k 15.06.2010
Investiční profil Běloruska Pro vstup zahraničních investic do Běloruska hovoří příznivá geografická poloha (tranzit směrem na Východ), levná a kvalifikovaná pracovní síla a ve srovnání s ostatními zeměmi SNS poměrně dobře rozvinutá infrastruktura, která je udržována na přijatelné úrovni především v Minsku a dalších důležitých městech (Brest, Gomel, Grodno, Vitebsk, Mogilev). Nesporným kladem jsou rovněž odbytové možnosti, kdy má Bělorusko díky sjednané dohodě o celní unii s Ruskou federací 1 relativně volný přístup na 140 mil. ruský trh, přičemž aktuálně probíhá proces vytváření celní unie s Ruskou Federací a Kazachstánem 2, která předpokládá unifikaci tarifních 3 i netarifních opatření 4. Bělorusko není členem Světové obchodní organizace (WTO) 5. Jde o zemi s direktivně řízenou ekonomikou kde je uplatňována poměrně široká ochrana domácího trhu 6. Soukromé podnikání jako takové omezováno není, fakticky je ovšem díky mnoha administrativním restrikcím (licence 7, cenotvorba 8, kontroly 9) podnikatelské prostředí
1
Nejedná se o celní unii v pravém slova smyslu. Její funkčnost je „rukojmím“ kolísavé úrovně vzájemných vztahů obou zemí. 2 Dohoda o celní unii mezi RF, Běloruskem a Kazachstánem byla podepsána 27. listopadu 2009. S platností od 1. ledna 2010 byl pro všechny tři země zaveden Jednotný celní tarif (zcela nejsou dořešeny celní sazby u cca 400 citlivých položek, na kterých se strany doposud nedohodly a jejichž výše by měla být vyřešena v průběhu 1. pololetí). Od 1. července 2010 by měl na území těchto zemí vzniknout Jednotný celní prostor. Současně by měla být odstraněna celní kontrola na bělorusko-ruské hranici a o rok později na rusko-kazachstánské. Od 1. ledna 2012 by na území těchto států měl být vytvořen Jednotný hospodářský prostor. 3 Rozhodování o výši celních sazeb bylo přeneseno na nadnárodní úroveň, a to Výbor Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruské federace. Legislativně problematiku upravuje přijatý akt "O jednotné celně-tarifní regulaci celní unie BY, KZ a RF" č. 130 ze dne 27.11.2009. Přehled tarifních opatření Celní unie. 4 Netarifní opatření Celní unie upravuje dokument č. 132 "O jednotné netarifní regulaci celní unie BY, KZ a RF" ze dne 27.11.2009. Přehled netarifních opatření Celní unie. 5 Od roku 1993 vede Bělorusko s WTO přístupová jednání, která však v roce 2005 ustrnula na mrtvém bodě. S předpokládaným vznikem celní unie mezi Běloruskem, RF a Kazachstánem se dá očekávat obnovení rozhovorů. 6 Právní rámec státní regulace zahraničního obchodu upravuje zákon č. 347-3 „O státní regulaci zahraničně obchodní činnosti“ ze dne 25.11.2004. 7 Typy hospodářské činnosti jsou utvrzeny usnesením Státního výboru standardizace Běloruska č. 65 ze dne 28.12.2006. Přehled činností, pro které je vyžadována licence, stejně jako přehled státních orgánů vydávajících licence jsou uvedeny v dekretu prezidenta republiky č. 17 „O licencování oddělených typů činností“ ze dne 14.07.2003. V současné době podléhá licenci 53 typů činnosti. 8 29.10.2009 vstoupilo v platnost usnesení Ministerstva ekonomiky č. 141 ze dne 19.08.2009, kterým dochází k řadě změn pokud jde o pravidla formování cen. To předpokládá odstranění omezení na cenotvorbu v maloobchodě (mimo 50 skupin zboží sociálního významu) a u importních výrobků, pokud ty jsou určeny k prodeji v obchodech. U velkoobchodů (mimo zemědělské produkce) platí maximální marže na zboží ve výši 20% (bez ohledu na množství prostředníků). Pro dovážené výrobky směřující do závodů zůstala zachována marže ve výši max. 30%. 9 Výnos prezidenta č. 510 ze dne 16.10.2009 „O zdokonalení kontrolní (dohlížitelské) činnosti v Bělorusku“ má změnit dosavadní praxi (tedy kdokoliv kdykoliv) kontroly podniků daňovými i dalšími (sanitárními, požárními, na které připadalo 70% všech kontrol) orgány státní správy. Výnos obsahuje přehled všech oprávněných orgánů ke kontrole, včetně rozsahu jejich dohledu; zakazuje kontrolu nově vzniklých podnikatelských subjektů na 2 roky od momentu registrace; rozděluje podnikatelské subjekty do 3 rizikových skupin (v závislosti na potenciální nebezpečnosti pro stát, zařazení bude známo pouze daňovému orgánu a podniku), s tím, že podniky v nejrizikovější skupině budou kontrolovány max. 1x ročně, ve středně rizikové max. 1x za 3 roky, nejméně rizikové podniky max. 1x za 5 let. Opět však zde existuje výjimka pro republikové orgány nařídit neplánovanou
v Bělorusku hluboko pod standardy zemí EU. Nejvíce je kritizován současný daňový systém, podmínky pro získávání mezinárodních úvěrů nebo nižší míra otevřenosti zahraničního obchodu, respektive dovozu zboží do Běloruska. V posledních dvou letech však došlo k určitému změkčení a uvolnění pravidel. Tak například v březnu 2008 byl zrušen institut tzv. zlaté akcie, který umožňoval státním orgánům vetovat důležitá rozhodnutí ve všech podnicích, kde vlastnil byť jen minimální podíl. Dále jsou postupně odstraňovány překážky obchodování s cennými papíry, kdy byla mimo jiné snížena sazba daně z příjmu právnických osob z výnosů z cenných papírů na 24% (12% pro FO) z původních 40% (15%). Došlo také ke zjednodušení postupu při registraci a rušení podnikatelských subjektů přechodem z povolovacího režimu na režim ohlašovací 10 nebo ke zlepšení postupu při poskytování 11 a prodeji pozemků 12. Od ledna 2010 vstoupily v platnost některé změny v daňovém kodexu 13, které měly snížit daňovou zátěž podnikatelských subjektů. Bělorusko od roku 2000 zaznamenávalo stabilní hospodářský růst, který byl z velké části tažen exportem do zemí SNS a EU a dále dotační politikou RF v oblasti energetických surovin 14. Od druhé poloviny 2008 je však patrné postupné zpomalení, které akcelerovalo s nastupující ekonomickou krizí, a podtrhlo některé neduhy běloruské ekonomiky 15. Ačkoliv kontrolu, pokud existuje podezření na správní delikt. Čl. 19 výnosu navíc dává kontrolním orgánům právo při zjištění hrubého narušení iniciovat likvidaci právnické osoby či pozastavení činnosti živnostníka. 10 Doba registrace je zkrácena z 20 na 5 dní. Byly sníženy (2x) požadavky na základní kapitál právnických osob a subsidiární odpovědnost společníků s ručením omezeným. Při likvidaci právnických osob nebo přerušení živnosti je zaváděna praxe „jednoho okna“, kdy je registrační orgán ve spojení s dalšími státními orgány. V roce 2010 má být zavedena prostřednictvím internetu elektronická registrace nebo likvidace podnikatelských subjektů s následujícím přenosem informací do Jediného státního rejstříku, který by měl být veřejně přístupný. 11 Poskytování pozemků do užívání ve vlastnictví státu je v pravomoci Státního výboru pro majetek Republiky Bělorusko (Goskomimušestvo) a jeho oblastních podvýborů. 12 1. března 2010 prezident Běloruska podepsal nařízení č. 93, kterým byla potvrzena výstavba multifunkčního centra v Minsku. Na této události je významné především to, že se jedná o historicky vůbec první případ předání pozemku do osobního vlastnictví soukromému subjektu, přičemž se zahraničním kapitálem (Omán). Ačkoliv legislativa tuto možnost dříve připouštěla, reálně se tak stalo až nyní. 13 K největším změnám patří zvýšení sazby DPH z 18 na 20%. Současně byly zrušeny poplatky do státního fondu na podporu zemědělské produkce, daň z prodeje, která se aplikuje v maloobchodním prodeji, daň na pořízení motorových vozidel, místní poplatky za parkování dopravních prostředků. Dále by mělo dojít k zjednodušení mechanismu zúčtovávání nákladů do ceny výroby, urychlení procesu vratky DPH u 0% sazeb (vývoz zboží, naložení, expedice spojená s vývozem zboží, dopravní služby spojené s vývozem a tranzitem, vývoz služeb a prací z dodaných surovin a materiálů) do 5 dní (doposud se úřady vyhýbaly vracení DPH v hotovosti a raději podobné nároky započítávaly při vzniku budoucí daňové povinnosti. Spolu s častým měněním pravidel a požadováním nejrůznějších potvrzení a výpisů to znamenalo, že podnikatel získával své peníze zpět velmi problematicky), podpoře zahraničních právnických osob snížením daně na dividendy z vkladu do základního kapitálu společností registrovaných v Bělorusku, a to ze současných 15% na 12% (v případě renegociace Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, se předpokládá nižší zdanění příjmů z dividend pro české subjekty na 5%). 14 Bělorusko zpracovávalo ve svých petrochemických závodech ruskou ropu dodávanou za podstatně nižší než tržní ceny, které v podobě ropných produktů prodává do Evropy za ceny tržní. Od ledna 2010 však RF přehodnotila subvenční politiku vůči Bělorusku a dodávky ropy za zvýhodněné ceny byly zachovány pouze pro vnitřní trh. Na ostatní ropu i ropné produkty byla uvalena 100% exportní cla, což negativně ovlivňuje současný petrochemický průmysl Běloruska a příjmy do státního rozpočtu země. 15 V obchodní bilanci převažují výrobky s nižší přidanou hodnotu. Vývoz nerostných surovin dosahuje téměř 40% podílu. Státní protekcionismus dále zhoršuje konkurenceschopnost běloruské výroby. Růst skladových zásob se nedaří zastavit a každý pátý průmyslový podnik je ztrátový. Svůj podíl na tom má vysoká opotřebovanost základních výrobních fondů, jejímž důsledkem je klesající rentabilita a efektivita výrobních podniků. Dalším problémem je dlouhodobý nedostatek devizových rezerv, které Bělorusku citelně chybějí
HDP Běloruska vykázalo statistický růst o 0,2% oproti roku 2008 díky výrobě na sklad a úvěrování ekonomiky na dluh.
16
, stalo se tak především
Bělorusko má eminentní zájem na přílivu zahraničních investic (ZI). V roce 2009 se příliv ZI do běloruské ekonomiky zvýšil o 42% oproti předcházejícímu roku a dosáhl hodnoty 9 303,7 mil. USD. Přímé zahraniční investice (PZI) se na celkovém objemu podílely 48,1%. K nejvýznamnějším investorům náležely Ruská federace (4026,5 mil. USD, tedy 82,5% všech PZI), dále Švýcarsko (353,1 mil. USD), Kypr (102 mil. USD) a Německo (51,6 mil. USD). Přímé zahraniční investice do Běloruska v mil. USD (2004-6/2009) 2004 862,6
Celkem
2005 451,3
2006 748,6
2007 1 313,5
2008 2 279,8
2009 4 821
Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska
Přímé zahraniční investice do Běloruska dle odvětví v mil. USD (2007-2008) Odvětví ekonomiky Celkem Průmysl Zemědělství Doprava Spoje Stavebnictví Obchod a veřejné Materiálně technické Maloobchod Bytové a komunální
Objem 1 313,5 227,1 21,7 86,6 147,1 25,1 73,4 1,4 623,6 1,7
2007 Podíl v % 100,0 17,3 1,6 6,6 11,2 1,9 5,6 0,1 47,5 0,1
Objem 2 279,8 430,5 21,9 96,1 183,7 37,6 178,4 9,6 1 234 3,3
2008 Podíl v % 100 18,9 1,0 4,2 8,1 1,6 7,8 0,4 54,1 0,1
1-6/2009 Objem Podíl v % 2 477,5 100 86,5 10,6 1 735,3 7,7 10,5 294,4 7,8 230,8 0,6
Agentura Standard & Poor`s potvrdila v květnu 2010 rating „B+" pro dlouhodobé závazky Běloruska v zahraniční měně, „B" pro krátkodobé závazky Běloruska v zahraniční měně s výhledem negativní.
Legislativa Bělorusko je od roku 1992 signatářem Mezinárodní konvence o urovnávání investičních sporů (ICSID), případné spory zahraničního investora vůči státu lze proto řešit v rámci této instituce.
K nejdůležitějším zákonům z hlediska zahraničních investic náleží:
právě nyní v době probíhající krize (díky úvěrům MMF a dalších organizací se situaci podařilo pro rok 2009 stabilizovat). Díky propadům v exportu se běloruské státní podniky ocitají v platební neschopnosti a velmi obtížně získávají od podkapitalizovaných běloruských bank potřebnou hotovost na krytí provozních nákladů (v roce 2009 nařízením Národní banky Běloruska byly komerční banky nuceny zvýšit vlastní kapitál na 25 mil. EUR. Národní banka Běloruska rovněž vypomáhala se zlepšením likvidity běloruských státních bank. Pozitivní roli sehrála privatizace některých bank. Problémy se objevily rovněž v dodavatelsko odběratelských vztazích. S uvedeným souvisí i nařízení Běloruské národní banky (BNB) č. 165 "O zúčtování zahraničních kontraktů, předpokládající dovoz" ze dne 11.11.2008, které zakazuje běloruským dovozcům zálohové platby a povoluje úhradu zboží zahraničnímu exportérovi až po jeho dodání. Alternativní možností je využití akreditivů. Opatření se netýká úhrady zboží původem z RF. 16 V dolarovém vyjádření šlo však (díky devalvaci v lednu 2009) fakticky o pokles HDP ve výši 18%.
Investiční kodex Běloruské republiky Tento kodex upravuje formy podnikání a další náležitosti investic, včetně zahraničních, a to založením právnické osoby, získáním nemovitosti nebo práva k nemovitosti, podíly v základním kapitálu právnické osoby 17, získáním cenných papírů 18 , práv duševního vlastnictví nebo koncesí na užití přírodních surovin.
Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 929 z 22.07.1997 „O režimu založení a činnosti zastoupení zahraničních organizací v Bělorusku“ Podle tohoto nařízení "zastoupení" není právnickou osobou a rozhodnutí k založení těchto subjektů vydává MZV Běloruska na dobu 3 let s možností prodloužení o další 3 roky. V obchodních organizacích se zahraničním kapitálem se upravují pracovní vztahy kolektivní dohodou a pracovními smlouvami. Valutová mzda zahraničních pracovníků může být převáděna do zahraničí. Sociální pojištění a zabezpečení pracovníků (s výjimkou důchodového zabezpečení zahraničních občanů) se upravuje v souladu s normami běloruské legislativy.
Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko z 16.09.2002 č. 1258 „O úpravě pracovní a podnikatelské činnosti cizinců a osob bez občanství, dočasně žijících na území Republiky Bělorusko“ Tento právní předpis upravuje kompetence běloruských orgánů ve věcech vydání povolení pro cizí státní příslušníky a osoby bez státní příslušnosti. Vykonávat podnikatelskou činnost na území Běloruska nebo působit coby zaměstnanec je možné na základě povolení vydaného příslušným oddělením migrační politiky útvaru Hlavní administrace vedení vnitřních věcí Minského městského nebo příslušných administrací oblastních výkonných výborů 19 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věci. Vydání takového povolení je zpoplatněno. Výše poplatku je stanovena zvláštním právním předpisem.
Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996)
Dohoda mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 14.10.1996)
Formy podnikání Za obchodní společnosti se zahraniční účastí (investicemi) se považují takové podniky, kde zahraniční investor vložil do základního kapitálu společnosti nejméně 20 000 USD. Pro účely registrace 20 se všechny obchodní společnosti se zahraniční účastí člení na smíšené obchodní 17
Pokud by šlo o akvizici státního majetku, pak je bezpodmínečně zapotřebí souhlas příslušného státního orgánu. 18 Úřadem, který je příslušný k dohledu nad trhem cenných papírů je Ministerstvo financí Běloruské republiky. 19 Главное управление внутренних дел Минского горисполкома (облисполкомов). 20 Registraci obchodních organizací se zahraniční účastí (investicemi) provádí Minský městský výkonný výbor a jednotlivé oblastní výkonné výbory, mimo obchodních organizací se zájmem podnikat na území Svobodných ekonomických zón. Registraci v SEZ provádí administrace těchto zón. V případě bank a nebankovních úvěrově-
společnosti (právnická osoba, základní kapitál je tvořen podíly zahraničního investora a běloruských fyzických a/nebo právnických osob) nebo zahraniční obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je ze 100% tvořen zahraničními investicemi).
Organizačně podnikání může nabývat následujících forem: Akciová společnost – nejrozšířenější forma podnikání u kapitálově náročných ekonomických aktivit. Rozlišuje se forma uzavřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie pouze se souhlasem ostatních akcionářů a/nebo jen omezenému okruhu osob a otevřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie volně. K založení a.s. je třeba vždy minimálně dvou akcionářů, uzavřená akciová společnost může mít maximálně padesát akcionářů, u otevřené akciové společnosti toto omezení neplatí. Společnost s ručením omezeným – právnická osoba, jejíž kapitál a závazky jsou omezeny výší podílu společníků. Opět je třeba nejméně dvou a maximálně padesáti společníků k založení této formy společnosti. Unitární podnik – osoba založená za účelem dosažení zisku, která nemá vlastnické právo k majetku svěřeného jí k hospodaření. Majetek unitárního podniku je nedělitelný, výši základního kapitálu stanoví sám zaměstnavatel. Mezi další možné formy právnických osob patří komanditní společnost a společnost s ručením dodatečným. Tyto formy organizace podnikání ale nejsou příliš často využívané. Zahraniční společnosti mohou také na dobu až 3 let otevírat svá obchodní zastoupení a filiálky, přičemž ty nemají právní subjektivitu a provádí činnost jménem a z pověření jimi reprezentované organizace.
Investiční a daňové pobídky Při realizaci investičních projektů mimořádného významu pro státní hospodářství může být mezi zahraničním investorem a Běloruskou republikou uzavřena investiční smlouva 21, jejíž finančních společností provádí registraci Národní banka Běloruska, pojišťovny registruje Ministerstvo financí Běloruska. Před podáním návrhu na zápis obchodní společnosti je třeba: - potvrdit s registračním orgánem název obchodní společnosti; - stanovit místo budoucího sídla společnosti (obdržet potvrzení vlastníka nemovitosti); - přijmout (písemně) rozhodnutí o založení obchodní společnosti, připravit zakladatelské listiny (originál nebo notářsky ověřené kopie) a další dokumenty (výpis z obchodního rejstříku v ČR s notářsky ověřeným překladem u právnických osob, kopie a překlad pasu v případě fyzických osob); - vytvořit základní kapitál společnosti (otevřít dočasně bankovní účet nebo provést znalecké ocenění nepeněžních vkladů); - zaplatit registrační poplatek ve výši cca 60,- EUR. 21 V případě sjednávání investiční smlouvy, je více než doporučeno, aby se preference a výhody vztahovaly především na společnost zahraničního investora, která je (bude) v Bělorusku registrována. V platnost vstoupil dekret prezidenta č. 10 z 06.08.2009 „O vytvoření doplňujících podmínek pro investiční činnost v Bělorusku“. Ten vyžaduje od zahraniční společnosti, která chce v Bělorusku realizovat investiční projekt a získat výhody uzavřením investiční smlouvy s běloruským státem, založit v zemi podnik (rezident), jenž se stane příjemcem těchto výhod. Zajímavým se jeví fakt, že dekret neustanovuje min. objem investic pro získání výhod (dříve platilo min. 5 mil. USD). Nařízením Rady ministrů č. 538 ze dne 09.04.2010 má jednání s potenciálními investory, kteří chtějí sjednat investiční dohodu, proběhnout do 3 dnů od jejich oslovení státních orgánů. Následně v průběhu 2 dní má být vyhotoven protokol se záznamem o jednání s uvedením povinností
součástí mohou být individuální pobídky (úlevy) konkrétnímu projektu. Tato podpora je následně potvrzena přijetím normativního právního aktu a zaručena po celou dobu účinnosti investiční smlouvy. Ke stimulujícím faktorům získávání zahraničních investic patří daňové a některé další úlevy poskytované investorům působícím v rámci Svobodných ekonomických zón (SEZ) 22. Předmětně problematiku řeší Prezidentský výnos č. 262 ze dne 09.06.2005 „O některých otázkách činnosti svobodných ekonomických zón na území Republiky Bělorusko“ a Prezidentský výnos č. 42 ze dne 28.01.2008 „O vnesení doplnění a změn u některých výnosů prezidenta Republiky Bělorusko o svobodných ekonomických zónách“. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad 1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu 23. Daňově zvýhodněné mohou být podniky (včetně podniků se zahraničním kapitálem) vyvíjející podnikatelskou činnosti ve venkovských oblastech a městech s populací do 50 000 obyvatel, a to v souladu s Prezidentským dekretem č. 9 z 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“ 24 a Prezidentským dekretem č. 1 z 28.01.2008 „O stimulaci výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“ 25. Zvýhodněny jsou rovněž subjekty podnikající v zemědělských oblastech 26. Příznivý režim pro zahraniční společnosti nabízí rovněž působení v rámci Vysoce technologických parků, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentským dekretem č. 12 z 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“. V roce 2010 se předpokládá rovněž vytvoření Parku předních technologií v oblasti optiky a elektroniky. Na základě prezidentského nařízení č. 252 ze dne 17.05.2010 byla stanovena pravidla fungování a pobídek pro podniky tzv. rizikového kapitálu (joint-venture). S cílem modernizovat výrobní podniky prodloužil prezident Běloruska výnosem č. 497 ze dne 08.10.2009 9 měsíční lhůtu nulových celních sazeb na dovoz některých typů
všech zúčastněných a termíny (do 1 měsíce) zaslán do vlády. Investiční projekty z oblasti průmyslu a energetiky jsou v kompetenci 1. vicepremiéra V. Semaška, lesního průmyslu a zemědělství vicepremiéra I. Bambizy, stavebnictví, spojů a dopravy, komunální správy vicepremiéra V. Burja, obchodu a logistiky A. Kobjakova a sociálně-kulturní sféry, lázeňství a zdravotnictví vicepremiéra V. Potupčika. Investoři, kteří uzavřou investiční dohodu, budou osvobozeni od: 1) poplatku za uzavření dohody o pronájmu půdy, 2) náhrady škody zemědělské nebo lesní výroby při odnětí takové půdy či kompenzace za kácení porostů na takto získaném pozemku, 3) dovozních cel a DPH (netýká se dovozu z RF) na zařízení potřebných k realizaci investičního projektu, 4) poplatků spojených s přizváním zahraniční pracovní síly. 22 SEZ Gomel-Raton, SEZ Grodnoinvest, SEZ Minsk, SEZ Mogilev, SEZ Vitebsk, SEZ Brest. Pro již registrované podniky platí investiční pobídky do 31.03.2015, pro nově registrované na 7 let od data registrace. Zájmy rezidentů běloruských svobodných ekonomických zón nemají být fungováním celní unie nijak poškozeny. 23 Jedná se o seznam cca 332 pozic dle Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 145 ze 04.02.2009 „O schválení přehledu produkce zaměňující import vyráběné rezidenty svobodných ekonomických zón dodávaných na vnitřní trh Běloruska“. 24 Daňové úlevy platí do 31.12.2012. 25 Daňové zvýhodnění je pětileté od data registrace podniku, konkrétně osvobození daně z příjmu, zrušení povinnosti prodeje valut, volná cenotvorba na své výrobky, volnost při stanovení výše mzdy zaměstnancům, osvobození od cla a DPH u technologického zařízení, které je určeno jako vklad základního jmění společnosti. 26 Osvobození od cla a DPH u technologického zařízení, které je určeno jako vklad základního jmění společnosti.
technologického zařízení a zboží. Výnos současně snižuje hodnotu jednotky takového zařízení z 20 na 10 tis. USD, přičemž zařízení nesmí být starší 5 let (2004) 27. Subjekty v Bělorusku mohou rovněž získat statut „svědomitý účastník zahraničního působení (obchodu)“, který umožňuje jeho nositelům v zjednodušeném režimu dovážet zboží pro své výrobní potřeby a ihned je využít ve výrobě bez celního odbavení. Celní procedura se provádí následně formou přihlašovací zásady bez fyzického předložení zboží celnici.
Příležitosti pro investice Proces privatizace 28 byl nastartován v roce 1991 a do roku 2008 bylo zprivatizováno 4 322 podniků, tedy zhruba 53,4% z celkového počtu. 14. července 2008 byl Usnesením rady ministrů č. 1021 schválen plán privatizace objektů na období 2008–2010 s tím, že státní podniky budou nejprve převedeny na akciové společnosti (akcionování těchto podniků však postupuje velmi pomalu). Proces privatizace v roce 2009 nedosáhl takových temp, jak se předpokládalo 29. Výraznější zlepšení situace se však očekává s plánovaným přijetím zákona „O Privatizaci“ 30, novelizací zákona „O objektech nacházejících se ve vlastnictví státu“ 31 a plnohodnotným fungováním Národní agentury pro investice a privatizaci 32. Pro některé investory může být zajímavou možností investovat do nalezišť nerostných surovin, vod, lesů, půdního fondu a jiných objektů prostřednictvím tzv. koncesí 33.
27
Nulová sazba se tak týká např. nástrojů na lisování, kování, kotlů centrálního topení, plynových generátorů, turbín, kompresorů, jeřábů, silniční techniky, textilních a šicích strojů, válcovacích tratí na trubky, obráběcích strojů apod. 28 Objektem privatizace jsou státní podniky, ústavy, organizace, organizační složky a odštěpné závody podniků, dále státní majetek v pronájmu, podíly (akcie, členské příspěvky) státu a územně-správních jednotek v majetku hospodářských subjektů. Privatizace probíhá vznikem otevřené akciové společnosti prostřednictvím transformace státního podniku za účasti zakladatele odlišného od státu, účastí investora na dražbě podniků (či akcií), nabytím akcií investorem na sekundárním trhu. V případě strategického podniku lze záležitost řešit přímým způsobem. 29 Příjem finančních prostředků od prodeje státních akcií dosáhl 12% z plánované částky. Důvodem jsou především neadekvátní podmínky, kterým běloruský stát s ohledem na svou sociální politiku svazuje (a tím i odrazuje) potenciálního investora. Běloruské úřady se snaží, aby investor převzal nejen staré závazky (dluhy) podniků, ale ve většině případů jim ukládá povinnost převzít odpovědnost i za nevýrobní aktivity (farmy, skleníky, internáty, školky, jesle, ozdravovny), omezuje je v personální politice (podmínkou je většinou přechodné období několika let, které omezuje propuštění přebytečných zaměstnanců), tlačí je k rozsáhlým investicím do modernizace podniků a růstu mezd. 30 Návrh zákona předpokládá rozšíření způsobů privatizace. Jedná se např. o možnosti vystavit na Běloruské burze akcie firem neprodaných na dražbách nebo možnost prodat objekt i jedinému účastníku dražby (v současné praxi s účastí jediného zájemce jsou považovány za neplatné). Předpokládá se také prodej akcií ztrátových podniků dle jejich bilanční hodnoty. Diskutovaným momentem je rovněž změna procedury zvýhodněného prodeje akcií kmenovým zaměstnancům v procesu přechodu podniků na akciové společnosti, pokud je pro daný podnik hledán strategický investor. 31 Novelizace předpokládá snížení počtu státních podniků, které nejsou ze strategických důvodů určeny k prodeji. Uvažuje se tak o akcionování a prodeji takových společností jako jsou Běloruské železnice, dále některé energetické podniky a snad i dálkové ropovody. 32 Vznikla transformací z Národní investiční agentury. 33 Koncesí se rozumí úplatná, časově omezená smlouva o převodu práva vykonávat na území Republiky Bělorusko konkrétní druh činnosti, na který se vztahuje výhradní právo státu anebo poskytnutí užívacího práva k majetku ve vlastnictví Republiky Bělorusko. Agendou je pověřeno Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Republiky Bělorusko.
Investiční projekty jsou vyhlašovány vládou, jednotlivými ministerstvy, oblastmi, státními koncerny nebo obchodně-průmyslovými komorami 34. Jedná se o projekty modernizace 35 stávajících nebo výstavby nových podniků v různých oblastech hospodářství, společné podniky nebo přímé investice.
Relevantní kontakty Konzultační výbor pro zahraniční investice při Radě ministrů Republiky Bělorusko je podřízen přímo předsedovi vlády RB. Ministerstvo financí Republiky Bělorusko je pověřeným orgánem k dohledu nad trhem cenných papírů. Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Republiky Bělorusko je kompetentním orgánem v oblasti koncesí. Státní výbor pro majetek Republiky Bělorusko (Goskomimušestvo) a jeho oblastní podvýbory poskytují do užívání pozemky ve vlastnictví státu. Fond státního majetku eviduje, drží, nakládá a prodává akci ve vlastnictví státu. Je kontaktním místem pro zájemce o privatizaci. Ministerstvo daní a poplatků Republiky Bělorusko je pověřených orgánem v oblasti daňové. Národní agentura pro investice a privatizaci
Materiál vychází z podkladů OEÚ ZÚ ČR v BY, konzultací a materiálů advokátních kanceláří PRK PARTNERS s.r.o., REVERA CONSULTING GROUP a STEPANOVSKI, PAPAKUL & PARTNERS. Další informace k podnikání v Bělorusku lze nalézt v Souhrnné teritoriální informaci Bělorusko.
OEÚ ZÚ ČR v BY 34
Odkazy jsou uvedeny na stánkách Zastupitelského úřadu ČR v Minsku, v sekci „Obchod a ekonomika“. S cílem zajistit aktivní realizaci projektů modernizace s využitím vnějších (zahraničních) státních půjček (úvěrů), může běloruský subjekt (právnická osoba), pokud je investiční projekt odsouhlasen Radou ministrů Běloruska, získat následující výhody: nemusí provádět výběrové řízení (tendry), technologie, zařízení a náhradní díly jsou osvobozeny od cla a DPH, je osvobozen od platby za státní garanci a také povinnosti zajistit bankovní garanci vládě Běloruska.
35
