ZLATO A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NĚJ V ČESKÉ REPUBLICE

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ZLATO A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NĚJ V ČESKÉ REPUBLICE Gold and its investment possibilities in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ

Jakub HÁN

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

HÁN Jakub

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

ZLATO A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NĚJ V ČESKÉ REPUBLICE Gold and its investment possibilities in the Czech Republic

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Analýza zlata jako reálného aktiva a možností investování do něj v České republice, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb investic do zlata a jednotlivých možností těchto investic, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu využití jejich předností a příležitostí a omezení jejich nedostatků a hrozeb. Postup práce a použité metody: Vymezení zlata jako reálného aktiva a možností investování do něj v České republice, analýza, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, formulace závěrů a doporučení pro investory. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza, komparace, matematicko-statistické metody.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: REVENDA, ZBYNĚK. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010. 256 s. ISBN 9788072612147. BOCKER, HANS J. Svoboda jménem Zlato: vzpoura ve světě papírových peněz. Translated by Martin Hnilo - Oldřich Bajt. 1. vyd. Praha: Austria Gold CZ, 2009. 147 s. ISBN 978-80254-4979. STRUŽ, JAN - STUDÝNKA, BOHUMIL. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 80-247-0902-3. STRUŽ, JAN - STUDÝNKA, BOHUMIL. Zlato, zlato, zlato: od magie až po finanční spekulace. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1985. 205 s.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Gabriela Oškrdalová

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 4. 3. 2011

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Jakub Hán

Náz ev di pl om ové práce:

Zlato a možnosti investování do něj v České republice

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Gold and its investment possibilities in the Czech Republic

Kat edra:

Financí

Vedoucí di pl om ové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová R ok obhaj ob y:

2012

Anotace Předmětem diplomové práce „Zlato a možnosti investování do něj v České republice“ je představení zlata, analýza jeho cenového vývoje a představení různých variant, dostupnosti a možných výnosů z investování do zlata. První část práce je zaměřena na popis důležitých vlastností této cenné komodity, na historický vývoj ceny, způsoby a objem těžby, využití zlata a také na možný vývoj ceny zlata do budoucna. Ve druhé části práce jsou analyzovány konkrétní možnosti investic a porovnány nabídky investic z pohledu českého investora.

Annotation The goal of the submitted thesis „Gold investment possibilities in Czech Republic“ is to introduce gold as a commodity, analyze its price development and to describe options, availability and possible incomes from gold investments. First part of the thesis is based on a description of the important attributes of this precious commodity, on a historical price development, different ways and volume of gold production, the use of gold and also possible gold price development in the future. In the second part particular possibilities of investments are being analyzed and confronted from the point of view suitable for a Czech investor.

Klíčová slova Investice, Zlato, Mince, Slitek, Komodita, Česká republika

Keywords Investment, Gold, Coin, Bullion, Commodity, Czech Republic

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Zlato a možnosti investování do něj v České republice vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 27. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Gabriele Oškrdalové za čas, který mi věnovala v rámci konzultací a za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................11 ÚVODEM O ZLATĚ .....................................................................................................13

1. 1.1.

HISTORIE ZLATA ...........................................................................................................14

1.1.1.

Zlatý standard .......................................................................................................14

1.1.2.

Obnovení zlatého standardu? ...............................................................................16

1.2.

DŮVODY VYSOKÉ CENY ZLATA .....................................................................................17

1.2.1.

Způsoby těžby a výroby zlata ................................................................................17

1.2.2.

Množství zlata na světě a světová produkce .........................................................19

2.

CENA ZLATA ...............................................................................................................25 2.1.

STANOVENÍ CENY ZLATA ..............................................................................................25

2.1.1. 2.2.

HISTORICKÝ VÝVOJ CENY ZLATA ..................................................................................27

2.3.

VÝVOJ CENY ZLATA DO BUDOUCNA .............................................................................30

2.3.1. 2.4.

Vzniká na trhu se zlatem bublina? ........................................................................36

SROVNÁNÍ ZLATA A STŘÍBRA ........................................................................................41 INVESTOVÁNÍ DO ZLATA ........................................................................................43

3. 3.1.

PROČ INVESTOVAT DO ZLATA? .....................................................................................43

3.2.

JAK LZE INVESTOVAT DO ZLATA? .................................................................................45 INVESTICE DO ZLATÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ ......................................................47

4. 4.1.

DLUHOPISY A FINANČNÍ DERIVÁTY ...............................................................................48

4.2.

PODÍLOVÉ FONDY .........................................................................................................49

4.2.1.

Zlatý fond ČP INVEST ..........................................................................................49

4.2.2.

Gold and mining – Pioneer funds .........................................................................52

4.3.

INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM ETF ..............................................................................55

4.4.

INVESTIČNÍ CERTIFIKÁTY..............................................................................................55

4.4.1.

Produkty Burzy cenných papírů Praha .................................................................56

4.4.2.

Produkty burzy Scoach .........................................................................................59

4.5. 5.

Londýnský gold fixing ...........................................................................................26

AKCIE TĚŽAŘSKÝCH SPOLEČNOSTÍ ...............................................................................62 INVESTICE NÁKUPEM FYZICKÉHO ZLATA .........................................................64

5.1.

OSVOBOZENÍ INVESTIČNÍHO ZLATA OD DPH ................................................................ 65

5.2.

ZLATÉ MINCE ............................................................................................................... 65

5.3.

ZLATÉ SLITKY .............................................................................................................. 74

5.3.1. 5.4.

KDE NAKOUPIT A PRODAT INVESTIČNÍ ZLATO ............................................................... 77

5.4.1. 5.5.

Argor Heraeus ...................................................................................................... 74 Jak skladovat investiční zlato ............................................................................... 79

INVESTICE DO ZLATÝCH ŠPERKŮ .................................................................................. 80 SROVNÁNÍ RŮZNÝCH DRUHŮ INVESTIC A FORMULACE DOPORUČENÍ..... 85

6. 6.1.

INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM FONDU .......................................................................... 85

6.2.

INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM ETF .............................................................................. 87

6.3.

INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM INVESTIČNÍCH CERTIFIKÁTŮ ......................................... 88

6.4.

INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM AKCIÍ TĚŽEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ .................................... 88

6.5.

INVESTICE NÁKUPEM ZLATÝCH SLITKŮ ........................................................................ 90

6.6.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A FORMULACE DOPORUČENÍ....................................................... 91

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 93 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... 95 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 98 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 99 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................................ 100 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 101

Úvod Problematika zlatých investic je v poslední době poměrně ožehavé téma. S tím, jak začínají mít moderní ekonomiky problémy s dluhy, začínají lidé hovořit o krizi demokracie. Náladu na trzích v minulých letech poznamenala finanční krize, která nás nedávno sužovala a v některých odvětvích ještě stále nedozněla. Nyní se hovoří stále více o problémech Eurozóny a Eura jako měny vůbec. Řecko je na pokraji bankrotu a některé další evropské státy na tom s finanční situací nejsou o mnoho lépe. Všechny tyto okolnosti napomáhají k tomu, že se investoři snaží hledat nějakou alternativu ke klasickým akciím. Tuto úlohu plnilo odedávna zlato. V historii lidstva se vždy lidé v dobách nejistoty obraceli ke zlatu, jako ke stálému uchovateli hodnoty. Vývoj ceny zlata za poslední roky nám naznačuje, že jistá nedůvěra tu mezi investory je. Cena zlata v podstatě nepřetržitě stoupá již více než 10 let. V souvislosti s tím, jak se zlato stává dražším, dostává se nám do popředí zájmu. Cílem této práce je analyzovat zlato jako reálné aktivum a seznámit českého investora s možnostmi, které se mu na poli zlatých investic nabízí. Budu se snažit identifikovat silné a slabé stránky investic do zlata. Předložím různé způsoby, jak lze investovat do aktiv, které jsou s cenou zlata svázány. Na základě získaných poznatků budu formulovat doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu využití předností a příležitostí zlatých investic a omezení jejich nedostatků a hrozeb. V první kapitole seznámím čtenáře se základními chemickými a fyzikálními vlastnostmi zlata a s jeho historií, vzpomenu zlatý standard a také uvedu zásadní důvody, proč má zlato tak vysokou cenu. Nastíním zde některé souvislosti vysoké ceny se způsoby těžby zlata a celkovým množstvím tohoto kovu na světě. Další část práce je věnována ceně zlata. Budu se snažit popsat metodu stanovení ceny zlata, vzpomenu tedy na ceremoniál zvaný „London Gold Fixing.“ Dále uvedu historický vývoj ceny zlata společně se zdůvodněním některých větších cenových výkyvů. Neméně důležitou částí kapitoly bude také náhled možného vývoje ceny zlata do budoucna a úvahy, zda se trh se zlatem nachází v bublině. Také krátce uvedu srovnání zlata se stříbrem. Náplň třetí kapitoly je uvedení důvodů investování do zlata a také způsobů, jak lze takto investovat. Uvedu hlavní výhody a nevýhody zlatých investic. Důležitou částí bude identifikace silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb investic do zlata. Ve čtvrté kapitole se potom budu zabývat investicemi do cenných papírů, které jsou svou cenou

11

navázány na reálné zlato. Vzpomenu zde podílové fondy, které mají ve svém portfoliu zlaté cenné papíry a reálná zlatá aktiva. Krátce se budu zabývat také investicemi prostřednictvím zlatých burzovně obchodovatelných fondů. Důležitou částí budou také investice nákupem investičních certifikátů a v neposlední řadě i akcií těžařských společností. Pátou kapitolou vymezím způsoby investice do zlata prostřednictvím nákupu zlata jako reálného aktiva. Budu se zabývat investičním zlatem v podobě zlatých slitků a také zlatých investičních mincí. Proběhne analýza problematiky nákupu, skladování a prodeje zlata a také se budu krátce věnovat investicím do zlata prostřednictvím nákupu zlatých šperků. V poslední kapitole práce proběhne komparace různých druhů investic do zlata. Na modelovém příkladu investice v určitém časovém horizontu uvedu výhodnost jednotlivých druhů investic. Nakonec provedu závěrečné shrnutí s uvedením vhodnosti různých typů investic. Co se týče metod použitých v práci, v první části jsou to tedy deskripce, analýza a syntéza. Popisuji vlastnosti zlata a fakta ohledně jeho cenového vývoje. V závěrečné části práce slouží komparace a matematicko-statistické metody právě ke srovnání výkonnosti různých druhů investic.

12

1. Úvodem o zlatě Zlato, latinským názvem Aurum, má chemickou značku Au. Nachází se na 79. místě periodické tabulky prvků ve skupině vzácných kovů. Atomové jádro zlata obsahuje 79 protonů a stejný počet neutronů. Zlato je výjimečné svými jedinečnými vlastnostmi. Zlato nerezaví, je odolné vůči všem kyselinám, zásadám a solím. Jediný roztok, ve kterém se zlato rozpouští je lučavka královská, což je směs kyseliny chlorovodíkové a dusičné, a roztoky kyanidů. Tento vzácný kov také vyniká vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí, tažností a kujností. Pro zajímavost – z jednoho centimetru krychlového zlata je možné vytepat plech o ploše asi 18m2. Zlato má také velmi vysokou hustotu – je 2,5 krát těžší, než železo a 1,7 krát těžší, než olovo. Jedna tuna zlata představuje krychli o hraně pouze 37,27 centimetrů. Tyto vlastnosti pomohly zlatu v průběhu historie vydobýt výsadní postavení. V přírodě se zlato vyskytuje často v ryzí podobě ve formě drobných šupinek, zrnek, nebo valounů. Nalezení většího valounu zlata není obvyklé a je spíše výjimkou. Největší valoun zlata byl nalezen v roce 1869 v Austrálii a ve světě je znám pod názvem „Welcome stranger.“ Tento kus zlata vážil 70,9 kilogramů.1 Obrázek 1: Welcome stranger - replika

Zdroj: 131 Gold,

1

STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 37)

13

1.1.

Historie zlata

Zlato fascinuje lidstvo od nepaměti svými vlastnostmi. Od počátku lidstva bylo symbolem bohatství a moci. Tento fakt také pasoval zlato už od počátku do funkce prostředku směny. Zlatem se platilo za zboží, služby a sloužilo i k úhradě dluhů. Některé důležité funkce z hlediska měnového systému přetrvaly zlatu dodnes. Pokud mluvíme o vlastnostech zlata, které jsou ideální pro jeho funkci jako prostředek směny, máme na mysli zejména jeho neobyčejnou kujnost a dělitelnost. Tímto bylo možné vždy přesně a jednoduše odvážit množství zlata, které mělo sloužit pro zaplacení. Další důležitou vlastností je vysoká hustota zlata – vysoká koncentrace hodnoty. Zlato je dále v podstatě nezničitelné (kromě výše uvedených roztoků). S unikátními vlastnostmi zlata se pojí také takzvaný zlatý standard. Jednalo se o systém krytí měny zlatem v předem určeném poměru.2

1.1.1. Zlatý standard V rámci úplnosti znalostí o historii zlata musím alespoň na pár řádcích zmínit zlatý standard. První fází fungování zlatého standardu byl Zlatý monometalismus. Podle názvu se jedná o měnovou soustavu, kde jsou legální platidla ražena pouze z jednoho kovu. V tomto případě se jednalo o zlato. V úvahu přicházel také bimetalismus, což je přítomnost dvou kovů ve směnitelnosti. Problém však byl v tom, že směnečný poměr zlata a stříbra nebyl stálý. Zavedením zlatého monometalismu dospěla většina vyspělých státu k takzvanému Standardu zlaté mince. Tento systém se v podstatě udržel až do první světové války. Tím, že koncem 19. století přešly v podstatě všechny vyspělé státy na zlatý monometalismus, hovoříme o vzniku mezinárodního zlatého standardu. Díky zlatému standardu byly kurzy měn vázaných na zlato stabilní a kolísaly jen v rozmezí takzvaných zlatých bodů. Dolnímu zlatému bodu se říkalo také Bod vývozu zlata. Byl to takový kurz měn, kdy bylo výhodnější platit do ciziny přímo zlatem, než nakupovat za tuto měnu devizy. Horní zlatý bod neboli Bod dovozu zlata byl kurz deviz určité měny v zahraničí tak vysoký, že bylo výhodnější pro zahraniční dlužníky platit dluhy zlatem. To vedlo k jakési samoregulaci kurzu uvnitř těchto dvou hranic.3 Zlato bylo důležitým mezinárodním prostředkem i v období první světové války a v poválečném období. Tento trend byl potvrzen rozvratem papírových měn. Například

2

STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 218 - 219) 3

STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 241 - 242)

14

v Německu byla marka na počátku dvacátých let zasažena hyperinflací a proměnila veškeré peníze v bezcenné papírky. Bylo jasné, že bez přítomnosti zlata v ekonomice a jeho navázání na měnu nebude možné udržet stabilní cenovou hladinu. Proto se ve dvacátých letech zrodil Standard zlatého slitku. Podstatou tohoto systému bylo, že zlato bylo možné vyměnit jen za zlaté slitky. Ty měly váhu okolo 12,5 kg. Ražba zlatých mincí už nebyla možná a byla zakázána. Obíhaly tedy papírové bankovky a neplnohodnotné mince. Poměr směnitelnosti za zlato byl dán pevně. Zároveň ke směně peněz za zlatý slitek byla zapotřebí značná finanční částka. Tímto nedocházelo tolik k tezauraci zlata – lidé si neschovávali zlato doma v takové míře. Jakmile ale zlato přestalo plnit v ekonomice přímo funkci oběživa a platidla, vznikl zde nesoulad mezi nominální a reálnou hodnotou obíhajících peněz. Kurzy měn začaly oscilovat a když přišla velká hospodářská krize ve třicátých letech, pomalu to předznamenalo pád standardu zlatého slitku. Měny většiny států nakonec devalvovaly a zrušily směnitelnost za zlato. Určitou náhradou za padlý standard zlatého slitku byl takzvaný Standard zlaté devizy. Byl přijatý na janovské konferenci v roce 1922. Zlato bylo nově možné získat pouze směnou za měnu udržující slitkový standard. Ve svém důsledku nicméně tento systém znamenal, že zásoby měnového zlata již nemusely navazovat přímo na objem národní měny a peněžní oběh. Proto byl odsouzen k brzkému zániku.4 Co se týče poválečného vývoje, je důležitá konference v Bretton Woods. Sešli se zde zástupci většiny států a podepsali dohodu o mezinárodním měnovém systému a Mezinárodním měnovém fondu. Nový systém směnitelnosti za zlato se nazýval Standard zlaté dolarové devizy. Jeho funkce spočívala v tom, že národní měny jednotlivých států byly volně směnitelné za dolar a ten byl směnitelný za zlato v určitém poměru. Taková směna byla však dovolena jen bankám členských států Mezinárodního měnového fondu. Tento systém fungoval až do roku 1971. Hlavním důvodem zhroucení Bretton-woodského měnového systému, jak se mu také někdy říkalo, byla cena zlata. V roce 1934 byla cena zlata stanovena na 35 USD za trojskou unci. Od té doby se oficiální cena až do roku 1971 nezměnila. Nezohledňovala se tedy vůbec inflace dolaru. Rozdíl skutečné hodnoty zlata a jeho oficiální ceny se tedy čím dál více prohluboval. Okamžitě po pádu standardu zlaté dolarové devizy v roce 1971 se tedy cena zlata dramaticky vyhoupla. V reakci na špatný vývoj dolaru byla

4


15

v Evropě v roce 1979 zavedena jednotka ECU. Z té potom v roce 1995 vzniklo Euro. Zajímavostí je, že Evropská centrální banka stále drží 15 % svých měnových rezerv ve zlatě.5

1.1.2. Obnovení zlatého standardu? V poslední době se objevují názory, že moderní papírové měny velmi rychle ztrácejí na hodnotě inflací a proto je třeba zavést znovu krytí měn zlatem. Zastánci tohoto názoru – metalisté – se domnívají, že by to vyřešilo problémy se ztrátou hodnoty měn. Touto problematikou se zabývá například ve své knize Peníze a zlato její autor Zbyněk Revenda. Ten vidí hned několik problémů. Prvním problémem je, že znovuzavedení standardu by se opíralo pouze o oficiální zásoby zlata, což jsou vykazované zásoby centrálních bank. Ty však nemusí být spolehlivé. Například Čína do roku 2009 uváděla zásoby zlata 600 tun a poté oznámila, že má ve skutečnosti 1054 tun zlata. Další neoficiální zásoby zlata jsou uchovány například v podobě tezaurace, šperků a v průmyslu. Tyto soukromé zásoby zlata však nelze uvažovat, protože nepatří emitentům peněz, tedy centrálním bankám. Dalším problémem je způsob, jakým centrální banky oceňují své zlaté zásoby. Většinou cena tohoto zlata bývá nižší, než tržní cena. Například ČNB oceňuje své zlaté zásoby průměrnou pořizovací cenou, ta je tedy určitě nižší, než současná tržní. Její zásoby také klesají s použitím zlata na ražbu pamětních mincí. Dalším problémem je zvyšování zásoby zlata jeho těžbou. Těžba je nyní z velké většiny v rukou soukromých společností, které by centrálním bankám zlato prodávaly pravděpodobně za tržní ceny. Emitenti by tedy nemohli nakoupit zlato bez snížení zlatého obsahu svých peněz. V praxi by zavedení zlatého krytí peněz u každé země vypadalo tak, že bychom vzali zásoby zlata v centrální bance dané země a toto číslo bychom vydělili měnovou bází země. Takto bychom získali procento krytí peněz. Jenže potom bychom museli zavést stejné procento krytí ve všech zemích (nebo plné krytí) a to by znamenalo, že země s nižším krytím by musely nakoupit více zlata. Dalším problémem je, že různé země mají různé možnosti těžby zlata. Některé mají větší naleziště a některé třeba žádné. Tato vlastnost představuje jeden z takzvaných „přírodních“ oligopolů, podobně jako u nalezišť ropy. Při zavedení zlatého standardu by si některé země mohli začít doslova diktovat podmínky, protože by vlastnily zlatá naleziště a zlato by bylo strategickou surovinou. Různé země by také měly různou možnost ekonomického růstu danou právě bohatostí zlatých nalezišť, což je faktor, který země nemohou nijak výrazně ovlivnit. Metalisté tak svými názory vnášejí do 5


16

systému další nespravedlnost. Autor uvádí některé další argumenty proti zavedení plného krytí peněz zlatem. Například problém u zemí, které mají jen nepatrné zásoby zlata a nemají žádná zlatá naleziště. Shrnutím názoru je, že zavedení zlatého standardu by vneslo mezi státy další nespravedlnost a to, v rozložení zlatých nalezišť. Není to tedy v současnosti dobrý nápad.6

1.2.

Důvody vysoké ceny zlata

Důvody, proč má zlato tak vysokou cenu, by se podle mého názoru daly shrnout do několika úhlů pohledu. Jednak jsou to samozřejmě jeho unikátní vlastnosti. Některé už jsme zmínili v úvodu práce. Jsou to především chemické a elektrické vlastnosti zlata, jeho hustota, lesk, kujnost a čistota. Dalším důvodem je způsob těžby zlata a v podstatě nemožná průmyslová výroba. Těžba zlata je totiž velmi drahá záležitost. Dále si ji rozebereme v další kapitole. V neposlední řadě jedním z důvodů vysoké ceny zlata je jeho množství na Zemi. Hodně to souvisí také se způsobem jeho těžby a hledáním nalezišť. Faktem však je, že zlata je na celém světě velmi málo. V různých zdrojích v literatuře a na internetu můžeme najít přirovnání světových zásob zlata ke krychli. Hovoří se o krychlích s různě dlouhými hranami (podle zdroje informací), přesné číslo není podstatné. Důležité je, že zlata je málo. Tyto aspekty dohromady dávají zlatu unikátní charakter a posouvají jeho cenu tak vysoko.

1.2.1. Způsoby těžby a výroby zlata Jedním z důvodů vysoké ceny zlata je i způsob těžby zlata. Ta je velmi náročná a nákladná a proto jsou také světové zásoby zlata tak nízké. Jak už bylo řečeno výše, zlato se v horninách díky své inertnosti vyskytuje téměř vždy jako ryzí kov. Bývá často uzavřeno v křemenných výplních žil v malých zrnkách, nebo plíšcích. Nejbohatší naleziště na světě jsou v Jižní Africe, na Uralu a v Austrálii. Další jsou také v Kanadě a na Sibiři. V České republice jsou naleziště zlata mimo jiné ve středních Čechách (Jílové u Prahy, Roudný), v Jeseníkách (Zlaté Hory) nebo v okolí Kašperských hor.7 Historicky se zlato z horniny získávalo hlavně rýžováním. Tento postup je založen na principu gravitační separace lehčích částic písku od těžkého zlata. V minulosti rýžování souviselo 6

REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010. 256 s. ISBN 9788072612147. (strana 116 - 128) 7

Zlato – Wikipedie. Wikipedia.org [online]. [cit. 21. 11. 2011]. Dostupné na WWW: .

17

hlavně s takzvanou Zlatou horečkou, která přivedla mnoho lidí, toužících rychle zbohatnout, do Ameriky. V současnosti je velká většina rýžovatelných ložisek zlata vyčerpána. Proto se používá dnes spíše metoda, kdy je kov z horniny získáván hydrometalurgicky z primárních ložisek pod zemí. „Tento proces spočívá v jemném namletí horniny, která se potom louží buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů a oxidačním prostředím (například sycení plynným chlorem nebo kyselinou dusičnou) nebo naopak roztokem alkalických kyanidů za přítomnosti vzdušného kyslíku.“ Z loužícího roztoku se potom zlato získává redukcí, například elektrochemicky, kde se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě po průchodu elektrického proudu roztokem. Je možné zlato získat z roztoku i chemicky přídavkem vhodného redukčního činidla (hydrazin, kovový hliník, apod.). Další možná metoda získávání zlata je takzvaný Amalgamační způsob. Ten byl používán spíše v minulosti pro těžení z náplavů, kde už byla ale zrnka tak malá, že bylo obtížné je získat rýžováním. Způsob spočíval v kontaktu zlatonosné horniny s kovovou elementární rtutí. Tento způsob se už ve vyspělých zemích dnes nepoužívá, protože při získávání zlata tímto procesem docházelo k odpařování rtuti do atmosféry. S těžbou zlata souvisejí také ekologická rizika těžby. Při použití hydrometalurgického způsobu, který je dnes nejrozšířenější, hrozí velká ekologická katastrofa při haváriích. Hlavní důvod rizika je nasazení kyanidových roztoků ve velkých množstvích při těžbě. Používají se tunové až stotunové šarže tohoto materiálu a při haváriích a únicích tohoto nebezpečného roztoku dochází k ekologickým katastrofám. Příkladem je katastrofální zamoření Dunaje kyanidy a těžkými kovy z hydrometalurgického provozu Baia Mare v Rumunsku v lednu 2000. Výsledkem havárie byly stovky tun mrtvých ryb a dalších vodních živočichů a narušení rovnováhy rozsáhlého území na dlouhou dobu. K podobné havárii došlo také několikrát v USA a v Brazílii, kde došlo k zamoření řeky Amazonky.8 Okrajově bych také chtěl zmínit jednu epizodu v těžbě zlata, kterou ve své knize „Zlato, zlato, zlato: Od magie až po finanční spekulace“ zmiňují autoři. Jednalo se o metodu zisku zlata z mořské vody. V 70. letech 19. století publikoval E. Sonstadt v jednom britském vědeckém časopise článek, který pojednával o měření obsahu zlata v mořské vodě. Autor zde tvrdil, že zjistil v mořské vodě obsah zlata odpovídající 67 miligramům na tunu. Nutno dodat, že tehdy způsobil článek velký rozruch. Vzhledem k tomu, že nejbohatší zlatonosné rudy měly 3 až 6 gramů zlata na tunu a zlatonosné písky 150 miligramů na tunu umožňovalo toto zjištění snadnější a levnější cestu ke zlatu. Důvod přítomnosti zlata v mořích je prostý. Největší 8

Zlato – Wikipedie. Wikipedia.org [online]. [cit. 21. 11. 2011]. Dostupné na WWW: .

18

naleziště zlata byla vždy v údolí řek a s tím, jak řeky vymílaly svá koryta, odnášeli do moře i jemné částečky zlata. Největším problémem však bylo, jak zlato z mořské vody získat. Za několik desítek let od uveřejnění článku byly vynalezeny různé způsoby těžby, avšak ani jedna se neukázala jako rentabilní. Postupem času byla také revidována zpráva o oněch 67 miligramech zlata na tunu. Různá jiná měření ukázala, že zlata je v mořské vodě mnohem méně. Měření z Christian fjordu ukázalo 5 až 6 miligramů, rozbor u Kalifornského pobřeží 30 miligramů a zkoumání vody ze Středozemního moře dokonce jen 1,5 miligramu zlata na tunu.9

1.2.2. Množství zlata na světě a světová produkce Další věcí, která úzce souvisí s vysokou cenou zlata, je jeho celkové množství na světě. Zlata totiž není na světě mnoho. Podle stránky World gold council10 je celkové světové vytěžené množství zlata od počátku lidstva dodnes okolo 158 000 tun. Pokusím se pro představu přiblížit, o jak velké množství se zhruba jedná. Budu počítat s ryzím 24 karátovým zlatem. Vzhledem k vysoké hustotě zlata by toto množství bylo něco málo přes 5 miliard trojských uncí (OZ) drahého kovu. Za předpokladu, že jeden krychlový centimetr váží 19,3 gramu, krychlový metr by vážil 19,3 tun. Toto by vzhledem k množství vytěženého zlata dělalo 8187 krychlových metrů zlata. Pro ještě lepší představu si můžeme říci, že by se všechno vytěžené zlato vešlo do krychle o hraně 20,15 metrů, což zhruba odpovídá menší kancelářské budově.11

9

STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato, zlato, zlato: od magie až po finanční spekulace. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1985. 205 s. (strana 9 - 10) 10

World Gold Council. [online]. [cit. 7. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 11

How much gold is there in the world? Coinweek.com [online]. [cit. 7. 12. 2011]. Dostupné na WWW: .

19

Obrázek 2: Množství zlata na světě

Zdroj: Coinlink,

Musíme však vzít ještě v potaz, že ne všechno zlato, které bylo v historii vytěženo, je v dnešní době dostupné a známé. Mnoho tun zlata je pohřbeno pod mořskou hladinou ve vracích potopených lodí. Velké množství zlata je také ukryto v pokladech a hrobkách po celém světě. Poměrně znatelná část zlata je obsažena v kvalitní elektronice, kde se zlato používá na pozlacování konektorů, ve výpočetní technice, v procesorech, a tak dále. Pokud bychom se na zlato dívali jen jako na investiční, hodně zlata je z toho pohledu nepoužitelné, protože se jedná o šperkařskou výrobu. Ta je z určitého hlediska sice taky investicí, ale vzhledem k velmi obtížnému oceňování se příliš jako investice nepoužívá. Navíc v případě šperků se v drtivé většině případů nejedná o ryzí zlato. V porovnání s ostatními kovy, které lidstvo těží je zlata na světě opravdu málo. Také proto je tak vzácné a drahé. Zajímavý je také pohled na tempo světové produkce zlata. Zlato se neustále těží, i když rychlost, s jakou je získáváno, není nejvyšší. Ukážeme si světovou produkci zlata podle zemí v roce 2010 a také nástin tohoto vývoje do budoucnosti. V roce 2010 se v návaznosti na vysoký růst poptávky po zlatě zvedala i jeho cena a zvyšovala se i produkce. Největším producentem zlata v roce 2010 byla Čína. Tato velmi rychle rostoucí velmoc se dostala do popředí světové produkce zlata v roce 2007, kdy předstihla tradiční „zlatou velmoc“, Jihoafrickou republiku. Čína v roce 2010 vyprodukovala 345 tun žlutého kovu a svým vývojem, co se týče těžby, jde proti světovému trendu, což je pokles produkce. Čína oznámila, že očekává růst produkce až na hranici 400 tun zlata ročně v dalších třech letech. Druhým státem na světové mapě producentů zlata je Austrálie. Její produkce v roce

20

2010 dosáhla 255 tun. Třetí jsou, se svoji produkcí 230 tun ročně, Spojené státy Americké. Světová produkce zlata v Jižní Africe již od roku 2006, kdy byla země na vrcholu zlaté produkce, neustále klesá. V roce 2010 se Jižní Afrika umístila na čtvrtém místě světové produkce. Je však zajímavé zmínit, že v minulosti byla produkce zlata v Jižní Africe daleko před všemi ostatními zeměmi. Například produkce zlata vedoucího státu v roce 2010, tedy Číny, dosahuje z hlediska objemu asi na třetinu meziroční produkce Jihoafrické republiky v šedesátých letech. Dalším státem je Rusko, které dlouhodobě drží stejnou úroveň produkce, okolo 190 tun. Dalším státem je Peru s produkcí zlata na 170 tunách. Sedmým státem v produkci zlata je Indonésie se 120 tunami. Pro zajímavost, polovina zlata vytěženého v Indonésii pochází z dolů jediné firmy. I zde je vidět meziročně klesající trend. Posledním státem krátkého žebříčku je Kanada. I zde můžeme zaznamenat pokles v produkci. Ze 177 tun zlata v roce 1991 produkce poklesla na 90 tun. Podíl dalších států na světové produkci zlata odpovídal v roce 2010 zhruba jedné třetině celkové světové produkce. Pro srovnání v roce 1969 byl tento podíl pouze 10 %. Tento vývoj svědčí o tom, že těžařské společnosti musí stále nacházet nová naleziště zlata a pronikat do nových neobjevených teritorií. Celková světová produkce zlata v roce 2010 tedy byla 2500 tun. Pokud si nastíníme vývoj celkové světové produkce, vidíme zde v posledních letech spíše pokles produkce. Nejvyšší světová produkce byla v roce 2001 a od té doby klesala až do roku 2008. Na poklesu měla v tomto období svůj podíl také hospodářská krize. Od roku 2008 nicméně opět světová produkce zlata stoupá. Z velké části je tento vzestup tažen Čínou.12

12

Gold production in the world in 2010. Dani2989.com [online]. [cit. 7. 12. 2011]. Dostupné na WWW: .

21

Graf 1: Světová produkce zlata

Zdroj: Gold production in the world,

Pokud bychom měli nastínit vývoj světové produkce zlata do příštích let a jeho případnou návaznost na vývoj ceny zlata, je třeba říci, že podobná situace tu byla v roce 1980. Světová produkce zlata tehdy také stoupla po krátkém období poklesu. Tento vývoj potom snížil cenu zlata na světových trzích na příštích 20 let. Nejdříve v letech 1970 až 1980 zde byl pokles v těžbě zlata a poté krátká stagnace. Toto přispělo k růstu ceny zlata. V předchozím období byla cena zlata příliš nízká, což některé zlaté doly donutilo ukončit produkci, protože nebyla zisková. Po vzestupu ceny zlata na světových trzích se produkce začala zvyšovat. Od roku 1980 až do roku 2001, tedy 20 let se produkce zlata zvyšovala a současně cena kovu se snižovala. Zlaté doly se snažily produkovat více zlata, než předtím, aby kompenzovaly hluboký pokles ceny. V dalším období, tedy od roku 2001 do roku 2008 jsme mohli zaznamenat pokles produkce. Zároveň v tomto období cena zlata na světovém trhu prudce stoupala. Tento vzestup trvá v podstatě až dodnes. Cena zlata také působí zpětně na produkci. Podle ceny zlata se totiž těžební společnosti rozhodují, zda se vyplatí hledat nová naleziště a otvírat nové doly.13

13


22

Graf 2: Souvislosti produkce zlata a vývoje ceny zlata

Zdroj: Gold production in the world,

Jestliže cena zlata posledních 10 let roste a v posledních dvou letech se světová produkce vyvíjí stejným směrem, je normální domnívat se na základě historického vývoje, že by produkce zlata měla nadále stoupat. Vysoká cena zlata by totiž měla motivovat společnosti k větším investicím do hledání nových nalezišť a otevírání nových zlatých dolů. Toto odvětví se však stále vyvíjí a na základě historických údajů nelze přesně odhadovat budoucí vývoj. Některé státy byly schopné po krizi v roce 2008 stabilizovat ceny těžby zlata, hledání nových nalezišť je ale stále obtížnější a nákladnější. Předpoklad vývoje produkce zlata do budoucna je tedy spíše negativní. Produkce by měla v následujících letech klesat. Nejedná se ale o změnu trendu, nýbrž o prosté vyčerpání stávajících zlatých nalezišť. Vliv na cenu zlata je nejistý. Na možný budoucí vývoj ceny zlata má vliv mnoho faktorů. Na tuto problematiku se podíváme v jiné kapitole. Téměř jisté je, že žádná země na světě už nebude ročně produkovat 1000 tun zlata tak jako Jižní Afrika v šedesátých letech.14 V krátkosti se pokusím nastínit vývoj produkce a zčásti i ceny zlata v následujících letech pomocí vývoje světové populace. Vzhledem k tomu, že světová populace se neustále zvyšuje, jsou odhady následující. V roce 2020 by mělo být na světě zhruba 7,2 miliardy lidí a v roce 2030 již 8,2 miliardy. Produkce zlata byla v roce 2010 přibližně 0,36 gramů na jednoho obyvatele, což potvrzuje dlouhodobý trend produkce, který je průměrně 0,37 gramů (bráno za 14


23

posledních 100 let). S přihlédnutím k tomuto faktu můžeme říci, jaká by musela být „nezbytná“ produkce zlata v následujících letech. V roce 2020 by to muselo být 2803 tun a v roce 2030 celkem 3034 tun. Jak bylo zmíněno dříve, takto pozitivní vývoj produkce není v následujících letech očekáván. Produkce zlata může nějakou dobu mírně růst, ale potenciál zlatých dolů rozhodně nemá takové kapacity, aby se zvětšoval objem produkce tímto tempem. Produkce zlata vzhledem k růstu světové populace tedy bude klesat. To znamená, že s omezením nabídky zlata a stoupající poptávkou zde budou tlaky na zvyšování ceny zlata. Mluvíme však o dlouhodobém horizontu.15 Menší odstavec budu věnovat také produkci zlata z pohledu těžebních společností. Na poli těžby zlata působí mnoho firem, budu se však soustředit pouze na ty největší podniky. Jednu tabulku společností podle množství vytěženého zlata za rok 2010 uvádí na svém webu Bloomberg.16 V těžbě za rok 2010 vede Barrick Gold Corp. Tato společnost vytěžila 241,5 tun zlata. Další významnou firmou je Newmont Minig Corp se svými 167,7 tunami vytěženého zlata a ta je těsně následována společností AngloGold Ashanti Ltd., která vytěžila 140,4 tun. První čtveřici uzavírá firma Gold Fields Ltd, jejíž těžba dosáhla v roce 2010 102,4 tun zlata. Další v pořadí Goldcorp Inc., která má už pouze 78,4 tun. Těžařské společnosti můžeme seřadit také z pohledu tržní kapitalizace. Na tuto tabulku se podíváme blíže až později v kapitole věnované přímo investicím do akcií těchto firem. Průmyslová výroba zlata byla odvěkým snem člověka. Ve středověku se různí alchymisté pokoušeli zlato vyrobit různými, mnohdy úsměvnými, způsoby. Proslulý tímto byl zejména dvůr císaře Rudolfa II. Faktem však zůstává, že se to nikomu nepodařilo. V dnešní době už je sice možné zlato vyrobit, jeho syntéza je však natolik nákladný a náročný proces, že se v praxi nepoužívá. Zlato je možné vyrobit pouze za určitých podmínek v akcelerátorech nebo v jaderných reaktorech. Syntéza probíhá chemicky a jako základní prvek pro výrobu se používá rtuť. Poprvé bylo zlato vyrobeno ze rtuti v jaderném reaktoru v roce 1941, nicméně všechny izotopy vyrobeného zlata byly radioaktivní. Zlato se dá navíc vyrobit pouze ze speciálního izotopu, který se v přírodní rtuti vyskytuje s pravděpodobností 0,15%. Dalším prvkem, který se pro výrobu dá použít je platina. Ta má ale ještě vyšší cenu než zlato a nemá 15

Gold production in the world in 2010. Dani2989.com [online]. [cit. 7. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 16

World’s top 15 Largest Gold producers - 2010 output. Bloomberg [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

24

tedy význam o tomto vůbec přemýšlet.17 Na téma výroby zlata existuje několik vědeckých článků. Jeden takový18 z webu sciencemag.org přikládám v odkazu pod čarou. Jak je vidět, s masovým využitím průmyslové výroby u zlata se v dohledné době nemůže počítat. Jediným zdrojem tohoto kovu tak zůstává průmyslová těžba v podpovrchových dolech.

2. Cena zlata Cena zlata a její vývoj je pro pochopení problematiky kolem zlatých investic velice důležitá. Už víme, proč má zlato tak vysokou cenu v poměru k množství. Teď si nastíníme způsob stanovení jeho ceny a také vývoj ceny zlata. V první části této rozsáhlejší kapitoly uvedu způsob oceňování zlata na trhu. Vývoj ceny zlata procházel v průběhu historie různými zvraty a strmými růsty i poklesy. V druhé části kapitoly se pokusím nastínit historický vývoj ceny zlata a uvedu důvody tohoto vývoje. Historický vývoj ceny zlata začnu mapovat od roku 1973, protože to je právě rok, kdy byla oficiálně zrušena vazba Amerického dolaru na zlato v pevném poměru 35 dolarů za trojskou unci. Od této chvíle se tedy cena zlata začala víceméně volně pohybovat. V další části se budu zabývat možným vývojem ceny zlata do budoucna. Pokusím se uvést některé prognózy ohledně vývoje ceny společně s důvody. Uvedu také faktory, které by mohly hrát roli v možném budoucím vývoji zlata.

2.1.

Stanovení ceny zlata

Než se dostanu k samotnému stanovování ceny zlata, chtěl bych vysvětlit několik pojmů, které jsou ve spojení se zlatem hojně využívány. Trojská unce je váhová jednotka, která se používá ke stanovení ceny zlata a jiných drahých kovů na světových trzích. Unce je starší jednotka, která se však stále používá. Existuje více typů uncí, například unce americká. Nejvíce používanou uncí je však trojská unce. Značí se

17

Synthesis of precious metals – Wikipedia. Wikipedia.org [online]. [cit. 17. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 18

Vědecký článek pojednávající o chemické syntéze zlata (v anglickém jazyce), Dostupný na WWW: .

25

„oz“ a má pevně daný poměr pro přepočet na metrické jednotky. 1oz = 31,1035g. Pomocí unce se stanovuje cena zlata například na Londýnské burze.19 Termín, který se vžil pro označení kusů zlata obchodovaných na světových trzích, jsou takzvané „zlaté pruty“, v angličtině „Gold bullions“. Jsou to v podstatě klasické zlaté cihly o hmotnosti 12,5 kilogramu.

2.1.1. Londýnský gold fixing Celosvětové stanovení ceny zlata probíhá tradičně již od roku 1919 v budově Rotschildovy banky v londýnské St. Swithin’s Lane. Bankovní dům Rothschildů má pověření obchodníka se zlatem od Bank of England již od roku 1840.20 Nejdůležitější okamžik ohledně stanovení ceny zlata je takzvaný gold fixing neboli referenční stanovení ceny zlata. Právě tento ceremoniál se zde odehrává od roku 1919. Stanovení ceny má předem přesně daný řád. Odehrává se v místnosti nazvané gold fixing room. Účastní se ho zástupce domácí banky neboli předsedající a zástupci čtyř „zlatých“ firem. Každý z účastníků má u sebe telefon s přímým spojením na dealing room, místnost, kde jsou soustředěni dealeři přítomných firem, a také stojánek s anglickou vlaječkou. Tato vlajka má také praktický význam. Pokud některý z pěti představitelů vztyčí vlajku na svém stolku a prohlásí „flag up“, znamená to, že přerušuje ceremoniál a domlouvá se telefonem s dealery, kteří jsou zase ve spojení se svými klienty. Jakmile se dohodne, pokládá vlajku a ceremoniál může pokračovat.21 Samotný ceremoniál fixingu má dvě fáze, proto někdy můžete cenu zlata najít vyjádřenou dvakrát, jednou s přívlastkem „am fix“ což je cena zlata z ranní fáze fixingu a potom „pm fix“ což je cena z odpolední fáze fixingu. Ranní fáze začíná přesně v 10:30, kdy předsedající oznamuje takzvanou otevírací cenu, která se skoro vždy pohybuje v rozmezí cen obchodovaných při posledním fixingu. Zástupci firem hned ohlašují ceny svým dealerům a ti zase prostřednictvím svých zákazníků zjišťují, zda je daná cena akceptovatelná či nikoliv. Až je jasné, kdo bude nakupovat a kdo prodávat, předsedající firmy vyzve, aby ohlásili počet prutů, s kterými budou obchodovat. Cena se poté mění až do doby, kdy se nabídka a poptávka vzájemně rovnají. Potom je cena zlata zafixována. Další fáze, takzvaná odpolední, začíná 19

Co je to trojská unce, OZ, ounce. Zlatnictvi.net [online]. [cit. 16. 11. 2011]. Dostupné na WWW: . 20 STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 259) 21


26

přesně v 15:00 a probíhá stejně jako ta ranní. Přesný průběh fixingu pěkně popisuje jeden z autorů knihy Zlato: Příběh neobyčejného kovu (ISBN 8024709023) na straně 256. Největší výhodou fixingu je velmi malý rozptyl mezi nákupní a prodejní cenou. Prodávající má k dispozici fixní cenu bez přirážek a kupující musí zaplatit k fixní ceně přirážku 0,25% z uzavřeného obchodu.22 Zakládající členové zlatého fixingu byly firmy: N M Rothschild & Sons jakožto předsedající; Mocatta & Goldsmid; Samuel Montagu & Co.; Pixley & Abell; a Sharps & Wilkins. Dnes je složení firem samozřejmě jiné. Účastníci gold fixingu jsou: The Bank of Nova Scotia – Scotia Mocatta, HSBC, Deutsche Bank AG London, Societe Generale Corporate & Investment Banking a Barclays Capital. Kontakty na účastníky a přímo na osoby zodpovědné za Gold fixing jsou k dispozici na webu Gold fixingu, viz zdroje.23

2.2.

Historický vývoj ceny zlata

Po zrušení oficiální vazby Amerického dolaru na zlato v poměru 35 dolarů za trojskou unci v roce 1971 se cena zlata vydala na strmou pouť vzhůru. Ještě v roce 1973 vzrostla až na 100 dolarů za trojskou unci. V lednu 1980 dosáhla cena zlata po období strmého růstu nejvyšší ceny na dlouhou dobu, a to 850 USD za trojskou unci. Od této doby až do roku 1999 cena zlata v podstatě víceméně neustále klesala. Tento vývoj byl dán několika jevy. Jako první jev, který takto ovlivnil vývoj kurzu, můžeme považovat posilování dolaru v roce 1980. Poté, v roce 1987 nastal prudký pád akciových trhů, který sice pád ceny zlata na chvíli pozdržel, ale pokles pokračoval dále a cena zlata se přiblížila k hranici 500 dolarů za trojskou unci. Dalším jevem, který negativně ovlivnil cenu zlata, byla Irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990, kdy se trojská unce zlata prodávala za 415 dolarů. Bylo to z důvodu zvýšení ceny ropy po invazi. Ta přispěla k dalšímu odlivu investorů od zlata. V listopadu 1997 se po úspěchu mnoha investorů na akciových trzích cena zlata propadla až na 300 dolarů za trojskou unci a poté v roce 1999 klesla až na úroveň 250 dolarů za trojskou unci. Poklesla hlavně po tom, co Bank of England v květnu roku 1999 oznámila plán rozprodat své zlaté rezervy. Další vývoj už je pro cenu zlata příznivější. V letech 2000 až 2003 výrazně oslabuje dolar a cena zlata tímto roste. Je to

22

STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 255 - 258) 23

Gold fixing, Goldfixing.com [online]. [cit. 16. 11. 2011]. Dostupné na WWW: .

27

způsobeno především teroristickými útoky 11. září a následnými protiteroristickými konflikty na blízkém východě. V roce 2004 cena zlata překračuje hranici 450 dolarů za trojskou unci.24 Od té doby až do dnešního dne se dá říci, že cena zlata neustále stoupá s menšími výkyvy. Z grafu vývoje ceny zlata jsem odpozoroval a popsal průběh cenového vývoje. V květnu 2006 cena dosahuje 692 dolarů za trojskou unci a poté mírně klesá na 567 dolarů, ale za rok už je zase u úrovně 700 dolarů za trojskou unci. Cena stoupá až do března 2008, kdy překročí magickou hranici 1000 dolarů za trojskou unci. Poté vlivem finanční krize zlato mírně oslabuje a v říjnu roku 2008 klesá až pod hranici 700 dolarů za trojskou unci. Rychle se ale cena vzpamatovala a v únoru 2009 už se opět blížila hranici 1000 dolarů. Od této chvíle cena zlata nepřetržitě rostla až do září roku 2011, kdy dosahuje historicky nejvyšší ceny 1896,5 dolaru za trojskou unci. Poté zlato mírně oslabilo na 1600 dolarů a nyní opět lehce stoupá. Vesměs se pohybuje mezi 1600 dolary a 1700 dolary za unci. Z portálu 24hgold25, který sleduje mimo ceny zlata i ceny jiných drahých kovů a některé indexy a měny, jsem převzal grafy vývoje cen zlata. Všechny tři následující grafy jsou uvedeny v dolarech za trojskou unci zlata a mapují různě dlouhá období vývoje. Červená linka na grafu znamená vždy aktuální cenu zlata a modrá linka nám ukazuje 200 denní klouzavý průměr26. Na grafech jsou uvedeny pouze nominální hodnoty vůči dolaru, takže není zohledněna žádná časová ztráta hodnoty peněz. Na prvním grafu můžeme vidět vývoj ceny zlata od počátku tvorby ceny, tedy od roku 1971 až do současnosti (březen 2012). Na grafu je nejvíce patrná bublina z období kolem roku 1980, která je popsána výše.

24

STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 252) 25

http://www.24hgold.com/

26

Klouzavý průměr (Moving Average, MA) je průměr posledních X hodnot zavíracích cen. V tomto případě tedy 200 cen, 200 posledních obchodních dní

28

Graf 3: Vývoj ceny zlata 1969 - 2012

Zdroj: 24hGold, <www.24hgold.com>, citováno 28. 3. 2012

Na dalším grafu můžeme vidět vývoj ceny za posledních zhruba deset let. Zlato od roku 2002 v podstatě nepřetržitě rostlo až do září 2011. Jediný lokální pokles ceny je možné vidět kolem roku 2009. Pokles patrně souvisel s finanční krizí. Cena tehdy také prolomila klouzavý průměr a následovala lehká korekce. Od té doby zlato opět rostlo. Graf 4: Vývoj ceny zlata 2002 - 2012


Posledním grafem vývoje ceny zlata chci ukázat vývoj ceny za poslední rok. Můžeme zde vidět celkem velký cenový pohyb. V podstatě až do září loňského roku cena zlata nepřetržitě

29

rostla a zastavila se až na velmi vysoké hodnotě lehce pod 2000 dolarů za trojskou unci. Poté následoval krátký sestup a znovu druhý ještě vyšší vrchol na 1896,5 dolarech. Od té doby cena zlata dvakrát značně poklesla a na přelomu roku dokonce prorazila 200 denní klouzavý průměr směrem dolů. Propad ceny byl zastaven až na 1537 dolarech. Od začátku roku 2012 zlato rostlo první tři měsíce až na lokální maximum 1788 dolarů a poté opět lehce oslabilo a opět protnulo klouzavý průměr. Poslední aktuální hodnoty z 28. 3. 2012 se pohybují kolem 1680 dolarů za trojskou unci. Graf 5: Vývoj ceny zlata 2011, 2012


Jak to vypadá s cenovým vývojem do budoucna, čeká nás změna trendu? Je na trhu se zlatem bublina? Na tyto otázky se budu snažit odpovědět v následujících kapitolách.

2.3.

Vývoj ceny zlata do budoucna

Pokud se podíváme na možný vývoj ceny zlata do budoucna, je třeba počítat s tím, že je zde několik faktorů působících na cenu. Jak už jsme si ukázali, na cenu zlata má mezi jinými vliv meziroční objem těžby. Pokud budeme počítat s dosavadním vývojem produkce, tedy s jejím mírným snižováním, byla by zde tendence na pokles nabídky zlata v příštích letech a společně

30

s rostoucí poptávkou investorů by zde byl tlak na růst ceny zlata. Je ale nutné si ukázat i další hlediska a okolnosti, které působí na cenu zlata. Analýza možného vývoje ceny zlata do budoucna má několik stránek. Pokusím se analyzovat situaci na trhu se zlatem. Ze základních ekonomických souvislostí víme, že pro pohyby ceny na trhu jsou důležité pohyby poptávky a nabídky. Pokud budeme tedy abstrahovat od elasticity poptávky a nabídky a tyto zákonitosti rozepíšeme, vyjdou nám následující vztahy. Cena zlata může vzrůst, pokud vzroste poptávka po zlatě nebo pokud klesne nabídka zlata. Naopak to platí samozřejmě také. Pokud poklesne poptávka po zlatě, nebo pokud vzroste nabídka zlata, jeho cena půjde dolů. Nyní by bylo dobré si jednotlivé případy analyzovat a uvést možné příčiny. Růst ceny zlata tažený růstem poptávky. Tento jev je poměrně častý a v historii se na trhu se zlatem stal již několikrát. Příčina růstu poptávky po zlatě tkví hlavně v tom, že investoři ke zlatu utíkají v dobách nejistoty. Pokud akciové trhy klesají nebo na trzích panuje jiná nejistota, uchyluje se určitá část investorů právě k investicím do zlatého kovu. Tento jev můžeme na trhu například pozorovat v tomto období a hlavně v uplynulých letech. Je to jeden z hlavních důvodů, proč zlato získalo tolik na své hodnotě. Důvodů k útěku ke zlatu je několik. V historii to byly například významné poklesy akciových trhů, válečné konflikty nebo například vysoké míry inflace až hyperinflace. V posledních pár letech to byla určitě také finanční a hospodářská krize, u které se odborníci doteď neshodli, zda už skončila, nebo ne. Dalšími problémy je například řecká krize a s tím související krize Eurozóny, neboť více zemí měnové unie je nadměrně zadlužených. Stejně tak Spojené státy Americké mají problém s vysokými dluhy a americký dolar už několik let podléhá vysoké míře inflace. Všechny tyto problémy a s nimi spojený pokles důvěry lidí v papírové peníze způsobují růst zájmu investorů o zlaté investice a tedy i růst ceny zlata. Můžeme zmínit i další subjekty poptávající zlato, což nejsou pouze investoři. Zlato na trzích poptávají také výrobci šperků, zdravotnický průmysl a také třeba centrální banky. Zde by například musela nastat situace, kde by centrální banky razantně chtěli navyšovat své zlaté rezervy a tím zvýšily poptávku po zlatě. O pravděpodobnosti, že taková situace nastane si myslím, že není příliš vysoká. V novodobé historii se stával spíše opak a navíc se současnou mírou zadlužení států by to byl nerozvážný krok. Co se týče růstu poptávky po zlatě v průmyslu, je nutné říci, že se současnou vysokou cenou zlata je nevýhodné pro výrobce šperků nebo elektroniky poptávat více zlata a vyrábět více zlatých komponentů. Aby výrazně narostla poptávka po zlatě v průmyslu, muselo by napřed dojít k velkému poklesu ceny a zlevnění této suroviny.

31

Růst ceny zlata tažený poklesem nabídky. V tomto případě připomenu, že hlavními subjekty, které vytváří nabídku zlata na světovém trhu, jsou těžařské společnosti. Problematice spojené s těžbou zlata jsem se věnoval v jedné z předchozích kapitol. Pokles nabídky by musel být zapříčiněn poklesem těžby, případně vyčerpáním nalezišť. Funguje zde ovšem jeden prvek samoregulace. Pokud totiž vzroste cena zlata na světovém trhu, vyplatí se těžebním firmám více investovat do hledání nových nalezišť a tím tedy v případě úspěšného nalezení zlata zpět zvýší nabídku na trhu. Proto si myslím, že tento jev není do budoucna příliš pravděpodobný a pokud ano, tak v menším rozsahu. Čas od času také na světovém trhu rozprodávají své zlaté rezervy centrální banky, tomuto problému se budu ale věnovat až dále. Pokles ceny zlata zapříčiněný poklesem poptávky. Jedná se o stejnou poptávku jako v prvním případě, bude tedy opět úzce souviset se zájmem investorů o tuto komoditu. Pokles zájmu o zlato obvykle nastává po zlepšení situace na akciových trzích a obecně po zlepšení ekonomické situace států. Tento jev můžeme na trhu pozorovat zřejmě nyní v podobě mírné korekce ceny zlata. Myslím ale, že do budoucna se tohoto poklesu ve větší míře obávat nemusíme. Pokud přihlédnu k míře zadlužení států, je to problém, který se nedá vyřešit v horizontu pár let. Navíc vsázet na odpovědnost politiků co se týče snižování dluhů ekonomik, není příliš na místě. Nemůžeme tedy v budoucnu čekat úplné odklonění investorů od zlata v důsledku uklidnění ekonomik. Pokud jde o šperkařský průmysl, tam by muselo jít o velký pokles zájmu o zlaté šperky. Také ostatní odvětví průmyslu, které používají při své výrobě zlato a poptávají ho tedy i na trhu by musely pocítit pokles poptávky po svých produktech nebo případně by se výrobci museli rozhodnout pro nahrazení zlata nějakým jiným kovem. Pokles ceny zlata zapříčiněný růstem nabídky. Posledním sledovaným možným posunem je situace, kdy vzroste nabídka zlata na trhu a tím se sníží cena zlata. Nutno říci, že toto se v historii již stalo. V roce 1999 odprodala Bank of England velkou část svých zlatých rezerv s tím, že za utržené peníze splatí část anglických dluhů. Tímto však srazila cenu zlata na historické minimum. Od té doby se dá říci, že toto neudělala žádná jiná centrální banka v takové míře. Do budoucna tedy s takovouto možností příliš nepočítám. Centrální banky si podle mě zbylé zlato ve formě zlatých rezerv nechají. Další možností, jak by k tomuto jevu na poli nabídky zlata mohlo dojít, je spíše teoretická možnost s nepříliš pravděpodobným výskytem. Muselo by totiž dojít k objevení buď velmi bohatého ložiska zlata, což by výrazně zlevnilo jeho těžbu, nebo k vynálezu nějaké nové levnější metody těžby nebo výroby zlata. Toto by zřejmě vedlo k růstu nabídky a tím tedy i k poklesu ceny zlata.

32

Po analýze příčin, které mohou působit na vývoj ceny zlata, uvedu také prognózy analytiků pro nejbližší období. Tyto údaje jsem získal na informační síti Bloomberg. Jedná se o prognózu ceny zlata uvedenou v dolarech za trojskou unci, tedy klasické a nejčastěji používané vyjádření ceny zlata. Tabulka 1: Souhrnná čtvrtletní predikce cen zlata

Zdroj: Terminál Bloomberg, citováno 22. 3. 2012

Z tabulky můžeme vidět, že analytici prozatím vesměs zlatu věří. Jak medián, tak průměr odhadů ceny zlata jsou optimistické. Ovšem rozptyly jednotlivých odhadů různých analytiků jsou celkem velké, i když se jedná jen o předpověď ceny na rok a čtvrt. V tabulce můžeme ještě vidět, jak se odhadovaná cena liší od nynější ceny forwardových kontraktů. Ta má vesměs lineární průběh, kdežto predikované ceny mají až na druhé čtvrtletí 2013 stoupající tendenci. Tabulka 2: Jednotlivé čtvrtletní predikce cen zlata


33

Na další tabulce můžeme vidět jednotlivé společnosti a jejich analytiky, kteří se v poslední době vyjadřovali k budoucí ceně zlata. Opět zde platí, že čím dál jdeme do budoucnosti, tím jsou odhady zlata nepřesnější a tím více, se odhady jednotlivých analytiků od sebe vzdalují. Tabulka 3: Souhrnná roční predikce cen zlata


Další uvedenou tabulkou je roční predikce cen zlata. Zde už jsou odhady opravdu velmi různé. Obecně platí, že čím delší je horizont, na kterém se snažíme cenu odhadnout, tím nepřesnější odhad bude. Zajímavé na tomto výstupu je, že se odhady po konci roku 2013 obrací a z optimistických jdou dolů a předpovídají, že cena zlata klesne. Těžko říci, zda to nebylo způsobeno spíše malým počtem analytiků, kteří se vyjádřili k takto dalekému vývoji ceny. Vypovídací schopnost už v tomto případě není nijak velká. Tabulka 4: Jednotlivé roční predikce cen zlata


Z výše uvedené tabulky lze opět vidět, jaké firmy a jejich analytici se k budoucímu ročnímu vývoji ceny vyjádřili.

34

Graf 6: Predikce cen zlata


Výše uvedený graf pouze shrnuje čísla uvedená v tabulkách umístěných výše. Je třeba si všimnout, že vodorovná osa grafu v poslední třetině změní měřítko ze čtvrtletí na roky. Navíc, jak jsme si řekli výše, vypovídací hodnota předpovědí ceny na roky 2014 a 2015 není příliš vysoká. Je zde pěkně vidět, že forwardová cena jde v podstatě lineárně. Ukazatel medián je pro trh optimistický a proto má jeho křivka stoupající charakter.

35

Graf 7: Sentiment ohledně vývoje cen zlata


Na posledním vyobrazeném grafu je vidět sentiment trhu. Ukazuje nám, jaká panuje nálada investorů ohledně dalšího vývoje sledovaného aktiva, v našem případě tedy zlata. V posledním období, které nás zajímá nejvíc, se zdá, že investoři a analytici nejsou vyhranění ani na jednu stranu vývoje. Lehce větší procento investorů se přiklání k „bullish náladě.“ To nám koresponduje s čísly v tabulkách predikcí. Pokud tedy shrneme data ohledně budoucího vývoje získaná z Bloombergu, musíme konstatovat, že ani investoři si nejsou příliš jisti ohledně dalšího vývoje zlata. Jejich predikce se vcelku dost rozcházejí už od údajů za druhý kvartál letošního roku. Jasnou odpověď na otázku - kam bude směřovat zlato - jsme tedy nedostali ani zde. Na finančních trzích to ale není neobvyklý závěr.

2.3.1. Vzniká na trhu se zlatem bublina? V poslední době se často objevují názory, že zlato není v současnosti šťastnou investicí, co se týče jistoty, protože na trhu vzniká bublina.27 Zda tomu tak je nebo ne nelze se stoprocentní určitostí říci. To ukáže až následující tržní vývoj. Pokusím se uvést různé pohledy, které na

27

Pokud tedy pominu možnost vydělat i na negativním cenovém vývoji v případě splasknutí bubliny pomocí krátkých prodejů popřípadě nákupem reverzních certifikátů.

36

tuto situaci mají investoři a také důvody, proč by na trhu se zlatem měla či neměla být bublina. Tyto pohledy vezmu v úvahu a předložím k této problematice svůj vlastní názor. Pokud srovnáme současnou situaci na trhu se zlatem se situací kolem bublin z historie, můžeme najít jisté podobnosti. Podle serveru investujeme.cz by se na zlatém trhu vzhledem k dosavadnímu vývoji mohlo jednat o bublinu. Server srovnává historické bubliny, co se týče procentuálního růstu, s dosavadním růstem ceny zlata. Jsou zde uvedeny klasické případy bublin, jako byla tulipánová horečka v 17. století, South Sea bublina v 18. století nebo například vcelku nedávná internetová bublina. V souvislosti se zlatem už zde v minulosti několik bublin bylo. Jednalo se například o případ kanadské společnosti Bre-X minerals. V roce 1993 tato společnost koupila indonéskou firmu Busanga a o dva roky později prohlásila, že tato firma ovládá velké zásoby zlata. Nezávislou společností byly zásoby odhadnuty na 70 milionů trojských uncí. V reakci na to se cena akcií společnosti Bre-X vyhoupla z mizivé hodnoty necelého jednoho kanadského dolaru až na hodnotu 286,5 kanadských dolarů za jednu akcii. Toto znamenalo nárůst za krátké období o celkem 13 305 %. O další dva roky později se ukázalo, že zásoby zlata jsou falešné a cena akcií se dramaticky propadla a poslala společnost Bre-X minerals do bankrotu. Na následujícím grafu je znázorněno několik nejvýznamnějších bublin z historie společně s procentuálními nárůsty ceny. Je zde také vyznačena současná hodnota zlata s procentuálním nárůstem.28

28

Praskne zlatá bublina? Investujeme.cz [online]. [cit. 8. 12. 2011]. Dostupné na WWW: .

37

Graf 8: Významné historické bubliny

Zdroj: Praskne zlatá bublina?,

Na výše uvedeném grafu můžeme vidět, že cena zlata již ve svém vývoji jeden velký cenový pád prodělala. Jednalo se konkrétně o rok 1980. Nejvyšší cena, za kterou se zlato obchodovalo, byla 850 USD za trojskou unci. Poté zlato celkem rychle opět kleslo pod hranici 400 dolarů. Server goldprice.org srovnává tento vývoj s vývojem před třemi lety. První znatelný rozdíl je, že před rokem 1980 se zlato pohybovalo velmi nízko. Jeho hodnota byla okolo 200 dolarů za trojskou unci. Poté velmi rychle zlato vystřelilo nad 800 dolarů. Naproti tomu dnes zlato prodělává vcelku stabilní růst hodnoty. Není to žádné prudké vystřelení ceny, které bývá často signálem bubliny. Prudký nárůst ceny v roce 1980 ovlivnilo více událostí. Jednak to byly vysoké ceny ropy v té době, svoji roli sehrála sovětská invaze do Afghánistánu

38

a také revoluce v Íránu. Investoři cítili nejistotu a tak houfně nakupovali zlato. K tomu dopomohla také vysoká míra inflace v mnoha státech v roce 1979.29 Dalším pohledem na současnou situaci kolem ceny zlata disponuje Dr. Marc Faber. Ten 8. září 2011 v rozhovoru pro Bloomberg TV řekl: „Dokud budou Centrální banky dále plnit ekonomiky a měnové systémy jednotlivých zemí nově natištěnými bankovkami, a to v takovýchto objemech, nemusíme se obávat, že aktuálních 1 900 USD za trojskou unci zlata je pouze cenovou „bublinou“ na trhu.“ Nutno dodat, že den nato zlato ještě šplhalo nahoru až na rekord, což bylo 1921,15 USD za trojskou unci. Pokud se na vývoj podíváme zpětně z dnešního pohledu, kdy má zlato na světových trzích hodnotu lehce nad 1700 dolarů, můžeme toto považovat podle tvrzení Marca Fabera pouze za korekci ceny zlata. Pravdou je, že na to, aby šlo o prasknutí bubliny, musel by být propad mnohem drtivější. Tento pohled na věc nám také objasňuje některé další vztahy mezi světovým děním a cenou zlata. Jedním ze vztahů je reakce ceny na nejistotu na akciových trzích. Vždy, když akciové trhy padají nebo vykazují velkou volatilitu, utíkají investoři k jiným podkladovým aktivům, často ke komoditám. Zlato bývá jednou z prvních vyhledávaných alternativ. Proto tedy, když stoupla poptávka po investičním zlatě, stoupla i jeho cena. Druhým důvodem pro růst ceny zlata jsou slábnoucí strategické měny, jako je hlavně Americký dolar a Euro. Také tento jev nutí investory utíkat ke zlatu. Článek také dále upozorňuje na problémy světových ekonomik v čele s USA, kvůli nezodpovědnému chování The Federal Reserve kvůli zahlcování ekonomiky papírovými penězi, což vede k vyšší inflaci a opět tedy k rostoucí ceně zlata.30 V dalším článku, který se na serveru měšec.cz zabývá otázkou možné bubliny na ceně zlata, autor tvrdí, že zlato již vyčerpalo své možnosti zdravého růstu a nynější vysoká cena tedy nedává příliš šancí na úspěšnou investici. Velkým otazníkem pro budoucí vývoj ceny zlata je možné chování centrálních bank. Nevíme, zda budou centrální banky kvantitativně uvolňovat, nebo zda zahájí restriktivní měnovou politiku, podobně jako se to stalo u FEDu v osmdesátých letech 20. století. Záleží tedy také na tom, zda vlády vezmou krizi vážně a začnou šetřit, nebo budou zásobovat ekonomiku novými penězi a vyženou tím inflaci do výše,

29

What happened to the gold price in 1980? Goldprice.org [online]. [cit. 8. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 30

Gold Not in a Bubble as central banks keep printing money. Bloomberg [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

39

čímž by investoři opět hledali jistotu ve zlatě. Faktem zůstává, že cena zlata je velmi vysoko a je těžké soudit, zda jde o bublinu nebo ne.31 Můj názor na tuto problematiku je, že zlato momentálně není v bublině. Na obranu svého tvrzení nejprve uvedu jeden graf, který ukazuje cenový vývoj zlata. Jak už bylo řečeno, jedna bublina již na trhu se zlatem byla. Okolo roku 1980 cena prudce vzrostla a potom zase prudce klesla. Na grafu níže je však vyobrazena důležitá křivka, která poukazuje na pozoruhodné souvislosti. Pokud totiž bereme v potaz i cenovou hodnotu peněz a vyjádříme vývoj ceny zlata v kupní síle dolarů z roku 2011, dostáváme následující červenou křivku. Ta nám ukazuje, že i když nominálně je zlato dnes dražší, reálně byl vzrůst v roce 1980 ještě mnohem dramatičtější a ani dnes zlato nedosahuje takové kupní síly, jako na vrcholu tehdejší zlaté bubliny. Graf 9: Vývoj ceny zlata očištěný o inflaci

Zdroj: Inflation Data,

Další důležitou skutečností je, že cena zlata už dosáhla svého lokálního vrcholu v září minulého roku a od té doby nikterak prudce neklesla. Za půl roku od dosažení vrcholu se pohybuje pořád lehce pod 1700 dolary za trojskou unci, což je okolo 85% maximální hodnoty zlata ze září 2011. Pokud by se jednalo o bublinu, tak by podle mého názoru splaskla s daleko 31

Může být unce zlata za milion dolarů? Měšec.cz [online]. [cit. 9. 12. 2011]. Dostupné na WWW: .

40

drastičtějším poklesem ceny. Pokles ceny v posledních měsících je tedy podle mě pouze dočasnou korekcí, po které se zlato zase vrátí na stoupající trend.

2.4.

Srovnání zlata a stříbra

Kromě zlata se dá na trhu investovat i do jiných drahých kovů. Chtěl bych uvést i v krátkosti srovnání zlata se stříbrem, které se nabízí jako možná alternativa. Jedním z rozdílů mezi těmito dvěma kovy je míra jejich průmyslového využití. Zatímco zlato je využíváno pouze v kvalitní elektronice, v zubním lékařství a ve šperkařské výrobě; stříbro je oproti tomu využíváno v mnoha odvětvích průmyslu a jeho průmyslová spotřeba je meziročně výrazně vyšší. Tato vlastnost hraje do karet odpůrcům zlata, kteří říkají, že zlato je v podstatě k ničemu a nic pořádného se z něj nevyrábí. Toto ovšem není tak úplně pravda. Stříbro má také excelentní elektrickou vodivost jako zlato. Používá se tedy také v elektronice a to v mnohem větším množství, protože je levnější. Cena stříbra je tedy výrazně nižší než cena zlata. Dobře to můžeme vidět na dvou grafech níže. Zatímco cena zlata se pohybuje kolem 1700 dolarů za unci, cena stříbra je někde na 32 dolarech za unci. Pokud se podíváme na průběh grafů, tak můžeme vidět mezi cenou zlata a stříbra nějaké podobnosti. Je tedy vidět, že investoři na tyto dvě komodity pohlížejí celkem podobně. Nutno říci, že někteří z nich vidí stříbro jako lepší investici než zlato, protože má vyšší potenciál růstu právě díky relativně nižší ceně. Graf 10: Srovnání cenového vývoje zlata a stříbra


Další zajímavou souvislostí, kterou můžeme sledovat je takzvané „Gold-Silver ratio.“ Jedná se o poměr ceny zlata a stříbra. Tento poměr je vyjádřen množstvím jednotek stříbra, které lze

41

koupit za jednu jednotku zlata. To znamená, že pokud poslední hodnota z 30. 3. 2012 je 51,41, můžeme si za jednu trojskou unci zlata koupit 51,41 trojských uncí stříbra. Je možné zde v posledních letech pozorovat mírně klesající tendenci, to znamená, že stříbro získává na hodnotě ještě více, než zlato. Graf 11: Gold-Silver ratio

Zdroj: GoldPrice, <www.goldprice.org>, citováno 31. 3. 2012

Způsoby, jak se dá investovat do stříbra, budou velmi podobné jako u zlata. Například u podílových fondů, které uvádím v další části práce, jsou v podstatě investice do stříbra už obsaženy v jejich portfoliu. Fondy totiž nakoupily i cenné papíry s podkladovým aktivem na stříbro. Investice formou nákupu fyzického stříbra je v podstatě stejná jako u zlata, není problém najít v nabídce českých prodejců stříbrné slitky a mince hned vedle těch zlatých. Stejně tak investice pomocí nákupu investičních certifikátů jsou možné. Mnoho emitentů nabízí i tyto produkty. Dostupnost stříbrných investic je tedy velmi podobná těm zlatým. Je jen na investorovi, zda bude považovat stříbro nebo zlato za lepší momentální příležitost. Zajímavé by také určitě bylo nakoupit oba kovy a tím lehce diverzifikovat své portfolio.

42

3. Investování do zlata 3.1.

Proč investovat do zlata?

Co se týče investice do fyzického zlata, uvádí profesor Hans Bocker ve své knize Svoboda jménem zlato pár důvodů proč tento kov nakoupit. Víceméně tyto důvody shrnují to, co jsem již popsal v teoretické části práce. 1. Zlato se dobře přenáší i převáží. Toto tvrzení úzce souvisí s tím, že zlato koncentruje vysokou hodnotu ve velmi malém objemu. V malé cihličce zlata, která se schová například do kapsy u saka, tak můžeme přenášet třeba milion dolarů. 2. Zlato je trvanlivé. Jak jsem již psal výše, zlato je velmi trvanlivý a takřka nezničitelný kov. Může být uložen třeba tisíce let na mořském dně a i přesto bez újmy vydrží. Zlato dokážou rozložit pouze určité chemické roztoky. 3. Zlato je dělitelné. S dělitelností zlata souvisí také jeho kujnost. Ryzí zlato je poměrně měkké a dá se tedy lehce dělit na kousky s přesnou hmotností a tedy i hodnotou. 4. Zlato má v poměru k váze či objemu vysokou hodnotovou hustotu. K tomuto argumentu asi není třeba více dodávat. Stačí se podívat na dnešní cenu zlata. Také jsem toto již zdůvodnil v bodu 1. 5. Zlato je jedinou dobrovolně uznávanou globální měnou. Ve všech zemích světa je zlato uznáváno jako obchodní zboží nebo srovnávací ukazatel. Může být bráno jako univerzální měna. 6. Zlato okouzluje krásou a vzácností, zlato je fascinující. Tyto přívlastky zlato získalo v průběhu lidské historie díky svým unikátním vlastnostem a také díky faktu, že se ho na světě vyskytuje jen velmi málo a díky tempu těžby zlata to tak nejspíše zůstane i nadále.32 Pan Bocker ve své knize mezi důvody k nákupu zlata uvádí také následující důvod: „Zlato se snadno pozná.“ Neuvedl jsem ho však mezi ostatní důvody, protože si myslím, že je to problematické a neplatí to pro zlato obecně. Zlato pozná odborník. K investičnímu zlatu 32

BOCKER, Hans J; HNILO, Martin; BAJT, Oldřich. Svoboda jménem zlato: vzpoura ve světě papírových peněz. 1. vyd. Praha: Austria Gold CZ, 2009. 147 s. ISBN 9788025449790. (strana 37 - 39)

43

bývají přiložené certifikáty a šperkařské zlato bývá opatřeno puncem. Jinak zlato se dá poznat bezpečně pouze chemicky. Ve skutečnosti jsou poměrně časté podvody s prodejem falešného zlata nebo například pouze pozlacených předmětů. Renomovaní obchodníci, kteří podléhají kontrole například puncovního úřadu, by s tímto problém mít neměli, ale stejně je třeba dbát při nákupu zlata opatrnosti. Proto si myslím, že tento bod týkající se výhod zlata je problematický. Dalším z důvodů, proč se lidé přiklánějí k investicím do zlata, může být povaha jeho cenového vývoje. V historii bylo již několikrát dokázáno, že vždy v obdobích nejistoty, kdy akciové kurzy klesají, jde cena zlata nahoru a investoři se právě k této stálé komoditě uchylují. Proto se nákup zlata jeví jako dobrý nápad z hlediska diverzifikace portfolia. K akciovým titulům můžeme držet například nějaké investiční certifikáty vázané na zlato a tyto nám zajistí nízkou míru korelace s akciemi v portfoliu. Při identifikaci silných a slabých stránek investic do zlata obecně musím přihlédnout k výše uvedeným důvodům. Silnými stránkami investice do zlata jsou podle mého určitě následující skutečnosti: 

Příznivý cenový vývoj zlata



Nízká korelace vývoje ceny zlata s vývojem akciového trhu vhodná pro diverzifikaci portfolia



Funkce uchování hodnoty zlata



V případě nákupu fyzického zlata by to mohla být i jakási záliba v jeho podobě, lesku, atd.

Slabými stránkami může být podle mého názoru hlavně:  Možný náhlý pokles hodnoty zlata v případě vzniku bubliny na trhu  Při koupi fyzického zlata také musíme řešit otázku jeho skladování. To také souvisí s nebezpečím jeho odcizení. Příležitostí investic do zlata je tedy možnost participovat na příznivém cenovém vývoji. Pokud koupíme fyzické zlato, může nás i vnitřně potěšovat jeho vlastnictví. Na druhou stranu jistou hrozbou může být právě možnost vzniku bubliny na trhu se zlatem a také nutnost vyřešení otázky skladování fyzického zlata.

44

3.2.

Jak lze investovat do zlata?

Způsobů, jak participovat na hodnotě zlata je více. V podstatě bych začal rozdělením investic na investice reálné, kdy nakupujeme skutečně fyzické zlato a na investice do cenných papírů, které mají svůj cenový vývoj nějakým způsobem navázaný na zlato. Reálné investice můžeme realizovat nákupem zlatých investičních slitků, zlatých mincí nebo také nákupem šperků a zlatých uměleckých předmětů. Tyto skupiny se liší mimo jiného také způsobem oceňování. U investičních slitků je jejich cena dána v podstatě pouze hmotností. Jedná se totiž o ryzí zlato a slitky nemají žádnou přidanou uměleckou hodnotu. Dalo by se také říci, že jsou nejlikvidnější kategorií, co se týká fyzického zlata. Slitky totiž mají standardizované hmotnosti a mají i přiloženy certifikáty. Více se budu investičními slitky zabývat dále. Další skupinou jsou investiční mince. U této kategorie reálných investic se nám do hodnoty přidává i další složka, kterou je umělecká přidaná hodnota. Rytec, který vytváří podobu mince, jí dává přidanou hodnotu v podobě rubu a líce. Nutno však říci, že ani u této kategorie většinou nebývá problém s oceněním a s likviditou, zejména pokud nakoupíme známé investiční mince. Některé uvádím dále v kapitole věnované investičním mincím. Problematiku oceňování navíc zjednodušuje fakt, že u investičních mincí je zpravidla znám obsah ryzího zlata v minci a také to, že často bývají raženy ve standardizované hmotnosti. Jedná se například o takzvané uncové mince o hmotnosti jedné trojské unce. Další kategorií jsou šperky a zlaté umělecké předměty. Tuto skupinu zmíním ale jen na okraj, protože šperkařské výrobky se většinou jako investice v pravém slova smyslu nepoužívají. Může za to hlavně velmi problematické ocenění a nízká likvidita v případě investice do šperků. Také zde hrozí problémy s paděláním a falšováním. Dále se budeme bavit o investicích do cenných papírů, které určitým způsobem kopírují nebo sledují cenový vývoj zlata. Tyto cenné papíry můžeme rozdělit na investiční certifikáty, jejichž podkladovým aktivem je zlato, dále akcie společností těžících zlato a v poslední řadě můžeme investovat také do fondů, které sladují cenu zlata a jiných kovů. Záměrně u fondů zmiňuji zlato a jiné kovy, protože fondy do svého portfolia kvůli diverzifikaci rizika nikdy nekupují pouze jeden cenný papír nebo komoditu. Na hospodaření těchto fondů se můžeme podílet buď klasickým zakoupením podílových listů, nebo zakoupením příslušných ETF. Těmto způsobům investic se budu věnovat dále. Jen na okraj však zmíním další možnosti investování. Dalšími způsoby, jak investovat do zlata prostřednictvím cenných papírů by mohly být investice do finančních derivátů, to znamená forwardy, futures a opce a také

45

prostřednictvím dluhopisů, které vydávají těžební společnosti. Způsoby, jak investovat do zlata jsem tedy přehledně shrnul do následující jednoduché tabulky. Tabulka 5: Možnosti investice do zlata

Zlaté investiční slitky Nákup reálného fyzického zlata

Zlaté investiční mince Zlaté šperky Investiční certifikáty Akcie těžebních společností

Nákup cenných papírů, jejichž hodnota je vázána na cenu zlata

Podílové fondy, ETF Dluhopisy Finanční deriváty

Zdroj: Konstrukce autora

V rozhodování o způsobu investice do zlata bude hrát roli typ investora. Jedná se například o rozdíl v tom, zda do zlata investuje člověk, který ho bude držet jen kvůli nárůstu jeho hodnoty nebo diverzifikaci svého širokého portfolia. Takový investor bude zpravidla využívat toho, že cena zlata není pozitivně korelována s cenami akcií nebo dluhopisů. Podle mě také takový investor bude spíše nakupovat cenné papíry se zlatým podkladovým aktivem a to především kvůli jejich likviditě. Dalším případem investora by mohl být člověk, který není příliš zkušený v investování a nemá tedy široké portfolio investic a nepotřebuje diverzifikovat. Jediné, co hledá, je alternativa ke spořicím účtům a termínovaným vkladům. Takový člověk chce primárně zajistit své úspory proti inflaci a ztrátě hodnoty. Podle mého názoru bude takovýto investor spíše kupovat fyzické zlato. Jedním z důvodů by také mohlo být, že nevěří v cenné papíry obecně.

46

Obrázek 3: Zlato nebo cenné papíry?

Zdroj: Traders Reserve, dostupné na:

Hlavní náplní následujících kapitol mé práce bude vymezení jednotlivých druhů investic do zlata. Nejdříve představím dostupné možnosti s tím, že se chci orientovat na český trh, takže dostupnost investice pro drobné české investory zde bude hrát velkou roli. Dostupnost znamená, že se budu soustředit buď na ryze česká aktiva, nebo v případě zahraničních uvedu, jak se dá do aktiva investovat. Dále uvedu výhody a nevýhody u každé investice a v poslední řadě se budu soustředit na praktické porovnání různých druhů investic v určitém časovém horizontu.

4. Investice do zlatých cenných papírů U investic do zlatých cenných papírů je výhodou jednak vysoká likvidita, protože vypořádání obchodů probíhá většinou elektronicky a není tedy problém aktiva rychle prodat. Také nemusíme řešit problém se skladováním zlata, protože žádné zlato fyzicky nevlastníme. Za další výhodu bych považoval skutečnost, že můžeme investovat do různých variací a produktů, které nám umožňují například profitovat na cenovém vývoji zlata i při poklesu nebo nadproporcionálně. Jedná se o různé short certifikáty a pákové produkty. Také můžeme profitovat na ceně zlata nepřímo prostřednictvím akcií těžebních společností nebo podílových fondů či ETF. Skutečnost, že nevlastníme fyzické zlato, může být však také nevýhodou. Musíme totiž důvěřovat emitentovi cenného papíru a také systému, že bude stále fungovat a nepřijdeme tak o své peníze.

47

4.1.

Dluhopisy a finanční deriváty

Jak jsem již říkal dříve, této kategorii se budu věnovat jen okrajově. Jednak z toho důvodu, že například opce jsou zahrnuty v již hotových produktech investičních certifikátů. Jednak také proto, že si myslím, že tyto způsoby investic nejsou již tolik vhodné pro drobné investory. Zlaté dluhopisy jsou dluhové instrumenty, které jsou většinou vydávány společnostmi těžícími zlato. Jejich výnos je silně závislý na fluktuaci světových cen zlata. Při koupi zlatého dluhopisu získává emitent právo směnit dluhopisy přímo za zlato. Díky tomu mívají zlaté dluhopisy většinou nižší úrokové míry.33 Co se týče investic do finančních derivátů, jsou možné skrz zlaté forwardy, futures a opce. Nejdříve bych zmínil krátce zlaté opce. Nabyvatel opce má právo buď nakoupit, nebo prodat zlato v závislosti na tom, zda se jedná o put opci nebo call opci. Prodávající opce má vždy povinnost zaujmout opačnou pozici. Zlaté opční kontrakty jsou dostupné k obchodování v New Yorku na New York Mercantile Exchange (NYMEX) a v Tokiu na TOCOM (Tokyo Commodity Exchange). Jsou obchodovány ve větších množstvích, a proto nejsou podle mého příliš vhodné pro drobné investory. Jedná se o americké opce, to znamená, že je lze uplatnit po předem stanovenou dobu.34 Zlaté futures jsou standardizované burzovní kontrakty na budoucí obchody se zlatem. Prodávající futures se zavazuje, že v budoucnosti dodá kupujícímu určité množství zlata za určitou cenu. Kupující je povinen toto množství za stanovenou cenu od prodávajícího koupit. S dostupností jsou na tom zlaté futures podobně jako opce. Také jsou obchodovány na burzách v Tokiu (TOCOM) a New Yorku (NYMEX).35 V poslední řadě je zde také možnost investování do zlatých forwardů. Forwardy fungují v podstatě stejně jako futures. Hlavní rozdíl je však v tom, že forwardy jsou nestandardizované obchody a jsou tedy i mimoburzovně obchodované. S dostupností těchto produktů to zřejmě nebude nejlepší. Našel jsem pouze jeden produkt od CME Group. Jedná se

33

Gold Bonds. Economy Watch. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: . 34

Gold Options Explained. The options and futures guide. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: . 35

Gold Futures trading basis. The options and futures guide. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: .

48

o „Cleared OTC London Gold Forwards.“36 Na okraj jsem však chtěl zmínit i tento způsob, aby výčet možností investování do zlata byl kompletní.

4.2.

Podílové fondy

Jak už jsem psal výše, investice do zlata je možná také skrz podílové fondy. Tyto fondy mají ve svých portfoliích většinou více kovů, než jen zlato, aby byly nějak diverzifikované. Velmi často investiční společnosti míchají do portfolia jiné kovy a také akcie těžebních společností. Tato skutečnost může být výhodou i nevýhodou. Záleží na tom, zda hledáme vysoký výnos nebo zda chceme snížit riziko. Fondy totiž historicky dosahovaly nižšího výnosu, než samotné zlato v dobách jeho strmého růstu. Zato však nabízí nižší riziko díky diverzifikaci svého portfolia. Vzhledem k tomu, že se v diplomové práci zabývám hlavně investováním pro českého investora, uvedu fondy nejvíce dostupné na českém trhu. Celosvětově je takovýchto fondů velmi mnoho a nebudu je tedy uvádět do práce všechny. Hledal jsem fondy, které jsou české, nebo mají alespoň jeden z účtů pro vklady v českých korunách a jsou tedy pro české investory dobře dostupné.

4.2.1. Zlatý fond ČP INVEST V podstatě jediným českým fondem, který má své portfolio navázané částečně na zlato, je k březnu 2012 Zlatý fond ČP INVEST investiční společnosti ČP Invest, a.s. Na webových stránkách společnost uvádí následující základní charakteristiku fondu: „Zlatý fond ČP INVEST je určen investorům, kteří se rozhodli pro uložení svých prostředků minimálně na 5 let a očekávají za to vyšší míru výnosů. Podílníci Zlatého fondu profitují především z růstu cen zlata, stříbra a ostatních drahých kovů a akcií firem těžících především zlato, které cenově nezajišťují svou budoucí produkci. Fond je ideálním nástrojem proti obavám z inflace, záporných reálných úrokových sazeb, finančních turbulencí, vysokého objemu dluhů v ekonomice, poklesu dolaru či geopolitických problémů. Vzhledem k nízké

36

Cleared OTC London Gold Forward. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: .

49

korelaci s akciovým a dluhopisovým trhem se jedná o ideální prostředek k diverzifikaci každého portfolia.“ 37 Tento fond je tedy prezentován jako doplněk portfolia zajišťující diverzifikaci díky nízké korelaci s akciovým a dluhopisovým trhem. Je uváděn jako velmi rizikový a vhodný investiční horizont je podle investiční společnosti nejméně pětiletý. Investiční strategie fondu je založena na tom, že drahé kovy, kam patří zlato, stříbro a platinové kovy, mají nízkou závislost na chování akciového či dluhopisového trhu. „V portfoliu fondu dominuje zejména složka vázaná na cenu zlata - v neutrálním scénáři s váhou 33%. Spolu se zlatem je zde zastoupeno i stříbro, jehož podíl v portfoliu se pohybuje na úrovni 15%. Dalších cca 35% portfolia je alokováno do společností, které zlato a stříbro těží a nezajišťují ho skrze derivátové operace na více než rok a půl, což v minulosti pomáhalo stabilizovat cenu produkce. Dalších 10% je rozděleno mezi ostatní drahé komodity, především platinu a paládium, a zbytek představuje hotovost. Měnové riziko je zajišťováno.“38 Pokud se blíže podíváme do složení portfolia fondu, zjistíme, že fond drží zahraniční akcie a ETF. Podle podílu jsou v portfoliu fondu nejvíce zastoupeny právě ETF vázané přímo na cenu zlata. Tři nejvíce zastoupené cenné papíry jsou SOURCE PHYS MRKTS GOLD P-ETC (ETF z Londýnské burzy), SPDR GOLD TRUST (ETF z New Yorské burzy) a ISHARES SILVER TRUST (stříbrné ETF). Nezanedbatelné podíly mají v portfoliu také akcie světových společností těžících zlato, jako například BARRICK GOLD CORP nebo GOLDCORP INC. Dále uvedu v převzaté tabulce přehledně podrobné informace o fondu a s ním spojené poplatky.

37

Zlatý fond ČP INVEST. ČP INVEST investiční společnost, a.s. [online]. [cit. 6. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 38

viz poznámka 33

50

Tabulka 6: Podrobné informace k Zlatému fondu ČP INVEST

Zdroj: Zlatý fond ČP Invest,

Co se týče výkonnosti fondu, beru v úvahu data ke dni 2. 3. 2012. Vlastní kapitál na jeden podílový list činil 1,2982 Kč. Tato skutečnost nám může říci, že vzhledem ke jmenovité hodnotě podílových listů 1 Kč při emisi zhodnotil fond za dobu své existence o 29,82 %. Tento údaj ale sám o sobě nemá velkou vypovídací hodnotu. Ukážeme si tedy oficiální zveřejněné historické ukazatele výkonnosti fondu.

51

Tabulka 7: Výkonnost Zlatého fondu ČP INVEST


Můžeme také využít graf výkonnosti za posledních pět let. Graf 12: Výkonnost Zlatého fondu ČP INVEST


V příloze je k dispozici také dokument s aktuálními informacemi o fondu včetně měsíčního komentáře. V něm se můžeme dozvědět například o lehké ztrátě zlata v úvodu roku a také o poklesu těžařských titulů.

4.2.2. Gold and mining – Pioneer funds Dalším podílovým fondem, který má svoje portfolio z velké většiny navázané na vývoj zlata, je Gold and mining fond investiční společnosti Pioneer Investments. Místo obchodní registrace fondu je Lucemursko, ale fond je dobře přístupný pro české investory a má například také jeden z účtů vedený v Kč.

52

Tabulka 8: Základní informace o fondu Gold and mining

Zdroj: Pioneer Funds – Gold and mining,

Tento fond je jedním z podfondů podílového fondu PIONEER FUNDS. Cenné papíry tohoto podfondu jsou v České republice nabízeny jako cenné papíry zahraničního standardního fondu v režimu evropského pasu. Fond se prezentuje na webových stránkách následujícím způsobem. „Tento Podfond usiluje o zhodnocení kapitálu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu investováním především do diverzifikovaného portfolia akcií a s akciemi spojených nástrojů vydaných společnostmi, které se primárně, přímo či nepřímo, zabývají těžbou, zpracováním, výrobou, distribucí nebo jinými obchodními transakcemi se zlatem a dalšími kovy nebo minerály. Podfond nevlastní žádné fyzické zlato ani jiné kovy. Podfond disponuje maximální flexibilitou a může

53

investovat v jakékoliv geografické oblasti. Není stanoven žádný podíl aktiv Podfondu, jež lze investovat v jediném geografickém regionu.“39 Podíváme se také na výkonnost tohoto fondu. Ta je podobná jako u Zlatého fondu ČP Invest. Rozdíl je pouze v tom, že fond Gold and Mining je mladší. Vznikl až v roce 2008, takže nemůžeme přesně porovnat historickou výnosnost ve stejném pětiletém horizontu. Nicméně výnosnost tohoto fondu za poslední rok k 19. 4. 2012 byla -16,71 % (u Zlatého fondu ČP Invest k 18. 4. 2012 byla -15,57 %). Za poslední tři roky to bylo ke stejným datům u fondu Pioneer Investments 56,72 % a u ČP Invest 45,02 %. Hodnoty výnosnosti jsou tedy celkem podobné. Ve tříletém horizontu byl fond Gold and Mining lehce lepší, než Zlatý fond. Na závěr ještě přidám graf cenového vývoje podílového listu fondu Gold and Mining od počátku jeho fungování. Aktuální cena jednoho podílového listu je 45,15 Euro.40 Graf 13: Výkonnost fondu Gold and Mining – Pioneer Investments

Zdroj: Gold and Mining, 39

Pioneer funds – Gold and Mining. Pioneer Investments [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 40

Pioneer funds – Gold and Mining. Aktuální informace [online]. [cit. 22. 4. 2012]. Dostupné na WWW: .

54

4.3.

Investice prostřednictvím ETF

Okrajově bych ještě také zmínil, že lze do zlata investovat i prostřednictvím takzvaných „Exchange-traded funds.“ V češtině se s těmito produkty můžete setkat například pod názvem Indexové akcie nebo Burzovně obchodované fondy. Zkratka ETF je však nejpoužívanější. Vcelku dobrý celosvětový přehled zlatých ETF je k nalezení na webu věnovaném právě burzovně obchodovanému zlatu.41 Krátce se budu věnovat například ETF ze skupiny SPDR a sice SPDR Gold Trust. Vybral jsem tento ETF, protože ve světě a hlavně ve Spojených státech amerických je mezi investory velmi oblíbený. Jedná se o jeden z největších zlatých ETF vůbec. Je kótovaný na NYSE pod označením „GLD.“ Graf 14: Cenový vývoj SPDR Gold Trust

Zdroj: Google Finance, Citováno 31. 3. 2012

Na výše uvedeném grafu můžeme vidět cenový vývoj SPDR Gold Trust od roku 2004 až do současnosti. Díky stoupající ceně zlata má i hodnota ETF stoupající charakter. Více informací o produktu je možné najít na oficiálním webu v anglickém jazyce.42 Pro českého investora je tento produkt dostupný například přes některého z českých brokerů, který má možnost investovat na burze v New Yorku.

4.4.

Investiční certifikáty

Jeden z možných způsobů, jak se podílet na vývoji ceny zlata může být také nákup investičních certifikátů. Tyto cenné papíry mohou mít jako podkladové aktivum buď přímo zlato jako komoditu, nebo i akcie těžařských společností. Co se týče výhod investice do těchto

41

Exchange traded Gold. [online]. Dostupné na WWW: . 42

www.spdrgoldshares.com

55

produktů, zmínil bych například možnost investování do různých druhů certifikátu. Pokud například investuji do reverzního (short) certifikátu, mohu vydělat i na poklesu ceny zlata. Pokud investuji do pákového certifikátu, mohu dosáhnout vyššího výnosu ovšem za cenu vyššího rizika. Za nevýhody zlatých certifikátů bych považoval opět skutečnost, že nevlastníme fyzicky žádné zlato a také musím zde počítat s poměrně velkým rizikem. Zlatých investičních certifikátů existuje celosvětově velká spousta, v mé práci se však budu soustředit pouze na některé certifikáty. Kritériem bude dostupnost českému investorovi. Budu se tedy soustředit pouze na ty cenné papíry, které jsou pro českého investora nejblíže. Řeč může být například o produktech nabízených na Burze cenných papíru Praha. Vzhledem k tomu, že ale pražská burza nenabízí velký výběr těchto investičních certifikátů, rozhodl jsem se také zmínit burzu Scoach, která je podle mého názoru dobře dostupná pro české investory a je největší evropskou burzou investičních certifikátů. To znamená, že nabízí opravdu velký výběr produktů. Nejprve se však podíváme na produkty, které v této oblasti nabízí BCPP. Všechny produkty, které burza v této oblasti nabízí, jsou vázané přímo na zlato a jsou obchodovány na volném trhu BCPP. Jedná se o následující instrumenty: GOLD, GOLD INDEX SHORT a GOLD TURBO LONG. Nyní se blíže podíváme na jednotlivé produkty.

4.4.1. Produkty Burzy cenných papírů Praha Prvním produktem, na který se podíváme blíže, je produkt GOLD.43 Je to nepákový investiční certifikát obchodovaný na volném trhu. Měna obchodování jsou české koruny a typ certifikátu je indexový certifikát. Podkladovým aktivem je trojská unce zlata obchodovaná v USD, takže klasické vyjádření ceny zlata používané na světových trzích. Pro vyhledání certifikátu na stránkách burzy uvádím ISIN: AT0000489398. Už z prvních písmen ISIN kódu víme, že emitentem je subjekt z Rakouska. V tomto případě je to Raiffeisen Centrobank AG se sídlem ve Vídni. Certifikát byl emitován v září 2004 a má neomezenou splatnost. Poměr odběru je 1:10. Vzhledem k tomu, že certifikát je přímo vázaný na cenu zlata na světovém trhu, jeho hodnota a vývoj v čase jsou velmi podobné této ceně. Rizikovost tohoto produktu byla ohodnocena číslem 1, což znamená nejnižší stupeň rizika.

43

Zpracováno podle: GOLD. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

56

30. 3. 2012 měl tento certifikát závěrečný kurz 3105 Kč. V následujícím grafu můžete vidět vývoj ceny tohoto produktu za poslední rok v Kč i s objemem obchodů v tisících Kč. Graf 15: Vývoj ceny GOLD

Zdroj: Burza cenných papíru Praha, <www.BCPP.cz>

Další produkt navázaný na cenu zlata na Burze cenných papírů je GOLD INDEX SHORT. 44 Je to taktéž nepákový investiční certifikát obchodovaný na volném trhu. Měna jsou také Kč a je to indexový certifikát. Podkladovým aktivem jsou ale v tomto případě futures na zlato. Emise se uskutečnila v srpnu 2008 a doba splatnosti je taktéž neomezená. Emitentem je stejně jako v předchozím případě rakouská Raiffeisen Centrobank AG se sídlem ve Vídni a ISIN tohoto produktu je AT0000A0AN24. Poměr odběru je také 1:10. Rizikovost je ohodnocena stupněm 1. Už podle názvu produktu „short“ můžeme soudit, že bude sloužit spíše pro krátké prodeje 45 a to díky navázání právě na „zlaté futures“. Závěrečný kurz tohoto certifikátu dne 30. 3. 2012 byl 550,40 Kč. Vývoj ceny za poslední rok v Kč společně s objemem transakcí v tisících Kč můžeme vidět v následujícím grafu.

44

Zpracováno podle: GOLD INDEX SHORT. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 45 Díky tomuto produktu tedy můžeme vydělat na případném poklesu hodnoty podkladového aktiva.

57

Graf 16: Vývoj ceny GOLD INDEX SHORT


Posledním produktem vázaným na zlato, který k obchodování nabízí pražská burza, je GOLD TURBO LONG.46 ISIN je AT0000A00BQ9. Tentokrát se jedná o pákový investiční certifikát. Typem certifikátu je Turbo long. Podkladovým aktivem je v tomto případě trojská unce zlata. Měna je Kč a rizikovost produktu byla ohodnocena číslem 5. Splatnost je neomezená a knockout cena ke dni zahájení obchodování byla stanovena na 533,78 USD. Certifikát emitovala opět Raiffeisen Centrobank AG v únoru 2006. K 30. 3. 2012 byl zavírací kurz 1955 Kč. Podle vývoje v grafu lze opět vidět, že je korelován s vývojem ceny zlata na světovém trhu. Vývoj ceny za poslední rok v Kč společně s objemem transakcí v tisících Kč můžeme vidět v následujícím grafu.

46

Zpracováno podle: GOLD TURBO LONG. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

58

Graf 17: Vývoj ceny GOLD TURBO LONG


4.4.2. Produkty burzy Scoach Další burzou, která nabízí pro české investory dostupné investiční certifikáty je burza Scoach, což je jedna z největších evropských burz pro obchodování s investičními certifikáty. Vznikla jako společný podnik Deutsche Börse AG a švýcarské SIX Group. Prostřednictvím Scoach probíhá obchodování s certifikáty a jinými produkty na burzách ve Frankfurtu a v Curychu. V současnosti je možné na burze Scoach obchodovat asi se 600 tisíci produkty, z nichž většinu tvoří certifikáty. Na této burze je k obchodování používána technologie XETRA. Tento systém realizuje více než 1,3 milionu obchodů a působí v mnoha zemích světa.47 Výhoda dostupnosti pro české investory tkví hlavně v tom, že se na burze dají vyhledávat produkty i v českém jazyce a to prostřednictvím české webové adresy, která obsahuje také další informace o burze Scoach.48 V současné době k 20. 3. 2012 mají členství na této burze

47

Scoach – největší evropská burza pro obchodování s investičními certifikáty. Investiční web.cz [online]. [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 48

www.scoach.cz

59

tři čeští brokeři. Jedná se o brokerjet České spořitelny, a.s.; společnost Cyrrus, a.s. a také Patria Direct, a.s.49 Jejich prostřednictvím zde může tedy český investor pohodlně nakupovat. Investičních certifikátů, které burza nabízí, je opravdu nepřeberné množství. Nemá smysl zde uvádět jejich výčet. Rozhodl jsem se zde tedy uvést dva vybrané certifikáty. Pokud si vyhledám na stránkách burzy Scoach investiční certifikáty, které mají jako podkladové aktivum komoditu zlato, zjistím, že jich burza nabízí přes tisíc a u warrantů a knock-out produktů je to dokonce přes deset tisíc. Vyberu tedy pro zajímavost jeden „tracker“ certifikát, který pouze kopíruje cenu svého podkladového aktiva a jeden jiný certifikát, než „tracker“ certifikát, jak tento typ nazývají na burze Scoach. Rozhodl jsem se, vybrat bonus certifikát. Vybraným bonus certifikátem je produkt s názvem „Bonuszertifikat auf Gold.“ 50 Jedná se o bonus certifikát opatřený capem. Bonus certifikát znamená, že má stanovenu bariéru a bonus hranici. Pokud během doby trvání nedosáhne cena podkladového aktiva bariéry, získá investor na konci doby trvání bonus výnos, pokud hodnota podkladového aktiva naopak dosáhne bariéry, obdrží investor pouze hodnotu podkladového aktiva. Tento certifikát má navíc cap, to znamená, že výnos je shora omezen. Pokud by podkladové aktivum, v tomto případě zlato, rostlo nad hranici cap, pro výnos z certifikátu už to nemá žádný význam a dostaneme pouze výnos ve výši cap. Důležité informace shrnu v následující tabulce. Tabulka 9: Bonuszertifikat auf Gold

Bonuszertifikat auf Gold ISIN

AT0000A0RHV5

Podkladové aktivum

Zlato USD/trojská unce

Bariéra

991,20 USD

Bonus hranice

2098,04 USD

Cap

2098,04 USD

Datum emise

25.10.2011

Datum splatnosti

16.10.2014

Quanto

ano

Poměr odběru

0.06053269

Emitent

Raiffeisen Centrobank AG

49

Scoach Europa AG. [online]. [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 50

Bonuszertifikat auf Gold. Scoach.de [online]. [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

60

Zdroj: Scoach Europa AG, <www.scoach.de>

Z tabulky je patrné, že v tomto případě splývá cap s bonusovou hranicí certifikátu, to znamená, že bonus je zároveň i maximální možný výnos. V současnosti má podkladové aktivum hodnotu 1652,35 USD, takže je zde ještě nějaký prostor pro růst ceny certifikátu. Ten se obchoduje v eurech. Emisní cena byla 100 Euro, nyní se dá koupit za 109,12 Euro. Maximální hodnota, kam se v tomto případě může cena dostat, je 127 Euro. Přívlastek quanto znamená, že certifikát je měnově zajištěný. U tohoto certifikátu je to potřeba, protože podkladové aktivum je oceněno v jiné měně než certifikát. Více informací o certifikátu můžete získat na webovém rozhraní burzy Scoach. Produkt se dá pohodlně vyhledat pomocí identifikačního čísla ISIN, které je uvedeno v tabulce. Takzvaným tracker certifikátem, který jsem si vybral, je certifikát s názvem „Open-End Quanto Zertifikat auf Gold.“51 Emitentem v tomto případě je The Royal Bank of Scotland. Jak už bylo řečeno, tento certifikát v podstatě kopíruje cenový vývoj svého podkladového aktiva. Tím je, stejně jako v předchozím případě, cena zlata na světovém trhu vyjádřená v USD za trojskou unci. Přívlastek open-end u certifikátu znamená, že nemá stanovené datum splatnosti. Opět shrnu některé důležité náležitosti v tabulce. Tabulka 10: Open-End Quanto Zertifikat auf Gold

Open-End Quanto Zertifikat auf Gold ISIN

DE000A0AB842

Podkladové aktivum

Zlato USD/trojská unce

Datum emise

30.12.2003

Datum splatnosti

Open-end

Quanto

ano

Poměr odběru

0.1

Emitent

The Royal Bank of Scotland Zdroj: Scoach Europa AG, <www.scoach.de>

Poměr odběru u tohoto certifikátu je 0,1 a to také vysvětluje současnou cenu. Dnes se dá certifikát koupit za 143,20 Euro. Další informace je možné opět vyhledat na webu Scoach po zadání identifikačního čísla ISIN. Pokud bych tedy měl shrnout výhody investice do zlata prostřednictvím investičních certifikátů, jako největší výhodu bych zde viděl vysokou likviditu. Dokážu si představit, že 51

Open-End Quanto Zertifikat auf Gold. Scoach.de [online]. [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

61

takový produkt si do svého portfolia koupí investor, který hledá vhodný prostředek k diverzifikaci.

4.5.

Akcie těžařských společností

Poslední oblastí cenných papírů, jejichž nákupem můžeme do jisté míry participovat na vývoji ceny zlata, jsou akcie společností, které zlato těží nebo se zabývají hledáním nalezišť nebo výrobou zlatých produktů. Jako výhodu bych u tohoto typu investice považoval možnost získat dividendy z těchto titulů. Nevýhodou může být poměrně vysoké riziko a také nižší výkonnost, než u vývoje ceny zlata. Tyto firmy nejsou pro českého investora tak lehce dostupné, jako třeba produkty Burzy cenných papírů Praha nebo podílový fond vedený v Kč. Možnost do těchto akcií investovat zde ale je. Pokud se podíváme na seznam největších společností na světě těžících zlato, zjistíme, že téměř všechny jsou kótované na New Yorské burze. Na tu má zprostředkovaně přístup většina českých brokerů. Poplatky za nákup akcií z NYSE se budou jistě lišit u jednotlivých brokerů, obecně si ale myslím, že budou vyšší než například pro nákup na BCPP. Je poměrně těžké vybrat, které společnosti zde mám uvést. Rozhodl jsem se pouze uvést deset největších společností odvětví podle tržní kapitalizace a vybrat jednu z nich, u které popíšu vývoj ceny akcií. Seznam těchto firem je vidět v tabulce uvedené níže. V prvním sloupci hned po názvu společnosti je hodnota její akcie v amerických dolarech na NYSE. Potom následují dva sloupce udávající poslední změnu hodnoty akcie. Další sloupec je tržní kapitalizace, potom P/E ratio, tedy poměr ceny akcie a zisku. Poslední dva sloupce nám říkají, kolik jsou roční tržby každé společnosti a kolik byl její roční čistý zisk. Tyto údaje nám můžou pomoci v rozhodování, zda investovat do akcie či nikoliv.

62

Tabulka 11: Největší těžařské společnosti podle tržní kapitalizace


Vyberu například hned největší firmu v odvětví, kterou je Barrick Gold Corporation. Tato akcie je kótována na NYSE pod označením ABX.52 V krátkosti uvedu pouze základní informace o firmě uvedené na webu Google Finance. Firma Barrick Gold Corporation se zabývá těžbou a prodejem zlata ze svých zlatých dolů, mezi její další obory činnosti patří průzkum nalezišť a rozvoj dolů. Zlaté doly společnosti se nachází ve třech základních oblastech: Severní Amerika, Jižní Amerika a Austrálie. Tato Kanadská společnost drží také většinový podíl ve společnosti African Barrick Gold plc, která vlastní doly v Africe. Společnost kromě zlata těží také měď, ropu a zemní plyn. Graf 18: Vývoj ceny akcie Barrick Gold Corporation (NYSE:ABX)


52

NYSE:ABX, Barrick Gold Corporation. Google Finance [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

63

Na grafu, který je uveden výše, můžeme vidět cenový vývoj akcií Barrick Gold Corporation na NYSE za posledních pět let. Momentálně je hodnota těchto akcií 43,48 dolarů. Zajímavostí je, že na grafu můžeme vidět i vyplácené dividendy s datem výplaty.

5. Investice nákupem Fyzického zlata Investice do zlata je možné realizovat také nákupem fyzického zlata. Výhodou u této možnosti investice je, že odpadají některá rizika, jako například riziko emitenta. Naopak nevýhodou je hlavně nižší likvidita a skladovací náklady. Musíme také počítat s tím, že při prodeji zlata většinou neprodáme za plnou cenu. Je zde rozptyl mezi nákupní a prodejní cenou. Z tohoto hlediska bych tedy nedoporučil fyzické investiční zlato ke krátkodobým spekulacím. Bude se zde více hodit strategie nákupu a držby zlata po delší dobu. Investice do fyzického zlata můžeme realizovat prostřednictvím nákupu investičních zlatých slitků, investičních mincí nebo také zlatých šperků. Hlavní důraz budu klást na nákup takzvaného investičního zlata ve formě slitků a mincí, protože toto zlato má pro investování několik výhod oproti šperkům. Ve zkratce je to hlavně možnost osvobození od DPH podle zákona, nižší transakční náklady díky standardizaci a snadnému ocenění a vyšší likvidita. Zlato, které se používá pro ražbu investičních slitků a mincí se nazývá termínem investiční zlato. Musí splňovat několik požadavků. Nejdůležitějším požadavkem je ryzost zlata. Investiční zlaté slitky jsou vždy raženy z ryzího zlata, tedy z 24 karátového zlata. Někdy se také toto značí podílem zlata ve slitině, tedy 999,9/1000. U investičních mincí se obsah zlata mírně liší. Některé investiční mince, jako například jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle, jsou raženy z 22 karátového zlata. Obsah zlata ve slitině je tedy 916,7/1000. Toto zlato se na mince používá zejména kvůli tvrdosti, protože ryzí zlato je velmi měkké a mince by se mohly snadno poškodit. I přesto se však některé mince razí z 24 karátového zlata. Jde například o kanadský Maple Leaf, australský Nugget nebo rakouský Philharmoniker.53

Ážio (agio) vyjadřuje cenový rozdíl prodejní ceny například u zlatých mincí a hodnoty zlata v nich obsaženého. Jinými slovy vyjadřuje zhodnocení práce zlatníka nebo mincovny. 54

53

Vyplatí se investovat do zlata? Měšec.cz [online]. [cit. 16. 11. 2011]. Dostupné na WWW: . 54 STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato : příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 219)

64

Důležitým znakem u investičních slitků je zase takzvané premium. Jde o sumu peněz navíc, se kterou by měl každý potenciální investor počítat. Jedná se o přirážku obchodníka. Rozdíl mezi nákupní cenou slitku a hodnotou daného množství zlata ve slitku obsaženém je tedy právě nazýváno jako premium.

5.1.

Osvobození investičního zlata od DPH

Investiční zlato je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Musí však splňovat podmínky dané zákonem. Toto konkrétně vymezuje zákon č. 235/2004 sb. „O dani z přidané hodnoty“ v paragrafu 92 „Zvláštní režim pro investiční zlato.“ Úplné znění tohoto paragrafu je uvedeno v příloze A této diplomové práce. Zákon stanovuje, které zlato se dá považovat za investiční. Zejména se tedy podle tohoto zákona jako investiční zlato rozumí slitky z ryzího zlata a mince s ryzostí nejméně 900 tisícin. U mincí platí, že Česká národní banka uveřejní ve svém věstníku seznam zlatých mincí, které tento režim splňují. Tento dokument je příliš velký pro umístění do přílohy, jeho aktuální podobu je však možné najít na webových stránkách ČNB, kam uvádím alespoň odkaz.55 Uvedu alespoň české mince, které jsou uznávány: 1 000 KORUN (1 000 Kč), 2 000 KORUN (2 000 Kč), 2 500 KORUN (2 500 Kč), 5 000 KORUN (5 000 Kč), 10 000 KORUN (10 000 Kč). Od platby daně z přidané hodnoty je tedy osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, jeho pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Dokonce jsou od DPH osvobozeny i termínové obchody, které však musí zahrnovat převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu. Zákon vymezuje také podmínky, za kterých jsou od daně osvobozeni dodavatelé a výrobci zlata. Vše je uvedeno v úplném znění paragrafu v příloze.

5.2.

Zlaté mince

Jedním ze způsobů jak tedy investovat do zlata jeho fyzickým nákupem jsou zlaté mince. V posledních letech mají tyto mince investoři ve větší oblibě než zlaté slitky. Jednak pro svoji podobu, neboť jsou vždy vyraženy s nějakým obrazovým motivem, a jednak pro svoji vhodnou velikost. Investiční mince se totiž většinou razí ve velikosti odpovídající obsahu jedné trojské unce zlata. S přihlédnutím k faktu, že se razí většinou ve 22 karátovém zlatě, tedy můžeme říci, že většina mincí má hmotnost něco málo přes 31 gramů. S obsahem zlata o 55

Seznam Zlatých mincí, které jsou podle zákona posuzovány jako investiční zlato.

65

hmotnosti jedné trojské unce také souvisí fakt, že cena mincí se pohybuje kolem 16 000 Kč, což je přiměřeně velká částka, vhodná i pro malé investory. Mince jsou také velmi dobře likvidní, zejména v případě známých investičních mincí. Další nespornou výhodou je fakt, že u mincí se cena může i navýšit o takzvanou sběratelskou (numismatickou) hodnotu.56 Ražbu českých investičních mincí má v České republice na starosti Česká mincovna.57 Nejprve uvedu pro úplnost nějaké základní informace o mincovně. Česká mincovna, a.s., byla založena v roce 1993 a sídlí v Jablonci nad Nisou. Po celou dobu své existence plní funkci výhradního dodavatele oběžných a pamětních mincí pro potřeby České národní banky. Je to tedy jediná tuzemská mincovna oprávněná razit mince pro centrální banku. V mincovně se razí kompletní sada oběžných mincí v hodnotách 1 Kč až 50 Kč. Také jsou zde pro potřeby České národní banky raženy od roku 1994 pamětní mince ze zlata a stříbra. Kromě ražeb oběživa pro několik zahraničních států má také mincovna vlastní emisi pamětních medailí, replik historických mincí, žetonů a medailonků. Polotovary pro výrobu mincí jsou nakupovány u zahraničních výrobců, protože česká výroba neexistuje. Vlastníkem mincovny je česko-švýcarské konsorcium Česká mincovna Group.58 Nás budou nejvíce zajímat zlaté pamětní mince. Konkrétní sady, které mincovna razí pro ČNB, jsou vypisovány v pětiletých obdobích. Mince jsou emitovány v nominálních hodnotách 1000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10000 Kč s různými náměty. Raženy byly postupně sady Koruna Česká, Karel IV., Deset století architektury a do roku 2010 také sada Kulturní památky technického dědictví. Nyní je ražena sada Mosty.59 Více informací o jednotlivých sadách pamětních zlatých mincí se můžeme dozvědět na webových stránkách ČNB. Jsou zde přehledně uvedeny tabulky se všemi údaji včetně počtu kusů emise, ryzosti použitého zlata i ročníku ražby. Nutno ještě dodat, že mincovna razí pro ČNB všechny mince ve dvou různých kvalitách – standardní a špičkové neboli „proof.“

56

Vyplatí se investovat do zlata? Měšec.cz [online]. [cit. 16. 11. 2011]. Dostupné na WWW: . 57

www.mint.cz

58

Profil společnosti. Česká mincovna [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 59

Zlaté mince - výroba. Česká mincovna [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

66

První sada mincí – Koruna Česká je souborem čtyř mincí různé velikosti. Jsou vyraženy z ryzího zlata 999.9 a k ražbě docházelo v letech 1995 až 1997. Mince z této sady shrnuje následující tabulka. Tabulka 12: Sada mincí – Koruna Česká

Nominální hodnota a motiv

Hmotnost

Náklad

1000 Kč, Třídukát slezských stavů z r. 1621

1/10 oz., 3,111 g

2994

2500 Kč, Tolar moravských stavů z r. 1620

1/4 oz., 7,777 g

2444

5000 Kč, Malý groš z r. 1587

1/2 oz., 15,553 g

2244

10000 Kč, Pražský groš

1 oz., 31,107 g

2244

Zdroj: ČNB,

Na dalším obrázku jsem vybral jednu minci z této sady, a to Pražský groš. Je to největší mince ze série, vážící jednu trojskou unci. Mince je věnovaná České republice, na líci je vyobrazený velký státní znak a na rubové straně je vyryt lev s vyobrazením pražského groše.60 Obrázek 4: Mince „Pražský groš“

Zdroj: ČNB,

Další sadou zlatých mincí, kterou vydala ČNB je sada s názvem Karel IV. Jedná se taktéž o sadu čtyř mincí o různých velikostech se stejnou ryzostí 999.9. Mince se razily v letech 1998 až 1999. Mince jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 13: Sada mincí – Karel IV.

Nominální hodnota a motiv

Hmotnost

Náklad

1000 Kč, Založení hradu Karlštejna v r. 1348

1/10 oz., 3,111 g

4210

2500 Kč, Vydání souboru právních dokumentů Koruny 1/4 oz., 7,777 g České v r. 1348

3500

5000 Kč, Založení University Karlovy v r. 1348

1/2 oz., 15,553 g

3500

10000 Kč, Založení Nového Města Pražského v r. 1348

1 oz., 31,107 g

3300

Zdroj: ČNB, 60

Sada zlatých mincí „KORUNA ČESKÁ“. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

67

Opět jsem na obrázek vybral největší minci z celé sady. Vyobrazuje motiv založení Nového města Pražského. Dominantou lícní strany jsou zemské znaky v gotických štítech, tedy slezská orlice, český lev a moravská orlice. Nad českým lvem je umístěna svatováclavská koruna. Rubová strana představuje portrét Karla IV. doplněný po levé straně jeho císařskou pečetí a po pravé straně pečetí Nového města Pražského.61 Obrázek 5: Mince „Založení nového města Pražského“

Zdroj: ČNB,

Další sérií mincí je cyklus Deset století architektury. Jedná se tentokrát o cyklus deseti stejně velkých mincí, které byly vydávány v letech 2001 až 2005. Na mincích se objevují motivy významných architektonických památek z různých regionů ČR. Všechny mince jsou vyrobeny z ryzího zlata 999.9 a mají hmotnost 1/5 oz., tedy 6,22 gramů. Náklady každé mince se pohybovaly mezi 5500 až 6000 kusy. Nominální hodnoty jsou 2000 Kč.62 Z tohoto cyklu jsem na obrázek vybral minci ze současnosti architektury – Tančící dům v Praze. Obrázek 6: Mince „Tančící dům“

Zdroj: ČNB,

Předposledním cyklem mincí je opět sada deseti mincí, tentokrát s názvem Kulturní památky technického dědictví. Tyto mince byly vydávány v letech 2006 až 2010 a představují veřejnosti význačné kulturní památky technického dědictví. Všechny mince jsou vyrobeny 61

Sada zlatých mincí „KAREL IV“. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 62

„Deset století architektury“ – sada deseti zlatých mincí. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

68

z ryzího zlata 999.9 a mají hmotnost 1/4 oz., čili 7,78 gramů. Náklady jednotlivých mincí se tentokrát pohybují mezi 5000 a 14000 kusy. Z této kolekce mincí jsem vybral na obrázek Kulturní památku pivovar v Plzni.63 Obrázek 7: Mince „Pivovar v Plzni“

Zdroj: ČNB,

Konečně poslední sadou pamětních mincí, které Česká národní banka vydala a ještě bude vydávat je cyklus Mosty. Bude se jednat, stejně jako v předchozích dvou případech, o cyklus deseti zlatých mincí. Budou vydávány v rozmezí let 2011 až 2015, vždy dvě mince ročně. Předpokládané termíny emise jsou v květnu a v říjnu. Motivy na mincích, jak už název napovídá, budou představovat význačné mosty, které byly v průběhu osmi staletí postaveny na našem území. Co se týče technických parametrů mincí, každá bude vážit 1/2 oz., tedy 15,55 gramů. Budou opět vyrobeny z ryzího zlata 999.9 s nominální hodnotou 5000 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové mince, představím zde oba prozatím emitované motivy.64 První emitovanou mincí z této sady je mince nesoucí název Gotický most v písku. Byla emitována 25. května 2011 a je na ní vyobrazen nejstarší dochovaný kamenný most v Česku. Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku, shora český lev, moravská orlice a dole slezská orlice. Nalevo je vyobrazena socha svatého Jana

63

„Kulturní památky technického dědictví“ – sada deseti zlatých mincí. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 64

„Mosty České republiky“ – sada deseti zlatých mincí. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

69

Nepomuckého z píseckého mostu. Na rubu mince je vyražen celkový pohled na most. Náklad mince je celkem 9500 kusů.65 Obrázek 8: Mince „Gotický most v písku“

Zdroj: ČNB,

Další mincí ze série, která byla vydána 11. října 2011, je Renesanční most ve Stříbře. Motiv na ni nám ukazuje renesanční most přes řeku Mži ve Stříbře, pocházející z 16. století, který má dominantní mostní věž. Na lícní straně mince je, kromě vyobrazení zvířat ze státního znaku také znak města Stříbra v renesanční podobě z mostní věže. Na rubu je celkový pohled na most s věží a historická podoba sousoší svatého Jana Nepomuckého. Náklad této mince je 10000 kusů.66 Obrázek 9: Mince „Renesanční most ve Stříbře“

Zdroj: ČNB,

Podle zpráv ČNB budou následovat v roce 2012 mince s motivy Barokní most v Náměšti nad Oslavou v květnu a Negrelliho viadukt v Praze na podzim. Další mince ze série jsou již také

65

Gotický most v Písku. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 66

Renesanční most ve Stříbře. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

70

uvedeny v emisním plánu na webu ČNB.67 Zde se také můžeme dočíst, že ČNB plánuje vydat v září roku 2012 minci na motiv Zlatá Bula Sicilská, která bude mít nominální hodnotu 10000 Kč. Bude se tedy pravděpodobně v souladu s nominálem jednat o jedno uncovou zlatou minci. K mincím, které jsou vydávány Českou národní bankou, lze obecně dodat, že je o ně velký zájem i přes vysokou cenu. Mince s omezenými náklady totiž získávají na ceně o něco více než pouhé zlato. Získávají totiž také sběratelskou hodnotu. Vzhledem k tomu, že mince emitované ČNB jsou již z velké většiny vyprodány, rád bych zde také zmínil některé světově nejznámější zlaté mince, se kterými se investor může setkat i na našem trhu. U těchto investičních mincí je také jistá poměrně vysoká likvidita, protože investoři je znají a vydavatelské státy garantují jejich kvalitu. Uvedu pár mincí, které autoři zmiňují ve své knize „Zlato: Příběh neobyčejného kovu.“ Často se jedná o jedny z prvních ražených zlatých mincí vůbec. Největší produkci zlatých mincí na světě má tradičně Jihoafrická republika. Je to dáno polohou největších nalezišť zlata. Světově první a zároveň nejznámější investiční mincí je jihoafrický Krugerrand. Razí se již od roku1967 tradičně z 22 karátového zlata. Vyrábí se ve velkém množství – je v oběhu již přes 50 milionů mincí. Razí se i v menších verzích, než je jedna unce zlata, a sice ½ unce a 1/10 unce. Na obrázku 1 níže je verze s obsahem 1/10 trojské unce zlata. Tato verze mince váží něco málo přes tři gramy.68

67

Plán emise pamětních mincí v letech 2011 až 2015. [online]. Dostupné na WWW: 68

STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha:

Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 264)

71

Obrázek 10: Mince „Krugerrand“

Zdroj: Numista.com,

Na líci nese Krugerrand hlavu Paula Krugera, prvního prezidenta JAR. Z obou stran je jméno země, z jedné strany v afrikánštině, z druhé v angličtině. Na rubu mince je vyobrazena antilopa a název Krugerrand. Dole je ještě napsáno množství zlata v minci. K primárním distributorům těchto mincí patří kromě firem britského zlatého trhu i některé banky v USA a Německu. Další velice známou mincí je britský Sovereign. Poprvé se objevil v roce 1817. Tato mince váží bezmála 8 gramů. Z toho 7,32 gramů je zlato. Na líci této mince je vyražena podobizna vládnoucího monarchy a na rubu je podobizna Svatého Jiří. Ve Velké Británii byla tato mince používána až do první světové války jako platidlo. Za celou historii této mince bylo vyrobeno již více než jedna miliarda kusů. Na obrázku 2 je vyobrazen klasický 8 gramů vážící Sovereign z let 1821 – 1825. Na líci je podobizna Jindřicha III.69 Obrázek 11: Mince „Sovereign“

Zdroj: Numista.com,

69


Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 264 - 265)

72

Známá mince ražená v Rakouské mincovně se nazývá Wiener Philharmoniker. Na rubu této mince je vyražen motiv Vídeňské filharmonie a na lícní straně jsou vyobrazeny varhany ze zlatého koncertního sálu. Po zavedení eura v roce 2002 se tato mince razí v nominální hodnotě 100, 50, 25 a 10 Eur. Na Philharmonikera se můžete podívat na obrázku níže. Obrázek 12: Mince „Wiener Philharmoniker“

Zdroj: Numista.com,

Co se týče známých kanadských mincí, tak od roku 1979 se razí zlatá mince Maple Leaf. Tato jednouncová mince je ražena z ryzího zlata. Na lícní straně má typický javorový list a na rubu má bustu královny Alžběty II.70 Na obrázku níže je zobrazena kilová verze mince Maple leaf. Obrázek 13: Mince „Maple Leaf“

Zdroj:Numista.com,

70


Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023. (strana 264 - 265)

73

5.3.

Zlaté slitky

Rozdělení zlatých slitků podle druhů není tak různorodé jako u mincí, neboť zde nefiguruje žádná přidaná „umělecká“ hodnota, slitek by měl reprezentovat pouze čistou cenu zlatého obsahu. V praxi je samozřejmě cena slitku navýšena o premium. Slitky se liší tedy pouze svou hmotností a pečetí, která značí původ slitku.71 Obvyklé hmotnosti zlatých investičních slitků používané drobnými investory se pohybují od jednoho gramu do jednoho kilogramu, konkrétně se jedná o tyto hmotnosti: 1g, 2g, 5g, 10g, 20g, 1oz, 50g, 100g, 250g, 500g a 1000g. Protože česká mincovna nevyrábí zlaté investiční slitky, najdeme na českém trhu slitky ze zahraničí. Nejčastěji jsou to švýcarské zlaté slitky, najdeme ale i výrobu z Rakouska, Německo a Austrálie. V případě rakouských slitků se jedná o slitky rakouské mincovny Münze Österreich.72 Z Německa jsou dováženy slitky firmy Umicore AG73, z Austrálie jsem objevil v nabídce českých prodejců zlaté slitky od společnosti The Perth Mint74. V případě švýcarských slitků pak jde o výrobu firem Argor Heraeus, Metalor75, UBS76 a Valcambi77. Rozhodl jsem se v krátkosti představit švýcarskou firmu Argor Heraeus SA, protože právě její slitky najdeme v nabídce českých prodejců nejvíce.

5.3.1. Argor Heraeus78 Tato švýcarská rafinérie drahých kovů byla založena roku 1951. Majoritní podíl zde v roce 1973 převzala Union Bank Švýcarsko (UBS). Název ARGOR vznikl z francouzského spojení ARG et OR (zkráceně stříbro a zlato). V roce 1986 se rafinérie dohodla na spojení s německou společností Heraeus Holding GmbH. V roce 1988 byla firma Argor Heraeus přestěhována do nové rafinérie v Mendrisio. Zde má k dispozici moderní zařízení k rafinaci zlata, stříbra, platiny a palladia. Zde probíhá také výroba investičních slitků, mincí a medailí. 71

Většinou jde o firmu a továrnu, kde byl odlit.

72

www.muenzeoesterreich.at

73

www.umicore.de

74

www.perthmint.com.au

75

www.metalor.com

76

www.ubs.com

77

www.valcambi.com

78

www.argor.com

74

V roce 1998 se, po odvolání účasti ze strany UBS banky, stala novým společníkem banka Commerzbank, která získala podíl ve výši 35%. Od roku 2002 funguje rafinérie v novém vlastnickém složení. Nově vypadají podíly v této společnosti následovně. Heraeus Holding GmbH zajišťuje pro firmu moderní technologie, výzkum a vývoj a ve svém vlastnictví má 26,5% akcií. Finanční stabilitu zajišťuje Commerzbank, jakožto silná mezinárodní banka. Ve společnosti má stejný podíl, tedy 26,5%. Další podíl patří renomované rakouské Státní mincovně Münze Österreich, která má na starosti know-how a distribuční sítě. Její podíl dělá 24,3%. Poslední podíl, tedy 22,7% připadá na management firmy Argor Heraeus.79 Produkty firmy Argor Heraeus jsou různorodé. Jedná se o mince, slitky a jiné tvary vyrobené ze zlata, stříbra, platiny nebo paladia. Budu se v práci soustředit hlavně na zlaté investiční slitky. Ty se dělí v první řadě na slitky vyražené a odlité. Kritérium dělení slitků je jejich velikost a hmotnost. Slitky o hmotnostech 1 gram, 2 gramy, 5 gramů, 10 gramů, 20 gramů, 1 trojská unce (31,1035 gramů), 50 gramů a 100 gramů jsou slitky vyražené, takzvané „minted.“ Je to dáno technologií jejich výroby. Nejdříve se totiž odlije zlatý plát o dané tloušťce a potom se speciálním strojem vykrojí požadovaný rozměr slitku. Další lis potom po korekci odchylek ve hmotnosti vyrazí na přední stranu slitku logo firmy a další údaje. Obrázek 14: Ražené slitky Argor Heraeus

Zdroj: Argor Heraeus,

V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé hmotnosti slitků společně s rozměry a odkazy na čísla na obrázku výše. Všechny slitky jsou dodávány očíslované a společně s certifikátem pravosti zabalené v PET obalu.

79

Historie Argor Heraeus SA. Zlatý portál.cz [online]. [cit. 2011-10-12]. Dostupné na WWW: .

75

Tabulka 14: Rozměry ražených slitků Argor Heraeus

Hmotnost

Délka

Šířka

Tloušťka

1

100 g

49,7 mm

28,5 mm

3,9 mm

2

50 g

49,7 mm

28,5 mm

2,0 mm

3

20 g

40,4 mm

23,3 mm

1,3 mm

4

1 oz

40,4 mm

23,3 mm

1,75 mm

5

10 g

31,5 mm

18,5 mm

1,0 mm

6

5g

23,0 mm

14,0 mm

1,0 mm

7

2g

19,0 mm

11,5 mm

0,6 mm

8

1g

15,0 mm

8,7 mm

0,5 mm

9

Druhá strana slitků Zdroj: Argor Heraeus,

Další kategorií slitků firmy Argor Heraeus jsou odlité, neboli takzvané „cast.“ Patří sem objemnější slitky o hmotnostech 10 tola80, 100 gramů, 250 gramů, 500 gramů a 1 kilogram. Opět je zde odlišná technologie výroby. Slitky jsou přímo odlívány do formy a poté je speciálním lisem vyraženo logo a všechny ostatní náležitosti. Obrázek 15: Odlité slitky Argor Heraeus


Tyto slitky se dodávají také společně s certifikátem pravosti. Tabulka 15: Rozměry odlitých slitků Argor Heraeus

1

80

Hmotnost

Délka

Šířka

Tloušťka

1000 g

116,5 mm

51,0 mm

9,5 mm

Tola je tradiční indiánská jednotka hmotnosti. 1 Tola je 11,6638038 gramů.

76

2

500 g

91,0 mm

41,0 mm

7,6 mm

3

250 g

50,0 mm

30,5 mm

9,0 mm

4

100 g

44,0 mm

26,0 mm

4,5 mm

5

10 Tola

44,0 mm

26,0 mm

5,5 mm


5.4.

Kde nakoupit a prodat investiční zlato

V minulých kapitolách jsme se zabývali otázkou, co lze na českém trhu sehnat na poli zlatých investičních předmětů. Představil jsem některé zlaté mince a také nejčastější zlaté slitky dostupné na našem trhu. V další části práce se budu zabývat, kde lze tyto zlaté předměty v ČR nakoupit. V podstatě je to možné u firem, které se zabývají prodejem investičního zlata. Těch je díky rostoucí popularitě zlatých investic na českém trhu poměrně dost, řádově několik desítek. V následující části mé práce se pokusím tuto situaci zmapovat a popsat nabídku firem, které v ČR nabízí investiční zlato. Zorientovat se v takto široké nabídce může být někdy složité, pokusím se tedy také uvést doporučení, na co je dobré dát si pozor, když budeme vybírat firmu, kde nakoupíme zlato. Prodej investičního zlata a stříbra není v ČR prozatím nijak regulován ani omezován, nenajdeme tedy nikde žádný oficiální seznam firem nabízejících tyto produkty. Sám jsem po nějaké době hledání narazil na bezmála dvacet českých firem, které toto nabízejí. Jedná se v podstatě až na jednu výjimku o společnosti s ručeným omezením. Tou výjimkou je Česká mincovna. Ta totiž také nabízí na svém webu zlaté mince a slitky k prodeji, jedná se však o akciovou společnost. Seznam společností, které nabízí v ČR investiční zlato k nákupu, jsem uvedl v příloze B. Byl sestaven pouze na základě mého hledání v síti internet a není tak zaručeno, že je úplný. Jak už jsem řekl, vzhledem k neexistenci žádného oficiálního seznamu jsem se musel spolehnout pouze na vlastní hledání portálů a firem. Na co se tedy zaměřit při výběru firmy, pokud chceme nakoupit zlato? První věcí by měla být samozřejmě cena zlata. Ne všechny firmy si účtují stejné premium. Výše přirážky se liší. Zkusil jsem spočítat průměrné premium u zlatých slitků k 30. 3. 2012. Našel jsem ceny všech hmotností zlatých investičních slitků u čtrnácti českých prodejců a spočítal u každé hmotnosti průměrnou cenu, pomocí tržní ceny zlata se pokusím spočítat cenu zlatého obsahu ve slitcích a tím i průměrnou výši přirážky obchodníka. Vše uvedu přehledně v tabulce.

77

K 30. 3. 2012 byla tedy cena zlata na světovém trhu 1668,2 dolarů za trojskou unci. 81 Kurz dolaru vůči české koruně byl 30. 3. podle kurzovního lístku ČNB 18,521 Kč/USD. To nám tedy po jednoduchém výpočtu dává cenu trojské unce zlata v Kč. 1668,2 * 18,521 = 30 896,73 Kč (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). Pro naše účely bude lepší, když přepočteme cenu na hodnotu za 1 gram zlata. Ta je tedy 30 896,73 / 31,1035 = 993,35 Kč (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). Dále tedy dosadíme hodnoty do tabulky. Tabulka 16: Srovnání výše přirážky u slitků podle jejich hmotnosti

Hmotnost slitku

Průměrná cena slitku v Kč

Hodnota zlatého obsahu slitku v Kč

Premium v Kč

Premium v %

1g

1350

993,35

356,65

26,42 %

2g

2424

1 986,70

437,30

18,04 %

5g

5784

4 966,75

817,25

14,13 %

10g

11 016

9 933,50

1 082,50

9,83 %

20g

21 436

19 867,00

1 569,00

7,32 %

1oz

32 761

30 896,73

1 864,27

5,69 %

50g

52 472

49 667,50

2 804,50

5,34 %

100g

104 195

99 335,00

4 860,00

4,66 %

250g

258 679

248 337,50

10 341,50

4,00 %

500g

516 142

496 675,00

19 467,00

3,77 %

1 025 743

993 350,00

32 393,00

3,16 %

1000g

Zdroj: Konstrukce autora na základě výpočtů dat o ceně slitků

Jak je z tabulky patrné, premium klesá s rostoucí hmotností slitku. Výsledky mého měření v podstatě potvrzují očekávaní. Za vyšší likviditu slitku danou menší velikostí platí investor daň v podobě vyšší přirážky obchodníkovi. Přesto si myslím, že přirážka více než čtvrtina hodnoty slitku u 1g kousku jej činí nepoužitelným z hlediska investice. Je to zkrátka moc. Nutno však k těmto datům dodat, že ne celá částka přirážky jde obchodníkovi. Nějakou část z přirážky musí dát výrobce slitku například na obal slitku a na příslušenství jako je certifikát pravosti. Dále část přirážky spolknou náklady na dopravu slitku do České republiky. Také výrobce slitku je určitě nebude prodávat za cenu zlatého obsahu, něco stojí samotná výroba slitků. Doporučení pro investory z této tabulky tedy je, že by měli zvážit, zde nezvýšit částku, kterou chtějí do zlata investovat a nekoupit větší slitek. U větších slitků totiž zaplatíme méně na přirážce obchodníkovi. Za jedinou nevýhodu by se dala u větších slitků považovat nižší 81

Podle serveru www.24hGold.com. Hodnota je brána jako poslední zavírací hodnota tohoto dne.

78

likvidita, ale platí to opravdu pouze pro ty největší slitky. Navíc, pokud nám prodejce garantuje zpětný odkup, tento problém odpadá. Další aspekty, které bychom měli vzít v úvahu, když vybíráme prodejce investičního zlata, jsou například důvěryhodnost obchodníka, možnost zpětného odkupu slitků a možnost uchování slitků v trezoru obchodníka za zvýhodněnou cenu. Zkrátka bychom měli zjistit, zda nám prodejce nabízí za naše peníze něco navíc, nějakou přidanou hodnotu. Někdy také může hrát roli, jaké slitky prodejce nabízí. Pokud například preferujeme švýcarské slitky, musíme najít takového prodejce, který je nabízí. Jak jsem zmínil, někteří prodejci nabízí možnost zpětného odkupu slitků. Pravděpodobně toto nabízí většina prodejců na našem trhu, na webu však měli výkupní ceny uvedené jen někteří. Pokusil jsem se z těchto údajů vypočítat, jak se zhruba procentuálně pohybují výkupní ceny u slitků. Přesnost měření zde však celkem klesla, neboť výkupní ceny byly uvedeny pouze u čtyř prodejců. Nutno také dodat, že někteří prodejci Vám nabídnou vyšší cenu odkupu slitků v případě, že slitky jste předtím koupili přímo od nich. Na toto je také třeba myslet při nákupu slitků a informovat se, zda toto prodejce neuplatňuje. Po zjištění nákupních cen a výpočtu mi vyšly procentuální hodnoty, které znázorňují, kolik procent z nákupní ceny slitku dostaneme u prodejců za zpětný odkup. Tabulka 17: Poměr výkupní ceny a prodejní ceny u slitků

1g

2g

5g

10g

20g

1oz

50g

100g

250g

500g

1000g

74,85%

79,65%

82,37%

88,31%

90,48%

93,78%

95,90%

95,61%

95,68%

95,62%

96,12%

Zdroj: Konstrukce autora na základě výpočtu dat o ceně slitků

Z tabulky opět vyplynulo, že nejvýhodnější je i z hlediska zpětného odkupu zlata, nakoupit větší slitky. Prodejci nabízí i za ně totiž procentuálně vyšší částky při zpětném odkupu. Z pohledu nabídky jednotlivých prodejců musím říci, že šíře nabízených produktů je vcelku podobná. Většina prodejců nabízí zlaté slitky a mince a také stříbrné slitky a mince. Vybírat tedy skutečně je z čeho. K problematice skladování zlata po dobu jeho držby se dostaneme v další kapitole.

5.4.1. Jak skladovat investiční zlato Problém skladování fyzického zlata jsme tu už zmínili. V podstatě jsou tři možnosti, jak zlato uchovávat po dobu investice.  Uchovávat zlato doma  Dát zlato do úschovy do bankovního trezoru

79

 Nechat zlato v úschově u firmy, kde jsme jej koupili První možnost, tedy uchování zlata doma, většinou znamená, že máme nějaký domácí trezor, kam můžeme slitky, šperky nebo mince uložit. Vlastnictví trezoru samozřejmě není povinnost, ale předpokládám, že pokud budeme vlastnit nějaký větší slitek, či větší množství zlata, nebudeme chtít, aby se jen tak válelo někde doma v šuplíku. Trezorů je v nabídce celá řada a musíme počítat s nějakými náklady při jeho pořízení. Vzniká však pouze jednorázový náklad na rozdíl od ostatních možností. Pokud se rozhodneme dát zlato do úschovy bance a pronajmout si bankovní trezorovou přihrádku, musíme počítat se všemi souvisejícími jevy. Výhodou je, že na obsah v našem trezoru nemá vliv případný krach banky. Musíme však počítat s poplatkem za roční pronájem trezoru. Ten je závislý na jeho velikosti a pohybuje se v řádu několika stovek až tisíců korun za rok. Je také třeba říci, že většina bank podmiňuje pronájem bezpečnostní schránky tím, že jste jejím klientem. Poslední možností, je nechat si uschovat za poplatek své zlato v bankovním trezoru prodejce, u kterého jsme zlato koupili. Toto však nabízejí jen někteří prodejci. Z povahy věci by tento způsob uložení měl být levnější, než pronájem vlastního bankovního trezoru.

5.5.

Investice do zlatých šperků

Poslední možností, jak investovat svoje prostředky do zlata může být nákup zlatých šperků. Tato kategorie však má určitá specifika a příliš se pro investice nepoužívá. Pokud bych měl provést srovnání s investicemi do investičního zlata, převažují mi spíše nevýhody nad výhodami. Pominu fakt, že šperky jsou předně módní záležitostí a podívám se na ně z hlediska investice. Jedinou výhodou, která se mi z této pozice jeví, je vysoká umělecká hodnota šperků. Ta souvisí s estetickým užitkem, který šperky svému majiteli poskytují během doby držení. Jinými slovy, šperk můžeme nosit a mít z něj estetický užitek, „oslňovat“ šperkem své okolí. Spíš jsou ale investice do šperků spojeny s nevýhodami. Těmi jsou zejména:  Nižší likvidita šperků, než je tomu u investičního zlata. Investiční slitky a mince podléhají určité standardizaci a investoři je znají, tudíž většinou nebývá problém je rychle prodat v případě potřeby. U šperků může problém s likviditou nastat.

80

 Nižší obsah zlata v poměru k hmotnosti předmětu. Tato vlastnost vyplývá z povahy zlata. Je to totiž měkký kov, takže šperky z ryzího zlata jsou náchylné k poškození. Z toho důvodu se často používají slitiny zlata, které dělají šperky tvrdšími a odolnějšími.  Vyšší náklady na znalecké ocenění při prodeji. Tato nevýhoda přímo souvisí s vysokou uměleckou hodnotou zlatých šperků.  Vysoká umělecká hodnota. Tak jako jsem uváděl u šperků vysokou uměleckou hodnotu jako výhodu, tak je to zároveň i nevýhoda, pokud se budeme bavit o investicích. Problém tkví hlavně ve správném ocenění hodnoty šperků. Hodnota totiž bývá velmi vzdálena hodnotě obsaženého zlata.  Zlaté šperky nejsou osvobozeny od DPH. Dalším důležitým bodem je fakt, že zlaté šperky nejsou oproti investičnímu zlatu ze zákona osvobozeny od DPH. Toto opět hovoří v neprospěch tohoto typu investice.  Šperky jsou obvykle lidem na očích, a pokud jde o obzvlášť drahý předmět, může být nebezpečné jeho vlastnictví z hlediska možné krádeže. Oproti tomu vlastnictví investičního zlata může být anonymní. Zlaté slitky nebo mince budeme mít schované v trezoru a nikdo nemusí vědět, že nějaké zlato vlastníme. Oproti tomu zlaté šperky chceme nosit a chceme, aby byly na očích. Máme potřebu nějak využít toho, že máme krásný šperk.  Časté podvody s falešnými šperky. Tento problém se objevuje zejména u šperků nabízených mimo kamenné obchody a je poměrně častý. Obecně se člověku, který nemá se zlatými šperky zkušenosti, doporučuje nakupovat zlato pouze u certifikovaných prodejců, kteří podléhají kontrole puncovních úřadů.

81

Obrázek 16: Zlatý šperk

Zdroj: Jewelry News Network Light,

Šperkařská výroba se vždy označuje takzvaným puncem. Ten slouží k tomu, aby člověk poznal, zda je zlatý šperk opravdu z pravého zlata a také jaký má obsah zlata ve slitině. V České republice má toto na starosti takzvaný Puncovní úřad. České puncovnictví má dlouhou tradici, která se datuje již od roku 1806. Obecně je tato činnost jednou z nejstarších činností týkající se ochrany spotřebitele. Posláním puncovního úřadu je podle jeho webových stránek „vykonávání státní správy na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů.“ „Úřad byl zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Hmotná úprava puncovnictví je obsažena v zákoně č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) a prováděcí vyhlášce č. 540/1992 Sb., kterou se provádí puncovní zákon.“ Puncovní úřad je také členem Mezinárodní asociace puncovních úřadů a zastupuje Českou republiku v mezinárodní normalizaci v oblasti drahých kovů a v Konvenci pro zkoušení a označování zboží z drahých kovů. Úkoly puncovního úřadu jsou například:  Vykonávání puncovní kontroly a souvisejících činností  Provádění inspekce u výrobců a obchodníků s výrobky z drahých kovů a ukládání sankcí za zjištěné závady

82

 Zjišťování a ověřování ryzosti výrobků z drahých kovů82 Obrázek 17: české puncovní značky používané v současnosti

Zdroj: Puncovní úřad,

Na obrázku 11 můžeme vidět puncovní značky používané v současnosti v České republice pro označování drahých kovů. Jsou rozlišené podle ryzosti kovu, přičemž zlomek uvedený pod příslušnou značkou označuje poměr obsahu zlata ve slitině. První číslo tedy označuje, že ve šperku je obsaženo v 1000 gramech například 999 gramů zlata. Pokud budeme kupovat zlatý šperk, měli bychom se vždy ujistit, že má odpovídající puncovní značku. Kromě těchto značek jsou platné také všechny puncovní značky platné v historii na území Československa, které zároveň nevyjadřovaly nižší ryzost, než je ryzost předepsaná puncovním zákonem (§3, odst. 2). To je například puncovní značka zvaná čejka, která se používala do roku 1993 pro ryzost 585/1000. Také u nás platí puncovní značky „Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů (tzv. Vídeňské konvence)83, k níž ČR přistoupila 2. 11. 1994.“ Také jsou u nás uznávány puncy některých členských států EU. Jsou to vybrané puncy Estonska, Finska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie. Aktuální výčet uznávaných punců lze najít na webu puncovního úřadu.84 Český puncovní úřad také rozlišuje, mezi svými pracovišti. To znamená, že 82

Puncovní úřad [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 83

http://www.hallmarkingconvention.org/

84

Uznávání zahraničních punců v České republice,

83

k puncovním značkám přidává také miniaturní písmena, která značí, kde byla puncovní značka vyražena. Písmena jsou orientována kolmo ke svislé ose značky. Jedná se například o písmeno „P“ pro označení místa vyražení v Praze, „B“ pro Brno, „J“ pro Jablonec nad Nisou, „O“ pro Ostravu, „T“ pro Turnov, „R“ pro Tábor, „Z“ pro Plzeň, „L“ pro Olomouc, „H“ pro Hradec Králové a „K“ pro pracoviště v Červeném Kostelci.85 Kromě punců se na výrobcích z drahých kovů mohou vyskytovat také takzvané výrobní a odpovědnostní značky. Ty jsou na rozdíl od punců, které jsou vydávány Puncovním úřadem čili nezávislou organizací, udělovány samotnými výrobci klenotů. Označují také obvykle z jakého kovu je šperk vyroben a jakou má ryzost. Obvykle se ještě někde na šperku vyskytuje také takzvané ryzostní číslo, které slouží laikům pro rychlé ověření ryzosti šperku. Někdy bývá ryzostní číslo už dokonce odléváno výrobcem společně se šperkem a není potřeba ho tedy vyrazit dodatečně. V České republice probíhá značení výrobními značkami většinou dvěma až třemi písmeny (například iniciály výrobce). Pro odlišení se používají například jiné typy písma nebo obrysy znaků. Seznam těchto znaků je uveden taktéž na webu Puncovního úřadu.86 Obrázek 18: Puncovní značky na prstenu

Zdroj: Vlastní foto autora

Na obrázku jsou pěkně vidět všechny značky, které by měli na šperku být. První zleva a také největší značkou je takzvané puncovní číslo. V tomto případě má prsten ryzost 585/1000. Další značkou vedle puncovního čísla je výrobní značka a jedná se o iniciál výrobce, kterým byl podnik Karát Brno. Proto je zde iniciál „K.“ Posledním označením na prstenu je klasický 85

Puncovní úřad – značky [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 86

Puncovní úřad – Výrobní značky [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

84

punc a jedná se o takzvanou čejku, která se používala právě pro tuto ryzost v Československu do roku 1993. Investice do šperků tedy nejsou vhodné pro každého. Zlaté šperky a jiné zlaté umělecké předměty nemají primárně sloužit jako investice, ale jako estetický doplněk pro člověka, případně do interiéru. Vzhledem k nevýhodám tohoto druhu investic bych se v případě investice prostřednictvím nákupu fyzického zlata přiklonil spíše k nákupu investičního zlata. Tedy k nákupu investičních slitků a investičních mincí, které podléhají výjimce ze zákona o dani z přidané hodnoty.

6. Srovnání různých druhů investic a formulace doporučení V závěrečné části své práce se chci zabývat srovnáním jednotlivých typů investic a uvedením doporučení pro investory. Toto doporučení by mělo zohledňovat silné a slabé stránky jednotlivých typů investic a umožnit tak investorům maximální využití příležitostí zlatých investic a omezení jejich nedostatků. Poté co jsem představil různé možnosti, jak investovat do zlata, bude teď mým úkolem tyto způsoby srovnat a zjistit, která metoda investování byla historicky nejvýhodnější a jaké jsou případně výhody a nevýhody různých metod. Nejprve tedy ke srovnání výnosnosti různých způsobů investování. Je třeba si zvolit nějaký časový horizont. Rozhodl jsem se zvolit pětiletý časový horizont, protože zde by se již neměly vyskytnout chyby způsobené náhlými tržními výkyvy. Navíc investování obecně by měla být spíše dlouhodobější záležitost a počítat výnosnosti krátkodobých spekulací není mým cílem. Budu srovnávat investici prostřednictvím fondu kolektivního investování, ETF, investičních certifikátů, akcií těžebních společností a zlatých slitků. Částkou, kterou budu investovat, bude pro jednoduchou představu 100 000 Kč, což je podle mého názoru částka přiměřená drobnému investorovi. Vzhledem k náročnosti zjišťování, výpočtů a individuálnosti budu u výnosů abstrahovat od poplatků s investicemi spojených. Vždy ale zmíním druhy a případně procentuální výši různých poplatků u každého způsobu.

6.1.

Investice prostřednictvím fondu

Pro tento způsob investice jsem si vybral Zlatý fond ČP Invest. Přijde mi totiž pro českého investora nejdostupnější, například proto, že je veden v českých korunách. Výnos fondu není však determinován pouze cenovým vývojem zlata. Fond v portfoliu drží více aktiv a má tedy diverzifikované portfolio. Největší díl portfolia je ale skutečně věnován zlatu a firmám

85

točícím se kolem těžby zlata. Proto má tento způsob investice své místo i v mé diplomové práci. Graf 19: Pětiletý cenový vývoj zlatého fondu ČP Invest


Investiční horizont máme nastavený na pět let, budeme tedy počítat období od 29. 3. 2007 do 29. 3. 2012. Vstupní poplatek pro jednorázovou investici částky od 100 000 Kč jsou 3%. Ve výpočtu budu, jak už bylo řečeno dříve, od poplatků abstrahovat. Jeden podílový list měl k 28. 3. 2007 hodnotu 0,9936 Kč. Máme tedy 100 000 Kč. Za tyto peníze si koupíme 100 644 podílových listů. Zbyde nám asi 13 haléřů, což je zanedbatelná suma, takže ji pominu. Poté musíme platit každý rok 3% manažerský poplatek za obhospodařování fondu. Podle statutu fondu se tyto poplatky strhávají na konci každého měsíce z průměrné hodnoty vlastního kapitálu fondu. Kvůli složitosti výpočtu a adekvátnosti srovnání budu i od těchto poplatků abstrahovat. Hodnota podílového listu k 28. 3. 2012 je tedy 1,2159 Kč. Máme ve vlastnictví 100 644 kusů a vzhledem k tomu, že žádný výstupní poplatek ve fondu není, budeme počítat s tím, že podílové listy můžeme odprodat za skutečnou hodnotu. Zisk z prodeje listů bude tedy v našem případě (po zaokrouhlení na dvě desetinná místa) 122 373,04 Kč. Náš výnos za celé investiční období pěti let je 122 373,04 – 100 000 = 22 373,04 Kč. Reálný výnos však bude nižší vzhledem k poplatkům. Procentuálně je výnos roven 22 373,04 / 100 000 = 22,37% (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). Pokud přepočítám výnos na roční vyjádření, dostanu průměrné zhodnocení odpovídající (1 + 0,2237)1/5 – 1 = 4,12% p.a.

86

6.2.

Investice prostřednictvím ETF

Ke znázornění výnosu tohoto druhu investice do zlata použiji ETF z New Yorské burzy s označením GLD. Jedná se tedy o SPDR Gold Trust. Opět budu abstrahovat od poplatků, které se budou lišit podle toho, jakého českého brokera použiji pro přístup na NYSE. Nejprve se podíváme na graf vývoje tohoto produktu za naše investiční období. Graf 20: Pětiletý cenový vývoj SPDR Gold Trust

Zdroj: Google Finance

Náš investiční horizont je tedy stále 28. 3. 2007 až 28. 3. 2012. K datu nákupu měl cenný papír hodnotu 65,74 dolarů. Je třeba počítat s tím, že když investujeme na zahraničním trhu, musíme podstupovat i měnové riziko. Podle kurzovního lístku ČNB byl tedy kurz ke dni nákupu 21,034 Kč/USD. To nám dává hodnotu jednoho ETF 1382,76 Kč. Mohli jsme si tedy v březnu 2007 nakoupit 72 kusů celkem za 99 558,72 Kč. Vývoj tohoto instrumentu během doby držení byl poměrně přímočarý a pro nás příznivý. K datu prodeje byl kurz ETF na 161,51 dolarech. Směnný kurz dolaru už tak příznivý nebyl a podle kurzovního lístku ČNB byl k datu prodeje 18,448 Kč/USD. To nám dává po zaokrouhlení na dvě desetinná místa kurz ETF v hodnotě 2979,54 Kč. Celé naše portfolio mělo tedy hodnotu 214 526,88 Kč. Celkový kapitálový výnos za pět let je 214 526,88 – 99 558,72 = 114 968,16 Kč. V procentuálním vyjádření je to 115,48%. Pro názornost opět přepočítám na roční sazbu výnosů. Ta nám dělá po výpočtu (1+1,1548)1/5 – 1 = 16,60% p.a.

87

6.3.

Investice prostřednictvím investičních certifikátů

U tohoto druhu investice samozřejmě záleží na typu investičního certifikátu a na podkladovém aktivu. Obecně ale platí, že investiční certifikáty jsou méně diverzifikované než například výše popsaný fond. Pro srovnání výnosnosti jsem si vybral certifikát GOLD, což je produkt emitovaný rakouskou Raiffeisen Centrobank AG a obchodovaný například na Burze cenných papíru Praha. Horizont je stejný jako v předcházejícím případě, tedy od 28. 3. 2007 do 28. 3. 2012. Graf 21: Pětiletý cenový vývoj investičního certifikátu GOLD

Zdroj: Burza cenných papírů Praha, <www.BCPP.cz>

Na začátku doby investování byla cena jednoho investičního certifikátu 1400 Kč. Pokud budu investovat 100 000 Kč, budu si moci koupit 71 investičních certifikátů celkem za 99 400 Kč. Za pět let se cena zvedla na 3105 Kč za jeden certifikát. Moje portfolio 71 certifikátů má tedy k 28. 3. 2012 hodnotu 220 455 Kč. Mohu spočítat můj výnos 220 455 – 99 400 = 121 055 Kč. V reálu bude opět výnos o něco nižší, kvůli různým poplatkům. Výše poplatků však již není tolik jasná jako u výše uvedeného fondu. Bude zde záležet na poplatcích jednotlivých brokerů. Většinou si brokeři účtují poplatky za nákup a za prodej. V procentuálním vyjádření bude výnos roven 121 055 / 99 400 = 121,79% (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). Opět můžu výnos přepočítat na roční vyjádření výnosu, který bude průměrně 17,27% p.a.

6.4.

Investice prostřednictvím akcií těžebních společností

Při tomto druhu investování můžeme počítat s dvojím typem výnosu. Jednak je to kapitálový výnos, což je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou a jednak je to důchodový výnos, což jsou vyplacené dividendy. Pro toto srovnání jsem si vybral společnost Barrick Gold Corporation, kterou už jsem zmínil v jedné z předchozích kapitol. Firma má akcie kótovány na NYSE pod označením ABX. Pro českého investora tedy platí stejné podmínky jako u investice prostřednictvím ETF. Může akcie nakoupit přes některého českého brokera, který má

88

zprostředkovaně přístup na burzu v New Yorku. Nejprve se podíváme na graf vývoje ceny akcie. Graf 22: Pětiletý cenový vývoj akcie Barrick Gold Corporation

Zdroj: Google finance

Jak můžeme vidět, vývoj ceny není tak přímočarý a stoupající, jako například u zlatých certifikátů. Samozřejmě zachováme investiční horizont, počítáme tedy s obdobím od 28. 3. 2007 do 28. 3. 2012. Cena akcie byla při nákupu 28,55 dolaru. Musíme však počítat s tím, že když investujeme do zahraničí, podstupujeme také měnové riziko. Z kurzovního lístku ČNB jsem si tedy zjistil kurz dolaru k datu nákupu akcií, který byl 21,034 Kč/USD. Po přepočítání nás tedy akcie stála 600,52 Kč. Pokud počítáme stále s investicí ve výši 100 000 Kč, mohli jsme si koupit 166 akcií za celkem 99 686,32 Kč. Za pět let od nákupu kurz akcie prošel vcelku divokým průběhem. K datu prodeje měla jedna akcie hodnotu 43,15 dolarů. Kurz k tomuto datu je podle kurzovního lístku ČNB 18,448 Kč/USD. Kurzový vývoj byl tedy pro naši investici nepříznivý. Po přepočtu měla akcie hodnotu 796,03 Kč (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). To nám dává hodnotu investice 132 140,98 Kč. Kapitálový výnos za pět let investice je tedy 132 140,98 – 99 686,32 = 32 454,66 Kč. Pokud výnos vyjádřím procentuálně, vyjde 32,56% (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). Opět mohu přepočítat na roční sazbu, která by v tomto případě vyšla (1 + 0,3256)1/5 – 1 = 5,80% p.a. (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). Opět jsem neuvedl poplatky, protože se liší podle toho, kterého brokera použijeme k nákupu akcií. Je třeba s nimi však počítat. Pokud bych se měl zabývat dividendami, je také třeba vždy počítat s tím, že díky kurzovému pohybu pro nás může mít každá dividenda jinou cenu, i když se bude jednat o stejnou částku v dolarech. Celkem za dobu držení akcií jsme obdrželi 13 dividendových plateb. Na jednu akcii se tedy za celou dobu jednalo o částku 2,05 dolaru. To nám dává dohromady 340,3 dolarů. Pro zjednodušení výpočtu si částku převedu pouze průměrným kurzem, který byl pro

89

naše investiční období 18,528 Kč/USD.87 Celkem nám tedy dividendy po zaokrouhlení na dvě desetinná místa dělaly 6 305,08 Kč.

6.5.

Investice nákupem zlatých slitků

Zde se dostáváme do početně složitější situace. U investice prostřednictvím nákupu slitků budu vycházet z výše průměrné přirážky obchodníka, kterou jsem spočítal v kapitole věnované zlatým slitkům. Budu předpokládat, že výše přirážky byla procentuálně stejná i v době nákupu zlatých slitků v roce 2007. Budu zde však abstrahovat od nákladů na poštovné při zaslání slitků a od nákladů na skladování slitků během doby držení. Opět tedy uvažujeme stejný pětiletý investiční rámec 28. 3. 2007 až 28. 3. 2012. V době nákupu slitků byla cena zlata na světovém trhu 666,75 dolarů za trojskou unci.88 Kurz byl 21,034 Kč/USD. Můžeme tedy vypočítat cenu zlata v českých korunách. Ta byla 666,75 * 21,034 = 14 024,21 Kč za trojskou unci (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). Dále přepočteme na cenu za gram zlata: 14 024,21 / 31,1035 = 450, 89 Kč za gram zlata po zaokrouhlení. Budu brát v úvahu, že máme k dispozici 100 000 Kč a chceme koupit co největší slitky, protože budeme platit méně na přirážce obchodníkovi. Zároveň chceme však koupit co nejvíce zlata. Spočítám si tedy ceny slitků v době nákupu a navrhnu, které slitky koupit. Největší slitek, který připadá v úvahu vzhledem k našemu rozpočtu, je 100 gramový slitek. Ten stál podle mých předpokladů 450,89 * 100 * 1,0466 = 47 190,15 Kč. Mohli jsme si tedy za našich 100 000 Kč dovolit koupit dva tyto slitky. Celkem nás stály 94 380,30 Kč. Za zbylé peníze si můžeme koupit ještě další menší slitek. Cenově by mohl dobře vycházet 10 gramový slitek. Jeho cena mohla být následující: 450,89 * 10 * 1,0983 = 4 952,12 Kč. Celkově nás tedy slitky stály 99 332,42 Kč. Ještě nám zbyly nějaké peníze, které můžeme použít pro nákup jednogramového slitku. Ten nás vyjde na 450,89 * 1,2642 = 570,02 Kč. Celkem nás tedy všechny slitky stály 99 902,44 Kč a nakoupili jsme dva 100 gramové slitky, jeden 10 gramový a jeden jednogramový slitek. Po dobu držby investičních slitků jsme měli nějaké náklady s jejich skladováním, ale od těch budu abstrahovat, protože se liší podle způsobu skladování. V době prodeje měly slitky následující ceny. 100 gramový slitek stál 104 195 Kč, 10 gramový slitek stál 11 016 Kč a 87

Podle www.kurzy.cz

88

Podle serveru www.24hGold.com. Hodnota je brána jako poslední zavírací hodnota tohoto dne.

90

jednogramový měl hodnotu 1350 Kč. Celkem tedy naše portfolio slitků mělo hodnotu 220 756 Kč. Za tuto cenu se nám však nejspíš nepodaří zlato prodat, započítám teď do ceny i transakční náklady spojené s prodejem. Řekněme, že odprodám slitky zpět prodejci za ceny, které mi nabízí. Vyjdu opět z tabulky zjištěných poměrů, které jsem spočítal v kapitole věnované zlatým slitkům. 100 gramový slitek tedy můžu prodat průměrně za 104 195 * 0,9561 = 99 620,84 Kč. 10 gramový slitek pak za 11 016 * 0,8831 = 9 728,23 Kč. Konečně poslední, jednogramový slitek za 1350 * 0,7485 = 1010,48 Kč. Celkem tedy jsem schopen utržit za prodej těchto slitků 209 980,39 Kč. Investicí jsem tedy celkově vydělal 209 980,39 – 99 902,44 = 110 077,95 Kč. Po přepočtu na procentuální výnos je to 110 077,95 / 99 902,44 = 110,19%. Pro názornost samozřejmě připojím přepočet na roční procentní výnos, který činí (1 + 1,1019)1/5 – 1 = 16,02% p.a.

6.6.

Závěrečné shrnutí a formulace doporučení

Na závěr práce uvádím přehlednou tabulku, která srovnává výnosnosti uvedených druhů investic. Můžeme zde vidět absolutní a relativní výnos z investované částky a také průměrnou roční výnosovou míru. V posledním sloupci jsou ještě uvedeny další poplatky, se kterými musíme počítat při investici do zlata uvedenými způsoby. Tabulka 18: Shrnutí výnosnosti druhů zlatých investic

Druh investice

Absolutní výnos z částky 100 000 Kč za 5 let (v Kč)

Podílový fond

22 373,04

22,37

ETF

114 968,16

115,48

16,60

Poplatky za nákup a prodej CP

Investiční certifikáty

121 055,00

121,79

17,27

Poplatky za nákup a prodej CP

32 454,66

32,56

(+ dividendy)

(+ dividendy)

110 077,95

110,19

Akcie Slitky

Relativní výnos za 5 let (v %)

Roční výnosová míra (v %)

Možné další náklady a poplatky

Poplatky za vklad 4,12 prostředků, poplatky za správu fondu

5,80 Poplatky za nákup a (+ dividendy) prodej CP 16,02

Skladovací náklady, poštovné

Zdroj: Konstrukce autora na základě výpočtů výnosností

K výše uvedené tabulce musím ale ještě dodat, že nelze tak úplně srovnat investice prostřednictvím slitků s ostatními způsoby. Je to z toho důvodu, že u slitků jsem již zohlednil některé „poplatky“ spojené s investicí.

91

Při interpretaci dat z tabulky můžeme vidět, že nejhůře dopadla v tomto srovnání investice do podílového fondu. Je to dáno především diverzifikací jeho portfolia a byl tedy ztlumen velký cenový růst zlata. Na druhou stranu může fond poskytovat právě díky diverzifikaci investorovi nižší riziko a v případě, že by zlato tak rapidně nerostlo ve sledovaném období, byly by výsledky porovnání jiné. Dále co se týká výsledků investování do akcií, ty dopadly o něco lépe. Vidíme opět, že výsledky se výrazně liší od investic založených pouze na vývoji ceny zlata. Jako výhodu u tohoto typu investice bych uvedl existenci dividend. Můžeme tedy počítat také s dodatečným výnosem. Nejlépe z kategorie investic do zlatých cenných papírů dopadly investiční certifikáty. Je to dáno právě přímým navázáním na cenu zlata, jejíž vývoj byl ve sledovaném období velmi příznivý. Zohlednit musíme samozřejmě poplatky, které by nákup a prodej těchto instrumentů provázely. Tak trochu samostatnou kapitolou jsou investiční slitky. Ty měly také velmi dobrý výsledek v našem srovnání a navíc už jsem v jejich případě i některé poplatky zahrnul. Náklady, které budeme muset navíc vynaložit na jejich skladování, budou záležet od konkrétního zvoleného způsobu. Řekl bych, že investice do fyzického zlata nákupem slitků by mohla být zajímavá pro investory, kteří nemají přílišnou důvěru v cenné papíry a ve finanční trh, nebo pro ty, kteří se na něm příliš neorientují. Investorům bych tedy jistou formu investice do zlata doporučoval. Bude však záležet na tom, co hledají. Zlato může poskytnout v dlouhém období určitou formu zajištění proti inflaci a v krátkém období zase možné zajímavé zisky díky certifikátům a jiným zlatým cenným papírům. Nákup některého z cenných papírů může být dobrý také pro diverzifikaci portfolia investora jako protiváha například k akciovým titulům nebo dluhopisům. Konec konců i fyzické zlato by se dalo tímto způsobem použít a snížit tak riziko portfolia. Investice do nákupu zlatých slitků je svým způsobem specifická oblast, protože tímto nákupem získáme opravdovou hodnotu nezávislou na stabilitě finančních institucí. Je však otázkou, zda bude budoucí cenový vývoj zlata natolik zajímavý. Podle mého názoru se takový strmý cenový vzestup, jako se odehrál v letech 2000 až 2011, již nebude v blízké době opakovat. Historické výnosové míry, které jsem prezentoval tabulkou, tedy investoři pravděpodobně nedosáhnou. I tak si ale myslím, že nákup zlatých investičních slitků je zajímavou alternativou investic.

92

Závěr Investování do zlata je zajímavou oblastí investic. Zlato je specifická komodita a to hlavně svými unikátními vlastnostmi. V historii mnohokrát budilo a stále budí zájem nejen investorů. Uvedl jsem důvody vysoké ceny zlata související s faktem, že je velmi náročné zlato získávat z hornin. Historie peněz nám také ukazuje pomocí zlatého standardu, že zlato mělo vždy mezi drahými kovy speciální postavení. V minulých letech jsme byli svědky nebývalého cenového růstu zlata, které nám problematiku zlatých investic vyneslo do popředí zájmu a možností jak investovat do zlata výrazně přibylo. Otázka jaký bude tento vývoj do budoucna, nebyla mým hlavním problémem. Přesto jsem se tomuto tématu věnoval a uvedl jsem některá data ohledně prognóz do budoucnosti. Ty nejsou tak jednoznačné, jako tomu bylo v minulosti. Vloni na podzim jsme byli svědky dosažení lokálního maxima ceny zlata a od té doby je vývoj jeho ceny vcelku nejasný. Je tedy velmi těžké provádět do budoucna nějaké odhady vývoje a vypracovávat prognózy do daleké budoucnosti. Tuto obtížnost je vidět i na nejednoznačnosti odhadů a prognóz analytiků různých společností. Doufám však, že moje práce pomohla alespoň k utvoření názoru na možný budoucí vývoj a dala čtenáři alespoň letmý vhled do problematiky budoucího cenového vývoje zlata. V práci jsem se snažil hlavně zmapovat veškeré dostupné způsoby, jak se investicí podílet na cenovém vývoji zlata a na základě porovnání způsobů provést investiční doporučení. Potenciálním investorům tak předkládám možnosti, jakým způsobem se dá nakoupit zlato. Snažil jsem se také uvést důvody, proč je zlato zajímavým aktivem z hlediska investování a pro koho toto platí. Investice jsem rozdělil na dva hlavní celky – investování prostřednictvím cenných papírů, které mají jako podkladové aktivum zlato, nebo jsou nějakým způsobem se zlatem spjaty a investování přímým nákupem fyzického zlata. Co se týče nákupu cenných papírů, prezentuji čtenářům různé produkty, kterými je toto možné docílit. Okrajově jsem zmínil například investice prostřednictvím derivátů a zlatých dluhopisů. Hlavní produkty, kterým jsem se ale věnoval v této oblasti, byly investiční certifikáty, akcie těžebních společností, ETF a podílové fondy. V závěru práce jsem provedl komparaci těchto způsobů a zároveň provedl formulaci doporučení pro investory, kteří by o takovémto způsobu investice přemýšleli. Nutno říci, že provedené srovnání je specifické tím, že zvolený časový horizont je právě obdobím trvalého růstu ceny zlata. Výsledky by proto při dnešním nejednoznačném vývoji byly jiné. Doporučil jsem díky zvolenému investičnímu horizontu investici do certifikátu nebo do některého z ETF, protože jejich výnosová míra byla zdaleka nejvyšší.

93

Ovšem zároveň přiznávám, že i podílový fond nebo akcie těžební společnosti může být zajímavá a zcela jistě má své výhody. Opět záleží, co investor konkrétně hledá. Zda ho zajímá hlavně výnos, jaký má postoj k riziku, nebo zda upřednostňuje dodatečný výnos v podobě dividendy. Způsobů jak se podílet na vývoji zlata bez přímého vlastnictví tohoto kovu je tedy dost. Další oblastí práce bylo představení přímých investic. Snažil jsem se tedy investorům předložit způsoby, jak mohou zlato nakoupit, jak lze prodat a také s jakými náklady počítat při jeho držbě. Prezentoval jsem různé výrobky, které je možné nakoupit, ať už se jednalo o zlaté mince, slitky, nebo zlaté šperky. Hlavní oblastí zájmu bylo samozřejmě investiční zlato. Hlavně kvůli jeho nesporným výhodám, ke kterým patří standardizace, vysoká likvidita, snadné ocenění a také osvobození od DPH. Fyzické zlato je specifické tím, že na malém objemu kumuluje vysokou hodnotu. Dobře se s ním tedy nakládá, přenáší se poměrně lehce a také jeho uchovávání nevyžaduje příliš moc místa. Nakoupit můžeme reálné zlato od velkého množství prodejců, které působí na našem trhu. Nabídky proto lze porovnat a vybrat si takový zdroj zlata, který nám bude vyhovovat. Každopádně je nákup fyzického zlata spíše dlouhodobější záležitost a nehodí se tedy na krátkodobé spekulace. Je to hlavně kvůli poplatkům spojeným s jeho nákupem, které jsou obsaženy v ceně. Této problematice jsem se také věnoval. Závěrem bych tedy chtěl říci, že ačkoliv se pravděpodobně takto příznivý cenový vývoj zlata, jako v uplynulých letech, nebude v nejbližší době opakovat, zůstává zlato zajímavou alternativou k investování. Nebojím se v současnosti náhlého splasknutí trhu se zlatem a prudkého poklesu jeho ceny. Do svého portfolia bych zlato určitě zařadil. A nejraději ve fyzické podobě.

94

Seznam použitých zdrojů Odborná literatura: 1. BOCKER, Hans J; HNILO, Martin; BAJT, Oldřich. Svoboda jménem zlato: vzpoura ve světě papírových peněz. 1. vyd. Praha: Austria Gold CZ, 2009. 147 s. ISBN 9788025449790. 2. REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010. 256 s. ISBN 9788072612147. 3. STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato, zlato, zlato: od magie až po finanční spekulace. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1985. 205 s. 4. STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 8024709023.

Internetové zdroje: 5. Bonuszertifikat auf Gold. Scoach.de [online]. [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 6. Cleared OTC London Gold Forward. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: . 7. Co je to trojská unce, OZ, ounce. Zlatnictvi.net [online]. [cit. 16. 11. 2011]. Dostupné na WWW: . 8. „Deset století architektury“ – sada deseti zlatých mincí. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 9. Exchange traded Gold. [online]. .

Dostupné

na

WWW:

10. GOLD. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 11. Gold Bonds. Economy Watch. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: . 12. Gold fixing, Goldfixing.com [online]. [cit. 16. 11. 2011]. Dostupné na WWW: . 13. Gold Futures trading basis. The options and futures guide. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: . 14. GOLD INDEX SHORT. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 15. Gold Not in a Bubble as central banks keep printing money. Bloomberg [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

95

16. Gold Options Explained. The options and futures guide. [online]. [cit. 24. 4. 2012]. Dostupné na WWW: . 17. Gold production in the world in 2010. Dani2989.com [online]. [cit. 7. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 18. GOLD TURBO LONG. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 19. Gotický most v Písku. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 20. Historie Argor Heraeus SA. Zlatý portál.cz [online]. [cit. 2011-10-12]. Dostupné na WWW: . 21. How much gold is there in the world? Coinweek.com [online]. [cit. 7. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 22. „Kulturní památky technického dědictví“ – sada deseti zlatých mincí. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 23. „Mosty České republiky“ – sada deseti zlatých mincí. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 24. Může být unce zlata za milion dolarů? Měšec.cz [online]. [cit. 9. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 25. NYSE:ABX, Barrick Gold Corporation. Google Finance [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 26. Open-End Quanto Zertifikat auf Gold. Scoach.de [online]. [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 27. Pioneer funds – Gold and Mining. Aktuální informace [online]. [cit. 22. 4. 2012]. Dostupné na WWW: . 28. Pioneer funds – Gold and Mining. Pioneer Investments [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 29. Plán emise pamětních mincí v letech 2011 až 2015. [online]. Dostupné na WWW: . 30. Praskne zlatá bublina? Investujeme.cz [online]. [cit. 8. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 31. Profil společnosti. Česká mincovna [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

96

32. Puncovní úřad [online]. [cit. .

13.

3.

2012].

Dostupné

na

WWW:

33. Puncovní úřad – Výrobní značky [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 34. Puncovní úřad – značky [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 35. Renesanční most ve Stříbře. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 36. Sada zlatých mincí „KAREL IV“. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 37. Sada zlatých mincí „KORUNA ČESKÁ“. Česká národní banka [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: 38. Scoach Europa AG. [online]. [cit. .

20.

3.

2012].

Dostupné

na

WWW:

39. Scoach – největší evropská burza pro obchodování s investičními certifikáty. Investiční web.cz [online]. [cit. 20. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 40. Synthesis of precious metals – Wikipedia. Wikipedia.org [online]. [cit. 17. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 41. Uznávání zahraničních punců

v České

republice,

42. Vyplatí se investovat do zlata? Měšec.cz [online]. [cit. 16. 11. 2011]. Dostupné na WWW: . 43. What happened to the gold price in 1980? Goldprice.org [online]. [cit. 8. 12. 2011]. Dostupné na WWW: . 44. World Gold Council. .

[online].

[cit.

7.

12.

2011].

Dostupné

na

WWW:

45. World’s top 15 Largest Gold producers - 2010 output. Bloomberg [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 46. Zlaté mince - výroba. Česká mincovna [online]. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné na WWW: . 47. Zlato – Wikipedie. Wikipedia.org [online]. [cit. 21. 11. 2011]. Dostupné na WWW: . 48. Zlatý fond ČP INVEST. ČP INVEST investiční společnost, a.s. [online]. [cit. 6. 3. 2012]. Dostupné na WWW: .

97

Seznam grafů Graf 1: Světová produkce zlata ................................................................................................ 22 Graf 2: Souvislosti produkce zlata a vývoje ceny zlata ............................................................ 23 Graf 3: Vývoj ceny zlata 1969 - 2012 ....................................................................................... 29 Graf 4: Vývoj ceny zlata 2002 - 2012 ....................................................................................... 29 Graf 5: Vývoj ceny zlata 2011, 2012 ........................................................................................ 30 Graf 6: Predikce cen zlata ........................................................................................................ 35 Graf 7: Sentiment ohledně vývoje cen zlata ............................................................................. 36 Graf 8: Významné historické bubliny ....................................................................................... 38 Graf 9: Vývoj ceny zlata očištěný o inflaci ............................................................................... 40 Graf 10: Srovnání cenového vývoje zlata a stříbra .................................................................. 41 Graf 11: Gold-Silver ratio ........................................................................................................ 42 Graf 12: Výkonnost Zlatého fondu ČP INVEST ....................................................................... 52 Graf 13: Výkonnost fondu Gold and Mining – Pioneer Investments........................................ 54 Graf 14: Cenový vývoj SPDR Gold Trust ................................................................................. 55 Graf 15: Vývoj ceny GOLD ...................................................................................................... 57 Graf 16: Vývoj ceny GOLD INDEX SHORT ............................................................................ 58 Graf 17: Vývoj ceny GOLD TURBO LONG............................................................................. 59 Graf 18: Vývoj ceny akcie Barrick Gold Corporation (NYSE:ABX) ........................................ 63 Graf 19: Pětiletý cenový vývoj zlatého fondu ČP Invest .......................................................... 86 Graf 20: Pětiletý cenový vývoj SPDR Gold Trust .................................................................... 87 Graf 21: Pětiletý cenový vývoj investičního certifikátu GOLD ................................................ 88 Graf 22: Pětiletý cenový vývoj akcie Barrick Gold Corporation ............................................. 89

98

Seznam tabulek Tabulka 1: Souhrnná čtvrtletní predikce cen zlata ...................................................................33 Tabulka 2: Jednotlivé čtvrtletní predikce cen zlata ..................................................................33 Tabulka 3: Souhrnná roční predikce cen zlata .........................................................................34 Tabulka 4: Jednotlivé roční predikce cen zlata ........................................................................34 Tabulka 5: Možnosti investice do zlata.....................................................................................46 Tabulka 6: Podrobné informace k Zlatému fondu ČP INVEST ................................................51 Tabulka 7: Výkonnost Zlatého fondu ČP INVEST ....................................................................52 Tabulka 8: Základní informace o fondu Gold and mining .......................................................53 Tabulka 9: Bonuszertifikat auf Gold .........................................................................................60 Tabulka 10: Open-End Quanto Zertifikat auf Gold..................................................................61 Tabulka 11: Největší těžařské společnosti podle tržní kapitalizace .........................................63 Tabulka 12: Sada mincí – Koruna Česká .................................................................................67 Tabulka 13: Sada mincí – Karel IV. .........................................................................................67 Tabulka 14: Rozměry ražených slitků Argor Heraeus ..............................................................76 Tabulka 15: Rozměry odlitých slitků Argor Heraeus ...............................................................76 Tabulka 16: Srovnání výše přirážky u slitků podle jejich hmotnosti ........................................78 Tabulka 17: Poměr výkupní ceny a prodejní ceny u slitků .......................................................79 Tabulka 18: Shrnutí výnosnosti druhů zlatých investic ............................................................91

99

Seznam obrázků Obrázek 1: Welcome stranger - replika.................................................................................... 13 Obrázek 2: Množství zlata na světě .......................................................................................... 20 Obrázek 3: Zlato nebo cenné papíry? ...................................................................................... 47 Obrázek 4: Mince „Pražský groš“ ........................................................................................... 67 Obrázek 5: Mince „Založení nového města Pražského“ .......................................................... 68 Obrázek 6: Mince „Tančící dům“ ............................................................................................ 68 Obrázek 7: Mince „Pivovar v Plzni“ ....................................................................................... 69 Obrázek 8: Mince „Gotický most v písku“ ............................................................................... 70 Obrázek 9: Mince „Renesanční most ve Stříbře“ .................................................................... 70 Obrázek 10: Mince „Krugerrand“ ........................................................................................... 72 Obrázek 11: Mince „Sovereign“ .............................................................................................. 72 Obrázek 12: Mince „Wiener Philharmoniker“ ........................................................................ 73 Obrázek 13: Mince „Maple Leaf“ ............................................................................................ 73 Obrázek 14: Ražené slitky Argor Heraeus ............................................................................... 75 Obrázek 15: Odlité slitky Argor Heraeus ................................................................................. 76 Obrázek 16: Zlatý šperk............................................................................................................ 82 Obrázek 17: české puncovní značky používané v současnosti.................................................. 83 Obrázek 18: Puncovní značky na prstenu ................................................................................ 84

100

Seznam příloh Příloha A – § 92 zákona č. 235/2004 sb. O dani z přidané hodnoty Příloha B – Seznam prodejců investičního zlata v ČR

101

Příloha A: § 92 zákona č. 235/2004 sb. O dani z přidané hodnoty § 92 Zvláštní režim pro investiční zlato §92 (1) Investičním zlatem se rozumí a) zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu a ryzosti nejméně 995 tisícin, b) zlaté mince, které 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %. §92 (2) Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b). §92 (3) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se vztahuje i na a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato, b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu. §92 (4) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání zlata.

102

§92 (5) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě. §92 (6) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5. §92 (7) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 5, b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata. §92 (8) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.

103

Příloha B: Seznam prodejců investičního zlata v ČR Tato příloha obsahuje seznam prodejců investičního zlata v České Republice. Vznikl na základě mého hledání v síti internet 8. 12. 2011. Nemohu zaručit, že je kompletní, ale pro představu u velikosti trhu s investičním zlatem v ČR snad poslouží.  www.mint.cz - Česká mincovna, a.s.  www.zlatostribro.com, www.zlato-slitky.com - Money Works, s.r.o.  www.investicni-zlato.eu - Jan Háze – fyzická osoba, podnikatel  www.bessergold.cz - BESSERGOLD GmbH, organizační složka  www.maxmetal.cz - MAXMETAL, s.r.o.  www.zlatyportal.cz - Dagmar Jeřábková Zlatý portál - investiční zlato  www.zlateslitky.eu - SPEKTATOR, s.r.o.  www.silver-gold.cz - Jitka Richterová  www.abros.cz - ABROS, s.r.o.  www.zlato-eu.cz - EMS Gold Investments, s. r. o.  www.zlate-investovani.cz - Golfstart, s.r.o.  www.zlato-investicni.cz - U.CASH, s.r.o.  www.zlate-mince.cz, www.investicni-zlato.cz - Ludmila Trtíková  www.zlataky.cz - LINK Group, s.r.o.  www.komoditni.cz - 1. Komoditní s.r.o.  www.silverum.cz - SILVERUM, s.r.o.  www.auportal.eu - AuPortal, s.r.o.  www.saturitas.com - SATURITAS Spol. s.r.o.  www.nakup-zlata.cz - FINOD, s.r.o.

104

ZLATO A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NĚJ V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents