MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko – správní fakulta Studijní obor: Finance
DRAHÉ KOVY A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NICH V ČESKÉ REPUBLICE Precious metals and investment possibilities in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ, Ph.D.
Brno, 2014
Autor: Ing. Lenka MARTINKOVÁ
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
MARTINKOVÁ Lenka, Bc.
Obor:
Finance
Název tématu:
DRAHÉ KOVY A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NICH V ČESKÉ REPUBLICE Precious metals and investment possibilities in the Czech Republic
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Analýza drahých kovů jako reálných aktiv a možností investování do nich v České republice, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb investic do drahých kovů a jednotlivých možností těchto investic, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu využití jejich předností a příležitostí a omezení jejich nedostatků a hrozeb. Postup práce a použité metody: Vymezení drahých kovů jako reálných aktiv a možností investování do nich v České republice, analýza, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, formulace závěrů a doporučení pro investory. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza, komparace, matematicko-statistické metody.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: Investování na kapitálových trzích. Edited by Jitka Veselá. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297. SYROVÝ, PETR. Investování pro začátečníky. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 105 s. ISBN 9788024734866. MICHAEL J. KOSARES. The ABC's of Gold Investing: Protecting Your Wealth Through Private Gold. Addicus Books, 2002, 200 s. ISBN 978-1886039292. MICHAEL MALONEY. Guide to Investing In Gold and Silver: Protect Your Financial Future. Business Plus, 2008, 240 s. ISBN 978-0446510998.; SHIPMAN, MARK. Komodity: jak investovat a vydělat. Brno: Computer Press, 2007, 133 s. ISBN: 978-80-251-1866-5. Vedoucí diplomové práce:
Ing. Gabriela Oškrdalová
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Ing. Lenka Martinková
Název diplomové práce:
Drahé kovy a možnosti investování do nich v České republice
Název práce v angličtině:
Precious metals and investment possibilities in the Czech Republic
Katedra:
Financí
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2015
Anotace Diplomová práce nesoucí název „Drahé kovy a možnosti investování do nich v České republice“ se věnuje problematice využívání drahých kovů k investičním účelům. Práce se zabývá třemi nejvýznamnějšími kovy využívanými v oblasti investování. Těmi jsou zlato, stříbro a platina. Práce analyzuje jednotlivé kovy coby investiční aktivum a detailněji rozebírá přednosti a rizika plynoucí z investování do nich. Práce je zahájena popisem drahých kovů, jenž přibližuje jejich výskyt, těžbu a využití. Na tyto poznatky pak již navazuje samotné investování do drahých kovů přímým a nepřímým způsobem. Ze získaných poznatků jsou identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby plynoucí z investování do drahých kovů.
Annotation This thesis called „Precious metals and the possiblity of investing in them in Czech Republic“ deals with issue of precious metals using as a real asset. Thesis is devoted to three most important metals used for investing purposes. These are gold, silver and platinum. This thesis analysed each of metals as investing product and discusses in detail advantages and risks arising from investing in them. The first part is devoted to a description of precious metals, own part of the work is focused on investing in precious metals direct and indirect manner.
Klíčová slova drahé kovy, investice, reálné aktivum, zlato, stříbro, platina
Keywords precious metals, investment, real asset, gold, silver, platinum
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Drahé kovy a možnosti investování do nich v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové, Ph.D a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 12. května 2014
----------------------------------vlastnoruční podpis autora
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Gabriele Oškrdalové, Ph.D, za odborné vedení, rady a doporučení.
Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................10 1
Drahé kovy ........................................................................................................................13 1.1
Zlato ...........................................................................................................................13
1.1.1
Těžba zlata ..........................................................................................................13
1.1.2
Použití zlata.........................................................................................................17
1.2
Stříbro.........................................................................................................................18
1.2.1
Těžba stříbra .......................................................................................................18
1.2.2
Použití stříbra ......................................................................................................22
1.3
Platina.........................................................................................................................23
1.3.1
Těžba platiny.......................................................................................................23
1.3.2
Použití platiny .....................................................................................................26
1.4
Legislativní úprava výroby a prodeje drahých kovů v ČR ........................................27
1.5
Drahé kovy jako prostředek směny ............................................................................28
1.5.1 2
Obchodování s drahými kovy ...........................................................................................30 2.1
Investování do zlata....................................................................................................30
2.1.1
Nabídka a poptávka po zlatě ...............................................................................30
2.1.2
Cena zlata ............................................................................................................32
2.2
Investování do stříbra .................................................................................................34
2.2.1
Nabídka a poptávka po stříbru ............................................................................34
2.2.2
Cena stříbra .........................................................................................................35
2.3
Investování do platiny ................................................................................................36
2.3.1
Nabídka a poptávka platiny ................................................................................36
2.3.2
Cena platiny ........................................................................................................37
2.4 3
Mincovnictví .......................................................................................................29
Výhody a nevýhody plynoucí z držení drahých kovů ................................................38
Investování do drahých kovů v České republice ..............................................................41
3.1
3.1.1
Prodejci investičních kovů .................................................................................. 44
3.1.2
Spoření do zlata .................................................................................................. 48
3.1.3
Výhody nákupu fyzického zlata ......................................................................... 49
3.1.4
Nevýhody spojené s držením fyzických kovů .................................................... 51
3.1.5
Srovnání jednotlivých investičních kovů............................................................ 52
3.2
4
Investiční kovy ve fyzické podobě............................................................................. 42
Nefyzické podoby investování do drahých kovů ....................................................... 53
3.2.1
Kolektivní investování ........................................................................................ 53
3.2.2
ETF ..................................................................................................................... 59
3.2.3
Investiční certifikáty ........................................................................................... 69
3.2.4
Investice do akcií těžebních společností ............................................................. 75
Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ............................................ 79
Závěr ......................................................................................................................................... 82 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................... 85 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 92 Seznam grafů ............................................................................................................................ 92 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 92 Seznam příloh ........................................................................................................................... 94
ÚVOD Každý z nás jistě nejednou přemýšlel, jak nejlépe zhodnotit své disponibilní prostředky. Na trhu je v dnešní době nabízeno nepřeberné množství nejrůznějších produktů, které lákají potencionální zájemce na výnosy, jež slibují. Však každý uvědomělý spotřebitel si je vědom inflační úrovně, která mnohdy převyšuje slibovanou úrokovou sazbu. Navíc jsou v České republice některé příjmy z kapitálového majetku dle zákona o dani z příjmu daněny srážkovou daní1. Komerční banky, záložny a spořitelny nabízejí v České republice svým klientům běžně spořicí, termínové účty a další úročené produkty, které jsou úročeny (k datu duben 2014) poměrně nízkými úrokovými sazbami.23 V případě termínových vkladů je ve většině případů sice nabízena vyšší úroková sazba, ale je třeba si uvědomit, že vybírat peněžní prostředky je možno až po uplynutí určité doby. Není divu, že se investoři (jak drobní tak i institucionální) uchylují k vyhledávání alternativních investičních příležitostí. Výběr vhodného investičního instrumentu je ovlivněn hned několika proměnnými. Investor si investiční produkt vybírá dle jeho finančních možností. Jinou částku bude moct investovat institucionální investor a jinou drobný investor. Dalším kritériem výběru je zvážení rizika, výnosu a likvidity. Při výběru značně působí i ekonomická a politická světová situace. Finanční trhy jsou silně integrované a jednotlivé ekonomiky se vzájemně ovlivňují. Typickým příkladem je hypoteční krize, která v roce 2008 vznikla ve Spojených státech a jako lavina se rozšířila do celého světa. Investoři se při výběru investičních produktů poohlížejí i po takových, jež jim přinesou ochranu jejich majetků. Investování do drahých kovů se v posledních letech stává pro investory tzv. bezpečným přístavem. Práce si klade za cíl analýzu drahých kovů jako reálných aktiv a možností investování do nich v České republice, identifikaci silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb investic do drahých kovů a jednotlivých možností těchto investic. Na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu využití jejich předností a příležitostí a omezení jejich nedostatků a hrozeb.
1
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu §8 a §36 Úrokové sazby spořících účtu se pohybují okolo 1 % p.a. u termínových vkladů okolo 2 % p.a. 3 Aktuální úrokové sazby. Uctysporici.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné http://www.uctysporici.cz/products/aktualni-urokove-sazby-sporicich-uctu-a-terminovanych-vkladu/ 2
10
z:
Pro naplnění hlavního cíle práce je nezbytné vymezit dílčí cíle práce, které budou východiskem pro orientaci v dané problematice. Dílčí cíle práce: 1) Charakterizovat nejdůležitější vzácné kovy jako reálná aktiva. 2) Identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby plynoucí z přímých a nepřímých investic do drahých kovy. 3) Vznést doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu využití jejich předností a příležitostí a omezení jejich nedostatků a hrozeb. Při vypracování diplomové práce jsou užité metody, jako je deskripce, analýza, syntéza a komparace. Využívat budu také matematicko-statistických metod. Metodou deskripce jsou zpracované první části práce věnující se vymezení jednotlivých druhů reálných aktiv. V dalších částech práce, jež se zabývají již jednotlivými investičními možnostmi, jsou kombinovány další metody. Všechny investiční produkty, které jsou v práci zmíněné, jsou podrobené analýze, jež vychází z matematicko-statistických metod. U jednotlivých investičních produktů nejčastěji zjišťuji jejich výnosnost (založenou na historické výnosnosti), volatilitu (určenou směrodatnou odchylkou) a korelaci. Zjištěné hodnoty mi poslouží pro komparaci konkrétních produktů. Historická výnosová míra (ri), která byla v práci vyčíslena, vychází ze vzorce4:
, kde Pi je hodnota investice na konci období držby, Pi-t je hodnota investice na začátku období držby. Volatilita, která měří rizikovost investice, je v práci měřena pomocí směrodatné odchylky ( , jež je určována následovně:5
4
ČÁMSKÝ, František. Teorie portfolia. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 115 s. ISBN 978-80-210-4252-0. s. 10-11. 5 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. S. 642-648.
11
, kde rA je průměrná historická výnosová míra ex post, rt jsou výnosové míry ex post odpovídající jednotlivým obdobím a T je počet sledovaných období. Poslední důležitou veličinou pro práci je korelační koeficient, který je určen vztahem6:
, kde
je kovariance výnosností mezi cennými papíry i a j.
6
ČÁMSKÝ, František. Teorie portfolia. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 115 s. ISBN 978-80-210-4252-0.s.15.
12
1 Drahé kovy Ze všech kovů jsou za drahé7 považovány pouze ty, jež jsou vzácné nebo mají vysokou ekonomickou hodnotu. Vyšší hodnota drahých kovů oproti jiným kovům je dána mnohými faktory, zejména pak se jedná o jejich vzácnost a vizuální atraktivnost. Drahé kovy se nejprve začaly využívat pro výrobu šperků, uměleckých předmětů a dalších ozdobných prvků. Později byly využívány jako platidla. K těm nejvýznamnějším řadíme zlato, stříbro a platinu.8
1.1 Zlato Zlato je od pradávných dob vyhledávaným kovem. Na první pohled zaujme především svou zlatavou barvou a třpytem. Má také skvělé fyzikální vlastnosti nápomocné pro jeho zpracování. Jeho tvrdost se pohybuje v rozmezí 2,5-3, což zaručuje dobrou kujnost. Že bylo zlato oblíbené již od starodávna, nám dokazují dochované šperky a kultovní předměty (např. Tutanchámova zlatá maska nalezená v jeho hrobce, svatováclavská koruna panovníka Karla IV. z roku 1347, korunovační klenoty z 16. století). 9 1.1.1 Těžba zlata Zlato má vysoké hodnoty hustoty, které umožňují jeho získávání rýžováním z písku a dalších rozemletých hornin. Rýžování zlata je poměrně jednoduché a dostupné. U rozsáhlých těžeb velkých společností je do těžebních prací zapojována těžká technika.10 Těžba ve světě Dle dat od roku 1994, které nám přibližují světovou těžbu zlata (tabulka 1) vidíme, že největšími producenty jsou Jižní Afrika, USA a Austrálie. Zatímco těžba v Jižní Africe mezi lety 1994 až 1998 klesala (z původních 580 tun až na 464 tun), těžba v Austrálii rostla až k 312 vytěženým tunám za rok. Spojené státy americké do roku 1996 zaznamenaly klesající tendence, od roku 1997 pak produkce zlata vzrostla (dle dat z roku 1998 se v USA vytěžilo celých 366 tun zlata). V celosvětovém měřítku produkce zlata vykazovala rostoucí trend. Konkrétně v letech 1994 1996 světová produkce kolísala, v následujících dvou letech prudce rostla (meziroční nárůst o 167 tun a 44tun). 7
Neboli vzácné kovy Precious Metals Definition. Investopedia [online]. 2014 [cit. 2014-3-14]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/p/preciousmetal.asp#axzz2A1rlO0xq 9 PETRÁNEK, Jan. Za tajemstvím kamenů: příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 199 s. ISBN 978-80-7075-749-9. s. 46-48. 10 Tamtéž, str. 49. 8
13
Tabulka 1: Světová produkce zlata v letech 1994 – 1998 (v tunách) země/rok 1994 1995 1996 326 320 318 USA 256 254 289 Austrálie 76 72 63 Brazílie 146 150 164 Kanada 160 140 145 Čína 147 132 120 Rusko 580 524 498 Jižní Afrika 75 75 72 Uzbekistán 500 583 580 Ostatní země
1997 360 311 59 169 175 115 492 75 660
1998 366 312 55 166 178 104 464 80 735
CELKEM
2416
2460
2266
2250
2249
Pramen: vlastní práce dle Gold - statistics and information. USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/gold/
Následující tabulka (2) přibližuje světovou těžbu zlata v letech 1999 – 2012. Povšimněme si, že se k významným státům produkující zlato zařazují i Indonésie a Peru. Celková světová těžba do roku 2003 roste, po tomto roku dochází k mírnému poklesu produkce zlata (konkrétně mezi roky 2004 – 2009). Od roku 2010 nastává rostoucí trend v těžbě zlata (10% nárůst oproti roku 2009). Největšími producenty jsou k začátku sledovaného období Jižní Afrika a USA. U obou však lze vysledovat postupné poklesy těžby zlata (u USA se mezi lety 1999-2012 těžba propadla o 32 %, v případě Jižní Afriky o 62 %). Z dat tabulky 2 je patrné, že se největším producentem od roku 2000 postupně stává Čína. Rekordní objem těžby byl zaznamenán v případě Číny v roce 2012, kdy se ze státu vytěžilo 370 tun zlatého kovu (13,7% podíl na celkové produkci). Pokud se u dat z roku 2012 pozastavíme, vidíme, že hned za Čínou následovala Austrálie, jejíž zlatá produkce dosáhla 250 tun (9,2% podíl na celkové produkci). Hned po ní následuje USA s produkcí ve výši 230 tun (8,5 % z celku). Čtvrtým největším světovým producentem se stalo Rusko, které vytěžilo 205 tun zlata (7,6% podíl na celkové produkci). Po Rusku následuje Jihoafrická republika se 170 vytěženými tunami zlata. Dále za zmínku stojí produkce zemí Peru (165 tun), Kanady (102 tun) a Indonésie (95 tun).11
11
Gold - statistics and information USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/gold/
14
Tabulka 2: Světová produkce zlata v letech 1999-2012 (v tunách) země/rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
USA
341
353
335
298
277
258
256
252
238
233
223
231
234
230
Austrálie
303
296
285
273
282
259
262
244
246
215
222
261
258
250
Kanada
158
154
160
149
141
129
119
104
101
95
97
91
97
102
Čína
170
180
185
190
202
215
225
245
275
285
320
345
362
370
Indonésie
130
125
130
135
140
93
140
164
118
60
130
120
96
95
Peru
128
133
138
138
172
173
208
203
170
180
182
164
164
165
Rusko
104
126
152
170
170
169
169
159
157
176
191
192
200
205
Jižní Afrika
449
431
402
399
373
341
295
272
252
213
198
189
181
170
Ostatní země
735
735
783
798
830
794
793
818
823
803
887
967
1068
1113
2518
2533
2570
2550
2587
2431
2467
2461
2380
2260
2450
2560
2660
CELKEM
Pramen: vlastní práce dle Gold - statistics and http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/gold/
information.
USGS:
15
Minerals
information.
2013
[online].
2700 [cit.
2013-10-01].
Dostupné
z:
Pokud budeme na produkci zlata pohlížet globálně, z grafu č. 1 si všimneme, že posledních dvacet let těžba zlata prudce rostla. Na začátku sledovaného období, tedy v roce 1994, činila světová těžba zlata 2266 tun. Až do roku 2003 těžba roste. V následujících letech až do roku 2008 produkce zlata klesá, dokonce se dostává pod úroveň produkce roku 1994. Důvodem byly problémy spojené s nedostatkem pracovních sil v Jižní Africe a rostoucí cena zlata, která tlumila poptávku.12 I přes poklesy v produkci zlata je vykázán rostoucí trend. Procentuální změna za sledované období vypovídá o 19% nárůstu těžby. Graf 1: Světová produkce zlata v letech 1994-2012
produkce v tunách
2700
2700 2660
2600
2587 2570 2550 2533 2518
2500
24672461 2431
2460 2416
2400
2560
2450
2380
2300 2266 22502249
2260
2200
rok Pramen: vlastní práce dle Gold - statistics and information. USGS: Minerals information. [online]. 2013[cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/gold/
Těžba na našem území Zlato bylo rýžováno i na našem území (500 – 400 let př. Kr). O výskytu zlata na našem území svědčí dochované názvy některých řek a měst, které mají v názvu „zlaté“ (např. Zlaté Hory). Nejstarší předměty vyrobené ze zlata pochází z doby bronzové. Většina zlata byla vytěžena Kelty, zůstala však některá místa (zejména v malých říčkách a potůčcích), kde můžeme najít zlato i dnes (Čáslavsko, Českomoravská vrchovina, podhůří Šumavy) 13.
12
USGS: Minerals information. Gold - statistics and information [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/gold/ 13 PETRÁNEK, Jan. Za tajemstvím kamenů: příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 199 s. ISBN 978-80-7075-749-9. s. 49.
16
Obrázek 1: Ložiska zlata v ČR
Pramen: Ložiska ČR: Evidovaná ložiska nerostů v ČR. [online]. 2009 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html#ST%C5%98%C3%8DBRO
1.1.2 Použití zlata Zlato si každý spojí s výrobou šperků. K výrobě ozdobných předmětů a šperků se zlato používá již tisíce let. Své místo si však získalo i v dalších oblastech. Čisté zlato je velmi měkké, a tak by nebylo pro použití v běžném životě vhodné. V klenotnictví se můžeme setkat převážně s jeho slitinami (se stříbrem, mědí, zinkem aj.) Velmi populární se stala kombinace zlata, palladia a niklu. Těmito příměsi nám vzniká oblíbené bílé zlato. Podíl čistého zlata ve slitinách se vyjadřuje v karátech (ryzímu zlatu je přiřazené 24 karátů). 14 Velké využití si zlato našlo také v zubním lékařství. I zde využíváme jeho slitin, ze kterých se vyrábí různé zubní implantáty (korunky, můstky). Pokud se zaměříme na další využití zlata v medicíně, zajímavé je i užití v kardiochirurgii. Bostonský Scientific uvedl v roce 2001 na trh pozlacenou výstelku, která se v srdeční chirurgii užívá pro ošetření průchodnosti cév.15 V průmyslu zaujalo zlato důležitou pozici při výrobě elektroniky. Zlato je vysoce účinný vodič a pomáhá předcházet korozi, což zaručuje vysokou životnost elektronických součástek. Menší množství zlata se přidává do elektronických zařízení, jako jsou mobilní telefony, kalkulačky, navigační zařízení aj. Velkým problémem je, že zlato obsažené v jednotlivých
14
PETRÁNEK, Jan. Za tajemstvím kamenů: příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 199 s. ISBN 978-80-7075-749-9. s. 46-49. 15 About Gold. World gold council. [online]. 2014 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/about_gold/
17
přístrojích a komponentech se nerecykluje, tím není možné jej nadále využívat a snižuje se jeho množství.16 I když je zlato důležité pro průmysl a umění, jedinečné postavení zaujal i mezi všemi komoditami, především jako dlouhodobý uchovatel hodnoty.
1.2 Stříbro Dalším podstatným vzácným kovem je stříbro. K jeho charakteristickým vlastnostem náleží bílostříbrná barva, která však na světle černá, a malá váha (je až o polovinu lehčí než zlato). Mezi jeho fyzikální přednosti patří výborná tepelná a elektrická vodivost. Stříbro je snadně zpracovatelným kovem zvláště díky jeho dobré kujnosti. 17 1.2.1 Těžba stříbra Stříbro v přírodě nacházíme nejčastěji v podobě sloučenin, výjimečně jako ryzí kov. Těžba stříbra začala již 5 000 let př.n.l. Poprvé, kde se stříbro začalo těžit, bylo v dnešním Turecku. Odsud se dostávalo na Blízký Východ, Krétu a Řecko. V 1200 let př. n. l. se těžba přesouvá do dolů v Řecku, mnohem později pak do Španělska. V období 1200 – 750 let př. n.l. jsou objevené doly v různých částech Evropy (především střední Evropa). K významnému rozvoji průmyslu, kde se využívá stříbro, dochází po objevení „Nového světa“ v roce 1492. Od tohoto mezníku se stříbro stává důležitou komoditou, jejíž použití se uplatňuje v nejrůznějších oblastech života. Mezi roky 1900 – 1920 se narostla světová těžba bezmála o 50 %. Za posledních 5 000 let se průměrná roční těžba odhaduje na 671 milionu uncí.18 Světová naleziště Největší světová naleziště můžeme najít v Mexiku, Peru, Kanadě, Austrálii a USA. V práci bude znázorněna produkce stříbra vybraných zemí od roku 1994 až do roku 2012. Z dat sledující světovou těžbu stříbra v letech 1994 – 2000 můžeme vypozorovat, že produkce stříbra rok od roku narůstá. V roce 1994 se celosvětově vydolovalo 13 898 tun stříbra. Absolutní nárůst produkce stříbra do roku 2000 činil 3 713 tun (26,7 %). 16
Technology. World gold council. [online]. 2014 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/technology/ 17 PETRÁNEK, Jan. Za tajemstvím kamenů: příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 199 s. ISBN 978-80-7075-749-9. s. 52. 18 Silver in History. The silver institute. [online]. 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-essentials/silver-in-history/
18
Tabulka 3: Světová produkce stříbra v letech 1994-2000 (v tunách) země/rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
USA
1480
1640
1570
2150
2060
1950
1860
Austrálie
1060
920
1020
1106
1469
1720
1720
Kanada
758
1195
1230
1222
1179
1250
1246
Mexiko
2330
2400
2500
2679
2680
2340
2338
Peru
1700
1908
1970
2077
1934
2220
2217
Ostatní země
6570
6540
6910
7170
7070
8230
8230
13898
14603
15200
16404
16392
17710
17611
CELKEM
Pramen: vlastní práce dle Silver: Statistics and information. USGS: Minerals information. [online].2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/silver/
Následující tabulka (tabulka 4), která odhaluje těžbu stříbra v letech 2001 – 2012, je rozšířena o další země, jejichž stříbrná produkce významně přispěla k té celosvětové. Můžeme si všimnout, že k světovým producentům se zařadili i Chile, Čína a Polsko. Opět se potvrzuje rostoucí trend produkce (absolutní rozdíl mezi počátkem a koncem sledovaného období činí 5280 tun, tj. 28,2 %). Největšími producenty stříbra jsou i nadále Mexiko, Peru a Austrálie. Nejaktuálnější jsou data z roku 2012. V roce 2012 dosáhla světová produkce stříbra rekordních 23 980 tun. K tomuto přispělo především Mexiko, které ve sledovaném období rozšířilo
produkci
o
1010
tun
19
a
tím
předběhlo
i
Peru.
Tabulka 4: Světová produkce stříbra v letech 2001-2012 (v tunách) země/rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
USA
1740
1420
1240
1250
1230
1140
1260
1230
1250
1270
1120
1050
Austrálie
2100
2077
1872
2240
2050
1727
1880
1930
1630
1860
1730
1900
Kanada
1270
1344
1309
1340
1120
980
800
730
600
600
572
530
Chile
0
1350
1250
1360
1400
1600
1900
1400
1300
1280
1290
1130
Čína
1800
2500
2500
2450
2500
2600
2560
2800
2900
3500
3700
3800
Mexiko
2760
2748
2569
2700
2890
2700
3000
3240
3550
4410
4150
4250
Peru
2350
2687
2774
3060
3190
3470
3500
3690
3850
3640
3410
3450
0
1200
1200
1250
1300
1300
1200
1190
1200
1180
1170
1170
6680
4600
4100
4032
3589
4687
4700
5090
5520
5360
6160
6700
18700
19926
18814
19682
19269
20204
20800
21300
21800
23100
23302
23980
Minerals
information.[online].
Polsko Ostatní země CELKEM
Pramen: vlastní práce dle Silver: Statistics and http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/silver/
information.
USGS:
20
2013
[cit.
2013-10-21].
Dostupné
z:
Z grafu 2 vyplývá rostoucí trend světové produkce stříbra. Za posledních dvacet let se těžba stříbra téměř zdvojnásobila. Na začátku sledovaného období světová produkce stříbra činila 13 898 tun, v roce 2012 světová produkce dosáhla výše 23 980 tun (nárůst o 72,5 %). Rostoucí produkce stříbra je odrazem zvyšující se poptávky po něm, která je spojena především s četným využíváním stříbra v různých odvětvích a oblastech života. Graf 2: Světová produkce stříbra v letech 1994-2012
produkce v tunách
23000
23100 21800 21300 20800 20204
21000 19926
19000
18700 17710
17000 15000
23980 23302
19682 19269
18814
17611
16404 16392 15200 14603 13898
13000
rok Pramen: vlastní práce dle Silver: Statistics and information. USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/silver/
Naleziště stříbra v ČR Stříbro se na našem území vyskytovalo také hojně, především ve 14. a 15. století. Největším nalezištěm se stala Kutná Hora, která je hojně spojována s mincovnictvím. Razily se zde stříbrné groše. V 16. století se pak těžba přesunula do okolí Jáchymova, kde byly nalezené bohaté rudné žíly. Byla zde založena mincovna a razily se zde tolary19.
19
Evidovaná ložiska nerostů v ČR. Ložiska ČR. [online]. 2009 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html#ST%C5%98%C3%8DBRO
21
Obrázek 2: Ložiska stříbra v ČR
Pramen: Evidovaná ložiska nerostů v ČR. Ložiska ČR. [online]. 2009 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html#ST%C5%98%C3%8DBRO
1.2.2 Použití stříbra Stříbro se obdobně jako zlato slučuje s dalšími prvky, aby bylo lépe využitelné v různých oblastech života. Hlavními důvody je měkkost stříbra a také, jak již bylo zmíněno výše, jeho černání při styku s atmosférou. Použití stříbra detailně popisuje The Silver Institute.20 Nejvíce stříbra se využívá při výrobě šperků. Tato oblast užití je všem známá, proto v práci nebude výroba stříbrných klenotů šířeji rozváděna. Díky tepelné a elektrické vodivosti se použití stříbra rozšířilo v posledních letech především v oblasti vývoje technologií. Stříbro můžeme nalézt téměř ve všech elektrospotřebičích, které v běžném životě používáme. Jmenujme například mobilní telefony, plasmové televizory a obrazovky, osobní počítače a notebooky. Nesmíme vynechat ani fotovoltaický průmysl, kdy stříbro napomáhá k přeměně slunečního záření na elektrickou energii.21 Dalším zajímavým využití stříbra je při výrobě vodních filtrů. Právě stříbro brání množení bakterií a řas. Ionty stříbra se přidávají do čističek vod v medicínských zařízeních, lázních, bazénů aj. V tomto směru se také diskutuje, jak využít stříbro při čistění vod v rozvojových zemích.22 V medicíně si stříbro své prvenství zajistilo díky jeho „antibakteriálním“ vlastnostem. Stříbro při kontaktu s bakteriemi zahájí chemické vazby, které brání jejich přežití. Stříbro napomáhá 20
Silver in Technology. The silver institute. [online]. https://www.silverinstitute.org/site/silver-in-technology/ 21 Tamtéž 22 Tamtéž
22
2013
[cit.
2013-10-01].
Dostupné
z:
při hojení ran, proto se dnes také přidává do obvazů a různých mastí (zvlášť při léčbě popálenin).23 V neposlední řadě představuje stříbro atraktivní investici. Svým držitelům poskytuje jistou stabilitu, kterou jim většina jiných instrumentů nemůže zajistit. Stříbro se tak začalo hojně využívat jako investiční prostředek.24
1.3 Platina Platina je dalším ušlechtilým kovem. Její výskyt je velmi omezen. Za největší naleziště jsou považovány oblasti Uralu a Sibiře. I když se o platině hovoří od 18. století, existují důkazy, že se platina objevila již mnohem dříve. Z dostupných zdrojů se platina poprvé odhalila na hrobce z dob již před 700 př.n.l.25 Platina coby platidlo se nestala moc oblíbená. Dnes můžeme platinu najít zejména ve formě sběratelských mincí. 26 1.3.1 Těžba platiny Zásobami platiny se mohou pochlubit pouze některé státy. Největší zdroje se nacházejí v Jižní Africe, následuje Rusko, Kanada a USA. Zdroje Jižní Afriky dosahují 80 % celkových světových zásob platiny. Zajímavý je fakt, že se těžba odehrává pouze na jednom místě a to v místech okolo Johannesburgu.27 Z tabulky 5 je patrné, že světová těžba platiny je mnoho násobně nižší, než tomu je u zlata a stříbra. V roce 1994 se vytěžilo 152 tun platiny. V celém sledovaném období jsou patrné změny v těžbě platiny, střídají se období, kdy těžba platiny roste i klesá. Absolutně těžba platiny rostla, přírůstek za sledované období (1994 – 2012) činil 26,9 tun (procentuálně 17,7 %).28
23
Silver in Technology. The silver institute. [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné https://www.silverinstitute.org/site/silver-in-technology/ 24 Silver Investment. The silver institute. [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné https://www.silverinstitute.org/site/silver-investment/ 25 History of platinum. Platinum today. [online]. 2013 [cit. 2014-02-07]. Dostupné http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/history-of-pgm 26 Tamtéž 27 Production. Platinum today. [online]. 2013 [cit. 2013-12-29]. Dostupné http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/production 28 Platinum-Group Metals. USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 2013-10-22]. Dostupné http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinum/
23
z: z: z:
z: z:
Pokud budeme nahlížet na těžbu platiny jednotlivých státu, potvrdíme si, že největším producentem, jak již bylo řečeno výše, je opravdu Jižní Afrika. V roce 2012 její podíl na globální produkci činil 39,7 %. Z tohoto poznatku je patrné, že právě těžba Jižní Afriky význačně
ovlivňuje
světovou
produkci
29
vzácného
kovu.
29
Platinum-Group Metals. USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinum/
24
Tabulka 5: Světová produkce platiny v letech 1994 – 2012 (v tunách) země/rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
USA
1,96
1,59
1,84
2,61
3,24
2,92
3,11
3,61
4,39
4,17
4,04
3,92
4,29
3,86
3,58
3,83
3,45
3,7
3,7
6
6,04
8,26
7,55
7,57
5,44
5,45
5,5
7
7,4
7
6,4
9
6,2
7
4,6
3,9
7
6,5
15
18
18
17
17
27
30
29
35
36
36
30
29
27
23
21
25,1
25
26
102
118
117
125
117
131
114
120
134
151
160
169
170
166
146
141
148
145
128
27
1,36
0,9
1,84
1,55
2,6
1,53
2
3,4
6,43
7,4
8,08
8,39
10,19
9,28
11,15
12,09
14,33
14,66
151,96
145
146
154 146,36 168,96 154,09 160,11
183,8
Kanada Rusko Jižní Afrika Ostatní země CELKEM
Pramen: vlastní práce dle Platinum-Group Metals. http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinu
USGS:
Minerals
25
205 214,44 information.
217,4 220,68 213,25 188,86 181,58 192,54 195,03 178,86 [online].
2013
[cit.
2013-10-22].
Dostupné
z:
Graf 3 nám potvrzuje, že těžba platiny od začátku sledovaného období (rok 1994) až do roku 2006 nepřetržitě roste. Důvodem je velká poptávka ze strany průmyslu a šperkařství. V průmyslu se rozvíjí využití platiny při výrobě katalyzátorů, které převádí škodlivé plyny vzniklé spalováním pohonných hmot na neškodlivé. Následující roky zaznamenávají propad světové produkce vzácného kovu.30 Relativní změna těžby platiny ve sledovaném období odpovídá 17,7% nárůstu těžby. Graf 3: Světová produkce platiny v letech 1994-2012 214
217
221 213
205 195 193
189 184
182
179
169 160 154
154
152 146
146
Pramen: vlastní práce dle Platinum-Group Metals. USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 2013-1022]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinum/
1.3.2 Použití platiny V předešlé kapitole jsme si přiblížili výskyt a světovou produkci platiny. Nyní je na řadě si objasnit, v jakých oblastech se platina využívá. Využití platiny v průmyslu a při dalších aplikacích se začíná rozvíjet po druhé světové válce. Hlavní oblastí využití platiny je ropný průmysl, kde je tento kov užíván při výrobě katalyzátorů. Použití platiny svůj rozmach zažívá v roce 1974, kdy se zpřísňují světové normy ohledně kvality ovzduší. USA díky platině vyvíjí novou technologii tzv. autocatalyst, díky které se nebezpečné zplodiny obsažené ve výfukových plynech neutralizují na neškodné plyny.31
30
Platinum-Group Metals. USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinum/ 31 Autocatalyst. Platinum today. [online]. 2014 [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/applications/autocatalyst
26
Rok 1960 je rokem, kdy se platina dostává do oblasti šperkařství. Prvním trhem, kde se lidé zdobí platinou je Japonsko. Později platinové šperky pronikají i do dalších zemí jako je například Německo, Velká Británie, Švýcarsko a Itálie. Od roku 1980 se stávají největšími odbytovými trhy platinových šperků Čína a USA.32
1.4 Legislativní úprava výroby a prodeje drahých kovů v ČR I výroby a prodeje výrobků z drahých kovů se dotýká zákon. V České republice jsou výroba a prodej výrobků z drahých kovů upraveny zákonem č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů. 33 Zákon předepisuje fyzickým a právnickým osobám podmínky pro uvádění produktů z drahých kovu na trh. §3 zákona č. 539/1992 Sb. vymezuje výrobky, kterých se daný zákon týká. Každý výrobek, který je Puncovním úřadem schválen jako výrobek z drahého kovu, je opatřen puncovní značkou. Před přidělením puncu zkoumá Puncovní úřad ryzost daného produktu, která je určena jako podíl drahého kovu ve slitině. Ryzost se vyjadřuje v tisícinách, čistě ryzímu kovu je přiřazeno označení 1000/1000. Zákon č. 539/1992 Sb. ustanovuje ryzosti daných kovů následovně:34
zákonné ryzosti zlata ryzost č. 0
999/1000
ryzost č. 1
986/1000
ryzost č. 2
900/1000
ryzost č. 3
750/1000
ryzost č. 4
585/1000
zákonné ryzosti stříbra ryzost č. 0
999/1000
ryzost č. 1
959/1000
ryzost č. 2
925/1000
ryzost č. 3
900/1000
ryzost č. 4
835/1000
ryzost č. 5
800/1000
32
Jewellery. Platinum today. [online]. 2013 [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/applications/jewellery 33 Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon). In: 1992. Dostupné z: http://www.puncovniurad.cz/cz/legislativa/539-1992puncovnizakon_2006.htm 34 Tamtéž
27
zákonné ryzosti platiny ryzost č. 0
999/1000
ryzost č. 1
950/1000
ryzost č. 2
900/1000
ryzost č. 3
950/1000
ryzost č. 4
800/1000
Investičním zlatem se zabývá i Zákon o dani z přidané hodnoty č.235/2004 Sb. Tento zákon osvobozuje investiční zlato o daň z přidané hodnoty. Konkrétně tuto úpravu můžeme najít v §92 Zvláštní režim pro investiční zlato. „Investičním zlatem se dle zákona rozumí: a) zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin, b) zlaté mince, které: 1. mají ryzost neméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem, a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80%.“ Odstavec (3) upřesňuje, na které další formy se vztahuje osvobození investičního zlata od daně. Jsou to: a) „investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato, b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo c) termínované obchody s invenčním zlatem, včetně futures a forvardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.“35
1.5 Drahé kovy jako prostředek směny Drahé kovy byly natolik ceněny (především zlato a stříbro), že je lidé byli ochotni přijímat a směňovat za zboží. Drahé kovy zaručují stálost, mají vysokou hodnotu, jdou dělit. To byly
35
Zákon o dani z přidané hodnoty. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/
28
In:
235.
2004.
Dostupné
z:
základní předpoklady pro užívání drahých kovů coby platidla36. Drahé kovy byly tedy vhodnou komoditou využívanou jako prostředek směny. Kovy se nejdříve používaly pro potřebu směny ve formě kousků zrnek, až mnohem později se z nich razily mince. Drahé kovy se tak staly důležitou komoditou užívanou v mincovnictví. 1.5.1 Mincovnictví Mincovnictví označuje ražbu mincí z kovu (zlato, stříbro). Jednalo se tedy o emisi mincí vyrobených pouze z drahého kovu. Emisí mincí je chápáno ze dvou hledisek, dle toho, kdo má právo mince razit a dle obsahu kovu v mincích. Mince mohli razit ti, kteří se k drahým kovům dostali, většinou se jednalo o příslušníky šlechty, církve a královských rodin. 37 Dle obsahu drahého kovu v mincích vznikali plnohodnotné a neplnohodnotné mince. Z rozdělení je patrné, že právě plnohodnotné mince obsahovali pouze čistý vzácný kov, oproti tomu při neplnohodnotné emisi mincí byly v procesu ražby přidávány méně vzácné složky. Z historického vývoje se razily nejdříve mince pouze z čistého drahého kovu, hodnota mince tedy odpovídala nominální hodnotě platidla. Později, kdy si rozvíjející se obchod žádal ražbu většího množství mincí, docházelo k nahrazování vzácného kovu jinými dostupnějšími kovy.38
36
HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2011. xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5. s. 447. 37 ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s. ISBN 978-80-2473669-3. s. 32-33. 38 Tamtéž
29
2 Obchodování s drahými kovy Drahé kovy se staly investiční komoditou, se kterou se obchoduje na světových trzích. V následující části diplomové práce budou přiblížené vybrané makroekonomické faktory ovlivňující obchodování s drahými kovy.
2.1 Investování do zlata Výchozí hodnotou pro cenu zlata je tzv. London Fix vyhlašovanou londýnskou burzou (The London Bullion Market). Při obchodování se zlatem se dále můžeme setkat se spotovou cenou, která je aktuální cenou zlata vytvořenou aktuální nabídkou a poptávkou. Londox Fix vystupuje jako benchmark pro trh se zlatem a ovlivňuje spotovou cenu. 39 2.1.1 Nabídka a poptávka po zlatě Z obrázku 3 vidíme strukturu nabídky, která je reprezentována těžbou, zajišťovacími obchody40, prodeji centrálních bank a část nabídky také pochází z recyklací. Nejvíce zlata se dostává na trh z těžby. Těžba zlata je ovlivněna geograficky. 40 % světové těžby pochází z dolů Jižní Afriky, Spojených států, Austrálie a Ruska. Pokud se budeme soustředit na poměr celkové nabídky a těžby, je jasné, že právě primární produkce je hlavní složkou tvořící celkovou světovou nabídku zlata. Do nabídky musíme zařadit i zlato, které pochází z recyklace. Významně se podílí na celkové nabídce, tvoří téměř jednu třetinu nabídky celkové.41 Centrální banky, mezinárodní instituce (např. Mezinárodní měnový fond) a vlády představují největší držitele zlata na světě. Největší zásoby zlatých rezerv mají centrální banky Spojených států, Německa, Itálie, Francie a Mezinárodní měnový fond.42 V roce 1999 podepsalo devatenáct institucí tzv. Washingtonskou dohodu o zlatu, dle které se členové zavázali, že omezí své prodejní aktivity (dohromady členové mohli prodat 500 tun zlata ročně). Hlavním důvodem bylo omezit prodej zlata centrálními bankami, aby nedocházelo k narušování trhu se zlatem. Po rozpadu měnových systému navázaných na zlaté rezervy docházelo k velkému rozprodávání zlata. Zlaté rezervy tak po roce 1980 klesly téměř o 60 %.43 39
TYL, Tomáš. 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 222 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4467-4. s. 144 40 Zajištění se proti riziku nepříznivého vývoje cen investičního instrumentu 41 Demand and Supply of Gold. Gold Rate for today. [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://goldratefortoday.org/supply-demand-gold/ 42 Tamtéž 43 Tamtéž
30
Když se zaměříme na poptávku po zlatě, vidíme, že zlato je stále nejvíce oblíbené ve šperkařském průmyslu. Právě klenotnictví tvoří největší poptávku po zlatě (procentuálně se jedná o cca 50 % celkové poptávky). Největšími odběrateli jsou Indie, Čína a Spojené státy. 44 Investiční poptávka v roce 2010 činila 1333 tun. Do této poptávky zahrnujeme nákupy jak fyzického kovu (pro rok 2010 995 tun), tak i nákupy ETFs45 (pro rok 2010 338 tun). Zlaté mince vydávají národní mincovny, zmiňte například jihoafrický Krugerrand, kanadský Maple Leaf anebo American Eagle. Velké oblibě se těší investování do cenných papírů těžebních společností (Newmont Mining, AgloGold, Freeport McMoRan).46 Obrázek 3: Světová poptávka a nabídka po zlatě v letech 1997-2010
Pramen: Demand and Supply of Gold. Gold Rate for today. [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://goldratefortoday.org/supply-demand-gold/
Aktuálnější data z nabídky a poptávky po zlatě jsou viditelná z tabulky 6. Celková nabídka zlata i přes rostoucí těžbu pozvolně mezi roky 2011 – 2013 klesá (propad o 3,9 %). Hlavní příčinou je snižující se nabídka recyklovaného zlata. Klesající trend byl zaznamenán i u poptávky po zlatě, která se snížila o 18,4 %. Rostoucí poptávka ze strany šperkařství a výrobců zlatých mincí a cihel nestačila na vyrovnání klesající poptávky centrálních bank a odlivu zlata z ETFs.47
44
Demand and Supply of Gold. Gold Rate for today. [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://goldratefortoday.org/supply-demand-gold/ 45 Bude objasněno v dalších kapitolách 46 Demand and Supply of Gold. Gold Rate for today. [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://goldratefortoday.org/supply-demand-gold/ 47 Supply and demand. World gold council [online]. 2014 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.gold.org/supply-and-demand/gold-demand-trends
31
Tabulka 6: Světová poptávka a nabídka po zlatě v letech 2011 – 2013 (v tunách) 2011 2012 Nabídka Těžba
2013
2835,6
2864,1
3018,6
11,3
-39,7
-50,1
Zlato z recyklace
1668,5
1590,8
1371,4
Nabídka celkem Poptávka
4515,4
4415,2
4339,9
Zlatnictví
1975,1
1950,7
2197,9
451,7
407,5
404,8
1520,5
1289
1654,1
Poptávka ETFs
185,1
279,1
-880,6
Poptávka centrálních bank
456,8
544,1
368,6
4589,2
4470,4
3744,8
Zajišťovací obchody
Technologie Poptávka po mincích a slitcích
Poptávka celkem
Pramen: vlastní práce dle Supply and demand. World gold council [online]. 2014 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.gold.org/supply-and-demand/gold-demand-trends
2.1.2 Cena zlata Výše jsme si nastínili poptávku a nabídku po zlatě. Dalším důležitým ukazatelem je vývoj ceny zlata, který nám zobrazuje graf 4. Budeme zkoumat cenu zlata od roku 1975, neboť do této doby byla cena zlata fixována na USD v poměru 35 USD/unci.48 Vidíme, že od roku 1975 cena zlata prochází významnými změnami. Jak uvádí Veselá 49, kolísavost cen drahých kovů značně přispívá ke kolísavosti výnosových měr, které pak mají za následek rostoucí rizikovost investic. Pokud se zaměříme konkrétně na vývoj ceny zlata v posledních třiceti letech, je patrná výrazná volatilita. Do roku 1980 cena zlata převážně rostla a dostala až na úroveň 850 USD za trojskou unci. Jako důvody značného růstu ceny zlata považuje Veselá politické a ekonomické nejistoty, které ve světě panovaly na přelomu 70. a 80. let minulého století. Jílek50 uvádí, že se jednalo především o rostoucí úrokové míry a inflace v USA. Dalším důležitým mezníkem bylo období počátku 80. let, kdy se cena zlata propadla na úroveň 300 USD za trojskou unci. Tento pokles byl dle analytiků zapříčiněn změnami na akciových trzích, které v této době díky býčímu trendu rostly. Rok 1985 – 1987 přináší další změny v ceně zlata, tentokrát se dostává na hranici 500 USD za trojskou unci. K těmto změnám
48
JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. II, Měnová a kurzová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 557 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4516-9. s. 426-429. 49 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 293 – 295. 50 JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. II, Měnová a kurzová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 557 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4516-9. s. 427-429.
32
přispěla zvyšující se inflace a zvětšující se bubliny na akciových trzích. K značnému poklesu volatility dochází ke konci 80. let a v počátcích 90. let. V druhé polovině 90. let cena zlata padá ze 400 USD za trojskou unci až k úrovni 250 USD za trojskou unci. Vysvětlení můžeme opět najít u Veselé, která jako důvody uvádí neatraktivnost zlatých produktů pro investory, zařazování finančních produktů bez zajištění a také nesmíme opomenout rozmach světové ekonomiky.51 Důležitým mezníkem ve vývoji ceny zlata je rok 2000. Stabilita politického a ekonomického života je narušena negativními událostmi, začíná panovat nedůvěra a nejistota na světových trzích. Poslední kapkou byla přírodní katastrofa hurikán Katrina. Od této události se cena zlata vyšplhala k hranici 700 USD za trojskou unci (tato hranice byla prolomena v květnu 2006). Nebyl to však poslední růst ceny zlata. Od roku 2008 kurz zlata dále nepřetržitě roste. Příčinou zůstávají globální ekonomické problémy, zvlášť pak je třeba zmínit celosvětovou ekonomickou krizi, která celý proces rostoucího trendu odstartovala. V září roku 2011 se cena zlata dostává na úroveň 1881 USD za unci. Tento jev odráží nedůvěru ve finanční systém, který byl narušen zadlužeností domácností a podniků. 52 53 Graf 4: Vývoj cena zlata v letech 1975 - 2013
Pramen: London Fix: Historical Gold Prices [online]. http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx
51
2014
[cit.
2014-04-18].
Dostupné
z:
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 293 – 294. 52 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 294 – 295. 53 JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. II, Měnová a kurzová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 557 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4516-9. s. 427-429.
33
2.2 Investování do stříbra Stříbro coby drahý kov také zaujalo významnou pozici ve světě investování, proto mu bude věnována následující část práce. 2.2.1 Nabídka a poptávka po stříbru S vývojem nových technologií a nanotechnologií, obecně průmyslu, který využívá při výrobě stříbro, také roste poptávka po něm. Velkou spotřebu pojme fotovoltaický průmysl, kdy se stříbra využívá při výrobě solárních panelů. Tento trend začal v roce 2000 (tento rok se dle dostupných dat spotřeboval jeden milion uncí tohoto kovu). Poptávka, a tím i spotřeba, v následujících letech prudce roste, v roce 2008 bylo zaznamenáno, že solární průmysl spotřeboval téměř 19 miliónů uncí stříbra. Poptávka v odvětví solárních technologií v roce 2012 byla vyčíslena na 5,6 % z celkové poptávky po stříbře54. Následující tabulka (7) podává přehled o celkové světové poptávce po stříbře. Dle celkových ukazatelů (poptávka celkem) zjišťujeme, že poptávka po stříbře převážně rostla. Za téměř deset let (2003 – 2013) se poptávka zvýšila o 158,5 milionu uncí (17,8 %). Největší podíl na poptávce zaujímal a zaujímá průmysl. Významnou průmyslovou oblastí, která nejvíce využívala stříbro, byl právě fotografický průmysl. Fotografická poptávka po stříbru během sledovaného období značně klesá. Důvodem je nahrazování kinofilmových přístrojů digitálními fotoaparáty.55 Tabulka 7: Poptávka po stříbře v letech 2003 – 2012 (v milionech uncí) Poptávka/rok Průmysl Fotografický průmysl Šperkařství Stříbrné zboží Mince a medaile Výroba celkem Zajišťovací obchody Čistá investice
2003 368.4 192.9 186.8 85.1 35.7 868.8 21.0
2004 389.7 178.8 187.6 68.3 42.4 866.7 2.0
2005 430.3 160.3 188.4 69.6 40.0 888.6 –
2006 453.0 142.2 176.5 63.4 39.8 874.9 11.6
2007 486.2 117.6 183.8 61.5 39.7 888.9 24.1
2008 490.9 101.3 179.1 59.8 65.3 896.4 8.7
2009 403.6 79.3 178.7 55.0 78.8 795.4 17.4
2010 500.7 72.1 192.8 52.8 99.4 917.9 –
2011 487.8 66.1 186.5 48.3 118.3 907.1 –
2012 465.9 57.8 185.6 44.9 92.7 846.8 41.5
–
5.4
63.1
39.5
–
9.3
116.3
158.3
132.3
160.0
Poptávka celkem 889.8 874.1 951.7 926.0 913.0 914.3 929.1 1076.2 1039.4 1048.3 Pramen: vlastní práce dle Silver produktion. The silver institute. [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/
54
Casey research. In: A silver bull in China [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.caseyresearch.com/articles/a-photovoltaic-silver-bull-in-china 55 Silver produktion. The silver institute. [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/
34
Z tabulky 8 je patrné, že největší zdroj stříbra představuje těžba, která za posledních 10 let rostla (absolutní navýšení mezi rokem 2003 a 2012 činí 189,8 miliónu uncí). Vzhledem k tomu, že největší zdroj nabídky stříbra představuje těžba, globální nabídka kopíruje rostoucí trend produkce stříbra. Tabulka 8: Nabídka stříbra v letech 2003 – 2012 (v milionech uncí) Nabídka /rok Těžba
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
597.2
613.6
637.2
641.3
666.1
683.0
713.6
752.7
757.0
787.0
Vládní prodeje
88.7
61.9
65.9
78.5
42.5
30.5
15.6
44.2
12.0
7.4
196.0
198.7
202.7
206.2
203.0
200.8
199.8
228.8
258.1
253.9
–
–
45.9
–
–
–
–
50.4
12.2
–
7.8
–
–
–
1.4
–
–
–
–
–
889.8
874.1
951.7
926.0
913.0
914.3
Stříbro z recyklace Zajišťovací obchody Snižování investic Nabídka celkem
929.1 1076.2 1039.4 1048.3
Pramen: vlastní práce dle Silver produktion. The silver institut. [online]. 2013 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/
2.2.2 Cena stříbra Pohyb kurzu stříbra na rozdíl od zlata vykazuje větší stabilitu. Jak můžeme vidět z grafu 5, mezi roky 1985 až 2004 cena stříbra oscilovala v rozmezí 4-7 USD za trojskou unci. Od roku 2004 dochází k prudkému růstu ceny stříbra. V roce 2010 je prolomena hranice 45 USD za trojskou unci. Zde můžeme konstatovat, že cena stříbra reaguje na ekonomické a politické nejistoty obdobně jako právě cena zlata. Graf 5: Vývoj ceny stříbra v letech 1985 – 2013
Pramen: London Fix: Historical Silver Prices [online]. http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx
35
2014
[cit.
2014-04-18].
Dostupné
z:
2.3 Investování do platiny Obdobně jako zlato a stříbro i platina se stala vhodným investičním aktivem. 2.3.1 Nabídka a poptávka platiny Světovou nabídku a poptávku po platině přibližuje tabulka 9. Nabídka platiny je tvořena na rozdíl od zlata a stříbra pouze těžbou. Největší světová naleziště jsme si představili již v podkapitole 1.3.1. Největšími producenty platiny jsou Jižní Afrika, Rusko a Severní Amerika. Světová hrubá poptávka (neočištěná o recyklaci) po platině výrazně od roku 2004 roste. V roce 2013 celková poptávka činila 8,42 milionu uncí. Vidíme, že poptávku tvoří především průmysl a šperkařství. Použití platiny pro investiční účely je minimální. Nejpotřebnější je platina v automobilovém průmyslu pro výrobu autokatalyzátorů. S rostoucí poptávkou po naftových motorech klesá poptávka po platině (v roce 2013 tato poptávka činila 3,125 milionu uncí). Dalším oborem, který hojně využívá platinu, je právě již zmíněné šperkařství. V období 2004 – 2013 je možné vysledovat rostoucí trend (v roce 2013 poptávka klenotníků po platině činila 2,74 milionu uncí).
Celková poptávka po platině musí být očištěna o
recyklaci, aby se předešlo započítání platiny, která byla vytěžena již v předešlých obdobích. Velký podíl na recyklaci mají právě automobilové katalyzátory vyřazené z nepojízdných automobilů. Dále sem zahrnujeme i recykláty z elektrického průmyslu.56
56
Market data tables. Platinum today [online]. 2014 http://www.platinum.matthey.com/publications/market-data-tables
36
[cit.
2014-01-24].
Dostupné
z:
Tabulka 9: Nabídka a poptávka platiny v letech 2004 – 2013 (v milionech uncí) 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
5, 010
5, 115
5, 295 5, 070
4, 515
4, 635
4, 635
4, 860
4, 090
4,120
Rusko
845
890
920
915
805
785
825
835
800
780
Severní Amerika
385
365
345
325
325
260
200
350
310
315
Nabídka Jižní Afrika
Zimbabwe
0
155
165
170
180
230
280
340
340
400
250
115
105
120
115
115
110
100
110
125
6, 490
6, 640
6, 830 6, 600
5, 940
6, 025
6, 050
6, 485
5, 650
5, 740
3, 490
3, 795
3, 905
4,145
3, 655
2, 185
3, 075
3, 185
3, 190
3, 125
Chemický průmysl
325
325
395
420
400
290
440
470
450
540
Elektro
300
360
360
255
230
190
230
230
165
205
Sklářství
290
360
405
470
315
10
385
515
160
235
-40
170
555
660
655
460
455
765
2, 195 2, 110
2, 060
2, 810
2, 420
2, 475
2, 780
2 740
Ostatní Nabídka celkem Průmyslová poptávka Autokatalyzátory
Investování
45
15
Šperkařství
2, 160
2, 465
Medicína
0
250
250
230
245
250
230
230
235
235
Rafinerie
150
170
180
205
240
210
170
210
205
155
Ostatní
470
225
240
265
290
190
300
320
390
420
7, 230
7, 965
7, 890 8, 270
7, 990
6, 795
7, 905
8, 095
8, 030
8, 420
-690
-770
-1 130
-830
-1 085
-1 240
-1 130
-1 275
Poptávka celkem Recyklace Autokatalyzátory
-860
-935
Elektro
0
0
0
0
-5
-10
-10
-10
-20
-25
Šperkařství
0
-500
-555
-655
-695
-565
-735
-810
-890
-775
Recyklace celkem -690 -1 270 -1 415 -1 590 -1 830 -1 405 -1 830 -2 060 -2 040 -2 075 Čistá poptávka 6, 540 6, 695 6, 475 6, 680 6, 160 5, 390 6, 075 6, 035 5, 990 6, 345 celkem Pramen: vlastní práce dle Market data tables. Platinum today [online]. 2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/publications/market-data-tables
2.3.2 Cena platiny Pro cenu platiny je význačná londýnská burza London Platinum & Palladium Market, která stanovuje referenční cenu platiny. Platina se stala důležitým technickým kovem. Vysoké poptávky průmyslu značně působí na růst ceny platiny. Z grafu 6 pozorujeme, že cena platiny se mezi léty 1992 – 1998 nijak zvlášť neměnila. V tomto období se platina obchoduje za 375425 USD za unci. V následujícím období (1998-2007) na trhu platiny nastává býčí trend, který se vyznačuje rostoucí cenou platiny. Kurz platiny se na konci roku 2006 dostává na rekordních 1500 USD za unci. Od roku 2007 na trhu nastává technologická bublina, která zapříčinila prudký vzestup ceny a následně prudký pokles.57
57
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 295 – 296.
37
Graf 6: Vývoj ceny platiny v letech 1992 - 2013
Pramen: London Fix: Historical Platinum Prices [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx
2.4 Výhody a nevýhody plynoucí z držení drahých kovů Jak již bylo naznačeno v prvních kapitolách, právě drahé kovy oplývají vlastnostmi, které jej dělají atraktivními. V následující podkapitole budou představeny nejdůležitější výhody a nevýhody, které jsou s držbou drahých kovů spojené. Primárním důvodem pro držení reálných aktiv je výnos, který držiteli přináší. Výnosy mohou být v podobě kapitálových zisků (ve většině případů) anebo v podobě důchodů (např. při investici do akcií těžebních společností; vlastníkovi akcie může být vyplácena dividenda). Oproti finančním instrumentům mohou pouze reálná aktiva svým majitelům zajistit i nepeněžní užitky (radost, potěšení). Dle Veselé58 je tento užitek vzhledem k subjektivnímu pohledu vlastníka kovu neměřitelný. Nemůžeme ho tak ocenit v penězích. Užitek nemůže být kvantifikován a vznikají tak značné potíže při hlubším rozboru rizika. V dnešní době je držba spojená převážně se schopnosti uchovat hodnotu, investoři si tak mohou své bohatství ochránit před znehodnocováním. Drahé kovy jsou tak jedním z nejlepších investičních instrumentů, kterými se investor může zajistit proti inflaci. Platí pravidlo, že výnosová míra drahých kovů v období inflace roste. Ve srovnání s jinými investičními instrumenty jsou reálná aktiva jedinými, které tuto vlastnost mohou poskytnout. Ostatní instrumenty totiž s rostoucí inflací ztrácejí na hodnotě a jejich výnosová míra klesá. Zde však musí být zdůrazněno, že zajištění proti inflaci ještě neznamená, že by se jednalo
58
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 290.
38
o méně rizikový produkt. Již v pasážích věnujících se vývoji cen jednotlivých druhů kovů byla naznačena vysoká volatilita. Veselá se ve své knize zmiňuje korelační koeficienty, kterými demonstruje silně pozitivní vztah mezi proměnnými inflace a výnosnost drahých kovů. Korelační koeficient pro vztah zlata a inflace je vypočten jako hodnota +0,63, pro akcii a inflaci byl stanoven na - 0,25. Vidíme tedy, že ceny akcií inflace značně znehodnocuje, zatímco zlato se zhodnocuje i v období inflace. 59 Nákupem drahých kovů může investor dostát značné diverzifikace rizika svého portfolia. Opět jako důkaz poslouží data z knihy Veselé, která využívá Markowitzových principů. Korelační koeficienty mezi reálnými a finančními aktivy se pohybují něco málo nad nulou. Tyto neutrální korelace dokazují, že se reálná aktiva stávají vhodným aktivem pro zařazení do investičního portfolia a díky nim můžeme dosáhnout částečné diverzifikace rizika nebo snížit riziko celého portfolia. Z tohoto plyne doporučení, že reálná aktiva by měla být zařazována do portfolií investorů v obdobích, kdy dochází k propadům na trzích, kde jsou obchodována ostatní finanční aktiva.60 Výše jsme zmínili, že jsou reálná aktiva vhodná pro zajištění se proti inflaci. Lidé si své peněžní prostředky vkládají do drahých kovů v obdobích politické nestability. Drahé kovy jsou dobrou alternativou pro zabezpečení se i proti politickému riziku. Pokud budeme hledat nevýhody plynoucí z držby drahých kovů, vzpomeňme, že je každý druh reálného aktiva zcela unikátní. Tahle jedinečnost každého druhu stěžuje analytikům najít vhodnou metodu pro analýzu, která se tak stává mnohem náročnější, než kdybychom se zabývali analýzou jiných finančních instrumentů.61 Investor by se měl připravit, že nákupem a následně držbou drahých kovů mu vznikají další náklady. Nejedná se jen o náklady na pořízení, ale musíme započítat i ostatní transakční náklady. Spread, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, se pohybuje okolo 20-25 %, což je mnohonásobně více jak u jiných finančních aktiv (např. u akcií jsou tyto náklady odhadovány na 0,5 – 2 %).62
59
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 289-293. 60 Tamtéž 61 Tamtéž 62 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 289-292.
39
Problematický je i fakt, že pro obchodování drahých kovů neexistuje likvidní a efektivní trh. Pokud není zajištěna likvidita drahých instrumentů, pak investoři čelí zvýšenému riziku. Jako nevýhoda je pro řadu investorů skutečnost, že investice do drahých kovů ve většině případů nenese v průběhu držby žádný peněžní důchod (výjimkou jsou například investice do akcií těžařských společností nebo do zlatých dluhopisů). Investice do drahých kovů není doporučována v krátkých časových intervalech, neboť výnosová míra značně kolísá, čímž roste i riziko daného instrumentu.63
63
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. str. 292-293.
40
3 Investování do drahých kovů v České republice Předchozí kapitoly vytvořily teoretický základ pro diplomovou práci. Stěžejním pilířem práce bude vyhledat konkrétní možnosti investování do drahých kovů v České republice. Ve vlastní části práce bude provedena analýza drahých kovů a představeny možnosti investování do nich v České republice. Dle vypočtených hodnot výnosností a volatilit bude posuzována vhodnost produktu pro investiční účely. Ze získaných poznatků budou na závěr identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby plynoucí z investování do drahých kovů. Investování do drahých kovů je i v České republice dostupné. Investoři kupují drahé kovy s různými očekáváními. Někteří se chtějí nákupem zajistit proti negativnímu vývoji ekonomiky, jiní nakupují s vírou, že ceny kovů v dalších letech porostou. Český investor má spoustu možností, jak využít drahé kovy jako reálné aktivum při investování. Již dlouho se nejedná pouze o nákupy kovů ve fyzické podobě. V současné době můžeme na trhu najít různé alternativy, jak investovat do drahých kovů, aniž bychom je museli držet pouze ve fyzické podobě. V práci budou představeny další produkty, jejichž podkladovým aktivem je drahý kov. Nezbytné pro práci je vymezení šíře pojmu investor. Pro účely práce budou voleny konkrétní produkty s ohledem na rozsáhlost objemu finančních prostředků, které může investor investovat. Dle finančních možností budou investoři členěni na drobné neboli retail investory a institucionální. Za drobného investora budeme považovat takového investora, pro něhož investování nepředstavuje hlavní pracovní činnost. V případě drobného investora se bude jednat o domácnosti. Institucionálního investora vymezíme jako profesionálního obchodníka s cennými papíry. Může jím být banka, pojišťovna a další. Důležitým hlediskem pro výběr vhodného investičního produktu, je zvážení, zda chce investor vkládat své peněžní prostředky pravidelně nebo plánuje investovat pouze jednorázově. I tento aspekt je třeba při výběru zvážit. Při pravidelném investování bude předpokládáno, že investor vkládá prostředky v pravidelných intervalech. Většina investičních produktů je emitována v zahraničí, kde se obchoduje v cizích měnách. Tento fakt poukazuje na skutečnost, že v případě investování do zahraničních produktů musí český investor kalkulovat s měnovým kurzem, který významně ovlivňuje reálný výnos z investice.
41
Zde narážíme na pojem magický trojúhelník. Investor by měl vždy své investiční záměry orientovat dle vztahu k riziku, likviditě a výnosnosti. Každý investiční produkt je charakteristický těmito proměnnými, které budou sloužit pro rozhodování, jaký produkt jakému investorovi doporučit. Investor volí produkty také dle investičního horizontu. Doba investice je klíčová, neboť ovlivňuje již zmíněné riziko a výnos. Syrový64 vysvětluje, že výnosnost s dobou investice roste a riziko naopak klesá. Krátkodobá investice by měla být konzervativního charakteru. Investor tak chrání svou investici před nebezpečím plynoucí z rizikové investice.
3.1 Investiční kovy ve fyzické podobě Investiční kovy si lze představit jako kovy držené ve fyzické podobě. Nákup fyzických kovů je pak možný ve třech formách:
investiční slitky – nejčastěji podoba cihliček, které jsou opatřeny puncem. Jejich cena by měla být odvozena od aktuální ceny drahého kovu na komoditní burze. Tato cena se pak navýší o marži obchodníka (tzv. premium, viz níže);
investiční mince – u mincí se hodnota odvozuje obdobně, jako je tomu u investičních slitků. Tato hodnota bývá u některých dále navýšena o hodnotu sběratelskou či historickou, které je jen těžce měřitelná, neboť závisí na subjektivním vnímání hodnoty samotným sběratelem;
šperky – jedná se o formu drahých kovů, kterou lze zakoupit v jakémkoli zlatnictví (Klenoty Aurum, Rubringer aj.). V práci budeme abstrahovat od kovů v této podobě.65
Podobný názor na dělení investičních kovů zastává i Žák v článku Zlato – jediné jisté peníze, které neovlivní politici ani bankéř, ve kterém zdůrazňuje, že při investování do zlata coby fyzické aktivum, je třeba rozlišovat mezi zlatem jako investičním nástrojem a zlatem coby nástrojem pro numismatické a sběratelské účely. Například pamětní mince sběrateli přináší další užitnou hodnotu. 66
64
SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 105 s. Finanční trhy a instituce. Finance. ISBN 80-247-1366-7.s. 37-43 65 Chci investovat do zlata v jeho fyzické podobě. LBBW BANK CZ a.s. [online]. 2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.lbbw.cz/srv/cps/content/pub/cs/financni-informacni-servis/poradna/103-chci-investovatdo-zlata-v-jeho-fyzicke-podobe-jake-formy-jsou-pro-investici-nejlepsi.shtml 66 Zlato – jediné jisté peníze, které neovlivní politici ani bankéři. Lidovky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/zlato-jedine-jiste-penize-ktere-neovlivni-politici-ani-bankeri-pv3-/mojepenize.aspx?c=A121207_162953_moje-penize_mev
42
Nejvýznamnější ze všech drahých kovu je bezpochyby zlato, proto se také většina literatury zabírající se investováním do drahých kovů věnuje investičnímu zlatu. Zlaté slitky neboli zlaté uzance a zlaté mince jsou považované za investiční zlato. Veškeré slitky jsou opatřené puncovní značkou, která podává informaci o ryzosti zlaté cihličky. Ryzosti cihliček obsahují vysoká procenta podílu zlata, většinou se jedná o 99,5% ryzosti (hovoříme, že se jedná o ryzost 995), někdy je obsah zlata i 99,99 %. Producentů zlatých slitků je na světě poskromnu. V Česku nenalezne investor žádného výrobce zlatých slitků. Pokud půjdeme dál za české hranice, můžeme pořídit zlaté slitky od švýcarského výrobce Argor Heraus. Proslulé se staly také slitky od výrobce Abros.67 Většina zlatých mincí pro investiční účely pochází také ze zahraniční produkce. Největšími výrobci jsou Austrálie, Kanada, Jižní Afrika a USA. Jak bylo naznačeno výše, cena zlatých mincí může mít mimo hodnotu samotného zlata i hodnotu sběratelskou. V České republice může investor tyto mince pořídit u České národní banky, která je vydává ve jmenovité hodnotě 1000 CZK až 10 000 CZK s ryzostí 999,9. Pro ražbu zlatých mincí jako investičního kovu platí pravidlo, že musí obsahovat minimálně ryzost 900 tisícin. Světoznámé jsou mince jihoafrické značky Kruggerand, jejichž ražba začala již v roce 1967. K dalším světově uznávaným investičním mincím řadíme mince výrobců American Gold Eagle, American Gold Buffalo, dále britské společnosti Britannia, Gold Nugget vyráběný v Autrálii, kanadský Gold Maple Leaf a čínský Chinese Panda. Pokud se poohlédneme po producentovi investičních mincí na evropském kontinentu, zjistíme, že velmi oblíbenými se staly mince rakouské společnosti nesoucí označení Wiener Philharmoniker. Rakouské mince se vyznačují velkou ryzostí s podílem kovu 99,99 %. 68 Ceny slitků a mincí se odvozují od ceny kovu na světovém trhu. K této ceně je třeba navíc započítat další náklady tzv. premium, které si výrobce přirazí jako kompenzaci za náklady, které mu výrobou a distribucí vznikly. Marže výrobce se pohybuje mezi 3-30 % dle velikosti mince či slitku. V praxi platí, že s hmotností a velikostí mince či slitku premium relativně klesá.69
67
JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. II, Měnová a kurzová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 557 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4516-9. s. 425. 68 JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. II, Měnová a kurzová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 557 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4516-9. s. 425 – 426. 69 Zlato – jediné jisté peníze, které neovlivní politici ani bankéři. Lidovky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/zlato-jedine-jiste-penize-ktere-neovlivni-politici-ani-bankeri-pv3-/mojepenize.aspx?c=A121207_162953_moje-penize_mev
43
U investičních kovů bude investora zajímat, kde může fyzický kov nakoupit, ale zda obchodník od něj daný kov odkoupí zpět. Investor by se měl ujistit, že je daný produkt likvidní. Obchodník samozřejmě nevykoupí kov za stejnou cenu, která je aktuální na komoditní burze. Investor při zpětném prodeji musí kalkulovat z tzv. spreadem, tedy rozdílem mezi prodejní a nákupní cenou investičního produktu. Při vyhledávání možností, jaké slitky či mince nakoupit, je dobré si ověřit, zda prodejce zprostředkovává prodej od výrobců, jejichž produkty jsou celosvětově přijímané a uznávané. Pro tento účel existuje databáze tzv. Good Delivery List 70, která eviduje ověřené výrobce slitků a mincí. Tyto specifikace jsou vydávány asociací obchodníků na Londýnském trhu drahých kovů (Bullion Market Association, zkr. LBMA). Specifikace Good Delivery hodnotí fyzické vlastnosti drahých kovů používaných pro investiční účely. Pro investora by měla tato informace být zárukou kvalitní koupě světově uznávaného „pravého“ produktu, proto je nezbytné při výběru dbát i na ověření si samotného výrobce investičního slitku či mince. 3.1.1 Prodejci investičních kovů Na českém trhu existuje velké množství obchodníků, u kterých může investor nakoupit investiční zlato, stříbro a platinu. Pro účel práce jsem prošla nabídku pouze některých z nich, ze kterých jsem vybrala obchodníky s nejširším výběrem mincí a slitků. Patria Direct a.s. a SAFINA a.s. K významným prodejcům patří Patria Direct a.s., která ve spolupráci se společností SAFINA a.s. nabízí k prodeji zlato ve fyzické podobě. Zlato je prodáváno v tomto případě formou slitků. Patria Direct člení prodeje zlatých slitků dle výše investice na investice do 3 mil. CZK a investice přesahující výši 3 mil. CZK. Při nákupu nepřevyšující 3 miliony CZK je třeba, aby si investor u Patria Direct otevřel vlastní účet a podepsal smlouvu. Vložené peněžní prostředky na účet zprostředkovatele budou použité na nákup zlatých slitků. Jakmile se investor po zjištění prodejní ceny slitků rozhodne, kolik jich nakoupí, zadá příkaz a z jeho účtu jsou prostředky převedeny na účet SAFINY. Při investici přesahující 3 miliony CZK nelze investorovi sdělit cenu slitků. Investor může objednávku podat pouze na tzv. neznámý
70
Dostupný online na http://www.lbma.org.uk/
44
kurz (ten je odvozován od fix kurzu zlata na londýnské burze, a je vyhlašován dvakrát denně; investor si může zvolit sám kurz zlata a to nejpozději do tří dnů od provedení objednávky). 71 Nákup zlatých slitků přes obchodníka Patria Direct je pouhým zprostředkovaným obchodem mezi zákazníkem a SAFINOU. Vypořádaní stejně tak jako zpětný odkup zlatých slitků probíhá již se SAFINOU. Lze předpokládat, že při takovém obchodu vznikají transakční náklady, které zvyšují konečnému zákazníkovi cenu slitků. Ražebnou pro produkty, které SAFINA distribuuje, je švýcarská společnost PAMP. SAFINA jako obchodník s investičními kovy koncovému zákazníkovi nabízí výhradně zlaté slitky, o kterých bylo již zmíněno výše, a zlaté mince, jejichž prodej nezprostředkovává Patria Direct. V případě, že má zájem investor u SAFINY pořídit zlaté mince, může zde nakoupit mince kanadské mincovny Maple Leaf o hmotnosti trojské unce.72 Investoři mající zájem vkládat peněžní prostředky do stříbra mohou u SAFINY nakoupit investiční stříbro ve třech podobách – stříbrné slitky, destičky a stříbrné mince. Destičky jsou raženy v hmotnostech 10g, 31,1g, 50g, 100g, 500g a 1000g. Investovat do stříbrných slitků budou mít zájem investoři, kteří chtějí vkládat vyšší obnosy, protože u SAFINY je možné pořídit slitky pouze ve dvou hmotnostech, a to 500g a 1000g. Slitky jsou obchodovány v ryzosti 999/1000.73 Pro zájemce o stříbrné mince SAFINA nabízí jednogramové mince kanadské mincovny Maple Leaf a tisícigramové mince od australského výrobce s motivem koaly.74 Prodejce navíc investorovi nabídne možnost si u něj investiční kovy nechat v úschově. Společnost SAFINA investorovi garantuje zpětný odkup investičních slitků a mincí. BESSERGOLD CZ Z dalších prodejců investičních kovů bude představena česká pobočka německé společnosti BESSERGOLD GMBH75. Společnost nabízí, co se týká investičních kovů, jak slitky, tak i mince. Prodej probíhá jak na kamenné pobočce tak online. Na e-shopu může český investor volit z opravdu široké nabídky zlatých, stříbrných i platinových produktů. 71
Investiční zlato. Patria Direct. [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: https://www.patriadirect.cz/produkty-a-trhy/produkty/investicni-zlato 72 Nabídka investičních kovů. SAFINA. [online]. 2011-2020 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.safina.cz/produkty-pro-koncove-zakazniky/investicni-kovy 73 Tamtéž 74 Tamtéž 75 Investiční kovy. BESSERGOLD.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/
45
Investor zde nalezne slitky a mince v různých gramážích. Volit může i mezi výrobci. BESSERGOLD se soustředí na prodej slitků značek Argor Heraues, Perth Mint a Münze Österreich. Velkou předností investorovi může být, že ceny slitků a mincí jsou aktualizované dle pohybů kurzů kovů na komoditních burzách. Aktuální ceny lze sledovat přímo přes portál nabízejícího. Zlatý slitek od výrobce Argor Heraues v hmotnosti 1g přijde investora na 1127,22 CZK76. Prodejce poskytuje množstevní slevy. Pro představu při odběru 10 kusů jednogramového slitku výše zmíněné značky bude investora stát 1119,03 CZK za jednotku. Při odběru 20 kusů bude cena ponížena na 1 105,38 CZK.77 Nejhodnotnější slitek, který lze u BESSERGOLDU zakoupit, váží 1kg a jeho cena se pohybuje ke dni 13.3.2014 okolo 880 000C CZK za kus. Detailnější informace tohoto zlatého produktu jsou obsahem obrázku 4. V přehledu charakteristik produktu se investor informuje o výrobci, hmotnosti, ryzosti a rozměrech slitku. U popisu produktu lze najít i certifikát výrobce, kterým prokazuje požadovanou kvalitu kovu.78 Obrázek 4: Informace k zlatému slitku 1000g Argor Heraeus
Pramen: Zlatý slitek. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/investicni-zlato/zlate-cihly-prodej-praha/zlaty-slitek-1000-gramu/zlaty-slitek-1000-gargor-heraeus-svycarsko.html 76
Cena platná ke dni 13.3.2014 Zlatý slitek. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/investicni-zlato/zlate-cihly-prodej-praha/zlaty-slitek-1-gram/zlaty-slitek-1-g-argorheraeus-svycarsko.html 78 Zlatý slitek. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/investicni-zlato/zlate-cihly-prodej-praha/zlaty-slitek-1000-gramu/zlaty-slitek-1000-gargor-heraeus-svycarsko.html 77
46
Zájemcům o zlaté mince se naskytuje příležitost je pořídit v různých vahách a s různými motivy. Stříbrné slitky jsou nabízeny v hmotnostech 20g, 50g, 100g, 250g, 500g, 1000g a 5000g. Cena dvacetigramového slitku začíná na 641 CZK79 za kus. Nejtěžší slitek lze zakoupit za 93 823 CZK80 za kus.81 Nabídka stříbrných mincí u BESSERGOLD je velmi pestrá. Nalezneme zde mince ze sérií Wiener Philharmoniker, Maple Leaf, American Eagle, Libertad, KOOKABURA a Britannia. Nejlehčí mince váží 1,2 unce (tj. 15,55g) a prodává se za 410 CZK82. Ceny kilových mincí se pohybují okolo 19 000 CZK za kus.83 Platinové slitky a mince prodávané u BESSERGOLD jsou ražené ve variantách 10g, 1 unce a 100g. Platinové slitky jsou k dostání za 13 700 CZK84 za 10g. Slitek o váze 1 unce stojí přibližně 39 200 CZK85. Platinové mince můžeme u BESSERGOLD koupit v gramážích 1unce a 100g.86 Česká mincovna a.s. Česká mincovna a.s. umožňuje investovat do fyzického zlata v podobě jak slitků, tak i mincí. Zlaté cihličky nabízí Česká mincovna od 1g až do 1000g s ryzostí 999/1000.87 Česká mincovna se stala renomovaným distributorem zlatých mincí nejznámějších světových ražebních společností, ke kterým řadíme Wiener Philhamoniker, Maple Leaf a Kangaroo. V tomto směru vytvořila Česká mincovna tzv. smart minci, která mísí výhody z držení investičního zlata a mincí pro sběratelské účely. Mimo investiční hodnotu nese smart mince
79
Cena platná ke dni 13.3.2014 Cena platná ke dni 13.3.2014 81 Stříbrný slitek. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné http://www.bessergold.cz/investicni-stribro/stribrne-cihly-slitky-prodej-praha.html 82 Cena platná ke dni 13.3.2014 83 Stříbrné mince. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné http://www.bessergold.cz/investicni-stribro/stribrne-mince.html 84 Cena platná ke dni 13.3.2014 85 Cena platná ke dni 13.3.2014 86 Investiční platina. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné http://www.bessergold.cz/investicni-platina-paladium-prodej-praha/investicni-platina-mince-slitky-praha.html 87 Investice do zlata. Česká mincovna. [online]. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné https://www.ceskamincovna.cz/investice-do-zlata-364/ 80
47
z: z:
z: z:
i vysokou uměleckou hodnotu vytvořenou tuzemskými umělci. Tyto mince lze zakoupit v hmotnostech od 2 uncí do 1000g. 88 ZLATÉ MINCE CZ Jako posledního prodejce slitků a mincí jsem zvolila Zlaté mince. Jejich nabídka investičních slitků a mincí je velice pestrá. Prodejce se orientuje převážně na prodej mincí z české a zahraniční produkce. 89 Zlaté slitky jsou zde prodávané ve vahách od 1g od výrobců PAMP a Argor Heraeus.90 Stříbrné slitky je u prodejce možné zakoupit značky Argor Heraeus v gramážích 20g, 31,1g, 100g, 250g, 500g, 1000g a dokonce i o váze 5000g.91 3.1.2 Spoření do zlata Fyzické kovy může investor pořídit jednorázově nebo se mu naskytuje možnost do nich i spořit. Při spoření do zlata nakupuje investor zlaté slitky pravidelně. Oproti klasickému spoření peněz při tomto spoření získává svůj produkt ve hmotné podobě. Při spoření do zlata by si český investor měl zvážit, zda je pro něj výhodnější do zlata spořit jako jednotlivec nebo dá přednost kolektivnímu investování. Spoření do zlata nabízí třeba již zmíněná Česká mincovna. Princip spoření do zlata lze popsat následovně. Klient si zvolí slitek, do kterého chce spořit, tomu pak odpovídá částka, kterou chce pravidelně (např. měsíčně) vkládat. Až na jeho účtu u vybraného prodejce investičních kovů (např. u již umíněné České mincovny) má naspořeno cílovou částku, která odpovídá hodnotě vybraného slitku, může si slitek fyzicky odebrat. Spoření do zlata je vhodnou variantou pro drobné investory, kteří si nemohou dovolit do investičního kovu vložit velký objem finančních prostředků. Tímto se jím naskytuje možnost si na slitek postupně našetřit.
88
Investice do zlata. Česká mincovna. [online]. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: https://www.ceskamincovna.cz/investice-do-zlata-364/ 89 O nás. ZLATE-MINCE.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.zlate-mince.cz/Onas.htm 90 Zlaté cihle. ZLATE-MINCE.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/ZZS_Zlate_Cihly.htm 91 Investiční stříbro. ZLATE-MINCE.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/Investicni_stribro.htm
48
3.1.3 Výhody nákupu fyzického zlata Nákup zlata ve fyzické podobě přináší českému investorovi řadu výhod. K přednostem investice do slitků a mincí bezpochyby patří přímá závislost na vývoji ceny zlata na komoditním trhu. Držitel kovu může kontrolovat cenový vývoj bez složitých analýz. Získání informací o cenovém vývoji zlata je běžně dostupné i drobnému investorovi, aniž by data musel pořizovat za úplatu. V České republice k tomuto účelu slouží například online zpravodajství Patria Direct dostupné na http://www.patria.cz/ nebo portál investujme.cz dostupné na http://investice.finance.cz/. Právě zde je možné jednoduše vyhledat reálná data platná
k danému
okamžiku.
Jazykově
zdatní
investoři
mohou
informace
čerpat
ze zahraničního zpravodajského serveru http://www.kitco.com/. Zlato zařazují investoři do svých portfolií nejen s vidinou jeho zhodnocení v budoucnu, ale také se chrání před inflačním znehodnocováním jejich majetku. Zlato v tomto případě působí jako uchovatel hodnoty. Někteří ekonomové považují zlato za konzervativní investici. V případě takové investice je záměr držitele ochránit hodnotu svého majetku. Investor v tomto případě nespekuluje na budoucí růst jeho hodnoty.92 V případě, že se investor rozhodne nakoupit fyzické zlato přímo od obchodníka, odpadá mu riziko neoprávněného jednání třetích stran. V případě nákupu fyzického investičního kovu je pro investora poměrně jednoduché provést samotný nákup. Český investor bude jistě potěšen, že při investování do zlata ve fyzické podobě mu odpadá povinnost platit daň z přidané hodnoty. Dle zákona 235/2004 Sb, o daních z přidané hodnoty, podléhá investiční zlato zvláštnímu režimu a osvobozuje nákupy právě od daně z přidané hodnoty. Zvláštní režim pro investiční zlato byl objasněn v kapitole 1.4. Mince a slitky jsou na českém trhu nabízené v různých provedeních a gramážích. Díky variabilitě může investor nakupovat zlato, stříbro a platinu za různé ceny. Drobnému investorovi budou jistě vyhovovat slitky a mince s nižšími gramážemi, zato při vkládání vyšších peněžních prostředků může investor nakupovat hodnotnější produkty. Zde bych poznamenala, že se ceny stejných produktů mohou u jednotlivých prodejců lišit. Pro demonstraci jsem zvolila zlaté slitky o různých vahách značky PAMP. Přehled zlatých slitků
92
JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. II, Měnová a kurzová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 557 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4516-9. s. 439.
49
můžeme vidět v tabulce 10, ve které jsou zahrnuté ceny u prodejců SAFINA, BESSERGOLD a ZLATÉ MINCE CZ. Vidíme, že se ke dni 17.4.2014 ceny stejných produktů výrazně liší. Nejvýhodněji může investor nakoupit zlaté slitky u BESSERGOLDU, nejvíce pak zaplatí u SAFINY. Tabulka 10: Srovnání cen zlatých slitků PAMP u vybraných prodejců93 prodejce SAFINA BESSERGOLD ZLATÉ MINCE CZ váha cena 1g 2,5g 5g 10g 20g 31,1g 50g 100g 500g
1 382 CZK 3 074 CZK 5 512 CZK 10 175 CZK 19 502 CZK 29 139 CZK 45 788 CZK 89 456 CZK 440 921 CZK
nedostupný 2 670 CZK 4 843 CZK 9 108 CZK 18 051 CZK 27 042 CZK 43 430 CZK nedostupný nedostupný
1 499 CZK 2 982 CZK nedostupný 10 543 CZK nedostupný 28 203 CZK 44 462 CZK 88 158 CZK 438 779 CZK
1000g
878 450 CZK
nedostupný
870 559 CZK
Pramen: vlastní práce dle internetových stránek prodejců
Pokud se podíváme na ceny tří nejprodávanějších zlatých mincí vybraných prodejců a jejich ceny (tabulka 11), zjišťujeme, že cenová diference se vykytuje i v případě prodeje investičních mincí. Nejlevněji lze zlaté mince pořídit u České mincovny. Ceny mincí u prodejců BESSERGOLD a ZLATÉ MINCE CZ se pohybují na podobné cenové úrovni. Tabulka 11: Srovnání cen zlatých mincí u vybraných prodejců94 prodejce
BESSERGOLD
značka
váha 1/10 unce Wiener Philharmoniker 1/4 unce 1/2 unce 1 unce 1/10 unce 1/4 unce Kangaroo 1/2 unce 1 unce 1/10 unce 1/4 unce Maple Leaf 1/2 unce 1 unce
3 040 CZK 7 278 CZK 13 976 CZK 27 128 CZK 3 040 CZK 7 310 CZK 14 015 CZK 27 051 CZK 3 040 CZK 7 310 CZK 14 041 CZK 27 129 CZK
Pramen: vlastní práce dle internetových stránek prodejců 93 94
Ceny platné ke dni 17.4.2014 Cena platné ke dni 17.4.2014
50
ZLATÉ Česká mincovna MINCE CZ cena 2 987 CZK 2 978 CZK 7 253 CZK 5 989 CZK 14 136 CZK 12 192 CZK 27 350 CZK 25 187 CZK nedostupná 2 822 CZK 7 282 CZK 7 427 CZK 14 229 CZK 12 266 CZK 27 199 CZK 25 466 CZK 3 021 CZK 2 822 CZK 7 281 CZK 5 570 CZK 14 226 CZK 12 266 CZK 27 296 CZK 25 466 CZK
V případě, že investor bude nakupovat investiční kovy, jejichž producenti jsou celosvětově uznávaní a jejich investiční kovy přijímány k obchodování, nebude pro investora problematické zpětně je nabídnout k odkoupení. Zajištění likvidity by neměl investor při svém investičním rozhodování nikdy opomenout. Nákupy reálných aktiv v podobě investičních kovů svým majitelům přináší i subjektivní užitek z pocitu, že vlastní něco „hezkého“ a hmatatelného. Tohle platí zvlášť u investičních mincí, na nichž jsou zobrazeny nejrůznější motivy spjaty se zemí, z níž výrobce konkrétní mince pochází. Některé kolekce mincí jsou navíc ceněny pro jejich vysokou sběratelskou hodnotu. Investor tak může sladit zájmy investiční se sběratelskými. 3.1.4 Nevýhody spojené s držením fyzických kovů Při zvažování možností investice do drahých kovů ve fyzické podobě musí investor v potaz vzít i jednotlivá rizika spojená s nákupem investičních kovů. Jednotliví prodejci a distributoři na žádné nevýhody pochopitelně neupozorňují. Jako výhoda bylo zmíněno, že investiční zlato je osvobozeno v České republice od daně z přidané hodnoty. Tohle však neplatí v případě investování do investičního stříbra a platiny. Nákup těchto kovů, ať už v podobě slitků nebo mincí, podléhá v České republice 21% sazbě daně z přidané hodnoty. Cena takového slitku či mince bude tedy navýšena o daň z přidané hodnoty. Pokud zůstaneme u ceny investičních kovů, je třeba poznamenat, že cena je ještě povýšena o náklady na výrobu slitku či mince a na jejich distribuci. Nejvyšší premium bude přiraženo k zlatým mincím a slitkům o nižších vahách (1/20 unce, 1/10 unce až do váhy 1 unce). Zde je třeba počítat s přirážkou okolo 20 %. U mincí a slitků o vahách 1 unce až 100g se premium pohybuje od 15 % do 20 %. Nejnižší premium je zahrnuto v ceně slitků a mincí vážících 100g až 1000g (do 10 %). 95 Držba investičních kovů přináší českému investorovi ochranu proti znehodnocování jeho majetku, avšak z jeho držby neplyne již žádný jiný důchod, jako tomu je například v případě investování do akcií, kdy má investor mnohdy nárok na vyplácení dividendy. Vzhledem k tomu, že má tato investice fyzickou podobu, musí investor svou investici „uskladnit“. Vznikají mu náklady na skladování, ať už se rozhodne investiční slitky a mince
95
Cena zlatých mincí a slitků. ZLATNICTVI.NET [online]. 2008 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.zlatnictvi.net/?28,cena-zlatych-minci-a-slitku-co-je-to-premium
51
skladovat doma v trezoru nebo bude k tomuto účelu využívat úschovy od prodejců investičních předmětů. Jako poslední nevýhodu spojenou s držením kovů ve fyzické podobě bych zmínila i další riziko, kterým je nebezpečí odcizení investičního kovu. 3.1.5 Srovnání jednotlivých investičních kovů Pro určení vhodného kovu pro investování je vhodné si stanovit historickou výnosnost a volatilitu cen aktiv, které jsou předmětem tabulky 12. Výnosnosti drahých kovů byly určeny jako aritmetický průměr meziročních změn prosincových cen za období 1994 až 2013. Volatilita byla odvozena jako směrodatná odchylka ročních výnosností. Z výpočtů nám vyplývá, že výnosnosti zkoumaných kovů jsou velmi podobné. Největších výnosností dosahovalo stříbro, následovala platina a až pak zlato. Pokud nahlédneme na volatilitu, které je indikátorem míry rizika investičního aktiva, vidíme, že nejvyšších hodnot dosahuje stříbro a platina. Nejnižších výkyvů výnosové míry dosahuje zlato, proto by mělo být v portfoliích investorů zastoupeno nejvíce. Tabulka 12: Výnosnost a volatilita drahých kovů v letech 1994 - 2013 zlato stříbro platina výnosnost
7,46%
10,97%
9,33%
volatilita
16,32%
28,78%
25,37%
Pramen: vlastní práce z dat získaných na London Fix: Historical Metals Prices [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.kitco.com/gold.londonfix.html
Dále byly zkoumány i korelační závislosti mezi vzácnými kovy zlato, stříbro a platina (tabulka 13). Silná kladná korelace značí, že se ceny kovů vyvíjejí stejným směrem (pokud klesá cena zlata, klesá cena i stříbra a platiny, totéž platí při růstu cen). Tabulka 13: Korelační koeficienty drahých kovů v letech 1994 -2013 zlato stříbro platina 1
0,639381
0,517258
stříbro
0,639381
1
0,565824
platina
0,517258
0,565824
1
zlato
Pramen: vlastní práce z dat získaných na London Fix: Historical Metals Prices [online]. 2014 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.kitco.com/gold.londonfix.html
52
3.2 Nefyzické podoby investování do drahých kovů V posledních letech se na trhu rozšiřují další alternativy, jak investovat do drahých kovů, aniž by investor musel nakupovat kov samotný. Investorovi se nabízí skvělá možnost, jak může participovat na vývoji drahého kovu a zároveň nemusí řešit jeho fyzické dodání. Participovat na vývoji drahých kovů může investor například prostřednictvím kolektivního investování, nákupem akcií těžebních společností nebo také formou investičních certifikátů. 3.2.1 Kolektivní investování Kolektivním investováním vstupuje investor do investice s dalšími členy, kteří sledují obdobné zájmy. Princip je jednoduchý, investoři vloží peněžní prostředky do jednoho společného fondu, o který se stará profesionální správce. Dle Zákona č.240/2013 Sb. o investičních společnostech a fondech96 může mít fond kolektivního investování pouze podobu akciové společnosti nebo podílového fondu, kterým se budeme v práci dále zabývat.97 Podílový fond je založen investiční společností na základě strategie, dle které si vybírá investiční tituly, jenž pak kombinuje, aby dostál požadovaného poměru výnosnosti a rizika. Dle objemu vložených prostředků získá investor počet podílových listů, které ho opravňují k vlastnictví majetku soustředěného ve fondu.98 Před výběrem konkrétního fondu by měl investor zvážit vztah mezi rizikem a výnosností. Investiční záměr investora by pak měl vycházet právě ze zmíněných proměnných. Každý fond je povinen vydávat tzv. statut, ve kterém fond zveřejňuje svou investiční strategii vycházející z aktiv, kterou bude nakupovat. U fondů platí také pravidlo, že s rostoucím výnosem roste riziko. Za nejrizikovější se obecně považují fondy akciové. K méně rizikovým fondům patří dluhopisové, smíšené a fondy peněžního trhu. Vytvoření fondu a jeho spravování není zadarmo. Investor musí kalkulovat s náklady, které mu investicí vznikají, jedná se zejména o vstupní poplatky a správcovské. Vstupní poplatek hradí investor ve většině případů jednorázově při vstupu do fondu. Je určen jako procento z investované částky. Správcovské poplatky platí investor průběžně. Jedná se o odměnu za spravování fondu. Tento poplatek se také odvíjí od vložené částky investorem a pak dle
96
Dříve Zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. In: 240/2013 Sb. 2013. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/investicni-spolecnosti-a-fondy/ 98 SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. vyd. Praha: Grada, 2010. 104 s. Finanční trhy a instituce. Finance. ISBN 978-80-247-1486-6. s. 41-44 97
53
charakteru fondu (u rizikovějších fondů, např. akciových budou poplatky vyšší než u konzervativnějších jako jsou dluhopisové fondy).99 Češi rádi investují formou kolektivního investování. Důkazem tohoto tvrzení je fakt, že v roce 2013 bylo dle AKAT ČR do podílových a investičních fondů investováno téměř 270 miliard korun českých (jedná se o stav 31. 12. 2013).100 Zlatý fond ČP Invest My se ve vyhledávání investičních příležitostí pro českého investora prostřednictvím kolektivního investování omezíme pouze na produkty, jejichž podkladovým aktivem jsou převážně drahé kovy. Na malém českém trhu naleznou investoři pouze jediný původem český fond investující do drahých kovů, a to Zlatý fond ČP Invest. Fond vznikl 24. 2. 2006 pod označením Zlatý fond, otevřený podílový fond ČP Invest investiční společnosti a.s. Nákup emitovaných podílových listů bylo možné od data 1. 5. 2006.101 Cenné papíry fondu naleznou investoři pod ISIN CZ0008472370. Fond emituje podílové listy v CZK. Investovat do fondu může investor buď jednorázově s minimální výší investice 3000 CZK, každá další investice je pak možná s částkou 500 CZK. Při pravidelném vkládání peněžních prostředků do fondu je investice limitována minimální výší 500 CZK. Fond si účtuje roční správcovské poplatky jako 3 % z vložených prostředků.102 Největší podíl investičních prostředků (38 %) je vložen do akcií společností, které těží zlato a stříbro. Další majetek fondu je rozložen do zlata (podíl ve fondu 33 %), stříbra (zaujímá 15 %), ostatních kovů jako je platina a palladium (10 %), zbývající poslední část představuje hotovost.103 Investiční strategie fondu se orientuje pouze na drahé kovy tak, aby bylo předcházeno závislosti na volatilitě akciových a dluhopisových trhů. Diverzifikace fondu je zajištěna nákupem více druhů drahých kovů a investováním do akcií těžebních společností.
99
SYROVÝ, Petr a TYL, Tomáš. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 207 s. Osobní a rodinné finance. Finance. ISBN 978-80-247-3813-0. S 153-156 100 Prezentace k tiskové konferenci. In: AKAT ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/download/2879-tk_20140211_-_prezentace_roku_2013_final.pdf 101 Zlatý fond ČP. ČP Invest [online]. 1991-2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fond-cp-invest.html 102 Tamtéž 103 Tamtéž
54
Ke dni 28. 3. 2014 bylo možné 1ks podílového listu zlatého fondu zakoupit za 0,7542 CZK. Pokud by investor chtěl do fondu vložit prostředky jednorázově a je omezen minimální výší investice, nakoupí za 3000 CZK 3977 kusů podílových listů (3000/0,7542 = 3977ks).104 Vývoj ceny podílového listu zlatého fondu je naznačen na obrázku 5. Největší výkonnosti fond dosahoval mezi roky 2011 a 2012. Po tomto vrcholném období výnosnost fondu prudce klesá. Historického minima dosáhl na přelomu roku 2013/2014.105 Obrázek 5: Vývoj ceny podílového listu fondu Zlatý ČP Invest
Pramen:
ČP
Invest
Zlatý
fond.
Peníze.cz
[online].
2014
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
http://www.penize.cz/podilove-fondy/6009-cp-invest-zlaty-fond
V měsíční zprávě vydané přímo ČP Invest investiční společností získá investor aktuální informace o fondu. Tento přehled aktualizuje společnost každý měsíc. Investor tak získává pravidelně všechny náležité informace o fondu. Pioneer Funds Gold and Mining Prostřednictvím společnosti Pioneer Investments a.s. se českému investorovi naskytuje příležitost investovat do fondu nesoucí označení Gold and Mining, který si jako podkladová aktiva zvolil akcie společností zabývající se primární těžbou zlata nebo sekundárně souvisí se získáváním a distribucí nebo obchodováním lesklého kovu. Na burze můžeme fond najít pod ISIN LU0363631002. První dva znaky naznačují, že původem fondu je Lucembursko. Fond zahájil svou činnost k datu 18. 7. 2008. Obhospodařování fondu je zajišťováno společností Pioneer Asset Management, S.A. Benchmarkem pro výkonnost fondu je titul MSCI World Metals and Mining. Investování do 104
Zlatý fond ČP. ČP Invest [online]. 1991-2011 [cit. 2014-03-28]. http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fond-cp-invest.html 105 Tamtéž
55
Dostupné
z:
fondu je možné v EUR. Fond je založen pro zhodnocení kapitálu ve střednědobém až dlouhodobém období. Diverzifikace fondu je zajištěna rozložením portfolia do akcií společností, které se primárně nebo sekundárně zabývají těžbou, distribucí nebo jinými transakcemi spojenými se zlatem.106 Z obrázku 6 jasně vyplývá, že fond sleduje titul MSCI World Metals and Mining a přesně kopíruje jeho vývoj. Do ledna roku 2010 docházelo k nárůstu výkonnosti fondu, která se však od tohoto období zastavila a docházelo k mírným propadům. Výnosnost fondu od začátku roku 2014 vystoupala k 2,3 %107. Obrázek 6: Vývoj fondu Gold and Mining v EUR v období 2009-2014
Pramen: Pioneer Funds: Gold and Mining. In: Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Souhrn/201402/EUR/PFGoldAndMining.pdf
U Pioneer Investments najdeme ještě jeden obdobný fond, který se obchoduje v USD. Tento fond je také registrován v Lucemburku pod ISIN LU0363631697. Společnost Pioneer Investments nabízí různé způsoby investování. Investovat je možné v různých výších investice. Investor si zvolí hned z několika programů – Česká rodina fondů Pioneer, Pioneer Funds a Pioneer P.F., Rentier Invest a Zlatá Rybka. Dle zvoleného programu se pak odvíjí výše manažerských poplatků a minimální výše investované částky. Manažerské poplatky činí 1,5 % u akciových a komoditních fondů. Při pravidelném investování může investor nakupovat podílové listy již od 500Kč.
106
Pioneer Funds: Gold and Mining. In: Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Souhrn/201402/EUR/PFGoldAndMining.pdf 107 Pioneer Funds: Gold and Mining. In: Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Souhrn/201402/EUR/PFGoldAndMining.pdf
56
Franklin Gold and Precious Metals Fund Fond Franklin Gold and Presious Metals Fund je obhospodařován investiční společností Franklin Templeton Investments. Fond investuje do cenných papírů společností zabývajících se těžbou zlata (asi 75% podíl majetku fondu), producentů energie (15 %), zbývajících 10 % je vloženo do společností produkujících stříbro a další kovy. Na trhu fond Franklin investor nalezne pod ISIN LU0496368142.108 K datu 15.5.2014 se cena podílového listu pohybuje okolo 4,73 EUR.109 Amundi Funds Equity Global Gold Mines Investiční společnost Amundi vytvořila podílový fond Amundi Funds Equity Global Gold Mines, jehož investičním zájmem je překonávat index FTSE Gold Mines. Do portfolia zahrnuje akcie společností těžící nebo zpracující zlato a další drahé kovy. Podílové listy nalezne investor například v nabídce Komerční banky pod identifikací LU0568608433. K datu 15.5.2014 lze do fondu investovat za 41,95 EUR.110 ČSOB Komoditní fond Jako poslední z podílových fondů jsem vybrala ČSOB komoditní fond, který soustředí svůj majetek do cenných papírů společností zabývající se těžbou nebo produkcí rostlinného oleje, ropy, benzínu, topné nafty, vepřového masa, pšenice, kukuřice, sóji, cukru, bavlny, kávy hliníku, mědi, zinku, niklu a v neposlední řadě také zlata (9 % majetku fondu) a stříbra (2,85 % majetku fondu). Fondu byl přiřazen ISIN BE0948266912. ČSOB umožňuje investorovi nakupovat podílové listy v CZK.111 Výhody a nevýhody plynoucí z kolektivního investování Výše představené fondy rozkládají investování do více oblastí a volí do svých portfolií různé finanční instrumenty. Investiční společnosti vybírají produkty z různých odvětví, ale také od různých emitentů, čímž je zaručována kvalitní diverzifikace. Nákupem podílových listů může investor lépe rozkládat investiční riziko, než kdyby sám volil finanční instrumenty a nakupoval je jednotlivě. 108
Existují ještě alternativní fondy obchodované v USD a CHF Franklin Gold and Precious Metals Fund. Franklin Templeton [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.cz/cs-cz/investor/fondy/fund-detail/14447/Franklin-Gold-and-Precious-MetalsFund 110 Amundi funds. IKS KB [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.ikskb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=Amundi_Funds_Equity_Global_Gold_Mines__(EUR)&FundId=10152144 111 Komoditní fond. ČSOB [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: https://www.csob.cz/WebCsob/Fondy/BE/BE0948266912-LETAK.pdf 109
57
Investováním prostřednictvím fondů se investorovi dostává další výhody, a to že jeho portfolio je sestaveno odborníky, kteří se také v průběhu fungování fondu starají o jeho obhospodařování. Kolektivní investování je vhodné jak pro institucionálního tak pro drobného investora. K nákupu podílových listů stačí minimální obnos, u většiny fondů je možné investovat již od tisíce korun. Drobný investor může investovat do investičních instrumentů, které by pro něj byly jinak nedostupné, a podílet se na hospodářském výsledku významných světových společností. Na trhu existuje obrovské množství různých fondů. Investor může vybírat fondy dle vztahu výnosu, rizika a časového horizontu. Pokud se omezíme pouze na drahé kovy, může investor vybírat fondy nakupující fyzické drahé kovy. Takový fond byl představen výše jako Zlatý ČP Invest. Fondy jako je již zmíněný Gold and Mining, Franklin Gold, Amundi a ČSOB Komoditní i když nepřímo, také participují na vývoji drahých kovů. Nakupují akcie společností, které se zabývají těžbou drahých kovů nebo se jinak podílí na jejich distribuci a prodeji. Velkou předností investováním do fondů je velice dobrá informovanost o fondu. Investiční společnosti pravidelně investory informují o hospodářském výsledku a dalších důležitých skutečnostech. Investor může sledovat dění na internetových stránkách investičních společností nebo také přes AKAT ČR. Jako u všech druhů investování, i v případě kolektivního investování, hrozí investorovi potenciální riziko. Vždy je u fondu možnost, že vývoj ceny podílových listů půjde opačným směrem, než se od něj očekává, a tak bude docházet k poklesu majetku fondu. Vklady investorů nejsou ve fondu pojištěny, a tak může o vklad investor kdykoli přijít. Nákladovost fondu je dalším aspektem kolektivní investice. Fond si účtuje vstupní poplatky, které jsou jednorázové. Vstupní poplatek je určován jako procento z počáteční investice. V průběhu trvání investice si fond účtuje další poplatek, a to tzv. správcovský, tedy poplatek za obhospodařování majetku soustředěný ve fondu. Poplatky týkající se prezentovaných produktů jsou znázorněny v tabulce 14. Navíc byla do přehledu zahrnuta i výnosnost vybraných fondů a volatilita.112 Fondy jsou koncipovány pro delší časový horizont, proto je třeba výkonnost fondů posuzovat z dlouhodobějšího hlediska. Na první pohled je patrné, že 112
Výpočty z dat od zahájení činností fondů k 15.5.2014
58
všechny srovnávané fondy značně prodělávají. Ze srovnání fondů vychází Franklin Gold jako nejhorší alternativa. U tohoto fondu byla vypočtena 52,72% ztráta za celou činnost fondu. Fond si také účtuje výrazně vysoké vstupní poplatky. Jako druhý nejméně perspektivní fond byl označen ČSOB Komoditní, neboť dosáhl za celé období činnosti ztráty 50,44 %. Při komparaci poplatků si také nevede nejlépe. Následuje fond skupiny Amundi, který za celé období působení ztratil „pouhých“ 41,06 % hodnoty majetku. Na vysoký stupeň rizika kolísavosti ceny podílových listů upozorňuje spočtená hodnota volatility, která vyšla 37,28 %. Nejlepší postavení zaujaly Zlatý ČP Invest a Pioneer Gold and Mining, jejichž průměrná roční ztráta vypočtena z meziročních výnosností za celé období činnosti fondů činí 2,36 % a 3,11 %. Tabulka 14: Srovnání podílových fondů113 Zlatý ČP Invest
Franklin Gold
Pioneer Gold & Mining
ČSOB Komoditní
Amundi Funds
Výnosnost od zahájení114
-26,16%
pětiletá115
-17,86%
tříletá116
-42,68%
průměrná roční117
vstupní
-52,72% -57,78%
-30,54%
-50,44%
-41,06%
5,47%
2,67%
-38,79%
-57,78%
-20,51%
-58,26%
-2,36%
-14,54% Volatilita
-3,11%
-7,58%
-3,30%
17,67%
24,09% Poplatky
23,32%
13,31%
37,28%
3,5%
3%
3%
4%
5%
správcovský 3% 1% 1,5% 2% 1,7% Pramen: vlastní práce dle Výpis fondů. IFondy CZ [online]. 2007 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.ifondy.cz/invprodukty
3.2.2
ETF
Jednou z forem kolektivního investování jsou tzv. Exchange Traded Funds (ve zkratce ETF), neboli česky indexová akcie. Jedná se o alternativu ke klasickým podílovým fondům, na rozdíl od nich však ETF vydává akcie, se kterými je možné obchodovat se stejnými principy jako s jinými akciemi. Smyslem obchodování ETF je diverzifikace portfolia tím, že investor nakoupí jeden instrument, jehož podkladovým aktivem je koš aktiv sestavený dle požadovaného výnosu a rizika. Jistou výhodou je, že emitentem těchto cenných papírů jsou renomované společnosti. ETF fondy jsou navázané především na burzovní indexy. Většina 113
Výpočty a údaje platné ke dni 15.5.2014 Změna kurzu daného cenného papíru určena mezi výchozím kurzem (ke dni zahájení obchodování) a posledním dubnovým kurzem roku 2014 115 Určená jako změna ceny cenného papíru mezi obdobím duben 2009 a duben 2014 116 Určená jako změna ceny cenného papíru mezi obdobím duben 2011 a duben 2014 117 Určená jako aritmetický průměr ze změn meziročních dubnových cen za celé období obchodování až k dubnu 2014 114
59
těchto instrumentů je emitována americkými společnostmi, některé ETF pak lze nalézt i evropského původu. 118 V posledních letech se začala na trhu vytvářet alternativa k ETF fondům, a to tzv. ETC (Exchande Traded Commodities), jejichž podkladovým aktivem jsou komodity. ETC byly poprvé uvedené na trh v Londýně, Amsterdamu a Německu v září 2007 společností ETF Serurities (ve zkratce ETFS). Tituly ETC se zaměřují na jednotlivé druhy komodit nebo na komoditní indexy. ETC jsou zajímavým investičním titulem zvlášť pro investory, kteří chtějí participovat na vývoji komodit, ale nemají zájem na jejich fyzickém vypořádání. Na trhu nalezneme desítky produktů, které jsou navázané na různé komodity od ropy, přes zemní plyn, kukuřici až ke drahým kovům. Produkty jsou obchodované ve světových měnách USD, EUR a GBP. Fondy fungují na principu pasivního spravování, které snižuje nákladovost celé investice. Náklady za správní poplatky u produktů vycházejících z drahých kovů u ETFs činí 0,3 % až 0,6 % ročně.119 Dalšími významnými celosvětovými emitenty ETF fondů investujících do drahých kovů jsou společnosti iShares a State Street Global Advisors (SSgA). Přehled fondů s nejvyšší tržní kapitalizací zobrazuje tabulka 15. Celkem je zahrnuto 10 fondů zabývajících se investováním do drahých kovů. Tituly jsou řazeny dle velikosti aktiv zastoupených ve fondu k datu 25.3.2014. První místo obsadila americká společnost SSgA s titulem nesoucí označení SPDR Gold Trust. V tomto fondu je soustředěno 34,416 milionu USD. Druhého místa se drží fond iShares Gold Trust založený společností iShares. Fond spravuje kapitál v celkové výši 7,132 milionu USD. Třetí příčka patří stříbrnému titulu iShares Silver Trust s majetkem v hodnotě 6,711 milionu USD.
118
SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. vyd. Praha: Grada, 2010. 104 s. Finanční trhy a instituce. Finance. ISBN 978-80-247-1486-6. s 101-102 119 Products. ETF Securities. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: https://www.etfsecurities.com/products
60
Tabulka 15: Přehled fondů s největším podílem aktiv120 název ETF
zkratka GLD IAU SLV SGOL PPLT PALL SIVR DBP GLTR DGL
SPDR Gold Trust iShares Gold Trust iShares Silver Trust EFTS Physical Swiss Gold Shares ETFS Physical Platinum Shares ETFS Physical Palladium Shares ETFS Silver Trust PowerShares DB Precious Metals Found ETFS Physical Precious Metal Basket Shares PowerShares DB Gold Fund
kurz poplatek aktiva v akcie v za správu mil. USD USD (% p.a.) 126,18 34,416 0,4 12,7 7,132 0,25 19,21 6,711 0,5 128,74 1,141 0,39 139,05 0,743 0,6 77,53 0,496 0,6 19,71 0,37 0,3 42,21 0,198 0,79 70,23 0,193 0,6 43,95 0,179 0,79
Pramen: vlastní práce dle ETF DATABASE: Precious metals ETFs [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/
Zlaté ETF Nejvíce ETF produktů navázané na vývoj drahých kovů si vybírá jako pokladové aktivum právě zlato. Největšími emitenty ETF investujících do zlata jsou již zmíněné společnosti SSgA, iShares a ETFS. Níže budou představeny největší ETF, které mají za cíl participovat na vývoji zlata. Zlaté ETF můžeme členit na:
ETF obsahující zlaté produkty – participují přímo na vývoji zlata na spotové burze (např. IAU, GLD),
ETF obsahující zlaté futures – nesledují vývoj zlata na burze, jsou navázané na zlaté futures, forvardy a opce (fond GDL),
ETF navázané na akcie těžebních společností – fond participuje na vývoji akcií těžebních společností zabývající se produkcí zlata.121
SPDR Gold Trust (GLD) Obchodování fondu GLD bylo zahájeno společností SSgA 18. listopadu roku 2004 na newyorské burze NYSE pod ISIN US78463V1070. Hodnota SPDR Gold Trust se odvíjí od spotové ceny zlata. Investor nakupuje v poměru 1:10 k podkladovému aktivu (tj. jedna desetina unce zlata). Jeden kus cenného papíru je možno zakoupit aktuálně za cenu 126, 18
120
Data platná ke dni 25.3.2014 ETF trading. Vše o obchodování ETF [online]. 2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.etf-tradho ing.cz/zlate-etf/ 121
61
USD122. SPDR Gold akcie jsou obchodované na burze v Singapuru, Tokijské burze cenných papírů, burze v Hong Kongu a mexické burze cenných papírů.123 Specifikace produktu124: ISIN: US78463V1070
Minimální odběr: 1ks
Měna: USD
Marže: 0,40% p.a
iShares Gold Trust (IAU) Společnost iShares následovala společnost SSgA a vytvořila 21. 1. 2005 konkurenční fond s názvem iShares Gold Trust. Fond je navázaný na zlato na burze London Gold PM Fix. Fond má v majetku ke dni 17.4.2014 celkem 164,41 tun zlata.125 Specifikace produktu126: ISIN: US4642851053
Minimální odběr: 1ks
Měna: USD
Marže: 0,25% p.a
Aktuálně se cena cenného papíru na burze obchoduje za 12,95 USD127. IAU dokonale kopíruje vývoj podkladového aktiva. Physical Swiss Gold Shares (SGOL) Třetím největším zlatým ETF produktem, do kterého může investor vkládat peněžní prostředky, je Physical Swiss Gold Shares. Investičním cílem produktu je, aby odrážel skutečný vývoj zlata. Fond vlastní 854,483 ke dni 19.4.2014 uncí zlata.128 Specifikace produktu129: ISIN: US26922Y1055
Minimální odběr: 1ks
Měna: USD
Marže: 0,3% p.a
Jeden kus cenného papíru můžeme zakoupit za 127,2 USD130 122
Kurz platný ke dni 25.3.2014 GLD. SPDR Gold Shares [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné http://www.spdrgoldshares.com/media/GLD/file/SPDRGoldTrustProspectus2012.pdf 124 Tamtéž 125 IShares gold Trust. IShares [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné http://www.ishares.com/us/products/239561/ishares-gold-trust-fund 126 IShares gold Trust. IShares [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné http://www.ishares.com/us/products/239561/ishares-gold-trust-fund 127 Kurz platný ke dni 21.3.2014 128 ETFS Physical Swiss Gold Shares. ETF Securities [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-physical-swiss-gold-shares-sgol-arca 129 Tamtéž 123
62
z: z: z: z:
Stříbrné ETF I když jich není mnoho, na burze můžeme najít i ETF, které participují na hodnotě stříbra. Z těch nejznámějších budou představeny iShares Silver Trust a ETFS Physical Silver Shares. iShares Silver Trust (SLV) Nejvíce stříbra je soustředěno ve fondu iShares Silver Trust, jehož emitentem je již zmíněná společnost iShares. V SLV je obsaženo 10 228,97 tun stříbra. Hodnota emitovaných cenných papírů je odvozována dle aktuální spotové ceny stříbra dle London Silver Fix Price.131 Specifikace produktu132: ISIN: US46428Q1094
Minimální odběr: 1ks
Měna: USD
Marže: 0,5% p.a
K dnešnímu dni je možné nakupovat jednotlivé cenné papíry za cenu cca 20 USD133. ETFS Physical Silver Shares (SIVR) Druhým největším stříbrným ETF fondem je ETFS Physical Silver Shares. Specifikace produktu: 134: ISIN: US26922X1072
Minimální odběr: 1ks
Měna: USD
Marže: 0,3% p
V měsíci březen 2014 se cena produktu pohybovala okolo 20 USD za akcii. Platinové ETF Pokud má investor zájem investovat výhradně do platiny prostřednictvím ETF, má možnost například nákupem ETFS Physical Platinum Shares (PPLT). Fond vlastní celkem 516,771 uncí platiny. Z obrázku 19 vyplývá, že kurz akcie v přímé návaznosti na platinu klesá. V březnu 2014 se indexová akcie obchoduje za 140 USD. 135
130
Kurz platný ke dni 19.4.2014 IShares Silver Trust. IShares [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.ishares.com/us/products/239855/ishares-silver-trust-fund 132 Tamtéž 133 Kurz platný ke dni 21.3.2014 134 ETFS Physical Silver Shares. ETF Securities [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-physical-silver-shares-sivr-arca#1 135 ETFS Physial Platinum Shares. ETF securities [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-physical-platinum-shares-pplt-arca 131
63
Specifikace produktu: 136 ISIN: US26922V1017
Minimální odběr: 1ks
Měna: USD
Marže: 0,6% p.a.
Indexové ETF V žebříčku deseti fondů investujících do drahých kovů s největším podílem aktiv nalezneme i takové, které soustředí svůj majetek do nákupu více investičních kovů. Představen bude fond ETFS Physical Precious Metals Basket Shares. ETFS Physical Precious Metals Basket Shares (GLTR) Jak napovídá název produktu, jedná se o indexovou akcii, jejíž podkladovým aktivem je koš vzácných kovů. Tímto produktem může investor pohodlně participovat na vývoji drahých kovů, aniž by je musel fyzicky nakupovat. Nákupem jedné akcie ETFS může investovat do zlata, stříbra, platiny a paladia najednou. Jednotlivé drahé kovy jsou v koši zastoupeny dle vah a to, zlato v poměru 0,03 unce k aktuální ceně zlata, stříbro v poměru 1,1 unce k aktuální ceně stříbra, platina v poměru 0,004 unce k aktuální hodnotě a paladium v poměru 0,006 unce.137 Specifikace produktu: 138 ISIN: US26922W1099
Minimální odběr: 1ks
Měna: USD
Marže: 0,6% p.a.
ETF fondy může český investor nakoupit prostřednictvím obchodníka s cennými papíry působícího na světových burzách. V České republice je možné obchodovat s ETF například přes společnost CYRRUS. Investor se společností uzavře komisionářkou smlouvu a pak může začít spolupráce mezi investorem a obchodníkem. Ten dle zájmů investora vybírá vhodné investiční produkty. Český investor tak může získat produkty obchodované na světových burzách právě díky zprostředkovatelské činnosti obchodníka s cennými papíry. CYRRUS přijímá peněžní prostředky od investora jak v české měně, tak i v dalších světových měnách (nejčastěji EUR a USD).139
136
ETFS Physical Silver Shares. ETF Securities [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: htp://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-physical-silver-shares-sivr-arca#1 137 ETFS Physial Precious Metals Basket Shares. ETF securities [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-physical-precious-metals-basketshares-gltr-arca 138 Tamtéž 139 O společnosti. CYRRUS. [online]. 2011 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.cyrrus.cz/cyrrus/ospolecnosti
64
Z dalších renomovaných nebankovních obchodníků s cennými papíry můžeme jmenovat Colloseum a.s., BH Securities a.s. a Conseq Investment Management, a. s. Zprostředkování obchodu s cennými papíry nabízí i komerční banky, významné působení v tomto směru zaujímá Fio banka a.s., Citibank a.s., ČSOB a.s., Komerční banka a.s., GE Money a.s. a Raiffeisenbank a.s. Některé instituce prostřednictvím svých e-brokerů140 zveřejňují všechny tituly, jejichž obchodování zprostředkovávají. Vhodně zpracovanou nabídku má Fio banka a.s., která přes internetové stránky investorovi prezentuje veřejně obchodovatelné ETF. U Fio banky a.s. může český investor vybírat z řady titulů navázané na drahé kovy. Banka nabízí všechny již výše zmíněné tituly, navíc zde můžeme najít i instrumenty emitované společnostmi Invesco PowerShares a ProShares141. Výhody a nevýhody z držení ETF Český investor mající zájem profitovat z vývoje cen drahých kovů může investovat i prostřednictvím tzv. ETF fondů, které nakoupí určité množství daného drahého kovu, popř. vytvoří koš kovů a emituje cenné papíry obdobné akciím. S těmito akciemi zle obchodovat na burze za stejných principů jako s jinými cennými papíry. ETF jsou navázané na podkladové aktivum (v našem případě vzácné kovy) v určitém poměru odběru. Investor tak nákupem jednoho kusu cenného papíru odebírá například jednu setinu nebo jednu desetinu drahého kovu. Pro investora to znamená jediné, například 1 unce zlata se obchoduje na komoditní burze za 1335 USD. Investor nechce koupit celou unci zlata a ani nemá zájem na fyzickém vypořádání, tak se rozhodne investovat do zlatého ETF, kde poměr odběru činí 1:100 k podkladovému aktivu. Investor nakoupí ETF za 13,35 USD a může tak participovat na vývoji zlata s nižšími náklady, než kdyby investoval přímo do drahého kovu. Velkou výhodou pro investory je transparentnost ETF. Emitenti fondů pravidelně zveřejňují důležité informace týkající se jednotlivých ETF. Investor zná podkladové aktivum fondu, a tak může jeho vývoj sledovat dle burzy, kde je titul obchodován. Z těchto informací by měl investor sledovat i srovnávací bod, tzv. benchmark. V případě jmenovaných ETFs se jedná o hodnoty spotových kurzů drahých kovů z londýnské burzy (London Fix Price).
140
141
Nástroj finančních institucí sloužící k online obchodování Akcie a investice. Fio banka. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: www.fio.cz/akcie-investice/etf
65
Drobný investor, i když nemá přímý přístup na burzu, si může vybrat k tomuto účelu obchodníka s cennými papíry, který mu investici zprostředkuje. V České republice si investor může zvolit z velkého počtu bankovních i nebankovních institucí, které působí jako makléři a investici mu sjednají. Na začátku kapitoly bylo již poznamenáno, že ETFs vydávají akcie, se kterými lze obchodovat dle stejných principů jako s klasickými akciemi na burze. Investor tak může akcii kdykoli nakoupit nebo prodat přes svého makléře. Tímto je zaručena likvidita instrumentu. ETF jsou investorům dobře dostupné. Jednotlivé tituly jsou obchodované na světových burzách, jako je Amex, Vídeňská burza, Euronext a London Stock Exchange. Emitující společnosti spolupracují s velkými makléřskými firmami, přes které může drobný investor produkty obchodovat. Investováním prostřednictvím ETFs diverzifikuje investor své portfolio, pokud se daný fond orientuje na vybraný segment nebo celý trh (v případě burzovních indexů). Nákladovost investice vychází nejen z výše samotné investice. Je třeba kalkulovat také s poplatky obchodníkovi s cennými papíry a s poplatky za správu fondu. U vybraných titulů je uvedena informace marže, která označuje poplatek fondu. Tyto poplatky nepřevyšují hodnotu 1 % ročně. Je třeba poznamenat, že i když fond vydá akcie, nemusí mít investor vždy nárok na dividendu tak jako když investuje do klasických akcií. Konkrétně u titulů navázaných na vzácné kovy nevzniká investorovi žádný nárok na dividendu. Výše byly představeny nejvýznamnější ETFs odvozené od drahých kovů. ETFs je možné nakupovat na všech světových burzách, investor si může zvolit i měnu, ve které chce obchodovat. Například ETSF nabízí produkty obchodované jak v USD, tak v EUR. Devizový kurz tak tvoří důležitou proměnou při volbě investičního titulu. Za jednu z hlavních nevýhod obchodování do ETFs bych zmínila právě měnové riziko, kterému bude český investor vystaven vždy, neboť žádné ETF není emitované v českých korunách. Investor může čerpat informace o jednotlivých investičních titulech online ze stránek společností nabízejících ETF. Za nedostatek považuji, že v české mutaci investor nenalezne žádné prospektové listy. Také jsem nenašla žádný český informační portál, který by investorovi přinášel aktuální přehled o dění ze světa ETFs. 66
Srovnání jednotlivých ETFs Pro doporučení nejvhodnější investice do ETF byla vytvořena tabulka 16 podávající přehled o výnosnostech a volatilitě deseti fondů s nejvyšší tržní kapitalizací investujících do vzácných kovů. Výpočty vycházejí z ročních cen za období duben 2005 – duben 2014. Dle výnosnosti od zahájení obchodování fondu vidím největší příležitost ve fondu GLD, který se zhodnotil o 188,49 %. Více než padesátiprocentního zhodnocení bylo dosaženo i u DBP (66,44 %), IAU (65,48 %) a DGL (59,42 %). Dle výnosnosti posledních pěti (čtyř) let mají největší potenciál fondy SLV (51,83 %), IAU (44,50 %), PALL (44,22 %) a GLD (43,83 %). Rizikovější byly odhaleny fondy PPLT a GLTR, poněvadž za posledních pět ztrácely na hodnotě (propad o 19,29 % a 8,26 %). Do přehledu byla zahrnuta i tříletá výnosnost, podle níž zjišťujeme propad u téměř všech fondů. Výrazný pak byl u stříbrných ETF, a to u SLV (60,13 %) a SIVR (59,82 %). Na nevhodnost zařazování fondů SLV a SIVR do investičního portfolia upozorňuje i vysoká hodnota volatility (63,68 % u SLV a 79,39% u SIVR).
67
Tabulka 16: Srovnání vybraných ETF142 GLD
IAU
SLV
SGOL
PPLT
PALL
SIVR
DBP
GLTR
DGL
Výnosnost od zahájení
143
pětiletá/čtyřletá144145 tříletá146
188,49%
65,48%
33,50%
28,77% -19,29%
44,22%
14,16%
66,44%
-8,26%
59,42%
43,83%
44,50%
51,83%
28,77% -19,29%
44,22%
14,16%
37,87%
-8,26%
35,27%
-17,92% -13,24% -60,13% -17,91% -24,64%
průměrná roční
147
14,50%
14,17%
15,01%
6,53%
-4,75%
0,10% -59,82% -32,62% -37,81% -20,74% 11,87%
18,02%
10,27%
0,92%
8,22%
25,94%
79,39%
27,16%
31,15%
18,36%
Volatilita 23,20%
20,56%
63,68%
19,05%
10,77%
Pramen: vlastní práce z dat získaných na Precious Metals. ETFs [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/
142
K datu duben 2014 Změna kurzu daného cenného papíru určena mezi výchozím kurzem (ke dni zahájení obchodování) a posledním dubnovým kurzem roku 2014 144 U fondů PPLT, PALL a GLTR se jedná o čtyřleté výnosnosti, neboť jejich obchodování začalo až v roce 2010 145 Určená jako změna ceny cenného papíru mezi obdobím duben 2009 a duben 2014 146 Určená jako změna ceny cenného papíru mezi obdobím duben 2011 a duben 2014 147 Určená jako aritmetický průměr ze změn meziročních dubnových cen za celé období obchodování až k dubnu 2014 143
68
3.2.3 Investiční certifikáty Investiční certifikáty se řadí k moderním finančním produktům. Z pohledu finančního trhu představují dlužní úpis, tedy závazek emitenta. Certifikát ztělesňuje soubor produktů zahrnutých v jednom investičním titulu. Hodnota certifikátu se odvíjí od hodnoty podkladového aktiva, na které je certifikát navázaný. Podkladovým aktivem může být akcie, indexy, koš akcií, komodita anebo i měna. Emitentem certifikátů jsou velké bankovní instituce, které emitováním certifikátů získávají finanční prostředky a na oplátku investorovi poskytují investiční know how ve formě investičního certifikátu.148 Některé investiční certifikáty jsou obchodované v České republice na Burze cenných papírů Praha (BCPP). Z certifikátů vázaných na drahé kovy zde ke dni 15.4.2014 nalezneme EB GLD BC2, EB GLD IC2, EB SIL TL4, GOLD, GOLD INDEX SHORT, GOLD TURBO LONG.149 Další velmi významnou burzou pro obchodování investičních certifikátů je neměcká Börse Frankfurt (SCOACH). Německá burzy, co se týká obchodování s certifikáty, patří k těm nejvýznamnějším. V následujícím
textu
budou
představené
některé
druhy
investičních
certifikátů
obchodovaných na BCPP. Jejich úplný výčet je předmětem přílohy 1. GOLD Jako první certifikát jsem si zvolila produkt GOLD. Tento certifikát řadíme k indexovým certifikátům, jejichž podkladovým aktivem je trojská unce zlata obchodována v USD. Indexový certifikát je nejběžnějším certifikátem, jehož podkladovým aktivem běžně bývá index (v našem případě pouze zlato). Kurz indexového certifikátů se vyvíjí 1:1 k podkladovému aktivu. Z tohoto poznatku vyplývá, že pokud dojde ke zhodnocení podkladového aktiva, dojde taktéž ke zhodnocení certifikátu ve stejném poměru. Investor však musí počítat, že na vývoji podkladového aktiva participuje i v případě, že bude docházet k jeho znehodnocování (viz obrázek 7).150
148
MOKRIČKA, Peter. Strukturované produkty. Brno: 2010. 82 s. ISBN 802395317. s. 6-20. Certifikáty. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. http://www.bcpp.cz/On-Line/Kontinual/ 150 MOKRIČKA, Peter. Strukturované produkty. Brno: 2010. 82 s. ISBN 802395317. s. 24-25. 149
69
Dostupné
z:
Obrázek 7: Výplatní profil indexového certifikátu
Pramen: SVOBODA, Martin a David ROZUMEK. Investiční certifikáty [online]. [cit. 2014-03-31]. ISBN 80239-5317-6. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/download/Investicni_Certifikaty.pdf s. 17
Certifikát GOLD můžeme na burze najít pod ISIN AT0000489398. Poměr odběru u produktu je 1:10, tzn., že investor nákupem 1 ks certifikátu nakupuje jednu desetinu zlata. Dle aktuálních dat BCPP jeden kus certifikátu stojí 2581CZK. Tento kurz si investor může ověřit jednoduše. Podkladovým aktivem je unce zlata obchodovaná v USD. Dnešní kurz zlata činí 1295,70 USD/unci151. Z toho vyplývá, že kdybychom certifikát nakoupili v USD, vyšel by nás jeden kus na 0,1 x 1295,70 = 129,57 USD. GOLD certifikát je však na BCPP nabízen v korunách, musíme tedy hodnotu certifikátu přepočítat dle měnového kurzu CZK/USD. Hodnotu certifikátu ověříme a vyjde nám cena totožná s cenou uváděnou na BCPP (129,57 USD x 19,92 CZK/USD152 = 2581 CZK).153 EB GLD BC2 EB GLD BC2 je nepákový bonus certifikát. Na burze investičních certifikátů jej můžeme vyhledat pod ISIN AT0000A147K0. Podkladovým aktivem je unce zlata. Poměr odběru byl stanoven 1:10 certifikátu ke zlatu. Certifikát byl emitován Erste Group Bank AG dne 17.12.2013 a splatný bude ke dni 12.12.2014.154 Bonus certifikáty řadíme k certifikátům s částečnou garancí vloženého kapitálu. Jsou stanoveny dvě hranice – horní (bonus hranice) a dolní hranice (bariéra). V době splatnosti 151
Kurz platný ke dni 31.3.2014 Kurz CZK/USD dle ČNB 153 GOLD. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000489398#OL 154 EB GLD BC2. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000A147K0#OL 152
70
certifikátu mohou nastat situace, které budou popsány dle obrázku 8. Pokud hodnota certifikátu osciluje mezi hodnotami 50 % - 140 %, bude investorovi v době splatnosti vyplacena částka odpovídající bonus hranici (hodnota odpovídající 40 % zhodnocení). V případě, že hodnota certifikátu se během doby splatnosti dostane mimo vymezené hranice, deaktivuje se garance kapitálu a certifikát se začne chovat, jakoby šlo o klasický indexový certifikát. Tedy pokud se hodnota certifikátu dostane do fáze znehodnocení, investor bude na investici tratit. V lepším případě se bude hodnota podkladového aktiva vyvíjet pozitivně a investor bude participovat dle skutečného zhodnocení do doby splatnosti. Obrázek 8: Výplatní profil bonus certifikátu
Pramen: SVOBODA, Martin a David ROZUMEK. Investiční certifikáty [online]. [cit. 2014-03-31]. ISBN 80239-5317-6. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/download/Investicni_Certifikaty.pdf s. 30
U bonusového certifikátu EB GLD BC2 je stanovena bonus hranice ve výši 1350 USD a bariéra ve výši 950 USD. V případě, že se cena certifikátu bude pohybovat ve vymezeném rozsahu, bude v den splatnosti investorovi vyplacena maximální částka ve výši 135 USD (10 % z hodnoty podkladového aktiva).155 Při přepočtu na CZK bonus činí 2686,5 CZK156. Garantovaný certifikát zlata Range note on gold Raiffeisenbank jako obchodník s cennými papíry nabízí možnost investovat do garantovaného certifikátu s ISIN AT0000A0VCD6.157
155
Erste Group Bonus certifikát. Erste Group [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.pdfpublisher.mdgms.com/publisher?url=https%3A%2F/cz.products.erstegroup.com/modules/res/pdf/ stp_d2.php%3FLANG%3Dcs%26market%3Dcz%26ISIN%3DAT0000A147K0%26c3%3D1 156 Kurz je pohyblivý, tudíž se hodnota bonus hranice může měnit v závislosti CZK na USD 157 Investice: Garantovaný certifikát. Raiffeisenbank [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: https://investice.rb.cz/pdf/guarantee/?ID_NOTATION=64170436&ISIN=AT0000A0VCD6
71
Garantované certifikáty garantují investorovi vyplacení celé vložené částky ke dni splatnosti. Výplatní profil certifikátu znázorňuje obrázek 9. Vidíme, že kdyby se hodnota podkladového aktiva (v našem případě zlata) dostala do ztráty, investorovi je vždy navrácena celá investovaná částka. V případě, že hodnota podkladového aktiva roste a s ní tedy i certifikát, investor participuje, ne však v plné výši. U většiny certifikátů nalezneme míru participace, která určuje procento zhodnocení certifikátu. Z obrázku 9 je patrné, že zhodnocení certifikátů je prakticky neomezené. Obrázek 9: Výplatní profil garantovaného certifikátu
Pramen: SVOBODA, Martin a David ROZUMEK. Investiční certifikáty [online]. [cit. 2014-03-31]. ISBN 80239-5317-6. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/download/Investicni_Certifikaty.pdf s. 25
Garantovaný certifikát Range note on gold se vyvíjí dle hodnoty zlata obchodovaného v USD. Emitent garantuje investorovi 100% ochranu vloženého kapitálu. Při zhodnocení podkladového aktiva participuje investor na jeho vývoji pouze 50 %. V případě investování do tohoto certifikátu se investor nemusí zabývat měnovým kurzem, certifikát je zajištěn proti měnovým výkyvům (nese označení quanto). 158 EB SIL TS 5 Některé certifikáty participují na vývoji stříbra. Mezi takové patří turbo short certifikát EB SIL TS 5 obchodovaný na BCPP. Vyhledat certifikát může investor pod ISIN
158
Investice: Garantovaný certifikát. Raiffeisenbank [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: https://investice.rb.cz/pdf/guarantee/?ID_NOTATION=64170436&ISIN=AT0000A0VCD6
72
AT0000A163B6. Označení short naznačuje, že s certifikátem lze participovat na klesajícím trhu.159 Certifikát může investor nakoupit v CZK v poměru 1:10 k podkladovému aktivu. Jedná se o velmi rizikový produkt (jak uvádí BCPP, rizikovost dosahuje u produktu výše 5).160 Výhody a nevýhody z držení certifikátů Jako u všech finančních instrumentů i u investičních certifikátů se setkáváme s řadou výhod a nevýhod plynoucích z jejich držby. Srozumitelně popsané přednosti investičních certifikátů nalezneme u Svobody a Rozumka161. Ti zmiňují, že certifikáty jsou považovány za velmi transparentní finanční instrumenty. Investor si může kdykoli ověřit cenu obchodovaného certifikátu. Za další kladnou stránku certifikátu vyzdvihují Svoboda a Rozumek likviditu. Emitenti certifikátů pravidelně kotují jejich ceny, čímž je zaručena funkčnost trhu, a investor tak může kdykoli certifikát nakoupit nebo prodat. Univerzálnost je další předností certifikátů. S takovým produktem lze participovat jak na rostoucím, klesajícím tak na stagnujícím trhu. Certifikáty jsou dostupným produktem také pro drobného investora. Certifikáty jsou vůči podkladovému aktivu konstruovány v určitém poměru odběru (1:10, 1:100 ad.), což pro investora znamená, že nakupuje certifikát za cenu, která je dána poměrem k aktuální hodnotě podkladového aktiva. Certifikáty můžeme označit za nízkonákladové. Obchodování s certifikáty přináší investorovi mnohem nižší náklady, než je tomu u fondů nebo u aktivního investování. U vybraných certifikátů obchodovaných na BCPP je všechny možné nakoupit v CZK. Většina certifikátů je emitována v cizí měně, proto bude výnos investora v době splatnosti ovlivněn vývojem domácí měny vůči měně, ve které je certifikát emitovaný. Některé certifikáty jsou zajištěné proti měnovým výkyvům, takové produkty nalezne investor pod označením quanto.
159
EB SIL TS5. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000A163B6#OL 160 EB SIL TS5. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000A163B6#OL 161 SVOBODA, Martin; ROZUMEK, David. Investiční certifikáty. Praha: Komise pro cenné papíry, 2005. 48 s. ISBN8023953176
73
Jako další hrozba pro investora je tzv. úvěrové riziko (riziko emitenta). Můžeme jej popsat jako platební neschopnost emitenta, který nedostojí svým závazkům a v době splatnosti nebude moci investorovi vyplatit dlužnou částku. Investorovi by v takovém případě hrozila ztráta celého vloženého kapitálu. Výběr certifikátů byl záměrný, aby bylo představeno více typů s různými výnosově rizikovými profily. Pro konzervativní investory jsou zvlášť vhodné certifikáty zaručující plnou nebo částečnou garanci vloženého kapitálu. Garance kapitálu je však vykoupena nižší participací v případě zhodnocení podkladového aktiva. Nižší výnos je cenou za nižší riziko. Investorovi se naskytuje velký výběr dle různých hledisek. Může vybírat podkladové aktivum, na kterém chce participovat (ze zmíněných certifikátů je to zlato a stříbro). Pro komparaci představených investičních certifikátů byla vytvořena tabulka 17. Z nabídky investičních certifikátů si vyberou investoři s různými přístupy k riziku. Konzervativním investorům bych zajisté doporučila investovat prostřednictvím indexového certifikátu GOLD anebo pak využít plné garance certifikátu Range note on gold. Investoři, kteří nejsou averzní vůči riziku, si zvolí bonus nebo turbo short certifikát. Tabulka 17: Srovnání vybraných certifikátů název certifikátu GOLD EB GLD BC2 Range note on gold EB SIL TS 5
druh
podkladové quanto aktivum zajištění
indexový unce zlata bonus unce zlata garantovaný unce zlata turbo short unce stříbra
ne ne ano ne
stupeň rizika 1 3 1 5
emisní poměr
míra participace
1:10 1:10 1:10 1:10
100% 100% 50% 100%
Pramen: vlastní práce dle Certifikáty. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/
Symetrický výnosově - rizikový profil nalezne investor u indexových certifikátů. Majitel certifikátu participuje na vývoji podkladového aktiva v poměru 1:1, a to jak v případě zhodnocovaní podkladového aktiva, taktéž při poklesu. Investor participuje na vývoji podkladového aktiva v plné výši (100 %). Mezi certifikáty najdou ten pravý i takoví investoři, kteří vyhledávají rizikovější investici. K takovým se řadí turbo certifikáty fungující na principu páky, která působí jako násobitel výnosů i ztrát. Nákup investičních certifikátů je možné v České republice přes obchodníky s cennými papíry, jmenujme například CYRRUS a.s., Raiffeisenbank a.s., Fio Bank a.s., ČSOB a.s. a další. 74
3.2.4 Investice do akcií těžebních společností V případě, že chce investor investovat do drahých kovů a zároveň i do akcií, má možnost nakoupit akcie společností zabývající se těžbou vzácných kovů nebo jiných společností, jejichž aktivity souvisejí se zpracováním kovů. Je třeba brát v úvahu, že vývoj ceny zlata nemusí být vždy přímo úměrný vývoji kurzu akcií těžebních a zpracovatelských společností. Přehled největších těžebních společností zlata a stříbra dle tržní kapitalizace162 nalezneme na obrázcích 10 a 11. Obrázek 10: Výčet deseti největších těžebních společností zlata ke dni 20.4.2014
Pramen: List of gold stocks. Mining feeds [online]. http://www.miningfeeds.com/gold-mining-report-all-countries
2014
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
Obrázek 11: Výčet deseti největších těžebních společností stříbra ke dni 20.4.2014
Pramen: List of silver stocks. Mining feeds [online]. http://www.miningfeeds.com/silver-mining-report-all-countries
2014
[cit.
2014-04-20].
Pro detailnější představení jsem si vybrala akcie společnosti Barrick jako největší těžební společnost.
162
Určena jakou součin všech akcií společnosti a jejich aktuálního tržního kurzu
75
Barrick Gold Corporation Barrick Gold Corporation vlastní doly po celém světě. Z Jižní Ameriky stojí za zmínku doly Veladero, Zaldívar a Pascua Lama. Další velká naleziště se nacházejí v USA. Jmenujme Turqoise Ridge, kde Barrick vlastní 75% podíl, zbylých 25 % náleží Newmont Mining. Dalšími významnými těžebními oblastmi na území USA jsou Bald Mountain, Cortez, Golden Sunlight a Marigold. V Austrálii se nacházejí další dvě významná těžební místa, a těmi jsou doly Cowal a Kalgoorlie. V Africe Barrick těží zlato v místě okolí Lumwana v Zambii.163 Akcie společnosti Barrick s označením ABX nalezneme na burze pod ISIN CA0679011084. Ke dni 20.4.2014 je akcie obchodována za cenu 19,81 USD. Z tabulky 18 se dovídáme nejdůležitější fakta o těžbě zlata společností Barrick. Vidíme, že celkový objem produkce za poslední tři roky klesal. Při hodnocení akcií je vhodné sledovat jednotlivé fundamenty. Důležitým ukazatelem je vyplacená dividenda (tedy podíl na zisku společnosti). Poslední výplata dividend (za rok 2013) u akcií ABX činila 0,5 USD na akcii (dividendový výnos na akci).164 Tabulka 18: Vybrané ukazatele společnosti Barrick sledovaný ukazatel
2013 7,166 1,407 566 0,5
objem produkce (v mil. uncí) průměrná cena za unci (v USD) průměrné náklady na unci zlata (v USD) vyplacená dividenda na akcii (v USD)
Rok 2012 7,421 1,669 564 0,75
2011 7,676 1,578 463 0,51
Pramen: vlastní práce dle Barrick Gold Corparation: Annual report 2013 [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.barrick.com/files/annual-report/Barrick-Annual-Report-2013.pdf
Výhody a nevýhody z držení akcií Investováním do akcií těžebních společností získává investor vlastnický podíl na společnosti emitující akcie. Investorovi se naskytuje velký výběr, neboť společností, které se podílí na získávání drahých kovů, je několik desítek. Velkou předností investice do akcií je možnost vyplácení dividend, které představují podíl na zisku společnosti. Výplata dividend byla blíže představena u akcií společnosti Barrick.
163
Operations. Barrick Gold Corporation [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.barrick.com/operations/default.aspx 164 Annual report 2013. Barrick Gold Corparation. [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.barrick.com/files/annual-report/Barrick-Annual-Report-2013.pdf
76
Akcie jsou obecně považovány za velmi rizikový finanční cenný papír, proto bych nákup akcií doporučovala převážně institucionálním investorům. Srovnání vybraných akcií Následující tabulky zkoumají výnosnost a volatilitu pěti největších těžařských společností těžících zlato a stříbro. Spočtené hodnoty jsou určovány na základě historických cen akcií od zahájení obchodování akcií do dubna 2014. Z tabulky 19 vyplývá, že nejlepší výnosnosti od zahájení činnosti v oboru těžebního průmyslu si vedou akcie ABX již zmíněné společnosti Barrick. Za posledních pět let udržela růst akcií pouze společnost Beadell Resources ltd., ostatní společnosti značně ztrácí. Tabulka 19: Srovnání akcií společností těžící zlato165 ABX BDR.AX KGX Výnosnost 166 od zahájení 2904,82% 60,00% -75,45% 167 pětiletá -39,97% 1322,22% -73,72% 168 tříletá -65,75% -22,42% -74,37% průměrná roční169 20,56% 75,79% 9,16% Volatilita 51,89% 176,17% 76,00%
SLR.AX
NEM
17,14% -7,87% -80,38% 30,59%
69,62% -38,30% -57,64% 5,49%
88,72%
30,55%
Pramen: vlastní práce dle dat získaných na Historical prices. Yahoo finance [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/
Pokud se bude investor poohlížet po akciích společností těžících stříbro, měl by se zajímat o akcie MUX společnosti McEvan Mining Inc., která své akcie za celou dobu působnosti zhodnotila 4,5 násobně. Jako hrozbu je však v potaz brát vysokou hodnotu volatility, která poukazuje na vysoké potenciální riziko z této investice. Vhodnou investicí by mohl být i nákup akcií MND.TO, které jako jediné ze zkoumaných za posledních pět let rostou. Opět je vysoká výnosnost vykoupena značnou volatilitou.
165
Platné k dubnu 2014 Změna kurzu dané akcie určena mezi výchozím kurzem (ke dni zahájení obchodování) a posledním dubnovým kurzem roku 2014 167 Určená jako změna ceny akcie mezi obdobím duben 2009 a duben 2014 168 Určená jako změna ceny akcie mezi obdobím duben 2009 a duben 2014 169 Určená jako aritmetický průměr ze změn meziročních dubnových cen za celé období obchodování až k dubnu 2014 166
77
Tabulka 20: Srovnání akcií společností těžící stříbro170 HL MUX MND.TO od zahájení pětiletá172 tříletá173 průměrná roční174 171
-82,46% 24,29% -67,38% 10,91% 75,36%
Výnosnost 454,02% 20,60% -74,47% 68,39% Volatilita 321,75%
CDE
FRES.L
-63,46% 533,33% 10,47% 15,90%
-97,01% -37,25% -72,69% 0,05%
60,00% 59,08% -49,30% 16,56%
85,33%
67,34%
52,12%
Pramen: vlastní práce dle dat získaných na Historical prices. Yahoo finance [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/
170
Platné k dubnu 2014 Změna kurzu dané akcie určena mezi výchozím kurzem (ke dni zahájení obchodování) a posledním dubnovým kurzem roku 2014 172 Určená jako změna ceny akcie mezi obdobím duben 2009 a duben 2014 173 Určená jako změna ceny akcie mezi obdobím duben 2011 a duben 2014 174 Určená jako aritmetický průměr ze změn meziročních dubnových cen za celé období obchodování až k dubnu 2014 171
78
4 Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Výše byly představeny produkty, do kterých může investor mající zájem participovat na vývoji drahých kovů investovat. Pro jednotlivé skupiny investičních aktiv budou identifikovány silné a slabé stránky, z toho pak plynoucí příležitosti a hrozby. Pokud se pozastavíme nad přímým nákupem drahých kovů (mincí a slitků), silnými stránkami budou pro investory především jejich hmatatelná podoba, trvanlivost a schopnost uchovat si svou hodnotu. Tímto se dostáváme k příležitostem přinášející investice do slitků a mincí. Investorům se dostává skvělé příležitosti, jak mohou do budoucna ochránit svůj majetek před inflačním znehodnocováním. Mince a slitky jsou dnes již běžně nabízené v různých hmotnostních variantách, od kterých se pak odvíjí samotná cena produktu. Díky tomuto můžeme do drahých kovů investovat různé částky. Ceny drahých kovů dlouhodobě klesají. Tuto skutečnost mohou investoři vnímat jako příležitost (ceny jsou vhodným impulsem pro nákup drahých kovů) nebo také jako hrozbu (v případě držby drahých kovů, jejichž hodnota klesá). Jak bylo naznačeno v prvních kapitolách, investiční zlato je osvobozeno od daně z přidané hodnoty, proto jsem tento fakt zahrnula k příležitostem pro investici prostřednictvím zlatých slitků a mincí. Za významnou příležitost pro investování do drahých kovů považuji období finančních krizí, kdy investoři dávají přednost investicím do drahých kovů před akciemi. Jistými slabými stránkami je absence možnosti získání kapitálového důchodu. Do přehledu jsem zahrnula i špatnou likviditu. Myslím, že prodat slitek nebo minci z drahého kovu je mnohem obtížnější než cenný papír. Zlato, stříbro a platina jsou silně korelované, proto sestavovat investiční portfolio pouze z kovů je značně nevhodné, proto v práci poukazuji na tuto slabou stránku v podobě špatné diverzifikace. Většina drahých mincí a slitků je distribuována ze zahraničí, proto je měnové riziko neopomenutelnou hrozbou pro investování do drahých kovů v České republice. I když těžba drahých kovů dlouhodobě roste, naleziště nejsou nevyčerpatelná, tudíž nebude ani v budoucnu možné razit a vyrábět nové a nové mince a slitky. Investování prostřednictvím přímého nákupu mincí a slitků je do jisté míry ohroženo rozvojem alternativních produktů navázaných na drahé kovy.
79
Tabulka 21: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro přímou investici hmatatelnost trvanlivost uchovatel hodnoty sběratelská hodnota
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
ochrana proti inflaci zvláštní režim pro investiční zlato finanční krize příležitost pro drobné investory
hrozby
prodej nepravého zboží měnové riziko volatilita trhů omezené zdroje těžby riziko odcizení tržní riziko existence nových (nepřímých) produktů
nevhodná diverzifikace nenese žádný důchod horší likvidita náklady na skladování, na výrobu
Pramen: vlastní práce
Do následující tabulky (22) jsem shrnula silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby plynoucí z nepřímého způsobu investování do drahých kovů. Investor tímto způsobem investice nakupuje pouze cenný papír, tudíž se mu dostává příležitosti participovat na vývoji drahých kovů, ale nemusí je odebírat fyzicky. U všech zmíněných způsobů existuje možnost vyplácení dividend, výhoda je tak spatřována v možnosti získání dodatečného výnosu. Se všemi nepřímými produkty lze kdykoli a odkudkoli obchodovat, vysoká likvidita je zde silnou stránkou. Ráda bych zde ještě zdůraznila existenci investičních zprostředkovatelů, díky kterým se stává investice reálnou i pro drobné investory. Pokud se pozastavíme u skupiny retail investorů, nabízí se jim díky existenci ETF a certifikátům dobrá možnost, jak nakupovat reálná aktiva a přitom do nich investovat méně než kdyby nakupovali cihličky nebo mince. Nepřímé formy investování do drahých kovů mohou investorům nabízet příležitost k diverzifikaci jejich investičních portfolií. Podstatnou příležitostí pro rozšíření tohoto typu investování je, že může představovat substituční produkt ke klastickému investování do fyzických kovů. Jak již bylo zmíněno u přímé investice do drahých kovů, i zde je třeba poznamenat, že ceny kovů klesají, což na jednu stranu můžeme vnímat jako impuls pro nákup. Na druhou stranu z klesajících cen nemusí být nadšeni investoři, kteří již drží nějaké produkty participující na drahých kovech. Pokud se zaměřím na společné slabé stránky, je třeba poznamenat, že většina investičních produktů je emitována v cizích měnách, investor je vystaven hrozbě vysokého kurzového rizika. Dalšími potenciálními hrozbami pro nepřímé formy investování do drahých kovů jsou
80
tržní rizika, finanční krize a špatné politické situace, které význačně mohou zasáhnout do chodu finančních trhů. Tabulka 22: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro nepřímou investici kolektivní investování, ETF
certifikáty
kombinace více aktiv v 1 produktu možnost vyplácení dividend participace na vývoji drahých kovů pokles ceny drahých kovů vysoká likvidita existence investičních zprostředkovatelů
nízkonákladovost poměr odběru možnost vyplácení dividend participace na vývoji drahých kovů pokles ceny drahých kovů vysoká likvidita existence investičních zprostředkovatelů
slabé stránky
poplatky nehmatatelnost pokles ceny drahých kovů
dlužní úpis nehmatatelnost míra participace pokles ceny drahých kovů
ne vždy přímá závislost na cenách drahých kovů nehmatatelnost vysoké riziko
příležitosti
diverzifikace portfolia substitut k hmotným drahým kovům investice do drahých kovů bez jejich držby investice do zahraničních titulů
diverzifikace portfolia substitut k hmotným drahým kovům investice do drahých kovů bez jejich držby investice do zahraničních titulů
diverzifikace portfolia substitut k hmotným drahým kovům investice do drahých kovů bez jejich držby investice do zahraničních titulů
hrozby
nedůvěra ve finanční trhy kurzové riziko tržní riziko finanční krize politická nestabilita
nedůvěra ve finanční trhy kurzové riziko riziko emitenta tržní riziko finanční krize politická nestabilita
nedůvěra ve finanční trhy vysoká volatilita kurzové riziko tržní riziko finanční krize politická nestabilita
silné stránky
Pramen: vlastní práce
81
akcie podíl na majetku společnosti možnost vyplácení dividend majetkový CP existence investičních zprostředkovatelů vysoká likvidita
Závěr V diplomové práci byly představeny tři nejvýznamnější drahé kovy užívající se pro investiční účely. První část práce se věnovala popisu obecných charakteristik zlata, stříbra a platiny. Byla představena celosvětová těžba drahých kovů a jejich užití v různých oblastech. Druhá část práce je zaměřena již na samotné možnosti investování do drahých kovů. Jsou zde popsané jak přímé tak nepřímé možnosti investování do drahých kovů. Vlastní část práce začíná investováním do reálných aktiv. Pak práce přechází k nepřímým formám investice. Na závěr jsou identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro přímé a nepřímé investování. Možností, jak lze participovat na vývoji drahých kovů, je povícero. Jen těžce se dá vybrat jediný investiční instrument, který by byl jako investice do drahých kovů nejvhodnější. Vždy záleží na investorovi samotném, na jeho preferencích. Zájmy investorů se mohou lišit. Investorům, kteří od investice očekávají převážně se zaopatřit proti negativnímu vlivu inflace a znehodnocování jejich majetku, bych doporučila investovat prostřednictvím reálných aktiv. V České republice nalezneme spoustu prodejců, kteří se zabývají prodejem investičních slitků a mincí. Tato forma investice je dostupná jak pro drobného investora tak pro institucionálního, neboť slitky a mince jsou prodávány v různých velikostech, od kterých se pak odvíjí i jejich ceny. Dalším specifikem reálné investice pro Českou republiku je fakt, že v případě reálné investice musí investor počítat se sazbou DPH. Zlaté produkty jsou sice od této sazby osvobozeny, u dalších to však neplatí. Pokud bychom měli vznést investiční doporučení v rámci této skupiny investic, jednoznačně se jevilo dle spočtených hodnot výnosnosti a volatility nejvhodněji zlato, které se dlouhodobě úměrně zhodnocuje a oproti stříbru a platině nevykazuje tak vysoké míry kolísavosti. Pozitivní korelace určená mezi drahými kovy navzájem signalizuje, že není příliš vhodné do investičního portfolia zahrnovat pouze drahé kovy. Pokud by však investor skládal své portfolio převážně z drahých kovů, doporučila bych mu kombinaci zlata a platiny, jež nevykazují tak vysoké hodnoty závislosti. Jiná doporučení pak budou navržena pro investory, kteří sice chtějí na vývoji drahých kovů vydělávat, ale už nemají zájem je nakupovat ve fyzické podobě. Pro takové investory se jeví jako vhodnější investice nějaká z forem tzv. nepřímých investic. V práci jsme se blíže seznámili s fondy, certifikáty a akciemi. Nepřímé investiční instrumenty jsou likvidnější, než je tomu u přímého nákupu drahých kovů. Pro drobného investora, který vyhledává produkt
82
méně rizikový s nízkými náklady, jsou zvlášť vhodné fondy kolektivního investování, ETF nebo garantované a indexové certifikáty. Většina představených produktů je navázána na zlato, protože je považováno za nejcennější ze všech drahých kovů. Několik málo investičních produktů je odvozeno od hodnoty stříbra (iShares Silver Trust, ETFS Silver Trust nebo nebo certifikát EB SIL TS 5). Z fondů kolektivního investování by investorovi nebyl doporučen žádný ze zkoumaných. Z vypočtených hodnot vyplývá, že se podílovým fondům participujících na drahých kovech vůbec nedaří. Všechny značně přicházejí o velké části investovaných prostředků a dostávají se do vysokých ztrát. Pokud by přesto měl nějaký z investorů zájem o takovouto investici, doporučila bych nakoupit podílové listy Zlatého fondu společnosti ČP Invest, u kterého byla vyčíslena nejnižší průměrná roční ztráta (2,36 %). Za mnohem lepší investici se dá považovat investice prostřednictvím fondů ETF. Velkou příležitost nabízí fond GLD, který se za celé období obchodování zhodnotil o více než 188 %. Z krátkodobějšího pohledu si dobře vede fond PALL, který se zatím za dobu své existence nestal dlouhodoběji ztrátovým. Jako alternativa k přímé podobě investování je možnost investovat do akcií těžebních společností. V práci je představených dle tržní kapitalizace deset největších společností zabývajících se těžbou zlata a stříbra. Vypočtené ukazatele upozorňují na vysokou kolísavost cen akcií těžařských společností, a tím na riziko plynoucí z jejich držby. Pro investory hledající produkty s vyšší výnosností a ochotou podstupovat i vyšší míru rizika mohu doporučit nakupovat akcie ABX společnosti Barrick, BDR.AX od Beadell Recources anebo akcie MUX od McEvan Mining Inc., které ze všech zkoumaných nejrychleji dlouhodobě rostou. Je na investorovi samotném, jaké investiční instrumenty do svého portfolia zvolí a jak své peněžní prostředky alokuje. Vždy by měl však do svého portfolia zahrnovat více finančních instrumentů s různými výnosově rizikovými složkami, tak aby jej diverzifikoval. Měli bychom se zeptat, zda je vůbec vhodné investovat do drahých kovů. Hodnota zlata se od dubna roku 2011 výrazně propadla. Z 1900 USD za unci se dostala až k hranici 1200 USD za
83
unci, které dosáhla v březnu 2013. V dubnu 2014 se zlato pohybuje okolo 1290 USD za unci.175 Nízké hodnoty drahých kovů by mohli být impulsem pro nákup.
175
Live Gold. Kitco: Market. [online]. http://www.kitco.com/charts/livegoldnewyork.html
84
2014
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
Seznam použitých zdrojů Odborná literatura [1] ČÁMSKÝ, FRANTIŠEK. Teorie portfolia. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 115 s. ISBN 978-80-210-4252-0 [2] ČERNOHORSKÝ, JAN
A
TEPLÝ, PETR. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s.
ISBN 978-80-247-3669-3. [3] GLADIŠ, DANIEL. Naučte se investovat. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2005. 174 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 80-247-1205-9. [4] HOLMAN, ROBERT. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2011. xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5. [5] JÍLEK, JOSEF. Finance v globální ekonomice. II, Měnová a kurzová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 557 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4516-9. [6] MOKRIČKA, PETER. Strukturované produkty. Brno: 2010. 82 s. ISBN 802395317. [7] NESNÍDAL, TOMÁŠ
A
PODHAJSKÝ, PETR. Obchodování na komoditních trzích: průvodce
spekulanta. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2006. 200 s. Investice. Finance. ISBN 80-247-1851-0. [8] PETRÁNEK, JAN. Za tajemstvím kamenů: příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 199 s. ISBN 978-80-7075-749-91. [9] POLOUČEK, STANISLAV A KOL. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009. xvii, 415 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. [10] ROGERS, JIM. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 240 s. Investice. Finance. ISBN 978-80-247-2342-6. [11] SVOBODA,
MARTIN; ROZUMEK, DAVID.
Investiční certifikáty. Praha: Komise pro cenné
papíry, 2005. 48 s. ISBN 8023953176. [12] SYROVÝ, PETR. Investování pro začátečníky. 2. vyd. Praha: Grada, 2010. 104 s. Finanční trhy a instituce. Finance. ISBN 978-80-247-1486-6. [13] ŠOBA, OLDŘICH, ŠIRŮČEK, MARTIN A PTÁČEK, ROMAN. Finanční matematika v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 300 s. Partners. ISBN 978-80-247-4636-4. 85
[14] ŠTÝBR, DAVID, KLEPETKO, PETR
A
ONDRÁČKOVÁ, PAVLÍNA. Začínáme investovat a
obchodovat na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 156 s. Finance pro každého. ISBN 978-80-247-3648-8. [15] TYL, TOMÁŠ. 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 222 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4467-4. [16] VESELÁ, JITKA. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. Elektronické zdroje [17] About Gold. World gold council. [online]. 2014 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/about_gold/ [18] Akcie a investice.
Fio banka. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
www.fio.cz/akcie-investice/etf [19] Aktuální úrokové sazby. Uctysporici.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.uctysporici.cz/products/aktualni-urokove-sazby-sporicich-uctu-a-terminovanychvkladu/ [20] Amundi funds. IKS KB [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.ikskb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=Amundi_Funds_Equity_Global_Gold_Mines__(EUR)&F undId=10152144 [21] Annual report 2013. Barrick Gold Corparation. [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.barrick.com/files/annual-report/Barrick-Annual-Report-2013.pdf [22] Autocatalyst. Platinum today. [online]. 2014 [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/applications/autocatalyst [23] Casey research. In: A silver bull in China [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.caseyresearch.com/articles/a-photovoltaic-silver-bull-in-china [24] Cena zlatých mincí a slitků. Zlatnictvi.net. [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.zlatnictvi.net/?28,cena-zlatych-minci-a-slitku-co-je-to-premium [25] Certifikáty. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/On-Line/Kontinual/ 86
[26] ČP Invest Zlatý fond. Peníze.cz. [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podilove-fondy/6009-cp-invest-zlaty-fond [27] Demand and Supply of Gold. Gold Rate for today. [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://goldratefortoday.org/supply-demand-gold/ [28] EB GLD BC2. Burza cenných papírů Praha. [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000A147K0#OL [29] EB SIL TS5. Burza cenných papírů Praha. [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000A163B6#OL [30] Erste Group Bonus certifikát. Erste Group [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.pdfpublisher.mdgms.com/publisher?url=https%3A%2F/cz.products.erstegroup.co m/modules/res/pdf/stp_d2.php%3FLANG%3Dcs%26market%3Dcz%26ISIN%3DAT0000A1 47K0%26c3%3D1 [31] Evidovaná ložiska nerostů v ČR. Ložiska ČR. [online]. 2009 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html#ST%C5%98%C3%8DBRO [32] ETF DATABASE. Precious metals ETFs. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/ [33] ETFS Physial Platinum Shares. ETF securities [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné
z:
http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-
physical-platinum-shares-pplt-arca [34] ETFS Physial Precious Metals Basket Shares. ETF securities [online]. 2014 [cit. 201403-19]. Dostupné z: http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfsphysical-precious-metals-basket-shares-gltr-arca [35] ETFS Physical Silver Shares. ETF Securities [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z:
http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-physical-silver-
shares-sivr-arca#1 [36] ETFS Physical Swiss Gold Shares. ETF Securities [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné
z:
http://www.etfsecurities.com/institutional/us/en-us/products/product/etfs-
physical-swiss-gold-shares-sgol-arca
87
[37]
Fondsuberblick.
IShares.
[online].
2014
[cit.
2014-03-19].
Dostupné
z:
http://at.ishares.com/de/rc/produkte/ueberblick [38] Franklin Gold and Precious Metals Fund. Franklin Templeton [online]. 2014 [cit. 201405-15].
Dostupné
z:
http://www.franklintempleton.cz/cs-cz/investor/fondy/fund-
detail/14447/Franklin-Gold-and-Precious-Metals-Fund [39] GLD. SPDR - Gold Shares [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.spdrgoldshares.com/media/GLD/file/SPDRGoldTrustProspectus2012.pdf [40] GOLD. Burza cenných papírů Praha. [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000489398#OL [41] Gold - statistics and information. USGS: Minerals information. [online]. 2013 [cit. 201310-01]. Dostupné z: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/gold/ [42] Historical prices. Yahoo finance [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/ [43] History of platinum. Platinum today. [online]. 2014 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/history-of-pgm [44] Investice do zlata. Česká mincovna. [online]. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: https://www.ceskamincovna.cz/investice-do-zlata-364/ [45] Investice: Garantovaný certifikát. Raiffeisenbank [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné
z:
https://investice.rb.cz/pdf/guarantee/?ID_NOTATION=64170436&ISIN=AT0000A0VCD6 [46] Investiční kovy. SAFINA. [online]. 2011-2020 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.safina.cz/produkty-pro-koncove-zakazniky/investicni-kovy [47] Investiční stříbro. ZLATE-MINCE.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.zlate-mince.cz/Investicni_stribro.htm [48] IShares gold Trust. IShares [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.ishares.com/us/products/239561/ishares-gold-trust-fund [49] IShares Silver Trust. IShares [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.ishares.com/us/products/239855/ishares-silver-trust-fund 88
[50]
Jewellery.
Platinum
today.
[online]. 2013
[cit.
2014-01-07].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/applications/jewellery [51]
Kitco
Metals.
KITCO.
[online],
2014
[cit.
2014-03-25].
http://www.kitco.com/basemetals [52] Komoditní fond ČSOB. ČSOB. [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: https://www.csob.cz/WebCsob/Fondy/BE/BE0948266912-LETAK.pdf [53] LBBW BANK CZ a.s.: Chci investovat do zlata v jeho fyzické podobě. [online]. 2012 [cit.
2014-03-12].
Dostupné
z:
http://www.lbbw.cz/srv/cps/content/pub/cs/financni-
informacni-servis/poradna/103-chci-investovat-do-zlata-v-jeho-fyzicke-podobe-jake-formyjsou-pro-investici-nejlepsi.shtml [54] Live Gold. Kitco: Market. [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.kitco.com/charts/livegoldnewyork.html [55] List of gold stocks. Mining feeds [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.miningfeeds.com/gold-mining-report-all-countries [56] List of silver stocks. Mining feeds [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.miningfeeds.com/silver-mining-report-all-countries [57] London Fix: Historical Metals Prices. KITCO [online]. 2014 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.kitco.com/gold.londonfix.html [58] O nás.
ZLATE-MINCE.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:
http://www.zlate-mince.cz/Onas.htm [59] Operation. Barrick Gold Corporation. [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.barrick.com/operations/default.aspx [60]
O
společnosti.
CYRRUS.
[online].
2014
[cit.
2014-03-19].
Dostupné
z:
http://www.cyrrus.cz/cyrrus/o-spolecnosti [61] Pioneer Funds: Gold and Mining. In: Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-0327].
Dostupné
http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Souhrn/201402/EUR/PFGoldAndMining.pdf
89
z:
[62]
Precious
Metals.
ETFs [online].
2014
[cit.
2014-05-10].
Dostupné
z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/ [63] Precious Metals Definition. Investopedia [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/p/preciousmetal.asp#axzz2A1rlO0xq [64] Prezentace k tiskové konferenci. In: AKAT ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné
z:
http://www.akatcr.cz/download/2879-tk_20140211_-
_prezentace_roku_2013_final.pdf [31] Production. Platinum today. [online]. 2013 [cit. 201312-29]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/production [65]
Products.
ETF
Securities.
[online].
2014
[cit.
2014-03-22].
Dostupné
z:
https://www.etfsecurities.com/products [66] Publications. Platinum today. [online]. 2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/publications/market-data-tables [67] Vše o obchodování ETF. ETF trading. [online]. 2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.etf-tradho ing.cz/zlate-etf/ [68] Úvod do investování. Patria online. [online]. 1997 - 2014 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.patria.cz/akademie/uvod-do-investovani-jak-investovat.html [69] Silver in History. The silver institute. [online]. 2014 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-essentials/silver-in-history/ [70] Silver Investment. The silver institute. [online]. 2014 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-investment/ [71] Silver in Technology. The silver institute. [online]. 2014 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-in-technology/ [72]
SPDR:
Gold
Shares.
[online].
2014
[cit.
2014-03-25].
Dostupné
z:
http://www.spdrgoldshares.com/media/GLD/file/SPDRGoldTrustProspectus2012.pdf [73] Stříbrný slitek. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/investicni-stribro/stribrne-cihly-slitky-prodej-praha.html [74]
Výpis
fondů.
IFondyCZ.
[online].
http://www.ifondy.cz/invprodukty 90
2007
[cit.
2014-03-27].
Dostupné
z:
[75] What’s Pushing the Silver Market?. In: Casey research [online]. [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.caseyresearch.com/cdd/whats-pushing-silver-market [76] Technology. World gold council. [online]. 2014 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/technology/ [77] Zahraniční mince. ZLATE-MINCE.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.zlate-mince.cz/Zahranicni_mince.htm [78] Zlaté cihle. ZLATE-MINCE.CZ. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.zlate-mince.cz/ZZS_Zlate_Cihly.htm [79] Zlatý fond ČP. ČP Invest. [online]. 1991-2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fond-cp-invest.html [80] Zlatý slitek. BESSERGOLD [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/investicni-zlato/zlate-cihly-prodej-praha/zlaty-slitek-1-gram/zlatyslitek-1-g-argor-heraeus-svycarsko.html Právní předpisy [81] Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. In: 240/2013 Sb. 2013. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/investicnispolecnosti-a-fondy/ [82] Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon). In: Dostupné
1992.
z:
http://www.puncovniurad.cz/cz/legislativa/539-
1992puncovnizakon_2006.htm [83]
Zákon
o
dani
z
přidané
hodnoty.
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/
91
In:
235.
2004.
Dostupné
z:
Seznam tabulek Tabulka 1: Světová produkce zlata v letech 1994 – 1998 (v tunách)................................................................ 14 Tabulka 2: Světová produkce zlata v letech 1999-2012 (v tunách) .................................................................. 15 Tabulka 3: Světová produkce stříbra v letech 1994-2000 (v tunách) ............................................................... 19 Tabulka 4: Světová produkce stříbra v letech 2001-2012 (v tunách) ............................................................... 20 Tabulka 5: Světová produkce platiny v letech 1994 – 2012 (v tunách) ............................................................ 25 Tabulka 6: Světová poptávka a nabídka po zlatě v letech 2011 – 2013 (v tunách) .......................................... 32 Tabulka 7: Poptávka po stříbře v letech 2003 – 2012 (v milionech uncí) ......................................................... 34 Tabulka 8: Nabídka stříbra v letech 2003 – 2012 (v milionech uncí) ................................................................ 35 Tabulka 9: Nabídka a poptávka platiny v letech 2004 – 2013 (v milionech uncí) ............................................. 37 Tabulka 10: Srovnání cen zlatých slitků PAMP u vybraných prodejců ............................................................. 50 Tabulka 11: Srovnání cen zlatých mincí u vybraných prodejců........................................................................ 50 Tabulka 12: Výnosnost a volatilita drahých kovů v letech 1994 - 2013............................................................ 52 Tabulka 13: Korelační koeficienty drahých kovů v letech 1994 -2013 ............................................................. 52 Tabulka 14: Srovnání podílových fondů .......................................................................................................... 59 Tabulka 15: Přehled fondů s největším podílem aktiv .................................................................................... 61 Tabulka 16: Srovnání vybraných ETF ............................................................................................................... 68 Tabulka 17: Srovnání vybraných certifikátů .................................................................................................... 74 Tabulka 18: Vybrané ukazatele společnosti Barrick ........................................................................................ 76 Tabulka 19: Srovnání akcií společností těžící zlato .......................................................................................... 77 Tabulka 20: Srovnání akcií společností těžící stříbro ....................................................................................... 78 Tabulka 21: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro přímou investici ................................................... 80 Tabulka 22: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro nepřímou investici ............................................... 81
Seznam grafů Graf 1: Světová produkce zlata v letech 1994-2012 ........................................................................................ 16 Graf 2: Světová produkce stříbra v letech 1994-2012 ..................................................................................... 21 Graf 3: Světová produkce platiny v letech 1994-2012 ..................................................................................... 26 Graf 4: Vývoj cena zlata v letech 1975 - 2013 .................................................................................................. 33 Graf 5: Vývoj ceny stříbra v letech 1985 – 2013 .............................................................................................. 35 Graf 6: Vývoj ceny platiny v letech 1992 - 2013 .............................................................................................. 38
Seznam obrázků Obrázek 1: Ložiska zlata v ČR .......................................................................................................................... 17 Obrázek 2: Ložiska stříbra v ČR ....................................................................................................................... 22 Obrázek 3: Světová poptávka a nabídka po zlatě v letech 1997-2010 ............................................................. 31
92
Obrázek 4: Informace k zlatému slitku 1000g Argor Heraeus ......................................................................... 46 Obrázek 5: Vývoj ceny podílového listu fondu Zlatý ČP Invest ....................................................................... 55 Obrázek 6: Vývoj fondu Gold and Mining v EUR v období 2009-2014 ............................................................. 56 Obrázek 7: Výplatní profil indexového certifikátu .......................................................................................... 70 Obrázek 8: Výplatní profil bonus certifikátu ................................................................................................... 71 Obrázek 9: Výplatní profil garantovaného certifikátu .................................................................................... 72 Obrázek 10: Výčet deseti největších těžebních společností zlata ke dni 20.4.2014 ......................................... 75 Obrázek 11: Výčet deseti největších těžebních společností stříbra ke dni 20.4.2014 ...................................... 75
93
Seznam příloh Příloha 1: Investiční certifikáty participující na drahých kovech obchodované na BCPP ke dni 15.4.2014 titul
ISIN
EB GLD BC2 EB GLB IC2 EB GLD BC2 EB GLD TL7 EB GLD TS6 EB GLD TS7 EB SIL TL4 EB SIL TS5 GOLD GOLD index short GOLD turbo long
AT0000A147K0 AT0000A16375 AT0000A143D4 AT0000A16383 AT0000A16391 AT0000A163A8 AT0000A143E2 AT0000A163B6 AT0000489398
podkladové aktivum unce zlata unce zlata komodita zlato unce zlata unce zlata unce zlata komodita silver stříbro unce zlata
AT0000A0AN24 futures na zlato AT0000A00BQ9 unce zlata
typ certifikátu
emitent
bonus indexový turbo long turbo long turbo short turbo short turbo long turbo short indexový
Erste Group Bank AG Erste Group Bank AG Erste Group Bank AG Erste Group Bank AG Erste Group Bank AG Erste Group Bank AG Erste Group Bank AG Erste Group Bank AG Raiffeisen Centrobank AG
indexový turbo long
Raiffeisen Centrobank AG Raiffeisen Centrobank AG
Pramen: vlastní práce dle Certifikáty. Burza cenných papírů Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.pse.cz/On-Line/Kontinual/
94
