Historie a vývoj Taekwon-Do ITF v České republice

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů

Historie a vývoj Taekwon-Do ITF v České republice Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

PhDr. Michal Vít

Bc. Lukáš Dalecký Učitelství TV pro ZŠ a SŠ

Brno 2010

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Fakulty sportovních studií MU a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně

............................

................................ Bc. Lukáš Dalecký

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval PhDr. Michalu Vítovi, vedoucímu své diplomové práce, za jeho profesionální přistup, cenné rady a připomínky, za čas a vstřícnost, kterou mi věnoval při zpracovávání této práce. Dále bych velmi rád poděkoval: prezidentovi Českého svazu Taekwon-Do ITF Ing. Ladislavu Burianovi, V. dan, hlavnímu rozhodčímu Českého svazu Taekwon-Do ITF, mezinárodnímu rozhodčímu skupiny A a mezinárodnímu instruktorovi MUDr. Rostislavu Kaňkovi, VI. dan, mezinárodnímu

instruktorovi

a

viceprezidentovi

České

národní

unie

Taekwon-Do ITF Vladimíru Machotovi, VI. dan, a

hlavnímu

trenérovi

Školy

Taekwon-Do

Club

Brno

ITF

Liboru

Macháňovi, IV. dan, za jejich vstřícnost, cenné informace a za čas, jejţ mi poskytli při rozhovorech.

Obsah Úvod........................................................................................................................ 6 1. Taekwon-Do ....................................................................................................... 9 1.1 Choi Hong Hi .............................................................................................. 10 1.2 Přehled nejvýznamnějších celosvětových federací taekwondo .................. 12 1.2.1 International Taekwon-Do Federation (ITF) ....................................... 12 1.2.2 World Taekwondo Federation (WTF) ................................................. 15 1.2.3 Global Taekwon-Do Federation (GTF) ............................................... 15 1.3 Skladba bojového umění Taekwon-Do ....................................................... 16 1.4 Oděv a technické stupně v Taekwon-Do .................................................... 18 2. Taekwon-Do na území České republiky ....................................................... 24 2.1 Český svaz Taekwon-Do ITF a jeho předchůdci ........................................ 25 2.1.1 Hwang Ho Yong, VIII. dan – mezinárodní instruktor pro Českou republiku ....................................................................................................... 27 2.1.2 Školy sdruţené v Českém svazu Taekwon-Do ITF ............................ 29 2.2 Střediska talentované mládeţe Českého svazu Taekwon-Do ITF .............. 32 2.3 Taekwon-Do na území Brna ....................................................................... 33 2.3.1 Libor Macháň – vůdčí osobnost jihomoravského Taekwon-Do .......... 34 2.4 Česká národní unie Taekwon-Do ITF ......................................................... 36 2.5 Česká Taekwon-Do I.T.F. Asociace ........................................................... 37 3. Sportovní Taekwon-Do ITF ........................................................................... 39 3.1 Vzory (technické sestavy) – tul ................................................................... 40 3.2 Sportovní boj – matsogi .............................................................................. 41 3.3 Speciální přeráţecí techniky – tugki [tchukki] ........................................... 42 3.4 Silové přeráţení – wiryok [virjok] .............................................................. 43 3.5 Sebeobrana – hosinsool [hošinsul] .............................................................. 43 3.6 Mistrovství světa a mistrovství Evropy ...................................................... 44 3.6.1 Mistrovství světa .................................................................................. 44 3.6.2 Mistrovství Evropy .............................................................................. 45

3.7 Historie české státní sportovní reprezentace Taekwon-Do ITF a její úspěchy na evropských a světových šampionátech .......................................... 45 3.8 Přehled nejúspěšnějších reprezentantů Českého svazu Taekwon-Do ITF.. 52 3.8.1 Úspěšní reprezentanti – muţi: .............................................................. 53 3.8.2 Úspěšné reprezentantky – ţeny ............................................................ 56 Závěr .................................................................................................................... 60 Použitá literatura ................................................................................................ 62 Resumé ................................................................................................................. 64

Úvod Široká veřejnost se v této době setkává jiţ naprosto běţně s pojmem taekwondo [tchekvondo], mnozí však o tomto korejském bojovém umění sebeobrany mnoho nevědí, mnozí tápou v informacích, jeţ se na ně valí prostřednictvím médií, a mnozí moţná jen nemohou sehnat podrobnější informace, které by je o tomto bojovém umění, a převáţně o jeho sportovní formě, zajímaly. Taekwondo zná mnoho lidí pouze ve spojitosti s olympijskými hrami, do jejichţ řádného programu bylo zařazeno na olympijských hrách v Sydney roku 2000. Málokdo však ví, ţe toto olympijské taekwondo bylo představeno aţ o několik let později neţ první, originální bojové umění s tímto názvem. Této tematice jsem zasvětil také část svojí diplomové práce, abych utřídil a rozšířil informace týkající se této problematiky, jeţ se týká hlavně laické a s největší pravděpodobností i velké části odborné veřejnosti. Dá se tedy říci, ţe toto bylo i jedním z cílů mé práce. Diplomovou práci jsem začal zpracovávat také z důvodu vlastní zvědavosti a touze po vědění právě v oblasti Taekwon-Do [tchekvondo]. Tomuto korejskému bojovému umění sebeobrany se věnuji poměrně aktivně jiţ 14 let, a to jak na poli sportovním jakoţto stálý člen brněnské reprezentace, tak jako trenér: zde se snaţím předávat svoje nabyté znalosti a zkušenosti dalším zájemcům, kteří cvičí v brněnském oddíle. Neexistuje bohuţel náleţitý spolehlivý pramen, ze kterého bych mohl čerpat informace, proto jsem se rozhodl oslovit přední představitele českého Taekwon-Do ITF a pamětníky, abych získal širší spektrum informací a dokázal je interpretovat. Trenérská činnost je poměrně náročná. Kaţdý trenér by měl mít znalosti praktické, a to nejen z oblasti technik taekwondo, ale i základních úpolů, úpolových her atp. Do teoretické vybavenosti trenéra bezesporu patří znalost obecných, všeobecně platných zákonitostí z oblasti anatomie, fyziologie, biomechaniky, sportovního tréninku a mnohých dalších. K těmto všem teoretickým znalostem trenéra by pak

6

měl mít trenér taekwondo povědomí o

historii a vývoji a směřování tohoto

novodobého bojového umění. Jako kaţdý trenér se snaţím rozšiřovat a prohlubovat svoje znalosti z oblasti Taekwon-Do, abych poté svým ţákům mohl předávat opravdu jen ty nejpřesnější informace a dokázal zodpovědět co největší mnoţství otázek z oblasti historie, vývoje, současné situace atd.

Metodika práce Hlavním cílem mojí diplomové práce je sesbírat veškeré dostupné informace a poté je upřesnit a zpřístupnit všem, kdo o ně mají zájem, tedy nejen trenérům, cvičencům a odborné veřejnosti, ale i veřejnosti široké, a přispět tak k rozšíření všeobecného rozhledu a k utřídění informací o Taekwon-Do. K dosaţení zvoleného cíle je nutné studium současně dostupné literatury, internetových zdrojů a v neposlední řadě rozhovory s pamětníky, kteří stáli u zrodu a rozvoje Taekwon-Do v Československé a později i v České republice. Tyto informace je pak nutné porovnat a v případě nejasností či neshod konzultovat s případnými pamětníky. Důvod, proč pouţívám v textu dvou grafických podob názvu bojového umění, taekwondo a Taekwon-Do, vysvětluji v práci také. Uţívání těchto podob má své významné opodstatnění, a proto je této problematice věnována jedna z podkapitol. Celá práce začíná vysvětlením pojmu taekwondo a jeho uţívané grafické podoby, následuje stručné představení a historie Taekwon-Do. Jedna z podkapitol je věnována i zakladateli a duchovnímu otci tohoto bojového umění, generálu Choi Hong Hi [čchoe hong hi]. Dále představuji skladbu Taekwon-Do, oděv, v němţ se Taekwon-Do cvičí, a také technickou vyspělost studenta, jeţ je signalizována barvou pásu. Druhá kapitola je věnována Taekwon-Do na území České republiky. Dočteme se zde o prvních kontaktech Taekwon-Do s Československou, resp. Českou republikou, o prvních trenérech, kteří zde vyučovali, a o organizacích, v nichţ byli čeští studenti Taekwon-Do sdruţeni. Pozornost mimo jiné věnuji také korejským

7

mistrům, díky kterým se Taekwon-Do šířilo a šíří po Československé a následně pak České republice a bez nichţ by rozhodně nebylo české Taekwon-Do na takové úrovni, na jaké je dnes. Třetí, poslední kapitola mapuje sportovní Taekwon-Do. Představuji zde soutěţní disciplíny a zmiňuji se i – velmi okrajově – o pravidlech, abych mohl ucelit a zpřesnit představu o průběhu soutěţí. Zabývám se také historií a vývojem české státní sportovní reprezentace a jejími významnými medailovými úspěchy na evropských

a

světových

šampionátech.

Celou

práci

uzavírá

přehled

nejúspěšnějších českých reprezentantů, jiţ dokázali pro Českou republiku vybojovat na mistrovství Evropy nebo na mistrovství světa zlatou medaili.

8

1. Taekwon-Do Je všeobecně známým faktem, ţe se v psané podobě stále častěji objevuje slovo taekwondo, tedy s malým počátečním písmenem a bez spojovníku mezi taekwon a do. Tento způsob zápisu je dán českou transkripcí korejského slova. Podoba Taekwon-Do – s původní anglickou transkripcí – byla definována daleko dříve a schválena zakladatelem tohoto bojového umění, generálem Choi Hong Hi. Tuto transkripci převzala převzala naprostá většina federací, asociací, svazů a dalších jim podobných organizací, jeţ je i v této podobě pouţili ve svých oficiálních názvech, a to včetně Mezinárodní federace Taekwon-Do. Další hledisko různé grafické podoby slova je dáno dohodou mezi Mezinárodní federací

Taekwon-Do

(ITF)

a

Světovou

federací

Taekwondo

(WTF).

Obě federace pouţívají anglickou transkripci, ale různou grafickou podobu slova taekwondo, aby se v psané formě předešlo omylům spojeným se záměnou jedné federace s druhou. Představitelé obou federací se dohodli, ţe Mezinárodní federace bude pouţívat slovo Taekwon-Do (se spojovníkem) a na konci jiţ nebude uvádět ITF a Světová federace bude pouţívat podobu taekwondo bez spojovníku a bez koncového označení WTF. Proto v naší práci uţíváme podobu Taekwon-Do, aby bylo zřejmé, ţe vţdy hovoříme o Taekwon-Do ITF, jeţ zastřešuje Mezinárodní federace Taekwon-Do a jemuţ je celá práce věnována. Taekwon-Do lze charakterizovat jako novodobé, tedy poměrně mladé korejské bojové umění sebeobrany. Jeho kořeny a filozofické zásady však můţeme nalézt ve starých bojových uměních Soo Bak-Gi [subakchi] a Tae Kyon [tchekjon], jeţ zakladatel a duchovní otec Taekwon-Do generál Choi Hong Hi v mládí studoval. Do jisté míry byl generál Choi také ovlivněn japonským bojovým uměním karate, ve kterém dosáhl technického stupně 2. dan. Název Taekwon-Do není nahodilý. Význam slova Taekwon-Do lze rozdělit do tří částí, jeţ k sobě neodmyslitelně patří a jsou navzájem propojeny, coţ platí i v samotném umění Taekwon-Do.

9

Jednotlivé části bychom mohli přeloţit takto: Tae [tche] – noha, kop nohou, výskok Kwon [kvon] – ruka, pěst, úder pěstí Do [do] – cesta ve smyslu cesta ţivotem či nezkaţenou ţivotní filozofii. Ve velmi zjednodušeném překladu lze tedy Taekwon-Do představit jako cestu kopů a úderů. Nespornou výhodou tohoto mladého bojového umění je kombinace moderních poznatků z fyziky, biomechaniky, fyziologie a anatomie s uměními, jeţ mají mnohatisíciletou tradici. Lze tedy předpokládat, ţe Taekwon-Do je v současné době jedním z nejvyspělejších bojových umění. Tuto skutečnost mimo jiné dokazuje i přes 3 300 přesně popsaných technik kopů, úderů, seků, bloků, podmetů, pádů atp. Z mnoţství těchto technik jednoznačně vyplývá, ţe student, který chce toto bojové umění sebeobrany poznat a naučit se je důkladněji, musí studiu obětovat velmi dlouhý čas, nezřídka pak celý ţivot.

1.1 Choi Hong Hi Choi Hong Hi se narodil dne 9. 11. 1918 na území dnešní severní Koreje. V době jeho narození byla Korea okupována Japonskem, coţ bylo pro korejský národ velice zdrcující. V mládí byl Choi velice slabý a neduţivý. Jiţ ve věku 12 let byl však vyloučen ze školy, neboť aktivně agitoval proti japonským úřadům ovládajícím Koreu. Po vyloučení ze školy byl otcem poslán studovat kaligrafii k jednomu z nejznámějších učitelů v Koreji, Han Il Dongovi. Han byl nejen výborným učitelem kaligrafie, ale i mistrem starého korejského bojového umění Tae Kyon.

10

Učitele velice znepokojovala fyzická kondice jeho ţáka Choie, proto ho začal učit i Tae Kyon a tím také utuţovat jeho tělo. V roce 1937 odchází Choi studovat na univerzitu do Japonska. Zde se také setkává s tradičním japonským uměním karate, v němţ dosáhl pod dohledem japonského mistra 2. danu. V průběhu 2. světové války je nucen nastoupit do japonské armády, coţ je pro hrdého Korejce Choie nepřekonatelné, proto z ní zakrátko dezertuje. Je však dopaden a uvězněn. Pro udrţení kondice začíná ve svojí cele cvičit. Japonská kapitulace a konec války pak Choie zachránily. Po konci 2. světové války odjel do Soulu, kde stál u zrodu korejské armády, v níţ byl jmenován do hodnosti poručíka. Jiţ od začátku prosazoval zařazení bojového umění do výcviku armády, avšak svědomí a hrdost mu nedovolila vyučovat bojové umění japonské. Proto začal společně s korejskými mistry bojových umění a vědci tvořit umění zcela nové, jeţ by bylo vhodné pro korejskou armádu. Roku 1949 byl Choi vyslán do Spojených států amerických studovat vojenskou školu. Po návratu do Koreje jej zastihla korejská válka, během níţ se stal generálem jihokorejské armády. Koncem roku 1954 bylo nové bojové umění po devítileté práci téměř zformováno. Za tu dobu se však tolik odlišilo od korejských Soo Bak Gi, Tae Kyon i japonského karate, ţe generál Choi navrhl pro toto zcela nové bojové umění nový název. 11. dubna 1955 tak bylo v Soulu představeno světové veřejnosti Taekwon-Do. Snem generála Choie bylo, aby se Taekwon-Do začalo vyučovat i mimo armádu a mimo území Koreje. Proto velice často podnikal se svým demonstračním týmem propagační cesty a Taekwon-Do tak začalo pronikat do celého světa. 22. března 1966 vzniká v Soulu Mezinárodní Taekwon-Do federace (International Taekwon-Do Federation), jejímţ hlavním posláním a cílem je další šíření Taekwon-Do do celého světa. Generál Choi se stává jejím prezidentem. V roce 1972 je však generál Choi nucen odejít do exilu, neboť je na něj vyvíjen nátlak jihokorejské vlády, který směřuje k přetvoření Taekwon-Do na politický

11

nástroj. S tím generál naprosto nesouhlasil, protoţe jeho idea byla šířit Taekwon-Do bez jakýchkoliv rozdílů, bez jakýchkoliv podmínek. Sídlo Mezinárodní federace se tedy stěhuje do kanadského Toronta a poté do rakouského města Vídeň, kde sídlí dodnes. Rok 1983 je pro generála Choie i celé Taekwon-Do zlomový, neboť vydává ucelené dílo, patnáctidílnou encyklopedii Taekwon-Do, jeţ dohromady čítá více neţ čtyři tisíce stran. Smutnou událostí pak zůstává generálova smrt. 15. června 2002 Choi Hong Hi umírá v severokorejském Pchjongjangu ve věku nedoţitých 84 let.

1.2 Přehled nejvýznamnějších celosvětových federací taekwondo V laické veřejnosti je v současné době název taekwondo poněkud nejednoznačný. Na světě dnes existuje několik federací, jeţ taekwondo propagují. Je však nutné zdůraznit, ţe Taekwon-Do ITF poprvé zformoval a představil generál Choi Hong Hi. Vznik a rozdíly mezi federacemi a jinými subjekty propagujícími taekwondo se pokusím stručně objasnit.

1.2.1 International Taekwon-Do Federation (ITF) Tato mezinárodní federace vzniká jako první, a to 22. března 1966. Jejím cílem je propagovat a šířit Taekwon-Do do celého světa. U zrodu federace stál zakladatel tohoto umění, generál Choi Hong Hi, jenţ byl aţ do své smrti v roce 2002 jejím prezidentem. Po jeho smrti převzal vedení ITF severokorejský politik Chang Ung [čang ung].

12

V současné době je moţné na celosvětové scéně nalézt tři mezinárodní federace Taekwon-Do s názvem International Taekwon-Do Federation a s celosvětovým působením. Je to důsledek dělení původní Mezinárodní federace, kterou zaloţil v roce 1966 generál Choi Hong Hi. Toto smutné dělení je vyústěním neshod mezi představiteli a členy federace původní. Na následujících řádcích se pokusíme o stručné vysvětlení situace. K prvnímu rozdělení dochází na přelomu roku 2001 a 2002. V té době vyvrcholily neshody mezi generálem Choi Hong Hi a jeho synem Choi Jung Hwa [čchoe čung-hva]. Oba měli o vedení a směrování Mezinárodní federace odlišnou představu. Generálu Choi Hong Hi bylo v té době jiţ přes osmdesát let a uvaţoval o odchodu z pozice prezidenta Mezinárodní federace. O moţném nástupci přemýšlel velmi dlouho a v myšlenkách se přikláněl ke svému synovi. Ten však nehodlal čekat na definitivní rozhodnutí a mezi Choi Jung Hwa a jeho otcem se stupňovalo napětí. Vše vyvrcholilo fyzickou potyčkou na letišti mezi Choi Jung Hwa a jedním z čelných představitelů Mezinárodní federace. Po tomto incidentu se na právě probíhajícím kongresu ještě úřadující prezident Mezinárodní federace Taekwon-Do generál Choi Hong Hi měl vyjádřit ve smyslu, ţe měl v ţivotě dvě lásky, Taekwon-Do a svého syna. Ale ţe kvůli jedné lásce je nucen zříci se lásky druhé, tedy svého syna. Tento krok ho však psychicky velmi zlomil. Tímto vznikla druhá Mezinárodní federace Taekwon-Do, v jejímţ čele stanul Choi Jung Hwa. Těsně před svojí smrtí svolal generál Choi k sobě svoje nejbliţší ţáky, aby jim představil svoji poslední vůli. V ní se mimo jiné věnoval otázce výběru svého nástupce na postu prezidenta „své“ Mezinárodní federace. Dospěl k závěru, ţe by se jím měl stát Chang Ung. Těsně po jeho smrti byl svolán kongres ITF do severokorejského Pchjongjangu, aby se rozhodlo, kdo po zesnulém prezidentovi zaujme jeho místo. Delegátům byla představena poslední vůle generála a proběhlo hlasování, zda delegáti s naplněním generálovy poslední vůle souhlasí. Vyslovením souhlasu tak byl podpořen nástup Chang Unga na místo prezidenta International Taekwon-Do Federation.

13

S jeho nástupem však někteří členové nesouhlasili, a tak svolali jiný kongres do německého Kolína nad Rýnem, kde delegáti kongresu Chang Unga jako nového prezidenta neuznali. Proběhla nová volba a za prezidenta byl zvolen Trân Triêu Quân. Tím vznikla třetí Mezinárodní federace Taekwon-Do. Velmi smutnou událostí je pro tuto federaci nedávná tragická smrt jejího prezidenta Trân Triêu Quâna při ničivém zemětřesení na Haiti začátkem roku 2010. Jeho funkci prozatímně převzal velmistr Pablo Trajtenberg. Dodnes se vedou soudní spory o název International Taekwon-Do Federation a o zkratku ITF, nicméně tento proces je velmi sloţitý a zdlouhavý. Do dnešní doby nebylo rozhodnuto, kdo smí tento oficiální název pouţívat. Studenti sdruţení v těchto třech mezinárodních federacích však cvičí stejné Taekwon-Do tak, jak jej světu představil jeho tvůrce, generál Choi Hong Hi. Jejich zastřešující organizace se však vzájemně liší. V organizační struktuře původní Mezinárodní federace Taekwon-Do figurovala mimo jiné i evropská federace sdruţující evropské státy. Tato celoevropská federace – All Europe Taekwon-Do Federation (AETF) – však v době dělení Mezinárodní federace ITF dospěla téţ k názorovému rozkolu, a její rozdělení bylo tedy také nevyhnutelné. Vznikly tedy dvě evropské federace, z nichţ kaţdá se hlásí k jiné Mezinárodní federaci ITF. AETF však v neshodách o název dospěla poněkud dále neţ mezinárodní federace ITF. Ve sporech u mezinárodních tribunálů sice neustále probíhají jednání, ale jiţ dnes jsou ve všeobecném povědomí dva nestejné, avšak velmi podobné názvy. All Europe Taekwon-Do Fedration (AETF), hlásící se k Mezinárodní federaci pod bývalým vedením velmistrara Trân Triêu Quâna, a Europe ITF Taekwon-Do Federation (EITF), jeţ spadá pod Mezinárodní federaci vedenou Chang Ungem.

14

1.2.2 World Taekwondo Federation (WTF) Jak jsme jiţ zmínili ve stručném ţivotním příběhu generála Choie, byl Choi nucen v roce 1972 z politických důvodů odejít do exilu. Nechtěl nechat ze svého Taekwon-Do udělat politický nástroj tak, jak to po něm ţádal jihokorejský prezident. Proto Choi odchází do Kanady, kam přesouvá i sídlo ITF. S touto ztrátou se však jihokorejská vláda nehodlala smířit, a tak jiţ v květnu 1973 představuje vlastní verzi taekwondo, jeţ se od Taekwon-Do vyvinutého generálem Choiem značně liší, především v technických sestavách a v soutěţní formě. Vzniká tedy World Taekwon-Do Federation, vedená někdejším spolupracovníkem generála Choie, Dr. Kim Un Yongem. Dr. Kim Un Yong také začal v roce 1973 pracovat na poli mezinárodního olympijského výboru, jehoţ se nakonec stal místopředsedou. Klíčovým okamţikem se pro taekwondo WTF stává 4. říjen 1994, kdy se stalo oficiálním olympijským sportem. Do řádného programu olympijských her bylo zařazeno v roce 2000 na olympijských hrách v australském Sydney.

1.2.3 Global Taekwon-Do Federation (GTF) Tato třetí, nejmladší federace vzniká v Kanadě v roce 1990, kdy vyvrcholil několikaletý spor mezi generálem Choi Hong Hi a jeho velmi blízkým spolupracovníkem, velmistrem Park Jung Tae [park čong-tche], jenţ byl mimo jiné i hlavním technickým instruktorem ITF. Velmistr Park zastával názor, ţe je nutné dodrţovat původní skladbu a originalitu technik a ne ji neustále zdokonalovat, inovovat a přizpůsobovat. Díky tomuto názoru si získal sympatie i některých svých studentů a zaloţil tak Global Taekwon-Do Federation. Tato třetí cesta, jak ji velmistr Park nazývá, se však od původního Taekwon-Do příliš neodlišuje, neboť Park celý ţivot s generálem Choi Hong Hi při tvorbě a studiu Taekwon-Do spolupracoval.

15

Těsně před svou smrtí jednal velmistr Park s generálem Choiem o moţném opětovném sloučení GTF a ITF, bohuţel tato jednání přerušila smrt Park Jung Tae z kraje roku 2002. Po smrti prezidenta a zakladatele ITF generála Choi Hong Hi jednal jeho nástupce Chang Ung jiţ několikrát osobně s prezidentem WTF o moţném sloučení ITF a WTF. Doposud (píše se rok 2010) však tato jednání nedospěla k úspěšnému konci, čímţ by bezesporu sjednocení Taekwon-Do, tak jak si to přál generál Choi, bylo. Celosvětově pak existuje celá řada mezinárodních federací, my jsme zde však uvedli ty celosvětově největší a nejvýznamnější.

1.3 Skladba bojového umění Taekwon-Do Skladbu bojového umění Taekwon-Do si lze představit jako pět částí systematicky uspořádaných v kruhu, kdy jedna navazuje na druhou a bez jedné není moţné cvičit druhou. Můţeme si tento nekonečný kruh představit také jako spirálu, jeţ můţe charakterizovat růst a zdokonalování v Taekwon-Do. První částí jsou základní pohyby, které představují naprostý základ jakéhokoliv dalšího rozvoje. Tyto základní pohyby jsou po svém zvládnutí systematicky řazeny do sestav (vzorů, tul) – do druhé části skladby Taekwon-Do. „Sestavy mají přesný a logický sled za sebou jdoucích pohybů. Student v nich systematicky bojuje s jedním či několika imaginárními protivníky, přičemţ pouţívá útočné i blokovací techniky v různých směrech. Toto cvičení umoţní studentovi projít mnoho základních pohybů v sériích, vylepšit pruţnost a rytmus pohybu, zvládnout koordinaci těla, vypěstovat svalstvo a kontrolu dýchání“ (Lazor, 2003). Pořadí technických sestav, stejně jako jejich obsah základních pohybů, je odstupňováno podle náročnosti, tedy od nejjednodušších po nejsloţitější.

16

Třetí částí je nácvik volného boje. V tomto segmentu se student setkává s unikátním systémem nácviku, jenţ je rozdělen do několika částí, z nichţ kaţdá má svoji specifickou úlohu, která je v souboji nepostradatelná. Hovoříme tedy o nácviku efektivní vzdálenosti od soupeře, kombinací kopů a úderů, účinné obrany a také o tvrdém zakončení boje. Při nácviku boje však student nemůţe pouţít na protivníka tvrdou techniku, neboť by hrozilo reálné nebezpečí těţkého zranění. Tuto sílu si však můţe vyzkoušet ve speciální části tréninku zvané wiryok [virjok]. Je třeba podotknout, ţe se při tréninku boje nejedná o sportovní boj, jak jej máme moţnost vidět na soutěţích, kde jsou definována pravidla, ale o souboj s vyuţitím širokého spektra technik, které student Taekwon-Do zná. Aby bylo moţné provádět techniky správně a s přesností, je nutné tyto techniky neustále opakovat, procvičovat a trénovat. V tréninku by měl student procvičovat nejen nově naučené techniky, ale neustále pracovat také na technikách, které se naučil jiţ dříve. Tyto pohyby musí student neustále vylepšovat a snaţit se je tak přivést k dokonalosti. Trénink je tedy další části skladby Taekwon-Do. V této části také dochází k trénování a otuţování nejen těla, ale i mysli. Vrcholným segmentem skladby Taekwon-Do je pak vlastní sebeobrana, korejsky Hosin-sool [hošinsul]. Jde o praktické zvládnutí sebeobrany, a to nejen proti jednomu, ale i více útočníkům za různých podmínek, např. vsedě, vleţe, proti zbrani atp. Aby se studentova sebeobrana stávala lepší, účinnější a dokonalejší, musí se opět cvičit základní pohyby. Všichni studenti znají slib Taekwon-Do:  „Budu dodrţovat zásady taekwonda.“  „Budu respektovat instruktory a sonbe.“  „Nikdy taekwondo nezneuţiji.“  „Budu zastáncem svobody a spravedlnosti.“  „Budu vytvářet mírovější svět.“

17

V něm se mimo jiné zavazují dodrţovat zásady Taekwon-Do, kterých je celkem pět:  zdvořilost  čestnost  vytrvalost  sebeovládání  nezdolný duch

1.4 Oděv a technické stupně v Taekwon-Do Taekwon-Do se cvičí ve speciálním oděvu zvaném tobok. Tento oděv je jedinečný a nezaměnitelný s jiným oděvem jakéhokoliv bojového umění či sportu. Jeho jedinečnost a nezaměnitelnost je dána znaky, jeţ se na něm nacházejí, a jeho bílá barva značí tradiční barvu korejského národního oblečení, čistotu mysli a nevinnost. Tobok se skládá se z haleny a kalhot. Na haleně jsou vyobrazeny znaky: Na přední straně haleny je znázorněn znak Mezinárodní federace Taekwon-Do. Při pohledu na taekwondistu, který k nám stojí čelem, je umístěn na pravé straně a jeho podoba připomíná krunýř ţelvy, jenţ je spojován mimo jiné s dlouhověkostí. Můţeme si však také znak představit jako zeměkouli s rovnoběţkami a poledníky, na níţ je vyobrazena pěst symbolizující rozšiřování Taekwon-Do do celého světa a korejský nápis taekwon.

Obr. 1: Znak Mezinárodní federace Taekwon-Do (International Taekwon-Do Federation)

18

Na zadní straně je uprostřed haleny vyobrazen nápis Taekwon-Do v angličtině a v korejštině, jenţ symbolizuje věčně zelený strom, jeho vývoj, ţivot a sílu, coţ je symbolem Taekwon-Do.

Obr. 2: Znak umístěný na zadní straně haleny Na kalhotách je na vnější boční straně ve výšce kolen umístěn nápis ITF, jenţ představuje zkratku Mezinárodní federace Taekwon-Do. Jak je patrné, znaky jsou na toboku vidět ze všech světových stran, to z důvodu, aby bylo na první pohled patrné, ţe se jedná o taekwondistu. V Taekwon-Do také rozlišujeme toboky ţákovských technických stupňů a mistrovských technických stupňů. Znaky a jejich vyobrazení jsou totoţné, ale u toboků mistrovských přibývá na spodní straně haleny černé lemování.

Obr. 3: Oděv pro cvičení Taekwon-Do: vlevo ţákovský, vpravo mistrovský

19

V Taekwon-Do se technická úroveň studentů vyjadřuje, podobně jako v jiných bojových uměních, barvou pásu. Tyto pásy – technické stupně – rozdělujeme v Taekwon-Do na ţákovské, zvané kup, a mistrovské, zvané dan. Pásy se v Taekwon-Do váţí pouze jedenkrát kolem pasu, a to na znamení: dosáhnout jednoho vytyčeného cíle být věrný jednomu učiteli dosáhnout vítězství jedinou ranou Ţákovských technických stupňů je celkem deset a pásy mají různé barvy. Ţádná barva však není jen nahodile vybrána, ale má svůj důvod a dané pořadí v rámci ţákovských stupňů. Prvním začátečnickým technickým stupněm je 10. kup. Student této úrovně nosí pás bílé barvy, jenţ symbolizuje čistotu, nevinnost a ţádné předchozí zkušenosti s Taekwon-Do. Následuje barva ţlutá. Ta symbolizuje zemi, z níţ vyrůstá rostlina, jeţ zapouští svoje kořeny, stejně jako jsou poloţeny základy Taekwon-Do. Po ţluté barvě následuje barva zelená, označující růst rostliny, její první lístky. Toto lze přirovnat k počátku vývoje dovedností v Taekwon-Do. Modrá barva pak znázorňuje nebe, k němuţ roste a upíná se rostlina měnící se na vzrostlý, košatý strom, stejně jako je tomu v tréninku dovedností Taekwon-Do. Poslední ţákovská barva pásu – červená – pak značí nebezpečí, upozorňuje studenta, aby cvičil kontrolu sebe i svých technik, a také varuje soupeře, aby se raději drţel dál. Pro detailní přehled přikládáme grafický náhled ţákovských technických stupňů.

Obr. 4: Ţákovské technické stupně v Taekwon-Do

20

Mistrovské technické stupně mají jednotnou barvu pásu – černou. Tato barva znamená opak barvy bílé, tedy jakousi dospělost a odbornost v Taekwon-Do. Připomíná také nositelovu odolnost vůči temnotě a strachu. Technická vyspělost je označována ţlutou římskou číslicí na konci pásu. U těchto technických stupňů, jak jiţ bylo výše zmíněno, se také navíc setkáváme s černým lemováním na spodní straně haleny toboku.

Obr. 5: Mistrovské technické stupně v Taekwon-Do Mistrovské technické stupně se nadále dělí do pěti skupin: I.–III. dan: asistent instruktora Taekwon-Do IV.–VI. dan: instruktor Taekwon-Do VII. dan: mistr Taekwon-Do VIII. dan: starší mistr Taekwon-Do XI. dan: velmistr Taekwon-Do Na toboku některých mistrovských technických stupňů je moţné vidět instruktorské výloţky – nášivky. Primárně slouţí k rozlišení ţáka a učitele. Nášivky jsou umístěny na ramenou a slouţí k upřesnění titulu a případného oslovení dotyčného. Pouţívání výloţek však není povinné. Drţitelé technického stupně IV. dan a stupňů vyšších, kteří jsou zároveň drţiteli certifikátu mezinárodní instruktor, jsou oprávněni nosit instruktorský tobok. Ten se liší od mistrovského svými černými lemy na rukávech haleny a černými lemy na boku nohavic.

21

Obr. 6: Instruktorský tobok Přesné podmínky uţívání nášivek uvádí článek Českého svazu Taekwon-Do ITF s názvem Instruktorské tituly a nášivky. V tabulce níţe, jiţ jsme převzali právě z tohoto článku, uvádíme, kdy a za jakých podmínek se nášivky a tituly pouţívají. Tab. 1: Instruktorské tituly a nášivky Titul asistent instruktora národní instruktor mezinárodní instruktor

mistr

starší mistr

Podmínky užívání titulu I.–III. dan kvalifikovaný trenér ČST ITF IV.–VI. dan kvalifikovaný trenér ČST ITF IV.–VI. dan mezinárodní instruktor ITF VII. dan mezinárodní instruktor ITF

VIII. dan mezinárodní instruktor ITF

22

Instruktorský tobok Ne

Ne

Ano

Ano

ano

Nášivka

velmistr

XI. dan mezinárodní instruktor ITF

ano

Z výše uvedeného je tedy patrné, ţe opravdovým mistrem v pravém slova smyslu se v Taekwon-Do člověk stává aţ dosaţením sedmého a vyššího danu. Uvedená skutečnost je často opomíjena studenty, kteří svoji nezkušenost a nevyzrálost dokazují myšlenkou, ţe se mistry tohoto bojového umění stávají ziskem prvního mistrovského technického stupně I. dan. Tato myšlenka je však velkým omylem, neboť studenty čeká ještě dlouhá cesta učení a poznání Taekwon-Do.

23

2. Taekwon-Do na území České republiky První zmínka a tím i faktický začátek Taekwon-Do na území dnešní České republiky pochází z jiţních Čech. Na území tehdejší Československé socialistické republiky se pohyboval a ţil Zoran Samsa, jenţ byl (tehdejší) jugoslávské národnosti. Koncem roku 1986 se začal angaţovat v českobudějovickém oddílu karate, kde jakoţto nositel technického stupně I. dan v Taekwon-Do začal toto korejské bojové umění vyučovat. Ţákovská základna se velmi rychle rozrůstala a bylo zřejmé, ţe skupina sdruţená v oddíle karate potřebuje oddíl vlastní. Proto se taekowondisté záhy stěhují pod tělovýchovnou jednotu TJ Pedagog České Budějovice, jeţ se brzy přejmenovala na SK Pedagog České Budějovice. Zanedlouho přijíţdí do naší republiky jugoslávská reprezentace v čele s AntoToni Nobilem. Mezi jejími členy patří i Emin Durakovič. 13. června roku 1987 se pak koná velká exhibice ve sportovní hale v Českých Budějovicích, jeţ oficiálně představuje korejské bojové umění Taekwon-Do české veřejnosti. Oddíl SK Pedagog České Budějovice Taekwon-Do je tedy prvním na území jiţních Čech a jeden z prvních oddílů na území tehdejšího Československa. Emin Durakovič od této doby pravidelně dojíţděl a pořádal s trenéry SK Pedagog několikadenní soustředění, během nichţ je zasvěcoval do nových technik. Trenéři pak předávali svoje nově nabyté zkušenosti v oddíle. Postupem času vznikly na jihu Čech i další oddíly. S nimi pak jiţ více začal spolupracovat mezinárodní instruktor

Hwnag

Ho

Yong

[hvang

ho-jong],

jenţ

v té

době

ještě

u nás naplno působil. Zcela nezávisle na jihočeském Taekwon-Do se toto korejské bojové umění dostává do Československa i jinou cestou, tentokrát na území Prahy. V létě roku 1987 přijel do Prahy na oficiální pozvání vrcholného českého představitele svazu karate korejský mezinárodní instruktor Hwang Ho Yong. V Praze tedy ještě v té době vznikl pod záštitou svazu karate oddíl, v němţ se cvičil Taekwon-Do. Jeho vůdčí osobností byl Hwang Ho Yong. Od tohoto okamţiku jiţ netrvalo příliš

24

dlouho do doby, kdy české Taekwon-Do odešlo od svazu karate a zřídilo si vlastní organizaci. Na podporu a propagaci Taekwon-Do v Československé republice byl přizván korejský demonstrační tým, jenţ v roce 1990 navštívil různá města našeho státu a u diváků měl vţdy fenomenální úspěch. Od tohoto roku rostl počet škol na celém našem území.

2.1 Český svaz Taekwon-Do ITF a jeho předchůdci Český svaz Taekwon-Do ITF je v současné době největším subjektem v České republice, který zastřešuje nejvíce škol, v nichţ je vyučováno korejské bojové umění Taekwon-Do, tak jak je představil světu generál Choi Hong Hi. Svaz je členem Mezinárodní federace pod vedením Chang Unga. Datování vzniku subjektů, jeţ předcházely Českému svazu Taekwon-Do ITF, je velmi obtíţné. Lze však dohledat ustanovující dokumenty, které můţeme povaţovat

za

zastřešujícím

formální

vznik

Taekwon-Do

příslušného subjektu.

v tehdejší

Československé

Prvním

sdruţením

republice

byla

Československá federace Taekwon-Do, jeţ byla oficiálně zaregistrována 13. července 1990. Prvním prezidentem tohoto nově vzniklého subjektu se stal Stanislav Kovařík. S. Kovařík však v této vedoucí funkci nezůstal dlouho, zhruba po roce jej vystřídal Ing. Ladislav Burian, v současné době V. dan. Dne 19. února 1991 vzniká Českomoravský svaz Taekvon-Do, jenţ sdruţuje školy na území Čech, Moravy a Slezska. Tyto dvě organizace pak fungovaly současně. Po rozdělení státu na Českou republiku a Slovenskou republiku byla Československá federace Taekwon-Do 8. června 1993 přejmenována na Českou federaci Taekwon-Do. V roce 1995 Českomoravský svaz Taekwon-Do změnil svůj název na Český svaz Taekwon-Do ITF a ten pouţívá dodnes. Postupem času

25

Český svaz Taekwon-Do ITF převzal veškerou činnost České federace Taekwon-Do, která byla následně jako nadbytečná zrušena. Počátky vzniku byly velmi těţké, jak říká sám mistr Hwang Ho Yong: „Původně jsem sem přijel jen na tři roky. Počátky mého působení zde byly spojeny s řadou problémů. Taekwon-Do v tehdejším Československu nemělo svoji vlastní organizaci, chyběly finance a

navíc

první

oddíl Taekwon-Do vznikl

v tělovýchovné jednotě, jejíţ činnost byla orientována na karate“ (Český svaz Taekwon-Do ITF, 2006). Český svaz Taekwon-Do ITF je řádným a samostatným subjektem v Českém svazu tělesné výchovy a v Mezinárodní federaci Taekwon-Do (ITF). Jeho prezidentem je do dnešní doby Ing. Ladislav Burian, V. dan. Ve stanovách Českého svazu Taekwon-Do ITF se v prvním bodu dočítáme, ţe Český svaz Taekwon-Do ITF je dobrovolným, politicky nezávislým zájmovým občanským sdruţením právnických či fyzických osob, jeţ se zabývají výukou nebo organizací výuky bojového umění sebeobrany Taekwon-Do ITF. Kaţdý člen svazu má dána svoje práva, ale také povinnosti, jeţ musí dodrţovat. Český svaz Taekwon-Do ITF má také svoje orgány, které zajišťují plynulý chod svazu a vykonávají mimo jiné činnosti definované stanovami svazu. Orgány svazu jsou: Valná hromada prezident viceprezident Rada revizní komise sekretář Nevyšším orgánem je Valná hromada.

26

2.1.1 Hwang Ho Yong, VIII. dan – mezinárodní instruktor pro Českou republiku Na území dřívějšího Československa a poté samostatné České republiky působili v celé historii 3 korejští instruktoři a mistři. První z nich přijel na podzim roku 1987 na oficiální pozvání Českého svazu karate. Byl to mezinárodní instruktor Hwang Ho Yong, dnes drţitel VIII. danu. „Mistr Hwang Ho Yong se narodil 11. května 1956 v malém městečku Sin Uiz, které leţí v KLDR nedaleko čínských hranic. Taekwon-Do začal cvičit ve svých 13 letech, ale zpočátku upřednostňoval basketbal a gymnastiku. Po čase mu však Taekwon-Do natolik učarovalo, ţe mu začal věnovat všechen volný čas. Nebylo divu, vţdyť Taekwon-Do se v té době věnovali i jeho starší bratři a sestra. Díky píli i dobrým učitelům, na které rád vzpomíná, v přísném a tvrdém korejském systému výcviku Taekwon-Do dosáhl I. dan jiţ v 17 letech. V této době se zformovala jeho představa o budoucí kariéře, kterou se stalo jak jinak neţ Taekwon-Do. Po absolvování střední školy se přihlásil na Vysokou školu sportu, po jejímţ absolvování začal pracovat v korejské federaci Taekwon-Do ITF. Ve svých 28 letech sloţil před dnes jiţ legendárním zakladatelem Taekwon-Do, prezidentem Mezinárodní federace Taekwon-Do gen. Choi Hong Hi († 15. 6. 2002) zkoušku na IV. dan, při příleţitosti jeho návštěvy spojené se seminářem v Pchyongyangu. Ke IV. danu mu byl Mezinárodní federací Taekwon-Do udělen certifikát mezinárodního instruktora“ (Český svaz Taekwon-Do ITF, 2006). Jak je ze stručného ţivotního příběhu mistra Hwang Ho Yonga patrné, je jednou z velkých talentovaných osobností celosvětového Taekwon-Do ITF. Jeho talentu si všiml i jeho učitel, zakladatel Taekwon-Do ITF, generál Choi Hong Hi, kdyţ si ho vybral jako jednoho ze spolupracovníků, kteří s ním spolupracovali na tvorbě encyklopedie Taekwon-Do ITF, kde je mistr Hwang zachycen na několika fotografiích technik, a to především v technikách ve výskoku.

27

„V letech 1982–1986 procestoval spolu s korejským exhibičním týmem Itálii, Jugoslávii, Maďarsko, Norsko a především Čínu. V řadě těchto států byl ohlas těchto exhibic základem k růstu popularity Taekwon-Do ITF vedoucí k zaloţení národní asociace. V roce 1987, jak jiţ bylo uvedeno, přijel se svojí ţenou Ham Myong Suk smluvně na tři roky do tehdejšího Československa za účelem vyučovat a propagovat zde bojové umění Taekwon-Do a zaloţit národní federaci“ (Český svaz Taekwon-Do ITF, 2006). Na

pomoc

mu

v brzké

době

přijel

další

korejský

mistr

Yun Nam Gyu [jun nam-gju] (v současné době drţitel VII. danu), který v Československé republice působil také na území Moravy, kde se podílel na spolupráci při rozvoji nových oddílů a škol. Mistr Yun opustil Českou republiku roku 1993. „Svoji misi v České republice mistr Hwang Ho Yong ukončil v roce 1992, kdy spolu s českým reprezentačním týmem odcestoval do Koreje u příleţitosti mistrovství světa, které se zde 10.–15. zíří 1992 konalo. V Koreji se následně stal vedoucím oddělení trenérů a státní reprezentace Korejské federace Taekwon-Do ITF“ (Český svaz Taekwon-Do ITF, 2006). Místo Hwnag Ho Yonga byl poslán na území České republiky další korejský mistr, Son Song Gun [son song-gun] (v současné době drţitel VIII. danu), aby zde pokračoval v jiţ započatém díle mistra Hwanga a dále tak přispíval k šíření a rozvoji Taekwon-Do ITF v Čechách a na Moravě. „V letech 1994 a 1995 byl Hwang Ho Yong vyslán podpořit rozvoj Taekwon-Do ITF v Indii, odkud byl na četné ţádosti a na základě mnoha jednání vyslán Mezinárodní federací Taekwon-Do zpět do České republiky, aby ve svém započatém díle pokračoval. Na podzim v roce 1995 se mistr Hwang opět do České republiky vrátil, a nepřijel sám. Společně s ním přijela opět také jeho ţena Ham Myong Suk a dcera Hwang Suk Yong. Následující rok se mistru Hwangovi narodil také syn, Hwang Kwang Hun. Na podzim roku 2000 odjel mistr

28

Hwan Ho Yong i se svojí rodinou zpět domů do Koreje, kdyţ byl jmenován v rámci ITF předsedou komise mezinárodních instruktorů Taekwon-Do ITF. K nám do České republiky se vrátí v prosinci 2002, aby zde pokračoval ve své další práci. Mistr Hwang (pokud je na území České republiky) je jako jediný u nás v rámci Českého svazu Taekwon-Do ITF oprávněn udělovat technické stupně Taekwon-Do ITF, a to jak ţákovské (10.–1. kup), tak také mistrovské. Dále dohlíţí nad výukou Taekwon-Do ITF ve všech oddílech Českého svazu TaekwonDo ITF. Jeho úkolem je dohlíţet především na drţitele mistrovských technických stupňů dan, zejména pak na pedagogickou činnost instruktorů a jejich asistentů v oddílech. Do dnešního dne (březen 2010) jiţ v České republice udělil více jak 530 mistrovských technických stupňů dan, jejichţ drţitelé se tak stávají základem pro úspěšný rozvoj českého Taekwon-do ITF“ (Český svaz Taekwon-Do ITF, 2006). Pro české Taekwon-Do je nesmírnou ctí spolupracovat právě s mistrem Hwang Ho Yongem. Tato celosvětová ikona je nejen mezinárodně uznávanou kapacitou, ale v současné době je mistr Hwang i předsedou technické komise Mezinárodní federace Taekwon-Do, která mimo jiné zajišťuje sjednocování technik v rámci Mezinárodní federace. Dá se tedy říci, ţe technické semináře, jeţ probíhají v rámci Českého svazu Taekwon-Do ITF pod jeho vedením, zaručují nejvyšší moţnou kvalitu a přesnost technik.

2.1.2 Školy sdružené v Českém svazu Taekwon-Do ITF Taekwon-Do se v České republice vyučuje na mnoha místech, v mnoha klubech, školách, oddílech a jiných sdruţeních. Český svaz Taekwon-Do ITF je organizací v České republice, jeţ sdruţuje nejvyšší počet českých škol, ve kterých je vyučováno bojové umění Taekwon-Do ITF, na coţ dohlíţí nejvyšší technická

29

autorita v České republice – mistr Hwang Ho Yong, VIII. dan. Pod jeho vedením se vyučuje Taekwon-Do tak, jak jej představil světu generál Choi Hong Hi. Škol sdruţených v Českém svazu Taekwon-Do ITF je k 1. 1. 2010 celkem 29 a jsou nadále děleny do pěti oblastí působení v rámci České republiky. Pro přehlednost uvádíme názvy škol v tabulkách a připojujeme také kontakt na ně. Dělíme je podle regionů působení.

Oblast Praha: Pod Českým svazem Taekwon-Do ITF v hlavním městě Praha je sdruţeno celkem šest škol. Tab. 2: Školy Taekwon-Do v hlavním městě Praha Název školy Škola Taekwon-Do Dan-Gun Škola Taekwon-Do I.T.F. Ge-Baek Hosin Sool

Kontakt http://dangun.taekwondo.cz http://www.tkd.cz

Taekwon-Do Hwa-Rang

http://hwarang.taekwondo.cz

Akademie Taekwon-Do Kerberos

http://kerberos.taekwondo.cz

Taekwon-Do I.T.F. Sonkal Praha

http://www.sonkal.cz

Taekwon-Do klub Praha ITF Toi-Gae

http://toigae.taekwondo.cz

Oblast jižní Čechy: Tab. 3: Školy Taekwon-Do v jiţních Čechách Název školy Taekwon-Do ITF Sportovní klub Pedagog České Budějovice Taekwon-Do ITF Tong-Il České Budějovice

Kontakt http://pedagog.taekwondo.cz http://tongil.taekwondo.cz

Taekwon-Do škola Velešín ITF

http://www.tajky.cz

Taekwon-Do ITF Won-Hyo Třeboň

http://wonhyo.taekwondo.cz

30

Ostatní Čechy: Tab. 4: Školy Taekwon-Do v ostatních oblastech Čech Název školy

Kontakt

Rebeca Taekwon-Do ITF Příbram Taekwon-Do ITF Ge-Baek Mladá Boleslav Taekwon-Do Kwang Myong ITF Roztoky u Prahy Taekwon-Do club Narama Plzeň Škola Taekwon-Do ITF Oh Do Kwan Slaný Škola

Taekwon-Do

I.T.F

Panter

Kralovice Taekwon-Do ITF Pardubice

http://www.eutak.cz http://gebaek.taekwondo.cz http://kwangmyong.taekwondo.cz http://narama.taekwondo.cz http://www.ohdokwan.cz http://www.tkdpanter.ic.cz http://pardubice.taekwondo.cz

Taekwon-Do ITF oddíl Sabom Lysá nad Labem

http://sabom.taekwondo.cz

Škola Taekwon-Do ITF Sam-Il Most

Monika Brabcová, 607 617 544

Škola Taekwon-Do ITF Silla

http://www.silla.cz

Oblast severní Morava: Tab. 5: Školy Taekwon-Do na severní Moravě Název školy Škola

Taekwon-Do

ITF

Kontakt Frýdek-

Místek Škola Taekwon-Do I.T.F. Joomuk Frýdek-Místek Škola

Taekwon-Do

ITF

Il-Dong

Ostrava

http://tkdfm.taekwondo.cz http://joomok.taekwondo.cz http://www.ildong.cz

Škola Taekwon-Do ITF Karviná

http://www.karvina-taekwondo.wqz.cz

Škola Taekwon-Do ITF Opava

http://www.opa-do.com

31

Oblast jižní Morava: Tab. 6: Školy Taekwon-Do na jiţní Moravě Název školy

Kontakt

Škola Taekwon-Do Club Brno ITF Škola

Taekwon-Do

ITF

Il-Kyok

Náměšť nad Oslavou Oddíl Koguryo ITF Taekwon-Do Třebíč Taekwon-Do ITF Raptor Olomouc

http://www.tkdbrno.cz http://ilkyok.taekwondo.cz http://koguryo.taekwondo.cz http://www.taekwondo-olomouc.cz

2.2 Střediska talentované mládeže Českého svazu Taekwon-Do ITF Střediska talentované mládeţe fungují v rámci Českého svazu Taekwon-Do ITF od roku 1998. Od tohoto roku jsou subjekty v rámci svazu sdruţovány podle územních plánů a vystupují společně pod názvem střediska. Do roku 1998 fungovala práce s talentovanou mládeţí a její podpora také, avšak podle jiného systému. Definici středisek talentované mládeţe předkládá směrnice 07/08 Českého svazu Taekwon-Do ITF a je dostupná na jeho webových stánkách. „Střediska talentované mládeţe (STM) zřizuje Český svaz Taekwon-Do ITF jako svoje instituce za účelem sjednotit, metodicky vést a zabezpečit sportovní tréninkovou přípravu talentované mládeţe v rámci svazu, v souladu s projektem podpory sportovně talentované mládeţe – „Program III. Sportovní talent“. Jednotlivá STM jsou tvořena oddíly v rámci specifického územního uspořádání svazu, které pro čerpání státní neinvestiční dotace pro výše uvedený účel vystupují pod společným názvem jednotlivých STM“ (Český svaz Taekwon-Do ITF, 2009).

32

V Českém svazu Taekwon-Do ITF funguje celkem šest středisek talentované mládeţe. Jsou to: STM Praha I STM Praha II STM SM (severní Morava) STM JM (jiţní Morava) STM JČ (jiţní Čechy) STM ZČ (západní Čechy a ostatní) S výše uvedenými sepisuje svaz kaţdoročně smlouvu, v níţ se občanská sdruţení (školy Taekwon-Do sdruţené do jednotlivých STM) zavazují k povinnostem ze smlouvy vyplývajícím a jejímţ předmětem je převod neinvestiční dotace ze státního rozpočtu mezi Českým svazem Taekwon-Do ITF a daným střediskem talentované mládeţe k zabezpečení realizace programu „Program III – Sportovní talent“.

2.3 Taekwon-Do na území Brna Za formální počátek Taekwon-Do na území Brna lze povaţovat vystoupení korejského demonstračního týmu, jenţ se prezentoval v roce 1990 v brněnské hale na Vodově ulici. Byla to jedna z mnoha propagačních exhibicí, které právě v té době probíhaly po celé České republice. K prvnímu kroku se odhodlal Pavel Cigáň, kdyţ zaloţil první oddíl Taekwon-Do s názvem Moravia Taekwon-Do Academy. Zpočátku byla škola podporována jedním z korejských mistrů, Yun Nam Gyuem, jenţ v té době působil mimo jiné i v Brně a dohlíţel na rozvoj Taekwon-Do společně s mistrem Hwang Ho Yongem. Tato škola fungovala necelé čtyři roky. Po odchodu Pavla Cigáně bylo nutné ustanovit nového hlavního trenéra. Stal se jím Richad Daněk, pod jehoţ vedením fungoval brněnský oddíl téměř dva roky. V roce 1996 převzal vedení brněnského Taekwon-Do

33

Libor Macháň a záhy byl brněnský oddíl přejmenován na Školu Taekwon-Do Club Brno ITF. Pod tímto názvem a vedením L. Macháně funguje škola dodnes. Nejdříve působila jen na území Brna, postupem času však začala rozšiřovat svoji působnost i mimo Brno. Vznikaly pobočky ve Vyškově, Olomouci a ve Zlíně, z nichţ některé se postupem času staly samostatnými subjekty. Po vzniku středisek talentované mládeţe byla brněnská škola ustanovena jako centrum talentované mládeţe pro jiţní Moravu a vrchním trenérem střediska se stal hlavní trenér Školy Taekwon-Do Club Brno ITF, Libor Macháň, v současné době IV. dan. V posledních letech je brněnský klub pod vedením pana Macháňe jedním z největších a nejúspěšnějších v celé České republice. Důkazem je pravidelné umísťování na předních příčkách úspěšnosti škol na mistrovstvích České republiky. Vrcholem je pak zisk titulu Nejúspěšnější škola v rámci Českého svazu Taekwon-Do ITF roku 2007 a Nejúspěšnější výprava na mezinárodní soutěţi v Irsku na podzim 2009, kde si brněnská reprezentace poradila s více neţ sedmisetčlennou konkurencí a suverénně získávala medaili za medailí.

2.3.1 Libor Macháň – vůdčí osobnost jihomoravského Taekwon-Do Libor Macháň je v současné době jednou z významných osobností českého Taekwon-Do a

čelným představitelem brněnské Školy Taekwon-Do Club

Brno ITF. Začátek jeho působení v Taekwon-Do je spojen s rokem 1990, kdy zhlédl vystoupení korejského demonstračního týmu, jenţ v té době cestoval po městech naší republiky a představoval Taekwon-Do široké veřejnosti. Jedním z míst, kde korejský tým předváděl jedinečné a famózní techniky tohoto korejského bojového umění, byla brněnská hala na Vodově ulici.

34

Byl jedním z prvních členů nově vzniklého oddílu Taekwon-Do na území jiţní Moravy – Moravia Taekwon-Do Academy –, vedeného Pavlem Cigáňem. Kdyţ Libor Macháň s Taekwon-Do začínal, měl jiţ zkušenosti s japonským bojovým uměním karate, jeţ trénoval od roku 1987 a dosáhl v něm zeleného pásu. Taekwon-Do mu však natolik učarovalo, ţe neváhal a se vší vervou se pustil do náročného tréninku. Jeho píle vyvrcholila v prosinci roku 1996, kdy úspěšně sloţil zkoušky na první mistrovský stupeň. To uţ byl hlavním trenérem Školy TaekwonDo Club Brno ITF. Pod jeho vedením se začalo Taekwon-Do vyučovat v mnohých částech města Brna. V roce 1998 získává II. dan a jako vedoucí brněnské školy organizuje jiţ druhý ročník přehlídky bojových umění BUDOSHOW, na níţ mimo jiné vystupuje i Škola Taekwon-Do Club Brno ITF se svými členy. Celá akce, s více neţ tisícem návštěvníků, měla v brněnské hale na Vodově ulici veliký ohlas. Úspěšnost dokazuje i fakt, ţe tato přehlídka bojových umění je Školou Taekwon-Do Club Brno ITF pořádána kaţdoročně a v roce 2010 se uskuteční uţ její třináctý ročník. Závodní kariéra Libora Macháně je velmi bohatá na úspěchy, a to jak na poli národním, tak i mezinárodním. Zkušenosti a dovednosti prokazoval mimo jiné i jako stálý člen národní reprezentace, s níţ absolvoval několik evropských a světových šampionátů. Mezi jeho největší úspěchy patří zisk stříbrné medaile a titulu vicemistr světa ve sportovním boji na světovém šampionátu ve slovinském Bledu, kde ve finále těsně podlehl ruskému reprezentantovi. Je také několikanásobným mistrem České republiky. Jeho kvality prokazuje fakt, ţe dokázal na mistrovstvích ČR postupně získat zlaté medaile ze všech soutěţních disciplín, coţ se v českém Taekwon-Do podařilo jen málokomu. Dnes se Libor Macháň více neţ závodění věnuje trenérské činnosti ve svém brněnském oddíle, kde se pod jeho vedením učí více neţ 150 aktivních ţáků všech věkových kategorií. Je hlavním trenérem brněnské reprezentace a také vedoucí Střediska talentované mládeţe jiţní Morava. Svoji trenérskou kvalifikaci si neustále zvyšuje, v současné době dokončuje studium na trenérské škole – dvouleté kombinované studium na FTVS UK. Po jeho zakončení získá nejvyšší trenérskou třídu v Taekwon-Do.

35

Velmi významným pak pro hlavního trenéra Školy Taekwon-Do Club Brno ITF zůstává rok 2007. Na jaře tohoto roku úspěšně sloţil zkoušky na IV. dan a na podzim prokázal nesporné kvality na postu trenérském, o čemţ svědčí zisk titulu Nejúspěšnější subjekt Českého svazu Taekwon-Do ITF roku 2007, coţ se dá pokládat za jeden z největších úspěchů jeho trenérské kariéry.

2.4 Česká národní unie Taekwon-Do ITF Tento subjekt je druhou největší organizací v České republice, který zastřešuje školy, oddíly a kluby vyučující Taekwon-Do ITF. Česká národní unie Taekwon-Do ITF vznikla začátkem roku 2003 a je v České republice oficiálním zástupcem Mezinárodní federace Taekwon-Do, do nedávné doby vedené Trân Triêu Quânem, a Evropské federace Taekwon-Do (AETF). Nejvyšším orgánem tohoto subjektu je Valná hromada a nejvyšším správním orgánem je výkonný výbor. Jako kaţdý právní subjekt má i tento svoje právní dokumenty, jako jsou stanovy, disciplinární řád a další. Školy sdruţené v současnosti pod Českou národní unií Taekwon-Do ITF uvádíme v tabulce společně s kontakty na ně. Tab. 7: Školy, kluby a oddíly sdruţené pod Českou národní unií Taekwon-Do ITF Oddíl Taekwon-Do Milovice

http://www.kwang-gae.estranky.cz

Škola Taekwon-Do „Kvang Gae“ Říčany


Škola Taekwon-Do Brandýs nad Labem


Oddíl Taekwon-Do Kunice


Oddíl Taekwon-Do Stránčice

e-mail: [email protected]

Škola Kobukson Mladá Boleslav

e-mail: [email protected]

Klub Taekwon-Do Ki Ap České Budějovice

http://www.fight-club.cz

Fight Club Borovany


36

Fight Club Suché Vrbné


Škola Taekwon-Do Kutná Hora

tel.: +420 728 727 607

VIP Club – Praha


Škola Taekwon-Do Poděbrady


Taekwon-Do Jindřichův Hradec


Taekwon-Do oddíl TJ. Sokol Čebín

http://www.taekwondo.cire.cz

Oddíl Taekwon-Do Sokol Bystřice nad

http://www.taekwondo.cire.cz

Pernštejnem

2.5 Česká Taekwon-Do I.T.F. Asociace Tato asociace je nejmenší a zároveň nejmladší organizací sdruţující české taekwondisty a její působnost se dá vymezit na území jihozápadní části jiţní Moravy. Její zastřešující organizací je Mezinárodní federace Taekwon-Do, kterou vede syn zesnulého zakladatele Taekwon-Do Choi Jung Hwa. Celá organizační struktura je velmi podobná ostatním subjektům, působícím na území České republiky, tedy čelním představitelem je prezident, jehoţ volí Valná hromada. Za počátek historie České Taekwon-Do I.T.F. Asociace můţeme pokládat datum 17. 6. 2008, kdy poţádala o vstup do Mezinárodní federace Taekwon-Do pod vedením zakladatelova syna Choi Jung Hwa. Do této federace pak byla přijata 22. 7. 2008. Pro přehlednost přikládáme tabulku se seznamem subjektů sdruţených pod Českou Taekwon-Do I.T.F. Asociací a s příslušnými kontakty. Tab. 8: Školy, kluby a oddíly sdruţené pod Českou Taekwon-Do I.T.F. Asociací Škola Taekwon-Do I.T.F. So-San Znojmo

http://www.volny.cz/taekwondoitf

37

Škola Taekwon-Do I.T.F. Hwa-Rang Jevišovice Škola Taekwon-Do I.T.F. Do-San Šumná

e-mail: [email protected] e-mail: [email protected]

38

3. Sportovní Taekwon-Do ITF Je třeba si uvědomit, ţe Taekwon-Do nebylo vyvinuto jako sportovní odvětví, ale jako zbraň pomáhající armádě v boji o přeţití. Sportovní Taekwon-Do ITF lze tedy povaţovat pouze za součást celku. Základním smyslem soutěţí je porovnání technik vyučovaných v Taekwon-Do, v nichţ se projeví všechny závodníkovy pohybové schopnosti a dovednosti. Dovednostmi se v tomto případě rozumí perfektně a přesně zvládnuté pohyby – techniky, jeţ mohou dopomoci k vítězství. „Ve své pravé podstatě Taekwon-Do ITF není sport, sportovní disciplíny byly do jeho struktury přidány aţ později. Pokud by totiţ dva příznivci chtěli vyzkoušet opravdové umění Taekwon-Do, musel by jeden z nich v boji nutně zemřít. Právě proto byl vytvořen umělý systém volného boje a ostatních disciplín, kde si můţe kaţdý student bez váţnějšího rizika zranění vyzkoušet svou dovednost v Taekwon-Do“ (Mikulenková, 2003). Pro zajištění bezproblémového chodu soutěţí jsou definována pravidla, jimiţ se řídí kaţdá soutěţ a díky nimţ je splněn hlavní úkol pravidel, tedy zajistit, aby pouţívané techniky byly prováděny tak, jak mají být provedeny, a také aby například ve sportovním boji nedošlo k váţným úrazům, či dokonce smrti soupeře. Takto definovaná pravidla jsou schopna pozvednout kvalitu soutěţí pořádaných Mezinárodní federací Taekwon-Do. Kaţdá soutěţ se také neobejde bez sboru rozhodčích. Všichni rozhodčí musí absolvovat kurz pro rozhodčí a před kaţdou soutěţí jsou řádně proškoleni a poučeni o svých kompetencích. Je nutné podotknout, ţe struktura a obsah pravidel jsou mnohem rozsáhlejší, neţ níţe popisuji, snaţil jsem se však představit uvedená pravidla široké veřejnosti. Smyslem je tedy představení soutěţních disciplín a stručný výňatek ze soutěţních pravidel International Taekwon-Do Federation, přizpůsobených EITF (Europe ITF Taekwon-Do Federation) pro ucelenou představu o průběhu soutěţí. Existuje také česká modifikace těchto pravidel, ale ta se liší od pravidel mezinárodních jen nepatrně.

39

V Taekwon-Do ITF můţe soutěţit prakticky kaţdý, pro muţe i ţeny jsou dány soutěţní věkové skupiny: do 13 let věku: ţáci 13–17 let: junioři 18–39 let: senioři 40 let a více: veteráni, přičemţ veteránská soutěţ je ještě rozdělena do 3 tříd: 

stříbrná třída (40–49 let)



zlatá třída (50–59 let)



platinová třída (60 a více let)

Soutěţí se v 5 disciplínách, 4 z nich se dělí na divizi jednotlivců a divizi týmů. Tyto divize mají poté své kategorie, do kterých jsou závodníci řazeni při registraci.

3.1 Vzory (technické sestavy) – tul Jde o sestavu předepsaných po sobě jdoucích pohybů – technik, jeţ mají představovat imaginární souboj proti útočníkovi či útočníkům. Kategorie jsou dány podle technického stupně závodníků, coţ signalizuje barva pásu v případě ţákovských technických stupňů nebo římská číslice na konci pásu technických stupňů mistrovských, tedy pásu černé barvy. V této první soutěţní disciplíně stojí při soutěţi jednotlivců na soutěţní ploše – tatami – dva závodníci, kteří cvičí dvě technické sestavy. První je volitelná podle technického stupně závodníka a druhá je zadána rozhodčími. Rozhodčí poté rozhodnou, který ze závodníků zacvičil sestavy na základě daných kritérií lépe. V této disciplíně se pouţívá pyramidový eliminační systém na jednu poráţku, tedy závodník, který z pohledu rozhodčích v daném kole zvítězil, postupuje v soutěţi dále. V divizi týmů cvičí danou technickou sestavu najednou

40

tým sloţený z pěti závodníků. Hodnoticí kritéria jsou pro tuto divizi stejná jako v divizi jednotlivců, navíc se však hodnotí týmová choreografie.

3.2 Sportovní boj – matsogi Jde o volný souboj dvou závodníků. Řídí se však přísnými pravidly, jeţ předepisují vybavení závodníků (povinné a volitelné chrániče), určují povolené techniky útoku a obrany, definují povolená místa zásahu soupeře, příslušné bodové ohodnocení v případě úspěšného zásahu atd. Je třeba zdůraznit, ţe sportovní boj v Taekwon-Do ITF je semikontaktní, tedy veškeré techniky musí být vedeny kontrolovaně a bez úmyslu inzultovat soupeře. Ve sportovním boji jsou pravidly definovány váhové kategorie, v nichţ závodníci soutěţí. Tyto váhové kategorie jsou různé pro věkové skupiny muţů i ţen. V individuální soutěţi stojí proti sobě dva soupeři stejné váhové kategorie, které předem určil los. Soutěţí se, stejně jako při soutěţi v technických sestavách, pyramidovým eliminačním systémem. Vítězem se stává závodník, jenţ v časovém limitu nasbírá za úspěšné techniky více bodů. Časový limit pro eliminační kola je 2 x 2 minuty s minutovou přestávkou mezi jednotlivými koly, ve finále je to pak 3 x 2 minuty taktéţ přestávkami v délce jedné minuty. Nerozhodne-li se o vítězi v základním časovém limitu, následuje prodlouţení v trvání jedné minuty. Nepadne-li rozhodnutí ani v tomto případě, přichází na řadu zápas do prvního bodového rozdílu. Ten je jiţ bez časového limitu. V soutěţi týmů jsou pravidla téměř totoţná. Stojí proti sobě 2 týmy, z nichţ kaţdý má 5 závodníků a jednoho náhradníka. Z kaţdého týmu proti sobě nastupují soupeři, 1 proti 1, avšak bez rozdílu váhy. Ostatní kategorie zůstávají dodrţeny (muţi, ţeny, ţáci, junioři, senioři atd). Týmy mohou navzájem taktizovat, neboť vţdy je týmu soupeřů představen závodník, který v daném kole nastoupí. Soupeř si pak ze svého týmu vybere závodníka, kterého postaví proti němu, a zároveň ukáţe, kdo z jejich týmu bude nasazen další zápas. Na to reaguje soupeř vlastním výběrem. Je dáno, ţe kaţdý závodník v týmu můţe startovat jen jeden zápas.

41

Jestliţe se však všichni členové týmu vystřídají a nepadne rozhodnutí o vítězi, mohou znovu nastoupit závodníci, kteří jiţ startovali. Časový limit těchto zápasů je 1 x 2 minuty. Za vítězství v zápase jsou týmu přiděleny dva body, v případě remízy prodlouţení nenastává a týmům je shodně připsán jeden bod. Vítězí druţstvo, jeţ jako první dosáhne šesti bodů.

3.3 Speciální přerážecí techniky – tugki [tchukki] Tato disciplína je povaţována za divácky velmi atraktivní, neboť zde závodníci demonstrují svoji techniku kopů, doplněnou o další poměrně náročnou motorickou činnost, tedy například o kop ve vysokém výskoku, o dvojitý obrat ve výskoku následovaný kopem, o výskok, kterým je překonána překáţka a je zakončen kopem atp. V této disciplíně je předepsáno 5 technik, v nichţ je vţdy třeba dodrţet předepsanou proceduru, provedení techniky včetně přeraţení desky správnou úderovou plochou. Za kaţdou nalomenou desku a neporušení procedury a pravidel je udělen jeden bod, za zlomenou desku a neporušení procedury a pravidel jsou uděleny tři body. Soutěţní pravidla definují dvě části této soutěţe – kvalifikaci a vlastní soutěţ. Kvalifikace probíhá těsně před vlastní soutěţí. Závodník si v kvalifikaci zvolí jednu techniku, jiţ je povinen vykonat za maximální počet bodů, tedy 3. Podaří-li se mu to, postupuje do vlastní soutěţe a technika je mu započítána do celkového bodového součtu. Nepodaří-li se mu kvalifikační techniku zdolat za plný počet bodů, soutěţní disciplína pro něj končí. V divizi jednotlivců jeden závodník v případě úspěšné kvalifikace postupuje podle zadaného pořadí od techniky k technice, v týmové soutěţi, pokud tým úspěšně projde přes kvalifikaci, má kaţdý člen týmu přidělenu jednu techniku.

42

Součet bodů rozhoduje o vítězi. Je-li bodový součet u dvou a více týmů shodný, rozhodčí losují jednu z technik, při níţ její

provedení a následný zisk bodů

rozhodne o vítězi. Získají-li týmy stejný počet bodů i v tomto případě, procedura se opakuje do rozhodnutí o vítězi. Stejný klíč při remíze platí i v divizi jednotlivců.

3.4 Silové přerážení – wiryok [virjok] Jak uţ název napovídá, jde o porovnávání úrovně silových schopností a technických dovedností závodníků. Stejně jako v disciplíně tugki je soutěţ rozdělena na dvě části, na kvalifikaci a vlastní soutěţ. I v této disciplíně je předepsáno 5 technik. Ve speciálních stojanech je umístěn příslušný počet desek a úkolem závodníků je tyto desky předepsanou technikou přerazit. Systém soutěţe jak v divizi jednotlivců, tak v divizi týmů je shodný se systémem u disciplíny tugki.

3.5 Sebeobrana – hosinsool [hošinsul] V této disciplíně se demonstruje úroveň technických dovedností závodníků. Disciplína by měla jakoţto reálná osobní sebeobrana představovat vrchol Taekwon-Do. Jde o předem domluvený a připravený souboj buď muţe – hrdiny proti třem muţům – útočníkům, nebo ţeny – hrdinky proti dvěma útočníkům (muţi i ţeny). V tomto souboji je pravidly definován časový limit pro celou „akci“ a také pro techniky, jeţ je třeba do souboje zařadit. Jsou však vymezeny obecně, jako např.: dvojkop ve výskoku, obrana proti zbrani, vyproštění z úchopu atd.

43

Úkolem závodníků a trenéra, jenţ by měl být v této disciplíně v roli scénáristy a reţiséra, je vnést do technik osobitost, nápad a seřadit je podle logického pořadí zapadajícího do „scénáře akce“. Hodnotí se mimo jiné technické provedení, načasování, nápaditost a celkový dojem.

3.6 Mistrovství světa a mistrovství Evropy Historie těchto vrcholných soutěţí sahá do sedmdesátých let dvacátého století. Soutěţní věkové kategorie jsou junioři, senioři a veteráni, ţákovská kategorie v těchto vrcholných šampionátech zatím nesoutěţí. Hodnocení úspěšnosti zemí na šampionátech určuje počet zlatých, stříbrných a bronzových medailí, přičemţ rozhodují primárně medaile zlaté. V případě shody pak medaile stříbrné a v konečné fázi, pokud nerozhodne o vítězi ani počet medailí stříbrných, je určující počet medailí bronzových.

3.6.1 Mistrovství světa První

oficiální

mistrovství

světa

zahájil

zakladatel

Taekwon-Do,

generál Choi Hong Hi, v roce 1974. Bylo však určeno pouze pro věkovou kategorii seniorů. Místem konání bylo zvoleno kanadské město Montreal. V současné době je seniorské mistrovství světa pořádáno jednou za dva roky. Historie juniorské soutěţe začíná aţ o téměř dvacet let později. První světový juniorský šampionát byl zahájen v roce 1993 v Moskvě. Nejmladší je soutěţ věkové skupiny veteránů, neboť tato kategorie byla zařazena do soutěţních pravidel aţ po roce 2000. Do té doby veteránská kategorie neexistovala a všichni závodníci starší 18 let soutěţili pouze v kategorii seniorů. První veteránské mistrovství světa bylo uspořádáno společně s 6. mistrovstvím

44

světa juniorů v Malajsii. V posledních letech bývá pravidlem, ţe se seniorské mistrovství světa střídá se světovým šampionátem juniorů a veteránů, jeţ jsou stejně jako seniorské šampionáty pořádány jednou za dva roky.

3.6.2 Mistrovství Evropy Historický vývoj evropských šampionátů je velmi podobný vývoji mistrovství světa. Jako první bylo uspořádáno seniorské mistrovství Evropy v roce 1976 v nizozemském Amsterodamu. Junioři si museli na svůj premiérový start na evropském šampionátu počkat aţ do roku 1991, kdy se konalo 1. juniorské mistrovství Evropy v Rakousku. Veteránská soutěţ byla odstartována dokonce aţ v roce 2009. Mistrovství Evropy jsou pořádána kaţdoročně a v posledních letech se konají současně pro všechny věkové kategorie. V březnu roku 2010 se tedy konalo 25. seniorské, 16. juniorské a 2. veteránské mistrovství Evropy.

3.7 Historie české státní sportovní reprezentace Taekwon-Do ITF a její úspěchy na evropských a světových šampionátech Sportovní reprezentace funguje jakoţto jedno z oddělení Českého svazu Taekwon-Do ITF. „Úkolem sportovní reprezentace je pak komplexní zajišťování přípravy a účasti vybraných členů svazu – reprezentantů na vrcholných mezinárodních soutěţích (mistrovství světa a mistrovství Evropy) všech věkových kategorií, včetně účasti

45

na přípravných mezinárodních soutěţích a zahraničních soustředěních“ (Český svaz Taekwon-Do ITF [2004]). „Cílem činnosti sportovní reprezentace je dosaţení nejvyšší úrovně reprezentace Českého svazu Taekwon-Do ITF, České republiky i Taekwon-Do na mezinárodním i domácím poli, a to nejen špičkovými sportovními výsledky, ale také

svým

vystupováním,

chováním

a

profesionální

úrovní

disciplíny

a organizovanosti“ (Český svaz Taekwon-Do ITF [2004]). I přes fakt, ţe Taekwon-Do fungovalo na území dřívějšího Československa jiţ od roku 1987, první reprezentační tým se zformoval poměrně pozdě, a to aţ před létem 1992, kdy se blíţilo seniorské mistrovství světa v KLDR. Historicky prvním soustředěním reprezentace bylo několikadenní soustředění v létě 1992 v Kunţaku. Prvním trenérem se stal českobudějovický trenér jednoho z tamních klubů, Miroslav Galbač, jenţ vedl československou a později českou státní sportovní reprezentaci v Taekwon-Do aţ do roku 1998. Přesto ještě před faktickým vznikem české národní reprezentace odjeli čeští taekwondisté na první mezinárodní závod do rakouské Vídně. Bylo to juniorské mistrovství Evropy a náš jediný startující závodník Jaromír Michl dokázal svoje úsilí proměnit ve famózní úspěch. Dokázal ve sportovním boji zdolat téměř všechny své soupeře. V jeho váhové kategorie do 62 kilogramů tak získal vynikající 2. místo. V roce 1992 se jiţ oficiální česká státní sportovní reprezentace představila také v seniorské kategorii, a to na 8. seniorském mistrovství světa v korejském Pchjongjangu. I tato světová premiéra překročila míru očekávání. Muţskému seniorskému týmu se podařilo získat stříbrnou medaili v disciplíně wiryok. V roce 1993 Česká republika získala svoje historicky první zlaté medaile. Na 8. seniorském mistrovství Evropy nenašla přemoţitelku Šárka Lexová (dnes Šárka Kaňková), která prokázala svoje kvality v disciplíně tugki a stala se tak historicky první českou mistryní Evropy. Druhou zlatou medaili získal muţský seniorský tým v disciplíně tul. Druhé místo získal opět muţský seniorský tým,

46

který v disciplíně wiryok obhájil svoji stříbrnou medaili z mistrovství světa 1992 v KLDR. Třetím místem se do statistik zapsal Martin Břeň v disciplíně matsogi, tedy sportovním boji. Rok 1994 je dalším významným bodem pro české sportovní Taekwon-Do. Prvním úspěchem je zisk dvou zlatých medailí na 9. seniorském mistrovství Evropy konaném v Polsku. První z nich obstarala pro Českou republiku Šárka Lexová (Kaňková) ve speciálních přeráţecích technikách (tugki) a druhou zlatou medaili přidala Radka Dlouhá (dnes Heydušková) v disciplíně technické sestavy (tul). Bronzové medaile pak získali Rostislav Kaňka v disciplíně tul a Jaroslav Vomáčka ve sportovním boji. Pravý vrchol však přišel teprve na 9. seniorském mistrovství světa v Malajsii. Ziskem zlaté medaile ze sportovního boje se nesmazatelně do historie zapsala Radka Dlouhá (Heydušková) a stala se tak první českou mistryní světa. Bronzovou medaili vybojoval také Jaromír Michl ve speciálních přeráţecích technikách, jeţ se později staly jeho královskou disciplínou. 2. juniorské mistrovství světa pořádané v roce 1995 v Polsku patří také mezi první významné krůčky českého sportovního Taekwon-Do ITF. Česká republika zde získala první zlatou medaili v kategorii juniorů. Jiří Hovorka se zvládl ve sportovním boji vypořádat s veškerou konkurencí a stal se tak prvním českým juniorským mistrem světa. Třetí místa pak obsadily Andrea Štěchová (technické sestavy), Klára Haromová (speciální přeráţecí techniky) a tým ţeny (speciální přeráţecí techniky). V témţe roce se také konalo 10. seniorské mistrovství Evropy, na němţ česká výprava získala dvě zlaté a dvě bronzové medaile. První místa obsadily Šárka Lexová (Kaňková) (speciální přeráţecí techniky) a Radka Dluhá (Heydušková) (technické sestavy). Bronzové medaile získali Rostislav Kaňka (technické sestavy) a Jaroslav Vomáčka (sportovní boj). Historicky významný pro Českou republiku je taktéţ červenec roku 1996, neboť tehdy poprvé uspořádala mezinárodní šampionát, juniorské mistrovství světa, jeţ

47

se konalo v Praze. Bohuţel juniorská reprezentace nedokázala navázat na zlatý úspěch z předešlého juniorského mistrovství světa v Polsku. Ale i přesto byl zisk dvou stříbrných a šesti bronzových medailí důkazem velkého rozvoje, rozmachu a pokroku českého sportovního Taekwon-Do ITF, zejména v tomto případě práce s talentovanou mládeţí. V témţe roce pak také proběhlo 11. seniorské mistrovství Evropy v Itálii, kde česká reprezentace vybojovala celkem 2 zlaté, 7 stříbrných a 4 bronzové medaile. Na tomto mistrovství se také muţský seniorský tým stal nejúspěšnějším z celého šampionátu ziskem právě dvou zlatých medailí z disciplín technické sestavy a speciální přeráţecí techniky. V roce 1998 proběhly ve struktuře české reprezentace klíčové změny. Na postu hlavního trenéra reprezentace ukončil svoje působení Miroslav Galbač a jeho místo převzal MUDr. Rostislav Kaňka, jenţ vedl reprezentaci aţ do roku 2004. Dalším významným krokem byl začátek systematické a soustavné přípravy věkové kategorie juniorů a vytvoření samostatného oddělení juniorské sportovní reprezentace, které do té doby neexistovalo. Juniorské závodníky sice reprezentace připravovala, ale výběr probíhal účelně, pouze pro danou nadcházející akci, jeţ byla určena právě pro věkovou kategorii juniorů. Rok 1999 je pokládán za formální počátek nadvlády České republiky v disciplíně tugki (speciální přeráţecí techniky). Na 11. seniorském mistrovství světa v argentinském Buenos Aires začala zlatá éra českého „skokana“ Jaromíra Michla. Tento reprezentant totiţ dokázal v tugki porazit favorizovaného Korejce a získal tak zlatou medaili a titul mistra světa. Dvě stříbrné medaile pak ještě přidala Jana Mikulenková (dnes Jana Lazorová) v technických sestavách a sportovním boji. Celková bilance České republiky na tomto mistrovství světa tedy byla jedna zlatá, dvě stříbrné a osm bronzových medailí. Mistrovství Evropy 1999 v Itálii pak jen potvrdilo vysokou českou úroveň sportovního Taekwon-Do ITF: v celkovém součtu Česká republika získala 9 zlatých, 12 stříbrných a 11 bronzových medailí.

48

Juniorská reprezentace předvedla svoje nesporné kvality na 6. juniorském mistrovství světa 2002 v Puerto Ricu. Famózní úspěch dokládá zisk devíti titulů mistr světa. Hvězdou šampionátu byla Petra Tošnarová, jeţ se stala ziskem dvou zlatých, jedné stříbrné a jedné bronzové medaile nejúspěšnější závodnicí celého šampionátu. Dalším velmi úspěšným reprezentantem byl Jan Mraček se ziskem jedné zlaté, jedné stříbrné a dvou bronzových medailí. Rok 2002 byl pro Česko významný také ze stránky pořadatelské. Jihočeské město Třeboň hostilo seniorské a juniorské mistrovství Evropy, na kterém se stal Jan Mraček nejúspěšnějším juniorským závodníkem Evropy. 13. seniorské mistrovství světa v řeckém Thessaloniké roku 2003 potvrdilo nepřemoţitelnost našeho reprezentanta Jaromíra Michla, jenţ si opět „vyskákal“ v disciplíně tugki (speciální přeráţecí techniky) zlatou medaili a potvrdil tak, ţe jeho zlatá medaile z mistrovství světa v Argentině nebyla náhoda. Na mistrovství Evropy roku 2003 se bude dlouze vzpomínat, bylo totiţ pro českou státní sportovní reprezentaci nejúspěšnější za celou její téměř dvacetiletou historii a do současné doby nebylo překonáno (píše se rok 2010). V součtu juniorských a seniorských cenných kovů přivezla Česká republika neuvěřitelných 48 medailí, z nichţ 22 bylo zlatých. V průběhu roku 2004 došlo k další změně na postu hlavního trenéra reprezentace. Po MUDr. Kaňkovi se jím stal Jaroslav Vomáčka, který působí ve vedení reprezentace dodnes (březen 2010). Rok 2005 pak znamená pro Jaromíra Michla dovršení zlatého hattricku. Na 14. mistrovství světa v Austrálii získal v pořadí jiţ svou třetí zlatou medaili ve speciálních přeráţecích technikách. Toto mistrovství světa je také významné pro Michala Košátka a Jana Mračka. Oba totiţ nenašli přemoţitele ve svých váhových kategoriích sportovního boje. Celkem si česká výprava z tohoto kontinentu odváţela 7 nejcennějších kovů, 2 druhá místa a 5 míst třetích.

49

Seniorské mistrovství světa ve slovinském Bledu v roce 2007 dokázalo, ţe Česká republika nemá pouze jednoho závodníka, který dokáţe zopakovat zlatý úspěch. To dokázal Jan Mraček, jenţ obhájil australský titul mistra světa z roku 2005. Opět nenašel ve své kategorii sportovního boje přemoţitele, a tak mohl znovu vystoupat aţ na vrchol stupňů vítězů a převzít tak zlatou medaili. V roce 2008 jsme zaznamenali první velký světový úspěch i v kategorii veteránů. Na 3. mistrovství světa veteránů v Uzbekistánu se Josefu Jarmovi podařil „zlatý double“, kdyţ nenašel přemoţitele v kategoriích technických sestav a silového přeráţení. Třetí zlatou medaili z tohoto mistrovství světa ukořistil veteránský tým v disciplíně sebeobrana. Ve stejnou dobu probíhalo v uzbeckém Taškentu také 8. mistrovství světa juniorů. Na něm se zlatým úspěchem zapsal do historie nadějný junior Pavel Štefl, který v disciplíně tugki (speciální přeráţecí techniky) předvedl fenomenální výkon a právem tak získal titul juniorský mistr světa. 1. mistrovství Evropy veteránů doplnilo program evropského šampionátu juniorů a seniorů v květnu roku 2009 ve Slovinsku. V jeden čas na jednom místě se tak rozhodovalo o juniorských, seniorských a nově i veteránských mistrech Evropy. Dvěma

nejcennějšími

kovy

přispěla

i

seniorská

reprezentantka

Ilona

Hambergerová z kategorií speciální přeráţecí techniky a sportovní boj. Josef Jarma potvrdil svoji nepřemoţitelnost a obhájil dvě zlaté medaile z mistrovství světa ve stejných disciplínách, k nimţ ale nově na tomto prvním veteránském šampionátu získal titul vicemistra Evropy ve sportovním boji. Celkově si tak česká výprava odváţela 14 zlatých, 14 stříbrných a 17 bronzových medailí. Vyvrcholením roku 2009 však bylo 16. seniorské mistrovství světa v ruském Petrohradě. Zde Česká republika opět získala zlatou medaili ve speciálních přeráţecích technikách, tentokrát to však nebylo zásluhou Jaromíra Michla, trojnásobného mistra světa v této disciplíně, ale Přemysla Šestáka, jenţ po Michlovi převzal toto pomyslné královské ţezlo.

50

Zatím poslední šampionát absolvovaný českou státní sportovní reprezentací (březen 2010) je juniorské, seniorské a veteránské mistrovství Evropy v italské Barlettě.

Reprezentanti

opět

prokázali,

ţe

patří

k naprosté

špičce.

Celkové třetí místo v konečném součtu zemí s celkovým počtem 9 zlatých medailí tento fakt dokazuje. Nutno však podotknout, ţe na celkové druhé místo stačilo české výpravě proměnit jednu z 16 stříbrných medailí na zlatou. Česká republika tedy před sebe pustila pouze fenomenální Rusko a svedla urputný boj s Ukrajinou o celkové druhé místo, jenţ však vyšel lépe právě reprezentaci Ukrajiny. Z medailových výsledků bychom rádi zmínili výkon Jana Chaloupky, jenţ obhájil titul mistra Evropy v technických sestavách, Jana Vrchoveckého, jemuţ se podařilo totéţ, ale v kategorii juniorů, a v neposlední řadě i výkon Přemysla Šestáka, který potvrdil svoje kvality a po zlatém úspěchu v disciplíně tugki (speciální přeráţecí techniky) na mistrovství světa 2009 získal v této disciplíně i evropské zlato. Lucie Zedková v kategorii seniorek získala jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili a tak jí právem náleţí titul nejúspěšnější závodnice Evropy roku 2010. Česká republika dokázala dosud (píše se březen 2010) získat na všech světových a evropských šampionátech, kterých se účastnila, v celkovém součtu 707 medailí. Pro přesnější představu předkládám podrobnější výpis:

Juniorská kategorie: Mistrovství Evropy Celkem absolvovaných soutěţí: 14 Celková medailová bilance (zlato – stříbro – bronz): 66 – 89 – 78 Mistrovství světa Celkem absolvovaných soutěţí: 8 Celková medailová bilance: 13 – 23 – 49

Seniorská kategorie: Mistrovství Evropy Celkem absolvovaných soutěţí: 18 Celková medailová bilance: 99 – 93 – 98

51

Mistrovství světa Celkem absolvovaných soutěţí: 9 Celková medailová bilance: 19 – 29 – 34

Veteránská kategorie: Mistrovství Evropy Celkem absolvovaných soutěţí: 2 Celková medailová bilance: 5 – 3 – 3 Mistrovství světa Celkem absolvovaných soutěţí: 2 Celková medailová bilance: 3 – 2 – 2

3.8 Přehled nejúspěšnějších reprezentantů Českého svazu Taekwon-Do ITF Do přehledu úspěšných reprezentantů jistě patří všichni, kdo měli moţnost být členem české státní sportovní reprezentace a účastnit se v národních barvách jakéhokoliv mezinárodního šampionátu. Českou reprezentací prošlo mnoho lidí, na něţ by se nemělo zapomínat, protoţe to byli právě lidé, kteří tvořili historii českého sportovního Taekwon-Do. V tomto přehledu bychom rádi představili ty nejúspěšnější, jimţ se podařilo získat na mistrovství světa nebo na mistrovství Evropy zlatou medaili. Jména těch, jiţ získali triumf na světovém šampionátu, jsou pak zvýrazněna tučným písmem. Pro přehlednost uţívám oficiálně pouţívané zkratky: MSJ – mistrovství světa juniorů MEJ – mistrovství Evropy juniorů MSS – mistrovství světa seniorů MES – mistrovství Evropy seniorů MSV – mistrovství světa veteránů MEV – mistrovství Evropy veteránů

52

3.8.1 Úspěšní reprezentanti – muži: Tomáš Čeleda MEJ 2003: 1. místo – silové přeráţení (wiryok)

Filip Gavlas MEJ 2007: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul)

Juraj Hasík MSJ 2006: 1. místo – sportovní boj do 69 kg (matsogi) MSS 2007: 1. místo – sportovní boj do 69 kg (matsogi)

Petr Hasík MSJ 2004: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi)

Jiří Hovorka MSJ 1995: 1. místo – sportovní boj nad 71 kg (matsogi)

Jan Chaloupka MEJ 2004: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MES 2006: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MES 2007: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MES 2009: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MES 2009: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul)

Josef Jarma MSV 2008: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MSV 2008: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MEV 2009: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MEV 2009: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

53

Rostislav Kaňka MES 2003: 1. místo – technické sestavy IV. dan (tul)

Michal Košátko MES 2003: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MES 2005: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MSS 2005: 1. místo – sportovní boj do 80 kg (matsogi) MES 2006: 1. místo – sportovní boj do 85 kg (matsogi)

Tomáš Matějka MEJ 2003: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MEJ 2004: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul)

Jaromír Michl MES 1998: 1. místo – technické sestavy III. dan (tul) MES 1999: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MSS 1999: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2002: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MSS 2003: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MSS 2005: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi)

Jan Mraček MEJ 2001: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MEJ 2001: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MEJ 2002: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MSJ 2002: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 2003: 1. místo – sportovní boj do 71 kg (matsogi) MES 2004: 1. místo – sportovní boj do 71 kg (matsogi) MSS 2005: 1. místo – sportovní boj do 71 kg (matsogi) MSS 2007: 1. místo – sportovní boj do 78 kg (matsogi) MES 2008: 1. místo – sportovní boj do 85 kg (matsogi)

54

David Petrů MES 1999: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MES 2001: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

Přemysl Šesták MSS 2009: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2010: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi)

Filip Šimeček MEJ 2009: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

Ivan Šípal MEV 2009: 1. místo – technické sestavy III. dan (tul)

Pavel Štefl MSJ 2008: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi)

Jiří Teslík MES 2001: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi)

Radim Tomášek MES 2000: 1. místo – silové přeráţení (wiryok)

Jan Vrchovecký MEJ 2007: 1. místo – sportovní boj do 69 kg (matsogi) MEJ 2009: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MEJ 2010: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul)

Aleš Vyzrál MEJ 2005: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul)

55

3.8.2 Úspěšné reprezentantky – ženy Kateřina Boková MEJ 2006: 1. místo – sportovní boj nad 70 kg (matsogi)

Brabcová Monika MES 1999: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

Čížková Kateřina MEJ 2005: 1. místo – sportovní boj do 53 kg (matsogi)

Deutchová Linda MEJ 2006: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MEJ 2006: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MEJ 2007: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MEJ 2007: 1. místo – sportovní boj do 64 kg (matsogi) MEJ 2007: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2008: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

Grodová Adéla MES 2009: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

Hambergerová Ilona MEJ 2005: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MSS 2007: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2007: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2009: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2009: 1. místo – sportovní boj do 69 kg (matsogi)

56

Hanousková Hana MES 2004: 1. místo – sportovní boj do 58 kg (matsogi) MES 2004: 1. místo – silové přeráţení (wiryok)

Heydušková (Dlouhá) Radka MES 1994: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MSS 1994: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 1995: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MES 1997: 1. místo – technické sestavy III. dan (tul) MES 1997: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 1998: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 1998: 1. místo – technické sestavy III. dan (tul) MES 1999: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 2000: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MES 2004: 1. místo – technické sestavy III. dan (tul)

Hudková Kristýna MEJ 2010: 1. místo – sportovní boj do 58 kg (matsogi)

Procházková (Jimenézová) Aneta MEJ 2002: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 2003: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MES 2003: 1. místo – sportovní boj do 52 kg (matsogi)

Kaňková (Lexová) Šárka MES 1993: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 1994: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 1997: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2002: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2003: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MES 2003: 1. místo – technické sestavy III. dan (tul)

57

Khunová Věra MES 2001: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 2003: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MES 2005: 1. místo – sportovní boj do 58 kg (matsogi) MES 2006: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MES 2006: 1. místo – sportovní boj do 57 kg (matsogi)

Klimešová Marcela MEJ 1997: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MES 2002: 1. místo – sportovní boj (matsogi)

Konečná Andrea MEJ 2006: 1. místo – sportovní boj (matsogi)

Merksbauerová Aneta MEJ 2003: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

Lazorová (Mikulenková) Jana MES 2000: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul)

Mokrovcová Edita MEJ 2004: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MEJ 2005: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul)

Kubátová (Němcová) Věra MEJ 1999: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MEJ 2000: 1. místo – technické sestavy I. dan (tul) MEJ 2000: 1. místo – sportovní boj (matsogi)

Rybová Kristýna MEJ 2003: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul)

58

Sýkorová Barbora MSJ 2002: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MEJ 2004: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi)

Tošnarová Petra MEJ 1999: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MEJ 2001: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MEJ 2001: 1. místo – speciální přeráţecí techniky (tukgi) MSJ 2002: 1. místo – sportovní boj (matsogi) MSJ 2002: 1. místo – silové přeráţení (wiryok) MES 2005: 1. místo – sportovní boj nad 70 kg (matsogi) MES 2006: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MES 2006: 1. místo – sportovní boj nad 69 kg (matsogi)

Zedková Lucie MES 2008: 1. místo – technické sestavy II. dan (tul) MES 2010: 1. místo – technické sestavy III. dan (tul)

59

Závěr Problematika mapování a zpracování historických faktů je všeobecně velmi sloţitá.

Platí

to

především

v

případě,

kdy

nelze

dohledat

přesné

a potvrzené písemné informace. V této práci jsme se tedy pokoušeli shromáţdit, utřídit, shrnout a představit fakta tak, jak jsme je načerpali z dostupné literatury, článků, internetových zdrojů i během rozhovorů s čelnými představiteli českého Taekwon-Do, jako jsou Ing. Ladislav Burian, V. dan, MUDr. Rostislav Kaňka, VI. dan, Vladimír Machota, VI. dan, a další. Práce to byla velmi dlouhá a nejednoduchá, neboť zjistit některé podrobnosti bylo téměř či zcela nemoţné a jsou události, které mohou být interpretovány nejasně, nepřesně či se zaujetím. Snaţili jsme se tyto případně zkreslené informace co nejvíce eliminovat a ověřit jejich přesnost a pravdivost z několika stran. Při naší práci bylo nutné pečlivě studovat především informace publikované elektronickou formou, tedy hlavně webové stránky, na nichţ bylo moţné nalézat různé střípky informací, jeţ se následně skládaly dohromady a na základě komparace s jinými získanými informacemi byly potvrzovány nebo vyvraceny. Pravdou zůstává, ţe je dozajista mnoho informací, které jiţ není moţné dohledat. Tento fakt je způsoben naprostou absencí písemných dokladů o této době. Hovoříme tedy o úplných začátcích Taekwon-Do na území dnešní České republiky, před vznikem první zastřešující organizace. V těchto informacích je nutné se spolehnout pouze na informace získané z rozhovorů s pamětníky. Pevně věříme, ţe se nám podařilo získat co nejpřesnější informace, které jsme následně setřídili do logického a chronologického pořadí. Tato práce, jak doufáme, přispěje k rozšíření informací a celkově všeobecného povědomí o korejském bojovém umění Taekwon-Do, vyvinutém generálem Choi Hong Hi. Je určena především pro studenty, kteří se tomuto bojovému umění sebeobrany věnují a chtějí získat vědomosti o historii Taekwon-Do v České republice. Budeme však rádi, kdyţ se práce dostane do povědomí jako jeden z pramenů, z nichţ mohou čerpat sportovní odborníci, fanoušci i široká veřejnost. Do současné doby se nám nepodařilo zjistit, ţe by se někdo pokoušel sestavit nebo vypracoval práci podobného tématu a rozsahu. Velmi stručnou historii

60

uváděli pouze autoři publikací a článků o Taekwon-Do, nikdo z nich se však tímto tématem nezabýval jako hlavním předmětem své práce. Shledáváme proto takovou myšlenku přínosnou pro české Taekwon-Do a povaţujeme ji za jednu z podstatných etap historie úpolových sportů v dřívějším Československu a v nynější České republice. I přes veškerou snahu se jistě najde okruh informací, jenţ není zmapován naprosto přesně, mohou existovat různé odchylky od skutečností, jeţ zde uvádíme. Proto bychom tuto práci rádi rozšířili mezi co největší počet čtenářů, abychom představili námi shromáţděné informace a porovnali je s jejich vzpomínkami a připomínkami, coţ by jistě bylo přínosem jak pro tuto práci, tak i pro celé téma. Tato práce by zároveň měla nabádat k myšlence, aby toto započaté dílo bylo nadále doplňováno a rozšiřováno, neboť čas nelze zastavit a s plynoucím časem přibývá i historických událostí a momentů, jeţ bychom měli uchovat pro další generace.

61

Použitá literatura BELHÁČ, Antonín; MACEK, František. Výukový manuál Taekwon-Do ITF [online]. Znojmo : Škola Taekwon-do ITF So-San Znojmo [vl. n.], 2002 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z WWW: . LAZOR, Marek. Sportovní třídy Taekwon-Do ITF a mladší školní věk [online]. Ostrava, 2003. 65 s. Závěrečná práce. Karlova univerzita v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu. Dostupné z WWW: . MIKULENKOVÁ, Jana. Sportovní třídy Taekwon-Do ITF a starší školní věk [online]. Ostrava, 2003. 55 s. Závěrečná práce. Karlova univerzita v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu. Dostupné z WWW: . PAŘÍK, Petr. Přehled výslovnosti korejské terminologie taekwonda ITF [online]. 2.vydání. Praha : [s.n.], 2010 [cit. 2010-04-3]. Dostupné z WWW: . RŮŢIČKA, Marcel. Silová příprava v Taekwon-Do [online]. Praha, [2005]. 103 s. Diplomová práce. Karlova univerzita v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu. Dostupné z WWW: . Český svaz Taekwon-Do ITF [online]. c2006 [cit. 2010-03-23]. Hwang Ho Yong (VIII. Dan). Dostupné z WWW: .

62

Český svaz Taekwon-Do ITF. Instruktorské tituly a nášivky [online]. Praha : [vl.n], Září 2009 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . Český svaz Taekwon-Do ITF. Směrnice 07/08 : Střediska talentované mládeže [online]. Praha : [s.n.], 22.6.2009 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z WWW: . Český svaz Taekwon-Do ITF. Směrnice 12/04 : Oddělení sportovní reprezentace [online]. Praha : [s.n.], [2004] [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: . Český svaz Taekwon-Do ITF. Stanovy Českého svazu Taekwon-Do ITF [online]. Praha : [s.n.], 19.10.2002 [cit. 2010-02-20]. Dostupné z WWW: .

63

Resumé Tato diplomová práce se zabývá historií a vývojem korejského bojového umění sebeobrany Taekwon-Do ITF v České republice. Je zaloţena převáţně na rozhovorech s pamětníky, neboť o tomto tématu existuje jen málo písemných materiálů. Uvedenou skutečnost by měla změnit tato práce. Sestává ze tří kapitol, rozdělených na dílčí podkapitoly. První kapitola obsahuje informace o Taekwon-Do ve světě, jeho zakladatelích, skladbě a významných meznících. Druhá kapitola referuje o Taekwon-Do v České republice, věnuje se jeho historii od počátků aţ po současnost, organizacím zastřešujícím toto bojové umění v České republice a představuje školy, ve kterých je Taekwon-Do vyučováno. Poslední kapitola se zabývá sportovní formou Taekwon-Do a přináší informace o šampionátech, kterých se česká státní sportovní reprezentace účastnila. Kapitolu uzavírá přehled nejúspěšnějších českých reprezentantů.

Summary This diploma thesis provides closer insight into the history and development of the Korean art of self-defence – Taekwon-Do ITF in the Czech Republic. The work largely relies on interviews with witnesses as there have been few written materials available on this topic so far. This work intends to improve this present situation. The thesis consists of three main chapters. General information about Taekwon-Do worldwide, introduction on its founder, the structure and important milestones of Taekwon-Do constitute the first one. The second chapter reviews Taekwon-Do in the Czech Republic and offers a chronological historical cross section along with a list of existing umbrella organizations in the Czech Republic as well as schools teaching Taekwon-Do. The last chapter discusses Taekwon-Do as a sport discipline and informs about championships the Czech national team has participated in so far. An overview of the most successful Czech representatives concludes this thesis.

64

Historie a vývoj Taekwon-Do ITF v České republice

Recommend Documents