T E X T Y 16 T T T T T T T T T T T T 1 T T T T T T T T T T T I T I T

t T

e E

o X

l T

o

g

i

c

k

é

Y

16

T T T T T T T T T T T T 1 T T T T T T T T T T T I T I T s 1 u ž b a 1 2 3 5 8 11 17 19 21 23 24 26 28

ž i v o t u.

0 její velké lásce /Z legendy o J^nežce/ EDITORIAL - Služba^ dříve milosrdenst*^i Svatovítské meditace /d.Zvěřině/ Trpící /J.Ev ..Urban/ Křestan a nemoc y AIDS /GiG/ Hříchy nemoc - spása, zdraví? /I.Brod/ Vážnost stáří /R.Palouš/ . Euthanasie a etika /A.Keller/ Sebe v raída - diagnóza a terapie /X,T.r.;;'ve.nct/ Pomazání nemocných /B.Bro/ Křestanský Východ a Maria /T,Špidlí .' Mariánské marginálie /J.Zvěřina/ Mariánská úcta a nový církevní zákoník /Gracián/

DISKUSE 0 RUSOVI ' 3 0 Iniciativa polského episkopátu /I.íosna/ DOKUAdENTY 31 Nová sociální encyklika /-q-, B.Háring/ - Terapeutické p r o s t ř e d ^ /Kongregace pr ¡ řjaLÍku víry/ F0RUA1 34 36 38 39 '45 "r3 50 51

Responsio evangélica /J.V./ Gaudium catholici /J.Zvěřina/ IEXIK0N Krestanská láska a půvcd špitálů /DJfV.Amundsen/ PRAXE Psychotici - alkoholici - potrat - adopce KULTURA Nucení a Pokání, Filmo^^é meditace /Grant/ RECENZE Literatura k tématům č ^la PORTRÉTY Jar, z Kronštadtu /M.Marsch/ Kardinál Slipyj /Quis/ Konte.nplativní ideál /A.Fuchs/

I

o K

J E J í V B L KB L í S C 3 K 3 E S T R A M J I N Ý M L I D E M N É J A K, P O S T I Ž E N í M

Jakou lásku prokazovala Kristova panna blržním, ukázalo dost zřejmě její jednání. Nebot když z vůle pana papeže a z nařízení svých* představených - protože jí už pro přílišné posty ubývalo sil - byla, ač nerada, nucena přijímat nezbytné životní potřeby ve větší'.míře, než byle dosud zvyklá, tak aspoň, z toho, co jí bylo ke zmírnění tělesné slabosti posíláno, dávala mopatřovat slabé. a nemocné sestry. A oama je často osobně navštěvovala a horlivě se starala o všechny jejich potřeby. A jakc slepice pod křídly svá kuřátka^ tak i ona je chránila náručí mateřského milosrdenství Ke všem nuzným milosrdná a štědrá, k sobě ssmté však byla příliš skoupá a tvrdá. Sama hladová, krmila jiné, a ačkoliv sama měla tvář pobledlou posty,'přece se trápila hladem druhých. Také měla soucitné srdce ke všem neštastným, už tehdy, když jéště žila ve světe, i později v řeholi. Všem, kdo.se k ní utíkali, pomáhala dobrými prostředky u Eoha i u lidi. Uprchlíkům a věz.ňům totiž vracela svobodu, propouštěla zločinco, kteří měli být potrestáni smrtí nebo nějakým mučením. Usmiřovala .rozvaděné* a všem kdo ji o to požádali,- přispívalo, "vou pomocí, kobot 3ůh všemohoucí naplnil její srdce tak velikou láskou a z jejícn.rtů se linula taková milost, že se nejen radovala s radujícími a plakala s plačícími, ale když z jakéhokoliv důvodu trápila někoho bolest, když někomu hrozila pohroma nebo kohokoliv ničilo protivenství., ko.nejšila-všechny zarmoucené sladkými slovy a byla Jim. utěéitelkou. Když někdy soudila, že je třeba některou sestru pokárat,* ne.zakrývala mlčením její provinění, ale jako milovnice spásy bližních vykonala to s velikůu láskou a rozvahou. Při tom kárala přísněji ty, o kterých se zdálo, že je více miluje* A lys pokáranou sestru povzbudila svatými slovy k dobrému^ padmo pokorně k jejím nohám se slovy: "Odpust mi, milá sestře, jestl.. jsem tě něčím zarmoutila." Varovala se totiž velmi usilovně toho,' aby nějakou sestru"rozhořčila, zvláště nezaslouženě. Také za zločiny některých lidí*vysílala z hloubi srdce vzdechy, oplakávajíc hořkými slzami jejich duchovní pád více než smrt svých drahých příbuzných. Právem miloval Pán všech s radostí tu, jež tak upřímně milovala s.vě bližní. Z latinské Legendy blahoslavené Anežky

= S L U Ž B A. ,

E

B

I

T

D Ř í V F

O

R

1

A

L

I.L O S K D E N S T V í

'Milosrdenství je slovo, kterého se dnes v normální společnosti nedá použít. Vyvolává představu soucitu, ale ns ten jsme alergičtí, nebot nechceme být považováni za slabší, neúspěšné, méněcenné, vyřazené, za žebráky, i ^chceme být ponižováni obdarováním, za něž je třeba dekovat. Naše i. 'ost odmítá milosti, místo toho požaduje práva. Je v tom všem i d-,.ut^pozitivního; důstojnost osoby a sociální spravedlnost nejsou křestanské etice cizí. Jen ovšem náš svět citel-ne chladne a trápení ze světa nezmizelo. Co mizí, je milosrdenství, lidská účast, .nesobecká dobrota, ochota ztratit a obětovat. .. Naše humanistická kultura vyrostla v neposlední radš z evangelia milosrdné lásky. Milosrhiý Samaran, skutky tělesného a duchovního milosrdenství, řády Milosrdných bratří a sester, le hlavně Ježíš uzdravující a odpouštějící -- tím ee po tisíciletí přetvářela evropská duše podle ideálů všelidského bratrství, Není důležité pojmenování, ale vše. Proto se už delší dobu užívá výrazu charita /charis, caritas - křestanská nezištná láska/. Ten rašel místo i v obecném užívání: charitativní činnost apod. Přesto i "charita" začala znít katolickým uším příliš úzce, ve smyslu materiální pomoci, hlavně jedincům. Láska k bližním je vsak'víc. hově pojetí otevřelo Druhé vatikánum, jehož dokumenty chápou vztah církve k dnešnímu světu mnohem šíře* Výrazem toho je klíčové slovo služba. Ne nové, naopak dobře známé z Kristových úst. V návaznosti na koncil se charakterizují-úkoly církve čtyřmi pojmy: k é r y g m a /zvěstování Boží pravdy/, ' 1 e i t u r g i a 'oslava Boha a posvěcení věřících/, k o i n ó n i a /společenství ve struktuře církve/, d i a k o n i a /služba z lásky/. Je jisté, že diakonie je neodlučitelná Od pravého křestanství stejně jako láska k bližním, nebot je její konkretitací. Diakonie zahrnuje samozřejmě charitu, ale dnes to nestačí. Patří do ní neohraničená odpovědnost za celý svot lidí, za všechny jeho potřeby, nouze, ohrožení, zanedbání. Za fyzickou existenci a rozvoj života*'i za jeho lidsko, úroveň^ důstojnost každého, svobodu a spravedlnost. Za duchovní ^jzměr a nápln života. Za jeho horizontálu i vertikálu. K tomu nás probouzí -A n e ž č i n r o k s 1 u § b y. ž i v o t u , Všechny a každého jedno divě. A nejen pro tento rok - ten v nás musí zůstat živý dále a vtělovat se neustále do konkrétních podob života "mezi pokory" /kteří nás dokážou někdy:předstihnout , praktickou láskou k clovŠ"-a/. Když se v činech naší zralé lásky někdo setká s Bokem, stává e diakonie i diskrétním kér-'-jmetem. V tomto čísle TT nabíjejí podněty pro vnitřní zapracování i pro vnější uplatnění. Není to zdaleka vše o tématu, ale příslušný blok článků, některé rubriky i doplňkově texty tvoří, jistý celek* Pochopitelně se věnuje zvláštní pozornost zdir/otní službě a přiléhajícím otázkám. Je tu připomenut mariánský rok a východní bratři, k miléniu křtu Rusi. Dvě milá překvapení: polská iniciativa k Husovi a první teologický hlas z protestantského tábora. Připojujeme výraz úcty a vřelý dík všem, jimž se služba životu s-.sla. druhou přirozeností, zejména řehol^icím, jejichž nynější pokorná služba "nejmenším" je veliká Boží sláva a dar národu jménem r-írkve, za nás ostatní. Září 1988

S V A T O V Í T S K É

M E D I T A C E .

1 9 8 8

-*a okraj o.nezské pouti Věky korunují katedrálu sv* Víta v Praze, Korolinskou rotundu a otonskou basiliku nahradilo dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parlé-řej;husitské války zabránily docbavbš, po nich uzavřel vnějšek Aostalis stěnou, s kaplí sv. Vojtěcha a- vnitřek Wo.Mjn.ut kruchtou^ čím vytvořil téineř m a g i c ^ interiér* Jednota svatovítská shromaždcvala od r. 1859 k dostavbě vše nejlepŠí, co český výtvarný život mši. Ale to-je jen vnější epopeja. Co tvoří ze stavby kostel /EKKlásIA/, baziliku, velechrám, je vnitřní obsah a duchovní dějiny. Tak vláane hlavnímu městu Bohemia sancta: svatý Václav, svatý Vojtěch, svatý Jar; Nepomucký - vedle svatá Ludmila. Zde byla korunována česká lenížata a králové čeští i ne-šestí, .z nichž někteří tu leží ve věčném.míru:"Karel IV* i husitský král Jiřík'z Poděbrad, LadíslE^v Pohrobek.i Rudolf II. ^ Katedrála přežila pustošení za zimního, krále, pak ožila českými kázáními, když už nebylo Betlémské kaple. Zde se slavila i skutečná Missa sollemnis Českého národa, jak nazval Josef Pekař -svatojánské pouti, Zde znělo Te Deum za první i druhé osvobození, slavilo se milénium svatováclavská /1929/ pod vedením biskupa Podlahy svaté paměti, i jubileum svatovojtěšské*/194Y/. První a druhý prezident první republiky sem nevstoupili, ale neštastný prezident neštastného národa Hácha zde vzdal hold dědici české země a spojil se s nadějemi podrobeného národa, I druhý prezident osvobozeno CSR Klement Gottwald přišel pro požehnání, které ale církvi požehnání nepřineslo. Naopak. Brzy zažila katedrála druhé zpusto^oií, tentokrát mravní a bezprávné. Boží třlo v roco 1949 přeorganizovala komunistická policie-k nepoznání* Nerudova ulice byla uzavřena předstíraným smykem auta, který od 4 hodin ranních "vyšetřoval..'^ . íblusníci Veřejné bezpečnosti. Jeden z nich princi roztrpčen na faru u sv. Mikuláše, jak je to ponižující pro VB takovou , o.medii předstírat. Do katedrály se dostalo jen určité mnoootví ve^mii časných věřících, rodiče s družičkami a bohoslovci. Když arcibishup Beran spatřil v katedrále stovky nezvykle vypadajících občanů a začal svůj proslov upozorněním, že "Katolidká akce" není katolická^ začali ho přísluš- ' nici Státní bezpečnosti a milice přehlušovat Jdhikem a tlučením holemi. Ustali, když varhaník začal hrát státní hymnu a Svatý Václave. Mše "svatá mohla být dokončena, ale obvyklý průvod ke čtyřem oltářům na Hradčanském náměstí se konat nemohl. Bohoslove! obklopili arcibiskupa a doprovodili ho do paláce. Od té doby z něho nevyšel. To byl jen počátek křížové cesty katolické církve u nás. Pak následovaly procesy^ popravy, násilné deportace řeholníků a řeholnic, zařazení bohoslovců^a mladších kněží do PTP. "Katolická akce" zmizela a byla nahrazena Mírovým hnutím duchovensiva. Ale utrpení nese církvi ovoce. - - 6. března 1988 katedrála *': bylo to pont- na památku úmrtí bl. Anežky České, která vedle sv. Václava a sv'.^ Ludmily ztělesňuje tonejkrásnější a nejhlubší. nejčistší-a nepomíjející, co česká duše chová. ... Státní: orgány tuto oou*í, ze své-strany připravily daleko pečlivěji než akci Božího těl' "r. 1949- Mnoho se změnilo. Mladí muži a starší ženy byly liturgicky školeni^ aby se chovali slušně, prý je učili i Otčenáš a kříž. Byla učiněna rozsáhlá opatření od Chebu po Košice aby byla bezpečnost zajištěna. Praha byla chráněna před návalem aut, autobusů a tramvají, i metro mělo výluku. Televize vyřadila

pořad "Hříšní lidé mě-Tf^a-p!raáskěho" a iiaLhradila jej zbožnější Angelikou. Byla rozšiřen,.-. zpráva, že přijal papež inko-gm-i tn , a ták na K^alovakě--oastě byly k tomu. cíli otevřeny obchody, i ten s látkami, nemocnice dostaly přík z pohotovosti a mít připravená lůžka pro raněná, ba i alkoholické záchytky měly tak učinily ač není známo^ že by se papež nebo jeho doprovod nebo naši věřící oddávali terorismu nebo alkoholu. Mnoho kamer bylo Činných a pohotovost trvala čtyři dni. Zajištění se neměli zle. i ostraha v mém okolí, která byla snad í kvůli jedné slovenské řeholnici, bylo. diskrétní, Nicméně katedrála b la nabita duchem zbožnosti "ládí. Teď to byla pravá katedrála - ožná., že dosud nic takové- -t neviděla - dík předchozímu, utrpení a hluboké duchovní přípravě novéno.u u sv. Salvátora, Já tam bohužel nebyl, takže jsem odkázán na oči a srdce přítomných, věřících i nevěřících. Kardinála neprovázela hrstka bohoslovců a bázlivých věřících. Byly to tisíce, kteří tímto duchovním aktem podtrhli smysl petice pro náboženskou svobodu^ kterou asi většina z nich podepsala. Jen Pacem in terris bylo obojímu projevu, nepřítomno^ nebot slouží jiným projevům. Před arcibiskupským palácem^lidé zpívali hymny státní i naše, "Po lásce poznají, že jsme křestané", "Ubi caritas" atd. Dokonce klekli na dlažbu, a modlili se. Jedna mladá konvertitka se nad tím zděsila, dvé starší byly u vytržení. Tedy žádné trhání kostek llažby atd.'Strnuli i Platserovi giganti před prezidentským paláckem, nýtus hrubé síly - ale m i m e a nězne zírala Panna Maria se svatými na sousoší Srokoffove po strano arcibiskupského paláce. Mně to vyvolalo vzpomínku na scénu před sv^ Cyrilem a'Metodějem v Karlíne,' kde byla v průčelí při^ svatovojtěšské slavnosti r. 194? vystavena Svátost Kristova Těla. Všichni jsme stáli, jen.před námi klečel na dlažbě sovětský voják a vklece se i posunoval, aby lépe viděl. Myslím, že ten geroj měl jen jakousi malou distinkci na nárajienících. Podle pozdější legndy dospal sv. Václav od Oty II. rámě sv. Vítac V domském pokladě í * .chová gotický rolikviář s jeho ostatkem v podobě ruky - ruky vztyčené k výzvě, posile, žehnání. TatO' ruka by se mohla a. měla nyní napřáhnout k velkému bratrství - které' spojuje a má spojovat v tradici sv. Vojtěcha^ dosud zastrčeného v koutku katedrály. On spojuje svým životem a pusobnoetí nás se Slováky a. Němci, '3 Poláky a Madary, s Italy a Francoutí. První Čech evropského formátu, biskup ne. ^zdělené církve a mučedník Pout je obrazem živelní pouti. Kam a jak, pro j... a s čím půjdeme nyní dál?-To bude jistě úsilím nových modliteb a činů. isef Zvěřina "OSUD.CÍRKVE nebude v budoucnu záviset od toho, kolik moudrosti, chytrosti a 'politických schopností' atd. ze sebe vydají její preláti a vedoucí instance", nýbrž "od návratu církví k 'diakoniiM I k službě^lidstvu. Ovšem k službě, kterou určuje lidská nouze, ne í naše chut ci zvyklosti /.../ Míním, tím přidružení k člověku ve všech jeho-situacích s úmyslem pomoci je zvládat /.../ jít za ním i' do nejkrajnejších poloh ztracenosti a výstřednosti, abychom s ním byli právě tam^ 'Jděte', řekl náš Mistr, a ne 'Posadte se a čekejte, zdali někdo přijde^."Mám na mysli r starost o lidsky prostor a o řád Člověka důstojný." Y

Alfred Delp SJ, Psáno ve vězen' před popravou 2.2.1945

T R P Í C Í

;

Meditace pro kněze Jan 3v. Urban OFM Když se díváme na Ježíše Krista, čím On je, anebo tušíme.^ pr^oč je tak přitažlivý pro dnešního člověka, pak je to asi jeho nenásilné, krásné, plné lidství, jeho pravý, plnolidský vztah, a sice -tak, jak v jeho situaci byl asi nejkonkrétnější, jak se mohl nejlépe a nejmarkantněji projevit. Když se dívám na našeho Pána rozjímavým okem, tu vidím, že Kristus má kromě jiných-tento vynikající nápadný charakter ve svém jevu: Především je mužem modlitby. To mu je absolutné vlastní - jeho stálá adorace věčného Otce. Druhá známka po modlitbě je na Kristu láska,k trpícím. -A teprve třetí je ^zvěstování Kristova království. Myslím, že teologicky a exegeticky je to nepopiratelné. Modlitba, láska k trpícím, láska účinná, láska výkonná k trpícím a zvěstování Království. Máme my, kněží, nějaké zvláštní poslání, nějaké zvláštní Stavovské určení vzhledem k trpícím? A už máme odpověd. Kristus ve vší své snaze, aby hlásal Království, přece jenom se věnuje tak markantně, tak výrazně trpícím,,..že léčení a uzdravování, útěcha a zvěstování Království jo kvantitativně totožné, stejné, Dokonce, když- zvídavé čteme evangelium a srovnáváme jeho informace o jednání Kristově a o učení Kristově, tu vidíme, že učení je méně a že je měně nauk a s^ov Kristových v evangeliích - kromě u sv. Jana - ale daleko víc j? tam líceno' případů-zázraku. Jaké jsou to zázraky? Uzdravování, jarých je málo. Tedy na Kristu vyniká jeho vztah k trpícím lidem. A vyniká také vztah trpících ke Krrstu. To nám' musí říci," že Kristus právě tím, že -je '.blízký lidské bolesti, stává se zajímavým, přitažlivým. Jeho reálná lidskost je oslovením re^álného člověka? A v tomto bode vzájemné citlivosti, tam je také bod, který se' týká nás. Svět mocenský říká, at nesahá kněz na záležitosti mocenské a výchovné. Ale tajemný svít zla.se bojí, aby tam nes.... .al, kde je Boží čest a ryzí křestanství..A tak se snad vytratilo z kněžského pojetí také to, že jako má být kněz*'typicky, přímo viditelně mužem modlitby a ve styku s Bohem, že také m.á být člověkem, o němž. se ví: To, je, př^j^J^rjcících, k němu se může, jít vždy s každou bolestí. Kolik je právě míst, kde by měl být kněz, a když ne kněz, tedy nějaká "dlouhá ruka" ^něze, aby tam na místě zasáhla Kristovou, rukou. Tedy opakuji: Ti trpící jsou opuštění, staří, nemocní a smutní lidé. Bratři moji, každý stav má, jak se říkává, určité typické vlastnosti; Bývají někdy nepravdivé, ale někdy je to přece jenom pravda. My kněží jsme ,sobečtí, neumíme cítit bolest druhéhoale sami chceme nejpečlivější péči od svého okolí. Jsme citliví,, nároční^ ale tvrdí ke spolubratřím a k trpícím- lidem. A tu bychom si měli říci tak meditativně,'že lze vztah kněze k trpícímu člověku asi takto odstupňovat: Jsou kněží tvrdí, úředně tvrdí, povahově tvrdí; jsou kněží lhostejní, mají jin:: - 'ú.jmy. Dále jsou vlažní, kteří uznávají utrpení, ale.sami jsou. tak pohodlní^ že rozhodnout se někam jít, zařídit něco, dát si říci, aby někde zasáhli, to se jim nechce. Pak jsou kněží soucitní^ kteří umějí trpět s druhými" a užírá je

v úzkosti to, že v okolí může být někdo., kdp*rtrpí a co Jímtěs má. Pak jsem knaž-í účinní, Irí^eří take oprsváo^e cw árvém prostředí, ve svém okoljí pamatují na trpí-cí. , A tak, když se díváme, moji drazí bratři, na našeho Pána^ jak žil'* a čemu dával v Činnosti první místo, když se díváme na lidi kolem sebe, musíme si říci: Kdo mě mít soucit s trpícím, když už ne křestan a kdo z křestanů, když ni ne kněz Kristův - alter Christus? Můžeme říci: Když nějaký kněz nemůže organizovat, může ještě být dobrým knezem. Když nemůže vychovávat malé dšti^ může být také ještě dobrým knězem. Kdy- není zvlást vzdělaný a uoený, může být dobrým knězem.. Kďyž je n<. oucitný k trpícím, je špatným knězem. Cítíme to tak? Či se odvážíme říci, že kněz smí být lhostejný k utrpení? A jsme takoví. Když letos o vánocích jste seděli snad večer u dobrého stoln^ v dobré společnosti, v teple, dárky tu byly, stromeček, napadlo vás, "kouslo" .vás. do srdce: ''Pro Pána Bona, není tu někde v okolí, ve farnosti, někdo opuštěny? á ten a ta také teplo,' mají také něco k radosti?*' Napadlo vás to? A jestliže ne, tak je to strašně smutněl Jak'..-±oku požívat klidně vánočního klidu.a příjemností u vědomí, že já^ .kněz, mám a tam někde poblíž někdo nemá. Vynechat ve svém okolí trpící může "být hřích.a sami si odhadneme, -jaký může tato nedbalost být hřích. A tedy'láska k trpícím je stavovskou ctností kněze. Když tedy ctností, tedy integrální součástí jeho duchovního.života. Kněz nemůže mít všechny ctnosti ale modlitbu, vztah-k trpícím a zvěstování, to musí kněz mít, má-li být dobrým knezem. .Vzpomínám, jak otec Karpíšek^ když byl mladý,, jak horlivě pastoroval v kostele. Sami jsme to -viděli. Kromě., .jiného. -. byl to výborný kněz - pokud ho kdo zná, ví to také, že obstarával do pastoušky klestí z lesa, aby si staré ženy nemusely nosit otýpky samy. Také jsem ho viděly jak myl podlahu. Tak vlastníma rukama pečoval ve farnosti o své sveřené.'A ještě dál: Naši bratři evangelíci.to dělají v Praze už lépe, než my. Nevíme, v jak velkém rozsahu, ale víme, že posílají na stanice Obvodní péče pro chudé^ na'brigády, o prázdninách věrné pomocníky a pomocnice v mladých liaech. Třeba 10 studentek pracovalo o prázdninách delší dobu v Krči. Nebo bratři z- Československé církve - jejich bohoslove! chodí v Dejvicích po domech k potřebným lidem^ nosí tam u í, obstarávají nákupy,'vyčistí okna apod. Když prý - to říká. , prý - žádal jeden z vás ve farnosti věřící o'pomoc, nepřihlásil se nikdo. A jinde se o to ani nežádalo. Teprve asi začne komise Iustitia et Pax v tomto směru větší Činnost. Další otázka je, jak bychom se tu mohli stát činnými. Především, bratři moji, jenom ne ú.'edně, jenom ne povinnostněi.Kdo by neměl lásku a nešel se skutečným soucitem, lidsky cítěným*soucitem, raději at toho nechá! 'Především by bylo dobře mít evidenci o trpících ve farnosti, aby nebyl nikdo opuštěný, o kterém by farář "nevěděl, samozřejmě i .nekatolík. Otázka je, jak si tu má počínat. Další možnost je navštívit ty lidi-, ne abych Udělal úřední, farní návštěvu, ani jen kvůli svátostem - kvůli svátostem vůbec.nenavštěvujeme tendenčně - spíš kvůli dobru a lásce. Svátost^sama s_toho vyroste jako výkvět, ^ako připravený konec. Jen nechodme k lidem pouze úředně i

Když o tom mluvím^ bratří, to není nějaká, úřední výsrva^ to je prosba od srdce. My také k těm lidem půjdeme jako lidé k člověku srdečně, ne tendenčně, ne úmyslně^ vřele. Tedy to srdce musíme mít a kdyX je nemáme tak velké, tak si je musíme rozehřát u našeho Pána. Z naší osobnosti at.vane soucit srdečně, upřímněí rCož neříká sv- Lukáš, že nemáme.navštěvovat pouze bohaté, kdo dostaneme odměnu, 'ale tam navštěvovat, kde necekáme žádnou odměnu? -Nemáme čas.na návštěvu u člověka opuštěného, ale máme Čas na jiného přítele, kde máme nějakou příjemnou chvilku? Vůbec sv. hukáš se mi zdá, že je ja3íýmsi cociálnír o* ' ngelistou. Čteme-li jeho evangelium z tohoto hlediska, ukazuje lavé rysy. Zmiňuje se právě často o chudých lidech. Za třetí: kromě osobní qh návštěv je důležité a nejhlavnější vyvolávat zájem v homiliích, v osobním styku, srdečně doporoučet, aby _kolem sebe "pamatovali h;a výkonné^ soucítícr ki^estanství. Neříkejme 'pořádá Děti do šholy! Ale také animujme lidí, aby hleděli kolem sebe a neopouštěli opuštěná lidi. Ve svaté zpovědi by se mohlo zá pokání uložit lidem líným á zhýčkaným, aby někdy něco přinesli trpícímu člověku. Ale ovsem né nějak otravně, unaveně, za pokání, nýbrž opravdu, z plnosti křestanského . soucitu* : ' ' .. ' . Tento zájem, ktery'by.se vzbudil homiliem-iy/přesvědčujícími o křéstanské podstatě vztahu k trpícím, ten by se musel dál udržovat konferencemi* nebo homiliemi, často opakovanými,. 'Dokonce by bylo možno vytvořit z této činnosti zvláštní pastorační Činnost, pastoračn*.:" teorii,, jak se vzbuzuje zájem o,trpící., jak.se k nim mluví, co se " nich děláš l^ký je k tomu přístup. To zádá promyšlení, zkušenosti .. zklamání. Ale je hluboce křéstanské, že kdo.uvidí jenom jeden případ- takového člověka, nemůže být bez s-oucitu, aby nepomáhal všem, kteří jsou v takové situaci. Kromě toho, když se tato vnitřně křestans'ká- činnost bude vykonávat,- jaké to přináší, pro farnost požehnání; - To. je několik námětů, jak bychom mohli tuto činnost,' 'toto* zaměřením tuto křestanskou stránku' u sebe aktivovat. - . ...A nyní na konec ..jen'* několik jednotlivých myšlenek povzbuzujících.. Opakuji, že tato nezištnost by zesílila věrohodnost naší křéstanské zvěstil Co vlastně chceme "-'zbudit v sobe a ve farnosti, když-necháme trpící bes obstarání, koyž necháme to. co je na prvním'Aístě -eminentně křéstanské^ a stale sledujeme nějaké jiné činnosti? Kde je hejžhavější. mís^o tvé pastorace? Přece tam, kdo někdo trpí, tam se musí -zokrroči* . . ne v něčem s-ekundárním. ^V čem jednou spatříme plnost svého života? Budu říkat před svým Pánem., že jsem měl mnoho-'*knih, žé jsem jich hodně přečetl, kolik jsem mel přednášek? Pochybuji, ale budu-li mít vědomí, že jsem potěšily obstaral přece jenom.ve svém dosahu trpící lidi¡ to bude to pravé, ryzí bohatství mého života. -'A tu nejde pouze o trpící v osadě« Takové neštěstí v Pákistánu, v Peru a jinde, to nejsou nám cizí neštěstí tam nestačí místní farář -a.biskup^ to je otázka přímo světová. Ja^ jsmevzbuzovali v lidech soucit s těmr trpícími - aspoň k modlitbě, e..-y v našich farnících byl soucit celosvětový a ne pouze úzce místní a liturgický. Pamatujme na to, budit křestanskou'morálku celosvětového soucitu! To jsou strašně vážné otázky, to jo otaz." existence a oprávněnosti křestanství v tomto světě. Kněz, který je k tomu daleký, je nějak odumřelý jak křestanství^ tak světu a tak také Bohu. Po tom všem by se v nás měla. ozvat jedna silná emoce - p o k á a í . Nebojí jestliže jsme byli kněžími doposud málo soucítíčími, pouze výkonnými, a nenapadlo nás: A co trpící lidé? - pak je skuti: .š

uved k velkému pokání, ke 'irěžskému pokání. A tak by tato meditace mohla skončit otázkou:' - Co chce nyní ode mne můj Bůh? Duchovní slo\o pro dnes a zítra,' č. 22 /vybrané části/. Tato série promluv pro kněze, přednesených na Teologicko-pastoračním kursu, v Praze v letechl$68-19?0, vycházela postupně jako příloha oběžníku Apoštolské administratury. Souborně vyšla v Římě 1975. K R E S Ť A N

A

N E M 0 C

Na okraj nemoci AIDS - Od té doby, co existuje Člověk, existují také choroby a nemoci, nákazy a neduhy:* A lidé se přirozeně vždycky ptali: Proč vznikají nemoci? Kdo je "způsobuje? Co zna... onemocnění pro jednotlivce, pro rodinné příslušníky, pro společnosb jako celek a pro porozumění sobě jako člověku vůbec? Ve slovníku Wbrterbuch der Religionen od Kurta Goldhammera čteme: "Podle primitivní víry jso.u původci choroby bud věcné předměty, které vlivem kouzel vnikají do těla^ nebo ... démoni, kteří ho ovládnou ..... Se vznikem formální víry v bohy se nemoc uvádí do' vztahu k určitým bohům, kteří ji pak přiřknou člověku-přímo nebo nepřímo, bud z vlastní zlé vůle nebo jako trest za přečiny. Bohové mohou ale také léčit.a jsou k tomu ochotni, když se k nim člověk správně modli a obětuje jim ... Do jejich Šlépějí pak nastoupili křestanští a. islámští svatí." Křestanství tuto starou - primitivní - víru překonalo, i když se v národních obyčejích a pověrách dodnes, a to i*v rámci církve, zachovaly její zbytky. Nemoci mají přirozenou příčinu a potírají se přirozenými prostředky, lékařská véda zkoumá na tomto základě nálezy a vyvíjí příslušné léčebné metody. Tím se však nevysvětluje, proč se toto zlo vůbec v přírodě vyskytuje, proč může být naše tělo zamořeno viry a bacily, bujícími buňkami a antitšlísky, a proč všechno, Co. .existuje, je nakonec podrobeno zániku., smrti. Zlo; vina,- duše At vysvětlujeme tuto skutečnost jakkoli filozoficky nebo teologicky všichni jsme toho názoru, že každá nemoc je necím^ co naši vůli k životu brzdi, ba poškozuje. A současně poznáváme, ze je v každé nemoci obsažena výzva, která se týká nás osobně i společnosti, t níž žijeme. Nesprávné chování může nemoci vyvolávat a podporovat^ správné používání přírodních věcí -- při jídle a spotřebě, uvnitř te*í.a i mimo ně - posiluje přiřozenýn způsobem zdraví. Tak existují zákony hygieny, jež zanedbávat jc _ .dněním ^ když třeba kojenec pro malou péči onemocní a zemře^ nebe dyž někdo druhého lehkomyslně nakazí zlou chorobou. Od psychoanalytiků dnes také víme^víco o duševních procesech, které nějakou nemoc provázejí a ovlivňují, víme, že ji mohou nesprávné vnitřní postoje přímo i vyvolat. Vědomá vůle sta 'ně jako hlubina podvědomí mají u každého onemocnění a při každém nezdravení velký'význam.'Všeobecně řečeno, musíme nepochybně mluvit c souvislosti mezi vinou a nemocí, ale je obtížné a velmi nebezpečné 'chtít v jednotlivém případě posuzovat tak nebo onak. Už ve Starém zákone kniha dob učí nedívat se na nemoc automaticky jako na následek určitého hříchu nebo vůbec hříchu. Kolik nevinných lidí muselo trpět nejstrašnějšími nemocemi! Jen Bůh je soudcem provinění i v této" oblasti, zatímco každý z nás at zkoumá vlastní svědomí.

Vnitřní - i vnější - vyrovnání s nemocí se v křestanském pohle^ děje tak, Že se zároveň uvažujj o smyslu utrpení vůbec, Přijmout chorobu jako formu konečnosti člověka, jako mez určenou nu jakožto pozemskému tvoru, i jako naději že v utrpení a skrze utrpení je veden ke slávě, je v centru křestanské zvěsti. Křestanská ríra učí, že je možné prolomit a překonat kolektivní osudovost utrpení, která na lidstvu spočívá,, ve .velikonočním tajemství-kříže- a ve.zmrtvýchvstání Páně.. Ježíš sám léčil nemocné na znamení. Že má být u-znán a přijat za Spasitele světa/ Tato víra předpokládá obrácen í m oc.hótu odloučit se v lítosti a předsevzetí od-provinilého jednání a'toužení. Každou nemocí můžeme hlouběji vniknout do tohoto ta.jemství dějin spásy. V tomto horizontu chápání církev v nejnovější době pastoračně"obnovila svátost.pomazání nemocných. Intimní sexuální-styk á.AIDS. Jedna skuteČno.st číní šíření'a potírání nové "choroby AIDS obtížným-problémem: to, že. vzniká v intimní lidské sféře. Virus AIDS s^e totiž přenáší drobnými poraněními na §l^znicích, a ta sé dějí stále, aniž si to človčk uvědomuje... při pohlavním styku, "v intimním sexuálním styku dvou lidí. Protože jsou taková poranění častější u homosexuálů a prostitutek než při normálním pohlavním -styku^ jsou ohroženi především fito'lidé. První nenoCní AIDSem pocházeli z těchto "risikových^skupin".' Infekce však nezůstala omezena "na. tento okruh lidí* Nebot. každý,, .kdo se dostane do styku s krví infikovaného- i normálním poraněním:- může být nakažen virem AIDS.^ Kromě toho enormně podporuje šíření choroby/volnější sexuální chování- které se od. doby "sexuální.reVoluče" Šedesátých let stalo v západních společnostech takříkajíc.samozře jmým.* .' Za zvláši nebezpečný se v této situaci pokládá vý-soký počet infikovaných*, kteří.o infekci vůbec nic nevědí. Kdo měl někdy.s neznámým par-tneřem pohlavní styk^ ; 'za-ohroženého , á mohlo sb to stát už přbd léty, protože *'inku,bační doba" - jak se- uvádí . - je neobyčejňe-dlouhá^A za-..druhé víme, že virus AIDS může být přenesen i při jiných"* kontajctech,.. kdy se mísí krev /bití; styk ušty, při němž'.se lidé oboustraně zraní - třeba při prudkých polibbích; dopravní něhody *atd./. Známe^už i děti infikované virem AIDS', protože ho získaly přenosem od matky,, která o své infekci ani nevěděla. .-. Zdravotní úřady od určité doby zahájily kampaně., aby AIDSovou nákazu aspoň omezily, nebo^ úplně ji za současných okolností -odstranit nelze\ Rizikové laktory mají být zmenšeny. K tomu např... dochází, když --se při pohlavním styku - u prostitutek nebo homosexuálů - použijí kondomy, nebot tyto gumové prezervativy chrání před poraněním a přenosem krve. Rtnohěm. "bezpečnější" je přirozeně omezit, pohlavní styk na jednoho partnera, tzn. jestliže si oba*'partneři'zůstávají věrhi.. Manželé, kteří ži^í v aori-ém manželství, 'jsou před AiDS chrá- neni." Od té doby, co se tyto skutečnosti staly známými širším kruhům - a senzacecřti^ý tisk je přirozeně vydatně využil - přepadá lidi jakýsi úzkostný děs. Musí-li se už rakovina označit'za' zlou a záludnou chorobu, pak AIDS je mnohem., záludnější a horší. Skončí snad druhé tisíciletí po Kristu novým.zamořením celého lidstva? Kolik.milionů lidí bude muset zemřít; než.bude objeven nějaký,lék? V západním Německu přišlo zatím o život jen málo lidí - něco přes 400 - ale počet .obětí bude nezadržitelně, měsíc co měsíc, rok co rok stoupat. Druhý vatikánský koncil vyhlásil: "Radost a naděje, smutek a strach'lidí dnešní doby zvláště chudých a utiskovaných všeho druhu, jsou také radostí a nadějí., smutkem a strachem učedníků. Kristových.

1 n&eodstuáe nic opravd^^jJ^^hR. co by nenašlo odezvu v jejich srdcích." /Kbnntáztuce o církvi v dn&šrntii světě Gaudium et spes, cl. Církevmorálka Vášnivá diskuse o ALDSu našla odezvu i "v církvi. Kardinálové a biskupové^ teologové.a.laici^ věřící lékaři a.zástupci Charity zaujali stanovisko a vyjádřili svoje mínění, V Norimberku bylo na toto téma uspořádáno zasedání Katolické akademie, kterému byla věnována značná pozornost. Matka Tereza nejen mluví, ale také jedná; v New Yorku, ve městě s nejvetším počtem nemocných AIDSem na světe, zřídila už osetřovnu pro lidi takto postižené. Z USA však přicházejí laké* žpřáyy, . že se kněží ze strachu před nákazou zdráhali udělit po mazání nemocným lidem postiženým AIDSem. Nebo že se církevní nemocnice ze stejného strachu nemohly rozhodnout zřídit stanice pro tyto nemocné. Prelát HÚssler, předseda^Německé Charity /Caritas/^ vypracoval v součinnosti s Německou biskupskou koníerencí.- dalekosáhlý 'plán pomoci* Ve velkých městech^ jako je Berlín/ Frankfurt n.M.^ Mn chov a jiná města, se rozjely přvní projekty pomoci, ^Pracovníci cír kevní.ch poradenských středisek mají být o "teti práci -školeni v semi idřích, jsou tištěny písemné návody pro pomoc. Vedle -této pomoci"'*v. duchu Ježíše Krista a...v tradici sv. Vincen .ce"de Paul á sv. ^žběty'-' kladou křestané.světonázorové otázky, což jim nelze zazlívat*. Kardinál HUffn^r a jiní němečtí biskupovi např. vytkli spolkové vládě NSR, že při'potírání nové nákazy postupovala příliš vnějškové,, "technokraticky".. Ve státních plakátovacích a oznamovacích akcích byla zcela zatajena mravní stránka problému a uyedeno pouze její-"technické" zvládnutí tím,, že*.se' jednostranně doporučovalo "póužívat preservativyr ^Zemřít na AIDS je strašné - kondomy jsou nenahraditelné." "půvěre je dobrá - kondomy jsou lepší." Zde stát*.podle biskupů předpokládá sexuální zdivočilost naší doby -.oakříkajíc 'jako pravidlo a dokonce vychází, z toho, že u ".starších žáků" je volný sexuální styk samozřejmý. Lidé"jsou ukolébáváni v ituzi^ že mohoUj pokud jsou jen trochu opatrní? počínat -si v sexuali*ě dpie jako dosud. AIDS se však nedá zažehnar "gumou"^ prohlásil kolínský kardinál.- Protože je stát povinen chránit a podporovat mra* ní řád, nesmí se zřetelem n.a nebezpečí AIDS opomíjet význam mravního zákona. Podobným způsobem se vyjádřili katoličtí biskupové i ý.jinýck""zemích'.Další církevní vůdci^ především protestanti ^ položili důraz- na jiné věci; -varovali věřící křes^any^ aby nechtěli, ze strachu před áIDS vytloukat "křestanský kapitál". Křesťanská víra je radostná, nikoli hrozivá zvěsti Generální tajemník Světové-rady církví v Ženevě, Emilio CastrOy fíká^ '-Nejhorsí 'je, jestliže ted církev zvedá morální ukazováček. Pán Bůh, který nilujo všechny lidi, pečuje o blaho a zdraví každého ze svých dětí. Nerozdává nemoc jako trsst," Teologové by ted neměli na homosexuály a prostitutky volat: "Vidíte, to máte z tohoí" ' Potřebujeme novou "sexuální revoluci"? . " ProČ by však taková choroba jako AIDS nemohla vést k novému zamyšlení?- Uvedené norimberské shromáždění Katolické akademie se tázalo: "Není,tato choroba také vážnou výzvou, abychom znovu promysleli způsob, ják.vést a utvářet život na pozadí r.orálních kategorií? Křestané mají povinnost jednak se obrátit k nemocným, jednak i sami v čím dál permisívnějsí společnosti,.které nevadí promiskuita, ukazovat vlastním životem měřítka lidsky důstojného spolužití. Kr-estanské sexuální chování není totožné s úzce prudární městanskou morálkou^ určitě je vsak jejím zákonem osobní láska, jež se

nemůže spokojit s tím, aby chápala a praktikovala lidskou sexualitu jako pouhý smyslový požitek;.. '^Sejcuální revoluce-" šedesátých let nám určité nepři.ne^la--takové osvobození^ o němž, s:e tehdy .mluvilo/ nýbrž i do této oblasti- .vneslalopravdu. politováníhodný a. neblahý, konzumenrtský postoj... . -... / *.. i . ^Ustavičně se střídající partner""není"právě "naplněhí^sexualir-y, nýbrž, nestoudné vykořistováhí druhého člověka. Nebo ještě zřetelné ji: je to pouhá výměna rozkoše ňa základě-' vzájemnosti, údajně ''zábavné" zabývání, se smyslností* "Ale my všichni víme,. jak rychle ''zábava" přestává, neuznáv.'.-li se -osobní odpovědnost vůči partnerovi, a'jako důsledek nastupuje duševní zpustnutí, hrubost a odlidštěJ1Í-- Ztrátou s;-^ůální* odpovědnosti, nastává jen nové zotročení. Nemů^žeme.iost varovat mladé lidi před touto cestou.-'-když si ale zvolí jinou cestu, měli by po ní jít z vlastního přesvědčení a ne -ze strachu před /slDSi- . Každá^nemoc. je. oslovením a výzvou. V žádném, případě však nás neosprayedlnu^i.duvpdy v pozadí' a okolnosti choroby "selhání imunitního systému stavět infikované a onemo.cnelé do .kouta /"hříšníků" a farizejsky-'je diskriminovat... Ani tato- choroba není Božím trestem,:nýbrž přirozenou událostí. Ale každá choroba "právě tak i tato - klade otázku pd smyslu našeho bytí.. Asi-je.. AIDS veškeré utrpení , ; které působí^.nám všem podnětem k zamyšlení: že noži přikázání byla vydána k- nasí radosti a k našemu osvobození-.. " Christ In der Gegenwart ^ 14/198?. ředakční článek..

H 3 í C H , . N & M 0 C S*P Á. S A , .. Z D R A V Í ,-'*!*. :'.. .' ' * Ivan Brod Ježíšův příkaz "uzdraviijto nemocněl", be-zprostřádhě. navazuje na slova;.:-^'Jdete a hlásejte:' 'Přiblížilo se nebeské království.^" /Mt 10-^7-8/ Cyklus zázračných, .většinou uzdravováních'příběhů umis-* t.ěnj^-^ Matouše hned po Kázání ná^hoře paralelními místy u ostatních synoptiků a další _p*odÁ>bn^te^rty vě ýše-ch coyřech ovangeliích a ve Skutcích;* apoštolů, to vše ukazuje, žé uzdravování nemo^nýchma co dělat š *rř::J.nvf.t%* ^ roso n s vykoupením a spásou^- i' ^ - ''. ^ .. Množství zprav o uzdravování, .jejich-umístění v souvislostech a klíčové vjhroby-va struktuřě některých vyprávění.nás svádějí k této jednoduché alternativě: hřích, nemoc - spá-r.-a, zdraví. -Tak jednoznačné to. ale zase nor.í, V příběhu o. ochrnulém u rybníku-Beth-esda,v Janově evangeliu dává Ježíš osobní hřích.a nemoc *do. souvislosti. Ělká uzdravenému: "Hleď,, jsi zdráv^-Už ^ nehřeš^ aby tě.nestihlo, něco horšího /Jan 5.15/ V příběhu o ochrnulém lenícím na lůžku /lehátku/ ztotožňuje Ježíš v obou verzích /Mt 9,2-8 i Llc .5^17-26/ odpuštění iříchů --a uzdravení.. Naproti tomu; v. četných .dalších ůzdravovacích' příbězích. není tato souvislost ani naznačena /r.ppř. přijetím a výzvou k obracení a následováni, jak tomu je při setkáních s hříšníky/ např. Jan 7,11 nebo Lk 5,27-32/. V případě uzdravení' slepého oďharoz.ení /Jan.-9^2n/ JezíŠ souvislost s osobním hříchem výslovně Odmítá... * Soustavné promyšlení těchto evangelijních podnětů umožňuje tato rozlišení:. V některých případech' jp souvislost mezi vlastním hříchem a poškozením zdraví empiridky zřejmá.: zanedbání/povinné péče. o sebe, škodlivé/návyky. Jindy se souvislost předpokládá*: zde máme na mysli psyčlmganní nemoci. Pró -některé dalAí případy musíme připustit souvislost pops-anou biblickým a tradicí přijatým výrazem " tres.ť*''.

Teologii ''výchovného utrpení" y-.-návazn.o..sti .na hlas proroků-'se i pro lovozákonní situaci zdá naznačovat .12* kapitola* listu Židům/s .lěit-lotivem: "To káznění je.k:;váší nápravě:. Bůh švámi jedná' jako se jvými dětmi." /v. 7/ přesto vazba osobní hřích r-nemoc', především" iro konkrétní případy,, zůstane.ne jistá:, je. jasné,, ze. pohled.do zdravotního záznamu nemusí nic říkat o čtnosteci *něbo neřestech pacienta. Je-li-mlha nejistoty kolem jednotlivých ;..ituací, můžeme'..mluvit jasně zřetelné souvislosti,, pokud jde o obečne'formulovaný.*vZtah ířích.- nemoc. Snad by bylo mošno souhlasit i se rčením, že hřích., je* cosi jako nemoc ducha a proto počátek všech-psychických i somatických' poruch zdraví. Nicméně i zde je třeba.někoíika jemnějších rozlišení. Svet byl stvořen dobrý a doplněn o člověka je velmi dobrý a až hřích nese s sebou smrt. Nicméně filozofická analýza přijatá i klasickou teologií připomíná,, že stvořené věci jako* ".Složené jsou rozložitelné a že ostatně o každé věci, která je, lze.konstatovat,' že by mohla nebýt..A toto ohrožení rozkladem a zánikem./jen relativní vnitřní jednota a kontingence jsoucna/ znamená pyó^živé tvory také* možnost onemocnět nebo být zraněn*-a ovšem možnost zahynout. *" de--li nemoc v rovině přirozeně daného možností, která-.v,dobrém stvoření může zůstat nerealizována,,má faktický vstup bolesti a utrpení co dělat s rozbitím tohoto dobrého, .přirozeného , řádu.,-A to mohly udělat jen bytosti přesahující pouhou dandsty čili'bytosti svobodné. Třetí kapitola Genese nám v rouš<&'* příběhu sděluje teologicko:/, skutečnost, že člověk nestojí neutrálně před dvojí volbou. Přichází do situace již přítomného a působícího zla. Pokud, jde o zlo před čloVŠkein.,íšlo by o pád andělů. Zde bylo magistérium vždy zdrženlivé. Zmínku v JudOve listu /v. 6/ a analogické místo 2 Petr 2 4 nepokládalo za potřebné, transformovat ve věroučnou definici..Staletí _ souvislého kázání a vyučování na.křestans-kém Západě i.Východě ale Úkazují'/viz*šchmaus:'Katholisehe Dogmatik 11/1, .-..unchen 1962,. s., 295-296/, že nauka o pádu andělů jě dobře', zajištěna* a-souvisí s vírou.. Ve vlastní nauce ha toto téma se ale neřeší ..'řídd-',: .jakou-.má souvislost počáteční zlo v t.. .¿chovní říši s lidmi a :ejich-šv'etem. K. .Rahner ve své studii Die lí.uheit v on Geist und Materie iá.christlichen Glaubensverstándhis /Eraimente der Paulus Gc*;eilschaft, B.XIII..^,s. 22/ riskuje tvrzení ohledně; andělů,.-že -podle Písma'mohou být pochopeni jako kosmické /i když osobní/ pořádající /síly přírody a jejích dějin". Výraz "čistí duchové" užívaný, v katechismech 'a shrnující výroky magist.ér.ia..není .přý třeba chápat* ve. ...smyslu -nekřestanskéko oásvětštění" stvořěný.Chb duchů." Zmůžeme to,- -. * -iy. ř^ci, .že.-dpšlo-li v této oblasti duchovníčh-sil-přírody ke svobo^pté / y Q ^ ^ ě ' á í m e pro Rahnerem postulovanou/*'/a odůvodněnou/ sonvislpst'.-předpokládat dopad na časoprostorovou rovinu,, do které ..v-stn-pují. první, lidé.;, . .*'. .* -' .První lidé vstupují .již do světa." nemocného. ..přítomností zla, .' res .. do s-větai fyzicky* nemocného., v důsledku, přítomnošti duchovního zla hříchuZ'"'Hřích znamená odvraty od Boha, narušení, hebc' zmaření , společen ství- s -nim. Ale to znamená také přerušení spo.jehí.-.b' ním jakopůvpá- . cěm;**a ďárbem* života.. V den, kdy se 'Člověk dopustí hříchu.^ se; stává, smrt- přítomnou jako horizont.* jeho života. ' Sm^t: /bp hembp-. jako,, je jí předchůdkyně/ je důs 1 edkem hříchu' /Rím 5 ,1'2-6 ,23/'. '-^Posávadní' promýšlení se..jislostí ,lzě snad..shrnout,takto.:.-'.Stvoře-, nbšt disponuj e' k nemoci a. smrti.Počáte Ční . pbd.a.řbvání ,pp zdvihu jící * člověka *k účasti na' Božím živote* umožňuje 'láJjLspozici- n e ' uplatněnu.. Situace, hříchu, před člĎvěkem,.a.'.miho,.Č^oveká; způšpbuje, .. ... že'" Sl.jvČk-..'i se r.svj/iů ňědpřirb zéhým 'obdarování^. vstupuje db. nemocného -

světa. Lidský odvrat od Boha definitivně otevírá 'duchovnímu a. následně -i fyzickému zlu přístup do lidského nitra a, do *.světa.< L i d s- k é c e s t y k e z d r a .v í V lidském zápase s nemocí můžeme vidět dvě.linie. Jedna napravuje chorobně příznaky /léčba symptomatická/, případně příčiny /léčba kauzální/. Druhá si všímá souvislostí nemoci s člověkem jako osobou a s jeho vztahy k.Bohu, sobě, jiným.lidem a světu. Můžeme schematicky, -říci , že u prvního přístupu jde o.léčbu-nemoci, u druhého o léče-ní člověka. Nelze zde ani náznakem podat pohled ha dějiny obou linií-.;. Můžeme jedině poukázat.na zatímní, výsledek setkávání a střetávání "b-bou linií. Na jedné straně by výsledkem konfrontace mohla být nábožencko-teřapeutická služba, která nezavírá oči před čistě somatickým aspektem nemoci, která respektuje- všechny roviny symptomat-ického a' kauzálního přístupu k nemoči o. nebojí Se -skeptické kontroly ze stany medicíny. Na straně druhé by výsledkem mohla být medicína, která nezapomíná na člověka, ví o*bo.m, že Člověk je duchovně materiální jednotou, či jinak, Če somatieko-psychický komplex, který je předmětem její.péče, je matérie formovaná a aktivovaná duchem. Rozhodně by tento výtěžek dějinných konfliktů i společného hledání měla charakterizovat tolerance v oblasti doteku, a překrývání obou přístupů a respekt k nepřenosným kompetencím jednoho nebo druhého.. Linie, již jsme označili jako nábožensko-terapeutickou, "je zde míněna jakp.náboženská v.nejširsím smyslu toho slova. Náboženstvím rozumíme v této souvislosti vnitřní -a navenek vyjádřenýý obvykle i sociálně-struktorovaný vztah člověka k transcendentní skutečnosti, řo.ninálne k Bohu, k živému.Bohu, Hospodinu, Stvy^iteli nebe i země, se ze -známých.náboženství hlásí judaismus, křesťanství a islám. Přesazné skutečnosti^ ke kterým se hlásí jiná.náboženství,- mohou být * díloí aspekty .Boha./např^ Nezrozené,' Nestvořené, Neutvořené jako definice nirvány v buddhismu/, ale i stvořená skutečnosti"přírodního ' nebo. dějinného řádu. Je tu bolestná polarita... jedné straně lze 'říci,. že formy života,- pravidla 3 nauky "jsou nezřídka odrazem oné Pravly, která.osvěcuje všechny lidi" /Nostra aetate, 2/, na druhé straně víme,, .že; klást stvořené skutečnosti na B.ož-í místo je hřích po výtce." Odepřít Bohu Čest.,, která mu náleží, a nezřízeně přilnout, k tvorstvu, to snad je/původní struktura, zla. V.lidských náboženstvích jsou .obsaženy nejvyssí aspirace i hlubiny-, lidského pádu. -Totéž lze říci. o formách "náboženské terapie'*. Nalezneme tam vše od autentické.modlitby za uzdravení, přes psychosomatickou integraci, terapeutické meditace, autosugestivní techniky, až p'ó různá pochybná zaříkávání a moderní okultní techniky. A u všeho., toho, od-hypotetických výšin .čistého, přirozeného náboženství po* nížiny, magie., je cílem uzdravení, A to ukazuje často kladenou otázku "Jak by to mohlo být něco* Špatného, když jde o uzdravení?" jako naivní* Nediskutujeme u duchovní léčby o účinnosti. Zde.je prostě nutno si nechat líbit kontrolu lékařské vědy. Jde' spíš o to^ do jaké situace vzhledem k"L'm. ^ tedy i Vlastnímu cíli--lidského života ursístuje léčitele i pacienta ta nebo ona metoda. Bylo by málo platné somatické uzdravení, kdyby měl být člověk jako osoba zotročen. Snad i v této souvislosti platí Ježíšovo ".f/.je. pro tebe lépe, aby. jeden z tvých 'dj. přišel nazmar, než aby celé tvoje* tělo' přišlo do pekla." /Mt 5, J-C./ Statisticky vykazatelná úspěšnost různých léčitelů nezbavuje-křesí..na povinnosti kriticky,..střízlivě.a s respektem pro Boží plán. ověřovat duchovní kontext této aktivity... Náboženské úkony a náboženská terminologie ještě o výsledku prověřování nero. hodují.. Nutno uzavřít, že ambivalence lidských, i náboženských cest k zdraví nevede jen k opatrnosti, ale i k odpovědi na ujištění evsr^nlia o tom, že

Bůh u z d r a v u j e .-Bůh v díle.vykoupení - i v uzdravování, jež není než aspektem vykoupení - zasahuje se svá-transcendence.*Fskt, se "v něm šijeme, hýbáme se a jsme" /Sk 17^28/ neoslabuje onu dnes snad poněkud opomíjenou pravdu, že je Deus ¡semper aliud, protože semper maior. Propast mezi tvorem a Stvořitelem prohloubenou a rozšířenou hříchem může přemostit jen Bůh/Vykproení není blesk z nebe čistého a Bdh je připravuje v dějinách. Ujímá se lidských anabází-,, ale není na ně odkázán. Nepotkává člověka jen na vrcholu jeho náboženských, etických, poznávacích, politických a terapeutických projektů. Naopak, jde za člověkem až na dno hříchu," zatemnění rozumu, struktur útlaku, nemoci a až do smrti. Tam,'kde se ujímá.kralování Bůh, dochází někdy k dramatickému očištění od našich "hnusných-model'' /srov^. Ez 36, "6-32/, ale i k oznámení jména Neznámého boha,.kterého jsme dosud tili /Sk 17,16-34/. Podobné je to i se zápasem o lidské- zdraví. -Nic z toho, co bylo řečeno o nábožensko-terapeutické službě, neztrácí význam tam,- kde přichází ke .-slovu živý Bůh, ale je to, smíme-li se vyjádřit poněkud hegelovsky/ překonáno. Jestl-že se Buh nenechá omezit ve své suverenitě lidským hříchem, tím -sp.:se se nenechá omezit lidskou zbožností. Vše'od pastorační psych<^ter,pie'přeš různé techniky osobnostní integrace^ logoterapie a psychosyntézy až po néjvšednější*symptomatickou léčbu může být doma tam, kde jde o Boží králov-. ství,<" a B^Ůh může uzdravovat duši i tělo prostřednictvím této skaly lidských přístupů, ale i'napříč nimi, ne-li někdy proti nimh Jestliže není^spásy v nikom jiném než v Ježíši Kristu /cóž nám nebrání doufat ve spásu těch, kteří jej explicite.nevyznávají/, neuz-dravuje Bůh jinak než: "/.,./ ve jménu* Ježíše Řf.ista. /, ,./skrze ' toho tento.člověk- stojí před vámi zdravý.*' /Sk 4,-8-12/ Pro Boží uzdravování na rozdíl od lidského léčení není žádná metoda nebo dokonce technika."Protože je ale Jéžís Slovo, které, se stalo tělem, je . Boží uzdravující výrok inkarno.ván ve -znameních. Výjimečně to jsou . . niasívní znamení upomínající na přirozené .léčitélské postupy, jako bláto.ze"sliny a omytí v rybníku Siloe /Jan"$,6-7/,. ^nasliněný prst y^,uchu a na jazyku /MIc 7,32-35/ nebo dotýkání -střapců oděvu /M.k 6, /většinou je to vlWž-ení rukou nebo pouhý hlasitý příkaz,, někdy n^dlitba. ..." ' ' ... ..Ježíš, ".je stejný včera i hneš i na věky" /Žid 1 3 N e j e n . , co činil, ale i jak to činily platí dodnes. Když udělal'onu neuvěřitelnou věc-, že. ...svěřil ekonomii spásy do rukou hříšných lidí; vyzbrojil a vystrojil je vgín, co k tomuto dílu potřebují a. ujistil je, že budou konat*.skutky/ které on sám koná, "ba ještě vetší^* /Jan 14.,12/. A toto.prodloužení Kristovy mise v Janově smyslu a u Marka /16,17-18/ v konkrétním výčtu včetně uzdravování, není vyhrčeno některé době,"'kterému prostředí nebo . vý jimečným jedincům. Jedinou podmínkou je fra- Ano, můžeme říci, že podmínkou je svatost, alei-zcela jistě' je 'o. ona sv^tošt^ která je darována každému z* nás, kdo jsme vírou při,1'i křestní..milost a neobrátili jsme se Bohu totálně sády... Nikdo ^..^musí ..cekat na to., až bude -mít vyhlídky na. .eventuální budoucí kanohza.ci:,..když je tu'Ježíšovo ujištění a.ihlavne- Ježíšův příkaz v Mt -0,8, kterým jsme tuto úvahu^. začali... Přikaž je 'asný a. prostředky poskytuje prostá, víra. Nejde o naše' terapeutické dovednosti ani o dovednosti náboženské. Zde uzdravuje jen. a jen §ůh /a jestli si k tomu přibere naše dispozice, je jeho vec/^ V souvislosti s duchovní obnovou církve pO; předchozí.snad nejhlubl^rizi, kterou kdy zažila^, se probouzí i odpovědnost-za zprostředvání Boží uzdravující mocr.'Ozňačil-li kdosi Široký proud duchovní obnovy,těchto desetiletí jako "demokratizaci svatosti"ppak'něco" .odobného můžeme říci.i o uzdravování- Bez.zbytečných senzací se

mnohotvárná služba uzdravování usídluje ve farnostech či neformálních komunitách. A;v tomto okruhu.se Už-také reflektuje. Zkušenost., ^...tohoto "obdarování a z této služby lze shrnout takto: "V 1 Kor 12,9 čteme v PetAvě překladu o "daru uzdravovat.^ v ekumenickém, překladu o "daru uzdravování''. V originálu je- něco jiného: ALLÓ DE .CHARISMATA lAHATÓN EN TÓ HENI PIíEUmTI. Jsouýto,_jakkoli to zní neobvykle, dary*/jednotlivých/ uzdravení. Tedy nikoli nějaká darovaná schopnost, nikoli cosi jako vlitá, ctnost, -jenže. na. rovině mimořádného- /rozuměj: ne. nutného ké. spáse/. Bůh-, spontánně a. svrchovaně dává'jednotlivá uzdravení*, -jak sám chce. Činí^li* to. někdy víc nebo nápadněji prostřednictvím služby jednoho křestana, není to nic pravidelného. Diskutuje.se o tom, je-li třebarpyed vlastním zvěstováním uzdravení mít reflektovaný impuls vědomí,. _že jsem pro tento případ "obdaro\-"h,.- Někteří se domnívají, že- příležitost tvoří situace nemoci." Ta je výzvou či impulsem. Kdo v aktu.-.prosté víry v Pánův příslib. a v poslušnosti jeho výzvě jde a vyhlásí uzdravení,, dostává^to, co. potřebuje, aby dar tohoto uzdravepí mohl zprostředkovat.. Charismatické posílení a zkonkretizování víry jistě s. uzdravením souvisí...ůže být u nemocného nebo ú těch, kdo uzdravením slouží. Typicky- charizmaticke uzdravení je to, když někdo ve věřícím.společenství nalezne odvahu víry a řekne s Petrem /Sk 3,6 ekum./: "v-e jménu, Ježíše Kris ta Nazaretského, vstaň a chodi". . . - Cířke-v nezůstává bez. pomoci v konfrontaci, nebolestí ani" tam, kde -'charizma víry a dar uzdravení zrovna chybí.-Mák-dispozici přímluvnou modlitbu.- Do velké .a obecné liturgické přímluvy:* se k 'odpovědnosti .probuzené farní obce a modlitební pilečenství odvažují včleňovat i přímluvy naprosto konkrétní. Účinností"charizmatickěho uzdravování a přímluvy zá nemocné se.jesté dotkneme, ale neměl by to být strach, že 'nás-Bůh zklame,, co nás vede podmiňovat každou.přímluvu'slovy: oe-li to tvá* vůle.-Samozřejmě, že-tato vsuvka je v pořádku,..ale''je nadbytečná-. Je-li řečeno o občanech Božího království, že "každý, kdo prosíý. dostává"* /srov.řMt 7,7-11/. není třeba splnění Božího slibu podnlinovet. Lepší. je snést ve stálé víře, že Boží odpověď bude jiná nebo přijde, jindy." . ' , Ohnpvenépvědomíp že. - Bůh uzdravuje, vede; htěto otázce: Máme-li v církvi ud-él-osti,..v nichž se s naším neumělým hledáním Boží milost vždy neomylně setkává,.totiž svátosti, nemají také.ony co dělat s uzáravováním?-Dotazování.Písma a. tradice, ale i Zkušenost opravňují ke kladné odpovědi. Především:- církev vrátila svátosti .pomazání nemocných to-, co jí náleží., záchrana a posila, zminované ve vlastní ;svátostné.formuli, -r ,^ují tímto směrem; V jedné z modliteb ke svěcení oleje se říká: "Kéž podle tvé vůle''ůžíváme tohoto oleje k mazání neroocr. abys jim dal zdraví těla; i duše, abys utišil jejich tolsst, v'-rlabosti jé posilnil, vyléčil jejich nemoc." .Stejným směrem..Ukazuje také možnost přímluvné modlitby s ykládáním rukou na hlavu-nemocného: všichni přítomní mohou prosit'o uzdravení. Je smutné,. ž.e s obnoveným obřadem svátosti tak.mnozí zacházejí zcela před::jncil'ním* způsobem, tj. jen jako se svátostí doprovázející na věčnost 1 "jiné ^svátostí,, pokud nejsou jen uděleny, -ale. také skutečně - hned nebo ^dodatečným,aktem odevzdané víry - přijaty, nabízejí celé vykoupení^ tedy'vykoupení celého člověka/ těla i duse.' Modlitba za uzdravení v.ZpomínekL.a očekávání'v souvislosti s kře itní, obnovou či svátostí smířéní nebo kajícími pobožnostmi někdy rau.ikálně a do hloubky otevírá mýsl, srdce"i tělo uzdravení. -Tak jako-svatokrádežné přijímání- eucharistie.může zaplést člověka do osidel nemoci /I Kor* 11,27-32/ pak-pbdle mnoha vyznání přijímání s dnes poněkud opomíjenou'náležitou dispozicí může vést k tomu,* že zde přislíbený věčný^život se začíná prosazovat i v podobě darovaného uzdravení /Jan

Jednoznačné - byt třeba i dodatečné -- vnitřní přijetí biřmování, tedy svátosti obdarování Duchem svatým, uschopňuje k jakékoli charizrnstické službě v církvi,. Svátosti, přímluvy nebo charizmatické. autoritativní vyhlášení u"zdravení nejsou terapeutickými metodami. Vymykají se poněkud zkoumaní" účinnosti. Otázka^ jak'B&h odpovídá na naši víru, ,se ale neodbyt.ne vtírá. Nelze nechat bez odpovědi Častou vážnou náinítku: Už tolikrát jsem se modlil/a/.o uzdravení a nic z toho nebyloh Možná, ž-e^ pro mnoho případů zůstane t. to výčitka trvalou-.-Určitě ale alespoň v některých.případech je potíž.v nedostatečné konkrétnosti a v malé odvaze víry. Prosíme např..: ''Pane, dej posilu- a trpělivost, je-li to tvá vůle, uzdrav našeho nemocného atd." Je třeba'se vážně a s náležitým nasazenía cp^ít o reálné, přísliby vyslyšení, o víru církve ohledně skutečné účinnosti svát.o.'stí a o Kristovy příkazy'převzít odpovědnost za uzdravení těla i duše bližních. Tam, kde k uzdravení dochází, slýcháme charizmatický příkaz v Ježíšově jménu nebo modlitbu spíš na :ento způsob: "Pane, děkujeme ti za dar života,' za víru a za smíření; dovoláváme se tvé krve"prolité za naši spásu a tvých příslibů a prosíme o uzdravení ..." Modlitební společenství obohacuje a posiluje c.odlitbu-. Ježíš říká: "Shodnou-li se na zemi dva z vás ha kterékoli věci a budou o ni prosit, dostáno^ to od mého'nebeského Otce." /Mt 18,19/ Modlitební společenství putující poze. ké církve s církví trpící a zvítězilou má-tutéž funkcí v řádu ni.ilo,.,ti. - Je ale třeba pamatovat, že*Bůh spíš vytrhuje*z utrpení, než aby před ním ochraňoval. Nemoc Bůh iřínc nechce^ ale připouští.ji k našemu dobru. Onemocnění nebo úrsz..p:;:.tří k Božímu plánu stejně jako uzdravení. Nemocí stejně jako.jinými bolestmi duše i těla smíme mít j.akousi'úcast'na Kristové"kříži ve smyslu Pavlova: "/.../ ale raduji se z itohCy protože já tím na svém těle doplňuji to," co. ještě zbývá vyt-rpět do plné míry Kristových útrap; obrací sé to k prospěchu jeho těla, to je církve" /Kol 1,24/. Jak ale upozorňuje N. Baumor-t /Uzdravování a pověření uzdravovat podle Nového zákona, strojopisný překlro, s. 7/: "... v.katolických kruzích dochází ke"zdůrazňováni kříže a 'následování utrpení'^ za nímž se skrývají ještě další motivace.: nedostatek souhlasu k-životu., který vede az k sebezničujícím náklonnostem a k masoo.hismu, vše subtilní následek zbožností pro výkon a skrze výkon a omyl, že"to, co je těžší, je vždy lepší a Bohu milejší, tajiá pýcha, jež snášení bolesti zneužívá k sebezdůraznění.,.nedostatek víry, že Bůh může uzdravit, vše spojeno s falešnou pokorou, že se člověk může spokojit s tím. "obyčejným? a žehechce 'obtěžovat'' Bohai Je-li "pokorně přijatá bolest účastí na kříži, je y.e víře přijaté uzdravení účastí na vzkříšení... .Toto krajně nutné vyvážení skvěle vysvětluje.-svát '..1..vel na začátku 2 Kor: "Vzdyt se na nás ze všech stran valí-Kristpvo utrpení, ale přitom se nám také dostává skrze Krista všestranně útěchy.^' /1,5/ . ' ' . . NakonCjC je třeba říci^."že nikdo z těch, k^:-*"přeŠ-li ze smrti do .ivota''y není zbaven- umírání /nehledě na proměnu .žijících při druhém, příchodu Krist.o.vě/.. Ohledně vítězství života skrze Kristův kříž a vzkříšení žijeme v nejednoznačné situaci "už ano'' - a ''ještě.ne". Máme sice už,, jak..také* říká apoštol, první dary Buchá, ale také "saoii uvnitř"' s celým tvorstvem."toužebně naříkáme ? očekáváme zjevení.našeho přijetí .za syny,, vykoupení našeho těla.' .ilostí skrze 'víru. sice, jak je řečeno na jiném místě, jsme již spaseni*'Ale zároveň je "naše spása přece předmětem naděje" /Rím 8,23-24/, Bůh v tomto čase' uzdravuje a vítězí,, ale-zjevení tohoto vítězství v moci a slávě je vyhrazeno' až druhému příchodu našeho. Pána. Proto každé uzdravení a vysvobození nebo jiný mocný čin je spíš předběžné. Svědčí o "už' ano"^ ale neruší "ještě ne".. Je spíš znamením pro "království pravdy a Žríota, království svatosti a milosti, království spravedlnosti,-, lásky a pokoje*' /podle- preface o. slavnosti Krista Krále/..

V Á Ž N O S T

S T Á Ř Í

Radim Palouš Lidský život je vždy velkou, příležitostí přinést svědectví o tom, jak vážné a opravdově člověk přijímá svěřené poslání. Je to hřivny již "--.o zakopat a pohřbít, ale již možno též náležitě zúžit' '' " -l. íat tak-počet Pánu života a smrti. Mládí je významnou.pi-ípravou na tak vysol^ý úkol, dospělost pak -skýtáním plodů. Stáří se však nám jeví jako doba útlumu a poklesu—životních sil, období descendence: tělo i duch uvadá, přibývé nemohoucnosti a nemocí, stařec je čím dál tím vid závislý na druhých -někdy až k úplné bezmoci. Co často nejtíže dpléhá psychicky,, bývá^růát praktic-ké neužitecnosti. Současná gerontologie staví "zpravidla r tomto "-střízlivém" obrazu, plném bezútěsnosti. Vzdyt* zcela v duc. u moderní představy vidí vrchol života v období vrcholící produkti ity; životní poslání je tak mimoděk spatřováno v produkci*společenských statků. Odtud je stáří pouhou involucí v psychofyzickém prožívání /l/. Při takovém negativním vnímání stáří se nélze livit, jestliže staří lidé pocitují hluboké deprese, jestliže na ně doléhá .van marnosti - ba lze statisticky konstatovat relativně vysokou míru."sebevražednosti. Věda gerontologie potom spěchá zmírnit tyto tragické konce lidského života a vypracovává různá doporučení, jak břímě stáří.nadlehčit. Tak teorie aktivity /2/ vidí záchranu.v tom, že staří lidé jsou především zbavováni prázdně různým zaneprázdněním. Doporučuje pokud možno nevymanovat se z dřívější životní zapředenosti a zachovat původní úkoly, jimž lidé ve své dospělosti žili. Ovšemže se stáří hlásí neodbytně dál ústupem celkové vitality; je však třeba starým pomáhat, aby v dosavadním proudu účelů a úkolů zůstali co možno nejintenzivněji zapojeni, aby z něj nevypadli a nedostancovali se. Čímž se vlastně praví; smyslem života je zabořenost do víru života, smyslem pozemského.žití je toto žití samo, jde.o seberealizaci - či jak se Žurns?.isticky, nicméně trefně říká, o "vyžití": na konci takového žití...je..i.pouze vyžilosti Táto teorie stáří je vlastně pokusem o likvidaci stáří jako specifické.části .¿^7ota: produktivní zabořenost má být protažena až do samotného, skonu. -' Nic proti aktivitě v stáří; Aktivízační snabýmiají svůj dobrý smysl - at to jsou vzdělávací kursy třeba v podobě univerzit třetino veku, turistika, vytváření příležitostí pro pěstování "koníčků" Či pro zábavy v klubech důchodců nebo podpora v pěstování dřívějších zájmů, dřívější specializace, dřívější angažovanosti. Přinejmenším je možno bez výhrad přijímat všechny tyto pttivity jako udržování duševní a tělesné kondice, jako bránění zbytečnému p-6'klesu různých zdatností, hrozícímu jen proto, ž-e se člověi tává "nezaměstnaným", apatickým, pasívním. Avšak teorie aktivity^ jejímž hlavním úkolem je zaplnit prázden, kterou stáří poskytuje, zlikvidovat onu mezeru mezi produktivní zaneprázdněností a smytí -a dát pokud možno napomenout na ony "descendenční komplikace" stáří, laková teorie je výrazem toho, ze člověk je pojat jako -bytost zapomenutosti na celkový smysl života. Vztah k celkovému poslání je via facti odkládán a odmítán, člověk je za každou cenu udržován v dílčích/časných a pomíjivých okolnostech. I leckterá pozitivnější hodnocení stáří brzy prozradí svou krétkodechost. V naší publicistice se o stáří Často".píše jako , o. období spokojeného odpočinku. Důchodce se uz nestará o úživu a i ostatní

zaměstnanecké staro-sti se ho .přestaly týkat - at je to touna po ůspěchu a postupu či problém pouhé pracovní nlouvy. Hlavní starostí v stáří smí být - konečně! - jen slastné prosívání volného času, '^terý byl zbaven dřívějších pout /3/. Prostě; takto se hlásí hedoeické pojetí. , Rozkošné kratochvíle však.^ jak známo, nelzé učinit permanentním prožíváním. Samy mají jepicí pele čas rozpadu. Nadto se stáří neodbytně hlásí svými břemeny. -4:.,tu se. doporučuje přizpůsobení, adaptace a pěstování stoické neotřešitelnosti, aťarasrie. Jde o "přiměřenou životní spokojenost, uspokojení komplexu potřeb jednotlivce" /4/í To, co se na první pohled zdá vysoce humánním posláním gerontologre, totiž "krajní zmírnění individuálních a.sociálních nedostata handicapů stáří" /5/. ona touha učinit staré lidi spokojenějšími a ŠtastnŠjsími /6/, má'jeden podstatný nehum-ánňí rys: člověk je nahlížen bez.transcendence, bez základníh-o.řvztahu k tomu^ co -člověka povolává," co ho činí smysluplným členem-smysluplného světaběhu a * co tedy ukládá-specifické poslání i jeho třetímu věku. Negativní hodnocení stáří má ovsem svůj reálný* důvod, Z hlediska produktivně koncipované společnosti jsou staří skutečně spíše břemenem - finančním, sociálním, zdravotním - nelze počítat s nějakým, je jich.'.výrazným "ekono.hekym přínosem".V'.této perspektivě je zcela pochopitelné, jestliže na jedné straně searým lidem hrozí pocit neužitečnosti, vyřazenosti z "normálního" -společenství, takže ztrácejí srny-" ve existence ,a. strádaj.f osamělostí a nepochopením^ ná druhé straně - pokud společnost není IhostejnápČi lidsky-tvrdá, k tomuto údělu'třetího veku - se- lidé k .str.ťr^ chovají jako k předmetu^milosrdné péče. Jakkoli je tento humánní přístup potřebný - . vždyt'.skutečně jde též o descendentní úsek-psychofyzického prožíváni -'jakkoli je* toto milosrdenství hluboce křesťanské, přece jen snižuje stářír na "pouhou příležitost- k charitě. Redukuje stáří jen na descendenci', opomíjí smysl'stáří, jeho bytostnou vážnost. Tento dnes téměř' univerzálně rozšířený přís.tů.o potom -ovlivňuje stárnoucí lidi samotné: pocitují .stárnutí pouze: jako hřemero, mají ze stáří strach. 'Stáří má'vsak též velký pozitivní smysl a přináší významné pozitivní hodnoty. o čemž.věděly shad všechny dřívější civilizace. Tak ono vzdálení od.zaměstnanecké.praxe přináší šanci pro hadhled nad lidskou-životní ustaranost, nad * Jednodenní hemžení*a usilování o dosažení cílů z hlediska věonosti jaksi malých' pomíjivých, Nezahlcenost běžným produktivním životem je velkou příležitostí pro moudrý odstup, přehled a -nahlédnutí.celkových životních.významů. Vnější tlaky pomíjejí, uvolňuje se prostor pro niternější zamyšlení a náhledy. ..ju . ' ' - . Avšak ani fyzická "d.ěsceňdence" samotná;není bez pozitivních st. á nok. Úbytek sil, dokonce i ztráta zdraví a utrpení- promenují a proČištují životní hodnoty:, slabost stáří a nemoci jsou přece též neopominutelnou' příležitostí vnínat Život jako hluboké poslání, k němuž přijetí utrpěný patří jako významné memento .lidské pouhosti a konečnosti, jako tajemství vykoupení, proste, .jako. smysluplné^ nikoli zbytečně životni záležitosti. Blíží u:.; -smrt, ohlašuje se právě atárnut.íM, smrt jako konec pozemského pobytu,- dpko závěr celku života toho kterého jedince,; Stáří je přece poslední, velkou příležitostí'nepřeslechnout onen ohlašující .se konec a napravit, co pokaženo, i když třeba' jen pmluvou, i když jenýrožpozháním vin a omylů, kát se slovem re rezentovar tu moudrost^ kterou jiné lid.-gké věky mohou mít. jen výj.imecně, kdežto staroba ji ekýtá svou podstatou. Co tedy dělat, aby stáří byla navracena jeho dignita a aby bylo opět žito jako důstojná, významná /ba vzhlede-., k ^blízkosti'konce ta nejvýznamnšjší/ část života? Je třeba usilovat-o změnu v hodnocení

stářím Lidé r.l dého a střídníko-^rěkru by se měli dozvědět něco o zapomenutém poslání staroby a být připraveni a kotovi nejen s láskou a milosrdenstvím pečovat o ty své blízké, kteř^ 'lešli věkem, ale pomáhat jim objevovat a žít ono důstojenství třetího věku. Sami by se oak měli připravovat na velký úkol vlastního stáří, aby, až se tento věk dostaví, byli prévi této poslední životni periodě. St*arým by pak mělo být pomoženo v jejich střádání a v nalézání pravého smyslň staroby nejen_in.dividuální péčí^ nýbrž i jakousi in3titAíC-imná 1.nijý'školnu atárí", máme-li užít ob^-.cu a myšlenky J.A. Komenského. A když už nám přichází na mysl institucionální pomoc, neměly by nalézt ve společnosti své uplatnění též "domovy stařecké důstojnosti" místo nebo kromě domovů důchodců? - Soudím, Že úkol navrátit stáří jeho hluboký smysl stojí před celou naší-moderní civilizací - a v první řadě před křestany. Je-li hlavní myšlenkou prvního roku vojtěšského desetiletí, roku blahoslavené Anežky Přemyslovny, služba životě Božímu v lidských duších a služba životu lidskému od jeho početí až do posledního dechu života, potom starost o bytostné určení stáří a o jeho plnou' realizaci je nepochybně nezbytnou součástí současného snaženívěřících v naší zemi. a lidí dobré vůle vůbec.. Odkazy /l/ Příhoda, V.: Ontogenese lidské psychiky. 1'- díl, Praha 1974, s. 229. /2/ Např. Beauvoir,..S<: La vieillesse. Paris 1970, s. 567+ /3/ Fromm, E. : Psychologica.. problems of aging./ Journal of rehabilítation 32/^966/, s. 10 a 51. /4/ Prchlík, : Úvod do normální* gerontologie-, Praha 196$, s. 23 a 25. /5/ Skock, NPV.; Trends in gerontology. Standford 1957, s, 214. /6/ Lovin., A.J.: &eriatri.c revolution. New York 1968, s. 44«

E U T H A N A S I E

A

E T I

A- *

Albert Keller.- SJ Pod pojmem euthanasie /německy Sterbehilíe - pomoc umírajícímu/ se mohou skrývat nejrůznějŠí věci^ Dcera sedí /úmrtrím lo'ži své matky, ovlažuje jí rty, mluví k ní a až do poledního, dechu se s ní modlí. Nebo: na smrt nemocrLemu Člověku^ trýzněnému trvalými bolestmi, jsou podány prostředky., kter^ mu přinášejí umírnění, ale současně urychlí jeho smrt. Nebo: lě^n i člověku postiženému nevyléčitelnou rakovinou k dispozic^ cyoník^.li pro sebevraždu. 'Nebo; na svět přijde dítě bez paže a jeho 'rodina ho po několika dnech za podpory lékaře usmrtí, aby mu ušetřila, bolestný život. Mluví se o euthanasii, i když stupnice péc-e, která pomáhá nemocnému ještě v jeho posledních okamžicích, sahá až po extrém ničící život, kde je nemocný usmrcen, samozřejmě i zde se zřejmým úmyslem pomoci mu. Tato-mnohoznačnost sloVa euthanasie by měla vést k nedůvěře, *nebot se hodí k tomu^ aby zahalila motivy, které by člověk nechtěl vyložit snad ani sobe samému. Přitom je mimo diskusi, že umírajícímu musíme pomoci, a*pokud to neurychlí jeho smrt, musíme maximálně zmírnit- jeho bolesti. Naproti tomu zůstává silně spornou otázka, zda smíme na smrt nemocnému přivodit euthanasii.v tom smyslu^ že jeho život - třeba i napomáháním k sebevraždě - zkrátíme nebo přinejmenším opomineme úkony, které by jek ivot prodloužily.

Tady se často' argumentuje s odvoláním na "lidské, soucítění" nebo dokonce na ."zdravé lidové cítění", což lze přinejmenším stejně dobře napadnout jako dogmatické tvrzení, že Život jako...hejvyšší dobro Člověka je. nedotknutelný. Příliš lehce se totiž vydává za soucit to., co je pouze pocit narušené pohody, který vystupuje 'tam^ kde se setkáváme *.s. bolestí, Nejsme-li zalo.ženi sadisticky, je naše .přiro"zenost./zařízena tak, že se nemůžeme na bolest dívat' nerušeně^ nutí nás to 'odpomoci. Ale tento, tlak může snadno ''ejít v* požadavek: Odstraňte bolest za každou cenu i Nejde-li to jinak, pak odstraňte trpícího! Jsou-li k ospravedlnění smrtících ůkonů uváděny obrazy bolestí znetvořených lidí, ve.:e to k -odezření, že-místo domnělého soucitu spolupůsobí daleko nhnš.ušlechtilý postoj, který odmítá všechno abnormálníy také i všec.my.liái neodpovídající .naší normalitě, at už lidi znetvořené nebo invalidní, lidi jiné rasy"nebo cizince. Odkaz na city a ochota reagovat nestačí k rozhodnutí mořální otázky. Spíše se musíme ohlédnout po normách, které se dájí ospravedlnit, rozu on* Normy ve smyslu mravním se vyznačují tím, že vznášejí nepodmíněný nárok nebo - jak bychom řekli podle Kanta - představují kategorický imperativ. Podmíněné předpisy by naproti tomu mely tuto formu: ChceŠ-li musíš udělat A tedy třeba: Chceš-liy aby ti bylo rozuměno^ musís mluvit zřetelne; nebo: Nechceš-li zničit'lidstvo, musíš šetřit životní prostředí..Jsme nakloněni pokládat tento druhý požadavek pro jeho obsah za mravní, protože v něm promlouvá zájem lidstva. Ale náležitě uváženo^ ukazuje stejně jako první.požadavek pouze na účelné chování, ktei* se požaduje jen v přípádě.^ má-li "se dc- ^ sáhnout určitého cíle. Že "je tento cíl sám závazně požadován, ta tyto ..formulace netvrdí^ nechávají ho dokonce výslovně-btevřený podmínkou "když chceš"* Mravní povinnost, která přesahuje takovou účelnost, se dá vykážou, ý^n tím, když uvedeme kategorickou normu, nepodmíněnou, hodnotu. Právě v otázce života a smrti^ jako v přírodě euthanasie žádáme vysvětlení, co je pro nás posledním cílem člověka- který ho spolu konstituuje ¡jako osobu^ Protože se na člověka nikdy nesmíme dívat jen jako na prostředek k nějakému cíli, nrusí být tento cíl v^něm samém. Pouhá biologické žití nelze chápat jako tento cíl, nebot pak bychom se pohybovali v bludném kruhu, že totiž žijeme, abychom žili. Proto také pouhé prodloužení této biologické existence nemůže být nejvysší"normou. Cíl člověka je spíše v jehr -lebeodpovědhé svobodě, kterou,může* uskutečňovat se zřetelem na své oližňí tím, že-se za3azuje^. aby i oni žili ve svobodné odpovědnosti-za sebe. V tom se.naplnu^e*základní přikázání lásky k Bohu a k bližnímu, které uvádí stejný cíl;*" Důsledky tohoto pilového zámeřu^"^ríi?anasie se tu dají jen . naznačit ^ Ten zakazuje všechno, co urychluje konec stavu svobodného věcimí člověka. To* však nespadá, vždycky v jedno.s koncem biologického života. Když třeba člověku .bolesti zcela ochromují jeho svobodu- a rozum, bylo by na místě potírat je i prostředky zkracujícími jeho životy jen .když mu poskytnou větší prostor svobody. Nebo když lidc.-.y' organismus při porušení velkého mozku nemůže být na základe všech poznatků medicíny už nikdy schopen vědomé svobody,, nemusí být už jen -vegetující organismus zachováván při životě za každou cenu, předet.-'íji kdyby si umírající ještě při vědomí vymínil nechat ho* při. neodvolatelné plné ztrátě duševních-schopností zemřít* Pak by muselo mít respektování jeho svobody,přednost před zájmem o zachování života. Nebot ryze biologický živ:k není nejvyšším dobrem, nedbat lidské svobody by však bylo provinší-ím. Stimmen do-

t, č, 3, 1988

" S E B E V R A Ž D A

-

D I A G N-Ó Z A' . A

.TERAPIE

Rozhovor s Xavierem Ihévenotem Jak jste hodnotil^vydání kníhy/'Sebevražda, 'návod k použití^'?

Bylo to otřesné. Myslím, že tato kniha přispěla -k uskutečnění mnoha sebevražd a povzbudila k. nim lidi, kteří by byli ve svém záměru "selhali", nebot kniha byla spíše výzvou Že taková kniha vyšla, je podle mého názoru povážlivý příznak, stí vo. 'společnosti, které všechno" individualizuje.* Ale náš život není ^ý**,.: -. dně. .naším vlastnictvím. Vznikl z lidí, je lidmi přijímán a reagujeme jím na lidi. Od začátku má společenský rozměr a ukončit jej nepřísluší jedinci. Má se k tomu^společnost vyjadřovat.pomocí zákonů? Myslím že v tomto případě to je "dobré,. Velmi .se obávám, aby se právó zabíi neodsunulo da soukromé sféry, jak se' to ozývá v nynější debatě o abortivní pilulce¿ Ale takový zákon bude třeba po několiko letech přezkoumat, zdali nemá opačné účinky. /.-../ Je nutné předem si.uvědomit, že zákaz sebevraždy je základní norma, na níž společnost spKyčívá, Celý mravní a společčcnský život, je trvalá snaha bojovat' oproti smrti a absurdnu, i když víme*, že smrt a absurdno existují, stále so s nimi setkáváme. Morálka je to, k čemu se zavážeme, když se rozhodneme dát svému životu smysl, místo*abychom se nechali uná'šet pocitem absurdity a odmítali*, žít. K základu mravního života proto náleží zamítnutí sebevraždy. Když nějaká společnost začíná sahat ^ na zákaz" sebevraždy, sahá r-;..,vlastní koreny.'Spíse než otázkou jegnñ.ce,. je sebevražda otázko'i společnosti^ ta. ji drží v úzkých mezích, nebot jde o její přežití. , .. / . .*. . .* Co říki7

. " . ovraždě -katolická církev e především bible?

Ve Starém zákoně se setkáváme s několika sebevraždami, které v pndstatě sledují cíl uniknout potupě od.nepřítel. Povšechně vzato jsou popisovány neutrálně/ Ale sebevraždě"Razise se dostává téměř oochvaly /2 Mak 14,37-46/: ^Chtěl raději čestně; zemřít než padny-ut do zločinných rukou a snášet ř>otupU nehodnou jeho urozenosti.'' V No° vém zákoně se hodnotí nepři ziíivě.sebevražda\,Jidáše-, který , sé uzavřel do svého" zoufalství, na rozdíl od Petra, ktéyý se kál. Ale především '¡ři.kárání '^Nezabiješ" zahrnuje *i "Nezabiješ .ebe"., Církevní tradice byla yždycky proti sebevraždě, a to ze tří d;hbdůř l.ásk" k sobě, láskal k druhým, a svrchovaná vláda Boha. Náš život patří Bohu á ohled na-vlastní" život má téměř vždy oředno-st. J-. n několik případů "nepřímého" žabit-í sebe.se pova.zr.iil*. ^iravně .řípustne: např. když žena, aby unikla znásilnění^ .. :ooí o oíma, nebo záchrana velmi velkých hodnot za -cenu ztráty vlastního života.. V těch' případech jde b sebeobětování. :/Přímé zabití jo* Čin zaměřený na . *smrt úmyslem i prostředky, -hepřímé- .je čin sledující jiný cíl,' i když připouští jako nechtě* :iý následek nebezpečného počínáni smrt - p-,př../'* ;. . Dnes vzala církev na vědomí přínos věd o člověku.. Už víme,, že k sebevraždě vede nejčastěji otřes,-hluboká duševní nesnáz. Z toho důvodu se považuje za málo pravděpodobné, že se sebevrah dopustil těžkého hříchu, a v průběhu posledních desetiletí se dospělo k možnosti církevního pohřbu i "s*ebevrah*om. *Nbvý**koděx* k*ano'nického práva /1.983/ LO spoléhá na pastorální moudrost bipkup.ů^ v praxi posuzují jednotlivé* případy správci farností. ' . Dnes přibývá, sebevražd

k .to vysvětlujete?

íř

D'-ee umírá sebevraždou prakticky stejně li .ni jako při dopravníchnehodách. Nelze v tom nevidět symptom "éry prázdnoty" - spolec no-sti. která nemá opravdový důvod existence,' takže se solidární smýč i :-ní rozplývá v rostoucím individualismu a narcisismu. Církev chápe sebevraždu jako poplašný signál. Pokud jde o jedince,, jř nutně rozlišovat jednotlivé sebevraždy podle jejich smyslu. Není j^.ina, ale různé sebevraždy. Může to být útek nebo agrese proti někomu, vydírání nebo i sebepotrestání. Může to b*'t výzva je často případ nezdařených sebevražd. Jsou i sebeob^rjváním^ jako když se Brossolette vrhl z-okna, aby vyloučil pr Zrazení přátel při výslechu na gestapu. Nebo.také se vyskytne sebevražedná hra,, když se jde až na sám pokrsj možností.. Nebo. sebevražda zaviněné patologickým nebo depresivním stavem, každý případ .je třeba n.det v jeho osobitosti. Ě. možné navázat skutečný kontakt s. někýn. kdp se chce_zabít? Ke mně často přicházejí lidé,, kteří říkíjí.^že ztratili chut žít Touha umřít většinou není útek, ale touha pO kiidu, když se cítí být ve slepé uličce.. Tato beznaděje* pocházející z deprese je něco jiného .než ztráta naděje,, takže člověk vzdá zápas. Jestliže.v.;človšku zůstal nějaký vitální zdroj, chut prát se, pak věřím, že se.dá ještě p3?obudit ctnost naděje.. Kořenem-toldy ukončit život bývá často posti ž-ení dvou hejvitálnějsích a v naší společnosti nejvíc zranovaných pocitů: 1.. že člověk může milovat a být milován. 2. že může být plod ný^ totiž tvořivý, užitečný společnosti. V lidských vztazích.se dnes příliš zaměňuje plodnost a výkonnost takže sebevražda přitahuje^zvlášt lidi pokročilého věku. Na to není odpověd rozumová nebo teoretická, ale odpověa naděje a.činů. V pasto raci jde o to, dát kandidátovi sebevraždy ňa srozuměnou zde a ted, když s ním někdo mluví, že je milován nebo přinejmenším vážen, že někdo věří.v nějakou "budoucňošť pro něho-Jestl^že-zde a ted' zakusí něco.naděje, že.někdo v něj věří, pak už nedá říci "'Nic nemá smysl". Jsem'-přesvědčen,, že především tato zkušenost možného smyslu života uůžě Člověku fascinovanému.myšlenkou na smrt,vrátit budoucnost. . h'..Potřebuje* pochopit^ že -jeho hodnota nezávisí,v první řadě na fyzické,.kráse nebo'.užitečnosti^- nýbrž na tom, že ho někdo uznává^ a fortiori Bůh„'-Křěstanské zjevení nás učí, ze Indaké vztahy jsou. dobrbyolhé .. na z'.**k" nle daru a. důvěry. Myslím. nejkrásnějším darem pro toho^ kde* -ilu^í o sebevraždě, je pocií., že v rozhovoru s námi nšcpůo.nás.vkládá, že je "plodný": cítí, že v nás vzbuzuje podstatné otázky, že nás vyvádí z naší-"zábavy'= jak- by ř-p! Pascal, takže se odvažujeme, dávat si spolu s ním hluboké otázky", že tedy je důvod dá.e. žít. Pomoc "sebevrahovi s-e nemůže vyhnout očíštujícímu tázání o .oce samém, ne vždy snadnému probíjení se k pravdě,.Kristus na kříži vypouští z úst slova, která nezní jen "jakot."š "Bože můj, Bože můj", iroč jsi mě opustil", "Žízním"-nebo větu zc-ehá cproštěnou.."Qtče, do t-vých rukou odevzdávám svého ducha". Je zvlá tni. že jediný, kdo^mluví s ukřižovaným Ježíšem, je "dobrý lotr", ki- ý má sám všechny důvody k zoufání. Právě: on se odvazuje něco od krmsta žádat: "Vezmi mě do svého- království ... věřím v tvou budoucnost jako Božího syna". Je zřejmé, že pomoc "sebevrahům" prochází vírou v jejich budoucnost. To vystihl geniální intuicí i abbé Pierre, když se setkal s Člověkem, který se chtěl zabít, a řekl mu: ''Já tě potřebuji". " ..-. Sebevražda mnohé fascinuje i jako ^esto důstojnosti. Považuji za povážlivé,"když se dnes sebevražda obhajuje "potřeou důstojnosti". Nedávno uveřejnil he Monde vlastní úmrtní-oznámení

^eny stižené ratkovlnou se sděd-ením. že zemřel^-pomoc-í^uthanasie. loto gesto se snad dá pochopit, alé je hrozné, protože dodává sebevraždě ušlechtilou podobu, dá se naproti tomu domnívám, Že jde o to, vrátit důstojnost těm, kteří ji ve vlastních ocích ztratili. V tomto procesu je jedním z pozoruhodných faktcrů víra, protože v srdci křestanskě víry je Kristova smrt na kří^i^ smrt Člověka, který pozbyl veškeré krásy, ale měl lásku ochotnou dát.se beze zbytku." IPactualité religieuse dans le monde, 15.1.1988.,- Profesor X. Thévenost přednáší morální teologii na Institut catholique v Paříži. P O M A Z Á N Í N E M O C N Ý C H Bernard Bro OP At ji nazveme jakkoliv, křesťanský smysl této svátosti.nepochopíme, ledaže se "zeptáme na záměry Kristovy. Pomazání nemocných manifestuje a skvěle zpřítomnuje dvě hlediska velikon "akc tělesná odezva Utrpení a Vzkříšení mé v našem živote dvojí. .. a.lcxní účinek: vyhnout se smrti a současně smrt usnadnit. První účinek pomazání nemocných je ť^inek'uzdravení: zpomalit jmrt až do hodiny chtěné Bohem^ tzn. zmobilizovat všechny úzdravné síly proti fyzickému úpadku. ^ Není třeba věřit, že druhý účinek je v protikladu k prvnímu. Jsnadnit smrt je také 'důsledek Utrpení a Vzkříšení Kristus nám dáfá moc uzdravit se ze základní nemoci našeho života, přesahující nemoci těla, z nemoci, která přichází z duše: strachy úzkost z neznámého a ze' zániku. Kristus tím dává naší smrti charakter prvních plo3ů Vzkříšení. Abychom se na pomazání nemocných dívali správně, bylo by vždycky cřeba o něm uvažovat-v prodloužení svátostí pokání a biřmování. Spatříme jeho dvojí aspekt. Ve vztahu k pokání to je odpuštění břichů; ve vztahu k biřmování to je záverešné uschopnení k smrti a vzkříšení. Obě stránky se nejlépe spojují v tomto, ^'pomazání", obrazu laskavosti Boha, On přichází do srdce této události, do fyzického rozpadu a smrti, odstranit všechny překážky nahroměděné hříchem v našem životě., abychom byli s to nejen podstoupit je jako nutnost, ale abychom z nich učinili svobodný akt, prvotinu Vzkříšení. Faut-il encore pratiquer? Cerf, paříž 1^67, 116-117. N ě k o l i k p o j m ů Pomoc^při umírání: v mezích morá^dpy čin lásky. Stoupenci euthanasie však tím slovem někdy zastírají své nemorální zásahy.. Usmrcení ze soucitu: euthanasie provedená 'příbur- 'n nebo přítelem, aby se zkrátilo utrperí nemocného. Aktivní euthanasie: Vstřiknutí smrtící látky do krevního oběhu, zpravidla lékařem.* P^sívní euthanasie: Přerušení nebo nezavedení léčby, když není žádná naděje, že by mohla mít účinek, Pomoc k sebevraždě^—Ouatření smrtelné dávky drogy pro někoho, kdo chce zemřít. íewsweek 14^3.88

*

K Ř E S Ť A N S K Y

V Y C H O Ď

A

M A R I A

Pokusme se krátce nastínit některé hlavní rycy východní spirituality a pohleďme, jak se v mariánské úctě odraze jíl Východní spiritualita je antropoJ^ ická. Duchovní autoři nevycházejí z abstraktních pojmů, ale z člověka. Chtějí pa-k ukázat, čeho je schopen, kam až může dojít. Člověk může klesnout a žít na úrovni zvířete. Ale člověka, je možné také pozvednout. Kam až? Nemůže se stát andělem, protože anděl není člověk. To vidíme na příkladu Ježíše Krista, který je pravý Bůh a prav člověk v jedné osobě. Kristus je vzor vší dokonalosti. I my se máme stát Božími syny, máme se, jak říkají řečtí Otcové, zbožstit. Jadrně to vyjadřují principem; Bůh se stsl Člověkem, aby se člověk stal Bohem. Sotva bychom věřili, jak se dá tato myšlenka jednoduše vyjádřit barvami na ikonách. Červená barva znamená božství, modrá lidství. Jak tedy znázornit Krista? Má spodní roucho Červené a na ramenou modrý plást. Je to Bůh, který na sebe vzal lidství. Vedle něho stojí Maria. Je to lidské osoba. Má tedy spodní^roucho modré. Ale přes ramena a na ramenou má přehozen "m-vený plášt, protože je zahalena Boží milostí. Protože je plná Liiilcsti, červeny plášt ji skoro celou zakrývá^ z modrého spodního podkladu jsou vidět jen malé ukázky. Ve staroslovanském liturgickém jazyku se nejvysší stupen podobenství Mariina s Bohem dá krásně vyjádřit i slovy. Svatým lidem tu prostě říkají prepodobnyj, velice podobný, Maria je ale prepodobnějšaja, nejpodobnější. Jsou tedy jakoby tři stupně: každý křestan, který je pokřtěn, dostal do srdce Bozi podobu, je" podoben. Světec, který tuto podobu zdokonalil je prepodobnyj, Maria'prepodobnějšaja, tj. ta, která po Kristu dosáhla nejvysší'podoby š Bohem . Východní teolog Pavel Bvdokimov zdůrazňuje, jsk je důležité, ze- vidíme tento vrchol lidské dokonalosti právě v ^"* Š „ Křestanský Bůh je Otec, ne jenom nějaký prinçip nebo zákon "sv... . A nejkrásnejším obrazem Boha Otce na zemí je matka. Žena rodí, žena dává život! Je. tedy odlesk Otce na nebesích, který má Syna a v Synu i . syny. Jistě to není náhoda ze velkou úctu k Marii měli po všechny :asy ňekové. Oni totiž vůbec nejaou sentimentální, jsou naopak povahou abstraktní,- logičtí. Oni to bylí, kteří vytvořili přesné 'ormulace církevních dogmat a hlavní zásady křesta-nské morálky. Ale snad právě proto tolik vyvyšovali Matku Boží. Byli si totiž vědomi, že principiální křestanství potřebuje doplnění, korekci. Oprevdovou dokonalost vidíme jen na živé osobě, a. tou je Maria. Jinou typickou známkou východní spirituality je její eschatoogický ráz. Východan rád vidí člověka i svět ve št%,< Út*. poslední okonalosti^ k níž má dojít, k níž je určen. Na Marii to vidíme ejlépe. Došla až do posledního stadia zbozštění, je. vzata na.neoe. Je tedy, jak říká Vladimír D o A y , es chaton, poslední dokonalost tvorstva a patří jí božská < * Autor ví dobře, jak se na Západe někteří pohorši nad výrazem, že Marii patří božská úcta. Kolikrát on sám slyšel námitky: Marii sice patří úcta,, ale nspletme pojmy. Maria není Bůh^ mezi-Bohem a člověkem je nepřeklenutelná propast. Vzdávat božskou* úctu Marii je modloslužba. Losřký se těm námitkám směje. Kdo by nevěděly _že je.mezi Bohem a Člověkem propast. My vsak víme, že ta propast je v.Ježíši Kristu překlenuta*a že může i člověk vejít tam, kde sídlí Bůh, tj, do Božího království.

Tato prevda se vyjadřuje vírou v nanebevzetí P. Marie. Svátek se slaví i na Západe. Papež Pius XII. to slavnostně potvrdil jako dogma. Ale přesto je těžko si tu pravdu představit. V našich barokních Postelích vidíme obyčejně obraz Matky Boží vznášející se vzhůru, dole je. prázdný hrob a apoštolově žasnou. Je to symbol. Maria je tam nahoře, dosáhla-už .poslední dokonalosti. Jinak znázorňují nanebevzetí východní ikony. Maria "se' nevznáší nahoru, ale umírá. K její smrti, jak vypravují apokryfy, se sešli apoštolé z celého světa. Ale přišel s nebe na zemi i Ježíš. Bere duši své Matky do rukou. Je tu, jak říkají "svatá záměna". Ona držela v rukou jeho Tělo. On dnes drží v náručí její duši. Ale Ježíš se dostavuje i s cherubíny a zástupem andělů. Na. konci světa v poslední den se má objevit ve slávě, obnovit Boží království, přinést nebe na zemi. Pro Marii Liž sestoupil v den její smrti. Všecko se už skončilo. Je tu tedy už předzvěst konce lidských dějin . Maria - církev. Podle Losského je mariánská úcta typický výraz víry v církev. Písmo svaté má o Marii jen málo slov. Jsou sice všecka velmi závažná, ale těžko je z nich dokazovat bohatost a krá su mariánských obrazu a pobožností. Ty všechny se vyvinuly v tradi ci církve. Horlivost mariánské úcty je tedy známkou stupně přinále žitosti k církvi, ubývá tedy automaticky mariánské úcty tam, kde se kdo od života církve odlučuje. Je tedy od starých dob Maria jakoby známkou pravovšrnosti. Ale východní tradice rozvíjí i jiný.vztah mez' .áí a církví. Bohorodička je symbol a obraz- církve, její typ. Často o tom mluvili Otcové: Svatý Ambrož si všímá toho, že Maria byla zasnoubena a přitom zůstala pannou. Tak je i církev nevěstou Krista a přitom má ^hranit čistotu učení i mravů. Svatý Augustin uvažuje hlouběji, kristus přišel na svět z Ducha svatého' a. z lidské matky. Tak tomu bylo v historickém okamžiku jeho zrození na.zemi. Tak je tomu však i. v dějinách. Duch přichází stále, sestupuje na., zemi. Církev jsou !..idé, kteří se nabízejí jako Maria, že budou spolupracovat, aby se i dnes uskutečnil. Pro tento důvod se na Východě velmi často rozvíjí motiv přirov raní Marie s Evou. Eva měla být matkou všech živoucích. Dosáhla ivé dokonalosti až v Marii. Ta je matkou všech, kdo ji následují v církvi * V Tretjalrově galerii v Moskvě je známá ikona nanebevstoupení T^áně. Je to biblická scéna, ale současně symbolický obraz církve, kristus jako člověk vystoupil na nebe, nebe sestoupilo na zemi a zrodila -se církev. Toto nebe na zemi je zobrazeno dvěma bílými anděly., kteří ukazují nahoru. Tvoří jakoby kalich, uprostřed kterého je Matka Boží, v jednoduchém prostém*šatu - obraz Božího ládu, církve: ruce má pozvednuty vzhůru^, modlí se tak, jak se modlí církev: za dar Ducha svatého a brzký druhý příchod Páně. Ten, který vystoupil, znovu zase sestoupí, až přijde plnost Času. Maria - příklad kontemulace. V rozjímáních na Západě často představují Marii jako příklad křestanské lásky: hned po zvěstování, plna Ducha svatého, spěchá k Alžbětě, aby jí sloužila. Na Východě vidí Marii kontemplativní; odůvodňují- to scénou, z apokryfů a z ní vzniklým svátkem Uvedení Marie do chrámu: Maria už ve věku tří let toužila po chrámu. Dovedli jí tam v průvodu panen, přijal ii kněz Zachariáš a ubytoval v chrámové věži. Anděl lí lenně přinášel chléb a ona šila"chrámovou oponu. Těžko dneŠL.ku člověku vyložit, co to vše znamená. A přece to bylo snadno pocnopitelné východním mnichům. Chrámová opona je obraz lidství Kristova, ktere

zahaluje jeho božství, ďíarie hotoví tuto oponu: připravuje se na svůj úkol neustálou modlitbou, tj. živí se andělským chlebem. Možná západním lidem je bližší jiný obraz: Rohorodička se široko rozpjatýma rukama, na prsou paténu s podobou Ježíše, Božího Slova, který žehná. Je tu hluboká myšlenka o Boží přítomnosti ve světe. Jedna přítomnost je hmotná. Je blízko nás^ koho se dotýkáme tělem. Druhá je myšlenková: je u nás ten, na koho myslíme, koho nosíme v srdci. Mariologové říkají, .ze Matka Boží počala Syna dřív v myšlence než v těle. Modlila se od mládí tak dokonale, že byl přítomen v jejím srdci.. Důsledek toho byl, že ho počala i v těle. I *tb je .obraz dokonalosti lidských skutků. Začínají v srdci a nakonec se zjeví i navenek. Z -referátu Otce špidlíka na Symposiu národní .obrody. Lisle III., USA, 11, října 1$8? - Nový život, 5/1988

M A R I A "N S K E

M A R G I N A -L I E

Josef Zvěřina M a r i a v F í s m e S t a r ě h o z á k o n a 1. Zajisté nelze očekávat, ze najdeme v bibli rozvinutou nauku o Marii. Naopak vidíme postupnou přípravu ve Starém zákoně na zvláštní mateřství Mariino. Jsou to postavy žen, které se staly matkami zvláštním zásahem Božím - Sára, matka Samuelova, matka Samsonova - a. na prahu Nového zákona Alžběta.Jsou to. i postavy prorokyň, soudkyně Debory a hrdinných žen^ kterě se obětovaly za národ, jako Judit a Ester. 2. První z*aslíbení," kterým je slíbeno vítězství nad "hadem", symbolem všeho protibožskéko, mluví o žene, mezi niz a ''hada" je položeno radikální nepřátelství, o jejím potomstvu, ýrteré "hadovi'' nlavu rozdrtí. /Gn 3?15/ Žádná zena nám známa nesplňuje ony podmínky, tj. a/ radikální protiklad vůči "hadovi", b/ zvláštní vztah k vítězi nad "hadem", tj. k "potomstvu" teto ženy. Nemůže tu být jenom symbolická řeč o Izraeli nebo Církvi: Izrael přece stále hřešil a byl potřebný stálé pomoci.k nápravě nevěry; tak je tomu i s Církví, která nadto nemůže být matkou Vítěze, nebot ono. sama je jeho dílem. ' ..' 3. Slovo ALMAH ve známém textu Izajášove:'hile, ALMAH počne a porodí syna ..."/Iz 7,14/ může znamenat jakoukoliv mladou ženu, dívku, pannu, Nemůže označovat ženu krále Achaze, k němuž bezprostředně Izajáš mluví, nebot to, co dále říká prorok*o dítěti Jezebely, se na její dítě nehodí. Proto už řecký překlad Septuaginta /3° stol. př. Kr./ překládá tento vícevýznemový termín jednoznačně "panna". ? tom smyslu má pak toto slovo sémantickou nosnost, tj. může být znamením, nebot porod mladé ženy by tak zvláštním znamením nebyl. Evangelista Matouš poučen Událostí Nového zákona vidí v Panně Marii , naplnění onoho proroctví /.. * . ,23/. Tak tomu rozuměla křestanská víra - přes staré i nové námitky úzkého racionalismu, který nechápe jedinečný čin Ducha Stvořitele a nevěří -ani v'Božího Syna. - M a t k a e u c h a r i s t i e " "Maria, knšž-ím podle Dona Gobbiho 8.8.1936" -- Nevím, zda. se .-ito.lem šíří zjevení P. Marie P. Gobbimu nebo zda je to

meditace tohoto italského kněze, Je tam několik r.: p ;ch my členek, ale též;, několik výroků, které budí rozpaky,. 1. Dílo vykoupení, "které se splnilo od okamžiku vtělení do okamžiku smrti na kříži". K splnění díl?"vykoupení patří i Kristovo zmrtvýchvstání, jeho oslavení a ceslání i působení Ducha svatého. "Nebyl-li ... Kristus vzkříšen, je vaše víra marná" /I Nor 15,17.12-21; srov. 2 Kor 5,15; Kol*2,12; 1 Sol 4,14; 2 Tim 2,8 aj<; tak mluví liturgie, Otcové a všichni teologové/. 2. "Pomocí konsekračních slov skutečně .r.odíte mého Syna'' - ale o něco níže: '"Nejde tu tedy o jeho opětné rození". Teprve tato druhá věta je správná. 3. "Pro privilegium mého tělesného nanebevzetí jsem tam, kde je Ježíš, v každém SVATOSTÁNKU.na zemi". a/ Privilegium nanebevzetí znamená definitivní společenství s troj jediným Bohem - nic víc a nic min nauka církve neříká. b/ Přítomnost Kristova v nejsv. svatosti oltářní je prodloužením jeho přítomnosti, která se '^oPutečnuje ve mší sv. - v promenováním Tu Ježíš podle nauky církve se z-přítomnuje /ne "skutečně přichází", jak říká P. Gobbi/ proměněním. c/ Tato přítomnost je s y á t o s t n á , t j . vázaná na sucharistiokou způsobu. Chléb a vín:? se promenuje v Kristovo tělo a--.kr.ev^ ne v krev a tělo P. Marie, tak jako nebyla ukřižována ani P. Már i,a, ani Otec, ani Duch svatý. -d/ Jako byl přítomen Otec i Duch sv. svým vlastním způsobem Kristově oběti na. kříži, tak jsou přítomni i při oběti euckaristické a v důsledku toho i ve svatosti oltářní. Ale"právě svým způsobem, nebot eucharistie není jejích tělem. Je to přítomnost neviditelná, tajamná, pramenící ze zvláštní jednoty v ne""v. Trojici /srov. Eamadotte, Eucharistií k nejsv. Trojici, Clo.;ouc 1$35/. e/ Zcela jinak je nutno chápat přítomnost P. Marie ve mši sv. a "ve svatostánku*'. Jako stála pod křížem, ale s 'Kristem ukřižována nebyla, ták je nyní pří -na eucharistii, d u o h o v n e . Tak ji v kánonu uvádíme - ovšem i s jinými svatými. odobne jsme přítomni i my - ovšem jinou intenzitou - nebot jsme jar-istcvým tajemným tělem. Tato přítomnost je vhodně chápána jako gotická.- V mystickém tele Kristově jsme všichni pokřtění^ ba i říšníci. Proto se nelze klanět jim, ani nám, ani P. Marii ve svatostánku. Ona je s námi "mimo svatostánek", ovsem jako Kristova atka s jako první svědek víry. I my se můžeme klanět Pánu ve všech vatostancích světa, aniž vstupujeme v Kristovu svátostnou přítom.ost, která je tridentským koncilem vyjádřena jako "pravdivá, skutečná, na způsob podstaty". Takto F° ^aria přítomna není "v každém ./atostánku světa". Proto je lepě'takového obratu neužívat, budí Bdorozumění, ba i pohoršení a brání pravdivé úctě mariánské, jak 'i žádá II. vat. sněm, Pavel VI. v encykJ, ů-mariánské úctě a Jan Pavel II., v encykl. Matka Spasit' ...wa. A. Obětí Kristovou na kříži bilo jeho lidství: "Oběti a dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo"'/Žid 10,5; 5,7-10/. Ale pro jeho spojení s božstvím má tato obět absolutní ůcin. Není proto možné, abychom my "nabízeli ... Božství našeho Pána Ježíše Krista nejsv. Trojici"!"Můžeme se s Kristovou obětí spojit, ale nemažeme nabízet, co nám nepatří.

M c d 1 e m e s e s p r á v n ě V některých kostelích se objevují zase*"řetězové modlitby'^ která jsou výrazem hloupé pověry; třeba je' ničit, protože jsou^urážkou Boha i pravé víry. Ale objevují se modlitby, které obsahují teologické omyly. Považuji nutné pro dobrou modlitbu na tři z nich upozornit. I. "Obětuji ti božství Kristovo" /nejáv. Trojice/. 1. Obět je v prevém smyslu nejvyšší čin lásky. Proto je zcela osobní,' takže nemohu obětovat, co mi nenáleží - např. nemohu obětovat za. hříšníka modlitby a posty někoho druhého. My božství Kristovo nevlastníme, nemůžeme je tedy obětovat. 2. Ani Kristus neobětoval Otci své božství, nýbrž lidství, jak výslovně říká list Židům: ".Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo /10..5 z Ž1 40,7-9/. ''Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří^ odvážit vejít do svatyně cestou novou a živou., kterou nám otevřel zrušením ooonv - to jest obštcví. ío svého těla" /10,19n/. 3. Tuto obět přinesl on sám, náš Velekněz Ježíš Kristus; nám dává na ní j.en účast. Nemůžeme tedy obětovat sami ani božství ani lidství Kristovo, ale v poslušnosti a kajícnosti se s jedinou a vočnou obětí Kristovou duchovně spojovat: 4.,.V tom smyslu mluví o oběti Kristově starší teologové /hi. De La Taille, 0. -Casel/, ale i novější /II. Ger se, J. Ratzinger, K. Lehmann aj./.,Výslovně tento obrat, údajně pocházející ze zjevení ve Batimě, odsoudil K. Rahner, aniž všechna fatimská zjevení zamítal. 11° "Maria, dej mi svou milost, a kdy.Ž ji ztratím, tak mi ji vrat" /údajně z Medžugořje/. Panna Maria nevlastní Boží milost, protože milost je účast na vnitřním životě nejsv. Trojice - a tím Maria disponovat nemůže. ''To všechno působí jeden a tyž Duch, který uděluje'každému zvláštní dar, jak sám chce" /I Kor 12,11/, Parna Maria se může účastnit tohoto Božího děje -v duši jen sv^u srostou. 111. "Nejsladší srdce Mariino, budiž mou spásou" /původ neznámý/. '"'V.nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni" /Sk 4,12/. Náš jediný spasitel je 'Ježíš Kristus." Panna Maria má v dějinách spásy přední místo," nebc-ť je matka Kristova i matka naše. Ale není spásou i .Obraz Matky Kristovy v těchto modlitbách je ve srovnání s jejím obrazem v Písme svatém zničující. Modlitby,..které uvádíme, a mnohé jiné, budí u nevěrců posnžch, u bratří evangelíků pohoršení a u věřících katolíků, kteří znají aspoň trochu Svou víru, předookládají její zatemnění. Nebylo by vhodnější nauč' '* *.di- Magniřicať autentickou modlilbu Panův Marie? Kdo ji .asi zná?

'A

M< A R I A N S K A b C T A N 0' V í C Í R K E V N Í Z Á K O N Í K

Kánon 1276 církevního zákoníku /Codex iuris canonici/ z roku 17 stanovil," že "je dobré a užitečné pokorně vzývat Boží služebkv kteří vládnou spolu s Kristem, a uctívat jejich ostatky a brazy, přede všemi pak všichni věřící mají chovat synovskou úctu ' nejsvetější Panně Marii".

V podstatě totéž, avžak jiným způsobem vyjadřuje kán. 1186. nového zákoníku z roku 1^83/ posvěcení Božího lidu církev doporučuje věřícím k zvláštní a synbvské úctě blaho-1-venou Marii, ustavičnou Pannu a Bohorodicku, kterou Kristus dal. všem lidem za . Matku, a šíří správnou a oprávněnou úctu jiných svatých, jejichž příkladem jsou věřící povzbuzováni a přímluvou podporováni." Nový zákoník tedy staví úctu Panny marie na prvé místo a ještě více než dosavadní zdůrazňuje její odlišnost od úcty ostatních svatých.* Mariánská úcta.je pak zdůrazněna u těch osob, které se zvláštním- způsobem zasvěcují Boží službě, totiž u_jh^ioynmch e řeholníků I zde dochází k odlišné formulaci a většímu"'zvýre.zneníl Zákoník z roku ljyl7. o ní mluvil na jedinénrmístě v kán. 12j>.; kde v části o povinnostech duchovních ukládal místním ordinářům /ne. tedy duchovním samotným;/ pečovat mezi jiným o to, aby duchovní "Pannu Bohorodicku uctívali matiánským. růžencem"* u^Jrehc^níků kán. 5J/2 pouze obecně uvedl, že jsou vázáni povinnostmi duchovních uvedenými v příslušných kánonech, neplyne-li ze souvislosti nebo z povahy věci něco jiného /zde není zcela-jasné, zda mšRtuto povinnost péče rovněž místní ordiníii, kterým exemptní řeholníci ve vnitřních záležitostech nepodléhají/. Nový církevní zákoník se i při své stručnosti zabývá mariánskou úctou síře a hlouběji. Především v Části o povinnostech duchovních se jim /a to přímo/ mezi jiným ukládá, aby '''měli zvláštní úctu/k Bokořodičce Panňd'' /kán. tj. ne omezuje" tuto úctu na^růženec. Při výchově duchovních v semináři se zdůrazňuje /kán. 246 $ 3 A aby se "podporovala úcta.'blahoslavené Panny Marie, a" to "i mariánským růžencem" *, vnitřní modlitba a jiná zbožná cvičení, "kterými by alumni nabyli ducha modlitby a utvrdili se ve svém povolání" .. U jřeholníků se již neodkazuje obecně na povinnosti duchovních., .le.některé^se.-formulují odlišně a'hlouběji a mezi nimi v kán, 4.- "At.: chovají zvláštní úctu, k Panně Bohorodičce, která je příkladem-a .záštitou všeho zasvěceného -života, a to i mariánským růžencem" - - což je podstatné výraznější * ^jádření a v novém záko:/ku vrcholné zdůraznění potřeby mariánínč úcty. Ne náhodou je nový církevní .-zákoník spjat se jménem ''mariánskéo-papeže" lana Pavla II. . r^cián ZDRAVÍ.DUŠE A ZDRAVÍ TĚLA - Pr^tope je tělesná nemoc někdy způso bena hříchem /.../ prohiasujsméhtíntp dekretem* a přísně nařizuje me: když jsou lékaři těla povoláni k loži nemocného, rnají ho pře de^vším jiným^napomenout, aby zavolal lékaře.duší. když se mu^ vrátí duchovní zdraví, muže mu tělesný lék prospět více, nebot se odstraní příčina mařící jeho účinek, : IV. lateránský koncil /I215/, k...L n 22 !

NASE SPOhECENSTVÍ nemění politické struktury, ale především srd ce a duši členů tím, že ji.a. "ukazují nový, vnitřní rozměr lidské osoby, rozměr lásky a kontemplace, okouzlení a vzájemného sdílení, na jehož základe slabí a ubozí nejsou odsouváni, ale jsou uprostřed společnosti. Jean Vanier

'

BÏSKUSE

a

HV 38V ^

INlCíáTTVA.PClSEÉHO' lEEIgKOPilU Při setkání s Janem. Pavl.es II. v Římě r. 1985 ^ysicvil p^rof. Stefan Šwi^agyski názor^ k němuž dospěl při atudiu procesu, v Eostïiici a p.ekt-eïjich spisů Jana Hisa a husitského hnutíí "Nejsem teolog, ale hlubokým přesvMčením, So Jon Hus nebyl heretik a k jeho osobě je třeba se zachovat podobně, -jako ďáno vlci Jr^nč z Arku." Římský biskup odpověděli "Právě to je ijkol vědců různých eoorů, předkládat papeži takové námětyPřítomný sekretář P. Dziwisz poradil proí. Šniczaws-kému,. aby podál žádost o "revizi Husova případu" komisi episkopátu pro ekumenismus (v Polsku), "a-k se papež stal inspir átoreci sondážní diskuse o rehabilitaci Jana Husa Í7*5+19S8 "o Varšavě. Na žádost biskupa Nossola^ předsedy komise epis^pátu pi^ ekumenismus, ujal se vedení diskuse prof. Skeiyrcnok; vedoucí katedry ekumenické teologie no Aka^;mii katolické teologie ve Varšavě* Zúčastnili se filozofové a historici z Varšavské iverzity a z Polské akademie věd, představitelé komise episkopátu pro .ekumenismus ' čele s biskupem I:îizio%kem, teologovo církve metodistické, evang&lické augsburské luteránské) a evangelické reformován5 (kelvínské), teologové z lublinské lat-olické iiverzity, íkademio katolická teolorgie a túiruvaršavských teologických středisek, i * idstavitole křestatiského tisku. Pve přednášky posloužily jaí:o východisko k diskusi^ Pref. Šwiežawski v přodnááce roblácy rehabilitace Jana Husa" popsal genezi svého "setkání s Husem" při práci na .'-storických knížkách věnovaných pozdnímu středověkut Své úvaíiy uveřejnil v Tygodni"o powszochném z 9*2^1.986 v Slánku Hus - heretik, nebo předchůdce 11. vatikána?" ¿esky: TT 11 -p.r^.) Tam -vyslovil mj, tezi: "A)sud jsom měl možnost seznámit se s "Husovým případek a pokuá jsem obeznámen s li^k-' n naukou víry y jsem hluboce přesvědčen, že volky Česlqý reformátor nehlásal herezi." Profesor^riozaiyski seznámil účastníky dislaiso s kladnými i zápornými odozvami v podobě článku a dopisů. Taká přeó** nesl soubor otázek vyžadujících důkladné zkoumání, který připravil společně s prof. Kbrolcem na přání biskupa Nos&ola* Pt*of^ R%oczowski v přednášce "Fakta a legeíndy o Husově případu" uvedl na pozadí tehdejší napjaté historické situace jak českého národa, tak katolické církve fakta z Husova Života a načrtl jeho lidskou podobu. Osvětlil i jeho místo jak) i^nbolu v živote českého národa. Po přednáškách byla diskuse. Její účastníci si byli vědomi toho, že Husovým případem je třeba so zabývat v'kontextu historickém a teologickém. Ozývaly se však obavy, aby se jednání nozaměřilo příliš jednostranné tím. nebo oním směrem. Taková specializace by mohla být až další krok-. Studium historického pozadí a reformátorovy 'oologie si vyžádá léta odborné práce,. V dané etapě bylo uznáno z ^.entatné zastavit, se u sebereflexe katolické církve nad skutečností, že byl za svá názory, upálen kněz z rozhodnutí koncilu.. Půjdo tedy o uznání, že to byl Čin neslučitelný s evangeliem a koncilu nehodný. Nepůjde o Husovu rehabilitaci, protože, fakta se nedají vzít oy "\tky a pojem rehabilitace je dnes znehodnocen, alo.- o úkon pokání za to, co se stalo, ba o nějaký projev úcty Husovi. E^l vznesen požadavek, algy byl uznán nejen za v „Ikého teologa, horlivého kněze a nekompromisního křcsíana, ale dokonce za předchůdce II. vatikánského koncilu. Bude i třeba? aby se vyslovil ¿pc-štoíský stolec. Diskuse měla ráz ekumenicky i požadavkem citlivosti ve věcech, které by se ^chly -f:tknout bratří nekatolíků. Melo by se dostat uznání těm* názorům Husa teologa, které L-.' .Lbyly chybné, i když byly kdysi za takové považovány. Pokání se nemá stát přivlast: ěním Husa katolické církvi; nový pohlod aí, jo pokusem vidět ho dnes tak, jako např. L.'.thera nebo Kalvína. Bylo. navrženo Husův p ř ípad--sludovat - spo-1 ečne s Čechy a pokračovat v setkání v Rimě. * * Veetník polské biskupské konfarence-c. 27/66,

eráV-Iwony.^fbzné

= .

" & TA.2 O ST

U

D

.)

.'

S O C I

y

M E

¿ L P

N

í

T

Y

=

ZA L E Ž

I T O

S T I

"

Stalo" s e -mysl; že v k a t ' : l i c . ^ á s ) ! d l e c e n o s t i někdo p ř e č e t l n ě ^ l i k -odstavců t e x t ' a n e c h a l . h á d a t ; kdo j e n a p s a l . P ř í t c m í p ř e á p c ^ l á d a l i , že; socialista, a b y l i / v e l m i p i ' e ' * v a p e r á , 2e s l y š e l i v ě t y z p a p e ž s k é s o c i á l n í e n c y l i ^ . '.ž3yž s e p r o s a d i l m a r x i s m u s do c e l a s o c i á l n í h o r u i u t í v 1 9 . s t o l e t í , p a p e ž o v é
k r i t i k o v é p o s t r á d a d i konícrétní

řeše-

" q-

17 0 V i.

b 0 Cl

í L P Í

1 i C Y k L

I . n

3ern]:iard . l a r i n k o v o u e n c y k l i ' m So H i c i t u do r e i s o c i a l í s l z e p o v a ž o v a t z a n e j v ý z n a m n ě j š í d o ^."Tument d o s a v a d n í p e t r o v s k é s l u ž b y p a p e ž e J a n a P a v l a I I . Poukážeme j e n n a n ě k o l i k h l e d i s e k , ' k e r é by mohly b ý t d o s t a t e č n ý m EBtivem p r o s t u d i u m t é t o encý'*-lil^y. 1." P a p e ž zde p r o h l a š u j e n a p r o s t o s r o z u m i t e l n ě , že p ř e d n o s t n í v o l b a v e p r o s p ě c h c h u d ý c h *a p o t l a č o v a n ý c h j e p r o c e l , ' U c í r k e v z á v a z s á . To s e tý'*á n e j e n j e d n o t l i v ý c h c h u d ý c h , a l e i n e j c h u d š í c h zemí s v ě t a . Co t o znamená, j e o b j a s n ě n o n a k o n c i e n c y k liky. 2 . k l í č o v ý p o j e m c e l é encykliky* j e o b r á c e n í k . š i r o k á s o l i d a r i t ě . S o l i d a r i t a a s u b s i d i a r i t a t v o ř i l y v ž d y c k y j á d r o c í r k e v n í s o c i á l n í n a u . y . T a t o e n c y k l i k a všao: d á v á p o j m u s o l i d a r i t a z v l á š t n í iiloub^m a dynamiku, n e b o t j i í.k. ' r o t í " s t r u k t u rám h ř í c h u ' ^ z o t r o č u j í c í m u s ř í t ě ž e n í o s o b n í c h h ř í c h ů n a z p ú s o o n e u l a h é h o d e d i c t v r a z a r o s t l é h o z a p l e t e n í do h ř í c h ů , j e ž v y t v o ř i l o s t r u k t u r u . C b r i c e n í '.*: s o l i d a r i t ě spásy a k s o l i d a r i t ě u z d r a v u j í c í proto ode všech vyžaduje pohotovost odhalovat " z v r á c e n á mechanismy" n e b l a h é s o l i d a r i t y " s t r u n í h ř í c h u " , a n a h r a z o v a t j e z d r a vější u z d r a v u j í c í m i s t r u k t u r a m i . Nejde j e n o t o . p o t í r a t nebezpečné i d e o l o g i e rako t ^ ' o v ó ; a l e taká o d s t r a ň o v a t j e j i c h zakořenění v sodoekonomických, Liulturn í o h a politio.š.oých p o m ě r e c h a p r o c e s e c h , aby s e ž i v o t n í podmínky l i d í d a l y u t v á řet zdravěji a v l i d š t ě j š í vzájemnosti.

3-. Tím j e n a d h o z e n o d ů l e ž i t é t é m a t e o l o g i e o s v o b o z e n í . Soudím, že n o v á e n c y k l i k a p ř e b í r á v í c n e ž l e t ¿ r ý k o l i d o s a v a d n í c e l o c í r k e v n í ř í m s R ý do.kuatent p o d s t a t n é zájmy a h l e d i s k a t e o l o g i e o s v o b o z e n í . Pouze ječnou p o u k a z u j e papež na nebezpečné t e n d e n c e m e z í t e o l o g y o s v o b o z e n í , z a t o s e d : ^ r á t o d k a z u j e n a o t e v ř e n ý dokument E b n g r e g a c e p r o nauLn v í r y " L i b e r t a t i s n u n t i u s " z r . 1 ^ 3 5 . J e v s o u l a d u s t e o l o g i í o svo h o z e n í , /;dyž p a p e ž p ř i z n á v á chudým, s p o l e č e n s k ý m v r s t v á m c h u d ý c h a v y k o ř i s t o v á n ý c h a t a k é z v l á š t chudým zemím p r á v o a p o v i n n o s t s p o j i t s í l y k b o j i p r o t i s t r u k t u rám b e z p r á v í a p r o t i k a ž d á p o d o b ě . v y k o ř i s ť o v á n í . P o t e n c i á l p r o t e s t u s e t u h o d n o t í k l a d n é ^ ovšem — a v t e m bychom m ě l i v š i c h n i s p a p e ž e m s o u h l a s i t — p ř i n e n á s i l n é m u p l a t ň o v á n í t é t o ^ í l ý . E n c y k l i k a - v š a : n e p o s k y t u j e a n i n e j m e n š í důvod k záměno v á n í n e n á s i l í s f a t a l i o - y m ^ zbabělým a lenivým p ř i j í m á n í m stavu b e z p r á v í . 4 - E n c y k l i k a v a r u j e p ř e d p o v r c h n í v í r o u v p o k r o k , ale* p r á v ě t a k s e o b r a c í p r o t i pesimismu. Člověk i celé l i d s t v o jsou povoláni k celosťhímy r o z v o j i * S t á l e znovu z a z n í v á j a k o m o t t o : " r o z v o j c e l é h o č l o v ě k a a v š e c h l i d í " . V z h l e d e m k * n a š í s o l i d a r i t ě s p á s y z a l o ž e n é n a v í ř e v j e d n o h o .so. o a s t v o ř i t e l e všecky v j e d n o h o S p a s i t e l e a p á n a s v ě t a j s o u v š i c n n i v y z ý v á n i k tomu, aby p ř e v z a l i s v ů j ů í l o d p o v ě d n o s t i . z a . s m ě ř o v á n í k t o m u t o c í l í . J a s n ě ' s e u k a z u j e , ž e p o k r o k vědy a t e c h n i k y * může b ý t a s k u t e č n ě mnohdy b y l s v e c e n n a s c e s t í v l i v e m p a n o v a č n o s t i a h r a b i v o s t i , k o l e k t i v n í s e b e s t ř e d n o s t i a " s t r u k t u r á m h ř í c h u " . To v š a k n e s m í v é s t k p o d c e n o v á n í v ě d e c k é ho a t e c h n i c k é h o p o k r o k u . V š e c h n o z á l e ž í n a na,-šem o b r á c e n í k . p r a v é s o l i d a r i t ě a k správné a jasné 'stupnici hodnot. SkLcykiika c h c e v y l o ž i t d ů l e ž i t á z n a m e n í d o b y . Mám d o j e m , ž e J e n P a v e l 1 1 . j e zde v s o u l a d u s Janem X k l I I . : n e j p r v e c h c e v y p o č í t a t p o v z b u z u j í c í znamění doby, a l e pak směle poukázat i na p o p l a š n á znamení. P r o r o c i k a t a s t r o f se p r o t o na encykl i k u nemohou o d v o l á v a t ; i k d y ž j e j í t o n t v á ř í v - t v á ř h r o z i v é m u . . v ý v o j i z n í v á ž n ě . 5. S velkou v á ž n o s t í mluví encyklika o ekologické k r i z i a o n r ž í spoluodpovědn o s t i z a p ř e l s m t ^ i i a n e d o p u š t ě n í možné ¡ s v ě t o v é ) e k o l o g i c k é k a u a t r s f y . A l e p a p e ž h o d n o t í mocné p r o b u z e n í vědomJ e k o l o . g i e k é o d p o v ě d n o s t i j e k o p o v z b u z u j í c í z n a m e n í n a š í dobyt, * 7*. P ř e d . e v š í m s i e n c y k l i k a b e r e o g t ř e n a mušk^ n e s m y s l n ý z á v o d v e z b r o j e n í a h l a v n ě vzájemné j a d e r n é o h r o ž e n í j a k o " s t r a š n ý h ř í c h " - ve smyslu " s t r u k t u r h ř í chu" . Papež m l u v í j a s n o u ř e c i o u s i l o v á n í iaocrých a b o h a t ý c h n á r o d ů o h e g e m o n i i a v y t v á ř e n í v o j e n s k ý c h b i o kil, k t e r é v e l i c e p ř i s p ě l y k h o s p o d á ř s k é z a o s t a l o s t i a k n a p ě t í Sever — Jih= D o s t á v á s e t u p o v z b u z e n í národům, k t e r á c h t ě j í p ř e k o n a t t o t o v š e p o l a r i z u j í c í v y t v á ř e n í b l o k ů a z t o h o důvodu s e s d r u ž u j í do s v a z k u n e z ú č a s t n ě n ý c h s t á t u . Zbrojní závodění a vzájemná nedůvěra musejí u s t o u p i t smysluplné spolupráci, z n í ž r o s t e d ů v ě r a . O b r á c e n í k s o l i d a r i t ě * ve s v ě t o v ý c h r o z m ě r e c h s e musí r e a l i z o v a t omočí j a s n ý c h p o l i t i c k ý c h c í l ů a s n a h . '8- Zdá s e mi b ý t n a p r o s p ě c h v ě c i ? že p a p e ž v ý s l o v n ě o d m í t á j a k o nečoi*ošumění n á z o r , ž e k a t o l i c k á s o c i á l n í n a u k a se' ekc^e--nabídnout jláko " t ř e t í c e s t a " m e z i k a p i t a l i s m e m a marxismem. Papež n e n a b í z í p o l i t i c k ý program, z a t o p o u k a z u j e n a mravní násady a s i l n é motivy pro p o l i t i c k o u s p o l u o d p o v ě d n o s t . 9. Hlavní, téma e n c y k l i k y j'e c e l o s t n í r o z v o j každého č l o v ě k a a v š e c h l i d í i n á r o d ů . . ¿ l e v p o d s t a t ě nám t u p a p e ž n a b í d l i významnou m í r o v o u e n c y k l i k u . U k a z u j e c e s t u s p r a v e d l n o s t i a s o l i d a r i t y , k t e r é vědou k m í r u . T h e o l o g i e d&r G e g e n w a r t

P -0 U Ž í V Á N í

15^3/2

T E R A P E J T I C 1 Ý C R

? R 0 S T R E D k &

V n a š í době j e velmi d ů l e ž i t é z a c h o v a t p r á v ě v h o d i n ě s m r t i d ů s t o j n o s t l i d s k é osoby a k ř s s t a n s k ý smysl ž i v o t a a c h r á n i t s e p ř e d u r č i t ý m "zt^cl-nizovéním",, j e z j e " v y s t a v e n o n e b e z p e č í z n e u ž i t í . Tak d n e s mluvíme o " p r á v u n a s m r t " , a l a n e r o z u m í m e ' t í m p r á v o č l o v ě k a p ř i v o d i t s i v l a s t n í Či c i z í yu'.*:ou s m r t p o d l e v ' ,„&-k'íko m í n ě n í , n ý b r ž p r á v o moci z e m ř í t v d o b r é m r o z p o l o ž e n í s " k ř e s t a n s k o u a l i d n o u d ů s t o j n o s t í .

Z t o h o t o h l e d i s k a - může-apldkac^r^c^rapw^tickýof^pro^tř^edkár * v ? r b u d i t ^

otázky .

V fnr.oha p ř í p a d e c h muže b ý t . s i t u a c e do t é míry kD^plikovaiiá,. ž e .vzniknou po-chýbn o s t ť , ja±r z d e u p l a t n i t z á s a d y m r a v o u k y . P ř í s l u š n á r o z h o d n u t í s e t ý k a j í svgdomí n e .rioené^ nebo j e h o o p r á v n ě n ý c h z á s t u p c ů 1 l é k a ř ů . P ř i t o m j e z a p o t ř e b í m í ^ c c i m a j a k p ř í k a z y morálky, t a k i rovnaní t é asp ekty k o n k r é t n í h o p ř í p a d u . KaSdý j e p o v i n e n s t a r a t s e o , s v é z d r a v í a. z a j i s t i t s i . . p o t ř e b n o u pomoc, ¿ l e t i ^ j i m ž j e s v ě ř e n a p é č e o nemocná, m u s e j í .svou s l u ž b u , p r o v á d ě t s e v š í p e č l i v o s t í a a p l i k o v a t l é č e b n á p r o s t ř e d k y ^ k t e r é s e j e v í b ý t n u t n é nebo u ž i t e č n é . J e n u t n é za k a ž d ý c h o k o l n o s t í u p l a t ň o v a t v š e c h n y p r o s t ř e d k y ? k t e r é j s o u k d i s p o z i c i ? Do n e d á v n é doby o d p o v í d a l i m o r á l n í t e o l o g o v é , že p o u ž i t í "mimořádných p r o s t ř e d ků." n e l z e , v žádném, p ř í p a d ě z á v a z n é p ř e d p i s o v a t . T a t o odpověď, k t e r á p l a t í j a k o z á s a d a n a d á l e , s e d n e s j e v í b ý t méně s r o z u m i t e l J i á a í p r o n e u r č i t o s t t o h o t o v ý r a z u , nebo vzhledem k rychlým pokrokům m e d i c í n y . Proto n ě k t e ř í r a d ě j i mluví o "přiměřených^ a " n e p ř i m ě ř e n ý c h " p r o s t ř e d c í c h . V každém p ř í p a d ě , s p r á v n é p o s o u z e n í - p r o s t ř e d k ů s e může z d a ř i t ^ j e n když se s r o v n á v á způsob l é č e n í , s t u p e n j e h o o b t í ž í a n e b e z p e č í , n e z b y t n é v ý d a j e a " m o ž n o s t i p o u ž i t í s v ý s l e d k y , k t e r é j o možné o č e k á v a t s o h l o d e m n a s t a v n e mocného i n a j o h o t ě l e s n é a d u š e v n í s í l y . N á s l e d u j í c í o b j a s n ě n í by m ě l a p ř i s p ě t k tomu, aby s e t y t o v š e o b e c n é z á s a d y mohly snadněji aplikovat: .. . ; - N c j s o u - l i k d i s p o z i c i j i n é l é č e b n é p r o s t ř e d k y ^ . může s e s e s o u h l a s e m nem&cnéh^ p o u ž í t p r o s t ř e d k ů , k t e r é n a b í z í n e j n o v ě j š í p o k r o k m e d i c í n y , i když j e š t ě n e b y l y d o s t a t e č n ě v y z k o u š e n y a n e j s o u b e z n e b e z p e č í . Nemocny, k t e r ý 3 t í m s o u h l a s í ? můšo t í m d á t _ dokonce-, p ř i k l a d v e l k o d u š n o s t i n a - p r o s p ě c h l i d s t v a . — P r á v ě t a k . s e smí p ř e r u š i t a p l i k a c e . t é c h t o p r o s t ř e d k ů , , : . k d y ž v ý s l e d e k n e o d p o v í d á n a - ' d e j í m . P ř i t o m t o r o z h o d n u t í " j e v s a k t ř e b a b r á t o h l o d n a oprávněn*' p ř á n í - n e l i š e n é h o a j e h o b l í z i í ý c h i n a ú s u d e k p ř i č i n ě n ý c h o d b o r n ý c h l é k a ř ů . T i mohou ^ p í s e . n e ž kdo j i n ý _.rozunině z v á - ž i t , z d a l i o č e k á v a n é ú č i n k y o d p o v í d a j í n a s á k n i * p ř í s t r o j ů a p e r s o n á l u , a z d a l i t e r a p i e n e p ů s o b í n e n & c n é m u . . b o l e s t i n e b o ^ o b t í ž e , ' j e ž n e j s o u v žádném poměru ^ výbedá::... ^ .. .. \ . . . ^ " Vždy j e d o v o l e n o s p o k o j i t s e s p r o s t ř e d k y , k t e r é m e d i c í n a d á v á v š e o b e c n ě k d i s p o z i c i . P r o t o n i k d o nemůže b ý t . z a v á h á n k . a p l i k a c i t e r a p i e , k t e r á "ee s i c e už u ž í v á , a l e "e s p o j ona s r i z i k y nebo j ' e p ř í l i ě n á k l a d n á . U p u s t i t o d n i c h s e nemůže p o k l á d a t za *jyné. s e b e v r a ž d ě ; s p í š e j d e o p r o ^ t é t p ř i j e t í l i d s k é s i t u a e e , nebo o z á j e m v y h n o u t s e yrjkladnému. n a s a z e n í m e d i c í n á k é t ' e c i É á k y b e z o d p o v í d a j í c í n a d ě j e n a u ž i t e k ? nebo o . . ř á n í n e z a t í ž i t p ř í l i š ^ r o d i n u Či s p o l e č n o s t . -- € d y ž s e b l í ž í s m r t a Žádné l é č e n í j i už n e n í s t o o d v r á t i t , je-, d o v o l e n o rozhodnou*** - o v e svědomí v z d á t s e d a l š í c h p o k u s ů o l é č e n í , k t e r é by mohly z p ů s o b i t j e n malá n e b o l e s t n é p r o d l o u ž e n í ž i v o t a , j e n k d y ž s e n e p ř e s t á n o pomatlat n o r m á l n í m způsobem, j .a j aký; v - t a k o v ý c h p ř í p a d e c h nemocný p r á v o ^ Pa?^ n e n í důvod? p r o č by l é k a ř m u s e l , ý t s t a r o s t , že o d m í t l nemocnému p o m o c . ' ' r D - e k l á r a c e K o n g r e g a c e p r o n a u k u v í r y z 5 - 5 . 1 9 8 0 o e u t h a n a s i i , .TV. ! . MuŽE SE STAT; ž e někdo v l i v e m . t r v a l ý c h a t é m ě ř , n e s n e s i t e l n ý c h b o l e s t í , z p s y e h i c ! k / o h . nebo. j i n ý c h důvodů. ..e domnís?á, . ž e může o p r á v n ě n ě p o ž á d a t , o u k o n č e n í ž i v o t a ! -nebo j i n ý m j e p ř i v o d i t - 1 k d y ž „v t a k o i r ý c h p ř í p a d e c h -může b ý t v i n a t o h o č l o v ě k a í zmenšena nebo v ů b e c c h y b ě t , p ř e s t o omyl úsudku* j e m u ž svědomí p o d l e h n e s n a d v d o b ! ;rě. v í ř e ^ n e m ě n í p o v a h u č i n u p ů s o b í c í h o s m r t . Ten j e t ř e b a v ž d y c k y o d m í t n o u t . Nek l z e t a í i é ú p ě n l i v é p r o s b y t ě ž c A nemocných, k t e ř í n ě k d y p r o s í o s m r t , c h á p a t - j a k o ' s.^rutečnou ^ / ů l i k e u t h a n a s i i , . nebo-E t é m ě ř v ž d y c k y j d e o úzko-stné v o l á n í po p o m o c i i a l á s c e . .lírome ú s i l í l é k a ř e p o t ř e b u j e nemocný l á s k u , v ř e l é l i d s k é a n a d p ř i r o z e n é ! p ř i b l í ž e n í . To mu mphou a m a j í p o s k y t n o u t v š i c h n i b l í z c í ? r o d i č e a d ě t i , l é k a ř i 1 a zdravotníci. .. ... '

Deklarace, o . euthanasii-z

11.

=

F

Ó

R E S P O N S I '

O

k

U

M =

3 Y A F 3 E L I C 4

QdpcvěS. n a . - č l á n e k ' " ¿ i r e s o v á n c ^ k e s l r ^ ^ e

k r ů m ^ ^ TT 15

RozpaJíy - s l a b o s t má v l a s t n í -po-zíce J a k o s l u ž e b n í k : " s l o v e m o b n o v e n é c í r ' ^ e " b y c h měl b ý t e c h o p e n u k á z a t t V z t a h M a r i i v ř í m s k é c í r k v i j e n e b i b l i c k ý , k d e ž t o v e v a n g e l i c k é c í r k v i j e b i b l i c k ý . To o r á v c n e m o h u : J a k k o l i mnohé z t o M , co v i d í m v e v z t a h u k ' í a r i i v ř í m s k é z b o ž n o s t i , ^.msím o z n a č i t z a n e b i b l i c k é ( n e j e n , v " l i d o v é z b o ž n o s t i " ) , p r á v ě t a k musím u z n a t ^ že . . p n i m í s t o Patrny M a r i e v e v a n g e l i c k é z b o ž n o s t i n e o d p o v í d á J e j í m u m í s t u v B i b l i . To, s e o významu M a r i e p r o e v a n g e l i c k o u - ; z b o ž n o s t ( p ř í l a L a d v í r y , v y v o l e n í ; u c h o v á v á n i r o z j í m á n í s l o v a ) z p r a v i d l a ad h o c * p í š ě , [ ; j e s i c e p r a v d a , a l e j e t o t e o r i e . , n e k r y t á . mičím v ž i v o t ě c í r k v e s n i v e z b o ž n o s t i j e d n o t l i v c ů i ; . S t í m s o u v i s í i o t á z k a .".ari '.r=T*.u r o k u . E v a n g e l i e t v í neírní : i o m e n ť á l n ě d o s t d u c h o v n í c h s i l , aby p r o t i tomu, co p ř i t č t o p ř í l e ž i t o s t i k r i t i z u j e v ř í m s k á m m a r i á n s t v í , p o s t a v i l o n ě j a k o u k l a d n o u , b i b l i c k o u h o d n o t u , a č k o l i v b y t o b y l o možné - n a p ř . r o z j í m á n í b i b l i c k ý c h m í s t , k d e s e mlu^rí o R í a r i i , i n t e n z í v n í p r á c e n a k o n t r o v e n u i í c h tématech apod. 3 . Výzva u l t r a p r c t e s t a n t o ^ y c h a - n e u r o t i c k y a n t i k a t o l i c k ý ' c h v a l d e n s k ý c h k b o j k o t u ř í m ^ k o - - e v a n g e l k c k é akumeny po dobu maríánsl-ráho r o k u j e samo z ř e j m á n e j a s n o s t . J e — l i :'CŽné v e v a n g e l i c k ý c h c í r k v í c h ^ v e n o v a t r o k j u b i l e u m n ě k d y d o s t p o c h y b n é h o d u c h o v n í ho významu a v k a ž d é m p ř í p a d ě - p o b i b l i c k ý m osDbám a u d á l o s t e m ; n e n í důvody p r o č by c í r k e v n e m o h l a v ě n o v a t d u c h o v n ě r o k M a r i i . T r a p n o s t t é t o výzvy v y n i k n e ^ k d y ž s i při— ^ p o m s n s m s p o z i t i v n í ekumenická s t a n o v i s k a ř í d k ý c h i n s t i t u c í p ř i v ý r o č í augsburského ý y z n á n í a L u t h e r o v a n a r o z e n í , ' t ř e b a ž e ' s e o s l a v a t ě c h t o v ý r o č í musela- v Ě í m ě j i s t ě j evit-jfako f a t á l n í . ' ^ ^ - E o n e č n S s e p r o j e v u j e-^slabo-stj . p o z i c e i v tom^ žo-ncL—'tu o d p o v ě d ě t v e v a n ^ g o l i c k é m t i s l m . Pro i n í o r m a c i í . N a b í d l j s e. j. p ř e d č a s e m r e v u i p ř e k l a d komentáře Wi K a s p e r a E n c y k l i k a R e d e m p t o r i s m a t e r j a k o -ekumenická v ý z v a , a l e n e v y š e l , t ř e b a ž e /šly. Články, k t e r á na n ě j r e a g o v a l y . I="*'To* j.sou t e d y p a s í v a mého s t a n o v i s k a . N y n í v š a k

aktiva:

1 . D o p i s evangelickým křestanum^ o b s a h u j e t o , c o - n á s s p o j u j e - s p o d o t k n u t í m , že ' o b r a s ^ - č i s t é h o l i d s t v í " v i d í m e p ř e d e v š í m v J e ž í š i l ů r i s t u ^ 0 tom—nám-n.ení t ř e b a t e p r ^ v e p s á t , a c y n e j s m e t i , kdo r u š í v t o m t o b o d ě j e d n o t u c í r k v e . To, co p o d l e v a š e h o p ř e s v ě d č e n í m á t e j a k o b o h a t s t v í n a v í c , p ř e c h á z í t e m l č e n í m . ''Nic vám n e v n u c u j e m e " v ; ;ká n i c n e n a b í z í t e . . 3* Z a č á t e k .druhého o d s t a v c e j e z l o m y s l n ý . " M á t e svou t r a d i c i , j a k o c y máme t r & d i p i n e r o z d ě l e n é c í r k v e v l á s c e k ^ " a r i i . " L^r-slím, ž e i ny máme t r a d i c i n e r o z d ě l e n é církve možná n e ú p l n o u , z a t o z a s e n i c r o z d ě l a j í c í h o n a v í c . M ů ž e t e ov&em p o u k á z a t n a '*y, k t e ř í z p o c h y b ň u j í p o č e t í Panny a p o d . , - a l e i y bychom vám t a k o v é t e o l o g y a l a i k y rnohli u k á z a t i ve v a š í c í r k v i . U č e n í , k;..-,ré k a z a t e l p ř e d o r d i n a c í s l i b u j c z a c h o v á v a t , j e n e p o k u š e n á . Několilv u k á z e k z k o n f e s í : ( 0 sv^Jiých) milujeme j e j a l ^ b r a t r y a také j o ctíme, ne však nějakým kultem, a l e ti-Qtivým. s m ý š l e n í m o n i c h ? ba, i - p ř í s l u š n ý m i S v á d a m i . T a k é j e n á s l e d u j e m e , " (EV) " . . . v ě ř í m e , a u č í m e , Že k r i R * u s by l i c c l a n e p o s k v r n ě n e p o č a t z Ducha sv+ a n a r o z e n z j ' á a r i e , t r v a l e P a n n y " (HV) ". . . .ucíp. ke../Slovo, t j . Syn B o ž í , p ř i j a l v ž i v o t ě b l a h o s l a v e n é P a n n y M a r i e l i d s k o u . p ř i r o z e n o s t , , v p r a v d ě Bůh. a v p r a v d ě č l o v ě k , - n a r o z e n ý z Panny- M a r i o . " (¿V)- S o u č á s t í v y z n á n í &.CEL j e o s t a t n ě i v y z n á n í sněmn c h a l c e d o n s t é h o , k d e s t o j í : ".učíme v y z n á v a t i jednoho,^a- t é h o ž S y n a , . . z p l o z e n é h o ' z^. M a r i e P a n n y , r o d i č k y B o ž í . " V b r a t r s k é m v y z n á n í čteme!. " P r o t ě ž u n á s . m n o z í s t a r o d á v n í o b y č e j o v á d o d n e s s e z a c h o v á v a j í , p o k u d možná* j e s t i t é ž památky n ě k t e r ý c h s v a t ý c h , j a k o Panny Maric, . a p o š t o l ů i mučedníků k r i s t o v ý c h . " V t o m t é ž v y z n á n í v k a p i t o l o o s v a t ý c h ? "Nade Všecko p a k o P a n n ě M a r i i v ě ř í m e a vyznává^ae, ž e b y l a d c e r k o u .z r o d u k r á l o v s k é h o , v tom n a d e v š e c k y U d ^ _ b l a h o s l a v e n á , ž c aby M a t t n u ^ S y n a - B o ž í h o , p ř i r o z e n í n a š e b o

p ř i j. í m a j íoílK>. p y l o. k t o ^ u od. - ^ h a Ot^o^yvrO^^na^ ^ o á e h m á n a , ^Duchenipal: s v a t ý m n a d j i n á l i d i n a p l n ě n a a po-s\^ěcena b y l a ^ P a n n a č t s i ^ y r e d poro-dea, p ř i p o r o du, k r v í S y n a svého n e j m i l e j š í h o , j ^ p ě b y l a j e s t Syn Boha*í ž i v é h o , . p o k r o p e n a a p o s v ě c e n a a mocí**Ducha s v a t é h o ' v š e l i k o u ' s . v a t ó s t í . a m i l o s t í n a p l n ě n a b y l a , P r o t o ž i památkr.^ j e j í k c h v á l e s l á v y s i l o s t í B o ž í ¡slavíme, p í s n i č k y p o b o ž n é o n í s k l á d á m e a z p í v á m e , z t ě c h v e l i k ý c h v ě c í , k t e r é ž Bůh p ř i n í p r o s p a s e n í * n a š e ú č i n i t i r á č i l r a " d u j í c e s o . A t e k . j i s e v š e o h n ě n d I ď e s t a n s k ý o i n á K ) d y ' b l á h 0 6 l a v í e e (Lk 1 , 4 3 ) s- v ž i v o t e j e j í m s v a t é m j i p o d l e m o ž n o s t í v ě r n ě n á s l e d o v a l i a . r o z k a z j e j í ( J a n 2, 5) s k u t e č n ě z a c h o v á v a t ! s e s n a ž u j í c e , v e Š n ě s n í v . . n e b i b ý t i žádáme, v š e ' p o d l e P í s e m s v a t ý c h . " . Ca v í c l z e od n á s "praveni Ž á d a t ? — J e d i n ý m / p o t v r z e n í m t ě c h t o s l o v ,j*^ou ovsem v momen- : t á l n í ^ ' ž i v o t ě n a š í církve vánoční p í s n ě v evangelickém zpěvníku. . . 3 - N e n y l t e s e : J e s t l i ž e v. o s t a t n í c h o b l a s t e c h t e o l o g i e a c í r k e v n í h o ' ž i v o t a pomáhá l e p š i vzájemné p o z n á n í j e d n o t ě , i n puncto Maria t o n u t a k . n e n í . H l u b š í studium ^Mblěmu povede k po-ir/rzsní našeho sl^moviska, v n ě j l e p š í m p ř í p a d ě l z e d o j í t . k . t o m u , že a n i v a š e ' s t a n o v i s k o n e n í h e r e t d - c k é . * r.) Z d o b r ý c h d ů v s d ú n e p a t ř i k n a š í z b o ž n o s t i m o d l i t b a k Pročeše j e ' 'z ř e j m é , ž e p r v n í s t a l e t í m o d l i t b u k J'jjarii n e z n a l a , m ě l i b y s t ě p ř i p u s t i t ^ ž e můžeme . b ý t dobrými k ř e s ť a n y i bez n í . . ' ''* . .'* ' b ) Druhým sporným bodem j e o t á z k a n e p o s k v r n ě n é h o p o č e t í ' P a n n y M a r i e v ž i v o t ě * o j í matky, S uspokojením v tomto bodě z j i š ť u j e m e , jaká přemety zde ř í m s k á t e o l o g i e - i t a i n s t i t u č n í - d ě l a l a , t e d y t o , co o b v y k l e p ř i č í t á t e nám. Vždy^ t o t o dogma z ř e j "š o d m í t a l i Tomáš h k v i n s k ý a n e j e n t o , p r o t i s t o u p o n c u m t o h o t o p o z d ě j š í h o dogmatu „ s a h o v a l a i i n k v i z i c e ř Doufáme, ž e s e j e d n o u p r o s a d í - p o j e t í René L a u r e n t i n a , k t e r ý t j t o ^ dogma. vylťLádá j a k o a p l i k a c i s e l a g ř a t i a n a ^ Í a r i i í i c p o č e t i - aby t o t i ž od p o č á t ku b y l y v y l o u č e n y j . e j í z á s l u h y # S k u t e č n ě l z e v š e c h á p a t j a k o z v l á š t n í p r o j e v p ř e d u r - . ¿k^síj a l e j o t u o p r a v d u s m y s l b u l y I n e ř f a b i l i s ' ? Soudíme n e j e n s p o l u s r e f o r m á t o r y ^ - i L e p p j r a k t i c k y s e . v š e m i v e l k ý m i p ř e d r e f o r t n a č h i m d . t e o l o g y v č e t n ě Tomáše, ž e v Písmu c v . , j..e v š e c h n o , co j e k e s p á s e n u t n é - a t ^ t tF^m n e j e n e x p l i c i t n ě , neňt^.. a l a ^ n a l z e a n i d o l o ž i t , že t o n e r o z d ě l e n á / . c í r k e v t a k t o e h a p a l a . . ' * e) Co s e t ý č e t ě l e s n é h o n a n e b e v s t o u p e n í Panny Marie,_ c p ž n á v á s p ř e k v a p í , ž e j e r e f o r m á t o ř i - h e o d m í t a l í ^ L u t h e r s e v y j á d ř i l ' v tom s s y s l u , ž e n e n í n u t n é v e d e t ? j a k s e :..aria"do' n e b é ' ^ d o s t s l a , - a l e s t a č í v ě ř i t ) " že'" j e u B o h a . H a r t i n Bu'cer ř í k á , ž e ž á d n ý k ř e s t s n n e p o c h y b u j e , že n e j d ů s t o j n ě j š í m a t k a M n ě Ž i j e u svého Syna, a l e p r o t o ž e nám P á n n e z j e v i l , j e k s e t o s t a l o , nestárne s e n a t o p t á t a d ě l a t k o l e m , t o h o s v á t e k . B r o n z p ř i p o u š t í možnost t ě l e s n ů m r . ^ e b e v z e í í s o h l e d e m n a Ato-aha, a l e " d e h o c san-^ t i a t quod qu^.'^que'"velit ^" B u l l i n g e r p o v a ž u j e t ě l e s n é n a n e b e v z e t í M a r i i n o z a p r a v d ě p o d o b n é s o h l e d e m n a E l i á š e , aby s e t o t i ž z a m e z i l o u e t í v á n í M a r i i n a t ě l a * H e r b e r g e r p o v a ž u j e t ě l e s n á n a n e b e v z e t í 3a p r a v d ě p o d o b n é , p ř i n e j i n e n š í m n e o d p o r u j e žádnému č l á n ku v í r y . O s t a t n ě t o t o u č e n í tehdy o ů m í t a l i i n ě k t e ř í renomovaní ř í m š t í t e o l o g o v é ( S u a r e z ) . , S j i s t o u z l o m y s l n o s t í p ř i p o m í n á m , ž e n e ž s e do ř í m s k é h o b r e v i á ř e d o s t a l a l e g e n d a T r a n s i t u s ( 1 5 6 8 ) , s t á l o n ^ j e i í m , m í s t ě varoř^/ání p ř e d t o u t o l^-^endou j a k o n ě ".-ím pochybným a n e j i s t ý m z p e r a P a s c h a s i a R a d b e r t a (+865) - 2 . n o k t u m o k t á v u s v á t k u D o r m i t i o . . - J e i r o n i í , že p r á v ě k a r m ^ l i t é n i u ^ h o v ^ l l - P e ^ c h a s ^ b r e v i á ř i až do 1 7 . s t o l , .-V m a ^ y r o l o g i u v i g i l i e t é h o ž s v á t k u s t á l o a ž do r . 1584 ( k ^ - . z m i z e l o bez* í b r i i n o t ě l o , "o t o h - n e c h c e c í r k & v v e s v é . s t ř í z l i v o s t i r a d ě j i -r ^žhe n i c v ě d ě t , než..o tom n ě c o &oestného.-p, a p o k r y f n í h o , u č i t " í a l i q u i d . _ f r i v o l n m e t - ' o r y p i u.: d o c o r o ) . . . ¿.i^: . . .'. --P -. i^niř'-by t e d y b y l o z p o z i c r 3 f o i * m a c n í " t e o l o g i e n u t n o t o t o u č e n í p o p í r a t , j e z ř e j '1 n e p o d o b n é , ž e t o n e n í "Bohem a j e v ě n á ^ U č e h í " a ž ě t.en, kůo j e ' p r o t i němu, s e n e ^ . . i obáváť^ 'ž"e " p r o p a d n e h n ě v u všeměhO)lb*ího B o h a . " . (R^nst*. i : ^ ± L Í f i c e n t i s 3 Í m u s . p e u s ) . . I . d o g u y t é t o " v ě c i by. o s t a t n ě ponbhl&y''^diýty' s e ř í m s k á t e o l o g i e s j e d n o t i l a n á n ě j a * ' .. j e d n o t n é m ' v ý k l a d u t á t o k o n s t i t u c e - Cc* máme n a p ř . s o u d i t ' o ' Schmausově t v r z e n í , . ani n a l e z e n i Mariina, hrobu jej*ímt;ělem*bý toto- d o g m a ' n e v y v r á t i l o ? O s t a t n ě n e j ř e j ^ í k r i t i k a t o h o t o u č e n í n e n í d í l e m zlých., p r o t e s t a n t u , a l e . B e r t h o l d a . ¿ l . t a n e r a . &3udím t e d y , církevně,

že* v e v ý š e u v e d e n ý c h ' t ř e c h * p ř í p a d e c h " j e * n a š e s t a n o v i s k o to j.est k a t o l i c k y , , oožné, :.,.*, . .

přinejmenším -

4<"; N e m y l m e . a n i o h l e r v . ě x o o g Z í O - u t i . ^ ^ . . . . . . A - . . ^ . ' - j e n t o , co", i vlastně odmítáte f -. z L b j * i a . l . i ' s ' c u l t u a ) . Neoarjí^áme j g n . ' ^ b o ž n ^ ^ t , i j ^ d í - u .^¿arla. z á o ^ r f o i u . p ř e i

r u s t e c h . -.. - ze p o s u n c ď Píar.ia k e s p e k u . l a c i , k t e r ý s e o d e h r á l v t e o l o g i i ? ^ e l svou " o b d o b u i v e z b o ž n o s t i * Pokud, t o , co o d m í t á m e , j e p ř e s t o t e o l o g i c k y možné, p a k j e t o u r č i t š n i ž š í h o ř á d u . U t í k a t s e p ř e d Božím hněvem k e K r i s t u j e z ř e j m ě n ě c o j i s t ě j š í ho he'ž u t í k a t s e p ř e d n í m k M a r i i + S p o l é h a t s e n a K r i s t o v u p ř í m l u v u j e v í c n e ž . s p o l é h a t s e n a p ř í m l u v u í.iarie ( i r t e r o u mimocliodem r e f o r m á t o ř i n e p o p í r a l i ) . O č e k á v a t p o r o ^ u m ě n í p ř c . s v é s l a b o s t i od K r i s t a j e l e p š í n e ž o č e k á v a t j e oů M a r i e * M o d l i t s e k e K r i s t u j e , l e p š í n e ž m o d l i t s e k H a r i i . H i t Ducha K r i s t o v a j é k v a l i t a t i v n ě v í c n e ž m í t .ducha i ^ a r i i n a , j a k sám p r a v o p i s n a p o v í d á . N á s l e d o v a t K r i s t a j e n é c o j i n é h o n e ž n á s l e d o v a t M a r i i . , Obraz t o h o , ěo j e d n o u budáme, j e v K r i s t u z ř e t e l r k * J ^ í h e ž v M a r i i * 5 í s t Oísmo sv^ j e n ě c o z á v a ^ i e j š í h o n e ž c i s t t r á í ^ t á t y ' . c . ^ ^ a r i i * A -bal: d á l e i ¿ b y b y l o j a s n é - i ' N e b u d u j i z d e v duchu n ě j a k é h o úpadkováho p r o t e s t a n t i s m u . a l t e m a ti^Ty, n a d t o f a l e š n é m S n a ž í m s e p r o s t ě o o b n o v e n í L i i e i ^ r c h i e . h o d n o t a p r a v d * To j e c e s t a k j e d n o t ě , .metoda, j í ž j s e m ' se' n a u č i l o d Edmunda S c h l i n k a ? z n ě h o ž v y s e l n e š t a s t n ý ú r y v e k v t ý c h ž TT. N e š ť a s t n ý p r o t o , ž e i g n o r o v a l j e h o metodu, s p o č í v a j í c í ne. v o b j e v o v á n í ' n o v ý c h o r a v d j a l e v obnovování řádu* Proto j e velmi těžká - t ř e b a ž e , možná a n u t n á - - z nebo p u b l i k o v a t ú r y v k y . - Když s e v š a k p ř i t o m p o s t u p u j e j a k o v TŤ 15? r o z p a d n e s e obnó-vcný ř á d n a ř a d u p r a v d , k t e r é j s m e g i c i c h l i p ř e č í s t - i j i n d e . I I I . To' j e t a k é můj z á v ě r ' ! ... Obnova j e d n o t y b u d e i v o t á z c e " m í J s t a* Mai%e o b n o v o u ř á d u * Trvám na'to-m,. ž e s k r i a v s o u č a s n e m ř í m s k é m k a t o l i c t v í nemá t o . a í s t o , k t e ř ě ' m ě l a v Pí srnu a n e r M d š l a a é ^ c í r k v i - i k d y b y s t e s a s l o v n ě z t o t o ž n i l i se-všemi* větami*-z b o d u 4* P ř i p o u š t í m , ž e to.t-0 p í s t j ň nemá a n i v Českém e v a n g e l i c k y ! - n a p ř . Líaria p o d - k ř í ž e m s d e c t y b í a má . t o pro^ církev", k a t a s t r o f á l n í d ů s l e d k y . Chybí z d e i M a r i a v k r u h u m o d l í c í s e c í r k v e . Krásným sloy&m..v k o n f e s í c h n e o d p o v í d á s k o r o n i c v ž i v o t e c í r k v e . . Nevím n a p ř * o nikom^ k.j" by .,.-,61 l ^ r i i p r o g r a m o v ě j a k o v z o r v í r y a ' p o s l u š n o s t i . P í š e t e , ž e nám p o d á v á t e r u c e , Odpovídám s t e j n ý m g e s t e m - p o k u d s e s h o d u j e m e v tom? chceme M a r i i v r á t i t v t e o l o g i i i z b o ž n o s t i c í r k v e t o m í s t o , k t e r á ..v. .nich. m á l a . a /mámit-. * ,. '

"^ .

-.' .

í n a d ě j i , ' ž e se'-k Vám t e n t o

-

. .

*****

. * ".

dopis-nakon^c-nájaJ:ými-c^taai*dc^stane

G.AUDIUM

'

' 'k." váÉj.y.

. C Á T H Q L I C I

- Odpověď n a " R e s p o n s i ^

evangelica**

D r a h ý b r a t ř e , . v e l m i s e r a d u j i z V ^ l í o d p o v ě d i n a č l á n e k " / i d r e s o v á n e českým e v a n c e l í k ů m " v TT 15, j e h o ž j s e m a u t o r e m . J o n i t o m i l é ak h o r m o n s k á r ó s a , k t e r á k a n e n a ' s i j ó n s k e hory^,' b o h u ž e l vzácná, ač "tam u d í l í Hospodin své p o ž e h n á n í " ( 5 . 1 3 3 , 3 ) . . ' ý Cením a í V a š i o b j e k t i v i t u , k r á s n é u k á z i y z v a š i c h k o n f e s í a d e k u j i , i z a . V a š e . k r i t i c ' y* připomínJq'-, k h e r é o t e v í r a j í h l u b š í v h l e d do v a š i c h m a y i o l c ^ g i c k ý c h o t á z e k a u ^ ž ' a u j í t a k p o t ř e b n ý d i a l o g ! P r ^ t o mi věřte,-r^Žp mi j e z c e l a c i z í z l o m y s l n o s t , k t e r o u - j s t e c í t i l v mém-bdvolání na t r a d i c i n-jro^dál^né c í r k v e { I I 2 ) , j a k o j á n o q y s l Í B , ' ž e j s t e b y l z l o n ý s l n ý zmínkou o l e g e n d ě T r a n s i t u g ( 1 1 3 c ) . T a k é j s e m n e v y b r a l c i t á t *ž. E* S c h l i n g a - - p r o t o ž e - b y o b j e v o v a l novou p r a v d u , a l e . j a k o ú c t y h o d n é ú s i l í h l e d a t p r a v d u , t e d y j e s t l i . , rozumím, j e t o p r á v ě to,ář*o n a z ý v á t e o b n o v o v á n í ř á d u ( I I 4 ) . N a b í d l j s e m r u k u , nepodávám n ě j a k o u . " n a b í d k y - n a y í c ' ' ( I I 1)*. To n e b y l o . ú č e l e m č l á n k u , b a v ů b e c b y c h s i t o n e t r o u f a l , p r o t o ž e s e mi t o z d á n e u c t i v é j a k v ů č i M a r t i , t a k vůči (zlým? ¡ ^ p r o t e s t a n t ů m . Spíš vítám c e s t y společného h l e d á n í . ¿ n e , musíme a s i v í c z d ů r a z ň o v a t , h l á s a t a p ř e s v ě d č o v a t , ž e n e j v y ě š í o b r a z č i s t é ho l i d s t v í - , a l e i b o ž s t v í j e v J e ž í š i K r i s t u - Í 2 i d 1 , 3 3 k b l 1 ^ 1 5 a v e s r o v n á n í s Kol 3 ^ 1 0 ) . K r i s t u s j e v í c n e ž n á š P ř í m l u v c e (j. J a n 2 , 1 ) ^ d a l n á z L j i n s h o P a r a k l é t a ( J a n

16, 7 n n ) j M a r i a j e j e n p ř í m l u v k y n ě prosebú^á^-li^Dodlíiie-. s e k n í jaJíD k Bohu, a l e u t i - * i*áme s e k n í ve ^rr.ljir-cryvinu.nio—f.aMr-bon]; j . T a k o v o u ^ ^ ^ i . t ^ i rnnmp^r^rtréd^AiriMí n.ž v e s t o l . ( p a p \ n r u s R^^lands^ ed^ C . H . R o b e r t s ) . ř . b d l i t b a v p ř e s n é m s m y s l u p a t ř í j e n Boh u ; s M a r i í mluvíme r ů z n ě p o d l e Č l á n k u v í r y o s p o l e č e n s t v í s v a t ý c h / v ě ř í c í c h . N á s l e dování ï ï r i s t a a b s o l u t n í , M a r i i můžeme " n á s l e d o v a t " j e n j a k o pomocný v z o r ? K r i s t o vo o s l a v e n í j e z á k l a d e m p r o o s l a v e n i ú í á r i e i n a š e — v tom všem m á t e p r a v d u ( I I 4 ) s N e z á l e ž í , p ř í l i š n a tom, ž e k o ř e n y m a r i á n s k é ú c t y máme u ž v e 2 í s t o l * , s v á t k y o d ' 5 * - . s t o l . ? že j e ^ u z n á v a l i i r e f o r m á t o ř i . N e n í d ů l e ž i t é , ž e Tomáš jUrvinský u z n á v a l Nep o s k v r n ě n á p p S q t í a ž po 3 * m ě s í c i , když p o d l e j e h o mylné a n t r o p o l o g i e u r č i l a s k u t e c -icu a c e l o u H a r i i . " f o r m a t ě l a " , t j . d u š e (SummE t h e o l . I H , 27, 2 ) . N e n í d ů l e ž i t á ^ že / u a r e z s m ý š l e l j i n s k , j a k ř í k á t e . ( t a m ž e a l e s r o v , S u a r e z , I n I I I Summa t h e o l ^ XXI, Ï I , 1 4 i n M. Schmausy K á t h , Dogm. V, 2 5 9 ) ; ž e t o s i n k v i z i c i t a k á b y l o p o n ě k u d j i n a k * N e z á l e ž í . n a tom, ž ě M. Schmeus m í n í ? že* by n a n e b e v z e t í !ïiariino n e v y v r á t i l n á l e z j e j í h o t ě l a , p r o t o ž e s e d o m n í v á , Že v s t u p M a r i i n do d e f i n i t i v n í h o s p o l e č e n s t v í s Bo.he^ , < e s u s í b ý t v y k l á d á n m a t e r i á l n í , a l e zj^unená. d o k o n a l á o s l a v e n í ó í ý . V i r i i n y ' q y t o s t i ^ i v ě t š i n a n a š i c h i v a š i c h t e o l o g ů n y s l í o n a š e m v z k ř í š e n í a ž v p e s l e d n í den

(Bcïmiaus, u^m.j str. 264—266). D ů l e ž i t á p ř o n á s o b o j e v ě ř í c í j e r a d i k á l n í s v a t o s t M a r i i n a (XECrtARITÓMENÉ), k t e ^ . u b y l a o b d a ř e n a Bohem n e p r o j e j í z á s l u h y , a l e p r o z á s l u h y K r i s t o v y ( a p o š t o l s k á "instituce t i u n i f i c e n t i s a i m u s D e u s ) ; ž e b y l a v y v o l e n a Bohem p r o z v l á š t n í m a t e ř s t v í , p m e n s k é m a t e ř s t v í ; - ž e j e B o h o r c d i č k a ( k o n c i l E f e z s k y 431) j * ž e může p ř e d s t a v o v a t Dlaho s l a v e n o u ? k t e r á u v ě ř i l a , č i s t á m a t e ř s t v í . , l i d s t v í ' a ž e n s t v í . A mnoho j i n é h o j e p r o n á s , p r o v á s .^ p r o c e l ý s v ě t v z á c n é , z á v a ž n á , ú c t y h o d n é , l á s k y p l n é . ¿ ï a r i a j e j e d n o u z v e l k ý c h výzev* U č i n í m e d e b ř e , m i l ý b r a t ř e , k d y ž p o s l e c h n e m e a v p o k o ř e , bez z á t ě ž í m i n u l o s t i a p ř e d s u d k ů p ů j d e m e c e s t o u p r a v d y . Ták' ř^ax T h u r i a n v y d a l o M a r i i k r á s n o u k n í ž k u , k t e r á b y l a p ř o m a r i á n s k ý r o k v y d á n a c e e k y v. s a m i z d a t u ( v e d i # i Duch a ž i v o t y ř a d a T h a o l o g i c a , 1 9 S 8 - p . r . ) . J a k by b y l o v d u c h u K r i s t o v ě a v d u c h u M a p i i n e , k d y b y n a p ř . K ř o s t a n s k á r e v u e a K o s t n i c k é j i s k r y (po k r i t i c k ý c h p ř i p o m í n k á c h - k m a r i á n s k é m u r o k u ) ^ d e ú y t ř e b a Lutherových šest kázání o P. Harii, především všek j e h o - k r á s n ý výklad M a g n i f i c a t , Nobo k á y b y o b o h a t i l y o b ě v y z n á n í d a l š í m i p r o t e s t a n t s k ý m i dokumenty ( k těm, k t e r á j s t e u v ě d l ) , n a p ř . Formula c o n c o r d i a e V I I I , 1 2 . 2 4 " nebo Rchmalkal-dische A r t i k e l p . I , IV ^ a j i n é v y d a n é v B e k e ^ n r c n i s s c h r i f - c e n d e r e v a n g e l i & c b - l u t l L e r i ^ h é h ' K ï r c h e í & 5 t t i n g o n 10 1 9 8 6 ) ^ Sám j s e m s e p o k u s i l ^o p r a v o u p o c t u M a r i i â o v y j a s n ě n í s p o r n ý c h o t á z e k ^ m a r i e l o g i c k ý c h v k n í ž e č c e MARIA (Opus bonům, Mni*hnv 1 9 8 8 ) a v " M a r i á n s k ý c h medailonech", irterá v y s í l a l Vatikánský roshlas^.minúly měsíc. Průklep t e x t u jsem p o , s ± a l . d o redaJcce E ř e s t a n s k é -revue, a l e n e d o s t a l jsem odpoveS. V u p ř í m n é m b r a t r s t v í a t o u z e .po " j e d í í c - t ě v m n o h o s t i " ( O . C u l l m a n n a k a r d . J,Ratzinger) Váš .*. ^ Josef Zvěřina

! J I N É ZEVË POTŘEBUJÍ REFORMU n ě k t e r ý c h n e s p r a v e d l i v ý c h s t r u k t u r , z e j m é n a p o l i ! t i c l ? ý c h i n s t i t u c í , aby m í s t o zkorumpovaných? d i k t á t o r s k ý c h a ' a ritati"^ních ! v l á d n a s t o u p i l y v l á d y d e m o k r a t i c k é , k t e r é p o d p o r u j í ú č a s t . P ř á l i bychom s i ? aby ! se tento proces r o z š i ř o v a l a upevňoval, p r o t o ž e "zdraví" politického* společen! s t v í - j e h o ž výrazem j e svobodná ú č a s t a o d p o v ě d n o s t v š e c h občanů ve v e ř e j n ý c h ! z á l e ž i t o s t e c h , p r á v n í j i s t o t a j ú c t a k. l i d s k ý m p r á v ů m a j e j i c h r o z v í j e n í - j e n e ! z b y t n á p o d m í n k a a b e z p e č n á z á r u k a r o z v o j e " k a ž d é h o č l o v ě k a a v š e c h l i d í " . To v š e ! nemůže " b ý t " u s k u t e č n ě n o b e z s p o l u p r á c e v š e c h , z v l á á t š - m e z i n á r o d n í h o s p o l e č e n s t v í ? ! v r á m c i s o l i d a r i t y z a h r n u j í c í v š e c h n y , z v l á š t ě t y , k t e ř í j s o u n a o k r a j i společ— ! nosti. . . !

Encyklika Sollicitude r e i s o c i a l i s ,

č l * 44, 45 ^

K Ř E S Ť A N SX A

L Á S S A

A

P*ČVC D

Š

P I T

ÁLÚ

Znaicem k ř e š í a h a , k t e r ý s á z d ů r a z ň u j e s n a d ^ v í c e r - n e ž - k t e r ý k o l i j i n ý ; j e j e h o Is^ska k č l o v ě k a k ř e s t a n s t v í - p r o n ě ž j e * c h a r i t a ? . i ^ s H a k . ' b l i ž n í m u , t a k ú s t ř e d n í z á l e ž i t o s t í ; způsobilo revoluci v p o s t o j í společnosti k postiženým. boucítění byl o u l o ž e n o všem k ř e s t a n ů m * a p r o j e v o v a l o s e z v l á š t ě v p é č i o nemocné^ t o s e o p a k o vaně z d ů r a z ň u j e v r a n é k ř e s t a n s k é l i t e r a t u ř e * .Jedna věc j e vsak n a v š t ě v o v a t , u t ě š o v a t a m o d l i t s e za p o s t i ž e n á , n e s o b e c ^ p c m á h a t ^ s t e j n ě k ř e s t a n ů m j á ^ ' p o h a n ů m , ' j a l s i p o č í n a l o mnoho k ř e s t a n ů b ě h e m - v e l k é h o * moru v e . t ř e t í m s t o l e t í ( n a p ř . A u s e b i u s , E i s t o r i a e c c l e s i a e t i c a 7 , 2 2 , 9 7 ? C y p r i a n , Dá m o r t a l i t a t e 15)? nebo b ý t č l e nem t z v . p a r a b o l a n i , málo známé s k u p i n y v e 4* s t o l e t í , - j e j í ž jméno znamenalo " n e d b a j í c í o s e b e 'k p r o t o ž e j e j i c h p r v n í p o v i n n o s t í b y l o p o m á h a t nemocným p ř i e p i d e m i í c h . A j i n á v ě c j & . o r g a n i z o v a t a ř í d i t l é č e b n o u pomoc j a k o a k t k ř e s t a n s k é l á s .ky^"'Nej z n á m ě j š í způsoby j:sk s e t o p r o v á d ě l o , b y l o z a k l á d á n í z a ř í z e n í , j e ž l z e v o l n ě ý o z n a č i t s l o v e m š p i t á l ( h o š p i t á l e = dům p r c h o s t y " p . r e d . ) . .:ft**?odle t r a d i c e z a k l á d s l y . p r v n í š p i t á l y n a Z á p a d ě z b o ž n é vdovy?, n a p ř . v e 4* s t o l e t í F a b i o l a a P a u l a . Rozsah/ v jakém se v takových š p i t á l e c h p o s k y t o v a l a s k u t e S r í l é č e b n á p é č e , n e n í znám. l ' í c e s e v í o t a k o v ý c h z a ř í z e n í c h ? j a k o j e z e 4 . s t o l e t í š p i t á l založený v C a e s a r e j i a popsaný Basilem ( L i s t 94); k t e r ý b y l p e r s o n á l n ě vybá,^éh^*lékaři á o š e t ř o v a t e l i p r o n e m o c n é , - Š p i t á l , k t e r ý s e p r ý p o d o b a l m ě s t u , z a * h r n ó v a l ^ v i c á ' n e ž ' ^ j en l é č e n í n e s e n ý ch^ s k l á d a l s e ž n ě k o l i k a ' r ů z n ý c h c h a r i t a t i v n í c h ' z a ř í z e n í m " R ů z n á z a ř í z e n í , e x i s t u j í c í .od 4 . s t o l e t í , k t e r á ' s e s o u h r n n ě i . j e d n o t l i v ě n a z ý v a j í š p i t á l y ; - jsout. x e n o d o c h i a (.hospice pro p o u t n í k y ) , b r e f o t r o f i a . " ( ň á l e z i n c . e ) ; ' n r f á n o t r c f " i a ( s i r o t č i n c e ) , g e r o - C t n i á Si g e r c n t o c í T Í a * ( s t a r o b i n c e ) a obsokomia (nemocnice)". Toto r o z t ř í d ě n í n a řeckém Východe p ř e t r v a l o ^ a l e na l a t i n ském Z á p a d ě s e "běžně u ž í v a l o t e r m í n u x e n o d o chlum p r o t é m ě ř j '.koli c h a r i t a t i v n í z á ř í z . é h á n-ebo-dům do k o n c e . H ^ . . . s t o l e t í . Ve v ě t š i n ě * p ř í p a d ů p o s k y t o v a l a t a t o z a ř í zení' celou ř á d u s l u ž e b , a l e za ú s t ř e d n í s e , o b v y k l e p o k l á d a l a p é č e o nemocné. - k . V.'raném s t ř e d o v ě k u b y l a . " s p r á v á t ě c h t o š p i t á l ů v ru"'.--ou p ř e d e v š í m b i s k u p s t v í a k l á š t e r ů . - F e ' * . u d . j d ě ^ . k l á š t e r y , '.musíme r o z l - i s ó v a t .mezi* p é č í o nemocné mnichy a p é č í o nemocná z p r o s t ř e d í mino k l á š t e r . - P r v n í článek._36_. - k a p i t o l y ř e h o l e *-sv. B e n e d i k t a , p r a v í i " P ř e d e v š í m a n a d e v š e c k o m u s í "být v ě n o v á n a p é č e nemocným." To s e č a s t c C i t u j e mimo k o n t é x t ' . a má s e t í m u k á z a t , ja''--.o by š l o o n a p o m e n u t í p r o mnichy v š e o b e c n ě p e č o v a t o t ě l e s n é c h o r o b y l i d í . Týká. s e t o v š a k j e n o m z a j i š t ě n í - l é č e b n é p é č e p r o nemocné mnichy v k l á š t e r n í m i n f i r m a r i u ( l é č e b n ě ) . O d l i š n á j s o u k l á š t e r n í n e n o d o c k i a , k t e r á p o s k y t o v a l a l é č e b n o u a j i n o u pomoc těm, kdo n e b y l i č l e n y k l á š t e r n í komunity. C a s s i o d o r u s ( T n s t i t u t i o n e s , 1 , 2 1 ) p í š e : "Zdravím vás, v z á c n í b r a t ř i ; M r e ř í . se. s v y t r v a l o u p é č í s t a r á t e o z d r a v í l i d s k é h o t ě l a a p r o k a z u j e t e s l u ž b y b l a h o ' s l a v e n é . l á s k y těm,, kdo s e á r ^ í k a g í d o ú t u l k ů , s v a t . ý c h / ^ u ž ů . y y ^ i ^ r t . e ř í . . . - p o m á h á t e n e r m e n ý m s r y . z í h o r l i v b " s t í . . ^ d o s t a n e t e svou.-, odměny od toho,,,.-,t:erý j e d n o u s p l a t í č a s n é , sl-mtl^y.věcnou oďměno*uL''.kl.-^-r....... .---'—.l -*----..- ^ ^ ; . ^ . : Také b i s k u p o v é m ě l i p o v i n n o s t p e č o v a t o p o t ř e b n é a j e -známo, že z a l o ž i l i n ě k t e r á - x e n a do c h i a . . N a p ř í k l a d b i s k u p lĚn. ^a z Meridy ( S . - s t o l e t í ) z a l o ž i l x e n o d o p h i u m , v y b a v i l '-ŮD. l é k a ř i a. a k t i v n ě v y h l e d á v a l p a c i e n t y ; a n i ž r o z l i š o v a l m e z i k ý e g í a n y ž i d y ; otrol;^y a s v o b o d n ý m i . Š p i t á l y b y l y budovány a u d r ž o v á n y po c e l ý r a n ý s t ř e d o věký j s o u áD iilaáy o n ě k t e r ý c h s o u k r o m ý c h l a - i c í í ý c h š p i t á l e c h u ž p ř e d koncem 1 0 . s t o l e t í . Od 1 1 . do k o n c e 1 4 - s t o l e t í p o č e t š p i t á l ů s i l n ě v z r o s t l , mnohé b y l y z a l o ž e n y s v ě t s k ý m i v l á d c i , cechy, b o h a t ý m i I m p c i a městy i náboženskými b r a t r s t v y . Mimoto v o b d o b í o d 1 2 . do 1 5 - s t o l e t í v z n i k l a ř a ^ a š p i t á l n í c h a o š e t ř o v a t e l s k ý c h ř á d u . V pozdním s t ř e d o v ě k u r o s t l a ' t e n d e n c e j e d n a k l a i c i z o v á t š p i t á l y , j e d n a k o d k a z y u č i n ě n é c í r k v i ; u r č o v a t k vybavení nebo k u d r ž o v á n í š p i t á l ů pod c í r k e v n í správou. H i s t o r i e š p i t á l ů j e p ř í l i š s l o ž i t á , n e ž abychom t u o n í m o k l i p o j e d n a t p o d r o b n ě j i . Avšak t r v a l é z a k l á d á n í t a k o v ý c h z a ř í z e n í , n a p l n o v a n e duchem l á s " ' y , b y l o p ř í značným p ř í s p ě v k e m r a n é h o k ř e s ť a n s t v í a s t ř e d o v ě k k p o s k y t o v á n í z d r a v o t n í p é č e , motivované upřímnou touhou pomáhat opuštěným a p o t ř e b n ý m . D a r v i e l W.Amundsen,

E n c y c l o p e d i a of 3 i c e t ^ d - c S ;

sv.3,

Ne? Y#rk - I^ndon

1978,s.939-940.

= p: R I R E S Ť--A N- á ,

N E V Y H Ý B *E,J T'3. : S E-

T I

M

Lidé? p r o íiěž ň e j v y s ě í ž i v o t n í h o j ; otců. j e j e n já^c/-si;kbñzúmní r á j n a zemi, ono p r o s t é "mít s e d o b ř e " , s e - o b v y k l a v y t ě a n o v a t z e ' s v é h o vědomí v š e c h n o , co ' ' k a z í " t u t o k ý ž e n o u i d y l u l m r a v n í n e d o s t a t k y a;, laobů,. . kt.erý.iiiL j e ; d o s a h o v á n a , a v š e -chňo, n a ú k o r čeho j e d o s a h o v á n a ^ Cím o b t í ž n ě j š í j e z e j m é n a v s o u č a s n é době u n á s - d o s a ž e n í r e l a t i v n í h o pozemského blahobytu,'_ čím i l u z o r n ě j š í j e " r á j n a zeaii", t í m a g r e s i v n ě j i s e v y s t u p u j e p r o t i těm. k t e ř í s e .do t é t o i l u z e j a k s i n e h o d í nebo d o p l a t i l i p r á v ě ň a b e z o h l e d n é ú s i l í o. n i : v y č e r p a n í , o s a m ě l í a n e m o c n í d ů c h o d c i , o p u š t ě n é d o t í s v r o z e n ý m i č i j i n ý m i vadami, n e v y l é č i t e l n ě neniocníý duchovné f r u s t r o v a n á a d e z o r i e n t o v a n á m l á d e ž , v y ž í v a j í c í s e po svém, -a k o n e č n ě t i ) k t e ř í , s e n a celý ž i v o t p^ýchičhy z h r o u t i l i . Blahobyt j e n j e n pro š i l h á ; slabé a t r p í c í j e t ř e b a e l i m i n o v a t ( i z o l o v a t v n e j r ů z n ě j š í c h . ' ' d o m o . v e c h ' ' , . . ú s t a v e c h - a l é č e b n á c h ) , aby n e r u š i l i ^ J e j i c h marginalizace j e nepostradatelnou ^"moženosti blahobytu s i l n ý c h . P s y c h o t i c i - a mezi n i m i p ř e d e v š í m s c h i z o f r e n i c i - j kategorií, kteyá j e l i d s l ^ r zanedbávána snad n e j v í c e . ? j e j i c h p ř í p a d ě n e j d e '.otiž j e n o i z o l a c i v n ě j š í , a l e t a k á a p ř e d e v š í m vnitřni_.,'Lid*oké p ř i j e t í j e j i m upíráno* n e j v í c n a . d u š e v n í a duchovní rovině, p r o t o ž e t a j e u n i k .- e-d kit/k'. k i pokusém o h l u b š í p o r o z u m ě n í b r á n a j a k o vadná, n e o o c n á s u r č i t ý m odstupem a o p a t r n o s t í , n a p r o s t o n e t a k v á ž n é j a k o u j i n ý c h l i d í , V k L j e m e - l i s e do t á t o j e j i c h s i t u a c e , p o c í t í m e n á z n a k p a n i c k é ú z k o s t i . Ano, t?b"to ^ p a d á z e v n i t ř . s o c i á l n í s m r t * P s y c h o t i k může b ý t t-.^kto vyhoŠtovái.. a l i d s ' f y znehodnocován i v o k r u h u p e č l i v ě o n ě j p e č u j í c í c h l i d í , n e s n a ž _ í - l i s e nikdo porozumět jeho '''nevysvětlitelným"',-reak.cín, . j eho p o h l e d u n a s v ě t - - Z p r a v i d l a , v š i c h n i Imlem.mu beá-děky k l a d o u , j a k o podmínku a u t e n t i c k ý c h , v z t a h ů ono n e v y s l o v e n á "až b u d e š n o r m á l n í , 'jal^o my'k'. Do t e doby j e - j e n " p a c i e n t " . T e n t o p o s t o j o d s u z u j e Č l o v ě k a , k t e r ý p r o š e l p s y chozo U; k to;su, aby p a c i e n t e m z ů s t a l až do k o n c e ž i v o t a s Pomoci -mu znamená r.^opak p o c h o p i t } ž e p l a t í o p a č n á ^ z á v i s l o s t : " n o r m á l n í " bude t e p r v ř - t e h d y , až s e mu d o s t a n e a u t e n t i c k ý c h l i d ských vztahů a opravdového porozuměni. N e e x i s t u j e t o t i ž . n i c l i d s k y p r ó ž i t e l n é h o , -co by. j e d n a l i d s k á b y t o s t n e ^ h l a p ř i u r č i t é p ř i r o z e n é s n a z e o v c í t ě n í p o c h o p i t u druhé l i d s k é b y t o s t i . . Často s e p s y c h o t i k ů b o j í . : e , p r o t o ž , n á s v tomto směru v y z ý v a j í k e s l í u t e č n ě b y t o s t n é m u n a s a z e n í , k p ř e k r o č e n í d o s a v a d n í c h r u t J . n n í c h mezí n a š í l i d s k o s t i a l á s k y . P o s i t i v n ě v y j á d ř e n o í. z a č n e m e - l i s d í l e n u t r p e n í .'iověka, ' t . e r ý . p r o c h á z í č i p r o š e l .. p s y c h p z o u ; d o j d e m e p ř i t o m sami v.-so*bŠ (budeme n u c e n i ď o j i t j, k..o 1?.jevům d a l e k o h l u b š í c h z d r o j ů l á s k y , jiež j a k é nám- b ě ž n ě ' s t a č í , a t o u t o l á s k o u v y r o s t e m e . . V tomto směr u " v n i t ř n í h o p r o h l o u b e n í nám p s y c h o t i c i mnohou d á t Č a s t o t i b n ě ž sy j i m . V z í t v á ž n ě p ' s y c n o t í k a . - k t e r ý n e v l a s t n í n i c n e ž t o , co má iia.-sobě ( ň e j s O ů - l i i t o ú s t a v n í h a d r y ) , á - p ř e s t o z ů s t á v á Slověken:, -jaŽ.ío j s e m j á , j e . v ý z v a p.ro mé b o h a t s t v í , k t e r é j s e m d o s u d p o k l á d a l za c h u d o b u . S r o v n á n i : o t e v ř e n o s t i a vrb -.--";. p r a v d i v o s t i , s n í ž s e - y j a d ř u j é p s y c h ü t i k , s v l a s t n í b á z l i v o u , o p a t r n o . s t í , je'vý?-va^ a b y c h s e p o k u s i l ¿.menšit t e n t o K o n t r a s t ! p ř i h l á s í m - l i . s e i . j á k hodnotám, Rrb-eré-donkichots:.-y \^yzná"V<3- o.n, z r u š í m j e h o šamotu a s e j m u z --něho č á s t j e h o břemeně^ z a č n e v o l n ě j i d ý c h a t es- ee-*anou r e á l n ě j i u v a ž o v a t . P ř i p u s t í m s i , ž e . * p s y c h o t - v o o d m í t á n í ímmunilcace, j u z a v ř e n í s e "do v l a s t n í h o s v ě t a , j o p ř i r o z e n o u o b e c n ě l i d s k o u r e a k c í n a hlubo-ehé^. - g e n e r á l n í z?hLatrání z e . s v ě t a , že s e re&fJcí n a t r v a l o u m a n i p u l a c í a p o d v á d ě n í ( j i m ž l z e - b ý t v n e n á p a d n ý c h f o r m á c h bez. o č n ě v ^¡,-aven už od d ě t s t v í nebo n a n ě b ý t z y ý g e n ě c i t l i v ý ) . , p a k j e t o v ý z v a p r o * * diop-iost s p o l e h l i v é h o ? u p ř í m n é h o , , l á s k y p l n é h o ; vztahu-^-., v němž j e - t o m u d r u h é m u . . „ , k n u t o h l u b o k á b e z p e č í , a l e n e n í mu p ř i tom b r á n a jeho^ s v o b o d a . .e.-. * ' * , . " . P-Sychotik p ř i t o m n e n í n ě k d o , doj něhij :.'* by &ylo n u t n o :¡stá3.e j e n j e d n o s t r a n n ě i n v e s t o v a l i t o j e o a y l t ě c h , k t e ř í ^m.n-ej&ou s c h o p n i d á t v í c ' - n e ž řy-zřickou a farmáko— l o g i c k o u p é c i a svou p e č l i v á - střez.eqou. y n i t - ř ň í .'dástanoí'' berou -šanci M v s t ř í c n é l i d s k é a k t i v j z t ě ^ p r o t o ž e j i p o v a ž u j í předem* za- z c a s t n o u - Stavíme—li p s y c h o t i k a ďo r o l e jednostranné "potřebného", prohlubujeme tím jeho nestastný s t a v i z o l a c e a

b e z n a d ě j e . V ý c h o d i s k e m , k t e r é můžeme p o s l r y t n o u t ; j e v e d l e b e z p o d m í n e č n é h o p ř i j e t í a snahy o porozumění t a k é p ř i r o z e n á v z á j e m n o s t ; respeirt a o č e k á v á n í - n i k o l i ve s m y s l u i m p e r a t i v u ^ a l e v e s m y s l u t i c h é , r a d o s t n é ? n e k o n e č n ě t r p ě l i v é n a d ě j e , že n á š p ř í t e l d o k á ž e n ě c o ; co p ř e d t í m n e d o k á z a l . Ne n ě c o u r č i t é h o , o čem p ř e d e m sami v í m e a chceme t o , a l e něco^ co on sám v s o b ě t e p r v e b l e d á j a k o t o , čím s e s t a n e v í c sám s e b o u a č í m b u d e z n a m e n a t v í c i p r o d r u h é . Tomuto c i t l i v é vedenému v z t a h u j e t ř e b a p ř i z p ů s o b i t i p ř í p a d n o u e v a n g e l i z a c i . J e j í f o r m o u nemůže b ý t j e d n o s t r a n n á i n d o k t r i n a c e ? a l e s p í š e o s o b n í s e b e o t e v ř e n í , v s t ř í c n é s v ě ř e n í s e s hodnotami, k t e r é vyznávám. K ř e s t a n s k ý p o s t o j nám u m o ž ň u j e o p r o s t i t s e o d r u t i n n í h o v t l a c o v á u í l i d í do p ř e d e m d a n ý c h rámců h o r i z o n t á l n ě s t a n o v e n é " n o r m a l i t y " , u m o ž ň u j e nám n e v y l u č o v a t z l i d s k é h o s p o l e č e n s t v í t y , k t e ř í do t ě c h t o rámců ú p l n ě n e z a p a d a j í , k ř e s t a n s k á l á s k a v y c h á z í z j e d i n e č n o s t i k a ž d é h o č l o v ě k a , k němuž s e v z t a h u j e t a k , j a k s e k němu v z t a h u j e B ů h . Dovede mu p o m o c i p r o š l a p o v a t j e k o v l a s t n í c e s t u k tomu, co j e všem l i d e m s p o l e č n é * P r o t o t k ř e s t a n é , p r o s í m v á s , n e v y h ý b e j t e s e p s y c h o t i ^ ů m ! Věčné b i a ž e n o s t i l z e dosáhnout jenom s p o l u s n a š i t á "nejmenšími b r a t r y " . Líd.a P r a k t i c k ý d o d a t e k : H l e d á t - e - l i Či n a b í z í t e — l i pomoc nebo' s p o l u p r á c i v t é t o o b l a s t i , o z v ě t e s e z p ě t p ř e s d i s t r i b u c i Textů.

P A ST O R A C E

A L k O

BOL

I k U

: ; : "heiioc z v a n á a l k o h o l . Co d ě l a t " ( A l b c h o l ' , r a n i " - Was n u k ? k a s t - u n ? ) j e n á z e v " n í ž k y , k t e r o u vj^d.alo k a t o l i c k á n a k l a d a t e l s t v í S t . Benno Verlag* v L i p s k u r . 19364 A u t o ř i s A. Dudeck, A . B e m h a r d . P o u t a v ě u v á d í do p o d s t a t y a p r o j e v ů , d r o g o v é z á v i s l o s t i . na al-.oholu, l í c í následky a t e r a p i i * P ř i d á v á i t e s t k z j i š t ě n í vlastníiíc o h r o ž e n í a l k o h o l e m . Část n a z v a n á P a s t o r a č n í úvahy o a l k o h o l i s m u r o z e b í r á h l e d i s k o v i n y a ' ' u k a z u j e n a j e h o k l í č o v ý význam p r o r o z h o d n u t í s k o n c o v a t s e z á v i s l o s t í : aTnS k o l i k ' p ř i j a t ý i . s e svou v i n o u - k t e r á n i k d y n e n í j e n j e h o o s o b n í může d o s t a t s í l u v y r a z i t z hradby obranných l ž í a o b r á t i t se* 0 ú l o z e 'ď-estanského s p o l e č e n s t v í p ř i o z d r a v u j í c í m procesu mluví p a r t i e Ú k o l o b c e , z n í ž vyjímáme n á s l e d u j í ..cí, o d s t a v c e . ? : : V cliováhí v ů č i alkoholilíDvi ze s t r a n y f a r n o s t i e z i s t u j í dva způsoby s e t k á n í , - r t e r é j s o u s i c e d o b ř e m í n ě n y , a v š a k pomoc z t ě ž u j í , n e b o d o k o n c e j i z a b r a ň u j í . Kato l i c k á f a r n o s t s e může d o s t a t do n e b e z p e č í o b o u z p ů s o b ů j e d n á n í . J e d e n z p ů s o b j e v tom^ ž e a l ^ o o h o l i k j e m o r á l n ě o s l o v e n * S t í m t ó z p ů s o b e a s e v í c e s e t k á v á m e v e v a n g e l i c k ý c h obcích*- Vyrhmzí z e s p r á v n é h o z á k l a d u / n e m ů ž e vŠa-: n e mccnému p o m o c i . S p r á v n é j e ? že z á v i s l o s t j e znamením h ř í c h u * S p r á v n é j e , ž e o b r a c e n í k B o h u ' j e o d v r á c e n í m o d h ř í c h u . Z á v i s l ý vša^ n e n í s c h o p e n t o r e a l i z o v a t . S tomu k l a d e r o v n í t k o m e z i v i n o u a svými p o c i t y v i n y ( a s n a d t o č i n í i f a r n o s t ) , - ' d y š s e t í m t o z p ů s o b e m p ř e s t o , o b č a s d o s á h n e pornoci; p a k ne* n a z á k l a d ě d o b ř e m í n ě n é h o o o r a l n í k o tlakům n ý b r ž n a z á k l a d ě o s o b n í n á k l o n n o s t i ; k t o ř o u nemocný z a k u s í . On s á n n e n í s c h o p e n v y h o v ě t jemu v y s l o v e n é m u m o r á l n í m u p o ž a d a v k u * Naopak m o r á l n í p o ž a d a v e k s e u'ne^Hocnéi*io s p o j u j e s p o c i t y v i n y a v e d e d o s t č a s t o k t o m u , že s v ů j s t a v z a p í r a a n e n í už o c h o t e n k p ř i j e t í porno c i * L b r á l n í p o ž a d a v e k t a k d o s á h n e p r á v ě o p a k t o h o , co d o . s á h n o u t c h t ě l . Druhý z p ů s o b s p o č í t á v tům, že ho c h t ě j í s t á l e znovu * p ř i j m o u t a p r o k a z u j í mu B o ž í l á s k u . Tento způsob s e č a s t ě j i v y s k y t u j e ve svobodných cír-"*vích. Takové p ř i j e t í j e správné; z ů s t a n e - I i však nezávazné, neuskuteční se *ké - á d n á pomoc^ Zda nemocný p i j e nebo n e , c h o v á n í o b c e j e s t e j n é . Následkem, jo.; ^ nemocný n e n a c h á : í ve f a r n o s t i m í s t o p o m o c i , a l e m í s t o ; k d e s e může b e z t r e s t n ě o d d a t své n e ř e s t i . V ž d y t b u d e . s t á l e zimivu p ř i j a t . T a t o f o r m a t s k é .nsr.í z p ů s o b i l á nemocnému p o m o c i *

Z toho i S jedná—strany j e n u t n á l á s k y p l n á podpora a p ř i j e t í bez m o r a l i z u j í c í h o p o s t o j e ? z d r u h é s t r a n y a t a k é a l e z á r o v e ň n a p o m e n u t í a pomoc? aby t u t ě p o d p o r u a p ř i j e t í -ra s p o n po n ě j a k o u dobu - n e p o k l á d a l z a n e z á v a z n o u . M i l u j í c í p o d p o r a d á v á z á v i s l é m u p ř i j e t í , , k t e r é p o t ř e b u j e ? aby s e o t e v ř e l . Napomenutí znamená, že se' b e r e v á ž n ě t a k d a l e c e , aby n a s a d i l své s c h o p n o s t i r ů s t , z r á t a p ř e v z í t o d p o v ě d n o s t z a s v ů j ž i v o t , ž e s e t e d y s ním n e z a c h á z i j a k o s d í t ě t e m . D o z r á v á n í č l o v ě k a o d d ě t s t v í s p o č í v á v tom, že p ř e b í r á s t u p ň o v i t ě o d p o v ě d n o s t z a s p o l e č e n s t v í , p o t é co b y l o d p o č á t k u m i lován a přijímán* O t á z k o u už n y n í jenom j e, j a k y y p a a a f a r n o s t , k t e r á j e s c h o p n á t a k a v é po m a č i , a j a k j e f a r n o s t k tomu s c h o p n á . " - P r v n í j e , ž e s e p ř e k o n á k a ž d é m o r á l n í ( f a r i z e j s k é ) o d s u z o v á n í . To p ř e d p o k l á d á , že h ř í c h j e vždy u druhého^ z a t í m c o j á j s e m v p o ř á d k u . J e t e d y n u t n é v l a s t n í vědomí v i n y . Znamená t o p o k o r u v m j p r a v ě j š í m s n y s l u , t j * v i d ě t p ř e d Bohem v l a s t n í r e a l i t * , ž i v o t a . Z á r o v e ň t o znamená n e p o v a ž o v a t d r u h é h o za h ř í š n ě j š í h o n e ž s e b e , n e p o v y š o v a t s e n a d 'druhého,, z a u j í m a t " p o s l e d n í m í s t o " . - Z n a m e n á t o s o u h l a s i t a p ř i t a k a t o d ř e k n u t í s e démonů ( z l ý c h duchů) n e j a k o v e l i k o n o č n í m u o b ř a d u , a l e jaiao s k u t e č n o s t i * Aby t o d ě l o ú č i n n ě , musí č l o v ě k v d e t a i l u p o z n a t s v é v l a s t n í z á v i s l o s t i a svou n e s v o b o du (démony)< U s k u t e č n í m e t a k s k u t e č n é o d v r á c e n í o d b ů ž k ů , o b r á c e n í k živému Bohu. P r o pomoc a l k o h o l i k o v i j e n e j v h o d n ě j š í t e n , kdo j e sám a l k o h o l i k , a l e nemoc p ř e k o n a l . V š e o b e c n ě p l a t í , ž e p r o pomoc j e vhodný t e n , kdo p o z n a l "* " i a s t n í z á v i s l o s t i a * p ř e k o n a l j e p ř i j e t í m Bož', m i l o s t i a s í l y . - J e z toho p a t r n á , že n e j e n j e d n o t l i v e c , nýbrž f a r n o s t p o t ř e b u j e o b r á c e n í . Toto o b r á c e n í j e předpokladem pro živou v í r u . Víře b t a k o v é h o o b r á c e n í n e n í možno r o zumět s b o z ' o b r á c e n í a v í r y a l e t a k é n e n í f a r n í e ^ u c t í m , co t í m r o z u m í P í s m o . ...To znamená, že p r á v ě v pomoci z á v i s l ý m a nemocným j e ' d á n z k u š e b n í , kámen, k t e r ý u k a z u j e , z d a f a r n o s t j e k něčemu nebo z d a j e j e n .zkaženou s o l í , k t e r á n e n í k n i č e m u . Aíá-li d n e s n ě j a k ý č l o v ě k s e s e b o u a s e svým o k o l í m p o t í ž e ? p o s í l á m e ho k s p e c i a l i s t o v i , v ě t š i n o u l é k a ř i . To může v é s t t a k d a l e k o , že j e p r o s t e o d s t r č e n a v n u c e n de p é č e l é k a ř i . J e - l i č l o v ě k , k t e r ý p a t ř í do ř a m í o b c e , p r o p u š t ě n z l é k a ř s k é h o o š e t ř e n í , h l e d á m e s p o l e č e n s t v í , v němž může n a l é z t b e z p e č í a možnost ž í t . V ě t š i n o u j e v n a š i c h o b c í c h nemožné n a l é z t t a k o v é s p o l e č e n s t v í . To n ě c o v y p o y í d á o f a r n í o b c i ! ž e d a l e k o s á h l e c b y b í s p o l - s c e n s t v í i s í l a k pomoci, k t e r é j s o u o.d doby J e ž í š e K r i s t r . j e j í m , ú k o l e m . J e d o k o n c e t ř e b a v y s l o v i t obavy, z d a nemůže v t a k o v é o b c i č l o v ě k znovu onemocnět, a l k o h o l i k snad z a s e podlehnout p i t í * Ž i j e m e v p ř e v r a t n é d o b ě , j e t o Bohem daná d e b a . O h c e m e - l i z a c h r á n i t s v é p o h o d l í , budeme m í t s t r a c h p ř e d směnami. Chcemc^--. ^.řJ j m o u t B o ž í d a r y , poznáme š a n c i y k t e r o u nám Bůh d á v á , abychom s e v y d a l i n a c e s t u a k r á č e l i d á l , směrem k B o ž í b u d o u c n o s t i , do nového ž i v o t a , k t e r ý nám d á v á s c h o p n o s t ž i v o t z a c h r á n i t , u c h o v a t a p ř e d á v a t d á l . Tomu s l o u ž í o b n o v a f a r n í o ^ o e a c e l é c í r k v e . .

P ř e k l a d t e x t u , jsme p ř e v z a l i z českého samizdatového vydání (bez u d á n í e d i c e a v r o č e n í ) .

P 0 L 'S K á

H N U T Í

GAUD1UM

V I' T A 3

R o z h o v o r s e S t a n i s l a w e m Malkovským

-

- Jak vzniklo h n u t í na obranu ž i v o t a počatých d š t í - I n i c i á t o r y b y l i t ř i k n ě ž í t P . J a c e k S a l i j OP, P . C h t ě l i j..smé v y t v o ř i t s t ř e d i s k o d o s v ě d č u j í c í p r a v d u , že l e p o č e t í , ^ v z í t na sebe úkol b r á n i t právo na ž i v o t .

Gaudium v i ^ a o ? Stanisla' - jr-rski a j á . ž i v o t č l o v ě k a z a č í n á od c h v í (*-*)

Z á l e ž e l o nám p ř e d e v š í m n a z í s k á n í matek v á h n ^ í c í c h , zda p o r o d i t j í ž p o č a t á d í t ě . Za t í m ú č e l e m j s m e n a j a ř e 1979 v y d a l i n e v e l k ý l e t á k ; v němž j s m e u v e d l i s v o j e t e l e f o n n í č í s l a s o u č a s n ě s n á v r h e m pomoci ženám, k t e r é j s o u n a v a h á c h . To b y l z a č á t e k .

ž á d n é j i n é možn o s t i . N á z e v Gaudium v i t a e p o c h á z í od dvou doktunmitů v y h i á š ^ ý ^ * J ^ w š t o l o k y c : s t o l eomři o d k o n č i l o v é k o n s t i t u c e Gaudium .ot s p o s a o d e n q y k l i k y P a v l a V I . Humanae v i t a e . Za p a t r o n k u h n u t í j s m e s i z v o l i l i S t a n i s l a w u L e s z c z y n s k o u , p o r o d n í a s i s t e n t k u , k t e r á s nasazením života v osvětimském.vyhlazovacím t á b o ř e zachraňovala novorozence. Tím, ž e j s m e z ř í d i l i G a u d í u m - v i t a e , c h t ě l i J s m e s e člověka, j e n ž se t a k Č i l e r o z v í j í v druhé p o l o v i n ě 70. dium v i t a e b y l o n e z á v i s l á s p o l e č e n s k á l i n u t í b e z t u h ý c h č l e n s t v í . Ke s p o l u p r á c i j s m e p o v o l a l i l i d i d o b r é v ů l e , e n e r g i i .zachraňování ž i v o t a počatých d ě t í .

z a p o j i t de p r o u d u o b r a n y p r á ; l o t ' . . P ř á l i j s m e s i , aby Gaustruktur., ba i bez formálního k t e ř í by c h t ě l i v ě n o v a t o a s i

Z a k r á t k o s e k nám p ř i d a l a s k u p i n a I c i k u , J e d í o s ž e n d a l a p r o p o t ř e b u l i n k y dá** v š r y . k d i s p o z i c i své t e l e f o n n í č í s l o . - Z a č a l i j s t e tedy s provozem l i n k y důvě^- ? - Tak tomu b y l o . z p o č á t k u . Avšak p r o v o z t e l e f o n n í l i n k y o k a m ž i t ě v y v o l a l , n o v é p o t ř e b y . H l á s í c í s e o s o b y v e l m i č a s t o o č e k á v a l y , v e l m i k o n k r é t n í poítsc^ S y l y t o n a p ř í k l a d m l a d é d í v k y , , n u c e n é . r o d i č i k ' - ' p r c . ^ d e n í z á k r o k u " , ú d a j n ě k v ů l i dobrému jménu r o d i n y . J e d i nou z á c h r a n o u někdy b y l o o k a m ž i t ě , j e o d d ě l i t o d r o d i č ů . ířylo t e d y t ř e b a n a j í t n ě j a k ? „L m í s t n o s t nebo b y t . P ř i c h á z e l o r o v n ě ž h o d n ě m a t e k v e v e l m i s v í z e l n é hmotné s i t u a c í . J e j i c h r o z h o d n u t í p o r o d i t d í t ě z á v i s e l o n a tom$ z d a s e j i m d o s t a n e k o n k r é t n í p o m o c i , k o l e m l i n k y d ů v ě r y b y l o t e d y t ř e b a v y t v o ř i t c o l o u s k u p i n u l i d í z a b ý v a j í c í c h / s e porno. . Na j a ř e 19S0 j s m e s e c h o p i l i d a l š í i n i c i a t i v y . R o z h o d l i j s n e s'e k o n a t r c z h o v o i y s ženami h l á s í c í m i s e .'do n e m o c n i c e k umělému p o t r a t u , N e p o č í t a l i j s m e s podporou* z e s t r a n y k o m p e t e n t n í c h č i n i t e l ů . P ř i c h á z e l i j s m e t e d y p r o s t ě k e dveřím* m í s t n o s t i u r č e n é k zákrokům v n e m o c n i c i Proměnění Páně, kde jsme na chodbě vedli.. o z h o v o i y s.ženarf-k č e k a j í c í m i v e f r o n t ě . P o d a ř i l o s e nám u s k u t e č n i t 34 t e k o v ý c i . s výsledkem z á c h r a n y 1 8 d ě t í . Po n ě k o l i k a t ý d n e c h jsme. b y l i o d t a m t u d v y h n á n i . P o z d ě j i j s m e . t a k o v o u Č i n n o s t po. d e l š í dobu k o n a l i v e w o l s k é n o m o o n i c i , k d e j s m e s e s e t k a l i s v ě t š í p ř í z n í personálu = ^ ' .' '* V l o t e c h 1981^-1983 s p r a v o v a l o n a š e hí^utí dům p r o osamělé- matky v J e z i o r k á c h u ' Varšavy..' R y l a t o v e l k á v i l a ^ s p e c i á l n ě p r o n a j a t á p r o t e n ú č e l . . U m í s t i l i j s m e tam j t ě h o t n ě l é dívky, k t e r á bylo t ř e h a v y t r h n o u t z j e j i c h p r o s t ř e d í m Pobývaly tam i n ě ^ i y č a s po n e r o z e n í d í t ě t e a ž do c h v í l e n á v r a t u do domu r o d i č ů nebo n a l e z e n í j i n é h o ř e š e n í < , *Po dvou l e t e c h s e m a j i t e l dómu v r á t i l z p o b y t u v I r á k u a b y l o t ř e b a s e o d t a m t u d ' v y s t ě h o v a t ^ Od t é doby p o s k ^ k u j e m e ženám v y ž a d u j í c í m t a k o ^ d r u h p é č e m í s t a v E i a l é u Plooleu nebo v C h y l i c z k á c h . Z y l á Š t n í U z n á n í p a t ř í s e s t r á m l ^ g d a i e n k á m z B i a l é , k t e r é p ř i j m o u d o s l o v a l ^ ž d o u matku v ' n o u z i b o s o h l o d u h a tO; z d a j e z d r a v á n e b o n e mocná č i z d a t r p í n ě j a k ý m z l o z v y k e m . Naším h l a v n í m p r o b l é m e m v š a k n e b y l o p o s k y t o v á n í t a k o v é nobo j i n a k é v n ě j š í p o m o c i , n ý b r ž snaha n a v a z o v a t o s o b n í k o n t a k t přímo s matkou, s cílem změnit j e j í p o s t o j e v ů č i počatému životu^ í *- S j a k ý m i p o s t o j i s e z á s t u p c i h n u t í nojč,: " i setkávali? - N e j y o z š í ř e s i ě j š í j e názor, že počatý č l o v j k j o s i c e opravdu ž i v á b y t o s t , a l e j e š t ě " n e l i d s k á " . Na ž e n y , k t e r é k nám p ř i c h á z e j í , o b v y k l e u d ě l a l a v e l k ý d o j e m f o t o g r a f i e t ř í m ě s í č n í h o p l o d u , k t e r o u j s m e j i m u k á z a l i . Ve v ě t š i n ě p ř í p a d ů n e m ě l y d o k o n c e a n i n e j e l e m e n t á r n ě j š í vědomosti ^ etapách biologického vývoje Člověka. V š e o b e c n é j e r o v n ě ž m í n ě n í ; ž e . p l o d j e j a k ý m s i ' ' v l a s t n i c t v í m " matky a o n a ž e s i s ním m ů ž e % ě l a t , co c h c e . P r o t a k o v é ž e n y ' j o l i d s t v í v ě c í d ^ i o u d í t ě t i s k r z e n i s a motnou. Není pro n ě d ů l e ž i t ý f a k t e x i s t e n c e l i d s k á b y t o s t i v b i o l o g i c k é m s n y s l u . Nap r o t i tomUy u z n á - l i m a t k a n a z á k L a d ě c i t o v é h o p o u t a " j o t o r ^ j o d í t ě " ^ o d t é doby j e p o k l á d á za člověka^ V p ř í p a d e , žó t o 'neuzná, n e p ř i j m e a n i o b j e k t i v n í p r a v d u o j e h o l i d s t v í . P o d l e mého n á z o r u b y l p ř í k l a d e m - t a k o v é h o m y š l e n í r a s i s m u s a c e l á i d e o l o g i e T ř e t í ř í š e . L i d s t v í p o d l e takového názoru z t r á c í s v ů j o b j e k t i v n í a n e z v r a t n ý rozměr - j e č í m s i daným v ý l u č n ě n a ' ř á k l n d o p s y c h i c k é v a z b y , s p o l e č e n s k é nebo moconakého z á j m u , . ' N e s m í r n ý v l i v n a v ě d o m í s p o l e č n o s t i má z á k o n o p ř e r u š e n í t ě h o t e n s t v í . Matky č a s t o ř í k a j í : "Když o f i c i á l n í z á k o n y n e u z n á v a j í f a k t l i d s t v í , p r o č j á ho mám u z n á v a t ?

Všechny a k c u p r o t i - p o č a t é m u ž i v o t u j s o u potom o g p r a y i a i í i n ^ ^ T ^ J ^ ^ velkého V l i vu o f i ^ c i á l n í h o - p r á v a n a m o r á l n í vědomí j o p o t v r z e n a s o c i o l o g i c k y s V s o u v i s l o s t i s t í m n a p r o s t o n e s o u h l a s í m s a r g u m e n t a c í s t o u p e n c i záííona^ i c t e ř í t v r d í , ž e l i d é i t a ^ budou p r o v á d ě t " z á k r o k y " ? . a l e jen^nezsácasmým způsobem, a ge j e t u d í ž l e p š í t e n p o s t u p l e g a l i z o v a t . V t a k o v é m p ř í p a d ě by s e ovšem p a t ř i l o l e g a l i z o v a t i v š e c h n y o s t a t a ' n o l e g a l i z o v a n á p o s t u p y , . j s c u - l ň r o z š í ř e n é ^ J s e m h l u b o c e p ř e s v ě d č e n , že v y t v o ř e n í p r á v n í c h z á b r a n bude p r o v ě t š i n u l i d í p o s t a č u j í c í m motivem, aby t a k o v é a k c e n e p o d n i k a l i , O k a m ž i t ě by t o b y l - z á v a ž n ý Č i n i t e l f o r m u j í c í m o r á l n í i p r á v n í vědomí spoleČ<-.,_ nosti. - Postoje^ o Icterých m l u v í t e , j s o u hluboko zakořeněny v ^í^okých v r s t v á c h s p o l e č n o s t i . J a k n a p r o t i tomu p r o b í h á p r o c e s v e r b a l i z a c e ^ č i l i j y n a k ř e č e n o ? j a k ý m z p ů s o bem matky o d ů v o d ň u j í s v o j e r o z h o d n u t í z b a v i t s e p o č a t é h o d í t ě t e ? - H l a v n í argument o b v y k l e z n í t "Nemáme podmínky % U r č i t ý t u n e j d e o podmínky duw chovní? p s y c M c k á nebo m o r á l n í <*- m í n í s e v ý l u č n ě hmotná s á l e ž i t a s t í * To j e v e l m i h l u boko z a k o ř e n ě n o v e vědomí Poláků-. N e n í t u m í s t a p í o c b j p r a v d u o č l o v ě k u p r o p r a v d u z j e v e n o u . P r a v d a s e j e v í j a k o s e u b o r podmínek b y t o v ý c h a f i n a n č n í c h nebo jako důsledek mezilidská s i t u a c e . Druhou v ě c í j o c e l k o v á k o n c e p c e ž i v o t a . Pro v ě t š i n u n a š i c h p a r t n e r e k v r o z h o v o r u . j e p ř e d n í h o d n o t o u v ž i v o t ě u s p o k o j e n í p o t ř e b ? A-Ěnizelství s e p o k l á d á pramen u s p o k o j e n í p o t ř e b ve dvou - a - . - ^ . l o g i c k y i r o d i č o v s t v í ^ J e s t l i ž e t e d y máme p o t ř e b u d í t ě t e ? můžeme ho p ř i j m o u t , doke: ee za cenu v e l k ý c h hmotných o d ř í k á n í , m y ž a l e t a k o v o u p o t ř e b u n e p o c i t u j e m e , nemáme t a k é m í s t o p r o d í t ě y a d í t ě z m i z í ! O t á s k a p r i m á t u p o t ř e b p o d m i ň u j j c e l o u h i e r a r c h i i h o d n o t y Nový. č l o v ě k h y n e n a o l t á ř i t ě c h p o t ř e b , k t e r é s i p o s t a v i l do č ^ l a . Tuto p r a v d u p o t v r z u j í s o c i o l o g i c k é výzks^qy, k t e r é u k á ř u j í . Že v ě t š i n a n a š í " k a t o l i c k é společno,st.í'^ s c h v a l u j e z á k o n . Pádné o tom s v ě d č í p o č e t ^zalírcků^ d o s a h u j í c í 600 t i s í c r o č n ě * Tyto ú d a j e j s o u n y n í z v e ř e j ň o v á n y t a k é v o f i c i á l n í m t i s k u * *- D a ř í e e o d v é s t v e l k á p r o p e n t o v t é o b l a s t i Gaudium v i t a e ?

žen o d u č i n ě n é h o r o z h o d n u t '

' .J.ťušenosti má

- D a ř í s e nám z a c h r á n i t v í c e n e ž p o l o v i n u d ě t í . J i n é j s o u p ř í p a d y žen, k t e r é s e u n á s samy h l á s í ; a j i n é z a s e t ě c h ? k t e r é s e s n a ž í c e z a c h y t i t s t ř e d i s c í c h služeb zdraví*. J o j a s n é , že ženy, " k t e r é p ř i j d o u samy, m a j í mnohem v í c e v ý č i t e k ^ Mně s a m o t n é mu s e p o d l i l o z a c h r á n i t t ř e t i n u o h r o ž e n ý c h d ě t í v s i t u a c i ? kdy s e ž e n a u ž r o z h o d l a pro p o t r a t e Základem n a š í č i n n o s t i j e n a v á z á n í přímého k o n t a k t u * Na hmotnou pomoc s c díváme j a k o n a d r u h o ř a d o u v ě c , č a s t o p r o s t ě j a k o n a prchyírředek u s n a d n u j á a í . n a v á z á n í k o n t a k t u , j a k o n a znamení p ř í z n ě a s o l i d a r i t y ? g n a š í m c s e o r g a n i z o v a t svou p r á c i t a k , aby k a ž d é Ženě "byla ze s t r a n y h n u t í s p o l e č n í k e m j e d n a a t á ž p p o b a . Káyž vedu r o z h o v o r s ženami, p ř e d e v š í m s c s n a ž í m p ř e d v é s t j i m v e l k o u h o d n o t u . n o v ě p o č a t é h o ž i v o t a . S t á v á s e , že n a v r h n u ž e n ě p o s t a j ? a t s e o d í t ě po n a r o z e n í * V y v o l á v á t o v e l k ý ú d i v : " P r o č t o b ě , k n ě z i , t a k z á l e ž í n a n a r o s e n í d í t ě t e ? Dosud mi p ř e c e v š i c h n i m ó d i l i z b a v i t s e t ě h o t e n s t v í . " Údiv b ý v á č a s t o p o č á t k p R Q b ř á c Q n í ° Člověk, k t o r ý uŽ so ničemu n e d i v í , n e n í t a k á ' z p ů s o b i l ý p r o žn-niou zrněnu^ HpČ^e oasu a ú s i l í z a b e r e p o k u s o b n o v i t p r a v o u s t u p n i c i h o d n o t - . , r ^ l n í h o ř á d u - Nobe^ t y t o o s o b y č a s t o n e m a j í d o k o n c e aj.,i h l u b š í vědomí d o b r a a b l a ^ ^ í s t c m r a v n í c h n s r e m z a u j í m a j í zaběhaná schémata myšleni Po n a r o z e n í d í t ě t e s e z p r a v i d l a - s i t u a c e r a d i k á l n ě mění díl-y p r o b u z e n í m a t e ř s k ý c h c i t ů . ^eny s e p ř i z n á v a j í k chybě a s t y d í so z a s v ů j p o s t u p í jsem b y l a hloupá? vŽdy-Ě t o d í t ě j e t a k l ^ r á s n é í " J o p ř e d s u d e k domnívat s e , že j a ^ d ů s l e d e k " n e c h t ě n é h o " p o č e t í s e n a r o d í " n e c h t ě n é " d í t ě . Naše z a c h r á n ě n á d ě t i j s o u p o ' n a r o s e n í p r á v ě vždy velmi chtěné a milované. Díky G a u č i um v i t a e b y l o dosud z a c h r á n ě n o kolem 1Q00 d e t í * - . — Vratme s e k č i n n o s t i h n u t í . J a k j e v

s o u č a s n é době z o r g a n i z o v á n o ?

- Ve V a r š a v ě p ů s o b í d v ě a u t o n o m n í s k u p i n y ) j e d n a u l i n k y d ů v ě r a a d r u h á v e d e p ř i faře-vAniná-pcrRdnu zda d í t ě p e r e d i t ^ Cellíe5 činnosti

z a m ě s t n á n o kolem 50 l i d í . Pomoc p ř i j í m á těn-^r 100 m a t e k . Č a s t o t o j s o u c e l é r o d i n y . P ř i j a l i jsme z á s a d u , že m a t e r i á l n í pomoc b u d e p o s k y t o v á n a po dobu 1 r o i a i . Týká. s e o děvů a p o t r a v i n n e b o v y p l a c e n í p e n ě ž i t é p o d p o r y , .řaždý c l e n h n u t í u d r ž u j e s o u s t a v n ě k o n t a k t s e 2 nebo 3 matkami j e d n é z v a r š a v s k ý c h nemocnic p o k r a č u j í r o z h o v o r y s . ž e nami h l á s í c í m i s e k " z á k r o k u " . Vede j e s t o u p e n k y n ě h n u t i , z a m ě s t n a n á tam j a k g o š e t ř o vatelka. D ů l e ž i t o u v ě c í j e š i r š í uvědomovací p ů s o b e n í . V p o s l e d n í době n a p ř í k l a d n a v š t ě vujeme r ů z n á f a r n o s t i kolem V a r š a v y a po n e d ě l n í m š i s v a t é tam p r o m í t á m e f i l m Němý v k ř i k a s o u č a s n ě máme p ř e d n á š k u o o b r a n ě ž i v o t a p o č a t ý c h d c t í í Významnou p ř í l e ž i t o s t í k s e z n á m e n í v ě ř í c í c h s m y š l e n k o u o b r a n y ž i v o t a j s o u r o v n ě ž s b í r - t y p r o v e c Gaudium v i t a e , p o ř á d a n é n a půdě c í r x v e , , P ř e d s t a v u j í E-^láš^HÍ pramen? z něhož h n u t í č e r p á __svoje . f i n a n č n í p r o s t ř e d k y . základní O s m i l e t é p ů s o b e n í Gaudium v i t a e i n s p i r o v a l o v y t v o ř e n í s t ř e d i j r d . . v několika m a t e c h . Ta už e x i s t u j í v G d a ň s k u , P o z n a n i , Z e l e n é H o ř e , k e d z i e r z u n ě a v Glogowě. Tato s t ř e d i s k a využívají zkušeností varšavské skupiny. - P o d n i k l o Gaudium v i t a e n ě j a k é a k c e s c í l e m ^ -- n i t zákony p o v o l u j í c í i n t e r r u p c i - P ř e d n ě k o l i k a l e t y jsme p ř i s t o u p i l i k s s b ě r u p o d p i s ů pod e t i c i u r č e n o u Sejmu - a t ý k a j í c í s e t o h o t o t é m a t u * Moje p o z o r o v á n í b y l a t e h d y v e l m i p e s i m i s t i c k á . L i d é s e p o d p i s o v a l i n e o c h o t n ě ( z v l á s t ě přímo z a i n t e r e s o v a n í n a r o d i č o v s t v í ) ^ Avšak v p o s l e d n í c h l e t e c h mám d o j e m , ž e s e s p o l e č e n s k é k l i m a p o z v o l n a mění v e p r o s p ě c h p o č a t ý c h d ě t í a j e j i c h p r á v a na ž i v o t . S o u v i s í t o možná ( , . . ) s p r o c e s e m s t á l e v ě t š í h o c h á p á n í "myšlenky l i d s k ý c h p r á v . V e l k o u r o l i t u má o s o b n o s t a p ů s o b e n í p a p e ž e , k t e r ý č a s t o m l u v í na. o b r a n u ž i v o t a . - J a k by m e l a b ý t p o d l e n á z o r u k n ě z e z a ř a z e n a v ě c o b r a n y ž i v o t a do p a s t o r a č n í činnos t i c í r k v e ? . - Zdá s e m i , že j a k a k c e l a i k ů . , t a k i d u c h o v n í c h j ^ o u p ř : . i i š s p o r a d i c k é a s l a b é v z h l e d e m k t r a g i c e s i t u a c e s m r t i , n e r o z u m n ě a o e z t r ^ t a ř p ř i n á š e n é bezbranným d ě t e m . Věc o b r a n y ž i v o t a m u s í b ý t s i s t e m a t i c k y m o b i l i i - , o v í i . po c e l o u dobu k ř e s i a n s k é v ý c h o vy y p o č í n a j e č a s n ý m i l é t y k a t e c h ě z e . Avšak '* i L e ž i t e j š í ú k o l y v t é t o o b l a s t i může v y k o n a t f a r n o s t . N e z á v i s l e n a r o d i n n é p a s L ^ a ^ j . Dych p o ž a d o v a l v y t v á ř e t f a r n í s k u p i ny na o b r a n u ž i v o t a . J e j i c h úkolem by b y l o p ř e d e v š í m o r g a n i z o v á n í pomoci osamělým matkám a r o d i n á m o v í c e d ě t e c h , k t e r é s e n a c h á z e j í v o b t í ž n é s i t u a c i . T y t o s k u p i n y by měly p ů s o b i t v t ě s n á doho^ i f a r á ř e m . Pomoc n e j u b o ž e j š í m a n e j p o t ř e b n ě j š í m j e p ř e c e o b s a ž e n a p ř í m o v t r a d i c i * í r k v e . J e t ř e b a činem b o j o v a t p r o t i r o z š í ř e n é m u s c h é m a t u . m y š l e n í , že d u c h o v n í mohou p e n í z e p o u z e b r á t a n e d á v a t . J a k č a s t o k n ě ž í ž á d a j í 0 p e n í z e na s t a v b u k o s t e l a ^ Nezapomínejme v š a k , že s e b u d u j e t a k é ž i v á c í r k e v a v y žaduje, p ř í s l u š n é n á k l a d y . , . -_. . ... Mimoto n e l z e j e n t a k p ř e j í t f a k t , ž e na ú z e m í f a r n o s t i , ' - v mnoha známých a p ř í s t u p n ý c h m í s t e c h , j s o u bez o b t í ž í a p r o t i a k c í z a b í j e n í lidé.. ^k.d ( W a r s 2 a v a ) , 1 9 . 6 . 1 9 8 8 . O t á z k y k l a d l M a r c i a P r z e c i s z e ^ r s k i ^

0

z

A d o p c i

ZE

(Poně^^' zkrácen^.)

'

3 I -V Q T A

Znám r o d i č e , k t e ř í s i a d o p t o v a l i c h l a p c e a dož^-^. s e t ě ž k é h o z k l a m á n í ^ když v y r o s t l " a s o c i á l n í ž i v e l " . P ř e s t o n e l i t o v a l i , svou l á s k u n e o d v o l a l i . Jsou však

1 jiní. " S t a l o s e , že m a n ž e l é d l o u h o č e k a l i na d í t ě k o s v o j e n í . D o č ; S . l i s e a b y l i š í a s t n í * -Jenomže po Čase z j i s t l i , ž e už n e n í t o l i k č a s u na k u l t u r u , že j e t ř e b a č a s t ě j i p r á t , že d í t ě někdy z l o b í , někdy j e p r o t i v n é - , Moc s e n e r o z m ý š l e l i a d í t ě v r á t i l i . Jž s e j i m n e h o d i l o do z a b ě h n u t é h o ž i v o t n í h o s t e r e o t y p u . Nebo j i n í m a n ž e l é s i v z a l i " k í l e t o u h o l č i č k u , p r o t o ž e už s e v z d a l i n a d ě j e na v l a s t n i d í t ě / Uběhlo p ě t l e t a s t a l z á z r a k . N a r o d i l s e j i m s y n - v l a s t n í s y n . i k - v á h a l i a p ř i j e l i do d ě t s k é h o domova už j i n e p o t ř e b u j e m e , máme v l a s t n í , t a k j i t u máte z p á t k y - " ( V l a s t a 2 5 / 8 3 , s t r . 16) Zápas l á s ^ y s e s e b e l á s k o u p o k r a č u j e . S kým p ů j d e m e my?

K U L T U R A " L O U Č E N Í "

A

=

" P O K Á N Í "

F i l m o v á m e d i t a c e n a téma, OBĚŤ " l o u č e n í " : s c é n á ř L a r i s a Š e p i t i - o v á a Elem r e ž i e E l e " "ILinpy, n a m o t i v y s t e j n o j m e n n é n o v e l y V a l e n t i n a R a s p u t i n a , 1975- "Poiíání"! rež^j; n J c á n a ř Tengiz A b u l a d z e , 1 S S 2 - 4 . Oba SSSR. L i d s k á c i v i l i z a c e s e d o s t a l a n a p o k r a j p r o p a s t i a svým. způsobem s t o j í p ř e d osudovým r o z h o d n u t í m - j a k d á l í S t a č í j e d i n ý chybný k r o k a n a d ž i v o č i š n ý m druhem Horno s a p i e n s s e n a k u p í mraRy, k t e r é už a s i n e d o k á ž e r o z e h n a t . N a j e d n o u s e v e š p i č k o v ý c h u m ě l e c k ý c h f i l m e c h o b j e v i l a m e t a f o r a a symbol o b ě t i . O b ě t i vědomé č i n e v ě domé, a l e vždy u k a z u j í c í c e s t u z b l u d n é h o k r u h u v e n . Téma s t a r é j a k o l i d s t v o samo a d o s t u p u j í c í svého v r c h o l u v o b ě t i J e ž í š e K r i s t a , n a k ř í ž i . V t ě c h t o dvou s o v ě t ských f i l m e c h j e téma o b ě t i jednou z h l a v n í c h myšlenkových k o n c e p c í uměleckého o b r a z u s v ě t a , ve k t e r é m žijemeVe f i l ř n u " L o u č e n í " j e o b š t í v š e , co n á s v y t v á ř í , co j e n a š í m ž i v o t e m i smyslem t o h o t o ž i v o t a ^ j e j í ž i v o t sám. J e z d e o b ě t o v á n a l i d s k á d ů s t o j n o s t ; t i s í c i l e t á t r s . d i c e , l i d s k é v z t a h y k č l o v ě k u i s v ě t u , k t e r ý n á s o b k l o p u j e . Ř í t í m e s e někam, o čem nemáme s e b e m e n š í t u š e n í , co t o v l a s t n ě b u d e , a l e p á l í m e s v é domovy, z a h a z u j s m e své s v ě d o m í , svou d ů s t o j n o s t , s e b e s a m a . To v š e c h n o jménem p o k r o k u , k t e r ý r e p r e z e n t u j e k u l t u r a , d á - l i s e t o t a k n a z v a t , k u l t u r a p o c h y b n é h o i d e á l u hmotného z l e p š e n í ž i v o t n í c h p o d m í n e k . P á l í m e z a sebou nx) s t y - vy r o ř e n u j e m e saiiy s e b e z půdy, k t e r á nám dává ž i v o t , a l e p ř e s všechnu úpornou snahu kořeny z ů s t á v a j í , a l e r á n y j s o u n e z h o j i t e l n é . C l o v e k svým c h a o t i c k ý m pohybem v b l u d n é m k r u h u j i m v y t v o ř e n é h o i d e á l u uzav í r á sám s o b ě c e s t u k p o c h o p e n í s m y s l u v l a s t n í h o ž i v o t a , k t e r ý , a t u'" c h c e č i n e , l e ž í ¡niaD j e h o v ě d o m í . T y ; o mořeny j s o u v š a k p ř í l i š h l u b o k o v r o s t l é do země a s t r o k t e r ý z n i c h v y r ů s t á , se nedá v y v r á t i t a n i vytrhnout buldozerem. Strom n a š í t r a d i c e a ž i v o t a ve s m y s l u p o d s t a t y t o h o t o ž i v o t a o d o l á i z b ě s i l é m u ú t o k u l i d í a t e c h n i k y . b t r o m by b y l o s a m o z ř e j m ě l e h č í p o r a z i t , a l e o t o t u j d e ! V y r v a t i s k o ř e n y , n i k o l i p o r a z i t ! ! Vyrvat t i s í c e t e p e n , Ž i l a nervu, k t e r é n á s s p o j u j í s tepem Vesmír u , p ř e r v a t n i t n a š e h o vědomí, k t e r é má svou k o n t i n u i t u d e s e t i t i s í c e l e t . A t o s e n e p o d a ř i l o . Z a t í m ! P r o t o o n a "vědma", k t e r o u k r i t i k a t o l i k o d s u z o v a l a , že k a l í č i s t o t u l i d s k é h o o b r a z u a j e n e p o c h o p i t e l n é , p r o č t o h o B-imov p o u ž i l i ! ! Ja':* h l u b o c e j s m e s e o d n a u č i l i e m o c i o n á l n ě p o z n á v a t , m y s l e t ' ělec.é metafoře, v s y m b o l i s t n í r o v i n ě , v p o e t i c k é m o b r a z e , j a k velkou hrůzu má-" , zevšeobecněni básnického obrazu. Proto j e j škrtáme jako n e e x i s t u j í c í a k r i t i k a tuto n e e x i s t e n c i j e š t ě v n u c u j e zmatenému a n a p r o s t o nevědomému d i v á k o v i , m í s t o t o h o , aby j e j v e d l a vodami s i c e h l u b o k ý m i , a l e v ý s o s t n ě č i s t ý m i a o.:, r ý v a j í c í m i svá h l u b i n y a ž do p o citu závrate. Vrat.ne s e k o n é " n e p o c h o p i t e l n é " vědmě. Vůbec n e j d e o n ě j a k ý f o r m á l n í n y s t i c i s ^ . mus, nebo d o k o n c e o z v l á š t n u j í c í v ý s t ř e l e k (j-ak o z n á m i l a j e d n a r e c e n z e ) , a l e o b á s n i c k o u m e t a f o r u o n é h l u b i n y , kam a ž n a š e k o ř e n y s a h a j í . J d e o met s k ó r u 5 a s u v e své n á s l e d n o s t i , n e p ř e r u š e n é h o s p o j e n í s Vesmírem, s t e p e m V ě c n o s t i * Č l o v ě k v e své z b ě s i l é a nemocné t o u z e n i č i t v š e , co mu s t o j í v c e s t ě k l e p š í m z í t ř k ů m , z t r á c í p o j e m e t i k y a i r o r á l n í c h p r i n c i p ů ž i v o t a . J a k o p o l o š í l e n ý s e ř í t í směrem k o d c i z e n í s e všeínu, co ho v y t v á ř e l o a co mu n e u s t á l e d o k a z u j e , ž e j e p o u z e n i c o t n o u s o u č á s t í g r a n d i ó z n ě dokonalého Všehomíra* P r o t o v y t v á ř í s v ů j v e s m í r , své g i g a n t i c k é s t a v b y , s v o u p ř e d s t a v u , k t e r á ovšem n i k d y nemůže b ý t t a k d o k o n a l á , aby v y t v o ř i l a h a r m o n i c ký c e l e k z p ů s o b i l ý k s a m o s t a t n é e x i s t e n c i . J e t o v í c e n e ž l o g i c k é , p r o t o ž e n e m ů ž e me b ý t v ě d o u c n ě j ě í n e ž t o , co n á s s t v o ř i l o a pokud s i t o n e p ř i z n á m e , b u d e n á s vždy d o h á n ě t k n e p ř i č e t n o s t i n u t n o s t p o k o r y k e v^emu, co d o k a z u j e , , že s v ě t k o l e m n á s i v n á s j e p o s t a v e n n a v e r t i k á l e . Máme s c h o p n o s t h o r i z o n t á l n í h o v i d ě n í , a l e t í m , že máme rozum a s r d c e , víme, že p o d s t a t o u j e v e r t i k á l a * Vše k o l e m n á s j e v e r t i k á l a , s t r o m y , t r á v a , h o r y , h l o u b k y o c e á n ů a j e z e r . Š í ř i s i uvědomujeme n a z á k l a d ě výšily, v ž d y t i .iy sami j s m e symbolem v e r t i k á l y . J e n n e v í d a n ý e g o c e n t r i s m u s , p ý c h a a n i č í m n e o p o d s t a t n ě n á - n a d ř a z e n o s t nám v e l í n i č i t v š e , co d o k a z u j e n a š i m a l o s t .

V " L o u č e n í " j e t o t o všechno v y j á d ř e n a v j e d i n é m n o h o v r e í e v n á m e t a f o ř e OBĚTI - v e s n i c e , o s t r o v a , domova, svědomí^ t r a d i c e , k o n t i n u i t y k u l t u r n í h o v ý v o j e . Obět i d o v r š e n é d o b r o v o l n o u s m r t í n e v e l i k á žen a j e d n o h o s t a r c e * 0 tom s e b o h u ž e l Český d i v á k nemůže p ř e s v ě d č i t , p r o t o ž e scéna? k t e r á t o u y č u j e (kdy v z n á s e d l o p r ů zkumu p ř i j e d e n a o s t r o v a v y z ý v á t u t o š u p i n k u k odphodu a j e . j i i s ř o d e h n á n o ) , v e v e r z i p r o m í t a n é v n a š i c h ^ n e c h k d o v í , p r o č c h y b í . Duphovní p r a p o d s t a t a v Člověku j e ovšem d a l e k o s i l n ě j š í , n e ž s i dokážeme p ř i z n á * ^ . Svědomí, k t e r é po c e l ý f i l m v y r ů s t á ve v ý k ř i k , n e c h á n o s i t e l e i d e o l o g i e , p ř e d s t a v i t e l e t v ů r č í h o u s k u t e č n ě n í t é t o i d e o l o g i e , a l e i a l k o h o l i k a , k t e r ý ' j e vinen j e n t í p ^ že "se n e c h á v á t í m v š í m v l á č e t bez o d p o r u , z a b l o u d i t s l o d í v^ i . - : ? j ř i z o u i a l é m p o k u s u o s t r o v n a l é z t . T i t o l i d é ( t e d y my v š i c h n i ? ) , u ž n e j s o u s c h o p n i p r o j í t mlhou v l a s t n í h o z b l o u d ě n í k h l u b i n á m svého s r d c e ? Víme,, že j e t o n ě k d e tam za t p u mlhou, k t e r o u j s m e v y t v o ř i l i sami, v s o b ě i k o l e m r-^be, a n a j e d n o u v y t r y s k n e svědomí a s ním i vědomí n e n a hraditelné ztráty. Celý z á v ě r f i l m u j e v l a s t n í z o b e c n ě n í v š e h o , co s e až do t é c h v í l e n a k u p i l o a pak vybuchlo jako vulkán, jako ž i v e l n á s í l a , P r o z ř e n í ^ u v i d ě n í , v l a s t n í duše se d o t k l a s r d c e . J e . t o p o c h o p e n í v l a s t n í v i n y , n e n a h r a d i t e l n o s t i z t r á t y . Ten k ř i k a v o l á n í "i.ía.torááá" v mlze j $ p r o s b o u o o d p u š t ě n í i z o u f a l o u z p o v ě d í , j e t o s t r a c h o s a m ě l é h o , z t r a c e n é h o Člověka, k t e r ý má h r ů z u z t o h o , co p r o v á d í , To u ž n e j s o u t i l i d é n a l o d i , t o j e j e j i c h n i t r o , k t e r é s e d ě s í v l a s t n í c h č i n ů . J e t o v š a k i modl i t b a Č l o v ě k a , k t e r ý s e m o d l i t zapomněl? p r o t o j e n k ř i č í % Zde j e t é m a o t e v ř e n o do c e l é š í ř e , zde j e ono L o u č e n í s e $ něčím,, co b y l e s * u $ á s t í n á s ''ch, n a š e h o ž i v o t a a bylo to dobrá, p ř i r o z e n é a n e n a h r a d i t e l n é . J e to i s t r a c h budoucnosti, z t o l i k p r o k l a m o v a n ý c h s v ě t l ý c h z í t ř k ů , j e t o hr&za z po zněné o š k l i v o s t i v l a s t n í ho n i t r a a l í t o s t nad v l a s t n i a i h ř í c h y . J e t o z o u f a l s t v í z t r a g i c k é p r á z d n o t y , k t e r á p ř i c h á z í po k a ž d á v e l k é z t r á t ě . F i l a .utichlou k r a j i n o u , k t e r á j e o b ě t í o č i š t ě n a , mlha s e z v e d á , o b z o r s e č i s t í a s t r o m n a š e h o ž i v o t a s t á l e s t o j í h l u b o k o v k o ř e n ě n ý do p r a d á v n é p o d s t a t y ž i t í a s m ě ř u j e v z h ů r u po v e r t i k á l e do o b l a k , k t e r á mu z a . o r / v a j í k o r u n u . S y m b o l i c k é n a z n a č e n í , s e j e d i n ý ^ možným p r i n c i p e m ž i v o t a j e uvědomění s i k o n t i n u i t y země a n e b e , m a t e ř s t v í a o t c o v s t v í , , uvědomění s i r o d u ; z kterého pocházíme, t ě l a a ducha, k o n t i n u i t y , k t e r á s e u s k u t e č ň u j e a v y t v á ř í o d z d o l a n a h o r u . Pevně s t a t a ž i v i t s e t í m , co nim d á v á vědomí s o u n á l e ž i t o s t i a z t o ho v y p l ý v a j í c í h o p o k o r n é h o v z t a h u . k e v š e m u , - c o n á s " h i s t o r i c k y u t v á ř e l o až j a k o s t v o ř e n é a s m ě ř o v a t tam, k d e s e n á š ž i v o t p r o m ě n í v e v z k ř í š e n í ž i v o t a nového ^ Z á v ě r e č n á h u d e b n í k o m p o z i c e n a z n a č u j e daleko s i c e . Zvony j i t ř n í mše v í r a j í nový den a p o z o r n ý p o s l u c h a č u s l y š í i v a r i a c e n a p r a v o s l a v n ý 3pev "Gospodi, p o m i l u j n a s " . . . Filmu "Bc-orní" má z á : i a d n í téma v e l i c e p ř í b u z n á ^ a l e u m ě l e c k é z t v á r n ě n í j e z j e v n ě j š í a o d k r y t ě j š í než u "Loučení", ha s t r a n í druhé j e t o f i l m , k t e r ý metaforu a symbol OBĚTI n e k o n k r e t i z u j e * a l e č i n í p r o č ? P r á v ě p r o t o , že A b u l a d z e u k a z u j e vědomí o b ě t i j a k o n e z m ě n i t e l n ě ^ ^ r a a é c e s t y . Není t o b o j d o b r a s e zlem, j a k h l á s a j í o f i c i á l n í r e c e n z e , žádný b o j s e t u t o t i ž o d e h r á v a t nemůže, p r o t o ž e d o b r o n e b o j u j e a n a v í c f i l m j e o něčem "jiném. Odehrává s e t u z c e l a j i n ý k o n f l i k t , t o t i ž k o n f l i k t mezi z p ů s o b e n , _ : : k u s . ' ^ t e č ň u j a m e t p , co u s k u t e č n i t chceme, a d u c h o v n í p o d s t a t o u a t r a d i c í našeho ž i v o t a . M a l í ř zde n e n í j e n m a l í ř e m , a l e symbolem č l o v ě k a , k t e r ý j e n o s i t e l e m d u c h o v n í c h hodno-t, symbolem o p r a v d o v é h o u m ě l c e , k t e r ý v y c h á z í ve své t v o r b ě z k u l t u r y ducha a srdce, n i k o l i z i d e o l o g i c k ý c h n a ř í z e n í * s l o u g í umění, p r o t o o n j e o b h á j c e m a z a s t á n c e m d u c h o v n í c h Hodnot z t v á r n ě n ý c h a s y m b o l i z o v a n ý c h ve f i l m u c h r á mem. J e d n a o f i c i á l n í r e c e n z e z o u f a l e v y z ý v a l a diváiky, že nemohou chrám v " P o k á n í " c h á p a t j a k o c í r k e v n í s t a v b u , že. j e t o symbol d u c h o v n í c h h o d n o t v č l o v ě k u samém a j í m v y t v o ř e n ý c h ' a i l t u m í c h s t a t k u , d o b r a , 'orásy a u š l e c h t i l o s t i . ' o p r á v ě zde A b u l a d z e z a s t á v á bez symbolu a t í m i s v r c h o v a n é s y m b o l i e k ý . Ano, . . , j a z e má č á s t e č n ě p r a v d u , chrám o p r e v d u s y m b o l i z u j e l i d e k é o o d u c h a , l i d s k é v ě d ě n í í h l u b i n u l i d s k é m e d i t a c e o k r a s e ( v i z c i t a c e . E i n s t e i n a ) , a v š a k z á r o v e ň j e chrám t í m , čím j e c í r k e v n í s t a v b o u , k o s t e l e m , chrámem Božím, dojde ne., v z t a h y d o s t á v a j í c h a r a k t e r p o svěceného ž i v o t a . A b u l a d z e b e z n á z n a k ů a pří^io k o n d o r J t i z u j e d u c h o v n í s í l u r o d i n y m a l í ř e ja'oo na— b o ž e n s ^ u v í r u - v í r u v Boha j a k o j e d i n é h o možného v l á d c e a s o u d c e n a d č l o v ě k e m a

j e h o l á s k u j a k o j e d i n o u - - m o . ž n o n . ^ s p r a v e d l i v o u moc, k t e r o u _lze r e s p e k t o v a t . L á s k a j e t a k é j e d i n á *aoc? j e j í m ž p r i n c i p e m j e d u c h o v n í . p o d s t a t a . V e š k e r a o s t a t n í s v ě t s k á moc, z a l c ž e n á - - n o u z e n a s v ě t s k é m c h á p á n í ž i v o t a j a k o hmotného p ř e p y c h u , s e d u c h o v n í s í l y . b o j í ; p r o t o ž e d u c h o v n i c h á p á n í ž i v o t a s e hmotného p ř e p y c h u n e d o z a d u j e a n e l p í n a něm n a j e d i n é možné a l t s r ň & t i v é . S o u č a s n ě c h á p a n á c i v i l i z a c e v š a x k r á č í j i n o u c e s t o u a- t o j e p o d s t a t o u s t ř e t u . Ne t e d y b o j d o b r a s e zlem a z n e u ž i t í .noci k e z v ě r s t v ů m , a l e s t ř e t n u t í dvou o d l i š n ě c h á p a n ý c h smyslu ž i v o t a . P r o t o s a n i o v l á d c e V a a r l a m D ř i r e c i t a c i S h a k e s p e a r o v a s o n e t u Č. 66 nebo p ř i o p e m í á r i i v y p a d á j a k o š a š e k . , ' -=ií t a k yy-padat^ p r o t o ž e s v ů j " č i n " n e n í s c h o p e n d u c h o v n ě o s m y s l i t . Nekoná z v n i t i k - o o t i e b y , a l e p r o v n ě j š í e f e k t , v y t v á ř í mýdlové b u b l i n y , k t e r á p ř i s e b e m e n š í m vánku p r a s k n o u . J a k o t y , k t e r é vypouští m a l á K e t a v a n z o k n a p ř i jeho nástupním p r o j e v u . Jeho v n i t ř n í podstata a p o d s t a t a ideologie, kterou r e p r e z e n t u j e , j e t o t o ž n á s p o d s t a t o u mýdlových b u b l i n , u v n i t ř j e prázdno, jenom s e t o b a r e v n ě b l ý s k á n a s l u n c i j a k o d u h a . V a a r l a m j e svým způsobem t a k é o b ě t í , o b ě t í ' m o c n ě j š í m a š i n é r i e , n e ž k t e r o u v y t v á ř í on sám. A b u l a d z e z d e n a p r o s t o j a s n ě s t a v í p r o t i s o b ě d v a ž i v o t n í p r i n c i p y - L á s k u a Nel á s k u . To n e n í n e n á v i s t ? V a a r l a m n e n í s c h o p e n n e n á v i d ě t , kdyby b y l s c h o p e n , n e m o h l by masově v r a ž d i t ? b y l by t o t i ž s c h o p e n v e l k é h o c i t u . Übe sík-** . stejnou vlastn o s t , j s m e - l i v j e j i c h moci, nemůž ,-me I m n a t j i n a k n e ž p o d l e j b j i j k z á h o n ů . P o z n á m e - l i L á s k u , s k u t e č n ý d u c h o v n í p r i n c i p n a š e h o ž i v o t a , musíme j e d n a t t a k , j a k o j e d n a l m a l í ř e a p ř i s t ř e t u s p r á z d n o t o u ^ f a n a t i s m e m , ů e m a g o g i í a mocí z ů s t á v á m e b e z b r a n n í , p r o t o ž e n e j s m e s c h o p n i j e d n a t s t e j n ě . P r o c h á z í m e k ř í ž o v o u c e s t o u , krvavým k ř t e m a v z k ř í š e n í m ve v l a s t n í s m r t i , t a k j a k to Abuladze u d ě l a l ve s p o j e n í s m r t i m a l í ř e s "ódou n a r a d o s t " Ludwiga van B e e t h o v e n a .

.

Na d r u h é s t r a n ě u V a a r l a m a n e e x i s t e n c e d u c h o v n í p e d s t a t y a p r á z d n o t ě , s r d c e v e d e a ž k z t o t o ž n ě n í s e s p r a v d r u mocí p r o k l a m o v a n o u do t é m í r y , ž e z a č í n á vědomě ' l i k v i d o v a t i n e e x i s t u j í c í h o n e p ř í t e l e . Pro n ě j duchovno n e e x i s t u j e , a l e podvědomě j e j . c í t í . J e t o j e d i n á " v ě c " , i t e r á by mohla z a p l n i t ? t o by a l e z n a m e n a l o o b r á t i t s e , o b ě t o v a t s e , v y k r o č i t směrem p r o t i všemu, Čeho o n j e p ř e d s t a v i t e l e m / z t r a t i t s e b e sama a v z d á t s e srnci n a d o s t a t n í m i , p ř i j i i a u t v ů l i n ě č e h o j i n é h o , t e d y z m ě n i t svou v í r u - , A t o h ? n e n í s c h o p e n . P r o t o v y h l a š u j e s v ý m i ú s t y p r o g r a m t ě c h , k t e r é p ř e d s t a v u j e š "Naším ú k o l e m j e n a j í t a c h y t i t č e r n é h o k o c o u r a v Č e r n é m í s t n o s t i . My ho c h y t í m e ? i kdyby t a m žádný n e b y l . "

i'bc t o h o t o c h a r a k t e r u může t r v a t , j e n j e - i - l i v n e u s t á l é m k o n f l i k t u s k ý m k o l i v a č í m k o l i v , v n i t ř n í m č i v n ě j š í m n e p ř í t o. y . f a l e š n ě c h á p a n o u p r a v d o u , pomýlenýml i d e m , o d b o j n o u i n t e l i g e n c í a t d . '-Idyž n i c ta,.jového n e e x i s t u j e , t a b s e t o p r o s t ě v y n y s l í . Pro p ř í k l a d y nemusíme c h o d i t d a l e k o . T a t o moc m u s í vždy někoho l i k v i d o v a t nebo n i č i t i z a cenu toho.- že p r o v á d í g e n o c i d u n a v l a s t n í m n á r o d ě . C c i t n e - l i s e t o t i ž v k l i d u , j e j í mechu - ..-mus p ř e s t a n e f u n g o v a t a z a č n e s e r o z p a d a t a, r o z k L á d a t j.ako m r t v é t ě l o . Ona nemá d.-ohovní z á . l s d , j e j í p o d s t a t o u j e a k t i v i t a j á : u v n ě j š í p r o j e v bytí^ Proto z j e j í h o pohledu duchovní meditace v ě ř í c í c h č i opravdových umělců nebo v ě d c ů č i j a k é h o k o l i v v y s p ě l é h o i n t e l e k t u * j e z m r t v ě n í , z t r á t a v n ě j š í h o , 5 v n ě j š k u r e g u l o v a t e l n é h o p o h y b u , p o h y b u j a k o symptomu ž i v o t a . P r o t o c e s t a t é t o moci a t á ^ t o c h á p a n é h o a u c h o p e n é h o ž i v o t a j e c e s t o u do p e k e l . Ď á b l o v i s e n e m u s í š z p o v í d a t , ř í k á " d á b s l " V a a r l a m , k t e r ý p o j í d á r y b u , k t e r o u l z e v tomto . - ^ n t e x t u . s k u . . t e č n ě c h á p a t j s ^ w m b o l k ř e s t a n s t v i * F e l g e s e t a j n ě c h o d i t .modlit do s k l e p a k e k ř í ž i a v e r e i n e z a t r a c o v a t a \-íru p o t í r a t . ï b t é t o c e s t ě d o j d e m e j e r . " n e j v ě t š í m z t r á t á m , k e z t r á t o j. . .,,^ného v z t a h u * k ž i v o t u . P r o t o s e Y a a r l a m ú v vnuk z a b í j í * On n e n í s c h o p e n u n é s t t í h u v i n y svého r o d u , , p r o t o ž e o n n e n í s c h o p e n p o k á n í , o n n e n í p ř i p r a v e n n a k ř e s t , a l e svou o b ě t í k ř t í ..sebe i s v ů j r o d měrou n e j v y š š í , P r o t o v y k o p á v á " k a v a n V a a r l a m a z h r o b u , n i k o l i v abychom n e z a p o m n ě l i ; t o s e d ě l á j i n a k , p r o t o ž e p a m ě t j e d u c h o v n í s í l a , a l e p r o t o - , abychom n e z n e s v e t i l i s v ů j v z t n h k zemi, ž i v o t u a s k u t e č n é p r a v d ě . P r o t o o p r a v d o v ý m -pokáním j e u v ě d o m e n í s i p r a v o s t í c e s t y . Y a a r l a n o v a u l i c e . j s y m ' o o l i y - u j e c e s t u , k t e r o u v y t y č i l o n ; n e v e d e k chrámu^ t u c í ž j e z b y t e č n á p r o l i d s k ý ž i v o t . J e d i n á e x i s t u j í c í c e s t a k posvěcení našeho vztahu ž i v o t u ? t e d y c e s t a k chrámu, k d e s e t o p o s v ě c e n í u d ě l u j e , p r o t e z e , p o d jeho--o-ckranou. Orant

. ^ R 3 C B N Z $ Josef

Zvěřina.,

líaria.

=

Opus 3onum, ^ h i c h e v 1 9 8 S . 173 s t r a n l j x o . 5 cm

K r á s n ě v y p r a v e n á k n í ž k a , v y š l a k mariánskému r o k i . J e t o m a r i o l o g i s v k o s t c e , n a b i t á ú d a j i , jmény, h i s t o r i c k ý m i a t e o l o g i c k ý . ^ p ř e h l e d y . P ř e s t o n e n í n u d n á ( t o a u t o r ani nedokáže), p r o t o ž e m a t e r i á l dýchá osobním patosem a j e p r o k l á d á n d i a l o gem s k a t o l i c k ý m i i j i n ý m i k o l e g y . Čtenář* z d e může o b j e v i t M a r i i " p r o mne". Z e jména v p o s l e d n í c h k a p i t o l á c h s e d o s t á v á k slovu k l í č o v ý p?jem Zvěřinový t e o l o g i e : agapé. Ozve se t u i f e m i n i s t i c k á t e o l o g i e , své m í s t o má m a r i á n s k á s p i r i t u a l i t a , ekumenický p ř e h l e d a o b r a z P . Marie v d ě j i n á c h u m ě n í . - R u š í n e p e č l i v é d o p r a c o v á n í t e x t u do konečně" t i š t ě n é p o d o b y : kromě m n o ž s t v í d r o b n ý c h n e d o p a t ř e n í zkomolená j m é n a , m í s t y i změněný význam. N a š t ě s t í t o n e d o k á ž e smazat v ý s l e d n ý h ř e j i v ý d o j e m : povznesení a radost. Opus bonům s e h l á s í jménem k F l o r i a n o v u Dobrému d í l u , 30š n e p ř e k v a p í í j e h o d u š í j e b ř e v n o v s k ý o p a t A n a s t á z Opasek, t č . v e m i g r a c i . V y š l a tam u ž dvě j i n á o p u s c ^ l a J . Z v ě ř i n y s "Odvaha b ý t c i r k v í " a " D i a l o g o v í ř e " ( k o r e s p o n d e n c e s Evou K a n t ů r k o v o u ) . Z d a l š í c h s i z a s l o u ž í p o z o r n o s t n a p ř . "Význam J . s e f a F l o r i a n a " od A n d r e j e S t a n k o v i č e a v e l m i a k t u á l n í " E t i k a s o l i d a r i t y " od p o l s k é h o f i l o z o f a J o z e f a T i s c h n e r a , d á l e p r ó z a M i l o s l a v y Holubové " Ž i v o t p o s m r t n ý " a ' k á s n ě a p r ó z y " Zdenka R o t r e k l a i n e v š e d n í h i s t o r i c k ý "Monolog o č e s k é zenii" o d Wlj-lyho L o r e n z e „ —

0

n e m o c i

a

u m í r á n í

Moderní t e c h n i z o v a n á m e d i c í n a o d v á ž í cesea&ébo do s v ý c h d í l e n z d r a v í a d o k á ž e s j e h o t ě l e m d i v y . P ř i t o m š e t ř í p ř í b u z n ý m n e r v y i č a s a e n e r g í ^ . k b u d o v á n í v l a o t n . : *n< š t ě s t í . A t a k člověk stůně u p r o s t ř e d p ř í s t r o j ů obsluhovaných s p e c i a l i s t y a v n ě j t ě ž š í c h c h v í l í c h ž i v o t a j e o p u š t ě n * V m a t e r i a l i s t i c k é m scai&Iismu. i c í r k v í , k t e r á má do t ě c h z a ř í z e n í p ř í s t u p j e n i l e g á l n ě T u t o n e l i d s k o u s t r á n k u s o u č a s n é h o humanismu p r u d c e o s v ě t l i I - ro'-iu 1969 a m e r i c k á l é k a ř k a E l i s ab e t h R u b l e r o v á - "-osso yá Imihou 0 s m r t i a u m í r á n í ý k ^ u ^ t h and l y i n g , německy I n t e r v i e v / s m i t S t e r b ^ n d ^ n , česiíy j e n v s a m i z d a t o v é m r u k o p i s e ) , k t e r á o b l e t ě l a s v ě t a z a b u š i l a n a svšdo.tní n e j e n z d r a v o t n í k k , č u t o r k a s v é téma d á l e r o z v e d l a v k n i z e O t á z k y a o d p o v ě d i o s m r t i a u m í r á n í a da.i - h p o z o r u h o d n ý c h p r a c í c h . Od t é doby n a r o s t l a l i t e r a t u r a v e s v ě t ě do n e p ř e h l e d n á ^ pR,ul p e c k e r , V o l k e r E i d f v y d . ) , B ei t un g,, yo n., S chp s r ! T a n k en und St e r b end s n . G-runevíald, í í a i n z 1984, 223 s t r . . T e n t o s b o r n í k p o d á v á n e o b y č e j n ě cenný s o u h r n " p r a k t i c k ý c h z k u š e n o s t í a vědeckých r e f l e x í " n a současné ú r o v n i . Autoři z oborů: medicína, z d r a v o t n í péče, p s y c h o l o g i e , s o c i á l n í g e r o n t o l o g i e , právo, p a s t o r á l k a , t e o l o g i e , f i l o s o f i e a p e d a g o g i k a p o j e d n á v a j í o p é č i o t ě ž c e nemocná a u m í r a j í c í do p l a s t i c k é . š í ř k y i do k ř e s t a n s k é a h u m a n i s t i c k é h l o u b ' y . Z k o n k r é t n í c h t é m a t í ú k o l p r o v š e c h r y ^ l i d s k á b l í z k o s t , ú c t a k ne;nořnému; u m í r a j í c í d ě t i , s d ě l e n í p r a v d y , p r a v á ú t ě c h a , s m y s l u t r p e n í ^ p ř i j e t í s m r t i , p ř e l i l e d l i t e r a t u r y . Kdyby ' m i h a mohla v y j í t č e ^ z n a m e n a l a by v e l m i mnoho n e j e n p r o c í r k e v n í p a s t o r a c i , a l e i p r o z k v a l i t n ě n í z d r a v o t n i c k é a veškeré páče o u m í r a j í c í , t j . o nás všechny, U n á s v y c í t i l a š k o d l i v o s t t a b u i z a r e s m r t i k" n i c k á p s y c h o l o ž k a R ^ r PhDr H e l e r a H a š k y v c o y á a rol*m 19*75 p r o r a z i l a v e ř e j n é -"""¿ní S l í b o u Hub ž i v o t a — l í c s m r t i . J s o u t o s p í š e sondy do p r o b l e m a t i k y t ě ž c e n-;,.. ^ . / k i a j e j i c h z d r a v o t n í k ů , b l í ž e j e p ř i - h l á d n u t o k e u t h a n a s i i a t r a n s p l a n t a c í m , 0 d e s e t l e t z r a l e j š í j e j e j í Spoutaný ž i v o t ^ 1985) " S t e j n ě č t i v ě , a l e s o u s t a v n ě j i , r a z á k l a d ě b o h a t é l i u e r a t u r y a v l a s t n í c h z k u š e n o s t í , r o z v í j í pásmo . ."ormaeí o p a c i e n t e c h a m e d i c í n ě , s p o j e n é úvahami, z á v ě r y a d o p o r u č e n í m i lékařům? ^:^cientům i .InomL'koliv^ B e r e n a vědomí l i t e r a t u r u bež v ě t š í c h zábran, v č e t n ě nemarxiLitických f i l o z o f ů a k ř e s t a n s k ý c h a u t o r ů ( n a p ř . s b ó m í k B o l e s t a n a d ě j e vydaný Vyšehradem 1971)* O z n a č u j e s e z a a t e i s t k u a ř í k á , ž e c e s t y v ě ř í c í c h k e s m í r u s e s m r t í j í j s o u c i z í ( a p r o t o l í č í j e n ce&ty n e v ě ř í c í c h ) , což j e z n á t z n e d o s t p o u č e n ý c h zmínek o p o s t o j i v í r y . P ř e s t o d o p o r u č u j e c i t l i v ě r e s p e k t o v a t v ě ř í c í a n e p o k o u š e t s e j e o s v í t i t vědockým s v ě t o v ý m n á z o r e m . ( T o t o p r a v i d l o ,

dodávám; p..Latí s t e j n ě v ů č i n e v ě ř í c í m , n a p ř . m a t k a T e r e z i e K a l k a t s k á j e s a m o z ř e j m ě d o d r ž u j e o d z a č á t k u . ) Budoucímu p a c i e n t o v i p ř i p o m í n á p o v i n n o s t dávno p ř e d e m ' ' t á z a t .se oprav-iov.e a v n i t ř n ě , j a k t u j e v e s v ě t ě a j a k ý s v ě t j e k o l e m n ě j . N e u č í n í - l i t a k r-.ebc z ů s t a n e n a p o v r c h u č i n ě k d e v p ů l i c e s t y , r o z e h r a j e v e c h v í l í c h n o u z e z á k o n i t ě p o d i v n o u hru.; J e t o h r a n a " k u s " v í r y a " k u s " n e v í r y a o n s e p r o p a d á n ě k d e mezi t í m do j i s t ý c h n e j i s t o t . " P ř e s a b s e n c i n á b o ž e n s k á r o v i n y j e k n i h a u ž i t e č n á p r o p a s t o r a c i . T o t é ž p l c ^ ř ' o s . o r n í k u z NDRt Kay Blumenthal—Barh,- a k o l e k t i v s K a p i t o l y z t h a n a t o l o k d e . (Orig* -^1.; letr-euun.g S t - e r b e n d e r - P e c e o u m í r a j í c í . ) — B e r l i n 1982, P r a h a 1 9 8 ? , Po p o s t o j í c h k s m r t i v d ě j i n á c h a j e j í b i o l o g i c k á s t r á n c e n á s l e d u j í z á s a d y p á če o u m í r a j í c í ve s t r u č n ý c h , a l e v ý s t i ž n ý c h p o h l e d e c h , n a p ř . p o s t o j e o š e t ř u j í c í c h , " chování 'cmírajících, rozhovor s nimi; f á z e umírání, t e r a p e u t i c k ý n i h i l i s m u s atd* " P o j e d n á v á s e také* o u m í r á n í doma a v d o m o v e c h . D o p o r u č u j e s e s n a h a o p o r o z u m ě n í a l i d s k ý p ř i s t u p . V p r á v n í k a p i t o l c e ; d o p l n ě n é o č s l . normy? s e m j . v a r u j e p ř e d e u t h a .nasií,, Z českých autorů s i z a s l o u ž í pozornost především psycholog doc. Jaro Křivohlavy, k t e r ý ' s i v š í m á s o c i á l n í k o m u n i k a c e v e z d r a v o t n i c t v í a p o m o c i nemocným v m e z n í c h s i tuacích.

- q.XaliRa..

p sy elip s o u . P r a h u l/*;87

V e d l e v y s o c e d o p o r u š e n í k o d n é ; ^ i e poneícud p a t e t i c k é a p ř í l i š i d e a l i z u j í c í a e s t e L i . z u j í c í k n í ž k y E-^y S y ř i š ^ o v é I m a g i n á r n í s v ě t ( d v ě v y d á n í v 7 0 . l e t e c h ) , s t o j í v o b l a s t i i n f o r m a c í o p s y c h ó z á c h a p s y c h o t i c í c h r o z h o d n ě za p ř e č t e n í k n i h a MUDr. P h D r . Kariila, K a l i n y C S c . A n e j e n z a p ř e č t e n í : může s e s t á t t r v a l e p o t ř e b n ý m t e x t e m p r o -toho, I d c s e m u s í nebo může nebo c h c e p s y c h o t i k ů m ( č i p s y c h o t i k o v i ) v í c e v ě n o v a t . Má p ě t Č á s t í í Co j e p s y c h ó z a ? JaJ.^ p r o b í h á l é č e n í ? Co může d ě l a t r o d i n a ? J a k ' s e d o s t a t k ž i v o t u ? Jak p ř i p r a v o v a t budoucnost? J e v n í úspěšně rozvinuto celá spektrum probleEtů;- s n i s i i ž s e p s y c h o t i k a l i d e k o l e m n ě h o s e t k a j í . O r i e n t a c e , k t e r o u d á v á , j e p r o p r a c o v a n á , s t ř í z l i v á a r e a l i s t i c k á ? j e v y z n a č e n a h u m a n i s t i c k ý m rámcem; z a k o t v e n ý m v - t e o r e t i c k ý c h i praktických poznatcích moderní.komplexní t e r a p i e psychóz. Na r o z d í l o d p u b l i k a c í , ^ t e r é k t o m u t o t é m a t u u n á s v y š l y , j e p ů v o d n ě u r č e n a p s y l o t i k ů m samým. To j i z a v a z u j e k z á s a d n í p r a v d i v o s t i : v t e x t u - n e n a j d e m e i d e a l i z a . e e ,' r e s t ř e d i p s y c h i a t r i c k ý c h l é č e b e n F, j i n á z j e d n o d u š o v á n í . Krtí žku v š a k Čtou n e j e n o n i . I o d b o r ň m c i v n í n a c h á z e j í s p o l e č n o u " l i d s k o u ' ^ ř e č s e svými p a c i e n t y a s l i d m i p a c i e n t ů m b l í z k ý m i t. -

L-''

á s ^ k .Y-^k-kl^^íákk k i c t a . 1'Craków - Vřarszawa 1985 .Báhem p o s l e d n í c h 20 l e t v y r o s t l J e a n V a n i e r v j e d n u z v e l k ý c h o s o b n o s t í k ř e s ť a n s k é . á i a ^ p . n i e svým o r i g i n á l n í m d í l e m l á s k y k b r a t ř í m n e j m e n š í m - l i d e m m e n t á l n ě p o s t i ženým, N e n í t o . ^ m ě z a n i ř e h o l n í k , a č měl k o b o j í m u b l í z k o , a l e k a t o l i c k ý l a i k . ž i j í c í v " c e l i b á t e . N a r o d i l s e 1 9 2 8 j a k o s y n g u v e r n é r a K a n a d y . Od m l á d í s l o u ž i l v e v á l e č n é m n á m o ř n i c t v u . Duchovně ho p r o b u d i l b r a t r ů v v s t u p k t r a p i 3 t ů m . D a l š í l é t a p r o ž i l v k ř e s ¿".nskéií. s p o l e č e n s t v í u P a ř í ž e , v e F a t i m Š a n a r ů z n ý o m í s t e c h . Po d o k t o r á t u f i l o z o e v P a ř i ž í 1962 z a č a l p ř e d n á š e t n a u n i v e r z i t ě v T o r o n t u ^ P ř i n á v š t ě v ě v e F r a n c i í r , .1964 "sě s e č k a l s m e n t á l n ě p o s t i ž e n ý m i l i d m i a r o z b o d l s e t á c o v ý m v ě n o v a t s v ů j ž i v o t ^ . D v a - s i v z a l j a k o s p o l u b y d l í c í , a : t á k v z n i k l a Ar.-ůha ( l ^ A r c i i e ) . Typ " r o d i n n é h o " s o u ž i t í p o s t i ž e n ý c h ' a z d r a v ý c h s e o s v š ^ " . " - z a č a l š í ř i t po s v ě t ě . - P o d s t a t n ý m j e h o p r v k e m j e ž i v o t z v í r y a v k ř e s t a n - *ém u r a r r s t v í . P ř i p o u t i . d o L u r d d a l s p o l u s M a r i í l e l e n c u A ^ t h i e u o v o u p o d n ě t k e vzn.. . j p a r a l e l n í h o h n u t í V í r a a._sv_ětio- ( F o i e t L u m i ě r e ) , j Ž . t a k ě rycl'Ae z a k o t v i l o ve v š e c h s v ě t a d í l e c h . J s o u t o s p o l e č e n s t v í , s l o ž e n á z p o s t i ž n ý c n , j e j i c h r o d i č ů a p ř á t e l ( h l a v n ě m l a d ý c h ) , k t e r á s e s c h á z e j í k vzájemnému obo-. j o v á n í . Z r o z s á M . é h o l i t e r á r n í h o d í l a J . Va n i e r a v y d a l i v P o l s k u uvedený výbor k r - . k s t a t í pro p r v n í s e z n á m e n í / a l e v z á p ě t í jeho- d a l š í 3 k n i h y , n a p ř . o l á s c e , sexu a d u c h o v n í . p l o d n o s t i p o s t i ž e n ý c h . V P o l s k u b y l o r . 1985 a s i 30 s p o l e č e n s t v í V í r a a ň : é b l o , v e s v ě t ě k o l e m 500?

= J A N

?

O

R

T

KRO N Š T ADT SKÝ i-Rcbael

R -

á

T

p R Í

Y

"

T E L

C R U D ÁIL&

.

<

Marsch'OP

J a n S e r g i j e V ; známý v Rusk^ j a k o J a n . ř ř ^ n š t a d t s k ý nebe p r o s t ě o t e c J a n , s e n á r o d i l v r o c e 1829 j a k o syn v e n k o v s k é h o ž a l m i s t y v o k o í í . ' ¿ r c h a n g e l e k a n a S i b i ř i a v y r ů s t a l k a i n - v t r p k é bídě<= T e p r v e d e s e t i l e t ý n a s t o u p i l d í ^ y velkým o b ě t e m r o d i č ů do l i d o v é Š k o l y ^ p a k b y l j sko s t i p p d 3 s t a n a t e o l o g i c k é m s e m i n á ř i v A r c h a n g é l s k u a n a k o n e c n a A k a d e m i i v P e t n j h r a d Š Tam ho v r o c e 1355 - v y s v ě t i l i n a k n ě z e . . p r a v o s l a v né. c í r k v e a. j m e n o v a l i f a r á ř e m k a t e d r á l y s v a t é h o O n d ř e j e v I r o n š t a d t u ( 3 0 km o d - P e t r o h r a d u ) ; k d e p ů s o b i l 53 l e t . . P ř i v s t u p u do k a t e d r á l y s p a t ř i l s t e j n ý i k o n o s t a s , j a k ý v i d ě l p ř e d l é t y v e s n u . Uvědomil s i , že ho zde Bůh c h c e m i t . í&-onštadt b y l t e h d y znám j a k o p ř í s t a v n í a p r ů m y s l o v é město? p ř e d e v š í m a l e j a k o m ě s t o , v e k t e r é m b y l i v e v y h n a n s t v í p i j á c i , t u l á c i , z l o č i n c i ? k t e ř í s p í š p o k r a č o v a l i v n a v y k l é m z p ů s o b u ž i v o t a , n e ž aby ř á d n ě p r a c o ...vali a v y c h ó n í á v a l i s t e j n ě i s v é d ě t i . J i m p a t ř i l a l á s k a o t c e J a n a od z a č á t k u . O b k l o p o v a l i hb po j i t ř n í b o h o s l u ž b ě , j i m v ě n o v a l svá s í l y , š a t y a d o k o n c e o b u v . Do j e j i c h h l i n ě n ý c h c h a t r č í a sklepů p ř i c h á z e l bos, p ř i n á š e l jim chléb, a l e především lásku a B o ž í s l o v o c J e h o p r o s t ř e d n i c t v í m mohl b ý t Bůh p ř í t o m e n mezi t ě m i , k t e r é b o h a t í a s l u š n í p ř e h l í ž e l i a vyhýbali se jim, . 2 5 l e t p ů s o b i l o t e c J a n t a k t o k.mrycět. Z d a l e k a n e v š i c h n i z 30 0 0 0 o b y v a t e l K r o n š t a d t u s e h n e d o b r á t i l i . í á M z í m ě l i z n o v é h o k n ě z e s p í š p o p i t y že j e o h r o ž u j e v j e j i c h z v y k l o s t e c h ? p ř e d e v š í m v j e j i c h l h o s t e j n o s t i ' k Bohu a k chudým. O t e c J a n a l e b r z ý d o b y l srd^.e de^ *k J e k nim č a s t o l a s k a v ě j š í &ex r o d i č e . . . D ě t i p r o s t ě b ě ž í z a n í m — a* r o d i č e z a h a n b e n ě n á s l e d u j í c P r o mnohé j e t o c e s t a o b r á c e n í : d ě t i j i ž v ě d í o e v a n g e l i u mnohem v í c e n e ž r o d i č e a s n a ž í . s e j e t a k é č í t ^ O t e c J a n u č í r a d i č e a d ě t i hluboké modlitbě. "Rozhodující aby s r d c e b y l o b l í z k o u B o h a . Musí v n í m a t p r a v d u t o h o , co v y s l o v u j e , musí v ř e l e t o u ž i t po tom. o č p r o s í k Pán v y s l y š í a s p l n í k a ž d é ' s l o v o n a š í m o d l i t b y j p o k u d j d e z e srdcM. Nase v l a s t n í ž v a t l á n í ho z v l á š t t ě š í . -Řekneme n ě k o l i k málo v ř e l ý c h s l o v , a l e z a ž i j e m e b l a ž e n o s t j a k o p ř i ž á d n é j i n é v y t r v a l é Baodlitbě^" -. . < J e h o ž i v o t * s n e j c h u d š í m i a n e j z p u s t l e j š í m i j a k o Výraz l á s k y , k t e r o u , mu z j s v i l Bůh, n e z ů s t a l ovšem boz o d p o r u c í r k e v n í c h a s t á t n í c h ů r a ď k P o l i c i i n e b y l o m i l é , ž e s e , u j í m a l : l i d í bez p ř í s t ř e š í a z l o č i n c ů . O s t a t n í k n ě ž í ho o b v i n i l i , ž e z a n e d b á v á " :rvé. p o v i n n o s t i ; vede neuspořádaný ž i v o t , a t é ž ze c t i ž á d o s t i v o s t i a s e k t á ř s t v í , ,* B i s k u p , ho k á r a l z a . j e h o n e o b v y k l e p ř í s n o u k á z e ň v j í d l e a s p á n k u . Až 20 h o d i n d e n n ě b y l o t e c J a n n a nohou, n a j í d l o mu s o t v a z ů s t á v a l č a s . - Jeho manželka Alžběta p o d a l a ¿ ^ o b u o rozvod. Otec Jan j i a l e dokázal p ř e s v ě d č i t , aby s ním s l o u ž i l a Pánu j a k o s e s t r a s b r a t r e m . S p o l e č n ě v y c h o v á v a j í n e m a j e t n o u n e t e ř . . S p o l e č n ě z ř i z u j í v ro.^e 1 8 8 1 "Dum p r a c o v i t o s t i " p r o J í d i b e z p ř í s t ř ě š í , . m l á dež a d ě t i ? . B y l y v něm u č i h n í d í l n y , b e z p l a t n á š k o l y a gkolísy, k u r p y p r o , d a l š í v z d ě lavana dospělých, knihknpentví? t i s k á m ^ lékařská praxe, starobinec a t é ž zahradn i c t v í p r a v l a n b n í zásobením P o z d ě j i p o v s t a l j ^ š t ě p o u t n i c M ú t u l e k p r o v š e c h n y , k t e ř í "k o t c i J a n o v i p r o u d i l i z c e l é h o R u s k a . .. . Tento_: dům.sá^p. o. s o b ě b y l n a f a r n o s t 19„ s t o l e t í z a ř í z e n í m p ř e s a h u j í c í m meze b o h a t s t v í m s v é . n a b í d k y - S t a l s e a l e po c e l á zemi známým svým duchem m o d l i t b y a l á s k y , k^-erý .zde. p a n o v a l , a u z d r a v e n í m i , k t e r á b r z y p a t ř i l a k e všednímu d n i * J e d e n l é k a ř . ,b.yl u z d r a v e n z e s l e p o t y , j e d n a k n ě ž n a z e z á n ě t u mozkových b l á n , j e d e n k n í ž e z o c h r n u t i y j e d e n č l o v ě k . s m r t e l n ě zraněný p ř i d ů l n í m n e š t ě s t í b y l modlitbou- n a v r á c e n k ž i v o t u . Otec Jan uzdravoval t r u d n o n y s l r . ^ e p i l e p t i k y , l i d i * z á v i s l é na a l k o h o l u . Rozhoduj í c í u z d r a v u j í c í s k u t e č n o s t í b y l a p ř i t o m Pro n ě j e u c h a r i s t i e ^ nemocní m a j í l i t o v a t - s v ý c h ' h ř í c h ů , ' , p ř i j m o u t v e č e ř i P á n ě , a J e ž í š j e u z d r a v í -- t á k j i m * t o k á z a l . . O t e c J s n měl i o ^ r p o z n á n í . B y l s c h o p e n č í s t v d u š í c h , . . . o s l o v o v a l jménem l i d i , k t e r é n e z n a l a m l u v i l k nim o j ' e j i . c h p r o b l é m e c h a v ě t S l n o u ; * t é ž o j e j i c h ř e š e n í . J e d n o m u d ů s t c j n í ^ v i , k t e r é h o t í m r o z e s m á l , ř e k l , že bi;de s t t ü - o v a t t e o l o g i i a s t a n e '

" 50

r

.. - ' .-.

k

<

-

s e knězem a b i s k u p e m ; t o s e p a k záhy s t a l o . Jednomu neznámému o b c h o d n í k o v i ř e k l , ž e n e b y l * ' Í 7 l'u:< j -_,ovŠdi a ž e by s e mě?, " p ř i p r a v i t " t O b c h o d n í k s e v y z p o v í d a l y p ř i j a l v e č e ř i Páně a dva t ý d n y n a t o p o k o j n ě zemřel na s e l h á n í ' s r d c e O t e c J a n o b d r ž e l m i l i o n y v d a r e c h od b o h a t ý c h i c n u c ý c t . \iic s i n e n e c h a l ¡pro s e b e . V K r o n š i a d t u v y r o s t l a díl^y j e h o i n i c i a t i v ě c e l á s í d l i š t ě a v R u s k u č t y ř i n o ./ě k l á š t e r y . Svou p é č i a m o ď . t t b u v ě n o v a l a l e j e š t ě d a l š í m o b l a s t e m . ** Od r o k u 1890 j e z d i l t é m ě ř k a ž d ý r o k n a p ř í č Ruskem do s v é s i b i ř s k á v l a s t i , do v e s n i c e S u r a . Tam b u d o v a l k o s t e l , školí*;, ž e n s k ý k l á š t e r ? c i h e l n u , p i l u , ' m l ý n , konzumn í družstvo a poskytl obci v l a s t n í parník k bezplatné dopravě"zboží. Nenavštěvoval j e n t u t o v z d á l e n o u v e s n i c i - . V e ' v š e c h v e l k ý c h m ě s t e c h Ru^ka ho o s l a v o v a l y ' davy l i d u a - t a k é " v e l i č i n y " . - . c í r k v e a s t á t u . V r o c e 1894 musel mít v j e v ě bohoslužbu pod š i rým nebem, p r o t o ž e k o s t e l n e s t a č i l . P o č e t v ě ř í c í c h o d h a d o v a l i n a 60 OOO--V'''říjnu '1894 b y l n a p ř á n í c a r a A l e x a n d r a I I I . p ř í t o m e n n a Krymu p ř i j e h o s m r t i , měsíc p o z d ě j i n a s v a t b ě j e h o n á s t u p c e Jiiidailí í . k v P e t r o h r a d ě . ' v r o c e ' 1 8 9 5 p ř i k o r u n o v a c i v Moskvě. .. Denně d o s t á v a l až 500 p e n ě ž n í c h z á s i l e k a a ž 6000 d o p i s ů . K l a d l j e do o l t á ř n í "ko p r o s t o r u a m o d l i l s e z a t y t o z á l e ž i t o s t i . 3Aioho z n i c h p o z n a l ^ b e z o t e v ř e n í d o p i s u . Na j e h o b o h o s l u ž b á c h u s v . O n d ř e j e v X r o n g t a d t u b y l o p ř í t o m n o d e n n ě kolem* 5000 l i d í . Vždy znovu j i m k á z a l o u č e d n i c t v í v h l o u b i s r d c e , že j e t ř e b a s e u č i t V i d ě t , c h á p a t a m i l o v a t Srdcem a n e n e c h a t s e k l a m a t v n ě j š í m zj-evem l i d í a v ě c í . O s t ř e s e obracel p r o t i materialismu a nadcházejícímu ateismu, a l e především p r o t i p ř í l i š r o zumářským f o r m á m z b o ž n o s t i a b o h o s l u ž b y . P o s ď í v a l i s e mu -=, h a n o p i s e c h , v y h r o ž o v a l i mu. s m r t í ; z m l á t i l i h o . On svým n e p ř á t e l ů m d ě k o v a l z a p r o n á s l e d o v á n í a. v e ř e j n ě s e z a ne modlila . - . - . . ..* V 7 5 - r o c e ž i v o t a p r a c o v a l o-cec J a n a s i 20 h o d i n dean-a j o d n a a ž d v ě h o d i n y s p á n k u mu m u s e l y s t a č i t . 'Tehdy ho z a č a l y o p o u š t ě t s í l y . T r p ě l s t á l ý m i ' b o l e s t n i z a -Udku, j s d l s o t v a v í c e - pracovál**.-Ze u á l ^ ^ č e r p a n ý s e o d v l e k l v r o c e 1 9 0 8 do k u p o l e k a t e d r á l y v k r o n s t a d t u , ' k t ě r o u 15 -'.ot b u d o v a l a p o s l a l o . i r o v i z p r á v u , v e k t e 'i*é v y j á d ř i l r a d o s t zó z d a ř i l é h o d i l a ^ 0 -¿ři m š ^ í ^ e p o z d ě j i xůrbev. S p l n i l o s e j e h o p r o r o c t v í * "Až b u d e t a t o k a t e d r á l a d o k o n č e n a , n e . ;du j.i! ž ' m e 2 i ž i v ý m i . " 0 . Popp, D i e G r o e ^ e n d e s G l a u b e n s ,

MONUMENT

198^

' V Ě R N O S T I

255-259

-

ř A R D I N Á L

S L 1 P Y J

'

--"-Známe o s u d p r a ž s t é h o a r c i b i s k u p a , k a r d i n á l a B e r a n a , r t e r y po ^ l e t e c h v n a c i s t i c m k o n c e n t r a č n í m t á b o ř e , k r á t k é m p ů s o b e n í a 16 l e t e c h i n t ^ r r a c e b-** o d s u n u t do Ř í m a . --^dŠl j s e m f o t o g r a f i i z doby 4 - z a s e d á n í Druhého v a t i k á n s eho k o n c i l u r o k u 1 9 6 5 : s e t k á n í B e r a n a s e Slipým_ Dva p o d o b n é o s u d y , d v a p o d o b n ě s i l n i t r e s t a n é a. p a s t ý ř i . IkvOtní dráha Ivovského a r c i b i s k u p a b y l a j e š t ě o něco d t a m a t k č t ě j š í .

.

Josyf S 1 i p y j měl š t ě s t í n a ? r o d i č e , k t e ř í eu kromě f y z i c k é z d a t n o s t i a i n t e l i g e n c e d a l i i výchovu o r i ' . . t o výše než na s v ě k ^ é d í l e . Narodil s e - 17^ ú n o r a 1892 v j e d n o m m ě s t e č k u Z a p a d n i ¡J^m-ajiny. Po s t u d i í c h f i l o z o f i e a t e o l o g i e v e Lvově ( u l ^ e j i n s k y L v i v ) a v I n n s b r u c k u b y l r . 1 9 1 7 v y s v ě c e n n a r.měze; p o k r a č o v a l ř s t u d i í c h t a m a paJ' v Římě do r . 1 9 2 2 . Ve I v o v ě p í i p ř e d n ^ í š e l t e o l o g i i , s t a l s e p o ^ p n ě regentem semináře a r e k t o r e m teo3.e-tcké akade.3Íe, o s v ě d č i l se j a k o t e o l o g i e ^ - u b l i c i s t a v e l k é h o r o z h l e d u . Když s t a r ý IvovBký m e t r o p o l i t a ' S e p t y c k y j p o ž á d a l v Římě ^r k o a d j u t o r a j n e b y l o o v ý b ě r u p o c h y b ; 22 <; p r o s i n c e 2 939 d o s l a l J o s y f S l i p y j b i s k u p s k é '.včeeni-. Za h e ^ l o s i v y b r a l P e r a r p e r a ad a s t r a - T v r d o u c e s t o u k v ý š i n á m . T a c e s t a ^ n a s t a l a , b r z y , n e b o t po p o r á ž c e P o l s k a 1939 b y l a H a l i č o b s a z e n a S o v ě t y a. t i . . . z a h á j i l i . ú t l a k k a t o l í k ů v ý c h o d n í h o o b ř a d u . Sám b i s k u p S l i p y j s t á l už p ř e d p o p r a v č í Č e t o u , c l e ^ b y l z a c h r á n ě n . Do p ř í c h o d u n a c i s t ů 1 9 4 1 s t a č i l i S o v ě t i d í p e r t o v a t n a t ř i č t v r t ě i . t i o h u . o b y v a t e l Z á p a d n í U'-.fr-ajiny, k tomu z a v ř í t nebo z a v r a ž d i t t u c t y k n ě ž í . Po k r á t t ... o d d e c h u n a s t o u p i l německý t e r o r , j e š t ě h o r š í , po v y h n á n í N š n . c ů , r . 1 9 4 4 z e m ř e l . ^ j t y c k y j a S l i p y j se s t a l jeho nástupcem.

Nový m e t r o p o l i t a p o s l a l v z á p ě t í d e i - n . a c i áo M o s k v y . - T a s i c e u z n a l . a . d í r a j i n s J ^ u c í r k e v s e S l i p ý m v č e l e , a l e s p o " j . av'*:em, aby p o h n u l bojovník;.' z a s l o b o d u U k r a j i n y k u k o n č e n í b o j e * Když t o S l i p y j n e j o h l p ř i j m o u t , d o š l o k t o t á l n í p e r z e k u c i - U v ě z n ě ným Icněžím p ř e d l o ž i l i v o l b u ? b u d s e p ř i p o j i t k p r a v o s l a v n ý m , nebo s e n e c h a t o d s o u d i t j a k o . " f a š i s t i č t í a g e n t i " á 7 t é době p o s l a l moskevský p a t r i a r c h a A l e x e j k a t o l i c ^ kým v ě ř í c í m " p a s t ý ř s k ý l i s t " s e s d ě l e n í m , ž e j e j e j i c h p a s t ý ř i n e c h a l i n a h o l i č k á c h , 300 s t a t e č n ý c h k n ě ž í p r o t e s t o v a l o u m i n i s t r a ^ b l o t o v a a ž á d a l i p r o p u š t ě n í s v ý c h b i s kupů'. Marně* M e t r o p o l i t a S l i p y j b y l o d v e z e n do K i j e v a ( I & j i v ) a p ř i j e l e n o čním v ý s l e c h u d o s t a l n a b í d k u , ž e by mohl b ý t p r a v o s l a v n ý m m e t r o p o l i t o u v Lí j e v ě . Z ů s t a l pevný s t e j n ě jako o s t a t n í jeho b i s k u p š t í s p o l u b r a t ř i . F a r n o s t i p ř e v z a l i p r a v o s l a v n í , k l á š t e r y a školy byly zrušeny. Polovina kněží byla ve vězení, p ě t i n a Odvlečena p r y č . Po o d s o u z e n í n a 3 l e t v e z e n í a n u c e n ý c h p r a c í z a č a l o j e h o p u t o v á n í po s i b i ř s k ý c h t á b o r e c h . Ve s v é z á v ě t i p í š e , ž e v t ě c h l e t e c h m u s á l v y t r p ě t " n e k o n e č n é y / s l e c h y a . š p i c l o v á n í , m o r á l n í a f y z i c k é t ý r á n í , p o n i ž o v á n í , m u č e n í a v y h l a d o v ě n í " . D v a k r á t ho z a c h r á n i l i p ř e d j i s t o u s m r t í s p o l u v ě z n i . Jednou, když celý týden d o s t á v a l k ^ j í d l u d e n n ě j e n j e d n u r y b i č k u a po p ř í c h o d u z v ý s l e c h u s e z h r o u t i l , a k n d o v a l i v ě z ň o v é t ř i h o d i n y í " T e p l o u vodu p r o d ě d u ! " T e p r v e p a k s e d a l i s t r á ž c i o b m ě k č i t a S l i p y j b y l z a c h r á n ě n . J i n d y b y l a s k u p i n a v ě z ň ů nacpána, n a u r č i t o u dobu do p r o s t o r u s t a k malým otvorem; že t o ně"?teří n e p ř e ž i l i , .ale s t a r é h o m e t r o p o l i t u s p o l u v ě z n i pokaždé, když o m d l e l , p ř i s u n u l i pod o k é n k o , a t í m ho z a c h r á n i l i . 1953 d o s t a l h n e d d a l š í t r e s í 5 r e ků a po n i c h z a s e 4 r o k y n u c e n ý c h p f a c í ? 1962 n á s l e d o v a l č t v r t ý t r e s t - b y l p o s l á n do M o r d o v i e , "odkud s e n i k d o n e v r a c í " , p r o t o ž e " u m í r á p ř i r o z e n o u s m r t i " ? V t e m ž e r o c e s e p o k u s i l a s o v ě t s k á .1333 z í s k a t ho n a b í d k o u s t o l c e p a t r i a r c h y Moskvy a c e l é R u s i . M e z i t í m s e v š a k p o d a ř i l o p a p e ž i J a n u X X I I I . vymoci o d C b r u š č o v a j e ho p r o p u š t ě n í . P r á v ě k d y ž l e ž e l nemocen, p ř i š e l k němu d o z o r č í s o t á z ' : o u " J a k s e v e e s t a ř í k u ? " , p o s l a l ho n a p o s t e l , d a l mu d o n é s t p o l é v k u a o d e s l a l do Moskvy. 9 . ú n o r a 1963 s e o c t l v Římě a d r u h ý d e n o b j a l p a p e ž k a r d i n á l a "svého s r d r t i " -- j m e n o v a l ho "n p e t t o " u ž r o k u 1 9 6 0 . Ranou p r o nebo b y l o z j i š t ě n í , ž e s e nemůže v r á t i t k s v é mu s t á d u . V z a l t o v š a k j a k o ú k o l od j^oha^ p r a c o v a t k o s v o b o z e n í c í r k e e doma a r o z v í j e t n á b o ž e n s k ý ž i v o t u k r a j i n s k ý c h . e a t o l í ^ ů v e s v ě t e . Na 2 . z a s e d á n í k o n c i l u p r o m l u v i l h n e d 'v p r v n í den 1 1 . ř í j n a 1963 ^ V 1 ^ e 1965 b y l v e ř e j n ě k r e o v á n k a r d i n á l e m . V Římě s e mu p o d a ř i l o už r . naložit Ukrajinskou katolickou univerzitu a - e 5 9 v y s v ě t i t nově p o s t a v e n o u k a t e d r á l u Svatá M o u d r o s t i , N e p ř e s t á v a l o b r a c e t pozort.' st 3 v ě t o v é v e ř e j n o s t i n a svou c í r k e v v U k r a j i n ě , n a u t r p e n í a v ě r n o s t 4 m i l i ó n ů ' e í c í c h s t a j n ý m i biskupy a k n ě ž í m i . P r o k á z a l , že spolu s d a l š í m i miliony v c i z i n ě . ^ r í t a t o c í r k e v pravou p a r t i k u l á r n í c í r k e v ve s p o j e n í s nástupcem P e t r a . Za ' í k a n o n i c k o u h l a v u ho u z n a l p a p e ž P a v e l V I . - j m e n o v a l ho velkým a r c i b i s k u p e m , '- - ýýy^L k d y s i t i t u l k i j e v s k é h o m e t r o p o l i t y . J a n P a v e l I I . j e h o p r a v o m e e i j e š t ě r o s n n o s i l . o s o b n ě s e ú č a s t n i l synodu 1 5 u k r a j i n s k ý c h b i s k u p ů z e svobodného s v ě t a , jemuž S l i p y j p ř e d s e d a l , a l e t i t u l p a t r i a r c h y - jaký m a j í hlavy j i n ý c h sjednocených východn í c h c í r k v í - mu n e p o s k y t l z ř e j m ě z e z á v a ž n ý c h o h l e d ů n a r o z v í j e j í c í sbližování s p ř a v e g í a v n ý m i c í r k v e m i ZoyŽ S l i p y j 7 . z á ř í 1984 - d v a a d e v a ů e s á t i l eeý - v Říme z e - ě e l , p a p e ž p ř i r e k v i e m ř e k l i ' ' K a r d i n á l S l i p y j n a c h á z e l v ž d y v K ř i s t e s í l u b ý t mužem n e o b l o m n é v í r y , p a s t ý ř e m p e v n á o d v a h y , svědkem h r d i n s k é v ě r n o s t i , c í r k e v n í o s o b n o s t i e r v n í h o ř á d u . Nikc^y nebudeme moci zapomenout p o u č e n í , j e ž nám d a l svým c e l ý m ž i v o t e m . " Nástupce tohoto velkého svědka v í r y , Ivovský velký a r c i b i s k u p k a r d i n á l p r o s l a v I v a n L- u b a č i v s k y j , v y d a l 3 . ú n o r a 1 9 3 3 v Římě dokument P r o n e m o r i a , n a j e h o ž p o č á t k u se - o f e r u j e o s t a v u u k r a j i n s k é k a t o l i c k é c í r k v e : "Kanonicky n e p l a t n ý ^ I v o v s k ý synod*' a t a m d o c í l e n é ' v l a s t n í r o z p u š t ě n í ' a ' d o b r o v o l n ý n á v r a t do l ů n a r u s k é p r a v o s l a v n é c í r k v e ' s l o u ž í z á s t u p c ů m s o v ě t s k é v l á d y a RPC d o d n e s j a k o a r g u m e n t p r o t i e x i s t e n c i u k r a j i n s k ý c h k a t o l í k ů v SSSR. Avšak - po 40 l e t e c h p r o n á s l e d o v á n í - . . j e t e c n o s t í t o t o : UKC e x i s t u j e v p o d z e m í n a Z á p a d n í a K a r p a t s k é U k r a j i n ě . P o d l e , r ů z - ' - h s o u h l a s n ý c h pramenů má d n e s s t á l e j e š t ě 4 500 000 v ě ř í c í c h . P o t é , 30 v v r o s t l a - - . -n.vá g e n e r a c e k n ě ž í a ř š k o l n í k ů , má o p ě t k d i s p o z i c i k o l e m 1000 d u c h o v n í c h a 120.0* ř e ^ I n í k ů í v p o d z e m í s e u s t a v i l a p e v n á h i e r a r c h i c k á s t r u k t u r a . ( , . , ) MLadŠí v ě ř í c í a ^ - D v n í ae už n e s p o k o j u j í s d e f e n z i v n í m p o s t o j e m s v ý c h předchůdcům Místo t o h o s e o d o l á v a j í * n a s o v ě t s k o u ú s t a ^ , z v l á š t ě n a j e j í č l á n k y 4, 34, 36, 52 a 173, a p o ž a d u j í v r á c e n í p r á v UKC a j e j í v e ř e j n é l e g a l i z o v á n í , "

ií O

N

T

E

P

L

A

T I

V

N

í

I D E A k

ik-rod, jehož nejstarší píseň, kterou vzývá svého světce a patr obsahuje úpěnlivou prosbu "nedej žahynouti^, který vždy musel zápasit o nejprimitivnější podmínky^ své existence, který pozdaji v husitských válkách stal proti celé Evropě který pak tu Evropu :.usil mílovými kroky dohánět, byl nucen upírat svou pozornost zvýenou měrou Ire svatu vnějšímu, a proto je a bylo u nás vždy tak lálo smyslu pro kontemplptivní ideál ... A přece všechen vnější život musí mít oporu v životě vnitrním* Kde nejsou vnější ^úspé-chý podepší. ny trním Životem, kde práce Marty není provázena duchem Mariiným, tam hrozí zpovřchnění, zploštění a konec konců prohra A přece by svet musel dávno kdy?*by nebylo těch, kdo -e zan modlí^^kt^éír-yQZ jímají ... V tom vidím veliký význam blahoslaven^--Ane-žky České . . . Tato dcers. Icrálovská odešla ze světa proaby sloužila Bohu životem rozjímaní a modlitby. Toho v Čechách oylo-vždy velmi malo + Blahoslavená Anežka je po této strance ukazo telkou směru. Ukazuje nám^ co a kde chybí. Ukazuje to i ..nes. Blahoslavená Anežka je českou Marií, jez nejlepší stránku vyvolila, která nebude odňata od ní. . Náš vek často ztotožňuje mylné křestanství s pouhou humanitou. Služba Bohu bývá zaměňována se službou Člověku, úkol Mariin s úkolem Martiným. A přece i činnost sociální, jez by byla sebe účinnější, může se jevit člověku jako msrný ruch a shon, jakmile člověk ztratí s očí poslední cíl. Co je melého a co je velkého před Bohem? ... kiikdy nevíme, kdo všechno se za nás modlí, kdo svými '-krůtky činí zadost za naše provinění ... . Vynikající italský církevní hodnostář řekl jednou, že když pozoruje náš nábožensky život, zda se mu, že největším nebezpečím v naší zemi není Hus, nýbrž Josef II. A tak to také je. Joief II. je typem racionalisty., který chce podřizovat náboženství světské účelnosti, který věří jenom v rozum a který neví, že člověk číro je, je jen milostí Boží, za niž musíme neustále a vytrvale prosit. Zde je vůdkyní blahoslavená Anežka- ... Velký příklad svatého Františko ukázal, jak je možno spojovat prici pro království Boží s modlitbou. Blahoslavená Anežka učila český národ této cestě za ''svítilnou kříže"* álfred Fuchs, Monasticky ideál /Déšt růží, katolický publicista, byl u.iučen 1 6 . 2 . 1 9 4 1

Autor, významný Dachau.

1931/. v