Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Vliv počátečního odchovu plůdku lína obecného (Tinca tinca L.) v kontrolovaných podmínkách na produkční ukazatele chovu plůdku v rybnících. Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Jan Mareš

Vypracoval: Bc. Drahoslav Smékal Brno 2010

Prohlášení Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma ,,Vliv počátečního odchovu plůdku lína obecného (Tinca tinca L.) v kontrolovaných podmínkách na produkční ukazatele chovu plůdku v rybnících“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta….……………………

2

Dovolil bych si poděkovat vedoucímu diplomové práce Doc. Dr. Ing. Janu Marešovi za cenné informace, rady při řešení metodiky a zpracování diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat také Doc. RNDr Ivu Sukopovi CSc a všem pracovníkům a studentům z Oddělení rybářství a hydrobiologie, kteří se podíleli na průběhu experimentu a zpracování výsledků. Diplomová práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 ,,Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministrem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Diplomová práce byla realizována v rámci a za finanční podpory NAZV QF 4118 ,,Rozvoj produkce ryb s využitím technickým akvakultur a jejich kombinace s rybničními chovy“.

3

Abstract Influence initial rearing fingerling of tench (Tinca tinca L.) in controlled conditions to production of efficiency breeding of tench in pounds. The aim of this work was valuation production of efficiency at the finish of vegetation time period tench influence initial rearing in controlled conditions. Experiment started 5th of July 2009 on the three aquariums in The Department of fishing and hydrobiology Mendel university. Initial rearing was finished 17th of July 2009 (past 12 days) and feed out fingerling was put to pound (pound 6) in the Jaroslavice (Fishing company Pohořelice). To next pound (pound 7) was put fingerling of tench same relation without initial rearing in controlled condition. During vegetation time period fish were feed additionally feeding mixture Dibag carpio plus. 15th October 2009 was done fish out from every pounds, fish was put to next pounds for wintering. During experiment was taken out exemplar of nature feed and was metered hydro-chemical parameter of water. Better of production parameter at the end vegetation period fish, reached fingerling without initial rearing in controlled condition, total length body (TL) 62,62 mm and weight (W) 3,72 g. Fingerling with initial rearing reached total length body (TL) 43,15 mm and weight 0,97 g. Better of survival at the end vegetation period fish (Pp 40,5 %) reached fingerling with initial rearing, fingerling without initial rearing reached lower of survival (Pp 21,6 %).

4

Abstrakt Vliv počátečního odchovu plůdku lína obecného (Tinca tinca L.) v kontrolovaných podmínkách na produkční ukazatele chovu plůdku v rybnících. Cílem této práce bylo zhodnocení efektu růstu plůdku lína. Pokus započal 5. 7. 2009 na třech nádrží na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendlovy univerzity. Počáteční odchov byl ukončen 17.7. 2009 (po 12 dnech) a odkrmený plůdek byl vysazen do rybničních podmínek do rybníčku (komora 6) v Jaroslavicích (Rybářství Pohořelice). Do dalšího rybníčku (komory 7) byl v den (5.7.2009) počátečního rozkrmení lína na Oddělení rybářství a hydrobiologie nasazen druhý rybníček váčkovým plůdkem lína téže linie, tedy bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách. V průběhu vegetační doby byly ryby přikrmovány umělou krmnou směsí Dibaq carpio plus. Na konci vegetačního období 15.10.2009 byl proveden výlov obou rybníčků, vylovené ryby byly dále vysazeny k zimování. V průběhu pokusu byly odebírány vzorky ryb k vyhodnocení produkčních ukazatelů, byly odebírány vzorky přirozené potravy a měřeny hydrochemické parametry vody. Lepších produkčních parametrů na konci vegetačního období dosáhl plůdek bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách, celková délka těla (Tl) 62,62mm a průměrná hmotnost (W) 3,27 g. Plůdek s počátečním rozkrmením dosáhl celkové délky těla (Tl) 43,15 mm a průměrné hmotnost (W) 0,97 g. Lepšího přežití na konci vegetačního období (Pp – 40,5 %) dosáhl plůdek s počátečním rozkrmením, plůdek bez počátečního rozkrmení dosáhl nižšího přežití (Pp – 21,6 %).

5

OBSAH 1

ÚVOD ................................................................................................................................................ 8

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................................................. 9 2.1

SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ A GEOGRAFICKÉ ROZŠÍŘENÍ ............................................................. 9

2.2

POPIS A MORFOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ............................................................................. 9

2.3

REPRODUKČNÍ CHARAKTERISTIKA........................................................................................... 10

2.4

BIOLOGICKÉ ZVLÁŠTNOSTI RANÉ ONTOGENEZE KAPROVITÝCH RYB ........................................ 11

2.5

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PERIOD VÝVOJE RYB ................................................................ 11

2.5.1 Embryonální perioda ......................................................................................................... 11 2.5.2 Larvální perioda ................................................................................................................ 12 2.5.3 Juvenilní perioda................................................................................................................ 13 2.5.4 Adultní perioda .................................................................................................................. 13 2.5.5 Senektivní perioda.............................................................................................................. 13 2.6 RŮST LÍNA OBECNÉHO ............................................................................................................. 13 2.7

NUTRIČNÍ POŽADAVKY PLŮDKU LÍNA ...................................................................................... 14

2.7.1 Proteiny.............................................................................................................................. 15 2.7.2 Tuky.................................................................................................................................... 16 2.7.3 Sacharidy ........................................................................................................................... 17 2.7.4 Minerální látky................................................................................................................... 18 2.7.5 Vitamíny ............................................................................................................................. 18 2.8 TECHNOLOGIE ODCHOVU PLŮDKU ........................................................................................... 18 2.8.1 Odchov plůdku bez počátečního rozkrmení........................................................................ 19 2.8.2 Odchov plůdku s počátečním rozkrmením.......................................................................... 20 2.9 POŽADAVKY PRO ÚSPĚŠNÝ ODCHOV RANÝCH STADIÍ LÍNA V KONTROLOVANÝCH PODMÍNKÁCH ................................................................................................................................................ 20 2.9.1 Technické řešení odchovného objektu................................................................................ 21 2.9.2 Fyzikálně-chemická charakteristika vody experimentálního zařízení pro chov ryb........... 21 2.9.3 Technologický postup při počátečním odchovu ................................................................. 22 2.10 BIOLOGICKÉ A FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY VÝŽIVY LARVÁLNÍCH STADIÍ A PLŮDKU LÍNA ........... 23 3

CÍL PRÁCE:................................................................................................................................... 25

4

MATERIÁL A METODIKA......................................................................................................... 26

5

6

4.1

TECHNIKA ODCHOVU PLŮDKU S POČÁTEČNÍM ROZKRMENÍM .................................................. 26

4.2

STRATEGIE KRMENÍ V KONTROLOVANÝCH PODMÍNKÁCH ........................................................ 28

4.3

STRATEGIE KRMENÍ V RYBNIČNÍCH PODMÍNKÁCH ................................................................... 29

4.4

VÝLOV KOMOR 15.10. 2009 .................................................................................................... 31

4.5

SLEDOVANÉ PARAMETRY ........................................................................................................ 32

VÝSLEDKY.................................................................................................................................... 35 5.1

ZHODNOCENÍ ODCHOVU PLŮDKU OD 4. 7. DO 17. 7. 2009 ........................................................ 35

5.2

ZHODNOCENÍ ODCHOVU PLŮDKU OD 17.7. DO 15. 10. 2009..................................................... 37

DISKUZE........................................................................................................................................ 39

6

7

ZÁVĚR............................................................................................................................................ 42

8

SEZNAM LITERATURY ............................................................................................................. 44

9

SEZNAM TABULEK .................................................................................................................... 50

10

SEZNAM GRAFŮ V PŘÍLOZE ................................................................................................... 51

11

PŘÍLOHA ....................................................................................................................................... 52

7

1

ÚVOD Lín obecný (Tinca tinca L.) je původním druhem ryby, která žije a je lovena na

našem území a převážné části Evropského kontinentu. Patří mezi hospodářsky cenné vedlejší druhy ryb chované v naších rybnících. Podílí se na vývozu tržních ryb, převážně do zemí západní Evropy, kde se konzumuje pro své chutné a poněkud tučnější bílé maso, které je ceněno víc než u nás (DUBSKÝ et al. 2003). Tradiční rybníkářský způsob chovu lína neposkytuje uspokojivé produkční výsledky především v důsledku vysoké mortality raných stadií a pomalého růstu (STEFFENS, 1995). Problémy spojené s tradičním způsobem chovu lína v rybnících definoval již (HEUSCHMAN, 1939). Klesající trend, který prokazuje pokles tržní produkce lína v českém rybníkářství v období let 1972 až 1992 o 50% a za období let 1992 až 2002 o dalších 42% (JIRÁSEK A MAREŠ, 2005). Produkce lína se za poslední pár let mírně zvyšuje. Celková produkce lína na území ČR se pohybuje okolo 307 tun, z toho produkce tržních ryb 284 tun a v rámci sportovního rybolovu bylo chyceno na udici 23 tun ryb za rok 2008 (MZe, 2009). Celosvětová produkce líná se pohybuje na úrovni 4 682 tun, kde se na této produkci nejvíce podílí Evropský kontinent, od roku 2000 i Asie, zde byl lín úspěšně introdukován (FAO, 2008). Zvyšující se poptávkou po línu obecném a to hlavně v západoevropských zemích je snaha převést lína z tradičního chovu do částečně nebo úplného odchovu v kontrolovaných podmínkách. Počáteční odchov larev lína v kontrolovaných podmínkách zajišťuje optimální prostřední, potravní podmínky a úroveň výživy. V těchto z velké části řízených odchovnách se omezují negativní vlivy působící na plůdek související s kolísáním pH, teploty vody, obsahem kyslíku a dalších rozpuštěných prvků a plynů. Pozitivem je i snížení možnosti onemocnění ryb, zavlečení parazitů a zcela je vyloučena predace. K lépe zvládnuté technologii chovu a celkové produkce lína se využívá dalších aspektů jako je gynogeneze a triploidie, ty se nemalou měrou podílejí také na celkovém zvýšení produkce a přežití lína.

8

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Systematické zařazení a geografické rozšíření Lín obecný (Tinca tinca) je rozšířen po celé Evropě s výjimkou Skandinávie,

severní části Skotska, chybí v západní části Balkánského poloostrova a na Krymu (LUSK et al., 1992). V Alpách vystupuje až do nadmořské výšky 1600 m (BARUŠ a OLIVA, 1995). U nás je rozšířen po celém území ve středních a dolních tocích řek, rybnících, tůních, údolních nádržích a v dalších vhodných lokalitách. Obzvlášť hojný je v nížinných úsecích větších toků. V místech výskytu s oblibou vyhledává mělčí, více vyhřáté pobřežní úseky a zálivy s bahnitým dnem zarostlé rákosem, stolístkem, růžkatcem a dalšími vodními rostlinami. Dobře snáší nedostatek kyslíku, přežívá i v kyselých rašelinných vodách (HANEL, 2001). Tab.1: Systematické zařazení lína obecného (Tinca tinca L.) Třída

ryby (Osteichthyes)

Nadřád

kostnatí (Teleostei)

Řád

máloostní (Cypriniformes)

Podřád

kaprovci (Cyprinoidei)

Čeleď

kaprovití (Cyprinidae)

Rod

lín (Tinca)

Druh

lín obecný (Tinca tinca)

2.2 Popis a morfologická charakteristika Má krátké zavalité tělo. Ústa jsou koncová se dvěma malými vousky. Tělo je pokryto silnou kůží s velkým množstvím slizu. Šupiny jsou drobné, mají podélně elipsovitý tvar. V kůži jsou pevně ukotveny. Všechny ploutve mají zaoblený tvar. Ocasní je jen mírně vykrojená. Pohlavní dimorfizmus je zřetelný od stáří 15 měsíců. Mlíčáci mají delší břišní ploutve, které přesahují až přes řitní otvor. Jikernačky mají břišní ploutve jemnější stavby a kratší ( nedosahují k řitnímu otvoru) (DUBSKÝ et al. 2003). V době tření se

9

samcům na hlavě a hřbetní straně těla objevuje třecí vyrážka (HANEL, 2001). Lín má menší červené oko, které je poměrně slabozraké a potravu vyhledává především pomocí hmatu (BAYLEY, 1998). Převažující barvou je temně zelená. Na zbarvení má značný vliv i životní prostředí a velikost. Exempláře z hlubokých zarostlých rybníků a tůní jsou velmi tmavé s téměř černými ploutvemi, zatímco jedinci z prosvětlených mělkých lokalit a mladí jedinci jsou světle zbarvení, nazlátlí (ŠIMEK, 1959). Zlatý lín se vyznačuje žlutavě pomerančovým až červeným tělem, popř. s tmavými skvrnami. Je známa i modrá nebo špinavě bílá (alampická) forma (DUBSKÝ et al. 2003). Podle (DYK 1956) se vzácně vyskytují i líni s náběhem k lysosti (BARUŠ a OLIVA, 1995). Byl také popsán lín se závojovitě protaženými ploutvemi. Meristické znaky u lína: počet tvrdých a měkkých paprsků v ploutvých D III – IV, (6)7 – 9; A III – IV, (5)6 – 7(8); V II, 8 – 9; v postranní čáře 89 – 111 šupin; počet poměrně dlouhých žaberních tyčinek 12 – 19; požerákové zuby jednořadé (vzorec 4- 5, 5 – 4, 5 – 5 nebo 4 – 4), silné kyjovitého tvaru, povrch korunek je mírně vydutý a vybíhá do háčků (HANEL, 2001).

2.3 Reprodukční charakteristika V přirozených podmínkách volných vod mají líni sklon vytvářet volné skupiny, pohlaví zůstávají obvykle odděleny až do začátku tření. Někdy líni vytvářejí málo početná hejna, složená ne z více než dvou nebo tří ryb (BAYLEY, 1998). Lín se vytírá koncem května a v červnu na vodní porosty. Výtěr má pórcový, tzn., že se tře v několika dávkách, zpravidla 2 – 3krát v 9 – 13denních intervalech. Relativní plodnost se pohybuje v rozmezí 100 – 200 tisíc jiker.1kg-1. Jikry jsou zelené barvy, velmi silně lepivé, před nabobtnáním velké 0,7 – 1,0 mm, po nabobtnání 1,0 – 1,3 mm (podle některých údajů jsou menší). Inkubační doba je 60 – 65 D0. Vykulený plůdek je drobný , velikosti 4 mm. Na vnější výživu přechází 6. – 8. den po vykulení. Pohlavní dospělost dosahuje ve stáří 3 – 4 let (DUBSKÝ, 1998).

10

2.4 Biologické zvláštnosti rané ontogeneze kaprovitých ryb Larvální stadium zahrnuje ranou ontogenezi ryby od začátku exogenní výživy do ukončení metamorfózy (BALON, 1975). Biologickou zvláštností je vysoký růstový potenciál, neboť jejich suchá hmotnost se může během prvních 21 dní až stonásobně zvětšit (NELLEN, 1986). Za hlavní priority rané ontogeneze larev považují (OSSE et al., 1990) vývoj orgánů umožňujících pohyb, ingesci a asimilaci potravy. To znamená, že systémy umožňující uvedené životní funkce se musejí vyvíjet u larev současně a přednostně.

2.5 Základní charakteristika period vývoje ryb Jednotlivé periody vývoje jsou charakterizované především z morfologických, fyziologických, ekologických, etologických a chovatelských pohledů.

PERIODY:

1. embryonální 2. larvální 3. juvenilní 4. adultní 5. senektivní

2.5.1

Embryonální perioda Perioda počíná aktivací vajíčka a končí zahájením vnější výživy, zahrnuje tudíž i

část vývoje po vylíhnutí vně vaječných obalů, kdy však vyvíjející se jedinec není ještě schopen přijímat a trávit vnější potravu. Vývoj, růst a pohyby zárodku se uskutečňují asimilací energetických látek obsažených ve vajíčku. K dýchání, vyměšování a pohybům slouží provizorní orgány. Převažuje pasivní způsob života, pohybová aktivita je silně redukována a vzrůstá až koncem periody v souvislosti s přípravou organismu na zahájení vnější výživy. Odolnost vůči negativním vlivům prostředí je malá a úmrtnost je vysoká (BALON, 1975, 1985, 1999).

11

2.5.2

Larvální perioda Počíná ve stádiu kdy vývoj umožňuje aktivní příjem a trávení vnější potravy.

Tento stav je velmi flexibilní vzhledem k dosaženému stupni morfologického vývoje ostatních orgánů. Perioda končí vymizením všech provizorních embryonálních a larválních orgánů a jejich nahrazením orgány definitivními, když tělo nabývá tvaru proporčně shodného se stavem v dospělosti. Trávicí ústrojí funkci a energie potřebná k výstavě těla a k lokomotorickým funkcím je získávána enzymatickou transformací vnější potravy, nicméně zbytky žloutku jsou ještě asimilovány počátkem periody (BALON, 1975, 1985, 1999). Vývoj a růst vykulených larev je ve stádiu endogenní výživy ovlivňován úrovní živin uložených ve žloutkovém váčku (ILJINA a TURECKIJ, 1987; HEMING a BUDDINGTON, 1988; FINN, 1994). Vyčerpání žloutkových rezerv a přechod na exogenní výživu představuje kritickou fázi v ontogenezi larvy (SHIMMA et al., 1977)

Dvě odlišné koncepce v otázce zahájení larvální periody:

Prvá koncepce akcentuje převážně ekologické a behaviorální aspekty a za počátek larvální periody považuje stádium líhnutí (HUBBS, 1943; RASS, 1946; VASNETSOV, 1953; SNYDER, 1976, KOBLITSKAYA, 1981 a mnoho dalších). Zdůrazňuje se, že zárodek opouští vaječné obaly a přechází do zcela odlišného vnějšího prostředí s nímž má nyní mnohem bezprostřednější interaktivní vztah, vyznačuje se prvými motivovanými pohybovými reakcemi a prostorovými přesuny (ukrývání, fotofobie) prudce vzrůstá intenzita metabolických procesů, spotřeba kyslíku vzrůstá o více než o řád (KAMLER, 1992). Druhá koncepce akcentuje především morfologické aspekty a jako počátek larvální periody považuje zahájení vnější výživy (KRYZHANOVSKIY, 1949; BALON, 1975; LANGE et al., 1974; PEŇÁZ, 1983; a.j.). Je akceptována našimi ichtyology.

12

2.5.3

Juvenilní perioda Počíná dovršením metamorfózy, vznikem všech somatických struktur, tvaru a

zbarvení typických pro dospělce. Přítomny jsou tedy např. šupiny, vousky, rostrum, definitivní počet ploutevních paprsků, jejich článkování apod. Perioda končí dosažením pohlavní dospělosti (zahajuje trofoplazmatický růst oocytů a spermiogenezi). Procesy morfologické diferenciace a buněčné proliferace končí, nastává intenzivní růst orgánů a izometrický růst celého organismu v důsledku zvyšujícího se počtu buněk a zvětšování intersticiální tkání. (BALON, 1975, 1985, 1999). 2.5.4

Adultní perioda Obvykle nejdelší perioda ontogeneze, počíná dosažením pohlavní dospělosti,

zahrnuje období reprodukční aktivity a vyznačuje se intenzivním izometrickým růstem. Perioda počíná gonády poprvé dosáhnou III. stadia zralosti (trofoplazmatický růst oocytů, spermatogeneze) a končí objevením příznaků stáří, tj. trvalý pokles pohlavní aktivity a růstové intenzity. Mohou se vytvořit i specifické adultní morfologické znaky typické zbarvení a zvláštní projevy chování (BALON, 1975, 1985, 1999). 2.5.5

Senektivní perioda Vyznačuje se trvalým poklesem nebo úplnou ztrátou pohlavní aktivity a

sníženou kvalitou pohlavních produktů. Probíhá degenerativní procesy důležitých orgánů a jejich funkce ustává. Procesy stárnutí jsou výraznější u samců nežli u samic a rychleji rostoucích druhů a jedinců nežli u jedinců pomalu rostoucích (BALON, 1975, 1985, 1999).

2.6 Růst lína obecného Růst lína je ovlivněn charakterem životního prostředí, způsobem chovu a podobně jako u ostatních ryb též jejich dědičným založením. Ve vhodném životním prostředí dorůstají až do délky 500 – 600 mm a hmotnosti 2 – 3 i více kg. Růst lína v ČR je uveden v tabulce číslo 2 (ČÍTEK et al., 1998). V naších podmínkách je lín středněvěkou rybou a jeho růst je průměrný, spíše však pomalý. Samice rostou o něco rychleji než samci. Konzumní hmotnosti 200 až 400g dosahuje ve stáří 3 – 4 let (LUSK et al., 1992).

13

Nejlepší růst byl zjištěn u línů z rybníků, nejpomalejší u línů z volných vod. U línů z údolních nádrží byly lepší výsledky zjištěny v prvých letech po napuštění nádrže, kdy jsou v těchto nádržích lepší potravní podmínky a menší hustota populací (BARUŠ a OLIVA, 1995). Tab. 2: Růst lína v rybničních podmínkách ČR (ČÍTEK et al. 1998) Stáří

Celková délka (mm)

Hmotnost (g)

L1

50 – 100

3 – 30

L2

150 – 200

50 – 150

L3

200 – 350

150 – 250

L4

250 – 400

200 – 400

Růstovou úroveň lína může ovlivnit významně cílevědomě prováděná selekce a šlechtění za účelem získání linií s požadovanými užitkovými vlastnostmi. Za primární selekční kriterium je třeba považovat růstovou schopnost, protože podstatnou měrou ovlivňuje chovatelskou a ekonomickou prosperitu chovu lína (JIRÁSEK a MAREŠ, 2005. (FLAJŠHANS et al. 1993) uvádí, že vedle selekce lze užitkové vlastnosti lína zlepšit i využitím genetických aspektů, zejména využitím metod indukované gynogeneze a triptloidie.

2.7 Nutriční požadavky plůdku lína Z pohledu nutriční úrovně se ryby živí lehce stravitelnou bílkovinou (zooplankton, zoobentos, ryby). Velká část bílkovin je u ryb využívána energeticky glukoneogeneze. Záchovná potřeba energie u ryb, vzhledem k jejich poikilotermii významně nižší než u homeotermních živočichů. Vodní bezobratlí obsahují v sušině 55 – 70% proteinů, fytoplankton 40 – 60%. Vysoký podíl bílkovin v potravě ryb je spojen s jejich vysokou intenzitou růstu při relativně nízkých teplotách vody. Pro zajištění maximálního růstu by měla rybí potrava obsahovat 30 – 55% proteinu.

14

Juvenilní ryby (plůdek) mají kvalitativně stejné, ale kvantitativně odlišné nutriční požadavky, než starší (adultní) ryby. Vyznačují se vyšší intenzitou metabolismu, což vyžaduje relativně vyšší množství živin na jednotku hmotnosti (JIRÁSEK et al., 2005). Vyřešením

technologie

odchovu

larev

do

začátku

juvenilního

stadia

v kontrolovaných podmínkách při náhradě živé potravy suchou dietou představuje pro rybářský výzkum nejaktuálnější a pro praxi nejpotřebnější úkol (JIRÁSEK et al., 2004). Problémy které provázejí její vývoj souvisejí především s biologickými a nutričními zvláštnostmi raných stadií (JIRÁSEK A MAREŠ, 2001 a,b). Výsledky získané při intenzivním odchovu plůdku lína svědčí o tom, že na trhu dostupná krmiva určená pro odchov plůdku pstruha nebo kapra nejsou pro krmení juvenilního lína vhodná. Ukázalo se, že odchov plůdku v kontrolovaných podmínkách umožňuje podstatné zvýšení přežití (85 – 95%), ve srovnání s rybničním odchovem (10 – 20%), ale dosahovaný růst není uspokojivý (JIRÁSEK a MAREŠ, 2005). 2.7.1

Proteiny Potřeba proteinu pro ryby se většinou uvádí v % suché hmotnosti krmiva. Ryby

vyžadující pro růst 25 – 50% proteinu v krmivu pro ně obecně platí: •

Menší mladší ryby potřebují více proteinu

•

Karnivorní ryby vyžadují vyšší množství proteinu, než omnivorní

•

Dostupnost přirozeného proteinu snižuje potřebu proteinu v krmivu

Kvantitativní potřebu proteinu ovlivňuje i množství neproteinové energie v krmivu. Ryby potřebují shodně s teplokrevnými živočichy 10 esenciálních aminokyselin, ale jejich kvantitativní požadavky se liší u jednotlivých druhů (JIRÁSEK et al., 2005). Specifické nutriční požadavky larev souvisí s nižší sugestivní schopností využívat vysokomolekulární struktury proteinu (rybí moučka) nebo omezenou schopností biosyntézy (fosfolipidy, vitamín C). Požadavek dostupnosti lehce stravitelného proteinu souvisí s vysokou intenzitou růstu, což vyžaduje stálý přísun esenciálních aminokyselin (JIRÁSEK et al., 2004). U larev kaprovitých ryb (bez žaludku) není zcela vyvinu digestivní systém na začátku exogenní výživy (JIRÁSEK, 1989). Podávaná startérová krmiva, která se běžně používají pro plůdek lososovitých nejsou vhodná. Je vhodné podávat suchou krmnou

15

směs označovanou jako prestarter, která se vyznačuje jednoduchou stavbou jednotlivých komponentů (BRYANT a MATTY, 1981; KOUŘIL et al, 1981; SZLAMINSKA, 1987,1988 cit. REGENDA et al., 2003). Za nejdůležitější komponent prestartérových diet je možné považovat kvasnice, obsahují ,,jednobuněčné proteiny“ a zajišťující přijatelné přežití larev (DĄBROWSKI, 1982; DĄBROWSKI et al.,1983). Pro použitý krmný protein je nejdůležitějším kriteriem molekulární struktura, která umožňuje snadnou a rychlou absorpci (ZAMBONINO et al., 1997 cit. REGENDA et al., 2003). Různý obsah proteinu a tuku u použitých diet ovlivnil délkohmotnostní parametry a kondiční ukazatele (BRABEC, 2007). Stanovení stravitelnosti organických živin a energie u lína průměrné kusové hmotnosti 36 g provedli (ARLINGHAUS et al. 2001). Zvláštní pozornost přitom věnovali schopnosti lína trávit neupravený škrob, což má nutričního hlediska zásadní význam. Použili krmnou směs s převahou sacharidů na bázi pšeničné mouky (45%) s přídavkem inertní látky (Cr203). Autoři zjistili následující hodnoty koeficientů stravitelnosti: •

Sušina

77,2%

•

Protein

89,4%

•

Tuk

94,3%

•

BNLV

78,2%

•

Organické látky

83,3%

•

Energie

85,1%

Získané koeficienty stravitelnosti prokazují vysokou sugestivní schopnost lína využívat proteiny a tuky. 2.7.2

Tuky

Sladkovodní ryby preferují a dobře využívají tuky s nízkým bodem tání (oleje) a vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin. Omnivorní ryby jsou schopny prodlužovat a desaturovat nenasycené mastné kyseliny na vysoce nenasycené (HUFA) kyseliny. Nepostradatelnými jsou pro ně kyseliny linolová a alfa linoleová. Nedostatek esenciálních mastných kyselin se u ryb projevuje:

16

•

Depresí růstu

•

Zhoršování konverze krmiva

•

Ztučnění jater

•

Apatií a šokovými syndromy (u lososovitých ryb)

Vyšší obsah tuky v krmné dávce ovlivňuje příznivě růst a konverzi živin na přírůstek, ale zvyšuje podíl vnitřnostního tuku. Vyšší obsah tuku v krmivu při redukci sacharidů ovlivňuje nepříznivě růst kapra. (JIRÁSEK et al., 2005) 2.7.3

Sacharidy Pro ryby nejsou sacharidy esenciální živinou a jako zdroj energie využívají

především tuky a proteiny U jednotlivých druhu ryb však existují značné rozdíly ve schopnosti trávit škrob. Limitovaná schopnost u karnivorních ryb je důsledkem potravní evoluce, protože v přirozených podmínkách se tyto ryby živí potravou chudou na sacharidy. Naopak pro omnivorní ryby (kapr,lín) mohou být sacharidy (škrob) primárním zdrojem energie (JIRÁSEK et al., 2005). Problém v trávení škrobu souvisí úzce se sekrecí a aktivitou enzymu amylázy. Podle zjištění provedených (HIDALGO et al. 1999) odpovídá celková aktivita α – amylázy lína jen 18% aktivity amylasy zjištěné u kapra, což může být příčinou nižší schopnosti lína hydrolyzovat nativní škrob. Zjištěný amylolitický potenciál lína však autoři považují za typický pro omnivorní a herbivorní ryby. Je možné, že lín nativní sacharidy tráví, ale obtížně je využívá v energetickém metabolismu nebo při biosyntéze tělního tuku z pšeničného škrobu (JIRÁSEK a MAREŠ, 2005). U plůdku lína přikrmovaného v rybníku obilním šrotem nezjistili (FÜLLNER a PFEIFER, 1998) signifikantní zvýšený přírůstek, což připisují nedostatečné schopnosti a účinnosti trávit nativní škrob. Je známo, že stravitelnost sacharidů ovlivňuje u ryb použitý krmný zdroj a technologická úprava (WEE, 1992).

17

2.7.4

Minerální látky Sladkovodní ryby potřebují stejné minerální látky jako teplokrevná zvířata, ale

potřebu některých minerálií (především Ca), mohou z velké části krýt absorpcí z vody přes žaberní epitel nebo kůži. Fosfor musí být v krmivu obsažen v biodostupné formě. Fytátový P v obilovinách není pro ryby využitelný (nemají enzym fytázu). Pro ryby je nejvhodnějším zdrojem anorganický fosfor, zvláště ve formě monokalciumfosfátu (JIRÁSEK et al., 2005) . 2.7.5

Vitamíny Ryby mají relativně malou fyziologickou potřebu vitamínů než ostatní druhy zvířat

a je vhodné potřebu krýt ze syntetických zdrojů. Většina druhů ryb není schopna, a nebo jen v omezené míře (zvlášť u raných stadií) syntetizovat potřebné vitamíny. Potřeba vitaminizace krmné směsi pro ryby se zvyšuje s intenzitou chovu a snižováním dostupnosti přirozené potravy v krmné dávce. Ryby vyžadují v potravě vyšší množství (100 mg a více na 1 kg krmiva): •

Kyseliny askorbové

•

Myo-inositolu

•

Cholinu

(JIRÁSEK et al., 2005)

2.8 Technologie odchovu plůdku Nejrizikovější fází celého produkčního cyklu je odchov raných stadií ryb. Počáteční stadium odchovu larev cyprinidů lze považovat z hlediska zajištění vysoké dostupnosti a kvality potravních zdrojů za velmi náročné a pro úspěšnost produkce plůdku rozhodující (MAREŠ et al., 2002).

18

2.8.1

Odchov plůdku bez počátečního rozkrmení

Odchov může probíhat buď v monokultuře nebo v polykultuře s plůdkem kapra nebo jiných druhů ryb (DUBSKÝ, K., 1998). Odchov plůdku v monokultuře bez přelovení ve vegetačním období, nebo s rychlenou metodou (zpravidla s jedním přelovením). Bez přelovení dosahuje hustota obsádky úrovně 100 – 400tis ks L0.ha-1. K tomuto účelu jsou vhodné menší plůdkové výtažníky, dobře slovitelné, zejména s možností odchytu obsádky pod hrází (ČÍTEK, 1998). Váčkový plůdek se nasazuje 2 – 4 dny (max. týden) po napouštění rybníčka, tímto se zajistí rozvoje jemného zooplanktonu (DUBSKÝ, 1998). Odlov L1 dovolují-li to podmínky, je možné přesunout až na jaro následujícího roku. Přežití obsádky dosahuje 5 – 30 % a kusová hmotnost plůdku se pohybuje v rozmezí 20 – 30 g. Ta již zaručuje, že v průběhu druhého roku chovu dorůstá většina násad L2 hmotnosti nad 100g. Při rychleném odchovu líního plůdku prováděném v dobře připravených plůdkových výtažnících je možné vysazené množství váčkového půdku zvýšit až na 2mil. kusů na hektar (300tis. až 2mil.). Nutné je vždy postupovat individuálně, s ohledem na charakter odchovného prostředí a dosažené výsledky v předcházejících letech. Po 6 – 8 týdnech rychlený plůdek o hmotnosti asi 2 – 3 g odlovíme nebo jej opatrně přepustíme s vypouštěnou vodou do blízkého plůdkového výtažníku. Obsádka by měla v nich dosáhnout hustoty 50 – 80tis. ks.ha-1. Přežití v těchto plůdkových výtažnících se pohybuje na hranici 50 % (ČÍTEK, et al., 1998). Odchov v polokultuře s kaprem je méně žádoucí, protože podobné složení přirozené potravy mezi línem a kaprem, dosahující v rybníčku až 90%, vyvolává silnou potravní konkurenci mezi oběma druhy ryb při společném chovu s potravní dominancí kapra (SUKOP a ADÁMEK, 1995; ADÁMEK et al., 2003; FÜLLNER a PFEIFER, 1998).

19

2.8.2

Odchov plůdku s počátečním rozkrmením Potomstvo lína je převážně získáváno z umělých výtěrů. Předností počátečního

odchovu L0 v kontrolovaných podmínkách spočívá především. •

Snížení vysokých ztrát L0 po vysazení do rybníků

•

Možnosti překlenutí nepříznivých povětrnostních podmínek při vysazení L0

•

Lepším využití růstového potenciálu L0 v počáteční fázi ontogeneze

•

Možnost lepší kontroly početnosti obsádky L0-1 v rybníku (FLEIG a GOTTSCHALK, 2001)

Při obvyklém způsobu vysazování rozplavaných larev dochází v rybníku k vysoké mortalitě (80–90%) a pomalému růstu (HORVATH et al.., 1984; LUKOWICS et al. 1986). Počáteční odchov raných stadií v líhni může významně přispět k zefektivnění produkce plůdku lína v rybnících (WOLNICKI A KORWIN-KOSSAKOWSKI, 1993). První zkušenosti s odchovem raných stadií lína v kontrolovaných podmínkách získali, (WOLNICKI a KORWIN-KOSSAKOWKSI 1993; KAMLER et al., 1995; WOLNICKI a GORNY 1995; WOLNICKI a MYSZKOWKI 1998). Z provedených pokusů je zatím zřejmé, že podobně jako u váčkového plůdku kapra (K0), bude mít pro úspěšnost počátečního odchovu L0 zásadní význam správná strategie krmení zahrnující vedle kvality startérových krmiv i vhodný způsob jejich aplikace (JIRÁSEK et al.,2004).

2.9 Požadavky

pro

úspěšný

odchov

raných

stadií

lína

v kontrolovaných podmínkách Pro

úspěšný

odchov

raných

stadií

lína

a

teplomilných

cyprinidů

v kontrolovaných podmínkách je nezbytné vytvořit komplexní systém, který bude zahrnovat: •

Odchovné zařízení zajišťující vhodné životní podmínky pro raná stadia ryb

•

Opatření k udržení požadovaných parametrů kvality vody v odchovných nádržích

•

Technologický postup při odchovu raných stadií lína

•

Vývoj a ověření receptury a přípravy larvální diety 20

•

Stanovení vhodné strategie krmení

Vhodnost technologie odchovu raných stadií bude nezbytné ověřit stanovením životaschopnosti a růstu plůdku v rybničních podmínkách (JIRÁSEK et al., 2004). 2.9.1

Technické řešení odchovného objektu Pro zajištění konstantních hydrochemických parametrů v požadované kvalitě pro

odchov raných stadií je možné použití průtočných odchovných systémů napojených na úpravu vody nebo systémů recirkulačních vybavených kapacitně dostačujícím filtračním zařízením, úpravou vody a zařízením desinfekčním. S ohledem na omezené zdroje vody pro odchovný systém považujeme za vhodnější použití recirkulačního zařízení s možností výměnou části vody. Široký rozsah informací o technickém řešení chovných objektů poskytuje LAWSON (1995). Pro počáteční odchov raných stadií různých druhů ryb se osvědčily ,,odkulovací žlaby“, které splňují veškeré požadavky a lze je jednoduše rozdělit na menší oddělené nebo do nich vložit menší nádrže (JIRÁSEK et al., 2004). 2.9.2

Fyzikálně-chemická charakteristika vody experimentálního zařízení pro chov ryb K dosažení maximální produkce ryb v experimentálních recirkulačních

systémech je nutné udržet nejdůležitější parametry vody v rozsahu, kdy nedochází k negativnímu vlivu na rybí organismus: Teplota (23,8 – 25 0C), pH (7 – 8,06), obsah rozpuštěného kyslíku (50,2 – 111,0 %), N-NH4+ (0,0 – 0,3 mg.l-1) a N-NO2- (0,0 – 0,86 mg.l-1 v závislosti na obsahu volných chloridů). Teplotu vody lze poměrně snadno udržovat v požadovaných hodnotách pomocí různých typů topení s termostatem. Kolísání teploty se pohybuje v rozsahu ± 1,5 0C od požadované hodnoty. Pro udržení pH v rozsahu optimálních hodnot (pro kapra 6,5 – 8,5) jsou nutná opatření je snižování nebo zvyšování reakce vody. Reakce vody pak musí být upravována nejčastěji aplikací plynového oxidu uhličitého přímo do vody. Kyslík do vodního prostředí je vhodný doplňovat membránovými dmychadly, tímto je zajištěn požadovaný obsah kyslíku (nad 60 % nasycení), ale pouze při velkých obsádkách ryb může po nakrmení nastat krátkodobí pokles pod tuto hranici. Je vhodné

21

tedy zvýšit přísun kyslíku nejlépe sycením vody O2 z tlakových nádob (JIRASEK, et al., 2004). Při použití diet bohatých na dusíkaté látky se může při vyšších hodnotách teploty vody a pH uvolňovat toxický, volný amoniak, jehož obsah nemá překročit hodnot 0,03mg.l-1 NNH3 (BARUŠ et al., 1995). K zamezení vysokých hodnot amoniaku je nutné pravidelně odstraňovat zbytky krmiv a exkrementy ze systému a udržovat příznivou hodnotu pH. Základním předpokladem eliminace amoniaku v recirkulačním systému je fungující biologický filtr. V recirkulačním se můžeme setkat s problémem nárůstu hodnot dusitanového dusíku (N-NO2-). Důvodem je nevytvořené společenstva nitrifikačních bakterií na biologickém filtru v počátcích experimentu(JIRASEK, et al., 2004). 2.9.3

Technologický postup při počátečním odchovu Původ ryb Základem úspěšného odchovu raných stadií je jednotný původ ryb, pokud

možno přesně geneticky definovaný získaný od kvalitně připravených generačních ryb. Pro úspěšný začátek exogenní výživy larev je důležitý ,,carry-over effect“, tj. vliv úrovně výživy generačních ryb na množství živin uložených v jikrách (VAN LINBOARGH, 1979). Pro experimentální účely je vhodný použít plůdek z párového výtěru(JIRASEK, et al., 2004).

Hustota obsádky (početnost) Doporučený počet ryb v prvním týdnu odchovu je 50 – 100ks.l-1. Tato obsádka umožňuje zajistit dostatečnou koncentraci potravních částic a zlepšit příjem potravy. Dále je také obsádky limitována kvalitou vody (JIRASEK, et al., 2004).

Zdravotní stav Pro zajištění dobrého zdravotního stavu je optimální provádět umělý výtěr a inkubaci jiker v recirkulačním systému s desinfekcí vody, příp. průtočném systému napojeném na podzemní zdroje nebo vodovodní řád. V průběhu odchovu je nezbytná kontinuální kontrola ryb, pro včasnou diagnostiku výskytu onemocnění. Podmínkou udržení dobrého zdravotního stavu je kvalita chovného prostředí (JIRASEK et al., 2004).

22

Výměna vody Přítok vody do nádrží, resp. výměna vody ovlivňuje jednak kvalitu prostředí (dotace kyslíku a odplavení zbytků potravy, výkalů a metabolitů) a mírný průtok působí stimulativně na příjem potravy. Pro zabránění vyplavování je v průběhu krmení (po dobu 20 – 30minut) zastaven přítok do nádrže (JIRASEK et al., 2004).

Čištění systému Čištění odchovných nádrží je prováděno na počátku odchovu zpravidla jednou denně před posledním večerním krmením. Celý systém pak zpravidla jednou týdně. K čištění jsou použity vhodné molitanové stěrky a horký roztok kuchyňské soli. Pro desinfekci systému před začátkem odchovu je použito Savo (JIRASEK et al., 2004).

Světelný režim Pro zajištění dostatečného příjmu potravy je světelná část dne prodloužena umělým osvětlením a světelný režim je nastaven na 16h světla a 8h bez osvětlení (JIRÁSEK et al., 2004).

2.10 Biologické a fyziologické aspekty výživy larválních stadií a plůdku lína Problematické získávání a použití velikostně tříděného rybničního zooplanktonu a limitovaná dostupnost drahých cyst artemií akcentují potřebu získání vhodných startérových krmiv pro larvální stadia kaprovitých ryb. Řešení tohoto problému není snadné, protože naráží na řadu biologických, fyziologických a nutričních zvláštností, které jsou pro larvy ryb charakteristické (JIRÁSEK, 1989). Je známo, že s ohledem na nedokonalou funkci digestivního systému, mohou larvy ryb využívat živiny obsažené v suchých dietách po dosažení „adaptation weight“ (adaptační hmotnosti), tedy od nejnižší hmotnosti umožňující převedení larev ze živé potravy na suché diety (BRANT a MATTY, 1981). Podle (WOLNICKI a KORWIN-KOSSAKOWKSI, 1993) může být u L0 adaptační hmotnost dosažena, po počátečním rozkrmení živou potravou, přibližně 7. až 10. den po začátku exogenní výživy. Vzhledem k nedostupnosti speciální startérové diety se u K0 osvědčilo rozkrmování způsobem „co-feeding“ způsobem postupného přechodu z živé potravy na suchou krmnou směs (JIRÁSEK et al., 2004) 23

Vysokou rychlost digestivního systému potvrdili u ranných stadií ryb (WOLNICKI a MYSZKOWKI, 1998) zjistili, že při 12hodinovém nedostatku potravy dochází

k vyprázdnění

střeva,

stagnaci

růstu

a

k většímu

rozrůstání

larev.

(SZLAMIŇSKA et al., 1998,1999), zjistili, že k úplnému vyprázdnění střev dochází u L0 ve věku 14 dní po 6 hodinách a ve věku 19 dní po 7 hodinách od ingesci potravy. Srovnání růstu raných a juvenilních stadií lína a kapra: 1) Lín se rozmnožuje minimálně o 2 až 3 týdny později než kapr 2) Larvy lína jsou na začátku exogenní výživy o 1/3 až o 1/2 menší, než K0 3) Začátek exogenní výživy nastává u L0 5. až 6. den po vykulení (u K0 zpravidla již 3. den) 4) Odchovná perioda pro L0-1 je podstatně kratší, než pro K0-1, a v jejich druhé polovině již pro lína nenabízí požadované teplotní a potravní podmínky (FLEIG a GOTTSCHALK, 2001)

U řady hospodářsky cenných druhů ryb chovaných v akvakulturách, je produkční cyklus pod kontrolou chovatele, což umožňuje při zjištění optimálních podmínek prostředí a výživy podstatné snížení ztrát. Zvýšená chovatelská a nutriční úroveň při počátečním odchovu se odráží ve zlepšeném přežití, růstu a kvalitě odchovaného plůdku. (JIRÁSEK, 1989).

Výhody

počátečního

odchovu

raných

stadií

plůdku

v kontrolovaných

podmínkách spočívá především v: •

Zajištění optimálních podmínek a výživy

•

Vyloučení nebezpečí predace

•

Dosažení vysokého přežití

Potravní podmínky a úroveň výživy jsou primárním faktorem ovlivňujícím přežití a růst larev v rané ontogenezi (JIRÁSEK, 1989). Dalšími faktory ovlivňující odchov v kontrolovaných podmínkách jsou nezvyklé ekologické podmínky, plachost, vyhledávání úkrytů a citlivost ke stresům (FLEIG a GOTTSCHALK, 2001)

24

3

CÍL PRÁCE: Cílem diplomové práce bylo: •

Zhodnocení efektu počátečního odchovu plůdku lína pro další chov v rybničních podmínkách.

•

Zhodnocení efektu chovu plůdku lína v rybničních podmínkách

•

Zhodnocení vývoje přirozené potravy rybníčka během chovu plůdku lína.

25

4

MATERIÁL A METODIKA V rámci řešení diplomové práce probíhalo počáteční rozkrmení larev lína

obecného na Oddělení rybářství a hydrobiologie (ORH) AF Mendelovy university s následným vysazením do rybničních podmínek. Dále byly nasazeny do rybničních podmínek larvy plůdku lína obecného ze stejného výtěrů bez počátečního rozkrmení na Rybníkařství Pohořelice se střediskem v Jaroslavicích.

4.1 Technika odchovu plůdku s počátečním rozkrmením Pokusný počáteční odchov larev lína v kontrolovaných podmínkách probíhal na 3 akváriích na ORH v době od 5.7. do 17. 7. 2009, po počátečním rozkrmení byl odvezen a vysazen do rybničních podmínek. Akvárium o rozměrech 36cm:37cm:65,5cm bylo ze 4/5 napuštěno vodou a na každou nádrž bylo nasazeno 5900ks L0 (80ks.l-1) původu Německé linie, který byl dovezen z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech (VÚRH). Charakteristika původu ryb použitých v pokusu je shrnuta do tabulky číslo 3. Každá nádrž byla vybavena dvouramenným molitanovým filtrem zajišťující filtraci celé nádrže během odchovu. Pro zlepšení nasycenosti vody kyslíkem byly zavedeny 2 vzduchovací kameny napojeny na rozvodný systém hlavního kompresoru recirkulačního zařízení na ORH. Výměna vody, čištění akvarií a filtrů se prováděla pravidelně jedenkrát denně mezi 4. a 6. hodinou odpolední nebo vícekrát během dne z důvodu znečištění prostředí vody exkrementy a zbytky nepřijaté potravy. K doplňování vody se používala upravená voda ze zásobníku z recirkulačního systému.

Tab. 3: Charakteristika použitých ryb v pokusu Původ generačních ryb VÚRH Vodňany Datum výtěru

23.6. 2009

Datum kulení

29.6. 2009

Datum převozu

4.7. 2009

Začátek testu

5.7. 2009

Celková délka (mm)

4,8

Hmotnost (mg)

0,64

26

Řízený světelný dne byl stanoven na 16 hodin světla a 8 hodin tmy. Základní hydrochemické parametry byly sledovány třikrát denně a to vždy na stejných přesně stanovených místech. Přístroji WTW Oxi 315i a WTW pH 515i se měřila se teplota vody, nasycení vody kyslíkem a pH vody. Hodnoty naměřené během odchovu jsou uvedeny v tabulce č. 4. Teplota vody byla závislá a řízena vnějším prostředím odchovné místnosti. Tab. 4: Základní fyzikálně chemické parametry vody od 5. do 17. 7. 2009 Teplota vody (0C)

24 – 26,2

Obsah kyslíku (%)

79 – 99,2

pH

7,26 – 8,24

K počátečnímu rozkrmení se využilo živé potravy a dále kombinace živé a suché diety. Jako přirozená potrava byla použita živá nauplie žábronožky solné (nauplia Artemia salina) z důvodu snížení zdravotních rizik a jednoduchosti získané přirozené potravy. Cysty artemií pocházely z komerčně dodávaného balení Sanders Premium, Sanders Brine Shimp Company, USA. Inkubace artemií probíhala v PET lahvích dle postupu doporučovaného výrobcem, 5 g cyst bylo naváženo na 1 litr vody a přidána 1 velká polévková lžíce soli. Do připravené láhve se slanou vodou a cysty bylo zavedeno vzduchování přes vzduchovací kamínek a ponecháno 24 hodin o teplotě 25 0C k líhnutí. Po vylíhnutí byly artemie naváženy podle stanové denní krmné dávky a zkrmovány larvám lína. Pouze živá potrava byla podávána do 5. dne odchovu, od 6. dne se přešlo na kombinaci živé a suché krmné směsi Perla, a tato dieta byla použita do konce odchovu v kontrolovaných podmínkách. Důvodem výběru této krmné směsi je ten, že v předchozích pokusech při počátečním rozkrmení raných stadií plůdku lína patřila tato směs mezi krmiva s výbornými produkčními výsledky, (CILEČEK, 2007; DOUSEK, 2008). Obsah jednotlivých živin krmiv je uveden v tabulce 5.

27

Tab.5: Obsah živin a energie použitých krmiv Dieta

Sušina

Protein

Tuk

Vláknina

Popel

BNLV

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

BE (Mj.kg-1)

Živá nauplie Artemií

18,32 59,44 22,18

-

3,74

14,64

25,61

Perla

93,41 62,55 10,22

-

13,22 14,01

21,48

4.2 Strategie krmení v kontrolovaných podmínkách Denní dávky krmiv byly upravovány podle průměrné hmotnosti ryb a to tak, že ze začátku u přirozené potravy intenzita krmení činila 250 % hmotnosti ryb, u suché diety byla upravena dávka na 20% hmotnosti obsádky. Dále byla upravována velikost částic suché diety na začátku ve velikosti menši než 0,100 mm a ke konci odchovu menší než 0,250 mm. Odebraný vzorek larev lína (20 až 30ks) se každé 4 dny vážil, ze zjištěných hodnot byla upravována krmná denní dávka, tyto larvy byly fixovány do 4% roztoku formaldehydu. Po uplynutí třech měsíců, po hmotnostní stabilizaci vzorku ryb, byly zjištěny délkohmotnostní parametry. Celková délka těla (Total Length, TL - mm), délka těla (Standard Length, SL - mm) v milimetrech s přesností na dvě desetinná místa a celková hmotnost (Weight – W – mg) s přesností na jedno desetinné místo. Krmivo bylo podáváno během světelné periody dne 8krát denně ve dvou hodinových intervalech (6:00, 8:00, 10:00, 12:00, 14:00, 16:00, 18:00, 21:00). Krmivo se aplikovalo ručně a tímto způsobem probíhala i pravidelná kontrola nad aktivitou ryb při přijímání potravy. Během krmení byla na půl hodiny vzduchovací technika zastavena pro snazší příjem potravy rybami. Tab. 6: Krmný diagram D0 – D11 INTENZITA KRMENÍ V % HMOTNOSTI OBSÁDKY Krm. den

D0

Artérie

250 250 250 250 200 200 200 200 180 180 180 180

Perla

-

D01

-

D02

-

D03

-

D04

-

D05

20

28

D06

20

D07

20

D08

30

D09

30

D10

30

D11

30

Obrázek 1: Odchovná akvária na ORH

4.3 Strategie krmení v rybničních podmínkách Na rybníček o rozloze 380 m2 (komora 7) v Jaroslavicích dne 4.7. 2009 bylo nasazeno u první varianty bez počátečního rozkrmení 36000 ks váčkového plůdku lína. U varianty po počátečním rozkrmení v kontrolovaných podmínkách bylo dne 17.7. 2009 do rybníčku (komora 6) o stejné rozloze nasazeno 12 000 ks Lk. Přirozená potrava zajišťovala základní produkční krmnou dávku, dále také byla použita k přikrmování umělá potrava. Do každého rybníčku byla aplikována ručně a to v dávce 0,15kg/komoru/denně komerční krmná směs Dibaq carpio plus (2mm), která byla velikostně upravená sešrotováním na menši částice. Základní údaje o krmivu, které uvádí výrobce jsou uvedeny v tabulce číslo 7. Tab. 7: základní údaje o krmivu Dibaq carpio plus Základní charakteristika

krmivo pro výkrm kaprů, Pro ryby o hlmotnosti 10 až 40g

Energetický obsah

Energie bruto 5 833kcal/24,4MJ Stravitelná energie 4 902kcal/20,5MJ Metabolizovatelná energie 4 190kcal/17,5MJ Stravitelnost porteinu 88%

Nutriční složení

protein 35 %, tuk 9 %,sacharidy 29,5 % vláknina 3 %, fosfor 1 %, popel 12,5 %, vlhkost 10%

surovinové složení

rybí moučka, rybí olej, obiloviny, olejniny, vitaminominerální premix, antioxidant a stabilizátor

obsah doplňkových látek

vit.A 7500m.j., vit. D3 1000m.j., vit. E (jako alfatokoferol)

na 1kg

150mg

29

U obou rybníčků byly prováděny odběry vzorků ryb. Odběr byl zajištěn pomocí planktonové sítě podél břehových partii rybniční plochy. Získané ryby byly šetrně usmrceny a fixovány do 4% roztoku formaldehydu. U těchto ryb byly dále zjišťovány délkohmotnostní parametry. Z každé komory byl také v průběhu vegetační doby odebrán vzorek přirozené potravy způsobem přelití 50 litrů vody přes planktonní síťku, který byl dále fixován v 4% roztoku formaldehydu. Celkem bylo odebráno ve dvou týdenních odstupech během vegetační doby sedm vzorků z komory 7 a šest vzorků z komory 6. Determinaci a abundanci zooplanktonu z odebraných vzorků z kontrolních dnů provedl Doc. RNDr Ivo Sukop CSc. Zástupci přirozené potravy a abundance nejpočetněji se vyskytujících organismu ve všech vzorcích za vegetační období jsou graficky znázorněny v příloze diplomové práce.

Obrázek 2: Odběr vzorku ryb

30

V rybnících se každodenně zjišťovala teplota, vodivost a obsah rozpuštěného O2. Toto měření bylo provedeno vždy na stejném místě ve stejný čas. Rozpětí hodnot je uvedeno v tabulce číslo 8 a 9 za každou komoru. Vývoj teplot je graficky znázorněn v příloze. Tab. 8: Hydrochemické parametry komory číslo 6 L rozkrmený Teplota vody ( 0 C )

15 – 21,1

O2 (mg.l-1)

5,8 – 8,2

pH

6,91 – 7,58

Vodivost (mS.m-1)

266 - 331

Tab. 9: Hydrochemické parametry komory číslo 7 L nerozkrmený

Teplota vody ( 0 C )

14,7 –21,3

O2 (mg.l-1)

5,8 – 8,2

pH

7,4 – 7,81

Vodivost (mS.m-1)

265 - 345

4.4 Výlov komor 15.10. 2009 Všechny ryby na konci vegetačního období byly sloveny po vypuštění rybníčků (komora 6 s plůdkem lína na počátku rozkrmeného a komora 7 bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách) za pomocí plůdkové vatky pod hrází rybníčka. Celkový počet ryb každé komory byl zjištěn pomocí odměrné nádoby. Po naplnění této nádoby byl plůdek spočítán a součet ryb z celkového objemu byl zaznamenán. Součet kusů z odměrné nádoby byl u každé komory proveden celkem 3krát, z těchto hodnot byl proveden aritmetický průměr pro každou komoru. Vedle těchto výlovů byl proveden výlov rybníčka (komora 8), který byl původně nasazen pouze podouství říční starší kategorie, ale vlivem protržení hráze mezi tímto rybníčkem a rybníčkem (komora 7) nasazeným línem bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách došlo k průniku ryb. Z každé komory byl odebrán vzorek ryb, šetrně usmrcen a zakonzervován do 4% formaldehydu. Vylovený plůdek ryb byl dále vysazeny do komor k zimování.

31

4.5 Sledované parametry Délkohmotnostní ukazatele 1. TL……………..celková délka těla 2. SL……………..délka těla 3. W…..…………celková hmotnost těla 4. Wbv…………...hmotnost ryby bez vnitřností 5. Wzt…………....hmotnost zažívacího traktu 6. Wztp…..hmotnost prázdného zažívacího traktu 7. Ds……………..délka střev 8. VT………….....výška těla 9. ŠT…………….šířka těla

Délkové parametry byly zjišťovány individuálně posuvným měřítkem Digital Caliper (0 – 200 mm) s přesností 0,01 milimetru a hmotnostní parametry byly získány na analytické digitální váze Mettler Toleto AB204-S s citlivostí 0,1 mg. K hodnoceni kondice plůdku byly použity vzorce - koeficient dle Fultona, koeficient dle Clarka. U koeficientu dle Fultona je ovlivněn výpočet množstvím naplněných zaživadel, ale u koeficientu dle Clarka je vyloučeno toto skreslení výsledku. Dále byly použity u některých variant další ukazatele a to Ukazatel vysokohřbetosti, Index širokohřbetosti a index naplnění zaživadel.

Koeficient dle Fultona:

KF =

Koeficient dle Clarka:

Kc =

Index širokohřbetosti:

IŠ =

W [g ]

(SL[cm])3 Wbv[g ]

(SL[cm])3

× 100

× 100 [%]

ŠT [cm] × 100 (%) DT [cm]

32

Ukazatel vysokohřbetosti:

UV =

DT [cm] VT [cm]

Index naplnění zaživadel:

INZ =

Wzt [g ] − Wztp[g ] × 100 W [g ]

Ukazatel intenzity růstu plůdku Tento parametr byl získán podle vzorce Specifické rychlosti růstu ( Specifik Growth Rate – SGR) vyjadřující procentický denní přírůstek hmotnosti, který se vztahuje k průměrné hmotnosti obsádky na konci sledovaného období.

Spicifická rychlost růstu:

SGR =

[

ln wt − ln w0 × 100 %.d −1 t

wt ………průměrná individuální hmotnost na konci období w0 ………průměrná individuální hmotnost na začátku období t ………...délka období ve dnech

Přežití ryb Prosté přežití:

Pp =

mt + m v × 100 m0

mt ……….počet ryb na konci pokusu mv ……….počet ryb odebraných během pokusu m0 ……….počet ryb na začátku pokusu

33

]

Vývojový index (KAMLER et al., 1987) Di =

∑i n

i……………….číselný ekvivalent vývojové etapy n………………počet kusů ve vzorku

VÝVOJOVÁ ETAPA E L1 L2 L3 L4 L5 L6 J

Číselný ekvivalent

1

2

3

4

5

6

7

8

K určování vývojového indexu bylo použito lupy Vision Engineering Matis ® patented.

Statistické vyhodnocení produkčních ukazatelů Z

produkčních

ukazatelů

bylo

v programu

QC.EXPERT

2.5

(Firma

TRILOBITE) provedeno základní statistické vyhodnocení za každou variantu sledovaného produkčního ukazatele. Získané hodnoty byly použity k t-Testu průkaznosti rozdílu na hladině významnosti p<0,05 v programu ADSTAT 1.2. Z každého produkčního ukazatele varianty byl vypočítán aritmetický průměr (M) a horní (CLLB) a spodní (CLUB) mez významnosti.

34

5

VÝSLEDKY 5.1 Zhodnocení odchovu plůdku od 4. 7. do 17. 7. 2009

Kondiční stav K vyhodnocení bylo použito koeficientu dle Fultona, který u první varianty s počátečním rozkrmením v kontrolovaných podmínkách vykazoval na začátku odchovu v rybníčku průměrné hodnoty 1,04±0,19. Druhá varianta vykazovala vyšší průměrné hodnoty koeficientu 1,21±0,13.

Růst Nižších hodnot na začátku odchovu v přirozených rybničních podmínkách dosahoval rozkrmený plůdek, průměrné kusové hmotnosti (W) 8,6±2,5 mg a celková délky (TL) 10,1±0,77 mm. Vyšších hodnot dosahoval nerozkrmený plůdek stejného stáří o kusové průměrné hmotnosti (W) 11,8±2,0 mg a celkové délky těla (TL) 10,74±0,5 mm. Hmotnostní specifická rychlost růstu (SGR) byla nižší u varianty s počátečním roktmením21,5 %d.-1 a u druhé varianty dosáhla průměrné hodnoty 24,3 %d.-1.

Úroveň přežití Varianta s počátečním rozkrmením na konci odchovu v kontrolovaných podmínkách (D12) dosáhla úrovně přežití (Pp) 89,7%. U varianty s počátečním vysazením do rybničních podmínek tento údaj nemohl být zjištěn, důvodem byla praktická nemožnost slovení rybníčka a zjištění tohoto údaje v probíhajícím vegetačním období. Úroveň přežití u této varianty byla zjištěna na konci vegetačního období při výlovu 15.10. 2009.

Ontogenetický vývin Vývojový index (Di) u první varianty už rozkrmeného plůdku v kontrolovaných podmínkách (17. 7. 2009) vykazoval průměrnou úroveň 4,28 vývojového stupně, která odpovídala 4. larvální etapě. Druhá varianta odpovídala také 4. larvální etapě s průměrnou hodnotou 4,14 u vzorku odebraných ryb.

35

Sledované hodnoty u rozkrmeného plůdku na začátku vegetačního období jsou uvedeny v tabulce číslo 10, v tabulce číslo 11 jsou hodnoty statisticky vyhodnoceny.

Tab. 10: Hodnoty na začátku vegetačního období 17.7. 2009

Start odchovu po rozkrmení Počet ryb Ks. Hmotnost (mg) Přežití (%) Průměrná TL (mm) KF Di SGR (%.d-1) * nebylo zjištěno

L1 rozkrmen

L1 nerozkrmen

(Komora 6)

(Komora 7)

17.7.2009 M±Sd M±Sd 95 95 8,8±2,5 11,8±2,0 89,7% -* 10,1±0,77 10,74±0,5 1,04±0,19 1,21±0,13 4,28 4,14 21,5 24,3

Tab. 11 :Průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů za období D0 – D12 v roce 2009 (CLLB - CLUB;M) Varianta

L rozkrm. L nerozkrm.

TL **

SL **

W**

KF **

stadium

(mm)

(mm)

(mg)

9,90 - 10,30

9,14 - 9,50

8,18 - 9,39

1,02 - 1,09

4,10 - 4,46

10,10

9,32

8,79

1,06

4

10,64 - 10,84

9,80 - 10,00

11,56- 12,86

1,18 -1,24

4,07 - 4,21

10,74

9,9

11,77

1,21

4,14

Mezi hodnotami označenými ** je statisticky průkazný rozdíl na hladině významnosti P<0,05

36

5.2 Zhodnocení odchovu plůdku od 17.7. do 15. 10. 2009 Kondiční stav Varianta bez počátečního rozkrmení (komora č. 7) vykazovala vyšší průměrné hodnoty koeficientu dle Fultona na konci vegetačního období (KF) 2,18±0,22 než u ryb (komora č. 6) chovaných před vysazením do rybničních podmínek v kontrolovaných podmínkách (KF) 2,12±0,17. U všech vzorků ryb získaných při kontrolních odběrech během vegetačního období převahoval vyšší koeficient u varianty bez počátečního odchovu. Jednotlivé hodnoty každé varianty jsou uvedeny v tabulce číslo 13 a graficky znázorněny v grafu číslo 4, který je součástí přílohy.Index naplnění zaživadel (INZ) u rozkrmeného plůdku byl vyšší než u plůdku chovaného pouze v rybníčku.

Tab. 13:Průměrné hodnoty Koeficientu dle Fultona během vegetačního období u varianty s počátečním (komora 6) a bez počátečného (komora 7) rozkrmení plůdku lína obecného L1 rozkrmen

L1 nerozkrmen

(Komora 6)

(Komora 7)

M±Sd

M±Sd

17. 7. 2009

1,04±0,19

1,21±0,13

6. 8. 2009

2,06±0,11

2,33±0,12

20. 8. 2009

2,08±0,15

2,09±0,14

3. 9. 2009

2,19±0,41

2,22±0,16

15. 10. 2009

2,12±0,17

2,18±0,22

varianta

Růst U varianty s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách byla po rozkrmení dosažena průměrná celková délka těla (TL) 10,10±0,77 mm a u plůdku lína bez chovu v kontrolovaných podmínkách byla dosažena vyšší průměrná celková délka těla 10,74±0,50 mm. Po dobu vegetační doby celková délka těla (TL) a hmotnost těla (W) u varianty bez počátečního rozkrmení dosahovala vyšších hodnot než rozkrmený plůdek, který na konci období značně zaostával (TL) 43,15±4,83 mm. Vývoj růstu (TL,W) je znázorněn graficky v příloze (graf 5 a 6). Specifická rychlost růstu (SGR) na konci vegetačního období u varianty bez počátečního rozkrmení dosáhla hodnot 37

5,28%.d-1 a varianty bez počátečního rokrmení hodnot (komora 7) 6,25%.d-1 a (komora 8) 6,38%d-1.

Tab. 14: Sledované hodnyty TL a W za vegetační období Varianta

parametry

L1 rozkrmen

L1 nerozkrmen

(Komora 6)

(Komora 7)

M±Sd

M±Sd

M±Sd

M±Sd

TL (mm)

W (g)

TL (mm)

W (g)

17. 7. 2009

10,10±0,77

0,0088±2,5

10,74±0,50

0,012±2,0

6. 8. 2009

22,24±1,2

0,14±0,03

31,10±3,68

0,41±0,13

20. 8. 2009

33,28±2,94

0,46±0,15

40,86±3,34

0,85±0,21

3. 9. 2009

35,29±2,05

0,55±0,16

48,43±7,42

1,19±0,36

15. 10. 2009

43,15±4,83

0,97±0,36

62,62±8,68

3,27±1,49

Úroveň přežití Na konci vegetačního období bylo dosaženo vyššího přežití u varianty s počátečním rozkrmením v kontrolovaných podmínkách a to na úrovní prostého přežití (Pp) 40,5 %. U plůdku bez rozkrmení dosahovalo přežití za celou vegetační dobu nižší hodnoty (Pp) 21,6 %. Sledované produkční parametry obou variant na konci vegetačního období v době D103 odchovu jsou statisticky vyhodnoceny v tabulce číslo 15.

Tab. 15: Průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů v D103 odchovu v roce 2009 (CLLB - CLUB;M) Varianta

TL** (mm)

SL** (mm)

W** (g)

VT** (mm)

ŠT** (mm)

KF

KC** (%)

UV

IŠ (%)

L rozkrm.

42,16 44,14

34,50 36,15

0,90 1,05

9,37 10,79

6,01 7,04

2,08 2,15

0,98 1,11

3,72 3,89

16,37 17,65

43,15

35,32

0,98

10,08

6,52

2,12

1,04

3,81

17,01

60,84 64,40

50,63 53,61

2,97 3,58

13,44 16,50

8,06 9,53

2,13 2,22

1,05 1,13

3,39 3,66

16,22 17,30

62,62

52,12

3,27

14,97

8,80

2,18

1,09

3,52

16,76

L nerozkrm.

Mezi hodnotami označenými ** je statisticky průkazný rozdíl na hladině významnosti P<0,05

38

6

DISKUZE Během roku 2009 byl proveden test pro ověření efektu počátečního růstu plůdku

lína obecného v rybničních podmínkách. Pro vyhodnocení byly stanoveny dvě varianty odchovu plůdku a to varianta s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách po dobu 12 dní na Oddělení rybářství a hydrobiologie (ORH) Mendelovy univerzity s následným vysazením do rybničních podmínek v Jaroslavicích (Rybníkářství Pohořelice a.s.) a varianta plůdku lína bez počátečního rozkrmení, který byl od počátku exogenní výživy vysazen do rybničních podmínek v Jaroslavicích. Na konci vegetačního období byl proveden výlov rybníčků. Současně byl sloven i rybníček (komora 8), který byl původně nasazen pouze podouství říční starší kategorie, ale vlivem protržení hráze mezi tímto rybníčkem a rybníčkem (komora 7) nasazeným línem bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách došlo k průniku ryb. Průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů na konci vegetačního období obou variant jsou uvedeny v tabulce 16.

Tab. 16: Produkční hodnoty na konci vegetačního období 15.10. 2009 VARIANTA

L1 ROZKRMEN

L1 NEROZKRMEN

L1 NEROZKRMEN

(KOMORA 6)

(KOMORA 7)

(KOMORA 8)

M±Sd 95 92,64 0,98 90 40,5 0,97 43,15±4,83

15.10.2009 M±Sd 95 310,86 3,27 90 21,6 3,26 62,62±8,68

M±Sd 95 351,5 3,7 90 21,6 3,6 65,1±8,46

2,18±0,22 6,25 1,09±0,048 3,52±0,18 16,76±0,72 0,37±0,48

2,2±0,23 6,38 * * * *

Výlov 15.10. 2009 Počet ryb (ks) Hmotnost (g) Ks. Hmotnost (g) Počet dní Přežití (%) Ks. Přírůstek (g) Průměrná TL (mm)

KF 2,12±0,17 -1 SGR (%.d ) 5,28 KC 0,86±0,39 UV 3,81±0,12 IŠ (%) 17,01±0,85 INZ 0,94±0,89 * Nebyly zjišťovány hodnoty

39

U varianty lína počátečně odchovaného v kontrolovaných podmínkách bylo zvoleno k rozkrmení živé potravy (nauplia Artemia salina) s kombinací krmné směsi Perla. Do

čtvrtého dne (D04) byla raná stadia lína krmena pouze živou potravou a od 5 dne (D05) byla společně s živou potravou podávána suchá krmná směs s postupnou úpravou krmené dávky až do konce počátečního odchovu (D12). Vhodnost výběru krmiv a krmné strategie se odsvědčila v předchozích letech výzkumu při počátečním odchovu raných stadií lína (CILEČEK, 2007; DOUSEK, 2008). Produkční hodnoty za celé období chovu v kontrolovaných a rybničních podmínkách byly vyhodnoceny podle standardních ukazatelů (MAREŠ a JIRÁSEK, 1999). U varianty s počátečním rozkrmením bylo na konci odchovu (D12) dosaženo úrovně

přežití

89,7

%.

(WOLNICKI

a

KORWIN-KOSSAKOWSKI,

1993,

WOLNIKCKI a kol., 1994, WOLNICKI a GORNY, 1995) uvedli ve své práci, že vysokého přežití L0 lze dosáhnout při použití živé potravy. Potvrdil se i 14denní počáteční odchove při krmení naupliemi artemie, přežití se pohybovalo na úrovní 83 – 95 % (QUIRÓS a ALVARIŇO 2000, FLEIG a GOTTSCHALK 2001). Přežití (D12) dosahovalo ve výzkumech, které byly realizovány na ORH (CILEČEK, 2007; DOUSEK, 2008) z roku 2006 s tří denním přechodem ,,co-feeding“ z živé potravy na suchou komerční krmnou směs Perla úrovně (Pp) 98,87% respektive 83,7%. Ve výzkumu (DOUSEK, 2008) z roku 2007 s šesti denním přechodem z živé potravy na krmnou směs Perla bylo dosaženo ve stejné době odchovu (D12) prostého přežití (Pp) 92,0 %. Na konci vegetačního období dosáhl plůdek lína, který byl vysazen do rybničních podmínek po předchozím rozkrmení na ORH vyššího přežití (Pp) 40,5 % oproti variantě pouze z přirozeného odchovu rybníčka (Pp) 21,6 %. Přežití obsádky v monokultuře bez přelovení dosahuje na jaře 5-30 % u plůdku o kusové hmotnosti 3 – 30g (ČÍTEK et al., 1998), do termínu odevzdání diplomové práce přežití (Pp) u obou variant na jaře nebylo vyhodnoceno, protože termín výlovu byl posunut na vhodnější dobu s ohledem na klimatické podmínky. Specifická rychlost růstu (SGR) rozkrmeného plůdku v kontrolovaných podmínkách v době vysazení (D12) do rybníčka dosahovala nižší úrovně (SGR 21,5%.d-1) než varianta ryb z přirozeného prostředí rybničních podmínek (SGR 24,3%.d-1). V minulých letech při počátečním odchovu v kontrolovaných podmínkách bylo dosaženo vyšší hodnot (SGR 25,6%.d-1) při dostupnosti živé potravy 6 dní (DOUSEK, 2008) a naopak nižší hodnot (SGR 17,55% d-1) při 3 denní dostupnosti živé 40

potravy od začátku exogenní výživy (CILEČEK, 2007; DOUSEK, 2008). Na konci vegetačního období specifická rychlost růstu dosáhla hodnot nižších (SGR 5,28%.d-1) u varianty s počátečním rozkrmením, bez počátečního rozkrmení měl plůdek, který pronikl do komory 8 vyšší rychlost specifického růstu (SGR 6,38%.d-1) než komora 7 (SGR 6,25%.d-1). Průměrná kusová hmotnost ryb na konci vegetačního období byla nižší u varianty s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách (W 0,98g). U varianty ryb s přirozeného prostředí rybníčka dosáhla vyšší hmotnosti komora 8 (W 3,7g) než komora 7 (W 3,27g), Někteří autoři uvádí hmotnost dosaženou u plůdku odchovaného v přirozeném prostředí v rozmezí hodnot 0,3 – 3g (HOFMANN et al.,1987 cit. STEFFENS, 1995) nebo 0,6 – 20g (KUBŮ a KOUŘIL, 1985). Dynamika vývoje zooplanktonu před nasazením rybníčků rybami u komora 6 a komora 7 byla u kmene Cladocera 36,5% a 8,7% u kterých dominoval druh Daphnia

longispina 25,1 % a 2,7 %, u Copepoda 7,5 % a 27,7 % a Rotatoria 6,1 % a 26,3 %. Po přisazení ryb do rybničního prostředí došlo u kmene Rotatoria k značnému poklesu adundance (7 dní po nasazení ryb 2,8 % u komora 6 a 20 dní po nasazení ryb 0 % u komora 7). Ve výsledcích autorů SUKOP a ADÁMEK (1995) uvádí, že po napuštění rybníčka došlo k největšímu vývoji složky zooplanktonu u kmene Rotatoria, posléze při nasazení rybníčka ranými stadii lína došlo k poklesu absolutní abundance zooplanktonu a hlavně zástupců Rotatoria. Dominantní postavení vířníků bylo nahrazeno různými vývojový stadií Copepoda a některými ze zástupců kmene Cladocera. Přirozená potrava v prvním roce života lína je tvořena hlavně zooplanktonem (SUKOP a ADÁMEK, 1995). (VALVILKIN, 1960) uvádí potravu tvořenou zástupci kmene Cladocera (46%) a larvy čeledě Chironomidae (44%) v prvním měsíci života (červenec), později převážnou

část přirozené potravy tvoří larvy Chironomidae (77 – 96%).Ke konci odchovu plůdku v rybníčcích byl zaznamenán nárůst abundance zástupců vířníků a snížení abundance zástupců kmene Copepoda a Cladocera.

41

7

ZÁVĚR

Výsledky prezentované v diplomové práci byly získány během experimentálního odchovu lína obecného (Tinca tinca L.) v roce 2009. Cílem diplomové bylo zhodnocení efektu počátečního odchovu plůdku v kontrolovaných podmínkách na produkční ukazatele chovu plůdku v rybnících. Byly provedeny dvě varianty pokusného chovu (s počátečním chovem a bez počátečního chovu v kontrolovaných podmínkách). Počáteční odchov lína probíhal v podmínkách kontrolovaného chovu po dobu 12 dní na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity a dále byl vysazen do rybničku v Jaroslavicíh (Rybníkařství Pohořelice a.s.). Varianta bez počátečního odchov kontrolovaných podmínkách byla vysazena v počátku exogenní výživy do rybničních podmínek v Jaroslavicích. Dosažené výsledky na konci (D12) řízeného chovu (Pp89,7 % KF 0,82 a SGR 21,5 %.d-1) měli podobné hodnoty jako varianta bez počátečního chovu v kontrovaných podmínkách (KF 0,95 a SGR 24,3 %.d-1). Na konci vegetačního období byl proveden výlov obou rybníčků. Současně byl vyloven i rybníček, který byl původně nasazen pouze podouství říční starší kategorii ryb, ale vlivem protržení hráze mezi tímto rybníčkem a rybníčkem nasazeným pouze línem bez počátečního rozkrmení došlo k průniku plůdku. Výsledky produkčních ukazatelů na konci vegetačního období byly lepší u varianty z přirozeného chovu rybníka (W 3,27 a 3,7 g; SGR 6,25 a 6,38 %.d-1) než u plůdku počátečně rozkrméno v řízeném systému chovu (W 0,98; SGR5,28%.d-1), Prosté přežiti bylo naopak u první varianty horší (Pp 21,6 %) než u druhé varianty (Pp 40,5 %). S ohledem na termín odevzdání diplomové práce nebylo po zimování plůdku provedeno další vyhodnocení, protože jarní výlov byl posunut na pozdější dobu vlivem klimatických podmínek. Z výsledků lze konstatovat, že u chovu plůdku v kontrolovaných podmínkách s následným vysazením plůdku do rybníčka se jeví pozitivem vyšší procento přežití na konci vegetačního období než u plůdku chovaného pouze v rybníčku. Negativem bylo nižší dosažení produkčních ukazatelů na konci vegetačního období. Tento stav byl způsoben právě vyšším procentem přežití ryb na počátku chovaných v kontrolovaných podmínkách a jejich vysokou potravní aktivitou na přirozenou a podávanou umělou potravu.

42

Úprava počtu nasazených ryb do rybníčku v období po počátečním rozkrmení s ohledem na rozvoj přirozené potravy by mohla zvýšit produkční ukazatele na podobné nebo vyšší hodnoty než u plůdku ryb chovaných pouze v přirozených podmínkách.

43

8

SEZNAM LITERATURY

ADÁMEK, Z., SUKOP, I., MORENO RENDON, P., KOUŘIL, J., 2003. Food competition between 2+tench (Tinca tinca), common carp (Cyprinus carpio) and bigmouth bufalo (Ictiobus cyprinellus) in pond cupture. J. Appl. Ichtyol., 19: 165-169s. ARLINGHAUS, R., RENNERT, B., WIRTH, M., 2001: Die scheinbare Verdaulichkeit der Makronährstopfe bei der Schleie (Tinca tinca) unter besondere Berücksichtogung der Kohlenhydrate. Fischer u. Teichwirt, 52, 1: 25-27s. BALON, E.K., 1975: Terminology of interval in fish development. J. Fish Res. Board Can., 32:1663-1670s. BALON, E.K., 1985: Early life historie of fishes. New developmnet, ecological and evolutionary perspectives. Dr W. Junk Publishers, 280s. BALON, E.K., 1999: Alternative ways to become a juvenile or a definitive phenotype (an on some persisting linguistic offenses). Env. Biol. Fish., 56: 17-38s. BARUŠ, V., OLIVA, O., 1995: Mihulovci a ryby, II. díl Academia, Praha 698s. BAYLEY J., 1998: John Bayley’s Freshwater Fishing, Dorling Kindersley Ltd., London, 192s. BRABEC, T., 2007: Odchov půdku a násadového materiálu lína obecného (Tinca

tinca) ve speciálním zařízení s použitím krmných směsí. Diplomová práce. MZLU Brno 55s. BRYANT, P., L., MATTY, A., J., 1981: Adaptation of carp larvae to artificial diets I. Optimum, Feeding rate and adaptation age for a commercial diet. Aquaculture, 23, 275-286s.

ČÍTEK, J., KRUPAUER, V., KUBŮ, F., 1998: Rybníkářství, Informatorium Praha, Třetí přepracované vydání, 306s. CILEČEK, M., 2007: Počáteční odchov lína obecného (tinca tinca L.) v kontrolvaných podmínkách, Diplomová práce, MZLU Brno, 60s. DĄBROWSKI, K., 1982: Further study on dry diet formulation for common carp larvae. Riv. Ital. Piscic. Ittiopal., 17, 11-12s. DĄBROWSKI, K., BARDEGA, R., RZEDWOJSKI, R. 1983: Dry diet formulation study with common carp larvae. Z. Tierphysiol., Tierernährg. u. Futtermittelkde., 50, 40-52s.

44

DOUSEK, O., 2008: Odchov raných stadií lína obecného (Tinca tinca) při použití různé strategie výživy, Diplomová práce MZLU Brno, 109s DUBSKÝ, K., 1998: Základy chovu vedlejších druhů ryb. Institut výchovy a vzdělání Ministerstva zemědělství ČR., Praha, 35s. DUBSKÝ, K. KOUŘIL, J., ŠRÁMEK, V., 2003: Obecné rybářství, Informatorium Praha 308s. DYK, V., PODUBSKÝ, V., ŠTĚDRONSKÝ, E., 1956: Základy našeho rybářství. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. 521s FAO, Fisheries and Aquaculture Department 2008 FINN, R.N., 1994: Physiological energetik of developing marine fish embrios and lavae. Dr. Thesis. Univ. of Bergen. Norway. FLAJŠHANS, M., LINHART, O., KVASNIČKA, P., 1993: Genetic studies in tench (Tinca tinca) : artificial induction of priploidy and tetrapoidy. Aquaculture, 113: 201-312s. FLEIG, R., GOTTSCHALK, T., 2001: Schleien im Karpfenteich. Fischer u. Teichwirt, 52: 129-131s. FÜLLNER, G., PFEIFER, M., 1998: Aufzucht von Wels und Schleie in Karpfenteichen Abschlussbericht zum Forschungsthema ,,Aufzucht wirtschaftlich wichtiger Nebenfische in Karpfenteichem“, Dresden. HANEL, L., 2001: Naše ryby a rybaření, nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha 286s HEMING T.A., BUDDINGTON, R.K., 1988: Yolk absorption in embrionic and larval fishes. In: W.S. Hoar and D.J. Randálů (Editor), Fish Physiology, vol. XI., part A Acad. Press, N. Y.: 407-446s HEUSCHMANN, O., 1939: Die Schleinzucht. In: Drmolo, r. Maier, N., Hnadbuch der Binnenfischerei Mitlleuropas, Bd. 4, Stuttgart, 663 – 722s. HIDALGO, M., C., UREA, E., SANZ, A., 1999: Komparative study of digestive enzymes in fish with different nutritional habits. Proteolytic and amylase activies. Aquaculture, 170: 267-283s. HORVATH, L., TAMAS, D., TÖLG, I., 1984: Special Methods in Pond Fish Husbandry. Havler Corpor., Seattle, USA HUBBS, C.L., 1943: Terminology of early stages of fishes. Copeia, 4: 260s. ILJINA, I.D., TURECKEJ, V.I., 1987: Ravitije piščevaritělnoj funkcii u ryb, Vopr. Ichtyol., 17(5):835-834s. 45

JIRÁSEK, J., 1989: Biologické a technologické aspekty intenzivního odchovu kapřího plůdku. Doktor. Dizert. Práce, Brno. 318-356s. JIRÁSEK, J., MAREŠ, J., 2001a: Výživa a krmení raných vývojových stadií kaprovitých ryb. Bulletin VÚRH Vodňany, 1, 23 – 38s JIRÁSEK, J., MAREŠ, J., 2001b: Výživa a krmení raných vývojových stadií kaprovitých ryb. Bulletin VÚRH Vodňany, 2, 60 – 75s. JIRÁSEK, J., MAREŠ, J., KOPP, R., 2004: Předpoklady pro úspěšný odchov raných stadií kapra v kontrolovaných podmínkách. In VYKUSOVÁ, B., VII. Česká ichtyologická konference. Vodňany: Tiskárna Public – Martin Kreuz, 229–233s. JIRÁSEK, J., MAREŠ, J. 2005: Technologické a nutriční aspekty chovu lína obecného (Tinca tinca L.) Přehled Bulletin VÚRH Vodňany, 1, 32 – 43s. JIRÁSEK, J., MAREŠ, J., ZEMAN, L., 2005: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro ryby, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Klapil, L., 50s. KAMLER, E., URBAN-JEZIERSKA, E., STANNY, L.A., LEWKOWICZ, M., LEWKOWICZ, S., 1987: Survival, development, growth metabolism a feeding of carp larvae receiving zooplan of starters. Pol. Arch. Hydrobiol. 34: 503-541s. KAMLER, E., 1992: Early life history of fish. An energetic approach. Chapman and Hall, London. 255s. KAMLER, E., SZLAMIŇSKA, M., HAMÁČKOVÁ, J., KOUŘIL, J., VACHTA, R., STIBRANYIOVÁ, I., ASENJO, C., M., 1995: Growth and metabolism during development of tench (Tinca tinca) embryons and larva at 220C. Pol. Arch. Hydrobiol., 42: 97-108s. KOBLITSKAYA A.F., 1981: Opredetitel molodi presnovodnych ryb (A key to Identification of young freswater fishes) Moscow 208s. KOUŘIL, J., MATĚNA, J., SKÁCELOVÁ, O., PŘIKRYL, I., 1981: Pokusný odkrm raných stadií kapra zooplanktonem a krmivem EWOS C-10. Bul. VÚRH Vodňany, 2, 15-55s. KRYZHANOVSKIY, S.G., 1949: (Ecomorphological principes of developmenst of carps, loaches and catfishes). Trudy Inst. Morph. Zhiv. Severtsova, 1: 5-332s. (in Rusian). KUBŮ, F., KOUŘIL, J., 1985: Lín obecný, Praha, ČRS, 100s.

46

LANGE, N.O., DMITTRIEVA E.N., SMIRNOVA, E.N., PEŇAZ, M., 1974: Metodika issledovaniya morfologie osobennstei razvitiya ryb v zarodyshevyi, lichinovhnyi i mal´kovyi periody (Methods to estimate morfological features of fish development dutiny embrionic, larval and jivenile periods). In. VOLSKIS, R.S., (ed.): Tipovye metodiki. Mintis Publishers Vilnius: 56-71s. LAWSON, T., B., 1995: Fundamentals of Aquacultural Engineering. Chapman and Hall, 355s. LUKOWICS, M. V., TAMÁS, G., HORVÁT, L., 1986: Aquaculture of tench. In: Billard, R., Marcel, J., (Eds.), Aquculture of Cyprinids, INRA Paris: 357-368. LUSK. S., BARUŠ, V., VOSTRADOVKÝ J., 1992: Ryby v naších vodách, Academia nakladatelství Československé akademie věd, Praha 239s. MAREŠ, J., JIRÁSEK., 1999: Ukazatele hodnocení produkční účinnosti krmiv. In. Spurný, P., (eds.), Sbor. ref. 50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně, Brno, 74-78s. MAREŠ, J., JIRÁSEK, J., REGENDA, J., 2002: Produkční výsledky odchovu raných stadií kapra obecného (Cyprinus carpio L.) v kontrolovaných podmínkách. In SPURNÝ, P., V. Česká ichytiologická konference 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav rybářství a hydrobiologie 176182s. MZe, 2009: Situační a výhledová zpráva ryby, 46s. NELLEN, W., 1986: A hipothesie on the fecundity of body fish. Meersforschung, 31:75-89s. OSSE, J.,W., M., 1990: Form changes in fish larvae in ralation to changing demands of function. Neth. J., Zool.40, 362 – 385s PEŇÁZ, M., 1983: Ecomorphological laws and saltation in the eraly ontogeny of Salmonidei. Folia Zool., 32 (4): 365-373s. QUIRÓS, M., ALVARIŇO, J. M. R., 2000. Growth and survival of tench larvae fed under different feeding strategies. J. Appl. Ichthyol. 16: 32-35s. RASS, T.S., 1946: Stupeni ontogeneza kostitych ryb (Teleostei) (stages of ontogeny in telepat fishes). Zool. Zh. 25 (2) REGENDA, J., JIRÁSEK. J., MAREŠ. J., SPURNÝ, P., 2003: Intenzivní odchov larev kapra obecného (Cyprinus carpio L.) s využitím semisyntetické prestartérové

47

diety, Sborník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, sv. LI, č. 4, ISSN 1211-8516, 71-80s. SHIMMA, Y., SUZUKI, R., YAMAGUCHI, M., AKIYAMA, T., 1977: On the lipid of adult Caprs raised on fish meal and SCP feeds, and hatchabilities of their eggs. Bull. Freshwater Fish Res. Lab., 27:35-48s. SNYDER D.E., 1976: Terminoligies for intervals od larval fish development. In SZLAMIŃSKA, M., WEGLEŇSKA, T., HAMÁČKOVÁ, J., KOUŘIL J., KOZÁK, P., ADÁMKOVÁ, I., 1998: Passage time of artemia nauplii through the gut of tench

(Tinca tinca L.) larvae at 22 0C. Czech j. Anim. Sci. 43: 521-523s. SLZAMIŃSKA, M., ZARUBOV, A., HAMÁČKOVÁ, J., KOUŘIL, J ., VACHTA, R., ADÁMKOVÁ, I., MUŇOZ ASENJO, C., 1999: Food passage and food selektivity of tench (Tinca tinca L.) larvae fed zooplankton. Acta Ichtyol. Et Pisc., XXIX, 1: 41-47s. STEFFENS, S., 1995: The Tench (tinca tinca L.) a neglected pond fish species, Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries, Mugelseedamm 310 12587 Berlin Friegdrichshangen, Germany, Polskie archiwum hydrobiologii, 42, 161-180s. SUKOP, I., ADÁMEK, Z., 1995: Food biology of one-, two-, and three- zdar-old tenchin polycultures with car pand herbivorious fish. Pol. Arch. Hydrobiolog., 42: 9-18s. ŠIMEK Z., 1959: Ryby naších vod. Nakl. Orbis, Praha 142, 110s VALVILKIN, A., S., 1960: Nutrition of tench in pond culture, Izv. Timirjazevskoj Sel skocjozjajastv Akad., 3 187 - 195 VASNETSOV, V.V., 1953: Etaps in the development of body fishes. In PAVLOSKII, E.N., (ed): Otcherki po Obshch. Vopr. Ichtiol. Akad. Nauk Publishers, MoscowLeningrad: 207-217s. WEE, K., L., 1992: An over view of fish digestive physioligy and the relevance to the formulation of artificial fish feed. In: Proc. of the Aquaculture Nutrition Workshop, 1991, G. L. Allan, W, Dall (Eds.) Salamander Bay, New South, Wales: 17-24s. WOLNICKI, J., KORWIN-KOSSAKOWSKI, M.,

1993: Survival and growth of

larvaland juvenile tench, Tinca tinca L. fed different diets under controlled conditions. Aquacult. Fish Man., 24: 707-713s.

48

WOLNICKI, J., GORNY, W., 1994: Effect of duration of daily feeding with a dry feed on the growth rateof tench larvae. Kom. Ryb., 6: 9-10s. WOLNICKI , J., GORNY, W., 1995 Suitability of two commercial dry diets for intensive reareing of larval tench under controlled conditions Aquaculture, 129: 256-258s. WOLNICKI, J., MYSZKOWSKI, L., 1998: Evolution of four commercial diets for intensive production of tench juveniles under controlled conditions. Pol. Arch. Hydrobiol., 453-458s. ZAMBONINO INFANTE, J. L., CAHU, C. L., PERES, A., 1997). Partial substitution of di and tripeptides for native proteins in sea bass diet improves larval development. J. Nutr., 127, 608-614s.

49

9

SEZNAM TABULEK

TAB.1: SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ .............................................................................................. 9 TAB. 2: RŮST LÍNA V RYBNIČNÍCH PODMÍNKÁCH ČR (ČÍTEK ET AL. 1998) ....... 14 TAB. 3: CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH RYB V POKUSU ............................................. 26 TAB. 4: ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ PARAMETRY VODY OD 5. DO 17. 7. 2009 .......................................................................................................................................................... 27 TAB.5: OBSAH ŽIVIN A ENERGIE POUŽITÝCH KRMIV .................................................... 28 TAB. 6: KRMNÝ DIAGRAM D0 – D11 ......................................................................................... 28 TAB. 7: ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KRMIVU DIBAQ CARPIO PLUS...................................... 29 TAB. 8: HYDROCHEMICKÉ PARAMETRY KOMORY ČÍSLO 6 L ROKRMENÝ .......... 31 TAB. 9: HYDROCHEMICKÉ PARAMETRY KOMORY ČÍSLO 7 L NEROKRMENÝ ........ .......................................................................................................................................................... 31

TAB. 10: HODNOTY NA ZAČÁTKU VEGETAČNÍHO OBDOBÍ......................................... 36 TAB. 11 :PRŮMĚRNÉ HODNOTY SLEDOVANÝCH UKAZATELŮ ZA OBDOBÍ D0 – D12 V ROCE 2009 (CLLB - CLUB;M) ......................................................................................... 36 TAB. 13:PRŮMĚRNÉ

HODNOTY KOEFICIENTU DLE FULTONA BĚHEM

VEGETAČNÍHO OBDOBÍ U VARIANTY S POČÁTEČNÍM (KOMORA 6) A BEZ POČÁTEČNÉHO (KOMORA 7) ROZKRMENÍ PLŮDKU LÍNA OBECNÉHO ............... 37 TAB. 14: SLEDOVANÉ HODNYTY TL A W ZA VEGETAČNÍ OBDOBÍ .......................... 38 TAB.

15

:PRŮMĚRNÉ

HODNOTY

SLEDOVANÝCH

UKAZATELŮ

V D103

ODCHOVU V ROCE 2009 (CLLB - CLUB;M) ..... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TAB. 16:PRODUKČNÍ HODNOTY NA KONCI VEGETAČNÍHO OBDOBÍ 15.10. 2009 .......................................................................................................................................................... 39

50

10 SEZNAM GRAFŮ V PŘÍLOZE Graf číslo 1: Vývoj teploty za vegetační odbodí(4.7. 15.10.2009) ................................. 52 Graf číslo 2. druhové zastoupení planktonu u rybníčku číslo 6 během vegetační doby . 52 Graf číslo 3. druhové zastoupení planktonu u rybníčku číslo 7 během vegetační doby. 53 Graf číslo 4: Průměrná hodnota KF za sledované vegetační období ............................. 53 Graf číslo 5:průměrná célková délka těla (TL) za sledované vegetační období ........... 54 Graf číslo 6: průměrná hmotnost (W) za sledované vegetační období ........................... 54 Graf číslo 7: Vývoj zooplanktonu za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) .................. 55 Graf číslo 8: Vývoj kmene Rotatoria za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) ............. 55 Graf číslo 9: Vývoj kmene Cladocera za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) ........... 56 Graf číslo 10: Vývoj kmene Copepoda za vegetační období (4.7. – 15. 10.2009).......... 56 Graf číslo 11: Vývoj Polyarthra dolichoptera za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) ......................................................................................................................................... 57

Graf číslo 11: Vývoj Daphnia longispina za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) .... 57 Graf číslo 12: Vývoj Nauplius za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) ....................... 58 Graf číslo 14: Vývoj Copepodit za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) ..................... 58 Graf číslo 15: Vývoj Chydorus sphaericus za vegetační období (4.7. – 15.10. 2009) ... 59

51

11 PŘÍLOHA Graf číslo 1: Vývoj teploty za vegetační období (4.7. 15.10.2009) Vývoj teploty rybníčků za vegetační dobu (4.7. - 15.10.2009)

28 26 24

komora 6

O

teplota ( C)

22 20

komora 7

18 16 14 12 9.X

13.X

5.X

1.X

27.IX

23.IX

19.IX

15.IX

6.IX

11.IX

2.IX

29.VIII

25.VIII

21.VIII

17.VIII

9.VIII

13.VIII

5.VIII

1.VIII

28.VII

24.VII

20.VII

16.VII

8.VII

12.VII

4.VII

10

datum

Graf číslo 2. Druhové zastoupení planktonu u rybníčku číslo 6 během vegetační doby

2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 As pl an K er ch at na el la sp co . ch l P e P ar ol ol is ya ya rth rth ra ra do sp l ic . ho pt er a R ot at or ia N au pl iu s C op ep od Bo C it op sm ep in od a lo a D n ap gi ro hn st ia C ri s hy lo ng do is ru pi s na sp ha er ic us C la do ce ra

počet (ks)

plankton komora 6.

druhové zastoupení

52

Graf číslo 3. Druhové zastoupení planktonu u rybníčku číslo 7 během vegetační doby

plankton komora 7. 2500 počet (ks)

2000 1500 1000 500

ra ce do

C la

er ic

us

na pi

do

ru s

sp

ha

ng is

st

C hy

hn

ia

lo

ng iro

lo a

Bo sm

D ap

in

a th r

ya r

Po l

ris

a od

it ep C op

ep

od

iu s pl

C op

or ia

N au

at

ra te

ho p

do

lic

hl co c

la el

R ot

ris ea

la r gu

an s Ke ra t

on u

hi

Br ac

As pl

an

ch na

sp

.

is

0

druhové zastoupení

Graf číslo 4: Průměrná hodnota KF za sledované vegetační období Průměrné hodnoty KF za vegetační období (17.7. - 15.10. 2009) 2,6 2,4 2,2 Komora 6

KF

2 1,8

Komora 7

1,6 1,4 1,2 1 17.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

3.9.2009

doba (dny)

53

15.10.2009

Graf číslo 5: Průměrná celková délka těla (TL) za sledované vegetační období

Celková délka těla (TL) 70 60

TL (mm)

50 40

Komora č. 6

30

Komora č. 7

20 10 0 17.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

3.9.2009 15.10.2009

doba (dny)

Graf číslo 6: Průměrná hmotnost (W) za sledované vegetační období

Průměrná hmotnost (W) 3,5 3 2

Komora č. 6

1,5

Komora č. 7

1 0,5

15 .1 0. 20 09

3. 9. 20 09

20 .8 .2 00 9

6. 8. 20 09

0

17 .7 .2 00 9

W (g)

2,5

datum (dny)

54

Graf číslo 7: Vývoj zooplanktonu za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj zooplanktonu za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 3500

abundance (ks.l )

3000

komora 6

-1

2500 2000

komora 7

1500 1000 500 0 4.7.2009 17.7.2009 24.7.2009 6.8.2009 20.8.2009 3.9.2009 24.9.2009 doba (dny)

Graf číslo 8: Vývoj kmene Rotatoria za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Rotatori a za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 900 800

-1

abundance (ks.l )

700 600

komora 6

500 400

komora 7

300 200 100 0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

doba (dny)

55

3.9.2009

24.9.2009

Graf číslo 9: Vývoj kmene Cladocera za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Cladocera za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 1200

1000

Komora 6

-1

abundance (ks.l )

800

komora 7

600

400

200

0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

3.9.2009

24.9.2009

doba (dny)

Graf číslo 10: Vývoj kmene Copepoda za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Copepoda za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 1400 1200

Komora 6

-1

abundance (ks.l )

1000 800

komora 7 600 400 200 0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

doba (dny)

56

3.9.2009

24.9.2009

Graf číslo 11: Vývoj Polyarthra dolichoptera za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Polyarthra dolichopter a za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 700

500

-1

abundance (ks.l )

600

Komora 6

400 300

komora 7

200 100 0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

3.9.2009

24.9.2009

doba (dny)

Graf číslo 11: Vývoj Daphnia longispina za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Daphnia longispina za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 900 800

600

-1

abundance (ks.l )

700

Komora 6 500 400

komora 7

300 200 100 0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

doba (dny)

57

3.9.2009

24.9.2009

Graf číslo 12: Vývoj Nauplius za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Nauplius za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 500 450 400

-1

abundance (ks.l )

350

Komora 6 300

komora 7

250 200 150 100 50 0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

3.9.2009

24.9.2009

doba (dny)

Graf číslo 14: Vývoj Copepodit za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Copepodit za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 900 800

Komora 6

600

-1

abundance (ks.l )

700

500

komora 7

400 300 200 100 0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

doba (dny)

58

3.9.2009

24.9.2009

Graf číslo 15: Vývoj Chydorus sphaericus za vegetační období (4.7. – 15. 10. 2009) Vývoj Chydorus sphaericu s za vegetační období (4.7. -15. 10. 2009) 250

-1

abundance (ks.l )

200

Komora 6

150

komora 7 100

50

0 4.7.2009

17.7.2009

24.7.2009

6.8.2009

20.8.2009

doba (dny)

59

3.9.2009

24.9.2009