MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav zoologie, rybářství a hydrobiologie a včelařství
DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Lucie Chaloupková
Vliv výživy na nutriční hodnotu svaloviny kapra (Cyprinus carpio L.)
Vedoucí diplomové práce: Doc. Dr. Ing. Jan Mareš
Brno 2008
1
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Vliv výživy na nutriční hodnotu svaloviny kapra (Cyprinus carpio L.)“ vypracovala samostatně, pouze s použitím pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům.
Bc. Lucie Chaloupková
V Brně dne 3.5.2008
2
Poděkování
Tato diplomová práce byla zpracována s podporou projektu IGA MZLU v Brně IG 270251 „Vliv intenzity chovu na nutriční hodnotu kapra obecného se zaměřením na spektrum mastných kyselin“ a s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Děkuji na tomto místě také vedoucímu diplomové práce doc. Dr. Ing. Janu Marešovi za metodickou pomoc, konzultace, poskytnutí odborných materiálů a cenné rady při vypracování diplomové práce. Děkuji Prof. Ing. Jiřímu Jiráskovi za odborné konzultace. Dále chci poděkovat kolegům z Ústavu rybářství a hydrobiologie za pomoc při provádění pokusů a Ing. Kukačkovi za pomoc při vyhodnocování výsledků. Na závěr bych ráda poděkovala svým rodičům za pomoc a podporu během studia, kterou mi poskytli.
3
Abstrakt
Theme: The influence of nutrition to value of carp muscle (Cyprinus carpio L.)
The aim of this work was to verify the addition of linseed oil and fish oil of different concentrations into feed mixtures on spectrum of fatty acids in carp muscle. We wanted to know, which of these oils and which of these two concentrations will improve the spectrum of fatty acids better. The experiment was practised with four variants of feed mixtures. The first feed mixture was without any oil, the second feed mixture was the same contents but with addition of 6 % of linseed oil, the third feed mixture was with addition of 6 % of fish oil and the fourth feed mixture was with addition of 10 % of fish oil. We had four groups of carps and each of them was fed by one of the feed mixture variant. We found that the addition of 6 % linseed oil improves the contents of fatty acid C18:3 n – 3 from 0,69 g.kg-1 to 2,50 g.kg-1 in 57 days, the addition of 6 % fish oil improves it of 61 % and addition of 10 % fish oil improves it of 51 %. The fish oil also improves the values of EPA of 62 % (6 % fish oil) and 42 % (10 % fish oil). Owing to addition of both oils the ratio of n – 3 / n – 6 PUFA is better.
Key words: fatty acid, linseed oil, fish oil, carp
4
Obsah
1. ÚVOD ………………………………………………………………………..7 2. CÍL …………………………………………………………………………...8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ………….………………………………………..9 3.1 Zařazení a historie chovu kapra obecného v České republice ………………..9 3.2 Chemické složení rybí svaloviny ……………………………………………11 3.2.1
Základní stavební látky rybí svaloviny ………………………………….11
3.3 mastné kyseliny (FA) a jejich zdroje v potravinách …………………………13 3.4 Biosyntéza a katabolismus mastných kyselin u ryb …………………………15 3.5 Ryby v našem jídelníčku …………………………………………………….16 3.6 Energie a tuk v potravě pro ryby …………………………………………….19 3.6.1
Energie …………………………………………………………………...19
3.6.2
Tuk ……………………………………………………………………….20
4. MATERIÁL A METODIKA ………………..……………………………..22 4.1 Vlastní pokus ………………………………………………………………...22 4.2 Hmotnost obsádky …………………………………………………………...24 4.3 Ukazatele růstu a konverze krmiva ………………………………………….25 4.4 Chemické analýzy …………………………………………………………...25 4.5 Statistické zpracování výsledků ……………………………………………...26 5. VÝSLEDKY A DISKUSE …..…………………………………………..…28 5.1 Hodnocení produkční užitkovosti ……..……………………………………..28 5.2 Chemické složení tkání ……………………………………………….……...29 5.3 Výsledky ..……………………………………………………………………29 5.4 Skupina kontrolní K ……………………………………………………...…..31 5.5 Skupina krmena KS s přídavkem 6 % lněného oleje (L 06) …..……………..35 5.5.1
Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin ………………....…………37
5.5.2
Porovnání s kontrolou ……………………………………………………38
5.6 Skupina krmena KS s přídavkem 6 % rybího oleje (R 06) …………...……...39 5.6.1
Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin ………………………….. 41
5.6.2
Porovnání s kontrolou …………………………………………………....42
5
5.6.3
Porovnání skupin L 06 a R 06 …………………………………………...43
5.7 Skupina krmena KS s přídavkem 10 % rybího oleje (R 10) ………………...44 5.7.1
Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin ………………………….. 46
5.7.2
Porovnání s kontrolou ……………………………………………………47
5.7.3
Porovnání skupin R 06 a R 10 ……………………………………………48
6. ZÁVĚR ………………………………………………………………………..49 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ………………………………………50 8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ………………………………………54 9. SEZNAM TABULEK V TEXTU …………………………………………...55 10. PŘÍLOHY …………………………………………………………………...56
6
1. Úvod
Rybí maso je vysoce kvalitní potravina, která obsahuje pro člověka lehce stravitelné živiny. V České republice je konzumace ryb bohužel jen sezónní záležitostí. Ve většině rodin se kapr objeví na jídelníčku pouze na Vánoce. Je velká škoda, že toto dietní a zdravé maso je tolik opomíjeno. Na druhé straně pokud zákazník rybu kupuje, očekává kvalitní zdroj proteinu. U mastných kyselin, které rybí svalovina obsahuje, hlavně řady n – 3 a n - 6 je prokázáno, že působí pozitivně jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. V přírodě je přirozeným zdrojem mastných kyselin fytoplankton, kterým se ryby živí buďto přímo, nebo jako potrava zooplanktonu vstupuje do potravního řetězce. V přirozených podmínkách našich rybníků je samozřejmě zájmem chovatelů vyprodukovat tržní rybu co možná nejrychleji a co možná ekonomicky nejpříznivěji. Jejich přírůstek tak rybáři nenechávají pouze na přírodě, ale ryby jsou v průběhu vegetačního období přikrmovány – nejčastěji pšenicí nebo jinými obilovinami, které jsou však zdrojem sacharidů a nikoliv tuků. Sacharidy si pak ryby ukládají jako tukové zásoby a to ovlivňuje složení tuků v rybí svalovině. Proto je snaha o ovlivnění spektra a množství mastných kyselin ve svalovině kapra přidáváním olejů do krmných směsí. V testech jsou zkoušeny lněný a rybí olej, protože ty mají podobné spektrum mastných kyselin jako je v rybím mase a jsou lehce dostupné. Obsahují také pro ryby esenciální kyselinu linolovou a α - linolenovou. Z olejů takto dodaných v potravě dokáže kapr pomocí desaturace a elongace přeměnit nenasycené mastné kyseliny (PUFA) na vysoce nenasycené (HUFA). Maso s vysokým obsahem HUFA je pak z hlediska lidské výživy prospěšnější především z důvodu prevence zmíněných kardiovaskulárních nemocí.
7
2. Cíl
Cílem diplomové práce bylo ověřit vliv přídavku lněného a rybího oleje v rozdílných koncentracích do krmných směsí na spektrum vyšších mastných kyselin ve svalovině kapra.
8
3. Literární přehled
3.1 Zařazení a historie chovu kapra obecného v České republice
Kapr obecný (Cyprinus carpio L.) patří do rodu Cyprinus a čeledi Cyprinidae. V České republice se jedná o nejznámější a zároveň nejvíce chovanou rybu. Původním areálem rozšíření je povodí řek Černého, Kaspického a Aralského moře a také úmoří Tichého oceánu od řeky Amuru po Barmu a Japonsko (SPURNÝ, 2000). Na naše území se dostal povodím Dunaje. Nejstarší zmínky o budování rybníků jsou z období vlády Přemysla Otakara II., který roku 1227 nadační listinou povoluje jejich budování. Ve 14. století za vlády Karla IV. došlo k častějšímu zakládání rybníků a k rozvoji chovu ryb vůbec. Na přelomu 15. a 16. století byly vybudovány velké rybniční soustavy Vilémem z Pernštejna. Jeho asi nejznámějším dílem je 35 km dlouhá Opatovická stoka. Dalším známým jménem spjatým s rozvojem chovu ryb je Štěpánek Netolický, který vybudoval 27 km dlouhou Zlatou stoku a založil desítky rybníků (např. Opatovický, Horusický). Tato soustava rybníků v jižních Čechách napájená Zlatou stokou funguje dodnes. Ve druhé polovině 16. století bylo v Čechách 180 000 ha rybníků. V této době žil Jakub Krčín z Jelčan, který byl ve službách rodu Rožmberků, který pokračoval v budování rybníků. Jeho největším dílem je rybník Rožmberk, který byl budován celých 6 let. Na Moravě nesmíme zapomenout na biskupa olomouckého Jana Dubravia (1486-1553). Své zkušenosti s chovem ryb sepsal ve své knize. Byla to první odborná publikace o tom, jak hospodařit na rybnících a popsal metodu chovu kapra, která je používána dodnes. Pak přišla třicetiletá válka a s ní zanikání rybníků a jejich vysušování pro získání zemědělské půdy. Až na přelomu 19. a 20. století začalo opět docházet ke zlepšení situace v rybářství. V té době byl správcem švancemberského panství Josef Šusta. Vycházel z vlastních získaných vědomostí i ze studia historických pramenů. Zavedl přikrmování a tím zkrácení chovného období na rybnících, přivezl nové druhy ryb jako jsou síhové
9
a zavedl u některých druhů umělý výtěr. Roku 1884 vydal knihu, kde shrnul své vědomosti. Kniha se jmenuje „Výživa kapra a jeho družiny rybničné“. Během dvou světových válek došlo opět k úpadku rybníkářství. V té době byla u nás historicky nejmenší rozloha rybníků, pouhých 45 000 ha. Po roce 1948 byly zbylé rybníky převedeny státu. Po roce 1989 došlo k navrácení rybníků původním majitelům. Dnes je většina rybářství v ČR akciovými společnostmi nebo společnostmi s ručením omezeným. V současnosti jsou hlavní úskalí chovu ryb u nás v dovozu levných ryb z Asie (Pangasius hypophthalmus) a také v neochotě obyvatel kupovat a konzumovat naše sladkovodní ryby. Proto se zhruba polovina ryb vyprodukovaných v ČR vyváží hlavně do sousedního Německa (viz tabulka 1).
Tabulka 1: Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem (tis. tun živé hmotnosti). (Rybářské sdružení ČR)
Užití R ok
Produkce tržních Prodej živých Ryby určené pro ryb* ryb v tuzemsku zpracování
Export živých ryb
1990
19,3
9,1
3,8
2,7
1991
18,7
9,1
2,2
4,6
1992
20,8
9,9
2,3
5,6
1993
20,1
9,2
1,6
9,3
1994
18,7
9,4
1,6
8,4
1995
18,7
9,7
1,7
7,8
1996
18,2
8,5
1,9
8,2
1997
17,6
7,6
1,4
7,0
1998
17,2
7,5
1,6
8,8
1999
18,8
8,5
1,8
8,0
2000
19,5
8,5
2,1
9,2
2001
20,1
7,8
2,1
10,0
2002
19,2
7,6
1,6
9,7
2003 2004
19,7 19,4
7,8 8,2
1,8 1,7
9,4 9,5
∗ Kromě celoroční produkce tržních ryb zohledněn i počáteční stav (zásoba z minulého roku), objem importovaných tržních ryb a ztráty, což představuje celkovou bilanci (včetně konečné zásoby živých ryb).
10
3.2 Chemické složení rybí svaloviny
Základní složky tělních tkání ryb se příliš neliší od ostatních živočichů. Jsou to voda, bílkoviny, tuky, sacharidy, minerální látky a vitamíny. Na složení rybího těla a jeho tkání má vliv řada ukazatelů. Nejdůležitější je druh ryby, věk, pohlaví a stadium pohlavního cyklu a samozřejmě nezanedbatelný vliv prostředí a jeho faktorů. KLADROBA (2000) rozděluje faktory prostředí:
BIOTICKÉ - druh a věk ryby - zdravotní stav - pohlaví - plemeno - genotyp
ABIOTICKÉ - teplota vody - obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě - obsah NH3 ve vodě - stresové faktory
3.2.1
Základní stavební látky rybí svaloviny
Voda Obsah vody a tuku v rybím těle je v nepřímé závislosti. Čím více je ryba tučná, tím méně vody bude obsaženo v její svalovině. Libové ryby jako např. treska obsahují průměrně 80 % vody, tučné ryby kolem 70 %. Obsah vody se v jednotlivých částech těla liší a mění se i věkem. Svalovina s vyšším obsahem vody bývá méně pevná a snadněji může dojít k jejímu znehodnocení (INGR, 2005).
Bílkoviny Obsah bílkovin v rybím mase kolísá nejčastěji mezi 15 – 20 %. V bílkovinách rybí svaloviny jsou obsaženy všechny esenciální aminokyseliny, obsahuje málo vaziva, žádný elastin, a proto je lehce stravitelná (INGR, 2005).
11
Tuk U tohoto ukazatele můžeme pozorovat asi největší variabilitu hodnot. INGR (2005) ryby dle obsahu tuku v těle dělí:
1/ libové – obsahují tuku méně než 2 %, ze sladkovodních ryb je to např. štika, candát a okoun
2/ středně tučné – obsahují 2 – 10 % tuku, do této kategorie patří pstruh, kapr, sumec atd.
3/ tučné – obsahují více než 10 % tuku, z našich ryb sem patří například úhoř
U některých druhů ryb, jako jsou ryby treskovité, je tuk soustředěn v játrech na úkor svaloviny. Játra jsou pak pro organismus zásobárnou energie hlavně pro zimní měsíce. U paryb, které nemají plynový měchýř tučná játra pomáhají nadlehčovat tělo při plavání.
Minerální látky Obsah vybraných minerálních látek je uveden v tabulce 2.
12
Tabulka 2: Poživatelný podíl hlavních druhů sladkovodních ryb a jeho složení ve 100 g (Ingr, 2005)
Druh ryby
Úhoř říční Sumec Kapr obecný Cejn velký Pstruh obecný + duhový Štika obecná Okoun říční Lín obecný Candát obecný
Poživatelný kJ podíl (%)
voda (g)
bílk. (g) tuk (g) popel (g)
K (mg)
J (mg) P (mg) Ca (mg) Mg (mg) Fe (mg)
70
1252
61
13
26
1
247
166
19
60
728
72
15
11
1
307
100
40
55
632
72
19
7
1,3
264
220
56
523
77
17
5
1,2
310
50
435
78
19
2
1,2
470
220
14
55
372
80
18
0,9
1,1
250
192
20
38
372
80
18
0,8
1,3
233
198
20
40
355
77
18
0,8
1,8
245
156
50
393
78
19
0,7
1,2
237
194
43
0,6
15
1
4 3,2
89 3,2 1 25
1,1
31
18
0,8
27
18
1,4
Vitamíny Rybí svalovina obsahuje ve významnějším množství vitamíny lipofilní (A, D). Z vitamínů hydrofilních jsou obsaženi v malém množství pouze někteří zástupci B komplexu. Např. 100 g svaloviny kapra obecného obsahuje 50 – 600 m.j. vit. A; 0 m.j. vit. D; 0,01 mg vit. B1; 0,05 mg vit. B2; 1,5 mg kyseliny nikotinové; 0,2 mg vit. B6 a 0,0002 mg vit. B12 (INGR, 2005).
3.3 Mastné kyseliny (FA) a jejich zdroje v potravinách Množství i spektrum jednotlivých mastných kyselin v tukové složce potravin může hrát jistou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění (MOUREK et al., 2007). FA jsou základní stavební jednotkou tuků. Kostrou FA je řetězec atomů uhlíku, na kterých jsou navázány atomy vodíku. Pokud jsou všechny vazby na atomech uhlíku obsazené, jde o nasycené (saturované) SFA. Tyto nasycené FA jsou při pokojové
13
teplotě v tuhé formě a vyskytují se především v živočišných tucích (teplokrevných živočichů). Pokud všechny vazby na atomech uhlíku obsazeny nejsou, mluvíme o FA nenasycených. Mezi atomy uhlíku vznikají dvojné vazby a podle počtu dvojných vazeb je dělíme:
-
monoenové s jednou dvojnou vazbou (MUFA = Mono Unsaturated Fatty Acids)
-
polyenové se dvěma dvojnými vazbami (PUFA = Poly Unsaturated Fatty Acids)
-
vysoce nenasycené se třemi a více dvojnými vazbami (HUFA = Highly Unsaturated Fatty Acids)
Z výživového hlediska se nenasycené FA člení do tří řad, označených n - 3, n - 6 a n - 9. Tato čísla určují polohu dvojné vazby nejbližší methylovému (CH3-) konci molekuly FA (KALAČ a ŠPIČKA, 2006). Pro lidské zdraví mají prioritní význam polyenové FA, jmenovitě FA řady n – 3 a n – 6. Základní kyselinou pro řadu n - 3 je kyselina α-linolenová C 18:3 (ALA) a pro řadu n - 6 to je kyselina linolová C 18:2 (LA). V tabulce 3 jsou uvedeny zdroje FA.
Tabulka 3: Potraviny s vysokým obsahem FA (www.vupp.cz)
Mastné kyseliny
Zdroje máslo, sýry, tučné maso, tučné mléčné výrobky,
Saturované
pečivo, sádlo, ztužené tuky, palmový olej, kokosový olej olivy, řepka, pistácie, mandle, lískové ořechy,
Monoenové
kešu, pekanové ořechy, arašídy a oleje z nich vyrobené, avokádo losos, makrela, sleď, pstruh, vlašské ořechy, řepka,
Polyenové n - 3
sója a jejich oleje slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam,
Polyenové n - 6
vlašské ořechy, sója, kukuřice
14
LA a ALA jsou syntetizovány pouze rostlinami a jsou pro lidi esenciální. Proto je nutné je přijímat v potravinách. Dlouhodobě nedostatečný, ale i nadbytečný příjem esenciálních FA, zvláště není – li provázen současným adekvátním přísunem tokoferolu k zabránění peroxidace kyselin, má nežádoucí důsledky pro zdraví člověka (mj. zvýšené riziko kancerogeneze, riziko kardiovaskulárního onemocnění) (MOUREK et al., 2007). Tyto dvě FA jsou mimo jiné schopny desaturace a elongace. Kyselina α linolenová dokáže zvýšit počet svých uhlíků z 18 na 20 až 22 a počet dvojných vazeb ze tří na pět až šest. U dravých ryb tomu však tak být nemusí. Např. štika obecná (Esox lucius) zřejmě potřebuje přijímat kys. arachidonovou a EPA v potravě (HENDERSON et al., 1995). Tyto pochody ani v lidském organismu obvykle neprobíhají v dostatečném množství a proto je důležité kyselinu eikosapentaenovou C 20:5 n - 3 (EPA) a dokosahexaenovou C 22:6 n - 3 (DHA) přijímat v potravě a to zejména z ryb, protože jejich svalovina obsahuje vysoké množství těchto kyselin. Základem pro syntézu EPA a DHA je fytoplankton, který je základní složkou potravy ryb, popřípadě se v potravním řetězci dostává do jídelníčku ryb přes zooplankton (JIRÁSEK, 2005). Z planktonu mají příznivé zastoupení PUFA skrytěnky (Cryptophyta), rozsivky (Bacillariophyceae) a také zooplankton, zatímco sinice (Cyanophyta) a zelené řasy (Chlorophyta) obsahují těchto FA jen málo (DOMAIZON et al., 2000).
3.4 Biosyntéza a katabolismus mastných kyselin u ryb Hlavním impulsem pro studium problematiky katabolismu a výživy ryb byl rozvoj akvakultury, kde je potřeba znát požadavky ryb na jejich výživu, a to proto, aby chovatelé neplýtvali financemi na výrobu. Trávení lipidů, vstřebávání a transport uvolněných složek jsou u ryb obecně podobné jako u teplokrevných živočichů. Mezi rybami však existují významné anatomické rozdíly. Štěpení lipidů (lipolýza) je vesměs největší v počáteční části střevního
traktu.
Trávící
lipasy
jsou
vytvářeny
především
slinivkou
či
hepatopankreatem, ale významné může být i vylučování těchto enzymů sliznicí střev. Hlavní produkty trávení lipidů jsou volné FA. Ty jsou emulgovány v micelách pomocí žlučových kyselin. Trávicí pochody pokračují difúzí ke střevní sliznici
15
a příjmem
kyselin do enterocytů. Vstřebávání
FA ze střev probíhá u ryb
podstatně pomaleji než u savců v důsledku nižší tělesné teploty. Stejně jako u savců se většina FA vstřebává již v počáteční části střevního traktu. Jak již bylo řečeno, ryby jsou schopny desaturovat SFA na MUFA. Tyto pochody probíhají v endoplazmatickém retikulu buněk některých tkání. Děj má velký fyziologický význam, protože nenasycené kyseliny mají nižší viskozitu (řidší konzistenci). Tím je regulována viskozita buněčných membrán v souvislosti s měnící se teplotou organismu. Přebytečné mastné kyseliny z potravy jsou transportovány z jater a dlouhodobě uloženy ve formě zásobních tuků – jako tuková tkáň břišní dutiny, ve světlé svalovině a jako podkožní tuk. Tuky představují především rezervu energie pro období hladovění, migrace a reprodukce (KALAČ a ŠPIČKA, 2006). Jednotlivé hlavní složky svaloviny včetně tuku nejsou ve hřbetní a břišní části rozloženy rovnoměrně. To bylo prokázáno u pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) (MORKORE et al., 2002) a u sumce velkého (Silurus glanis) (MAREŠ et al., 2004).
3.5 Ryby v našem jídelníčku V odborné literatuře i v běžných časopisech pro laickou veřejnost můžeme najít stovky a možná i tisíce článků o významu ryb v našem jídelníčku. Jak již bylo uvedeno výše, v České republice je na jednoho obyvatele malá spotřeba rybího masa. A to ještě musíme brát v úvahu, že lidé upřednostňují ryby mořské. Je sice pravda, že obsahují ve 100 g poživatelného podílu až 190 mg jódu, kdežto ve sladkovodních rybách jsou jen cca 4 mg, ale ve sladkovodních rybách je velmi příznivý poměr mezi K:Na (MOUREK et al., 2007). Mezi žádané ryby vedle kapra patří štika, candát, sumec a pstruh. Měli bychom si vzít příklad od národů, u kterých tvoří ryby podstatnou část jídelníčku, jako jsou Eskymáci nebo Japonci. Při statistických výzkumech se totiž prokázalo, že právě díky konzumaci ryb, které obsahují PUFA n - 3 FA je u nich minimální výskyt kardiovaskulárních onemocnění (BANG et al., 1971). Studie prokázaly, že strava bohatá na sladkovodní ryby vede k nižší hladině leptinu v krevním séru, což je hormon regulující pocit nasycenosti, který se podílí na vývoji srdečně cévních chorob (WINNICKI et al., 2002). Příznivý účinek n – 3 PUFA se uvádí rovněž pro prevenci rakoviny kůže (BLACK a RHODES, 2006). Ne všechny studie však
16
hovoří stejně pozitivně. JARVINEN et al. (2006) uvádí, že ochranný účinek konzumace ryb proti srdečně cévnímu onemocnění zjistili u žen, ale u mužů nikoli. Vztah mezi konzumací ryb a výskytem rakoviny prsu však prokázán nebyl (ENGESET et al., 2006). BROUWER et al. (2006) zase uvádějí, že EPA a DHA zřejmě nejsou účinné proti všem typům srdeční arytmie. Také poměr n – 3 / n – 6 PUFA je pokládán za velmi významný ukazatel kvality lipidů ryb z hlediska lidské výživy (HARRIS, 1989; SARGENT, 1997).
Tabulka 4: Zastoupení vyšších mastných kyselin ve svalovině kapra obecného (% z jejich celkového množství)
Vyšší mastná kyselina Autor Mareš (2005) Fajmonová et al. (2003)
palmitová stearová olejová linolová linolenová EPA DHA 18,3
6
31,7
8,9
1,9
0,9
2,4
21,4
5,9
46
6,9
1,6
1,1
1,1
Mourek et al. (2007)
14,3
3,3
30,8
8,5
3
4,5
1,7
Ingr (2005)
18,16– 20,02
3,565,99
26,8645,54
6,179,60
1,59-8,57
Vácha a Tvrzická (1995)
0*
0*
0*
7,7
2,7
2,4
2,5
Kladroba (2003)
21,4
6
46,2
7
1,6
1
1
1,08- 0,285,52 2,52
*autor neuvedl
Výzkumu spektra mastných kyselin v rybí svalovině se zabývala již celá řada odborníků. Na spektrum FA má vliv mnoho faktorů (druh ryby, zdravotní stav, pohlaví, teplota vody, množství rozpuštěného O2) a zejména pak výživa. STEFFENS et al. (1997, 2007), sledovali zastoupení n – 3 a n – 6 FA ve svalovině kapra chovaného v rybníku. Pokud měly ryby dostatek přirozené potravy a ta tvořila jejich jídelníček, bylo zastoupení n – 3 a n – 6 FA v jejich svalovině vyšší, než pokud byly přikrmovány pšenicí. Dále zjistili, že významný vliv na obsah těchto kyselin v mase má přidávání
17
rybího oleje do krmných směsí. Ke stejným výsledkům dospěl i SARGENTA et al. (2002). FAJMONOVÁ et al. (2003), sledovali vliv pohlaví na zastoupení FA u 48 členné skupiny K3, kteří byli po celé vegetační období přikrmováni pšenicí. Vliv pohlaví na spektrum FA prokázán nebyl. Zjistili však, že s rostoucí růstovou rychlostí kapra obecného podíl PUFA klesal, SFA se neměnil a MUFA vzrůstal. BUCHTOVÁ et al. (2004) však prokázali vliv pohlaví na zastoupení vyšších mastných kyselin u diploidní populace lína obecného (Tinca tinca). DRUZIAN et al. (2008), testovali přidávání
prasečí kejdy do rybníku
s obsádkou K1. Aplikování kejdy je jeden ze způsobů přihnojování, které má za následek nárůst přirozené potravy. Zjistili, že zvýšením množství a dostupnosti přirozené potravy lze ovlivnit celkové množství tuku a minerálních látek v tkáních, ale nelze ovlivnit spektrum FA. GULER et al. (2008) sledovali vliv ročního období krmených kaprů na obsah FA v jejich svalovině. Nejvíce z SFA byla celoročně ve svalovině obsažena kys. palmitová a to stále ve stejném množství. Z MUFA to stejné bylo prokázáno u kys. olejové. U PUFA již byl během roku rozdíl. Zatímco v létě a v zimě byla nejvíce zastoupena kys. dokosahexaenová, na jaře a na podzim to byla kys. α - linolenová. Také prokázali, že v zimě bylo ve svalovině kaprů větší množství n – 3 než n – 6 FA. KMÍNKOVÁ et al. (2001) zjišťovali změnu obsahu celkových lipidů a složení jejich FA během období zimního hladovění. Obsah lipidů ve svalovině kapra obecného se pohyboval mezi 5,9 % až 5,0 % od léta do zimy, avšak na jaře byl jen 2,1 %. Poměr n –3 / n – 6 PUFA postupně klesal z 1 , 35 na jaře na 0,8 v zimě. V pokusu provedeném v Itálii byl kapr obecný chován jednak v nádržích o teplotě vody určované teplotou okolního vzduchu, jednak v nádržích s vodou teplejší asi o 10 °C. Celkový obsah PUFA byl srovnatelný, avšak poměr n – 3 / n – 6 byl 0,47 u ryb z vody neoteplené a 1,52 u ryb z vody oteplené (GERI et al., 1995). V tropických podmínkách Madagaskaru s průměrnou teplotou vody mezi 16 – 24 °C obsah lipidů ve svalovině kapra obecného poklesl na 0,9 % hmotnostních během horkého období a vzrostl na 1,7 % během období chladnějšího (RASOARAHONA et al., 2004). BUCHTOVÁ et al. (2007) zkoumali vliv typu hybridů na spektrum FA svaloviny. Pracovali se třemi skupinami a jednou kontrolní. Nebyl zjištěn žádný průkazný vliv.
18
Jak je tedy patrné, na spektrum FA má vliv nejen potravní spektrum, ale i roční období a teplota vody. V tabulce 5 je uvedeno zastoupení FA ve svalovině některých vybraných druhů ryb, jak je uvádí MOUREK et al. (2007).
Tabulka 5: Zastoupení mastných kyselin ve svalovině vybraných sladkovodních ryb (Mourek et al., 2007)
Mastné kyseliny
Tloušť
Sleď
Mník
Pstruh
Saturované
16,8
28,2
31
17,8
Monoenové
41,5
20,1
32,1
36,9
PUFA n – 3
26,4
33,7
26
29,7
PUFA n – 6
10,9
14,3
15,5
12,8
∑ PUFA
37,3
48
41,5
42,5
3.6 Energie a tuk v potravě pro ryby 3.6.1
Energie
Energie je u ryb stejně jako u teplokrevných živočichů nutná pro zajištění všech životních pochodů jako je pohyb, trávení, dýchání atd. Energie není živina a je získávána při metabolické oxidaci organických živin absorbovaných z potravy nebo z energetických rezerv v těle ryby (MAREŠ, osobní sdělení). K tomuto biochemickému pochodu je potřeba kyslík. Zdrojem energie jsou organické živiny. Jsou to tuky, proteiny a sacharidy. Z každé z těchto živin máme rozdílný energetický zisk. U proteinů je to 24 kJ.g-1, u lipidů 39 kJ.g-1 a u sacharidů 17 kJ.g-1 (JIRÁSEK et al., 2005). Jak je z těchto čísel patrné, je nejméně efektivní dodávat rybám energii ve formě sacharidů a naopak nejvýhodnější je dodávat ji ve formě lipidů. Výrobci však potřebují vyprodukovat co
19
největší přírůstek, v co nejkratší době a za co nejnižší cenu. Proto není na tento fakt brán ohled a ryby jsou přikrmovány nejčastěji pšenicí, která vychází ekonomicky příznivěji než krmné směsi. Energie bude předně využita na záchovu a potom teprve ke zvýšení produkce. U ryb dochází k nižším ztrátám energie než u teplokrevných živočichů. Podle JIRÁSKA et al. (2005) je to způsobeno:
nemusejí udržovat stálou tělesnou teplotu vydávají méně energie při asimilaci potravy ztrácejí méně energie při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě potřebují méně energie pro syntézu a exkreci produktů N – metabolismu Nejvyšší ztráta energie u ryb je tvořena energií obsaženou ve výkalech (10 – 40 % z BE). Denní potřeba energie na záchovu se u kapra při teplotním optimu pohybuje v rozpětí 40 – 100 kJ.kgW0,8. Teplotní optimum u kapřího plůdku uvádí FILIPIAK (1995) mezi 25 – 30 °C. Při teplotě vody nad 35 °C již rychlost růstu klesá. MAREŠ (2005) uvádí, že při poklesu teploty vody pod 15 °C je přijatá potrava využívána na tvorbu energetických rezerv, které využije v průběhu nepříznivých podmínek v době zimování. Problematikou nutričních požadavků u kapra se zabýval např. JIRÁSEK (1989); FILIPIAK (1995) a KLADROBA (2003).
3.6.2
Tuk
Tuky jsou významnější zdroj energie pro karnivorní ryby, protože mají sníženou schopnost trávit sacharidy. Preferují tuky s nízkým bodem tání a s vysokým obsahem vyšších mastných kyselin, a to kvůli teplotě prostředí, jak bylo uvedeno výše. Esenciální jsou pro ryby kyseliny linolová a α - linolenová. JIRÁSEK et al. (2005) uvádí tyto projevy symptomů nedostatku esenciálních mastných kyselin:
deprese růstu zhoršená konverze krmiva ztučnění jater apatie a šokový syndrom (u lososovitých ryb)
20
Dále uvádí, že u sladkovodních ryb ovlivňuje složení FA v krmivu signifikantně skladbu FA v tělních tkáních. Potřeba tuku v krmivech pro maximální růst kapra se uvádí mezi 8 – 10 %, ne však méně než 5 % (JIRÁSEK et al., 2005).
21
4. Materiál a metodika
4.1 Vlastní pokus Pokus byl prováděn v experimentálním odchovném recirkulačním zařízení na Ústavu rybářství a hydrobiologie na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Kapři byli chováni ve 12 skleněných nádržích o objemu 60 l s průtokem vody 1,5 l.min-1. Do všech nádrží bylo nasazeno 29 ks kapřího plůdku o průměrné kusové hmotnosti ± 43,25 g. Teplota vody v nádržích se pohybovala mezi 21,2 – 23,7 °C, nasycení vody kyslíkem bylo v rozmezí 64 – 97 % a pH dosahovalo hodnot od 7,41 do 7,87. Světelný režim se sestával ze 14 hodin světla a 10 hodin bez osvětlení. Pokus trval 57 dní - od 23.4. 2007 do 20.6.2007. K pokusu byl použit plůdek K1, kříženec linií Pohořelický lysec x Ropšínský kapr z Rybníkářství Pohořelice a.s. Na začátku krmného testu byly ryby rozsazeny do nádrží tak, aby byly obsádky hmotnostně homogenní a poté jim byla po dobu 30 dní podávána pšenice. Krmiva byla namíchána dle vlastní receptury v laboratoři ÚRH. Složení krmné směsi je uvedeno v tabulce 6.
Tabulka 6: Komponenty krmných směsí (g.kg-1)
Rybí moučka Řepkový extrahovaný šrot Sójová mouka Pivovarské kvasnice Sušená syrovátka Pšeničné otruby Pšeničná mouka Sušený lecithin Aminovitan Lněný olej Rybí olej
K 150 220 100 100 30 50 300 30 20 0 0
L 06 150 220 100 100 30 50 300 30 20 60 0
22
R 06 150 220 100 100 30 50 300 30 20 0 60
R 10 150 220 100 100 30 50 300 30 20 0 100
Test byl prováděn se čtyřmi variantami krmiv. Základní receptura krmných směsí byla identická, lišila se jen přídavkem olejů. Byla připravena krmná směs kontrolní (K) bez přídavku oleje, krmná směs s 6 % lněného oleje (L06) a krmná směs s přídavkem 6 % a 10 % rybího oleje (R06, R10). Podrobné složení krmných směsí a profily mastných kyselin jsou uvedeny v tabulce 7. Během testu byly ryby každých 10 dnů váženy a byla upravena krmná dávka, která byla 2,5 % aktuální hmotnosti obsádky. Ryby byly krmeny 3x denně – v 8:00, ve 13:00 a v 18:00 hodin. Při každém zjišťování hmotnosti byly vždy z každého akvária odebrány 2 ryby. Celkem tedy z každé varianty 6 ryb. Byly zpracovány chemické analýzy a vyhodnoceno spektrum mastných kyselin svaloviny. V tento kontrolní den nebyly ryby krmeny. Poslední odběr byl proveden 7 dnů od předešlého, a to z technických důvodů.
23
Tabulka 7: Spektrum FA (v % z celkových FA), obsah sušiny, tuku a NL použitých krmných směsí a olejů do nich přidávaných Mastná kyselina SFA C14:0 SFA C16:0 MUFA C16:1n7 SFA C18:0 MUFA C18:1n9c MUFA C18:1n7 PUFA C18:2n6c PUFA C18:3n6 PUFA C18:3n3 PUFA C18:4n3 MUFA C20:1 PUFA C20:4n6 PUFA C20:4n3 PUFA C20:5n3 PUFA C22:4n6 PUFA C22:5n6 PUFA C22:5n3 PUFA C22:6n3 Celkem Σ SFA Σ MUFA Σ PUFA Σ (n - 6) Σ (n -3) Σ (n - 3) / (n - 6) -1
Sušina (g.kg ) Tuk (g.kg-1) NL %
K 1,59 19,24 2,33 3,65 19,38 2,86 37,75 0,07 3,94 0,49 1,27 0,25 0,13 2,9 0 0,2 0,57 3,38
Krmná směs L 06 R 06 0,7 4,6 11,5 19,52 1,08 4,84 4,42 3,83 22,26 14,39 1,9 2,97 27,37 21,46 0,02 0,14 26,47 3,12 0,22 2,04 0,65 1,44 0,12 0,68 0,06 0,49 1,3 9,84 0,01 0,05 0,15 0,2 0,25 1,54 1,53 8,88
R 10 5,24 19,51 5,57 3,83 13,73 3,17 17,16 0,17 2,31 2,45 1,48 0,81 0,59 11,67 0,07 0,19 1,8 10,28
Rybí 8,06 20,19 7,89 4,05 9,7 3,34 1,63 0,25 1,04 3,91 1,64 1,2 0,92 18,18 0,11 0,17 2,68 15,07
Olej Lněný 0,08 5,07 0,09 5,1 24,71 1,08 16,99 0 46,56 0,01 0,19 0 0 0,02 0 0,09 0 0,01
24,48 25,84 49,68 38,28 11,4 0,3
16,62 25,89 57,5 27,67 29,83 1,08
27,95 23,64 48,41 22,51 25,9 1,15
28,59 23,94 47,47 18,38 29,09 1,58
32,29 22,56 45,15 3,35 41,08 12,5
10,25 26,06 63,69 17,08 46,6 2,73
916 87 35,38
917 170 33,27
930 167 33,24
926 183 30,68
990 989
990 976
4.2 Hmotnost obsádky Hmotnost jednotlivých kusů ryb byla zjišťována na digitální váze značky Mettler a je uváděna v gramech. Přesnost váhy je 0,01 g. Hmotnost obsádky byla zjišťována na digitální váze a je uváděna také v gramech. Přesnost této váhy je 1 g.
24
4.3 Ukazatele růstu a konverze krmiva Před začátkem a po ukončení pokusu byla zjištěna hmotnost ryb a z těchto údajů byl vypočítám kusový přírůstek. Intenzita růstu byla hodnocena ukazateli:
průměrný kusový přírůstek specifická rychlost růstu (SGR = Specific Growth Rate) SGR = (ln wt – ln w0 / t) * 100 [% * d-1] wt ………. hmotnost na konci pokusu w0 ………. hmotnost na počátku pokusu t ………… délka trvání pokusu
Konverze krmiva byla hodnocena ukazateli:
krmný koeficient (FCR = Food Conversion Ratio) FCR = F / (wt – w0) F ………. spotřeba krmiva
hodnota přírůstku z 1 kg krmiva (FCE = Food Conversion Efficiency) produkční účinnost krmiv = FCR / SGR
4.4 Chemické analýzy Před zahájením pokusu a i po jeho ukončení byly z každé varianty odebrány ryby a z jejich svaloviny bylo zjišťováno její chemické složení. Tyto stejné analýzy byly provedeny i s jednotlivými variantami krmných směsí.
Stanovení sušiny – vysušení vzorku při teplotě 105 °C do konstantní hmotnosti
25
Stanovení proteinu – dle Kjehldala; stanoví se obsah dusíku ve vzorku a tato hodnota je následně vynásobena koeficientem 6,25
Stanovení tuku – dle Soxhleta; extrakcí diethyléterem po dobu deseti hodin
Stanovení popelovin – gravimetricky; vyžíhání vzorku v peci při teplotě 550 °C do konstantní hmotnosti
Stanovení FA – dle FOLCH et al. (1957), 1 g hřbetní svaloviny byl 15 minut třen v 50 ml roztoku chloroformu a methanolu v poměru 2:1. Stanovení pak bylo provedeno na plynovém chromatografu HP 4890 D na kapilární koloně DB – 23.
4.5 Statistické zpracování výsledků Při statistickém vyhodnocování výsledků byl počítán průměr (A), směrodatná odchylka (SD) a variační koeficient (Vx) ukazatelů, které byly sledovány. Pro testování průkaznosti rozdílů byla použita parametrická metoda testování t - testem po předchozí analýze shodnosti rozptylů. Významnost rozdílu byla testována na hladině významnosti P = 0,05 a P = 0,01. V tabulkách jsou uvedeny statisticky významné rozdíly v horním indexu za danou hodnotou. Při porovnání oproti počátku se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem Xa a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem XA. Při porovnání oproti kontrole se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem Xx a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem XX. U hodnot označených v horním indexu posloupně písmeny následujícími v abecedě po „A“ byl prokázán vzájemný statisticky průkazný rozdíl. Pokud jsou u hodnot v horním indexu stejná písmena, znamená to, že mezi těmito odběry nebyl prokázán statisticky významný rozdíl.
26
Pokud u hodnot není horní index žádný, nebyl prokázán u těchto hodnot statistický rozdíl.
27
5. Výsledky a diskuse
5.1 Hodnocení produkční užitkovosti Pro porovnání efektu přídavku FA byly použity standardní metody (ukazatele) produkční účinnosti složení tkání a krmiv na spektrum FA.
Tabulka 8: Ukazatele produkční účinnosti
Ukazatel Počet ryb – vstup Kusová hmotnost – vstup Počet ryb - ukončení Kusová hmotnost – ukončení Trvání testu Průměrný kusový přírůstek SGR FCR Přírůstek z 1 kg KS FCR / SGR
Jednotka ks
K 29
L 06 29
R 06 29
R 10 29
g
43,91
41,55
43,87
43,66
ks
16
17
16
17
g
60,04
58,61
62,03
58,41
57
57
57
57
g
16,13
17,06
18,16
14,75
% . d-1 g -
0,56 2,42 0,41 4,32
0,60 2,36 0,42 3,93
0,61 2,35 0,43 3,85
0,51 2,24 0,45 4,39
dny
Nejvyšší průměrný kusový přírůstek a nejvyšší specifická rychlost růstu je u varianty L 06, zatímco nejlepší krmný koeficient je u varianty R 10, kde je i nejvyšší přírůstek z 1 kg krmné směsi a nejvyšší produkční účinnost krmiv. Tyto výsledky mohly být ovlivněny pravděpodobně tím, že jsme na analýzy vybírali z akvárií vždy největší jedince.
28
5.2 Chemické složení tkání Tabulka 9: Tuk, NL a sušina na začátku a na konci pokusu
Vstup Tuk /% sušiny/ 25,42 NL /% sušiny/ 71,25 24,68 Sušina %
K 16,11 78,67 24,12
Konec L 06 R 06 18,58 19,35 75,77 75,2 24,59 25,46
R 10 20,47 74,46 25,39
Sušina na konci pokusu dosahovala téměř stejných hodnot jako na začátku pokusu. Největšího rozdílu oproti počátku dosáhla varianta R 06, rozdíl je 0,71 %. U dusíkatých látek byl největší rozdíl skupiny kontrolní oproti vstupu (7,42 % sušiny). K podobným výsledkům dospěli i ZELENKA et al (2003) u pstruhů duhových krmených KS s přídavkem 5 % lněného oleje. U sušiny ani NL nebylo u pstruhů průkazných rozdílů. Obsah tuku v sušině u všech skupin klesl. Nejvyšší pokles byl u skupiny kontrolní (9,31 % sušiny). Nejnižší u R 10 (4,95 % sušiny). Lze tedy říct, že přidáváním rybího a lněného oleje v obou koncentracích, jsme omezili snižování obsahu tuku ve svalovině.
5.3 Výsledky Stanovovali jsme celkem 18 FA. Pro diskusi jsem však pro přehlednost vybrala 8 nejvýznamnějších FA, nebo FA u kterých docházelo k největším změnám v průběhu pokusu. Vybrané mastné kyseliny:
kys. palmitová – C16:0 kys. stearová – C18:0 kys. olejová – C18:1n - 9 kys. linolová – C18:2n - 6 kys. linolenová – C18:3n - 3 kys. arachidonová – C20:4n - 6
29
kys. eikosapentaenová – C20:5n - 3 kys. dokosahexaenová – C22:6n - 3 Dále je porovnáván poměr sumy FA n – 3 a n – 6. Prezentaci výsledků a diskusi jsem rozdělila podle skupin, které byly krmeny určitou krmnou směsí. Tabulky se statistickým vyhodnocením výsledků oproti počátku jsou uvedeny v textu, vždy před jednotlivou variantou. Tabulky s vyhodnocením oproti kontrole jsou uvedeny v příloze. Při porovnání oproti počátku se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem. Při porovnání oproti kontrole se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem Xx a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem XX. U hodnot označených v horním indexu posloupně písmeny následujícími v abecedě po „A“ byl prokázán vzájemný statisticky průkazný rozdíl. Pokud jsou u hodnot v horním indexu stejná písmena, znamená to, že mezi těmito odběry nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Pokud u hodnot není horní index žádný, nebyl prokázán u těchto hodnot statistický rozdíl oproti počátku.
30
5.4 Skupina kontrolní Tabulka 10: Vývoj mastných kyselin u skupiny K (%) K FA
23.4. Σ (%)
C14:0
2,18 ± 0,32Aa 2,16 ± 0,31 18,79 ± 0,29Aa 19,01 ± 1,08 5,75 ± 0,71 5,31 ± 0,40 4,49 ± 0,21A 4,56 ± 0,29 29,58 ± 3,22 28,03 ± 1,61 3,64 ± 0,14A 3,47 ± 0,16B 14,21 ± 2,17 15,91 ± 1,17 0,15 ± 0,01A 0,16 ± 0,02B 1,42 ± 0,21A 1,75 ± 1,18B 0,57 ± 0,10Aa 0,51 ± 0,11B 3,53 ± 0,41A 3,32 ± 0,39 2,01 ± 0,27a 1,81 ± 0,39 0,42 ± 0,06A 0,32 ± 0,04B 3,64 ± 0,48 3,74 ± 0,47 1,21 ± 0,05Aa 1,24 ± 0,13b 8,39 ± 0,18 8,67 ± 1,53 25,47 ± 0,19 25,73 ± 1,06 42,49 ± 3,32 40,13 ± 2,07 32,04 ± 3,30 34,14 ± 1,58 16,40 ± 2,30 17,91 ± 0,86 15,64 ± 1,01 16,23 ± 1,63 0,97 ± 0,08Aa 0,91 ± 0,12B
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
2.5.2007 Σ (%)
12.5.2007 Σ (%)
22.5.2007 Σ (%)
1.6.2007 Σ (%)
1,84 ± 0,30B 19,94 ± 0,97 5,07 ± 0,52 4,76 ± 0,53 26,56 ± 2,80 3,53 ± 0,16C 15,38 ± 1,19 0,17 ± 0,02C 1,67 ± 0,24C 0,41 ± 0,14C 3,10 ± 0,20B 2,06 ± 0,43 0,33 ± 0,07C 3,95 ± 0,81 1,17 ± 0,14B 10,06 ± 1,88 26,54 ± 1,26 38,25 ± 3,03 35,21 ± 3,04 17,63 ± 1,15 17,58 ± 2,70 1,00 ± 0,16b
2,19 ± 0,36 19,17 ± 1,02 4,95 ± 0,77 4,85 ± 0,51 25,95 ± 2,91 3,45 ± 0,06D 15,07 ± 1,19 0,15 ± 0,02D 1,83 ± 0,13D 0,63 ± 0,21b 2,95 ± 0,21C 1,61 ± 0,50 0,42 ± 0,08 4,80 ± 1,02 1,49 ± 0,10C 10,49 ± 2,23 26,20 ± 1,19 37,30 ± 3,48 36,50 ± 2,46 16,85 ± 1,11 19,65 ± 3,03 1,18 ± 0,25C
1,96 ± 0,29b 1,64 ± 0,10C 1,89 ± 0,28D 1,589 19,18 ± 0,38B 20,01 ± 0,44C 19,74 ± 0,64b 19,238 4,67 ± 0,97 3,97 ± 0,78 4,72 ± 0,85 2,331 4,77 ± 0,61 5,53 ± 0,47B 4,87 ± 0,31C 3,654 26,21 ± 2,87 25,68 ± 3,36 26,04 ± 2,38 19,381 3,41 ± 0,15E 3,60 ± 0,09F 3,72 ± 0,12G 2,862 18,16 ± 0,83 17,67 ± 1,50 17,10 ± 0,59 37,754 0,14 ± 0,02E 0,13 ± 0,02F 0,15 ± 0,05 0,068 1,88 ± 0,20E 1,89 ± 0,33DE 1,71 ± 0,12F 3,939 0,49 ± 0,08D 0,36 ± 0,03E 0,39 ± 0,07F 0,489 2,98 ± 0,22C 2,76 ± 0,23D 2,74 ± 0,28D 1,265 1,54 ± 0,45b 1,79 ± 0,29c 1,90 ± 0,35 0,253 0,35 ± 0,03D 0,31 ± 0,03E 0,30 ± 0,04F 0,125 3,56 ± 0,36 3,46 ± 0,49 3,63 ± 0,45 2,899 0,97 ± 0,14D 0,98 ± 0,22D 0,94 ± 0,14E 0,565 9,71 ± 2,69 10,20 ± 2,37 10,13 ± 2,24 3,383 25,91 ± 0,66 27,19 ± 0,85 26,50 ± 0,84 24,481 37,26 ± 3,81 36,01 ± 3,96 37,21 ± 3,25 25,839 36,83 ± 3,27 36,80 ± 3,29 36,30 ± 3,30 49,680 19,86 ± 0,84 19,61 ± 1,55 19,19 ± 0,70 38,280 16,97 ± 2,92 17,20 ± 2,99 17,11 ± 2,74 11,400 0,85 ± 1,14D 0,88 ± 0,18BD 0,89 ± 0,12BD 0,298
31
12.6.2007 Σ (%)
20.6.2007 Σ (%)
Krmivo Σ (%)
Tabulka 11: Vývoj mastných kyselin u skupiny K (g.kg-1)
K
23.4.
2.5.2007
12.5.2007
22.5.2007
1.6.2007
12.6.2007
20.6.2007
Krmivo
FA
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
C14:0
1,07 ± 0,35Aa 9,03 ± 1,92 2,77 ± 0,68Aa 2,14 ± 0,37Aa 14,11 ± 2,72 1,76 ± 0,43Aa 6,93 ± 2,28 0,07 ± 0,02Aa 0,69 ± 0,23Aa 0,28 ± 0,10Aa 1,71 ± 0,49Aa 0,95 ± 0,15A 0,20 ± 0,06A 1,77 ± 0,56A 0,58 ± 0,15A 4,03 ± 0,86 12,23 ± 2,61 20,35 ± 4,10 15,53 ± 4,37 7,97 ± 2,45 7,56 ± 1,94 0,97 ± 0,08Aa
0,86 ± 0,25b 7,41 ± 1,21 2,09 ± 0,48 1,79 ± 0,33b 11,09 ± 2,69 1,36 ± 0,27b 6,30 ± 1,62 0,06 ± 0,02B 0,69 ± 0,19 0,21 ± 0,08B 1,32 ± 0,38 0,70 ± 0,14B 0,13 ± 0,04B 1,47 ± 0,36 0,49 ± 0,13B 3,35 ± 0,61 10,05 ± 1,72 15,86 ± 3,76 13,41 ± 2,75 7,08 ± 1,66 6,34 ± 1,20 0,91 ± 0,12B
0,79 ± 0,42 8,13 ± 2,74 2,11 ± 0,88 1,92 ± 0,59 10,80 ± 3,50 1,45 ± 0,55 6,36 ± 2,38 0,07 ± 0,03b 0,72 ± 0,37 0,19 ± 0,15B 1,28 ± 0,50 0,84 ± 0,31 0,15 ± 0,10C 1,74 ± 1,13 0,50 ± 0,27 4,24 ± 2,08 10,84 ± 3,73 15,65 ± 5,39 14,82 ± 6,67 7,28 ± 2,68 7,54 ± 4,04 1,00 ± 0,16b
1,29 ± 0,61 11,02 ± 3,01 2,90 ± 1,31 2,73 ± 0,67 14,81 ± 6,31 2,01 ± 0,68 8,58 ± 3,26 0,08 ± 0,03C 1,08 ± 0,40b 0,40 ± 0,24b 1,71 ± 0,55 0,92 ± 0,17 0,26 ± 0,12D 3,01 ± 1,10 0,87 ± 0,23C 6,13 ± 1,57 15,05 ± 4,27 21,43 ± 8,81 21,34 ± 6,56 9,58 ± 3,33 11,76 ± 3,50 1,26 ± 0,27C
0,83 ± 0,30b 0,50 ± 0,06B 0,56 ± 0,20C 7,93 ± 1,89 6,05 ± 0,52 5,80 ± 1,53 1,99 ± 0,82 1,21 ± 0,31B 1,44 ± 0,57b 1,92 ± 0,35 1,67 ± 0,16B 1,41 ± 0,30C 11,00 ± 3,52 7,83 ± 1,53 7,81 ± 2,53 1,42 ± 0,36b 1,09 ± 0,11B 1,09 ± 0,29B 7,57 ± 1,98 5,35 ± 0,68 4,99 ± 1,18 0,06 ± 0,01D 0,04 ± 0,01E 0,05 ± 0,02F 0,79 ± 0,24 0,57 ± 0,09B 0,50 ± 0,12C 0,21 ± 0,08B 0,11 ± 0,02C 0,12 ± 0,04D 1,24 ± 0,36b 0,83 ± 0,09B 0,81 ± 0,24B 0,61 ± 0,18C 0,54 ± 0,09D 0,54 ± 0,10D 0,15 ± 0,04CE 0,09 ± 0,01F 0,09 ± 0,02G 1,46 ± 0,34 1,05 ± 0,16B 1,04 ± 0,18B 0,40 ± 0,11D 0,30 ± 0,06E 0,27 ± 0,05F 3,86 ± 1,14 3,07 ± 0,65 2,84 ± 0,52 10,68 ± 2,47 8,22 ± 0,69 7,77 ± 2,01 15,65 ± 4,97 10,96 ± 1,93 11,16 ± 3,60 15,11 ± 3,40 11,11 ± 1,20 10,43 ± 1,98 8,24 ± 2,04 5,93 ± 0,73 5,58 ± 1,27 6,87 ± 1,62 5,18 ± 0,84 4,84 ± 0,81 0,85 ± 0,14D 0,88 ± 0,18BD 0,89 ± 0,12E
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6
C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
32
1,09 13,19 1,60 2,51 13,29 1,96 25,88 0,05 2,70 0,34 0,87 0,17 0,09 1,99 0,39 2,32 16,78 17,71 34,06 26,24 7,82 0,30
5.4 Skupina kontrolní (K) C16:0 – zde došlo ke statisticky průkaznému zvýšení P < 0,01 procentického zastoupení této kyseliny od čtyřicátého dne pokusu až po jeho ukončení 57. den a to v průměru o 5 % v porovnání s počátkem. Její zastoupení v g.kg-1 se neměnilo. C18:0 – u této kyseliny se statisticky průkazně P < 0,01 zvýšilo její množství padesátý den a to o 19 % oproti počátku, ale do dalšího odběru 57. den její množství kleslo a bylo oproti počátku vyšší jen o 8 % (P < 0,01). Při vyjádření množství v g.kg-1 její množství statisticky průkazně kleslo (P < 0,05) po deseti dnech o 0,35 g.kg-1. Na konci pokusu 57. den množství kleslo (P < 0,01) o 0,73 g.kg-1 oproti počátku. C18:1n – 9 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:2n – 6 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:3n – 3 – u procentického zastoupení se při každém odběru její množství ukázalo jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). Nejvyšší hodnota byla prokázána 50. den testu, kdy došlo k navýšení o 25 %. I jednotlivé odběry mezi sebou měly statisticky průkazně (P < 0,01) vzrůstající tendenci. Ve vyjádření v g.kg-1 došlo 30. den ke zvýšení hodnoty o 0,39 g.kg-1 (P < 0,05) oproti počátku. Na konci testu 57.den však její hodnota klesla (P < 0,01) o 0,19 g.kg-1 také oproti počátku. C20:4n – 6 – množství této FA v procentickém podílu jejího zastoupení 40. a 50. den statisticky průkazně (P < 0,05) kleslo až o 24 %. Hodnoty se statisticky průkazně (P < 0,01) snižovaly mezi odběry. Její hodnoty v g.kg-1 statisticky průkazně klesly (P < 0,01) 10. den testu o 0,25 g.kg-1 a 57. den o 0,41 g.kg-1 oproti počátku. C20:5n – 3 – její zastoupení v g.kg-1 se statisticky průkazně snížilo 50. a 57. den o 0,73 g.kg-1 oproti počátku (P < 0,01) . C22:6n – 3 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství.
U některých ostatních sledovaných kyselin došlo ke statisticky průkaznému snižování jejich procentického zastoupení (P < 0,01) během pokusu a to u FA C18:1n – 7, C18:3n – 6, C18:4n –3, C20:1, C20:4n – 3, C22:5n – 3.
33
Třicátý den se nám průkazně zvýšil (P < 0,01) poměr n – 3 / n – 6 o 18 % oproti počátku . Na konci pokusu 57. den se statisticky průkazně (P < 0,01) hodnoty snížily o 8 % oproti počátku.
34
5.5 Skupina krmena KS s přídavkem 6 % lněného oleje (L06) Tabulka 12: Vývoj mastných kyselin u skupiny L 06 (%) L06 FA
23.4. Σ (%)
C14:0
2,18 ± 0,32Aa 2,02 ± 0,25b 18,79 ± 0,29 18,25 ± 1,10 5,75 ± 0,71A 5,31 ± 0,76 4,49 ± 0,21Aa 4,42 ± 0,61 29,58 ± 3,22 29,14 ± 2,92 3,64 ± 0,14A 3,32 ± 0,17B 14,21 ± 2,17 16,27 ± 1,34 0,15 ± 0,01A 0,16 ± 0,02B 1,42 ± 0,21Aa 3,22 ± 0,56B 0,57 ± 0,10A 0,51 ± 0,08B 3,53 ± 0,41A 3,06 ± 0,25B 2,01 ± 0,27Aa 1,57 ± 0,56 0,42 ± 0,06A 0,37 ± 0,05B 3,64 ± 0,48 3,55 ± 0,59 1,21 ± 0,05Aa 1,07 ± 0,16B 8,39 ± 0,18 7,75 ± 2,21 25,47 ± 0,19 24,69 ± 1,44 42,49 ± 3,32 40,84 ± 3,55 32,04 ± 3,30 34,47 ± 2,52 16,40 ± 2,30 18,01 ± 0,99 15,64 ± 1,01 16,46 ± 2,47 0,97 ± 0,08A 0,92 ± 0,15
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
2.5.2007 Σ (%)
12.5.2007 Σ (%)
22.5.2007 Σ (%)
1.6.2007 Σ (%)
1,78 ± 0,11B 17,89 ± 0,73 4,61 ± 0,40B 4,76 ± 0,26B 26,70 ± 2,00 3,26 ± 0,04C 16,71 ± 1,72 0,17 ± 0,02C 4,68 ± 0,93b 0,47 ± 0,04C 2,91 ± 0,17C 1,67 ± 0,32B 0,40 ± 0,03C 3,88 ± 0,25 1,12 ± 0,11C 9,01 ± 1,39 24,42 ± 0,85 37,47 ± 2,34 38,11 ± 2,48 18,56 ± 1,66 19,55 ± 1,46 1,06 ± 0,10B
1,66 ± 0,17C 18,99 ± 1,77 4,41 ± 0,62 5,09 ± 0,43C 27,74 ± 3,83 3,43 ± 0,24D 15,70 ± 2,01 0,13 ± 0,01D 3,43 ± 2,76 0,40 ± 0,07D 3,01 ± 0,33B 1,63 ± 0,40b 0,34 ± 0,04D 3,42 ± 0,41 1,08 ± 0,28b 9,52 ± 2,39 25,74 ± 2,15 38,59 ± 4,46 35,67 ± 4,49 17,48 ± 1,83 18,19 ± 3,06 1,04 ± 0,14B
1,85 ± 0,53 1,83 ± 0,45 1,46 ± 0,36D 0,698 18,00 ± 1,20 18,05 ± 1,02 17,09 ± 1,19 11,497 4,85 ± 0,89 4,22 ± 0,75 3,60 ± 0,88 1,081 4,77 ± 0,69 5,14 ± 0,60b 5,20 ± 0,92 4,420 27,56 ± 3,21 25,60 ± 1,67 25,52 ± 2,41 22,256 3,33 ± 0,18BE 3,34 ± 0,18BE 3,09 ± 0,16F 1,900 16,47 ± 0,89 16,91 ± 1,96 17,89 ± 2,16 27,373 0,13 ± 0,02E 0,12 ± 0,02F 0,20 ± 0,10G 0,016 5,66 ± 2,07 5,86 ± 2,31 8,13 ± 1,93 26,465 0,50 ± 0,18BE 0,53 ± 0,23 0,40 ± 0,08DF 0,221 2,59 ± 0,30D 2,41 ± 0,07E 2,36 ± 0,25F 0,648 1,39 ± 0,30C 1,45 ± 0,34C 1,50 ± 0,58 0,121 0,39 ± 0,06E 0,42 ± 0,07 0,40 ± 0,03F 0,059 3,57 ± 1,08 4,05 ± 1,27 3,43 ± 0,93 1,302 0,91 ± 0,31D 1,00 ± 0,27BD 0,92 ± 0,17BDE 0,251 8,02 ± 1,64 9,07 ± 1,44 8,76 ± 2,66 1,534 24,62 ± 2,06 25,01 ± 1,45 23,75 ± 1,75 16,615 38,33 ± 4,15 35,57 ± 1,85 34,57 ± 3,47 25,885 37,05 ± 3,14 39,42 ± 1,66 41,68 ± 2,75 57,500 18,00 ± 1,08 18,50 ± 1,82 19,63 ± 1,65 27,668 19,10 ± 2,61 20,92 ± 1,01 22,05 ± 3,02 29,832 1,06 ± 0,14B 1,14 ± 0,15C 1,14 ± 0,21C 1,078
35
12.6.2007 Σ (%)
20.6.2007 Σ (%)
Krmivo Σ (%)
Tabulka 13: Vývoj mastných kyselin u skupiny L 06 (g.kg-1) L06 FA C14:0 C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
23.4.
2.5.2007 -1
-1
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg ) Aa
12.5.2007
22.5.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg ) B
1,07 ± 0,35 0,79 ± 0,26 9,03 ± 1,92 6,91 ± 1,37 2,77 ± 0,68Aa 2,08 ± 0,75 2,14 ± 0,37Aa 1,66 ± 0,33B 14,11 ± 2,72 11,41 ± 3,83 1,76 ± 0,43A 1,27 ± 0,29B 6,93 ± 2,28 6,32 ± 1,92 0,07 ± 0,02A 0,06 ± 0,02B 0,69 ± 0,23Aa 1,28 ± 0,51b 0,28 ± 0,10A 0,20 ± 0,08B 1,71 ± 0,49Aa 1,18 ± 0,31B 0,95 ± 0,15A 0,56 ± 0,12B 0,20 ± 0,06A 0,14 ± 0,05B 1,77 ± 0,56A 1,31 ± 0,15B 0,58 ± 0,15A 0,40 ± 0,06B 4,03 ± 0,86a 2,78 ± 0,33b 12,23 ± 2,61 9,36 ± 1,87 20,35 ± 4,10 15,94 ± 5,12 15,53 ± 4,37 13,05 ± 2,57 7,97 ± 2,45 6,95 ± 1,88 7,56 ± 1,94 6,11 ± 0,77 0,97 ± 0,08A 0,92 ± 0,15B
1.6.2007 -1
Σ FA (g.kg ) B
0,73 ± 0,15 7,31 ± 1,28 1,90 ± 0,48b 1,93 ± 0,27b 11,00 ± 2,65 1,33 ± 0,22B 6,77 ± 0,95 0,07 ± 0,01C 1,88 ± 0,30B 0,19 ± 0,04C 1,19 ± 0,22B 0,67 ± 0,10C 0,16 ± 0,03C 1,58 ± 0,23 0,45 ± 0,05C 3,65 ± 0,64 9,98 ± 1,69 15,43 ± 3,53 15,42 ± 1,66 7,51 ± 0,93 7,91 ± 0,87 1,06 ± 0,10C
Σ FA (g.kg ) B
0,74 ± 0,20 8,43 ± 1,91 1,93 ± 0,39b 2,27 ± 0,54 12,20 ± 2,74 1,51 ± 0,30 7,20 ± 2,69 0,06 ± 0,02D 1,75 ± 1,78 0,18 ± 0,07D 1,33 ± 0,29b 0,71 ± 0,20D 0,16 ± 0,06D 1,55 ± 0,45 0,49 ± 0,19D 4,24 ± 1,29 11,45 ± 2,61 16,97 ± 3,59 16,35 ± 5,57 7,98 ± 2,75 8,36 ± 2,91 1,04 ± 0,14C
36
12.6.2007
20.6.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg ) b
Krmivo Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg ) C
D
0,91 ± 0,20 0,65 ± 0,17 0,47 ± 0,21 8,98 ± 1,24 6,46 ± 1,28 5,29 ± 1,14 2,45 ± 0,63 1,54 ± 0,48B 1,17 ± 0,50B 2,37 ± 0,37 1,83 ± 0,35b 1,56 ± 0,21B 14,01 ± 3,53 9,40 ± 2,87 8,07 ± 2,33 1,68 ± 0,32 1,20 ± 0,26BC 0,96 ± 0,24D 8,34 ± 1,92 6,19 ± 1,91 5,60 ± 1,51 0,07 ± 0,02E 0,04 ± 0,01F 0,06 ± 0,03G 2,98 ± 1,50 2,21 ± 1,16 2,50 ± 0,67C 0,25 ± 0,08E 0,19 ± 0,07DF 0,13 ± 0,05G 1,31 ± 0,32b 0,88 ± 0,22C 0,75 ± 0,22D 0,69 ± 0,17CD 0,50 ± 0,10E 0,44 ± 0,15F 0,19 ± 0,04E 0,15 ± 0,04F 0,13 ± 0,03G 1,74 ± 0,37 1,40 ± 0,33 1,02 ± 0,20C 0,45 ± 0,13CE 0,35 ± 0,08F 0,28 ± 0,05G 3,97 ± 0,84 3,21 ± 0,70 2,59 ± 0,57 12,25 ± 1,60 8,94 ± 1,71 7,32 ± 1,48 19,45 ± 4,69 13,01 ± 3,78 10,96 ± 3,27 18,68 ± 4,20 14,25 ± 3,44 12,77 ± 2,07 9,11 ± 2,06 6,74 ± 1,92 6,12 ± 1,49 9,57 ± 2,30 7,51 ± 1,61 6,65 ± 0,73 1,06 ± 0,14C 1,14 ± 0,15D 1,14 ± 0,21D
0,97 16,00 1,50 6,15 30,97 2,64 38,09 0,02 36,83 0,31 0,90 1,17 0,08 1,81 0,35 2,14 23,12 36,02 80,02 38,51 41,52 1,08
5.5.1 Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin
C16:0 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:0 – u této kyseliny se statisticky průkazně P < 0,01 zvýšilo její množství třicátý den, kdy dosáhlo nejvyšší hodnoty a to o 12 % vyšší oproti počátku. Při vyjádření množství v g.kg-1 její množství statisticky průkazně kleslo (P < 0,01) po deseti dnech o 0,48 g.kg-1. Na konci pokusu 57. den množství kleslo (P < 0,01) o 0,58 g.kg-1 oproti počátku. C18:1n – 9 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:2n – 6 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:3n – 3 – u procentického zastoupení se její množství ukázalo jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). Nejvyšší hodnota byla prokázána 57. den testu, kdy došlo k navýšení o 83 %. To odpovídá výsledkům od KLADROBY (2003). RUNGE et al. (1987) uvádí, že hodnoty ALA ve svalovině kapra po 100 dnech přidávání 12 % lněného oleje do krmné směsi se zvýšily ve svalovině ryb o 32,3 %. ZELENKA et al. (2003) uvádějí, že zvýšení obsahu kys. α - linolenové u pstruha duhového je úměrné obsahu lněného oleje v dietě. U zastoupení v g.kg-1 se její množství ukázalo také jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). 40. den testu se hodnota zvýšila nejvíce a to o 2,29 g.kg-1 (tj. o trojnásobek) oproti počátku. C20:4n – 6 – množství této FA v procentickém podílu jejího zastoupení od dvacátého dne statisticky průkazně (P < 0,01) klesalo až o 28 %. Hodnoty se statisticky průkazně (P < 0,01) snižovaly mezi odběry. Její hodnoty v g.kg-1 statisticky průkazně klesaly mezi jednotlivými odběry (P < 0,01) při prvním odběru 10. den testu o 0,39 g.kg-1 a 57. den na konci pokusu o 0,51 g.kg-1 oproti počátku. C20:5n – 3 – její zastoupení v g.kg-1 se statisticky průkazně snížilo 10. den o 0,46 g.kg-1 a 57. den o 0,75 g.kg-1 oproti počátku (P < 0,01) . C22:6n – 3 – množství této FA se statisticky průkazně (P < 0,05) snížilo desátý den o 1,25 g.kg-1.
U některých ostatních sledovaných kyselin došlo ke statisticky průkaznému snižování jejich procentického zastoupení (P < 0,01) během pokusu a to u FA C14:0, C18:1n – 7, C18:3n – 6, C18:4n –3, C20:1, C20:4n – 3, C22:5n – 3. Od dvacátého dne testu až do jeho ukončení se statisticky průkazně (P < 0,01) zvyšoval poměr n – 3 / n – 6 a její množství průkazně rostlo (P < 0,01) i mezi
37
jednotlivými odběry mezi sebou. Dvacátý den o 8 % a 57. den již o 15 %. ZELENKA et al. (2003) uvádějí, že při zkrmování 5 % lněného oleje byl poměr n – 3/n – 6 PUFA v mase pstruha duhového pro spotřebitele příznivější, než u ryb, které lněný olej nedostávaly.
5.5.2 Porovnání s kontrolou Oproti kontrole se statisticky vysoce průkazně (P < 0,01) snižovalo po celou dobu pokusu procentické zastoupení FA C14:0, C18:1n – 7, C18:4n – 3,C20:1, C20:4n – 3 a zvyšovalo se procentické zastoupení C18:3n – 6, C16:0 – 20. a 57. den došlo k jejímu statisticky průkaznému snížení (P < 0,05) oproti kontrole v průměru o 13 %. C18:0 – padesátý den došlo ke statisticky průkaznému (P < 0,05) snížení hodnoty o 7 % oproti kontrole. Její zastoupení v g.kg-1 se od čtyřicátého dne zvyšovalo (P < 0,01) průměrně o 0,25 g.kg-1. C18:2n – 6 – procentické zastoupení této FA se čtyřicátý den statisticky průkazně snížilo (P < 0,05) o 9 % oproti kontrole. C18:3n – 3 – její procentické zastoupení oproti kontrole se průkazně zvýšilo (P < 0,01) desátý (46 %) a dvacátý den (64 %). Tyto hodnoty jsou srovnatelné s výsledky ROBINA (2003) u pstruha duhového. Množství v g.kg-1 se významně zvýšilo 10., 20. den a 50. a 57. den (P < 0,01) o 2 g.kg-1 (na pětinásobek) oproti kontrole. C20:4n – 6 – obsah vyjádřený v procentech se oproti kontrole snížil 20., 50. a 57. den testu (P < 0,01) v průměru o 19 %. Množství v g.kg-1 nabývalo oproti kontrole celou dobu trvání testu statisticky (P < 0,01) nižších hodnot. Průměrně o 0,1 g.kg-1. C20:5n – 3 – třicátý den její procentický podíl oproti kontrole klesl o 29 % (P < 0,05), jinak nabývaly s kontrolou stejných hodnot. V g.kg-1 bylo její množství desátý a čtyřicátý den oproti kontrole nižší (P < 0,01). Padesátý den naopak o 0,35 g.kg-1 vyšší (P < 0,01). Poměr n –3 / n – 6 se oproti kontrole statisticky zvyšoval (P < 0,01) maximálně o 22 % od dvacátého dne pokusu.
38
5.6 Skupina krmena KS s přídavkem 6 % rybího oleje (R06) Tabulka 14: Vývoj mastných kyselin u skupiny R 06 (%) R06 FA
23.4. Σ (%)
2.5.2007 Σ (%)
12.5.2007 Σ (%)
22.5.2007 Σ (%)
1.6.2007 Σ (%)
C14:0
2,18 ± 0,32Aa 18,79 ± 0,29 5,75 ± 0,71 4,49 ± 0,21A 29,58 ± 3,22 3,64 ± 0,14A 14,21 ± 2,17 0,15 ± 0,01A 1,42 ± 0,21A 0,57 ± 0,10A 3,53 ± 0,41Aa 2,01 ± 0,27Aa 0,42 ± 0,06A 3,64 ± 0,48 A 1,21 ± 0,05A 8,39 ± 0,18 25,47 ± 0,19 42,49 ± 3,32 32,04 ± 3,30 16,40 ± 2,30 15,64 ± 1,01 0,97 ± 0,08A
2,55 ± 0,33B 18,76 ± 0,81 5,46 ± 0,41 4,28 ± 0,21B 27,33 ± 2,12 3,30 ± 0,12B 17,03 ± 1,38 0,16 ± 0,01B 2,01 ± 0,17B 0,66 ± 0,10B 3,23 ± 0,32b 1,41 ± 0,27B 0,41 ± 0,03B 4,22 ± 0,38B 1,22 ± 0,21 7,96 ± 1,32 25,58 ± 1,06 39,32 ± 2,11 35,10 ± 2,05 18,62 ± 1,25 16,47 ± 1,76 0,89 ± 0,12B
2,22 ± 0,25 18,78 ± 0,65 5,42 ± 0,92 4,30 ± 0,53 25,47 ± 2,20 3,54 ± 0,10C 15,80 ± 1,47 0,15 ± 0,01C 1,96 ± 0,26B 0,60 ± 0,09C 3,11 ± 0,18B 1,71 ± 0,40b 0,43 ± 0,05C 4,98 ± 0,59C 1,32 ± 0,19B 10,20 ± 1,79 25,29 ± 0,82 37,54 ± 3,05 37,16 ± 2,60 17,67 ± 1,31 19,49 ± 2,27 1,11 ± 0,15C
1,83 ± 0,22C 19,35 ± 1,35 4,19 ± 0,91 5,39 ± 0,83 23,83 ± 3,83 3,31 ± 0,28C 14,94 ± 1,64 0,12 ± 0,01D 3,68 ± 2,07 0,48 ± 0,09D 2,91 ± 0,21C 1,96 ± 0,58 0,40 ± 0,02D 4,69 ± 1,07 1,36 ± 0,38 11,54 ± 3,55 26,56 ± 2,01 34,24 ± 4,43 39,20 ± 2,60 17,04 ± 1,13 22,16 ± 3,26 1,32 ± 0,25D
2,42 ± 0,31b 2,60 ± 0,35BD 2,66 ± 0,44c 4,596 18,91 ± 0,39 19,14 ± 0,93 19,16 ± 1,19 19,524 5,83 ± 0,23 5,22 ± 0,59 4,72 ± 0,65 4,838 4,25 ± 0,26B 4,47 ± 0,60 4,77 ± 0,73 3,831 27,65 ± 1,60 24,43 ± 1,66 22,48 ± 1,76 14,390 3,62 ± 0,12 3,54 ± 0,07CD 3,57 ± 0,14E 2,974 15,67 ± 1,49 17,14 ± 1,89 16,57 ± 2,06 21,457 0,13 ± 0,03E 0,12 ± 0,03F 0,14 ± 0,03G 0,136 1,82 ± 0,19C 2,22 ± 0,25D 2,01 ± 0,28E 3,119 0,72 ± 0,16E 0,77 ± 0,16F 0,81 ± 0,17G 2,042 2,81 ± 0,16D 2,66 ± 0,25E 2,53 ± 0,24F 1,438 1,23 ± 0,20C 1,25 ± 0,31C 1,50 ± 0,46b 0,677 0,43 ± 0,05CE 0,49 ± 0,04F 0,49 ± 0,07F 0,486 4,75 ± 0,44C 5,19 ± 0,45D 5,91 ± 0,47E 9,838 1,09 ± 0,10C 1,21 ± 0,17 1,33 ± 0,17BD 1,536 8,68 ± 1,11 9,54 ± 2,03 11,35 ± 2,58 8,876 25,57 ± 0,34 26,21 ± 1,19 26,59 ± 1,52 27,951 39,91 ± 1,66 35,85 ± 2,22 33,29 ± 2,53 23,640 34,52 ± 1,86 37,95 ± 1,33 40,12 ± 1,18 48,409 17,04 ± 1,33 18,53 ± 1,65 18,22 ± 1,62 22,512 17,89 ± 1,24 19,42 ± 2,31 21,90 ± 2,51 25,897 1,03 ± 0,10E 1,07 ± 0,21CE 1,22 ± 0,24F 1,150
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
39
12.6.2007 Σ (%)
20.6.2007 Σ (%)
Krmivo Σ (%)
Tabulka 15: Vývoj mastných kyselin u skupiny R 06 (g.kg-1) R06 FA
23.4.
2.5.2007
12.5.2007
22.5.2007
1.6.2007
12.6.2007
20.6.2007
Krmivo
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg-1)
C14:0
1,07 ± 0,35A 9,03 ± 1,92 2,77 ± 0,68Aa 2,14 ± 0,37Aa 14,11 ± 2,72 1,76 ± 0,43Aa 6,93 ± 2,28 0,07 ± 0,02A 0,69 ± 0,23A 0,28 ± 0,10A 1,71 ± 0,49Aa 0,95 ± 0,15A 0,20 ± 0,06A 1,77 ± 0,56A 0,58 ± 0,15A 4,03 ± 0,86 12,23 ± 2,61 20,35 ± 4,10 15,53 ± 4,37 7,97 ± 2,45 7,56 ± 1,94 0,97 ± 0,08A
1,13 ± 0,27 8,21 ± 1,33 2,38 ± 0,36 1,87 ± 0,30b 11,98 ± 2,18 1,44 ± 0,20B 7,49 ± 1,46 0,07 ± 0,01B 0,88 ± 0,18B 0,29 ± 0,07 1,41 ± 0,25b 0,61 ± 0,11B 0,18 ± 0,03B 1,85 ± 0,32 0,53 ± 0,10B 3,45 ± 0,56 11,21 ± 1,85 17,21 ± 2,85 15,36 ± 2,42 8,18 ± 1,50 7,18 ± 1,09 0,89 ± 0,12B
0,78 ± 0,18B 6,58 ± 1,24 1,92 ± 0,51 1,51 ± 0,36B 9,05 ± 2,17 1,25 ± 0,26C 5,58 ± 1,27 0,05 ± 0,01C 0,70 ± 0,18 0,22 ± 0,06B 1,10 ± 0,27B 0,59 ± 0,15B 0,15 ± 0,04C 1,74 ± 0,38 0,46 ± 0,13C 3,55 ± 0,86 8,87 ± 1,71 13,32 ± 3,12 13,05 ± 2,76 6,23 ± 1,35 6,82 ± 1,53 1,11 ± 0,15C
0,72 ± 0,13C 7,60 ± 0,95 1,68 ± 0,54b 2,11 ± 0,37 9,64 ± 3,04 1,30 ± 0,18C 6,01 ± 1,61 0,05 ± 0,01D 1,57 ± 1,09 0,19 ± 0,05C 1,15 ± 0,17B 0,75 ± 0,19C 0,16 ± 0,03D 1,80 ± 0,26 0,52 ± 0,09D 4,38 ± 0,98 10,43 ± 1,30 13,76 ± 3,83 15,43 ± 2,18 6,810 ± 1,56 8,62 ± 1,07 1,32 ± 0,25D
1,43 ± 0,12D 11,33 ± 1,71 3,50 ± 0,55 2,55 ± 0,46 16,61 ± 2,87 2,17 ± 0,31D 9,28 ± 0,90 0,08 ± 0,01E 1,08 ± 0,10C 0,42 ± 0,06D 1,67 ± 0,21 0,74 ± 0,18C 0,25 ± 0,03E 2,82 ± 0,34B 0,65 ± 0,11E 5,21 ± 1,04 15,31 ± 2,22 23,94 ± 3,88 20,54 ± 2,27 10,11 ± 0,98 10,44 ± 1,47 1,03 ± 0,10E
1,07 ± 0,30 0,94 ± 0,23 5,94 7,85 ± 1,79 6,80 ± 1,22 25,25 2,16 ± 0,60 1,67 ± 0,34B 6,26 1,81 ± 0,39b 1,70 ± 0,41bc 4,96 10,01 ± 2,32 7,99 ± 1,55 18,61 1,45 ± 0,31b 1,27 ± 0,25CE 3,85 7,02 ± 1,66 5,87 ± 1,19 27,75 0,05 ± 0,02F 0,05 ± 0,01G 0,18 0,89 ± 0,12BD 0,71 ± 0,13 4,03 0,32 ± 0,10E 0,29 ± 0,08 2,64 1,10 ± 0,29B 0,90 ± 0,18C 1,86 0,51 ± 0,14D 0,53 ± 0,18D 0,88 0,20 ± 0,04 0,17 ± 0,04F 0,63 2,11 ± 0,42 2,10 ± 0,39 12,72 0,50 ± 0,14F 0,47 ± 0,11G 1,99 3,87 ± 1,02 4,05 ± 1,19 11,48 10,73 ± 2,39 9,44 ± 1,71 36,15 14,71 ± 3,48 11,84 ± 2,27 30,58 15,47 ± 3,06 14,25 ± 2,51 62,61 7,58 ± 1,70 6,46 ± 1,81 29,12 7,89 ± 1,67 7,79 ± 1,65 33,49 1,07 ± 0,21CE 1,22 ± 0,24F 1,15
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
40
5.6.1 Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin
C16:0 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:0 – u této kyseliny se statisticky průkazně P < 0,01 snížilo její množství desátý a čtyřicátý den. V obou případech o 5 %. Při vyjádření množství v g.kg-1 její množství statisticky průkazně klesalo (P < 0,05) po deseti dnech o 0,27 g.kg-1. Na konci pokusu 57. den množství kleslo (P < 0,05) o 0,47 g.kg-1 oproti počátku. C18:1n – 9 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:2n – 6 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:3n – 3 – u procentického zastoupení se její množství ukázalo jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). Statisticky se měnily i hodnoty jednotlivých odběrů mezi sebou (P < 0,01). Nejvyšší hodnota byla prokázána třicátý den testu, kdy došlo k navýšení o 61 % na hodnotu 3,68 % z celkové sumy FA. KLADROBA (2003) uvádí 1,6 % a VÁCHA a TVRZICKÁ (1995) 2,7 %. U zastoupení v g.kg-1 se její množství také ukázalo jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01) 10., 40. a 50. den. Nejvyšší byla hodnota třicátý den a to o 0,88 g.kg-1 vyšší oproti počátku. C20:4n – 6 – množství této FA v procentickém podílu jejího zastoupení od desátého dne statisticky průkazně (P < 0,01) klesalo průměrně o 31 %. Její hodnoty v g.kg-1 statisticky průkazně klesaly mezi jednotlivými odběry (P < 0,01) při prvním odběru 10. den testu o 0,34 g.kg-1 a 57. den na konci pokusu o 0,42 g.kg-1 oproti počátku. C20:5n – 3 – procentické zastoupení průběžně rostlo od jednoho odběru k dalšímu (P < 0,01). 57. den již byla hodnota o 62 % vyšší než na počátku testu. Kladroba (2003) uvádí zastoupení EPA v mase ryb po výlovu z rybníka pouze 1 % z celkového množství FA. VIOLA a AMIDAN (1980) uvádějí zastoupení EPA z celkového množství FA ve svalovině kaprů 6 %, při přidávání 5 % rybího oleje do krmné směsi, kterou byli ryby krmeny. Zastoupení v g.kg-1 se statisticky průkazně zvýšilo čtyřicátý den o 1,05 g.kg-1 oproti počátku (P < 0,01). C22:6n – 3 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. I přes neprokázání statické průkaznosti se hodnota na konci testu zvýšila oproti počátku o 24 %. Počáteční hodnota byla 8,39 % z celkové sumy FA. VIOLA a AMIDAN (1980) při přidávání 5 % rybího oleje uvedli zastoupení DHA po ukončení pokusu 13,7 %.
41
U některých ostatních sledovaných kyselin došlo ke statisticky průkaznému (P < 0,01) snižování jejich procentického zastoupení během pokusu a to u FA C18:1n –7, C18:3n – 6, C20:1 a zvyšování u C14:0, C18:4n – 3, C20:4n – 3. Od dvacátého dne testu se nám statisticky průkazně (P < 0,01) zvyšoval poměr n – 3 / n – 6 a to i mezi jednotlivými odběry. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo 30. den (27 % oproti počátku).
5.6.2 Porovnání s kontrolou Oproti kontrole se statisticky vysoce průkazně snižovalo (P < 0,01) po celou dobu pokusu procentické zastoupení FA C18:1n – 7, C18:3n – 6, C20:1 a zvyšovalo se procentické zastoupení C14:0, C18:4n – 3, C20:4n – 3, C22:5n – 3. C16:0 – čtyřicátý a padesátý den došlo k jejímu statisticky průkaznému snížení (P < 0,01) oproti kontrole v průměru o 3 %. C18:0 – od desátého dne docházelo ke statisticky průkaznému (P < 0,01) snižování hodnot oproti kontrole. U L06 naopak docházelo k navýšení 20. den (o 64 %) oproti kontrole. Lněný olej ve stejné koncentraci tedy působí o něco příznivěji na množství ALA v mase kapra. Její zastoupení v g.kg-1 se dvacátý den statisticky průkazně snížilo (P < 0,05) o 0,41 g.kg-1. Od třicátého dne pak hodnoty oproti kontrole rostly (P < 0,01) průměrně o 0,42 g.kg-1. U porovnání L06 s kontrolou došlo k navýšení na konci testu o 2 g.kg-1. I zde je tedy patrné příznivější působení lněného oleje na hodnoty ALA. C18:3n – 3 – její procentické zastoupení oproti kontrole se průkazně zvyšovalo (P < 0,01) po celou dobu testu. Nejvyšší hodnota (o 30 %) této FA byla třicátý den testu. Množství v g.kg-1 se významně zvyšovalo oproti kontrole. C20:4n – 6 – obsah vyjádřený v procentech se oproti kontrole snižoval po celou dobu testu (P < 0,01) v průměru o 19 %. Množství v g.kg-1 nabývalo oproti kontrole celou dobu trvání testu statisticky (P < 0,01) nižších hodnot. Průměrně o 0,21 g.kg-1. C20:5n – 3 – po celou dobu pokusu byly její hodnoty oproti kontrole statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). Maximální rozdíl byl 57. den testu 39 %. V g.kg-1 bylo její množství desátý, čtyřicátý, padesátý a padesátý sedmý den oproti kontrole vyšší (P < 0,01). Čtyřicátý den byl rozdíl oproti kontrole největší (1,36 g.kg-1)
42
Poměr n –3 / n – 6 se oproti kontrole statisticky zvyšoval (P < 0,01) maximálně o 27 % od dvacátého dne pokusu.
5.6.3 Porovnání skupin L06 a R06*
Kyselina stearová – zatímco při přidávání 6 % rybího oleje její množství ve svalovině kleslo o 5 %, při přídavku lněného oleje se od dvacátého dne její obsah v mase zvyšoval až o 12 %. Kyselina α - linolenová – při podávání krmiva s lněným olejem jsme dosáhli jejích nejvyšších hodnot na konci testu (57. den). Tyto hodnoty byly o 83 % vyšší oproti počátku. Při krmení krmnou směsí s 6 % rybího oleje jsme dosáhli nejvyšších hodnot jejího obsahu ve svalovině třicátý den (o 61 % vyšších) a pak se její podíl snižoval. Stále však byl vyšší oproti vstupu. Kyselina arachidonová – při přidávání lněného oleje její procentický podíl oproti počátku klesal až o 28 % při vyjádření v g.kg-1 dokonce její množství klesalo až o 0,51 g.kg-1 na konci testu (57. den). Pokud byl v krmné směsi rybí olej (6 %), její procentické zastoupení i její množství vyjádřené v gramech se také snižovalo po celou dobu testu v průměru o 31 % (0,42 g.kg-1). Kyselina eikosapentaenová – při přídavku lněného oleje byla hodnota 57. den oproti počátku o 0,75 g.kg-1 nižší. Při přídavku 6 % rybího oleje se nám hodnota naopak 40. den zvýšila o 1,05 g.kg-1. Kyselina dokosahexaenová – při přídavku 6 % rybího oleje se její množství statisticky průkazně neměnilo. Při přidávání lněného oleje došlo desátý den k poklesu jejího množství ve svalovině o 1,25 g.kg-1. *porovnány jen FA , u kterých došlo k významnějším změnám
43
5.7 Skupina krmena KS s přídavkem 10 % rybího oleje (R10) Tabulka 16: Vývoj mastných kyselin u skupiny R 10 (%) R10 FA
23.4. Σ (%)
C14:0
2,18 ± 0,32Aa 2,38 ± 0,24b 18,79 ± 0,29a 19,45 ± 1,37 5,75 ± 0,71 5,24 ± 0,56 4,49 ± 0,21 4,53 ± 0,55 29,58 ± 3,22 26,20 ± 2,46 3,64 ± 0,14Aa 3,45 ± 0,14B 14,21 ± 2,17 15,01 ± 1,45 0,15 ± 0,01A 0,15 ± 0,02B 1,42 ± 0,21A 1,72 ± 0,23B 0,57 ± 0,10A 0,58 ± 0,08 3,53 ± 0,41Aa 3,25 ± 0,25b 2,01 ± 0,27Aa 1,71 ± 0,52 0,42 ± 0,06A 0,38 ± 0,04B 3,64 ± 0,48Aa 4,60 ± 0,81 1,21 ± 0,05Aa 1,36 ± 0,19B 8,39 ± 0,18 9,98 ± 1,91 25,47 ± 0,19A 26,36 ± 1,82 42,49 ± 3,32 38,14 ± 2,92 32,04 ± 3,30 35,50 ± 3,05 16,40 ± 2,30 16,89 ± 1,36 15,64 ± 1,01 18,61 ± 2,59 0,97 ± 0,08A 1,11 ± 0,16B
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
2.5.2007 Σ (%)
12.5.2007 Σ (%)
22.5.2007 Σ (%)
1.6.2007 Σ (%)
12.6.2007 Σ (%)
20.6.2007 Σ (%)
2,24 ± 0,26 18,89 ± 0,91 5,28 ± 0,53 4,49 ± 0,52 26,42 ± 2,60 3,49 ± 0,11C 15,29 ± 2,17 0,15 ± 0,03C 1,79 ± 0,25B 0,62 ± 0,12B 3,32 ± 0,22c 1,62 ± 0,51 0,41 ± 0,05C 4,75 ± 0,58b 1,39 ± 0,25B 9,85 ± 2,47 25,62 ± 1,12 38,50 ± 2,85 35,88 ± 2,15 17,08 ± 1,98 18,80 ± 2,82 1,13 ± 0,24B
2,23 ± 0,38 18,49 ± 0,51 5,63 ± 0,90 4,30 ± 0,62 26,04 ± 2,10 3,60 ± 0,17 16,21 ± 1,34 0,15 ± 0,02D 2,58 ± 1,13 0,63 ± 0,12B 3,01 ± 0,23B 1,55 ± 0,28B 0,44 ± 0,03D 4,55 ± 0,81 1,22 ± 0,18 9,36 ± 2,11 25,03 ± 0,83 38,28 ± 2,91 36,69 ± 2,16 17,92 ± 1,20 18,78 ± 2,77 1,06 ± 0,21B
2,78 ± 0,78 18,72 ± 0,37 5,60 ± 0,94 4,39 ± 0,81 25,62 ± 2,64 3,56 ± 0,09D 15,39 ± 1,66 0,14 ± 0,03E 2,29 ± 0,80 0,93 ± 0,32C 2,55 ± 0,33C 1,31 ± 0,56b 0,55 ± 0,12E 5,61 ± 0,77c 1,20 ± 0,09b 9,36 ± 2,17 25,88 ± 0,61 37,34 ± 3,15 36,78 ± 2,75 16,85 ± 1,40 19,93 ± 2,16 1,19 ± 0,15C
2,42 ± 0,68 19,34 ± 1,07 4,91 ± 1,25 5,05 ± 0,78 23,18 ± 1,96 3,58 ± 0,18b 15,25 ± 1,22 0,13 ± 0,04F 2,87 ± 2,41 0,75 ± 0,20D 2,45 ± 0,18D 1,58 ± 0,28B 0,47 ± 0,04F 5,65 ± 0,68B 1,28 ± 0,22c 11,09 ± 2,09 26,81 ± 1,17 34,11 ± 3,15 39,09 ± 3,47 16,98 ± 1,16 22,11 ± 3,07 1,31 ± 0,20D
2,83 ± 0,96B 5,241 18,98 ± 2,49b 19,514 5,59 ± 1,12 5,566 4,52 ± 0,44 3,831 23,45 ± 3,95 13,727 3,76 ± 0,49E 3,167 14,78 ± 1,66 17,157 0,15 ± 0,03 0,166 1,91 ± 0,47C 2,305 0,87 ± 0,27CE 2,450 2,41 ± 0,30D 1,483 1,49 ± 0,55B 0,806 0,53 ± 0,17G 0,585 6,25 ± 2,08B 11,674 1,33 ± 0,48B 1,796 11,12 ± 4,27 10,280 26,33 ± 3,73B 28,586 35,22 ± 5,80 23,943 38,46 ± 9,43 47,471 16,45 ± 2,09 18,381 22,01 ± 1,84 29,090 1,34 ± 0,15D 1,583
44
Krmivo Σ (%)
Tabulka 16: Vývoj mastných kyselin u skupiny R 10 (g.kg-1) R10 FA C14:0 C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
23.4.
2.5.2007 -1
-1
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg ) a
1,07 ± 0,35 1,00 ± 0,46 9,03 ± 1,92 7,85 ± 2,72 2,77 ± 0,68 2,15 ± 0,86 2,14 ± 0,37a 1,79 ± 0,57 14,11 ± 2,72 10,73 ± 4,25 1,76 ± 0,43 1,41 ± 0,56 6,93 ± 2,28 6,32 ± 3,12 0,07 ± 0,02A 0,06 ± 0,03B 0,69 ± 0,23Aa 0,74 ± 0,39 0,28 ± 0,10Aa 0,25 ± 0,13b 1,71 ± 0,49A 1,35 ± 0,59 0,95 ± 0,15A 0,69 ± 0,23B 0,20 ± 0,06A 0,16 ± 0,07B 1,77 ± 0,56a 1,83 ± 0,63 0,58 ± 0,15Aa 0,56 ± 0,21 4,03 ± 0,86 3,97 ± 1,36 12,23 ± 2,61 10,64 ± 3,69 20,35 ± 4,10 15,64 ± 6,24 15,53 ± 4,37 14,54 ± 5,99 7,97 ± 2,45 7,06 ± 3,33 7,56 ± 1,94 7,48 ± 2,72 0,97 ± 0,08A 1,11 ± 0,16B
12.5.2007
22.5.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg )
1,16 ± 0,24 9,81 ± 1,85 2,75 ± 0,65 2,33 ± 0,47 13,66 ± 2,52 1,81 ± 0,28 7,80 ± 0,94 0,08 ± 0,01C 0,92 ± 0,13B 0,32 ± 0,09B 1,70 ± 0,19 0,84 ± 0,29 0,21 ± 0,05C 2,48 ± 0,56 0,73 ± 0,19B 5,13 ± 1,54 13,30 ± 2,45 19,92 ± 3,50 18,51 ± 2,77 8,72 ± 0,92 9,79 ± 2,25 1,13 ± 0,24B
1.6.2007 -1
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg )
1,21 ± 0,31 9,98 ± 1,89 3,07 ± 0,86 2,30 ± 0,46 14,18 ± 3,32 1,95 ± 0,42 8,74 ± 1,66 0,08± 0,02D 1,38 ± 0,59b 0,35 ± 0,11C 1,65 ± 0,42 0,82 ± 0,15C 0,24 ± 0,06D 2,45 ± 0,66 0,66 ± 0,14C 4,98 ± 1,15 13,50 ± 2,51 20,85 ± 4,91 19,69 ± 3,23 9,65 ± 1,71 10,05 ± 2,02 1,06 ± 0,21B
45
12.6.2007
20.6.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg ) b
1,80 ± 0,57 11,98 ± 2,65 3,68 ± 1,26 2,74 ± 0,48b 16,70 ± 5,21 2,29 ± 0,54 9,79 ± 2,07 0,09 ± 0,03E 1,38 ± 0,22C 0,60 ± 0,21D 1,64 ± 0,40 0,80 ± 0,22C 0,35 ± 0,09E 3,59 ± 0,84 0,77 ± 0,18B 5,82 ± 1,08 16,52 ± 3,46 24,31 ± 7,23 23,20 ± 3,86 10,69 ± 2,07 13,04 ± 1,28 1,19 ± 0,15C
Σ FA (g.kg )
Krmivo Σ FA (g.kg-1)
1,15 ± 0,39 1,11 ± 0,32 7,37 9,04 ± 1,46 7,40 ± 1,85 27,44 2,35 ± 0,85 2,18 ± 0,55 7,83 2,31 ± 0,18c 1,75 ± 0,41 5,39 10,87 ± 2,25 9,10 ± 2,22 19,31 1,67 ± 0,28 1,46 ± 0,32 4,45 7,07 ± 0,80 5,75 ± 1,45 24,13 0,06 ± 0,03F 0,06 ± 0,02G 0,23 1,25 ± 0,86 0,74 ± 0,16 3,24 0,36 ± 0,12CE 0,35 ± 0,12CE 3,45 1,15 ± 0,20B 0,94 ± 0,25C 2,09 0,73 ± 0,12D 0,57 ± 0,13E 1,13 0,22 ± 0,03F 0,21 ± 0,07 0,82 2,65 ± 0,51b 2,46 ± 0,71 16,42 0,59 ± 0,12 0,52 ± 0,15b 2,53 5,12 ± 0,97 4,34 ± 1,17 14,46 12,51 ± 1,80 10,25 ± 2,40 40,20 16,04 ± 3,50 13,67 ± 3,09 33,67 18,05 ± 1,47 15,00 ± 5,58 66,76 7,86 ± 0,80 6,39 ± 1,99 25,85 10,18 ± 1,19 8,61 ± 2,27 40,91 1,31 ± 0,20D 1,34 ± 0,14E 1,58
5.7.1 Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin C16:0 – 57. den testu bylo statisticky průkazné její navýšení (P < 0,05) oproti počátku o 1 %. C18:0 – při vyjádření množství v g.kg-1 její množství statisticky průkazně rostlo oproti počátku (P < 0,05) po čtyřiceti dnech o 0,6 g.kg-1. A padesátý den o 0,17 g.kg-1. C18:1n – 9 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:2n – 6 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:3n – 3 – u procentického zastoupení se její množství ukázalo jako statisticky průkazně vyšší desátý, dvacátý a padesátý sedmý den (P < 0,01). Nejvyšší hodnota byla padesátý den testu, kdy došlo k navýšení o 51 % oproti počátku. Na počátku pokusu bylo procentické zastoupení ALA 1,42. FAJMONOVÁ et al. (2003) uvádí u kapra 1,6 %, MAREŠ (2005) 1,9 %. U zastoupení v g.kg-1 se její množství také ukázalo jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01) dvacátý až čtyřicátý den. Nejvyšší byla hodnota třicátý den a to o 0,69 g.kg-1 vyšší oproti počátku. C20:4n – 6 – množství této FA v procentickém podílu jejího zastoupení od třicátého dne statisticky průkazně (P < 0,01) klesalo průměrně o 19 %. Její hodnoty v g.kg-1 statisticky průkazně klesaly mezi jednotlivými odběry (P < 0,01) také od třicátého dne až do ukončení testu. 57. den kleslo množství nejvíce, a to o 0,38 g.kg-1 oproti počátku. C20:5n – 3 – dvacátý a čtyřicátý den její procentické zastoupení vzrostlo oproti počátku (P < 0,05). 50. a 57. den se hodnoty zvýšily statisticky vysoce průkazně (P < 0,01) o 42 %. RUNGE et al. (1987) uvádí u kaprů, kterým bylo přidáváno do KS 12 % rybího oleje hodnotu 6,7 % EPA. Na konci našeho testu jsme dosáhli hodnoty 6,25 %. Zastoupení v g.kg-1 se statisticky průkazně zvýšilo padesátý den o 0,88 g.kg-1 oproti počátku (P < 0,05). C22:6n – 3 – nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. Na počátku pokusu bylo procentické zastoupení DHA 8,39 %. KIM a LEE (1986) uvádí její procentické zastoupení u volně žijících kaprů 5,1 %.
46
U některých ostatních sledovaných kyselin došlo ke statisticky průkaznému snižování jejich procentického zastoupení (P < 0,01) během pokusu a to u FA C18:1n-7 , C18:3n – 6, C20:1 a zvyšování u C18:4n – 3, C20:4n – 3, C22:5n – 3. Oproti počátku testu se statisticky průkazně zvyšoval (P < 0,01) poměr n-3 / n-6 a to i mezi jednotlivými odběry. 57. den byla zjištěná hodnota o 28 % vyšší.
5.7.2 Porovnání s kontrolou Oproti kontrole se statisticky vysoce průkazně snižovalo (P < 0,01) po celou dobu pokusu procentické zastoupení FA C18:1n – 7, C18:3n – 6, C20:1 a zvyšovalo se procentické zastoupení C14:0, C18:4n – 3, C20:4n – 3, C22:5n – 3. C16:0 – čtyřicátý a padesátý sedmý den došlo k jejímu statisticky průkaznému snížení (P < 0,01) oproti kontrole v průměru o 3 %. C18:0 – třicátý a padesátý sedmý den došlo k jejímu statisticky průkaznému snížení (P < 0,01) oproti kontrole v průměru o 8 %. Její zastoupení v g.kg-1 se od 20. dne statisticky oproti kontrole průkazně zvyšovalo (P < 0,01). Nejvyšší hodnota byla čtyřicátý den, a to o 0,82 g.kg-1. C18:3n – 3 – její procentické zastoupení oproti kontrole se průkazně zvýšilo (P < 0,01) 20. a 57. den testu v průměru o 8 % . Množství v g.kg-1 se významně zvyšovalo oproti kontrole od 20. dne (P < 0,01). Nejvyšší byl rozdíl oproti kontrole padesátý den 0,68 g.kg-1. Při porovnání těchto výsledků s výsledky kontroly u L06 (navýšení o 64 %, 2 g.kg-1) vychází lněný olej jako lepší zdroj ALA pro ryby. C20:4n – 6 – obsah vyjádřený v procentech se oproti kontrole snižoval 30., 50. a 57. den (P < 0,01) v průměru o 21 %. Množství v g.kg-1 nabývalo oproti kontrole celou dobu trvání testu statisticky (P < 0,01) nižších hodnot. Průměrně o 0,11 g.kg-1. C20:5n – 3 – po celou dobu pokusu byly její hodnoty oproti kontrole statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). Maximální rozdíl byl 57. den testu 42 %. U hodnot kontroly R06 bylo dosaženo za stejnou dobu navýšení o 39 %, není zde tedy průkazný žádný významný rozdíl přídavku 6 % rybího oleje nebo 10 % rybího oleje. V g.kg-1 bylo její množství desátý, čtyřicátý, padesátý a padesátý sedmý den oproti kontrole vyšší (P < 0,01). Čtyřicátý den byl rozdíl oproti kontrole největší (2,13 g.kg-1) tedy o 150 %.
47
Poměr n –3 / n – 6 se oproti kontrole statisticky zvyšoval (P < 0,01) od začátku pokusu. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo 57. den (nárůst o 34 %).
5.7.4 Porovnání skupin R06 a R10*
Kyselina palmitová – při přidávání 6 % rybího oleje k žádným změnám obsahu ve svalovině nedocházelo, ale při přídavku 10 % rybího oleje bylo statisticky průkazné její navýšení o 1 %. Kyselina stearová – při přídavku 6 % rybího oleje se její obsah snížil v průměru o 5 % a ne konci pokusu o 0,47 g.kg-1). Při přidání 10 % rybího oleje se její množství v g.kg-1 zvyšovalo. Padesátý den o 0,17 g.kg-1 (P < 0,05) oproti počátku. Kyselina α - linolenová – při krmení KS s 6 % rybího oleje jsme dosáhli jejího nejvyššího procentického zastoupení v mase třicátý den o 61 %. Při přidání 10 % rybího oleje bylo její procentické zastoupení nejvyšší padesátý den 51 % oproti počátku. Její množství v g.kg-1 mělo u obou porovnávaných KS nejvyšší hodnotu třicátý den. U R06 to bylo o 0,88 g.kg-1 oproti vstupní hodnotě, u R10 to bylo však pouze 0,69 oproti vstupní hodnotě. Kyselina arachidonová – u R 06 její zastoupení klesalo od třicátého dne o 31 %, u R 10 ode dne desátého o 19 % oproti počátku. Kyselina eikosapentaenová – na konci pokusu (57. den) se u R 06 zvýšily hodnoty o 62 %, u R 10 při posledním odběru o 42 % oproti počátku. *porovnány jen FA , u kterých došlo k významnějším změnám
48
6. Závěr
Cílem této diplomové práce bylo ověřit vliv přídavku lněného a rybího oleje v rozdílných koncentracích do krmných směsí na spektrum vyšších mastných kyselin ve svalovině kapra. Při dotaci 6 % lněného oleje do krmiva jsme dosáhli po deseti dnech navýšení množství kys. α - linolenové a to o více než dvojnásobek. Na konci pokusu (57. den) byly její hodnoty o 83 % vyšší oproti počátku a o 64 % oproti kontrolní skupině. U EPA a DHA nebylo přídavkem lněného oleje statisticky průkazně ovlivněno její zastoupení ve svalovině. Při přidávání lněného oleje jako zdroje kys. α - linolenové je nutné využít chladové fáze, která je příznivá na desaturaci a elongaci. Dodáváním 6 % rybího oleje jsme dosáhli nejvyššího množství kys. α linolenové třicátý den testu (navýšení o 61 % oproti počáteční hodnotě), poté se ale začalo její množství snižovat. Zastoupení EPA statisticky průkazně narůstalo mezi jednotlivými odběry. Na konci testu bylo oproti kontrole dosaženo hodnoty o 62 % vyšší. U DHA nebyla prokázána statisticky průkazná změna množství. Přídavkem 10 % rybího oleje bylo dosaženo u kys. α- linolenové podobných výsledků jako při přidávání jen 6 % rybího oleje. Nejvyšší zastoupení ve svalovině bylo třicátý den testu, ale pouze o 51 % oproti počátku. Poté její hodnoty také postupně klesaly. Obsah EPA průběžně narůstal, oproti kontrole dosáhl na konci pokusu o 42 % vyšší hodnotu. Přidáváním obou olejů se během pokusu zlepšoval vzájemný poměr n – 3 / n – 6 PUFA. U kyseliny olejové a linolové nebyl u žádného z olejů prokázán statisticky průkazný nárůst jejich množství. Závěrem lze tedy říci, že přidávání lněného a rybího oleje v koncentraci 6 % a 10 % lze ovlivnit skladbu FA ve svalovině kapra. Při porovnání hodnot dosažených při aplikaci 6 % a 10 % rybího oleje nebylo dosaženo významných rozdílů. Zvýšení přídavku na 10 % nepřináší efektivní zvýšení zastoupení PUFA.
49
7. Seznam použité literatury
BANG, H. O., DYERBERG, J., NIELSEN, A. B.: Plasma lipid and lipoprotein pattern in Greenlandic West coast Eskimos. Lancet, 1971, č. 1, str. 1143-1145 BLACK, H. S., RHODES, L. E.: The potential of omega – 3 fatty acids in the prevention of non – melanoma skin cancer. Cancer Detection and Prevention, 2006, č. 30, str. 224-232 BROUWER, I. A., HEERINGA, J., GELEIJNSE, J. M., ZOCK, P. L., WITTERMAN, J. C. M.: Intake of very long – chain n – 3 fatty acids from fish and incidence of atrial fibrillation. The Rotterdam Study. American Heart Journal, 2006, č. 151, str. 857-862 BUCHTOVÁ, H., SMUTNÁ, M., VORLOVÁ, L., SVOBODOVÁ, Z., FLAJŠHANS, M.: Fatty acid composition of diploid and triploid populations of tench (Tinca tinca L.). Acta Veterinaria Brno, 2004, č.73, str. 235-245 BUCHTOVÁ, H., SVOBODOVÁ, Z., KŘÍŽEK, M., VÁCHA, F., KOCOUR, M., VELÍŠEK, J.: Fatty acid composition in intramuscular lipids experimental scaly crossbreds in 3 – year – old common carp (Cyprinus carpio L.). Acta Veterinaria Brno, 2007, č. 76, str. 73-81 DOMAIZON, I., DESVILETTES, C., DEBROAS, D., BOURDIER, G.: Influence of zooplankton and phytoplankton on the fatty acid composition of digesta and tissue lipids of silver carp: mesocosm experiment. Journal of Fish Biology, 2000, č. 57, str. 417-432 DRUZIAN, J. I., MARCHESI, C. M., SCAMPARINI, A. R. P.: Perfil de ácidos graxos e composicao centesimal de carpas (Cyprinus carpio) alimentadas com racao e com dejetos suínos. 2008, abstrakt www.blackwell.cz ENGESET D.: Fish consuption and breast cancer risk. The European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC). International Journal of Cancer, 2006, č. 119, str. 175-182 FAJMONOVÁ, E., ZELENKA, J., KOMPRDA, T., KLADROBA, D., ŠARMANOVÁ J.,: Effect of sex, growth intensity and heat treatment on fatty acid composition of common carp (Cyprinus carpio) fillets. Czech Journam of Animal Science, 2003, č. 48, str. 85-92 FILIPIAK, J.: Wybrane aspekty zywienia kapri (Cyprinus carpio L.) w sadzowzm chowie w wodzie pochlodniczej. Zessz. Nauk AR Szczecin, ser Rozpravy, 1995, č. 167, str. 90 FOLCH, J., LEES, M., SLOANE – STANLEY, G. H.: A simple method for the isolation and purification of total lipids from animal tissues. Journal of Biological Chemistry, 1957, č. 226, str. 497-509
50
GERI, G., POLI, B. M., GUALTIERI, M., LUPI, P., PARISI, G.: Body traits and chemical composition of muscle in the common carp (Cyprinus carpio L.) as influenced by age and rearing environment. Aquaculture, 1995, č. 129, str. 329-333 GULER, G. O., KIZTANIR, B., AKTUMSEK, A., CITIL, O. B., OZPARLAK, H.: Determination of the seasonal changes on total fatty acids composition and omega 3 / omega 6 ratios of carp (Cyprinus carpio L.) muscle lipids in Beysehir Lake (Turkey). Food Chemistry, 2008, č. 108, str. 689-694 HARRIS, W. S.: Fish oil and plasma – lipid and lipoprotein metabolism in humans: A critical review. Journal of Lipid Research, 1989, č. 30, str. 785-807 HENDERSON, R. J., PARK, M. T., SARGENT, J. R.: The desaturation and elongation of C – 14 – labeled polyunsaturated fatty acids by pike (Esox lucius L.) in vivo. Fish Physiology and Biochemistry, 1995, č. 14, str. 223-235 INGR, I.: Jakost a zpracování ryb. Skriptum MZLU v Brně, 2005, 2. vydání, 107 str., ISBN 80 – 7157 – 804 – 5 JARVINEN, R., KNEKT, P., RISSANEN, H., REUNANEN, A.: Intake of fish and long – chain n – 3 fatty acids and the risk of coronary heart mortality in men and women. British Journal of Nutrition, 2006, č. 95, str. 824-829 JIRÁSEK, J.: Biologické a technologické aspekty intenzivního chovu kapřího plůdku. Doktorská disertační práce, VŠZ Brno, 1989, 412 str. JIRÁSEK, J.: Výživa ryb v akvakultuře. Náš chov, 2005, č. 11, str. 53-54 JIRÁSEK, J., MAREŠ, J., ZEMAN, L.: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro ryby. MZLU v Brně, MZE ČR, Komise výživy a krmení hospodářských zvířat ČAZV Praha, 2005, 1. vydání, 70 str., ISBN 80 – 7157 – 646 – 8 KALAČ, P., ŠPIČKA, J.: Složení lipidů sladkovodních ryb a jejich význam v lidské výživě. JU v Českých Budějovicích, 2006, 1. vydání, 57 str., ISBN 80 – 7040 – 901 – 0 KIM, K. – S., LEE, E. H.: Food components of wild and cultured fresh water fishes. Bulletin Korean Fish. Society, 1986, č. 19, 3, str. 195-211 KLADROBA, D.: Efektivnost použití krmných směsí při chovu plůdku kapra (Cyprinus carpio L.) ve speciálním zařízení. Diplomová práce, MZLU v Brně, 2000, 60 str. KLADROBA, D.: Faktory ovlivňující zastoupení mastných kyselin v mase ryb. Doktorská disertační práce, MZLU v Brně, 2003, KMÍNKOVÁ, M., WINTEROVÁ, R., KUČERA, J.: Fatty acids in lipids of carp (Cyprinus carpio) tissues. Czech Journal of Food Sciences, 2001, č. 19, str. 177-181 MAREŠ, J., WOGNAROVÁ, S., SPURNÝ, P.: Konzumní hodnota sumce velkého (Silurus glanis L.) z podmínek intenzivního chovu. In: Vykusová B. (ed.): VII Česká ichtyologická konference, Vodňany, 255-258, 2004
51
MAREŠ, J.: Složení rybího masa a některé zdravotní aspekty jeho konzumace. Potravinářská revue, 2005, č. 2, str. 20-25 MAREŠ, J.: osobní sdělení, přednášky Výživa ryb , 2007 MORKORE, T., HANSEN, A. A., UNANDER, E., EINEN, O.: Composition, liquid leakage, and mechanical properties of farmed rainbow trout: Variation between fillet sections and the impact of ice and frozen storage. Journal of Food Science, 2002, č. 67, str. 1933-1938 MOUREK, J., NEDBALOVÁ, M., ŠMÍDOVÁ, L., MYDLILOVÁ, A.: Mastné kyseliny omega – 3 zdraví a vývoj. Nakladatelství Triton Praha, 2007, 1. vydání, 174 str., ISBN 978 – 80 – 7254 – 917 – 7 MOTÁK, J.: Stanovení intenzity růstu a celkové zhodnocení efektu intenzivního krmení při rybničním chovu tržního kapra obecného (Cyprinus carpio L.) v podmínkách jižní Moravy. Diplomová práce, MZLU v Brně, 2000, 64 str. RASOARAHONA, J. R. E., BARNATHAN, G., BIANCHINI, J. P., GAYDOU, E. M.: Annual evolution of fatty acid profile from muscle lipids of the common carp (Cyprinus carpio) in Madagascar inland waters. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 2004, č. 52, str. 7339-7344 ROBIN, J., REGOST, C., ARZEL, J., KAUSHIK, S. J.: Fatty acid profile of fish following a change in dietary fatty acid source: model of fatty acid composition with dilution hypothesis. Aquaculture, 2003, č. 225, str. 283-293 RUNGE, G., STEINHART, H., SCHWARZ, F. J., KIRCHGESNER, M.: Influence of different fats with wariing addition of α - tokoferyl acetate on the fatty acid composion of carp (Cyprinus carpio L.). Fat Science Technology, č. 89, str. 389-393 SARGENT, J. R.: Fish oils and human diet. British Journal of Nutrition, 1997, č. 78, str. 5-13 SARGENT, J. R., TOCHER, D. R., BELL, J. G.: The lipids. In: Fish Nutrition, 3rd edn. Halver J.E., Academic Press, San Diego, 181-257, 2002 SPURNÝ, P.: Ichtyologie I. Skriptum MZLU v Brně, 1998, 1. vydání, 137 str. STEFFENS, W.: Effects of variation in essential fatty acids in fish feeds on nutritive value of freshwater fish for humans. Aquaculture, 1997, č. 151, str. 97-119 STEFFENS, W., WIRTH, M.: Influence of nutrition on the lipid quality of pond fish: common carp (Cyprinus carpio) and tench (Tinca tinca). Aquaculture, 2007, č. 15, str. 313-319 VÁCHA, F., TVRZICKÁ, E.: Content of polyunsaturated fatty acids and cholesterol in muscle tissue of tench (Tinca tinca), common carp (Cyprinus cyrpio) and hybrid of
52
bighead carp (Aristichthys nobilis) and silver carp (Hypophthalmichthys molitrix). Polskie archiwum Hydrobiologii, 1995, č. 42, str. 151-157 Situační výhledová zpráva ryby, MZE ČR, Praha, 2007, 41 str., ISBN 978 – 80 – 7084 – 598 – 1 VIOLA, S., AMIDAN, G.: Observation on the accumulation of fat in carp and Sarotherodon (Tilapia) fed oil – coated pellets. Bamidgeh, 1980, č. 32, str. 33-40 WINNICKY, M., SOMERS, V. K., ACCURSO, V., PHILLIPS, B. G., PUATO, M., PALATINI, P., PAULETTO, P.: Fish – rich diet, leptin, and body mass. Cirkulation, 2002, č. 106, str. 289-291 www.vupp.cz ZELENKA, J., FAJMONOVÁ, E., KOMPRDA, T., KLADROBA, D., ŠARMANOVÁ, I.: Vliv lněného oleje na zastoupení cholesterolu a mastných kyselin v mase pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Bulletin VÚRH Vodňany, 2003, č. 39, ½, str. 141147
53
8. Seznam zkratek
ALA – kyselina α - linolenová BE – brutto energie DHA – kyselina dokosahexaenová EPA – kyselina eikosapentaenová FA – mastná kyselina FCE – převrácená hodnota FCR FCR – ukazatel konverze krmiva HUFA – vysoce nenasycená mastná kyselina K – kontrolní skupina K0,1,… - označení věku plůdku kapra KS – krmná směs L 06 – krmná smě s 6 % lněného oleje LA – kyselina linolová MUFA – monoenová mastná kyselina MZE – ministerstvo zemědělství MZLU – Mendelova zemědělská a lesnická univerzita NL – dusíkaté látky PUFA – polyenová mastná kaselina R 06 – krmná směs s 6 % rybího oleje R 10 - krmná směs s 10 % rybího oleje SD – směrodatná odchylka SFA – nasycená mastná kyselina SGR – specifická rychlost růstu ÚRH – Ústav rybářství a hydrobiologie VÚRH – Výzkumný ústav rybářství a hydrobiologie Vx – variační koeficient
54
9. Seznam tabulek v textu
Tabulka 1: Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem Tabulka 2: Poživatelný podíl hlavních druhů sladkovodních ryb a jeho složení ve 100 g Tabulka 3: Potraviny s vysokým obsahem FA Tabulka 4: Zastoupení vyšších mastných kyselin ve svalovině kapra obecného Tabulka 5: Zastoupení mastných kyselin ve svalovině vybraných sladkovodních ryb Tabulka 6: Komponenty krmných směsí Tabulka 7: Spektrum FA (v % z celkových FA), obsah sušiny, tuku a NL požitých krmných směsí a olejů do nich přidávaných Tabulka 8: Ukazatele produkční účinnosti Tabulka 9: Tuk, NL a sušina na začátku a na konci pokusu Tabulka 10: Vývoj mastných kyselin u skupiny K (%) Tabulka 11: Vývoj mastných kyselin u skupiny K (g.kg-1) Tabulka 12: Vývoj mastných kyselin u skupiny L 06 (%) Tabulka 13: Vývoj mastných kyselin u skupiny L 06 (g.kg-1) Tabulka 14: Vývoj mastných kyselin u R 06 (%) Tabulka 15: Vývoj mastných kyselin u R 06 (g.kg-1) Tabulka 16: Vývoj mastných kyselin u R 10 (%) Tabulka 17: Vývoj mastných kyselin u R 10 (g.kg-1) Tabulka 18: Triviální názvy stanovovaných mastných kyselin Tabulka 19: Statistika skupiny L 06 oproti kontrole (%) Tabulka 20: Statistika skupiny L 06 oproti kontrole (g.kg-1) Tabulka 21: Statistika skupiny R 06 oproti kontrole (%) Tabulka 22: Statistika skupiny R 06 oproti kontrole (g.kg-1) Tabulka 23: Statistika skupiny R 10 oproti kontrole (%) Tabulka 24: Statistika skupiny R 10 oproti kontrole (g.kg-1) Tabulka 25: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u K Tabulka 26: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u L 06 Tabulka 27: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u R 06 Tabulka 28: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u R 10
55
10. Přílohy
Tabulka 18: Triviální názvy stanovovaných mastných kyselin Zkratka FA C14:0 C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:4n6 C22:5n6 C22:5n3 C22:6n3
Triviální název FA myristová palmitová palmitolejová stearová olejová vakcenová linolová linolenová linolenová moroktová gondová arachidonová eikosapentaenová adrenová klupanodonová dokosahexaenová
56
Tabulka 19: Statistika skupiny L 06 oproti kontrole (%) L06 FA
23.4. Σ (%)
2.5.2007 Σ (%)
12.5.2007 Σ (%)
C14:0
2,18 ± 0,32 18,79 ± 0,29 5,75 ± 0,71 4,49 ± 0,21 29,58 ± 3,22 3,64 ± 0,14 14,21 ± 2,17 0,15 ± 0,01 1,42 ± 0,21 0,57 ± 0,10 3,53 ± 0,41 2,01 ± 0,27 0,42 ± 0,06 3,64 ± 0,48 1,21 ± 0,05 8,39 ± 0,18 25,47 ± 0,19 42,49 ± 3,32 32,04 ± 3,30 16,40 ± 2,30 15,64 ± 1,01 0,97 ± 0,08
2,02 ± 0,25X 18,25 ± 1,10 5,31 ± 0,76 4,42 ± 0,61 29,14 ± 2,92 3,32 ± 0,17X 16,27 ± 1,34 0,16 ± 0,02X 3,22 ± 0,56X 0,51 ± 0,08 3,06 ± 0,25X 1,57 ± 0,56 0,37 ± 0,05X 3,55 ± 0,59 1,07 ± 0,16X 7,75 ± 2,21 24,69 ± 1,44 40,84 ± 3,55 34,47 ± 2,52 18,01 ± 0,99 16,46 ± 2,47 0,92 ± 0,15
1,78 ± 0,11x 1,66 ± 0,17X 17,89 ± 0,73x 18,99 ± 1,77 4,61 ± 0,40X 4,41 ± 0,62 4,76 ± 0,26 5,09 ± 0,43 26,70 ± 2,00 27,74 ± 3,83 3,26 ± 0,04X 3,43 ± 0,24 16,71 ± 1,72 15,70 ± 2,01 0,17 ± 0,02X 0,13 ± 0,01X 4,68 ± 0,93X 3,43 ± 2,76 0,47 ± 0,04X 0,40 ± 0,07X 2,91 ± 0,17X 3,01 ± 0,33 1,67 ± 0,32X 1,63 ± 0,40 0,40 ± 0,03X 0,34 ± 0,04X 3,88 ± 0,25 3,42 ± 0,41x 1,12 ± 0,11X 1,08 ± 0,28X 9,01 ± 1,39 9,52 ± 2,39 24,42 ± 0,85 25,74 ± 2,15 37,47 ± 2,34 38,59 ± 4,46 38,11 ± 2,48 35,67 ± 4,49 18,56 ± 1,66 17,48 ± 1,83 19,55 ± 1,46 18,19 ± 3,06 1,06 ± 0,10X 1,04 ± 0,14X
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
22.5.2007 Σ (%)
57
1.6.2007 Σ (%)
12.6.2007 Σ (%)
20.6.2007 Σ (%)
Krmivo Σ (%)
1,85 ± 0,53 1,83 ± 0,45X 1,46 ± 0,36X 0,698 18,00 ± 1,20 18,05 ± 1,02X 17,09 ± 1,19x 11,497 4,85 ± 0,89 4,22 ± 0,75 3,60 ± 0,88 1,081 4,77 ± 0,69 5,14 ± 0,60x 5,20 ± 0,92 4,420 27,56 ± 3,21 25,60 ± 1,67 25,52 ± 2,41 22,256 3,33 ± 0,18X 3,34 ± 0,18X 3,09 ± 0,16X 1,900 16,47 ± 0,89x 16,91 ± 1,96 17,89 ± 2,16 27,373 0,13 ± 0,02X 0,12 ± 0,02X 0,20 ± 0,10X 0,016 5,66 ± 2,07 5,86 ± 2,31 8,13 ± 1,93 26,465 0,50 ± 0,18 0,53 ± 0,23X 0,40 ± 0,08X 0,221 2,59 ± 0,30X 2,41 ± 0,07X 2,36 ± 0,25X 0,648 1,39 ± 0,30 1,45 ± 0,34X 1,50 ± 0,58x 0,121 0,39 ± 0,06X 0,42 ± 0,07X 0,40 ± 0,03X 0,059 3,57 ± 1,08 4,05 ± 1,27 3,43 ± 0,93 1,302 0,91 ± 0,31x 1,00 ± 0,27 0,92 ± 0,17 0,251 8,02 ± 1,64 9,07 ± 1,44 8,76 ± 2,66 1,534 24,62 ± 2,06 25,01 ± 1,45 23,75 ± 1,75 16,615 38,33 ± 4,15 35,57 ± 1,85 34,57 ± 3,47 25,885 37,05 ± 3,14 39,42 ± 1,66 41,68 ± 2,75 57,500 18,00 ± 1,08 18,50 ± 1,82 19,63 ± 1,65 27,668 19,10 ± 2,61 20,92 ± 1,01 22,05 ± 3,02 29,832 1,06 ± 0,14X 1,14 ± 0,15X 1,14 ± 0,21X 1,078
Tabulka 20: Statistika skupiny L 06 oproti kontrole (g.kg-1)
L06 FA C14:0 C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
23.4.
2.5.2007 -1
Σ FA (g.kg )
1,07 ± 0,35 9,03 ± 1,92 2,77 ± 0,68 2,14 ± 0,37 14,11 ± 2,72 1,76 ± 0,43 6,93 ± 2,28 0,07 ± 0,02 0,69 ± 0,23 0,28 ± 0,10 1,71 ± 0,49 0,95 ± 0,15 0,20 ± 0,06 1,77 ± 0,56 0,58 ± 0,15 4,03 ± 0,86 12,23 ± 2,61 20,35 ± 4,10 15,53 ± 4,37 7,97 ± 2,45 7,56 ± 1,94 0,97 ± 0,08
-1
Σ FA (g.kg )
12.5.2007
22.5.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg ) x
0,79 ± 0,26 6,91 ± 1,37 2,08 ± 0,75 1,66 ± 0,33x 11,41 ± 3,83 1,27 ± 0,29x 6,32 ± 1,92 0,06 ± 0,02X 1,28 ± 0,51X 0,20 ± 0,08x 1,18 ± 0,31x 0,56 ± 0,12X 0,14 ± 0,05X 1,31 ± 0,15X 0,40 ± 0,06X 2,78 ± 0,33X 9,36 ± 1,87 15,94 ± 5,12 13,05 ± 2,57 6,95 ± 1,88 6,11 ± 0,77 0,92 ± 0,15
0,73 ± 0,15 7,31 ± 1,28 1,90 ± 0,48 1,93 ± 0,27 11,00 ± 2,65 1,33 ± 0,22 6,77 ± 0,95 0,07 ± 0,01X 1,88 ± 0,30X 0,19 ± 0,04 1,19 ± 0,22 0,67 ± 0,10X 0,16 ± 0,03X 1,58 ± 0,23 0,45 ± 0,05x 3,65 ± 0,64 9,98 ± 1,69 15,43 ± 3,53 15,42 ± 1,66 7,51 ± 0,93 7,91 ± 0,87 1,06 ± 0,10X
1.6.2007 -1
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg ) X
0,74 ± 0,20 8,43 ± 1,91 1,93 ± 0,39 2,27 ± 0,54 12,20 ± 2,74 1,51 ± 0,30x 7,20 ± 2,69 0,06 ± 0,02X 1,75 ± 1,78 0,18 ± 0,07X 1,33 ± 0,29x 0,71 ± 0,20X 0,16 ± 0,06X 1,55 ± 0,45 0,49 ± 0,19X 4,24 ± 1,29 11,45 ± 2,61 16,97 ± 3,59 16,35 ± 5,57 7,98 ± 2,75 8,36 ± 2,91 1,04 ± 0,14X
58
12.6.2007
20.6.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg ) x
0,91 ± 0,20 8,98 ± 1,24 2,45 ± 0,63 2,37 ± 0,37X 14,01 ± 3,53 1,68 ± 0,32X 8,34 ± 1,92 0,07 ± 0,02X 2,98 ± 1,50 0,25 ± 0,08X 1,31 ± 0,32 0,69 ± 0,17X 0,19 ± 0,04X 1,74 ± 0,37X 0,45 ± 0,13X 3,97 ± 0,84 12,25 ± 1,60 19,45 ± 4,69 18,68 ± 4,20 9,11 ± 2,06 9,57 ± 2,30 1,06 ± 0,14X
Krmivo Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg ) X
0,65 ± 0,17 6,46 ± 1,28 1,54 ± 0,48X 1,83 ± 0,35X 9,40 ± 2,87 1,20 ± 0,26X 6,19 ± 1,91 0,04 ± 0,01X 2,21 ± 1,16x 0,19 ± 0,07X 0,88 ± 0,22X 0,50 ± 0,10X 0,15 ± 0,04X 1,40 ± 0,33X 0,35 ± 0,08X 3,21 ± 0,70 8,94 ± 1,71 13,01 ± 3,78 14,25 ± 3,44 6,74 ± 1,92 7,51 ± 1,61 1,14 ± 0,15X
X
0,47 ± 0,21 5,29 ± 1,14 1,17 ± 0,50 1,56 ± 0,21X 8,07 ± 2,33 0,96 ± 0,24X 5,60 ± 1,51 0,06 ± 0,03X 2,50 ± 0,67X 0,13 ± 0,05X 0,75 ± 0,22x 0,44 ± 0,15X 0,13 ± 0,03X 1,02 ± 0,20 0,28 ± 0,05X 2,59 ± 0,57 7,32 ± 1,48 10,96 ± 3,27 12,77 ± 2,07 6,12 ± 1,49 6,65 ± 0,73 1,14 ± 0,21X
0,97 16,00 1,50 6,15 30,97 2,64 38,09 0,02 36,83 0,31 0,90 1,17 0,08 1,81 0,35 2,14 23,12 36,02 80,02 38,51 41,52 1,08
Tabulka 21: Statistika skupiny R 06 oproti kontrole (%) R06 FA
23.4. Σ (%)
2.5.2007 Σ (%)
12.5.2007 Σ (%)
22.5.2007 Σ (%)
1.6.2007 Σ (%)
C14:0
2,18 ± 0,32 18,79 ± 0,29 5,75 ± 0,71 4,49 ± 0,21 29,58 ± 3,22 3,64 ± 0,14 14,21 ± 2,17 0,15 ± 0,01 1,42 ± 0,21 0,57 ± 0,10 3,53 ± 0,41 2,01 ± 0,27 0,42 ± 0,06 3,64 ± 0,48 1,21 ± 0,05 8,39 ± 0,18 25,47 ± 0,19 42,49 ± 3,32 32,04 ± 3,30 16,40 ± 2,30 15,64 ± 1,01 0,97 ± 0,08
2,55 ± 0,33X 18,76 ± 0,81 5,46 ± 0,41 4,28 ± 0,21X 27,33 ± 2,12 3,30 ± 0,12X 17,03 ± 1,38 0,16 ± 0,01X 2,01 ± 0,17X 0,66 ± 0,10X 3,23 ± 0,32 1,41 ± 0,27X 0,41 ± 0,03X 4,22 ± 0,38X 1,22 ± 0,21 7,96 ± 1,32 25,58 ± 1,06 39,32 ± 2,11 35,10 ± 2,05 18,62 ± 1,25 16,47 ± 1,76 0,89 ± 0,12X
2,22 ± 0,25X 18,78 ± 0,65 5,42 ± 0,92 4,30 ± 0,53x 25,47 ± 2,20 3,54 ± 0,10 15,80 ± 1,47 0,15 ± 0,01X 1,96 ± 0,26X 0,60 ± 0,09X 3,11 ± 0,18 1,71 ± 0,40X 0,43 ± 0,05X 4,98 ± 0,59x 1,32 ± 0,19X 10,20 ± 1,79 25,29 ± 0,82 37,54 ± 3,05 37,16 ± 2,60 17,67 ± 1,31 19,49 ± 2,27 1,11 ± 0,15X
1,83 ± 0,22X 19,35 ± 1,35 4,19 ± 0,91 5,39 ± 0,83 23,83 ± 3,83 3,31 ± 0,28X 14,94 ± 1,64 0,12 ± 0,01X 3,68 ± 2,07 0,48 ± 0,09X 2,91 ± 0,21x 1,96 ± 0,58 0,40 ± 0,02X 4,69 ± 1,07 1,36 ± 0,38X 11,54 ± 3,55 26,56 ± 2,01 34,24 ± 4,43 39,20 ± 2,60 17,04 ± 1,13 22,16 ± 3,26 1,32 ± 0,25X
2,42 ± 0,31X 2,60 ± 0,35X 2,66 ± 0,44X 18,91 ± 0,39X 19,14 ± 0,93x 19,16 ± 1,19 5,83 ± 0,23X 5,22 ± 0,59X 4,72 ± 0,65 4,25 ± 0,26X 4,47 ± 0,60X 4,77 ± 0,73 27,65 ± 1,60 24,43 ± 1,66 22,48 ± 1,76 3,62 ± 0,12X 3,54 ± 0,07X 3,57 ± 0,14X 15,67 ± 1,49 17,14 ± 1,89 16,57 ± 2,06 0,13 ± 0,03X 0,12 ± 0,03X 0,14 ± 0,03X 1,82 ± 0,19X 2,22 ± 0,25X 2,01 ± 0,28X 0,72 ± 0,16X 0,77 ± 0,16X 0,81 ± 0,17X 2,81 ± 0,16X 2,66 ± 0,25X 2,53 ± 0,24X 1,23 ± 0,20X 1,25 ± 0,31X 1,50 ± 0,46X 0,43 ± 0,05X 0,49 ± 0,04X 0,49 ± 0,07X 4,75 ± 0,44X 5,19 ± 0,45X 5,91 ± 0,47X 1,09 ± 0,10X 1,21 ± 0,17X 1,33 ± 0,17X 8,68 ± 1,11 9,54 ± 2,03 11,35 ± 2,58 25,57 ± 0,34 26,21 ± 1,19 26,59 ± 1,52 39,91 ± 1,66 35,85 ± 2,22 33,29 ± 2,53 34,52 ± 1,86 37,95 ± 1,33 40,12 ± 1,18 17,04 ± 1,33 18,53 ± 1,65 18,22 ± 1,62 17,89 ± 1,24 19,42 ± 2,31 21,90 ± 2,51 1,03 ± 0,10X 1,07 ± 0,21X 1,22 ± 0,24X
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
59
12.6.2007 Σ (%)
20.6.2007 Σ (%)
Krmivo Σ (%)
4,596 19,524 4,838 3,831 14,390 2,974 21,457 0,136 3,119 2,042 1,438 0,677 0,486 9,838 1,536 8,876 27,951 23,640 48,409 22,512 25,897 1,150
Tabulka 22: Statistika skupiny R 06 oproti kontrole (g.kg-1)
R06 FA C14:0 C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
23.4.
2.5.2007 -1
Σ FA (g.kg )
1,07 ± 0,35 9,03 ± 1,92 2,77 ± 0,68 2,14 ± 0,37 14,11 ± 2,72 1,76 ± 0,43 6,93 ± 2,28 0,07 ± 0,02 0,69 ± 0,23 0,28 ± 0,10 1,71 ± 0,49 0,95 ± 0,15 0,20 ± 0,06 1,77 ± 0,56 0,58 ± 0,15 4,03 ± 0,86 12,23 ± 2,61 20,35 ± 4,10 15,53 ± 4,37 7,97 ± 2,45 7,56 ± 1,94 0,97 ± 0,08
-1
Σ FA (g.kg )
12.5.2007
22.5.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg ) X
1,13 ± 0,27 8,21 ± 1,33 2,38 ± 0,36x 1,87 ± 0,30 11,98 ± 2,18 1,44 ± 0,20x 7,49 ± 1,46 0,07 ± 0,01X 0,88 ± 0,18X 0,29 ± 0,07X 1,41 ± 0,25 0,61 ± 0,11X 0,18 ± 0,03X 1,85 ± 0,32X 0,53 ± 0,10X 3,45 ± 0,56 11,21 ± 1,85 17,21 ± 2,85 15,36 ± 2,42 8,18 ± 1,50 7,18 ± 1,09 0,89 ± 0,12X
0,78 ± 0,18 6,58 ± 1,24 1,92 ± 0,51 1,51 ± 0,36x 9,05 ± 2,17 1,25 ± 0,26 5,58 ± 1,27 0,05 ± 0,01X 0,70 ± 0,18 0,22 ± 0,06X 1,10 ± 0,27 0,59 ± 0,15X 0,15 ± 0,04X 1,74 ± 0,38 0,46 ± 0,13 3,55 ± 0,86 8,87 ± 1,71 13,32 ± 3,12 13,05 ± 2,76 6,23 ± 1,35 6,82 ± 1,53 1,11 ± 0,15X
1.6.2007 -1
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg ) X
0,72 ± 0,13 7,60 ± 0,95 1,68 ± 0,54 2,11 ± 0,37x 9,64 ± 3,04 1,30 ± 0,18X 6,01 ± 1,61 0,05 ± 0,01X 1,57 ± 1,09 0,19 ± 0,05X 1,15 ± 0,17X 0,75 ± 0,19X 0,16 ± 0,03X 1,80 ± 0,26 0,52 ± 0,09X 4,38 ± 0,98 10,43 ± 1,30 13,76 ± 3,83 15,43 ± 2,18 6,810 ± 1,56 8,62 ± 1,07 1,32 ± 0,25
60
12.6.2007
20.6.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg ) X
1,43 ± 0,12 11,33 ± 1,71 3,50 ± 0,55X 2,55 ± 0,46X 16,61 ± 2,87 2,17 ± 0,31X 9,28 ± 0,90 0,08 ± 0,01X 1,08 ± 0,10X 0,42 ± 0,06X 1,67 ± 0,21X 0,74 ± 0,18X 0,25 ± 0,03X 2,82 ± 0,34X 0,65 ± 0,11X 5,21 ± 1,04 15,31 ± 2,22 23,94 ± 3,88 20,54 ± 2,27 10,11 ± 0,98 10,44 ± 1,47 1,03 ± 0,10X
Krmivo Σ FA (g.kg-1)
Σ FA (g.kg ) X
1,07 ± 0,30 7,85 ± 1,79 2,16 ± 0,60X 1,81 ± 0,39X 10,01 ± 2,32 1,45 ± 0,31X 7,02 ± 1,66 0,05 ± 0,02X 0,89 ± 0,12X 0,32 ± 0,10 X 1,10 ± 0,29X 0,51 ± 0,14X 0,20 ± 0,04X 2,11 ± 0,42X 0,50 ± 0,14X 3,87 ± 1,02 10,73 ± 2,39 14,71 ± 3,48 15,47 ± 3,06 7,58 ± 1,70 7,89 ± 1,67 1,07 ± 0,21X
X
0,94 ± 0,23 6,80 ± 1,22 1,67 ± 0,34 1,70 ± 0,41X 7,99 ± 1,55 1,27 ± 0,25X 5,87 ± 1,19 0,05 ± 0,01X 0,71 ± 0,13X 0,29 ± 0,08X 0,90 ± 0,18X 0,53 ± 0,18 0,17 ± 0,04X 2,10 ± 0,39X 0,47 ± 0,11X 4,05 ± 1,19 9,44 ± 1,71 11,84 ± 2,27 14,25 ± 2,51 6,46 ± 1,81 7,79 ± 1,65 1,22 ± 0,24X
5,94 25,25 6,26 4,96 18,61 3,85 27,75 0,18 4,03 2,64 1,86 0,88 0,63 12,72 1,99 11,48 36,15 30,58 62,61 29,12 33,49 1,15
Tabulka 23: Statistika skupiny R 10 oproti kontrole (%) R10 FA
23.4. Σ (%)
2.5.2007 Σ (%)
12.5.2007 Σ (%)
22.5.2007 Σ (%)
1.6.2007 Σ (%)
C14:0
2,18 ± 0,32 18,79 ± 0,29 5,75 ± 0,71 4,49 ± 0,21 29,58 ± 3,22 3,64 ± 0,14 14,21 ± 2,17 0,15 ± 0,01 1,42 ± 0,21 0,57 ± 0,10 3,53 ± 0,41 2,01 ± 0,27 0,42 ± 0,06 3,64 ± 0,48 1,21 ± 0,05 8,39 ± 0,18 25,47 ± 0,19 42,49 ± 3,32 32,04 ± 3,30 16,40 ± 2,30 15,64 ± 1,01 0,97 ± 0,08
2,38 ± 0,24X 19,45 ± 1,37 5,24 ± 0,56 4,53 ± 0,55 26,20 ± 2,46 3,45 ± 0,14 15,01 ± 1,45 0,15 ± 0,02X 1,72 ± 0,23 0,58 ± 0,08X 3,25 ± 0,25 1,71 ± 0,52 0,38 ± 0,04X 4,60 ± 0,81x 1,36 ± 0,19X 9,98 ± 1,91 26,36 ± 1,82 38,14 ± 2,92 35,50 ± 3,05 16,89 ± 1,36 18,61 ± 2,59 1,11 ± 0,16X
2,24 ± 0,26X 18,89 ± 0,91 5,28 ± 0,53 4,49 ± 0,52 26,42 ± 2,60 3,49 ± 0,11X 15,29 ± 2,17 0,15 ± 0,03X 1,79 ± 0,25X 0,62 ± 0,12X 3,32 ± 0,22X 1,62 ± 0,51X 0,41 ± 0,05X 4,75 ± 0,58x 1,39 ± 0,25X 9,85 ± 2,47 25,62 ± 1,12 38,50 ± 2,85 35,88 ± 2,15 17,08 ± 1,98 18,80 ± 2,82 1,13 ± 0,24X
2,23 ± 0,38 18,49 ± 0,51 5,63 ± 0,90 4,30 ± 0,62x 26,04 ± 2,10 3,60 ± 0,17X 16,21 ± 1,34 0,15 ± 0,02X 2,58 ± 1,13 0,63 ± 0,12 3,01 ± 0,23x 1,55 ± 0,28 0,44 ± 0,03X 4,55 ± 0,81 1,22 ± 0,18X 9,36 ± 2,11 25,03 ± 0,83 38,28 ± 2,91 36,69 ± 2,16 17,92 ± 1,20 18,78 ± 2,77 1,06 ± 0,21X
2,78 ± 0,78X 2,42 ± 0,68X 18,72 ± 0,37X 19,34 ± 1,07 5,60 ± 0,94 4,91 ± 1,25 4,39 ± 0,81 5,05 ± 0,78 25,62 ± 2,64 23,18 ± 1,96 3,56 ± 0,09X 3,58 ± 0,18x 15,39 ± 1,66 15,25 ± 1,22 0,14 ± 0,03X 0,13 ± 0,04X 2,29 ± 0,80 2,87 ± 2,41 0,93 ± 0,32X 0,75 ± 0,20X 2,55 ± 0,33X 2,45 ± 0,18X 1,31 ± 0,56 1,58 ± 0,28X 0,55 ± 0,12X 0,47 ± 0,04X 5,61 ± 0,77X 5,65 ± 0,68X 1,20 ± 0,09X 1,28 ± 0,22X 9,36 ± 2,17 11,09 ± 2,09 25,88 ± 0,61 26,81 ± 1,17 37,34 ± 3,15 34,11 ± 3,15 36,78 ± 2,75 39,09 ± 3,47 16,85 ± 1,40 16,98 ± 1,16 19,93 ± 2,16 22,11 ± 3,07 1,19 ± 0,15X 1,31 ± 0,20X
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
61
12.6.2007 Σ (%)
20.6.2007 Σ (%)
Krmivo Σ (%)
2,83 ± 0,96X 5,241 18,98 ± 2,49X 19,514 5,59 ± 1,12x 5,566 4,52 ± 0,44X 3,831 23,45 ± 3,95 13,727 3,76 ± 0,49X 3,167 14,78 ± 1,66X 17,157 0,15 ± 0,03X 0,166 1,91 ± 0,47X 2,305 0,87 ± 0,27X 2,450 2,41 ± 0,30X 1,483 1,49 ± 0,55X 0,806 0,53 ± 0,17X 0,585 6,25 ± 2,08X 11,674 1,33 ± 0,48X 1,796 11,12 ± 4,27 10,280 26,33 ± 3,73 28,586 35,22 ± 5,80 23,943 38,46 ± 9,43 47,471 16,45 ± 2,09X 18,381 22,01 ± 1,84 29,090 1,34 ± 0,15X 1,583
Tabulka 24: Statistika skupiny R 10 oproti kontrole (g.kg-1) R10 FA
23.4. Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg )
Σ FA (g.kg )
C14:0
1,07 ± 0,35 9,03 ± 1,92 2,77 ± 0,68 2,14 ± 0,37 14,11 ± 2,72 1,76 ± 0,43 6,93 ± 2,28 0,07 ± 0,02 0,69 ± 0,23 0,28 ± 0,10 1,71 ± 0,49 0,95 ± 0,15 0,20 ± 0,06 1,77 ± 0,56 0,58 ± 0,15 4,03 ± 0,86 12,23 ± 2,61 20,35 ± 4,10 15,53 ± 4,37 7,97 ± 2,45 7,56 ± 1,94 0,97 ± 0,08
1,00 ± 0,46 7,85 ± 2,72 2,15 ± 0,86 1,79 ± 0,57 10,73 ± 4,25 1,41 ± 0,56 6,32 ± 3,12 0,06 ± 0,03X 0,74 ± 0,39 0,25 ± 0,13X 1,35 ± 0,59 0,69 ± 0,23 0,16 ± 0,07X 1,83 ± 0,63 0,56 ± 0,21X 3,97 ± 1,36 10,64 ± 3,69 15,64 ± 6,24 14,54 ± 5,99 7,06 ± 3,33 7,48 ± 2,72 1,11 ± 0,16X
1,16 ± 0,24X 9,81 ± 1,85 2,75 ± 0,65 2,33 ± 0,47x 13,66 ± 2,52 1,81 ± 0,28X 7,80 ± 0,94 0,08 ± 0,01X 0,92 ± 0,13X 0,32 ± 0,09X 1,70 ± 0,19X 0,84 ± 0,29 0,21 ± 0,05X 2,48 ± 0,56 0,73 ± 0,19X 5,13 ± 1,54 13,30 ± 2,45 19,92 ± 3,50 18,51 ± 2,77 8,72 ± 0,92 9,79 ± 2,25 1,13 ± 0,24X
1,21 ± 0,31 9,98 ± 1,89 3,07 ± 0,86 2,30 ± 0,46 14,18 ± 3,32 1,95 ± 0,42 8,74 ± 1,66 0,08± 0,02X 1,38 ± 0,59 0,35 ± 0,11x 1,65 ± 0,42 0,82 ± 0,15X 0,24 ± 0,06X 2,45 ± 0,66 0,66 ± 0,14X 4,98 ± 1,15 13,50 ± 2,51 20,85 ± 4,91 19,69 ± 3,23 9,65 ± 1,71 10,05 ± 2,02 1,06 ± 0,21X
1,80 ± 0,57X 11,98 ± 2,65 3,68 ± 1,26 2,74 ± 0,48X 16,70 ± 5,21 2,29 ± 0,54X 9,79 ± 2,07 0,09 ± 0,03X 1,38 ± 0,22X 0,60 ± 0,21X 1,64 ± 0,40X 0,80 ± 0,22X 0,35 ± 0,09X 3,59 ± 0,84X 0,77 ± 0,18X 5,82 ± 1,08 16,52 ± 3,46 24,31 ± 7,23 23,20 ± 3,86 10,69 ± 2,07 13,04 ± 1,28 1,19 ± 0,15X
1,15 ± 0,39X 1,11 ± 0,32X 9,04 ± 1,46 7,40 ± 1,85 2,35 ± 0,85X 2,18 ± 0,55x 2,31 ± 0,18X 1,75 ± 0,41X 10,87 ± 2,25 9,10 ± 2,22 1,67 ± 0,28X 1,46 ± 0,32X 7,07 ± 0,80X 5,75 ± 1,45 0,06 ± 0,03X 0,06 ± 0,02 X 1,25 ± 0,86x 0,74 ± 0,16X 0,36 ± 0,12X 0,35 ± 0,12X 1,15 ± 0,20X 0,94 ± 0,25X 0,73 ± 0,12X 0,57 ± 0,13X 0,22 ± 0,03X 0,21 ± 0,07X 2,65 ± 0,51X 2,46 ± 0,71X 0,59 ± 0,12X 0,52 ± 0,15X 5,12 ± 0,97X 4,34 ± 1,17 12,51 ± 1,80 10,25 ± 2,40 16,04 ± 3,50 13,67 ± 3,09 18,05 ± 1,47 15,00 ± 5,58 7,86 ± 0,80X 6,39 ± 1,99 10,18 ± 1,19X 8,61 ± 2,27 1,31 ± 0,20X 1,34 ± 0,14X
C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:5n3 C22:6n3 SFA MUFA PUFA Σ (n-6) Σ (n-3) Σ (n-3)/(n-6)
2.5.2007 -1
-1
12.5.2007
22.5.2007
-1
-1
62
1.6.2007 -1
12.6.2007
20.6.2007
-1
-1
Σ FA (g.kg )
Krmivo Σ FA (g.kg-1)
7,37 27,44 7,83 5,39 19,31 4,45 24,13 0,23 3,24 3,45 2,09 1,13 0,82 16,42 2,53 14,46 40,20 33,67 66,76 25,85 40,91 1,58
Tabulka 25: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u K
datum
23.4.
2.5.
12.5.
22.5
1.6.
12.6.
20.6.
Σ n-3
15,64
16,23
17,58
19,65
16,97
17,20
17,11
n-3/n-6
0,95
0,91
1,00
1,17
0,85
0,88
0,89
EPA+DHA
12,03
12,41
14,01
15,29
13,27
13,66
13,76
EPA+DHA/n-6
0,73
0,69
0,79
0,91
0,67
0,70
0,72
y = -0,0005x + 19,965 R2 = 0,016
Vývoj obsahu masných kyselin u varianty K suma n-3
n-3/n-6
EPA+DHA
y = 0,025x - 965,22 R2 = 0,2436
EPA+DHA/n-6
21 18
y = 0,0205x - 788,54 R2 = 0,1199
hodnoty v %
15 12 9 6 y = -0,0014x + 57,276 R2 = 0,0791
3 0 23.4.07
3.5.07
13.5.07
23.5.07 datum
63
2.6.07
12.6.07
22.6.07
Tabulka 26: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u L 06
datum
23.4.
2.5.
12.5.
22.5
1.6.
12.6.
20.6.
Σ n-3
15,64
16,46
19,55
18,19
19,10
20,92
22,05
n-3/n-6
0,95
0,91
1,05
1,04
1,06
1,13
1,12
EPA+DHA
12,03
11,30
12,89
12,94
11,59
13,12
12,90
EPA+DHA/n-6
0,73
0,63
0,69
0,74
0,64
0,71
0,62
y = -0,0008x + 30,355 R2 = 0,1053
Vývoj obsahu masných kyselin u varianty L06 suma n-3
n-3/n-6
EPA+DHA
y = 0,0106x - 403,53 R2 = 0,1014
EPA+DHA/n-6
24 21 y = 0,1001x - 3909 R2 = 0,866
hodnoty v %
18 15 12 9 y = 0,0035x - 136,14 R2 = 0,8338
6 3 0 23.4.07
3.5.07
13.5.07
23.5.07 datum
64
2.6.07
12.6.07
22.6.07
Tabulka 27: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u R 06 datum
23.4.
2.5.
12.5.
22.5
1.6.
12.6.
20.6.
Σ n-3
15,64
16,47
19,49
22,16
17,87
19,42
21,90
n-3/n-6
0,95
0,88
1,10
1,30
1,05
1,05
1,20
EPA+DHA
12,03
12,18
15,18
16,23
13,43
14,73
17,26
EPA+DHA/n-6
0,73
0,63
0,86
0,95
0,79
0,79
0,95
y = 0,0033x - 126,76 R2 = 0,3548
Vývoj obsahu masných kyselin u varianty R06 suma n-3
n-3/n-6
EPA+DHA
y = 0,0681x - 2657,3 R2 = 0,5325
EPA+DHA/n-6
24 21
y = 0,0826x - 3221,7 R2 = 0,4926
hodnoty v %
18 15 12 y = 0,0037x - 144,77 R2 = 0,3091
9 6 3 0 23.4.07
3.5.07
13.5.07
23.5.07 datum
65
2.6.07
12.6.07
22.6.07
Tabulka 28: Grafické znázornění a tabulka hodnot vývoje vybraných ukazatelů u R 10
datum
23.4.
2.5.
12.5.
22.5
1.6.
12.6.
20.6.
Σ n-3
15,64
18,61
18,80
18,78
19,93
22,11
22,01
n-3/n-6
0,95
1,10
1,10
1,05
1,20
1,30
1,34
EPA+DHA
12,03
14,58
14,60
13,91
14,97
16,74
17,37
EPA+DHA/n-6
0,73
0,86
0,85
0,78
0,89
0,99
1,06
y = 0,0047x - 181,78 R2 = 0,7532
Vývoj obsahu masných kyselin u varianty R10 suma n-3
n-3/n-6
EPA+DHA
y = 0,0748x - 2918,3 R2 = 0,8056
EPA+DHA/n-6
24 21
y = 0,0987x - 3851,8 R2 = 0,8858
hodnoty v %
18 15 12 9
y = 0,006x - 235,99 R2 = 0,8573
6 3 0 23.4.07
3.5.07
13.5.07
23.5.07 datum
66
2.6.07
12.6.07
22.6.07
67
