AKCIE A INVESTOVÁNÍ DO NICH

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

AKCIE A INVESTOVÁNÍ DO NICH Stocks and stock investments Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Gabriela Oškrdalová

Autor: Adam Blaha

Brno, duben 2010 1

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v bakal ář ské pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí bakal ář ské pr áce: Rok obhaj oby:

Adam Blaha Akcie a investování do nich Stocks and stock investments financí Ing. Gabriela Oškrdalová 2010

Anotace Předmětem bakalářské práce „Akcie a investování do nich“ je seznámit čtenáře se světem akcií. Najde zde informace o nejdůležitějších místech, kde se obchoduje s akciemi a jaké jsou s tím spojené náklady. Měla by čtenáři přiblížit proces investování. Poradit, jak se co nejjednodušeji vyhnout chybám a tím i případným ztrátám. Investování není výsadou pouze bohatých a každý člověk by měl své úspory využívat takovým způsobem, aby mu přinášeli co nejvíce užitku. Hlavní důraz je kladen na pochopení rozdílu mezi spekulací a investováním a na pohled na investování jako na formu dlouhodobého ukládání úspor do cenných papírů. Součástí práce je i přehled možných strategií investování a návrh výnosového portfolia.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Stocks and stock investments” is to make the reader acquainted with the world of shares. He can find here informations about where to trade the stocks and what are the cosi of it. It should put near view on investment operations. Give advice how to very simply avoid the mistakes and possible loss. Investment is not only for rich people and everybody should use his savings the best way he can to bring him full benfit. The main accent is oriented on the difference between speculation and investment and to take investment as a longterm accumulation of savings into the stocks and bonds. One part of this thesis is an overview of possible strategies and a presentation of high-yield portfolio.

Klíčová slova akcie, investování, dividendový výnos, dividenda, investor, spekulace,

Keywords stocks, investment, dividend yield, dividend, investor, speculation,

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Akcie a investování do nich vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 20. dubna 2010 3

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 6 1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ........................................................................................................... 9 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1

2

AKCIE ..................................................................................................................................................... 9 DRUHY AKCIÍ ........................................................................................................................................ 10 KLASIFIKACE AKCIÍ ............................................................................................................................... 11 OCEŇOVÁNÍ AKCIÍ ................................................................................................................................. 12 Metody oceňování akcií ................................................................................................................... 13

INVESTOVÁNÍ ........................................................................................................................................... 14 2.1 VÝNOSNOST .......................................................................................................................................... 15 2.2 RIZIKOVOST .......................................................................................................................................... 15 2.2.1 Druhy rizika ..................................................................................................................................... 15 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7

3

LIKVIDITA ............................................................................................................................................. 18 DIVIDENDY ........................................................................................................................................... 19 DIVERZIFIKACE ..................................................................................................................................... 20 INVESTOR VERSUS SPEKULANT ............................................................................................................. 20 VÝHODY A NEVÝHODY INVESTOVÁNÍ DO AKCIÍ .................................................................................... 23

OBCHODOVÁNÍ S AKCIEMI .................................................................................................................. 25 3.1 BROKEŘI V ČR A SROVNÁNÍ POPLATKŮ ................................................................................................ 26 3.1.1 Atlantik FT ....................................................................................................................................... 28

4

3.1.2

Fio, burzovní společnost a.s., ........................................................................................................... 28

3.1.3

Patria Direct, a.s., ............................................................................................................................. 29

3.1.4

Brokerjet České spořitelny, a.s. ....................................................................................................... 30

3.1.5

UniCredit Bank ................................................................................................................................ 31

INVESTIČNÍ PORTFOLIO ....................................................................................................................... 32 4.1 VÝBĚR INVESTIČNÍ STRATEGIE .............................................................................................................. 32 4.2 INVESTIČNÍ STRATEGIE PODLE DRUHŮ AKTIV ........................................................................................ 33 4.2.1 Konzervativní strategie .................................................................................................................... 33 4.2.2

Vyvážená strategie ........................................................................................................................... 34

4.2.3

Agresivní strategie ........................................................................................................................... 34

4.3 INVESTIČNÍ STRATEGIE Z HLEDISKA OČEKÁVANÉHO VÝNOSU A PODSTUPOVANÉHO RIZIKA.................. 35 4.3.1 Indexová strategie ............................................................................................................................ 35

5

4.3.2

Výnosová strategie ........................................................................................................................... 35

4.3.3

Růstová strategie .............................................................................................................................. 35

4.3.4

Aktivní investování .......................................................................................................................... 35

NÁVRH PORTFOLIA ................................................................................................................................ 36 5.1 VZOROVÉ PORTFOLIO ............................................................................................................................ 36 5.1.1 Cíl, investiční horizont a volba strategie portfolia ........................................................................... 37 5.1.2

Výběr akciových titulů ..................................................................................................................... 37

5.1.3

Doporučení pro investora s nízkým příjmem ................................................................................... 40

5.1.4

Doporučení pro investora s vysokým příjmem ................................................................................ 42

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 46 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ................................................................................................................. 48

4

5

Úvod Tato práce se, jak už název napovídá, zabývá akciemi a investováním. Investování do akcií je v dnešní době jedna z hlavních možností jak zhodnotit kapitál, ale také je to jeden z nejtěžších způsobů, kdy se z investora může stát za krátko velmi bohatý člověk, ale stejně tak rychle může o vše přijít. Investování do akcií je proces náročný na psychiku a mnoho lidí už dohnal k zoufalým činům. Přesto je podle mého názoru ukládání úspor do akcií ve správném poměru s ostatními finančními instrumenty tou nejlepší cestou využití finančních trhů. Také u nás, v České republice, investuje tisíce lidí do různých finančních instrumentů. Sice je to stále mnohem méně, než v ostatních státech, především západní Evropy a Severní Ameriky, kde má investování do akcií mnohem delší tradici, ale přesto v naší republice lze pozorovat rostoucí trend investování do akcií a zvýšený zájem lidí o zhodnocování volných finančních prostředků. Děje se tak především díky rostoucí nabídce investičních možností, které nám nabízejí banky, investiční společnosti a fondy, zvýšenou mírou propagace pomocí médií, reklamy a internetu, a ve velké míře také díky činnosti finančních zprostředkovatelů a poradců. Ti, kteří se rozhodnou investovat, investují buď samostatně pomocí burzovních makléřů, nebo a to mnohem častěji, kolektivně přes účast v různých investičních fondech a životních pojištěních, které jsou pro investora obvykle tou dražší variantou. Další tisíce až miliony lidí mají své dlouhodobé úspory odložené na běžných nebo v lepším případě na spořících a termínovaných účtech. Pro tyto lidi je vidina jistého úroku, i když nižšího až téměř žádného lákavější, než nejistota investování do akciových trhů. V mnohých případech je to také dáno nevědomostí obyvatel a mýtech o složitosti investování obecně. Výnos z investování je sice lákavý, ale riziko je pro mnohé lidi nepřijatelné, což je mnohdy dáno předcházejícími špatnými zkušenostmi s investováním, kterých bylo většinou dosaženo nedodržením původního investičního horizontu a špatným načasováním investice. Spousta drobných investorů psychicky nezvládají výkyvy trhů, a tak se většinou stává, že draze nakupují a levně prodávají bez ohledu na původně vytyčený investiční horizont. Jedinou jistotou na finančních trzích v dlouhodobém horizontu je, že pokud investor investuje své finanční prostředky na horizont v řádech desítek let, tak se kapitálovým trhům nevyhne větší či menší krize. Investování se dá zjednodušeně považovat za hru. Je třeba si uvědomit, že pokud se rozhodneme investovat do akcií, stáváme se součástí takovéto celosvětové hry. Hry, která má sice přesně daná pravidla, ale kterou hraje obrovské množství subjektů a na kterou působí neuvěřitelné množství různých faktorů. A v tom spočívá hlavní úskalí této hry. Je v ní velká míra nejistoty (dějů, procesů) a subjektů, kteří ji každodenně ovlivňují. Z krátkodobého hlediska se dá brát investování do akcií jako hazard. Ne příliš odlišný od rulety nebo sázení na sportovní výsledky. Přesto je tu možnost, jak být úspěšný díky svým schopnostem, než se jen spoléhat na náhodu. Rád bych své přirovnání rozvinul trochu více. Pokud hrajeme nějakou společenskou hru, obvykle si přečteme pravidla, tím se ji naučíme hrát, ale samozřejmě se ji nenaučíme vyhrávat. Výsledek hry bude z části závislý na tom, jak ji budeme hrát, jakou zvolíme strategii. Jelikož má ale každá hra i svůj díl náhody, neznamená 6

automaticky, že dobře zvolená strategie povede k úspěchu, ale velmi tím zvýšíme pravděpodobnost dosáhnutí úspěchu. Tedy pokud si chceme zahrát novou hru, je třeba si první zahrát zkušební partii, kdy pochopíme, na jakých principech je hra založena. Po opětovném hraní se už můžeme soustředit na vylepšování strategie vedoucí k úspěchu a minimalizování vlivu náhody. Samozřejmě musíme hrát jinak, pokud nám jde pouze o vítězství a jinak, když máme dosáhnout co nejvyššího skóre. U investování je to stejné. Než přistoupíme k samotné investici, měli bychom si dobře přečíst pravidla, alespoň jednou si to zkusit nanečisto a pak si uvědomit, jestli nám jde pouze o to vyhrát, tedy skončit v plusu (neprohrát, nebýt ve ztrátě) anebo mít nejlepší skóre, tedy dosáhnout vysokého zhodnocení. Podle toho volíme při investování strategii. Stejně tak je to s naším postojem k riziku. Jsou mezi námi jedinci, kteří jsou shovívavější k riziku a klidně zkusí dosáhnout co největšího počtu bodů, i když je to může připravit o vítězství. A naopak jiní, kteří si zakládají především na svojí hře, která se jim osvědčila, která přináší úspěchy a z které se snaží eliminovat vnější vlivy. Je jim jedno jestli vyhrají pouze o bod, to hlavní je výhra. Pokusím se přiblížit investování do akcií na celosvětově velmi rozšířené karetní hře Texas Hold'em poker. Poker, jako hodně karetních her, se hraje o peníze a hru velmi ovlivňuje náhoda. Ta ale hraje roli především z krátkodobého hlediska, kdy se každou chvíli může změnit příznivý vývoj situace, ve které se nacházíme. Stejně tak při investování se může změnit každým dnem vývoj naší investice, ale převážně jde jen o to, nenechat se vyvést z míry i přes chvilkové nezdary. Říká se, že výsledek hry závisí z 30% na náhodě a z 70% na schopnostech hráče. V porovnání s investováním se lze snadněji naučit vítězit v pokeru, jelikož je to hra založená na pravděpodobnosti. Naopak investování je více založené na přehledu a odhadu a schopnosti využívat všech nástrojů, které máme k dispozici. Každopádně asi nejdůležitějším faktorem v obou hrách jsou zkušenosti. Nikdo se nestane dobrým investorem přes noc, stejně jako se nestane dobrým pokerovým hráčem. Abychom se jím stali, je třeba věnovat určité úsilí. Měli bychom číst co možná nejvíce publikací věnované této problematice, sledovat zkušené hráče a učit se od nich a hlavně trénovat, to znamená každodenně se účastnit této hry. Do hry vstupujeme s určitým obnosem peněz, který si sami určíme. Takže je na nás, kolik našich dostupných finančních prostředků dáme do hry. Hra spočívá v tom, že člověk čeká na správnou chvíli, kdy má v ruce silné karty a v tu chvíli se rozhoduje, kolik vloží do hry. Při investování jde v podstatě o to stejné, kdy investovat, kolik investovat a do čeho investovat. A jakou roli hraje náhoda? Jak v pokeru tak při investování neznamená, že když držíme v ruce nejsilnější karty, vyhrajeme, ale ta šance je hodně vysoká, proto můžeme vsadit více. Naopak, pokud máme špatné karty, do hry jít můžeme, ale výsledek je hodně nejistý. Můžeme použít přirovnání u dvou typů hráčů, a to těch, kteří většinou dlouho čekají a hrají pouze na dobré karty a těch, kteří hrají velmi často, a kde je třeba být opravdový mistr, aby člověk překonal náhodný faktor. Poker je hra o rozhodnutí, udělat ve správnou chvíli správný tah. Tou nejdůležitější věcí jak v pokeru, tak v investování, je ale lidská psychika. Dlouhodobě vítězí ti chytří a psychicky odolní. Většina lidí nemá s psychikou problémy, pokud se jim daří, ale jakmile přijde nezdar, může je to hodně ovlivnit. Pokud se jedná o peníze, většina lidí panikaří. Hlavní podmínkou úspěchu v těchto hrách je držet svou psychiku (tím se myslí myšlenky, jednání i chování) stále na stejné úrovni, mít víru v sebe a svoje rozhodnutí a 7

nepropadat negativním pocitům, které mohou vyústit až v beznaděj. Říká se tomu zachovat si chladnou hlavu. Toto je hlavní faktor, který rozhoduje o tom, kdo bude úspěšný a kdo nebude. Tato práce tedy bude popisovat svět akcií a investování postupně, jako bychom se seznamovali s novou hrou. Je rozdělena do dvou částí. V první se dozvíte něco o světě akcií. Tato část je pojata hodně obecně. Druhá část bude zaměřena na samotné investování, náklady s ním spojené a volby vhodné investiční strategie. Praktickou částí bude návrh akciového portfolia. Cílem této práce je čtenáře přesvědčit nebo alespoň přimět začít uvažovat o akciích a investování do nich, jako jo velmi výhodném dlouhodobém nástroji na zhodnocení úspor.

8

1 Základní charakteristika 1.1 Akcie Akcie je majetkový cenný papír, který majiteli přiznává vlastnické právo určitého podílu firmy a dává mu právo spolurozhodovat o firmě na valné hromadě. Jedná se o dlouhodobý cenný papír, který nemá stanovenou dobu splatnosti. Zakládá právo investora na určitý prospěch nebo majetek a slouží jako důkaz majetkových práv, který lze snadno a efektivně převádět z jednoho vlastníka na druhého. Každá akcie musí obsahovat obchodní jméno a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie, u akcie na jméno i jméno akcionáře, výši základního jmění a počet akcií k datu emise akcie a datum emise. První možností, jak dosáhnout výnosu z držení akcie je dividenda, což je peněžitý podíl z čistého zisku akciových společností vyplácený akcionářům. Výše dividend na jednu akcii se zpravidla uvádí v absolutní částce nebo v procentech z nominální hodnoty akcie. Další možností jak dosáhnout výnosu z akcií je jejím prodáním na trhu cenných papírů. Zisk nebo ztrátu zde tvoří rozdíl mezi cennou, za kterou jsme akcie nakoupili a cenou, za kterou je prodáváme. Ačkoliv množství peněz vyplacených jako dividendy je neurčité, dá se poměrně dobře předvídat. Částka, za kterou se akcie dá koupit nebo prodat, se však časem značně mění a tím se roční výnosnost stává nepředvídatelnou. Cena jednotlivých akcií je dána střetem poptávky s nabídkou, proto se nedá určit její budoucí hodnota. Jako každá komodita na trhu je i cena akcie tím vyšší, čím větší je poptávka, a tím nižší, čím větší je nabídka. Na změnách nabídky a poptávky se podílí řada různých faktorů, včetně očekávání. Akcie jsou cenné papíry, které dosahují vyšší průměrnou výnosnost, než ostatní cenné papíry, ale mají tendenci obsahovat i vyšší riziko. Vznikají emisí, kdy akciová společnost vydá určitý počet akcií za účelem navýšení svého kapitálu. Je to efektivní mechanismus převodu volných finančních prostředků investorů směrem ke společnostem, které je využijí k rozvoji a růstu společnosti, výměnou za podíl na zisku. Akcie jsou nabízeny na burzách cenných papírů, ale obchoduje se s nimi i na mimoburzovních trzích. Z držby akcií vzniká majiteli kromě majetkového práva na podílu na zisku společnosti i nemajetkové právo podílet se na chodu společnosti, a to na valných hromadách akcionářů, kde se rozhoduje o důležitých otázkách ohledně chodu akciové společnosti, a také právo na likvidačním zůstatku, který zůstane v případě zániku akciové společnosti po uspokojení všech věřitelů, a to v poměru, který odpovídá jmenovité hodnotě jeho akcií.1 Každá akcie znamená obvykle jeden hlas, proto pokud má jeden subjekt více než 50% všech emitovaných akcií, což se nazývá „kontrolní balík“, může o společnosti rozhodovat sám. Ale aby tímto jednáním nebyli poškozeni i ostatní akcionáři, jsou vydány příslušné zákony na jejich ochranu, tzv. právní ochrana minoritních akcionářů.2 Uzavřením asociační dohody s EU se náš stát zavázal, že ve svém právním řádu zakotví zásady obsažené ve směrnicích Rady ES vztahující se k minoritním akcionářům a jejich ochraně. Tento svůj závazek stát splnil novelami obchodního 1

VESELÁ Jitka., Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s. 202-206, ISBN 978-80-7357-297-6 SHARPE W.F., ALEXANDER G.J. Investice, Praha, 1994, s.2-3 ISBN 80-58605-47-3 9

2

zákoníku provedenými zákonem č. 142/1996 Sb. a především zákonem č. 370/2000 Sb., účinným od 1. 1. 2001. Regulaci a dohled nad trhem cenných papírů v České republice zajišťovala Komise pro cenné papíry, která fungovala od dubna 1998 do dubna 2006, kdy došlo ke sloučení pravomocí několika regulatorních orgánů, a tyto pravomoci převzala Česká národní banka, čímž Česká republika přešla k možnosti jednotného regulatorního a dozorového orgánu v rámci centrální banky.3

1.2 Druhy akcií Základním druhem akcie jsou tzv. kmenové akcie. Jsou to takové akcie, které opravňují jejich majitele podílet se na řízení akciové společnosti. To znamená, že majitel je oprávněn k hlasování na valné hromadě. Nárok na dividendu má však pouze v případě vytvoření zisku dané akciové společnosti a rozhodnutí valné hromady o rozdělení jeho části na výplatu dividend. Dále existují akcie prioritní, které jejich vlastníku na rozdíl od kmenových akcií nezakládají právo hlasovat na valné hromadě, pokud to není uvedeno ve stanovách společnosti. Zakládají však nárok na přednostní vyplacení dividendy a přednost na podíl z likvidačního zůstatku. Můžou být také spojeny s pevnou dividendou. Prioritními akciemi jsou zpravidla odměňováni zasloužilí zakladatelé společnosti. Třetí a nejméně rozšířené jsou akcie se zvláštními právy, tzv. zlaté akcie, které upravuje zákon č. 92/1991 Sb. Jejich držitelé disponují zvláštními právy při hlasování, např. právo veta nebo více hlasů než by odpovídalo nominální hodnotě akcie. Zaměstnanecké akcie, jak už název napovídá, jsou určeny pouze zaměstnancům dané akciové společnosti. Tyto akcie mohou mít různé výhody, např. jsou jim poskytovány zdarma nebo za zvýhodněných podmínek, často podle počtu let strávených u akciové společnosti. Někdy bývají i součástí penzijního plánu společnosti. Mají však také jednu velkou nevýhodu, a to že se dají převádět pouze mezi zaměstnanci dané společnosti. Dokonce se nedají ani dědit, v případě úmrtí zaměstnance podnik odkoupí tyto akcie zpět.4S těmito akciemi se však setkáme spíše výjimečně. Dále pak dělíme akcie z hlediska podoby a to na akcie listinné, což jsou vlastně fyzické listiny, neboli akcie, které můžeme uchopit do ruky. S tímto druhem akcií se už v dnešní době moc nesetkáváme. Pokud budeme chtít investovat do akcií, spíše narazíme na druhý typ akcií a to akcie zaknihované. Jedná se o akcie zapsané v evidenci. V minulosti byly zapsané v knihách, dnes již jsou uloženy v počítačích. Zaknihované akcie jsou jednodušší formou, která nám zajistí jednodušší manipulaci a spravování našich akcií. Jako doklad o existenci akcií a zároveň potvrzení, že jste jejich vlastníkem, slouží výpis z účtu ve Středisku cenných papírů. To ale bude již brzy nahrazeno Centrálním depozitářem. Vznik centrálního depozitáře, 3 4

VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.29, ISBN 978-80-7357-297-6 PIVRNEC Jiří. Dnes akcionářem, zítra boháčem, Praha, Grada 1993,s.17-31, ISBN 80-7169-042-2 10

který sloučí registraci investičních nástrojů a vypořádání obchodů s nimi a nově umožní vícestupňovou evidenci, která je běžná v ostatních evropských zemí, je nutnou podmínkou pro standardizaci českého kapitálového trhu, neboť stávající stav je z dlouhodobého hlediska neefektivní.5 Poslední dělení je z hlediska formy a to na akcie na jméno a akcie na majitele (doručitele). Akcie na jméno jsou vydávány na jméno určité osoby (právnické nebo fyzické). Uvádí se na ně i adresa jejich vlastníka. Akciová společnost díky tomu může vést seznam svých akcionářů. V listinné podobě se převádějí rubopisem (tzv. indosamentem), což je uvedení jména a adresy nového vlastníka zpravidla na rubovou stranu akcie, a jejich fyzickým předáním. Pokud se jedná o akci na jméno a zároveň je zde zmínka o převodu rubopisem, říká se těmto akciím akcie na řad. Kromě toho se na akcii musí také uvést datum účinnosti převodu. V zaknihované podobě se převádějí smlouvou a registrací podle §21 Zákona o cenných papírech. Výhodou je lepší ochrana proti odcizení, nevýhodou obtížnější prodejnost, což se projeví na ceně. Převoditelnost akcií na jméno lze stanovami omezit (nikoli vyloučit) a vázat tento převod na souhlas některého z orgánů společnosti. U akcií na majitele (na doručitele) je vlastníkem ten, kdo je drží ve svých rukou. Držitel akcií je pro společnost anonymní. V zaknihované podobě se také převádějí smlouvou a registrací podle §21 Zákona o cenných papírech. V listinné podobě stačí nicméně jen fyzické předání. Výhodou je snadná obchodovatelnost na sekundárních trzích. Akcie na majitele jsou vždy volně převoditelné.6

1.3 Klasifikace akcií Akcie je možné klasifikovat různými způsoby, neboť všechny akcie se nechovají stejně. Základem klasifikace je vztah mezi akciovým rizikem a výnosností. Platí, že čím vyšší je riziko, tím vyšší očekávaná výnosnost. Nejčastěji se používá klasifikace podle sektoru, chování cen akcií a objemu obchodování. Klasifikace podle sektoru – vychází z hypotézy, že akcie společností ze stejného sektoru podobně reagují na změnu vnějších podmínek. Hlavní slabostí této metody je, že abstrahuje od různých nákladů a výnosů jednotlivých podniků daného sektoru Klasifikace podle chování cen akcií – založena na různém chování akcií na trhu Růstové akcie – mají vynikající výnosové možnosti v porovnání s jinými akciemi na trhu s podobnou rizikovou charakteristikou; u růstových akcií se předpokládá dlouhodobý stabilní růst s minimálním nebo žádným přechodným poklesem; může to být například podhodnocená akcie, u které je očekáván růst

5

Internet. In ihned.cz: [online]. Dostupné na WWW: < http://finweb.ihned.cz/c1-38065270-prazska-burza-zridicentralni-depozitar-vsech-cennych-papiru-v-cesku> 6 Internet. In stacho.cz: [online]. Dostupné na WWW: 11

Defenzivní akcie – jsou akcie, které budou během všeobecného poklesu trhu vykazovat podstatně lepší výsledky než trh; typickým příkladem mohou být akcie emitované výrobci základního spotřebního zboží Cyklické akcie – mají během všeobecného vzestupu trhu lepší výnosy než trh a během poklesu trhu mají horší výnosy než trh; typickým příkladem jsou akcie stavebních společností Spekulační akcie – u těchto akcií je vysoká pravděpodobnost nízkých výnosů nebo ztrát a nízká pravděpodobnost vysokých výnosů; typickým příkladem jsou akcie podniků zabývajících se hledáním ropných ložisek Prvotřídní akcie neboli blue chips - tento termín je vypůjčený ze světa pokeru, kde označuje nejhodnotnější karty. Ve světě financí pak neoficiálně označuje akcie těch nejkvalitnějších a nejvíce obchodovaných společností. Prvotřídní akcie jsou relativně drahé a mají tudíž nízkou výnosnost. Jsou to ale velké a důvěryhodné společnosti, které dlouhodobě vykazují růst, zisk a dividendy. Klasifikace podle objemu obchodování - založena na obratu jednotlivých akcií, odráží jejich likviditu a schopnost obchodování.7

1.4 Oceňování akcií Na začátku je třeba uvést, že žádná spolehlivá metoda stanovení správné hodnoty akcie neexistuje. Metody oceňování akcií poskytují pouze hrubou představu, kde by asi cena akcie mohla být. Je tomu tak proto, že tyto metody kladou důraz pouze na některé faktory, které ovlivňují cenu akcie, a v žádném případě neberou, a ani nemohou vzít v úvahu všechny významné faktory. Navíc významnost faktorů se v čase mění. Dlouhodobý vývoj cen akcií odráží trendy fundamentálních veličin a) Makroekonomických (HDP, zaměstnanost, inflace, hospodářský cyklus, peněžní zásoba, měnový kurz, státní výdaje, politické faktory) b) Odvětvových (útlum nebo rozmach odvětví, dostupnost surovin, státní regulace, vývoj technologií) c) Individuálních (dosahování zisku, zadlužení, úroveň vedení) Nejdůležitějším parametrem pro oceňování akcií je ale zisk společnosti.

7

JÍLEK Josef. Akciové trhy a investování, Praha, Grada, 2009, s.27-28, ISBN 978-80-247-2963-3 12

1.4.1 Metody oceňování akcií Akciový trh podléhá náladám nejrůznějšího rázu. Proto je s ní spojená dlouhodobá nejistota. Pokud akciový trh dlouhodobě (několik měsíců) roste (celkově alespoň o 20%), říkáme tomuto trhu býčí. Pokud naopak akciový trh dlouhodobě klesá, nazýváme jej medvědím. Oceňování akcií je možné řešit třemi hlavními metodami. První metoda je založena na různých informacích o společnosti včetně poměru P/E (cena akcie/zisk na jednu akcii) a říká se ji fundamentální analýza. Největším pomocníkem pro investory jsou výroční a čtvrtletní zprávy doplněné informacemi o aktuálním dění v podnicích a o makroekonomickém vývoji v daném oboru. Fundamentální analýza se snaží najít tzv. vnitřní hodnotu akcie. Ta se poté porovnává s tržní cenou. Výsledkem je zjištění, že je akcie podhodnocená nebo nadhodnocená. Hlavním cílem této analýzy je tedy jaké akcie koupit nebo prodat. Druhá metoda je založena na vývoji cen akcií a objemu obchodování s akciemi v minulosti. Ta se nazývá technická analýza. Cílem této analýzy je zachytit formou grafického znázornění vývoj kurzů akcií a burzovních indexů a následnými rozbory vytvořených grafů zjišťovat budoucí směry jejich dalšího vývoje. Tato analýza je považována spíše za krátkodobou a hodí se spíše při krátkodobých spekulacích než pro dlouhodobé investory. Slouží především ke zjištění kdy akcii koupit nebo prodat. Třetí metoda je založena na odhadu budoucího jednání lidí a jedná se o psychologickou analýzu. Vychází z toho, že investiční rozhodnutí je z velké míry ovlivněno emocemi. Tato analýza se používá také spíše ke spekulativnímu obchodování a má krátkodobý charakter. Většina investorů preferuje jednu z těchto možností, ale lze je také kombinovat. Je však potřeba si uvědomit, že žádná z těchto metod není spolehlivá. Nabídka a poptávka po akciích určité společnosti je obtížně předpověditelná. Na cenu akcií mají obrovský dopad velké obchody institucionálních investorů, kdy poptávka těchto investorů obecně akcie silně nadhodnocuje.8

8

JÍLEK Josef. Akciové trhy a investování, Praha, Grada, 2009, s.95, ISBN 978-80-247-2963-3 13

2 Investování Investici je možno chápat jako záměrné obětování jisté dnešní hodnoty (zpravidla přesně určeného množství peněžních prostředků) za účelem získání vyšší hodnoty budoucí. Přitom platí, že zatímco obětování se děje v přítomnosti a je jisté, odměna přichází až v budoucnosti a je vždy nejistá, přičemž pokud vůbec přijde, je její velikost obecně neurčitá. Investice lze realizovat prostřednictvím nákupu různých druhů investičních aktiv, která by podle mínění investorů měla umožnit rozmnožení jejich stávajícího bohatství. K tomu může dojít buď tím, že jejich zakoupením získají nárok na plynoucí z nich cash flow, nebo že ceny těchto aktiv v průběhu času stoupnou a oni je později prodají za cenu vyšší, než za kterou je původně zakoupili. Možná je samozřejmě i kombinace obou těchto přístupů. Pokud se rozhodneme investovat na finančním trhu, musíme u každé uvažované investiční příležitosti zvažovat tři základní investiční faktory, kterými jsou výnosnost, rizikovost a likvidita. Každý investor neustále balancuje v tomto magickém trojúhelníku. Bohužel vysoce likvidní investice, která by za minimálního rizika přinesla vysoký výnos, prakticky neexistuje, takže se každý snaží najít takové možnosti, které vyhoví jeho individuálním požadavkům. Obrázek 1 - Investiční trojúhelník

Zdroj: www. investice.own.cz Přitom bere v úvahu zejména délku a cíle své předpokládané investice a vztah k riziku. Právě umístění v tomto trojúhelníku zároveň předznamenává již zmíněné rozdělení investorů do tří základních kategorií: konzervativní, progresivní a dynamický. Podle těchto charakteristik lze také vytvářet investiční portfolio.9

Internet.Ininvestice.own.cz:[online].DostupnénaWWW: 9

14

2.1 Výnosnost Výnosnost finančních investic je investičním kritériem, udávajícím míru zhodnocení peněžních prostředků, vložených do určitého druhu investičního instrumentu (portfolia) za stanovené období. Dílčími aspekty výnosnosti finančních investic jsou především různé druhy příjmů plynoucích z jednotlivých finančních instrumentů, způsob jejich zdanění a vliv inflace. Při investování do akcií se sleduje především dlouhodobá výnosnost minulých let. Tu nám udává změna ceny akcie. Výnosy minulé nám ale nijak nezaručí výnosy budoucí a jsou spíše informačního charakteru. Při odhadu budoucího výnosu bychom měli vycházet především z dat výsledku hospodaření a odhadů budoucího vývoje jak samotné společnosti, do které hodláme investovat, tak i celé ekonomiky. Nedílnou součástí výnosů je i výplata dividend, kterou však nenajdeme u všech společností a proto je důležité se o tuto část výnosu vždy zajímat. Každý investor by si měl v první řadě uvědomit, s jakým cílem do investování vlastně jde, neboli si určit, jaké zhodnocení od investování očekává. Podle toho bude také volit jak svoji strategii, tak i výběr akciových titulů.

2.2 Rizikovost Každá finanční investice bývá vždy spojena s určitou mírou rizika. Rizikovost je možné také chápat jako nejistotu investora spojenou s tím, že se mu nepodaří dosáhnout očekávané výnosnosti. Riziko je nebezpečí, že investor nedosáhne předpokládaného výnosu10. Čím nižší riziko, tím větší pravděpodobnost dosažení výnosu. Čím je vyšší riziko, tím nižší je pravděpodobnost dosažení předpokládaného výnosu. Riziko vyplývá z nejistých a nepředvídatelných událostí v budoucnosti. Vyplývá z logiky věci, že investoři požadují větší výnos z rizikovější investice. Výnos musí být zvýšený tak, aby právě kompenzoval zvýšené riziko.

2.2.1 Druhy rizika Investiční praxi je možnost se setkat s mnoha různými druhy rizika. Proto bývá pro investory mnohdy velmi obtížné odhadnout, které konkrétní druhy budou s realizací jednotlivých investičních variant spojeny a jak významně budou ohrožovat očekávané hodnoty jejich výnosnosti. Celkové riziko investování do akcií se dá rozdělit na dvě skupiny a to riziko systematické neboli tržní a riziko nesystematické neboli jedinečné. Systematické riziko je rizikem, které vyplývá z daného ekonomického systému, trhu. Jeho zdrojem jsou faktory a vlivy, které působí sice s různou intenzitou, nicméně na všechny instrumenty, které se na daném trhu obchodují. Investováním do finančních instrumentů pouze v rámci jednoho jediného trhu není možné systematické riziko snížit diverzifikací.

10

HLADÍK René. Trhy cenných papírů : určeno studentům bakalářského studia ekonomických fakult a všem zájemcům o akcie, dluhopisy a burzu. Ústí nad Labem, Reneco, 2003, s.18, ISBN 80-86563-06-5 15

Systematické riziko je spjato s globálními politickými, ekonomickými, sociálními událostmi či změnami v investorských preferencích a vkusu. Jde o stupeň nejistoty, spojený s trhem jako celkem, nezávislý na jednom jediném instrumentu, firmě či investorovi. Vyplývá z celkového vývoje ekonomiky. Systematické riziko je spjato s danou ekonomikou, nelze se mu tedy vyhnout, ledaže bychom investovali do zahraničí. A) Politické riziko působí na výnos změnami v politickém prostředí, které determinuje její ekonomické podmínky. Rozlišujeme domácí politické riziko a politické riziko mezinárodní. Nezanedbatelným aspektem mezinárodního investování je riziko změnových kurzů. Je neodmyslitelně spojeno s investicemi do investičních instrumentů v cizích měnách. Z pohybu devizových kurzů plyne pro investora kladný či záporný devizový výnos, který potom zvyšuje či snižuje celkový výnos investora dosažený z dané investice. B) Ekonomické riziko představuje část variability výnosu spojenou s událostmi ovlivňujícími tržby a zisky firem. Toto riziko je ovlivňováno průběhem hospodářského cyklu daňovými podmínkami, dostupností surovin nebo problémy spojeny s trhem práce. Některé zdroje politického a ekonomického rizika spolu úzce souvisí. C) Riziko pohybu úrokových měr odpovídá stupni nejistoty spojenému s kolísáním úrokových měr. Příčinou kolísání mohou být změny v poptávce a nabídce po penězích. Zásadní úlohu hraje též politika centrální banky a její nastavení základních úrokových sazeb. Úrokové sazby ovlivňují hodnotu cenných papírů inverzně, tedy růst úrokových sazeb snižuje cenu akcií a naopak. D) Riziko inflace plyne ze všeobecných změn cenové hladiny v ekonomice. Při všeobecném poklesu hladiny (při deflaci) příjemci fixních důchodů profitují ovšem při všeobecném růstu cenové hladiny (při inflaci) naopak ztrácejí v reálné hodnotě svého výnosu. Při inflaci rostou firmám náklady, firmy i investoři pociťují vyšší riziko, snižuje se reálná hodnota dividend a zisků. Při vysokých mírách inflace tak mohou nastat i případy, že reálné míry výnosu některých investic mohou být velice nízké dokonce i záporné. Například je-li výnosová míra 5% a inflace 6% ročně, je reálný výnos – 1 % (tedy 5%- 6%)11. E) Riziko nelikvidity vyplývá z celkového legislativního, administrativního a technického uspořádání a fungování trhu, a proto v rámci jedné ekonomiky nemůže být odstraněno diverzifikací. Představuje nebezpečí pro investora, kdy by během tržby cenného papíru nemusel mít po nějakou dobu možnost jej zpětně přeměnit na hotovost za odpovídající cenu a při standardní velikosti transakčních nákladů. Investor musí vzít v úvahu, že s investičním instrumentem obchodovaným na úzkém a mělkém trhu je spojeno vyšší riziko nelikvidity. Naopak nižší riziko likvidity najdeme na širokých trzích tj. na trzích s velkým množstvím účastníků, kteří soustavně zabezpečují nabídku a poptávku. 11

HLADÍK René. Trhy cenných papírů : určeno studentům bakalářského studia ekonomických fakult a všem zájemcům o akcie, dluhopisy a burzu. Ústí nad Labem, Reneco, 2003, s.18, ISBN 80-86563-06-5 . 16

F) Riziko událostí má svůj původ v neočekávaných událostech, katastrofách a skandálech globálního charakteru (např. teroristické útoky, demise prezidentů či vlád, válečné konflikty nebo přírodní katastrofy). Patří zde také neočekávané, překvapivé a zcela zásadní zprávy ve sdělovacích prostředcích, které mají významný a bezprostřední vliv na hodnotu investice. Tento zdroj rizika může být významně ovlivňován psychologickými motivy, vlivy, náladami a dojmy investorů. Charakter reakce investorů na neočekávanou událost totiž mnohdy závisí zejména na tom, jak bude na tuto událost investorskou veřejností pohlížena, jak bude posouzena, zda jako pozitivní či jako negativní. G) Riziko měnové se týká pouze investic směrovaných do zahraničních cenných papírů denominovaných v cizích měnách. Jejich výnos může být ovlivňován změnami kurzů mezi měnou tuzemskou a zahraniční. Jedná se o součást tržního neboli nediverzifikovatelného rizika, jež je však možno do jisté míry předvídat a lze se proti němu zajistit. H) Operační riziko je rizikem spočívajícím v lidských pochybeních nebo výpadcích informačních a přenosových systémů respektive i v případných podvodech. I) Riziko burzovních krachů spočívá v poklesu trhu v řádech desítek procent během několika dní nebo týdnů. Toto riziko souvisí s předchozími, jelikož můžou být jeho příčinou. Existují dva druhy burzovních krachů. První, zvaný benigní, je zpravidla brzy překonán obnoveným růstem. Nemá prakticky žádné makroekonomické důsledky. Investor, který benigní krach jednoduše zaspí, neudělá žádnou chybu, a navíc ušetří transakční náklady. Druhý typ, zvaný maligní, je mnohem nebezpečnější. Jejich následky mohou trvat léta nebo dokonce desetiletí. Investor, který se střetne s maligním krachem, udělá nejlépe, když daný trh na mnoho let opustí – i za cenu ztrát. Maligní krachy jsou doprovázeny rozsáhlými makro i mikroekonomickými problémy. Předpovídat krachy nelze, existují však diagnostické metody, jak rozpoznat benigní a maligní krach. Nejlepší je vyhnout se trhům, kde hrozí maligní krachy. Jsou to kapitálové trhy s nedostatečnou právní a organizační úpravou, s nedostatečnou úrovní poskytování informací, akciové trhy s vysokou úrovní korupce a trhy, kde je propojen svět obchodu a svět politiky. Významným faktorem je také vysoká míra krátkodobého zadlužení. Velké nebezpečí se skrývá v masivním investování veřejností vypůjčeného kapitálu (pravděpodobně jedna z hlavních příčin vypuknutí Velké krize). S benigními i maligními krachy je třeba počítat i ve 21. století. Jedinečné riziko nevyplývá z ekonomického systému nebo trhu nýbrž je vždy spojeno s určitým instrumentem nebo emitentem. Vhodným výběrem instrumentů do svého portfolia může investor jedinečné riziko z velké části odstranit pomocí diverzifikace, tedy vhodným rozložením investic do různých instrumentů, například do akcií více společností. Jedinečné riziko portfolia je sníženo tehdy, jsou li do portfolia zvoleny instrumenty, které mají negativně, neutrálně či velice slabě pozitivně korelován vzájemný vývoj výnosových měr. A) Podnikatelské riziko je specifické riziko firmy případně určitého odvětví. S ním je spojena nejistota s předpokládanými budoucími výnosy investorů a se schopností emitentů platit dividendy a další druhy příjmů, které investorům náleží. S růstem podnikatelského rizika roste nebezpečí, že investor neobdrží příjmy, které očekává. 17

Podnikatelské riziko je úzce spojeno s druhem podnikání. Je tedy zřejmé, že mezi odvětvími je z hlediska podnikatelského rizika diametrální rozdíl. B) Finanční riziko bývá také často označováno jako riziko bankrotu či nesplacení. Úroveň finančního rizika závisí na kapitálové struktuře firmy. V okamžiku kdy je k financování použito cizího kapitálu, vzniká finanční riziko. S růstem podílu dluhu na financování roste i finanční riziko. S růstem finančního rizika proto investoři požadují vyšší výnos. C) Riziko nelikvidity (vázající se ke konkrétnímu instrumentu nebo emitentovi) Čím delší časový horizont a čím vyšší transakční náklady jsou spojeny s konverzí na hotovost, tím méně je daný instrument likvidní. Z obecného hlediska jsou za nejvíce likvidní akcie považovány blue chips. D) Riziko managementu spočívá v možnosti chyb, špatných rozhodnutí a sledování vlastních cílů managementu, což může způsobit snížení hodnoty firmy. Riziko managementu plyne z konfliktů zájmů mezi skutečnými vlastníky společnosti a správci společnosti. Pokud investujeme do jednoho druhu akcie nebo několika málo druhů, pokles nám způsobí vážné starosti. Jedinečné riziko je vysoké. Pokud investujeme do více titulů akcií, jejichž výnos se pohybuje na sobě nezávisle, jedinečné riziko klesá. Stále však existuje riziko „celého trhu“. To je tržní riziko. Diverzifikovat investice můžeme ovšem dál: investice do dluhopisů, zahraničních cenných papírů, reálné investice atd.12

2.3 Likvidita Likvidita je třetím faktorem investiční strategie. Tento pojem se dá vyložit jako rychlost, s jakou je možno finanční instrument bezeztrátově přeměnit zpět v hotové peníze. Za likvidní jsou všeobecně považovány především cenné papíry obchodovatelné na veřejných, sekundárních, nejčastěji pak organizovaných kapitálových trzích. Většinou platí to, že čím větší je emise cenných papírů, tím je ji možno považovat za likvidnější, což ještě navíc umocňuje kvalita burzovního trhu na kterém je cenný papír kótován. Za nejvýznamnější faktor působící na velikost likvidity, lze označit změnu agregátní poptávky. Pokud se agregátní poptávka na příslušném trhu zvyšuje, je tento její nárůst většinou hodnocen pozitivně, jako stoupající důvěra investorů v dobře se rozvíjející ekonomiku. Nesmí se ovšem jednat o její prudké krátkodobé vzestupy vzniklé v důsledku přehnaného optimismu investorů a jejich riskantních a ryze spekulativních nákupů. Naopak jako velmi nebezpečný bývá hodnocen její případný pokles, zejména pokud by se jednalo o pokles dlouhodobý. Nebezpečí tohoto vývoje spočívá v tom, že současně s poklesem agregované poptávky po cenných papírech se zároveň snižuje i jejich likvidita což způsobuje zvyšování jejich rizikovosti a následný pokles jejich tržních cen (kurzů). S klesající likviditou ztrácejí cenné papíry svoji hodnotu. Z toho vyplývá, že čím likvidnější bude jeden druh finančního instrumentu proti nástrojům alternativním, tím více bude pro investory atraktivnější a bude i více poptáván, to platí i naopak. 12

VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.593-598, ISBN 978-80-7357-297-6 18

2.4 Dividendy Podíl na zisku se majiteli akcie vyplácí formou dividend. Ziskovost je pouze možné předvídat, nikoli zaručit a investoři si musí uvědomit, že v případě, že se podnik stane neziskový, potom příjem ve formě dividend může klesnout nebo zcela ustat. Navíc, i když je podnik ziskový, vedení může navrhnout, zadržet zisky za účelem budoucích investic z čehož v dlouhodobém horizontu mohou mít akcionáři prospěch. O tom, zda společnost bude, nebo nebude dividendy vyplácet, rozhoduje valná hromada - zpravidla se tak děje na návrh managementu společnosti. Společně s rozhodným dnem pro výplatu dividendy je na valné hromadě určen i datum splatnosti dividendy, což je termín, od kdy si akcionáři mohou dividendy vyzvednout. Investoři před koupí akcií zvažují pravděpodobnost dividend a kapitálového výnosu (zvýšení cen akcií). Ceny akcií se mění v závislosti na očekávání budoucích dividend. Jestliže předpovědi ukazují na velký a stálý růst dividend, cena akcií může v reakci na zvýšenou poptávku růst. Jestliže očekáváme snížení dividend, potom ceny akcií klesají. Dividendy jsou důležitou a užitečnou informací. Zpravidla se vyplácejí ročně, pololetně, či čtvrtletně snížené o srážkovou daň (pokud existuje). Výše dividendy je otázkou subjektivního rozhodnutí o rozdělení zisku, tedy návrhu vedení podniku a hlasování akcionářů na valné hromadě. Obecně lze za projev dobrého vztahu k akcionářům považovat dividendu ve výši nejméně třetiny čistého zisku. I když prvotním zájmem investorů byla snaha podílet se na ziscích společností, dnešní investoři již dávají menší důraz na dividendy a větší pozornost věnují růstu cen akcií. Pokud se jedná o cenné papíry, které jsou vedeny na majetkovém účtu investora v SCP, jsou dividendy vypláceny přímo jeho majiteli, který je vlastníkem v rozhodný den pro nárok na dividendu. Schválení dividendy a odsouhlasení podmínek výplaty dividend podléhá rozhodnutí valné hromady společnosti. Nejčastější způsob výplaty je hotovostní výběr v pobočkové síti banky, která byla výplatou dividendy pověřena, či poštovní poukázkou. Oznámení o výplatě dividendy bankou, respektive poštovní poukázka jsou zasílány na adresu uvedenou v registru SCP. Zahraniční dividendy připisují obchodníci s cennými papíry svým klientům na obchodní účet poté, co je obdrží. Dividenda je připsána v hrubé výši a zároveň s jejím připsáním je provedeno zúčtování srážky daně z dividend. Z pohledu investora není až tak důležitá absolutní výše dividendy, ale spíše její výše vzhledem k tržní ceně akcie vyjádřená v procentech. To se nazývá dividendový výnos a můžeme ho vypočítat pomocí vzorce DY = (hrubá dividenda / tržní cena akcie) * 100.13

13

Internet.Inwww.akcie.cz:[online].DostupnénaWWW:< http://www.akcie.cz/radce-investora/investicezaklady/dividendy > 19

2.5 Diverzifikace Základ prospěšnosti diverzifikace je obsažen v úsloví: Nesázet vše na jednu kartu. Držba více druhů investičních aktiv neboli diverzifikace snižuje totiž rizikovost jejich tržby. Například současnou tržbou tzv. cyklických a anticyklických akcií je možno velmi podstatně eliminovat jejich rizikovost, spočívající v aspektu vývoje ekonomiky v rámci jednotlivých fází hospodářského cyklu. Z uvedeného vyplývá, že je možno všeobecně považovat za vhodné skládat investiční portfolio, z takových druhů finančních instrumentů, jejichž vlastnosti jsou vzájemně odlišné. Pro úspěšné a méně rizikové investování je důležité vytvořit vhodně diverzifikované portfolio, které bude zahrnovat různé cenné papíry z různých oborů. Za optimální se doporučuje vlastnit cca. 20 cenných papírů z různých oblastí (např. nové technologie, elektronika, potravinářství, služby, obchodní domy, aerolinie). Důležité je, aby se jednalo o odlišné obchodní oblasti. V závislosti na fázi ekonomiky se některým oborům daří lépe než jiným. Pokud vytvoříte portfolio, které zahrnuje cenné papíry z mnoha hospodářských oblastí, neměl by Vás ohrozit pád jednoho odvětví a neměl by Váš zisk klesnout do hlubokého podprůměru. Např. ti co investovali před rokem 2000 všechen svůj kapitál pouze do oborů tzv. nových technologií, mohli prodělat téměř vše. Další možností diverzifikace je nákup cenných papírů z různých regionů nebo nákup přímo různých druhů aktiv - akcie vs. obligace. Cena obligací má sklon růst, když cena akcií klesá (respektive když klesají úrokové sazby). Zde se ale budu dále věnovat pouze akciovým investicím. Ideální výsledek diverzifikace je, že v daném čase hodnota některých nakoupených akcií klesá a hodnota některých roste. Celkově se však celému portfoliu musí dařit. Uměním je najít takové cenné papíry, jejichž ceny nemají tendence růst nebo klesat ve stejné době. Diverzifikované portfolio má menší ztrátovost a vyšší návratnost, ale také menší pravděpodobnost na dosažení velkých nárůstu. Prostě diverzifikované portfolio = průměrné portfolio. Nicméně diverzifikace nevylučuje veškeré riziko, představuje jen nástroj, kterým je ho možné snížit. Pád jedné firmy či jednoho oboru pro Vás prostě nebude katastrofou.14Díky diverzifikaci můžeme mít v našem portfoliu i vysoce rizikové tituly, které ale budou tvořit pouze zanedbatelnou část portfolia, tudíž míra rizika se nijak dramaticky nezvedne, ale výrazně tím zvýšíme možnost vyšších výnosů. Jediné úskalí této zásady, spočívá v příliš velké diverzifikaci, která nám již přinese takové náklady, která nás budou stát většinu výnosů. Proto je důležité udržovat míru diverzifikace na přijatelné a příznivé úrovni.

2.6 Investor versus spekulant Při slovu akcie si většina lidí vybaví zběsilé spekulanty, kteří neustále nakupují a prodávají, hledají vhodnou příležitost nebo se snaží odhadnout budoucí vývoj. Dá se říci, že takovýto pohled má k investování velmi daleko. Podle definice Benjamina Grahama: “Investice je taková operace, která po důkladné analýze slibuje bezpečné zachování jistiny a odpovídající výnos. Operace, které tyto požadavky nesplňují, jsou spekulacemi.”15 Většina lidí, kteří se snaží pohybovat na kapitálových trzích, se pokládá za investory, ale ve skutečnosti se podle 14

Internet. In Škola investování – akcie.miras.cz [online]. [cit. 07.06.2009]. Dostupné na WWW 15 GRAHAM Benjamin. Inteligentní investor, GRADA, 2007,s.35 ISBN 978-80-247-1792-0 20

Grahamovy definice řadí spíše mezi spekulanty. Samozřejmě, že jsou mezi námi skuteční a vědomí spekulanti a na tom není nic špatného, pokud vědí, co dělají a chtějí to tak dělat. Avšak drtivá většina lidí, ať už investičních profesionálů nebo amatérů, má snahu být investorem. Zdaleka ne každému se to ovšem daří. Je to způsobeno především tím, že způsob výběru jejich investic v sobě obsahuje příliš mnoho spekulativních prvků. Není těžké se jim vyhnout, ale jsou k tomu potřeba dvě věci. Vědět jak, což je to jednodušší a potom mít v sobě vůli a disciplínu, která vám pomůže držet se vašich investičních pravidel a nepodlehnout vábení velikých zisků právě pomocí spekulací. To je mnohem těžší. Na spekulacích samotných není nic špatného. Spekulovat není ani neetické ani nemorální a ani ilegální. Dokonce lze říci, že přinášejí pozitiva jako například větší likviditu. Pokud jsou lidé ochotni prodávat a kupovat na krátko16 a v malých intervalech, může to z části prospět trhu. Každopádně pro většinu investorů a potencionálních investorů je však lepší, když se spekulacím vyhnou. Zaměňovat investice za spekulace je nejčastější chyba lidí pohybujících se na kapitálových trzích. Tyto dva pojmy jsou velmi odlišné.17 Spekulant je hráč. Dalo by se dokonce říct, že je to hazardní hráč. Spekulant se bojí jen velmi málo, slovo riziko na něj působí jako červená barva na býka. Jdu mu především o to, pokoušet štěstí, pohrávat si s náhodou. Tento člověk vyhledává adrenalin a svým způsobem ho spekulace vzrušují. Ten, kdo je spekulant to má v sobě, je to součástí jeho nátury. Je velmi obtížné udělat z někoho, kdo je od přírody hráčem, čistokrevného investora. S tím se člověk narodí. Samozřejmě i dobří investoři někdy zaspekulují, ale měli by tuto aktivitu držet velmi zkrátka a spíše jako zábavu než jako dobře promyšlený management jejich financí. Investor je člověk, kterému záleží na stabilitě, který se aktivně zajímá o finanční stránku života, ten který plánuje a snaží se eliminovat riziko. Naproti tomu spekulant má jiné priority. Jde mu o to být úspěšný a maximálně ziskový. Má v sobě touhu po úspěchu, která ho často zaslepí. Má pocit, že dokáže překonat trh. Jeho cílem je dokázat předpovědět budoucnost, být lepší než milióny ostatních. Ze zásady to není špatná věc, ale nesmírně obtížná. Pokud při nákupu akcií myslíme již na to, jak je prodáme, spekulujeme. Pokud se říká, že pojištění je sázka s pojišťovnou, že se stane nějaká událost, spekulace je to samé. Jediný rozdíl je, že vsadíme na něčí úspěch nebo přesněji, že poroste něčí cena. Možnost neúspěchu je ale velmi vysoká. Pokud se budeme bavit o pravděpodobnosti, nevidím rozdíl mezi spekulacemi a sázením na dostihy, na sportovní zápasy nebo na čísla. Vše je zařízeno tak, že záleží jen na nás, kterého koně, zápas nebo číslo si vybereme, ale nijak nedokážeme ovlivnit úspěch. Ten je dílem náhody a někomu to prostě vyjde a někomu zase ne. Pokud bychom to hodně zjednodušili, dá se přirovnat spekulování k házení mincí. Tam máme pravděpodobnost výhry 50 na 50. Pokud hodíme mincí tisíckrát, měli bychom při stále stejné výšce sázky být na nule. Tedy ani neprohrát ani nevyhrát. Pokud bychom měli hodně štěstí, můžeme něco vyhrát, ale založena na pravděpodobnosti, ta výhra bude hodně malá. Nedokážu si představit, že by někdo získal tisícinásobek, to by znamenalo, že byly všechny hody úspěšné, ale to je prakticky nemožné. Berme tedy průměrného spekulanta, jako člověka, který pokud se nestane hříčkou náhody, bude stále na stejné úrovni, kdy zisky budou střídat ztráty. 16 17

Prodej cenného papíru, který investor zatím nevlastní a o kterém předpokládá, že jeho hodnota klesne. GLADIŠ Daniel. Naučte se investovat, GRADA, 2004, s.11 ISBN 80-247-0709-8 21

V tuto chvíli vyvstává otázka proč tomu tak ve skutečnosti není? Za prvé, svět není ideální prostředí, ale velice komplikované, na které působí mnoho faktorů, tudíž pravděpodobnost je zásadně ovlivněna. Za druhé, a to je u spekulací zásadní, jsou veškeré obchody s cennými papíry zpoplatněny. Je to vůbec ta největší překážka, kterou musí spekulant překonat. Jsou dva druhy poplatků, které musí každý, kdo chce obchodovat s akciemi platit. Za prvé je to spread. Tvůrci trhu, kteří tvoří ceny cenných papírů, určí jednu cenu za nákup, která je o něco vyšší, než kterou nabídnou za prodej. Na tomto principu fungují i směnárny, které nám za nákup účtují jiný kurz než při prodeji. Spread je tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou a zároveň zisk pro subjekt, který tyto ceny tvoří. Druhou a zároveň tou horší variantou jsou procenta z uskutečněného obchodu. Ty se nazývají provize. Možná se nám bude zdát 1% z provedeného obchodu jako málo, ovšem pokud se jedná o miliony a obchodujeme takto každý den, brzo přijdeme na to, že nás to již stálo obrovské peníze. Poplatky jsou jednou z příčin neúspěchů většiny spekulantů. V podstatě jsou už dopředu odsouzeni k neúspěchu. Jen ti nejzdatnější a nešťastnější jsou schopni porážet jak trh, tak také poplatky. Vraťme se zpátky k příkladu s mincí. Pokud sázíme při každém hodu 100 korun, ale za každý hod musíme zaplatit 1 korunu jako poplatek tomu, co hází, tak prakticky nemáme šanci vyhrát. Po tisíci hodech bychom měli být o 1000 korun chudší. A pokud by nám nepřálo štěstí, tak i mnohem více. Celou dobu, co spekulanti obchodují, vydělávají především svému brokerovi, který na sebe nebere skoro žádné riziko a má obrovské zisky. Brokerovi je úplně jedno, jestli se vám daří nebo ne. I když vy ztrácíte, on vydělává. Je to báječný business. Jediné o co mu jde, je co největší počet obchodů. Obrázek 2 - Vývoj akciového indexu

Zdroj: Partners For Life Planning, a. s.

Poslední a také zásadní princip, který odlišuje činnost spekulanta od investora, je na čem si zakládá svůj úspěch. Podívejme se na obrázek č.4, kde je znázorněn vývoj jednoho z nejdůležitějších a také nejstarších indexů na světě. Je na něm zřetelně vidět dlouhodobý rostoucí trend. Pokud bychom investovali na začátku minulého století do pětiset vybraných amerických akciových titulů, dnes by tato investice měla přibližně tisícinásobnou hodnotu. 22

Přes všechny převratné události, které se za tu dobu staly, nic nezastavilo tento růst. I tak hrozné a na ekonomiku dopadající události jako světové války nebo velké hospodářské krize tento trend nenarušilo. V tak dlouhém měřítku to jsou pouze malé epizody, které samozřejmě ovlivnily miliony lidí, ale pokud bychom my, jako investor v období poklesů o nich nevěděli, nic by se nestalo. Pokud bychom celou tuto stoletou éru růstu rozdělili na desetiletí, nenajdeme žádné, které by skončilo v záporných číslech. Z této teorie vychází hlavní smysl investování a také její dlouhodobý charakter. Investorův záměr je mít peníze uloženy v takových nástrojích, které mu zabezpečí dlouhodobý a dostatečně vysoký růst. Je to podobné jako když si koupíme starožitnost nebo umělecké dílo, stejně jako mince nebo víno, platí zde stejné pravidlo a to čím déle, tím větší hodnotu bude mít, neboli kup a drž. Samozřejmě je to hodně zjednodušený pohled a akcie mají mnohem více proměnných, které způsobují tak velkou volatilitu a dávají příležitost druhému způsobu obchodování s akciemi – spekulacím. Spekulace se zaměřují na krátkodobý pohyb cen akcií a na jednotlivé tituly. Je třeba si uvědomit, že každou korunou, o kterou přijdeme spekulativním obchodováním, se ochuzujeme o velmi pravděpodobný zisk, který nám přináší dlouhodobé investování. Spekulace vám dává naději na rychlé zbohatnutí, ale velmi zřídka se tak stane.

2.7 Výhody a nevýhody investování do akcií Nákup a držba akcie přináší vlastníkům na jedné straně určité výhody, na druhé straně i několik nevýhod. Výhody: - Tou největší výhodou nákupu akcií je samozřejmě možnost dosažení kapitálového zisku. Tento zisk není nijak omezen a je dán budoucím růstem tržní hodnoty akcie. - Další výhodou je možnost inkasování důchodu v podobě dividendy. O její výši rozhoduje management akciové společnosti. - Jako výhodu můžeme brát i omezené ručení neboť akcionář neručí za závazky akciové společnosti. Pokud vlastníme akcie některé společnosti, máme možnost podílet se na její řízení a to především účastí na valné hromadě. Zde můžeme hlasováním rozhodovat o budoucím vývoji společnosti. V případě likvidace společnosti má každý akcionář právo na likvidační zůstatek. Výhodou je také předkupní právo na nákup nových, mladých akcií v případě jejich emise. Tedy pokud vlastníme akcie nějaké společnosti, která se rozhodne pro emisi nových akcií, bude nám přednostně nabídnuta jejich koupě. - Pro některé investory může představovat výhodu anonymita při investování do akcií. Vlastnictví akcií nezakládá povinnost podílet se na řízení společnosti, tudíž můžeme čerpat benefit z práce managementu aniž bychom museli vyvíjet nějaké úsilí. - Oproti jiným druhům investování je výhodou vysoká likvidita u obchodovatelných akcií. S touto výhodou je také spojena vysoká dostupnost a rychlost obchodování především díky moderním technologiím.

23

Z rizika spojeného s investováním do akcií vyplývá také několik nevýhod. Tou hlavní je možnost dosažení kapitálové ztráty. Stejně tak může akcionář získat nulový důchod v případě, kdy valná hromada rozhodne, že nebude vyplácena dividenda. -

-

18

Mezi nevýhody se dá zařadit i možnost konfliktu zájmů mezi managementem a akcionáři toto může vést ke snížení hodnoty firmy. Minoritní akcionáři mají z praktického hlediska omezenou možnost zasahovat do řízení firmy, jelikož bývají přehlasováni majoritními akcionáři. Z podstaty investování do akcií vyplývá, že akcionář nemá nárok na vrácení svého vkladu. Akcionář koupí akcie, vkládá své finanční prostředky do zvolené společnosti a tím má právo podílet se na případném zisku. Další nevýhodou je vysoké zdanění kapitálových zisků a dividend to však vždy neplatí, jelikož jsou v jednotlivých daňových systémech a zemích velké rozdíly. Pokud investujeme do neobchodovatelných akcií, musíme počítat s nevýhodou v podobě nízké likvidity Při investování hraje také roli množství obchodovaných akcií, kdy při malém počtu akcií musíme počítat s vysokými transakčními náklady. Tato nevýhoda platí také pro příliš časté obchodování, kde platí, čím více provedeme obchodů, tím více zaplatíme poplatků. 18

VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.208-209, ISBN 978-80-7357-297-6 24

3 Obchodování s akciemi Trhy s akciemi se dělí na trh primární a sekundární. Primární trh akcií souvisí s jejich vydáváním – emisí. Na tomto trhu se setkává na straně poptávky společnost, která potřebuje získat peněžní prostředky na zvýšení svého základního kapitálu, a na straně nabídky osoba, která je ochotna se na určitou dobu vzdát svých peněz. Aby se peníze od této osoby dostaly ke společnosti, dochází k prodeji (z pohledu společnosti) a nákupu (z pohledu osoby) akcií. A protože jde o prvotní prodej těchto akcií, byl trh pojmenován primární. Primární trh může být rozdělen na nové emise vyzrálých a nevyzrálých cenných papírů. Nová emise vyzrálých cenných papírů znamená nabídku dalšího množství již existujících cenných papírů, zatímco nová emise nevyzrálých cenných papírů znamená počáteční nabídku cenného papíru veřejnosti. Nové emise nevyzrálých cenných papírů jsou často označovány jako počáteční veřejná nabídka nebo IPO (initial public offering).19 Na sekundárním trhu akcií se již obchoduje s dříve emitovanými akciemi. Na tomto trhu se setkávají majitelé akcií s osobami hodlajícími uložit své peněžní prostředky do těchto akcií. Na sekundárním trhu tedy dochází k přesunu akcií od jedněch osob k druhým. Nedochází však k žádnému zvyšování základního kapitálu akciové společnosti, s jejímiž akciemi se obchoduje. Na sekundárním trhu je obchod s cennými papíry realizován jednak na burze a jednak formou mimoburzovního obchodu. Na burze můžeme obchodovat pouze prostřednictvím specializovaných obchodníků s cennými papíry. Mimo burzu můžeme obchodovat i my, bez obchodníků.20 Na burze obchodují emitenti cenných papírů (ti tvoří nabídku cenných papírů) a investoři (tvoří poptávku), kteří se dělí na individuální (osoby, firmy) a institucionální (banky, fondy, atd.). Transakce mezi investory a emitenty jsou zprostředkovány. Obchodovat na burze mohou pouze osoby k tomu oprávněné. Jsou to akcionáři burzy a pak firmy, kterým burzovní komora udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze. To jsou: Banky – obchodují pro své klienty nebo na vlastní účet Brokeři – obchodují svým jménem pro někoho jiného (na cizí účet) za provizní poplatek Dealeři – obchodují na své jméno a na svůj účet Investor má dvě možnosti. Za prvé si najít brokera, kterému zadá příkaz k nákupu nebo prodeji cenného papíru. Jde většinou o obchodníka s cennými papíry, v České republice to jsou prakticky všechny banky. Nebo za druhé přímo koupit cenné papíry od dealera, který s nimi běžně obchoduje.21 Význam burzy je pro hladké fungování tržní ekonomiky obrovský. Umožňuje shromáždění volných finančních prostředků od investorů a jejich efektivní využití a zhodnocení při současné diverzifikaci rizika a zajištění neustálé likvidity. Pro společnost, jejichž cenné 19

SHARPE W.F., ALEXANDER G.J.: Investice, Praha, VICTORIA, 1994, 810 s., ISBN 80-58605-47-3 PIVRNEC Jiří. Dnes akcionářem, zítra boháčem, Praha, Grada 1993, s.39-41, ISBN 80-7169-042-2 21 HLADÍK René. Trhy cenných papírů : určeno studentům bakalářského studia ekonomických fakult a všem zájemcům o akcie, dluhopisy a burzu. Ústí nad Labem, Reneco, 2003, s. 91-92, ISBN 80-86563-06-5 25 20

papíry jsou na burze obchodovány, burza nabízí možnosti k získávání dalšího kapitálu, přístup ke zdrojům nezbytným pro další rozvoj a expanzi společnosti. Kótace cenných papírů společnosti na burze, což je úřední vyhlášení kurzů cenných papírů, při kterých se budou uzavírat obchody, přispívá ke zvýšení prestiže této společnosti v očích investorů. Možnost opatřit si finanční zdroje prostřednictvím kapitálového trhu rovněž snižuje závislost firem na úvěrových zdrojích poskytovaných bankami. Existence burzovního trhu a celé řady faktorů, které na něj působí, umožňuje investorům spekulovat na vzestup nebo na pokles kurzů cenných papírů.22 Mimoburzovní trh představuje protiváhu, konkurenta burzovním trhům. Ve světě probíhá větší část obchodů s cennými papíry mimo burzu, ale podíl obchodů uzavíraných na mimoburzovních trzích se v jednotlivých zemích diametrálně liší. Mimoburzovní trh je trhem, jehož činnost není vymezena burzovním zákonodárstvím, pravidly a předpisy. Nicméně také fungování mimoburzovního trhu je upraveno zákonem a pravidly pro obchodování, které jsou však v porovnání s burzovními pravidly a předpisy mnohem méně přísné. Mimoburzovní trh může existovat v organizované i neorganizované podobě.23 V současné době vzrůstá význam organizovaných neburzovních trhů, kde se obchoduje přes počítače a neexistuje zde klasický burzovní parket (např. NASDAQ). Ani na organizovaném mimoburzovním trhu ale zpravidla nemůže obchodovat kdokoliv, ale pouze jeho účastníci, opět většinou z řad finančních institucí. Ti plní zároveň funkci tvůrců trhu, protože v počítačovém obchodním systému průběžně uvádějí nákupní a prodejní kurzy, za něž jsou ochotni a také povinni cenné papíry nakoupit či prodat. Tak zajišťují dostatečnou nabídku a poptávku po cenných papírech, tj. likviditu, a díky tomu i sami utvářejí trh. Na organizovaném trhu, ať už burzovním nebo mimoburzovním, se však obchoduje jen nevelký počet ze skutečně obíhajících cenných papírů. Zbývající část je obchodována na neorganizovaném trhu prostřednictvím bank nebo soukromých makléřů. Jde o tzv. "prodej přes přepážku" /over the counter, OTC trhy/. Zájemci o prodej, případně koupi se obrátí na svou banku či makléře a ti obchod za zprostředkovatelský poplatek uskuteční s některým ze svých obchodních partnerů.

3.1 Brokeři v ČR a srovnání poplatků V České republice je několik možností, jak se dostat k obchodování s akciemi. Pro ty, kteří se aktivně o tyto možnosti zajímají, je na trhu několik společností, přes které je možné začít obchodovat. Mnohé z nich zahrnují své klienty spoustou informací a analýz, ale hlavní přínos vidím v možnosti zkusit si investování nanečisto, seznámit se s prostředím internetového obchodování a možnost kdykoliv kontaktovat osobní makléře. Tato forma investování je určena spíše aktivnímu stylu řízení portfolia, kdy se pravidelně zajímáme o vývoj našich investic, a dává nám velký prostor ke spekulacím, ale zároveň nevylučuje ani zaměření investora na dlouhodobé investice. Pomocí těchto společností můžeme investovat přímo do jednotlivých akciových titulů u nás i v zahraničí, ale také do investičních certifikátů a 22 23

VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.52, ISBN 978-80-7357-297-6 VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.94, ISBN 978-80-7357-297-6 26

investičních fondů. Tyto společnosti jsou ideálním partnerem při zájmu klienta o veškeré informace ohledně možností a vývoji jejich investic. Prvním krokem k realizaci investice je výběr licencovaného obchodníka s cennými papíry s přímým přístupem na trh. Při výběru brokera je dobré porovnávat osvědčené a známé společnosti s dostatečnou historií na kapitálovém trhu. Nejdůležitějšími kritérii jsou zejména poplatky za zprostředkování obchodu, spolehlivost on-line aplikace, počet poboček, případně nabídka dalších trhů. Roli hraje i preferovaný způsob obchodování. Na burzu investoři nejčastěji přistupují pomocí internetové aplikace, která dává možnost on-line reagovat na aktuální situaci na kapitálovém trhu. Další možností, jak realizovat obchody na burze, je zadávat pokynů osobně na pobočce nebo telefonicky. Konkrétní poplatek za realizovaný obchod nestanovuje burza, ale licencovaný obchodník s cennými papíry, prostřednictvím nějž investor na burzu přistupuje. V České republice je poplatek obvykle odvozován z objemu realizovaného obchodu a způsobu obchodování. Poplatkově nejvýhodnější je zpravidla obchodování po internetu, řádově se poplatek pohybuje v desetinách procenta z objemu obchodu, což je v porovnání s otevřenými akciovými podílovými fondy neporovnatelně méně. On-line obchodování je nejlevnější způsob, při kterém již s brokerem nepřicházíte vůbec do kontaktu. Veškeré příkazy se totiž zadávají elektronicky přes počítač (skrze tak zvanou online obchodní platformu). K online nakupování a prodávání akcií a dalších cenných papírů vám tudíž stačí pouze počítač a připojení na internet (včetně platformy, kterou dostanete zdarma od brokerského domu, u kterého si účet otevřete, např. e-Broker od společnosti Fio). Po uskutečnění obchodu jsou cenné papíry automaticky převedeny na Váš majetkový účet u brokera. Výhodou je, že u cenných papírů (mimo podílových fondů, které lze také nakupovat přes online aplikace) znáte aktuální nákupní a prodejní kurz. Zřízení účtu u online brokera je zdarma. Dále je zdarma i vedení nebo případné zrušení účtu. Výhodou oproti telefonnímu zadávání pokynů je, že podání pokynů, zrušení pokynů je zdarma (případně změna). Platí se pouze za uskutečněné pokyny.24Z toho nám vyplývá, že nejméně nákladným způsobem v dnešní době je přímé obchodování přes brokery, ale to, kolik celkově zaplatíme na poplatcích, závisí především na četnosti a objemu uskutečněných transakcí. Na našem trhu působí 4 velké makléřské společnosti, přes které jde většina obchodů s akciemi. Jedná se o Atlantik finanční trhy, a.s. (Atlantik FT), Fio, burzovní společnost a.s., Patria Direct, a.s. a Brokerjet České spořitelny, a.s.

24

Internet. In FinExpert.cz-Osobní finance [online]. [cit. 06.06.2009]. Dostupné na WWW 27

3.1.1 Atlantik FT Atlantik FT je vedoucí nezávislý obchodník s cennými papíry s téměř desetiletou tradicí. Společnost poskytuje od svého založení makléřské služby domácím a zahraničním klientům z řad institucionálních investorů a fyzických osob. Atlantik FT je členem a akcionářem Burzy cenných papírů Praha, a.s.. Je kapitálově nejsilnějším nebankovním obchodníkem s cennými papíry na českém trhu. V roce 2009 objem obchodů dosáhl celkové výše 62 mld. korun. ATLANTIK FT tím potvrdil své postavení čtvrtého největšího obchodníka s cennými papíry v ČR. ATLANTIK má přístup na největší akciové trhy v USA a Evropě, na burzy v Maďarsku a Polsku a v dalších více než 100 zemích. Internetové obchodování je zajištěno pomocí aplikace eAtlantik. Služeb Atlantik FT využívá přes 6000 klientů.25 Tabulka 1 - Poplatky Atlantik FT

Peněžní hodnota uspokojené části pokynu do 100 000 CZK 100 001 – 1 000 000 CZK nad 1 000 000 CZK Zdroj: www.atlantik.cz

Makléř 1,00%

Sazba z objemu obchodu Internet 0,40%

Klientské centrum 0,40% + 60 CZK

0,40% 0,25%

0,30% 0,20%

0,30% + 60 CZK 0,20% + 60 CZK

Atlantik FT se zaměřuje spíše na movité klienty, což dokládá fakt, že má relativně méně klientů, ale veliké objemy obchodů. I na poplatkové struktuře lze vidět snaha zvýhodnit hlavně veliké obchody nad milion korun. Všechny společnosti ale mají stejnou strategii a to zvýhodňovat obchody přes internet. Nejdražší variantou jsou tak obchody do 100 000 Kč a zároveň zadávání příkazů přes osobního makléře. Pokud bychom využili klientského centra, bude nám navíc účtován pevný poplatek 60 Kč. Ve srovnání s ostatními brokery je poplatková struktura velmi podobná. Výhodnější oproti ostatním je při investici mezi 100 000 – 1 mil. Kč, kdy si účtují 0,3% z obchodu. Vedle poplatků ATLANTIK FT jsou klientovi účtovány poplatky příslušného trhu (není-li v ceníku uvedeno jinak) a též poplatky Střediska cenných papírů (SCP) za služby, které jsou nezbytně nutné k provedení příslušného pokynu nebo o které klient speciálně požádal. Například poplatek za uzavření obchodu na BCPP je ve výši 0,01%, ale maximálně 4000 Kč. Při investování do zahraničních akcií musíme počítat s poplatky vyššími asi o 0,1%, jelikož jsou zde již započítány poplatky příslušných trhů. Poplatky se pohybují od 0,2% až po 0,35% v té nejvýhodnější variantě obchodu přes 1 mil. Kč se zadáním příkazu přes internet. Dalším rozdílem oproti obchodu s domácími akciemi je zavedení minimální výše poplatku, ten ale není u obchodování na středoevropských trzích (Polsko a Maďarsko).

3.1.2 Fio, burzovní společnost a.s., Fio je největším českým obchodníkem s cennými papíry zaměřeným na drobnou klientelu. Finanční skupina Fio působí na českém finančním a kapitálovém trhu od roku 1993. Byla založena a je ovládána českými majiteli. Fio je také akcionářem a jedním z nejvýznamnějších 25

Internet. In Atlantik.cz [online]. Dostupné na WWW <www.atlantik.cz> 28

členů Burzy cenných papírů Praha. V obchodování s akciemi po internetu má na českém trhu jednoznačně dominantní postavení. Fio jako první nabídlo českým klientům obchodování s akciemi přes internet, stejně jako internetbanking. Obchodování je zajištěno pomocí aplikace e-Broker. Na trhu RM-SYSTÉM zprostředkovává přibližně 85 % všech obchodů s akciemi. V roce 2009 byl objem zprostředkovaných obchodů 207 mld. Kč. V dnešní době využívá služeb Fio přes 32 000 klientů.26 Tabulka 2 - Poplatky Fio

Podání pokynu elektronicky Podání pokynu osobně Podání pokynu v režimu EasyClick (RM-Systém) Poplatek z objemu obchodu v režimu EasyClick do 750.000 Kč včetně nad 750.000 Kč Poplatek za 1 lot – podání pokynu elektronicky Poplatek za 1 lot – podání pokynu osobně

Zdarma 100,- Kč Zdarma 0,29%,max. 3.400 Kč 0,40%, min. 40 Kč 0,20% + 1.500 Kč 0,10% z objemu lotu min. 250 Kč / max. 990 Kč 0,20% z objemu lotu min. 500Kč / max. 2650 Kč

Zdroj: www.fio.cz

Při pohledu na tabulku poplatků jde jasně vidět zvýhodnění obchodování přes pokyny EasyClick, což jsou nákupy a prodeje akcií ve standardizovaných násobcích počtu akcií v rámci tzv. EasyClick lotů. Velikost lotů je nastavena tak, aby byla dostupná pro menší a střední investice individuálních investorů. Pro investování na zahraničních trzích nabízí Fio možnosti investování v USA, Německu, Polsku a Maďarsku. Při investování na trzích v USA je dán fixní poplatek 7.95 nebo 9.95 USD. U zbylých je určen poplatek procentuelně. Velmi výhodné jsou pak poplatky při investicích v Německu, kdy poplatek činí pouze 0,15% ale má minimální výši 9.95 EUR. V případě Maďarska a Polska se jedná o 0,5% respektive 0,6% a také zde je dáno minimum.

3.1.3 Patria Direct, a.s., Patria je společnost patřící do skupiny Patria Finance, a.s., která je významnou finanční institucí působící v České republice od roku 1994, kdy vznikla jako první investiční banka v České republice. Je členem a akcionářem Burzy cenných papírů Praha a je zastoupena v několika jejích orgánech. Cílem Patria Direct je poskytovat profesionální služby individuálním investorům. Nabízí fyzickým i právnickým osobám přístup na významné světové i lokální kapitálové trhy. Služeb Patria Direct využívá přibližně 14 000 klientů.27

26 27

Internet. In fio.cz [online]. Dostupné na WWW <www.fio.cz> Internet. In patria-direct.cz [online]. Dostupné na WWW <www.patria-direct.cz> 29

Tabulka 3 - Poplatky Patria

Objem realizovaného obchodu do 99 999 CZK

Internet 0,50% (min. 80 CZK)

Způsob podání pokynu Call centrum, fax 0,55% (min. 250 CZK)

100 000 – 299 999 CZK

150 CZK + 0,40%

150 CZK + 0,45%

300 000 – 499 999 CZK 500 000 – 999 999 CZK nad 1 000 000 CZK 1 lot (MiniSPAD) Intraday obchodování (MiniSPAD)

500 CZK + 0,30% 1 000 CZK + 0,25% 1 500 CZK + 0,20% 0,45%

500 CZK + 0,35% 1 000 CZK + 0,30% 1 500 CZK + 0,25% 0,50%

Osobní makléř 1 000 CZK 150 CZK + 0,65% (min. 1000 CZK) 500 CZK + 0,55% 1 000 CZK + 0,45% 1 500 CZK + 0,40% 0,70%

0,30%

0,35%

0,55%

0,10% (min. 290, max. 1 090 CZK)

0,20% (min. 390, max. 4 000 CZK)

0,30% (min. 590 CZK)

1 lot (SPAD) Zdroj: www.patria-direct.cz

K uvedeným poplatkům se přičítá poplatek BCPP, který činí 0,01% z objemu obchodu u spadových titulů. V ostatních případech činí poplatek 0,07%. Patria Direct má ve srovnání s ostatními sice trochu dražší služby, které jsou ale vyvážené propracovaným zpravodajstvím a kvalitou poskytovaných služeb. Patria nabízí širokou škálu pro investování na zahraničních trzích, kdy nejmenší poplatky jsou při investování na americkém trhu, následováno západními evropskými trhy. Naopak nejdražší je investování na kanadském trhu.

3.1.4 Brokerjet České spořitelny, a.s. Posledním velkým brokerem je Brokerjet. Byl založen v říjnu 2002. Brokerjet České spořitelny je obchodník s cennými papíry patřící do finanční skupiny České spořitelny, který nabízí obchodování s akciemi prostřednictvím internetu. Pomocí internetové aplikace Brokerjet se investorům nabízí rychlý a přímý přístup na světové finanční trhy s veškerým informačním a poradenským servisem ke kvalitnějším investičním rozhodnutím. Služeb Brokerjetu využívá přibližně 17 000 klientů.28 Tabulka 4 - Poplatky Brokerjet

Trh

Typ

Nákup/prodej akcií v KOBOS Nákup/prodej akcií v SPAD Zdroj: www. brokerjet.ecetra.com Burza cenných papírů Praha

Objem obchodu

Poplatek

Dodatečný poplatek za telefonický pokyn

0 – 800.000 Kč ˃ 800.000 Kč

0,4%, min 60 Kč 0,2% + 1600 Kč

30 Kč

1 lot

1290 Kč

150 Kč

Brokerjet je při domácím investování poplatkově srovnatelný s Fio a tudíž lze jasně doložit, že právě tito dva se orientují na širokou klientelu a tomu také odpovídá počet klientů. Rozdíl je ale v zahraničních investicích kde je Brokerjet levnější. Především trhy USA a Německa kde se poplatky pohybují okolo 0,1% + fixní poplatek do 10 Eur. 28

Internet. In brokerjet.ecetra.com [online]. Dostupné na WWW < www. brokerjet.ecetra.com > 30

3.1.5 UniCredit Bank UniCredit Bank zastupuje obchodování s akciemi přes bankovní instituci a slouží jako ukázka další možnosti zprostředkování obchodu s cennými papíry. Většina bank nabízí především možnosti kolektivního investování širokou nabídkou buď vlastních, nebo i cizích fondů. Některé mají přímo svého vlastního obchodníka s cennými papíry, jako např. Česká Spořitelna, jiní naopak s některým brokerem pouze spolupracují. UniCredit Bank spolupracuje s Pioneer Investment a nabízí především jejich produkty. Banky nejsou vhodné pro individuální investování a ani nenabízejí takový servis drobným investorům. Zaměřují se především na movité klienty a tím pádem na menší počet klientů. Tomu také odpovídá výše poplatků. Ve srovnání s výše zmíněnými obchodníky s cennými papíry jsou poplatky o mnoho vyšší. Tabulka 5 - Poplatky UniCredit Bank

Akcie obchodované na BCPP

0,8% z objemu transakce min. 3000 Kč

Zahraniční akcie

0,8 % z objemu transakce min. 1 200 Kč

Odměna banky za investiční poradenství

0,1% z hodnoty investičních nástrojů + 20 % DPH

Zdroj: www.unicreditbank.cz

31

4

Investiční portfolio

Stejně jako je každý člověk velmi individuální, tak také portfolio každého z nás je takové, jaké ho chceme, a ne všem může vyhovovat. Určitě se dá navrhnout nějaké obecné, které bude splňovat investiční zásady, ale nebude přijatelné pro někoho s představou většího výnosu nebo s nedůvěrou v určitý obor. Všeobecně je jako v mnoha jiných rozhodovacích situacích nejlepší střední cesta, tedy vyvážená strategie, kde dosahujeme přijatelných výnosů za cenu malého rizika. Toto vyvážené portfolio bude pravděpodobně vyhovovat většině lidí. Ale určitě stojí za zamyšlení, jestli nezvolit dynamickou strategii, pokud plánujeme investiční horizont delší než pět let. V tomto případě lze již pomýšlet i na rizikovější portfolio, protože s délkou investice klesá i její rizikovost. Je strašně důležité dobře si ujasnit, co od investování do akcií očekáváme a jaký je náš motiv. Z výnosů odpovídajícím dlouhodobému charakteru investování jsou motivy především zabezpečení na stáří nebo zabezpečení dětí a s tím související finance na studium. Pokud máme pouze volné finanční prostředky, které nemají větší uplatnění, může být motivem pouhé uchování hodnoty peněz. To jsou cíle, kterých jde s pomocí dobře navrženého portfolia dosáhnout, a to i s velmi malou mírou rizika. Pak jsou tu jiné motivy a to u většiny z nás, jako snadné a rychlé zbohatnutí nebo aby peníze, které máme k dispozici, pracovaly a přinášely nám zisk. Posledním motivem může být čirá hráčská vášeň, ale to si může málokdo dovolit, v podstatě jen ti nejmajetnější. V krátkodobém horizontu, jak už jsem se zmínil v předešlém textu, jde pouze o spekulace, při kterých nejde o výběr správné strategie nebo sestavení optimálního portfolia, ale spíše o tipování a odhad, který akciový titul a z jakých důvodů, nám může přinést zisk. Dnešní moderní doba nahrává spíše spekulantům, kteří berou akcie spíše jako jednotlivé koně na dostizích nebo sportovní zápasy a podstupují veliké rizika tím, že vsázejí na slabší s vidinou možnosti vysoké výhry. Opusťme ale již tuto část obchodování s akciemi a zaměřme se na tu fundovanější, neboli tu s dlouhodobým charakterem, kde navržení správné strategie a skladby portfolia nás s velikou pravděpodobností dovedou až k cíli, který jsme si vytyčili.

4.1 Výběr investiční strategie Investiční strategii volíme hlavně s ohledem na náš rizikově-výnosový profil. Podle toho, jaké očekáváme zhodnocení naší investice a míru rizika, kterou jsme schopni unést, vybíráme takové nástroje finančního trhu, abychom vytvořili pro nás přijatelnou formu investování. Při volbě strategie se rozhodujeme, do kterých nástrojů budeme investovat a v jakém poměru. Dále je třeba určit přibližnou délku investice, kde pokud máme v portfoliu akciovou složku, tak bychom měli mít portfolio navrhnuté alespoň s pětiletým výhledem. Je důležité mít peníze rozloženy do několika druhů aktiv, hlavně kvůli rozdílné likviditě a také menší míře rizika. Jako první si tedy musíme uvědomit, proč své peníze chceme investovat a určit si kolik z nich chceme použít k investování. Na tom závisí také výběr finančních instrumentů. To by měl být první krok. Většina motivů se dá zařadit do tří kategorií, tou první je pouhé uchování hodnoty peněz, kdy hledáme pro naše úspory jiné místo než bankovní účet, ale nechceme při tom riskovat. Zde postačí výnos ve výši inflace. Pro tento motiv je nejlepší volbou konzervativní strategie. Druhou skupinou motivů je snaha o zhodnocení úspor, ale zároveň při minimalizaci 32

rizika. Tomu odpovídá vyvážená strategie. Třetí skupinou motivů je snaha maximalizovat výnosy a s tím souvisí i vysoká tolerance k riziku. Pojďme se blíže podívat na jednotlivé strategie. Pavel Kohout ve své knize uvádí výsledky amerického průzkumu, který se zabývá faktory podílející se na výnosech portfolií. Výsledky dokládají důležitost prvotního rozložení investice do různých druhů aktiv. “Správný odhad okamžiku pro nákup nebo prodej cenného papíru se na celkové výkonnosti podílí pouhými 2%, Přibližně 4% význam má výběr konkrétních titulů. Naproti tomu 93,6% význam má investiční strategie ve smyslu rozmístění peněz do investičních tříd”.29 Jedním z předpokladů je však skutečně dlouhodobý plán, který by neměl být příliš měněn. Při tvorbě strategií bychom měli vycházet především ze tří klasických tříd finančních instrumentů. Jedná se o peněžní trh, obligace a akcie. Akcie můžeme dále dělit na konzervativní, kam můžeme zařadit stabilní vyspělé trh a na agresivní, kam spadají akcie malých společností nebo akcie riskantních rozvíjejících se trhů. Agresivní akcie se dají dále dělit na akcie středoevropské, východoevropské, BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a mimoevropské emerging markets (např. Mexiko, Thajsko nebo Argentina) Měli bychom též zmínit investice do cizích měn, které ale v této práci vynecháme z důvodů příliš velké míry spekulativnosti a investice do nemovitostí, které jsou pro drobné investory dostupné díky nemovitostním fondům. Lze jimi nahradit roli dluhopisů, jelikož se chová jako pevně úročené cenné papíry. Přibližné výnosnosti a míra rizika jejich dosažení jsou v tabulce.

4.2 Investiční strategie podle druhů aktiv 4.2.1 Konzervativní strategie V rámci této strategie není požadován žádný nebo jen velmi malý reálný výnos – důležité je pouze a jedině minimalizace výkyvů hodnoty portfolia a pokud možno, vyrovnat či překonat inflaci. Proto asi nikoho nepřekvapí, že konzervativní strategie dává absolutní důraz na nástroje peněžního trhu. Tato strategie je vhodná pro investory, kteří jsou alergičtí na termín pokles hodnoty. Tato strategie, jakkoli nudná a málo výnosná, může být optimální pro značný počet lidí. Je vhodná také pro investory, kteří mají vysoké požadavky na likviditu portfolia nebo investují s krátkým horizontem. V podstatě je tato strategie vhodná pro lidi, kteří nechtějí připustit žádný pokles, a proto akcie do svého portfolia nedávají. Tabulka 6 - Konzervativní portfolio

Investiční třídy

Optimální portfolio

Peněžní trh – CZK

90 %

Obligace – CZK

10 %

Akcie

0%

Zdroj: vlastní práce 29

Kohout, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Grada, 2008. s.193 ISBN 978-80-247-2559-8 33

4.2.2 Vyvážená strategie Touto strategie by měla v dlouhém období vždy překonávat inflaci. V rámci vyvážené strategie jsou požadovány výnosy, které jsou zhruba na půli cesty mezi pevně úročenými nástroji a akciemi. Proto nepřekvapí, že podíl akcií v portfoliu činí zhruba 60 %. Portfolio neobsahuje cizí měny (konkrétně vklady a obligace v cizích měnách), jelikož relativně vysoké měnové riziko činí z vkladů a obligací v cizích měnách neatraktivní investici. Tabulka 7 - Vyvážená strategie

Investiční třídy

Optimální portfolio

Peněžní trh – CZK

12 %

Obligace – CZK

30 %

Akcie – konzervativní

35 %

Akcie – agresivní

25 %

Zdroj: vlastní práce

4.2.3 Agresivní strategie Agresivní strategie není pro slabé povahy. Není určena těm, které vyvádí z míry každé zakolísání burzovního indexu, a kterým úvahy o finančních krizích připravují bezesné noci. Musíte být připraveni na možnost, že hodnota vašeho portfolia může klesnout o dvacet či třicet procent nedlouho poté, co začnete investovat. Ještě třeba za pět nebo více let může být hodnota vašeho portfolia nižší než na začátku. Nikdo vás nebude varovat před burzovními krachy. Ale možná se jednou díky své trpělivosti a odvaze dočkáte mnohonásobného zhodnocení vašich investovaných prostředků. Musíte být připraveni lehce vydělat i lehce ztratit.30 Tabulka 8 - Agresivní strategie

Investiční třídy

Optimální portfolio

Peněžní trh – CZK

0%

Obligace – CZK

15 %

Akcie – konzervativní

50 %

Akcie – agresivní

35 %

Zdroj: vlastní práce

30

Kohout, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Grada, 2008. 287 s, s. 82-84.

ISBN 978-80-247-2559-8

34

4.3 Investiční strategie z hlediska očekávaného výnosu a podstupovaného rizika 4.3.1 Indexová strategie Má za cíl dlouhodobé dosahování výnosu srovnatelného s průměrným výnosem vybraného akciového trhu. Očekávaný výnos se pohybuje kolem 10 procent ročně v dlouhodobém horizontu. Investičními nástroji jsou v tomto případě investiční certifikáty a ETF (Exchange Traded Funds) kopírující celotržní indexy nebo představující regionální akciové koše. Příkladem může být DIA (indexová akcie k indexu Dow Jones 30), SPY (S&P 500) nebo EXS1 (DAX 30).

4.3.2 Výnosová strategie Klade si za cíl individuálním výběrem titulů k dlouhodobému držení dosahovat kombinací růstu kurzu a pravidelných dividend celkového výnosu mírně nad průměrným výnosem referenčního trhu. Očekávaný výnos v dlouhodobém horizontu činí 10-15 procent ročně. Investičními nástroji k realizaci této strategie jsou akcie významných společností se stabilním postavením na trhu a dlouhodobě ziskovým hospodařením, případně oborové ETF (Exchange Traded Funds). Příkladem mohou být akcie Komerční banky v ČR, Coca-Coly v USA či RWE v SRN.

4.3.3 Růstová strategie Růstová strategie znamená výběr a nákup fundamentálně podhodnocených titulů za účelem dosažení výrazných kurzových zisků z jednotlivých investic. Nese s sebou ale zvýšené riziko, řada investic může být ztrátových. Očekávaný výnos činí 15-30 procent ročně v dlouhodobém horizontu. Investičními nástroji jsou zde akcie nových společností, společností s finančními či právními problémy či společností z emerging markets.

4.3.4 Aktivní investování Aktivní investování má za cíl dosahovat vhodným načasováním obchodů a relativně častými změnami v rozdělení investičních prostředků menších kurzových zisků v krátkém horizontu (5-10 procent) několikrát do roka. Očekávaný roční výnos se tak pohybuje od dvaceti do padesáti procent. Investičními nástroji k dosažení tohoto výnosu jsou akcie fundamentálně stabilnějších společností s dostatečnou likviditou, na kterých lze aplikovat technickou analýzu. Aktivní investor sleduje a interpretuje zejména střednědobé trendy. Částečně zde lze zapojit úvěr na nákup a krátké prodeje.31

31

Internet. In akcie.cz [online]. Dostupné na WWW < http://www.akcie.cz/radce-investora/investicezaklady/investicni-strategie/> 35

5 Návrh portfolia Stejně jako je každý člověk velmi individuální, tak také portfolio každého z nás je takové, jaké ho chceme, a ne všem může vyhovovat. Určitě se dá navrhnout nějaké obecné, které bude splňovat investiční zásady, ale nebude přijatelné pro někoho s představou většího výnosu nebo s nedůvěrou v určitý obor. Většině investorů ale půjde v první řadě o dosažení přijatelných výnosů za cenu malého rizika. V první řadě si tedy musíme určit, jak velkou část našich finančních prostředků vložíme do akcií. Druhou volbou je poté jestli zvolíme individuální nebo kolektivní formu investování do akcií. Pokud volíme kolektivní investování, vybrali jsme si tu lehčí variantu, kdy jsme ochotni podstoupit část výnosů správcům fondu, kteří za nás budou dělat vše, co souvisí se správou naší investice. Fondů je opravdu mnoho a jsou tou nejrychlejší cestou, jak začít investovat, aniž bychom museli myslet na diverzifikaci nebo výběr jednotlivých titulů. Pokud chceme investovat i do dluhopisů, jsou smíšené fondy dobrou volbou. Pokud nás však investování opravdu zajímá, chceme se o své investice starat sami a mít kontrolu nad všemi rozhodnutími, musíme si sestavit vlastní portfolio. Pokud plánujeme investiční horizont delší než pět let, určitě stojí za zamyšlení, jestli nezvolit dynamickou strategii. V tomto případě lze již pomýšlet i na rizikovější portfolio, protože s délkou investice klesá i její rizikovost. Je strašně důležité dobře si ujasnit, co od investování do akcií očekáváme a jaký je náš motiv. Pro mě asi nejlepší variantou jsou motivy zabezpečení na stáří, zabezpečení dětí a s tím související finance na studium nebo pouhé uchování hodnoty peněz. To jsou cíle, kterých jde s pomocí dobře navrženého portfolia dosáhnout, a to i s velmi malou mírou rizika.

5.1 Vzorové portfolio Při tvorbě vzorového portfolia budu vycházet ze svých přesvědčení, názorů a životní situace. Bude se tedy jednat o portfolio, které zohledňuje moji celkem vysokou toleranci k riziku a představu dlouhodobého investování s cílem zabezpečení se na stáří. Toto portfolio by také mělo generovat pravidelnou rentu, kterou budu moci znovu reinvestovat nebo použít ke zvýšení životní úrovně. Obecně bychom měli volit individuální portfolio, pokud se chystáme investovat větší částku peněz. Ta by měla podle mého názoru být kolem 500 000 Kč, ale jako minimální mez bychom mohli brát 100 000 Kč. Při menších částkách bude lepší volbou kolektivní investování, jelikož bychom byli při tvorbě individuálního portfolia značně limitováni. Vycházím ze situace, kdy mám na spořícím účtu asi 200 000 Kč. Jedná se o moje úspory, se kterými nemám žádné plány, a tudíž bych chtěl, aby peníze jen tak neleželi ladem, ale byly co možná nejlépe využity. Z těchto peněz jsem ochoten investovat přibližně dvě třetiny do akciového portfolia. Třetinu si nechám jako zálohu pro případ potřeby například v období bez pravidelného příjmu, abych nemusel do mého portfolia zasahovat v podobě předčasného prodeje. Podívejme se teda na cíle, charakteristiku a jednotlivé tituly, z kterých se toto portfolio bude skládat.

36

5.1.1 Cíl, investiční horizont a volba strategie portfolia Moje představa je, že si nakoupím akcie, které budu více či méně držet mnoho let. Hlavním cílem tohoto portfolia je pravidelný příjem ve formě dividend a investice do velkých stabilních společností, které by mohly za několik let mít několikanásobnou hodnotu. Investiční horizont vidím minimálně na 10 let, ale spíše počítám, že pokud bude vývoj na akciových trzích v průběhu příštích desítek let příznivý a bude pokračovat v rostoucím trendu, ponechám si portfolio i více než 20 let. Ideální představa je, že za nějakých 30 let, kdy mi bude asi 55 let, bude mé portfolio ve stádiu, kdy budu buď pobírat dostatečně vysoký důchod v podobě dividend, ze kterého by se dalo žít a který by mi nahradil důchod státní nebo budu moci portfolio prodat a užít si na sklonku života nastřádaný kapitál. V prvních letech investice je vhodné všechny dividendové příjmy reinvestovat. Ke konci našeho investičního horizontu už můžeme dividendy použít ke zvýšení naší životní úrovně. Pro tuto představu se hodí nejlépe dynamická strategie, z důvodu dlouhého investičního horizontu, takže mé portfolio bude složeno výhradně z akcií, pominu-li určitou rezervu na spořícím účtu. Co se týče výběru akcií, budu volit výnosovou strategii, která zahrnuje akcie velkých stabilních společností, které mají dlouhou historii rostoucích dividend, pevnou pozici na trhu a dlouhodobě ziskové hospodaření. Tato akciová strategie je spíše konzervativní a nemůžeme očekávat vysoké výnosy, jelikož příliš neriskujeme. Portfolio je sestaveno pro investory, kteří očekávají zhodnocení svého vloženého kapitálu, ale nemají okamžitou potřebu výnosu. Pokud ale budeme v průběhu času reinvestovat vyplácené dividendy a dále rozšiřovat naše portfolio, měla by se jeho hodnota exponenciálně zvyšovat. Měli bychom se připravit, že prvních pár let budou výnosy opravdu malé. Tato strategie se hodí spíše pro vysokou prvotní investici v řádu milionů korun, ale v průběhu let bude nabývat na síle i při mnou zamýšlené investici. Velkou výhodou této strategie je, že si nemusíme dělat starosti s výkyvy ceny akcie a můžeme pouze vybírat nové příležitosti k rozšíření našeho portfolia. Takovéto portfolio může dosahovat až 4,5% dividendového výnosu, což by při investici 150 000 Kč bylo až 6750 Kč ročně. Pokud vezmeme v úvahu i rostoucí historii výplat dividend, může se tato částka každým rokem zvyšovat.

5.1.2 Výběr akciových titulů Portfolio by mělo obsahovat 10-15 akciových titulů. Pro mé vzorové portfolio postačí 6 titulů s tím, že další budou postupně přibývat v budoucnu. Budu hledat takové společnosti, které splňují několik kritérií. Budou to stabilní velké společnosti, které mají dlouhou historii rostoucích dividend, nízkou míru zadluženosti a působnost v různých oborech. Pokud společnost již několik let zvyšuje výplatu dividend, je veliká pravděpodobnost, že v tom bude pokračovat a tudíž můžeme očekávat rostoucí příjem z dividend v budoucnosti. Naším cílem tedy není růst ceny akcie, protože nepočítáme s jejich prodejem. Po několika letech ale bude vyšší cena našich koupených akcií zajímavým bonusem. Při investici přesahující 30 let můžeme počítat a průměrnou výnosností kolem 10% p. a.

37

ČEZ ČEZ, a. s., je mateřskou společností Skupiny ČEZ. Hlavním předmětem činnosti ČEZ, a. s., je prodej elektřiny, opatřené zejména výrobou ve vlastních zdrojích, a s tím související poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavě, dále pak výroba, rozvod a prodej tepla. Skupina ČEZ je výrobcem elektřiny, provozovatelem distribuční soustavy a subjektem na velkoobchodním i maloobchodním trhu s elektřinou. Mezi její další činnosti patří telekomunikace, informatika, jaderný výzkum, projektování, výstavba a údržba energetických zařízení, těžba surovin, zpracování vedlejších energetických produktů a jiné.32 Akcie společnosti ČEZ by neměly chybět v portfoliu českých investorů. Jedná se o nejvýznamnější energetickou společnost ve střední Evropě. Stále je ve fázi expanze, kdy rozšiřuje svou působnost i do ostatních evropských států. Jedná se o defenzivní titul s výhledem dlouhodobého růstu. Výhodami jsou stabilní zisky a dividendové výnosy. Očekávám celosvětový ekonomický růst na delším časovém horizontu, a tak investice do energetických společností je rozumným vyústěním mých úvah. Investice do sektoru energetických společností by měla být součástí každého vyváženého akciového portfolia, protože tento sektor je významnou součástí celé ekonomiky. Investor, který investuje na dlouhé období, s vysokou pravděpodobností udělá dobře, když část svých investic vloží do tohoto akciového sektoru. Nyní se cena jedné akcie pohybuje kolem 900 Kč, což je celkem příznivá cena. Na svém maximu byl ČEZ v prosinci 2007 a to 1422 Kč. Na nynější úrovni se nachází především díky celosvětové krizi, ale je velmi pravděpodobné, že do pár let by se mohla na tuto úroveň vrátit a v dlouhodobém horizontu i výrazněji překonat. Co se týče výplaty dividend, ty jsou každým rokem rostoucí, jak můžeme vidět v tabulce č.9. Dividenda o velikosti 50 Kč na akcii nám dává dividendový výnos 5,5%, což už je dostatečně atraktivní. Akcie ČEZ by měly tvořit větší část mého portfolia a to alespoň 20%, tudíž k nákupu použiju 30 000 Kč, což činní 32 kusů akcií ČEZ. Tabulka 9 - Výplata dividend společnosti ČEZ

Rok Dividenda na akcii (Kč)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2,5

4,50

8,00

9,00

15,00

20,00

40,00

50,00

Zdroj: www.cez.cz

32

Internet. In bcpp.cz [online]. Dostupné na WWW < http://www.bcpp.cz/Cennepapiry/Detail.aspx?isin=CZ0005112300#OL> 38

Telefónica O2 Telefónica O2 je největší česká telekomunikační společnost, poskytující hlasové a datové služby na mobilní i pevné telefonní linky. Pravidelně vyplácí nadprůměrnou dividendu ve výši 10-12%, kterou z většiny tvoří nerozdělený zisk z minulých let, má stabilně zvyšující se cashflow a spravuje ohromný trh. Cena jejich akcií je typicky defenzivní, díky vysoké dividendě není volatilní (obvyklý denní rozsah max 1-2%). Nyní se cena jedné akcie pohybuje kolem 400 Kč a výplata dividendy se očekává ve výši 40 Kč na akcii, což dává vysoký dividendový výnos 10%. Na nákup těchto akcií bych použil 10% investiční částky, tedy asi 15 000 Kč, za které bych nakoupil 37 kusů akcií této společnosti. Tabulka 10 - Výplata dividend Telefónica O2

Rok 2000 2001 Hrubá 7,50 dividenda (kč) Zdroj: www.telefonica.com

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

57,50

17,00

-

45,00

50,00

50,00

50,00

Philip Morris ČR Philip Morris ČR je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v Česku. Do jeho portfolia patří značky Marlboro, L&M, Red & White, Philip Morris, Petra, Sparta a Start. Firma je členem skupiny Philip Morris International. I když jeho dividendový výnos nemá v posledních letech rostoucí tendenci, dividendovým výnosem okolo 10% je stále vhodným kandidátem pro naše portfolio. I když se v dnešní době rozjíždí celosvětová kampaň proti kouření, stále se zvyšují zisky této společnosti. Pro dlouhodobé investování ale bude lepší pozorně sledovat vývoj v této oblasti a nepřikládat této společnosti velký podíl v portfoliu. Cena jedné akcie se pohybuje okolo 8250 Kč a při investici kolem 20 000 Kč nakoupíme 2 kusy. Tabulka 11 - Výplata dividend Philip Morris CŘ

Rok 1999 2000 Hrubá dividenda 880 940 (kč) Zdroj: www.philipmorris.cz

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1240

1448

1575

1606

1112

600

880

560

780

Komerční Banka Komerční Banka zastupuje sektor bankovnictví. Komerční banka, a.s. je mateřská společnost Skupiny KB, která je tvořena devíti společnostmi. KB je také součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Komerční banka patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí další specializované služby, mezi které patří penzijní připojištění, 39

stavební spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry a pojištění, dostupné prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě.33 Komerční banka je stabilní společností s rostoucími zisky a stabilní výplatou dividend, která se i na příští rok odhaduje kolem 180 Kč. Dividendový výnos se pohybuje kolem 5%. Cena jedné akcie je nyní přibližně 3500 Kč a řadí se tedy spíše k těm dražším. V portfoliu bude mít asi 10% váhu, a tedy nakoupíme 4 ks za 14 000 Kč. Tabulka 12 - Výplata dividend Komerční Banky

Rok 2003 Dividenda na akcii 200,00 (Kč) Zdroj: www.kb.cz

2004

2005

2006

2007

2008

100,00

250,00

150,00

180,00

180,00

Akcie zahraničních společností Do zahraničních akcií bych investoval přibližně polovinu kapitálu, tedy nějakých 70 000 Kč, což nám po konverzi na dolary dělá 1125 USD. Ty bych podle zvolené strategie investoval do blue chip společností vyplácející buď vysokou, nebo alespoň pravidelně rostoucí dividendu. Takovýchto společností je poměrně hodně, ale měli bychom vybírat pouze na vyspělých trzích a to USA, Německo, Británie, Holandsko a Španělsko. Z ameriských akcií se nám nabízí světoznámé společnosti jako například McDonalds, které nakoupíme okolo 70 dolarů za akcii s dividendovým výnosem 3,3%, dále pak Coca-Cola, která je na tom velmi podobně. Pokud bychom chtěli společnost z jiného oboru tak se nabízí třeba Microsoft (IT) nebo PFIZER (farmaceutika). V Evropě jsou zajímavé především finanční instituce Santander bank nebo ING. Jednotlivý výběr je už na každém z nás, podle toho které společnosti a odvětví mají naši důvěru.

5.1.3 Doporučení pro investora s nízkým příjmem To, kolik máme finančních prostředků, samozřejmě hraje v investování do akcií svou roli. Investovat se dá i s malým obnosem, ale naše portfolio bude mít omezené možnosti a výnosy také nebudou nikterak zásadní. V podstatě si to můžeme představit na penězích uložených v bance. Kde při vkladu 10 000 Kč na jeden rok získáme přibližně 300 Kč. Rozdíl v investici do akcií by byl pro mnohé velmi malý, například zisk by činil 900 Kč. S takovými výnosy by asi málokdo riskoval případnou ztrátu. Riziko zde pro nás nevyváží možnost zisku o pár korun více. Proto zde platí více než u jiných investorů, že zvolená strategie by měla být dlouhodobá. U lidí s nízkým příjmem a omezenou možností investic, je nejlepší variantou využít akcií jako spořícího nástroje s možností pravidelného investování.

33

Internet. In kb.cz[online].DostupnénaWWW 40

Za osobu s nízkým příjmem považuji člověka s příjmem do 20 000 Kč měsíčně, který má naspořeno do 100 000 Kč. Takový člověk pokud je rozumný, bude s největší pravděpodobností konzervativní investor. Za takové finanční situace považuji za nerozumné snažit si vytvořit portfolio vlastními silami a vůbec zakládat si účet u brokera. Pokud chtějí takoví lidé okusit svět akcií a spekulací, doporučoval bych pouze demo účet, který je ideální na takové pokusy. Reálně by se ale měli zajímat o jednodušší způsoby. Doporučil bych dvě možnosti. Základy těchto možností souvisí s představami investora, na jak dlouho a za jakým účelem investovat. Pro mnohé méně majetné je tou hlavní motivací hromadění kapitálu, neboli spoření. Samozřejmě k investování do akcií použijeme pouze část svých úspor, doporučil bych dvě třetiny, tu druhou máme na spořících účtech a jsou nám k dispozici, kdykoliv bude potřeba. Pokud nemáme jasně daný cíl využití těchto peněz v budoucnu a jsme úplnými laiky ohledně akcií, nejjednodušší volbou budou otevřené akciové fondy. Ty nabízí většina bank a také mnoho investičních společností. Doporučit ale do kterého fondu investovat je podle mě vcelku zbytečné. Existuje mnoho fondů, každý zaměřený na něco jiného. Zde závisí především na investorových preferencích. Může volit mezi různými regiony či obory. Samozřejmě také podle minulé výkonnosti, ale to, jak mnozí ví, nám nezaručí výnosy budoucí. Nevýhodou jsou o něco vyšší poplatky. Nejvíce peněz zaplatíte za vstupní poplatek, který inkasuje správce fondu (investiční společnost) při nákupu podílových listů. Jeho výše činí u většiny akciových a derivátových fondů až 6 %. Za správu fondu si účtují investiční fondy další částku (zpravidla od 0,5 do 2 %). Poplatek je většinou strháván při každém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Tím se denně, případně jedenkrát týdně snižuje výnos podílníka. Investor tento odpočet nevidí, protože platba správního poplatku se sráží přímo z vypočítaného čistého obchodního jmění na podílový list. Konečně v úvahu přichází i výstupní poplatek. Ten na vás může čekat, pokud se rozhodnete z investičního fondu vystoupit. Přestože si drtivá většina fondů tento poplatek již neúčtuje, můžete se s ním setkat.34 Naopak výhodou, která podle mě zastiňuje nevýhody, je vysoká diverzifikace, které by šlo jen stěží dosáhnout s tak omezenými prostředky a také profesionální řízení fondu, což je pro člověka, který se o akcie nezajímá velká výhoda. Navíc mnoho fondů je smíšených, a tudíž je riziko sníženo díky jiným, více konzervativnějším finančním instrumentům. Fondy jsou dobrou volbou i z hlediska vysoké likvidity, tudíž pokud nastane nutnost prodeje, lze jej uskutečnit velmi snadno. Druhou variantou jsou také investice do fondů, ale s horizontem na mnoho let. Pokud se rozhodneme zajistit se sami na stáří nebo začít spořit narozenému dítěti, aby měl ve svých 18 letech již nějakou finanční jistotu, nabízejí se nám fondy životního cyklu. Na investování do fondů životního cyklu vám stačí pár stokorun měsíčně. Jejich hlavní předností je potencionální dlouhodobá výnosnost, jež je oproti jiným produktům dlouhodobého spoření vyšší. Fondy životního cyklu jsou flexibilní a transparentní. Fondy se klasifikují podle doby, na kterou jsou určeny a dále podle poměru konzervativní a dynamické složky. Konzervativnější investor může snížit riziko výběrem správné investiční strategie. Klient má dvě základní možnosti. První variantou je, že si sám vybere přímo konkrétní fondy, do kterých bude pravidelně investovat. Tato varianta je vhodná pro ty, kteří mají základní přehled o kapitálových trzích. Druhou možností je vybrat si základní strategii 34

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/fondy/poplatky/ 41

předdefinovanou investiční společností, jež poté zcela bez účasti klienta tuto strategii řídí. Ani zde však nepřijdete zcela o možnost změny v programu a obvykle není ani problém částečně zasáhnout do investiční strategie. Poplatky se pohybují do pěti procent z jednotlivých investic či do 3,5 procenta z celkové investice v případě předplacení poplatku na celou dobu trvání investování. Můžete si tedy vybrat, zda poplatek zaplatíte při každé měsíční investici nebo zda si poplatek předplatíte a začnete tak ihned zhodnocovat vklady. Předplacený poplatek je sice nižší, ale nevýhodou je, že v případě předčasného ukončení programu vám jej nikdo nevrátí. V současnosti nejprodávanějšími programy pravidelného investování jsou Horizont Invest od společnosti Conseq a Rentier Invest od společnosti Pioneer Investments.35Tyto programy zajistí investorovi postupné snižování rizika s ohledem na blížící se konec investičního horizontu, kdy se postupně vložené finanční prostředky přesunují z více rizikových aktiv do méně rizikových, tedy postupný přesun z dynamických do konzervativních složek.

5.1.4 Doporučení pro investora s vysokým příjmem I když je investování do akcií přístupné pro všechny, stále jsou ve velké výhodě lidé finančně dobře zabezpečeni. Čím více máme dostupných finančních prostředků, tím více možností se nám na kapitálových trzích otevírá. Můžeme si dovolit více riskovat, pokud investujeme rozumně, neměla by nás případná ztráta výrazněji zasáhnout. To nám dává také větší prostor pro spekulace, proto můžeme aktivněji spravovat naše portfolio a uskutečňovat více obchodů. Movitý investor udělá nejlépe, pokud se bude snažit investovat individuálně, tedy podle svého uvážení. Předpokladem je zájem investora a neustále sledování možných příležitostí. Také by měl umět používat základní nástroje analýzy akcií jako fundamentální a technická analýza. Takovýto člověk by si měl vybrat svého brokera podle svých preferencí. Portfolio by se mělo skládat z několika základních složek. I zde platí, že by investor neměl investovat všechny disponibilní prostředky, ale nechat si část v likvidní formě na spořících účtech. Další část by měla jít do investic nezávislých na vývoji akciového trhu, jakými jsou investice do komodit či nemovitostí. Investice do komodit mohou být zajímavé, ale z důvodu spíše spekulativního rázu bych je nedoporučoval. Zajímavější variantou může být nemovitostní fond, kde se průměrný výnos pohybuje kolem 5% p.a. Samozřejmostí by měla být i dluhopisová složka, která ale u investora s vysokou tolerancí k riziku bude malá. Blíže se podíváme na akciovou část, která by ale podle mého názoru neměla přesáhnout 50% z celkového portfolia. První dimenze struktury akciového portfolia je regionální. S postupující globalizací může mít geografická diverzifikace sice menší význam, přesto má své opodstatnění. Zejména v rozložení akcií mezi vyspělé a rozvíjející se trhy. Vyspělé trhy (USA, západní Evropa, Japonsko a Austrálie) by měly tvořit většinu portfolia. Jejich vývoj bývá stabilnější. Kromě nižší volatility nabízí vyspělé trhy také vyšší dividendy36. Naproti tomu více volatilní 35

http://www.e15.cz/relax/osobni-finance/zaciname-investovat-do-fondu-zivotniho-cyklu Internet http://finance.idnes.cz/investovat-do-akcii-je-mozne-mnoha-zpusoby-f2r/inv.asp?c=A070503_144931_fi_osobni_amr 42 36

emerging markets by měly být pouze doplňkem akciové složky portfolia. BRIC státy jsou přitažlivé hlavně kvůli jejich potenciálnímu vysokému růstu a předpovědi velikého rozvoje. Proto jsou tyto akcie příznivé spíše ke spekulacím, ale v rozumné míře by neměli chybět i v dlouhodobém portfoliu. Konkrétní rozložení akciové složky podle regionů závisí především na výši kapitálu. Má-li investor dostatek prostředků, může do portfolia zahrnovat přímo konkrétní akciové trhy a spekulovat na jejich lepší vývoj oproti jiným. Kromě geografické diverzifikace má veliké opodstatnění také strukturování akcií podle hospodářských sektorů. Hospodářství se totiž nikdy nevyvíjí rovnoměrně napříč všemi sektory. Existují teorie, podle kterých se daří jednotlivým sektorům v závislosti na hospodářském cyklu a na tržním trendu. U pasivního portfolia, kde je cílem na začátku zainvestovat a posléze pouze udržovat stabilní poměr aktiv, doporučuji rovnoměrně rozložit celé portfolio a mírně převažovat sektory, které nejsou tolik závislé na hospodářském cyklu. Takovými jsou například zdravotnictví nebo potravinářský průmysl, ze známých titulů lze uvést jako příklad Philip Morris, jakožto zástupce tabákového průmyslu. Naproti tomu stojí velmi cyklicky vázané sektory, jako např. automobilový nebo stavební. Osobně vidím veliký potenciál v odvětvích biotechnologie, nanotechnologie a software. Jako čistě spekulativní se dají do portfolia zahrnout úzká odvětví jako zpracování pitné vody, ochrana dat apod. Akciovou složku je dále dobré strukturovat podle tržní kapitalizace firem. Velké a zavedené firmy s pravidelně vyplácenými dividendami, tzv. blue chips akcie, vykazují stabilnější vývoj a značnou likviditu. Menší firmy se zase mohou těšit vyšším výnosům v době akciového boomu. Záleží na investorovu toleranci k riziku a investičnímu horizontu. Pokud bude chtít investor v průběhu 5 let dosáhnout vysokého zhodnocení investovaných prostředků, pak je třeba zvolit růstovou strategii a vsázet spíše na menší firmy v perspektivních odvětvích, naopak pokud investiční horizont přesáhne 10 let, stává se přitažlivější výnosová strategie, která v sobě nese menší riziko a potenciál stabilního příjmu z dividend. Abychom dosáhli kýženého efektu, kdy se snažíme naše portfolio sestavit a spravovat tak, abychom dosáhli co největších výnosů s co nejnižším rizikem, je třeba pečlivě vybírat jednotlivé akciové tituly a jejich počet. Ideální počet se pohybuje někde mezi 10-20 tituly. Máme tak zajištěnou dostatečnou likviditu, a zároveň nemáme portfolio předimenzované, což by nám ubíralo výkonnost portfolia a také by to ztěžovalo naši schopnost podrobně sledovat jednotlivé tituly.

43

Závěr Tato práce je určena především lidem, kteří se buď nikdy nad akciemi nezamýšleli, mají pouze zkreslené informace nebo se akciím a investováním do nich záměrně vyhýbali, především z důvodů obav o své úspory. Jenže jak vyplívá z předchozího textu, je zásadní rozdíl mezi spekulacemi a investováním. Spekulace je spíše forma zábavy, ve které se točí spousta peněz. Je to jiná forma hazardu, která je pro mnohé lidi, kteří si svých peněz váží, složitá, nezajímavá a nebezpečná. Moje přesvědčení a rada, ale vychází z úplně jiné myšlenky, a tou je dlouhodobý růst akciových trhů a zisky z dividend. Není třeba být odborníkem, tato možnost je tu pro všechny stejná. Stačí se držet základních pravidel a věřit ve svoje rozhodnutí. Psychika hraje v investování velkou roli a bez důvěry v tento systém, není možné být investorem. Stejně tak jako nepůjčíme peníze člověku, kterému nevěříme, že nám je vrátí, také při investování bychom neměli vkládat své peníze do akcií, pokud jim nevěříme. Investování je především o přístupu. O úspěchu rozhoduje výběr akciového titulu, do kterého chceme investovat a načasování, kdy chceme obchod uskutečnit. S výběrem je spojena potřeba informací. Je na každém, jak s dostupnými informacemi naloží a pro co se rozhodne. Každopádně stejně tak jako je důležitý výběr jednotlivého akciového titulu, musíme věnovat stejné úsilí a péči našemu portfoliu jako celku. Při správně zvolené strategii spojené s dobrým výběrem akcií je veliká pravděpodobnost dosažení předsevzatých cílů. Vždy je na nás jak velkou míru rizika budeme chtít podstoupit a s jakým výnosem se spokojíme Stále si investování do akcií spojuji se zajištěním na stáří. To je podle mě ideální přístup. Pokud k tomu přistoupíme jako celoživotní spoření a nebudeme se zajímat o každodenní vývoj, ale budeme to brát stejně jako koupi nemovitosti nebo starožitností, budou akcie dobrou volbou pro uchování hodnoty našich peněz a při dobrém vývoji i prostředkem na jejich množení. Samozřejmě základem je dobře sestavené portfolio a akcie tvoří pouze jednu 44

z jeho částí, ale část velmi důležitou. Investování by mělo být nedílnou součástí života lidí, kteří disponují alespoň nějakým majetkem, na kterém nezávisí jejich existence. Jak přesně investovat je na každém z nás. Nemůžeme s určitostí tvrdit, že něco je špatné anebo naopak dobré. Každému může vyhovovat něco jiného a může věřit rozdílným odvětvím. Každopádně tou nejdůležitější zásadou při investování do akcií je nevěřit nikdy jen omezené skupině nebo jednomu směru. Stejně jako spotřebitel má své preference i investorovi je bližší nějaké odvětví nebo region, ale vždy bychom měli naše portfolio správně diverzifikovat a minimalizovat tak případné propady jednotlivých trhů. Věcí, která již má velký dopad jsou velké poklesy akciových trhů, založené na hospodářské krizi, ty jsou ale spíše výjimečné. V těchto chvílích je třeba zvýšit pozornost a možná se uchýlit i k nějakým opatřením. Zde může větší aktivita pomoci tyto krize překonat, jinak ale doporučuji být spíše pasivním investorem, protože ve světě obchodů s akciemi příliš aktivity spíše škodí, než pomáhá. S větší aktivitou jsou spojené i větší náklady a z investora se stává spíše spekulant a tím pádem také hráč. Většina lidí najde zájem o investování až v polovině života, objeví přednosti vlastnictví akcií a přejí si vědět o tom už dříve. Je dobré se řídit pravidlem: "úspory = investice". Z dlouhodobého hlediska váš budoucí blahobyt záleží na tom, kolik peněz ze mzdy necháte za vás pracovat, když je investujete. Nejlepší je začít s akciemi už za mlada, protože čím více máte času pro růst investic, tím větší bude vaše jmění. Jestliže začnete s investováním včas, dosáhnete okamžiku, kdy vás investované peníze uživí už léta daleko před důchodem. Investujte do akcií jen ty peníze z úspor, které nebudete příští dny, ani roky potřebovat rychle zpátky. Pak nemusíte nikdy akcie prodávat, když budou zrovna dole během nějaké korekce. Nejlepší forma volby akcií je vlastní zkoumání vlastností podniku a vlastností akcií. Sami si zjistěte, zda zisk firmy (a u nekonečné investice i tržba, vlastní majetek, cash flow a dividenda) roste. Kdo kupuje akcie s dividendou na stálo, ten nemusí mít starosti o peníze, ani když jedna akcie během korekce spadne o 30 %. Nemá význam kontrolovat grafy a na počátku pádu akcie prodávat bez uspokojivého výnosu. Solidní dividendové blue chips mohou spadnout každou dekádu až o třetinu a pak se vrátí zase zpátky a ještě porostou do plusu. Zde jde především o jejich dividendy na stálo jako důchod. Hlavní přínos této práce by měl být ve schopnosti přesvědčit čtenáře, že svět akcií a investování do nich není výsadou omezené skupiny lidí a institucí. Investovat do akcií lze i při velmi malém riziku. Ale nikdy to nebude úplně bezrizikové. Pokud si svědomitě plánujeme naši budoucnost a zajímáme se o finanční stránku života, neměli by být pro nás akcie neznámou oblastí, právě naopak měli by být základním kamenem našeho dlouhodobého plánu.

45

Seznam použité literatury \ [1] VESELÁ Jitka., Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, 704s., ISBN 978-80-7357-297-6 [2] SHARPE W.F., ALEXANDER G.J.: Investice, Praha, VICTORIA, 1994, 810 s., ISBN 80-58605-47-3 [3] PIVRNEC Jiří. Dnes akcionářem, zítra boháčem, Praha, Grada 1993,112 s., ISBN 807169-042-2 [4] HLADÍK René. Trhy cenných papírů : určeno studentům bakalářského studia ekonomických fakult a všem zájemcům o akcie, dluhopisy a burzu. Ústí nad Labem, Reneco, 2003, 99 s., ISBN 80-86563-06-5 [5] KOHOUT Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. přeprac a rozš. vyd. Praha, Grada, 2008, 297 s. ISBN 978-80-247-2559-8 [6] JÍLEK Josef. Akciové trhy a investování, Praha, Grada, 2009, 656 s., ISBN 978-80-2472963-3 [7] GLADIŠ Daniel, Naučte se investovat, GRADA, 2004, 156 s. ISBN 80-247-0709-8 [8] GRAHAM Benjamin. Inteligentní investor, GRADA, 2007, 503 s. ISBN 978-80-2471792-0 [9] Internet. In FinExpert.cz-Osobní finance [online]. [cit. 06.06.2009]. Dostupné na WWW: <www.finexpert.cz > [10] Internet. In Peníze.cz [online]. [cit. 07.06.2009]. Dostupné na WWW < http://www.penize.cz > [11] Internet. In Škola investování – akcie.miras.cz [online]. [cit. 07.06.2009]. Dostupné na WWW < http://www.miras.cz > [12] Internet. In Finance.cz [online]. [cit. 10.06.2009]. Dostupné na WWW [13] Internet. In ihned.cz: [online]. Dostupné na WWW: < http://finweb.ihned.cz/c138065270-prazska-burza-zridi-centralni-depozitar-vsech-cennych-papiru-v-cesku> 46

[14] Internet. In stacho.cz: [online]. Dostupné na WWW: [15] Internet. In cez.cz [online]. [cit. 20.10.2009]. Dostupné na WWW [16] Internet.Ininvestice.own.cz[online].DostupnénaWWW: [17] Internet.Inwww.akcie.cz:[online].DostupnénaWWW:< http://www.akcie.cz/radceinvestora/investice-zaklady/dividendy > [18] Internet. In Atlantik.cz [online]. Dostupné na WWW <www.atlantik.cz> [19] Internet. In patria-direct.cz [online]. Dostupné na WWW www.patria-direct.cz [20] Internet. In fio.cz [online]. Dostupné na WWW <www.fio.cz> [21] Internet.Inbrokerjet.ecetra.com[online].DostupnénaWWW<www.brokerjet.ecetra.com [22] Internet. In unicreditbank.cz [online]. Dostupné na WWW <www.unicreditbank.cz> [23] Internet. In akcie.cz [online]. Dostupné na WWW < http://www.akcie.cz/radceinvestora/investice-zaklady/investicni-strategie/> [24] Internet. In bcpp.cz [online]. Dostupné na WWW < http://www.bcpp.cz/Cennepapiry/Detail.aspx?isin=CZ0005112300#OL> [25] Internet. In kb.cz[online]. Dostupné na WWW [26] Internet. In cez.cz [online]. Dostupné na WWW <www.cez.cz> [27] Internet. In telefonica.com [online]. Dostupné na WWW <www.telefonica.com> [28] Internet. In philipmorris.cz [online]. Dostupné na WWW <www.philipmorris.cz>

47

Seznam obrázků a tabulek Obrázek č. 1: Investiční trojúhelník……... ………………………………………………14 Obrázek č. 2: Vývoj akciového indexu.....……………………………………….……….22 Tabulka č. 1: Poplatky Atlantik…………………………………………………..……....28 Tabulka č. 2: Poplatky Fio…………………………………………………………....…..29 Tabulka č. 3: Poplatky Patria……………………………...…………………….………..30 Tabulka č. 4: Poplatky Brokerjet…………………………………………………….…...30 Tabulka č. 5: Poplatky UniCredit………………………………………………………...31 Tabulka č. 6: Výplata dividend společnosti ČEZ………………………………………...38 Tabulka č. 7: Výplata dividend společnosti Telefónica O2………………………………39 Tabulka č. 8: Výplata dividend společnosti Philip Morris ČR…………………………...39 Tabulka č. 9: Výplata dividend společnosti Komerční banka……………………………40

48