pořízení a prodeji dlouhodobého majetku. Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých (případně i krátkodobých) závazků (převážně úvěrů).

Způsoby, jakými lze peněžní toky v podniku sledovat, lze založit na metodě přímé anebo nepřímé. Přímá metoda se používá při sestavování operačních finančních plánů, naopak nepřímá metoda vychází z rozvahy a výsledovky. Výkaz cash flow je kombinací obou metod, nepřímý způsob zjišťování cash flow je uplatňován u provozní činnosti, přímý způsob u investiční a finanční činnosti.

Jelikož se ve výkazu objevují jak kladné, tak záporné hodnoty peněžních toků, nemá smysl kompletní vertikální ani horizontální analýza. Spíše je vhodné sledovat vývoj nejvýznamnějších položek. Peněžní tok z provozní činnosti se skládá z několika dílčích součtů – změny lze detailněji sledovat. Peněžní tok z investiční činnosti bývá ve většině případů záporný, protože jsou peněžní prostředky vynakládány na pořizování či obnovu dlouhodobého majetku. Absolutní hodnota investičních výdajů nám řekne, jak se objem investic změnil oproti minulému roku. Můžeme také srovnat velikost investic s velikostí odpisů. Při pouhé obnově dlouhodobého majetku by částky měly být vyrovnané, při převisu investic nad odpisy firma rozšiřuje majetek a obráceně. Cash flow z finanční činnosti vypovídá o změnách především krátkodobých a dlouhodobých závazků.

Ad d) Příloha k účetní závěrce V této příloze jsou obsaženy další nezbytné a doplňující informace o hospodaření účetní jednotky v daném období. Pro výpočty finanční a zejména ekonomické analýzy je však nutné použít i detailních údajů, které nejsou obsaženy ve výše uvedených výkazech. Jak se můžeme dočíst například u Štohla(2002), jedná se o informace, které obsahuje účetní analytika. Kromě údajů vyplývajících z účetnictví podniku se používají pro stanovení některých ukazatelů i údaje finančního trhu. Využívají se rovněž údaje naturální povahy, například počet zaměstnanců při zjišťování produktivity práce či řada kvalitativních informací, které specifikují konkrétní podmínky činnosti daného podniku, postavení na trhu, apod.

strana 12


3.5. Spolehlivost a srovnatelnost účetních výkazů Při využití informací, případně při interpretaci ukazatelů vycházejících z účetních výkazů je třeba respektovat, že účetní výkazy obsahují několik faktorů, které ať už více, či méně omezují jejich spolehlivost a vypovídací schopnost. Současná literatura uvádí tyto nedostatky: - Princip historických cen v protikladu k inflaci - účetnictví v naší republice je založeno na vykazování aktiv v historických (pořizovacích) cenách, pokud však dochází ke změnám v cenové hladině, dochází k značnému zkreslení, ovlivňující položky výkazů, - Legislativní změny (úpravy fiskální politiky, obchodního práva apod.), - Sezónní, případně konjunkturální výkyvy během roku, které mohou způsobit, že rozvaha nezachycuje průměrný stav během roku, - Chybějící údaje (např. za minulá období neexistují nebo nejsou k dispozici), - Problém srovnatelnosti výkazů časově i mezi subjekty (tj. prostorově). K srovnávání časovému jsou nutné údaje z přílohy k účetní výkazům, která zachycuje (a případně vyčísluje) vliv metodických změn. Otázky mezipodnikového srovnání zejména na mezinárodní úrovni souvisejí s již zmíněnou problematikou harmonizace účetních výkazů v evropském mezinárodním měřítku. (Štohl, 2002) - Samotné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách a celkové kvalitě hospodaření. (Valach, 1997) - Všeobecně používanou praxí při ohodnocování dlouhodobých – stálých aktiv je postupné snižování jejich hodnoty odpisy. Zhodnocování aktiv se na druhou stranu téměř nikdy nebere v úvahu. Tento prvek bývá důležitý zejména v případech firem, které mají hodně majetku ve zhodnocujících se aktivech, jako je orná půda, lesy, doly apod. Skutečná životnost aktiva je však jen zřídkakdy vázána na jeho odepsanost. - V účetních výkazech nejsou vůbec zahrnuty mnohé položky, které mají určitou „vnitřní“ finanční hodnotu. Důvodem jsou objektivní potíže s jejich oceněním, nejzjevnějším z nich jsou lidské zdroje, zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců anebo podpora společnosti významným hospodářským nebo politickým subjektem. (Blaha, 1996) - Výsledovka se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdílu mezi výnosy a náklady podniku. Zisk je však pouhou účetní veličinou, ne skutečným hotovostním příjmem. - Výkaz je sestavován na akruální1 bázi, tzn. tržby za prodané výrobky či služby zahrnují jak tržby okamžitě uhrazené v hotovosti, tak i prodej odběratelům na úvěr. Naopak do tržeb

1

Akruální princip tkví v dodrţování věcné a časové shody mezi náklady a výnosy (tj. aby náklady byly uplatněny ve stejném roce jako s nimi související účetní výnosy). strana 13


není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, které byly realizovány na úvěr v předchozích obdobích. - Obdobná situace je i v oblasti nákladů. Náklady běžného účetního období zahrnují položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, i když s běžným účetním obdobím souvisejí. Vedle toho některé nákladové položky vůbec nejsou hotovostním výdajem spojeným s úbytkem peněžních prostředků, např. odpisy, tvorba rezerv apod. - Mimořádné položky uváděné ve výkazu zisků a ztrát nejsou součástí výsledků běžného období, mohou zjištěné vývojové trendy, užívané pro další období, zkreslit. Proto by při provádění finanční analýzy neměly být brány v úvahu. (Živělová, 1998) - Možnost ovlivňovat výši vykázaného zisku i pomocí legálních účetních postupů, a to velmi výrazně, - Účetní ukazatele nezohledňují časovou hodnotu peněz a především riziko, důsledkem čehož jsou poněkud odtržené od pohledu investorů na kapitálových trzích. (Mařík, 2005)

3.6. Finanční analýza a její dílčí části Každá analýza by se mohla členit na interní a externí. Při interní analýze vycházíme z údajů, které nejsou volně dostupné pro veřejnost a slouží vnitřním záležitostem podniku – viz celý systém podnikového účetnictví. Externí analýza prováděná obvykle nejrůznějšími bankami, investory, věřiteli, obchodními partnery, zaměstnanci či konkurenčními podniky se musí spokojit s běžně dostupnými údaji, které lze nalézt.

Prostřednictvím finanční analýzy lze zhodnotit finanční subsystém podniku z několika úhlů pohledu, ale přitom je nezbytné klást důraz na komplexnost. Jedná se o provázání jednotlivých zjištěných skutečností o výnosnosti podniku, efektivnosti využívání jeho aktiv, dlouhodobé či krátkodobé solventnosti a z ní pak vycházet při hledání rezerv v provozu a investiční činnosti podniku. Ve výsledcích finanční analýzy se hledají rovněž vyhlídky podniku do budoucího období a také odpověď na otázku, zda podnik svým vlastníkům přináší novou hodnotu a bude schopen ji přinášet i v budoucnu.

strana 14


3.6.1. Metody a nástroje finanční analýzy Základní členění metod finanční analýzy, které můžeme najít například u Živělové(1998), je na analýzu fundamentální a analýzu technickou. Fundamentální analýza se zaměřuje na vyhodnocení spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických znalostech analytika. Technická finanční analýza představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat za použití matematických, matematicko-statistických metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně.

Pro řešení různých problémů existují různé nástroje, jejich základem je ale vždy výpočet a interpretace finančních ukazatelů. Jejich výhoda spočívá v možné srovnatelnosti a umožňuje získat rychlý a nenákladný názor na sledovaný podnik. Pomocí dalších technik můžeme provádět časové srovnání, průřezové analýzy, pyramidální rozklady či predikce vývoje do blízké budoucnosti.

Ukazatele, s kterými pracuje technická analýza, můžeme rozdělit na extenzivní a intenzivní. Extenzivní ukazatele zahrnují absolutní i rozdílové ukazatele a nesou informace o rozsahu v přirozených jednotkách. Intenzivní ukazatele naproti tomu charakterizují míru (podíl), v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění. Absolutní ukazatele vyjadřují objem položek účetních výkazů. Poskytují informace o rozsahu podnikových aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. Využívají se při analýze trendů a struktury, či při konstrukci poměrových ukazatelů. Rozdílové ukazatele vyjadřují rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Jedná se například o čistý zisk nebo ukazatele pracovního kapitálu. Poměrové ukazatele získáme podílem ukazatelů absolutních

či rozdílových. Patří

k nejpoužívanějšímu typu ukazatelů ve finanční analýze. Vyjadřují vztahy mezi položkami účetních výkazů. Umožňují provádět časové srovnání, průřezové a srovnávací analýzy. (Živělová, 1998)

Dalším možným členěním finanční analýzy se lze setkat u Kovanicové(1995), která ji rozděluje na elementární metody a vyšší matematicko-statistické metody.

Elementární metody finanční analýzy můžeme dále rozdělit na: analýzu stavových ukazatelů strana 15


- hodnocení rozsahu majetku a - hodnocení jeho struktury analýza rozdílových a tokových ukazatelů o analýza finančních prostředků o analýza cash flow analýza poměrových (intenzivních) ukazatelů o hodnocení výnosnosti o hodnocení efektivnosti využití majetku o analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury o hodnocení platební schopnosti podniku o analýza ukazatelů kapitálového trhu analýza soustav ukazatelů o bonitní modely o pyramidální modely

Vyšší statisticko-matematické metody vyžadují náročnější postupy. V praxi je nejčastěji užíváno regresní diskriminační analýzy a výpočtu korelačních koeficientů. U těchto metod není možné jejich universální použití a získané výsledky je třeba vždy porovnat i s metodami jinými.

3.6.2. Hodnocení rozsahu a struktury majetku podniku Rozsah majetkové a finanční struktury podniku bude zhodnocen nejprve analýzou trendů. Porovnáním absolutní i relativní výše změn účetních výkazů v průběhu několika let zjistíme její vývoj i možné tendence do budoucna. V řadě zemí je již zvykem, že výroční zprávy podniků obsahují i údaje za posledních 5 let, některé společnosti udávají informace až za posledních 10 let.

[3.01]

V naší republice byla ze zákona povinnost uvádět v účetní uzávěrce údaje s dvěma lety nazpět, v současné době se uvádí jen údaje za 1 rok zpět. Delší časové období ovšem umožňuje vytvořit kvalitní časovou řadu, kde lze vyvodit dlouhodobé trendy jednotlivých položek. Interpretace výsledků je vhodné provádět s celkovým přehledem, protože jednotlivé údaje spolu souvisejí a opomenutí jejich hodnocení jak v absolutním, tak v relativním vyjádření strana 16


s ohledem k jiné položce by vedlo k nepřesnému závěru. Při formulaci výsledků je vhodné neopomenout i inflaci v jednotlivých letech.

Pomocí strukturální analýzy zjistíme, jak veliký (či malý) význam mají jednotlivé položky v účetních výkazech pro naše hodnocení. Porovnáním jednotlivých položek k stanovenému základu v rozvaze a výkazu zisků a ztrát zjistíme jejich procentní podíl ve výkazech. Výhodou strukturální analýzy je možnost srovnání údajů v účetních výkazech za delší časové období a mezipodnikové srovnání s konkurencí. Jako obvyklý základ v rozvaze je používáno celkových aktiv. U výkazu zisků a ztrát je nejčastěji pro procentní základ používáno tržeb.

Správný poměr rozložení kapitálu v rozvaze i výkazu zisků a ztrát jako univerzální pravidlo platící pro všechny podniky neexistuje. Co pro jeden podnik by znamenalo zanedlouho krach, to pro druhý podnik je dlouhodobá norma neohrožující životaschopnost firmy. Pro příklad je uvedena statistika z roku 1990 z USA zkoumající 35 podniků z různých oborů činnosti. Dvaadvacet společností zabývajících se výpočetní technikou potřebovalo ke své prosperitě ukazatel samofinancování (vlastní kapitál / celkový kapitál) větší než 0,5 – přičemž 5 z 13 makléřských firem stačilo 0,04-0,02. Čili jedni potřebovali mít minimálně polovinu celkového kapitálu vlastního, přičemž druhým stačilo vlastnit pouhé 2 až 4 % bez ohrožení finanční stability. (Kovanicová, 1995)

Jestliže u analýzy vývoje majetkové a finanční základy je vhodné zohlednit inflaci, u strukturální analýzy to není nutné. Nevýhodou této metody je nemožnost odhalení příčiny jednotlivých změn, absolutní základna se pro výpočet ukazatelů mění a vykazované údaje mohou být věcně nesrovnatelné.

3.6.3.

Hodnocení výnosnosti kapitálu

Rentabilita neboli ziskovost je v praxi nejsledovanějším ukazatelem. Obecně měří efektivitu vložených prostředků jednoduchým porovnáním výnosů a vloženého kapitálu. Protože finanční prostředky jsou omezeným zdrojem, jsou logické požadavky na jejich maximální zhodnocení. Porovnáním různých projektů s různou mírou ziskovosti usnadňuje rozhodování při volbě mezi nimi, realizace nejvýnosnějších projektů zhodnocuje nejlepším způsobem vložený kapitál. Souhrnný ukazatel ziskovosti podniku představuje ROA – rentabilita celkově vloženého kapitálu.

strana 17


[3.02]

Pomocí ROA hodnotíme, jakého celkového efektu podnik dosáhl využitím společně vlastních i cizích zdrojů. Jde o celkovou výnosnost podniku, proto i čitatel by měl zahrnovat míru celkového výnosu. Pokud bychom dosadili do čitatele čistý zisk, ukazatel by byl ovlivněn strukturou kapitálu a nebylo by možné jej použít pro objektivní mezipodnikové srovnání. Druhou variantou tohoto ukazatele je výpočet dávající do poměru součet zisku po zdanění a zdaněných nákladových úroků k celkovým aktivům. Přičtením úroků k zisku se respektuje fakt, že společnost vytváří zisk nejen svým vlastníkům, ale také věřitelům.

Při hodnocení rentability vlastního kapitálu ROE je vhodné do čitatele vložit čistý (disponibilní) zisk po zdanění. Výsledek ukazatele představuje zisk připadající na 1 korunu vloženou vlastníky. Případně po převedení na procenta mohou majitelé poměřovat výnosnost svého kapitálu s dalšími investičními možnostmi. Za nejméně rizikové jsou považovány státní dluhopisy, jejichž výnosnost je dnes 4,85 % p.a. 1

[3.03] nebo

[3.04] Legenda: r – výnosnost investovaného kapitálu, i – úroková míra investovaného kapitálu.

Se vzorcem [3.04] se můžeme setkat u Higginse(1997), tato revidovaná podoba ROE má objevný charakter. Jasně ukazuje, že dopad pákového financování na ROE, závisí na velikosti r ve vztahu k [i ×(1 – daň)]. Je-li výnosnost investovaného kapitálu vyšší než úroková míra po zdanění, pak zvyšování zadlužení (tzv. pákové financování) zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu a naopak. Pákové financování zlepšuje finanční výkonnost, když jde podnikání dobře, avšak zhoršuje ji, když se firmě přestává dařit.

1

Zdroj: Ministerstvo financí ČR za rok 2007[9], v minulých letech se výnosnost pohybovala mezi 4 aţ 5,5 % p.a. [6]. strana 18


Kromě finanční páky se ve vzorci [3.04] objevila i další možnost, jak zvýšit ROE použitím cizího kapitálu. Vztah [i × (1 – daň)] představuje úrokovou sazbu sníženou o daňovou sazbu. Úroky placené za použití cizího kapitálu vstupují do nákladů, čímž snižují základ daně a tím i výslednou daňovou povinnost. V literatuře se tento pojem označuje jako daňový štít – firmám vykazující zisk tak chrání finanční prostředky.

Zisková marže (net profit margin on sales) se počítá jako čistý zisk dělený tržbami. Získáme tím čistý zisk podniku připadající na korunu tržeb, tento údaj porovnávají podniky s oborovým průměrem. Výsledek ziskové marže ovlivňují negativně ceny nákladů a pozitivně prodejní ceny produktů.

[3.05]

Finanční páka má velký význam při hodnocení výnosnosti podniků prostřednictvím pyramidových ukazatelů. Pojem páka je zvolen proto, že prostřednictvím tohoto ukazatele se odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu.

[3.06]

Ve světě podnikání je OPM, jak bývá také ve zkratce nazýváno pákové financování, nástrojem ke zvyšování výnosnosti majetku či investice vlastníků společnosti. Patří sem prozíravá substituce vlastního jmění dluhovým financováním s fixními náklady s nadějí na zvýšení návratnosti vlastního kapitálu. Slovo naděje je zde důležité, protože pákový způsob financování nemusí vždy přinést požadovaný efekt. Jestliže se provozní zisk dostane pod určitou kritickou úroveň, bude pákové financování namísto zvyšování snižovat výnosnost vlastního kapitálu společnosti. (Higgins, 1997) Cizí kapitál bude mít pozitivní vliv na rentabilitu do té doby, dokud náklady na cizí kapitál budou nižší, než výnosnost vlastního kapitálu.

[3.07]

V podstatě je tedy ROIC ukazatelem míry výnosnosti celkového kapitálu investovaného do podnikání bez ohledu na to, zda se označuje jako dluhy nebo vlastní kapitál.

strana 19


Dalším z ukazatelů ekonomické efektivnosti je ROI (Return On Investment), značící v překladu „výnosnost investice“ bývá u nás častěji překládán spíše jako „výnosnost aktiv“. Přestože se jedná o značně nespolehlivý ukazatel, objevuje se snad v každém ohodnocovacím projektu. Hodnotu ROI je vhodné brát pouze jako orientační. Metoda ROI je účetní ohodnocovací metoda podobná metodě výnosnosti vlastního jmění, která je známá spíše pod anglickým pojmem Return On Equity (ROE). (Finance-management, 2007)

[3.08]

ROI může mít i odlišnou podobu, při hodnocení investic se při propočtech můžeme setkat s variantou, kdy čistý zisk je nahrazen průměrným ročním ziskem z investice a místo aktiv ve jmenovateli vložíme náklady na investici. Takto zjištěná rentabilita se porovnává s požadovanou mírou výnosnosti investice (či podniku) a je-li vyšší, lze ji doporučit, v opačném případě bychom investici raději neměli realizovat.

Živělová(1998) uvádí, že v podmínkách České republiky však v současné době rentabilita vlastního kapitálu ve velké většině podniků nenaplňuje uvedené očekávání investorů a pohybuje se hluboko pod hodnotou úrokových sazeb požadovaných obchodními bankami za poskytnutí bankovních úvěrů.

Výnosnost lze posuzovat i u dlouhodobě investovaného kapitálu, do čitatele bychom měli započítat pouze úroky placené z dlouhodobých dluhů a ve jmenovateli sečíst dlouhodobé závazky s vlastním kapitálem. Ve fungujících tržních ekonomikách díky veřejné kontrole a zpětným vazbám výnos z investovaného kapitálu příliš nepřekračuje náklady na pořízení dlouhodobého majetku.

[3.09]

Ukazatele, které vyjadřují vnitřní finanční potenciál podniku, jsou konstruované na bázi cash flow, odrážejí schopnost podniku vytvořit hospodářské přebytky. Cash flow pro tyto potřeby můžeme zjistit ve zjednodušené podobě:

[3.10]

strana 20


[3.11]

Finanční rentabilita vloženého kapitálu vyjadřuje, kolik peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého kapitálu.

3.6.4. Hodnocení využití majetku v podniku V předchozí kapitole byl analyzován vývoj a význam jednotlivých druhů účetních položek (majetku a kapitálu), pomocí ukazatelů aktivity zde bude hodnocena efektivita využívání majetku v podniku. Myšlence ideální firmy, která vlastní optimum majetku, se v realitě můžeme jen neustále přibližovat. Faktem ale zůstává, že pokud podnik má více majetku, než potřebuje, vznikají tak nadbytečné náklady, naopak pokud podnik má nedostatek aktiv, přichází o peníze z tržeb, které by mohl získat. Poměřováním tržeb a aktiv, tokových a stavových položek1 můžeme získat údaje o rychlosti obratu či délce jedné takové obrátky. Čím rychleji se hodnota majetku „odráží“ v tržbách, tím efektivněji jej podnik využívá. S rychlostí „obrátek“ se také zkracuje doba „obrátky“ a tím podnik rychleji inkasuje peněžní prostředky. Rychlost obratu určujeme spíše u dlouhodobého majetku a doba obratu je zajímavější u oběžného majetku, zvlášť u pohledávek. Hodnota těchto ukazatelů se vyjadřuje k určitému časovému úseku (rok, pololetí, čtvrtletí, měsíc či den).

Celkový obrat aktiv (produktivnost vloženého kapitálu) měří efektivitu využití veškerých aktiv v podniku. Pro zpřesnění údajů je vhodné stálá aktiva zprůměrovat z hodnot na začátku a na konci účetního období, neboť aktiva jsou statickou veličinou, kdežto tržby tokovou. Toto platí i pro ostatní ukazatele aktivity. Čím větší je rychlost obratu, tím větší mají vlastníci podniku radost, ale výsledky není vhodné hodnotit bez souvislostí. Pokles rychlosti obratu aktiv nemusí nutně znamenat negativní jev. Budeli podnik například investovat do majetku při nezměněných tržbách, dojde sice k poklesu ukazatele, ale společnosti si tím vytváří růstový potenciál do budoucna. Růst tržeb díky investicím se projeví za určitý čas a nárůst odpisů firmě přinese v dalších letech i vyšší peněžní příjmy (cash flow).

1

Trţby v průběhu roku narůstají, stav dlouhodobého a oběţného majetku v rozvaze je zaznamenán jen staticky. strana 21


[3.12]

Obrat dlouhodobého majetku zjišťuje efektivnost, s jakou podnik využívá budov, strojů, zařízení a jiných stálých aktiv. Udává, kolikrát se hodnota majetku promítne do tržeb za jeden rok. Je důležitý při úvahách o pořízení nových investic, ale opět s důkladným uvážením, protože tento obrat nezahrnuje vliv inflace na pořizovací ceny. Při mezipodnikovém srovnání je třeba vzít v potaz i formy odepisování, podnik se zrychlenými odpisy bude dosahovat lepších výsledků bez jakéhokoli přičinění. Doporučená optimální hodnota je 5,1. (Synek, 2003)

[3.13]

Některé podniky sledují i obrat oběžných aktiv, tedy kolikrát se oběžná aktiva za rok přemění na peníze. Jak u dlouhodobého, tak u oběžného majetku platí, že čím konkrétnější položku poměřujeme s tržbami, tím přesnějších údajů se nám dostane. Agregované položky jako například oběžná aktiva zahrnují součet obratů zásob, pohledávek a krátkodobých finančních prostředků.

[3.14]

Výpočtem doby obratu zásob zjistíme, za jak dlouho se zásoby přemění v ostatní formu oběžného majetku až po peníze, ze kterých se nakoupí další zásoby. Nadbytečné zásoby podnik zatěžují zvýšenými náklady na skladování, nízké naopak brzdí výrobu. U výrobních podniků, kde jsou stanovené normy času spotřeby, normy zásob materiálu, maximální a minimální zásoba, lze spočítat optimální výši zásob, která je v souladu s výrobou i odbytem. Nedostatkem je nesoulad mezi tržbami, které se uvádějí v jejich tržní hodnotě, oproti zásobám, které jsou uvedené v pořizovacích cenách. Nedostatek lze ošetřit změnou ukazatele nákladů na prodané výrobky místo tržeb.

[3.15]

strana 22


I když platí, že čím kratší doba obratu, tím podnik rychleji inkasuje tržby, existuje zde jistý strop. Určuje ho požadavek zabezpečení plynulosti výroby a schopnosti podniku rychle reagovat na zvyšující se poptávku po výrobcích.

[3.16]

Součástí oběžného majetku jsou i pohledávky, u kterých nás zajímá, za jak dlouho se pohledávka přemění na peníze a následně kolik takovýchto obrátek proběhne za rok. Čím kratší je doba obratu, tím rychleji podnik přemění pohledávky v peněžní prostředky a může je opět použít pro další činnost firmy.

[3.17]

[3.18]

[3.19]

V nejlepším případě by bylo potřeba, kdyby tržby nezahrnovaly prodej za hotové, protože pak je ukazatel zkreslený, ale vzhledem k pracnosti zjišťování se zpravidla počítá s tržbami celkem. Průměrná doba obratu pohledávek neboli průměrná doba inkasa se srovnává s běžnými platebními podmínkami, za jakých firma fakturuje své zboží. Je-li doba delší, znamená to, že dlužníci neplatí své závazky včas. Informace z praxe uvádí, že k opožděným platbám dochází, v průměru se jedná 1/3 doby splatnosti, ovšem nejsou výjimkou ani několikaměsíční zpoždění.

Průměrné denní tržby představují velikost tržeb, které podnik získá za jeden den.

[3.20]

Stejně jako lze zjistit, za jak dlouho firma inkasuje v průměru platby za pohledávky, můžeme zjistit i průměrnou dobu, za kterou firma své závazky splácí.

strana 23


[3.21]

V případě nezaplacení pohledávky má podnik možnosti, i když omezené, jak se k pohledávce domoci. K prokázání pravosti pohledávky je důležitá evidence, dokládající vznik pohledávky. Vymáhání lze zjednodušeně shrnout do 5. fází: 1. upomínky, nejprve telefonické, následně poštovní s doručenkou, 2. osobní kontakt věřitele s dlužníkem, 3. předání pohledávky agentuře (viz níže), 4. pokus o smír, 5. vymáhání soudní cestou včetně exekuce.

3.6.5. Hodnocení platební schopnosti podniku Základem analýzy likvidity je posouzení vztahu mezi majetkovými a závazkovými položkami rozvahy. Odečtením krátkodobých závazků od oběžného majetku zjistíme „finanční polštář“, neboli čistý pracovní kapitál, který podniku umožňuje pokračovat ve svých aktivitách v případě nějaké nepříznivé události.

[3.22]

V dnešním rychlém světě obchodů a podnikání se pojem platební schopnost podniku zkracuje (označuje) likviditou. Ukazateli likvidity ověřujeme schopnost podniku dostát svým závazkům a hradit je. Při propočtech poměřujeme „čím je možné platit“ s tím „co je nutné platit“.

U finančních analýz je již klasikou trio ukazatelů s celkovou, pohotovou a peněžní likviditou, poměřující majetek s různou mírou likvidity1. Ukazatele likvidity nám říkají, kolik by toho byl podnik schopen aktuálně zaplatit, kdyby všichni dodavatelé2 požadovali ihned zaplatit své pohledávky. Nejméně likvidní jsou stálá aktiva, protože jejich přeměna na peníze je značně obtížná, ať už pro možnou zastaralost strojů, jejich opotřebení či fyzickou podstatu. Naopak nejvíce likvidní jsou peněžní prostředky v hotovosti a na běžném účtu.

1 2

Likvidita představuje schopnost rychlé přeměny majetku v peněţní prostředky. Přesněji řečeno veškeré krátkodobé závazky by se musely ihned uhradit. strana 24


Ukazatele likvidity dělíme na: a) běžnou likviditu, b) pohotovou likviditu, c) okamžitou likviditu.

ad a) běžná likvidita

[3.23]

Běžná likvidita představuje (po vynásobení 100) procento, v jakém je podnik schopen uhradit své krátkodobé závazky, kdyby prodal veškerá svá oběžná aktiva. V reálném případě je toto jen těžce proveditelné, ale ukazatel slouží zejména pro krátkodobé věřitele, které informuje, do jaké míry jsou jejich investice chráněny hodnotou majetku. Obecně uváděná optimální hodnota u Synka(2003) je 1,5 až 2,5. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je menší riziko platební insolvence. Informační hodnota je však omezena, protože nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv, krátkodobých závazků ani době splatnosti, proto počítáme přesnější ukazatel bez zásob – pohotovou likviditu.

ad b) pohotová likvidita [3.24]

Odstraňuje nevýhody předchozího ukazatele a v čitateli ponechává jen veškeré peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a pohledávky. Pro reálnou vypovídací hodnotu je nutné vyloučit z pohledávek ty, jejichž doba splatnosti už dávno vypršela. Pokud je rozdíl mezi běžnou a pohotovou likviditou podstatný, poukazuje to na větší množství zásob držených v podniku. Pokud lze omezit zásoby, aniž by byla ohrožena výroba, podnik může snížením zásob ušetřit na nákladech. Obecně doporučovaná hodnota u Kovanicové(1995) je 1,5, přičemž hodnota menší než 1 je považována za kritickou1.

ad c) okamžitá likvidita [3.25]

1

Zde se opět dostáváme k vyváţenosti majetku a zdrojů jeho krytí, resp. finanční prostředky s pohledávkami by měly být minimálně takové, jako hodnota krátkodobých závazků. strana 25


Okamžitá likvidita nás informuje o tom, jak velkou část pohledávek je podnik okamžitě schopen splatit. Z tria ukazatelů likvidity je právě tento nejdůležitější, protože jeho vypovídací hodnota je jasným signálem pro případné věřitele. Vlastníci si tento ukazatel mohou upravit na okamžitě splatné závazky, nicméně díky každodennímu kontaktu s děním v podniku je výsledek ukazatele zřejmě nijak nezaskočí. Velmi nízké množství finančních prostředků způsobí podniku problémy se splácením závazků. Na druhou stranu značně veliké množství finančních prostředků otevírá možnosti jejich dalšího efektivnějšího investování a zhodnocování1. Pro správné závěry je nutné výsledné hodnoty porovnat s odvětvovým průměrem či konkurencí.

[3.26]

Všechny předešlé ukazatele likvidity patří mezi tzv. statické, protože jsou určeny k pevnému datu. Tento neduh odstraňuje ukazatel počítaný s cash flow, což je toková veličina.

[3.27]

Vykresluje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžních toků v daném období – neboli vytvářet peněžní prostředky potřebné k úhradě krátkodobých závazků. Optimum podle Valacha(1997) je přibližně 0,4.

Problém u likvidity je v úhlu pohledu vlastníka vs. věřitele. Pro věřitele je důležitá vysoká likvidita, zajišťující mu nižší riziko ztráty svého vkladu. U majitele podniku je situace opačná, zadržování nadměrných finančních prostředků firmě nepřináší žádný užitek, a proto volné peněžní prostředky bývají dále investovány a zhodnocovány.

3.6.6. Hodnocení zadluženosti podniku Pomocí různých ukazatelů zadluženosti měříme, jakým rozsahem podnik užívá k financování svých aktivit cizí kapitál (dluh). V literatuře tyto ukazatele někdy najdeme pod pojmem ukazatele finanční páky či finanční stability. Při vysokém poměru cizích zdrojů k celkovým aktivům, a tedy

1

O moţnostech financování volných peněţních prostředků, a jejich dalšího zhodnocování bude pojednáno v následující kapitole. strana 26


vysoké zadluženosti, je ohrožena finanční stabilita podniku. Věřitelé při vkladu peněžních prostředků podstupují riziko, a proto za poskytnutý kapitál požadují vyšší úrok. V případě žádosti o bankovní úvěr může vysoká zadluženost působit problémy ve formě různých smluvních podmínek, které vedou k ochraně věřitele a omezují možnosti žadatele s penězi operovat. Těmito argumenty popisující extrémní situaci mělo být naznačeno, že zvyšující zadlužení zdražuje cizí kapitál. Na druhou stranu je cizí kapitál pro podniky zajímavý, protože úroky, které musí platit za cizí kapitál a jež si následně mohou zahrnout v přiměřené1 výši do nákladů, snižují daňový základ, zvyšují rentabilitu a jsou tudíž levnější formou kapitálu než finanční prostředky vlastní. Tomuto vztahu se říká finanční páka. Zadlužování podniku má ale své hranice a efekt finanční páky je výhodné využívat jen do jisté míry. Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se liší dle oboru podnikání firem – jak již bylo uvedeno v úvodu této práce. V ideálním teoretickém případě by měl být minimální podíl vlastního kapitálu stejně veliký jako podíl kapitálu cizího. V takovém případě jsou vlastníci schopni pokrýt všechny dluhy u svých věřitelů. Zadluženost, jako základní ukazatel, popisuje míru celkových závazků k celkovým aktivům. Zajímavá je zejména pro dlouhodobé věřitele a investory, kteří své prostředky vkládají do společnosti, a zajímá je, jaké riziko tím podstupují.

[3.28]

Celková zadluženost syntetizuje údaje celkem, rozložením závazků na krátkodobé a dlouhodobé (tedy se splatností delší než jeden rok) dostaneme dlouhodobou a krátkodobou zadluženost: [3.29]

a [3.30]

Doporučené hodnoty lze brát pouze obecně, pro jednotlivá odvětví se optima značně liší. Údaj sám o sobě je dosti výstižný a je na vedení podniku, jak se k výsledné skutečnosti postaví. Doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti je míra samofinancování, která počítá, jakou 1

Do konce roku 2007 byly placené nákladové úroky v plné výši daňově uznatelné. strana 27


měrou jsou aktiva podniku financována z vlastních zdrojů, a vypovídá o finanční stabilitě podniku. Převrácená hodnota míry samofinancování je možným způsobem vyjádření finanční páky. [3.31]

Při podezřele nízkém zadlužení, nebo možná z opatrnosti můžeme otestovat, zda podnik z přílišné opatrnosti nevyužívá příliš málo cizích finančních zdrojů a není tzv. překapitalizován. V konečném důsledku by se nic vážného nedělo, jen by to bylo známkou toho, že podnik má více kapitálu, než potřebuje. Protože stálá aktiva by měla být kryta vlastním kapitálem, optimální hodnoty se pohybují okolo 1.

[3.32]

U vysoce zadlužených podniků (a u ostatních pro klid duše) zjišťujeme, zda nemají málo kapitálu a nedošlo tak u nich k podkapitalizování. Jak uvádí Synek(2003), takovýto neblahý stav způsobuje poruchy v chodu podniku. Do této situace se může dostat podnik například v období expanze, kdy podnik prudce rozšiřuje výrobu a prodej, nakupuje zásoby, majetek i pohledávky. Tato aktiva nejsou kryta potřebnými finančními zdroji a vzniká problém. Podnik se zadlužuje u svých dodavatelů a tímto krátkodobým cizím kapitálem je kryt i dlouhodobý majetek. Po čase se podnik takto dostane do platební neschopnosti a s podnikem je konec.

[3.33]

Aby bylo vše v pořádku a stálá aktiva (dlouhodobý majetek) byla kryta dlouhodobým kapitálem, měla by hodnota ukazatele být vyšší než 1. Ukazatel menší než 1 poukazuje na nedostatek dlouhodobého kapitálu a možné blížící se problémy. Živělová(1998) popisuje další příznaky podkapitalizování: nízká hodnota ukazatele míry samofinancování, nepříznivá výše ukazatelů platební schopnosti, růst doby obratu pohledávek, vysoké dlouhodobé úvěry podniku. Ale i ukazatele, které by se na první pohled hodnotily příznivě: zkrácení doby obratu zásob, růst zisku ve vztahu k vlastnímu jmění.

strana 28


Předcházející ukazatele využívaly údaje plynoucí z rozvahy, nicméně výkaz zisků a ztrát obsahuje také využitelné informace. Porovnáním EBITu s placenými úroky zjišťujeme schopnost úrokového krytí podniku. Při extrémní situaci poměru těchto hodnot rovnající se 1 by to znamenalo, že ke krytí nákladových úroků je třeba celého zisku společnosti. Jako všeobecné doporučení uvádí Kislingerová(2005) hodnotu 3, tedy aby EBIT byl minimálně 3x větší než nákladové úroky. Někdy má smysl místo EBITu použít spíš cash flow jednoduchým přičtením odpisů a případných rezerv k zisku.

[3.34]

3.6.7. Analýza soustav ukazatelů 3.6.7.1. Pyramidální soustavy ukazatelů Ukazatele rentability je někdy možné rozkládat na dílčí celky a zjišťovat, jak se podílely na celkovém výsledku. Tyto pyramidální rozklady byly poprvé použity v chemické nadnárodní společnosti Du Ponte, podle níž jsou označovány jako Du Pontovy diagramy či Du Pontovy rovnice. Nejčastějším rozkladem je dekompozice rentability vlastního kapitálu (ROE) na rentabilitu celkového kapitálu (ROA) a finanční páku. ROA můžeme dále rozložit na součin rentability tržeb a obratu aktiv. Naštěstí tento slovní chaos můžeme napsat i přehledněji pomocí vzorců:

[3.35]

Z rozkladu pak zjistíme, jestli rentabilitu vlastního kapitálu ovlivňují více velikosti marží (ziskovost tržeb) či rychlost obratu aktiv. Čím jsou hodnoty vyšší, tím větší mají vlastníci podniku radost, ale výsledky není vhodné hodnotit bez souvislostí, jak již bylo v předcházejícím textu podotknuto. Ziskovost tržeb posuzuje úspěšnost firmy s jejími produkty na trhu. Nízká úroveň ukazatele může poukazovat na nedostatky ve vedení firmy. Vysoká ziskovost je jistě potěšující zpráva, v budoucnu ale s velkou pravděpodobností může na trh přilákat konkurenční firmy. Je tedy dobré

strana 29


počítat s touto variantou a na příchod konkurence se připravit, vysoké marže také nejsou dlouhodobé a s jejich poklesem je třeba počítat. Celkový obrat aktiv měří efektivitu využívání majetku v podniku. Čím lepší technické vybavení podnik vlastní a čím lépe jej dokáže využívat, tím silnější je jeho pozice na trhu oproti konkurenci. V souvislosti se ziskovou marží je vhodné provést rozbor pohledávek a vyloučit z nich „nedobytné“ pohledávky, protože tržby v účetním pojetí ještě nepředstavují peníze v hotovosti. Poslední třetí možností, jak ovlivnit rentabilitu vlastního kapitálu, je přes využívání cizích zdrojů, tedy využíváním finanční páky. Využívat cizího kapitálu se firmě vyplatí jen té doby, dokud ziskovost vlastního kapitálu převyšuje nákladovost dluhů.

Pyramidální rozklad rentability vlastního kapitálu:

×

× [3.36]

3.6.7.2. Predikce finanční tísně podniku Účetní výkazy slouží nejen k hodnocení hospodaření minulých let, ale díky matematickostatistickým modelům můžeme předpovědět jejich vývoj v budoucnu. Vlastníci podniku takto mohou získat informace o budoucím vývoji nejen vlastní firmy, ale také o svých budoucích partnerech. Úspěšnost předpovědí predikčních modelů je 70 % a více, nicméně nemohou nahradit důkladnou finanční či ekonomickou analýzu. Nejčastěji tyto modely dělíme na bonitní, jež zařazují podniky do určitých bonitních tříd podle výsledků vybraných finančních ukazatelů, a bankrotní, které hodnotí určité příznaky, evokující skutečné problémy ještě před jejich vypuknutím.

strana 30


Z bonitních modelů bude vybrán index bonity a z bankrotních pak model vytvořený pro prostředí českých firem – Index důvěryhodnosti IN.

3.6.7.3. Index bonity Tento index je výsledkem součtu šesti ukazatelů, kde každý má svou váhu, a na základě konečného výsledku je podnik zařazen do jedné ze 4 skupin.

index bonity = 1,5x1 + 0,08x2 + 10x3 + 5x4 + 0,3x5 + 0,1x6

[3.37]

Legenda:

[3.38], [3.39], [3.40]

[3.41], [3.42], [3.43]

Hodnocení:

méně než 0

- negativní hodnocení

více než 0

- pozitivní hodnocení

více než 1

- středně dobrý podnik

více než 2

- velmi dobrý podnik (Sedláček, 2001)

3.6.7.4. Index důvěryhodnosti českého podniku IN Index IN byl vytvořen v rámci výzkumu VŠE v Praze pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož autoři jsou manželé Neumaierovi. Jak řekla samotná Inka Neumaierová: „Tvorba indexu byla vedena snahou zkonstruovat jedinou agregovanou hodnotu odrážející celkovou míru kvality podniku pomocí funkce, která obsahuje optimální kombinaci ukazatelů, včetně poměru jejich důležitosti.“ První verze byla vypracována v roce 1995 (IN95) a jeho predikce měly 70 % úspěšnost. Index zkoumal především schopnost podniku splácet své závazky, nepromítají se do něj požadavky vlastníků na tvorbu hodnoty pro vlastníky.

strana 31


Toto hledisko je zohledněno v indexu IN99, který lze využit i ke zkoumání podniků, které nejsou obchodovány na kapitálovém trhu, a je tak obtížné stanovit jejich náklady na vlastní kapitál. Úspěšnost předpovědí dosáhla 80 %. V roce 2000 se oba autoři rozhodli zkonstruovat index, který by spojoval vlastnosti obou předchozích indexů. Vznikl tak index IN01, který hodnotí jak schopnost podniku dostát svým závazkům, tak schopnost tvořit hodnotu pro vlastníka. Pravděpodobnost správné předpovědi tohoto indexu je přibližně 65 %.

[3.44]

[3.45]

[3.46]

Legenda: [3.47], [3.48]

[3.49], [3.50]

[3.51], [3.52]

Hodnocení jednotlivých indexů: Index IN95 IN95 < 1 1 ≤ IN95 ≤ 2 IN95 > 2

podnik ve finanční tísni podnik s neurčitou finanční situací podnik bez finančních problémů

Index IN99 IN99 < 0,684 0,684 ≤ IN99 < 1,089 1,089 ≤ IN99 < 1,420 1,420 ≤ IN99 < 2,070 IN99 ≥ 2,070

netvoří hodnotu pro vlastníka spíše netvoří hodnotu pro vlastníka nelze určit – šedá zóna spíše tvoří hodnotu pro vlastníka tvoří hodnotu pro vlastníka

strana 32


Index IN01 IN01 < 0,75 0,75 ≤ IN01 ≤ 1,77 IN01 > 1,77

podnik nevytváří hodnotu (pravděpodobnost 86%) nelze určit – šedá zóna podnik tvoří hodnotu (pravděpodobnost 77%)

3.6.8. Přidaná hodnota a ekonomická přidaná hodnota Přidanou hodnotou (VA – value added) se rozumí hodnota přidaná zpracováním v daném podniku, popřípadě odvětví. Přidanou hodnotu lze zjistit jako rozdíl mezi hodnotou vyrobených statků (tj. tržbami) a nákladů na zakoupený materiál a na služby použité při jejich výrobě. Je tedy tvořen především z mezd, placených úroků a zisků.

V současné době se můžeme setkat s dalšími modifikacemi základního ukazatele přidané hodnoty, které se užívají jak pro rozborovou činnost, tak pro účely finanční motivace manažerů, jde o:

• tržní přidanou hodnotu (MVA – market value added) a • ekonomickou přidanou hodnotu (EVA – economic value added)

Tržní přidanou hodnotu lze definovat jako rozdíl mezi tržní hodnotou firmy a skutečným vloženým kapitálem. Měří se tak hodnota přidaná efektivní manažerskou prací, rozšiřující jmění akcionářů od doby vzniku společnosti. MVA slouží jako ukazatel pro akciové společnosti.

Ekonomická přidaná hodnota představuje odhad skutečného ekonomického zisku podniku za rok a může se tedy podstatně lišit od účetního zisku. Růst účetní přidané hodnoty přispívá k růstu ekonomické přidané hodnoty. Základní vztah pro výpočet je:

EVA = zisk po zdanění – náklady veškerého kapitálu

[3.53]

Cenu cizího kapitálu můžeme snadno vyčíst z velikosti úroků, které za vypůjčení běžně platíme, oproti tomu u vlastního kapitálu je situace o něco složitější. Fyzicky za použití vlastního kapitálu neplatíme, nicméně použití tohoto kapitálu určitou cenu má – a to ve velikosti ušlých zisků.

strana 33


Ani tento poznatek není důvodem náhlé vlny zájmu o EVA ani jeho nadřazenosti vůči ukazateli výnosnosti investice ROI1 jako míře výkonnosti nějaké obchodní jednotky. Přitažlivost a půvab EVA jako souhrnného hodnotícího ukazatele je podle Higginse(1997) v tom, že integruje tři klíčové a rozhodující funkce managementu: -

rozpočtování kapitálu,

-

oceňování podnikové výkonnosti,

-

stimulativní oceňování.

Všechny tyto funkce by měly pozitivně utvářet chování managementu. Vesměs však působí málo účelně, dávají manažerům zmatené a často protichůdné signály, než aby udávaly ten nejlepší možný směr jejich aktivitě. A tak tedy v důsledku absence ukazatele jako je EVA, jsou provozní manažeři nuceni se prodírat změtí odtažitých a někdy až protiřečících si indikátorů výkonnosti, pomůcek pro rozhodování, včetně ROI, NPV, IRR atd. S tímto chaosem kontrastuje koncepce řízení opírající se o kategorii EVA. Podnikatelským cílem je tvorba EVA – ekonomické přidané hodnoty. Kapitálové rozpočetnictví spočívá na diskontování EVA s použitím příslušných nákladů na kapitál. Výše EVA a její změny umožňují měřit výkonnost dané podnikatelské jednotky a založit stimulační odměňování závislé na výši EVA ve vztahu k příslušnému cíli podnikání – jasně, prostě a přímo.

V praxi se EVA počítá jako rozdíl mezi operativním hospodářským výsledkem po zdanění a součinem průměrných nákladů na kapitál a investovaným kapitálem:

EVA = NOPAT – WACC × C

[3.54]

Pro podniky české ekonomiky musí být provedeny jisté úpravy výše zmíněného propočtu. Jedná se zejména o zvýšení operativního (provozního) hospodářského výsledku o úrokovou část leasingových splátek, úpravu finančních zdrojů o krátkodobé neúročené závazky a úpravu vykazovaných rezerv. (Synek, 2003)

3.6.8.1. Nedostatky ukazatele ROI ROI byl vynalezen, aby se mohly hodnotit kapitálové projekty, kde se provádí jednorázová investice a její návratnost se pak projevuje v průběhu následujících let. Problémy ukazatele ROI – 1

Nevýhody ukazatele ROI jsou popsány v samostatném odstavci níţe. strana 34


obecně definovaným jako zisk či příjem z investice vyděleným aktivy – jsou už po desítky let dobře známé, a přesto se tento ukazatel používá širokou společností i nadále – bohužel. Tim Amber(2007) přímo volá po jeho pohřbení a poukazuje na jeho nedostatky jako například fakt, že nezahrnuje tok peněz, vliv na dynamiku obchodu aj. Hlavním důvodem pro nespolehlivost ROI je čitatel zlomku, ve kterém se nachází pouze čistý účetní zisk. Nezahrnutím odpisů tato metoda nebere v úvahu celkové peněžní příjmy (cash flow). Synek(2003) také uvádí další nedostatky jako postrádání působení faktoru času a nepřihlížení k rozložení zisku v čase. Na nedostatek při používání tohoto ukazatele při řízení v managementu poukazuje Higgins(1997) v názorném příkladu, kdy podniky s nízkým ROI, například 2 %, uvítají jakoukoli investici s výnosností nad 2 %, naopak podniky s vysokým ROI budou s rozhodováním o přijetí investic spíše zdrženlivé. Společnost, ve které její neúspěšné divize investují agresivněji, zatímco ty úspěšnější investují konzervativněji, není asi tím, co by akcionáři či vlastníci zrovna rádi viděli.

3.6.8.2. Důvody rozdílnosti účetního a ekonomického zisku Účetní zisk se velmi často liší od ekonomického zisku a je ovlivněn mnoha faktory. Následující jsou základní faktory, které vedou k odchýlení ekonomického výsledku hospodaření podniku nebo projektu od účetně vykazované hodnoty(Higgins, 1997): Odpisové metody - Rychlost a přesnost, s jakou jsou dlouhodobé náklady promítány do hospodaření běžného období, podstatně ovlivňuje výši zisku v běžném období. Vypovídací schopnost účetnictví - Ne všechny položky jsou transparentně zachyceny, vedeny a vykazovány v účetnictví, respektive na finančních výkazech. Příkladem mohou být práva plynoucí z opcí, tajných dohod, ale i dary, využití duševního vlastnictví nebo tržní výhody. Uvedené faktory ovlivňují zisk podniku, ale nemusí se promítat přímo do účetních hodnot podniku a naopak. Nákladové metody ocenění - K promítání pořízených surovin a dalších vstupů do běžného hospodaření lze použít různé oceňovací metody, mezi nimi průměrné ceny, FIFO (First In First Out), LIFO (Last In First Out). Zvolením oceňovací metody je možné zásadně ovlivnit výši vykazovaného účetního zisku. Při obvyklém růstu cen je výhodnější použití průměrných oceňovacích metod. Délka životnosti projektu nebo investice - Čím je délka životnosti pozorovaného projektu nebo investice delší, tím je pravděpodobnější odchýlení ekonomického zisku od účetního.

strana 35


Nesoulad mezi financováním investic a příjmy z nich - Tvorba rezerv na investice se sice může účetně promítnout do hospodaření běžného roku, ale ekonomický zisk bude realizován až v budoucnosti. Míra přírůstku kapitálu - Podniky v růstové fázi disponují obvykle vyššími přírůstky majetku než dospělé firmy, a tak je nutno očekávat jiné hodnoty ROI.

3.6.8.3. Postup při stanovení EVA Jak již bylo uvedeno, pro české podniky musí být provedeny určité úpravy potřebné k propočtu. Účetní zisk je třeba transformovat na NOPAT a také je třeba stanovit průměrné náklady na kapitál. Metoda výpočtu NOPAT je vložena do příloh, teoretické postupy stanovení WACC jsou uvedeny dále.

3.6.8.4. Určení velikosti průměrných nákladů na kapitál Náklady na kapitál (WACC) pro výpočet EVA jsou stanoveny jako vážený průměr nákladů na kapitál a skládají se z nákladů na cizí kapitál a z nákladů na vlastní jmění. Žádoucí je hodnota EVA vyšší než nula a čím větší, tím lépe.

[3.55]

Legenda: ki – náklady na cizí kapitál před zdaněním (úroková míra) t – daňová sazba vyjádřená desetinným číslem ke – náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku (Kislingerová, 2005)

Postup stanovení WACC dle Maříka(2005): 1) určit váhy jednotlivých položek kapitálu, 2) určit náklady na cizí kapitál, 3) určit náklady na vlastní kapitál, 4) vypočítat WACC, 5) provést případné další úpravy.

strana 36


ad 1) Určení vah jednotlivých položek Je zdůrazňována zásada používat váhy vypočítané z tržních hodnot, čímž vzniká tzv. „cirkulační problém“. Pro výpočet WACC totiž potřebujeme znát tržní hodnotu vlastního kapitálu, která je ovšem kýženým výsledkem oceňovacího procesu. Další postup je tak podmíněn znalostí konečného výsledku. Tento problém je možné řešit následovně:

a) zvolení cílové struktury kapitálu, kterou budeme plánovat jako stabilní pro celé plánovací období. Tato cílová struktura je základem pro volbu vah. Předpokladem pak ale je, že politika zadlužování či oddlužování společnosti bude primárně podřízena nikoliv vlastnímu financování podnikových potřeb, ale především nárokům plynoucím ze zvolené struktury kapitálu. Předpoklad stabilní zvolené struktury tak nemusí být z hlediska praktických podmínek považován za reálný, b) použití iterativních výpočtů, c) analytické řešení (tato cesta je však zatím ve stádiu výzkumu).

ad 2) Určení nákladů na cizí kapitál Platby plynoucí z použití cizího kapitálu jsou smluvně dohodnuté. Úrokové náklady jsou kráceny o daňový štít, tedy o úspory z daní. Přesnější než použití údajů z úvěrových smluv by bylo použití tržních údajů u akciových podniků. Znamená to, že nejdůležitější informací pro určení nákladů kapitálu by měly být údaje z kapitálového trhu o výnosnosti dluhopisů se stejnou bonitou, jakou má oceňovaný podnik.

ad 3) Náklady na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál jsou z pohledu vlastníků zároveň požadovanou výnosností kapitálu. Za vlastní kapitál však nejsou dohodnuty žádné pevné platby, náklady jsou pak odvozovány především od dividend u akciových společností či podílů na zisku u jiných právních forem.

Koncept vlastních nákladů má 2 roviny: 1. náklady kapitálu jako finanční náklad, 2. náklady kapitálu jako náklady příležitosti.

První pohled, v případě minimálních dividend či výplat podílů na zisku, není z hlediska finančního rozhodování příliš podstatný. Proto při pojetí nákladů kapitálu jako nákladů příležitostí hledáme odpověď na otázku, jaký výnos by vlastník mohl docílit při stejném riziku, pokud by investoval své prostředky mimo oceňovaný podnik.

strana 37


Abychom mohli kalkulovat výnosnost přiměřenou riziku, rozkládáme náklady kapitálu na část: 1. odpovídající požadované odměně za odklad spotřeby, případně za ztráty, které byly při tomto odkladu způsobené růstem cen, 2. odpovídající výši přijatého rizika.

Riziko na obecné úrovni rozdělujeme na: - obchodní, - finanční.

Obchodní riziko zahrnuje předpokládanou nestabilitu obratu způsobenou výkyvy v poptávce, měnovými faktory, vývojem konkurence a provozní páku, jejímž základem je skutečnost, že při výkyvech obratu se náklady nemohou změnit ve stejném rozsahu, protože část nákladů má fixní charakter. Finanční riziko (vyjádřené též finanční pákou) zesiluje obchodní riziko. Za základní faktor finančního rizika je považována míra zadlužení. Je známo, že pokud je rentabilita aktiv vyšší než náklady kapitálu, pak s rostoucí mírou zadlužení roste i rentabilita vlastního kapitálu. Takto vyjádříme vztah mezi systematickým rizikem a požadovanou výnosností rovnicí:

[3.56]

Legenda: ke – náklady vlastního kapitálu ß – koeficient vyjadřující, zda riziko konkrétního aktiva je větší (ß>1) nebo menší (ß<1), než riziko kapitálového trhu jako celku E(Rm) – očekávaná průměrná výnosnost kapitálového trhu rf – výnosnost quasi bezrizikových aktiv

Data potřebná k naplnění rovnice je možné získat z následujících zdrojů: -

historická data kapitálového trhu, u kterých předpokládáme, že výsledky jsou přiměřenou prognózou do budoucnosti,

-

upravená data kapitálového trhu, především úprava koeficientu ß,

-

data obdobných podniků či průměrná data za obory získaná na kapitálovém trhu (pak hovoříme o metodě analogie),

-

případně použijeme čisté odhady, především koeficientu ß, na základě znalostí o rozpětí jejich obvyklých hodnot a výsledků analýzy obchodního a finančního rizika.

strana 38


Vedle modelu oceňování kapitálových aktiv je další možností určení nákladů vlastního kapitálu použití stavebnicové metody. Základní princip je obdobný jako u modifikací modelu oceňování kapitálových aktiv. Náklady vlastního kapitálu jsou opět dány součtem bezrizikové úrokové míry a rizikové přirážky. Riziková přirážka je obvykle stanovena podle těchto zásad: celkovou přirážku tvoří přirážka za obchodní a přirážka za finanční riziko, kalkulace obou položek zahrnuje systematické i nesystematické riziko.

Obchodní i finanční riziko bývá kalkulováno v určitém obecně předpokládaném rámci. Tento rámec lze orientačně vymezit rozpětím 2 až 25 %. Největší přirážka je vhodná pro malé podniky jednotlivců s krátkou minulostí a nepříliš jednoznačnou budoucností,  obchodní riziko je zpravidla kalkulováno opět stavebnicovou metodou, kdy je výsledná přirážka dána součtem dílčích položek. Tyto položky jsou stanovovány na základě analytického posouzení vlivu řady dílčích faktorů, například: cykličnost trhu, úroveň konkurence, velikost podniku, územní diverzifikace, provozně podmíněná rizika:



o

podíl fixních nákladů na celkových nákladech,

o

vybavenost pracovníků investičním majetkem,

o

zastaralost a životnost dlouhodobého majetku.

finanční rizika jsou dána především: mírou zadlužení (vyšší zadlužení, vyšší riziko), větším podílem pracovního kapitálu na oběžných aktivech oproti konkurenci (větší podíl snižuje riziko).

3.6.9. EVA jako nástroj řízení a motivování pracovníků Řada zahraničních firem už svůj systém řízení a motivování pracovníků založila na ukazateli EVA a průzkumy svědčí o jeho úspěšnosti. Základní princip tohoto systému spočívá v přímé zainteresovanosti na maximalizaci ukazatele EVA pomocí bonusu, který je vázán na 3 parametry: 1) absolutní celkovou výši EVA, 2) přírůstek EVA,

strana 39


3) doplňkové individuální parametry.

Každý z těchto parametrů má stanovenou určitou váhu v procentech. Poslední faktor je jen doplňkový a slouží k individuálnímu ohodnocení pracovníka a jeho zásluh, obvykle nedosahuje více než 15-20 %. Zbývajícím dvěma ukazatelům se rozděluje váha podle situace, ve které se podnik právě nachází. Zavedené firmy s kladnou hodnotou EVA, kde by navyšování hodnoty bylo značně obtížné, budou klást větší váhu na první parametr. Naopak firmy mající zápornou hodnotu EVA, či kde je potenciál růstu, dají větší váhu druhému parametru.

Přednosti systému oproti pobídkovým klasickým systémům Mařík(2005) popisuje ve dvou oblastech. Za prvé, ukazatel EVA lze z běžných údajů průběžně sledovat a zároveň je přímo propojitelný s hodnotou firmy. Druhou předností je celkový rámec, v jakém bývají tyto bonusy používány. Klasické systémy motivace pracovníků stanovují nějaké minimální plnění, kterého když dosáhnou, získají odměnu. Tato odměna může dále narůstat při vyšším plnění, ovšem jen do určité horní hranice. Důsledkem těchto podmínek je, že zaměstnanci nejsou zainteresování na vyšším plnění nad horní mez, protože odměna jim už nenarůstá. Když naopak vidí, že nedostanou ani dolní hranice pro získání bonusu, raději si vytvoří rezervu pro příští rok a v daném roce vykáží výsledky ještě horší, než by musely být. Naproti tomu systém EVA bonusů nemá žádné minimální ani maximální limity stanovené. To je možné právě proto, že růst EVA přímo ukazuje růst hodnoty podniku a je tedy možné se podělit se zaměstnanci. Kladné bonusy nebývají obvykle pracovníkům vypláceny celé v hotovosti, ale připisují se jim na bonusové účty. Z daného účtu se jim za daný rok vyplatí vždy jen poměrná část v hotovosti, v případě poklesu EVA pak záporný bonus snižuje zůstatek na účtu pracovníka. Dalším důvodem, proč nevyplácet celý bonus v jednom roce, je možnost dosažení vysoké hodnoty EVA v jednom roce na úkor let budoucích.

3.6.10. EVA jako nástroj ocenění hodnoty podniku Pomocí ekonomické přidané hodnoty lze vypočítat, resp. odhadnout i tržní cenu toho či onoho podniku. Kvůli obsáhlosti nebude problematika zařazena do této práce, ale případným zájemcům doporučím literaturu, zabývající se tímto směrem jako například: Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku, Metody oceňování podniku a další publikace vydané Milošem Maříkem, který se této problematice detailně věnuje.

strana 40

4. VLASTNÍ PRÁCE Interní finanční analýza obsahuje kromě veřejně publikovaných údajů i důvěrné informace, které jsou pro podnik citlivé. Na přání společnosti byly pozměněny některé údaje. Všechna podkladová data z účetních výkazů včetně celkových i pomocných výpočtů jsou součástí přílohy. V následujícím textu se objevují pouze části, které jsou pro analýzu významné.

4.1. Charakteristika podniku Společnost Stampo, s.r.o. je česká stavební firma se sídlem na jihovýchodní Moravě. Byla založena společenskou smlouvou dvěma vlastníky a vznikla zápisem do Obchodního rejstříku k 1. lednu 2000. Hlavním předmětem její činnosti jsou zemní a výkopové práce, mezi další činnosti patří kosení travin, demolice objektů a pomocné stavební práce. Společnost by se svou velikostí mohla řadit mezi menší až střední stavební podniky, její obrat během prvních let tvořil v průměru 4 mil. Kč. V posledních letech společnost expanduje a obrat za rok 2006 dosahuje 8 mil. Kč a celková aktiva přesahují 6,4 mil. Kč. Průměrný počet zaměstnanců za rok je 6 až 7. Ve vedení společnosti stojí jeden majitel, který zajišťuje chod celé společnosti.

Organizační struktura v podniku je liniově štábní, vzhledem k velikosti a počtu zaměstnanců stojí majitel společnosti na jejím vrcholu a pod něj přímo spadají zbylí zaměstnanci, z nichž někteří zastávají posty mistrů. Štábní útvar v podniku představuje účtárna, která je zajišťována externě.

Stejně jako je tomu u ostatních stavebních firem, příroda svým chováním ovlivňuje množství provedených prací. V zimních měsících práce na zakázkách neprobíhají a kvůli venkovním mrazům ani probíhat nemohou. Před příchodem jara započnou údržbové práce na strojním vybavení, první zakázky jsou realizovány počátkem března a jejich množství dosahuje vrcholu během letních měsíců. S přicházející zimou prací postupně ubývá, konec je naplánován vždy přibližně týden před Vánocemi.

V budoucnu firma plánuje další rozšiřování portfolia svých služeb v oblasti zemních výkopových prací. Rozšířením strojního vybavení o nákladní automobily se firmě otevírají nové možnosti v oblasti kontejnerové dopravy.

strana 41

4. VLASTNÍ PRÁCE

4.1.1. Historie společnosti Zpočátku firma prováděla hlavně práce spojené s plynofikací obcí, které probíhaly v době vzniku společnosti na území České republiky. Z prováděných prací se jednalo hlavně o provádění zemních protlaků pod silničními komunikacemi. Postupem času se k prováděným protlakům přidávaly i zemní výkopové práce, které byly do roku 2001 prováděny převážně ručně. V roce 2002 firma pořizuje svůj první minibagr a mechanizace tak postupně nahrazuje těžkou lidskou práci a pomáhá zvyšovat kvalitu a rychlost prováděných zakázek. V následujících letech firma svůj strojní park postupně rozšiřovala o další stavební a dopravní stroje.

4.1.2. Zákazníci firmy a její konkurence na trhu V prvním roce byl hlavním odběratelem služeb podniku Český telecom, a.s. Změnou zaměření na výkopové zemní práce v pozdějších letech se změnili i hlavní zákazníci, kteří nyní spadají převážně do oblasti energetiky a elektromontáží, případně bytová družstva. Firma se tak orientuje převážně na podnikatelskou klientelu. Zakázek pro domácnosti je vzhledem k jejich velikostem méně a v tržbách společnosti představují pouze doplňkovou činnost.

Konkurenci podniku musíme rozdělit dle jednotlivých poskytovaných služeb. Firem zabývajících se prováděním výkopových prací a majících danou techniku není mnoho. Přímým blízkým konkurentem na trhu je tak jen jediná firma Bobot, s.r.o. V oblasti stavebnictví a kosících prací je situace opačná, menších a středně velkých firem v okolí je velmi mnoho na trhu a panují silné konkurenční tlaky.

strana 42

4. VLASTNÍ PRÁCE

4.2. Hodnocení vývoje majetku podniku Při prozkoumání finančních výkazů v absolutních hodnotách (v jednotkách Kč) získáme hrubou představu o velikosti firmy. Vývoj aktiv odpovídá rozvíjejícímu se podniku, celková aktiva s jistou proměnlivostí vykazují rostoucí trend. V prvních dvou letech se velikost aktiv pohybovala okolo 1 300 tis. Kč, v roce 2002 a 2003 se jejich hodnota zvýšila na cca 2 500 tis. Kč, v letech 2004 a 2005 mírně poklesla na 1 700 tis. Kč a v roce 2006 dochází k rapidnímu nárůstu na 6 400 tis. Kč. Podnik rozšiřoval svůj dlouhodobý majetek první čtyři roky a v dalších letech jeho hodnotu udržoval mezi 850 až 900 tis. Kč. Oběžná aktiva se mezi jednotlivými lety značně mění, jejich rozsah kolísá mezi 800 tis. až 3 000 tis. Kč, hlavně kvůli změnám velikosti pohledávek. V průběhu let 2002, 2003 a zejména v roce 2006 také došlo k významnému růstu ostatních aktiv, která z převážné většiny představují časově rozlišené splátky finančního leasingu.

Tab. 1: Rozvaha podniku Stampo, s.r.o. ve zkráceném rozsahu - Aktiva Rozvaha v Kč AKTIVA CELKEM STÁLÁ AKTIVA Dlouhodobý hmotný majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 347 878

1 279 732

2 512 000

2 444 415

1 739 030

1 791 000

6 392 000

182 679

447 377

857 000

943 079

850 030

949 000

909 000

182 679

447 377

857 000

943 079

850 030

949 000

909 000

1 115 199

832 355

1 325 000

1 062 411

799 000

811 000

3 092 000

21 488

265 886

0

0

0

0

30 000

Krátkodobé pohledávky

902 774

398 908

1 146 000

866 274

342 000

475 000

2 623 000

Finanční majetek

190 938

167 561

179 000

196 137

457 000

336 000

439 000

0

0

330 000

438 926

90 000

31 000

2 391 000

OSTATNÍ AKTIVA

Dlouhodobý hmotný majetek kromě mírného poklesu v roce 2004 a 2006 hodnotu celkových aktiv zvyšoval. Při bližším rozboru této položky1 lze vidět, že podnik v roce 2001 pořídil pozemek a dále rozšiřoval strojní a jiné vybavení. Položka Samostatné movité věci dosahuje své nejvyšší hodnoty 743 tis. Kč v roce 2002, v následujících letech má na poklesu podíl uplatňovaný zrychlený způsob odepisování. Od roku 2003 podnik také vykazuje nedokončené hmotné investice, jejichž hodnota narůstá od 318 tis. Kč až po 530 tis. Kč v roce 2007. Nedokončené hmotné investice souvisí s přestavbou provozovny firmy a jejím dalším rozšiřováním.

Oběžná aktiva opisují vývoj krátkodobých pohledávek, které představují jejich hlavní část. V roce 2001 nejprve o 504 tis. Kč klesají, následující rok o 748 tis. Kč rostou, do roku 2005 objem pohledávek klesá na celkovou hodnotu 475 tis. Kč, v roce 2006 ovšem enormně rostou a dosahují výše 2 623 tis. Kč. 1

Viz přílohy. strana 43

4. VLASTNÍ PRÁCE

Vývoj aktiv 7 000 6 000

Tisíce Kč

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000

2001

2002

2003

Dlouhodobý hmotný majetek

Zásoby

Finanční majetek

OSTATNÍ AKTIVA

2004

2005

2006


Graf č. 1: Vývoj aktiv

Objem finančního majetku během let postupně narůstá, do roku 2003 jejich stav kolísá okolo 180 tis. Kč, v roce 2004 dochází k růstu o 260 tis. Kč a v následujících letech se finanční oběžný majetek pohybuje okolo 400 tis. Kč. Podnik nevytváří zásoby a v jeho výkazech se objevují ve zvýšené míře jen v roce 2001.

Vývoj oběžných aktiv 3 500

Tisíce Kč

3 000

OBĚŽNÁ AKTIVA

2 500

Zásoby

2 000 1 500


1 000 500

Finanční majetek 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 2: Vývoj oběžných aktiv

strana 44

4. VLASTNÍ PRÁCE

4.3. Vývoj majetku podniku z pohledu jeho zdrojů krytí Vývoj jednotlivých položek pasiv ukazuje, z jakých finančních zdrojů byl financován růst majetku podniku a jeho běžná provozní činnost. U vlastního kapitálu i cizích zdrojů lze pozorovat kolísavý rostoucí trend. Vlastní kapitál je tvořen základním kapitálem a rezervním fondem, které se v průběhu jednotlivých let nemění, a ostatními fondy a hospodářskými výsledky, které jej značně ovlivňují. Kladné hospodářské výsledky běžného roku postupně navyšují, i když velmi pomalu a slabě, položku hospodářských výsledků minulých let až do roku 2005. V roce 2006 podnik vykázal ztrátu -48 tis. Kč. Ostatní fondy, mající hlavní podíl na vývoji vlastního kapitálu, do roku 2002 postupně klesají z 681 tis. Kč na 430 tis. V následujícím roce 2003 došlo k navýšení fondů o 778 tis. Kč, v letech 2004 až 2005 fondy opět klesají - celkem o 608 tis. Kč. V roce 2006 dochází k jejich enormnímu růstu o 1 149 tis. Kč a celková hodnota fondů v roce 2006 tak představuje 1 749 tis. Kč.

Tab.č.2: Rozvaha podniku Stampo, s.r.o. ve zkráceném rozsahu - Pasiva Rozvaha v Kč PASIVA CELKEM

2000 1 347 879

2001 1 279 733

2002 2 512 000

2003 2 444 415

2004 1 739 030

2005 1 791 000

2006 6 392 000

VLASTNÍ KAPITÁL

837 624

729 506

643 000

1 562 436

1 204 030

1 011 000

2 112 000

Základní kapitál

100 000

100 000

100 000

100 000

100 000

100 000

100 000

Rezervní fondy

0

0

10 000

10 000

10 000

10 000

10 000

680 718

561 398

430 000

1 207 162

800 030

600 000

1 749 000 301 000

Ostatní fondy HV minulých let

0

56 906

58 000

102 985

245 000

294 000

56 906

11 202

45 000

142 289

49 000

7 000

-48 000

510 255

538 764

1 856 000

861 423

499 000

741 000

4 245 000

Rezervy

0

0

0

0

0

0

150 000

Dlouhodobé závazky

0

0

0

0

0

0

0

Krátkodobé závazky

510 255

538 764

1 856 000

861 423

499 000

741 000

4 095 000

0

11 462

13 000

20 555

36 000

39 000

35 000

HV běžného roku CIZÍ ZDROJE

OSTATNÍ PASIVA

Cizí zdroje jsou v podniku představovány převážně krátkodobými závazky, dlouhodobé závazky se v podniku nevyskytují a podnik pouze v roce 2006 začal vytvářet rezervy ve výši 150 tis. Kč na opravu dlouhodobého hmotného majetku. Ostatní pasiva tvoří zanedbatelnou část celkových pasiv a v jednotlivých letech nepřevyšují hodnotu 39 tis. Kč.

strana 45

4. VLASTNÍ PRÁCE

Vývoj pasiv

OSTATNÍ PASIVA

7 000


6 000


tis. Kč

5 000

Rezervy

4 000

HV běžného roku

3 000

HV minulých let

2 000

Ostatní fondy

1 000

Rezervní fondy

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Základní kapitál

Graf č. 3: Vývoj pasiv

4.4. Strukturální analýza aktiv Následující strukturální analýza zkoumá, jak významně se jednotlivé položky podílí na celkových aktivech (pasivech). Stálá aktiva v roce zahájení činnosti tvoří jen 14 % celkové hodnoty majetku podniku, do roku 2005 jejich podíl postupně vzrostl na 53 %, v roce 2006 dochází pouze k relativnímu snížení kvůli enormnímu nárůstu krátkodobých pohledávek. U dlouhodobého hmotného majetku, jak je uvedeno v předcházejícím textu, lze pozorovat snižující se podíl strojního vybavení a nárůst nedokončených hmotných investic.

Tab.č.3: Průměrná struktura aktiv za odvětví stavebnictví AKTIVA

100%

Stálá aktiva

28%

Oběžná aktiva

70%

Ostatní aktiva

2%

Při porovnávání podniku s odvětvovým průměrem má firma co do rozložení majetku vyšší podíl stálých a ostatních aktiv a nižší podíl oběžných aktiv. Část rozdílů lze vysvětlit tím, že odvětvový průměr je složen ze stavebních podniků s hlavní náplní výstavby bytů aj., a ne zemních a výkopových prací, kde nejsou potřebné zásoby a nevzniká nedokončená výroba. Je známo, že leasingových služeb využívají více menší podniky oproti větším, kapitálově silnějším podnikům, čímž by mohl být vysvětlen vyšší podíl ostatních aktiv v podniku.

strana 46

4. VLASTNÍ PRÁCE

Tab.č.4: Struktura aktiv společnosti Stampo, s.r.o. AKTIVA CELKEM STÁLÁ AKTIVA Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Budovy, haly a stavby Samostatné movité věci Nedokončené hmotné investice OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

*

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

14%

35%

34%

39%

49%

53%

14%

14%

35%

34%

39%

49%

53%

14%

0%

5%

3%

3%

4%

4%

1%

0%

1%

2%

3%

4%

5%

1%

14%

29%

30%

20%

12%

16%

3%

0%

0%

0%

13%

29%

29%

8%

83%

65%

53%

43%

46%

45%

48%

2%

21%

0%

0%

0%

0%

0%


67%

31%

46%

35%

20%

27%

41%

Finanční majetek

14%

13%

7%

8%

26%

19%

7%

OSTATNÍ AKTIVA *

0%

0%

13%

18%

5%

2%

37%

V tomto roce byly součástí aktiv také pohledávky za upsaný, ale doposud nesplacený vlastní kapitál.

Obdobně jako u zkoumaného podniku i v odvětvovém průměru tvoří hlavní podíl oběžného majetku pohledávky. Pokud budeme srovnávat podíl finančního majetku k celkovým aktivům, odvětvový průměr dosahuje 12 %. V letech 2002 a 2006 si podnik ponechával nižší peněžní zásobu.

Následující graf názorně ukazuje postupem let se snižující podíl oběžného majetku, jehož průměrná hodnota mezi lety 2001 až 2006 dosahuje 50 % hodnoty celkových aktiv. Zásoby tvoří skutečně kromě roku 2001 zanedbatelnou část oběžného majetku, zato krátkodobé pohledávky i přes značně kolísavý vývoj tvoří jeho podstatnou většinu. Finanční majetek v poměru k celkové hodnotě oběžného majetku dosahuje vyjma let 2004 a 2005 nižších hodnot.

Struktura aktiv 100%

OSTATNÍ AKTIVA

80% OBĚŽNÁ AKTIVA

60% 40%

STÁLÁ AKTIVA

20% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 4: Struktura aktiv v %

Ostatní aktiva, resp. účty nákladů příštích období účetně rozdělující první navýšenou splátku leasingu do dalších tří a více let se v aktivech objevují v roce 2002, navýšení této částky v roce

strana 47

4. VLASTNÍ PRÁCE

2003 odpovídá pořízení dalšího majetku na leasing, v letech 2004 a 2005 dochází k jejich poklesu postupně na 90 a 30 tis. Kč. K dalšímu pořízení strojů na leasing došlo v roce 2006, tentokrát však v mnohem větší míře než v předešlých letech a ostatní aktiva zabírají téměř 40 % celkových aktiv.

4.5. Strukturální analýza pasiv Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech přesahuje kromě let 2002 a 2006 vždy více než 50 %. Ve zmiňovaných dvou letech došlo ke značnému nárůstu krátkodobých závazků, které dominují společně s ostatními fondy celkovým pasivům. Proto tyto výkyvy ovlivňují i hodnoty ostatních složek pasiv a jejich relativní pokles tak není způsoben jejich absolutním úbytkem. Hospodářské výsledky běžného roku i let minulých tvoří jen velmi nízký podíl na vlastním kapitálu, v relativním vyjádření se na první pohled jeví, že v letech 2004 a 2005 došlo k jejich navýšení, ovšem v těchto letech došlo také ke snížení celkových pasiv (aktiv). Hospodářské výsledky podniku jsou velmi nízké a při porovnání s odvětvovým průměrem přibližně poloviční. Průměrně můžeme říct, že podíl hospodářského výsledku z běžného roku společně s hospodářskými výsledky z minulých let v odvětví stavebnictví představují 33 % vlastního kapitálu, či 11 % hodnoty celkových pasiv. Podíly zisků firmy Stampo, s.r.o. k pasivům i vlastnímu jmění jsou uvedeny v tabulce č. 5, průměrný podíl zisku na vlastním kapitálu je 16 % a na celkových pasivech se podílí 11 %.

Struktura pasiv

Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky

110% 90%

Rezervy

70%

HV běžného roku

50%

HV minulých let

30%

Ostatní fondy

10% -10%

Rezervní fondy 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Základní kapitál

Graf č. 5: Struktura pasiv v %

Podíl cizích zdrojů pouze v roce 2002 a 2006 přesahuje průměrných 61 % v odvětví. Z tabulky č. 5 je jasně patrné, že podnik nemá žádné dlouhodobé závazky ani úvěry a jeho cizí zdroje jsou tvořeny pouze krátkodobými závazky. Ostatní pasiva představují v podniku zanedbatelné 1 až 2 %.

strana 48

4. VLASTNÍ PRÁCE

Tab.č.5: Struktura pasiv podniku Stampo, s.r.o. v % PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Rezervní fondy

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

62%

57%

26%

64%

69%

56%

33%

7%

8%

4%

4%

6%

6%

2%

0%

0%

0%

0%

1%

1%

0%

51%

44%

17%

49%

46%

34%

27%

Výsledek hospodaření minulých let

0%

4%

2%

4%

14%

16%

5%

Výsledek hospodaření běžného roku

4%

1%

2%

6%

3%

0%

-1%

Součet HV běžného roku u min. let

4%

5%

4%

10%

17%

17%

4%

38%

42%

74%

35%

29%

41%

66%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

2%


0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%


38%

42%

74%

35%

29%

41%

64%

0%

1%

1%

1%

2%

2%

1%

Ostatní fondy

CIZÍ ZDROJE Rezervy

OSTATNÍ PASIVA

Využití rezerv by v podniku mohlo být vyšší, v odvětví je průměrná hodnota rezerv cca 4 %. Protože v aktivech dochází ke každoročnímu navyšování dlouhodobých hmotných investic, bylo by pro podnik vhodné pokračovat v tvorbě rezerv i v dalších letech. Rozborem krátkodobých závazků z odvětví lze pozorovat, že stavební podniky využívají jen velmi málo bankovních úvěrů, v poměru k celkovým pasivům tvoří krátkodobé bankovní úvěry 4 % a dlouhodobé pouze 2 %. Protože zkoumaný podnik nemá ani krátkodobé, ani dlouhodobé úvěry a nevlastní žádný úročený kapitál, probíhá veškeré financování, obdobně jako u ostatních stavebních podniků, zejména z vlastních zdrojů a prostřednictvím krátkodobých závazků.

Tab.č.6: Průměrná struktura pasiv za odvětví stavebnictví v % PASIVA

100%

Vlastní kapitál

33%

Cizí kapitál

61%


47%


2%

Ostatní aktiva

6%

4.6. Analýza vývoje a struktury hospodářského výsledku Zatímco v prvních čtyřech letech existence podnik dosahoval stabilních výkonů v hodnotě cca 4 200 tis. Kč, po jejich krátkodobém poklesu v roce 2004 dochází k jejich navyšování. V roce 2006 dosahují téměř dvojnásobné hodnoty jejich úrovně mezi lety 2000 až 2003.

strana 49

4. VLASTNÍ PRÁCE

Výkonovou spotřebu jako nejvýznamnější složku nákladů se dařilo podniku až do roku 2004 snižovat. Její nárůst v letech 2005 a 2006 je důsledkem růstu výkonů, nelze však přehlížet, že spotřeba materiálu a služeb roste v tomto období rychleji než tržby z vlastních výkonů. Uvedený vývoj výkonů a výkonové spotřeby se synteticky projevuje ve vývoji přidané hodnoty. V podniku první čtyři roky její hodnota stoupá v průměru o více než 100 % ročně. V roce 2004 přidaná hodnota poklesla snížením tržeb, ovšem následující roky se ji podniku opět daří zvyšovat cca o 15 % ročně. V prvních čtyřech letech docházelo k růstu přidané hodnoty díky poklesu nákladů a růstu tržeb. Na snižování nákladů bude mít hlavní vliv sílící mechanizace, do které podnik v prvních letech značně investoval (viz vývoj dlouhodobého hmotného majetku).

Vývoj výkazu zisků a ztrát

10 000

Tisíce Kč

8 000 6 000 4 000 2 000 0 2000 Výkony

2001 2002 2003 Výkonová spotřeba

2004 2005 2006 Přidaná hodnota

Graf č. 6: Vývoj zisků a ztrát v tis. Kč

V posledních třech letech (2004-2006) přidaná hodnota roste v absolutním měřítku, ovšem pokud se podíváme na růst oproti výnosům či nákladům, tak dochází k relativnímu poklesu. Výkonová spotřeba navíc roste v posledních třech letech rychlejším tempem než tržby, podnik by se měl na tento negativní jev zaměřit a snažit se jej zvrátit. Rozborem výkonové spotřeby lze pozorovat snižující se podíl služeb, který v prvních letech dosahoval 80 % podílu a postupně klesá na 74 %, podíl spotřeby materiálu naopak narůstá z původních 20 na 26 %.

Tab.č.7: Zkrácený výkaz zisků a ztrát firmy Stampo, s.r.o. 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Přidaná hodnota

111 616

322 981

507 000

1 098 940

750 000

839 000

981 000

Provozní výsledek

80 131

5 939

90 000

221 779

81 000

41 000

-13 000

Finanční výsledek

-595

-5 018

1 000

-6 634

-5 000

-6 000

-7 000

0

14 940

0

0

0

0

0

Výsledek hospodaření celkem

56 906

11 211

71 000

142 296

49 000

7 000

-48 000

HV před zdaněním

79 536

15 861

91 000

215 146

76 000

35 000

-20 000

Mimořádný výsledek

strana 50

4. VLASTNÍ PRÁCE

Finanční výsledek hospodaření je ve většině let záporný, při pohledu do účetních výkazů je zřejmé, že podnik se této oblasti podnikání nevěnuje a plně se zaměřuje na hlavní (provozní) činnosti. K mimořádnému výsledku hospodaření došlo pouze v roce 2001, kdy ostatní finanční výnosy převýšily ostatní finanční náklady. Hodnoty provozního hospodářského výsledku, resp. hospodářského výsledku celkem od roku 2004 neovlivňuje ani tak klesající sazba daně1 jako dodatečné daňové doměrky a daňově neuznatelné náklady. Velikost hospodářských výsledků je v jednotlivých letech značně proměnlivá, nejvyššího zisku po zdanění dosáhl podnik v roce 2003 ve výši 142 tis. Kč, naopak nejnižší zisk vznikl v roce 2005 ve výši 7 tis. Kč a v roce 2006 došlo dokonce ke ztrátě -48 tis. Kč. Pokud srovnáme průměrnou ziskovost před zdaněním2 námi zkoumaného podniku s odvětvím, zjistíme, že podnik vykazuje v průměru o 1 % nižší ziskovost než jiné stavební podniky. Tab.č.8: Vzájemné srovnání ziskovosti v odvětví a zkoumaného podniku3 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

průměr

Ziskovost v odvětví

1,4%

2,9%

3,5%

3,9%

0,4%

3,9%

x

2,7%

Ziskovost podniku Stampo, s.r.o.

1,9%

0,4%

2,1%

5,2%

2,2%

0,7%

-0,2%

1,7%

4.7. Hodnocení výkazu cash flow Výkaz o peněžních tocích poskytuje přehled o schopnosti podniku vytvářet zdroje peněžních prostředků z jeho hlavní výdělečné činnosti a jejich užití na hrazení výdajů s ní spojených. Dále informuje o tom, do jaké míry byl podnik schopen financovat nové investice ze svých interních zdrojů, do jaké míry využíval pro jejich financování cizí externí zdroje a jak byl schopen tyto zdroje splácet. Provozní cash flow popisující získávání peněz hlavní činností podniku vykazuje jak kladné, tak i záporné hodnoty. V sedmiletém sledovaném období v letech 2001, 2002, 2004 a 2005 vytvořil podnik takové finanční zdroje, které nejenže stačily na pokrytí výdajů s touto činností souvisejících, ale podnik si vytvořil i finanční přebytek, ze kterého byl schopen pokrýt výdaje spojené s pořizováním aktiv. Pokles, resp. záporný cash flow během dalších let je způsobován buď přírůstkem pohledávek a zásob, úbytkem závazků, či enormní změnou stavu časového rozlišení (leasingování majetku). 1

V roce 2004 klesla sazba daně z 31 % na 28 %, následující roky pak tento pokles pokračuje vţdy o 2 %. Zisk před zdaněním/Trţby celkem 3 Měřeno ziskem před zdaněním. 2

strana 51

4. VLASTNÍ PRÁCE

Peněžní tok z investiční činnosti je během všech let záporný, podnik tedy investoval každý rok peněžní prostředky do majetku. Při srovnání cash flow z investiční činnosti s velikostí odpisů je zřejmé, že vyjma roku 2004 cash flow hodnotu odpisů převyšuje, podnik tedy prováděl rozšířenou reprodukci majetku. Z důvodu využívání leasingovaného majetku, který nemůže odepisovat a nezobrazuje se ani v plné výši v rozvaze, dochází ve skutečnosti i v roce 2006 k rozšířené reprodukci aktiv. Finanční cash flow v letech, kdy peněžní tok z provozní činnosti dosahuje záporných hodnot, posiluje pozitivním způsobem konečný peněžní tok.

Tab.č.9: Zkrácený výkaz cash flow 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Čistý cf z provozní činnosti

-380 939

451 087

660 492

-353 862

828 331

464 000

-917 000

Čistý cf z investiční činnosti

-208 841

-355 143

-527 655

-406 163

-160 336

-384 970

-129 000

Čistý cf z finanční činnosti

780 718

-119 320

-121 398

777 162

-407 132

-200 030

1 149 000

Čistý cash flow

190 938

-23 376

11 439

17 137

260 863

-121 000

103 000

4.8. Hodnocení výnosnosti kapitálu Rentabilitou celkově vloženého kapitálu se hodnotí, jakého efektu podnik dosáhl využitím společně vlastních i cizích zdrojů bez daňového zatížení. Díky absenci cizího (a úročeného) kapitálu a zvýšeným daňově neuznatelným nákladům došlo k tomu, že některé výsledky ukazatelů se více či méně odlišují 1a některé jsou naopak shodné, jako například ROE a ROCE.

Hodnocení výnosnosti kapitálu

15,0%

10,0%

5,0%

0,0% 2000 -5,0%

2001 ROE

2002 ROIC

2003 ROA

2004 ROI

2005

2006

Zisková marže

Graf č. 7: Hodnocení výnosnosti kapitálu zkoumané společnosti 1

Například ukazatel zisk po zdanění je odlišný od zisku před zdaněním × (1- daňová sazba). strana 52

4. VLASTNÍ PRÁCE

Vývoj všech ukazatelů výnosnosti je vesměs shodný, mezi prvním a druhým rokem dochází k poklesu díky nižšímu zisku, v letech 2002 a 2003 nastává naopak vlivem vyšších zisků růst. Od roku 2003 však ukazatele výnosnosti klesají a v posledním roce kvůli ztrátě dosahují záporných hodnot. Při letmém srovnání s odvětvím můžeme říci, že vykazované ukazatele jsou přibližně vždy poloviční oproti odvětvovému průměru. Největší rozdíly mezi zkoumanou firmou a odvětvovým průměrem jsou v posledních třech letech, naopak v prvních letech firma vykazovala vyšší výsledky než průměrné podniky ve stavebnictví.

Tab.č.10: Hodnocení ziskovosti podniku Stampo, s.r.o. v % ROA ROE ROIC ROI Zisková marže1 Finanční rentabilita Finanční páka2

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

průměr

5,9 6,8 6,6 4,2 1,3 6,2 1,6

1,2 1,5 1,5 0,9 0,3 8,2 1,8

3,6 11,0 9,8 2,8 1,7 12,3 3,9

8,8 9,1 9,5 5,8 3,4 19,4 1,6

4,4 4,1 4,5 2,8 1,4 19,3 1,4

2,0 0,7 2,6 0,4 0,1 16,7 1,8

-0,3 -2,3 -0,7 -0,8 -0,6 4,3 3,0

3,7 4,4 4,8 2,3 1,1 12,3 2,2

Rentabilita celkového kapitálu oproti odvětví značné kolísá a v posledních letech dosahuje velmi nízkých výsledků. Růst nákladů musí být doprovázen odpovídajícím růstem výkonů. Bylo by žádoucí, aby výkony rostly rychleji než náklady a nákladovost na 1 Kč výkonů klesala! Vyšší daňové zatížení v posledních letech je způsobené dodatečnými daňovými doměrky a také náklady, které nejsou daňově uznatelné a zvyšovaly tak základ daně. V roce 2006, kdy podnik vykázal účetní ztrátu -48 tis. Kč, došlo ke značným investicím do majetku nakoupeného na leasing.

Tab.č.11: Průměrná ziskovost firem ve stavebnictví ROA ROE ROIC ROI Zisková marže Finanční páka1

2000 3,2 2,4 4,8 0,7 0,4

2001 6,2 10,8 11,2 3,4 1,8

2002 6,6 12,3 11,8 4,1 2,3

2003 7,3 13,1 12,4 4,7 2,6

2004 6,8 14,0 13,4 4,7 2,8

2005 7,0 14,5 14,8 4,9 2,7

průměr 6,2 11,2 11,4 3,7 2,1

3,4

3,2

3,0

2,8

3,0

3,0

3,1

Rentabilita vlastního kapitálu ROE popisuje ziskovost, kterou vlastníkům podniku vynáší jejich vložený kapitál a mohou tak posuzovat svůj vklad s jinými možnými investicemi. Pokud by byla velikost zisku měřítkem úspěšnosti podniku, podnik by dosáhl velmi slabého ohodnocení. Význam zisku u rozvíjející se společnosti je otázkou. Rozdíl mezi nákupem majetku

1 2

Narozdíl od ziskovosti v tabulce č.8 je počítáno se ziskem po zdanění. Ukazatel je měřen jako koeficient, ne jako procento. strana 53

4. VLASTNÍ PRÁCE

před koncem roku a nákupem majetku po konci roku je v daňovém zatížení, které se podniky snaží první možností optimalizovat. Vlivy, které působí na výslednou hodnotu výnosnosti vlastního kapitálu prostřednictvím ziskové marže a finanční páky, budou blíže rozebrány v kapitole zabývající se pyramidálními rozklady.

4.9. Hodnocení využití majetku v podniku Na otázku, jak efektivně podnik hospodaří se svým majetkem, získáme odpověď posouzením ukazatelů aktivity. Čím víckrát (rychleji) se hodnota majetku odráží v tržbách, tím efektivněji je podnikem využíván. Obrat aktiv hodnotící efektivitu hospodaření s celkovým majetkem do roku 2004 zpomaloval, v roce 2005 vzrostl a poslední rok opět poklesl. Tento na první pohled negativní jev se však musí brát v širších souvislostech. Z účetních výkazů lze vyčíst, že se jedná o začínající a rozvíjející se podnik, který se v prvních letech (viz horizontální analýza) snaží rozšiřovat svůj movitý i nemovitý dlouhodobý majetek.

Rychlost obratu majetku podniku

10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2000

2001 Obrat DM

2002

2003 Obrat OM

2004

2005

2006

Obrat aktiv

Graf č. 8: Rychlost obratu majetku

Připomeňme, že nemovitá aktiva, která se od roku 2001 objevují v rozvaze, neslouží primárně k tomu, aby tvořila tržby. Investice, které podnik provedl v letech 2000 až 2003, podpořily jeho růstový potenciál v dalších letech, jak můžeme sledovat na tržbách zejména v posledních dvou letech. Růst odpisů dlouhodobého majetku podniku také zvyšoval cash flow1.

1

Viz graf č. 9 zobrazující vývoj odpisů dlouhodobého majetku zkoumaného podniku. strana 54

4. VLASTNÍ PRÁCE

V roce 2005 v podniku proběhly jen mírné investice do dlouhodobého majetku, zato tržby se dvojnásobně zvýšily, odtud tedy zvýšení aktivity. V posledním roce podnik opět rozšiřoval svůj majetek, což zapříčinilo faktický pokles aktivity.

Tab.č.12: Hodnocení využití majetku v podniku Obrat aktiv

2000 3,1

2001 3,2

2002 2,2

2003 1,7

2004 1,7

2005 3,0

2006 2,0

průměr 2,4

Obrat DM

23,2

13,5

6,5

4,6

3,9

5,9

9,0

7,2

3,8

4,4

3,2

3,9

4,4

6,5

2,7

4,1

196,9

16,0

0,0

0,0

0,0

0,0

277,2

70,0

Doba inkasa pohledávek

78

56

66

87

53

43

107

70

Doba úhrady závazků

44

45

103

119

71

43

106

76

Obrat OM Obrat zásob

Zde nastává jistý problém s hodnocením majetku pořizovaného na leasing, který se běžně v rozvaze nezobrazuje kromě případu účtování první navýšené splátky na účty časového rozlišení. Podnik je ekonomickým vlastníkem daného aktiva, ale právně mu zatím nenáleží. Z účetního hlediska byl do roku 2008 pro firmy leasing výhodnější než odpisy, protože si mohly hodnotu majetku rychleji vložit do nákladů, a tím se jim snižovala daňová povinnost. Na druhou stranu je zde jistou nevýhodou absence odpisů, potažmo růstu cash flow v dalších letech. Jak ukazuje graf č. 9, podniku skutečně začaly od doby využívání leasingovaného majetku klesat odpisy.

Tab.č.13: Odvětvové průměry aktivity průměr Obrat aktiv

1,8

Obrat dlouhodobého majetku

6,3

Obrat oběžného majetku Obrat zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2,5 10,5 87 106

Rychlost obratu dlouhodobého majetku leasing nezahrnuje, čímž je snížena jeho vypovídací schopnost. Pokud bychom chtěli zahrnout i „nezobrazovaný majetek“, obrat dlouhodobého majetku by se od roku 2003 mírně snížil oproti zde vypočteným ukazatelům. Významný rozdíl by nastal v roce 2006, kdy by místo růstu nastal pokles. Vývoj i komentář by se tak podobal celkovému obratu aktiv. Při srovnání s oborovým průměrem je na tom podnik oproti odvětví dobře a celkových aktiv využívá lépe než průměrný podnik ve stavebnictví. Efektivnost využití dlouhodobého majetku je přibližně stejná, protože po započítání leasingovaného majetku by ukazatel u zkoumaného podniku poklesl.

strana 55

4. VLASTNÍ PRÁCE

Odpisy dlouhodobého hmotného majetku

Kč

400 000 200 000 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 9: Vývoj odpisů dlouhodobého hmotného majetku v Kč

Obrat oběžného majetku vykazuje rostoucí trend, který je převážně způsoben růstem tržeb. Zrychlující se obraty oběžného majetku jsou pro podnik dobrou zprávou, protože dokáže rychleji inkasovat peníze za vytvořené statky. Tento pozitivní trend byl v roce 2006 přerušen a došlo zde k náhlému poklesu ovlivněnému zejména nárůstem pohledávek. Průměrný obrat oběžného majetku v odvětví je ve srovnání se zkoumanou firmou o dost menší, dosahuje hodnoty 2,5, kterou zkoumaný podnik ve všech letech převyšoval. Obrat zásob je v podniku významnější jen v roce 2001, v ostatních letech, jak dokazuje vertikální analýza, je jeho význam buď nulový, či zanedbatelný. Pokud bychom si chtěli obrat oběžných aktiv více rozebrat a získat tak podrobnější informace, můžeme se rovnou zaměřit na dobu inkasa pohledávek.

Doba obratu pohledávek a závazků

140 120

107

100 80

87

78

60

56

66 53 43

40 20 0 2000

2001

2002

Doba úhrady závazků

2003

2004

2005

2006

Doba inkasa pohledávek

Graf č. 10: Dobra obratu, resp. doba inkasa pohledávek a platby závazků

Pohledávky tvoří 50 až 80 % oběžného majetku, podílí se tedy na něm významným způsobem. U pohledávek zjišťujeme průměrnou dobu, za kterou podnik inkasuje peníze za statky od svých

strana 56

4. VLASTNÍ PRÁCE

odběratelů. Údaje z tabulky č. 12 zobrazené v grafu č. 10 popisují dobu inkasa pohledávek a také úhrad závazků. Pokud tato data porovnáme s délkou splatnosti uváděnou na fakturách, zjistíme, zda jsou či nejsou podniku faktury propláceny včas a také, za jak dlouho podnik v průměru splácí své závazky. Výsledné údaje srovnáváme i s likviditou společnosti. Z interních údajů bylo zjištěno, že doba splatnosti u větších zakázek je 60 dnů a u menších zakázek se pohybuje okolo 30 dní. Doba inkasa pohledávek v průběhu celého období osciluje, v průběhu let 2001 až 2003 se doba splatnosti prodlužuje z průměrných 56 dní na 87 dní v roce 2003. V letech 2004 a 2005 doba splatnosti klesá, ovšem v posledním roce strmě roste. V průměru tedy odběratelé neplatí podniku za své závazky včas. To může způsobovat podniku problémy se splatností jeho závazků vůči dodavatelům a jak lze vidět z vývoje doby úhrady závazků, s prodlužující se dobou inkasa podnik také splácel s delší splatností své závazky. Průměrné doby inkasa a úhrad závazků v odvětví na podnik vztahovat nemůžeme, u velkých firem jsou běžné i 90 denní doby splatnosti a srovnání by bylo zkreslující. Z odvětvových informací však můžeme vyčíst, že u průměrného stavebního podniku doba úhrad závazků převyšuje dobu inkasa pohledávek a obecně stavební podniky splácí své závazky se zpožděním.

Dobu inkasa pohledávek lze ovlivnit jen velmi málo a v podstatě záleží jen na dobré vůli dlužníka, nicméně pro vyhnutí se problémům s financováním existují možnosti a je o nich pojednáno v následující subkapitole. Podnik by tak mohl vyřešit v extrémních případech problém s nedostatkem peněžních prostředků.

5.11.1. Možnosti prodeje pohledávek Pohledávka pro výstavce faktury je při časové tísni nebo nevůli dlužníka jen bezcenným kusem papíru. Možnostmi, jak dočasně nebo i trvale udělat z dosud nesplacené faktury potřebné peníze, se zabývají faktoringové, forfaitingové a inkasní společnosti. Faktoringové společnosti odkupují krátkodobé pohledávky (ihned po jejich vzniku) za cca 70 až 90 % fakturované částky. Forfaitingové firmy odkupuji pohledávky s delší dobou splatnosti (180 dní a více), které jsou nějakým způsobem zajištěné (aval, dokumentární akreditiv). Faktoringové a forfaitingové společnosti nabízí jistý způsob financování, kdy se věřitel k penězům dostane poměrně rychle, nevýhodou je pak vyšší cena těchto služeb.

strana 57

4. VLASTNÍ PRÁCE

Protipólem jsou zde inkasní agentury, které mimosoudním způsobem řeší vymáhání nezaplacené pohledávky. Mezi jejich služby patří i prověřování bonity klienta, kdy si můžeme rizikovost potencionálního obchodního partnera prověřit okamžitě přes internet (za roční přístup do databáze se platí paušál okolo jednoho tisíce korun). Ceny za vymáhání pohledávky se běžně pohybuji mezi 10 až 20 % z vymáhané částky dle obtížnosti případu. Velikost provize také závisí na způsobu vyrovnání se s věřitelem. Nejnižší provize jsou účtovány při pouhém vymáhání pohledávky, věřitel neplatí žádné vstupní poplatky a k vyrovnání dojde až po vymožení pohledávky. Nejvyšší provize jsou účtovány při odkupu pohledávek, kdy věřitel je z části uspokojen a insolvencí odběratele se už nemusí zabývat. Úspěšnost inkasovaných pohledávek je cca 70 % a existují agentury, které mají pobočky ve více než 100 zemích světa.(Antoš, 2005) Faktoringové společnosti, které se vyskytují v blízkosti zkoumané společnosti a přichází tak v úvahu, jsou brněnské společnosti CASH REFORM, a.s., D.S. Factoring, s.r.o. a ČSOB Factoring, a.s. K vymáhání nezaplacených pohledávek lze využít služeb Exekutorského úřadu v Břeclavi či v Hodoníně.

4.10. Hodnocení platební schopnosti podniku Jako pracovní kapitál podniku můžeme označit celkový oběžný majetek, v případě, že od něj odečteme hodnotu závazků, získáme čistý pracovní kapitál.

Tab.č.14: Čistý pracovní kapitál v Kč Čistý pracovní kapitál

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

604 945

293 591

-531 000

200 987

300 000

70 000

-1 003 000

Kladný ukazatel představuje pomyslný finanční polštář, který je kryt dlouhodobým kapitálem. Naopak záporný ukazatel naznačuje, že má podnik část dlouhodobého majetku kryt krátkodobými zdroji. Z grafu vidíme, že podnik měl kromě dvou let čistý pracovní kapitál v kladných hodnotách, kde se také pohybuje odvětvový průměr. Opačná situace ovšem nastala v letech 2002 a 2006, kdy nebyla dostatečně kryta dlouhodobá aktiva dlouhodobým kapitálem.

strana 58

4. VLASTNÍ PRÁCE

Příčinou poklesu v roce 2002 byly jednak přijaté zálohy1 ve výši 250 tis. Kč a jednak částečné převýšení závazků z obchodního styku nad pohledávkami. V roce 2006 podniku značně vzrostly krátkodobé závazky vůči dodavatelům.

Čistý pracovní kapitál 1 000 000 500 000 0 2000

-500 000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-1 000 000 -1 500 000 Čistý pracovní kapitál Graf č. 11: Vývoj čistého pracovního kapitálu podniku v Kč

Co se týče likvidity podniku, díky absenci zásob se kromě roku 2001 běžná a pohotová likvidita rovnají. Vývoj pohotové likvidity v jednotlivých letech značně kolísal. Roku 2000 i 2001 přesahoval hodnotu 1, v roce 2002 však poklesl vlivem vyšších závazků vůči dodavatelům i přijatým zálohám. Pokud odečteme hodnotu záloh, pohotová likvidita se mírně zvýší na 0,83.

Platební schopnost podniku 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2000

2001 Běžná likvidita

2002 2003 Pohotová likvidita

2004

2005 2006 Okamžitá likvidita

Graf č. 12: Vývoj platební schopnosti podniku

1

Z účetního hlediska se totiţ jedná o závazek podniku vůči odběrateli, čpk bez záloh dosahuje v roce 2002 záporné hodnoty - 281 tis. Kč. strana 59

4. VLASTNÍ PRÁCE

V letech 2003 a 2004 se již situace zlepšuje, podniku narůstá finanční oběžný majetek a klesá hodnota závazků. Roku 2005 byla situace stále dobrá, následující rok ovšem dochází k obdobnému poklesu jako v roce 2002, tentokrát však v mnohem větší míře. V podniku došlo k narušení finanční stability, kdy velkou částí krátkodobých závazků podnik kryl svůj dlouhodobý majetek.

Tab.č.15: Hodnocení krátkodobé platební schopnosti podniku Stampo, s.r.o. 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Běžná likvidita

2,2

1,5

0,7

1,2

1,6

1,1

0,8

Pohotová likvidita

2,1

1,1

0,7

1,2

1,6

1,1

0,7

Okamžitá likvidita

0,4

0,3

0,1

0,2

0,9

0,5

0,1

Průměrná hodnota v odvětví u pohotové likvidity dosahuje 1,1 – kromě dvou zmiňovaných let tedy můžeme o stavu pohotové likvidity říci, že byla dobrá, v letech 2002 a 2006 však došlo ke značnému zhoršení.

Tab.č.16: Průměrné hodnoty likvidity v odvětví stavebnictví průměr

optima

Běžná likvidita

1,38

1,5 - 2,5

Pohotová likvidita

1,06

1,5 – 1,0

Okamžitá likvidita

0,24

cca 0,5

Nejdůležitější z tria ukazatelů vypovídá o množství závazků, které je podnik schopen okamžitě uhradit pomocí finančních prostředků. Vývoj okamžité likvidity během let, jak lze vidět z grafu č. 12, je obdobný s vývojem pohotové likvidity. V odvětví stavebnictví se průměrná hodnota okamžité likvidity pohybuje mezi 0,2 až 0,3. Budeme-li brát tuto hodnotu jako spodní hranici, se kterou dlouhodobě hospodaří většina podniků a srovnáme-li ji se zkoumaným podnikem, můžeme říci, že podnik je na tom během jednotlivých let poměrně dobře. Kromě roku 2002 a 2006 hodnota okamžité likvidity dosahovala minimálně 23 % a podnik tak pravděpodobně neměl žádné větší potíže se splácením závazků. V roce 2002 v podniku skutečně docházelo k prodlevám se splácením závazků, protože podnik udržoval na účtu jen minimální množství peněžních prostředků a „zbylé“ prostředky investoval do rozvoje firmy. V roce 2006 nastala velmi podobná situace, podnik z důvodu navýšení množství zakázek pořídil větší množství leasingovaného majetku. Nedostatek peněžních prostředků ve srovnání se zvýšenými závazky podniku pravděpodobně způsobil větší potíže, které se projevovaly v opožděných platbách svým věřitelům a pravděpodobně i finanční tísní. Vedení firmy potvrdilo, že v letech 2002 i 2006 využilo krátkodobých finančních výpomocí, které však byly do konce roku splaceny, a tak se v rozvaze neobjevují.

strana 60

4. VLASTNÍ PRÁCE

I když tomu situace v posledním roce neodpovídá a podnik se stále rozvíjí, v budoucnu by provedené investice, pokud budou úspěšné, měly přinést podniku očekávané zisky. V následující subkapitole je proto uveden výčet možností, kam by podnik mohl efektivně investovat v budoucnu své volné peněžní prostředky.

5.12.1. Možnosti investování volných peněžních prostředků Podobně jako u hmotných investic se i u finančních investic zvažuje jejich výnosnost, likvidnost a riziko. Tyto základní vlastnosti si můžeme představit jako trojúhelník tří nesmiřitelných

stran,

mezi

kterými

není

možnost

maximalizace všech vrcholů najednou. Zvyšování jedné z vlastností se negativně projeví ve zbývajících vlastnostech. Maximální likviditu představují fyzické peníze, mají minimální riziko, ale nulovou výnosnost. Investice do cenných papírů mají zpravidla vysokou výnosnost, společně s tím ale také vysoké riziko ztráty a velmi nízkou likvidnost.

V následujícím textu bude pojednáno o různých možnostech investování volných peněžních prostředků rozdělených podle jejich míry rizika od těch nejbezpečnějších až po vysoce rizikové. Možnosti této problematiky budou nastíněny jen v nejdůležitějších bodech, při bližším zájmu pak bude vhodné nastudovat si konkrétní problematiku z dané oblasti. Připomeňme, že u kapitálového majetku je odváděna 15 % daň srážkou u zdroje, čili až částka snížená o tuto daň představuje čistý zisk. Výjimkou jsou kapitálové příjmy z akcií u fyzických osob, které jsou při době držení delší než půl roku od daně osvobozeny.

1. Bezrizikové možnosti investování Potenciální možnosti bezpečného zhodnocování financí se pohybují od 0,2 až po 6 % p.a. zhodnocení. Řazeno dle likvidnosti a výnosnosti: • Spořicí účet mBank: – výnosnost 3,5 % p.a., – měsíční připisování, možnost okamžitého výběru – při vkladu 400 tis. Kč činí úrok 1 000 Kč/měs. a 12 000 Kč/rok

strana 61

4. VLASTNÍ PRÁCE

Termínované účty, spořicí účty, vkladní knížky či jiné zabezpečené programy bank mají buďto podmínky s minimální délkou vkladu, či nižší úrokovou sazbu. Příkladem – KB nabízí termínované účty s roční p.a. od 2,16 do 2,96 %, za vedení účtu si však účtuje poplatky. Spořicí účty obecně jsou vhodné pro krátkodobější uložení peněz.

2. Investice s minimálním rizikem • Zajištěné fondy – Představují bezpečnou alternativu pro konzervativnější investory, umožňující podílet se na výnosech z kapitálového trhu bez rizika ztráty. Fondy mají minimální dobu splatnosti většinou mezi třemi až šesti lety (Zámečník, 2008). Mezi fondy najdeme garantované minimální zisky. Zajištěné fondy nabízí v České republice bankovní instituce, jejich přehled je vložen do příloh.

3. Mírně rizikové • Podílové fondy – Pracují na principu svěření volných peněžních prostředků fondu, který nakoupí široké množství akcií a dluhopisů (čímž rozloží riziko) a toto portfolio pak v průběhu několika let zhodnocuje. Tyto fondy jsou vhodné pro začínající investory, kteří mají zájem vyzkoušet obchodování na kapitálovém trhu, ale nemají dostatek zkušeností k samostatným obchodům. Z pohledu rizikovosti můžeme fondy rozdělit mezi fondy peněžní (nižší riziko, nižší zisk), dluhopisové, smíšené a akciové (vysoké riziko, vysoký zisk). Doba zhodnocování investic bývá minimálně 3 až 7 let, možnosti zhodnocení během jednoho roku se pohybují cca mezi 3 až 17 %1 p.a.(Vlček, 2008) Tabulky s různými podílovými fondy a jejich výnosnosti jsou vloženy do příloh.

4. Rizikové • Osobní makléř – Investor, který se neorientuje dostatečně na kapitálovém trhu a nechce investovat do podílových fondů, si může najmout

1

Průměrná výnosnost akciových fondů v dlouhodobém horizontu je podle Martina Hanzlíka (generální manaţer Asociace fondů a asset managementu) 17 %, citováno k 31. 1. 2008.[29] strana 62

4. VLASTNÍ PRÁCE

vlastního osobního makléře. Cena této služby u finančních společností je cca 1/5 zisku.

• Investování na vlastní pěst – Investor si sám volí své portfolio z akcií, dluhopisů a dalších produktů na kapitálovém trhu dle vlastního uvážení.

• Obchody s komoditami – Obecně ji lze doporučit investorům ochotným podstupovat větší riziko, vzhledem k ohromné kolísavosti cen, kde může investor během jednoho dne mnoho získat a další den všechno ztratit. Investice do drahých kovů je otázkou, například pamětní mince svou hodnotu za rok 2007 zdvojnásobily, cena zlata několik let stoupá a kdo jej doposud nakoupil, vydělal. Na druhou stranu je nutno dodat, že cena zlata je už dnes nadhodnocená a blíží se její propad. Investiční portály*5+ také varují před možným sesazením zlata z trůnu jinými drahými a ušlechtilými kovy.

5. Alternativní možnosti investování • Nákup nemovitostí – K obchodování s nemovitostmi jsou potřeba větší objemy finančních prostředků. Vyskytují se zde jiná, další rizika spojená s nemovitostmi jako např. právní existence, nezatíženost věcnými břemeny, skutečný stav, skutečný vlastník, nebezpečí živelných pohrom atd. Výhody trhu s nemovitostmi jsou růst cen společně s inflací, velké zhodnocení

zasíťováním

pozemků,

menší

riziko

znehodnocení.

• Nákup a prodej strojů – Podnik využívající mechanizaci své stroje dobře zná, po čase dokáže vybrat například nejkvalitnější značku, vybuduje si distribuční cesty při obnovování strojního parku a tyto zkušenosti může dále zhodnotit dalším obchodováním s těmito stroji.

strana 63

4. VLASTNÍ PRÁCE

• Investice do lidského kapitálu – Obecně nejvýnosnější investice jsou do lidského kapitálu.

Odborná

v budoucnu

velmi

kvalitní cenit

práce

a

podnik

se

bude

vlastnící

kvalifikované pracovníky bude mít vždy lepší vyjednávací podmínky.

4.11. Hodnocení zadluženosti podniku Situaci ohledně podnikového zadlužení můžeme popsat obdobným způsobem jako předešlá hodnocení. Kromě let 2002 a 2006 přesahuje míra samofinancování vždy 50 % a ve srovnání s odvětvovým průměrem, kdy stavební podniky hospodaří s cca 33 % vlastního kapitálu, je na tom podnik velmi dobře. V roce 2004 se dokonce míra samofinancování blíží 70 %. Během prvního nepříznivého roku 2002 poklesl podíl vlastního kapitálu na 23 % pasiv, v roce 2006 podíl tvoří 33 %.

Zadluženost podniku

100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000

2001

krátkodobá zadluženost

2002

2003

2004

míra samofinancování

2005

2006

celková zadluženost

Graf č. 12: Vývoj zadlužení podniku

Protože podnik nevyužívá dlouhodobý cizí kapitál, obdobně jako je tomu i u ostatních stavebních podniků, většinu z celkové zadluženosti tvoří krátkodobé závazky vůči dodavatelům. Protože krátkodobé závazky obsahuji v letech 2001 až 2003 i přijaté zálohy, reálná míra zadlužení je o něco nižší, konkrétně v roce 2002 tak představuje 64 %. V roce 2006 podnik žádné provozní zálohy v rozvaze neobsahuje, nicméně při srovnání k celkovým aktivům (pasivům) tvoří krátkodobá zadluženost také 64 %, což nepředstavuje až tak vysokou hodnotu. Jak již bylo několikrát naznačeno v předešlém textu, problém nebude ve velikosti zadlužení, ale v míře rozložení majetku a zdrojů jeho krytí. strana 64

4. VLASTNÍ PRÁCE

Průměrná celková zadluženost vyskytující se v odvětví stavebnictví dosahuje 61 %, z toho 55 % tvoří krátkodobá zadluženost a pouhé 2 % představují dlouhodobé závazky. Rozdíl mezi výší celkové zadluženosti a jejími dílčími částmi představují rezervy svými 4 %.

Tab.č. 17: Hodnocení míry zadluženosti podniku Stampo, s.r.o. 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Míra samofinancování

62%

57%

26%

64%

69%

56%

33%

Celková zadluženost

38%

42%

74%

35%

29%

41%

64%

Dlouhodobá zadluženost

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Krátkodobá zadluženost

38%

42%

74%

35%

29%

41%

64%

Zda byla, či nebyla ohrožena finanční stabilita, a v jaké míře, testujeme ukazateli kapitalizace, resp. ukazatelem překapitalizování a podkapitalizování. První z dvojice ukazatelů představuje poměr mezi dlouhodobým majetkem podniku a jeho vlastním kapitálem, kterým by měl být kryt. Hodnota ukazatele by proto neměla být menší než 1. Druhý ukazatel je obdobný, jen v čitateli obsahuje navíc dlouhodobé cizí zdroje, prakticky vypovídá o tom, zda je dlouhodobý majetek v podniku kryt dlouhodobými zdroji. Obdobně jako u předešlého ukazatele by hodnota neměla být menší než 1.

Tab.č. 18: Průměrné hodnoty ze stavebnictví průměr Míra samofinancování

33%

Celková zadluženost

61%

Dlouhodobá zadluženost

2%

Krátkodobá zadluženost

55%

Pozn.: Zbylý 4 % rozdíl představují rezervy.

Z důvodu absence dlouhodobých cizích zdrojů oba ukazatele u zkoumaného podniku dosahují stejných hodnot. Vývoj ukazatelů poukazuje na problémy s podkapitalizovaností v roce 2002, ve zbýlých letech „je vždy dostatečně“ kryt dlouhodobý majetek vlastním kapitálem. Uvozovky v předešlé větě jsou z důvodu nepřesného vzorce. Pokud bychom hodnotili situaci v roce 2006 dle výsledných hodnot, kdy oba ukazatele kapitalizovanosti dosahují hodnoty 2,3, a o podniku řekli, že k podkapitalizování nedošlo, dostali bychom se do značného rozporu s výsledky předešlých ukazatelů. Opět se zde totiž dostáváme do problému s leasingovaným majetkem, který není zobrazen v rozvaze celý, ale pouze jako zůstatková hodnota časově rozlišené první splátky. Z účetního hlediska se leasingovaný majetek přímo v rozvaze zobrazovat nemůže, protože podnik není jeho vlastníkem po právní stránce, ale jen jeho pronajimatelem. Na druhou stranu je však podnik

strana 65

4. VLASTNÍ PRÁCE

fakticky ekonomickým vlastníkem majetku – absence jeho hodnoty v rozvaze tak zkresluje její vypovídací hodnotu. V budoucnu, po zavedení mezinárodních účetních standardů, se počítá se začleněním leasingovaného majetku do rozvahy.

Ukazatele kapitalizovanosti

5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

ukazatel překapitalizování ukazatel podkapitalizování upravený ukazatel podkapitalizování 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 13: Vývoj ukazatelů kapitalizovanosti

Pro potřeby zobrazení této diplomové práce je započtena jen hodnota ostatních aktiv k dlouhodobému majetku (viz metodika). V grafu č. 12 i tabulce č. 18 je tak zobrazen upravený ukazatel podkapitalizování započítávající k dlouhodobému majetku i hodnotu ostatních pasiv. Z jeho vývoje je již jasně vidět, že podnik byl v roce 2002 a 2006 podkapitalizován, resp. podnik měl v daných letech kryt dlouhodobý majetek nejen vlastními (dlouhodobými) zdroji, ale také částí zdrojů krátkodobých. Finanční stabilita tak byla skutečně narušena.

Tab.č. 18: Ukazatele kapitalizovanosti 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Ukazatel překapitalizování

4,6

1,6

0,8

1,7

1,4

1,1

2,3

Ukazatel podkapitalizování

4,6

1,6

0,8

1,7

1,4

1,1

2,3

Upravený ukazatel podkapitalizování

4,6

1,6

0,5

1,1

1,3

1,0

0,6

Krátkodobé finanční potíže dokázal doposud podnik krýt krátkodobými výpůjčkami, vzhledem k rozsahu závazků by však bylo namístě zajištění i nějakého dlouhodobého úvěru. Jaké existují podmínky jeho získání a v jaké výši se pohybují úrokové sazby, se lze dočíst v následující subkapitole.

strana 66

4. VLASTNÍ PRÁCE

5.13.1. Možnosti získání podnikatelských úvěrů a jejich RPSN O oblasti půjček na bankovním trhu referuje Martinovičová(2008) na Businessinfo.cz. Pro fyzické osoby se pomalu můžeme setkávat s půjčkami bez poplatků. Příkladem tomu může být již zmiňovaná mBank a budoucnu se jistě objeví další banky. Na poli firem se ovšem žádný takový produkt zatím nenabízí, a tak se podnikatelské subjekty musí smířit zatím s tím, že za pouhé vyřízení úvěrů zaplatí od 2 do 15 tis. Kč. Před poskytnutím úvěru je firma vždy podrobena přísnému hodnocení. Segment menších a středních firem je v centru pozornosti většiny bankovních domů. Malé a střední firmy jsou základem ekonomiky, a tedy zdrojem největšího objemu výnosů. Banky se proto snaží omezovat administrativu a zkracovat dobu vyřízení půjčky, kterou dnes lze sjednat už za jediný den. U eBanky jsou mezi podnikateli a menšími firmami nejvíce využívány podnikatelské úvěry do tří milionů korun, tedy Podnikatelská rychlá půjčka a Podnikatelský kontokorent. Oba tyto úvěry poskytuje eBanka od třiceti tisíc do tří milionů korun se splatností od jednoho roku do patnácti let bez nutnosti zajištění nemovitostí. Úrokové sazby začínají na 6,7 % pro rychlou půjčku a 8,6 % pro kontokorent. Na zájem podnikatelů a živnostníků zareagovala i Poštovní spořitelna, která začala od října 2007 nabízet Malý podnikatelský úvěr ve výši až 500 tis. Kč. Je určen jen pro právnické osoby s obratem nad 10 mil. Kč a úroková sazba je 10,1 %. U České spořitelny patří k nejoblíbenějším produktům kontokorentní úvěry, jejichž úroková sazba činí aktuálně 13 % p.a. ČSOB a KB jsou na tom s poskytovanými produkty obdobně a liší se prakticky jen v jejich názvu. Úrokové sazby pomalu, ale jistě stoupají, dnešním trendem je šiti produktů na míru, a tak je velmi obtížné získat relevantní konkrétní údaj. Z většiny bankovních ceníků lze vyčíst jen nicneříkající individuální sazby. Poskytnutí úvěru bez nutnosti mít účet u dané banky poskytuje v dnešní době jen Česká spořitelna, výběr je tedy pro právnické osoby značně omezený. Celkové roční náklady menších a středních úvěrů (RPSN) se budou průměrně pohybovat u všech bankovních institucí obdobně mezi 13 až 16 %.

strana 67

4. VLASTNÍ PRÁCE

4.12. Analýza soustav ukazatelů 5.14.1. Pyramidální soustavy ukazatelů

Rentabilitu vlastního kapitálu můžeme vyjádřit také jako součin tří ukazatelů: ziskovosti tržeb, obratu aktiv a finanční páky. Vynásobením prvních dvou ukazatelů (ziskovosti a obratu) mezi sebou získáme rentabilitu celkového kapitálu. Viz kapitola 3.6.6.1. V první části si zde rozebereme nejprve vliv celkové rentability a finanční páky a následně bude popsán i vliv ziskovosti a obratu na výslednou rentabilitu vlastního kapitálu.

Tab.č. 19: Vlivy utvářející výslednou rentabilitu vlastního kapitálu 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ROE

0,07

0,02

0,11

0,09

0,04

0,01

-0,02

Finanční páka

1,61

1,75

3,91

1,56

1,44

1,77

3,03

ROA

0,04

0,01

0,03

0,06

0,03

0,00

-0,01

Ziskovost tržeb

0,01

0,00

0,02

0,03

0,01

0,00

-0,01

Obrat aktiv

3,14

3,31

1,69

1,70

2,01

2,95

1,30

Z tabulky lze vidět, že rentabilita vlastního kapitálu (ROA) poměrně kolísá a dosahuje nižších hodnot. Oproti tomu finanční páka během prvních tří let roste, díky čemuž roste i rentabilita vlastního kapitálu. V roce 2003 a 2004 značně klesá, protože podnik během těchto let navyšoval ostatní fondy, potažmo vlastní kapitál, a také došlo ke snížení krátkodobých závazků. V roce 2006 finanční páka opět roste díky značnému navýšení závazků z obchodního styku. Rentabilitu vlastního kapitálu toto ovšem zhoršilo, protože podnik vykázal ztrátu.

Vlivy působící na rentabilitu vlastního kapitálu 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20%

2000

2001

2002

Finanční páka

2003

2004

Ziskovost tržeb

2005

2006

Obrat aktiv

Graf č. 14: Vlivy utvářející výslednou podobu rentability vlastního kapitálu

strana 68

4. VLASTNÍ PRÁCE

Rentabilitu celkového kapitálu silně ovlivňuje nízká ziskovost, kterou podnik během sledovaného období vykazuje. O klesajícím obratu aktiv i jeho významu již bylo pojednáno výše. Vzhledem ke stádiu rozvoje jsou nižší výsledky ziskovosti pochopitelné, současně ale s vývojem v posledním roce, kdy podnik dosáhl ztráty, je nutné dodat, že v dalších letech by k tomuto negativnímu jevu nemělo docházet a podnik by měl svůj expanzivní rozvoj zpomalit.

5.14.2. Predikce finanční tísně podniku Odhadnout finanční situaci firmy a ohodnotit ji bonitou je v hlavním zájmu věřitelů či případných investorů. Pokud by podnik tyto modely začal sám využívat k ohodnocení svých obchodních partnerů, mohl by se tak vyhnout případným problémům s nesolventní či v blízké budoucnosti krachující firmou. Index bonity posuzuje pravděpodobnost vývoje firmy v budoucnu, při hodnotách menších než 1 u podniků roste pravděpodobnost případných problémů v příštích letech. Naopak podniky s indexem vyšším než 2 můžeme označit jako finančně stabilní. Index bonity u zkoumaného podniku se v prvních dvou letech pohybuje v intervalu hodnotící podniky jako středně dobré. V roce 2002 index klesl na 0,9 hlavně z důvodu zvýšení krátkodobých závazků a dle indexu tak v budoucnu měly přijít vážnější potíže. V následujících třech letech se ovšem situace zlepšovala a v roce 2004 se podnik jevil jako stabilní. Poslední dva roky se ale situace dle indexu bonity opět obrací k horšímu, v posledním roce 2006 se podnik jeví jako ohrožený hlavně z důvodu zvýšených krátkodobých závazků.

Predikční modely

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2000

2001

2002

Index bonity

2003 IN 95

2004 IN 99

2005

2006

IN 01

Graf č. 15: Vývoj predikčních modelů

strana 69

4. VLASTNÍ PRÁCE

Index IN95 hodnotící schopnost podniku splácet své závazky má stejná kritéria hodnocení jako předešlý index bonity a shoduje se s ním i ve vývoji. Podnik patřil kromě dvou let dle indexu do kategorie podniků bez problémů se splácením závazků. V roce 2002 a zejména 2006 se ovšem hodnoty indexů pohybují v šedé zóně a index naznačuje případné potíže. Důvodem poklesu v jednotlivých letech bylo jednak snížení obratu aktiv a hlavně zvýšení zadlužení a vykázaná ztráta.

Tab.č. 20: Hodnoty indexů jednotlivých predikčních modelů 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Index bonity

1,8

1,1

0,9

1,9

2,4

1,4

0,4

IN95

2,6

2,2

1,3

2,2

2,0

2,1

1,0

IN99

1,8

1,6

1,0

1,2

1,1

1,5

0,6

IN01

1,4

1,2

0,7

1,2

1,2

1,1

0,5

Index IN99 zkoumá schopnost podniku vytvářet ekonomickou hodnotu pro své vlastníky. Podniky tvořící hodnotu by měly dosahovat lepších výsledků než 2,07, resp. 1,4. Viz podrobná kritéria v kapitole 3.6.7.4. Index se během lepších let pohybuje v kategorii podniků, které spíše tvoří ekonomickou hodnotu, během horších let spadá do nejnižších tří kategorií. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v prvních dvou letech, kdy ekonomickou hodnotu dle indexu podnik spíše tvořil. V roce 2002 podnik hodnotu spíše nevytvářel a v dalších letech se situace mírně zlepšuje až do roku 2005, kdy index dosahuje hodnoty 1,5. Během posledního roku je vývoj obdobný jako u předešlých indexů a situace se silně zhoršuje. Podnik v tomto roce ekonomickou hodnotu poprvé jistě nevytvářel.

Tab.č. 21: Kritéria indexů IN a jejich hlavní předmět hodnocení IN95

Závazky

IN99

EVA

IN01

Závazky&EVA

méně 1

podnik ve finanční tísni

méně 1,09

spíše netvoří

méně 0,75

netvoří hodnotu

mezi 1 až 2 neurčitá finanční situace

mezi 1,09 a 1,4

šedá zóna

mezi 0,75 a 1,77

šedá zóna

více 2

více 1,4

spíše tvoří

více 1,77

tvoří hodnotu

podnik bez fin. problémů

Důvodem poklesu indexu bylo hlavně snížení obratu aktiv. Připomeňme, že podnik v roce 2006 silně investoval do nákupu leasingovaného majetku (nárůst aktiv o 257 %), ovšem tržby vzrostly o „pouhých“ 50 %. Záporná ziskovost aktiv, která má u indexu nejvyšší důležitost, ovlivnila konečný výsledek jen minimálně. Poslední index IN01 řadí podnik díky širším kategoriím ve většině let do neurčité šedé zóny, kde není možné jednoznačně rozhodnout, a v posledním roce potvrzuje zhoršenou situaci. Z rozkladu jednotlivých indexů IN99 a IN01 vyplývá, že na jejich výši má hlavní vliv obrat celkových aktiv.

strana 70

4. VLASTNÍ PRÁCE

4.13. Ekonomická přidaná hodnota Díky indexu IN99 bylo zjištěno, v kterých letech podnik spíše vytvářel, či nevytvářel ekonomický zisk. Přestože kategorie indexu nedávaly jasnou odpověď a jen se přikláněly k jednotlivým variantám, je možné si udělat hrubou představu o vývoji ekonomické přidané hodnoty zkoumaného podniku. Pokud budeme uvažovat kategorii indexu IN99 „spíše tvoří“ v matematickém vyjádření jako kladnou hodnotu EVA blížící se k nule, můžeme odhadnout horní hranici nákladů na vlastní kapitál (ke). Obdobně lze postupovat v případě kategorie indexu IN99 „spíše netvoří“, resp. „netvoří“, kdy lze odhadnout naopak minimální velikost ke. NOPAT lze pomocí metodiky od Maříka(2005) snadno dopočítat1, velikost kapitálu C je zřejmá z účetních výkazů, a tak lze pomocí iterační metody po několika výpočtech získat přibližnou velikost nákladů na vlastní kapitál. Po stanovení jednotlivých proměnných bylo zjištěno, že ke se v jednotlivých letech liší a pohybují se odhadem mezi 4,8 až 6,55 %. Rozdíly mezi lety jsou způsobeny jednak rozdílnou strukturou provozního zisku a hlavně proměnlivou velikostí vlastního kapitálu během jednotlivých let. Rok 2001 byl z důvodu velmi nízkého provozního zisku a tím zavádějících výsledků vynechán, v roce 2002 zvýšené závazky zkresleně navyšují hodnotu vlastního kapitálu a v letech 2003 a 2004 se index pohyboval v neurčité šedé zóně.

Tab.č. 22: Výsledky iteračních propočtů nákladů vlastního kapitálu NOPAT CK ki=k*(1-t)

2000

2005

2006

54 880

48 698

112 445

38%

41%

64%

0%

0%

0%

62%

56%

33%

ke

6,55%

4,80%

5,40%

WACC

4,07%

3%

2%

1 347 878

1 791 000

6 392 000

16

170

-1 603

VK

C EVA

Pokud bychom aplikovali metodiku výpočtu nákladů na vlastní kapitál dle Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2006[16] sčítající bezrizikovou sazbu a jednotlivé druhy rizik, získáme hodnotu k roku 2006 ke = 4,85 + 5 + 0 + 0 = 9,85 %. Vypočtenou obecnou hodnotu dle MPO ovšem nelze brát ani orientačně, protože i marginální změna nákladů na vlastní kapitál silně ovlivňuje

1

Viz příloha. strana 71

4. VLASTNÍ PRÁCE

výslednou hodnotu ukazatele EVA. Například při změně ke v roce 2006 z 5,4 na 5,3 % vyjde EVA jako kladná hodnota. O výši nákladů vlastního kapitálu nebylo možné jednoznačně rozhodnout z důvodu rozdílných minimálních i maximálních hodnot v jednotlivých letech. Opomíjení faktu, že i vlastní kapitál má určitou cenu, by však bylo větším prohřeškem než započítávání jeho byť přibližné hodnoty. Z výše uvedených propočtů vyplynulo, že náklady vlastního kapitálu se mohou pohybovat v rozmezí cca 4,8 až 6,55 %. Započítáváním těchto nákladů do svých úvah například při posuzování efektivnosti investic získá podnik informace přímo o velikosti ekonomické přidané hodnoty, kterou mu investice přinese. Výše uvedené náklady vlastního kapitálu rovněž představují alespoň minimální úroveň rentability vlastního kapitálu, kterou by měl podnik vykazovat.

strana 72

5. DISKUSE Z provedené analýzy struktury a vývoje je patrné, že se jedná o rozvíjející se firmu. S postupem let firma rozšiřuje svůj movitý i nemovitý dlouhodobý majetek a v posledních dvou letech se firmě značně zvyšují i tržby. V prvních letech podnik využíval k pořizování movitých i nemovitých aktiv výhradně vlastní kapitál, od roku 2002 a zejména v roce 2006 využívá i možnosti pořizování majetku na leasing. Hlavní podíl na změnách velikosti aktiv mají jednak pohledávky a v posledních letech také náklady příštích období, představující časově rozloženou první splátku leasingovaného majetku. Velikost pohledávek během jednotlivých let značně kolísá a v roce 2006 enormně vzrůstá na 2,6 mil. Kč. Finanční majetek si podnik v prvních čtyřech letech udržoval ve výši cca 180 tis. Kč, v posledních třech letech se peněžní zásoba v podniku navyšuje a pohybuje se okolo 400 tis. Kč. Z důvodu zaměření podniku na převážně výkopové práce vzniká jistá odlišnost od ostatních stavebních firem, kdy v podniku nejsou vytvářeny zásoby a také nevzniká nedokončená výroba. Průměrná struktura aktiv ve stavebnictví je složena z 28 % stálých, 70 % oběžných a 2 % ostatních aktiv. Díky absenci zásob i nedokončené výroby vykazuje podnik menší podíl oběžných aktiv (cca 50 %) a větší podíl ostatních a stálých aktiv oproti odvětvovému průměru.

Pasiva podniku představují finanční zdroje kapitálu, které podnik užívá ke svému financování. Podíl vlastního kapitálu vyjma dvou let vždy přesahoval 50 %, základní kapitál i rezervní fond se v průběhu let nemění. Hospodářské výsledky díky vykazovanému zisku v prvních šesti letech hodnotu vlastního kapitálu postupně navyšují, ovšem v posledním sedmém roce dochází k jejich mírnému poklesu vlivem vykázané ztráty. Největší vliv na vlastní kapitál mají však ostatní fondy, které tvoří jeho podstatnou většinu. Cizí kapitál je v podniku zastoupen převážně krátkodobými závazky a v posledním roce si podnik vytváří i rezervy na opravu dlouhodobého majetku. Protože zkoumaný podnik nevyužívá krátkodobé ani dlouhodobé úvěry, veškeré financování probíhá obdobně jako u ostatních stavebních podniků zejména z vlastních zdrojů.

Výkony podniku jsou vyjma roku 2004 stabilní a v posledních dvou letech jejich výše prudce roste. Nejvýznamnější složku nákladů, výkonovou spotřebu, se v prvních čtyřech letech dařilo snižovat, v období prudkého zvýšení tržeb ovšem nelze přehlížet, že narůstá rychlejším tempem než výkony. Nejvyššího zisku 142 tis. Kč podnik dosáhl v roce 2004, naopak nejnižší zisk 7 tis. Kč byl vytvořen v roce 2005, roku 2006 podnik vykázal ztrátu -48 tis. Kč.

strana 73

5. DISKUSE

Výnosnost kapitálu sledovaná kapitálovou rentabilitou podniku během jednotlivých let kolísá a v posledním roce dosahuje záporných hodnot. Průměrná rentabilita podniku je ve srovnání s odvětvím přibližně poloviční. Nižší rentabilitu lze vysvětlit snahou nově založeného podniku o maximální růst, rozvoj a co nejvyšší konkurenceschopnost. Z analýzy cash flow bylo zjištěno, že podnik kromě roku 2004 prováděl vždy rozšířenou reprodukci aktiv. Reinvestice umožňují podniku zvyšování kvality a portfolia služeb, jako takové se postupně dostávají i do nákladů (ať už v podobě odpisů či leasingových splátek) a současně tak umožňují firmě dosahovat i nižšího daňového zatížení. Z pyramidálního rozkladu rentability vlastního kapitálu bylo zjištěno, že největší vliv na rentabilitu má ziskovost – ta je z velké části ovlivněna nákladovostí, která v posledních letech roste rychleji než výkony. Tomuto vývoji by měl podnik zamezit zejména zpomalením svého příliš rychlého růstu v posledním roce, úsporami a snižováním nákladů na jednotku výkonů.

Ukazatele aktivity hodnotící efektivitu využití majetku kromě roku 2005 klesají, ovšem v případě rozvíjející se firmy toto nelze považovat za negativní jev. Díky investicím do majetku si firma vytváří růstový potenciál a v případě pořizování majetku koupí firmě také rostl cash flow díky odpisům v dalších letech. Investice vynaložené v prvních letech podnikání se projevily zvýšeným růstem tržeb v letech 2005 a 2006. Jestliže se firmě bude dařit jako doposud, lze očekávat v budoucích letech další růst tržeb.

Průměrná doba inkasa pohledávek kolísá a v letech 2000, 2003 a zvláště 2006 silně překračuje 60 denní dobu splatnosti, na kterou jsou faktury obvykle vystavovány. Zpožděné platby mohou způsobit firmě problémy se splácením vlastních závazků a postupně vést k platební insolvenci. Krajní možnost, jak se tomuto problému vyhnout, nabízejí faktoringové společnosti, které vykupují pohledávky před vypršením jejich doby splatnosti za přibližně 70 až 90 % jejich nominální hodnoty. Pohledávkami po splatnosti a jejich vymáháním se naopak zabývají exekutorské úřady a inkasní agentury nacházející se v každém větším městě.

Zhodnocením platební schopnosti podniku i analýzou čistého pracovního kapitálu vyplynulo, že podnik si během jednotlivých let udržoval obdobnou výši peněžních prostředků jako ostatní stavební podniky a čistý pracovní kapitál dosahoval kladných hodnot. Pokud bychom opomenuli roky 2002 a 2006, mohli bychom konstatovat, že podnik během sledovaného období vykazoval dobrých výsledků. Ve dvou zmíněných letech se však finanční situace podniku oproti ostatním

strana 74

5. DISKUSE

letům značně zhoršila. Hlavní příčinou možných problémů bylo značné zvýšení krátkodobých závazků v jednotlivých letech. Nízká pohotová likvidita i záporný čistý pracovní kapitál naznačují nedostatečné krytí majetku v podniku a nízká okamžitá likvidita naznačuje problémy s platební schopností podniku. S nízkou likviditou souvisí i prodlužující se doba inkasa pohledávek. Krátkodobý úvěr představuje další z možností, jak lze v případě finanční tísně zajistit chod podniku. Situace na bankovním trhu pro právnické osoby je vesměs u všech bank obdobná. Za vyřízení úvěru si banky účtují od 2 do 15 tis. Kč, ovšem nižší zřizovací náklady jsou následně vykoupeny vyšším úročením. Průměrná roční procentuální sazba nákladů (RPSN) se u krátkodobých úvěrů pohybuje mezi 13 až 16 % a zřízení takového úvěru lze vyřídit už během jediného dne.

Zadluženost podniku se kromě let 2002 a 2006 pohybuje pod odvětvovým průměrem a nepřesahuje 50 %, ovšem ani ve výše zmiňovaných letech není nijak závratná a dosahuje cca 64 %. Průměrná celková zadluženost v odvětví dosahuje 61 % a krátkodobá zadluženost 55 %. Ukazatele podkapitalizování poukazují na možné ohrožení finanční stability během dvou nepříznivých let, kdy podnik neměl dostatečně kryt dlouhodobý majetek dlouhodobým kapitálem, ale i částí kapitálu krátkodobého. Jestliže by v krátké době měla být zaplacena vetší část krátkodobých závazků, podnik by se dostal do platební insolvence a vznikly by mu značné potíže. Proto by měl podnik mít zajištěné případné zdroje, ze kterých by mohl čerpat finanční prostředky v případě nedostatku vlastních finančních prostředků.

Pomocí predikčních modelů byla ohodnocena jak bonita podniku, tak přímo jeho jednotlivé schopnosti splácet závazky a vytvářet ekonomickou přidanou hodnotu. Index bonity vystihuje vývoj firmy během jednotlivých let, kdy se podniku v prvních šesti letech až na mírné zhoršení v roce 2002 dařilo víceméně dobře. V posledním roce ovšem bonita podniku klesá, dle kategorie spadá stále do podniků, které můžeme hodnotit jako pozitivní, ovšem naznačuje možné blížící se finanční potíže. Zdroj finančních potíží spočívá hlavně ve zvýšené velikosti krátkodobých závazků. Index IN95 hodnotí schopnost podniku splácet závazky vyjma dvou let jako bezproblémovou. V letech 2002 a 2006 se situace zhoršuje hlavně z důvodu zvýšených krátkodobých závazků a vykázané ztrátě. Pomocí indexu IN99 byla schopnost podniku vytvářet ekonomickou přidanou hodnotu během jednotlivých let určena jen přibližně. V lepších třech letech podnik dle indexu hodnotu spíše tvořil, v letech 2003 a 2004 není možné jednoznačně rozhodnout, v roce 2002 podnik hodnotu spíše

strana 75

5. DISKUSE

netvořil a v posledním roce ji nevytvořil jistě. Záporná ekonomická hodnota v posledním roce je zapříčiněna hlavně poklesem obratu aktiv, což v případě zkoumané firmy nelze posuzovat negativně.

Pomocí iteračních propočtů vývoje ekonomické přidané hodnoty podle indexu IN99 byla odhadnuta přibližná velikost nákladů vlastního kapitálu v rozmezí 4,8 až 6,55 %. Započítáváním těchto nákladů do svých úvah například při posuzování efektivnosti investic získá podnik informace přímo o velikosti ekonomické přidané hodnoty, kterou mu investice přinese. Výše uvedené náklady vlastního kapitálu rovněž představují alespoň minimální úroveň rentability vlastního kapitálu, kterou by měl podnik dosahovat. Základním způsobem, jak navyšovat ekonomický zisk, je tvorba účetního zisku.

Možnosti ovlivňování výše účetního zisku Existuje mnoho zaběhnutých zákonem povolených způsobů, jak snížit základ daně i výslednou daňovou povinnost u právnických osob. Jejich základní rozdělení je na odečitatelné položky snižující základ daně a slevy na dani snižující přímo výslednou daň.

Odečitatelné položky snižující základ daně 1) Dary Právnická osoba si může odečíst dary věnované dobročinným organizacím, obcím, školám a jiným institucím, pokud částka daru přesahuje 2 tis. Kč, maximální výše daru je ohraničena 5 % a v jistých případech až 10 % základu daně (podrobný výčet je uveden v příloze).

2) Reklamní předměty Právnické osoby si mohou od základu daně odečíst reklamní a propagační předměty, které jsou opatřeny logem firmy a cena jednoho kusu nesmí převyšovat 500 Kč.

3) Nákup drobného dlouhodobého majetku Drobný hmotný majetek, jehož cena je nižší než 40 tis. Kč, se nemusí odepisovat a lze jej okamžitě uplatnit do nákladů.

strana 76

5. DISKUSE

4) Reinvestice Zákon o daních z příjmů opět umožňuje zvýšit odpis v prvním roce prvnímu vlastníkovi hmotného majetku zařazeného do 1. až 3. odpisové skupiny o 10 % až 30 % vstupní ceny (viz Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 31 a §32).

5) Tvorba rezerv Tvorba rezerv na opravy dlouhodobého hmotného majetku jsou daňově uznatelné náklady, navíc při současném snižování sazeb daně z příjmů se to podniku oplatí hned 2x. Rezervu na opravy dlouhodobého majetku lze uplatit i v posledním měsíci kalendářního období a tím snížit základ daně, v dalším období i při rozpuštění rezervy podnik ušetří na rozdílu sazeb. V praxi se jedná o standardní postup, jak snižovat daňovou povinnost.

6) Ztráta z podnikání Ztráta je daňově uznatelná a lze ji odečítat až pět let, které následují po roce vzniku ztráty.

7) Výdaje na výzkum a vývoj Od základů daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.

8) Výdaje na výuku žáků ve studijních oborech Od základu daně si lze odečíst 30 % výdajů vynaložených na výuku žáků ve studijních oborech.

9) Plánování na konci roku Odsunutím vystavení faktur před koncem roku na leden roku následujícího lze taktéž ušetřit část finančních prostředků. V současné době postupného snižování sazby daně z příjmu právnických osob navíc tento krok také ušetří podniku finanční prostředky ve výši rozdílu jednotlivých sazeb.

Slevy na dani Po výpočtu daně z příjmů právnických osob přichází ještě možnost snížení velikosti daně přímo pomocí slev. Na slevy na dani mají nárok poplatníci zaměstnávající osoby se zdravotním

strana 77

5. DISKUSE

postižením. Za každého zaměstnance se zdravotním postižením umožňuje zákon uplatnit slevu na dani. U osob bez vážného postižení činí sleva 18 tis. Kč a u osob s vážným postižením 60 tis. Kč. Poplatník zaměstnávající 25 a více zaměstnanců, z čehož více než 50 % jsou zaměstnanci se zdravotním postižením, si může odečíst polovinu daňové povinnosti (viz Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 35).

Z výše uvedeného výčtu lze podniku doporučit vyšší využívání rezerv, které ve stavebnictví obvykle tvoří 4 % celkových pasiv. Díky snižujícím se sazbám daně lze takto ušetřit nemalé množství peněžních prostředků. Od 1. ledna 2008 lze také opět uplatňovat reinvestice na nově pořízený dlouhodobý majetek koupí.

Reforma a její dopady v roce 2008 Reforma kromě hlavních zásahů v oblasti zdanění fyzických osob zasahuje i do oblasti firem a zavádí do zaběhlých procesů nové zvyklosti. Od 1. ledna 2008 jsou omezené daňově uznatelné platby nákladových úroků z úvěrů ve dvou věcech. Především si dlužník bude moci z daňového základu odečíst jen úroky do určité výše (konkrétně jde o sazbu PRIBOR + 4 %)1 a k tomu je pro tyto účely limitována i výše samotného úvěru. Jestliže bude úvěr větší než dvojnásobek vlastního základního kapitálu (v některých případech trojnásobek až šestinásobek), platby úroků z takových úvěrů nebude dlužník moci využít jako daňově uznatelný náklad. Tato skutečnost asi nejvíce postihne developerské firmy, které většinu svých aktivit financují z úvěrů a mívají často malý základní kapitál, který nepostačuje stanoveným limitům. Současně odborníci počítají, že změna v daňové uznatelnosti úroků z úvěrů negativně ovlivní malé a střední podniky, jelikož bývají rizikovější skupinou a úvěry mají dražší. Nová pravidla se použijí pro smlouvy uzavřené po 1. lednu 2008 a pro smlouvy, k nimž byl uzavřen dodatek měnící výši jistiny nebo úrokovou sazbu po tomto datu. (Morávek, 2008)

Dalším negativem je novelizace zákona o daních z příjmů u leasingu, který přišel k 1. lednu 2008 o své populární zvýhodnění spočívající ve zrychlené době odepisování pořizovaných předmětů. Podnikatel, který nyní využije leasing, si svůj daňový základ sníží o něco menší částku než před reformou veřejných financí. Doba trvání leasingu je nyní minimálně stejná jako doba

1

Roční sazba PRIBOR se dle ČNB pohybovala v roce 2007 mezi 2,81 % až 4,23 %, podle aktuálních údajů z konce března 2008 roční sazba PRIBOR činí 4,32 %. strana 78

5. DISKUSE

odepisování daného majetku. Již tedy nebude možné majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině vložit do nákladů během tří let. Na druhou stranu je tato změna částečně kompenzována snížením daní, takže výsledný rozdíl není velký. Většina poskytovatelů leasingového financování proto odliv zájmu klientů neočekává. (Holík, 2008)

Dobrou zprávou pro podnikatele je postupné snižování sazby daně z příjmu právnických osob v roce 2008 z 24 % na 21 %, v letech 2009 až 2010 další snižování na 20 %, resp. 19 %.1

1

Zbylý výčet méně důležitých změn je vložen do příloh.

strana 79

6. ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo vypracovat finanční analýzu stavební firmy Stampo, s.r.o. za roky 2000 až 2006. Hlavním předmětem činnosti zkoumané firmy jsou zemní a výkopové práce prováděné zejména v Jihomoravském kraji. Pro možnost srovnání byly vypočteny i hodnoty za odvětvový průměr. Pro splnění stanoveného cíle byly zvoleny metody elementární technické analýzy, které se skládaly z hodnocení rozsahu a struktury majetkové a finanční základny, hodnocení výnosnosti kapitálu, platební schopnosti, zadluženosti i tvorby ekonomické přidané hodnoty. Z výsledků finanční analýzy vyplývá, že finanční situace během prvních sedmi let je poměrně dobrá a k vážnějším výkyvům došlo jen v letech 2002 a 2006, kdy prudce vzrostly krátkodobé závazky. Rozvíjející se podnik během let postupně rozšiřuje svá aktiva o movitý a v pozdějších letech i nemovitý majetek. V posledních dvou letech podnik expanduje a společně se zvýšeným nárůstem tržeb v roce 2006 pořizuje i větší část movitého majetku na leasing. Vyjma dvou horších let se jeví firma jako bezproblémová při splácení závazků a zadluženost dosahuje výrazně menších hodnot než u ostatních stavebních firem. Klesající obrat aktiv v případě rozvíjející se firmy je běžným a nikterak negativním jevem. Investice provedené v prvních letech podpořily růstový potenciál firmy v pátém a šestém roce. V případě, že se podniku bude i nadále dařit získávat zakázky stejně jako doposud, měly by se investice z roku 2006 projevit v následujících letech dalším zvyšováním tržeb. Rentabilita podniku dosahuje nižších hodnot převážně z důvodu opakovaných reinvestic, pomocí kterých se podniku daří snižovat i daňové zatížení. Pomocí indexu IN99 byla také posouzena tvorba ekonomické přidané hodnoty a nepřímo odvozena i velikost nákladů vlastního kapitálu. Problémy podniku v letech 2002 a zejména 2006 byly způsobené zvýšenou expanzí podniku, kdy také došlo k většímu nárůstu krátkodobých závazků. V té době podnik neměl dostatečně kryty své zdroje a vznikaly mu tak problémy s platební schopností. Proto bylo podniku doporučeno jednak snížení tempa růstu na jistou dlouhodobě udržitelnou úroveň a zároveň i zajištění možnosti případných zdrojů externího financování. Podnik byl také upozorněn na možnosti ušetření peněžních prostředků díky využívání rezerv i na změny přicházející s reformou z roku 2008.

strana 80

7. POUŽITÁ LITERATURA 1.

AMBER, TIM.: Ukazatel návratnosti investic je mrtvý: hned ho pochovejme [online]. Publikováno 4.11.2004. . Dostupný z .

2.

ANTOŠ, Ondřej:. Máte pojištěné své pohledávky [on-line]. 2005, [cit.: 2007-12-30+. Dostupný z www: .

3.

BLAHA, Z. S. – JINDŘICHOVSKÁ, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vydání. Praha: Management Press, 1996. 160 s. ISBN 80-85603-80-2.

4.

FINANCE – management.: Return On Investment (ROI) Výnosnost investice[online]. 2007, [cit. 2007-11-03]. Dostupný z .

5.

FINCENTRUM.: Je zlato lepší než akcie? [on-line]. 2004-10-01. [cit. 2008-03-19+. Dostupný z .

6.

FOTR, J., DUDEK, I.: Integrace rizika do investičního rozhodování *online+. Publikováno 2006. . Dostupný z

7.

HIGGINS, ROBERT C.: Analýza pro finanční management. Praha:Grada Publishing, 1997, 400 s. ISBN: 80-7169-404-5.

8.

HOLÍK, PAVEL.: Leasing si stále udržuje dobrou dostupnost [on-line]. 2008-03-10. [cit. 200803-31+. Dostupný z < http://www.finance.cz/zpravy/finance/154791-leasing-si-stale-udrzujedobrou-dostupnost/>.

9.

KALOUSEK, M.: Emisní podmínky státních dluhopisů na roky 2007 až 2057 [online]. . Dostupný z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_legislativa_35336.html>.

10. KISLINGEROVÁ, EVA, HNILICA, JIŘÍ.: Finanční analýza – krok za krokem. 1. vydání. C.H. Beck Praha, 2005. ISBN 80-7179-231-3. 11. Kovanicová, D., Kovanic P.: Podklady skryté v účetnictví, Finanční analýza účetních dat. 3. vydání. Praha:Polygon, 1995. 195 s. ISBN 80-85967-56-1. 12. LANDA, MARTIN.: Finanční plánování a likvidita. 1. vydání, Computer Press Brno, 2008. ISBN: 978-80-251-1492-6. 13. MACÁKOVÁ, L.: Mikroekonomie, 2003, 8. vydání, Melandrium, Slaný, 275 s. ISBN 80-8617538-3.

strana 81

7. POUŢITÁ LITERATURA

14. Martinovičová, MARTINA.: Úvěry pro podnikatele v roce 2008 [on-line]. 2008-02-05. [cit. 2008-03-19+. Dostupný z . 15. Mařík, M., Maříková, P.: Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 2005. 165 s. ISBN 80-86119-61-0. 16. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Finanční analýza průmyslu a stavebnictví 2006. [Pdf dokument] Duben 2006. str 25. Dostupný z . 17. MORÁVEK, DANIEL.: Neotálejte a snižte si ještě letos základ daně [on-line]. 2007-12-21. [cit. 2008-03-31+. Dostupný z < http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-si-mohou-podnikatele-snizitzaklad-dane/>. 18. MPO ČR, POLÁN, P.: Ekonomické charakteristiky stavebnictví [online]. 2006, [cit. 2006-01-05] Dostupný z www: . 19. MPO ČR, POLÁN, P.: Stavební podniky se 100 a více zaměstnanci [online]. 2006, [cit. 2006-0105+. Dostupný z www: . 20. MPO: Charakteristika vývoje stavebnictví v roce [online]. 2006, [cit. 2007-11-21+. Dostupný z www:. 21. PITRIS.: Finanční řízení. *počítačový soubor – dokument MS WORD] 2007, 51 s. [cit. 2007 10 21]. 22. Podnikatel.cz.: Zájem o podnikatelské úvěry roste, lze jej získat i na poště *on-line]. 2007-1030. [cit. 2008-03-19+. Dostupný z . 23. SAMUELSON, P., NORDHAUS, W.: EKONOMIE, 1991, 18. vydání, NS Svoboda Praha, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 24. Sedláček, J.: Účetní data v rukou manažera. Computer Press, Praha 2001, s. 220. ISBN 807226-562-8. str. 128. 25. Sůvová, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, bance a na počítači. Praha, Bankovní institut, a. s. 1999. ISBN 80-7265-027. 26. Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 3. vydání, Praha:Grada Publishing, 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. 27. Štohl, P.: Učebnice účetnictví, Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2002. 28. Valach, J. a kol.: Finanční řízení podniku. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 1997. 248 s. ISBN 80901991-6-X. 29. VALIŠ, ZDENĚK.: Investice přímo do akcií vyžaduje peníze i odborné zkušenosti *on-line]. 200801-31. [cit. 2008-03-18+. Dostupný z .

strana 82


30. VLČEK, ONDŘEJ.: Podílové fondy – porovnání výnosnosti a rizikovosti *on-line]. 2007-04-13, [cit.: 2008-03-18+. Dostupný z . 31. ZÁMEČNÍK, PETR.: Investice bez rizika ano, ale… *on-line]. 2005-02-23, [cit.: 2007-03-12]. Dostupný z www: . 32. ZZ.: Daň z příjmů. [on-line]. [cit.: 2008-03-11+. Dostupný z www: . 33. Živělová, Iva.: Finanční řízení podniku I. 1. vydání. Brno:MZLU, 1998, 106 s. ISBN 80-7157-399-6.

strana 83


8. PŘÍLOHY Seznam pouţitých zkratek: ROA Return On Assets – výnosnost celkového kapitálu ROI Return On Investmens – návratnost investic ROE Return On Equity – rentabilita vlastního kapitálu ROIC - Return on invested capal - výnosnost investovaného kapitálu EBIT Earnigs Before Interest and Tax – zisk před zdaněním a odpočtem úroků Tématicky řazený seznam příloh: a) Výkazy podniku Tab.č. 1: Rozvaha – aktiva Tab.č. 2: Rozvaha – pasiva Tab.č. 3: Výkaz zisků a ztrát Tab.č. 4: Cash flow Tab.č. 5: Vývoj aktiv Tab.č. 6: Vývoj pasiv Tab.č. 7: Struktura aktiv Tab.č. 8: Struktura pasiv Graf č.1: Vývoj výkazu zisků a ztrát Tab.č. 9: Index IN95 Tab.č. 10: Index IN99 Tab.č. 11: Index IN01 Textová příloha č.1: NOPAT Tab.č. 12: Propočty NOPAT b) Výkazy za odvětví stavebnictví ČR Tab.č. 13: Struktura majetku a kapitálu stavebních podniků v % Tab.č. 14: Čistý pracovní kapitál – staveb. pod. se 100 a více zaměstnanci Tab.č. 15: Vývoj stavební výroby Graf č.2: Tempo růstu provedených stavebních prací Tab.č.16: HDP výrobní metodou (běžné ceny v mil. Kč) c) Možnosti investování a popisy jednotlivých fondů a jejich výnosnosti Tab.č. 17: Přehled zajištěných fondů v ČR Tab.č. 18: Fondy peněžního trhu Tab.č. 19: Dluhopisové fondy Tab.č. 20: Smíšené fondy Tab.č. 21: Akciové fondy d) Ostatní textové přílohy

Textová příloha č.2: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Textová příloha č.3: Změny v reformě 2008

strana 84

7. POUŢITÁ LITERATURA Tab.č1: Rozvaha - aktiva A B B I. B II.

B III. C C I.

C II. C III.

C IV.

D D I.

D II.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál STÁLÁ AKTIVA Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Budovy haly a stavby Sam. mov. věci a soub. mov. věcí Nedokončené hm. a nehmotné invest. Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedok. výroba Výrobky Zboží Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obch. styku Poskytnuté provozní zálohy Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze v pokladně Účty v bankách OSTATNÍ AKTIVA Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Dohadné účty aktivní

2000 1 347 878 50 000 182 679 0 182 679 0 0 182 679

2001 1 279 732 0 447 377 0 447 377 66 030 11 843 369 504

2002 2 512 000 0 857 000 0 857 000 66 030 48 000 742 970

0 1 115 199 21 488

0 832 355 265 886 265 886

0 1 325 000 0

21 488 0 902 774 900 374

0 0 398 908 398 908

2 400 190 938 2 454 188 484 0 0

167 561 27 186 140 375 0 0

0 1 146 000 1 146 000

179 000 34 000 145 000 330 000 330 000 330 000

2003 2 444 415 0 943 079 0 943 079 66 030 62 429 496 401 318 218 0 1 062 411 0

2004 1 739 030 0 850 030 0 850 030 66 030 71 000 210 000 503 000 0 799 000 0

0 866 274 801 202 12 005 53 067 196 137 57 029 139 108 438 926 438 926 438 926

0 342 000 276 000 8 000 58 000 457 000 165 000 292 000 90 000 90 000 90 000

2005 1 791 000

2006 6 392 000

949 000 0 949 000 66 030 84 000 281 970 517 000 0 811 000

909 000 0 909 000 66 030 95 000 217 970 530 000 0 3 092 000 30000

475 000 475 000

2 623 000 2 623 000

336 000 104000 232000 31 000 31 000 31 000

439 000 125000 314000 2 391 000 2 391 000 2 391 000

Tab.č2: Rozvaha - pasiva A A I. A II. A III. A IV.

A V.

B B I. B II.

B III.

B IV.

C

PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Ostatní fondy Rezervní fondy Zákonný rezervní fond HV minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let HV běžného roku náklady celkem výnosy celkem CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Jiné dlouhodobé závazky Dlouhodobé finanční výpomoci Krátkodobé závazky Závazky z obch. styku Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení Přijaté provozní zálohy Stát - daňové závazky Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Dlouhodobé finanční výpomoci Krátkodobé finanční výpomoci OSTATNÍ PASIVA Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Dohadné účty pasivní

2000 1 347 879 837 624 100 000 680 718 0 0 0 0 0 56 906 -4 176 137 4 233 043 510 255 0 0

2001 1 279 733 729 506 100 000 561 398 0 0 56 906 56 906 0 11 202 -4 273 4 285 952 154

2002 2 512 000 643 000 100 000 430 000 10 000 10 000 58 000 58 000

2003 2 444 415 1 562 436 100 000 1 207 162 10 000 10 000 102 985 102 985

2004 1 739 030 1 204 030 100 000 800 030 10 000 10 000 245 000 245 000

2005 1 791 000 1 011 000 100 000 600 000 10 000 10 000 294 000 294 000

2006 6 392 000 2 112 000 100 000 1 749 000 10 000 10 000 301 000 301 000

142 289 -4 016 4 159 877 167

538 764 0 0

45 000 -4 330 000 4 375 000 1 856 000 0 0

49 000 -3 479 000 3 528 000 499 000 0 0

7 000 0 0 741 000 0

-48 000 0 0 4 245 000 150 000 0

510 255 508 632 0 0 0 0 1 623

538 764 371 280 0 6 360 2 402 200 000 -41 278

1 856 000 1 461 000 0 86 000 39 000 250 000 20 000

499 000 499 000 0

741 000 741 000 0

4 095 000 4 095 000 0

0

0

0

861 423 429 484 0 27 035 17 182 312 550 57 661 17 512 0

0

0

0

0 0

11 462 0

13 000 0

20 555 0

36 000 0

39 000

35 000

0

11 462

13 000

20 555

36 000

39 000

35 000

861 423 0 0

strana 85

7. POUŢITÁ LITERATURA Tabulka č.3: Výkaz zisků a ztrát Výsledovka I. A + II.

B

+ C D E III. F G IV. H V.

*

Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výr. a sl. Změna stavu vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dl. hm a nehm. majetku Tržby z prodeje dl. majetku a mat. Zůstatková cena prod. majetku Změna stavu rezerv a op Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření

Tržby z prodeje cp a podílů Prodané cenné papíry a J podíly Výnosy z dl. finančního VII. majetku VIII. Výnosy z krátk. fin. majetku Náklady z finančního K majetku Výnosy z přecenění cp a IX. der. Náklady z přecenění cp a L der. Změna stavu rezerv a op z M fin. obl. X. Výnosové úroky N Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P Převod finančních nákladů Finanční výsledek * hospodaření Daň z příjmů za běžnou Q činnost Výsledek hospodaření za ** BČ

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4 231 620

4 241 068

4 244 000

4 158 594

3 500 000

5 277 000

8 316 000

4 231 620

4 241 068

4 244 000

4 158 594

3 500 000

5 277 000

8 316 000

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4 120 004

3 918 087

3 737 000

3 059 653

2 750 000

4 438 000

7 335 000

842 517

896 982

790 500

595 702

750 000

1 190 000

1918000

3 277 487

3 021 105

2 946 500

2 463 952

2 000 000

3 248 000

5417000

111 616

322 981

507 000

1 098 940

750 000

839 000

981 000

0

235 943

293 000

492 817

372 000

470 000

677 000

5 305

15 100

15 000

19 450

14 000

14 000

19 000

26 162

93 402

236 000

328 540

279 000

286 000

169 000

130 000

0

0

0

0

0

0

150 000

0

28 339

0

0

27 000

9 000

203 000

18

935

3 000

36 354

31 000

37 000

182 000

80 131

5 939

90 000

221 779

81 000

41 000

-13 000

1 420

808

1 000

576

1 000

1 000

0

0

0

0 7 210

6 000

7 000

7 000

0

0

V I.

XIII. Mimořádné výnosy R Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné S činnosti Mimořádný výsledek * hospodaření Převod podílů na zisku T spol. Výsledek hospodaření *** celkem

3 2 018

25 000 5 826

25 000

-595

-5 018

1 000

-6 634

-5 000

-6 000

-7 000

22 630

4 650

20 000

72 850

27 000

28 000

28 000

-3 729

71 000

142 296

49 000

7 000

-48 000

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

142 296

49 000

7 000

-48 000

56 906

14 940

0 0

56 906

14 940

11 211

71 000

strana 86

7. POUŢITÁ LITERATURA Tab.č.4: Cash flow Období P

Z. A.1 A.1.1 A.1.2 A.1.3 A* A.2.

Stav peněžních prostředků na začátku účetního období Výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace Účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku Změna stavu rezerv a opr. položek Zisk / ztráta z prodeje stálých aktiv ČPT z pr.č. před zdaněním a změnami čpk Změny stavu nepeněžních složek PK

A.2.1.

Změna stavu časového rozlišení a dohadných účtů

A.2.2.

Změna stavu zásob

A.2.3.

Změna stavu pohledávek

A.2.4. A.2.5.

A.2.6.

Změna stavu krátkodobých závazků Zvýšení krátkodobých úvěrů a finančních výpomocí Snížení krátkodobých úvěrů a finančních výpomocí

A.2.7.

Změna stavu pohledávek za upsaný vlastní kapitál

A**

Čistý cf z pč - před zdaněním a mimoř. položkami

A.3

Vyplacené úroky

A.4

Vyúčtované výnosové a nákladové úroky

A.5

Zaplacená daň z BC a doměrky za minula obd. Mimořádný zisk

A*** B. B.1 B.2 B.3. B*** C. C.1

Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněžní tok z investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti Změna stavu dlouhodobých závazků

2004

2005

2006

179 000

196 137

457 000

336 000

91 000

215 146

76 000

35 000

-20 000

93 402

106 000

328 540

279 000

286 000

319 000

26 162

93 402

236 000

328 540

279 000

286 000

169 000

0

0

0

0

0

0

150 000

0

0

-130 000

0

0

0

0

105 698

109 263

197 000

543 685

355 000

321 000

299 000

-464 007

326 515

504 492

-831 331

495 331

165 000

-1 180 000

0

-11 462

-331 538

-116 481

333 481

56 000

-2 356 000

2000

2001

2002

2003

0

190 938

167 561

79 536

15 861

26 162

-21 488

-244 399

265 886

0

0

0

-30 000

-902 774

503 866

-747 092

279 726

524 274

-133 000

-2 148 000

510 255

28 510

1 317 236

-994 577

-362 423

242 000

3 354 000

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-50 000

50 000

0

0

0

0

0

-358 309

435 778

701 492

-287 646

850 331

486 000

-881 000

0

0

0

0

0

0

0

5 018

-21 000

6 634

5 000

6 000

-8 000

-22 630

-4 650

-20 000

-72 850

-27 000

-28 000

-28 000

0

14 940

0

0

0

0

0

-380 939

451 087

660 492

-353 862

828 331

464 000

-917 000

-208 841

-355 143

-657 655

-406 163

-160 336

-384 970

-129 000

0

0

130 000

0

0

0

0

-208 841

-355 143

-527 655

-406 163

-160 336

-384 970

-129 000

0

0

0

0

0

0

0

C.2

Změna vlastního kapitálu

100 000

0

0

0

0

0

0

C.3

Změna fondů

680 718

-119 320

-121 398

777 162

-407 132

-200 030

1 149 000

C.4 C***

Změna stavu vlastního kapitálu z vybraných operací Čistý peněžní tok z finanční činnosti

0

0

0

0

0

0

0

780 718

-119 320

-121 398

777 162

-407 132

-200 030

1 149 000

D

Čistý peněžní tok

190 938

-23 376

11 439

17 137

260 863

-121 000

103 000

E

Stav peněžních prostředků na konci účetního období

190 938

167 561

179 000

196 137

457 000

336 000

439 000

strana 87


Analýza vývoje a struktury majetku a jeho zdrojů krytí Tab.č.5: Vývoj aktiv 2001/2000

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý hm. maj.

2002/2001

2003/2002

abs. rozdíl

rel. rozdíl

abs. rozdíl

rel. rozdíl

-68 146

-5%

1 232 268

2004/2003

96%

abs. rozdíl -67 585

rel. rozdíl -3%

2005/2004

abs. rozdíl

2006/2005

abs. rozdíl 51 970

rel. rozdíl 3%

abs. rozdíl

rel. rozdíl

-705 385

rel. rozdíl -29%

4 601 180

257% -4%

264 698

145%

409 623

92%

86 079

10%

-93 049

-10%

98 970

12%

-40 000

Pozemky

66 030

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

Budovy haly a stavby

11 843

0%

36 157

305%

14 429

30%

8 571

14%

13 000

18%

11 000

13%

Sam. mov. věci a soub. mov. věcí OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby

186 825

102%

373 466

101%

-246 569

-33%

-286 401

-58%

71 970

34%

-64 000

-23%

-282 844

-25%

-282 843

59%

-282 842

-20%

-282 841

-25%

-282 840

2%

-282 839

281%

244 399

1137%

-265 886

-100%

0

0%

0

0%

0

0%

30 000

0%

-503 866

-56%

747 092

187%

-279 726

-24%

-524 274

-61%

133 000

39%

2 148 000

452%

Finanční majetek

-23 377

-12%

11 439

7%

17 137

10%

260 863

133%

-121 000

-26%

103 180

31%

OSTATNÍ AKTIVA

0

0%

330 000

0%

108 926

33%

-348 926

-79%

-59 000

-66%

2 360 000

7613%


Tab.č.6: Vývoj pasiv 2001/2000 abs. rozdíl PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Ostatní fondy Rezervní fondy Hosp. výsledek min. let Hosp. výsledek běž. období CIZÍ ZDROJE Rezervy Krátkodobé závazky OSTATNÍ PASIVA

2002/2001 rel. rozdíl

2003/2002

abs. rozdíl

rel. rozdíl

abs. rozdíl


abs. rozdíl


abs. rozdíl


abs. rozdíl

rel. rozdíl

-68 146

-5%

1 232 267

96%

-67 585

-3%

-705 385

-29%

52 150

3%

4 601 000

257%

-108 118

-13%

-86 506

-12%

919 436

143%

-358 406

-23%

-192 850

-16%

1 101 000

109%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

-119 320

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

10 000

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

56 906

0%

1 094

2%

44 985

78%

142 015

138%

49 000

20%

7 180

2%

-45 704

-80%

33 798

302%

97 289

216%

-93 289

-66%

-41 820

-85%

-55 180

-769%

28 510

6%

1 317 236

244%

-994 577

-54%

-362 423

-42%

242 000

48%

3 504 000

473%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

150 000

0%

28 510

6%

1 317 236

244%

-994 577

-54%

-362 423

-42%

242 000

48%

3 354 000

453%

11 462

0%

1 538

13%

7 555

58%

15 445

75%

3 000

8%

-4 000

-10%

strana 88

Tab.č.7: Struktura aktiv 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

AKTIVA CELKEM

96%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

STÁLÁ AKTIVA

14%

35%

34%

39%

49%

53%

14%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Pozemky

0%

15%

8%

7%

8%

7%

7%

Budovy haly a stavby

0%

3%

6%

7%

8%

9%

10%

100%

83%

87%

53%

25%

30%

24%

0%

0%

0%

34%

59%

54%

58%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

83%

65%

53%

43%

46%

45%

48%

2%

32%

0%

0%

0%

0%

1%


81%

48%

86%

82%

43%

59%

85%

Finanční majetek

17%

20%

14%

18%

57%

41%

14%

OSTATNÍ AKTIVA

0%

0%

13%

18%

5%

2%

37%

2000

2 001

2 002

2 003

2004

2005

2006

PASIVA CELKEM

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

VLASTNÍ KAPITÁL

62%

57%

26%

64%

69%

56%

33%

Základní kapitál

12%

14%

16%

6%

8%

10%

5%

Ostatní fondy

81%

77%

67%

77%

66%

59%

83%

Rezervní fondy

0%

0%

2%

1%

1%

1%

0%

HV minulých let

0%

8%

9%

7%

20%

29%

14%

HV běžného roku

7%

2%

7%

9%

4%

1%

-2%

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

Sam. mov. věci a soub. mov. věcí Nedokončené hm. a nehmotné invest. Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby

Tab.č.8: Struktura pasiv

CIZÍ ZDROJE

38%

42%

74%

35%

29%

41%

66%

Rezervy

0%

0%

0%

0%

0%

0%

4%


0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

96%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

1%

1%

1%

2%

2%

1%

Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé závazky Krátkodobé bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA

Vývoj výkazu zisků a ztrát 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č.1: Vývoj výkazu zisků a ztrát

strana 89

8. PŘÍLOHY

Tab.č.9: Index IN95 Index IN95 x1 x2 x3 x4 x5 x6 celkem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

0,90

0,81

0,46

0,96

1,18

0,82

0,51

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,34

0,07

0,21

0,51

0,25

0,11

-0,02

1,10

1,16

0,59

0,60

0,70

1,03

0,46

0,22

0,15

0,07

0,12

0,16

0,11

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

-0,27

0,00

0,00

2,55

2,19

1,33

2,19

2,03

2,07

1,02

Tab.č.10: Index IN99 Index 99

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

x1

-0,04

-0,04

-0,02

-0,05

-0,06

-0,04

-0,03

x2

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x3

0,27

0,06

0,17

0,40

0,20

0,09

-0,01

x4

1,51

1,59

0,81

0,82

0,97

1,42

0,63

x5

0,03

0,02

0,01

0,02

0,02

0,02

0,01

1,77

1,63

0,97

1,19

1,13

1,48

0,60

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

x1

0,34

0,31

0,18

0,37

0,45

0,31

0,20

x2

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x3

0,23

0,05

0,14

0,35

0,17

0,08

-0,01

x4

0,66

0,70

0,35

0,36

0,42

0,62

0,27

x5

0,20

0,14

0,06

0,11

0,14

0,10

0,07

1,43

1,19

0,74

1,18

1,19

1,11

0,52

celkem

Tab.č.11: Index IN01 Index 01

celkem

Textová příloha č.1: NOPAT

Určení velikosti NOPAT 1) Výsledek z hospodaření z běžné činnosti upravíme o následující změny (Mařík,*13+): + nákladové úroky, včetně úroků placených v leasingových splátkách přičteme zpět k výsledku hospodaření

± změna ve způsobu oceňování majetku (účty 581, 681) + manka a škody způsobené změnou oceňování (účty 582, 688) + tvorba a zúčtování rezerv na náklady charakteru mimořádných nákladů (účet 584) strana 90

8. PŘÍLOHY

+ ostatní mimořádné náklady (účet 588, 688)

2) Dále, pokud je to možné, upravíme výsledek hospodaření o mimořádné položky, které se již nebudou opakovat, patří sem především: + náklady na restrukturalizaci

– prodej dlouhodobého majetku + mimořádné odpisy majetku

3) Do NOPAD je potřebné započítat i vliv změn vlastního kapitálu: ± vliv aktivace nákladů investiční povahy – patří sem náklady na výzkum a vývoj. Tyto náklady je třeba vypustit a nahradit odhadem odpisů, doporučuje se použít paušál po dobu 5 let1. + je-li vykazován v rozvaze goodwill, pak je potřeba odpisy tohoto majetku vyloučit z propočtu (tj. přičíst zpět), ± započítat zvýšení či snížení opravných položek na zásoby a pohledávky –

vyloučit z výsledku hospodaření čerpání tichých rezerv, např. neúměrně vysoké odpisy, nadměrnou tvorbu opravných položek apod.)

4) Je třeba posoudit, do jaké míry mají dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek provozně potřebný charakter. Jinak řečeno - do jaké míry tato aktiva podmiňují základní podnikatelské aktivity a do jaké míry mají charakter ukládání peněz za účelem tvorby dlouhodobých rezerv a dosahování dalších výnosů z provozně nevyužitého kapitálu. Zvláště důležitou položkou je úprava daní. Častý způsob, který se používá je vynásobení zjištěného NOPAT daňovou sazbou. Tento způsob vede k jistému zkreslení výsledku, protože je zde započítána celá řada výnosových a nákladových položek, které nejsou daňově uznatelné. Přesnějším způsobem je proto vynásobení NOPAT skutečnou daňovou sazbou. Skutečná daňová sazba se zjistí vydělením splatné daně účetním výsledkem. (Sůvová, *10+)

skutečná sazba = splatná daň / HV před zdaněním

1

Steward: Quest for Value, 1991, str. 774 strana 91

8. PŘÍLOHY

Tab.č.12: Propočty NOPAT HV z BC

2000

0

2002

2003

2004

2005

2006

79 536

921

91 000

215 146

76 000

35 000

-20 000

26 162

56 970

56 970

30 808

17 954

0

0

0

0

0

0

150 000

Leasingové úroky Tvorba rezerv Ostatní mimoř. náklady Základ daně Daňová sazba

0

0

0

0

0

0

0

79 536

921

117 162

272 115

132 970

65 808

147 954

0,31

0,31

0,31

0,31

0,28

0,26

0,24

Daň

24 656

286

36 320

84 356

37 232

17 110

35 509

NOPAT

54 880

635

80 842

187 760

95 738

48 698

112 445

Výkazy za odvětví stavebnictví (Polán, ČSU, 2006) Tab.č.13: Struktura majetku a kapitálu stavebních podniků v %

Ukazatel AKTIVA stálá aktiva pozemky ost. dlouh. maj. dlouh. fin. maj. oběžná aktiva zásoby nedok. výroba pohledávky fin. majetek ostatní aktiva PASIVA vlastní kapitál základní kapitál kapitál. fondy + f. ze zisku HV z min let+běž. roku cizí zdroje rezervy závazky bank. úvěry bank. úvěry dlouh. běž. bankovní úvěry a výp. -ostatní pasiva

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Poč.podn.

Poč.podn.

Poč.podn.

Poč.podn.

Poč.podn.

Poč.podn.

311

283

277

269

261

270

%

%

%

%

%

%

100 31,4 4 2,2 5,4 66,7 23,7 20,2 34 9 1,9 100 29,2 20,2 5 4 63,5 3,4 51,1 9,1 1,5 7,3 7,3

100 28,7 3,5 1,5 4,1 68,7 20,2 17,1 37,1 11,5 2,5 100 31,5 18,3 4,6 8,6 60,7 3,8 50,5 6,4 1,7 4,5 7,8

100 29,2 3,2 2,2 5,5 68,9 19,3 16,5 37,2 12,4 1,9 100 33,1 18 4,2 10,9 58,3 43,8 49,1 5,4 1,9 3,4 8,6

100 28,2 3 0,6 5,1 70,4 12,8 10,4 43,6 13,9 1,4 100 35,7 18,3 4,5 12,8 60,6 5 50,6 5,1 2,3 2,8 3,7

100 25,7 2,5 0,4 5,5 73 11,2 8,7 48,2 13,5 1,4 100 33,4 15,7 3,9 13,2 59,4 4,8 49,4 5,2 2,2 3,1 7,1

Průměr

100 24,2 2,3 15,8 6,1 74 11,7 9,5 49,3 13 1,8 100 33,4 13,9 3,3 16,2 64 5,1 54,8 4,2 1,2 2,9 2,6

100% 28% 3% 4% 5% 70% 16% 14% 42% 12% 2% 100% 33% 17% 4% 11% 61% 11% 51% 6% 2% 4% 6%

Zdroj: CZSO, MPO

Tab.č.14: Čistý pracovní kapitál – hodnoty z odvětví podniků se 100 a více zaměstnanci mil. Kč Čistý pracovní kapitál

2000

2001

2002

2003

2004

2005

17 521

18 828

21 547

23 336

32 444

29 406

strana 92

8. PŘÍLOHY

Tempo růstu provedených stavebních prací 25 20,3

procenta

20

16,9

15

13,9

10

13,7 11,4

9,3 6,8

5

9,5 7,2

5,2 1,4

0

1994 1995 1996 1997 1998-2,4 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

-5 Tempo růstu ve stavebnictvi

roky

Graf č.2: Tempo růstu provedených stavebních prací; zdroj: ČSU Tab.č.15: Vývoj stavební výroby Vývoj stavební výroby Rok Year

Měsíc Month s

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Stavební práce celkem v mil. Kč běţných cen Construction work, total CZK mill., curent prices 159 827 192 276 224 865 240 221 243 528 237 597 259 670 295 706 311 172 346 752 394 305 422 737 463 060

z běţných cen current prices 120,1 120,3 116,9 106,8 101,4 97,6 109,3 113,8 105,2 111,4 113,8 107,2 109,5

Meziroční indexy Y-o-y průměrný počet ze stálých zaměstnanců cen Average no. of constant employees prices 107,5 99,3 108,5 99,5 105,3 98,4 96,1 96,5 93,0 96,4 93,5 93,9 105,3 95,3 109,6 100,5 102,5 101,8 108,9 101,2 109,7 103,4 104,2 104,9 106,6 100,3

Tempo růstu

průměrná měsíční mzda Average monthly wage 114,6 114,8 115,3 109,5 107,2 103,8 104,9 107,0 106,4 106,1 106,2 103,8 107,3

20,3 16,9 6,8 1,4 -2,4 9,3 13,9 5,2 11,4 13,7 7,2 9,5

Zdroj: Český statistický úřad

Tab. č. 16: HDP výrobní metodou (běžné ceny v mil. Kč) Název Produkce Mezispotřeba Hrubá přidaná hodnota Daně z produktů Dotace na produkty (-) Hrubý domácí produkt

1995 3500407 2174181 1326226 166962 -26666 1466522

1999 4886168 3006499 1879669 227048 -25920 2080797

2000 5378966 3395520 1983446 234163 -28440 2189169

2001 5874003 3741635 2132368 244938 -25092 2352214

2002 6033167 3793085 2240082 253575 -29225 2464432

2003 6385402 4042347 2343055 271743 -37688 2577110

2004 7059075 4529397 2529678 319149 -34065 2814762

2005 7527194 4847529 2679665 340805 -32748 2987722

2006 8489398 5579244 2910154 355436 -34014 3231576

Zdroj: Český statistický úřad

strana 93

8. PŘÍLOHY

Moţnosti investování(Zámečník 2005) Tab.č.17: Přehled zajištěných fondů v ČR Česká spořitelna ESPA - ČS zajištěný fond 3

Banka Zajištěný fond

Komerční banka Max 3 - světový garantovaný fond

ČSOB ČSOB Světový Click+ USD 4

Minimální investice Vstupní poplatek v upisovacím období Výstupní poplatek v průběhu trvání fondu Výstupní poplatek po ukončení fondu Upisovací období do Ukončení fondu

5 000 Kč 0%

10 000 Kč 2,0 % - 1,5%*

HVB Bank Capital Invest Guarantee Basket 2010 1 000 EUR 3%

6%

4 % - 2 %**

0%

0%

0%

0%

0%

0%

28. únor 2005 28. únor 2010

7. duben 2005 28. únor 2005

30. září 2005 31. srpen 2010

28. únor 2005 26. únor 2010

Minimální návratnost

100 % investované částky 40%

100 % investované částky

100 % investované částky

28. únor 2005 31. červenec 2009 Výnos 4 %

není omezen***

není omezen

24%

32,50%

Maximální výnos

ČSOB Světový Click+ 16 10 000 Kč 2%

1 000 USD 2%

Výnos 10 %

Tab.č.18: Fondy peněţního trhu Investiční společnost

Název fondu

IS České spořitelny IKS KB

Sporoinvest

Peněţní trh PLUS ČSOB KBC MULTIInvestiční CASH ČSOB společnost CZK ING ING Intl. (II) Investment Český fond Management peněţního trhu ČP Invest Fond peněţního trhu Výkonnost platná k 31. 3. 2007.

Min. počáteční investice (Kč) 100

Fondy peněţního trhu Min. Vstupní investice poplatek (Kč) (%)

Správcovský poplatek (% p. a.)

Výkonnost (1 rok, %)

Výkonnost (3 roky, %)

100

0,30

0,60

1,81

5,79

5 000

500

0,00

0,80

2,06

6,20

5 000

5 000

0,10

0,60

1,68

5,21

500

500

0,50

0,55

1,49

4,32

3 000

500

0,00

0,50

1,67

5,28

Tab.č.19: Dluhopisové fondy Investiční společnost

Název fondu

IS České spořitelny IKS KB ČSOB Investiční společnost ING Investment Management

Sporobond IKS Dluhopisový ČSOB Bond Mix

ING International Český fond obligací ČP Invest Fond korporátních dluhopisů Výkonnost platná k 31. 3. 2007.


Dluhopisové fondy Min. Vstupní investice poplatek (Kč) (%)


100

0,50

0,90

2,23

9,73

5 000 5 000

500 500

0,00 1,00

1,30 1,00

0,99 1,27

7,76 7,99

1 000

500

2,10

1,00

1,13

9,27

3 000

500

1,00

1,50

2,09

8,37



strana 94

8. PŘÍLOHY

Tab.č.20: Smíšené fondy Investiční společnost

Název fondu

Podíl akcií (%)


Akciový mix FF Balancovaný - dynamický Balancovaný konzervativní ČSOB Bohatství

14


69 15

Smíšené fondy Min. Vstupní investice poplatek (Kč) (%)




100

1,00

1,30

5,61

18,19

5 000

500

0,00

1,60

10,19

71,85

5 000

500

0,00

2,00

2,94

18,69

49 5 000 500 2,00 2,00 5,25 31,22 ČSOB Investiční společnost 3 000 500 4,00* 1,90 5,08 20,45 ČP Invest Smíšený fond 30 * Platí při investici do 60 tis. Kč, 60 aţ 180 tis. Kč – 3 %, 180 aţ 500 tis. Kč – 2 %, 500 tis. aţ 3 mil. Kč – 1 %, 3 aţ 10 mil. Kč – 0,6 %, 10 aţ 30 mil. Kč – 0,3 %, nad 30 mil. Kč – 0 %.

Tab.č.21: Akciové fondy Akciové fondy Investiční společnost

Název fondu


Sporotrend

ČSOB Investiční společnost ING Investment Management ČP Invest

Vstupní poplatek (%)




1,75*

2

7,1

88,19

Výkonnost (5 let) Celkem p.a. (%) (%) 175,92 22,5

IKS Světových indexů ČSOB Akciový mix

0

1,5

2,4

9,5

-17,4

2,5

2

8,48

42,5

31,66

3,75 5,66

ING International Český akciový fond Fond globálních značek

3,80**

2

13,76

106,29

269,8

29,9

4,00***

2

5,79

16,78

26,06

4,74

* Při investici do 200 tis. Kč; 200 - 500 tis. Kč = 1,5%; 500 – 2000 tis. Kč = 1,05%; nad 2 mil. Kč = 0,35 %. ** Při investici do 200 tis. Kč; 200 – 500 tis. Kč = 3,5%; 500 – 1000 tis. Kč = 3,2%; nad 1000 tis. Kč = max. 2,9% *** Při investici do 60 tis. Kč; 60 – 180 tis. Kč = 3,0%; 180 – 500 tis. Kč = 2,0%; 500 – 3000 tis. Kč = 1,0%; 3 – 10 mil. Kč = 0,6%; 10 – 30 mil. Kč = 0,3%; nad 30 mil. Kč = 0%

strana 95

8. PŘÍLOHY

Textová příloha č. 2

Možnosti snižování základu daně[32] Zdroj: § 15, odst. 6, Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu89), nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Položky snižující základ daně Po uplatnění odčitatelných položek je užitečné zjistit, zda je možné využít ještě dalších položek snižujících daňový základ. Zákon umožňuje konkrétně odečíst tyto výdaje: Především může být základ daně snížen o hodnotu darů poskytnutých určeným subjektům na vybrané účely, pokud činí nejméně 2000 Kč. Snížení základů daně o dary SUBJEKT obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem v ČR, které jsou pořadateli veřejných sbírek

ÚČELY na financování

na policii na požární ochranu na podporu a ochranu mládežezvířat a na ochranu jejich nazdraví účely

pro registrované církve a náboženské společnosti

na účely

ROZVEDENÍ/UPŘESNĚNÍ ÚČELU vědy a vzdělání výzkumných a vývojových účelů kultury školství

sociální zdravotnické ekologické humanitární charitativní tělovýchovné a sportovní náboženské

strana 96

8. PŘÍLOHY

politickým stranám a hnutím fyzickým osobám s bydlištěm v ČR provozující následující zařízení fyzickým osobám s 1 bydlištěm v ČR

na jejich činnost na financování těchto zařízení na zdravotnické prostředky na rehabilitační a kompenzační pomůcky na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a které jsou poživateli zařazení do zaměstnání

školská a zdravotnická zařízení zařízení na ochranu opuštěných zvířatnehrazené nebo nejvýše do částky ohrožených druhů zvířat zdravotními pojišťovnami nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu

tabulka č. 1 1 Fyzickým osobám, částečného nebo plného invalidního důchodu vyžadujícími mimořádnou péči, anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými. Takoví poplatníci, kteří nejsou založeni k podnikání, mohou dále svůj daňový základ snížit o 30%, pokud takto uspořené prostředky použijí na přesně vymezený účel. Další podrobnosti uvádí pro různé typy poplatníků následující tabulka: Daňový základ snížení o vymezený účel Typ poplatníka Minimální 2 snižovaná částka zdravotnická zařízení 300 000 Kč veřejné vysoké školy a 1 000 000 Kč veřejné výzkumné instituce společenství vlastníků 300 000 Kč jednotek ostatní poplatníci 300 000 Kč

Maximální snižovaná částka 1 000 000 Kč 3 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč

Účel vynaložení uspořených prostředků poskytování zdravotní péče vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké činnosti správa domu činnosti, z nichž příjmy nejsou předmětem daně

2

Minimální snižováná částka, pokud nedosahuje 30 % základu této minimální částky, může být snížena i tato minimální částka, nesmí však přesáhnout výši základu.

Textová příloha č.3:

Změny v reformě (Čada, 2007) - jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob 15 procent od příštího roku a 12,5 procenta od roku 2009 namísto současného systému čtyř daňových pásem ve výši 12, 19, 25 a 32 procent; daň bude počítána z tzv. superhrubé mzdy, tedy včetně pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem - ve skutečnosti tedy bude činit 23,1 procenta, respektive 19,5 procenta v roce 2009; - zvýšení daňového bonusu pro rodiny s více dětmi a nízkými příjmy; nynější roční limit 30.000 Kč se zvyšuje na maximální částku 52.200 Kč ročně; obdobně se zvyšuje limit pro poskytnutí měsíčního daňového bonusu u zaměstnanců z 2500 Kč měsíčně na maximální částku 4350 Kč; - daňové slevy na poplatníka, jeho nepracujícího manžela nebo nepracující manželku se v roce 2009 sníží na 16.560 korun ročně, jejich zvýšení ze současných 7200 korun na 24.840 Kč ročně tak bude zachováno jen pro příští rok; - daňová sleva na dítě se má z původně navrhovaných 10.440 korun ročně dvakrát změnit v řádu stokorun příští rok a v roce 2009, nejdříve se zvýší v souvislosti se zavedením poplatků u lékaře a rok na to se v souvislosti se snižováním daně z příjmu zase sníží; nyní činí 6000 korun; - snížení daně z příjmu právnických osob z nynějších 24 procent na 21 procent v příštím roce, na 20 procent v roce 2009 a na 19 procent v roce 2010; původní vládní návrh počítal příští rok s daní 22 procent; - zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent; - spotřební daň u cigaret se má zvýšit u procentní části ze současných 27 na 28 procent, u pevné části z 88 haléřů na 1,03 Kč za kus, celkově má činit nejméně 1,92 koruny za kus namísto současných 1,64 Kč za kus; vláda původně navrhovala pevnou část sazby 96 haléřů a minimální celkovou daň 1,8 koruny za kus; - zavedení ekologické daně u elektřiny, zemního plynu a tuhých paliv; - výhodnější zdanění nadnárodních holdingových společností; - skupinová registrace k DPH pro podniky, které jsou vzájemně úzce spojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami; - zrušení registračních pokladen; - zrušení minimálního základu daně. Hlavní změny v sociální oblasti:

strana 97

8. PŘÍLOHY

- změna porodného, má se vyplácet 13.000 korun za každé dítě (současná výše porodného je 17.760 korun); - "třírychlostní" rodičovská dovolená: 1) dvouletá dovolená s příspěvkem 11.400 korun měsíčně 2) tříletá dovolená s příspěvkem 7600 korun měsíčně 3) čtyřletá s příspěvkem 7600 do 21 měsíců věku dítěte a pak 3800 korun měsíčně - změna přídavku na dítě - pevná výše od 500 do 700 korun podle věku dítěte, získají ho rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima, nyní do čtyřnásobku minima; - zpřísnění podmínek pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří si aktivně nehledají práci, dávky pomoci v hmotné nouzi se pro ně budou počítat pouze z existenčního minima, netýká se osob nad 55 let, částečných invalidů a rodičů pečujících o dítě do 12 let; ruší se zvýšení dávek v hmotné nouzi o 600 korun po 12 měsících nezaměstnanosti; - zpřísnění podmínek pro nelegálně pracující nezaměstnané, člověk takto vyřazený z evidence úřadu práce si o zpětné zařazení a výplatu podpory bude moci požádat až po šesti měsících, v současnosti mohl žádat okamžitě po vyřazení; - nárok na vyplacení příspěvku na péči by v případě úmrtí osoby měli mít i lidé, kteří o nemohoucího pečovali, ale nežili s ním v jedné domácnosti; - změna nemocenské - první tři dny nemoci bez dávek, čtvrtý až 30. den nemoci 60 procent příjmu, 31. až 60. den nemoci 66 procent příjmu, pak 72 procent příjmu; - zrušení automatických valorizací životního minima a sociálních dávek; - zrušení 1000 korun "pastelkovného" pro rodiče prvňáčků; - omezení pohřebného, nárok jen při pohřbu rodiče nezaopatřených dětí nebo při pohřbu nezaopatřeného dítěte; - strop na sociální a zdravotní pojištění. Ten se zavádí na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy. Zaměstnanci z příjmu nad tuto hranici nebudou platit sociální a zdravotní pojištění (podle současné právní úpravy existuje maximální vyměřovací základ pro pojistné jen pro osoby samostatně výdělečně činné). Hlavní změny ve zdravotnictví: - pacienti budou platit 30 korun za návštěvu praktického lékaře, pediatra, zubaře, gynekologa, ambulantního specialisty, klinického psychologa a logopeda; - 30 korun pacienti zaplatí i za položku na receptu; - den v nemocnici, lázních, dětských léčebnách a ozdravovnách bude pacienty stát 60 korun; - 90 korun se bude hradit za návštěvu pohotovosti a lékařskou službu první pomoci, pokud nenaváže hospitalizace; - poplatky se nevztahují na ochranné léčení nařízené soudem, na léčení infekčního onemocnění a na občany v hmotné nouzi s potvrzením; - poplatek 30 korun bude odpuštěn při dlouhodobém sledování vážných a chronických pacientů, při prevenci, včetně péče v těhotenství, při hemodialýze a při odběru krve, plazmy a kostní dřeně; - poplatky mají hradit všechny děti, kompenzovat ho má daňová sleva na děti ve výši 240 Kč; - poplatky se hradí do 5000 korun za rok, do limitu se počítají jen poplatky za recept, doplatky na nejlevnější variantu užívaného léku a návštěvu lékaře; - poplatek zůstane zdravotnickému zařízení, úměrně tomu se sníží úhrady; lékárnám se úměrně sníží marže, a to v určitém koeficientu podle počtu vydaných léků; - zdravotnické zařízení dostane pokutu až 50.000 korun, pokud poplatky nebude vybírat; - ceny léků a úhrady ze zdravotního pojištění nově stanoví Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), dosud určovalo ceny ministerstvo financí a úhrady ministerstvo zdravotnictví; - pro zařazení léku budou předem jasné podmínky, bude se o něm nově rozhodovat ve správním řízení s možností odvolání a vymahatelnosti nároku u soudu; dosud záleželo na názoru členů kategorizační komise, ale Ústavní soud nařídil k 1. lednu 2008 změnu; - základem pro ceny budou nejnižší ceny přípravku v EU, jednou za rok se uskuteční revize seznamu; na internetu může probíhat cenová soutěž o nejnižší cenu léku; - lékárna může vydat na požádání jiný lék se stejnou účinnou látkou; - ředitele VZP bude nově jmenovat správní rada, jako je to u ostatních pojišťoven; dosud ho jmenoval parlament, původní návrh ministerstva zdravotnictví počítal se jmenováním vládou. Autor: ČTK, Petr Čada – 9.10.2007

strana 98

ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU

Recommend Documents