Analýza finanční situace hotelu

Analýza finanční situace hotelu

Bakalářská práce

Yanina Malgač

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra :Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martina Beránek Datum odevzdání bakalářské práce:24.11.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:[email protected] Praha 2014 1

Bachelor´s Dissertation

Analysis financial situacion of the hotel

Yanina Malgač

The Institute of Hospitality Managment in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Managment Thesis Advisor: Ing. Martina Beránek Date of Submission:24.11.2014 Date of Thesis Defense: E-mail:[email protected] Prague 2014 2

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza finanční situace hotelu“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V souladu s §47b zákona č. 552/2005Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8. spol. s r.o.

Yanina Malgač

V Praze dne

2014 3

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Martině Beránek za příkladné vedení.

4

Abstrakt: YANINA, Malgač. Analýza finanční situace hotelu. (bakalářská práce) Vysoká škola hotelová. Praha: 2014; 61stran. Bakalářská práce je zaměřena na posouzení finančního zdraví hotelu za pomoci syntézy výpočetních údajů vyplývajících z veřejně dostupných zdrojů hospodaření hotelu a jejich návaznosti stanovit možnosti zlepšení ve sledovaných kategoriích přijetím managerských rozhodnutí, tak aby byl zajištěn trvalý rozvoj a stabilita finančních možností hotelu. Klíčová slova: Finanční analýza, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash flow, absolutní ukazatele, bilanční ukazatele, čistý pracovní potenciál, finanční zdraví podniku, likvidita, rentabilita, bonita, indikátor.

5

Abstract: YANINA , Malgač . Analysis of the financial situation of the hotel. ( thesis ), Institute of Hospitality . Prague : 2014; 61stran . The thesis is focused on the assessment of the financial health of the hotel with the help of computational synthesis of data resulting from publicly available resources management and their relation to determine opportunities for improvement in the categories examined adoption of managerial decisions and ensure sustained development and stability of the financial capacity of the hotel

.

Keywords: Financial analysis, balance-sheet, profit and loss, cash flow, absolute indicators, balance indicators, net working potencial, financial health of the company, liquidity, profitability, bonity, indicator

6

Obsah Úvod ……………………………………………………………………………………………...9 1 Teoreticko-metodistická část…………………... ……...……………………………….…….11 1.1 Základní charakteristiky finanční analýzy……………..……………………………………11 1.1.1 Struktura finanční analýzy……..…………………...……………………………………..12 1.1.2 Zdroje informací a dat…... ………………………..……………………………………....13 1.1.3 Uživatelé finanční analýzy ………………………..…………………………………...…15 1.2 Metody finanční analýzy …………………………..………………………………………..17 1.2.1 Rozdílové ukazatele ……..…………………….…………………………………………17 1.2.2 Bilanční pravidla…………………………………………………………….……………18 1.2.3 Absolutní ukazatele…………………………….………………………………………….19 1.2.4 Poměrové ukazatele...……………………………………………………………….…….20 1.2.5 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability – Du Pontova rovnice…….…………………..28 1.2.6 Hodnotový ukazatel výnosnosti………………………………………………………...…29 1.3 Predikce finanční tísně………….…………………………………………………..……….31 1.3.1 Bonitní modely………………………….…………………………………………..……..31 1.3.2 Bankrotní modely…………………………..…………………………………………….32 2 Finanční analýza hotelu……….………………...……………………………………………..33 2.1 Charakteristika hotelu…….…………………..……………………………………………..33 2.1.1 Základní údaje o společnosti…….………...………………………………………………33 2.1.2 Historie společnosti………………………………………………………………………..34 2.1.3 Vedení hotelu a jeho struktura..…………...………………………………………………34 2.2 Finanční analýza……………………………..………………………………………………36 2.2.1 Analýza rozvahy………………………….………………………………………………..36 2.2.2 Analýza výkazu zisků a ztrát………………………………………………………………42 2.2.3 Vývoj cash flow……………………………...……………………………………………44 2.3 Analýza rozdílových ukazatelů………………...……………………………………………45 2.3.1 Čistý pracovní kapitál………………………..……………………………………………45 2.4 Bilanční pravidla………………………………..…………………………………………...46 2.5 Analýza poměrových ukazatelů………………..……………………………………………48 2.5.1 Ukazatele aktivity……………………………..…………………………………………..48 2.5.2 Ukazatele zadluženosti………………………..…………………………………………..49 2.5.3 Ukazatele rentability…………………………..…………………………………………..49 2.5.4 Ukazatele likvidity……………………………...…………………………………………50 7

2.5.5 Ukazatele produktivity práce…………………...…………………………………………51 2.6 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability (Du Pontova analýza)……….…………….……51 2.7 Ekonomická přidaná hodnota…………………….…………………………………………52 3 Návrhová část…………...,,,,……………………….…………….……………………………55 Závěr……………………………………………………………………………………….……56 Literatura……………………………………………..………………………………………….59 Seznam tabulek………………………….………………………………………………………61

8

Úvod Svou bakalářskou práci bych ráda věnovala finanční analýze a jejímu praktickému využití pro hodnocení finančního stavu hotelového podniku. Je nesporným faktem, že cílem každého ekonomického subjektu je tvorba zisku a jeho maximalizace. K vyhodnocení výsledků hospodaření slouží právě finanční analýza, na jejímž základě každý podnik přijímá různá opatření, která mají vést k dlouhodobému stavu finanční stability a trvalému růstu zisku. I přes finanční krizi, která postihla i sektor cestovního ruchu lze tvrdit, že v České republice, zvláště pak v hlavním městě, je cestovní ruch a zisk z něj plynoucí významným zdrojem státních příjmů a silně ovlivňuje makroekonomickou stabilitu země. Významně se podílí také na zaměstnanosti v regionech. Rozvoj cestovního ruchu je v současné době tvořen zkvalitněním a rozšířením nabídky ubytovacích, gastronomickým, aktivně relaxačních a dalších služeb, stejně jako masivnější reklamně jak v národním tak nadnárodním konceptu. Zdrojem pro objektivní posouzení finančního stavu a výkonnosti podniku je finanční analýza, na jejíchž výsledcích je založeno finanční řízení podniku, čímž mám na mysli řízení aktiv a zdrojů jejich financování, dividendovou a cenovou politiku podniku. Finanční analýza je nepostradatelná pro kvalitní finanční rozhodování a lze ji, na základě některých metod, provést i přes dispozici omezených podkladů. Hodnocení firmy pro získání bankovního úvěru pro finanční zajištění podniku je prováděno právě na základě vybraných ukazatelů finanční analýzy. Některé metody a zvláště pak jejich ucelené soubory umožňují firmě vyhodnotit úspěšnost zvolených strategií v návaznosti na ekonomické prostředí zahrnující nejen konkurenční pozici, ale i celkovou ekonomickou situaci v podniku. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční situaci blíže nespecifikované společnosti a na základě zjištěných skutečností navrhnout optimální způsob investování volných finančních prostředků, dle trendů převládajících v současné době v oboru hotelnictví. Za účelem naplnění cíle je práce rozdělena na tři části: teoreticko-metodickou, analytickou a návrhovou doplněnou závěrem. V teoreticko-metodické části poskytnu informace o podstatě finanční analýzy, jejich funkcích, možných a nutných zdrojů informací a uživatelích jejich výsledků. Dále bude popsána metodika práce s účetními výkazy a jednotlivé způsoby provádění analýzy. Poté popíši absolutní ukazatele v podobě horizontální analýzy, která nám umožní zjistit meziroční výkyvy jednotlivých položek finančních výkazů. Pro zjištění podílu jednotlivých částí

9

na bilanční sumě provedu následně vertikální analýzu finančních výkazů. Mezi absolutní ukazatele náleží také rozdílové ukazatele, bilanční pravidla a vývoj cash flow. V dalším odstavci se budu zabývat poměrovými ukazateli zahrnujícími standardní skupinu ukazatelů rentability, zadluženosti, likvidity, aktivity a kapitálového trhu. Zde bude popsán postup jejich konstrukce, optimální velikost a význam. Na poměrové ukazatele navazuji, nejen pyramidovým rozkladem ukazatelů rentability vlastního kapitálu za pomoci Du Pontovy rovnice, ale i hodnotovým ukazatelem výkonnosti (EVA). V analytické části nejprve uvedu základní teoretické informace k předpokládané společnosti., poté přistoupím k vypracování finanční analýzy uvedené v teoretické části s aplikací postupů v ní zmíněných. Finanční analýzu budu provádět z pohledu externího uživatele účetních výkazů, bez možnosti přístupu k doplňkovým informacím, převážně z interního prostředí podniku. Základním podkladem pro vypracování finanční analýzy se stanou veřejně dostupné údaje o hospodaření podniku z portálu www.justice.cz, jako jsou výroční zprávy, účetní uzávěrky s obsahem rozvah zisku a ztrát. Tyto výkazy poslouží jako nosný mustr pro vytvoření výpočetních tabulek. Návrhová část je zaměřena na investiční strategii a změnu řady managerských rozhodnutí, která povedou ke zlepšení finančního zdraví podniku a to jak v krátkodobém, tak středně i dlouhodobém časovém horizontu. V této části navrhnu změny navnazující na úspory ve fixních nákladech podniku, tak nákladech investičních, provozních a marketingových. Jedním z mých návrhů bude i forma zajištění zvýšení využití ubytovacích služeb na maximální možnou hranici kapacity hotelu a to i v obdobích, která se v současné době vykrývají řádově do 75% až 80% ubytovací kapacity hotelu. Toto zvýšení vytíženosti využívání ubytovacích služeb zajistí podniku zvýšení celkového ročního obratu za uskutečněné služby. Posledním návrhem bude marketingové cílení na novou klientelu a jeho zajištění z cizích zdrojů státních a nadnárodních projektů. V závěru práce objektivně zhodnotím jednotlivé výše popsané body finanční analýzy.

10

1 Teoreticko-metodická část 1.1 Základní charakteristiky finanční analýzy Pod pojmem finanční analýza rozumíme rozbor stavu a vývoje financí podniku podle údajů uvedených v účetních výkazech. Finanční analýzu řadíme mezi základní činnosti finančního managementu, jemuž slouží ke zjištění finančního zdraví podniku, eliminaci slabých stránek finančního hospodaření a naopak posílit silné stránky, o které se lze dlouhodobě opírat. Finanční analýza také slouží k posouzení finanční důvěryhodnosti podniku z hlediska externích investorů a věřitelů Tato analýza zajišťuje zpětnou vazbu k již prodělaným aktivitám a výsledkům společnosti, čímž se významně podílí na získání podkladů pro kvalitní rozhodování podniku, tak k úspěšné finanční kontrole. Zdrojem dat finanční analýzy jsou výkazy, které zachycují skutečný stav majetku a závazků (rozvaha), reálné toky výnosů a nákladů (výkaz zisku a ztrát), reálné toky příjmů a výdajů (cash flow). Možnou nevýhodou účetních výkazů je poskytování údajů momentálního typu, hlavně v podobě stavových absolutních veličin vedených k datu určitého účetního období, což zajišťuje malou vypovídací schopnost o současném stavu. Souhrnné výpisy nedokáží poskytnout ucelený obraz o hospodaření a finančním stavu podniku, o trendech a celkové kvalitě hospodaření. Jak uvádí pan M. Synek (2004): „V tomto ohledu se finanční analýza, jakožto formalizovaná metoda, se stává nepostradatelnou. Metoda sama poměřuje vyčíslené údaje mezi sebou navzájem a zvyšuje spektrum jejich vypovídacích schopností, které nám umožňují objektivně dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření podniku a jeho finanční situaci, které by měli vést k přijmutí nejrůznějších rozhodnutí a opatření.“ Finanční analýza hodnotí minulost, současnost a vytváří předpoklady pro budoucí finanční hospodaření podniku. Finanční analýzu lze vnímat z časového hlediska ve dvou rovinách. Pohledem do minulosti podniku lze řadou ukazatelů vyhodnotit historický vývoj. Tato metoda pracuje expost. daty. Druhá rovina uvádí pohled do budoucnosti podniku. Tyto výsledky finanční analýzy nám slouží přímo k finančnímu plánování, jak běžnému tak strategickému. Pracujeme při ní s ex-ante daty a zkoumáme finanční perspektivu podniku. Finanční analýzu stanovujeme za určité období, zpravidla 3-5 let. Výsledky lze poté přirovnávat v časové posloupnosti i k obdobným podnikům.

11

Základními cíly finanční analýzy je dosáhnutí finanční stability, jejím prostřednictvím můžeme vyhodnotit schopnost podniku vytvářet zisk, zajistit přírůstek majetku, zhodnotit vložený kapitál a zajistit platební schopnosti (likvidity) podniku. Hlavním úkolem finanční analýzy je také vyhodnocení finančního zdraví firmy v následných čtyřech krocích, dle paní P. Růžičkové (2008):  rámcové posouzení situace na základě vybraných ukazatelů,  podrobný rozbor, jehož cílem je posouzení orientačních poznatků,  hlubší analýza negativních jevů, ke kterým jsme dospěli v předchozích krocích  návrh na možná opatření a zhodnocení rizik. Finanční analýza využívá dvě rozborové techniky: procentní rozbor a poměrovou analýzu. U obou technik se používají absolutní ukazatele uvedené v účetních výkazech. Procentní rozbor je vyvozen na základě rozboru účetních výkazů jak v horizontální struktuře (výpočet rozdílů a indexů), tak i struktury vertikální (procentní rozbor). Analýza poměrových ukazatelů je návazná na rozbor absolutních ukazatelů a vyhodnocuje indexy úrovně likvidity, zadluženosti a další nutné pro existenci podniku. Specifickou analýzou sledující vrcholový syntetický ukazatel rentability aktiv (ROA)je analýza pyramidových ukazatelů prováděná pomocí Du Pontovy rovnice.

1.1.1 Struktura finanční analýzy Struktura schematicky zaznamenává přehled složek, metod a postupů nezbytných pro vytvoření finanční analýzy. Každá z uvedených metod vytvoří na výstupu mírně odlišné hospodářské výsledky, to nám ale dává možnost zachytit finanční stav podniku ve všech souvislostech. Analýza poměrových ukazatelů Ukazatelé zadluženosti, Ukazatelé kapitálové trhu, Ukazatelé likvidity Ukazatelé rentability Ukazatelé aktivity

12

Analýza absolutních ukazatelů Vertikální analýza Horizontální analýza Bilanční pravidla Výpočet rozdílových ukazatelů Analýza pomocí hodnotového ukazatele výnosnosti EVA Analýza pomocí pyramidových rozkladů (Du Pontova rovnice) Analýza pomocí souhrnných indexů hodnocení podniků (Altmanový Z-faktor, IN indexy, Indexy bonity)

1.1.2 Zdroje informací a dat Prvním krokem finanční analýzy je sběr relevantních dat k určení finančního stavu podniku.

Tento proces vychází z komplementace účetních výkazů a dalších dat nutných

k objektivnímu posouzení reality. Proces a nástroje finanční analýzy nevymezují žádné standardy ani právní předpisy. Účetní uzávěrka se stala základním zdrojem dat k určení stavu a vývoje financí. Účetní uzávěrka sestává z rozvahy, výkazu zisků a ztrát (výsledovka) a přílohy, případně výkazu cash flow. Dle obvyklých standardů je tento účetní výkaz doplněn v předepsaných případech rovněž o výroční zprávu a zprávu auditora.

 Rozvaha Rozvaha nám udává přehled o finanční a majetkové situaci účetní jednotky k určitému datu. Znázorňuje přehled o stavu majetku společnosti a o zdrojích jeho krytí. Dle likvidity lze rozvahu rozčlenit na aktiva dlouhodobá (investiční majetek) a aktiva krátkodobá (oběžný majetek), případně se mohou vyskytnout v podniku aktiva ostatní, která nelze zařadit přesně ani do jedné z výše zmíněných skupin. Z pohledu krytí majetku podniku opět lze dělit pasiva v podniku na pasiva krytá vlastními zdroji a pasiva krytá zdroji cizími. Pasiva se tedy skládají z vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv, která představují hlavně zůstatky účtů časového rozlišení (výdaje a výnosy příštích období, kurzovné rozdíly a dohadné pasivní účty).

13

 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Výsledovka nám na základě porovnání výnosů společnosti z podnikatelské činnosti oproti objemu nákladů, které společnosti vznikly k vytvoření těchto výnosů, ukazuje, zda podnik dospěl ve svém hospodaření k zisku nebo ztrátě za minulé finanční období. Hospodářský výsledek účetního období se obvykle skládá ze tří dílčích výsledků dle spoluautorů E. Kislingerové a Hnilici (2005): 1) provozní výsledek hospodaření – souvisí s běžnou činností podniku, která je předmětem podnikání 2) finanční výsledek hospodaření – vzniká z finančních operací, ke kterým patří výnosové úroky z finančních investic, zahrnuje ale také nákladové úroky 3) mimořádný výsledek hospodaření – zaznamenává změny způsobu oceňování majetku, přebytků na majetku u finančních účtů, finančních investic nakoupených zásob apod.

 Výkaz cash flow Výkaz cash flow zachycuje na rozdíl od výkazu zisků a ztrát reálné příjmy a výdaje, které jsou vázané k danému období a tím lépe ukazuje stav hotovosti a finančních ekvivalentů přítomných v podniku. Výkaz cash flow informuje o finančních tocích v provozní činnosti, investiční činnosti a oblasti financování. Lze ho sestavit na základě přímé nebo nepřímé metody. Přímá metoda je sestavena základě toků plateb, nepřímá metoda sestavuje cash flow úpravou hospodářského výsledku o výnosy a náklady, které nebyly v uvedeném období finančním výdajem nebo příjmem a o příjmy a výdaje, které nebyly výnosem nebo nákladem.

 Příloha účetní závěrky Doplňuje informace k rozvaze a výsledovce. Požadavkem přílohy je zejména spolehlivost, neutrálnost a výstižnost uvedených údajů. Příloha má poskytovat primární znázornění o stavu majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku.

 Výroční zpráva Výroční zpráva, potažmo její vypracování, je ze zákona povinné pro podniky, které podléhají zveřejňování povinnosti. Tyto podniky pak musejí vypracované výroční zprávy archivovat po celou dobu své existence. Jako zdroj informací použitých pro finanční analýzu se výroční zpráva používá pouze v případě, že není jiný přístup k účetní uzávěrce.

14

Výroční zpráva zpravidla obsahuje: základní identifikaci podniku, historii podniku, statutární a další orgány společnosti, organizační schéma, údaje z účetní uzávěrky, výrok auditora, výklad k podstatným událostem minulého vývoje a výhled do budoucích období.

1.1.3 Uživatelé finanční analýzy S informacemi vyplývajícími z finanční analýzy pracují jak interní uživatelé podniku, tak uživatelé externí, pro které je klíčovým vyjádřením finančního zdraví podniku a odráží důvěru v rozvoj investic. Mezi nejčastější uživatele z interního prostředí podniku náleží manažerský tým, tak zaměstnanci. Externí uživatelé – pod tímto pojmem rozumíme skupinu lidí stojící mimo podnik jako jsou věřitelé, investoři, bankéři, státní instituce a konkurenční podniky Interní uživatelé – jsou uživateli z interního prostředí podniku, čímž mají přístup ke všem informacím vycházejícím z finanční analýzy, omezeny jsou pouze povahou přístupu na základě vykonávaných funkcích. Můžeme sem zařadit majitele podniku, manažery, ale i investory, kteří se již v daném čase podílejí na realizaci svého projektu v podniku. P. Růžičková (2008) dělí finanční analýzu následujícím způsobem: Externí finanční analýzu – jsou to veřejně dostupná data vycházející z výročních zpráv, nejčastěji se zveřejňují na webových stránkách obchodního rejstříku, mohou být ale umístěny i na vlastní serveru podniku Interní analýza podniku – finanční analytik má k dispozici veškeré informace podniku, tedy informace jak z finančního tak manažerského účetnictví, kalkulace, podnikové plány apod. Mezi uživatele finanční analýzy lze zařadit následující skupiny: Manažerský tým podniku Manažeři podniku pracují s výsledky finanční analýzy jak pro strategické, tak i operativní řízení. Informace, které získávají, jim slouží k včasnému a správnému vyhodnocení praktických výsledků a umožňují přijmout nová opatření a strategie vedoucí k lepšímu finančnímu stavu podniku. Výhodou manažerského přístupu k informacím, na rozdíl od externích uživatelů závislých na výsledcích výročních zpráv, je pravidelný přístup k výsledkům a ostatním potřebným informacím o podniku poskytující pravdivý obraz aktuální finanční situace a možnost podřízení svých každodenních činností tomuto stavu. Tyto znalosti jim umožňují správně a včasně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při alokaci volných finančních

15

prostředků, při rozdělování disponibilního zisku a pro zajištění optimální majetkové struktury, včetně způsobu jejího financování. Investoři Investoři poskytující podniku své prostředky využívají finanční analýzu pro určení finančního zdraví podniku a to hlavně ze dvou důvodů: investičního a kontrolního. Při rozhodování o případném dalším investování do podniku je pro ně klíčové získat dostatečné množství informací pro vyhodnocení míry rizika a výnosu vloženého kapitálu. Kontrolní důvod je uplatňován vůči managementu podniku. Investoři zde zjišťují, jak podnik zachází se zdroji, které již do něj investovali. Nejčastěji se využívá u akciových společností, které mají oddělené vlastnictví a řízení. Investoři kontrolují manažery podniku, zajímají se o stabilitu a likviditu podniku, disponibilní zisk, z nějž většinou odvozují výši svých dividend. Sledují, zdali manažeři ve svých podnikatelských plánech zajišťují trvání a rozvoj podniku. V tomto bodě jsou účetní výkazy nezastupitelné pro naplnění kontrolních funkcí a poskytnutí dat investorům o finančním stavu podniku. Banky a jiní věřitelé Banky a věřitelé vyžadují pro stanovení výše a podmínek poskytnutí úvěru informace z finanční analýzy. Reporting podniku o hodnotách finanční analýzy je běžnou součástí úvěrových smluv bank. „Banka před schválením poskytnutí úvěru zjišťuje bonitu budoucího dlužníka, vyhodnocuje strukturu jeho majetku a finanční zdroje, kterými vlastněný majetek je financován, a zejména stanovuje stávající a budoucí výsledky hospodaření. Shodný přístup mají i pojišťovny, které na základě ratingu společnosti vyhodnocují možnost pojistit svého partnera proti riziku.“ R.C. Higgins (1997). Obchodní partneři Sem řadíme dodavatele a odběratele (zákazníky) podniku. Dodavatelé pozorují hlavně schopnost hradit splatné závazky, zajímají se tedy o solventnost a zadluženost podniku. Odběratelé (zákazníci) sledují finanční situaci podniku za předpokladu, že se jedná o dlouhodobý obchodní vztah nebo je podnik pro ně klíčovým dodavatelem zboží nebo služeb. Konkurenti Využívají výkazy z výročních zpráv podobných podniků pro porovnání vlastních ukazatelů, zejména stanovení rentability a ziskové marže a mají snahu stanovit budoucí trendy

16

cenové politiky a investičních aktivit konkurence. Z těchto informací vycházejí při stanovení strategických rozhodnutí a úpravě podnikatelského záměru. Zaměstnanci Využívají sledování finančního zdraví podniku pro vyhodnocení jistoty stabilního zaměstnání, mzdového a sociálního zabezpečení. Státní orgány „Státní správa využívá výsledků finanční analýzy hlavně pro stanovení včasného a správného odvodu daní, zajišťování statistik a makroekonomických šetření, případnou kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, kterým byl přidělen státní tender. „ J. Sedláček (1999; str. 57).

1.2 Metody finanční analýzy Finanční analýza je zpravidla složena ze dvou rozborových technik, kterými jsou tzv. procentní rozbor a poměrová analýza. Základem obou technik jsou absolutní ukazatele a to jednak stavové a jednak tokové veličiny, které tvoří celkový obsah účetních dat a výkazů. Kislingerová, Beck (2004): „Na rozbor absolutních vstupních veličin navazuje další postupový krok, kterým je vytvoření soustavy ukazatelů. Základní přístupy k budování „Tradičních“ ukazatelových soustav jsou dva, a to soustavy paralelní a soustavy pyramidové. Soustavy paralelní jsou soustavy, ve kterých pro existenci podniku je stejně významné, jak je zhodnocován kapitál akcionářů, jaká je úroveň likvidity a zadluženosti. U pyramidové soustavy je klíčový účel analýzy, od účelu se odvíjí vrchol, hlavní kritérium analýzy, které je v dalších postupných krocích rozkládáno na dílčí činitele, jejichž smyslem je vysvětlit změnu chování vrcholu.“

1.2.1 Rozdílové ukazatele Pro stanovení tržní hodnoty podniku se provádí analýza výkonnosti, která vychází z tzv. rozdílových ukazatelů. V odborné literatuře se autoři shodují, že nejdůležitějším ukazatelem je čistý pracovní kapitál.

 Čistý pracovní kapitál (Net working capital) Čistý pracovní kapitál (ČPK) zahrnuje část oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji ať vlastními nebo cizími. Jedná se o relativně volný kapitál, který není zatížen brzkou platbou a stává se tak fondem finančních prostředků chránící podnik v nepříznivých situacích a zároveň podniku tímto umožňuje běžný chod. 17

Čistý pracovní kapitál lze vypočítat jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivitami a celkovými krátkodobými závazky se splatností 3 až 12 měsíců. ČPK = Celková oběžná aktiva – Celkové krátkodobé závazky Nevýhodou čistého pracovního kapitálu je zahrnutí i málo likvidních a nelikvidních položek v oběžném majetku jako jsou nedobytné pohledávky, případně neprodejné výrobky a zásoby. Hodnotu tohoto indexu ovlivňuje i způsob ocenění majetku. Ukazatel může vykázat jak kladné, tak záporné hodnoty. Výše ukazatele je závislá na obratovosti krátkodobých aktiv i na faktorech

vnějšího

prostředí

jakými

jsou

tržní

situace,

konkurence

a

dalších

makroekonomických faktorech. Hlavní výhoda čistého pracovního kapitálu vychází z toho, že jeho obrat je rychlejší než doba splatnosti kapitálu, kterým je financován. Nevýhodou bývá financování z dlouhodobých zdrojů, které zpravidla bývají dražší.

1.2.2 Bilanční pravidla M. Šulák (2003) uvádí, že: „Bilanční pravidla jsou obecnými doporučeními pro řízení financování podniku s ohledem na dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability podniku. Bilanční pravidla diferencují vhodné uspořádání kapitálu podniku vzhledem k jeho majetkové struktuře.“ 1) Zlaté bilanční pravidlo financování Zlaté bilanční pravidlo financování vyjadřuje, jak se má časový horizont trvání aktiv a pasiv vzájemně sladit. Dle tohoto pravidla by se stálá aktiva podniku měla financovat výhradně z vlastních zdrojů nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobý majetek by pak měl být financován z krátkodobých zdrojů. 2) Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Nastavuje kapitálovou strukturu podniku a udává, že poměr mezi vlastním a cizím kapitálem podniku by měl být vyrovnaný. 3) Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo poměřuje vztah vlastních zdrojů a stálých aktiv. Doporučení vycházející ze zlatého pari pravidla je, aby stálá aktiva byla prioritně financována z vlastních zdrojů podniku, případně byla financována z dlouhodobého cizího kapitálu.

18

4) Poměrové pravidlo Poměrové pravidlo říká, že v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy by nemělo tempo růstu investic ani v krátkodobém horizontu předstihnout tempo růstu tržeb.

1.2.3 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele jsou účetními výkazy obsahujícími data uvedená v hodnotovém absolutním vyjádření. Tyto ukazatele popisují rozměr určitých jevů jako je majetek, kapitál nebo finanční toky. Lze je rozdělit podle toho, zda nám udávají určitý stav nebo poskytují informace k údajům za určitý interval na veličiny stavové a tokové. Veličiny stavové jsou součástí rozvahy a udávají nám hodnotu majetku a kapitálu podniku k přesně definovanému datu. S veličinami tokovými se setkáme ve výkazu zisků a ztrát a ve výkazu cash flow, kde nám znázorňují tržby, kterých podnik dosáhl za určité období. Absolutní ukazatele nám vytvářejí základ pro přípravu horizontální i vertikální analýzy účetních údajů.

 Vertikální analýza (procentní rozbor) Je nazývána také analýzou komponent a zabývá se vnitřním uspořádáním (strukturou) absolutních ukazatelů. Vystihuje procentní podíl jednotlivých položek primárním účetních výkazů vzhledem k celkové sumě aktiv a pasiv u rozvahy a celkového obratu v případě výkazu zisků a ztrát. Tato analýza neporovnává hodnotu položky v běžném a minulém období jako u horizontální analýzy, namísto toho zkoumá relativní strukturu analyzovaných účetních výkazů za jedno období. Dle vyjádření paní P. Růžičkové uvedeném v knize Finanční analýza (2008): „Vertikální analýza nám ulehčuje komparaci účetních výkazů s předchozím obdobím, zároveň umožňuje porovnání analyzovaného podniku s obdobnými podniky ve stejném odvětví.“ Touto metodou nejsme schopni určit příčiny změn, lze jí pouze poukázat na problematické oblasti v podniku.

 Horizontální analýza (analýza trendů) Pavelková (2005): „Horizontální analýza je založena na porovnání časových změn absolutních ukazatelů. Jejím primárním úkolem je vyjádřit jak změnily jednotlivé položky účetních výkazů v běžném období v porovnání s obdobím minulým.“ Analýza využívá jak absolutní změny ukazatelů, tak i jejich procentní změny. Pro vypracování horizontální analýzy je nezbytně nutné mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů. Vzhledem k tomu, že se

19

rozbor provádí na základě dat za několik let, lze k výpočtu použít jak indexy bazické, tak indexy řetězové. Bazický index porovnává hodnotu daného ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou stejného ukazatele ve zvoleném stále stejném období. Řetězový index naproti tomu porovnává hodnotu zadaného ukazatele v určitém období s jeho hodnotou v období předcházejícím. Absolutní změna je vyčíslena jako rozdíl mezi ukazatelem v běžném období a ukazatelem v období minulém. Procentní (relativní změna) je stanovena na základě podílu absolutní změny a hodnoty položky v minulém období, který se vynásobí 100 (%).

1.2.4 Poměrové ukazatele Poměrová analýza je složena z několika ukazatelů. Z hlediska využitelnosti se jedná o nejčastěji používaný rozborový systém, který má schopnost provést analýzu časového vývoje finanční situace firmy a dokáže přesně porovnat výsledky s obdobnými podniky. Poměrová analýza využívá výhradně základní ukazatele účetních výkazů, pro jejichž získání využívá veřejně dostupné informace. Poměrový ukazatel vyjadřuje vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů. Tyto ukazatele vypočítáváme vydělením jedné položky nebo skupiny položek získaných výkazů s jinou související položkou nebo skupinou položek. Poměrové ukazatele mají uspořádání v tzv. paralelní soustavě, kde každý ukazatel měří určitou hodnotu finančního stavu, ovšem každý ukazatel je vnímán jako rovnocenný s jiným. V odborné literatuře jsem se setkala, dle paní E. Kislingerové (2005; str. 136), s následujícím dělením poměrových ukazatelů do 5. Základních skupin: 

Ukazatel rentability



Ukazatel aktivity



Ukazatel zadluženosti



Ukazatel likvidity



Ukazatel kapitálového trhu

 Ukazatele rentability (výnosnost vloženého kapitálu) K vyjádření efektivity využívání vloženého kapitálu se používá ukazatelů rentability, které vyjádření schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisk využívají nejčastěji dva základní účetní výkazy, tedy výkaz zisku a ztrát a rozvahy. Ukazatel rentability lze zobrazit jako zlomek, jehož čitatel obsahuje položku odpovídající výsledku hospodaření, ve jmenovateli je pak obsažen druh kapitálu, respektive tržby. Ukazatele 20

hodnotí celkovou efektivnost podniku a z toho důvodu jsou nejpodstatnější pro akcionáře podniku, případně potenciální investory. V knize Manažerské finance paní Kislingerové (2004) je vyjádřeno, že by ukazatelé rentability „v časové řadě měly mít obecné rostoucí tendence.“ Mezi relevantní ukazatele rentability řadíme rentabilitu celkových aktiv, rentabilitu vlastního kapitálu a rentabilitu tržeb. Jednotlivé ukazatele se zpravidla liší podle kategorie zisku, s níž jí porovnáváme. Finanční analýza nejvíce využívá následující tři kategorie zisku, které jsou obsažené ve výkazu zisků a ztrát: Zisk před úroky a daněmi nebo také provozní výsledek hospodaření (EBIT – Earnings Before Interests and Taxes), zisk před zdaněním (EBT – Earnings Before Taxes) nebo čistý zisk (EAT – Earnings After Taxes). Rentabilita celkových aktiv – ROA (Return on Assets) Udává se jako rovnice:

R.C. Higginse, (1997) napsal že, se ukazatel ROA

vyskytuje ve dvou základních

podobách: nezdaněné, kdy nemáme nutnost zohledňovat daňový efekt, a ve zdanitelné formě. Nezdaněná rentabilita celkových aktiv (ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost (produkční sílu) podniku. Výsledek udává výnos z každé koruny investovaného kapitálu. Poměřujeme zde zisk před úroky a zdaněním (EBIT) oproti aktivům. Tímto eliminujeme vliv nákladových úroků. V období změny sazby daně ze zisku nabývá rovnice ROA na významu, stejně jako v případě, kdy měníme strukturu financování pasiv. Rovnice je vhodná pro porovnání podniků s různým podílem cizích zdrojů v majetkové struktuře, případně rozdílným daňovým prostředí a také při rozdílném daňovém zatížení. Ukazatel ROA je odborníky považován za klíčové měřítko rentability, které počítá s celkovými aktivy bez ohledu na to, zda jsou to zdroje vlastní nebo cizí. Zdaněná rentabilita celkových aktiv upravuje základní rovnici na následnou:

Tento ukazatel vyjadřuje poměr čistého zisku navýšeného o zdaněné úroky (EAT) oproti celkovým aktivům, a umožňuje managementu vyhodnotit využití celkových aktiv podniku ve prospěch vlastníků. Jedná se o klasické vyjádření rentability, které poměřuje vložené prostředky nejen se ziskem jakožto s efektem z podnikatelské činnosti, ale také se zhodnocením cizího kapitálu.

21

Ukazatel ROA má nevýhodu v tom, že je silně ovlivňován strukturou financování podniku v závislosti na odpočtu úroků, tudíž ho nelze využít na porovnání podniků, které mají rozdílnou kapitálovou strukturu. Rentabilita vlastního kapitálu – ROE (Return on Equity) Udává výnosnost kapitálu vloženého do podniku vlastníky. Vyjadřuje výši zisku na jednu korunu vloženého vlastního kapitálu. Ukazatel hlavně sleduje, je-li výnos z vloženého kapitálu dostatečně velký a každopádně vyšší než alternativní náklady. Rentabilita tržeb – ROS (Return on Sales)

Rentabilita tržeb udává kolik je podnik schopný vytvořit zisku z jedné koruny realizovaných tržeb. Výše uvedená rovnice ukazuje jednu z variant, jak lze tento ukazatel vypočítat, druhou možností je za čistý zisk dosadit hodnotu EBIT. Pokud počítáme s čistým ziskem, výsledná hodnota zobrazuje ziskovou marži podniku, jeho výkon vzhledem k trhu a krytí nákladů a tvorbě zisku. Ukazatel ziskové marže vyhodnocujeme posouzením k obratu aktiv. Při dosazení hodnoty EBIT nám výsledek dává možnost porovnávat podniky s různou mírou využití cizího kapitálu. Produkční síla aktiv Ukazatel produkční sily aktiv je vnímám jako poměr zisku s celkovými aktivy bez ohledu na to, jedná-li se o financování aktiv vlastním kapitálem nebo kapitálem cizím. Rentabilita investovaného kapitálu – ROCE Paní Kislingerová (2004) napsala, že je ukazatel ROCE charakterizován následovně:“ Ukazatel ROCE vyměřuje, kolik korun provozního hospodářského výsledku před zdaněním připadá na 1 korunu investovanou akcionáři a věřiteli.“

 Ukazatele aktivity K měření účinnosti, intenzity a rychlosti využití majetkové části podniku používáme ukazatele aktivity. Tyto ukazatele určují přiměřenou velikost jednotlivých položek aktiv v rozvaze k hospodářským aktivitám podniku.

22

Pavelková a Knápková (2005) ve své knize zmiňují že: „Ukazatele aktivity jsou jedním ze základních představitelů efektivnosti, které ovlivňují ukazatele rentability (ROA a ROE). Nejvýraznějším ukazatelem v této skupině je ukazatel rychlosti obratu, který vyjadřuje počet obratů dané položky za jeden rok. Zpravidla platí, že čím vyšší tento ukazatel je, tím vyšší je rentabilita podnikání a pro dosažení tržby není nutná tak vysoká úroveň majetku a zdrojů financování.“ Ukazatele aktivity vyjadřují časovou délku ve dnech nutnou k uskutečnění jednoho obratu sledované položky. Ukazatel hodnotí disponibilitu s kapacitami podniku, které jsou v daném čase nevyužité, nebo naopak signalizuje příliš vysokou rychlost obratu, která může pro podnik znamenat nedostatek produktivních aktiv vzhledem k budoucí růstové příležitosti, čímž by byla ohrožena následná realizace.

Obrat aktiv

Představuje efektivnost využití celkových aktiv podniku, potažmo vyjadřuje obrat aktiv za rok. Nejmenší přijatelnou hodnotou je 1. Toto vyjádření je ovšem odvislé od sledovaného odvětví. Při neefektivním využívání majetku je hodnota obratu aktiv poměru k tržbám nízká, což může být ukazatelem, že podnik investuje do budoucího rozvoje, ale ten v současné době nepřináší žádný výnos. Doba obratu zásob

Doba obratu zásob je průměrná hodnota počtu dnů, během nichž se peněžní fondy přeskupí přes výrobní a zbožní formu zpět do podoby peněz. Žádoucí je situace, kdy obrátkovost zásob se zvyšuje a doba obratu má klesající tendenci. U hotových výrobků je doba obratu zásob zároveň ukazatelem likvidity, neboť udává počet dnů, než se zásoby stanou hotovostí nebo pohledávkou.

23

Doba splatnosti pohledávek

Doba splatnosti pohledávek nám určuje časové údobí, po které podnik svým odběratelům poskytuj bezplatný obchodí úvěr za vyrobené výrobky, do doby jejich zaplacení. Splatnost pohledávek by měla být shodná s průměrnou dobou splatností faktur. Neumaierová a Neumaier (2006) udávají, že: „Obecně platí, že čím vyšší počet dnů má doba splatnosti pohledávek, tím více podnik potřebuje cizího kapitálu a tím vyšší má náklady.“ Doba splatnosti krátkodobých závazků Udává časový úsek ve dnech od vzniku závazku do jeho uhrazení. V tomto období podnik využívá bezplatný obchodní úvěr. Doba splatnosti krátkodobých závazků by neměla přesáhnout dobu splatnosti pohledávek, ačkoli pro podnik je žádoucí co nejdelší interval. Ukazatelé závazků a doby splatnosti pohledávek nám určují základní podmínky likvidity podniku.

 Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost podniku hradit vzniklé závazky, poměřují tedy schopnost podniku uhradit to, co je nutné uhradit. Pro dlouhodobou existenci je likvidita podniku primární podmínkou. Základními prvky platební schopnosti jsou likvidita a solventnost.

Solventnost Solventnost je schopnost podniku uhradit vzniklé splatné závazky v dohodnutém termínu, peněžní částce a způsobu úhrady.

Likvidita Likvidita je schopnost podniku přeměnit svůj majetek na finanční prostředky, které lze následně použít na uhrazení vlastních závazků. Likviditu uvádíme ve vztahu podniku ke svým krátkodobým závazkům, tedy schopnosti podniku hradit tyto závazky včas a v plné výši v době jejich splatnosti. Lineární závislost mezi pojmy likvidita a solventnost lže vyjádřit takto „podmínkou solventnosti je likvidita“. Podnik by měl disponovat v tomto ohledu s finančními prostředky na účtu, v oběžných aktivech, zásobách a pohledávkách. V literatuře se setkáme s vyjádřením, že „čím je likvidita podniku a čistý pracovní kapitál vyšší, tím nižší je rentabilita“. 24

Nejvyšší likvidity dosahují peníze na účtech a v hotovosti, nejnižší likvidity pak dosahuje dlouhodobý majetek, proto ho v ukazatelích likvidity nezohledňujeme. Likviditu nejběžněji dělíme na následující ukazatele: Běžná likvidita

Běžná likvidita uvádí, kolikrát jsou krátkodobé závazky kryté oběžnými aktivy, tedy kolikrát je podnik schopen uspokojit věřitele, pokud by přeměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovost. Tento ukazatel vychází ze struktury a likvidnosti aktiv neboť je pro něj podstatné, zda největší podíl aktiv tvoří více či méně likvidní aktiva. Ideální hodnota tohoto ukazatele by měla být v intervalu 1,5-2,5. Pohotová likvidita

Pohotová likvidita vylučuje na rozdíl od likvidity běžné nejméně likvidní položky oběžných aktiv jako jsou suroviny, materiál, polotovary, nedokončenou výrobu a hotové výrobky. Optimální hodnota tohoto ukazatele by měla být v rozmezí 1,0 – 1,5. Vysoká hodnota ukazatele je příznivá pro věřitele, pro vlastníky a akcionáře udává stav, kdy je v podniku mnoho aktiv vázáno na formu pohotových prostředků, které jim nepřinášejí žádné zúročení.

Okamžitá likvidita

Udává schopnost podniku hradit své závazky pohotovými prostředky, jako jsou peníze a jejich ekvivalent v daném okamžiku. Okamžitá likvidita je nejpřísnějším ukazatelem likvidity, kdy doporučená hodnota ukazatele by měla být v rozmezí 0,2 – 0,5.

25

Podíl čistého pracovního kapitálu na aktivech

„Tento ukazatel doplňuje analýzu likvidity a umožňuje sledování trendu vývoje. Ukazatel je nepostradatelným, pokud chceme porovnat podnik s odvětvím.“ R. Grünwald (2001).

 Ukazatele zadluženosti Ukazují výši cizích zdrojů, které podnik využívá pro své aktivity, zároveň určují riziko, které společnost podstupuje při daném poměru vlastních a cizích zdrojů kapitálu. Paní Knápková (2008) napsala že „Cizí kapitál je pro podnik žádoucí, pokud umožňuje snížit náklady na použití vlastního kapitálu, vyjádřené jako WACC. Indikátory zadluženosti jsou ovlivněny následujícími faktory: daně, riziko, typ aktiv.“ Tyto ukazatele jsou rozhodující pro analýzu kapitalizace podniku a pro rozbor finanční struktury, který nám udává, zda je podnik podkapitalizován či naopak. Vyhodnocením finanční struktury lze stanovit finančním managerům možnosti současné analýzy rentability a likvidity. Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika)

Celková zadluženost představuje poměr celkových aktiv oproti cizím zdrojům, tzv. ukazatel věřitelského rizika. Dle odvětví se optimální hodnota pohybuje v rozmezí od 50 do 70%. Vyšší hodnoty celkové zadluženosti svědčí o rostoucím věřitelském riziku, zatímco hodnoty nižší představují stav, kdy podnik využívá ponejvíce vlastní kapitál, který ovšem bývá dražší než cizí. Finanční páka

26

Je navazujícím ukazatelem na ukazatel celkové zadluženosti a udává objem vlastního kapitálu použitého k financování aktiv. Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluženosti vyjadřující hodnotu v jaké jsou aktiva podniku financována prostřednictvím peněz akcionářů. Součet koeficientu samofinancování a ukazatele celkové zadluženosti by měl být zhruba 1. Ukazatel úrokového krytí

Jeho hodnota udává kolikrát je zisk podniku vyšší než úroky. Stanovuje, zda je dluhové zatížení pro podnik únosné či nikoli. Je-li hodnota tohoto ukazatele 1, je podnik schopen platit úroky, ovšem vykazuje nulový čistý zisk. Optimální hodnota tohoto ukazatele je nad úrovní čísla 5. Doba splácení dluhů

Udává dobu potřebnou pro splacení dluhů podniku vlastními prostředky. Žádoucí je klesající stav tohoto ukazatele. Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji

Vymezuje vztah mezi finanční a majetkovou strukturou podniku, přičemž pokud je jeho hodnota menší než 1, ukazuje na podkapitalizování podniku, tedy na stav, kdy podnik část svého dlouhodobého majetku kryje krátkodobými zdroji, což může vést k problémům s úhradou vzniklých závazků. Autorky Pavelková a Knápková (2005) píší, že: „Nežádoucí stav je ale i

27

překapitalizování podniku, kdy podnik ve finančně stabilním údobí financuje dlouhodobými zdroji, které jsou dražší, příliš velkou část krátkodobého majetku.“

 Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele kapitálové trhu jsou výsledkem všech výše uvedených ukazatelů a vyjadřují tržní hodnocení firmy. V případě, kdy se podnik rozhodne získat finanční zdroje na kapitálovém trhu, jsou ukazatelé kapitálového trhu rozhodujícím faktorem pro investory, neboť jim udávají návratnost investovaných prostředků. Kislingerová a C.H. Beck (2004) píší, že: „Soustavy ukazatelů nám pomáhají nahlédnout na finanční „zdraví“ společností a je jen na nás, jak si výsledné hodnoty interpretujeme.“

1.2.5 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability – DuPontova rovnice Pyramidový rozklad známý také pod pojmem DuPontova analýza umožňuje sledovat příčiny současných hodnot vrcholových ukazatelů efektivnosti podniku – ROE (rentability vlastního kapitálu). Pyramidový rozklad je syntetickým ukazatelem tvořeným dílčími analytickými indexy v podobě pyramid s existujícími matematickými pevně definovanými vztahy. Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)

DuPontova analýza v základním tvaru využívá ukazatele rentability celkového vloženého kapitálu (ROA), který lze rozložit na rentabilitu tržeb (EBIT/T) a obrat celkových aktiv (T/A). Při nízké rentabilitě tržeb, případně nízké rychlosti obratu aktiv nám výsledek rovnice ROA klesá, z čehož vyplývá, že podnik dokáže dosáhnout stejných hodnot ROA různými způsoby kombinace rentability tržeb a obratu aktiv. Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel ROE zaznamenává využití kapitálu vlastníků, čímž se stává významným ukazatelem finanční výkonnosti podniku zvláště pro investory. Řetězový rozklad syntetického ukazatele ROE je složena ze tří dílčích ukazatelů, tzv. páky výkonnosti: 

Zisková marže (profit margin) – podíl čistého zisku na jednotku tržeb



Obrat aktiv (asset turnover) – využití aktiv měřené podílem tržeb na jednotku aktiv



Finanční páka (financial leverage) – objem vlastního kapitálu použitého k financování aktiv 28

Matematické vyjádření těchto funkcí tří faktorů lze zapsat takto: ROE = ROA * finanční páka Rovnice udává souvislost mezi zadlužeností podniku a rentabilitou vlastního kapitálu (ROE). Pokud je podnik schopen zhodnotit dodatečný dluh více než je úroková sazba z tohoto dluhu, pak růst zadluženosti pozitivně ovlivňuje výnosnost vlastního kapitálu. Finanční páka poukazuje na fakt, že růstem cizího kapitálu lze zvýšit hodnotu ROE. Zvyšování hodnoty ROE je vždy žádoucí a lze ho dosáhnout pomocí již zmíněných tří pák výkonnosti, tedy ziskem, tržbami případně objemem vlastních zdrojů použitých k financování aktiv. Nejčastěji se setkáváme se třemi základními nevýhodami ROE dle vyjádření pana R.C. Higginse (1997): 

Problém časovosti – vyplývá ze skutečnosti, že hodnota ROE se vypočítává z minulých období, ale pro potřeby manažerů je potřebný pohled do budoucnosti



Problém rizikovosti – spočívá v tom, že ROE je zaměřeno čistě na výnos a ignoruje s ním spojené riziko



Problém oceňování – poukazuje na skutečnost, že ukazatel ROE je vypočítáván na základě účetních hodnot a nemusí vždy platit pravidlo „vyšší ROE je lepší“ Výše zmíněné problémy částečně kompenzuje ukazatel EVA (ekonomicky přidaná

hodnota).

1.2.6 Hodnotový ukazatel výnosnosti Ekonomický ukazatel přidané hodnoty byl vytvořen ekonomem Joelem Sternem v roce 1982 a od té doby se využívá prakticky ve všech akciových firmách ve Spojených státech amerických, většině západoevropských zemích a vyspělých ekonomikách zbytku světa. V ČR republice je ukazatel EVA označován za ukazatel rentability, dle vyjádření paní Scholleové (2008): „Je označení za další ukazatel rentability u EVA mylné. EVA patří do skupiny tzv. hodnotových ukazatelů, kam spadá třeba i MVA, RWA, WAI a další obdobné indexy z dílny Stern Stewart α Co. Hodnotové ukazatele se jim přitom říká proto, že namísto porovnávání stavu nějakých aktiv či pasiv „před“ a „po“ se snaží zaměřit na to, jaká hodnota byla pro vlastníky vygenerována.“

 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Ukazatel EVA je matematickým vyjádřením základního faktu, dle Stewarta a Sterna (2004): „ Investice vytváří svým investorům hodnotu pouze v tom případě, že její očekávaná 29

výnosnost přesáhne její kapitálovou nákladovost.“

Tato rovnice zaznamenává operativní

hospodářský výsledek po zdanění snížený o náklady na kapitál. Hodnota EVA vychází z ekonomického zisku, který do sebe implementuje kromě účetních nákladů i náklady oportunitní, tedy náklady obětovaných příležitostí. Výnos tak musí pokrýt jak náklady na cizí kapitál (úroky), tak i náklady na kapitál vlastní, tedy oportunitní náklady. Ukazatel EVA zaznamenává finanční faktory přispívající k tvorbě hodnoty podstatné jak pro akcionáře, tak i pro ostatní subjekty, které jsou existenčně ekonomicky spojeny s podnikem. Ekonomická přidaná hodnota nám vzniká, pokud rozdíl čistého provozního zisku po zdanění (NOPAT) je vyšší než náklady na použitý kapitál (součet vyplacených dividend a zaplacených úroků). Matematicky toto lze znázornit následovně: EVA = NOPAT – WACC * C NOPAT – čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Taxes) WACC – průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Cost of Capital) C – celkový investovaný kapitál NOPAT = EBIT * (1-aňová sazba v %) C = dlouhodobý majetek + čistý pracovní kapitál WACC = rd * (1-t) * D/C + re * E/C EBIT – provozní zisk rd – náklady na cizí kapitál t – sazba daně z příjmu právnických osob D – cizí kapitál C – celkový dlouhodobě investovaný kapitál re – náklady na vlastní kapitál E – vlastní kapitál Vzorec lze ale znázornit i následovně:

EVA=NOPAT – C *(

+

) = NOPAT – rd * (1-t) * D – re * E = EAT – re * E

Z výše uvedeného vzorce docházíme tedy k závěru, že EVA nám vyjadřuje čistý provozní zisk, od kterého jsou odečteny zaplacené úroky z cizího kapitálu, přičemž člen (1-t) vyjadřuje stav, kdy si firma takové úroky dává do nákladů, takže z nich ve skutečnosti neplatí 100% hodnoty ale snižuje ji dle platných podmínek DPPO o 21% a výnos požadovaný vlastníky. 30

V článku v Chicago-Booth Magazine od Jeffreye Steelea z roku 1998 (The Origing of EVA) bylo zmíněno následující: „ Pokud je EVA záporným číslem, je z podstaty jejího vzorce jasné, že firma nezvládá uspokojit požadavky věřitelů a nebo vlastníků. V tomto případě velkou roli hraje také způsob vyjádření re neboli výnosu požadovaného vlastníky.“ Jako nejvhodnější konstrukci pro vyjádření re bych zde ráda citovala paní Scholleovou (2008), která poznamenává: „ Osobně mi pro konstrukci r e přijde vhodnější vypůjčit si některé ukazatele z ratingového modelu WACC Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a vyjádřit re takto: re = rf + r POD neboli jako součet bezrizikové výnosové míry rf a podstupného podnikatelského rizika rPOD.“

1.3 Predikce finanční tísně Sledováním aktuální finanční situace podniku a predikcí následného vývoje se v managerském řízení snažíme předejít možnému negativnímu finančnímu vývoji v podniku. Pro toto stanovení využíváme souhrnné indexy hodnocení podniků, které nám charakterizují finančněekonomickou situaci a výkonnost podniku syntetickými ukazateli, které zobrazují silné a slabé stránky sledovaného podniku, čímž vyjadřují určitou subjektivnost výběru ukazatelů v paralelních soustavách a zachycují agregovanou charakteristiku výkonnosti, potažmo poskytují celkové hodnocení. Brealeye, Ricahrda, Myerse a Stewarta (2007zmiňují dva základní modely, a to bonitní a bankrotní model.

1.3.1 Bonitní modely Hodnoty mají základ v normativních hodnotách vybraných ukazatelů finanční analýzy. Na základě jejich stanovení jsou podniky řazeny do jednotlivých bonitních tříd. V článku Daně a právo v praxi (Johannese Roteckera, 2009), byly bonitní třídy na základě scoringu a ratingu společností stanoveny trojmístným indexním číslem následovně: Tabulka 1 Třídy bonity (převzato z www.danarionline.cz) Třída bonity Index bonity Pravděpodobnost defaultu na horizontu jednoho roku 1

100-149

0,10

2

150-200

0,25

3

201-250

0,60

4

251-300

1,25

5

301-350

3,00

6

351-499

10,00 31

7

500

Likvidace

8

600 a více

Insolvence, úpadek

Mezi bonitní modely řadíme například Kraličkův test, Tamariho model, Argentiniho model a další.

1.3.2 Bankrotní modely Formulace bankrotních modelů vychází ze skutečnosti, že finanční problémy podniku je možno rozeznat dle daných příznaků ještě před tím, než se projeví v plné míře. Bankrotní modely nám tedy v časovém předstihu vydávají varovné signály o finančním zdraví podniku a blížící se skutečnosti, že podnik je z finančního hlediska ohrožen. Mezi klasické symptomy pro bankrot lze zařadit problémy s běžnou likviditou, problémy s rentabilitou vloženého kapitálu případně výši pracovního kapitálu. Nejčastěji se lze v literatuře setkat s dvěma základními modely, a to Altmanovým modelem a IN indexy. František Freiberg (2007) se zabývá Z-score modelem, který: „ profesor Altman vytvořil na základě údajů firem, jež zbankrotovaly v průběhu pěti let, i firem, jež prosperovaly, pět základních ukazatelů, kterým přiřadil váhy a ty zapsal následující rovnicí: Z = 0,717 * x1 + 0,847 x2 +3,107 x3 +0,420 x4 + 0,998 x5 Je-li dosaženo hranice 2,90 či je dokonce překročena, těší se podnik dobré finanční kondici. Naopak je tomu při úrovni 1,20 či méně, kdy se podnik nachází před bankrotem.“ IN indexy jsou obdobou Altmanova indexu se specifikací na podmínky českého trhu.

32

2 Finanční analýza hotelu

2.1 Charakteristika hotelu Pro charakteristiku hotelu jsem si vybrala hotel v centru Prahy, na kterém pracuji, ale na žádost vedení hotelu nebudu ve své práci zmiňovat název hotelu ani společnosti s ručením omezeným, která hotel vlastní, stejně jako data použitá pro výpočet finančních rozborů budou převzata z účetních údajů obdobně velkého hotelu nacházejícímu se v podobné lokalitě jako zmíněný hotel. V práci hotel nazvu Best Western a společnost Includia s.r.o., jména managerů jsou poskytnuta do práce s jejich souhlasy nebo jsou pozměněna, pokud souhlas k uvedení dán nebyl.

2.1.1 Základní údaje o společnosti Společnost Includia s.r.o. je vlastníkem a provozovatelem sítě čtyř a pětihvězdičkových mezinárodních hotelů v Praze. Pro svou práci jsem si vybrala hotel Best Western, který je držitelem ocenění čtyř hvězd a nachází se v samém centru metropole, ve Štěpánské a Školské ulici. Obchodní firma: Includia s.r.o. Identifikační číslo: 2574599 Sídlo: Ostrovní 136/2; Praha 1 – Nové Město; 110 00; Česká republika Založení společnosti: Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku u Městského soudu pro Prahu 1 dne 14.12.1998 Právní forma: společnost s ručením omezeným Číslo společnosti v obchodním rejstříku: oddíl C 63042 Hlavní předmět podnikání: 

Koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej



Pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor, bez poskytování jiných než základních služeb s pronájmem spojených



Ubytovací služby



Hostinská činnost



Směnárenská činnost

Základní kapitál k 31.12.2013: 33.000.000Kč Společníci s vkladem: Prague Includia Trading, spol. s r.o. Zástavní právo: Obchodní podíl je na základě smlouvy ze dne 16.7.2013 zastaven pro pohledávky společnosti Raiffeisen FinCorp, s.r.o., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 33

140 78, IČ 279 03 362, do sjednané celkové výše pohledávek 4.500.000 EUR, které vzniknou do 31.12.2022.

2.1.2 Historie společnosti Společnost Includia s.r.o. vznikla jako dceřiná firma International Includia GmbH dne 14.12 1998 s cílem provozovat v české republice hotelovou síť mezinárodních hotelů koncernu Best Western. V roce 2006 společnost odkoupila historické budovy pavlačových domů v ulicích Štěpánská a Školská a začala je přebudovávat na hotel, který byl následně otevřen v roce 2007 s oceněním 4 hvězd a stal se výjimečným svým vybavením a vzhledem, který odpovídá stylu Biedermaier. V roce 2010 vstoupil do hotelu nový společník, společnost Prague Includia Trading, spol. s r.o., který složil celkový vklad ve výši 33.000.000Kč, následně v roce 2013 byl hotel zástavním právem převeden do vlastnictví Raiffeisen FinCorp, s.r.o. V současnosti hotel disponuje 182. pokoji, z toho jeden je singel, 52 pokojů twin, 109 double, 12 triple a 8 apartmánů. Z celkového počtu 182 pokojů je 9 executive, čili V.I.P. pokoje, které jsou umístěny na sedmém patře. Od ostatních pokojů se liší tím, že mají větší rozlohu, terasu, lepší vybavení, je na nich prováděna rozestýlka a z jednotlivých pokojů je výhled na historické památky hlavního města jako je Pražský hrad, Národní muzeum a obdobně. Hotel disponuje třemi konferenčními sály o kapacitě 170 míst. Hotel zároveň nabízí vyžití v oblasti wellness, které zahrnuje finskou saunu, whirlpool, možnost thajských a relaxačních masáží, posilovnu zahrnující většinu běžných cvičebních strojů. V gastronomické oblasti lze na hotelu využít hotelovou restauraci Asmera, případně relaxovat v baru Havana či hotelovém Lobby baru.

2.1.3 Vedení hotelu a jeho struktura Organizace využívá liniově štábní strukturu v následujícím uspořádání, kdy jednatel společnosti přímo nezasahuje do vedení hotelu, pouze dohlíží na obecný chod a schvaluje investiční nákupy nad hodnotu 100.000,-Kč s vyjímkou oprav vzniklých neočekávanou havárií nebo živelní pohromou, tyto investice jsou plně v kompetenci generální ředitelky: Jednatel za společnost Includia s.r.o.: Ing. Xuan Long Le Generální ředitelka: Pavla Pěkná Manager recepce: Bc. Lucie Bartošová 34

Sales Manager: Ing. Renata Pallas Finanční Manager: Ing. Kamil Mráček, Dr.H.C. Housekeeping Manager: Yanina Malgač F &B Manager: Tomáš Procházka Executive Chef: Tomáš Martinka Výše uvedené lze zaznamenat v následujícím schématu sestupné hierarchie: Jednatel společnosti

Generální ředitelka

Manager recepce

Ostatní pracovníci

Manager Sales

Finanční manager



Manager housekeeping


Manager FαB


Executive chef


Jednateli a zároveň jedinému vlastníkovi společnosti Includia s.r.o. je podřízena generální ředitelka Pavla Pěkná, která ze své managerské funkce vede zbylý tým a přímo zodpovídá za naplnění plánů a vizí majitele hotelu. Úsek recepce pod vedením paní Bartošová je zodpovědná za vedení týmu 27 zaměstnanců, kteří mají na starosti přihlášení a odhlášení hostů, vyplňování registračních karet, řešení stížností hostů, směnárenskou činnost a odnos a donos zavazadel stejně jako parkování osobních automobilů v garážích hotelu. Sales oddělení pod vedením paní Ing. Renaty Pallas je v počtu 10 zaměstnanců, mezi jejichž základní pracovní náplň náleží uzavírání obchodních smluv s cestovními kancelářemi a internetovými prodejci, rezervaci pro individuální turisty a skupiny, úprava a správa cen na internetových portálech as obchodními partnery B2B a B2C . Finanční manager pan Ing. Kamil Mráček Dr.H.C. ve své agendě vyřizuje Cash Flow, financování krátkodobých a dlouhodobých aktivit, správu bankovních a devizových účtů, zajišťování finančních prostředků pro běžný chod hotelu, komunikaci se státními institucemi, poskytování výkazů pro státní instituce (ČNB, ČSÚ, magistrát Hlavního města prahy apod.), s čímž mu vypomáhá tým lidí o počtu 4 zaměstnanců. Dále toto pracoviště zajišťuje základní personalistiku.

35

Aparát zaměstnanců Housekeepingu v počtu 43 osob pod vedením manažerky Yaniny Malgač zajišťuje úklidové práce hotelových prostor, technickou správu hotelu, eviduje spotřební náklady na housekeeping. Pan Tomáš Procházka na postu FαB managera vede tým 17 zaměstnanců, kteří zajišťují průběh snídaní z hlediska obsluhy, chod konferencí , sympozií ,večeří a obědů pro naše skupiny. Za chod kuchyně, přípravu snídaní, rautů a různých druhů pohoštění pro korporátní klientelu v průběhu probíhání sympózií a jiných konferenčních akcí se s týmem 9 zaměstnanců stará Executive chef Tomáš Martinka. Pro běžný chod hotelu je potřeba zajištění i outsorcingových služeb, hlavně v podobě správy IT vybavení, harware a software, personálního účetnictví a podobných služeb, které je výhodnější mít zajištěno spoluprací s externími firmami než vlastními zaměstnanci. Tabulka 2 Přehled pracovníků hotelu Best Western Oddělení

Zodpovědný vedoucí pracovník Celkový počet pracovníků

Generální ředitelka

Pavla Pěkná

1

Oddělení recepce

Bc. Lucie Bartošová

28

Oddělení Sales

Ing. Renata Pallas

11

Finanční oddělení

Ing. Kamil Mráček, dr.H.C.

5

Oddělení Housekeepingu

Yanina Malgač

44

Oddělení FαB

Tomáš Procházka

18

Oddělení kuchyně

Tomáš Martinka

10

Celkový počet pracovníků

117

2.2 Finanční analýza Na základě veřejně dostupných účetních výkazů z let 2011-2013 (data čerpána z www.justice.cz) jsem v této práci zpracovala finanční analýzu za hotel Best Western. Přehled aktiv, pasiv, výkazu zisků a ztrát uvádím pro přehlednost zpracované do tabulek jak podle vertikální, tak i horizontální analýzy.

2.2.1 Analýza rozvahy Pro finanční analýzu je analýza rozvahy jedním z nejdůležitějších informačních zdrojů, neboť zachycuje stav veškerých aktiv vlastněných společností a stav všech nároků vůči těmto aktivům v daném okamžiku. Includia s.r.o. uvádí, že v roce 2011 přesahovala její bilanční suma částku 636 mil. Kč. Níže uvedená zkrácená verze poskytne přehled hlavních položek rozvahy.

36

Tabulka 3 Přehled hlavních položek rozvahy Includia, (Hotel Best Western) s.r.o. Rozvaha

2013

2012

2011

Aktiva k 31.12.tis. Kč

Netto

Netto

Netto

Aktiva celkem

636.720

648.972

572,167

A.

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL

0

0

0

B.

DLOUHODOBÝ MAJETEK

535.286

540.346

514.156

B.I

Dlouhodobý nehmotný majetek

1.807

297

902

B.II

Dlouhodobý hmotný majetek

488.758

489.238

513.253

44.722

50.811

0

B.III Dlouhodobý finanční majetek C.

OBĚŽNÁ AKTIVA

99.971

107.011

56.545

C.I

Zásoby

3.989

4.121

4.349

C.II

Dlouhodobé pohledávky

41

40

34

C.III Krátkodobé pohledávky

37.503

21.707

18.936

C.IV Finanční majetek

58.438

81.143

33.227

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

1.872

1.615

1.466

Pasiva v tis. Kč

2013

2012

2011

PASIVA CELKEM

637.189

648.972

572.167

A.

VLASTNÍ KAPITÁL

-206.100

-252.658

-348.777

A.I

Základní kapitál

33.000

33.000

33.000

A.II

Kapitálové fondy

0

0

0

A.III Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

4.032

4.032

4.032

A.IV Hospodářský výsledek minulých let

-276.850

-372.969

-495.618

D.

A.V

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

46.558

96.120

122.649

B.

CIZÍ ZDROJE

842.953

901.382

920729

B.I

Rezervy

6.994

1.302

1.302

B.II

Dlouhodobé závazky

2.038

429

28.706

31.128

88.377

B.III Krátkodobé závazky B.IV

Bankovní úvěry a výpomoci

805.216

868.523

831.050

C.

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

335

248

215

37

 Horizontální analýza rozvahy Změnu jednotlivých účetních položek v kauzální spojitosti s časem zachycuje horizontální analýza. Horizontální analýzu jsem prováděla následujícím způsobem: jednotlivé položky z daného roku jsem vydělila s položkami roku předchozího. Níže uvedená tabulka zachycuje meziroční vývoj nejsledovanějších položek aktiv a pasiv. Tabulka 4 Horizontální analýza rozvahy Rozvaha Includia s.r.o.

Relativní změna

Aktiva k 31.12.v tis. Kč

2013

2012

2011

2013

2012

2011

-1,53%

11,27%

-0,34%

-11.784

76.805

-2.384

-0,79%

4,28%

5,04%

-5.059

26.190

29.122

426,41%

-56,31%

-33,74%

1.509

-605

-606

hmotný

-0,08

-3,93%

5,17%

-480

-24.016

29.728

finanční

-10,06%

6.089

50.811

AKTIVA CELKEM

A.

POHLEDÁVKY UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL

B.

DLOUHODOBÝ

Absolutní změna

ZA

MAJETEK

B.I

Dlouhodobý

nehmotný

majetek

B.II

Dlouhodobý majetek

B.III

Dlouhodobý majetek

C.

OBĚŽNÁ AKTIVA

-5,53%

74,97%

-30,12%

-7.040

50.466

-31.611

C.I

Zásoby

-2,69%

-4,39%

-5,35%

-132

-228

-296

C.II


3,58%

14,7%

0,00%

1,68

5,88

0

C.III

Krátkodobé pohledávky

61,13%

12,29%

-0,57%

15.795

2.771

-129

C.IV

Finanční majetek

-23,50%

121,14%

-40,67%

-22.705

47.916

-31.186

D.

OSTATNÍ

16,42%

8,57%

6,49%

316

150

105

Pasiva v tis. Kč

2013

2012

2011

2013

2012

2011

PASIVA CELKEM

-1,53%

11,27%

-0,34%

-11.784

76.805

-2.384

A.

VLASTNÍ KAPITÁL

-15,48%

-23,99%

-21,86%

46.558

96.120

122.649

A.I

Základní kapitál

0,00%

0,00%

0,00%

0

0

0

A.II

Kapitálové fondy

A.III

Rezervní fondy a ostatní

0,00%

0,00%

0,00%

0

0

0

AKTIVA

-

přechodné účty aktiv

fondy ze zisku

38

A.IV

Hospodářský

výsledek

21,65%

20,79%

19,22%

96.119

122.649

147.052

minulých let

A.V


-43,31%

-18,17%

13,94%

-49.562

-26.530

-24.403

B.

CIZÍ ZDROJE

-5,44%

-1,76%

-10,03%

-58.429

-19.347

-124.820

B.I

Rezervy

367,21%

0,00%

132,99%

5.692

0

798

B.II


314,80%

1.609

429

B.III

Krátkodobé závazky

-6,54%

-54,42%

5,49%

-2.422

-57.249

5.421

B.IV


-6,12%

3,79%

-11.44%

-63.307

37.473

-131.038

C.

OSTATNÍ PASIVA přechodné účty pasiv

29,61%

12,79%

-41,83%

87

33

-213

-

Z tabulky lze vyčíst, že bilanční suma kolísá a nemá stálý charakter. U sledované společnosti lze dále vyčíst trend, kdy růst nebo pokles celkových aktiv souvisí jednak s vývojem stálých aktiv, jednak i s vlivem oběžného majetku. Nejvýraznější růst celkových aktiv z roku 2012 byl způsoben skokovým nárůstem oběžných aktiv, hlavně nárůstem stavu peněžního majetku. Naopak pokles celkových aktiv v roce 2013 je důsledkem negativního vývoje jak oběžných tak i stálých aktiv s následkem poklesu jak dlouhodobého tak i krátkodobého majetku společnosti. Stálá aktiva mají zpomalující tendenci růstu, přičemž v posledním sledovaném období vykazují dokonce záporné hodnoty, což bylo zapříčiněno položkou staveb, která měla ve sledovaném období neustále klesající tendenci. Dalším faktorem, který ovlivnil zpomalení růstu stálých aktiv je zajisté výrazná kolísavost zbylých položek dlouhodobého majetku. Nárůst stálých aktiv v roce 2011 jde na vrub poskytnutých úvěrů a záloh potřebných pro chystanou rekonstrukci a rozšíření hotelu Best Western. V roce 2012 došlo k poklesu dlouhodobého majetku a finančního majetku, i přes rekordní nárůst dlouhodobého nehmotného majetku. Tato situace nám dokazuje, že dlouhodobý nehmotný majetek neovlivňuje stav stálých aktiv. Oběžná aktiva ve sledovaném období vykazují výrazné výkyvy, které ovlivňuje nejvíce výše finančního majetku. Dlouhodobé pohledávky jsou neustále v růstu, ale díky nízké hodnotě nemají příliš významný vliv na celkový stav. Krátkodobé pohledávky také vykazují nárůst, nejvíce pak v roce 2013, kdy vznikly pohledávky za ovládané osoby a pohledávky z obchodních vztahů. Aktiva a pasiva podniku mají stejný vývoj. Finanční situace podniku je výrazně ovlivňována zápornou hodnotou vlastního kapitálu, kterou se ve sledovaném období podařilo snížit, ale i tak tento aspekt je pro podnik podstatný. Záporná hodnota kapitálu je převážně 39

způsobena poskytnutým úvěrem na přestavbu a úpravu prostor pro hotel a následně nepříznivým vývojem tržebních výsledků v předchozích letech. Základní kapitál se ve sledovaném období nezměnil, zůstává na výši 33.000tis. Kč, což nám dle bilančních pravidel nasvědčuje o trvalé podkapitalizaci hotelu. Společnost disponuje jen jediným rezervním fondem ve výši 4.032tis. Kč, který se taktéž ve sledovaném období neměnil. Tato skutečnost nasvědčuje převážnému zajištění hospodaření hotelu z cizích zdrojů. V celém sledovaném období podnik vykázal kladný hospodářský výsledek, který postupně v čase klesá. Použití cizích zdrojů má klesající tendenci. Tento efekt je docílen pravidelným splácením poskytnutého úvěru, přičemž ostatní krátkodobé a dlouhodobé závazky měly jen velmi nepatrný vliv na výsledek vzhledem k jejich nízkým hodnotám. Rezervy podniku byly ve sledovaném období navyšovány. Vzhledem ke skutečnosti, že vlastní finanční zdroje jsou zpravidla nejdražší možností financování podniku, lze chápat, že zajištění financování prostřednictvím dlouhodobých úvěrů a půjček ze zdrojů externích je dobrým záměrem managmentu a vlastníka hotelu.

 Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýza rozvahy zobrazuje podíl jednotlivých položek na kumulovaných položkách, tedy aktivech a pasivech. Jejím prostřednictvím můžeme pozorovat časový orient vývoje finančních výkazů a vyjádřit jimi stávající strukturu a změny, kterými prošla. Vertikální analýzu jsem sestavovala následujícím způsobem: jednotlivé položky majetku jsem porovnávala k celkovým aktivům, kterým jsem přidala hodnotu 100%. Podobně byly pak vztaženy jednotlivé položky pasiv k celkovým pasivům. Tabulka 5 Vertikální analýza rozvahy Rozvaha: Includia s.r.o.

Podíl na bilanční sumě

Aktiva k 31.12. v tis.Kč

2013

2012

2011

100%

100%

100%

Aktiva celkem

A.

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL

B.

DLOUHODOBÝ MAJETEK

70,57%

6,74%

75,48%

B.I

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,24%

0,04%

0,13%

B.II

Dlouhodobý hmotný majetek

64,44%

63,33%

75,35%

5,90%

6,58%

13,18%

13,85%

B.III Dlouhodobý finanční majetek C.

OBĚŽNÁ AKTIVA

40

8,30%

C.I

Zásoby

0,53%

0,54%

0,64%

C.II


0,008%

0,008%

0,008%

C.III Krátkodobé pohledávky

4,95%

2,81%

2,78%

C.IV Finanční majetek

7,70%

10,5%

4,88%

D.

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

0,25%

0,21%

0,22%

D.I

Časové rozlišení

0,25%

0,21%

0,22%

Pasiva v tis.Kč

2013

2012

2011

Pasiva celkem

100%

100%

100%

A.

VLASTNÍ KAPITÁL

-27,17%

32,70%

51,21%

A.I

Základní kapitál

2,65%

2,65%

2,96%

A.II

Kapitálové fondy

A.III Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

0,53%

0,52%

0,59%

A.IV Hospodářský výsledek minulých let

-36,50%

-48,28%

-72,76%

A.V


6,14%

12,44%

18,01%

B.

CIZÍ ZDROJE

111,12%

117,67%

135,17%

B.I

Rezervy

0,92%

0,17%

0,19%

B.II


0,27%

0,06%

B.III Krátkodobé závazky

3,79%

4,03%

12,99%

B.IV


106,15%

112,42%

122,01%

C.

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

0,04%

0,03%

0,03%

C.I

Časové rozlišení

0,04%

0,03%

0,03%

Stálá aktiva vykazují většinový podíl na celkových aktivech, v časovém období mají minimální kolísání v rozsahu několika procent. Oběžná aktiva kolísají v obdobném rozsahu a ostatní aktiva jsou díky minimálnímu podílu pod 1%, nemají výrazný význam. Stálá aktiva mají dominantní podíl, naopak aktiva oběžná tvoří podíl jen malý. Stálá aktiva jsou tvořena nejvíce dlouhodobým hmotným majetkem, který představují stavby a pozemky. Oběžný majetek je v podobě materiálu a zboží minimální hodnoty nutného k dennímu provozování hotelu. Dlouhodobé pohledávky se ve sledovaném období neměnily, na rozdíl od pohledávek krátkodobých, které v časové křivce mají nárůst. Nejvyšší podíl oběžných aktiv je tvořen finančním majetkem. Vzhledem ke kolísavému charakteru objemu finančního majetku nelze určit dlouhodobou tendenci. 41

2.2.2 Analýza výkazu zisků a ztrát Pro úplnost předně uvádím zkrácenou verzi výkazů zisků a ztrát zahrnující položky podstatné jak pro horizontální, tak vertikální analýzu. Tabulka 6 Zkrácená verze výkazu zisků a ztrát Položka

č.ř.

2013

2012

2011

Tržby za prodej zboží

01

1.336

1.452

1.603

Výkony

04

285.307

303.920

316.430

Výkonová spotřeba

08

123.699

127.025

127.938

PŘIDANÁ HODNOTA

11

161.705

177.001

188.593

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

30

74.155

82.072

90.653

FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

49

-20.280

14.074

31.996

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST

53

46.558

96.120

122.649

MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

59

0

0

0

Výsledek hospodaření za účetní období

61

46.558

96.120

122,649

Výsledek hospodaření před zdaněním

62

53.875

96.120

122.649

004

 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Tabulka 7 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Výkaz zisku a ztrát Includia s,r,o,

Relativní změna

Absolutní změna

Položka

č.ř.

2013

2012

2011

2013

2012

2011


01

-6,72%

-7,90%

6,55%

-116,76

-150,36

115,92

Výkony

04

-5,12%

-3,36%

-5,46%

-18.614

-12.509

-21.863


08

-2,18%

-0,59%

-3,28%

-3.326

-913

-5.258

PŘIDANÁ HODNOTA

11

-7,22%

-5,12%

-6,80%

-15.296

-11.592

-16.613

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

30

-8,06%

-7,98%

-17,14%

-7.917

-8.581

-23.171

49

-205,3%

-47,1%

-3,1%

-34.327

-17.949

-1.231

53

-43,34%

-18,14%

-13,94%

-49.562

-26.530

-24.403

61

-43,34%

-18,14%

-13,94%

-49.562

-26.530

-24.403

62

-36,88%

7,56%

24.44%

-42.244

-26.530

-24.403

59

Tabulka nám vykazuje pokles tržeb za zboží. Náklady na prodané zboží naopak vzrostli. Obchodní marže měla kolísavý charakter bez možnosti určit jasnou tendenci.

42

Je důležité zmínit, že hotel realizuje prodej zboží jen za účelem poskytnutí komplexních služeb zákazníkům, tudíž hodnota absolutní částky z prodeje je zanedbatelná. Souhrnné výkony zaznamenaly meziroční pokles. Tržby vyplývající z prodeje vlastních výrobků a služeb jsou tvořeny převážně z plateb za ubytovací služby a pronájem konferenčních prostor. Tržby mají postupný klesající charakter, což spatřuji převážně ve snížení obsazenosti hotelu i přes nárůst kurzu eura, neboť část tržeb je v této měně realizována. Ve výkonné spotřebě mají nejvyšší podíl služby, následně spotřeba materiálů a energie. Výkonná spotřeba je v klesající tendenci, ovšem její procentní podíl na výkonech naopak mírně narůstá. Z toho je patrn negativní vývoj přidané hodnoty tvořené podnikem. Naopak osobní náklady zaznamenaly ve sledovaném období nárůst. Tabulka 8 Počet pracovníků hotelu Best Western Rok

2013 2012 2011

Přepočtený počet pracovníků 117

127

130

Průměrné roční mzdy zaměstnanců Best Western byly v růstu. Odpisy ve sledovaném období nevykázaly jednoznačnou klesající nebo stoupající tendenci. Podnik vykázal ve sledovaném období vždy kladný hospodářský výsledek, nicméně lze z hodnocení zjistit, že má podnik i v tomto bodě tendenci meziročního poklesu, který je razantní. Výše zmíněné trvalé snížení zisku bylo vyústěním poklesu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb, zároveň však bylo způsobeno nárůstem nákladových úroků spojených se splácením poskytnutého úvěru.

 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Tabulka 9 Vertikální analýza výkazu zisků a ztráty Výkaz zisků a ztrát Includia s.r.o. Položka

č.ř. 2013


01

0,42% 0,42%

0,42%

Výkony

04

99,9% 99,9%

99,9%


08

36,37%

35,11% 33,94%

PŘIDANÁ HODNOTA

11

47,54%

48,49% 49,98%

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

30

21,84%

22,68% 24,02%

43

2012

2011

FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

49

-5,96%

3,86%

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST

53

13,69%

26,54% 32,51%

MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

59

0,00%

0,00%

Výsledek hospodaření za účetní období

61

13,69%

26,54% 32,51%

Výsledek hospodaření před zdaněním

62

15,88%

26,54% 32,51%

8,48%

0,00%

Vztažením veškerých položek výkazů zisků a ztrát k celkovým tržbám prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží vytvoříme vertikální analýzu zisků a ztrát. Obchodní marže je díky své nízké hodnotě položkou s téměř nulovým podílem na tržbách a meziročně nepatrně kolísá. U hotelu Best Western je tržba vytvářena převážně výkony, jejichž hodnota je v časovém sledu neměnná. Výkonová spotřeba u sledovaného podniku dovoluje vytvářet vysoké položky přidané hodnoty. Kladně hodnotím, že podnik ve sledovaném období byl schopen položky výkonové spotřeby udržovat na stálé úrovni. Naopak osobní náklady mají u podniku velmi rychlé tempo růstu, což je způsobeno převážně zvyšováním platů zaměstnanců.

2.2.3 Vývoj cash flow Cash Flow zveřejněný společností je neúplný a dovolil mi tedy pro potřeby této bakalářské práce spočítat pouze finanční tok z běžné činnosti. Změnu stavu finančních prostředků jsem zanesla do následující tabulky. Tabulka 10 Vývoj Cash Flow (tis.) Kč

2011

2012

2013

Výsledek hospodaření za účetní období (HV)

122.649

96.120

46.407

Odpisy

27.127

28.594

27.782

Nepeněžní náklady

7.141

2.090

1.420

Zjednodušené provozní CF

156.917

126.803

75.609

Změna stavu peněžních prostředků

24.276

-2.484

-10.945

Z tabulky zjišťujeme, že podnik má relativně vysoký Cash flow. Je nutno uvést, že společnost vykazuje stále vysoké záporné hodnoty vlastního kapitálu, a to i přes skutečnost, že dochází k jejich kontinuálnímu snížení. Podkapitalizování podniku je následně patrné z velmi nízké hodnoty základního kapitálu, proto bych navrhovala na tomto místě opatření k nápravě současného stavu, a to navýšením hodnoty základního kapitálu.

44

2.3 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele, někdy též v literatuře zmiňovány jako fondy finanční prostředků, slouží k analýze a řízení finanční situace podniku.

2.3.1 Čistý pracovní kapitál (Net working capital) Ponejvíce se setkáváme se skutečností, že čistý pracovní kapitál (ČPK) je částí oběžného majetku financovanou dlouhodobými vlastními nebo cizími zdroji. Takovýto relativně volný kapitál nebývá zatížen brzkou platbou a představuje tak pro podnik fond finančních prostředků ochraňující podnik před nepříznivými situacemi a zároveň umožňuje běžný chod podniku. Výpočtu čistého pracovního kapitálu lze docílit jednoduchou metodou, kdy se čistý pracovní kapitál vypočítá jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými závazky se splatností 3 až 12 měsíců. Struktura oběžných aktiv přímo ovlivňuje velikost ČPK, viz. následující tabulka. Tabulka 11 Struktura oběžných aktiv 2011

2012

2013

OBĚŽNÁ AKTIVA

100%

100%

100%

Zásoby

7,7%

3,9%

4,0%


0,1%

0,0%

0,0%


33,5%

20,3%

37,5%

Finanční majetek

58,8%

75,8%

58,5%

Ve sledovaném období měl nejvyšší podíl na oběžných aktivech finanční majetek. Je patrné, že společnost shromažďuje finanční prostředky především na amortizaci úvěru. Další podstatnou položkou jsou krátkodobé pohledávky. Krátkodobé pohledávky jsou dány vysokými závazky z obchodních vztahů. Tabulka 12 Hodnoty ČPK (tis. Kč)

2011

2012

2013

OBĚŽNÁ AKTIVA

56.545

107.011

99.971

Zásoby

4.349

4.121

3.989


33,60

39,48

41,16


18.936

21.707

37.503

Finanční majetek

33.227

81.143

58.438

Krátkodobé závazky

88.377

31.128

28.706

Čistý pracovní kapitál

-31.832

75.883

71.265

45

Rozptyl absolutních hodnot krátkodobých závazků je zachycen v tabulce. Vysoké závazky z obchodních vztahů zobrazují hodnoty krátkodobých závazků, u kterých na konci sledovaného období dochází k razantnímu snížení. Vysoké hodnoty finančního majetku přímo ovlivňují výši hodnoty čistého pracovního kapitálu, který naznačuje, že je společnost vnímána jako vysoce solventní, ovšem je nutno zdůraznit, že velká část oběžných aktiv pochází z dlouhodobých zdrojů, respektive že podnik velkou část financí zadržuje, aniž by je využil pro jiné účely. Podnik by měl vždy vykázat kladnou hodnotu čistého pracovního kapitálu. Je podstatné zmínit na specifický rys hotelnictví spočívající v tom, že podíl oběžných aktiv na celkové sumě aktiv je relativně malý.

2.4 Bilanční pravidla Pro vyhodnocení struktury majetku podniku nám slouží bilanční pravidla, a to jednak z hlediska životaschopnosti podniku, tak i z možnosti využití vlastních a cizích zdrojů. Bilanční pravidla představují doporučenou bilanci struktury majetku. 1. Zlaté bilanční pravidlo financování Toto pravidlo poměřuje, zda objem dlouhodobého majetku a zdrojů je vyrovnaný. Zároveň určuje, zdali společnost financuje dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Sledovaná společnost toto pravidlo vcelku splňuje, ke konci sledovaného období sice došlo k situaci, kdy dlouhodobé zdroje převýšily hodnotu dlouhodobého majetku, ale nelze předpokládat, že se bude jednat o stabilní trend. Tabulka 13 Zlaté bilanční pravidlo financování (tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje převis zdrojů

2011 514.156 483.575 -5,29%

2012 540.346 617.597 10,5%

2013 535.287 608.147 10,08%

(tis. Kč) 2004 2005 2006 2007

2. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika upravuje kapitálovou strukturu podniku a říká, že poměr vlastního a cizího kapitálu by měl být vyrovnaný. U mnou sledované společnosti nelze plně aplikovat toto pravidlo, a to vzhledem k záporné hodnotě vlastního kapitálu. Tabulka 14 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika (tis.Kč)

211

2012

2013

Vlastní kapitál

-348.777

-252.658

-206.100

46

Cizí kapitál

920.729

901.382

842.953

Bankovní úvěry

831.050

868.523

805.216

Ve sledovaném období dochází k navyšování vlastního kapitálu, což je předně dáno splácením zatěžujícího úvěru. 3. Zlaté pari pravidlo Zlatým pari pravidlem lze poměřit vztah stálých a vlastních zdrojů. Doporučením vyplývajícím z tohoto pravidla je, aby stálá aktiva byla prioritně financována z vlastního kapitálu, případně z dlouhodobého cizího kapitálu. U mnou sledované společnosti se lze setkat s poměrně zajímavým výsledkem, který nám udává, že ačkoli je vlastní kapitál vyjádřen v záporných číslech, je výše zmíněná podmínka pravidla splněna. 4. Poměrové pravidlo Toto pravidlo nás upozorňuje na to, že pro udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nesmí tempo růstu investic ani v krátkodobém horizontu přesáhnout tempo růstu tržeb. Pojmem tržba zde rozumíme kumulativní součet tržeb za prodej zboží, vlastních výrobků a za prodej dlouhodobého majetku či materiálu. Informace o výši investic pocházejí z výkazu zisků a ztrát. Tabulka 15 Poměrové pravidlo (tis.Kč)

2011

2012

2013

Investice

55.440

2.268

28.056

Tržby

317.026

304.714

286.753

Tempo růstu investic

137,76%

-80,56%

955,08%

Tempo růstu tržeb

-5,38%

-3,28%

-4.96%

Rychlost růstu investic v čase znatelně kolísá, naopak tržby zaznamenávají trend stálého poklesu se zápornou meziroční změnou. Výše zobrazená tabulka přehledně ukazuje, že ve sledovaném období nebylo zlaté poměrové pravidlo splněno, neboť tempo růstu investic se výrazně lišilo od tempa růstu tržeb. Závěrem této kapitoly bych ráda zdůraznila, že za pomoci použití bilančních pravidel pro zhodnocení finanční situace podniku mi pomohlo konstatovat celkem vysoké finanční riziko, ve kterém se podnik nachází. Zlaté pravidlo vyrovnání nelze aplikovat vzhledem k záporným hodnotám vlastního kapitálu. Zlaté bilanční pravidlo a pari pravidlo je ovšem splněno. Tento aspekt nám dává naději na příznivější vývoj situace v budoucím čase. 47

2.5 Analýza poměrových ukazatelů K poskytnutí informací o rentabilitě, aktivitě, zadluženosti a likviditě sledované společnosti v následující kapitole využiji analýzu poměrových ukazatelů jakožto jednu z klíčových položek pro stanovení finanční analýzy. .

2.5.1 Ukazatele aktivity Pomocí ukazatelů aktivity lze stanovit účinnost, intenzitu a rychlost využívání jednotlivých majetkových částí podniku. Jejich cílem je určit přiměřenost velikosti jednotlivých položek aktiv v rozvaze k hospodářským aktivitám podniku. Ukazatele aktivity jsou jedním ze tří základních činitelů efektivnosti, které mají přímý vliv na ukazatele rentability. Tabulka 16 Ukazatelé aktivity Ukazatel

2013

2012

2011

Obrat aktiv (T / AKT) (I. + II.1.) / aktiva celkem

0,38

0,40

0,46

Obrat zásob (T / zásoby) (I. + II.1.) / C.I.

60,13

62,00

61,19

Doba obratu aktiv (AKT / (T/360)) aktiva celkem / [(I. + II.1.) / 360]

674,78

645,18

546,16

Doba obratu zásob (ZÁS. / (T/360)) C.I. / [(I. + II.1.) / 360]

4,23

4,10

4,15

Doba inkasa pohledávek (POHL / (T/360)) (C.II. + C.III.) / [(I. + II.1.) / 360]

39,76

21,62

18,11

Doba splatnosti krátk. závazků (KZ / (T/360)) (B.III.) / [(I. + II.1.) / 360]

30,40

30,95

84,36

Obrat aktiv ve sledovaném období mírně klesá, což nám naznačuje, že finanční výkonnost společnosti se snižuje. V oboru hotelnictví je sledovatelným trendem, že podnik disponuje příliš vysokými aktivy, oproti celkovým tržbám. Tento aspekt negativně působí na efektivnost. Vztahujeme-li tržby k oběžným aktivům, můžeme dospět k závěru, že je situace v podniku příznivá, neboť podnik má hodnoty oběžných aktiv na nízké úrovni. Doba obratu zásob je v čase neměnná a celkově krátká. Ve skutečnosti to poukazuje fakt, že podnik disponuje malými zásobami a že tyto zásoby se ve společnosti zpravidla promění v hotovost za několik dnů. Ve sledovaném období se doba splatnosti pohledávek více než zdvojnásobila. Zde bych ráda podotkla, že i přes zvyšující se dobu inkasa pohledávek jejich objem z obchodního styku byl stále nízký, neboť v hotelnictví je zvykem za služby platit ihned. Doba splatnosti krátkodobých závazků ve sledovaném období naopak klesala, což bylo zapříčiněno tendencí podniku zkracovat dobu využívání bezplatných obchodních úvěrů od dodavatelů.

48

2.5.2 Ukazatele zadluženosti O struktuře zdrojů využívaných k financování firmy nás informují ukazatele zadluženosti. Tabulka 17 Ukazatelé zadluženosti Ukazatel

2013

2012

2011

Equity Ratio (VK / AKT) A. / aktiva celkem

-27,17%

-32,70%

-51,21%

Debt Ratio I. (CZ / AKT) B. / aktiva celkem

111,12%

116,67%

135,17%

Debt Ratio II. ((CZ+OP) / AKT) (B. + C.) / aktiva celkem

111,17%

116,70%

135,21%

Debt Equity Ratio (CZ / VK) B. / A.

-3,44

-3,00

-2,22

Úrokové krytí I. (EBIT / úroky) (VH před zdaň. + N.) / N.

1,77

3,07

6,27

Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky) (VH před zdaň. + N. + E.) / N.

2,25

3,73

7,47

Cash Flow / ((Cizí zdroje-Rezervy)/360) (VH za úč. období + E.) / [(B. B.I.)/360]

26,89

41,90

49,26

Ve sledovaném období celková zadluženost (Debt Ratio I.) zaznamenává pokles, což vyplývá zejména ze snížení dlouhodobých cizích zdrojů. I přes tento fakt je zadluženost podniku vysoká a nasvědčuje vysokému věřitelskému riziku. Vzhledem k záporným hodnotám vlastního kapitálu nemá pro nás ve sledované společnosti ukazatel finanční páky většího významu. Ukazatel úrokového krytí poměřuje zisk před úroky a zdaněním (EBIT) a nákladovými úroky. Jestliže je hodnota ukazatele rovna jedné, je podnik schopný platit úroky. U tohoto ukazatele je doporučená hodnota tři a výše.

2.5.3 Ukazatele rentability Tabulka 18 Ukazatele rentability Ukazatel

2013

2012

2011

ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT)

(VH před zdaň. + N.) / aktiva Celkem

13,52%

17,14%

20,79%

Rentabilita tržeb (EBIT/T)

(VH před zdaň. + N.) / (I. + II.1.)

30,17%

36,57%

37,56%

Obrat celk. aktiv (T/AKT)

(VH před zdaň. + N.) / (A. + B.I. + B.II. + B.IV.1.)

0,38

0,40

0,46

ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT / (VK+Dl.K)

(VH před zdaň. + N.) / (A. + B.I. + B.II. + B.IV.1.)

14,17%

18,01%

24,60%

ROE - Rentabilita vl. kapitálu (ČZ / VK)

VH za úč. období / A.

-18,98%

-31,95%

-29,54%

Obrat celk. aktiv (T/AKT)

(I. + II.1.) / aktiva celkem

0,38

0,40

0,46

Finanční páka (AKT/VK)

aktiva celkem / A.

-2,60

-2,16

-1,38

Rentabilita z vlastních fin. zdrojů (CF / VK)

(VH za úč. období + E.) / A.

-30,30%

-41.46%

-36,07%

49

ROS - Rentabilita tržeb (ČZ / T)

VH za úč. období / (I. + II.1.)

13,69%

26,54%

32,53%

Mzdová náročnost tržeb

C.1. / (I. + II.1.)

16,12%

14,64%

13,45%

Výše uveřejněná tabulka vystihuje vývoj ukazatelů rentability v čase. Hodnoty ROA, ROCE a ROS mají kladný charakter, naopak hodnoty ROE a finanční páka vykazují charakter záporný, což je dáno zápornou hodnotou vlastního kapitálu. Rentabilita celkových aktiv ROA je dána poměrem zisku před úroky a zdaněním (EBIT) k celkovým aktivům. Tímto ukazatelem lze změřit výkonnost celkového kapitálu vloženého do podniku bez ohledu na cizí či vlastní zdroje. Ve sledovaném období dochází k poklesu tohoto ukazatele, který je spojen s výrazným poklesem provozního zisku. Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE je využíván především vlastníkem podniku, neboť jim sděluje výnosnost vložených prostředků. Vzhledem k záporným hodnotám vlastního kapitálu pozbývá výpočet pro sledovanou společnost významu. Ukazatel rentability tržeb ROS zachycuje zisk podniku vytvořeného z jedné koruny tržeb z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží. U mnou sledované společnosti má tento ukazatel postupně klesající charakter. Ukazatel 2007 2006 2005 2004

2.5.4 Ukazatele likvidity Ukazatel likvidity zachycuje schopnost podniku uhradit své závazky. Tabulka 19 Ukazatelé likvidity Ukazatel

2013

2012

2011

Pracovní kapitál, Working Capital (OAKT - KD) C. - C.II. - (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

24,604

12,099

-31,865

Pracovní kapitál na aktiva ((OAKT-KD) / AKT) [C. - (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)] / aktiva Celkem

3,24%

1,56%

-4,68%

Ukazatel kapitalizace (DM / Dl.K) B. / (A. + B.I. + B.II. + B.IV.1.)

0,798

0,823

0,890

Běžná likvidita (OAKT / KD) C. / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

1,12

0,95

0,54

Pohotová likvidita ((KrP+FM) / KD) (C.III. + C.IV.) / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

1,07

0,91

0,50

Okamžitá (peněžní) likvidita (FM / KD) C.IV. / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

0,66

0,72

0,32

V celém sledovaném období se hodnota běžné likvidity pohybovala pod hranicí požadovaného intervalu, tedy pod hodnotami 1,5 až 2,5, ale celkově zaznamenala pozitivní navyšující se trend. Jak pohotová, tak okamžitá likvidita se ve sledovaném časovém období 50

pohybovala v doporučeném intervalu, což nasvědčuje likvidnosti podniku, a to i přes skutečnost, že běžná likvidita vykázala určitou míru rizikovosti. Ukazatel 2007 2006 2005 2004

2.5.5 Ukazatele produktivity práce Pro vyjádření výkonnosti podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance využíváme skupiny ukazatelů produktivity práce. Tabulka 20 Ukazatele produktivity práce Ukazatel

2013

2012

2011

Osobní náklady ku přidané hodnotě C. / přidaná hodnota

0,39

0,35

0,31

Produktivita práce z přidané hodnoty přidaná hodnota / počet pracovníků

745,184

779,742

819,972

Produktivita práce z tržeb (I. + II.1.) / počet pracovníků

1.315,916

1.339,992

1.377,384

Průměrná mzda - roční C.I. / počet pracovníků

252,491

233,598

220,519

21,041

19,466

18,377

- měsíční (C.I./12) / počet pracovníků

Tento ukazatel poměřuje osobní náklady a přidanou hodnotu, přičemž udává časový vývoj podílu osobních nákladů na tvorbě podnikem přidané hodnoty. Z tabulky je patrno, že podíl osobních nákladů k přidané hodnotě ve sledovaném časovém údobí roste. Tento vývoj je dán přednostně snížením tržeb za vlastní výrobky a služby. Průměrná mzda ve sledovaném období též vykazuje ucelený nárůst. Závěrem této kapitoly bych ráda stručně shrnula finanční stav podniku v návaznosti na poměrové ukazatele. Pokles rentability celkových aktiv (ROA) a záporné hodnoty ROE nasvědčuje zneklidňující tendenci snižování zisku a nadměrného využívání cizích zdrojů pro vlastní provoz. Sledovaný podnik tedy vykazuje značně rizikovou zadluženost. Běžná likvidita podniku nedosahuje hranice optima požadovaného intervalu, což opět nasvědčuje vyšší rizikovosti. Pohotová a okamžitá likvidita splňují bilanční požadavky a umožňují příznivější pohled na finanční stav podniku. Specifikem sektoru hotelnictví je taktéž nižší hodnota obrátkovosti celkových aktiv a nižší podíl obchodních závazků na cizích zdrojích.

2.6 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability (Du Pontova analýza) Základem Du Pontovy analýzy je rozklad syntetických ukazatelů ROA nebo ROE na jednotlivé analytické indexy, které lze v návaznosti na jejich vztahy vyjádřit v podobě pyramidy. Vzhledem k záporným hodnotám nelze u sledovaného podniku provést analyzování ukazatele ROE, ale lze provést rozklad rentability celkového kapitálu (ROA).

51

Rozklad rentability celkového kapitálu (ROA) Vývoj ukazatele ROA je tvořen indexy ziskovosti tržeb (ROS) a obratu celkových aktiv. Tabulka 21 Rozklad ROA Ukazatel

Rok 2011

2012

2013

Rentabilita tržeb (ROS) (ČZ / T)

32,51%

26,54%

13,69%

Obrat aktiv (T / AKT)

0,46

0,40

0,38

ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT)

20,83%

17,14%

13,52%

Z tabulky vyplývá, že obrátkovost aktiv a rentabilita tržeb v celém sledovaném období má tendenci postupného poklesu, přičemž klesání rentability je téměř trojnásobné oproti mírnému poklesu obratovosti celkových aktiv. I zvýše zmíněného mohu konstatovat, že nejvyšší vliv na hodnoty ROA má ziskovost tržeb, která ve větší míře přispěla k poklesu rentability.

2.7 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Jako základní ukazatel pro hodnocení podniku lze použít hodnocení EVA, který vychází z ekonomického zisku, v němž jsou zahrnuty kromě účetních nákladů také náklady ušlých příležitostí. Ukazatel EVA se vypočítá dle následující rovnice: EVA=NOPAT – WACC * C Kde NOPAT představuje čistý provozní zisk po zdanění (Net Operatin Profit After Taxes) C je celkový kapitál investovaný, tedy cizí i vlastní WACC jsou průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Cost of Capital) NOPAT lze vypočítat prostřednictvím rovnice: NOPAT=EBIT * (1-daňová sazba v %) Zde EBIT (provozní zisk) vykrátíme (1-t), kde t je daň z příjmu právnických osob Celkový investovaný kapitál můžeme zapsat následovně: C = dlouhodobý majetek + čistý pracovní kapitál WACC lze vypočítat takto: WACC = rd * (1-t) * D/C + re * E/C kde: rd úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami nefinančním

52

podnikům v ČR t sazba daně z příjmu právnických osob, D cizí kapitál, C celkový dlouhodobě investovaný kapitál re náklady na vlastní kapitál, E vlastní kapitál. Míru úrokové sazby (rd), za kterou ČNB poskytovala korunové úvěry nefinančním podnikům v ČR, zjistíme na internetových stránkách ČNB. Sledovaná společnost v daném období vykázala zápornou hodnotu vlastního kapitálu (E), čímž došlo ke snížení celkové hodnoty WACC. Zápornou hodnotu vlastního kapitálu lze vysvětlit následně jako ušetřené implicitní náklady. Za pomoci modelu CAMP (Capital Asset Pricing Model) zjistíme náklady na vlastní kapitál (re) následující rovnicí: re = rf + β × (rm - rf) kde: re = náklady na vlastní kapitál rf = bezriziková úroková míra β = tržní riziko rm = očekávaný výnos tržního portfolia (rm - rf) = tržní riziková prémie Tabulka 22 Výpočet ukazatele EVA Ukazatel Eva v tis Kč

Rok 2011

2012

2013

NOPAT

90.760

73.051

40.945

Kapitál C

571.952

648.724

636.854

WACC

0,034

0,176

0,202

Rd

0,330

0,352

0,445

(1-t)

0,62

0,64

0,64

D/C

1,35

1,17

1,10

re (model CAPM)

-0,05

-0,45

-0,63

Rf

0,393

0,393

0,379

Β

-0,672

-1,201

-1,470

(rm - rf)

0,554

0,589

0,579

E/C

-0,51

-0,33

-0,27

EVA=NOPAT – WACC *C

52.440

-45.023

-49.592

53

Pouze v prvním sledovaném období podnik vykazuje přínos hodnoty vlastníkovi, v následujících obdobích je naopak záporný, takže lze říci, že provozní zisk je menší než prostředky na investovaný kapitál.

54

3 Návrhová část Pro zlepšení finančního zdraví podniku navrhuji několik zásadních změn v managerských rozhodnutích, která se z pohledu dlouhodobého vývoje podniku jeví jako milná nebo přinejmenším sporná, co do přínosu. Budu-li vycházet z faktu, že podnik nemá problém s úhradou svých finančních pohledávek vůči dodavatelským firmám, bylo by přínosné si u těchto firem vyjednat delší doby splatnosti vzniklých pohledávek a volné finanční prostředky použít na financování krátkodobých aktivit s rychlou obrátkovostí, jako je nákup surovin pro kuchyň a housekeeping, zvláště pak potravin pro přípravu sezónních menu, která dle kalkulačního výčtu jsou pro hotel výhodná z formy získané marže, a u hotelových hostů i návštěvníků restauračních prostor hotelu jsou vyhledávaným zpestřením jejich jídelníčků. U firem, kde dochází k dlouhodobé spolupráci a vysokým pravidelným odběrům surovin nebo služeb by bylo možné žádat navýšení stávajících poskytovaných slev právě s ohledem na další dlouhodobou spolupráci s hotelem, i v případě smluvního závazku o naplnění objemového množství odběru surovin nebo služeb v určitém období. Ve spolupráci finančního a sales oddělení by bylo plodné zvýšení počtu zálohových plateb u odběratelů služeb a jejich zavázání se k odběru služeb ve středně a dlouhodobém horizontu, zvláště pak zajištění ubytovacích služeb v méně vytížených obdobích, tj. v obdobích mimo hlavní křesťanské, židovské, pravoslavné a muslimské svátky, kdy ubytovací kapacita hotelu je vyšší než její využití a je tedy možné upravovat cenu ubytovacích služeb jak pro korporátní jednotlivce, tak pro zájezdové skupiny cestovních agentur a to ve formě nabízených bonusů ubytovacích dnů zdarma, nebo formou snížení ceny za běžné ubytování, jak je v tomto odvětví běžným zvykem. Dalším možným řešením pro zlepšení finančního zdraví hotelu je outsersing gastronomických služeb na méně vytížených úsecích, jako jsou lobby bar a druhotné restaurační zařízení spojené s hotelovým komplexem Havana bar. Takovýmto postupem by klesly náklady jak na materiální zajištění provozu těchto prostor, tak hlavně fixní náklady na zaměstnance. Druhotným příznivým efektem by bylo pravidelné poskytování měsíčních plateb za užívání těchto prostor třetí osobou. Z dlouhodobého hlediska by pak hotelu odpadlo zatížení v podobě nákladů na nákup a modernizaci hmotného zařízení a vybavení těchto prostor a to jak v podobě elektrických spotřebičů a nábytku, tak hlavně v podobě restauračního skla a ostatního materiálu s obdobným využitím, potřebného pro zajištění každodenního chodu gastronomických zařízení tohoto typu. Rezervu ve finančních zdrojích, které by bylo možno investovat efektivněji, spatřuji také v marketingových kampaních, které hotel realizuje na svoji propagaci. Současná forma 55

reprezentace je výlučně zaměřena na mezinárodní internetové portály jako je kupříkladu Tripandvisior, Trivago a podobně. Páteřním portálem by měli být reprezentační stránky hotelového konceptu Best Western. Bohužel u těchto stránek se ve sledovaném období prokázalo, že rezervace pořízené právě přes tento portál jsou v útlumu. Za kalendářní rok 2013 bylo pořízeno přes tento portál pouhých 192 rezervací, což jsou 2,6% všech rezervací pořízených přes rezervační portály. Náklady na uveřejnění na těchto webových stránkách a zajištění struktury konceptu řetězců Best Western přitom několikanásobně převyšují zisk plynoucí z této propagace a držení franchisingového označení. Možné řešení současného neefektivního stavu využívání finančních zdrojů hotelu na marketing a reprezentace spatřuji v rozšíření záběru klíčové klientely a s ní i cílení na nové webové rezervační a hotelové portály, možnost spolupráce s Ministerstvem Pro Místní Rozvoj a získání finančních prostředků pro podporu vlastních marketingových aktivit z fondů evropské unie, která v současné době masově podporuje lokální reklamní akce a kampaně pro zajištění cestovního ruchu. Velmi slibným se mi zdá možnost připojit se do sítě hotelů zaměřených jak na mezinárodní klientelu, tak klientelu místní v právě probíhajícím projektu podporovaném finančně jak EU, tak Ministerstvem Pro Místní Rozvoj, nazvaným „Česko, země příběhů“. Takovýto přístup bude pro hotel jednoznačným přínosem a rozšíří povědomí o hotelovém podniku, jím nabízených službách a možnostech dalšího lokálního vyžití pro případné zájemce o ubytovací služby.

Závěr Tuto práci jsem zaměřila na finanční posouzení hotelu Best Western s cílem za využití metod hodnocení a interpretací vyplývajících z výsledků sestavit komplexní obraz finančního stavu podniku, a to jak v minulosti, tak hlavně určení možného zlepšení řízení toku peněz. K výraznějšímu zhoršení došlo kvůli investici do přestavby stávajících dispozic hotelu a plánované dostavbě dalších pater. Překážkami, se kterými jsem si musela při sestavování své práce poradit se prvotně stala nemožnost vycházet z čistých dat sledovaného podniku, neboť vedení hotelu mi neposkytlo možnost náhledu do kompletních finančních záznamů a výroční zprávy, které jsou veřejně dostupné vykazují finanční data za celou společnost v současné době čítající pět hotelů různé velikosti. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro výpočet zvolit obecné informace z jiného hotelu odpovídajícímu kapacitně, polohou a nabízenými službami hotelu, ve kterém v současné době pracuji a jehož provoz dobře znám.

56

U sledovaného podniku je zajímavé, že v celé své historii byl zatížen úvěry, kterými kryl svou přestavbu a případně, jak se stalo na konci sledovaného období, kdy byl zastaven jako jistina pro poskytnutí úvěru na další výstavbu nových pater. I přes fakt, že podnik vykazuje záporné hodnoty vlastního kapitálu, výsledky hospodářské činnosti udávají kontinuální snížení hodnoty cizího kapitálu. Vyhodnocení poměrové analýzy jsem ovšem musela dospět k názoru, že v několika složkách, jako je například rentabilita, působí záporný vlastní kapitál výrazné omezení v možnostech využití jistých modelů výpočtu k zjištění skutečné finanční situace podniku. Nyní bych se ráda zaměřila na shrnutí samostatných položek finanční analýzy, a na hodnocení, jímž dospěji k celkovému posouzení finančního stavu podniku. Začínala jsem vyhodnocením absolutních ukazatelů finanční analýzy, kterými jsem byla následně schopna dojít k závěru, že i přes výrazné kolísání bilanční sumy ve sledovaném období docházelo k růstu aktiv. V celém sledovaném období společnost vykazovala kladný hospodářský výsledek, díky čemuž došlo ke kontinuálnímu snížení hodnoty cizích zdrojů nutných k zajištění běžného chodu podniku. Podnik ve sledovaném čase neměl problém s včasným hrazením svých závazků, a tudíž neregistruje závazky po lhůtě splatnosti. Je nutno zmínit, že podnik díky nízkému základnímu kapitálu se jeví jako podkapitalizovaný a proto bych navrhovala jako protiopatření zvýšení hodnoty základního kapitálu. Hodnota čistého pracovního kapitálu je v celém časovém období v kladných hodnotách, což vykresluje silnou solventnost podniku. V posledních dvou letech navíc došlo k výraznému navýšení jeho hodnot vzhledem k nárůstu finančního majetku. Za pomoci bilančních pravidel jsem zhodnotila, že podnik se nachází ve stavu poměrně vysokého finančního rizika. Pro aplikaci zlatého pravidla vyrovnání rizika nebyla možnost, vzhledem k záporné hodnotě vlastního kapitálu, nicméně zlaté bilanční pravidlo a pari pravidlo podnik bezesporu splňoval. Tato situace poukazuje na reálnou možnost příznivějšího vývoje ve struktuře majetku v budoucích letech. Z jádra celé finanční analýzy, tedy z analýzy poměrových ukazatelů, lze vyčíst zajímavé výsledky. Rentabilita celkových aktiv (ROA) zaznamenala pokles. K již zmíněnému zápornému vlastnímu kapitálu nebylo možné provést výpočet hodnoty ROE. Celá tato situace nasvědčuje zneklidňující tendenci snižování zisku a opětovného využívání cizích zdrojů pro zajištění provozu. Podnik vykazuje rizikovou zadluženost. Tento fakt koresponduje s běžnou likviditou, která se neustále nacházela pod hranicí kýženého intervalu. Přesto pohotová a okamžitá likvidita dosáhla požadovaných výsledků a tím nám umožňuje pozitivnější pohled na finanční stav. 57

Nízké hodnoty obrátkovosti celkových aktiv jsou typická pro hotelový průmysl, stejně jako nízký podíl obchodních závazků na cizích zdrojích. Prostřednictvím vyhodnocení indexu EVA jsem zjistila, že podnik nevytváří ekonomický zisk, který se od účetního zisku liší akceptací implicitních nákladů pro reálněji dosažitelný efekt. Zhodnocením výsledků indexu EVA v této práci vede k závěru, že podnik v čase ztrácí schopnost udržet provozní zisk výš, než náklady na investovaný kapitál. V závěru tedy mohu shrnout, že analýza sledovaného podniku proběhla úspěšně a poskytla mi všechny nezbytné informace k zhodnocení finančního zdraví podniku. Mým návrhem vyplývajícím ze zjištěných skutečností je, aby podnik přijal řadu opatření, prvně zahrnující navýšení základního kapitálu a následně některá managerská rozhodnutí vedoucí k zvýšení celkové výkonnosti podniku a k dosažení ekonomického zisku. Diverzifikací investic z vytvořeného zisku by měla být zajištěna výstavba nových pater, aby hotel mohl vytvářet nový zisk a zvýšit celkovou kapacitu ubytovacích služeb. V současné době hotel v průměru vykazuje ubytovací obsazenost ve výši 83,5%, v sezónních obdobích však jeho obsazenost převyšuje míru 100% a je nucen realizovat přesuny hostů na jiné hotely, což opětovně zatěžuje finanční ziskovost. Jako další investicí, která by podniku dlouhodobě mohla zvýšit jeho výkonnost je konzistentní splacení poskytnutých úvěrů a přesun do středního pásma bonity. V takovém případě lze vnímat náhled do budoucnosti hotelu velmi optimisticky z hlediska vývoje finančních ukazatelů.

58

Literatura 

Freiberg, Fr.: Cash-flow: řízení likvidity podniku, Praha: Mangment Press, 2007. ISBN 80-85605-24-4



Grünwald, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku. Praha: Ekopress 2001. ISBN 80-86119-47-5



Grünwald R., Holečková J.,(2004) Finanční analýza a plánování podniku, Praha: Oeconomica 2004, ISBN 80-245-0684-X



Higgins, R.C.: Analýza pro finanční management, Praha: Grada 1997, ISBN 80-7169404-5

 Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza - krok za krokem. Praha : C. H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3  Kislingerová, E.: Oceňování podniku. Praha : C. H. Beck 2001. ISBN 80-7179-529-1  Kislingerová, E. a kol.: Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. Praha: C. H. Beck 2008. ISBN 978-80-7179-882-8  Konečný M.: Finanční analýza a plánování, Brno: MSD s.r.o. 2006, ISBN 80-7355061-X  Kovanicová, D. a Kovanic P.: Podklady skryté v účetnictví: Finanční analýza účetních výkazů, Praha: Polygon, 2011. ISBN 80-901778-4-0  Neumaierová, I., Neumaier, I.: Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing 2002. ISBN 80-247-0125-1  Pavelková, Knápková: Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera, Praha: LINDE 2005. ISBN 80-86131-63-7  Růčková, P.: Finanční analýza, Praha: Grada 2008, ISBN 978-80-247-2481-2 7043-258-6 

Sedláček, J.: Účetní data v rukou manažera, 1. vydání, Brno: Computer Press 1999, ISBN 80-7226-140-1



Scholleová, H.: Ekonomické a finanční řízení, Grada Publishing 2008. ISBN 978-80247-2424-9



Synek, M. a kol.: Managerská ekonomika, Praha: Grada Publishing, 2009, ISBN 807169-211-5



Synek, M.: Ekonomická analýza. Praha: VŠE 2004. ISBN 80-245-0603-3.



Šulák M., Vacík E.: Měření výkonnosti firem. Plzeň: Západočeská univerzita 2003. ISBN 80-

59



Valach, J. a kol.: Finanční řízení podniku, Praha: Havlíčkův Brod, 1999. ISBN 8086119-21-1



http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_cSest=2&p _ind=AD&p_lang=CS



FT_NEJLIKVIDNEJSI_EMISE_SDH [online]. [cit. 20014-11-21]. URL



Daně a právo v praxi [online]. [cit. 2009-09-15]. URL



http://www.faf.cz/financni-analyza-v-praxi.htm



http://www.sternstewart.com/?content=proprietary&p=eva



http://www.chicagobooth.edu/magazíne/summer98/stern.html



www.justice.cz

Seznam tabulek 60

Tabulka 1. Třídy bonity ………………........................................................................................31 Tabulka 2. Přehled pracovníků hotelu Best Western……………….………….………………..36 Tabulka 3. Přehled hlavních položek rozvahy..............................................................................37 Tabulka 4. Horizontální analýza rozvahy ....................................................................................38 Tabulka 5.Vertikální analýza rozvahy .........................................................................................40 Tabulka 6. Zkrácená verze výkazu zisků a ztrát ..........................................................................42 Tabulka 7. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát. ................................................................42 Tabulka 8. Počet pracovníků........................................................................................................43 Tabulka 9. Vertikální analýza výkazu zisků a ztráty ...................................................................43 Tabulka 10. Vývoj Cash Flow .....................................................................................................44 Tabulka 11. Struktura oběžných aktiv. ........................................................................................45 Tabulka 12.Hodnoty ČPK. ...........................................................................................................45 Tabulka 13.Zlaté bilanční pravidlo financování ..........................................................................46 Tabulka 14.Zlaté pravidlo vyrovnání rizika. ...............................................................................46 Tabulka 15.Poměrové pravidlo ....................................................................................................47 Tabulka 16.Ukazatele aktivity…..................................................................................................48 Tabulka 17.Ukazatele zadluženosti ..............................................................................................49 Tabulka 18.Ukazatele rentability…. ............................................................................................49 Tabulka 19.Ukazatele likvidity. ...................................................................................................50 Tabulka 20.Ukazatele produktivity práce. ...................................................................................51 Tabulka 21.Rozklad ROA.............................................................................................................52 Tabulka 22.Výpočet ukazatele EVA. ...........................................................................................53

61

Analýza finanční situace hotelu

Recommend Documents