B. Výchozí situace obraz emisní situace

Krajský program snižování emisí znečišťujících látek s cílem zlepšení kvality ovzduší a dosažení imisních limitů znečišťujících látek

Kraj Vysočina

B.

Výchozí situace – obraz emisní situace

B.1.

SWOT analýza

SWOT je zkratka anglických slov Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats. V překladu jde o silné stránky, slabé stránky, pozitivní očekávání - příležitosti a rizika. Tato metoda se dá obecně použít ve fázi plánování jakéhokoliv projektu. Metoda se opírá o nutnost určit, před rozhodnutím o schválení projektu (Program ochrany ovzduší je v tomto případě projekt), všechny přednosti, slabiny, příležitosti a hrozby každé z uvažovaných variant a na základě této analýzy vybrat tu nejoptimálnější. Níže uvedená SWOT analýza je rozdělena do čtyř sloupců podle výše uvedené struktury. Silné a slabé stránky uvádějí zjištěné skutečnosti a poznatky, které by měly být řešeny, nebo využívány v rámci připravovaných kroků v ochraně ovzduší. Sloupec zahrnující pozitivní očekávání a příležitosti a sloupec rizik zahrnuje možné přínosy nebo ohrožení, které je třeba podporovat nebo naopak je třeba jim předcházet. Uvedené teze v těchto dvou sloupcích vycházejí z úvah postavených na zkušenostech, nových poznatcích a znalostech zpracovatelů.

Silné stránky

Slabé stránky

Pozitivní očekávání Příležitosti

Rizika

Emisní situace

Na území kraje jsou pouze dva zvláště velké stávající spalovací zdroje.

Středem území kraje prochází jeden z nejexponovanějších dopravních tahů ČR – dálnice D1.

Podporovat všemi přímými a nepřímými prostředky změnu systému vytápění domácností z tuhých paliv na přijatelnější způsoby.

„Nejrizikovějšími“ kategoriemi zdrojů znečišťování ovzduší jsou zdroje mobilní a dále malé stacionární zdroje.

Měrné emise oxidu siřičitého na obyvatele jsou nižší než republikový průměr.

Měrné emise na obyvatele tuhých látek, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků jsou cca 2x vyšší než republikový průměr.

Krajský emisní strop pro amoniak bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn.

Nejvýznamnější stacionární zdroj znečišťování ovzduší v kraji (KRONOSPAN) nespadá do kategorie IPPC a jeho regulace bude obtížná.

Měrné emise na jednotku plochy jsou u všech hlavních znečišťujících látek nižší než republikový průměr.

Mobilní zdroje mají dominantní podíl na emisích oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků.

Krajský emisní strop pro oxid siřičitý bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn

Kraj bude mít pravděpodobně problém s dosažením doporučené hodnoty emisního stropu pro oxidy dusíku.

U spalovacích zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 2 má dominantní podíl na výrobě tepla zemní plyn.

Malé zdroje (lokální topeniště) mají rozhodující podíl na celkových emisích oxidu siřičitého v kraji a dále velmi významný podíl na celkových emisích tuhých látek.

Krajský emisní strop pro těkavé organické látky bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn.

Podíl emisí NOx, NO2, CO a VOC z mobilních zdrojů nadále poroste s nárůstem intenzivní dopravy.

Podíl využívání biomasy překračuje republikový průměr.

Jeden z nejvýznamnějších zdrojů emisí NOx v kraji Dřevozpracující závod Lukavec poskytuje omezené možnosti regulace.

Cca 20 zdrojů bude zřejmě „překategorizováno“ ze středních do zvláště velkých zdrojů, tím se výrazně rozšíří možnosti jejich regulace.

Nepodaří se podchytit všechny zdroje specifických emisí (např. těžké kovy, PAU, POP atp.).

strana 12


Kraj Vysočina

Silné stránky

Slabé stránky


Rizika

Převážná většina zdrojů podléhajících regulaci podle zákona o IPPC je zemědělských. Podíl zvláště velkých zdrojů, u kterých je možná flexibilní regulace, na celkových emisích kraje, není významný. Nekorespondence údajů o emisích z nejvýznamnějšího zdroje v Jihlavě závodu KRONOSPAN v databázích REZZO a údajích ČIŽP Havlíčkův Brod.

strana 13


Kraj Vysočina

Silné stránky

Slabé stránky

Dva zvláště velké stávající spalovací zdroje již splňují individuální emisní stropy se značnou rezervou.


Rizika

V důsledku snížení imisní zátěže oxidy dusíku by mělo dojít i k poklesu imisního zatížení přízemním ozónem.

Nejvýznamnější zdroj emisí v Jihlavě závod KRONOSPAN předpokládá zvýšení kapacity výrobního zařízení o více než 50 %, což zvýší i objem emisí NOx.

Nejvýznamnější zdroj emisí v Jihlavě KRONOSPAN předpokládá zavedením koncových technologií na snížení emisí benzenu k roku 2010

Krajský úřad se nestihne připravit na výkon administrativní činnosti při výkonu státní správy zvláště velkých zdrojů, velkých zdrojů a IPPC zdrojů.

V kraji existuje poměrně vysoký potenciál úspor energie a využívání biomasy.

Rozsáhlá plynofikace výrazně omezí možnost rozvoje zásobování teplem z biomasy nebo jiných alternativních zdrojů.

Imisní situace

Na území kraje nejsou, s výjimkou ozónu, překračovány imisní limity pro ochranu zdraví.

Imisní limit pro ochranu ekosystému pro oxidy dusíku je překračován pouze na malé části území, imisní limit pro ochranu vegetace pro oxid siřičitý není překračován vůbec.

Na celém území kraje (99,13 % rozlohy) bylo zjištěno překračování cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozón.

Imisní situace ve městech a obcích se bude výrazněji zlepšovat s realizací plánovaných staveb dopravní infrastruktury (obchvaty a přeložky).

Nesoulad priorit mezi ŘSD a KÚ kraje Vysočina způsobí zpoždění termínu realizace některých přímosných staveb dopravní infrastruktury.

Na části území kraje je překračován imisní limit pro NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Předpokládané imisní zatížení území k roku 2010 by nemělo dosahovat na sledovaném území hodnot imisního limitu pro ekosystémy a vegetaci.

Na stanici č. 505 Jihlava – Znojemská provozované OHS Jihlava bylo zjištěno opakované překračování imisního limitu pro nikl. Pro další specifikaci problému bude třeba prověřit údaje a případně nalézt zdroj emisí.

Je k dispozici malé množství informací o imisním zatížení specifickými látkami jako těžké kovy, PAU, POP atp.

Ekonomické faktory

Dobrý technický stav a dostatečná kapacita rozvodů elektřiny a plynu.

Nízký HDP na obyvatele v porovnání s průměrem ČR a EU.

Nízký HDP na obyvatele umožní snáze dosáhnout na prostředky z EU (strukturální a kohezní fondy).

Krajský úřad nebude připraven na předkládání projektů v odpovídajícím formátu pro získání prostředků z fondů EU.

Administrativní a institucionální faktory Rozdrobená sídelní struktura s vysokým počtem malých

Relativně menší problémy s ochranou ovzduší

Připravenost administrace a zejména administrace

strana 14


Kraj Vysočina

Silné stránky

Slabé stránky

Pozitivní očekávání Příležitosti umožňují věnovat se specifickým problémům a přípravě na budoucí legislativu ochrany ovzduší.

obcí.

Rizika pověřených obcí a obcí.

Sociální a politické faktory Příznivá úroveň porodnosti a úmrtnosti, věková struktura obyvatelstva a naděje na dožití u mužů i žen.

Nízká hustota zalidnění a nízký stupeň urbanizace.

Včasná identifikace budoucích problémů umožňuje kraji podílet se na podobě budoucí legislativy.

Tabulka 5 SWOT analýza

strana 15


Kraj Vysočina

B.2.

„Makro-emisní“ část

V následujícím textu je provedena analýza dostupných dat o základních emisích v Kraji Vysočina. Pro hodnocení na této úrovni byla využita souhrnná data poskytnutá ČHMÚ za rok 2000. Cílem kapitoly je provést ucelené srovnání jednotlivých okresů v řešeném kraji a uvést celkové emisní údaje o hlavních znečišťujících látkách prezentované na měrných ukazatelích, které je možné porovnat s celorepublikovými průměry. V následující tabulce jsou uvedeny souhrnné údaje o emisích v kraji v jednotlivých kategoriích zdrojů:

Emise celkem

Měrné emise

Velké zdroje

Střední zdroje

Malé zdroje

Mobilní zdroje

Látka t· rok-1

%

t· rok-1

%

t· rok-1

%

t· rok-1

%

t· rok-1

%

TL

3 162,6

100

12,1

0,457

397,0

12,6

480,1

15,2

1 599,3

50,6

686,1

21,7

SO2

5 525,1

100

21,1

0,798

910,5

16,5

714,2

12,9

3 311,2

59,9

589,3

10,7

NOx

21 097,2

100

80,4

3,046

1 315,8

6,2

339,3

1,6

817,5

3,9

18 624,6

88,3

CO

36 373,0

100

138,7

5,252

632,7

1,7

835,8

2,3

10 407,4

28,6

24 497,0

67,3

CxHy

10 142,5

100

38,7

1,464

421,5

4,2

324,8

3,2

2 318,6

22,9

7 077,6

69,8

VOC

13 042,8

100

25,0

1,883

2 428,6

18,6

1 327,3

10,2

2 917,1

22,4

6 369,8

48,8

NH3

6 640,0

100

12,7

0,959

280,0

4,2

1 860,0

28,0

4 500,0

67,8

-

-

961,8

1000

1,86

0,139

40,2

4,2

32,0

3,3

693,3

72,1

196,51

20,41

Benzen

kg· osoba-1 t· km-2

Tabulka 6 Emise znečišťujících látek v kraji Vysočina za rok 2000; Údaje byly získány metodikou, užívanou ČHMÚ v roce 2001.

1

Údaj byl získán výpočtem z dat ČHMÚ o emisích CxHy z mobilních zdrojů a byl k němu přičten údaj o emisích z nesilničních mobilních zdrojů.

strana 16


Kraj Vysočina

Pro možnost srovnání měrných hodnot byly ze stejných zdrojových dat vypočteny měrné ukazatele pro celou Českou republiku:

Jednotka -1

-1

kg· rok · obyv -1

kg· rok · km

-2

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

CxHy

5,5

25,8

38,6

61,5

14,4

715,2

3 356,9

5 028,1

8 004,8

1 881,7

Tabulka 7 Měrné emise znečišťujících látek do ovzduší v České republice za rok 2000

Z porovnání měrných hodnot je patrné, že u čtyřech z pěti hlavních sledovaných polutantů dosahují v kraji ukazatelé přepočtu emisí na „hlavu“ vyšší hodnoty než vypočtený průměr v ČR: !"

u emisí tuhých znečišťujících látek (cca 2x),

!"

u NOx (cca 2x),

!"

u CO (více než 2x),

!"

u CxHy (cca 2,5x).

Jedině u emisí SO2 je tento ukazatel o něco nižší, než je republikový průměr. Toto zjištění je poněkud překvapivé s ohledem na převážně zemědělský charakter kraje. Je to však způsobeno spíše nízkou hustotou zalidnění regionu než nižší expozicí (republikový průměr je cca 130 obyvatel na km2, zatímco v kraji Vysočina je tento ukazatel na úrovni 38 obyvatel na km2). Porovnáním měrných hodnot zátěže území pak dospějeme k opačným poměrům: (TZL – více než polovina, SO2 - cca jedna čtvrtina, NOx - cca 3/5, CO – více než polovina a CxHy – zhruba 80 %). Tento ukazatel již více vypovídá o měrné expozici území. Důležitým vodítkem je dále kritická zátěž území acidifikací a eutrofizací2.

2

I v případě, že budou v roce 2010 splněny emisní stropy pro síru, oxidy dusíku a amoniak, které jsou uvedené v příloze II Protokolu ACETO, budou přesto v celé ČR na: -

198 000 ha plochy ekosystémů (tj. 7,5 % plochy ekosystémů) překročeny kritické zátěže acidity,

-

2 214 000 ha plochy ekosystémů (tj. 83,5 % plochy ekosystémů) překročeny kritické zátěže nutričního dusíku.

strana 17


Kraj Vysočina

Podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích v kraji

Porovnáním jednotlivých kategorií REZZO je patrný vysoký podíl tuhých emisí z domácích topenišť (nízký stupeň plynofikace malých zdrojů) a z některých průmyslových podniků s vyššími prachovými úlety. U emisí SO2 jsou dominantním zdrojem topeniště na tuhá paliva u obyvatelstva. U emisí NOx je jednoznačně vysoký podíl z dopravy (dálnice D1) a u emisí CO a CxHy synergický efekt domácích topenišť a mobilních zdrojů. Tato skutečnost je velice dobře patrná z podílu jednotlivých zdrojů (REZZO 1 až 4) v kraji. Pro ilustraci jsou uvedeny grafy podílů pro TZL, SO2 a NOx:

Emise tuhých znečišťujících látek Kraj Vysočina v roce 2000 REZZO 4 20%

REZZO 3 55%

REZZO 1 12% REZZO 2 13%

Obrázek 1 Emise tuhých znečišťujících látek v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Emise oxidu siřičitého v kraji Vysočina v roce 2000 REZZO 4 10%

REZZO 3 64%

REZZO 1 17%

REZZO 2 9%

Obrázek 2 Emise oxidu siřičitého v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

strana 18


Kraj Vysočina

Emise oxidů dusíku v kraji Vysočina v roce 2000

REZZO 1 6%

REZZO 4 88%


Obrázek 3 Emise oxidů dusíku v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Pro srovnání republikové podíly jednotlivých kategorií REZZO na celkové emisi NOx: Emise oxidů dusíku v České republice v roce 2000 REZZO 1 36%

REZZO 4 60%


Obrázek 4 Emise oxidů dusíku v České republice v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Z obou grafů je zřejmé, že postavení mobilních zdrojů je v obou případech dominantní, avšak podíl dopravy na emisích NOx je v kraji Vysočina vyšší než v celostátním měřítku. V dalším rozboru se zaměřme na jednotlivé okresy a jejich vzájemné proporce z emisního hlediska. V následující tabulkách jsou uvedeny emise základních škodlivin v jednotlivých okresech, měrné emise na obyvatele a na km2 území okresu.

strana 19


Kraj Vysočina

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Název okresu t· rok

-1

t· rok

-1

t· rok

-1

t· rok

-1

t· rok

-1

Pelhřimov

813

1 223

4 066

7 161

1 910

Havlíčkův Brod

718

1 237

3 849

7 079

1 928

Jihlava

724

847

4 214

6 619

2 020

Třebíč

545

917

3 810

6 814

1 856

Žďár nad Sázavou

709

1 649

5 207

9 238

2 548

3 508

5 873

21 147

36 911

10 263

Celkem

Tabulka 8 Emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Název okresu -1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

kg· rok · obyv kg· rok · obyv kg· rok · obyv kg· rok · obyv kg· rok · obyv

Pelhřimov

22,0

33,2

110,3

194,2

51,8

Havlíčkův Brod

15,0

25,8

80,3

147,6

40,2

Jihlava

13,2

15,4

76,6

120,3

36,7

Třebíč

9,2

15,4

64,1

114,6

31,2


11,3

26,2

82,6

146,5

40,4

Tabulka 9 Měrné emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Název okresu -1

kg· rok · km

-2

-1

kg· rok · km

-2

-1

kg· rok · km

-2

-1

kg· rok · km

-2

-1

kg· rok · km

Pelhřimov

630

948

3 152

5 551

1 481

Havlíčkův Brod

567

978

3 043

5 596

1 524

Jihlava

613

718

3 571

5 609

1 712

Třebíč

359

604

2 510

4 489

1 223


424

986

3 114

5 525

1 524

Tabulka 10 Měrné emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000

strana 20

-2


Kraj Vysočina

Ukazatelé měrných emisí na osobu a na km2 území nemají přímou vazbu na expozici území a vypovídají spíše o rozložení emisních zdrojů. Vzhledem k tomu, jak jsme již upozornili, že dominantní kategorií zdrojů jsou v řešeném území doprava a domácí topeniště a hustota osídlení je nízká, jsou ve většině případů hodnoty měrných ukazatelů na řádově stejné úrovni ve všech okresech bez výrazných rozdílů. Zajímavější informace poskytne grafické porovnání podílů kategorií zdrojů v jednotlivých okresech. Zde se ukazují rozdíly, které lze vysvětlit odlišnou strukturou průmyslu, dopravy a bytové zástavby.

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 16%

REZZO 3 50%

REZZO 1 14%

REZZO 2 20%

Obrázek 5 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Havlíčkův Brod v roce 2000 REZZO 4 18%

REZZO 3 58%

REZZO 1 6%

REZZO 2 18%

Obrázek 6 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Havlíčkův Brod v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

strana 21


Kraj Vysočina

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 3 37%

REZZO 2 12%

REZZO 4 17%

REZZO 1 34%

Obrázek 7 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Třebíč v roce 2000 REZZO 4 26%

REZZO 3 66%


Obrázek 8 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

strana 22


Kraj Vysočina

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Žďár nad Sázavou v roce 2000 REZZO 4 26%

REZZO 3 66%


Obrázek 9 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Žďár nad Sázavou v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Grafy ukazují, že podíl domácích topenišť na emisích tuhých látek je dominantní ve všech okresech kraje, kromě Jihlavského, kde převažuje podíl průmyslových zdrojů (velké (REZZO 1) a střední (REZZO2) zdroje znečišťování ovzduší). Vyšší podíl průmyslových zdrojů na celkových emisích TZL vidíme ještě v okrese Pelhřimov. Další grafy poukazují na rozdíly podílů v emisích oxidu siřičitého.

Emise oxidu siřičitého v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 9%

REZZO 3 63%

REZZO 1 23%

REZZO 2 5% Obrázek 10 Emise oxidu siřičitého v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

strana 23


Kraj Vysočina

Emise oxidu siřičitého v okrese Havlíčkův Brod v roce 2000 REZZO 4 9%

REZZO 1 8% REZZO 3 67% REZZO 2 16%

Obrázek 11 Emise oxidu siřičitého v okrese Havlíčkův Brod v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Emise oxidu siřičitého v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 4 13%

REZZO 3 61%

REZZO 1 16%

REZZO 2 10%

Obrázek 12 Emise oxidu siřičitého v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

strana 24


Kraj Vysočina

Emise oxidu siřičitého v okrese Třebíč v roce 2000

REZZO 4 13%

REZZO 3 77%


Obrázek 13 Emise oxidu siřičitého v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

U oxidu siřičitého se rozdíly v jednotlivých okresech příliš nevyskytují a ve všech okresech je dominantní kategorie domácích topenišť. Ani u emisí NOx nelze nalézt podstatné rozdíly mezi okresy, ve všech okresech mají dominantní podíl emise z mobilních zdrojů:

Emise oxidů dusíku v okrese Pelhřimov v roce 2000



Obrázek 14 Emise oxidů dusíku v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

strana 25


Kraj Vysočina

Emise oxidů dusíku v okrese Jihlava v roce 2000

REZZO 4 85%


Obrázek 15 Emise oxidů dusíku v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Emise oxidů dusíku v okrese Třebíč v roce 2000


REZZO 3 5%

Obrázek 16 Emise oxidů dusíku v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

strana 26


Kraj Vysočina

Emise oxidů dusíku v okrese Žďár nad Sázavou v roce 2000



Obrázek 17 Emise oxidů dusíku v okrese Žďár nad Sázavou v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000

Grafické porovnání ostatních znečišťujících látek (oxid uhelnatý, uhlovodíky) v jednotlivých okresech již neuvádíme neboť tyto grafy se navzájem velice podobají a vypovídají o tom, že zcela dominantní úlohu zde sehrává doprava, podíl domácích topenišť je na úrovni cca 50 % dopravy a význam zvláště velkých, velkých a středních zdrojů je naprosto minoritní. To je rovněž patrné i z výše uvedených tabulek.

strana 27


Kraj Vysočina

Emise v roce 2001 V následující tabulce jsou uvedena data ČHMÚ za rok 2001 (oproti roku 2000 byla v případě emisí z mobilních zdrojů použita odlišná metodika):

Emise celkem

Měrné emise

Velké zdroje

Střední zdroje

Malé zdroje

Mobilní zdroje

Látka t· rok-1

%

kg· obyvatel-1

t· km-2

t· rok-1

%

t· rok-1

%

t· rok-1

%

t· rok-1

%

TL

3 560

100

6,08

0,514

580

16,3

380

10,7

1 560

43,8

830

23,3

SO2

6 930

100

13,31

1,001

2 600

37,5

540

7,8

3 230

46,6

560

8,1

NOx

16 640

100

31,95

2,403

2 060

12,4

330

2,0

810

4,9

13 940

83,8

CO

38 930

100

74,75

5,622

1 110

2,9

710

1,8

10 150

26,1

26 960

69,3

Tabulka 11 Předběžné emise znečišťujících látek do ovzduší v kraji Vysočina za rok 2001 zdroj ČHMÚ 2002

I tyto údaje potvrzují dominantní podíl malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje.

strana 28


Kraj Vysočina

Závěry “Makroemisní” části Analýza ukázala na skutečnost, že měrné emise na jednoho obyvatele přesahují republikové průměry. Tento ukazatel je však ovlivněn nízkou lidnatostí v kraji, což dobře koresponduje s ukazatelem měrných emisí na plochu, kde jsou krajské hodnoty pro všechny sledované látky nižší (a to i výrazně) než republikové průměry. Dále bylo zjištěno, že vedle emisí z dopravy má vysoký emisní potenciál kategorie malých zdrojů znečištění, což je způsobeno vysokým podílem tuhých paliv na výrobě tepla. Zde se nabízí řada opatření. První prioritou by mělo být postupné rozšiřování plynofikace, která zde má ještě významný potenciál. Dále se jedná o podporu rozšiřování spotřeby propanu, nebo propan – butanu (PB) v místech, kde doposud chybí distribuční síť zemního plynu. Tento záměr je přínosem jak pro místní distribuční společnosti PB, tak i pro distribuční společnosti zemního plynu. Zní to sice paradoxně, ale distribuce PB zavede v oblasti plynové spotřebiče a v okamžiku, kdy distribuční společnost se zemním plynem rozšíří svoji síť až k těmto spotřebitelům, zpravidla všichni přejdou na odběr zemního plynu. V neposlední řadě je třeba upozornit i na určitý potenciál v úsporách paliv jako takových, které mohou být podpořeny různými programy (zateplování budov, využití obnovitelných zdrojů apod.) i nepřímými způsoby. Určitý potenciál k výraznějšímu omezení emisí z velkých a středních zdrojů lze nalézt v okrese Jihlava. Zdroje s nejvyššími emisemi (obecně) jsou uvedeny v následují tabulce. Společnosti jsou seřazeny sestupně podle jejich podílu na celkových emisích v okrese Jihlava. Tři z nich navíc emitují přímo na území krajského města.

Provozovatel

Provozovna

Název

Obec

č.p.

Ulice

KRONOSPAN CR, spol. s r.o.

Jihlava

Na Hranici

6

TELČ NÁBYTEK, a.s.

Telč

Třebíčská

319

Správa vojenského bytového fondu

Pistov

Nová Kasárna

KRONODOOR Jihlava, s.r.o.

Jihlava

Na Hranici

JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA, a.s.

Dobronín

SAPELI, s.r.o., Polná

Polná

JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA, a.s. SKLÁRNA JANŠTEJN, s.r.o.

6 52

Na Podhoře

185

Jihlava – Antonínův Důl Janštejn

39

Tabulka 12 Nejvýznamnější zdroje emisí v okrese Jihlava

strana 29


Kraj Vysočina

B.3.

„Mikro-emisní“ část

Zdroje podléhající regulačnímu režimu IPPC V kraji Vysočina je Českým ekologickým ústavem celkem evidováno 57 zdrojů, které podléhají regulačnímu režimu IPPC. Na internetové stránce ČEÚ je uveden celkový počet zdrojů 58, ale skládka Služeb města Jihlavy, s.r.o. je na seznamu duplicitně. Tyto zdroje na různých adresách v kraji provozuje celkem 30 provozovatelů. Jejich abecední seznam, IČ, obec a typ provozu (podle zákona č. 76/2002 Sb.) je uveden v následujícím přehledu.

Zdroje evidované ČEÚ

IČ

Obec

Typ provozu

ASAP, s.r.o.

45535183

Věž

asanační zařízení

Transgas, a.s.

26460815

Rapotice

energetika - kompresní stanice

ŽĎAS, a.s.

46347160 Žďár nad Sázavou

XAVEROV holding, a.s.

25781928

Valdíkov

chov drůbeže

Biospol, s.r.o.

47454318

Chotěboř

chov drůbeže

Proalimex s.r.o. (Galus)

60319879

Kožichovice

chov drůbeže

TEVAM a.s.

60742135

M. Budějovice

chov drůbeže

PROVEM, a.s. Havlíčkův Brod

46505873 Světlá nad Sázavou

chov prasat

SPV Plevnice s.r.o.

46679740

Olešná

chov prasat

SELMA, a.s., Jihlava

46904671

Kamenice

chov prasat

MAVET, a.s.

46973591

Nový Telečkov

chov prasat

JHYB, s.r.o.

46976191

Křižanov

chov prasat

AGROFARM, a.s.

46976337

Záblatí

chov prasat

TXP Brno, spol. s r.o.

25325965

Martínkov

chov prasat

KOSTELECKÉ UZENINY a.s.

46900411

Kostelec

jatky, porážka drůbeže a masná výroba

TOKOZ a.s.

25670042 Žďár nad Sázavou

Sdružení obcí pro hosp. s odpady "SOMPO"

45035920

Město Přibyslav

268097

energetika, metalurgie a strojírny

povrchové úpravy skládka odpadů

Přibyslav

skládka odpadů

strana 30


Kraj Vysočina

IČ

Obec

Typ provozu

25172263

Pacov - Hrádek

skládka odpadů

83542

Chotěboř

skládka odpadů

Svazek obcí "skládka TKO"

47438541

Třebíč

skládka odpadů

SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o.

60727772

Zdroje evidované ČEÚ SOMPO a.s. Pelhřimov Technické služby města Chotěboře

skládka odpadů

Technické služby Velká Bíteš spol. s 25594940 r.o.

Velká Bíteš

skládka TKO

DH Dekor spol. s.r.o.

26028263

Humpolec

sloučeniny organické chemie

Huhtamaki Česká republika, a.s.

47901969

Přibyslavice

výroba buničiny

JIP - CEREPA Červená Řečice, a.s.

45022542

Červená Řečice

výroba buničiny

Sklo Bohemia, a.s.

48173371 Světlá nad Sázavou

výroba skla

Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s.

49452801

Jihlava

výroba skla

DIAMO, s.p.

2739

Bukov, Rožná

výroba solí uranu, detoxikace a skládka TKO

MADETA a.s.

15777774

Pelhřimov

zpracování mléka

Tabulka 13 Evidované zdroje IPPC v databázi ČEÚ ke dni 7. listopadu 2002

Ze seznamu je patrné, že průmyslové výroby jsou v kraji minoritní a hlavní podíl zdrojů v režimu IPPC pochází z kategorií zemědělských živočišných výrob. Řada zdrojů z pohledu minulého zákona o ovzduší (resp. vyhlášky č. 117/1997 Sb.) byla zařazena do kategorie velkých zdrojů, část zdrojů (zejména chovů) přechází přímo z původní kategorie středních zdrojů znečišťování. Tato skutečnost bude patrná z dalšího přehledu. Poznamenejme, že na seznamu se objevuje i zdroj: TXP Brno, spol. s r.o. v obci Martínkov. Jedná se o nový zdroj, který byl původně v majetku společnosti MAVET. Podle minulého zákona o ochraně ovzduší byl zařazen do kategorie středních zdrojů. Podle zákona č. 76/2002 Sb. a č. 86/2002 Sb. bude zařazen do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Šetřením přímo na zdroji bylo zjištěno, že kapacita ustájení přesahuje 2000 kusů prasat, což znamená, že výše uvedená kategorizace je oprávněná. Provozovatel zdroje byl upozorněn na jeho povinnost zdroj nahlásit České inspekci životního prostředí – OI Brno.

strana 31


Kraj Vysočina

Veškeré zdroje, které byly doposud zařazeny mezi zdroje IPPC jsou tabelovány v přílohové části zprávy. Tabulka obsahuje vedle adresy a stručného popisu zdroje i zařazení jednotlivých zdrojů podle původní kategorizace do REZZO 1 a 2, kategorizaci podle zákona č. 76/2002 Sb. a č. 86/2002 Sb. V průběhu řešení projektu pro zpracování Krajského programu snižování emisí byl uvedený seznam doplněn o následující zdroje.

Název zdroje

IPPC kategorie

Provoz

Transgas, a.s.

Kompresní stanice Kralice nad Oslavou

1.1

ŽĎAS, a.s.

Divize metalurgie

2.4

TOKOZ a.s.

Povrchové úpravy

2.6

DIAMO, s.p.

Závod GEAM (výroba solí uranu)

DIAMO, s.p.

Závod GEAM (skládka TKO Bukov)

5.4

Technické služby Velká Bíteš spol.s r.o.

Skládka TKO

5.4

MADETA a.s.

Závod Pelhřimov - zpracování mléka

6.4 c)

PROVEM, a.s. Havlíčkův Brod

Středisko chovu prasat Kojetín

6.6 c)

4.2 d)

Tabulka 14 Nově identifikované zdroje v průběhu zpracování Programu

V následujícím přehledu jsou uvedeny zdroje, které bude na základě provedeného šetření pravděpodobně nutno přeřadit ze středních zdrojů přímo do zvláště velkých zdrojů. Jedná se pouze o farmy s chovy hospodářských zvířat.

č.p.

Obec

Provozovna

AGROFARM, a.s.

1

Nížkov

Nížkov

AGROFARM, a.s.

1

Nové Město na Moravě

Slavkovice

AGROFARM, a.s.

1

Vídeň

Vídeň

Název provozovatele

Ulice

Biospol, s.r.o.

Okrajová

4

Chotěboř

drůbež

JHYB, s.r.o.

Dlouhá

92

Křižanov

prasata

JHYB, s.r.o.

Dlouhá

92

Křižanov

prasnice

MAVET, a.s.

1

Nový Telečkov

Nový Telečkov

MAVET, a.s.

1

Vladislav

Vladislav

strana 32


Kraj Vysočina

č.p.

Obec

Provozovna

MAVET, a.s.

1

Vladislav

Vladislav


1

Kamenice

Kamenice


1

Kamenice

Kamenice (od r. 2001)

1

Telč

Telč


10

Zhoř

Zhoř

SPV Plevnice s.r.o.

2

Litohošť

výkrmna prasat Litohošť

SPV Plevnice s.r.o.

1

Olešná

porodna prasnic Plevnice

SPV Plevnice s.r.o.

1

Vyskytná

výkrmna prasat Vyskytná provoz živočišné výroby Ratibořice



Ulice

Úzká

TEVAM a.s.

K Hoře

1123

Moravské Budějovice

TEVAM a.s.

K Hoře

1123

Moravské Budějovice provoz živočišné výroby M. Budějovice

TXP Brno, s.r.o. XAVEROV holding, a.s.

Martínkov

výkrmna prasat

Valdíkov

farma Valdíkov

1

Tabulka 15 IPPC zdroje, které bude pravděpodobně nutno překategorizovat z kategorie REZZO 2 do kategorie zvláště velkých zdrojů

Další “podezřelé“ zdroje Při analýze dat REZZO 1 byly identifikovány mezi spalovacími zdroji následující zdroje, které mají kotelnu s celkovým příkonem přesahujícím 50 MWt.

IČ

Název zdroje

Celkový výkon

Celkový příkon

795230041

ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna

122,0

144,0

760510111

SKLOBOHEMIA a.s.

79,0

94,0

630090111

DIAMO, O.Z. GEAM, závod chemická úpravna

52,0

60,0

649320171

Českomoravský len, závod 01

50,1

57,2

769730041

BOPO A.S. Třebíč - Borovina

46,2

55,7

Tabulka 16 Podezřelé IPPC zdroje

strana 33


Kraj Vysočina

Uvedené zdroje jsou kategorizovány na seznamu IPPC zdrojů různým způsobem. Rozbor situace je uveden v další tabulce – viz poznámka

Název zdroje

Poznámka


u energetiky je kategorizace správná, v databázi REZZO 1 byly doplněny chybějící údaje o metalurgii v průběhu řešení Programu a kategorizace 2.2, 2.b), 2.4 byly potvrzeny provozovatelem zdroje, povrchové úpravy jsou uvedeny jako lakovna se spotřebou nad 10 t nátěrových hmot - kategorie 2.6

DIAMO, o.z. GEAM, závod chemická úpravna

je zařazen do IPPC v kategoriích pro výrobu solí uranu 4.2 d), pro odstraňování nebezpečného odpadu (5.1) a pro skládky TKO; instalovaný výkon spalovacího zařízení však naznačuje, že by měl být zařazen i do kategorie 1.1

SKLOBOHEMIA a.s.

je zařazen do IPPC v kategorii pro výrobu skla (3.3), instalovaný výkon spalovacího zařízení však naznačuje, že by měl být zařazena i do kategorie 1.1

Českomoravský len, závod 01

není zařazen mezi zdroje IPPC, ale instalovaný výkon spalovacího zařízení naznačuje, že by měl být zařazena do kategorie 1.1

BOPO a.s., Třebíč - Borovina

není zařazen mezi zdroje IPPC, ale instalovaný výkon spalovacího zařízení naznačuje, že by měl být zařazena do kategorie 1.1

Tabulka 17 Rozbor kategorizace vybraných IPPC zdrojů

Další technologické nebo průmyslové zdroje již v kraji Vysočina do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší s největší pravděpodobností nebudou zařazeny. Jiná situace je však u zdrojů s chovy hospodářských zvířat. V databázi REZZO 2 je uvedeno cca 300 dalších zdrojů s emisemi amoniaku. Z nich zhruba 50 zdrojů překračuje celkovou emisi amoniaku 8 t· rok-1, což signalizuje poměrně velký chov. Z následující tabulky je patrné jaké roční emise amoniaku lze očekávat při limitních počtech kusů hospodářských zvířat. Jako signifikantní hranice byla vybrána úroveň 8 t amoniaku za rok.

strana 34


Kraj Vysočina

limitní počet

odpovídající emise NH3

kg NH3· ks

ks

k· rok

prasnice

11,9

750

8 925

březí prasnice

19,7

750

14 775

výkrm prasat

8,3

2 000

16 600

nosnice

0,27

40 000

10 800

brojleři

0,21

40 000

8 400

kachny a ostatní

0,73

40 000

29 200

Druh hospodářských zvířat

emisní faktor -1

-1

Tabulka 18 Očekávané emise amoniaku z limitních počtů chovaných zvířat podle kateorizace IPPC

Z uvedených 50 zdrojů byly při šetření vypuštěny chovy skotu a ty chovy, které počtem hospodářských zvířat se značnou rezervou nedosahují limitních hodnot dle zákona č. 76/2002 Sb. V konečném výběru pak zůstávají následující chovy, které je třeba pečlivě sledovat a případně je zařadit pod režim zdrojů zvláště velkých.

Název provozu

specifikace

Obec

NH3

poznámka

MAVET a.s.*)

živočišná výroba Martínkov 40,1

cca 4 000 kusů prasat

ZVOZD "Horácko"

živočišná výroba

Opatov

23,0


AGRO družstvo vlastníků Puklice výkrmna Střížkov

Brtnice

21,7

2 080 kusů prasat

Jersín

17,7


Kamenice 17,1


SELMA a.s. Jihlava


SELMA a.s. Jihlava

farma

AGROFARM, a.s.


Zemědělská spol. Stará Říše s.r.o. SELMA a.s. Jihlava AGRO HYBRÁLEC s.r.o. BIKOS, s.r.o. Zemědělské družstvo Roštýn

provozovna farma chov prasat

Měřín

15,4

Stará Říše 14,2 brojleři 27 000 kusů a prasata 480 kusů Nadějov 11,9 Smrčná

9,8 celkem 1037 kusů selat, prasnic a prasat

farma Košíkov Velká Bíteš 9,7 farma


Hodice

8,8

cca 40 000 kusů drůbeže? brojleři 32 936 kusů

Tabulka 19 Podezřelé zemědělské IPPC zdroje doporučené k dalšímu sledování

strana 35


Kraj Vysočina

Poznámka: *) Výkrmna prasat v Martínkově přešla pod nového majitele – TXP Brno, s.r.o. a zdroj byl zařazen mezi zvláště velké zdroje – viz. předchozí text.

Hodnocení podílu zdrojů IPPC na celkových emisích v kraji Při hodnocení podílu emisí ze zdrojů v režimu IPPC byly tabelovány základní znečišťující látky na tomto typu zdrojů:

TZL Název provozovny

Obec

SO2

-1

t· rok t· rok

ŽĎAS, a.s. Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s. Sklo Bohemia, a.s.

NOx

CO CxHy NH3

Provozovna

Žďár n. S.

Divize Energetika

Jihlava

Antonínův důl

Žďár n. S.

-1

-1

-1

-1

t· rok t· rok t· rok t· rok

5,74 302,36 166,81 23,19 30,02 0,40

0,36

86,96 0,37 0,40

1,45

0,05

18,56 1,36 0,24

1,83

0,09

9,57

DIAMO, s.p. - o.z. GEAM

Dol. Rožínka

Huhtamaki Česká republika, a.s.

Přibyslavice

3,73

0,06

17,42 15,01 0,76

JIP - CEREPA - Č. Řečice, a.s.

Červená Řečice

0,10

0,05

6,20

KOSTELECKÉ UZENINY a.s.

Kostelec

celá živočišná výroba 2,22

0,08

12,53 0,17 0,35

0,04

6,88

linka detoxikace

ASAP, s.r.o.

Věž

kafilérie

Biospol, s.r.o.

Chotěboř

chov drůbeže

Kožichovice

chov drůbeže Kožichovice

Proalimex s.r.o.

-1

0,09

1,70 0,20

6,61

0,22 0,63

0,16 0,83

0,28 0,73

0,00

TEVAM a.s.

M. Budějovice provoz ŽV Ratibořice 0,03

TEVAM a.s.

M. Budějovice

provoz ŽV M.Budějovice


G. Jeníkov

farma Golčův Jeníkov


Valdíkov

farma Valdíkov

AGROFARM, a.s.

Nové M. n. M.

Slavkovice

AGROFARM, a.s.

Rozsochy

Rozsochy

0,00

0,15

0,03 0,01 37,88

0,00

0,14

0,03 0,01 10,17

0,00

0,04

0,00 0,02 18,55

0,00

8,24

0,00 24,40 0,00 0,09

5,12

0,04 0,01 19,33

strana 36


Kraj Vysočina

TZL

SO2

NOx

CO CxHy NH3

AGROFARM, a.s.

Vídeň

Vídeň

AGROFARM, a.s.

Záblatí

Záblatí - výkrm

MAVET, a.s.

N. Telečkov

Nový Telečkov

0,04

MAVET, a.s.

Vladislav

Vladislav

0,00

PROVEM, a.s.

Borek

chov prasat Borek

PROVEM, a.s.

Kojetín

chov prasat Kojetín

0,01

TOKOZ a.s.

Žďár n. S.

povrchové úpravy

0,02

MADETA a.s.

Pelhřimov

zpracování mléka

0,06

0,03

5,11

0,39

PROVEM, a.s.

Žďár n. S.

chov prasat Závidkovice

0,03

0,00

0,16

0,03 0,01

SELMA, a.s.

Kamenice

Kamenice

0,02

0,36

0,05

3,04 0,71 59,96

SELMA, a.s.

Telč

Telč

0,03

0,94

0,12

1,75 1,51 42,82

SELMA, a.s.

Zhoř

Zhoř

Transgas, a.s.

Rapotice

KS Kralice nad Oslavou

SPV Plevnice s.r.o.

Litohošť

výkrmna prasat Litohošť

0,00

2,56

SPV Plevnice s.r.o.

Vyskytná

výkrmna prasat Vyskytná

0,00

0,88

AGROFARM, a.s.

Nížkov

Nížkov

Křižanov

chovy prasat

Olešná

porodna prasnic Plevnice

JHYB, s.r.o. SPV Plevnice s.r.o.

Celkem

0,015 0,017 0,071 0,004 0,003 4,113 0,29

0,06 0,02 10,19

4,32

0,26

0,01 0,02 39,36

0,00

0,29

0,06 0,02 56,90 4,54

0,00

0,77

0,13 0,05 10,81 0,07

0,00 1,38

0,00

0,00

0,06

4,00

0,59

0,23 0,23

0,03 0,01 14,82 0,00 16,36

0,00

0,00

0,21

0,04 0,02

15,82 308,75 334,14 47,64 36,53 399,23

Tabulka 20 Emise znečišťujících látek z IPPC zdrojů

strana 37


Kraj Vysočina

Jejich podíl na celkových emisích těchto látek je patrný z následující tabulky:

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

NH3

Celkem stacionární zdroje (t· rok-1)

2 476

4 936

2 473

11 876

3 065

6 600

Zdroje celkem vč. mob. zdr. (t· rok-1)

3 163

5 525

21 097

36 373

10 142

6 600

Zdoje IPPC (t· rok-1)

15,8

308,8

334,1

47,6

36,5

399,2

Podíl zdrojů IPPC (%) na stac. zdr.

0,64

6,26

13,51

0,40

1,19

6,05

Podíl zdrojů IPPC (%) celkem

0,50

5,59

1,58

0,13

0,36

6,05

Tabulka 21 Podíl IPPC zdrojů na emisích znečišťujících látek v kraji

Z tabulky je patrné, že významnější podíl emisí ze sledovaných zdrojů je u oxidů dusíku a to ještě pouze při posuzování emisí ze stacionárních zdrojů. Pokud hodnotíme jejich podíl na celkových emisích, tj. na emisích NOx vč. dopravy, jsou emise nprosto nevýznamné. Z toho vyplývá, že regulací i těch nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v kraji Vysočina nelze získat výrazný potenciál ke snížení celkových emisí, přesto by se emise z těchto zdrojů neměly zejména v imisně zatížených oblastech nadále výrazněji zvyšovat a to zejména s ohledem na bodový charakter těchto zdrojů. Určitý význam mají sledované zdroje v emisích amoniaku. Je však nutno zdůraznit, že v tomto případě může být databáze REZZO poněkud neúplná. Z toho důvodu byla zpracována samostatná studie (Jelínek A., Dědina M.: Inventura emisí amoniaku z chovů hospodářských zvířat pro kraj Vysočina k 1. 3. 2002 a výhled do roku 2010, VÚTZ Praha, srpen 2002, viz. příloha C), která hodnotí stav a výhled emisí amoniaku poněkud odlišným způsobem a sice podle celkových údajů o stavu hospodářských zvířat v kraji jako celku. S ohledem na skutečnost, že dochází ke značnému meziročnímu pohybu v počtu zvířat na jednotlivých farmách, nelze dost přesně stanovit emise v jednotlivých lokalitách. Studie dále porovnává vývoj emisí pro případ, kdy by byly zachovány současné technologické postupy (celková emise 6,6 kt v současné době a 5,67 kt v roce 2010) a při dodržování doporučených zásad správné zemědělské praxe (v současné době 4,26 kt a 3,63 kt v roce 2010). Ze závěrů studie vyplývá, že doporučený krajský emisní strop pro amoniak (9,5 kt) bude pravděpodobně s rezervou splněn.

strana 38


Kraj Vysočina

Přehled zdrojů REZZO 1 s významným podílem na emisích v této kategorii zdrojů Význam jednotlivých podniků v emisní bilanci je různý a proto je vhodné postupovat metodou „top-down“, neboť tento přístup umožňuje řešit přednostně nejožehavější problémy. U všech základních škodlivin byl zvolen jednotný přístup. Všechny významné podniky z kategorie zvláště velkých (zdroje IPPC) a velkých zdrojů znečišťování byly seřazeny sestupně podle jejich emise. Současně byl vypočten jejich sumární podíl (v %) na celkové emisi ve skupině zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1). Tabelovány jsou pouze zdroje, které zasluhují zvýšenou pozornost a jsou rozděleny do dvou pásem. Prvé pásmo obsahuje zdroje, na nichž je překročena sumární emise 80 %, druhé pásmo obsahuje zdroje se sumární emisí cca 90 %. Z uvedených tabulek je patrné, že jde o poměrně malý počet zdrojů. Adresa provozovny je v tabulkách nahrazena kódem IDFPROV (identifikační číslo provozovny), podle kterého lze ve zdrojové databázi lokalizaci přesně určit. Analýza byla provedena společně pro spalovací i technologické zdroje, neboť čistá technologie se v kraji prakticky nevyskytuje. Většinou se jedná buď o samostatnou kotelnu, nebo o kotelnu s technologickým zařízením. Poznámka: V posledním sloupci následujících tabulek, označeném „TOP“, je uveden postupný kumulativní podíl uvedených zdrojů na celkových emisích příslušné znečišťující látky v kategorii REZZO 1.

Emise tuhých znečišťujících látek

Identifikační číslo provozovny

Tuhé znečišťující látky IČ

Název zdroje

TOP -1

-1

t· rok (1999) t· rok (2000)

659670051

62417690 KRONOSPAN CR, spol. s r.o.

183,98

212,45

35,56

688770041

00028631 Dřevozpracující družstvo Lukavec

65,03

61,69

48,12

765540411

46900705 TELČ NÁBYTEK a.s.

51,07

0,19

57,99

706410101

15531457 SPORTEN a.s.

32,23

0,04

64,22

635480421

63219531 TRANSPA CZ s.r.o. – kotelna a lakovna

16,80

718910231

00013935 SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelhřimov

16,39

2,57

70,64

676620081

15059430 ASD BINKO koželužna Krucemburk

13,43

3,20

73,23

642820261

14502402 SKLÁRNA s.r.o.

12,73

6,68

75,69

795230041

46347160 ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna

12,47

5,74

78,10

718910251

45022488 IROMEZ s.r.o.

12,07

8,76

80,43

649320171

46679138 Českomoravský len, provozovna 01

12,03

16,59

82,76

67,47

strana 39


Kraj Vysočina


Tuhé znečišťující látky IČ

Název zdroje

TOP -1

-1

t· rok (1999) t· rok (2000)

676620411

47451441 INTERMONT s.r.o.

8,90

3,87

84,48

718910191

00013935 SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelhřimov

6,25

721000401

60460580 Středotlaká parní kotelna

5,20

6,20

86,69

795640441

25264605 HOLZIND. SCHWEIGHOFER Ždírec s.r.o.

5,18

7,73

87,69

718910091

45022488 IROMEZ s.r.o.

4,62

3,43

88,58

659670461

25329600 KRONODOOR Jihlava s.r.o.

3,84

0,95

89,33

735800051

47901969 VAN LEER JIPACK, a.s.

3,73

85,69

90,05

Tabulka 22 Přehled zdrojů emitujících 90 % tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina

Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí tuhých látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 10 zdroji, z nichž jeden produkuje více než třetinu (35,56 %). Emise oxidu siřičitého

Oxid siřičitý


IČ

795230041

46347160

688770041

Název zdroje

t· rok (1999)

-1

t· rok (2000)

-1

TOP


406,57

302,36

33,32

00028631

Dřevozpracující družstvo Lukavec

165,99

111,12

46,92

649320171

46679138

Českomoravský len provozovna 01

96,90

50,75

54,86

718910091

45022488

IROMEZ s.r.o.

92,06

38,99

62,40

778210011

00176109

PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA a.s.

69,31

60,92

68,08

676620081

15059430

ASD BINKO koželužna Krucemburk

49,08

28,29

72,11

721000401

60460580

Středotlaká parní kotelna

42,40

112,02

75,58

616950171

25303660

TS města a.s., kotelna sídliště 2

39,65

57,67

78,83

662570221

42366607

ING. Miroslav Řezka, teplárna

26,59

31,19

81,01

735690221

49242041

PRIBINA s.r.o.

22,23

24,29

82,83

strana 40


Kraj Vysočina

Oxid siřičitý


IČ

652830071

45534519

657990281

Název zdroje

-1

-1

TOP

t· rok (1999)

t· rok (2000)

CHOTĚBOŘSKÉ STROJÍRNY, kotel na spalování ZP/TTO

19,46

0,04

84,43

15112675

PETR MOIDL

18,97

8,96

85,98

779090031

43437524

GALLI ING. Miroslav Vojkovský

18,10

87,46

769730041

18127410

BOPO A.S. Třebíč – Borovina

16,92

88,85

748820271

45798826

ORLICKÉ PAPÍRNY

14,95

90,08

Tabulka 23 Přehled zdrojů emitujících 90 % oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina

Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí oxidu siřičitého ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 9 zdroji, z nichž jeden produkuje cca třetinu (33,32 %).

Emise oxidů dusíku


IČ

659670051

62417690

KRONOSPAN CR spol. s r.o.

397,02

107,98

23,76

688770041

00028631

DŘEVOZPRACUJÍCÍ DRUŽSTVO

263,90

267,87

39,55

795230041

46347160

ŽĎAS A.S.,METALURGIE A TEPLÁRNA

187,64

166,81

50,78

760510111

48173371

SKLOBOHEMIA A.S.

109,37

18,56

57,32

672470181

00002674

TRANSGAS, S.P., KS KRALICE NAD OSLAVOU

91,71

1,38

62,81

757900221

49452801

JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA A.S.

70,50

86,96

67,03

659670461

25329600

KRONODOOR S.R.O.

57,99

48,32

70,50

627400061

49452801


51,83

31,14

73,60

649320171

46679138

27,40

43,97

75,24

718910091

45022488

23,45

26,77

76,65

Oxidy dusíku Název zdroje

TOP -1

-1

t· rok (1999) t· rok (2000)

ČESKOMORAVSKÝ LEN PROVOZOVNA 01 IROMEZ S.R.O.

strana 41


Kraj Vysočina


IČ

721000401

60460580

STL. PARNÍ KOTELNA

23,40

25,78

78,05

642820261

14502402

SKLÁRNA JANŠTEJN S.R.O.

18,61

17,13

79,16

718910251

45022488

IROMEZ S.R.O.

18,25

36,07

80,25

735800051

47901969

VAN LEER JIPACK, A.S.

17,42

762700281

43378358

BERÁNEK S.R.O., SKLÁŘSKÁ HUŤ

16,03

18,87

82,25

795640441

25264605

13,48

21,08

83,06

778210011

00176109

PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA A.S.

12,10

11,07

83,78

630090111

00001678

DIAMO, O.Z. GEAM, ZÁV. CHEMICKÁ ÚPRAVNA

11,50

9,57

84,47

676620081

15059430

ASD BINKO KOŽELUŽNA KRUCEMBURK

10,68

6,86

85,11

735690221

49242041

PRIBINA S.R.O.

9,58

7,53

85,68

769730141

18164439

TUSCULUM A.S.

8,45

8,42

86,19

718910191

00013935

SPOJENÉ KARTÁČOVNY A.S. PELHŘIMOV

8,36

691380091

49966260

JILANA A.S.- ZÁVOD MALÝ BERANOV

8,23

4,83

87,18

659670161

49969897

JIHLAVSKÉ MLÉKÁRNY A.S.

7,79

7,19

87,65

769730041

18127410

BOPO A.S. TŘEBÍČ - BOROVINA

7,52

616950171

25303660

TS MĚSTA A.S., KOTELNA SÍDLIŠTĚ 2

7,17

9,63

88,53

659860081

00009296

MOTORPAL, KOTELNA K3

6,49

4,60

88,92

652830071

45534519

CHOTĚB. STROJÍRNY, KOTELNA NA SPALOVÁNÍ ZP/TTO

6,30

5,06

89,29

781320251

45535183

ASAP S.R.O. VEZ

6,30

6,88

89,67

649320011

25197835

SUKNO - ZÁVOD 02

6,23

3,46

90,04

Oxidy dusíku Název zdroje

TOP -1

-1

t· rok (1999) t· rok (2000)

HOLZIND.SCHWEIGHOFER ŽĎÍREC S.R.O.

81,29

86,69

88,10

Tabulka 24 Přehled zdrojů emitujících 90 % oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina

strana 42


Kraj Vysočina

Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí oxidů dusíku ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 13 zdroji, z nichž jeden produkuje téměř čtvrtinu (23,76 %).

Emise oxidu uhelnatého


IČ

795230041

46347160


172,11

23,19

20,49

659670051

62417690


140,82

105,67

37,26

795640121

15059561

Slévárna a modelárna s.r.o.

98,80

66,87

49,03

688770041

00028631


92,45

121,78

60,04

779090031

43437524


31,20

659670461

25329600

KRONODOOR Jihlava s.r.o.

22,14

16,60

66,39

648690211

46346694

Moravské kovárny Jihlava

19,90

0,05

68,76

691380091

49966260

JILANA a.s. – závod Malý Beranov

18,76

11,19

70,99

725490441

46982086

SAPELI POLNÁ s.r.o.

16,99

2,15

73,01

672470181

00002674

TRANSGAS, a.s., KS Kralice nad Oslavou

16,29

0,23

74,95

735800051

47901969

VAN LEER JIPACK, a.s.

15,01

76,74

718910191

00013935

SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelřimov

14,60

78,48

718910251

45022488

IROMEZ s.r.o.

14,45

15,67

80,20

721000401

60460580

STL. PARNÍ KOTELNA

12,30

8,53

81,66

676620081

15059430

ASD BINKO koželužna Krucemburk

11,85

10,90

83,07

657990281

15112675

Petr Moidl

11,57

0,71

84,45

770760151

46995960

JOSPO SPOL. S.R.O.

11,50

8,29

85,82

649320171

46679138

Českomoravský len provozovna 01

10,20

83,37

87,04

739280341

46346449

Silnice Jihlava a.s.

7,90

6,93

87,98

671060241

46346449


6,86

6,06

88,79

Oxid uhelnatý Název zdroje

TOP -1

-1

t· rok (1999) t· rok (2000)

63,75

strana 43


Kraj Vysočina


IČ

616950171

25303660

TS města a.s. kotelna sídliště 2

6,47

5,38

89,56

642820261

14502402

SKLÁRNA JANŠTEJN s.r.o.

6,25

3,97

90,31

Oxid uhelnatý Název zdroje

TOP -1

-1

t· rok (1999) t· rok (2000)

Tabulka 25 Přehled zdrojů emitujících 90 % oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina

Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí oxidu uhelnatého ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 13 zdroji.

strana 44


Kraj Vysočina

Emise CxHy

CxHy


IČ

765540411

46900705

769730041

Název zdroje

-1

VOC -1

TOP

-1

t· rok (1999)

t· rok (2000)

t· rok (2000)

%

TELČ NÁBYTEK a.s.

82,52

7,77

0,14

64,59

18127410

BOPO a.s. Třebíč – Borovina

41,36

725490441

46982086

SAPELI Polná s.r.o.

37,33

0,80

76,45

688770041

00028631


36,60

13,83

81,96

649320031

60827882

Humpolecké strojírny Humpolec a.s.

13,78

672050221

18164439

TUSCULUM a.s. odštěpný závod Třebíč

10,68

770760151

46995960

JOSPO spol. s r.o.

9,00

1,49

778210011

00176109


5,60

6,61

87,85

649320171

46679138

Českomoravský len, provozovna 01

5,60

6,99

88,70

718910431

63485311

MOSER LEGNO lakovna

5,30

2,36

89,50

721000401

60460580


5,10

5,57

90,27

70,82

84,04 8,59

85,65

0,09

87,01

Tabulka 26 Přehled zdrojů emitujících 90 % uhlovodíků ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina

Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí uhlovodíků ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 5 zdroji, z nichž jeden produkuje více než polovinu (51,15 %).

strana 45


Kraj Vysočina

Emise amoniaku

Amoniak


IČ

769731141

25308611

GALLUS PLUS, a.s. – chov drůbeže Kožichov

773491131

47904968

742431161

Název zdroje

-1

TOP -1

t· rok (1999)

t· rok (2000)

%

ZD BRTNICE - VKK Uhrinovice

25,44

24,32

21,79

46976337

AGROFARM a.s.

18,20

19,33

28,28

638351031

49434179

AGRO – Měřín a.s. kravín Herálec

17,42

12,87

34,49

619801011

49434179

AGRO – Měřín a.s. testovací stáj Černá

17,04

18,33

40,57

706831071

60699213

ZD vlastníků – velkokapacitní kravín

16,13

17,44

46,32

796270411

00112062

ZV VKK Želiv

14,85

15,30

51,62

605601131

49434179

AGRO – Měřín, kravín Blizk

14,12

15,51

56,65

667861021

00140538

ZOD NIVA – odchovna dobytka

12,70

13,48

61,18

765541111

00137162

ZD velkokapacitní kravín

12,17

745731051

00139327

Zemědělské a obchodní družstvo Čáslavice

12,00

620520441

49050672

VKK Černov

9,90

741081081

49434179

AGRO – Měřín a.s., farma Rokytno

9,75

10,69

76,81

667870321

46505873

PROVEM a.s.

9,33

10,81

80,13

660751131

46974491

A.Z.O. s.r.o.

8,82

9,29

83,28

705961061

144924

UHZ Nová Ves

8,30

10,38

86,24

789201171

46976337

AGROFARM a.s.

7,70

10,19

88,98

630090111

00001678

DIAMO, O.Z. GEAM, závod chemická úpravna

6,80

6,61

91,41

65,52 12,80

69,80 73,33

Tabulka 27 Přehled zdrojů emitujících 90 % amoniaku ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina

Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí amoniaku ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 14 zdroji.

strana 46


Kraj Vysočina

Pro sestavení závěrečného pořadníku nejvýznamnějších zdrojů bylo použito umělé kritérium součtu všech emisí na zdrojích, které byly ve výše uvedených tabulkách zařazeny do obou pásem. Tento seznam pak byl seřazen sestupným způsobem podle celkového součtu emisí. S ohledem na různý charakter zemědělských a průmyslových zdrojů, nebyla do této sestavy zahrnuta emise NH3 a výběr nejzávažnějších zdrojů emisí amoniaku lze provést dle předchozí tabulky. Z celkového počtu 50 vybraných zdrojů je dále tabelováno 20 nejdůležitějších. Identifikační číslo provozovny

IČ

659670051

62417690


795230041

46347160


779

688770041

00028631


624

649320171

46679138

Českomoravský len, provozovna 01

152

765540411

46900705

TELČ NÁBYTEK a.s.

134

718910091

45022488

IROMEZ s.r.o.

120

760510111

48173371

SKLOBOHEMIA a.s.

109

672470181

00002674

TRANSGAS, a.s., KS Kralice nad Oslavou

108

795640121

15059561

Slévárna a modelárna s.r.o.

99

721000401

60460580


88

778210011

00176109


87

676620081

15059430

ASD BINKO KOŽELUŽNA KRUCEMBURK

85

659670461

25329600

KRONODOOR Jihlava s.r.o.

84

757900221

49452801


71

769730041

18127410

BOPO a.s. Třebíč – Borovina

66

725490441

46982086

SAPELI POLNÁ S.R.O.

54

616950171

25303660

TS města a.s., kotelna sídliště 2

53

627400061

49452801


52

779090031

43437524


49

718910251

45022488

IROMEZ S.R.O.

45

Emise celkem Název zdroje -1

t· rok (2000)

1 068

Tabulka 28 Přehled nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v kraji Vysočina

strana 47


Kraj Vysočina

Je pozoruhodné, že zcela největším zdrojem vychází společnost KRONOSPAN CR spol. s r.o. a že se „umístila“ před takovým významným průmyslovým zdrojem, kterým je ŽĎAS, a.s. Mimořádnost této skutečnosti se ještě zvýší, připočteme-li emise i zdroje KRONODOOR Jihlava, s.r.o, neboť obě společnosti sídlí na stejné adrese a emise vznikají tedy ve stejné lokalitě. Oba zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší v krajském městě Jihlava a ani jeden z nich přitom není zařazen mezi zdroje spadající pod režim IPPC. Sestavení „TOP listu“ pro zdroje, které mají stejného majitele či provozovatele dopadlo prakticky stejně jako v předchozí tabulce. Více průmyslových zdrojů provozuje v kraji jen omezený počet provozovatelů. Jejich přehled je uveden dále:

Provozovatelé více zdrojů v kraji Vysočina SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelhřimov

2 zdroje v Pelhřimově

TUSCULUM a.s. odštěpný závod Třebíč

2 zdroje v Třebíči

IROMEZ s.r.o.

2 zdroje v Pelhřimově


2 zdroje ve Žďáru nad Sázavou a 1 zdroj v Jihlavě

JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA a.s.

1 zdroj v Dobroníně a 1 zdroj v Jihlavě - Antonínův Důl

Tabulka 29 Přehled provozovatelů více průmyslových zdrojů v kraji Vysočina

Poněkud jiná situace je v živočišné výrobě. Provozovatelů s více farmami na různých adresách lze identifikovat více. Většinou se jedná o provozovatele s vyšším sumárním podílem emisí na všech provozovaných zdrojích. Některé z nich (v následující tabulce jsou vyznačeny tučně) spadají pod režim IPPC. Z uvedených provozovatelů bude vhodné se při realizaci programu zaměřit na AGRO Měřín, a.s., neboť se jedná o provozovatele, který sice provozuje jen menší farmy, ale sumární emise amoniaku na všech provozovnách dosahuje značného množství.

IČ


Obce - lokalizace zdroje

Počet zdrojů NH3

Vysoké Herálec Černá 49434179 AGRO - Měřín,a.s.

Blízkov

7

103,7

Fryšava pod Žákovou horou Měřín Blízkov

strana 48


Kraj Vysočina

IČ


Obce - lokalizace zdroje

Počet zdrojů NH3

Žďárec 46976337 AGROFARM,a.s.

Rozsochy

4

57,9

2

46,7

2

44,5

2

31,5

2

16,9

Košetice 2 zdroje

2

33,8

Uhřínovice 2 zdroje

2

31,7

2

22,6

Měřín Vidonín

46904671 SELMA a.s. Jihlava

140023

ZVOZD "Horácko"

60710179 AGRO HYBRÁLEC s.r.o.

46505873 PROVEM A.S. 111384

Agrodružstvo Košetice

47904968 ZD Brtnice

Nadějov Kamenice Předín Kněžice Ústí Hybrálec Borek Kojetín

Jaroměřice nad Rokytnou

140538

ZOD Niva

111091

Zemědělské družstvo Černovice u Tábora Křeč 2 zdroje

2

18,7

137162

Zemědělské družstvo Telč

2

33,9

Vacenovice

Telč 2 zdroje

Tabulka 30 Přehled provozovatelů více zemědělských zdrojů v kraji Vysočina

strana 49


Kraj Vysočina

Doprava Infrastruktura Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východo-západním směru. Problémy jsou ale především v poměrně vysoké četnosti kolizních míst na nedálničních tazích, ať již jde o silnice I. nebo II. třídy. Náměty na řešení těchto kolizních míst jsou připraveny a problém se týká pouze jejich profinancování. Při zabezpečování kvalitní provozní úrovně v rámci regionu je potřebné zvážit podporu (resp. tato podpora bude pravděpodobně nezbytně nutná) radiální silniční sítě z centra regionu na současná okresní města v regionu, především na Žďár nad Sázavou a Třebíč. Při analýze současné situace je nutno připomenout vazbu území kraje na severní tangentu D11 - R35 a z toho plynoucí nedostatek propojení z D11 - R35 v severojižním směru na Rakousko. Hlavní dopravní tah, dálnice D1, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě budoucího kraje je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. Region byl též poškozen převedením některých silnic I. třídy do nižší kategorie, přičemž tyto komunikace mají pro region klíčový význam (jedná se o současné II/602 a II/150, dříve úsek I/19 a I/18). Stavební stav silniční sítě je přiměřený dlouholetému nedostatku finančních prostředků na obnovu a údržbu. Kvalita je v podstatě uspokojivá s ohledem na vědomí nutnosti zkvalitňování jak silničního svršku (zvětšování šířky komunikací podle sledované zátěže) tak silničních objektů (mosty, propustky a pod.). Velkým problémem je ovšem s ohledem na stávající stav silniční sítě dopravní dostupnost velké části území kraje (jedná se o území nemající bezprostřední vazbu na dálnici D1) – tato skutečnost může negativně ovlivnit další hospodářský rozvoj regionu. Železnice protíná území regionu především tratí č. 230 a 250 (Praha) - Kolín Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou - Brno. Jedná se (spolu s větví 202 České Budějovice – Jihlava) o tzv. II. hlavní tah (též jižní tah), který představuje významnou součást české železniční infrastruktury. Velmi důležitá je zvlášť jeho role tranzitní jak pro dálkovou osobní, tak nákladní dopravu. Tyto tratě jsou elektrifikovány; úsek Kolín – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno je jako jediný v kraji dvoukolejný. Přestože trať 250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno je stavebně v podstatě nejmladší železniční tratí v ČR (dokončena v 50. letech), její technické parametry (dané především náročným terénem) neumožňují další zvýšení cestovních rychlostí. Do programu modernizace koridorových tratí není tento úsek zařazen a od toho se odvíjí i jeho perspektivní funkce. Po převedení tranzitní dopravy na koridorové tratě dojde pravděpodobně k významnému omezení dopravních příležitostí (týká se hlavně měst Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou), bude omezena četnost spojení s Brnem (z hlediska posílení integrity nového kraje ale nemusí být toto vnímáno negativně), což se projeví v poklesu počtu cestujících. Dále je nutné upozornit na tah Jihlava - Havlíčkův Brod (240), Jihlava – Veselí nad Lužnicí (202) – České Budějovice, Jihlava - Třebíč – Brno (240), Havlíčkův Brod – Pardubice (238), Okříšky – Znojmo (241). Kromě nich obsluhuje území ještě řada tratí lokálního významu, jako je např. trať Horní Cerekev – Pelhřimov – Tábor (204), Křižanov – Studenec (252), Žďár nad Sázavou – Tišnov (251) či Havlíčkův Brod –

strana 50


Kraj Vysočina

Humpolec (237). Tyto trasy vyžadují zkvalitnění technického zařízení, aby byly schopné nabídnout atraktivnější podmínky pro osobní, ale i nákladní přepravu. Potenciální možností je zejména využití příležitosti dané vedením trati Jihlava – Havlíčkův Brod ve vazbě na trasování dálnice D-1. Tato vazba vyvolává úvahy o zřizování překladových terminálů v ose Havlíčkův Brod - Jihlava, eventuelně i o využití území Křižanov - Velké Meziříčí. Ovlivňování vývoje železniční sítě je však v současné době obtížné vzhledem k nevyjasněné privatizaci drah.

Emise z dopravy Vstupní data V rámci projektu byl zpracován výpočet emisí z automobilové dopravy na jednotlivých úsecích hlavní komunikační sítě kraje Vysočina. Základním podkladem pro vyhodnocení současné emisní bilance jsou výsledky sčítání dopravy v roce 2000, publikované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR). Pro výpočty byly využity údaje o počtech vozidel na jednotlivých úsecích komunikační sítě v rozdělení na osobní automobily, lehké nákladní automobily, těžké nákladní automobily a autobusy. Tyto údaje byly následně přepočteny na rok 2002 pomocí růstových koeficientů poskytnutých ŘSD ČR. Do modelování byly zahrnuty všechny silnice v kraji, pro které jsou v podkladech ŘSD ČR uvedeny intenzity dopravy, včetně významných komunikací v intravilánech jednotlivých měst (v rámci kraje Vysočina se jedná o 19 měst). Síť komunikací byla následně zpracována pomocí geografického informačního systému (GIS) do sestavy tzv. liniových zdrojů. Každý zdroj odpovídá jednomu přímému silničnímu úseku, který je homogenní z hlediska všech výpočetních parametrů (intenzita a skladba dopravy, sklon, rychlost a plynulost dopravního proudu atd.). Celkem byly provedeny výpočty pro 4 455 liniových zdrojů. Pomocí GIS byl rovněž pro jednotlivé úseky vypočten podélný sklon a na základě údajů o charakteru komunikace a území jim byla přiřazena průměrná rychlost a plynulost dopravního proudu. Základní údaje o dopravních výkonech a použité síti liniových zdrojů uvádí tabulka 31.

Dopravní výkon (tis. vozokilometrů) Počet úseků

Délka (km)

Dálnice

130

Silnice I. třídy

Osobní automobily

Lehké nákladní automobily

Těžké nákladní automobily

Autobusy

95,5

1 835,23

282,49

375,61

33,65

539

362,2

1 644,00

237,66

166,86

24,20

Ostatní komunikace

3786

2 156,5

2 644,59

288,18

168,15

54,65

Celkem

4455

2 614,2

6 123,83

808,33

710,63

112,50

strana 51


Kraj Vysočina

Tabulka 31 Charakteristika dopravy na výpočtové síti liniových zdrojů v roce 2002 na základě přepočtu dat z roku 2000

Z uvedeného přehledu je patrný význam dálnice D1 v rámci komunikační sítě kraje Vysočina. Dálnice prochází přibližně středem hodnoceného území a soustřeďuje na sebe naprostou většinu tranzitní dopravy. Z porovnání vyplývá, že u osobních vozidel tvoří provoz na dálnici 30 % celkových dopravních výkonů na sledované komunikační síti v kraji, u těžkých nákladních aut téměř polovinu (48 %). Z hlediska celkové délky přitom dálnice představuje méně než 4 % rozsahu sledované sítě komunikací. Významný podíl mají i další silnice I. třídy, na nichž je realizována přibližně čtvrtina dopravních výkonů (silnice I. třídy tvoří 14 % celkové délky sítě). Dalším charakteristickým znakem, který ovlivňuje celkovou produkci emisí i vzájemný poměr mezi množstvím emitovaných látek, je vysoký podíl těžkých nákladních automobilů. Zde se opět projevuje vliv dálnice, u níž tvoří nákladní vozidla více než 27 % celkových dopravních výkonů (podíl těžké nákladní dopravy na dálnici je cca 15 %). Metodika výpočtu emisí Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byla použita nová metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR v období 2000 – 2002. Metodika umožňuje hodnotit celkem 57 anorganických a organických látek či jejich skupin. Emisní model, zpracovaný na základě této metodiky, umožňuje zohlednit při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu, rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemně provázaných rovnic. Metodika byla v říjnu 2002 publikována MŽP ČR jako závazný výpočetní postup pro hodnocení emisí z dopravy. Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku – podíl vozidel bez katalyzátoru a automobilů splňujících limity EURO 1 – 4. Údaje o skladbě vozového parku byly zpracovány na základě dopravních průzkumů, které provedlo Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2001 na vybraných reprezentativních úsecích v ČR. Při stanovení produkce emisí byl (na základě podkladů získaných v předchozích obdobných studiích) uvažován vliv studených startů, který způsobuje nárůst emisí zejména u oxidu uhelnatého a organických látek. Do hodnocení byly rovněž zahrnuty i emise z dalších zdrojů (mimo základní síť komunikací) – tj. zejména vozidla a stroje používané v zemědělství a lesnictví, dále železniční, vodní a letecká doprava, stavební stroje atd.. Emise z těchto zdrojů byly stanoveny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu. Výsledky výpočtu emisí Na základě uvedených vstupních dat byly provedeny výpočty produkce emisí z dopravy (viz. tabulka 32 až tabulka 35). Výpočet emisí byl proveden samostatně pro jednotlivé zdroje a jeho výsledky jsou zpracovány do formy vstupních souborů pro modelové hodnocení imisní zátěže. Výsledné emisní bilance jsou shrnuty v následujícím přehledu.

strana 52


Kraj Vysočina

Doprava celkem

z toho silniční

Tuhé látky

843,5

607,9

Oxid siřičitý

236,5

105,3

14 361,10

11 796,30

5 822,20

5 182,80

Oxidy dusíku Uhlovodíky

-1

Tabulka 32 Emise z dopravy na území kraje Vysočina (t.rok )

Osobní automobily

Lehké nákladní Těžké nákladní automobily automobily

Autobusy

Celkem

Tuhé látky

58,7

109,5

371,3

68,5

607,9

PM10

57,1

105,1

349,0

64,4

575,5

Oxid siřičitý

44,7

17,6

34,3

8,7

105,3

Oxidy dusíku

3 546,0

1 086,1

6 411,6

752,7

11 796,3

Uhlovodíky

3 471,8

264,9

1 095,4

350,7

5 182,8

164,8

4,0

18,5

6,0

193,3

Benzen

-1

Tabulka 33 Emise z automobilové dopravy (t· rok )

Tabulky a grafy prezentují výsledky výpočtu emisí vybraných znečišťujících látek z automobilové dopravy na území kraje Vysočina. Výsledky výpočtů emisí mj. ukazují, že: ■

dominantní podíl na emisích hlavních znečišťujících látek (NOx, uhlovodíky) má provoz automobilů na hlavní komunikační síti,

#"podíl nákladních vozidel a autobusů na emisích ze sledovaných silnic je nejnižší u uhlovodíků (33 % u celkových CxHy a 14 % u benzenu ), naopak výrazný podíl mají nákladní vozidla na emisích tuhých látek a PM10 (90 %), hlavní část těchto emisí přitom tvoří těžká nákladní vozidla. Velmi významný je rovněž podíl nákladních aut na emisích oxidů dusíku (téměř 70 %)

strana 53


Kraj Vysočina

PM10

SO2

NOx

Uhlovodíky

Benzen

Dálnice

233,6

38,9

5 080,0

1 471,1

50,2

Silnice I. třídy

152,1

27,5

2 923,6

1 480,4

55,4

Ostatní komunikace

189,8

38,9

3 792,7

2 231,3

87,7

Celkem

575,5

105,3

11 796,3

5 182,8

193,3

-1

Tabulka 34 Emise z jednotlivých tříd komunikací (t.rok )

Tuhé látky

SO2

NOx

Uhlovodíky

Benzen

Dálnice

40,6

37,0

43,1

28,4

26,0

Silnice I. třídy

26,4

26,1

24,8

28,6

28,7

Ostatní komunikace

33,0

36,9

32,2

43,1

45,3

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem

Tabulka 35 Porovnání produkce emisí podle tříd komunikací (%)

Tabulka 34 a tabulka 35 potvrzují výše uvedenou skutečnost, že hlavním liniovým zdrojem na území kraje Vysočina je dálnice D1. Podíl této komunikace na celkových emisích dosahuje u jednotlivých sledovaných znečišťujících látek 26 až 43 %. Jak již bylo uvedeno, představuje přitom dálnice pouze necelá 4 % z celkové délky sledované silniční sítě na území kraje. Nižší podíl na emisích uhlovodíků oproti emisím tuhých látek a oxidům dusíku přitom odráží skutečnost, že dálnice má výrazně nadprůměrný podíl těžkých nákladních vozidel (oproti jiným silnicím v kraji).

strana 54


Kraj Vysočina

Autobusy Těžké nákladní automobily 700

Lehké nákladní automobily Osobní automobily

12 000

600 10 000

500 8 000

400 6 000

300 4 000

200

2 000

100

0 NOx

Uhlovodíky

0 Tuhé látky

SO2

PM10

Benzen

Obrázek 18 Emise znečišťujících látek ze silniční dopravy

11%

7%

10% 21%

18%

5%

67%

61%

Tuhé látky

Uhlovodíky

Osobní automobily Lehké nákladní automobily Těžké nákladní automobily Autobusy

Obrázek 19 Podíl jednotlivých kategorií vozidel na produkci emisí

strana 55


Kraj Vysočina

Ostatní komunikace Silnice I. třídy 700

Dálnice

12 000 600 10 000 500 8 000 400 6 000 300 4 000 200 2 000 100 0 NOx

Uhlovodíky

0 PM10

SO2

Benzen

Obrázek 20 Produkce emisí podle tříd komunikací

strana 56


Kraj Vysočina

Energetika

Energetický systém v kraji Vysočina

Datové soubory pro energetické hodnocení Zdroje znečišťování ovzduší, mezi nimiž tvoří nejvýznamnější podíl zdroje spalující paliva, jsou v ČR sledovány od r. 1980 pomocí tzv. Registru zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Údaje o bodově sledovaných zdrojích, vstupující do tohoto registru, pocházejí z periodického sběru dat na formulářích, vyplňovaných provozovateli významných zdrojů znečišťování ovzduší v rámci tzv. Souhrnného vyhodnocení provozní evidence. Údaje o plošně sledovaných zdrojích jsou doplňovány na základě modelového výpočtu pro domácí topeniště. Příprava dat pro energetické hodnocení území kraje Vysočina byla rozdělena na část zahrnující bodové a plošné zdroje znečišťování. Pro zpracování přehledových sestav byly použity údaje REZZO 1 – 3. V současné době provádí sběr dat Souhrnného vyhodnocení provozní evidence velkých zdrojů, které jsou podkladem pro databázi REZZO 1, Česká inspekce životního prostředí, oddělení ochrany ovzduší (v kraji Vysočina je situace poněkud komplikovanější než v jiných krajích, neboť zdroje v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou spadají do kompetence OI ČIŽP Havlíčkův Brod a zdroje v okrese Třebíč spadají do kompetence OI ČIŽP Brno). Zpracování a provozování databáze REZZO 1 zajišťuje ČHMÚ Praha, oddělení emisí a zdrojů. Údaje použité pro zpracování přehledu pocházejí ze sestavy E333 a E329 za rok 1999 a z databázových sestav za rok 2000. Do kategorie REZZO 1 se řadí zdroje na výrobu tepla s instalovaným tepelným výkonem nad 5 MWt, tj. elektrárny, teplárny, výtopny a větší blokové kotelny, a z hlediska emisí významné technologie, které jsou explicitně vyjmenovány (Vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., nově pak nařízení vlády č. 352 - 354/2002 Sb.). Z pohledu nového zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. jsou dále tyto zdroje členěny na zvláště velké a velké. Za zvláště velké zdroje jsou považovány všechny tepelné zdroje, jejichž sumární jmenovitý tepelný příkon je 50 MWt a výše, kategorie velkých zdrojů zahrnuje všechny tepelné zdroje s výkonem vyšším než 5 MWt do příkonu 50 MWt. Technologické procesy jsou kategorizovány podle nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Rozdělení na zvláště velké a velké zdroje je uvedeno explicitně v textu přílohy 1 (technologie) a 2 (zemědělské zdroje) citovaného nařízení vlády.

strana 57


Kraj Vysočina

Střední zdroje, zahrnuté do registru REZZO 2, jsou sledovány jednotlivými referáty ŽP Okresních úřadů Jihlava, Havlíčkův Brod, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Pelhřimov. Údaje použité pro zpracování přehledu byly získány jako výstup z databáze středních zdrojů, vedené ČHMÚ, pracoviště Milevsko. Jako primární zdroj dat pro naplnění databáze REZZO 2 je využíván software firmy KVASAR, používaný pro zpracování poplatkové agendy středních zdrojů znečišťování. Pro zpracování přehledu byla použita agenda roku 2000 a 2001, tj. s údaji podle skutečnosti r. 1999 a 2000. V kategorii REZZO 2 jsou zahrnuty tepelné zdroje s výkonem 0,2 - 5 MWt a z hlediska dopadů na životní prostředí méně významné technologie. Jedná se zejména o domovní kotelny a menší blokové kotelny, menší průmyslové kotelny a technologické zdroje. Malé zdroje, zahrnuté do registru REZZO 3, nejsou sledovány na celorepublikové úrovni obdobným systémem jako velké a střední zdroje. Malé zdroje zahrnují menší kotelny do výkonu 200 kWt a nejméně závažné technologie, nevyjmenované v předešlých kategoriích. Topeniště, provozovaná obyvatelstvem za účelem vytápění bytového fondu, spadají rovněž do této kategorie. Skupina těchto zdrojů je nazývána lokálními topeništi. Do této kategorie jsou zahrnuty všechny zdroje provozované obyvatelstvem za účelem vytápění bytového fondu bez rozlišování systému vytápění - tj. patří sem např. kotle v rodinných domcích i menších činžovních domech s ústředním systémem vytápění, etážová topeniště i lokální kamna. Centrálně se databáze REZZO 3 vede pouze na úrovni celých obcí a pro její naplnění je používán modelový výpočet, používající aktualizované údaje SLDB konané v r. 1991 (Sčítání lidu, domů a bytů) – pro rok 2000 a za rok 2001 již podle nového SLBD z roku 2001. Pracoviště ČHMÚ v Milevsku provádí pravidelné aktualizace spotřeby paliv podle pásmových analýz rozhodujících síťových dodavatelů paliv a energie (především plynárenské a energetické akciové společnosti) V rámci místní evidence jsou orgány samosprávy vedeny převážně pouze přehledy o kotelnách, používajících tzv. méně ekologická paliva (tuhá a kapalná paliva). Hodnocení stávajícího stavu (r. 1999 a r. 2000) V rámci hodnocení stávajícího stavu byly využity údaje z uvedených databází. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější změny v palivové základně velkých a středních zdrojů v celé ČR proběhly do konce r. 1998, lze využité údaje považovat za dostatečně aktuální pro analytickou část projektu. Zpracované energetické hodnocení - přehledy spotřeby paliv v jednotlivých bodových zdrojích REZZO 1 a 2 – obsahuje celkem 100 tepelných zdrojů z kategorie REZZO 1 a na 1360 tepelných zdrojů z kategorie REZZO 2. V kategorii zdrojů REZZO 3 je uvedeno celkem 729 obcí se sumární spotřebou paliv. Celkové vyhodnocení spotřeby paliv v kraji Vysočina na úrovni roku 2000 Vyhodnocení je provedeno tabelární a grafickou formou. Vzhledem k tomu, že v roce 2001 se změnily formuláře pro sběr souhrnných dat provozní evidence velkých zdrojů znečišťování ovzduší jsou uvedeny i souhrnné údaje o spotřebě paliv na území kraje pro rok 1999, kterými byly údaje z roku 2000 korigovány. Korekce byly nutné z důvodu chybovosti některých dat z roku 2000 (řádové chyby, špatné kódy a podobně).

strana 58


Kraj Vysočina

Poznámka: S ohledem na velikost vložených grafů a tabulek je použito hypertextových odkazů. Spotřeba paliv na území kraje v kategorii zvláště velkých a velkých zdrojů v roce 1999 a v roce 2000. Spotřeba paliv na území kraje v kategorii středních zdrojů v roce 1999 a v roce 2000. Spotřeba paliv na území kraje v kategorii obyvatelstvo v roce 1999 a v roce 2000. Z uvedených tabulek a grafů je zřejmé, že na zdrojích v kategorii REZZO 1 a 2 má zcela dominantní postavení zemní plyn, následují tuhá paliva, kapalná a ostatní. Zajímavou skutečností je poměrně vysoká spotřeba dřeva. U zdrojů kategorie REZZO 3 není postavení zemního plynu tak výrazné (i když tvoří více než 50 %) a tuhá paliva se mu téměř vyrovnávají. Tato skutečnost je zřejmě dána dosti značným rozptýlením sídel, kde je plynofikace relativně drahá. Na závěr je ještě připojena celková rekapitulace spotřeby jednotlivých paliv na všech zdrojích REZZO 1 až 3 (stacionární zdroje). Spotřeba paliv na území kraje v kategorii obyvatelstvo v roce 1999 a v roce 2000. U velkých a středních zdrojů se pravděpodobně již skladba paliv příliš měnit nemůže a struktura by mohla zůstat zachována i do budoucna. Vysoká spotřeba dřeva je dána složením průmyslových podniků i polohou kraje v lesnatém území. Spotřeba dřeva pro energetické účely je vítána z hlediska ochrany klimatu země, neboť se jedná o obnovitelný zdroj. Určité nebezpečí však může znamenat nekontrolovatelné spalování dřevního odpadu, neboť nelze vyloučit spalování povrchově upraveného nebo impregnovaného dřeva. Pak lze očekávat v emisích poměrně širokou škálu závažných škodlivin jako jsou těžké kovy, VOC a POP. V kategorii zdrojů REZZO 3 lze ještě nalézt prostor pro další plynofikaci a omezení spotřeby tuhých paliv. Je vysoce pravděpodobné, že databáze REZZO 3 obsahuje v položce hnědé uhlí tříděné i určitý podíl dřevní hmoty z výše uvedených důvodů. Poznámka: Podrobnější informace bude možno převzít do Programu po zpracování analytické části Územní energetické koncepce (ÚEK). Práce na ÚEK však doposud nebyly zahájeny.

strana 59


Kraj Vysočina

Analýza kotelního fondu na území kraje Vysočina Databáze velkých zdrojů (REZZO 1) za rok 2000 eviduje v kraji Vysočina 330 kotelen na tuhá, plynná či kapalná paliva, případně na jejich kombinaci. Přehledy jednotlivých zdrojů dle používaného paliva jsou uvedeny v tabulkách v textu. Nejvýznamnější podíl na instalovaném výkonu zaujímá ŽĎAS a.s. (9,37%), následuje JIP-Cerepa a.s. (4,76%) a třetím nejvýznamnějším provozovatelem jsou Jihlavské kotelny s.r.o. (4,30%). Následující graf ukazuje podíl nejvýznamnějších provozovatelů kotlů na celkovém instalovaném výkonu.

Podíl na celkovém výkonu zdrojů zaujímajících třetinu instalovaného výkonu pro kraj Vysočina

10%

9,37%

9% 8% 7% 6%

4,76%

5% 4%

4,30%

3,91%

3,87%

3,85%

Jihlavské Kostelecké DIAMO s.p. JIP CEREPA kotelny s.r.o. uzeniny a.s. a.s.

DH Dekor spol. s r.o.

3,84%

3% 2% 1% 0% ŽĎAS, A.S.

Sklo Bohemia a.s..

provozovatel

Obrázek 21 Podíl vybraných zdrojů se souhrnným instalovaným výkonem činícím 1/3 z celkového instalovaného výkonu zdrojů v kraji Vysočina

Celkový instalovaný výkon kotelen REZZO 1 a podíl výkonu kotlů, které byly v r. 2000 v provozu, ukazuje následující tabulka. Zastoupení jednotlivých druhů paliv ukazuje následující graf a vyplývá z něj naprostá převaha plynových kotelen.

strana 60


Kraj Vysočina

Výkon a podíl zdrojů REZZO 1

Výkon

Příkon

Celkový instalovaný výkon kotlů (MWt)

1 302,4

1 513,3

Využitý instalovaný výkon kotlů (MWt)

1 183,6

1 371,5

Průměrné využití časového fondu – 8 000 hod (%)

30,6

Průměrné využití jmenovité kapacity kotlů (%)

56,9

Tabulka 36 Přehled instalovaného výkonu kotlů v REZZO 1 v roce 2000

Počty zdrojů Rezzo1 (kotelny) spalující jednotlivé druhy paliv

300

268

250 200 150 100

39

50

19

3

1

TP+KP

TP+ZP

0 ZP

TP

KP

druh paliva

Obrázek 22 Počty zdrojů REZZO 1 (kotelny) dle druhů paliva

Důležitým parametrem pro hodnocení kotelního fondu je stáří jednotlivých kotelních jednotek. K tomu se váže jejich technická úroveň a související parametry jako je účinnost i emisní faktory, zejména pro NOx, CO, VOC i dalších znečišťujících látek jako např. NO2. V následujícím grafu je vynesen celkový (součtový) instalovaný výkon oproti časové ose (nejstarší funkční kotle na území kraje Vysočina byly uvedeny do provozu v roce 1920, jedná se o 3 kotle na tuhá paliva s celkovým výkonem 8,8 MWt, mající účinnost mezi 60 a 70%).

strana 61


Kraj Vysočina

Výkon dle stáří kotlů 1400

celkový výkon [MW]

1200 1000 800 600 400 200 0 1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

rok

Obrázek 23 Výkon dle stáří kotlů v kraji Vysočina

Následující analýzy jednotlivých typů skupin kotlů již neobsahují kotle, které byly zrušeny, ale obsahují kotle, které byly roku 2000 mimo provoz, s ohledem k jejich možnému opětovnému spuštění.

Analýza kotelního fondu na plynná paliva V následujícím přehledu jsou uvedeni provozovatelé kotlů, spalujících zemní plyn. Určitou výjimku mezi plynovými kotli tvoří soubor osmi plynových turbin o celkovém výkonu 18,35 MWt na kompresní stanici č. 5 Transgasu s.p., stejně jako 11 kogeneračních jednotek s pístovým spalovacím motorem o celkovém výkonu 3,22 MWt. Tato zařízení nejsou do následujících přehledů plynových kotlů zahrnuta. Tabulka byla seřazena podle celkového instalovaného výkonu a přináší informace o celkové výrobě tepla u jednotlivých organizačních jednotek (majitelů) kotlů. Dále je uveden počet kotlů u jednotlivých majitelů a průměrné využití instalovaného výkonu. Tento parametr byl vypočten s pomocí provozních hodin za rok 2000, tepelné účinnosti jednotlivých kotlů a průměrného využití jmenovitého výkonu kotle, které bylo jednotně pro všechny kotle uvažováno 75 %. Detailní analýza tohoto ukazatele dovoluje posoudit, zda není u některých majitelů zbytečně předimenzován kotelní fond. Ukazatel může mít význam pro energetický management kraje v těch případech, kdy je spolumajitelem kotelního fondu kraj (okres, město). I přebytečný a nevyužívaný nebo málo využívaný kotelní fond vyžaduje údržbu a tím klade nároky na finanční zdroje. A to se projeví na konečné ceně tepla u odběratele.

strana 62


Kraj Vysočina

Přehled provozovatelů kotlů s plynovým topeništěm Poznámka: na seznamu zdrojů IPPC (web ČEÚ) nejsou uvedeny žádné z níže tabelovaných zdrojů, přestože celkový instalovaný výkon (a tím i příkon) u prvních pěti přesahuje hranici 50 MWt. Počet Instalovaný Výroba tepla kotlů výkon

Využití výkonu

Provozovatel kotlů -1

MWt

TJ· rok (2000)

ks

[%]

JIP - CEREPA a.s. Červená Řečice

62,00

168,32

6

32,24

JIHLAVSKÉ KOTELNY s.r.o.

56,06

278,82

27

60,98

Kostelecké uzeniny a.s.

50,94

265,82

14

52,96

DIAMO s.p., o.z. GEAM Dolní Rožínka

50,41

0,31

4

0,08

SKLO BOHEMIA, A.S.

50,04

170,81

3

21,44

ŽĎAS, A.S.

40,00

32,47

2

48,93

Jihlavské mlékárny a.s.

28,28

142,19

5

26,80

UNIPLET Třebíč a.s.

28,00

66,72

2

40,38

Nemocnice Jihlava

27,70

89,39

7

39,51

PLEAS a.s.

26,68

102,49

3

62,43

Baťova nemocnice Zlín

23,14

71,12

6

45,08

CHOTĚBOŘSKÉ STROJÍRNY- SLUŽBY

22,80

85,37

3

47,92

JIHLAVAN A.S. JIHLAVA

22,70

17,07

4

20,53

Agrostroj Pelhřimov a.s.

21,35

58,21

9

14,23

Okresní nemocnice v Novém Městě na Moravě

21,00

48,02

3

19,29

SATT a.s.

20,10

41,68

9

18,83

První brněnská strojírna Třebíč, a.s.

20,00

56,83

3

69,88

KRONOSPAN ČR s.r.o. Jihlava

20,00

372,13

3

86,60

ASAP S.R.O.

18,80

155,12

3

49,61

KABLO ELEKTRO Velké Meziříčí

18,33

80,27

2

44,70

strana 63


Kraj Vysočina

Počet Instalovaný Výroba tepla kotlů výkon

Využití výkonu


MWt

TJ· rok (2000)

ks

[%]

Zemědělské zásobování a nákup Třebíč, a.s.

15,36

16,38

12

21,07

Psychiatrická léčebna

15,20

74,38

6

24,59

VYSOČINA A.S. HODICE

14,18

29,68

3

19,50

MODETA SWEATER CLUB s.r.o.

12,00

25,09

2

37,10

MORAVSKÉ KOVÁRNY A.S. JIHLAVA

11,40

53,34

5

54,58

Jihočeské mlékárny a.s.

11,00

103,18

3

74,31

AJAX & BLUNDELL a.s.

11,00

9,87

2

52,31

Mars Svratka a.s.

11,00

18,69

2

46,98

TŘEBÍČSKÁ TEPELNÁ SPOLEČNOST s.r.o.

10,80

88,67

5

64,23

Novoměstská teplárenská a.s.

10,50

68,54

3

77,38

MOTORPAL,a.s. Jihlava

10,00

57,73

3

60,52

Psychiatrická léčebna Jihlava

10,00

33,70

3

32,96

Sporten a.s.

10,00

26,97

2

44,51

Krahulík - MASOZÁVOD Krahulčí, a.s.

10,00

54,21

3

35,96

NATURAMYL a.s.

10,00

28,15

2

57,54

Prádelna a čistírna Jihlava s.r.o.

9,70

22,26

4

48,19

Okresní nemocnice Pelhřimov

9,00

38,71

3

66,38

TUSCULUM a.s.

9,00

38,47

3

67,82

ZETOR A.S.

8,90

22,84

3

81,03

Okresní nemocnice Havlíčkův Brod

7,80

42,31

2

51,70

Nemocnice v Třebíči

7,80

40,07

3

34,99

LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o.

7,68

27,41

3

63,76

INTEA A.S. TŘEŠŤ

7,00

17,09

2

46,20

Pivovar a sodovkárna Jihlava a.s.

6,52

25,74

2

52,77

TEPLO HB s.r.o.

6,40

28,82

3

76,21

strana 64


Kraj Vysočina


Využití výkonu


MWt

TJ· rok (2000)

ks

[%]

AMYLON a.s.

6,23

26,55

3

42,56

Pacovské strojírny a.s.

6,00

4,63

3

37,44

IROMEZ s.r.o.

6,00

1,46

1

127,08

J+R S.R.O.

5,80

25,12

2

90,82

AGROMOTOR VELKÉ MEZIŘÍČÍ, A.S.

5,70

16,07

3

39,55

TANEX Vladislav a.s.

5,58

31,08

3

49,58

MEZ a.s. Nedvědice

5,50

8,92

1

102,82

TELETNÍK ROŽNÁ, A.S.

5,30

3,17

1

42,63

SUKNO TEXTIL a.s.

5,20

16,17

2

73,60

Jihlavské sklárny BOHEMIA a.s.

4,48

5,38

4

38,15

Slévárna a modelárna Nové Ransko s.r.o.

4,20

3,13

2

88,40

První brněnská strojírna Velká Bíteš,a.s.

4,10

18,28

1

87,75

ČEPRO, a. s.

3,34

10,15

7

35,09

KRONODOOR s.r.o.

3,00

0,24

1

1,76

JOSPO SPOL. S.R.O.

3,00

6,84

1

92,86

TELČ NÁBYTEK, A.S.

2,55

13,14

1

105,68

Knoflíkářský průmysl Žirovnice a.s.

2,10

5,94

1

69,52

SILNICE JIHLAVA A.S.

1,60

5,62

2

100,03

SAPELI, S.R.O., POLNÁ

1,60

5,51

1

38,51

STS Pacov s.r.o.

1,10

2,62

3

15,00


1,08

13,45

2

81,76

ASTECH s.r.o.

1,00

12,56

1

120,66

ANTONÍN RUCKL A SYNOVÉ S.R.O.

0,60

6,28

1

201,33

GALLUS plus, a.s.

0,56

3,18

8

158,25

ZD BRTNICE-VKK UHŘÍNOVICE

0,48

0,41

4

33,57

strana 65


Kraj Vysočina


Využití výkonu


MWt

TJ· rok (2000)

ks

[%]

Zemědělské družstvo vlastníků NOVOVESELSKO

0,46

1,63

6

44,88

COLAS CZ a.s. Praha

0,35

1,02

1

121,10

Tabulka 37 Provozovatelé kotlů s plynovým topeništěm

Celkový počet plynových kotlů, které byly v provozu v roce 2000 je 268 s celkovou výrobou tepla 3.544 TJ/rok 2000 a celkovým instalovaným výkonem 967,5 MWt. Průměrná účinnost této skupiny kotlů je 88,2 %. Průměrné využití výrobní kapacity bylo dle výše uvedeného postupu zjištěno na úrovni 62,7 %. Využití instalovaného výkonu je u jednotlivých společností velice různé a lze konstatovat, že v celcích, kde je výkon dimenzován jen pro potřeby konkrétního areálu je využití vyšší než na kotlích určených pro výrobu tepla a dodávku tepla externím odběratelům. Dále byly plynové kotle rozděleny do skupin podle jejich stáří (od roku 1965 v pětiletých intervalech) a byly vypočteny ukazatele, které umožňují jednotlivé skupiny kotlů mezi sebou srovnávat. Sledována byla celková výroba tepla, provozní hodiny, účinnost a využití instalovaného výkonu. Výsledky byly přeneseny do grafické podoby a jsou uvedeny dále.

Počet instalací plynových kotlů v kategorii zdrojů Rezzo1 na území kraje Vysočina dle termínu jejich zprovoznění 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1965-1969 1970-1974

1975-1979

1980-1984

1985-1989

1990-1994

1995-2000

kotle uvedeny do provozu v letech

Obrázek 24 Počet instalací plynových kotlů REZZO 1 v členění dle doby jejich zprovoznění

strana 66


Kraj Vysočina

Z grafu je zřejmé, že největší podíl počtu nových instalací, příp. rekonstrukcí kotelen v souvislosti se záměnou paliva pochází z konce 80. a ze začátku 90. let 20. století. Úbytek přírůstku nových kotlů na konci sledovaného období vypovídá o vysokém stupni plynofikace, která se již dále nemůže rozvíjet vysokým tempem.

Celkový výkon plynových kotlů na území kraje Vysočina v závislosti na době jejich zprovoznění - Rezzo1 350 300 250 200 150 100 50 0 1965-1969 1970-1974 1975-1979 1980-1984 1985-1989 1990-1994 1995-2000 kotle uvedeny do provozu v letech

Obrázek 25 Celkový výkon plynových kotlů na v členění dle doby jejich zprovoznění

Z grafu je patrné, že rozhodující výkonový podíl plynových kotlů byl vybudován v letech 1985 – 1994.

strana 67


Kraj Vysočina

Průměrná účinnost provozovaných kotlů na ZP na území kraje Vysočina v závislosti na termínu jejich zprovoznění - Rezzo1 90 89

účinnost [%]

88 87 86 85 84 83 82 1965-1969 1970-1974

1975-1979

1980-1984

1985-1989

1990-1994

1995-2000

kotle uvedeny do provozu v letech

Obrázek 26 Průměrná účinnost kotlů na zemní plyn v členění dle roku jejich zprovoznění

Trend postupného nárůstu průměrné účinnosti v čase není překvapivý a odpovídá zvyšující se technické vyspělosti kotelního fondu. Určitý zlom v letech 1985 – 1989 mohl být vyvolán celkovým hospodářským, sociálním i politickým klimatem v dané době. Podle oborové klasifikace ekonomické činnosti byly jednotliví provozovatelé plynových kotlů začleněni do sektorů:

OKEČ

Název

Sektor

12

Dobývání a úprava uranových a thoriových rud

průmysl

13

Dobývání a úprava ostatních rud

průmysl

15

Výroba potravin a nápojů

průmysl

17

Textilní průmysl

průmysl

18

Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin

průmysl

20

Průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku

průmysl

21

Výroba vlákniny, papíru a lepenky

průmysl

24

Výroba chemických výrobků

průmysl

strana 68


Kraj Vysočina

OKEČ

Název

Sektor

26

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

průmysl

27

Výroba kovů vč. hutního zpracování

průmysl

28

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

průmysl

29

Výroba strojů a zařízení

průmysl

31

Výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených

průmysl

34

Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů

průmysl

35

Výroba ostatních dopravních zařízení

průmysl

36

Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl

průmysl

40

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody, výroba

45

Stavebnictví

51

Velkoobchod a zprostředkování obchodu (kromě motor. vozidel)

obchod

63

Vedlejší a pomocná činnost v dopravě; činnosti cest. kanceláří

služby

85

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

90

Odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čištění města

služby

93

Ostatní služby

služby

energetika stavebnictví

veřejná správa

Tabulka 38 Začlenění provozovatelů plynových kotlů do sektorů

V těchto sektorech byly stanoveny celkové instalované výkony plynových kotlů z kategorie REZZO 1 a sumární výroba tepla.

strana 69


Kraj Vysočina

Podíly výroby tepla na plynových kotlích (REZZO1) v sektorovém členění

67,5%

0,4% 5,3% 0,2%

veřejná správa

14,3%

12,4%

stavebnictví

služby

průmysl

obchod

energetika

Obrázek 27Podíl výroby tepla na plynových kotlích dle sektorů

Podíly instalovaných výkonů na plynových kotlích (REZZO 1) v sektorovém členění

72,5%

3,3%0,2%

veřejná správa

0,1% 11,4%

12,6%

stavebnictví

služby

průmysl

obchod

energetika

Obrázek 28 Podíl instalovaných výkonů na plynových kotlích REZZO 1 dle sektorů

Současně bylo provedeno i vyhodnocení využití instalovaného v jednotlivých sektorech, které bylo vyneseno do následujícího grafu.

výkonu

strana 70


Kraj Vysočina

Využití instalovaného výkonu na plynových kotlích (REZZO 1) v sektorovém členění

140 120 100 80 % 60 40 20 0 energetika

obchod

průmysl

služby

stavebnictví

veřejná správa

sektor

Obrázek 29 Využití instalovaného výkonu na plynových kotlích REZZO 1 v sektorovém členění

strana 71


Kraj Vysočina

Z provedené analýzy lze odvodit některé dílčí závěry: $"Instalovaný

výkon kotlů na ZP zaznamenal na území kraje Vysočina trvalý nárůst již od počátku 70. let, s mírným zakolísáním v období let 1980 – 1984.

$"Nejprudší

nárůst instalovaného výkonu je možno zaznamenat na konci 80. a začátku 90. let, zřejmě v souvislosti s rozvojem průmyslu a v souvislosti s prudkým rozšiřováním plynofikace (1. polovina 90. let).

$"Od

r. 1995 se tempo nárůstu instalovaného výkonu výrazně zbrzdilo, což lze přičíst již značné nasycenosti trhu se ZP a na druhé straně i zvyšování ceny ZP ve druhé polovině 90. let.

$"Instalovaný

výkon kotlů je provozovateli vesměs využíván racionálně s ohledem na jejich stáří i technickou úroveň (účinnost).

$"Určitou

rezervu ve využití instalovaného výkonu lze nalézt prakticky jen v kotelnách veřejné správy.

Význam výstupů analýzy kotelního fondu na zemní plyn pro Program snižování emisí

!"

Sledovat vývoj kotelního fondu a jeho racionální využití u provozovatelů, jejichž majetek a provoz je krajem Vysočina (okresy, městy) financován nebo spolufinancován, nebo případně finančně podpořen z prostředků Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

!"

Využít nástrojů „Programu“ pro přednostní zpracování energetických auditů u provozovatelů kotelního fondu staršího 15 a více let.

!"

Při rekonstrukcích kotlů na tuhá paliva upřednostňovat přechod na kogenerační jednotky nebo na kotle na zemní plyn.

Analýza kotelního fondu na tuhá paliva Na území kraje Vysočina se v současné době nachází 43 kotlů na tuhá paliva (z toho 3 kotle zn. Vyncke s kombinovanými topeništi tuhé palivo – kapalné palivo o celkovém výkonu 18 MWt, všechny kotle na provozovně Dřevozpracujícího družstva Lukavec a jeden kotel Weiss s kombinovaným topeništěm tuhé palivo – plyn o výkonu 8 MWt) o celkovém výkonu 202,5 MWt. Z toho 3 kotle o celkovém výkonu 6,9 MWt byly v roce 2000 mimo provoz. Kotle Slatina S135 a Slatina S 2500 o celkovém výkonu 5,34 MWt na tříděné hnědé uhlí byly zrušeny a nejsou dále brány v potaz.

strana 72


Kraj Vysočina

Přehled provozovatelů kotlů na tuhá paliva

Inst.výkon Název provozovatele

Počet kotlů

MWt

3

Stáří kotlů min. max.

ŽĎAS, a.s.3

82,00

2

1984 1959


24,00

2

1984 1971

Dřevozpracující družstvo

18,00

3

1998 1991

První brněnská strojírna Velká Bíteš,a.s.

11,64

4

1987 1987

Ing. Miroslav Řezka – teplárna

8,99

4

2000 1979

SVBF Praha, region BRNO

8,73

3

1993 1993

KRONODOOR s.r.o.

8,00

1

1995 1995

Koželužna Krucemburk s.r.o.

7,90

2

1974 1948

Holzindustrie Schweighofer Ždírec s.r.o.

6,00

1

1998 1998

JILANA a.s.

5,90

1

1920 1920

TUSCULUM a.s.

5,00

2

1988 1982

IROMEZ s.r.o.

5,00

1

1995 1995

SETORA, spol. s r.o.

2,00

1

1998 1998

JOSPO SPOL. S.R.O.

2,00

1

1920 1920

TELČ NÁBYTEK, A.S.

1,64

1

1976 1976

ANTIKORO Vilémov s.r.o.

1,54

3

1987 1978

INTEA A.S. TŘEŠŤ

1,00

1

1974 1974

REALKO PRAHA s.r.o.

1,00

1

1980 1980

SAPELI, S.R.O., POLNÁ

0,90

1

1920 1920

Ústav pro strukturální politiku v zemědělství a.s.

0,46

2

1976 1976

Poznámka: energetika ŽĎAS, a.s. je na seznamu zdrojů IPPC

strana 73


Kraj Vysočina

Inst.výkon Název provozovatele

Počet kotlů

MWt

Stáří kotlů min. max.

ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO BRTNICE

0,28

1

1986 1986

AGRO - MĚŘÍN a.s.

0,25

3

2000 1988

AGROMERAN a.s.

0,23

1

1977 1977

Zemědělské družstvo vlastníků NOVOVESELSKO

0,04

1

1988 1988

Tabulka 39 Přehled provozovatelů kotlů na tuhá paliva

Podle oborové klasifikace ekonomické činnosti byly jednotliví provozovatelé kotlů na tuhá paliva začleněni do sektorů:

OKEČ

Název

Sektor

13

Dobývání a úprava ostatních rud

průmysl

17

Textilní průmysl

průmysl

19

Činění a úprava usní; výroba brašnářského a sedlářského zboží

průmysl

20


průmysl

28


průmysl

29


průmysl

36

Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl

průmysl

40


52

Maloobchod, opravy spotřebního zboží, kromě motor. vozidel

obchod

73

Výzkum a vývoj

služby

75

Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení

energetika

veřejná správa

Tabulka 40 Začlenění provozovatelů kotlů na tuhá paliva do sektorů

V těchto sektorech byly stanoveny celkové instalované výkony kotlů na tuhá paliva z kategorie REZZO 1.

strana 74


Kraj Vysočina

Podíly instalovaných výkonů na kotlích na tuhá paliva (REZZO 1) v sektorovém členění

88,1%

0,5%

6,9%

energetika

obchod

0,2%

4,3%

průmysl

služby

veřejná správa

Tabulka 41 Podíly instalovaných výkonů na kotlích na tuhá paliva REZZO 1 dle sektorů

Analýza kotelního fondu na kapalná paliva Na území kraje Vysočina se doposud nachází 19 kotlů s topeništi na kapalná paliva. Celkový instalovaný výkon je v této kategorii kotlů 132,5 MWt. Z toho ovšem 7 kotlů o celkovém výkonu 72,5 MWt bylo v roce 2000 mimo provoz. V následující tabulce je uveden přehled kotlů na kapalná paliva u jednotlivých provozovatelů společně s jejich celkovým výkonem. Z tabulky je rovněž patrné stáří kotlů u jednotlivých provozovatelů, vedle sebe jsou tabelovány roky uvedení do provozu 1. kotle a posledního kotle.

Výkon Název provozovatele MWt

Počet kotlů

Stáří kotlů max.

min.

IROMEZ s.r.o.

32,0

3

1971

1971

KOVOFINIŠ KF s.r.o.

27,0

3

1973

1994


25,0

2

1970

1970

Chotěbořské strojírny

12,0

1

1974

1974

MODETA SWEATER CLUB s.r.o.

9,0

1

1974

1974

Okresní nemocnice Havlíčkův Brod

7,4

1

1967

1967

strana 75


Kraj Vysočina

Výkon Název provozovatele MWt

Počet kotlů

Stáří kotlů max.

min.

Dřevozpracující družstvo

7,0

3

1972

1992

PRIBINA s.r.o. Přibyslav

6,7

2

1973

1973

DOWO a.s. Náměšť nad Oslavou

6,0

2

1972

1973


0,4

1

1999

1999

Tabulka 42 Přehled provozovatelů kotlů na kapalná paliva

Podle oborové klasifikace ekonomické činnosti byly jednotliví provozovatelé kotlů na kapalná paliva začleněni do sektorů:

OKEČ

Název

Sektor

15

Výroba potravin a nápojů

průmysl

17

Textilní průmysl

průmysl

20


průmysl

28


průmysl

29


průmysl

40


45

Stavebnictví

85

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

energetika stavebnictví veřejná správa

Tabulka 43 Začlenění provozovatelů kotlů na kapalná paliva do sektorů

V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých sektorů na celkovém instalovaném výkonu:

strana 76


Kraj Vysočina

Podíly instalovaných výkonů na kotlích na kapalná paliva (REZZO 1) v sektorovém členění

24,2%

0,3% 5,6%

70,0%

průmysl

energetika

stavebnictví

veřejná správa

Tabulka 44 Podíly instalovaných výkonů na kotlích na kapalná paliva REZZO 1 v sektorovém členění

Z obrázku je patrné, že podstatný podíl instalovaného výkonu u kotlů na kapalná paliva v roce 2000 byl realizován pro potřeby průmyslu. Tato skutečnost může výrazným způsobem ovlivnit kvalitu ovzduší v určité konkrétní lokalitě. Určitým faktorem, který ovlivní emise SO2 při spalování kapalných paliv bude povinná kvalita dodávaného TTO z hlediska obsahu síry (do 1 %). Lze však předpokládat, že převážná většina provozovatelů již nízkosirnatý TTO používá, neboť cenové rozdíly mezi palivy jsou poměrně nízké. Na druhé straně to však bude jistě znamenat i zvýšení ceny TTO.

strana 77


Kraj Vysočina

Dílčí závěr pro Program snižování emisí Byl analyzován soubor kotlů v současné době provozovaných na území kraje Vysočina. Lze konstatovat, že hlavní podíl výkonu i výroby tepla je realizován na kotlích na zemní plyn. Přestože využití instalovaného výkonu u jednotlivých majitelů kotelního fondu je velice různé, celkově lze hodnotit využití výkonu jako racionální. S ohledem na dosavadní kategorizaci IPPC bude třeba vyjasnit situaci na zdrojích z hlediska jejich zařazení mezi zvláště velké spalovací zdroje: !"

JIP - CEREPA a.s. Červená Řečice – zatím zařazena mezi zdroje IPPC 6.1 b) průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.

!"

JIHLAVSKÉ KOTELNY s.r.o. – nezařazeno mezi zdroje IPPC.

!"

Kostelecké uzeniny a.s. – zatím zařazena jen dle 6.4 a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně a dle 6.4 b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv.

!"

DIAMO s.p., o.z. GEAM Dolní Rožínka – kategorizace jen dle 5.1 zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.

!"

SKLO BOHEMIA, A.S. – mezi zdroji IPPC dle kategorie 3.3 zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.

V průběhu realizace „Programu“ bude zapotřebí trvale sledovat především spotřebu kapalných a tuhých paliv na významných zdrojích (spalovací zdroje IPPC- energetika ŽĎAS, a.s.) výroby tepla pro jeho dodávky do nadřazené soustavy a s ohledem na lokalizaci zdrojů stimulovat úplnou eliminaci spotřeby těchto paliv v citlivých územích. Při rekonstrukcích kotlů na tuhá paliva bude vhodné upřednostňovat přechod na kogenerační jednotky nebo na kotle na zemní plyn. Při rekonstrukcích všech kotlů, nebo při budování nových kotelen bude vhodné podpořit dostupnými nástroji „Programu“ instalaci takových zařízení, jejichž výrobci garantují nízké emise zejména NOx, neboť zátěž řešeného území touto škodlivinou je patrně (s ohledem na vysoké dopravní zatížení) nejproblémovější.

strana 78

B. Výchozí situace obraz emisní situace

Recommend Documents