KONCEPT ŠIRŠÍ ŠIRŠÍ VZTAHY VZTAHY
SITUACE SITUACE
ŠIRŠÍ VZTAHY
SITUACE
AVA DOPR A AV DOPR
BUDOUCÍ BUDOUCÍ AREÁL AREÁL KULTURNÍHO KULTURNÍHO CENTRA CENTRA
ZAHRADA ZAHRADA SKULPTUR SKULPTUR
DIVADLO DIVADLO MĚSTO MĚSTO
9.-13.tř. 9.-13.tř. 5.-8.tř. 5.-8.tř.
BYDLENÍ BYDLENÍ KULTURNĚ-VZDĚLÁVACÍ KULTURNĚ-VZDĚLÁVACÍ CENTRUM CENTRUM
FASÁDA FASÁDA HRA HRA PŮVODNÍ PŮVODNÍ PARCELA PARCELA
LESLES
Okolím prochází dvě na sebe kolmé územní osy, které od sebe rozdělují různorodou strukturu zástavby. Severně od západojižní osy jsou hmoty uspořádány do bloků, jižně vytváří řady solitérů. Osa severojižní odděluje zónu bydlení a zónu průmyslu, v místě křížení obou os je umístěna řešená parcela. Mým záměrem je vytvořit v dnes polomrtvé průmyslové oblasti novou hodnotu a vhodným návrhem waldorfské školy podpořit budoucí projekt konverze průmyslového areálu na kulturní centrum. V místě, kde je dnes umístěna waldorfská škola společně se střední stavební školou navrhuji náměstí, které obsáhne obě školy, propojí je, a vytvoří tak jakýsi předprostor historickému průmyslovému areálu. Náměstí zde není novotvar, v minulosti se zde nacházel malý rink s kostelem. Ani dnes není mým záměrem vytvářet nové velké lokální centrum, ale sdílený prostor vzdělávání místního významu.
Budova školy je navržena tak, aby z jedné strany definovala severní okraj náměstí, nemá být dominantou (tuto funkci má kostel), ale má vytvářet jakési kulisy, záda, historickým domům, plujícím v otevřeném prostoru náměstí. Z druhé strany je budova rozehraná jak hmotově, tak barevně, a vyvažuje decentnost fasády na straně k náměstí. Celek je ztvárněním cesty. Cesty člověka od školky přes první, druhý stupeň, přes střední školu a maturitu směrem k divadlu a městu. Na své cestě žák prochází fázemi vývoje (jak definoval Steiner, viz Waldorfská pedagogika) a postupně se setkává s novými tématy a situacemi.
FASÁDA FASÁDA KULISA KULISA
1.-4.tř. 1.-4.tř.
SDÍLENÝ SDÍLENÝ PROSTOR PROSTOR
ŠKOLKA ŠKOLKA
Náměstí využívá dopravního konceptu tzv. sdíleného prostoru (shared space), který promíchává chodce i auta, striktně nevymezuje koridory a nechává všem volnost při rozhodování. Tento koncept není vhodný do běžných dopravních situací a mohlo by se zdát, že absolutně není vhodný ke škole. Avšak studie prokázaly nižší nehodovost, menší hluk, vibrace atp. Náměstí není průjezdné, prochází jím pouze jedna slepá ulice, provoz zde tedy bude malý, v zásadě jen pro obyvatele, kteří sem cíleně pojedou. V území tak nevznikají žádné bariéry a náměstí působí a funguje jako celek.
Zahrada je koncipována jako protipól velkého otevřeného prostoru náměstí. Měla by vytvářet intimní zákoutí a místa, na kterých se vždy něco zvláštního odehrává. Stejně jako dům postupuje od světa školky (hřiště a hry), přes první stupeň (hospodářská zahrada s vodní plochou) a druhý stupeň (pobytová louka) až k zahradě skulptur s pavilóny kovu a dřeva, která je místem umění a řemesel. Tato venkovní umělecká galerie zároveň navazuje na areál továrny a potenciálně rozšiřuje její prostor a spojuje tak školu s kulturou.
Budova zde představuje most mezi dětstvím a dospělostí, zároveň mezi městem a zahradou, popřípadě mezi městem a kulturou. Má působit přívětivě, hravě, a nabízet možnosti, jak trávit čas. Budova je koncipována tak, aby byl umožněn kontakt mezi jednotlivými prostory, napomáhají tomu prosklené stěny, průhledy, absence plotů a bariér.
12
AUTORSKÁ ZPRÁVA GRAFICKÉ SCHÉMA PROJEKTU
ŠKOLA Budova školy se skládá ze tří mezi sebou propojených hmot, které jsou rozděleny na nižší stupeň (1. – 4. třída), střední stupeň (5. – 8. třída) a vyšší stupeň (9. – 13. třída). Jednotlivé stupně jsou propojeny dvěma komunikačními halami, ve kterých je umístěn vchod do budovy, schodiště, výtah a vstup na terasu a zahradu. Tyto haly umožňují nejen pohyb z přízemí do patra, zároveň vedou z náměstí do zahrady a i pro člověka, který nechce vstoupit do školy, umožňují alespoň vizuální kontakt se zahradou. Dispozice budovy je koncipována jako komplex jednotlivých prostorů, které se sdružují kolem vnitřního dvora. Hmoty sousedící s náměstím pouze kopírují uliční čáru, nijak se tvarově ani barevně nevymykají a dávají celé dispozici řád, hmoty směrem do zahrady jsou různě asymetricky poskládány tak, aby vytvářely různorodá zákoutí a prostory pro kreativitu dětí a výuku. Také umístění jednotlivých místností odpovídá tomuto schématu, sborovna, ředitelna, učebny, hygienické zázemí a sklady jsou umístěny ve hmotách u náměstí, kmenové třídy, oddělení pro děti s mentálním postižením, terasy a průhledy jsou navrženy směrem k zahradě. Budova je tedy jakousi propustnou bariérou mezi městem (zde zachovává vážnou tvář a důstojnost,
pouze sem tam pronikne z divoké zahrady na náměstí barevná fasáda, která označuje jednotlivé stupně) a školní zahradou. Žáci se pohybují na hranici obou území a mohou tak využívat různorodost prostorů, atmosfér a příležitostí. Důležitou roli uvnitř budovy hrají tři vnitřní dvory, které jsou vybaveny a umělecky ztvárněny úměrně věku dětí. Děti na nižším stupni ocení ve dvoře klouzačku, pískoviště, jezírko s rybičkami, či bunkr na stromě. Žáci od středního stupně využijí houpací sítě, hřiště na pétanque nebo lehací krajinu. Studenti střední školy a maturanti mohou dvůr použít jako místo pro párty, bar, kuřárnu nebo uměleckou galerii. V návaznosti na školku a víceúčelovou halu tvoří budova jakousi cestu člověka od dětství k dospělosti, kdy postupně potkává nová témata a situace, učí se je zvládat a nabírá nové vědomosti a zkušenosti.
ŠKOLKA
DŮM V ZAHRADĚ
Budova školky se nachází na hranici mezi ulicí Raschwitzer Str. a školní zahradou, která je koncipována jako pobytová zahrada s tematickými pavilóny. Aby budova zapadala do konceptu hranice mezi městem a zahradou a zároveň se hodila do zahrady, je hlavní hmota domu umístěna pod úrovní terénu, nad kterou vyčnívají pouze tři menší hmoty denních heren. Zdánlivě se tedy jedná o pavilóny, které ale mají potřebné široké zázemí, včetně chráněného dvora. Budova tak zároveň tvoří hranici mezi ulicí a zahradou a zároveň je vnímán jako pavilóny v zahradě.
Dílčím úkolem diplomové práce je návrh rekonstrukce domu v zahradě s cílem dát mu novou funkci a zapojit ho do dění ve škole, ale zároveň zachovat jeho původní charakter. V přízemí je navrženo zázemí pro fungování zahrady, tzn. sklady přístrojů pro údržbu zahrady, sklady krmiva pro zvířata, dílna, třída pro výuku zahradnictví a potřebné hygienické zázemí. Obnovení dnes zazděného hlavního vstupu dává možnost oddělit provozní vstup (potřeby zahrady) a čistý vstup, který vede do vstupní haly se schodištěm a výtahem do prvního patra a dále pak do podkroví. V prvním patře jsou umístěny prostory terapie, v podkroví je navržen byt správce, který se zde může ubytovat i s rodinou. U budovy je umístěn výběh pro zvířata a hospodářská zahrada s rybníčkem. Dům v zahradě je součástí konceptu pobytové zahrady s pavilónem kovu, pavilónem dřeva a venkovní pracovnou.
HALA Víceúčelová hala slouží jako sportoviště i jako divadelní sál o kapacitě 450 míst, na divadelní představení se zde tak může shromáždit celá škola. Budova je umístěna na okraji pozemku na hlavní ulici Bornaische Str., ze které je přes zapuštěný dvůr a foyer přístupné hlediště divadla. Na fasádě nad vstupem jsou dřevěnými hranoly symbolicky ztvárněny klenby v Goetheanu, centru antroposofické společnosti, kterou inicioval Rudolf Steiner, duchovní otec waldorfských škol. Hala má i vedlejší zadní vstup, který slouží v době vyučování pro žáky, v době divadelního představení pro účinkující.
KAVÁRNA Další navrhovaná rekonstrukce se týká domu na náměstí, který by měl sloužit jako kavárna, informační stánek a obchůdek s výrobky žáků. Prostor kavárny je navržen přes dvě podlaží. Dolní část je otevřena do krovu, v horní části se nachází lehací krajina.
13
PROVOZNÍ SCHÉMA ŠKOLY
ŠATNA
VÍCEÚČELOVÝ SÁL
TERASA
SKLAD
ČÍTÁRNA
ŘEDITELNA
KANCELÁŘ ZÁST. ŘED.
RUČNÍ PRÁCE TKANÍ/PŘEDENÍ
KNIHOVNA
SKLAD
TERASA
PEC VÝTVARNÝ ATELIÉR 1
SKLAD
FYZIKA /LABORATOŘ
CHEMIE /LABORATOŘ
ZASKLENÁ PAVLAČ
HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
BIOLOGIE /LABORATOŘ
ATELIÉR
KUCHYŇKA
STUDOVNA ZASKLENÁ PAVLAČ
HOVORNA
ROZHAS
VÝTAH
KNIHOVNA UČEBNA JAZYKŮ 1
SBOROVNA
ARCHIV
SCHODIŠTĚ /VÝTAH
INFORMATIKA
TERASA
HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
PŘEDPROSTOR JÍDELNY
TREZOR
1 NP
ÚKLIDOVÁ MÍSTNOST
ÚKLIDOVÁ MÍSTNOST
TECHNICKÉ ZÁZEMÍ
TECHNICKÉ ZÁZEMÍ
2 NP
ŠATNA
CHODBA
ZASKLENÁ PAVLAČ VÝTVARNÝ ATELIÉR 2
SKLAD
ODDĚLENÍ KYSELIN
KUCHYŇKA
ODPOLEDNÍ ČINNOSTI
SKLAD
RUČNÍ PRÁCE
ZÁZEMÍ ŘEDITELNY
SBOROVNA /KOLEGIUM
HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
KERAMICKÁ DÍLNA
SEKRETARIÁT
VÍCEÚČELOVÝ SÁL
SKLAD
UČEBNA JAZYKŮ 2
ŠKOLNÍ KUCHYNĚ
JÍDELNA
VÝTAH
SCHODIŠTĚ
SCHODIŠTĚ
PIKNIKOVÁ LOUKA MÍSTNOST PRO OBSLUHU ŠKOLKA ZAHRADA
SBOROVNA
ZÁZEMÍ
TECHNICKÉ ZÁZEMÍ
TŘÍDY (1-4) HALA S VNITŘNÍM DVOREM
TŘÍDY (5, 6)
ZAHRADA TERASA
ODDĚLENÍ
HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
ZAHRADA
SKLAD
HALA S VNITŘNÍM DVOREM
TEREASA
ŠATNA
ŠATNA VSTUPNÍ HALA
TEREASA
1. VSTUP
ÚKLIDOVÁ MÍSTNOST
ZAHRADA TERASA
ZADNÍ VÝCHOD
SBOROVNA
BUFET
ZÁZEMÍ
ZÁZEMÍ
ZÁZEMÍ
KANCELÁŘ KUCHYNĚ
CHODBY
KUCHYŇKA
ZAHRADA
JÍDELNA
SKLADY TŘÍD
TŘÍDY (7, 8)
DRUŽINA
WC VOZÍČEK
ODDĚLENÍ
ODDĚLENÍ
HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
SPORTOVNÍ /DIVADELNÍ HALA
SKLADY TŘÍD
ODDĚLENÍ
SKLADY TŘÍD
ŠKOLNÍ KUCHYNĚ
1 PP
SCHODIŠTĚ
TERASA TERASA
TERASA
TECHNICKÉ MÍSTNOSTI
PŘEDPROSTOR JÍDELNY
ODDĚLENÍ
ŠATNA UČITELÉ
ŠATNA ZAM. KUCHYNĚ
KUCHYŇKA
TŘÍDY (9-13) HALA S VNITŘNÍM DVOREM
SKLADY TŘÍD HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
KUCHYŇKA
ŠATNA
KAVÁRNA
VSTUPNÍ HALA
NÁMĚSTÍ
2. VSTUP
14
PRŮVODNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ 2. ÚDAJE O ÚZEMÍ 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STAVBY A JEJÍHO PROVOZU 4. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ 4.1 URBANISTICKÉ 4.2 ARCHITEKTONICKÉ 4.3 DISPOZIČNÍ 5. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ 6. TZB, NAPOJENÍ NA DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU 7. POŽÁRNÍ BEZPEČNOST 8. KAPACITA STAVBY
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ NÁZEV A ÚČEL STAVBY: Inkluzivní waldorfská škola v Lipsku Místo stavby: Raschwitzer Straße 4, 04279, Leipzig POZEMEK: Parcela vymezená ulicemi Raschwitzer Str., Bornaische Str. a průmyslovým areálem na Bornaische Str. CHARAKTER STAVBY: Novostavba [budovy školy a školy, víceúčelová hala, zahradní pavilóny] Rekonstrukce [budova kavárny, budova terapie v zahradě] TYP DOKUMENTACE: Architektonická studie diplomové práce 2. ÚDAJE O ÚZEMÍ Pozemek se nachází v okrajové části města Lipska v lokalitě nazývané Leipzig Süd, která se vyznačuje dobrými životními podmínkami. Vzrostlá zeleň, historické domy, klid, dobrá dostupnost do centra, fungující infrastruktura, základní občanská vybavenost, to vše přispívá k velmi příjemné atmosféře. V bezprostřední blízkosti řešeného pozemku, konkrétně na severní hranici parcely, se nachází velký průmyslový areál, který dnes již neslouží svému původnímu účelu. Z části je využíván při pořádání koncertů, některé budovy jsou konvertovány například na taneční školu, většina areálu je však nevyužitá a uzavřená. Jelikož Lipsko, nejen Leipzig Süd, nemá dostačující taneční nebo kulturní sály, je pravděpodobné, že zde v budoucnu vznikne kulturně vzdělávací centrum.
3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STAVEB A JEJICH PROVOZU Jedná se o školní areál, jehož součástí je školka se třemi skupinami, základní škola a střední škola s maturitním ročníkem (1. – 13. tř.). Dalšími součástmi jsou 2 historické budovy, které si investor přeje zachovat a najít pro ně nové využití a funkce. Budova v zahradě je tedy navržena jako dům pro terapie, kde v přízemí jsou prostory pro zázemí zahrady, a v podkroví je umístěn byt správce. Druhou budovou je domek na náměstí, který bude využíván jako kavárna, obchůdek s výrobky dětí a informační stánek. Poslední budovou je víceúčelová hala, která slouží jako tělocvična a zároveň jako divadelní sál. Všechny budovy mají odpovídající předprostory a zázemí. Vstupy do areálu jsou z náměstí, z průmyslového areálu (tedy v budoucnu možného kulturně vzdělávacího centra) a ulice Bornaische Str. Celý pozemek se svažuje mírně k jihozápadu. Území je řešeno jako bezbariérové, v místech terénních zlomů jsou na venkovních schodištích umístěny plošiny pro vozíčkáře. Směrem k náměstí není škola oplocena, to by mělo přispět k otevřenosti školy vůči veřejnosti. Přesto z důvodů bezpečnosti jsou zde navržena taková opatření, aby nikdo cizí na pozemek nevstupoval (rybníček, terasa, terénní zlom). Budovy na sebe navazují tak, aby vytvořily veřejný prostor náměstí u kostela, zároveň tak, aby dotvořily uliční frontu, a tak aby pro školu zbyl dostatečný prostor pro zahradu. Zahrada navazuje na kulturně vzdělávací centrum, a je pojata jako zahrada skulptur, v níž jsou ve volném prostoru umístěny zahradní řemeslné pavilóny a umělecká díla žáků. Náměstí je pojato jako tzv. shared space, tedy sdílený prostor chodců, aut, kol, dětí, zvířat atp.
Výhodou pozemku je jeho umístění v rámci města. Přestože je dostupnost do centra Lipska více než dobrá, jedná se o periferii sousedící s lužním lesem protkaným několika potoky, který v tomto místě vrůstá do města. Parcela navrhované školy se nachází právě na hranici městské zástavby a této krajinné struktury. V blízkém okolí se nachází pouze několik domů, střední stavebně průmyslová škola a několik hrázděných vil. Ve větší vzdálenosti se pak nachází sportovní a fotbalové hřiště.
15
PRŮVODNÍ ZPRÁVA 4. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ 4.1 URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ Stavby jsou orientovány a umístěny tak, aby společně s okolními budovami vytvořily náměstí, kterému by vévodil kostel Gethsemanekirche. Toto nově vzniklé náměstí navazuje na půlkilometrovou územní osu vedoucí k východu, kde je zakončena bytovými domy soustředěnými do kruhu. V části parcely, jejíž hranice vede podél hlavní ulice Borneische Str. je umístěna víceúčelová hala, která by měla podpořit tamější veřejný prostor. Tvar C školní budovy uzavírá a definuje severozápadní hranici náměstí. Tento sdílený prostor pak může dát vzniknout i odpovídajícímu předprostoru sousední střední školy, jehož současný stav je nevyhovující. Cílem je vytvořit pomocí budovy školky, školy a haly další hodnotu v území, která by mohla podpořit realizaci záměru kulturně vzdělávacího centra. Urbanistické řešení by tak mohlo být ku prospěchu širší lokalitě než pouze školám navazujícím na náměstí. 4.2 ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Budovy mají několik architektonických principů, které se opakují u všech hlavních hmot. Prvním principem je rozdíl mezi fasádou orientovanou směrem k náměstí, která je střídmá, pomáhá doplnit hranici prostoru tak, aby vynikly hlavně historické domy, a má tedy spíše funkci jakési kulisy, a fasádou tvářící se do zahrady. Tato fasáda je hmotově i barevně více rozčleněna a dává větší průchod hravosti a rozmanitosti. Druhým principem, který se propisuje do všech nových budov, je vnitřní dvůr, který je buď na terénu, anebo je zapuštěný pod zem tak, aby na povrchu zůstalo co nejvíce volného prostoru (školka, hala). Všechny novostavby jsou dvoupatrové, fasády jsou tvořeny kombinací velkoformátových oken a dřevěného hranolového obložení doplněného barevnými cementotřískovými deskami. Zahradní pavilóny jsou řešeny podle tématu, pavilón práce se dřevem je řešen jako dřevostavba, kovodílna, je z ocelové nosné konstrukce s plechovým opláštěním. 4.3 DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ Dispozice se různí a vyvíjí společně s žákem, kdy v první třídě se pracuje ve skupině, kruhu, je tedy vhodné mít třídy čtvercové, kdežto na střední škole již žáci stojí
sami za sebe a je tedy lepší trávit čas v protáhlém obdélníkovém prostoru. Škola je inklusivní, to znamená, že k 20 žákům se připojuje skupina 2–5 žáků s mentálním postižením. Tím je založena potřeba možnosti oddělení v případě, že chce speciální pedagog pracovat se svou skupinkou samostatně. Proto je u každé třídy připojena menší třída se stolem a kuchyňkou, kam se mohou hendikepované děti uchýlit. O přestávkách tato oddělení slouží jako kuchyňka. Všechny rozměry a součásti jsou navrženy v souladu s českou legislativou, která ve většině případů odpovídá té německé, často je přísnější.
inženýrské sítě jsou zde nicméně již zavedeny a například jako zdroj tepla je vhodné využít v komunikaci umístěný horkovod. V podzemním podlaží budovy je centrum technických místností, kde se nachází strojovna vzduchotechniky (nasávání čistého vzduchu ze zahrady, vypouštění znečištěného vzduchu na opačnou stranu), zdroj tepla (horkovod) a ohřev vody, místnost pro obsluhu, zařízení rozvodů elektrické energie, popř. bezpečnostní systémy atd. Ve škole nejsou plynová zařízení. Technické místnosti budou odvětrány anglickým dvorkem do zahrady.
Budovy jsou bezbariérové, s přímým vstupem z náměstí a vazbou na terasy v zahradní části.
Veškeré rozvody mezi budovami zajišťují rozvodné kanály, které obslouží jak školku, školu, tak sportovní halu.
5. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
7. POŽÁRNÍ BEZPEČNOST
Všechny nové budovy mají shodné konstrukční řešení.
Z hlediska požární bezpečnosti jsou objekty vzhledem ke svému konstrukčnímu a dispozičnímu řešení dobře zajištěny. Novostavby spadají z hlediska konstrukčních materiálů do kategorie NEHOŘLAVÝ. Mezi jednotlivými objekty je dostatek prostoru pro zásah složek IZS, odstupové vzdálenosti jsou vyhovující. V případě požáru mají hasičské vozy přístup ke všem objektům včetně těm v zahradě, do které lze vjet zadní bránou z areálu továrny. Jako shromažďovací plochy slouží pobytová louka v zahradě nebo plocha náměstí před kostelem, obě plochy spojují únikové koridory, které zajišťují bezpečnou evakuaci osob a zvířat.
Nosnou konstrukci tvoří železobetonový stěnový systém, založený na pasech se sendvičovou fasádou zateplenou MDF deskami a krycí vrstvou z dřevěných hranolů. Část fasády tvoří cementotřískové desky, popřípadě celoprosklené stěny. Sportovní hala má železobetonový nosný skelet se stropními průvlaky. Nenosné stěny jsou tvořeny lehčeným zdivem. Okna a dveře jsou hliníková či plastová. Stínění oken je řešeno venkovními roletami ovládanými elektrickým posuvným systémem, vnitřními žaluziemi nebo závěsy. Střechy jsou nepochozí ploché s extenzivní zelenou skladbou. V exteriéru se objevuje dlažba, mlatová cesta nebo travnatá plocha. Ve vnitřních dvorech a na terasách jsou použita dřevoplastová prkna nebo dlažba. Podlahy v interiéru tvoří marmoleum či dlažba. V interiéru jsou na stěnách použity omítky a dřevěné obklady či keramické obklady. (viz komplexní řez) 6. TZB, NAPOJENÍ NA DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Záměrem je co nejlevnější provoz budovy a co nejšetrnější zacházení s přírodními zdroji a okolím. Předmětem diplomové práce není zpracovávání detailního přehledu zásobování, ale z povahy waldorfského způsobu uvažování je pravděpodobné, že zde najdou uplatnění alternativní zdroje energie (slunce, vítr), popřípadě zdroj užitkové vody z vlastní studně či sběr dešťové vody ze zpevněných ploch pro potřeby zahrady atd. Všechny
Objekt je rozdělen obvyklým způsobem na požární úseky, které navazují na chráněné i nechráněné únikové cesty. Po podrobném rozboru požární bezpečnosti lze v případě nutnosti v objektu upravit dispozice (například doplnit chodby požárními dveřmi atp.), v krajním případě přidat požární schodiště. Všechny úseky a cesty jsou dobře prosvětleny, odvětrány a opatřeny nouzovým osvětlením a značením. 8. KAPACITA STAVBY, PARKOVÁNÍ Školka je navržena pro 3 skupiny po 15–20 dětech včetně hendikepovaných. Ve škole je umístěno 13 tříd po 20 žácích plus 2–5 žáků hendikepovaných. S personálem bude areál užívat maximálně 450 osob, z nichž některé jsou externisté a v areálu pobývají omezenou dobu. Parkování u školy je možné podél ulice Bornaische Str., na náměstí a podél slepé ulice Raschwitzer Str. Počet parkovacích míst je dostatečný. Před každým vstupem jsou umístěny stojany na kola a koloběžky.
16
SCHWARZPLAN
500m
1000m
18
ZÁKRES DO ORTOFOTOMAPY
19
