NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 26. července 2016 Č.j. 2016 / 88393 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/679/573 Počet stran: 61 ROZHODNUTÍ Česká národní banka jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, orgán dohledu nad kapitálovým trhem dle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ nebo "ZPKT"), orgán dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "ZPZ" nebo „zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích“) a orgán dohledu nad ochranou spotřebitele dle § 23 odst. 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně spotřebitele“), rozhodla ve správním řízení vedeném dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), s účastníkem řízení, společností DataLife a.s., IČO 276 65 151, se sídlem Pražákova 1008/69, Štýřice, 639 00 Brno, registrovanou jako pojišťovací agent reg. č. 034757PA, podřízený pojišťovací zprostředkovatel reg. č. 118583PPZ a jako investiční zprostředkovatel, takto: A. Společnost DataLife a.s., IČO 276 65 151, se sídlem Pražákova 1008/69, Štýřice, 639 00 Brno, (I) tím, že v období od 16.1.2015 do 29.1.2015 při poskytování investičních služeb uzavřela a obchodníkům s cennými papíry předala celkem tři smlouvy o nákupu investičních nástrojů, a to smlouvu ze dne 29.1.2015, klient ______ ___________, obchodník s cennými papíry Conseq Investment Management, a.s., IČO 264 42 671, smlouvu ze dne 16.1.2015, klient ____ ________, a smlouvu ze dne 23.1.2015, klient _____ ___________, obě investiční společnost ČP INVEST investiční společnost, a.s., IČO 438 73 766, jejichž předmětem byly obchody s investičními nástroji, které neodpovídaly investičním profilům zákazníků získaným vyhodnocením příslušných investičních dotazníků, aniž by zákazníky na tento rozpor upozornila a dále uzavřela a předala obchodníkovi s cennými papíry CYRRUS, a.s., IČO 639 07 020 dvě komisionářské smlouvy ze dne 21.1.2015 a 27.1.2015, klient ________ ________, bez vyplněné částky k investování a navíc aniž by klienta upozornila na nesoulad mezi dvěma jím vyplněnými dotazníky a zařazením do investičního profilu, tedy nejednala s odbornou péčí ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 zákona ZPKT;
(II) v období od 24.11.2010 do 27.7.2014 v 8 případech (klienti ______ ________, _____ ______, _____ _________, _____ ______, _____ _________, ______ __________, ____ _______ a ____ _____) použila klamavé obchodní praktiky dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015, když představovala životní pojištění spojené s investováním jako formu spoření, tedy porušila zákaz používání nekalých obchodních praktik stanovený v § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015, čímž se dopustila ad (I) správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) ZPKT; ad (II) správního deliktu podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015; a za to se jí ukládá podle ustanovení § 157 odst. 14 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu pokuta ve výši 200 000 Kč (slovy dvě stě tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. B. Společnost DataLife a.s., IČO 276 65 151, se sídlem Pražákova 1008/69, Štýřice, 639 00 Brno jako pojišťovací zprostředkovatel, (I) A) v období od 1.1.2012 do 31.12.2014 ve 115 případech porušila povinnost před uzavřením pojistné smlouvy na základě informací poskytnutých klienty a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, řádně zaznamenat jejich požadavky a potřeby související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých založila svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, B) v období od 1.1.2012 do 31.12.2013 řádně písemně nezaznamenala při výpovědi stávajících pojistných smluv investičního životního pojištění klientů a před uzavřením nových pojistných smluv (tzv. přesmluvnění) ve 47 případech řádně důvody, na kterých založila svá doporučení pro výběr nového pojistného produktu včetně odůvodnění důsledků tohoto kroku pro klienta tedy porušila povinnost provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí podle ustanovení § 21 odst. 1 ve spojení s odst. 8 a 9 téhož ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích; (II) v období 1.1.2012 do 2.2.2015 neprováděla řádně kontrolu své zprostředkovatelské sítě tj. podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů a dalších spolupracujících osob, když v rámci řízení a kontroly distribuční sítě nezajistila, aby A) zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví prováděla pouze prostřednictvím osob splňujících podmínky stanovené ZPZ, tedy v rozporu s ustanovením § 4 odst. 2 2
téhož zákona využívala k výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví osoby bez příslušné registrace k výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, B) její podřízení pojišťovací zprostředkovatelé zjišťovali a vyhodnocovali znalosti zájemců o produkty investičního životního pojištění, jejich vztah k rizikům a jejich zkušenosti s investičními produkty, nejednal s odbornou péčí, čímž mohl porušit ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a C) její podřízení pojišťovací zprostředkovatelé při uzavírání smluv investičního životního pojištění klienty prokazatelně objektivně upozornili na případné nevýhody tohoto produktu, tedy porušila povinnost provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích; a za to se jí v souladu s § 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ad B. (I) zavedla odpovídající a účinné systémové opatření, které do budoucna zajistí, aby řádně písemně zaznamenávala požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a řádně písemně zaznamenávala důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, a to pro jakoukoli kategorii resp. druh sjednávaného pojištění a to i v případě přesmluvnění stávajících pojistných smluv a ad B. (II) zavedla odpovídající a účinné systémové opatření, které do budoucna zajistí, aby pro ni zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví dle ustanovení § 3 písm. a) téhož zákona vykonávaly pouze osoby, které jsou k tomuto oprávněny a to v postavení, v jakém jsou řádně registrovány a dále aby tyto osoby, při uzavírání pojistných smluv s klienty zjišťovaly a vyhodnocovaly znalosti zájemců o produkty investičního životního pojištění, jejich vztah k rizikům a jejich zkušenosti s investičními produkty a při uzavírání smluv investičního životního pojištění klienty prokazatelně objektivně upozornily na případné nevýhody tohoto produktu; O konkrétní podobě a způsobu splnění opatření uvedených v bodech B. (I) – (II) tohoto rozhodnutí je společnost DataLife a.s., IČO 276 65 151, se sídlem Pražákova 1008/69, Štýřice, 639 00 Brno povinna ve lhůtě 45 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí písemně informovat Českou národní banku. C. Společnosti DataLife a.s., IČO 276 65 151, se sídlem Pražákova 1008/69, Štýřice, 639 00 Brno se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je společnost DataLife a.s., IČO 276 65 151, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol identifikační číslo plátce.
3
ODŮVODNĚNÍ A. Identifikace účastníka řízení a průběh správního řízení 1. Účastník řízení byl do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 7320, zapsán dne 14. listopadu 2005. Účastník řízení je zapsán v registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí vedeném Českou národní bankou (dále jen „registr“) od 15.12.2005 pod registračním číslem 034757PA jako pojišťovací agent, od 27.8.2010 pod registračním číslem 118583PPZ jako podřízený pojišťovací zprosředkovatel a od 4.4.2012 také jako investiční zprostředkovatel. 2. V postavení pojišťovacího agenta (dále také “PA”) měl účastník řízení dle údajů z registru ke dni 23.12.2015 provozovat svou činnost jako PA pro celkem 14 pojišťoven a 3 pobočky zahraniční pojišťovny. Účastník řízení měl dále jako PA registrováno celkem 215 podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů (dále též jen „PPZ“). 3. Na základě příslušných ustanovení zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění (dále jen „zákon o kontrole“) proběhla dne 11.3.2015 a 24.3.2015 u účastníka řízení státní kontrola zaměřená na prověření dodržování právních předpisů v oblasti poskytování finančních služeb a zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a to vše i z hlediska zákona o ochraně spotřebitele. Z provedené kontroly, v rámci které bylo kontrolováno období od 1.1.2012 do 2.2.2015 (dále též jen „kontrolované období“1) pořídili kontrolní pracovníci České národní banky v souladu s ustanovením § 12 zákona o kontrole dne 21.7.2015 pod č.j. 2015/080763/CNB/580 protokol, v němž byly identifikovány a podrobně popsány zjištěné nedostatky (dále též jen „protokol o kontrole“ nebo „kontrolní protokol“). Proti tomuto protokolu o kontrole podal účastník řízení dne 6.8.2015 námitky, které byly doplněny prostřednictvím Doplnění námitek proti protokolu o kontrole ze dne 14.8.2015 (dále jen „námitky“). O námitkách účastníka řízení bylo rozhodnuto dne 2.10.2015 rozhodnutím o námitkách č.j. 2015/105539/CNB/580 (dále též jen „rozhodnutí o námitkách“, vše viz příloha spisu). Po důkladném vyhodnocení kontrolních zjištění obsažených v protokolu o kontrole ve znění rozhodnutí o námitkách se správní orgán rozhodl o těch z nich, která považuje za závažná, zahájit správní řízení, neboť jejich projednání ve správním řízení a především dosažení nápravy považuje za nezbytné a této nápravy nebylo doposud dosaženo ani přijetím částečných opatření k nápravě ze strany účastníka řízení před zahájením správního řízení2. 4. Správní orgán zahájil s účastníkem řízení dne 18.1.2016 doručením oznámení č.j. 2016/6953/570 ze dne 18.1.2016 (spis č.l. 7-34) správní řízení, a to pro podezření, že účastník řízení porušil povinnost jednat s odbornou péčí dle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a pro podezření ze spáchání správního deliktu dle ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) ZPKT a § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele.
1
plnění některých povinností bylo kontrolováno i za jiná období, což je v příslušných částech tohoto rozhodnutí uvedeno 2 Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že správní trestání nezná pojem „účinná lítost“, čili skutečnost, že daný subjekt přijal nápravná opatření, neznamená automaticky, že jeho odpovědnost za správní delikt zaniká a že tedy nemůže dostat peněžitou sankci (pokutu).
4
5. Správní orgán konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno včas. Správní orgán získal první informace o tom, že se účastník řízení mohl dopustit správního deliktu nebo uvedených ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích na základě provedené státní kontroly, která byla zahájena dne 2.2.2015. Správní řízení bylo zahájeno dne 18.1.2016, nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení dle ustanovení § 26a odst. 3 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, § 192 odst. 4 ZPKT ani § 24b odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele (2-letá subjektivní lhůta). 6. Účastník řízení se dne 8.5.2016 pod č.j. 2016/17239/570 (viz spis č.l. 36-53) vyjádřil k oznámení o zahájení správního řízení a předmětu správního řízení (dále též jen "Vyjádření" včetně příloh č. 1 -12 viz příloha spisu č. 21). 7. Dne 11.3.2016 vydal správní orgán usnesení č.j. 2016/30434/570 (spis č.l. 54-55), ve kterém stanovil účastníkovi řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, včetně možnosti seznámení se správním spisem. Dne 21.3.2016 účastník řízení nahlédl do správního spisu (viz protokol č.j. 2016/33146/570, spis č.l. 57-61). Dne 21.3.2015 správní orgán doplnil do správního spisu další podklady pro rozhodnutí (Doplnění námitek proti protokolu o kontrole ze dne 14.8.2015) a proto dne 22.3.2016 pod č.j. 2016/34651/570 stanovil účastníku řízení novou lhůtu k seznámení se spisem a pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí (spis č.l. 57-58) Dne 31.3.2016 zaslal účastník řízení pod č.j. 2016/38566/570 (spis č.l. 73-101) vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (dále též jen "Vyjádření k podkladům"). B. Skutková zjištění a jejich právní posouzení Ad A. (I) poskytování investičních služeb s odbornou péčí – viz výrok A. (I) 8. Dle ustanovení § 32 odst. 1 ZPKT platí, že investiční zprostředkovatel je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí. Vynaložení odborné péče především znamená, že investiční zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. Podle odst. 3 téhož ustanovení zákona pak platí, že na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v § 29 odst. 1 použijí přiměřeně § 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení § 15 odst. 3 a 4 platí obdobně. Podle ustanovení § 15i odst. 3 ZPKT pak platí, že v případě, že obchodník s cennými papíry vyhodnotí získané informace uvedené v odstavci 1 tak, že poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 neodpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem, upozorní zákazníka na takové zjištění. Podrobnější pravidla jednání s odbornou péčí pak stanoví vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, v platném znění3.
3
K výkladu pojmu odborná péče a co se jím rozumí, pak byla vypracována Metodika Komise pro cenné papíry Posuzování odborné péče, kterou ČNB přejala a je nadále platná viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/obchodnici_ s_cp_inv_zprostredkovatele/download/metodika_odbp_20041015.pdf
5
Zjištění správního orgánu 9. Účastník řízení předložil v rámci kontroly vnitřní směrnici č. VSI_03_2013_2 Pravidla investičního zprostředkování stanovující pravidla zprostředkování smluv, jejichž předmětem je obchod s investičními nástroji, která obsahuje text: „Na základě informací obsažených v investičním dotazníku je v souladu s tímto vnitřním předpisem a pravidly spolupracující finanční instituce zákazníkovi stanovena odpovídající investiční strategie, případně strategie konzervativnější. V případě, že zákazník trvá na dynamičtější/rizikovější investiční strategii než odpovídá zákazníkovi dle vyhodnocení investičního dotazníku, je Pracovník Společnosti povinen tuto skutečnost vyznačit do investičního dotazníku a poučit zákazníka o důsledcích takovéhoto rozhodnutí. Tuto skutečnost zákazník potvrdí svým podpisem.“. Ve formuláři investiční dotazník účastníka řízení je uvedeno „V případě, že zákazník požaduje poskytnutí investiční služby, která podle informací uvedených zákazníkem v investičním dotazníku neodpovídá odborným znalostem nebo zkušenostem zákazníka, upozorní Zprostředkovatel zákazníka na takovéto zjištění.“. 10. Za období od 3.12.2014 do 8.3.2015 zprostředkoval účastník řízení uzavření 69 smluv4 týkajících se investic (konkrétně smlouvy o nákupu/prodeji investičních nástrojů). S ohledem na celkový počet uzavřených smluv byla v rámci státní kontroly předložena kompletní dokumentace k 10 zprostředkovaným smlouvám5. V rámci kontroly předložených podkladů byly zjištěny níže uvedené nedostatky: 11. Zákaznice ______ ___________ (Smlouva o obstarání nákupu a prodeje investičních nástrojů (SH-ONP-1409) ze dne 29.1.2015, společnost Conseq Investment Management, a.s., IČO 264 42 671, číslo smlouvy __________)6 vyplnila investiční dotazník účastníka řízení a vázaný zástupce účastníka řízení po jeho vyhodnocení určil, že dle bodového ohodnocení vytvořeného účastníkem řízení v tomto dotazníku zákaznici odpovídá konzervativní profil. Zákaznice však uzavřela smlouvu o produktu Horizont Invest (strategie s realokací)7 s vyváženou strategií obchodování (tj. nikoliv konzervativní investici), aniž by byla v účastníkem řízení předložené dokumentaci uvedena informace, že by vázaný zástupce zákaznici na tento rozpor prokazatelně upozornil. 12. Zákazník ____ ________ (Smlouva o podmínkách nákupu a prodeje cenných papírů ze dne 16.1.2015, společnost ČP INVEST investiční společnost, a.s.8, IČO 438 73 766)9 vyplnil investiční dotazník účastníka řízení i investiční dotazník společnosti ČP INVEST. Stránka vyhodnocení investičního dotazníku účastníka řízení nebyla předložena, nicméně součet bodů v hodnotě 23 dle bodového ohodnocení vytvořeného účastníkem řízení odpovídá vyváženému (tj. středně-rizikovému) profilu. Na základě vyhodnocení odpovědí zákazníka v investičním dotazníku společnosti ČP INVEST zařadil vázaný zástupce zákazníka do vyváženého profilu. Zákazník však uzavřel smlouvu o produktu Trend Invest10 v dynamické variantě, aniž by byla 4 5 6 7
8 9 10
Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 11.3.2015 pod č. j. 2015/027241/CNB/580, „Deník IZ.xls“ (bod 49). Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 11.3.2015 pod č. j. 2015/027241/CNB/580 (body 25 – 34). Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 11.3.2015 pod č. j. 2015/027241/CNB/580 (bod 25). Popis produktu HORIZONT INVEST [online]. CONSEQ [cit. 3.6.2015]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/page.asp?page=171. Od 1.1.2016 pod firmou Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 11.3.2015 pod č. j. 2015/027241/CNB/580 (bod 28). Popis produktu TREND INVEST [online]. ČP INVEST [cit. 3.6.2015]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/programy/trend-invest.html.
6
v předložené dokumentaci obsažena informace, že by vázaný zástupce zákazníka na tento rozpor prokazatelně upozornil. 13. Zákaznice _____ ___________ (Smlouva o podmínkách nákupu a prodeje cenných papírů ze dne 23.1.2015, společnost ČP INVEST)11 vyplnila investiční dotazník účastníka řízení a vázaný zástupce účastníka řízení po jeho vyhodnocení určil, že dle bodového ohodnocení vytvořeného účastníkem řízení v tomto dotazníku zákaznici odpovídá konzervativní profil. Rovněž vyplnila investiční dotazník společnosti ČP INVEST a na základě vyhodnocení odpovědí měla být zařazena do konzervativního profilu. Zákaznice prostřednictvím výše uvedené smlouvy učinila pokyn k přestupu z ČPI Konta12 (konzervativního fondu) do produktu ČP INVEST Rezerva13, který představuje střední stupeň rizika (tj. naplňuje již vyvážený profil). V předložené dokumentaci opět není obsažena informace, že by vázaný zástupce zákazníci na tento rozpor prokazatelně upozornil. 14. Dále bylo zjištěno, že zákazník ________ ________ uzavřel se společností CYRRUS, a.s., IČO 639 07 020 dne 21.1.2015 Komisionářskou smlouvu – bonusová strategie14 a dne 27.1.2015 Komisionářskou smlouvu – dividendová strategie15. Smluvní dokumentace k oběma smlouvám _________ ________ obsahovala investiční dotazníky účastníka řízení i společnosti CYRRUS. V případě Komisionářské smlouvy – bonusová strategie zařadil vázaný zástupce účastníka řízení tohoto zákazníka na základě vyhodnocení jeho odpovědí v Investičním dotazníku – investice do vyváženého profilu a na základě jeho odpovědí v investičním dotazníku společnosti CYRRUS do profilu spekulativního. V případě Komisionářské smlouvy – dividendová strategie vázaný zástupce na základě bodového ohodnocení vytvořeného účastníkem řízení v dotazníku Investiční dotazník – investice stanovil investiční profil zákazníka jako vyvážený a součet bodů získaných vyhodnocením jednotlivých odpovědí na otázky obsažené v investičním dotazníku společnosti CYRRUS odpovídal dle bodového ohodnocení v tomto dotazníku růstovému (akciovému) profilu (dle tohoto dotazníku se jedná o investiční profil se středním rizikem). Vázaný zástupce účastníka řízení však chybně sečetl body přidělené jednotlivým odpovědím zákazníka v investičním dotazníku společnosti CYRRUS a nesprávně určil, že zákazník spadá do spekulativního investičního profilu, a smlouvu uzavřel právě na dividendovou investiční strategii16, což je strategie s vysokým stupněm rizika. 15. Nadto lze ke komisionářským smlouvám zákazníka _________ ________ uvést, že se v rámci jednoho týdne (21.1.2015 a 27.1.2015) změnily některé odpovědi tohoto zákazníka na otázky obsažené v investičních dotaznících společnosti CYRRUS. Např. na otázku „Zkušenosti s investováním do investičních nástrojů, včetně podílových listů?“ odpověděl ________ ________ dne 21.1.2015 „nadprůměrné, delší než 3 roky“ a dne 27.1.2015 odpověděl tento zákazník „dostatečné, 1-3 roky“. Dále na otázku „Máte pracovní zkušenosti v oblasti financí nebo máte vzdělání v oboru, která souvisí s financemi?“ odpověděl dne 21.1.2015 „ano“, ale neuvedl, o jaké pracovní 11 12
13 14 15 16
Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 11.3.2015 pod č. j. 2015/027241/CNB/580 (bod 33). Popis produktu ČPI KONTO [online]. ČP INVEST [cit. 3.6.2015]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/programy/cpi-konto.html. Popis produktu ČPI INVEST REZERVA [online]. ČP INVEST [cit. 3.6.2015]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/programy/cp-invest-rezerva.html. Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 11.3.2015 pod č. j. 2015/027241/CNB/580 (bod 30). Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 11.3.2015 pod č. j. 2015/027241/CNB/580 (bod 29). DIVIDENDOVÉ STRATEGIE [online]. CYRRUS [cit. 3.6.2015]. Dostupné z: http://www.cyrrus.cz/uploads/Produkty/Dividendove_Strategie.pdf .
7
zkušenosti se jedná, i když k tomu investiční dotazník vybízí, a dne 27.1.2015 na tuto otázku odpověděl „ne“. Na otázku „Jaké typy transakcí s investičními nástroji jste v minulosti uzavřel(a), v jaké četnosti a v jakém rozsahu“ ________ ________ dne 21.1.2015 odpověděl „nákup (úpis), zpětný odkup podílových listů fondů“, označil „pravidelně, do 100.000,- Kč“ a také „transakce s akciemi“ se zaškrtnutím políčka „pravidelně, do 100.000,- Kč“ a dne 27.1.2015 tento zákazník odpověděl pouze „transakce s akciemi“ s označením „občas, do 100.000,- Kč“. Zákazník ________ ________ tedy vyplnil v šestidenním časovém odstupu dva v podstatě totožné investiční dotazníky společnosti CYRRUS17 výrazně jinak (tedy s výrazně odlišným výsledkem), přičemž v případě dotazníku ze dne 21.1.2015 získal tento zákazník 45 bodů (spekulativní profil) a v případě dotazníku ze dne 27.1.2015 získal 34 bodů (růstový akciový profil). 16. Ani u jedné z výše uvedených smluv zákazníka _________ ________ vázaný zástupce účastníka řízení nevyplnil výši částky k investování, v případě Komisionářské smlouvy – dividendová strategie ze dne 27.1.2015 ani výši pravidelné částky k investování a frekvenci zasílání těchto částek, ačkoli mu oba výše citované předpisy takovou povinnost stanovily. Ve vnitřní směrnici účastníka řízení č. VSI_03_2013_2 Pravidla investičního zprostředkování je rovněž uvedeno, že vázaný zástupce musí dbát, aby byly ve smlouvě se zákazníkem uvedeny také údaje o výši investice – hrubá částka určená k investici (pravidelné nebo jednorázové), nebo o frekvenci investice (pouze v případě pravidelných investic). V Metodice uzavírání zákaznických smluv a identifikace zákazníků – investiční zprostředkovatelé (IZ), vnitřní předpis společnosti CYRRUS č. 1/2010/1, kterou se stanovuje závazný postup pro investiční zprostředkovatele při uzavírání komisionářských, obhospodařovatelských či jiných vzorových smluv, je uvedeno, že je nutné „kompletní vyplnění smlouvy – všech položek!!! (jinak bude smlouva vrácena k doplnění)“. Vyjádření účastníka řízení 17. Účastník řízení se k uvedenému zjištění vyjádřil v rámci svého Vyjádření k zahájení správního řízení, kde uvedl, že nesouhlasí se závěrem správního orgánu, že by nejednal s odbornou péčí. Dle jeho názoru nelze soulad investičního profilu s investiční strategií zvoleného investičního produktu posuzovat pouze formálně, tzn. zda se jazykově shodují (konzervativní, vyvážený, dynamický), když tyto pojmy nejsou u účastníka řízení a jednotlivých investičních produktů obsahově jednotné. Jednotlivé produkty pod stejným slovním označením investiční strategie se mohou podstatně lišit, a to z pohledu struktury a typů investičních nástrojů a s nimi spojených rizik a potenciálních výnosů. Je proto třeba vždy ve vztahu ke konkrétnímu investičnímu produktu posoudit, zda obsahově odpovídá investičnímu profilu, jak je definován v investičním dotazníku účastníka řízení, a nikoli pouze formálně vyhodnotit jazykový soulad. Dále uvedl, že spolupracující investiční společnosti nejsou regulovány při stanovení okruhu otázek v investičním dotazníku ZPKT a proto není možné objektivně srovnávat investiční strategie resp. profily stanovené na základě dvou dokumentů, jejichž struktura se neřídí stejným právním předpisem. V některých případech se pak klient rozhodl investovat do rizikovější strategie a skutečnost, že se jedná o investici pro něj nepřiměřenou mu sdělil vázaný zástupce ústně. Ke klientovi _________ __________ pak účastník řízení uvedl, že v době uzavírání smluv byl jednatelem účastníka řízení, tedy ve smyslu § 30 odst. 3 písm. b) 17
Investiční dotazník k bonusové strategii obsahuje navíc otázku: „Rozumíte podstatě obchodů s bonusovými certifikáty a obdobnými nástroji?“.
8
ZPKT disponoval odbornými znalostmi a zkušenostmi na úrovni investičního poradce a měl jasnou představu o realizované investici, tedy nemohlo dojít k ohrožení či poškození jeho zájmů. Navíc vyplnění částky k investování v komisionářské smlouvě společnosti CYRRUS není povinné a účastník řízení telefonicky ověřil u této společnosti, že i takto vyplněná smlouva (tj. bez této částky) je pro ni akceptovatelná. Účastník řízení však přesto deklaroval přijetí opatření k nápravě v podobě proškolení vázaných zástupců účastníka řízení ohledně řádného získávání a prověřování informací uváděných zákazníky v investičních dotaznících, vyhodnocování investičního profilu klienta v souladu s Metodikou účastníka řízení a upozornění klienta v případech, kdy jím požadovaná investiční strategie se neshoduje s investičním profilem stanoveným na základě dotazníku a zaznamenání této skutečnosti do dotazníku nebo protokolu z jednání. VZ účastníka řízení budou také poučeni, že musí zaznamenávat údaj „částka k investování“. Účastník řízení také zajistí posílení kontroly obsahu smluv, investičních dotazníků a dalších souvisejících dokumentů, provede proškolení administrativních pracovníků a v termínu do 29.2. 2016 vydá ve výše uvedeném smyslu závazný interní pracovní pokyn. V rámci vyjádření k podkladům pak účastník řízení předložil nový Metodický pokyn č. 02/2016 – Povinnosti obchodních zástupců při zprostředkování investic a uvedl, že také provedl školení obchodních zástupců ohledně povinnosti řádného získávání a prověřování informací poskytovaných zákazníky v investičních dotaznících. Dále vydal závazný pracovní pokyn a provedl školení pracovníků administrativního oddělení zajišťující posílení vnitřního kontrolního systému účastníka řízení. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace 18. Podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 11a nebo § 32 odst. 1. 19. Správní orgán uvádí, že ani v jednom z výše uvedených případů (______ ___________, ____ ________ a _____ ___________) vázaný zástupce účastníka řízení nezaznamenal do formuláře Investiční dotazník – investice, případně do formuláře Protokol o jednání se zákazníkem, že zákazník požaduje poskytnutí investiční služby, která podle informací uvedených zákazníkem v dotazníku účastníka řízení, případně v dotaznících jednotlivých partnerských společností nebo jiné předložené dokumentaci, neodpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem, tedy že zákazníkem uzavíraná smlouva neodpovídá jeho investičnímu profilu, resp. investiční strategii stanovené na základě vyhodnocení odpovědí z uvedených formulářů. Podstatou výše uvedeného skutkového zjištění tedy je, že ani v jednom z výše uvedených případů nezaznamenal vázaný zástupce účastníka řízení, že zákazník požaduje poskytnutí investiční služby, která podle informací uvedených zákazníkem v dotazníku účastníka řízení, případně v dotaznících jednotlivých partnerských společností nebo jiné předložené dokumentaci, neodpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem, tedy že zákazníkem uzavíraná smlouva neodpovídá jeho investičnímu profilu, resp. investiční strategii stanovené na základě vyhodnocení odpovědí z uvedených formulářů a dále byla zjištěna skutečnost, že vázaní zástupci účastníka řízení zákazníky na rozpor mezi sjednávaným produktem, resp. investiční strategií, a investičním profilem zákazníka získaným vyhodnocením investičních dotazníků žádným prokazatelným způsobem před sjednáním příslušných smluv neupozornili. Takové jednání nelze považovat za jednání s odbornou péčí. Tvrzení účastníka řízení o tom, že v některých případech takto vázaný zástupce informoval zákazníka ústně, aniž by to tvrzení jakkoli doložil
9
pak správní orgán považuje za irelevantní a neprokazatelné, neboť jak je uvedeno výše, v příslušných písemných podkladech poskytnutých v rámci státní kontroly toto jakkoli zachyceno není. 20. Správní orgán se rozdíly mezi jednotlivými investičními strategiemi zabýval a svůj závěr nezaložil na pouhé formální jazykové shodě profilů nastavených v investičním dotazníku s investičními strategiemi jednotlivých produktů, ale na charakteristice jednotlivých produktů, přičemž se zabýval rovněž faktickými rozdíly mezi jednotlivými investičními strategiemi. Například investiční program Horizont Invest společnosti Conseq Investment Management, a.s., sjednaný vázaným zástupcem účastníka řízení zákaznici ______ ___________, patří do kategorie produktů „životního cyklu“, prostřednictvím kterých zákazník v prvních letech investuje do více rizikových instrumentů (akcie), a čím víc se blíží ke konci investičního horizontu, přesouvají se investice do méně rizikových instrumentů (dluhopisy). Tento typ investičního programu tedy s ohledem na typ investic spojených s počátkem jeho běhu nelze považovat za odpovídající konzervativní strategii investování. Zvláště je potřeba upozornit na skutečnost, že zvolená vyvážená strategie programu Horizont Invest zahrnuje 40 % akciových fondů, 50 % dluhopisových fondů a 10 % fondů krátkodobých investic. Takové portfolio neodpovídá v investičním dotazníku zaznamenanému konzervativnímu profilu zákaznice. Nadto sám účastník řízení charakterizuje v závěru investičního dotazníku konzervativní profil takto: „Klient s konzervativním profilem má malou nebo žádnou zkušenost či znalost s investováním na kapitálových trzích. Preferuje stabilitu své investice a má vysokou averzi k investičnímu riziku, tj. ztrátě hodnoty investovaných finančních prostředků. Jeho finančním cílem je primárně návratnost všech zainvestovaných finančních prostředků a následně stabilní výnos, který očekává na úrovni pokrývající inflaci. Nechce, aby hodnota jeho investice v čase kolísala. Pro klienta s tímto profilem jsou přiměřené obchody s následujícími investičními nástroji: dluhopisy, fondy peněžního trhu, konzervativní dluhopisové fondy.“ Ani této charakteristice tedy určená investiční strategie neodpovídala. Vázaný zástupce účastníka řízení tedy nejednal při vyhodnocování investičních dotazníků a zařazování zákazníka do investiční strategie kvalifikovaně a v jeho nejlepším zájmu, tedy s odbornou péčí. 21. Shodně též v případě investice prostřednictvím produktu Trend Invest společnosti ČP INVEST u zákazníka _____ _________ není z investičního dotazníku přiloženého k jeho smlouvě zřejmé, z jakého důvodu byla tato smlouva uzavřena v podobě zahrnující dynamickou variantu daného produktu. U této dynamické varianty se při investici nad 11 let (tento zákazník hodlá investovat na dobu 18 let) investuje 100 % prostředků do fondu Generali CEE Dynamický balancovaný fond. Ten se podle klíčových informací pro investory18 vyznačuje rizikovostí investice na stupni č. 5 z možných 7 stupňů, přičemž stupeň č. 7 představuje nejvyšší možnou míru rizika spojenou s danou investicí. Takto zvolená investiční strategie neodpovídá přiřazení zákazníka k vyváženému profilu. Sám účastník řízení definuje vyvážený profil zákazníka následovně: „Klient s vyváženým profilem má základní zkušenosti a znalosti s investováním na kapitálových trzích. Je pro něj důležitá nejen stabilita jeho investice, ale i výše dosaženého zhodnocení odpovídající riziku jeho investice. Má nižší averzi k investičnímu riziku než zákazník s konzervativním investičním profilem, tj. ke ztrátě hodnoty investovaných finančních prostředků. Jeho finančním cílem je stabilní zhodnocování finančních prostředků minimálně na úrovni 18
Klíčové informace pro investory [online]. ČP INVEST [cit. 10.9.2015]. Dostupné z http://www.cpinvest.cz/media/docs/cz-generali-cee-dynamic-balanced-fund-a-czk-553f750dc9e97.pdf
10
dlouhodobě překonávající inflaci. Je si vědom toho, že hodnota jeho investice může v čase kolísat. Pro klienta s tímto profilem jsou přiměřené obchody s následujícími investičními nástroji: dluhopisy, fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, fondy smíšené.“ Uváží-li se zejména, že tento produkt umožňuje investovat i v režimu tzv. vyvážené varianty, tj. varianty obsahově lépe odpovídající investičnímu profilu zákazníka získanému na základě vyhodnocení jeho investičního dotazníku, nelze považovat zvolenou dynamickou strategii za strategii odpovídající zjištěnému profilu zákazníka a na tuto skutečnost nebyl zákazník prokazatelně upozorněn. Vázaný zástupce účastníka řízení tedy nejednal při vyhodnocování investičních dotazníků a zařazování zákazníka do investiční strategie kvalifikovaně a v jeho nejlepším zájmu, tedy s odbornou péčí. K námitce účastníka řízení ohledně skutečnosti, že investiční dotazníky u investičních společností nejsou regulovány ZPKT lze uvést, že tato skutečnost nezbavuje účastníka řízení povinnosti informovat zákazníka, že požaduje poskytnutí investiční služby, která podle informací uvedených zákazníkem v dotazníku, neodpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem, tedy že zákazníkem uzavíraná smlouva neodpovídá jeho investičnímu profilu a to bez ohledu na to, že dotazník investiční společnosti není přímo regulován ZPKT. 22. Stejně tak v případě zákaznice _____ ___________, není z dokumentace předložené účastníkem řízení patrné, z jakého důvodu vázaný zástupce této zákaznici zprostředkoval přestup z investice s konzervativní strategií ČPI Konto (Konzervativní fond ČP INVEST) do fondu ČPI INVEST Rezerva, kde je výše investice rozložena v poměru 70 % do fondu korporátních dluhopisů a 30 % do smíšeného fondu. Stupeň rizika se pohybuje na úrovni 4 ze 7 stupňové škály rizika, jedná se tedy produkt se středním stupněm rizika. Na základě vyhodnocení investičního dotazníku daného obchodníka s cennými papíry ČP INVEST bylo přitom patrné, že zákaznici odpovídal konzervativní profil (k definici tohoto profilu viz výše). Zvolená investiční strategie tedy neodpovídala investičnímu profilu zákazníka. Vázaný zástupce účastníka řízení tedy nejednal při vyhodnocování investičních dotazníků a zařazování zákazníka do investiční strategie kvalifikovaně a v jeho nejlepším zájmu, tedy s odbornou péčí. 23. V případě komisionářské smlouvy upravující dividendovou investiční strategii zákazníka _________ ________, která byla uzavřena se společností CYRRUS, a.s., lze konstatovat, že se jedná o strategii s vysokým stupněm rizika. V samotné komisionářské smlouvě je uveden popis dividendové strategie tak, že se jedná o strategii „určenou pro zákazníky akceptující akciové tržní riziko a měnové riziko a kteří investují za účelem potenciálně významného zhodnocení finančních prostředků. Cílem této strategie je dosažení dlouhodobého zhodnocení finančních prostředků ve výši 5 – 8 % p.a.“ Součet bodů získaných vyhodnocením jednotlivých odpovědí na otázky obsažené v investičním dotazníku společnosti CYRRUS odpovídá růstovému (akciovému) profilu, jenž lze charakterizovat jako investiční profil, s nímž je spojeno podstupování nanejvýš středního stupně rizika. Dle investičního dotazníku účastníka řízení byl zákazník vyhodnocen jako zákazník s vyváženým profilem (k popisu tohoto profilu viz výše). Z výše uvedeného vyplývá, že zvolená dividendová strategie neodpovídá profilům zákazníka zjištěným vyhodnocením uvedených investičních dotazníků. Vázaný zástupce účastníka řízení dále při vyhodnocování investičních dotazníků a zařazování zákazníka _________ ________ do investiční strategie výše uvedený rozpor mezi zařazením do spekulativního profilu nebo růstového akciového profilu resp. profilu spekulativního a vyváženého nijak nezohlednil, ani nezjišťoval důvody, pro které dosáhl tento zákazník několika naprosto odlišných výsledků. Tvrzení účastníka řízení, že zákazník ________ byl v době uzavírání obou smluv jednatelem účastníka řízení, tedy ve smyslu § 30 odst. 3
11
písm. b) ZPKT disponoval odbornými znalostmi a zkušenostmi na úrovni investičního poradce a měl jasnou představu o realizované investici popř. že mu daným jednáním nemohla být způsobena škoda, lze považovat za irelevantní, neboť v daném případě lze dojít k závěru, že účastník řízení porušil svoji vlastní vnitřní směrnici účastníka řízení č. VSI_03_2013_2 Pravidla investičního zprostředkování a Metodiku uzavírání zákaznických smluv a identifikace zákazníků – investiční zprostředkovatelé (IZ), vnitřní předpis společnosti CYRRUS č. 1/2010/1, kterou se stanovuje závazný postup pro investiční zprostředkovatele při uzavírání komisionářských, obhospodařovatelských či jiných vzorových smluv. Jak je uvedeno výše, v obou těchto předpisech bylo stanoveno, že jednak vázaný zástupce musí dbát, aby byly ve smlouvě se zákazníkem uvedeny také údaje o výši investice – hrubá částka určená k investici (pravidelné nebo jednorázové), nebo o frekvenci investice (pouze v případě pravidelných investic) a že je nutné „kompletní vyplnění smlouvy – všech položek!!! (jinak bude smlouva vrácena k doplnění)“. Dle názoru správního orgánu má účastník řízení oba dané oba vnitřní předpisy, které stanovují obecná pravidla pro účastníka řízení, jak má postupovat při uzavírání komisionářských, obhospodařovatelských či jiných vzorových smluv, v rámci jednání s odbornou péčí dodržovat, což se v daném případě nestalo. Uvedená pravidla totiž byla v obou vnitřních předpisech stanovena právě proto, aby pokud budou dodržována, se účastník řízení vyhnul tomu, že jeho jednání nebude v souladu s požadavkem na jednání s odbornou péčí tj. kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků. Tvrzení, že účastník řízení u společnosti CYRRUS ověřoval telefonicky, zda může takto dané smlouvy uzavřít, pak účastník řízení žádným způsobem nedoložil. Navíc jak vyplývá z údajů uvedených v investičních dotaznících klienta ________, z těchto v žádném případě nevyplývá, že by mohl být považován za profesionálního zákazníka. 24. Správní orgán vzal na vědomí účastníkem řízení deklarované opatření k nápravě (nový Metodický pokyn) a neukládá proto účastníku řízení ve výroku tohoto rozhodnutí žádné opatření k nápravě. K uvedenému opatření pak správní orgán navíc dodává, že mu v průběhu správního řízení účastník řízení nesdělil, jakým způsobem byli s tímto vnitřním předpisem seznámeni jednotliví VZ resp. obchodní zástupci účastníka řízení ani nepředložil žádný doklad o tomto seznámení např. prezenční listiny ze školení, hromadný email apod. Skutečnost, že účastník řízení přijal opatření k nápravě, jej také nezbavuje odpovědnosti za spáchaný správní delikt. 25. Správní orgán má tak za prokázané, že účastník řízení v období od 16.1.2015 do 29.1.2015 při poskytování investičních služeb uzavřel a obchodníkům s cennými papíry předal celkem tři smlouvy z 29.1.2015, klient ______ ___________, obchodník s cennými papíry Conseq Investment Management, a.s., IČO 264 42 671, ze dne 16.1.2015, klient ____ ________, a ze dne 23.1.2015, klient _____ ___________, obě investiční společnost ČP INVEST investiční společnost, a.s., IČO 438 73 766, jejichž předmětem jsou obchody, které neodpovídaly investičním profilům zákazníků získaným vyhodnocením příslušných investičních dotazníků, aniž by zákazníky na tento rozpor upozornil a dále uzavřel a předal obchodníkovi s cennými papíry CYRRUS, a.s., IČO 639 07 020 dvě komisionářské smlouvy ze dne 21.1.2015 a 27.1.2015, klient ________ ________, bez vyplněné částky k investování a navíc aniž by klienta upozornil na nesoulad mezi dvěma jím vyplněnými dotazníky a zařazením do investičního profilu, tedy účastník řízení nejednal s odbornou péčí ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 zákona ZPKT, čímž se dopustil správního deliktu dle§ 157 odst. 2 písm. a) ZPKT, za který je možno uložit dle téhož ustanovení zákona odst. 14 písm. c) pokutu do výše 20 mil. Kč.
12
Ad A. (II) prezentace životního pojištění spojeného s investováním jako spoření – viz výrok A. (II) 26. V souladu s § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele účinného do 27.12.2015 je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil 19. Odborná péče je pak definována v § 2 odst. 1 písm. o) zákona o ochraně spotřebitele účinného do 27.12.2015 jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Dle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích pak platí, že osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. 27. V souladu s § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele účinného do 27.12.2015 je užívání nekalých obchodních praktik zakázáno20; dle téhož ustanovení jsou pak nekalou obchodní praktikou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky. V souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele účinného do 27.12.2015 je obchodní praktika klamavá, je-li při ní užit nepravdivý údaj21. 28. V této souvislosti lze dále uvést odkaz na dohledový benchmark České národní banky č. 5/2013 Propagace pojistných produktů22, v němž je několikrát a zcela jasně uvedeno a vysvětleno, proč je nežádoucí ve spojení s pojistnými produkty, a to včetně investičního životního pojištění, používat pojem „spoření“, a že takové spojení je považováno za klamavé a Úřední sdělení České národní banky č. 16/2014 K řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovacího zprostředkovatele23 a č. 6/2012 K některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění.
19
S účinností od 28.12.2015 platí, že obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Dle § 2 odst. 1 písm. s) je podstatným narušením ekonomického chování spotřebitele použití obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil a dle písm. p) se odbornou péčí rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 20 S účinností od 28.12.2015 dle § 4 odst. 4 platí, že užití nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje. 21 S účinností od 28.12.2015 platí, že obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. 22 Dohledový benchmark č. 5/2013. Propagace pojistných produktů [online]. Česká národní banka [cit. 2. 9. 2015]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_bench marky/download/dohledovy_benchmark_2013_05.pdf 23 viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2014/download/vestnik_2014_16_2 2214580.pdf
13
Zjištění správního orgánu 29. V rámci kontroly bylo zjištěno, že účastník řízení v některých případech užíval pojem spoření (spořicí složka) a jeho odvozeniny ve vztahu k životnímu pojištění spojenému s investováním (dále též „IŽP“ nebo „investiční životní pojištění“). Toto vyplývá z následujících zjištění. 30. Na veřejně přístupných internetových stránkách účastníka řízení je v části hlavního menu „Naše služby – Životní pojištění – Rizikové pojištění“ uvedeno následující srovnání a k němu doplňující informace o rizikovém životním pojištění ve vztahu k dalším typům pojištění24: „Na rozdíl od investičního a kapitálového neobsahuje rizikové životní pojištění spořicí složku … Díky absenci spořicí složky je však cenově dostupné a umožní za nízkou cenu vysokou pojistnou ochranu.“ 31. V interním materiálu, počítačovém programu Optimalizační kuchařka25,26, je mimo jiné uvedeno v kapitolách: - „2. Krok – Posouzení již uzavřených smluv – Typy životního pojištění – Kapitálové (důchodové) životní pojištění“27: „Poplatkově neprůhledné, klient neví, kolik jde na spořicí složku a kolik pojišťovna odečítá na riziko smrti z jakýchkoliv ….“; - „2. Krok – Posouzení již uzavřených smluv – Typy životního pojištění – Flexibilní životní pojištění“28: „V tomto pojištění je možné kombinovat spoření a různá pojistná rizika…Poplatkově zcela neprůhledné, klient neví, kolik jde na spořicí složku a kolik pojišťovna odečítá na riziko smrti z jakýchkoliv příčin a další poplatky. Tím, že nemá stanovenou pojistnou částku pro případ dožití, jako Kapitálové životní pojištění nelze ani odvodit jaká výše pojistného jde na spoření a jaká na rizika. Klient si může v průběhu pojistné doby měnit výši pojistných částek u připojištění a tím i výši spořicí složky bez vlivu na celkové pojistné.“; - „2. Krok – Posouzení již uzavřených smluv – Typy životního pojištění – Investiční životní pojištění“29: „Pojištění je velmi flexibilní a klient si sám určuje, jaká část z placeného pojistného jde na pojištění a jaká na spořicí složku. Jedná se o nejatraktivnější dlouhodobé pojištění, s možností dosažení nejvyšších zhodnocení spořicí složky.“;
24
25
26
27
28
29
Zajištění vaší rodiny v případě úmrtí. [online]. DataLife, s.r.o. [cit. 29.5.2015]. Dostupné z: http://www.datalife.cz/rizikove-zivotni-pojisteni/. Otisk obrazovky evidován pod č. j. 2015/065154/CNB/580. Copyright © DataLife, s.r.o., autoři programu _______ _____, ____ ________ & kol., k 13.3.2015 ve verzi 1.0.1.4. Program je k dispozici ke stažení na intranetu účastníka řízení a jeho spuštění na cílovém PC probíhá po zadání přiděleného uživatelského jména a hesla. Nabízí PPZ varianty práce se starými smlouvami a také nová řešení, která by měla být v zájmu klientů. Vlastní program má dvě části: první je koncipována jako výkladová a je určena k samostudiu, v druhé je uveden podrobný přehled a rozbor produktových listů. Umístění programu v rámci intranetu účastníka řízení: Soubory – Soubory ke stažení – DataLife – 11 Programy, kalkulačky – DataLife – Optimalizační kuchařka, stav ke dni 13.3.2015. OPTIMALIZAČNÍ KUCHAŘKA. Kapitálové (důchodové) životní pojištění [online]. DataLife, s.r.o. [cit. 13.3.2015]. Dostupné z programu, který je k dispozici ke stažení na intranetu účastníka řízení. Otisk obrazovky evidován pod č. j. 2015/065154/CNB/580. OPTIMALIZAČNÍ KUCHAŘKA. Flexibilní životní pojištění [online]. DataLife, s.r.o. [cit. 17.3.2015]. Dostupné z programu, který je k dispozici ke stažení na intranetu účastníka řízení. Otisk obrazovky evidován pod č. j. 2015/065154/CNB/580. OPTIMALIZAČNÍ KUCHAŘKA. Investiční životní pojištění [online]. DataLife, s.r.o. [cit. 17.3.2015]. Dostupné z programu, který je k dispozici ke stažení na intranetu účastníka řízení. Otisk obrazovky evidován pod č. j. 2015/065154/CNB/580.
14
- „3. Krok – Návrh řešení, uzavření, doporučení – Zabezpečení příjmů v důchodovém věku“30: „Při doporučení nejvhodnějšího produktu pro spoření na důchod je nejdůležitější celková doba spoření, finanční možnosti klienta i jeho rizikový profil. Pokud je například doba delší než 10 let lze mimo penzijního připojištění ještě klientovi doporučit sjednání nízkonákladového investičního životního pojištění (např. AXA Kumulativ) včetně zproštění od placení, při delším časovém horizontu je to samozřejmostí.“.. 32. V předloženém interním materiálu, dokumentu Produktový manuál31, který provádí PPZ účastníka řízení produkty finančního trhu a ze kterého je možno sestavovat individuální portfolio každému klientovi a získávat mj. obecné a základní informace z oblasti finančního trhu, konkrétně v kapitolách: - „5. Rizikové životní pojištění“32 – v úvodu kapitoly je uvedeno, k čemu slouží tento typ pojištění a jak se v něm vytváří rezerva: „V rizikovém životním pojištění se netvoří žádná rezerva (spořicí složka)…“, a dále jeho srovnání s kapitálovým i investičním životním pojištěním a možnosti úprav smluv u tohoto typu pojištění: „Toto pojištění se velmi často upravuje, protože klientovi nevznikne žádná škoda (protože si nic nespoří)…“; - „7. Investiční životní pojištění“33– zde je v části věnované principu pojištění mj. uvedeno: „Klient má v tomto pojištění možnost ovlivňovat, kam jsou prostředky ze spořicí složky investovány.“ a v další části věnované výši pojistného je uvedeno: „Výše pojistné částky totiž určuje, kolik peněz půjde na spoření a kolik na pokrytí sjednaných rizik. Při vysoké pojistné částce se spoří méně, protože většina z pojistného připadne na krytí rizika. Naopak nižší pojistná částka umožňuje zase více spořit… Naopak starší člověk, který bude upřednostňovat úspory pro důchodový věk, pojistnou částku sníží, což mu umožní více spořit a zvyšovat tak kapitálovou hodnotu svého pojištění.“; - „9. Investice“34 – zde je ke konci úvodní části uvedeno: „Pojďme se nyní podívat, jak bychom mohli peníze spořit zhodnocovat: …Formou kolektivního investování – prostřednictvím podílových fondů (OPF, IŽP).“; - „14. Zdanění výnosů produktů“35 – v údajích o parametrech finančních produktů uvedených ve srovnávací tabulce, kde jsou mj. uvedeny i penzijní připojištění, investiční životní pojištění, kapitálové životní pojištění a stavební spoření, je ve sloupci „Zdanění“ u produktu „Úrazové pojištění“ uvedeno: „Žádná daň, nic se nespoří“. Takto prezentovaná informace může u spolupracujících osob evokovat dojem, že ve všech ostatních produktech uvedených v tabulce dochází ke spoření finančních prostředků. 33. V dalším předloženém interním materiálu Adaptační měsíc36 používaném školiteli účastníka řízení k povinnému, centrálně organizovanému školení nováčků37,
30
31
32 33 34 35 36
OPTIMALIZAČNÍ KUCHAŘKA. Zabezpečení příjmů v důchodovém věku [online]. DataLife, s.r.o. [cit. 17.3.2015]. Dostupné z programu, který je k dispozici ke stažení na intranetu účastníka řízení. Otisk obrazovky evidován pod č. j. 2015/065154/CNB/580. Viz příloha spisu: Výzva ČNB ze dne 20.1.2015, č. j. 2015/005093/CNB/580 (Bod 20, pozn.: vnitřní předpisy účinné od 1.1.2013 do data zahájení kontroly), přijato ČNB dne 12.02.2015 pod č. j.: 2015/020996/CNB/580 (složka k bodu 20 MP a smernice V/Manuály, soubor Produktovy_manual_01.pdf). Produktový manuál, str. 12. Produktový manuál, str. 17. Produktový manuál, str. 20. Produktový manuál, str. 38. Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 30.3.2015 pod č. j. 2015/034251/CNB/580 (Příloha č. 2 – tištěná prezentace Adaptační měsíc).
15
je v bloku „1. den adaptačního měsíce“ v prezentaci „PČS - Flexi“ uvedeno ve snímku „CO FLEXI UMÍ?“ mj. i „Spořicí složka 1,9% garantovaný fond“ a v bloku „4. den adaptačního měsíce“ v prezentaci produktu „Komerční pojišťovna ELAN“ uvedeno ve snímku „Rekapitulace“ mimo jiné „Čistě rizikové pojištění ˑ Žádná investiční nebo spořicí složka“. 34. Skutečnost, že ze strany PPZ účastníka řízení docházelo k mylnému informování o tom, že životní pojištění obsahuje spoření, lze doložit níže uvedenými zjištěními. 35. V závěrečném testu úvodního cyklu školení Finanční akademie38 budoucí PPZ účastníka řízení na modelovém příkladu mj. optimalizují fiktivní pojistné smlouvy klientů. Součástí tohoto testu jsou jak vlastní test odborných znalostí uchazeče, tak simulace vyplnění formuláře Záznam z jednání a popis Navrhovaného řešení potřeb klienta. Tento cyklus školení, oddělený a nezávislý na školeních pořádaných v rámci výše popsaného Adaptačního měsíce, musí do půl roku absolvovat všichni poradci, kteří v hierarchii účastníka řízení dosáhli stupně jedna (reprezentant). V průběhu státní kontroly pro potřebu ověření správného pochopení vlastností a parametrů školených produktů a ověření znalostí potenciálních budoucích PPZ účastníka řízení bylo od účastníka řízení vyžádáno zadání vybraných příkladů optimalizace pojistných smluv (vzorová zadání a jejich vzorová řešení) a simulace řešení těchto modelových situací osobami, se kterými byly dne 24.3.2015 provedeny pohovory v prostorách sídla správního orgánu v Praze. Konkrétně se jednalo o ____ ______ a _______ _____39, oba jsou PPZ účastníka řízení (______ _____ _________ a ___ _____ _________). 36. PPZ ___ _____ v části „Navrhované řešení potřeb klienta“ uvedl: (i)
jako způsob vyřešení požadavku na získání části předběžně kalkulované částky 400 000 Kč na částečnou rekonstrukci domu v časovém horizontu 8 let navrhuje založení investičního životního pojištění ING Smart pro pana ______ s tím, že „…pán si naspoří 310930 Kč,…“, stejný produkt pak navrhuje i pro paní ____;
(ii)
jako způsob vyřešení požadavku na alespoň 100 000 Kč pro každé dítě pro vstup do života a zabezpečení na jeho případná studia a úrazově zajistit navrhuje řešení:
pro dceru ____ předpokládaným přebytkem na investičním životním pojištění ING Smart rodičů a pro syna ____ založením investičního životního pojištění ING Smart s tím, že: „Vzhledem k tomu, že děti mají 2, pánovi návrh na smárta pro syna ____ na 400 Kč, kde mu naspoří do 25 LET 240 000 Kč.“. 37. PPZ ______ _____ pak k požadavkům klienta ze zadání vzorového příkladu v dokumentech Navrhované řešení potřeb klienta a Záznam z jednání uvedl následující texty a doporučené produkty uvedené v závorkách: „PAN _____, ABY POBÍRAL V DŮCHODU JEDENÁCT TIS MUSÍ SPOŘIT 1500 Kč“ (ING Smart). 37
38
39
Viz příloha spisu: Záznam o poskytnutí informací: Pohovor ze dne 11.3.2015 ____ ________ a ______ _____.MP3 (čas od 40:02). Viz příloha spisu: Záznam o poskytnutí informací: Pohovor ze dne 11.3.2015 ____ ________ a ______ _____.MP3 (čas od 1:04:48). Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 24.4.2015 pod č. j. 2015/045107/CNB/580 (Příloha č. 9 – tištěný „Příklad A Optimalizace pojistných smluv“ – varianta rodina __________, varianta rodina __________, vzorová řešení obou zadání a řešení ____ ______ a _______ _____ (Závěrečný test, Záznam z jednání, Navrhované řešení potřeb klienta).
16
„SPOŘENÍ DĚTEM MES POJ-500Kč/2 SMLOUVY“ (ING Smart). „MANŽELKA – SPOŘENÍ (ING – SMART)“. „ŽIVOTKO – 1 100 000 – SPOŘENÍ – 1 500 Kč MĚS = RENTA…“ (ING Smart). 38. K ________ ______ vypracovanému příkladu bylo účastníkem řízení předloženo rovněž vzorové řešení tohoto příkladu, které obsahovalo doporučený způsob řešení požadavku dát každému dítěti do počátku 100 000 Kč, zabezpečit jejich případná studia a úrazově je zajistit. Toto vzorové řešení rovněž obsahovalo mj. návrhy na uzavření investičního životního pojištění ING Smart s tím, že: „… rodiče naspoří dětem na studia a mohou tvořit požadovanou rezervu do rozjezdu.“ a v rekapitulaci tohoto vzorového řešení je mj. uvedeno: „Spoření na penzi 2x SMART, PF, Flexi = měsíčně 3 060,- zajistí čerpání 12 000 penze oběma dospělým. Spoření dětem 2x SMART = měsíčně 1080,- zajistí rezervu na start do života, popřípadě na studia…Celkové výdaje na spoření a zabezpečení měsíčně = 11 712,-“. 39. V průběhu kontroly správní orgán dále zjistil, že v dokumentech Záznam z jednání, které byly součástí smluvní dokumentace40 níže uvedených klientů, byly uvedeny následující vyjádření – viz tabulka: Tabulka č. 1: Přehled a slovní popis zjištění. Jednotlivé položky jsou řazeny abecedně podle příjmení klienta. Klient Jméno, příjmení Číslo smlouvy ______ ________ ________ _____ ______ ________ _____ _________ __________ _________
_____ ______ ________ _____ _________ ________ ______ __________ ________ ____ _______ ________
____ _____ ________
40
Slovní popis V části „POZNÁMKY“ je „KLIENT JE SEZNÁMEN SE SMLOUVOU VÍ, ŽE SI MŮŽE NAVÝŠIT SPOŘENÍ A MĚNIT RIZIKA“. Byla uzavřena smlouva na investiční životní pojištění ING Smart. V části „SPECIFIKACE POŽADAVKŮ KLIENTA“ je „Smlouva jako spoření na důchod.“. Byla uzavřena smlouva na investiční životní pojištění ING Smart. K návrhu pojistné smlouvy č. 9071255145 (pojistná smlouva č. __________) v části „DOPORUČENÍ: PRO ŘEŠENÍ POTŘEB KLIENTA JSOU VHODNÉ NÁSLEDUJÍCÍ PRODUKTY (povinný údaj):“ je „spoření na důchod – AXA, Generali, ING,“ a ve stejné části návrhu pojistné smlouvy č. __________ (pojistná smlouva č. _________) je „spoření pro dítě do 25 let AXA, Generali, ING“. Smlouva na investiční životní pojištění AXA Life Plus (pojistná smlouva č. __________) byla uzavřena v roce 2012 a smlouva na investiční životní pojištění Generali Dolce Vita v roce 2013 (pojistná smlouva č. _________). Klienti, manželé _________ byly s nimi uzavřeny dvě smlouvy investičního životního pojištění ING Smart. V části záznamu z jednání „DOPORUČENÍ: PRO ŘEŠENÍ POTŘEB KLIENTA JSOU VHODNÉ NÁSLEDUJÍCÍ PRODUKTY (povinný údaj):“ je uvedeno ING – spořicí účet. Smlouva investičního životního pojištění ING Smart. V části záznamu z jednání „DOPORUČENÍ: PRO ŘEŠENÍ POTŘEB KLIENTA JSOU VHODNÉ NÁSLEDUJÍCÍ PRODUKTY (povinný údaj):“ je uvedeno ING – sp. úč. Smlouva investičního životního pojištění ING Smart. V části záznamu z jednání v části Doporučení produktu a důvod doporučení Záznamu o požadavcích a potřebách klienta je mj. uvedeno, že uzavření návrhu investičního životního pojištění ING Smart, kromě pokrytí pojistných rizik, vyhovuje způsobu „spoření“ s mírou očekávaného výnosu a rizika dle požadavků klienta. Smlouva investičního životního pojištění ING Smart. V části záznamu z jednání v části Doporučení produktu a důvod doporučení Záznamu o požadavcích a potřebách klienta je mj. uvedeno, že uzavření návrhu investičního životního pojištění ING Smart, kromě pokrytí pojistných rizik, vyhovuje způsobu „spoření“ s mírou očekávaného výnosu a rizika dle požadavků klienta.
Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 2. 4. 2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580 (bod 2).
17
40. Na základě přehledů reklamací a stížností předložených účastníkem řízení za období od 1.1.2013 do 21.3.201541,42 (celkem 136 položek) byla v rámci státní kontroly předložena veškerá dokumentace k vybraným případům reklamací a stížností (viz následující tabulka). Tyto případy byly vybrány na základě výskytu výrazů „spoření, spořicí účet“ ve sloupci „Reklamovaná skutečnost“. Z dokumentace43,44 k těmto případům“ vyplynuly následující skutečnosti: Tabulka č. 2: Přehled a slovní popis reklamací a stížností klientů. Jednotlivé položky jsou řazeny podle data přijetí reklamace (stížnosti). Jméno a příjmení klienta/ů Číslo pojistné smlouvy ________ _____ ________ ____ _______ ________
Přijato Vyřízeno (Ne)uznáno
Slovní popis stížnosti
14. 6. 2013 16. 6. 2013 neuznáno
_____ ______ ________
19. 9. 2013 20. 9. 2013 neuznáno
___ ______ ________ _______ _________ ________
25. 10. 2013 26. 11. 2013 uznáno částečně
_____ ___________ __________
11. 12. 2013 13. 12. 2013 neuznáno
______ __________ ________
7. 2. 2014 25. 2. 2014 neuznáno
Vyžádaná stížnost nebyla účastníkem řízení předložena, stejně tak dokumentace ke druhé uvedené smlouvě. Z předložené související dokumentace vyplývá, že pracovnice ING Životní pojišťovny N.V., pobočka pro Českou republiku, přijala stížnost na PPZ účastníka řízení ______ ______, ze které pojala podezření na misselling: „Klienti uvádějí, že chtěli spořicí účet.“. Z e-mailové komunikace mezi PPZ _______ _______ a ______ _______ (v uvedeném období jednatel účastníka řízení) k této stížnosti: „_______ požadovali investiční nástroj, se kterým vydělají více peněz než na stávajících smlouvách u české pojišťovny... proto jsem volil investování prostředků formou společnosti Ing…“. Byly s nimi uzavřeny dvě smlouvy investičního životního pojištění ING Smart. Klient si mj. stěžuje, že obdržel chybné informace k uzavření smlouvy. Ve stížnosti je v rekapitulaci dosavadního průběhu jednání mj. uvedeno: „Klient byl informován, že jde o spoření a ne o investiční produkt.“. Bylo s ním uzavřeno investiční životní pojištění ING Smart. Klienti si mj. stěžují, že PPZ účastníka řízení p. ________ _______ jim změnil, zrušil a uzavřel řadu smluv a zrušil pravidelnou investici CONSEQ – Horizont Invest, a k této ve své stížnosti uvádí: „Místo toho mi poradce řekl, že lepší spoření bude, když současné investiční životní pojištění AXA 100P na mou manželku (_______ __________) zůstane pro syna a místo toho jí založil další investiční životní pojištění.“. Klientka ve stížnosti mj. uvádí, že chtěla investovat a s penězi disponovat do 3 – 4 let. V e-mailové komunikaci mezi PPZ účastníka řízení ________ __________ a ______ _______ (v uvedeném období jednatel účastníka řízení) k rozhovoru s manželem stěžovatelky tato PPZ účastníka řízení uvádí: „Mluvila jsem s panem __________ předminulý týden o tom, jestli si už může vybírat z IŽP AXA Kumulativ nějaké nainvestované peníze. Připomněla jsem mu, že první 2 až 3 roky je smlouva „mrtvá“, tzn., že se teprve nakupují poč. jednotky aj. a teprve se začíná spořit. Ukazovala jsem jim i model.“. Zmíněná modelace nebyla účastníkem řízení předložena. S klientkou bylo uzavřeno investiční životní pojištění AXA Kumulativ Life. Klientka ve stížnosti mj. uvádí, že když s ní byla uzavírána smlouva, byla informována o tom, že se jedná o „spořicí účet“ a že si z něj bude moci podle potřeby vybírat finanční prostředky. Bylo s ní uzavřeno investiční
41
42
43
44
Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 12.2.2015 pod č. j. 2015/020996/CNB/580 (K bodu 29 Evidence stížností V, soubory Evidence_porušení_EK_USF za DL - 2013.xlsx, Evidence_porušení_EK_USF za DL 2014.xlsx Evidence_porušení_EK_USF za DL - 2015.xlsx). Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 30.3.2015 pod č. j. 2015/034251/CNB/580 (Příloha č. 5, tištěný přehled Evidence reklamací a stížností. Pozn.: přehled za období od 9.1.2015 do 21.3.2015). Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580 (Podklady přijaté k bodu 12 výzvy ČNB č. j. 2015/031199/CNB/580 ze dne 20.3.2015). Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 24.4.2015 pod č. j. 2015/045107/CNB/580 (Podklady přijaté k bodu 19 výzvy ČNB č. j. 2015/040427/CNB/580 ze dne 13.4.2015).
18
_____ ______ __________ _____ ____ __________ (__________)
30. 4. 2014 12. 5. 2014 neuznáno 16. 4. 2014 27. 5. 2014 neuznáno
________ ___ ________ __________
1. 6. 2014 8. 7. 2014 Neuznáno
________ _________ ________
8. 1. 2015 15. 1. 2015 neuznáno
______ _____ ________ ________
14. 1. 2015 16. 1. 2015 neuznáno
životní pojištění ING Smart. Klient ve stížnosti mj. uvádí, že pojistná smlouva mu byla prezentována jako „spořicí účet“. Bylo s ním uzavřeno investiční životní pojištění AXA Kumulativ Life. Klient ve stížnosti mj. uvádí, že mu při uzavírání smlouvy bylo řečeno, že: „produkt je vhodný pro spoření finančních prostředků, jak dlouhodobě, tak ale i krátkodobě“, s tím, že již po 2 letech může vybrat 100 % vložených finančních prostředků. Bylo s ním uzavřeno investiční životní pojištění AXA Kumulativ Life. Účastník řízení v rámci řešení této stížnosti řešil stejným způsobem i stejnou smlouvu družky pana _____, paní ___________, číslo její smlouvy uvedeno v závorce. Vyžádaný záznam z jednání s panem ______ a paní ____________ nebyl předložen. Klient ve stížnosti mj. uvádí, že jej navštívil PPZ účastníka řízení ______ ________ „s nabídkou spoření“. „Paní ________ mi tvrdila a ujišťovala, že je to nejbezpečnější a nejvýnosnější spoření, které na trhu existuje. Domníval jsem se, že po dvou letech si vyberu část svých úspor a dnes jsem nemile překvapen, že na údajném spoření nemám ani polovinu svých peněz a navíc se nejedná o spořicí smlouvy, ale o klasické pojistky.“. Klientka ve stížnosti mj. uvedla, že uzavřela smlouvu ING Smart, protože „si chtěla spořit na spořicí účet“ a tento produkt jí byl doporučen PPZ účastníka řízení ___________ ________. Při návštěvě klientského centra ING Životní pojišťovny N.V., pobočka pro Českou republiku, kdy si přišla vybrat své vložené prostředky, se dozvěděla, že se nejedná o „spořicí účet“. Bylo s ní uzavřeno investiční životní pojištění ING Smart. Klientka ve stížnosti mj. uvedla, že chtěla dvě smlouvy jako „spoření pro mé dvě dcery“. Až nyní však zjistila, že obě smlouvy „nejsou vůbec žádným spořením“, jak tvrdil PPZ účastníka řízení, ale jedná se o investiční životní pojištění, navíc ani nejsou založeny na její dvě dcery. Dále jí bylo PPZ účastníka řízení řečeno, že „dcery budou moci vybrat i v průběhu trvání spoření a nyní je stav naší smlouvy takřka nulový!!!“. Diví se, že poradce účastníka řízení „nezná základní rozdíly mezi spořením a pojištěním“. Byly s ní uzavřeny dvě smlouvy na investiční životní pojištění ING Smart.
41. Na základě všech výše uvedených zjištění lze dojít k závěru, že účastník řízení používal pojem spoření (spořicí složka) a jeho odvozeniny ve vztahu k (investičnímu) životnímu pojištění resp. k jeho prezentaci klientům. Vyjádření účastníka řízení 42. Účastník řízení se k uvedenému zjištění vyjádřil v rámci svého Vyjádření k zahájení správního řízení, kde uvedl, že z jeho strany určitě nedošlo k prezentaci investičního životního pojištění jako spoření. V rámci sjednávání pojistných smluv klienti dostali informační a jiné dokumenty pojišťoven, kde jim byl princip investičního životního pojištění vysvětlen, tedy že jde o investování do investičních fondů a nejde o produkt spořicí, ale především pojistný a rozdíl mezi tímto produktem a „spořicími produkty“ jim musel být znám. Stejně tak PPZ účastníka řízení byli seznámeni s parametry jednotlivých pojistných produktů a jiných finančních produktů. Zástupným termínem spoření pak byla v některých případech označena pouze rezervotvorná část investičního životního pojištění spočívající v investici do cenných papírů kolektivního investování. V Interním materiálu „Optimalizační Kuchařka“ jsou pak charakteristiky jednotlivých druhů ŽP vysvětleny tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně. Účastníkovi řízení není jasné, na základě jakého zákonného ustanovení dospěl správní orgán k definici obecného pojmu spoření a považuje ji za účelovou, když žádné zákonné ustanovení neukládá účastníkovi povinnost používat pojem spoření pouze ve spojení s finančními produkty založenými na úročení vložených prostředků a se kterými je spojena garance jejich návratnosti a na případy produktů založených
19
na investování do investičních nástrojů jej užít nelze. Navíc v případě kapitálového životního pojištění, kde k úročení dochází pevně stanovenou úrokovou sazbou, což je dle správního orgánu právě znak spořicích produktů, tak jde o zmatečné vymezení pojmu spoření. Účastník řízení dále uvádí některé investiční produkty českého kapitálového trhu, které jsou založeny na identických principech jako investiční životní pojištění, tzn. na investování do cenných papírů kolektivního investování, které jsou nabízeny spotřebitelům a přímo v zákonném předpisu definovány jako tzv. „spoření". Konkrétně se jedná o produkty důchodového spoření ve smyslu zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 426/2011 Sb.“) a o produkt doplňkového penzijního spoření ve smyslu zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 427/2011 Sb.“). Z uvedeného tak účastník řízení dovozuje, že pokud sám zákonodárce nepovažuje za matoucí označení investičního produktu „spořením", tedy že by termín „spoření" u investičních produktů v podobě důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření mohl uvést spotřebitele v omyl, nemůže k této situaci dojít, tzn., že uvedené jednání nemůže být protiprávní ani u jiného investičního produktu založeného na stejných principech, jakým je investiční životní pojištění. 43. Ve vztahu k jednotlivým stížnostem zákazníků účastník řízení uvádí, že ze strany těchto klientů šlo ve většině případů o účelový krok, často připravený zástupci jiného pojišťovacího zprostředkovatele nebo ve spolupráci s ním, jehož cílem bylo získat zpět peněžní prostředky vložené do produktu investičního životního pojištění. K tomuto opakovaně dodává obsahově téměř stejné argumenty jako výše uvedené tj. že v rámci sjednávání pojistných smluv klienti dostali informační a jiné dokumenty pojišťoven, kde jim byl princip investičního životního pojištění vysvětlen, s tím, že takto, dle jeho názoru dostatečně informovaní klienti, stvrdili pochopení principů investičního životního pojištění podpisem pojistné smlouvy. Dle názoru účastníka řízení uvedeného v závěrečné části Vyjádření k zahájení řízení nebyli klienti ve výše uvedených případech uvedeni v omyl, ale došlo pouze k použití zástupného termínu „spoření“ pro investiční část životního pojištění a účastník řízení se tak nemohl dopustit porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik a správního deliktu dle § 24 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Nad rámec výše uvedeného pak účastník řízení jako opatření k nápravě zajistil revizi materiálů (internetové stránky, Optimalizační kuchařka, Produktový materiál) ve smyslu dohledového benchmarku ČNB č. 5/2013 „Propagace pojistných produktů“. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace 44. Dle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele (ve znění účinném do 27.12.2015 i ve znění účinném po 27.12.2015) se výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik. Za tento správní delikt je správní orgán oprávněn uložit podle ustanovení § 24 odst. 14 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele peněžitou sankci až do výše 5 000 000 Kč. Trestnost jednání účastníka řízení tak zůstala zachována. 45. Způsob, jakým je ve výše uvedených materiálech účastníka řízení (Optimalizační kuchařka, Produktový manuál a Adaptační měsíc) používán pojem spoření a jeho odvozeniny v souvislosti s různými druhy životního pojištění, může v klientech prostřednictvím prezentace ze strany jednotlivých PPZ účastníka řízení vyvolat klamný dojem, že se pojistné produkty využívají pro spoření peněžních prostředků
20
a nikoli k pojištění rizik či investici. V případě investičního životního pojištění si pak klienti nemusí být plně vědomi možných rizik s tímto produktem souvisejících. Pro spořicí produkty, které mohou být krátkodobého charakteru, je typické, že naspořená částka bývá (např. u spořicího účtu) ekvivalentem jednotlivých vkladů klienta a že sice může být snížena např. o administrativní náklady na vedení účtu, ale bývá též zhodnocena o smluvní úrok. V případě životních pojištění tomu tak není, neboť se především jedná o produkt dlouhodobý (jehož předčasné zrušení s sebou nese pro klienta významné ztráty – značná část nákladů je předplácena v prvních letech na celou dobu předpokládaného trvání pojistného produktu) a dále prostředky, které klient zaplatí formou pojistného a jejichž část je pak alokována do podkladových podílových fondů, nemají charakter vkladu, který se pravidelně zhodnocuje o určitý (jednoznačně definovaný) úrok, se kterým lze běžně disponovat (např. prostředky bez omezení vybírat). Výsledek vývoje hodnoty podílových jednotek, do kterých je investována část pojistného hrazeného klientem, je odvislý zejména od délky trvání tohoto pojištění a rizikovosti zvolené investiční strategie. 46. Správní orgán považuje na tomto místě za vhodné vyjádřit se obecně k problematice investičního životní pojištění a jeho srovnávání se spořením. Investiční životní pojištění lze definovat v souladu s odbornou literaturou následovně: „Pro tzv. investiční životní pojištění je charakteristické, že výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného, přitom investiční riziko nese pojistník. Investiční životní pojištění lze klasifikovat jako spojení rizikového životního pojištění a investování prostřednictvím otevřeného podílového fondu. Pak ovšem výsledná hodnota naspořených prostředků není předem známa, resp. závisí na výnosech a ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněžním, devizovém či jiném trhu. (…) Pojišťovna tvoří při ukládání prostředků investičního pojištění speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic. (…) Zaplacené brutto pojistné se tedy rozpadá na tři části: určitá část se spotřebuje na úhradu správních (administrativních) nákladů, po tomto odpočtu zůstává netto pojistné, z něj se hradí rizikové pojistné (pojistné kryjící riziko smrti, popř. některá neživotní rizika jako úrazy či invalidita) a zbytek tvoří rezervu pojistného. Z prostředků na účtu rezerv pojištěný popř. pojistník následně nakupuje tzv. podílové jednotky.“45 Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě investičního životního pojištění nedochází k tomu, že by v případě jeho ukončení byla klientovi (pojistníkovi) vyplacena částka, která by zhruba odpovídala částce uhrazeného pojistného. Naopak, jedná se o produkt dlouhodobý46, jehož předčasné zrušení s sebou nese pro klienta významné ztráty, neboť značná část nákladů je předplácena v prvních letech na celou dobu předpokládaného trvání pojistného produktu a rovněž prostředky, které klient zaplatí formou pojistného a jejichž část je pak alokována do podkladových podílových fondů, nemají charakter vkladu, který se pravidelně zhodnocuje o určitý (jednoznačně definovaný) úrok47. V případě (předčasného) ukončení pojistné smlouvy náleží klientovi výplata odkupného, jehož výše je závislá na vývoji hodnoty podílových jednotek, do kterých je investována část pojistného hrazeného klientem, a to v závislosti na délce trvání tohoto pojištění a rizikovosti zvolené investiční strategie. V prvních (zpravidla dvou) letech trvání produktu investičního životního pojištění je výše odkupného značně nízká (a může dosahovat nulové hodnoty), neboť klientem 45
Eva Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. aktualizované vydání; Praha 2005, Ekopress, s.r.o.; ISBN 80-86119-92-0, str. 103 a násl. 46 Pojišťovny zpravidla stanovují minimální dobu (minimální dosažený věk klienta), na kterou (resp. na který) lze investiční životní pojištění sjednat. 47 Pro investice v rámci podílových fondů je typická jednak kolísavost hodnoty a nejistota budoucího vývoje hodnoty podílových jednotek.
21
hrazené pojistné je spotřebováno na administrativní poplatky spojené s tímto produktem (zejména náklady na uzavření tohoto produktu prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele). 47. Spoření je naproti tomu tradičně v českých podmínkách vnímáno jako termín označující shromažďování finančních prostředků, jejichž hodnota se v případě jejich úschovy u úvěrové instituce zhodnocuje o poskytovaný úrok a snižuje o poplatky související např. s vedením účtu, na kterém jsou tyto prostředky umístěny. Pro spoření je tedy typické, že naspořená částka bývá ekvivalentem jednotlivých vkladů klienta, ponížena právě o administrativní náklady na vedení účtu, ale zhodnocena o smluvní úrok. Je tedy zřejmé, že použití pojmu "spoření" v souvislosti s investičním životním pojištěním mohlo v klientech vyvolat představu, že investiční životní produkt má stejné vlastnosti jako tradiční bankovní (vkladové) účty. 48. Správní orgán k námitkám účastníka řízení uvedeným výše uvádí k tvrzení spočívající v tom, že k dostatečnému seznámení spotřebitelů s principy investičního životního pojištění a pochopení rozdílu mezi tímto typem pojištění a ukládáním peněžních prostředků na spořicí a termínované účty u finančních institucí mělo dojít předáváním informačních dokumentů spolupracujících pojišťoven, že pojišťovací zprostředkovatel je vždy, bez ohledu na to, o koho se jedná, povinen seznámit klienta s nejdůležitějšími informacemi, které souvisejí se sjednávaným pojištěním, a to bez ohledu na to, že spotřebitel má tyto informace k dispozici v písemné nebo elektronické formě a v plném rozsahu v některé části obchodních podmínek nebo jiných dokumentů vypracovaných pojišťovnami. Jen takovýmto způsobem může být splněna podmínka výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele s odbornou péčí. V této souvislosti je zároveň nutné uvést, že v případě pojistných podmínek jde navíc o komplexní a odborně koncipované dokumenty, které pro průměrné spotřebitele mohou být hůře srozumitelné. Dále lze uvést, že v jednání účastníka řízení se jedná o dva prvky celé posloupnosti výskytů a prezentace IŽP jako „spoření“ popsaných výše, tj. začínající prezentováním na veřejně přístupných internetových stránkách účastníka řízení a pokračující zapracováním do jeho interních materiálů, které používají lektoři účastníka řízení k zaškolení nových a následnému školení stávajících spolupracujících osob nebo tyto dále jako zdroje informací ke svému sebevzdělávání a další práci se smlouvami klientů. Tato posloupnost zjištěných výskytů a prezentací „spoření“ dále pokračuje v předložených závěrečných testech úvodního cyklu školení budoucích PPZ účastníka řízení a končí přehledem a rozborem vybraných reklamací a stížností klientů za období od 1.1.2013 do 21.3.2015. Tato řada zjištění pak vytváří celkový obraz způsobu práce účastníka řízení s využitím pojmu „spoření“ a jeho modifikacemi při prezentaci investičního životního pojištění. 49. Způsob, jakým je ve výše uvedeném materiálu Optimalizační kuchařka používán pojem spoření v souvislosti s různými druhy životního pojištění, může v klientech prostřednictvím prezentace ze strany jednotlivých PPZ vyvolat klamný dojem, že se pojistné produkty využívají pro spoření peněžních prostředků a nikoli k pojištění rizik či investici. V případě investičního životního pojištění si pak klienti nemusí být plně vědomi možných rizik s tímto produktem souvisejících. Pro spořicí produkty, které mohou být krátkodobého charakteru, je typické, že naspořená částka bývá (např. u spořicího účtu) ekvivalentem jednotlivých vkladů klienta a že sice může být snížena např. o administrativní náklady na vedení účtu, ale bývá též zhodnocena o smluvní úrok. V případě životních pojištění tomu tak není, neboť se především jedná o produkt dlouhodobý (jehož předčasné zrušení s sebou nese pro klienta významné ztráty – značná část nákladů je předplácena v prvních letech na celou dobu
22
předpokládaného trvání pojistného produktu) a dále prostředky, které klient zaplatí formou pojistného a jejichž část je pak alokována do podkladových podílových fondů, nemají charakter vkladu, který se pravidelně zhodnocuje o určitý (jednoznačně definovaný) úrok a se kterým lze běžně disponovat (např. prostředky bez omezení vybírat). Výsledek vývoje hodnoty podílových jednotek, do kterých je investována část pojistného hrazeného klientem, je odvislý zejména od délky trvání tohoto pojištění a rizikovosti zvolené investiční strategie 50. Správní orgán taktéž odmítá, že by používal jakýkoli účelový výklad výše uvedeného pojmu „spoření“ či jakýchkoliv jiných pojmů. V této souvislosti odkazuje na dohledový benchmark České národní banky č. 5/2013 Propagace pojistných produktů483, v němž je několikrát a zcela jasně uvedeno a vysvětleno, proč je nežádoucí ve spojení s pojistnými produkty používat pojem „spoření“, a že takové spojení je klamavé. Na pojmy „spoření“ a „investice“ je v této souvislosti nutno nahlížet ve spojení s činností účastníka řízení jako zprostředkovatele pojistných produktů (v daném případě konkrétně životního pojištění spojeného s investováním) a modelem průměrného spotřebitele. Pojem „spoření“ nekoresponduje s reálnou náplní finančního produktu investičního životního pojištění, které není produktem spořicím, ale primárně pojistným, který je kombinován s možností investování. Používání pojmu „spoření“ a jeho modifikací (spořicí složka, spořicí účet, atp.), tak z pohledu průměrného spotřebitele může vést k záměně se spořicími produkty a vyvolat v něm mylný dojem, že finanční produkt vykazuje určité zvláštní charakteristické znaky, které ve skutečnosti nemá. Spořením se totiž obvykle rozumí odkládání volných peněžních prostředků za účelem jejich možného pohotového využití, přičemž se, ve srovnání s jinými finančními produkty, akceptuje jejich relativně nízké zhodnocení bez podstoupení rizika. Spořicí produkty mohou být na rozdíl od investičního životního pojištění též krátkodobého charakteru a jsou mimoto ve většině případů předmětem zákonného pojištění vkladů. Spoření bývá veřejností obvykle vnímáno jako méně rizikové co se týče rizika ztráty naspořených finančních prostředků. Naproti tomu při investování, které je spojeno s předpokladem vyššího výnosu (ale i možné ztráty), podstupuje investor v závislosti na investičních nástrojích, jejichž riziku je vystaven, v prvé řadě (mimo rizika inflačního) riziko tržní, dále riziko kreditní a riziko likvidity.49 Klientům při nabízení investičního životního pojištění by mělo být dostatečně vysvětleno s ním spojené investiční riziko a skutečnost, že předchozí výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích a dále skutečnost spočívající v předplácení (administrativních) nákladů na celou dobu trvání produktu investičního životního pojištění). Nejsou-li klientům výše uvedené aspekty charakterizující produkt investičního životního pojištění alespoň stručně vysvětleny (a prezentuje-li se jim naopak produkt investičního životního pojištění za použití slov "spoření" „spořicí účet“ apod.), je zřejmé, že takové jednání není v souladu odbornou péčí a je způsobilé spotřebitele uvést v omyl tak, že si tito mohou investiční životní pojištění mylně zaměňovat se spořicími produkty (tj. nesprávně vnímat IŽP jako substitut vkladového spořicího účtu). 51. Produkt investičního životního pojištění je kombinací pojištění a investice (nikoliv spoření) a oproti spořicím produktům je zpravidla produktem dlouhodobým. Jeho 48
Dohledový benchmark č. 5/2013. Propagace pojistných produktů [online]. Česká národní banka [cit. 2.9. 2015]. Dostupné z http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_bench marky/download/dohledovy_benchmark_2013_05.pdf 49 Viz také výklad rozdílu mezi pojmy „saving“ a „investing“, který uvádí U.S. Securities and Exchange Commission na: https://www.sec.gov/rss/ask_investor_ed/saveinvest.htm
23
předčasné zrušení s sebou oproti spořicím produktům nese významné ztráty, neboť značná část nákladů je předplácena v prvních letech na celou dobu předpokládaného trvání pojistného produktu. Z prostředků, které pojistníci v případě investičního životního pojištění zaplatí formou pojistného, jsou odečteny poplatky, které pojišťovna sráží na pokrytí správních nákladů, provizních nákladů a také rizika smrti či dožití klienta a případně dalších rizik dle sjednaného připojištění. Část prostředků ze zaplaceného pojistného je alokována do podílových fondů. Hodnota nakoupených podílových jednotek roste nebo klesá podle vývoje hodnoty podkladových aktiv. Takto vložené prostředky tedy oproti spoření nemají charakter vkladu, který se pravidelně zhodnocuje o určitý úrok a který lze kdykoli vybrat. Použitím pojmu „spoření“ v rámci propagace finančních produktů se zabývala i soudní judikatura, když např. Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí č. j. 5 Af 30/2010-133 konstatoval, že termín „spoření“ použitý v propagačním materiálu PF Program Junior „působí zavádějícím dojmem; popsat konzervativní charakter určitého investičního nástroje lze jistě i bez použití výrazů, které si běžný spotřebitel spojí s klasickým bankovním produktem”. Na tento právní názor pak odkázal i Nejvyšší správní soud v potvrzujícím rozhodnutí č. j. 8 Afs 17/2012-375 s tím, že termín „spoření“ použitý u propagačního materiálu PF Program Junior může „u zákazníka, který není profesionálem, vzbudit dojem, že se jedná o typický bankovní produkt, u něhož je garantována úroveň návratnosti a který je pojištěn jistinou“. Z této judikatury je tedy patrné, že i soudy zastávají názor, že pojem „spoření“ si běžný spotřebitel spojuje s běžnými bankovními produkty a jeho používání ve spojení s jinými produkty finančního trhu působí zavádějícím dojmem. Je tedy zřejmé, že názor správního orgánu zcela jistě není účelový, naopak účastník řízení a hlavně jeho spolupracující osoby tedy mohou při nabízení a prodeji produktů investičního životního pojištění očekávat u průměrného spotřebitele určitou míru nepochopení rozdílu mezi pojmy „spoření“ a „investice“ respektive v něm vzbudit používáním tohoto pojmu ve spojení s investičním životním pojištěním dojem, že se jedná o typický bankovní produkt. Správní orgán taktéž nikdy nikde netvrdil, že u kapitálového životního pojištění je možno pojem spoření užívat, neboť tomu tak není (což by mohlo být považováno za zmatečné, kdyby tomu tak bylo) a skutečnost, že kapitálové životní pojištění je úročeno pevnou úrokovou sazbou samozřejmě neznamená, že by mohlo jít o spořicí produkt, neboť jak je uvedeno výše nejde ani o produkt krátkodobý, ani není předmětem pojištění vkladů ani neslouží k odkládání volných peněžních prostředků za účelem jejich možného využití, ale jde taktéž o produkt především pojistný. 52. K další části této námitky správní orgán uvádí, že pojmy včetně výrazu „spoření“ („doplňkové penzijní spoření“, „důchodové spoření“) zavedené v zákoně č. 426/2011 Sb. a zákoně č. 427/2011 Sb. lze použít výhradně pro účely těchto dvou zákonů, a to v souvislosti s odlišným typem finančního produktu neboť se jedná o produkty, které jsou definovány zákonem včetně všech podmínek a osob, které jsou oprávněny jej poskytovat. Podstata, vlastnosti, parametry, jakož i pojmosloví spojené s příslušnými produkty jsou (na rozdíl od investičního životního pojištění) detailně upraveny příslušnými zákony. Pojmy zavedené těmito zákony lze proto použít výhradně pro účely daného zákona a účastníka řízení v žádném případě nezbavují ve vztahu k (doporučovanému) produktu investičního životního pojištění dodržovat povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí, resp. dodržovat ve vztahu k prezentaci daného produktu a spotřebitelům zákaz používání nekalých obchodních praktik, tedy vysvětlit podstatu a fungování investičního životního pojištění způsobem jednoznačným a srozumitelným i průměrnému spotřebiteli.
24
53. Uvedené tvrzení účastníka řízení, že: „…ze strany těchto klientů šlo ve většině případů o účelový krok, často připravený zástupci jiného pojišťovacího zprostředkovatele nebo ve spolupráci s ním, jehož cílem bylo získat zpět peněžní prostředky vložené do produktu investičního životního pojištění.“, není podloženo žádným odůvodněním nebo důkazy. Naopak se dá dovozovat, že se nezakládá na pravdě, což vyplývá z porovnání počtu stížností a reklamací uvedených v tabulce č. 2. Na 10 řádků zmíněné tabulky (celkem 15 stěžovaných smluv investičního životního pojištění) připadá jen jedna stížnost (___ ______, č. smlouvy ________), kde ve sloupci označeném „Stručné odůvodnění rozhodnutí společnosti“ tabulek s přehledy stížností a reklamací50 za období od 1.1.2013 do 21.3.2015 předložených účastníkem řízení je jím uvedeno, že: „stížnost psal pracovník „poradenské“ firmy, která se stížnostmi živí a hyenizuje.“ K části tvrzení účastníka řízení o tom, že klienti dle jeho názoru nebyli v uvedených případech uvedeni v omyl, ale došlo pouze k použití zástupného termínu „spoření“ pro investiční část životního pojištění a účastník řízení se tak nemohl dopustit porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik, správní orgán dodává, že provedená zjištění jsou patřičně zdokumentována a z nich plynoucí závěry a konstatovaná porušení jsou dostatečně zdůvodněna, a to celou řadou důkazů uvedených výše, ze kterých je zřejmé, že klienti účastníka řízení nebyli v plném rozsahu seznámeni s povahou produktu investičního životního pojištění, principy investování jejich finančních prostředků, rizikem možné ztráty investovaných prostředků, dále s tím, že výše původně vložených prostředků jim není garantována, a také jim nebyl patrný rozdíl od „standardních" spořicích programů spočívajících v uložení peněžních prostředků na spořicí či termínovaný účet u finanční instituce. V této souvislosti správní orgán zdůrazňuje, že zákonem o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015 (tj. v době uvedeného jednání účastníka řízení) jsou zakázané nekalé obchodní praktiky definovány jako jednání, které je v rozporu s požadavky odborné péče a které je způsobilé spotřebitele ovlivnit v obchodním rozhodnutí, tj. aniž by bylo rozhodné, zda k tomuto ovlivnění skutečně došlo. Z pohledu porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik tedy není rozhodující, zda spotřebitelé skutečně v omyl uvedeni byli, ale to, zda ve svém obchodním rozhodnutí ovlivněni být mohli. To, že tomu tak bylo, dokládají právě výše uvedená zjištění zejména včetně příslušných dokumentů Záznam z jednání a stížností konkrétních spotřebitelů. 54. Fakt, že v některých případech zprostředkovatelé účastníka řízení skutečně použili pojmu spoření v souvislosti s investičním životním pojištěním, není účastníkem řízení popírán. Uvedené lze ostatně doložit zejména dokumenty Záznamu z jednání popř. stížnostmi klientů, ale i z ostatních skutkových zjištění uvedených výše. 55. Dle názoru správního orgánu vyplývajícího ze všech výše uvedených skutkových zjištění účastník řízení (prostřednictvím osob, které jednaly jeho jménem a na jeho účet) v průběhu sjednávání smluv investičního životního pojištění spotřebitelům nepravdivě přirovnával investiční životní pojištění ke spoření resp. spořicímu účtu a spotřebitele řádně neinformoval o investiční povaze tohoto produktu, čímž se mohl dopustit klamavé obchodní praktiky dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015. Vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení prostřednictvím interních manuálů instruoval své podřízené 50
Viz příloha spisu: Přijato Českou národní bankou dne 12.2.2015 pod č. j. 2015/020996/CNB/580 (K bodu 29 Evidence stížností V, soubory Evidence_porušení_EK_USF za DL - 2013.xlsx, Evidence_porušení_EK_USF za DL - 2014.xlsx Evidence_porušení_EK_USF za DL - 2015.xlsx) a přijato Českou národní bankou dne 30.3.2015 pod č. j. 2015/034251/CNB/580 (Příloha č. 5, tištěný přehled Evidence reklamací a stížností. Pozn.: přehled za období od 9.1.2015 do 21.3.2015)
25
pojišťovací zprostředkovatele, aby prezentovali investiční životní pojištění jako formu spoření, přičemž účastník řízení mohl a měl provádět kontrolu jednání těchto osob, měl tedy velmi dobrý přehled, jakým způsobem vykonávají jeho PPZ zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jeho jménem a na jeho účet a měl možnost proti případným pochybením zakročit. Také lze dojít k závěru, že pokud již samotné interní materiály určené pro jeho PPZ, které sice nebyly prezentovány přímo klientům, ale kterému byli vystaveni spolupracující PPZ, obsahuje klamavé informace, lze zcela logicky předpokládat, že PPZ tyto informace dále reprodukovali konečným klientům (opačný předpoklad by tak znamenal, že by PPZ museli jednat v rozporu s instrukcemi účastníka řízení). Správní orgán také v průběhu správního řízení nezjistil, že by byl na straně účastníka řízení naplněn liberační důvod stanovený v ustanovení § 24b odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele (právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila). Účastník řízení nevynaložil veškeré úsilí, které by bylo možno požadovat, aby zabránil porušení právní povinnosti prostřednictvím svých PPZ jednajících jeho jménem a na jeho účet. Účastník řízení se nemůže zprostit své odpovědnosti za jednání jeho PPZ. 56. Správní orgán, vycházející ze všech výše uvedených zjištění, je toho názoru, že přirovnávání produktu IŽP ke spoření nebo spořicímu účtu je přímo způsobilé uvést spotřebitele v omyl, tedy vyvolat v nich mylnou představu, že v případě ukončení pojistné smlouvy by jim byla vyplacena již vložená částka (případně zhodnocená o připsaný úrok). V souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015 je praktika klamavá, je-li při ní použit nepravdivý údaj. Aby bylo určité jednání možno označit za klamavou praktiku, musí naplňovat současně znaky uvedené v § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015, tj. musí se jednat o praktiku, která je v rozporu s odbornou péčí podnikatele a dále tato praktika musí být způsobilá ovlivnit spotřebitele tak, aby učinil rozhodnutí, které by jinak neučinil. 57. V případě investičního životního pojištění lze jednoznačně dospět k závěru, že jeho srovnávání se spořením působí s ohledem na skutečnosti uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí značně klamavým a zavádějícím dojmem. Správní orgán má za prokázané, že účastník řízení nesplnil vůči svým klientům uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí povinnost jednat s nimi v průběhu uzavírání pojistných smluv týkajících se investičního životního pojištění s odbornou péčí, když přirovnával investiční životní pojištění ke spoření. 58. Druhou podmínkou, která musí být naplněna, aby určité jednání mohlo být kvalifikováno jako nekalá obchodní praktika, je schopnost jednání podnikatele ovlivnit rozhodnutí spotřebitele. V souladu s § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je nekalou obchodní praktikou praktika, která je v rozporu s odbornou péčí a dále je způsobilá ovlivnit spotřebitele tak, že učiní rozhodnutí (tj. sjednat smlouvu o investičním životním pojištění), které by jinak neučinil. I v tomto případě je správní orgán toho názoru, že účastník řízení svým jednáním (resp. prostřednictvím svých podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů) naplnil i tuto podmínku. Ve vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí ve věci pak účastník řízení neuvedl žádné nové skutečnosti, nenavrhl provedení dalších důkazů a odkazuje na svá dřívější vyjádření. Správní orgán vzal na vědomí účastníkem řízení deklarované opatření k nápravě a neukládá proto účastníku řízení ve výroku tohoto rozhodnutí žádné opatření k nápravě. Skutečnost, že účastník řízení přijal opatření k nápravě, jej však nezbavují odpovědnosti za spáchaný správní delikt.
26
59. K přijatým opatřením k nápravě správní orgán uvádí, že úpravu Prezentace pojistných produktů na internetových stránkách účastníka, Interní školicí materiál - program Optimalizační kuchařka a Interní školicí materiál Produktový manuál lze považovat v nové podobě předložené v rámci Vyjádření k zahájení řízení za dostatečnou. Interní školicí materiál Adaptační měsíc a Finanční akademie předložen nebyl. Ke dni 8.3.2016 bylo ověřeno užívání pojmu spoření ve vztahu k životnímu pojištění a to v obsahu Produktových listů, tvořících druhou nedílnou součást programu Optimalizační kuchařka verze 2.0.0.11, který byl další přílohou vyjádření účastníka řízení k jemu přijatým nápravným opatřením. Ověření bylo provedeno u všech 186 zde uvedených produktů 14 pojišťoven. Jednalo se tedy i o produkty, které nebyly řešeny ve správním řízení vzhledem: 1) k jejich minimálnímu, resp. spíše nulovému zastoupení ve struktuře produkce účastníka řízení a 2) ke způsobu jejich prezentace pojišťovnou. Přesto však zde bylo zjištěno, že obsah informací uvedených ve vztahu prezentace životního pojištění jako spoření v některých, níže uvedených produktových listech, zůstal nebo byl nově vytvořen jako nekorektní, konkrétně viz tabulka: Pojišťovna AVIVA Česká pojišťovna Generali Komerční pojišťovna
Kooperativa Victoria Volksbank
Produkt IŽP Osobní životní plán IŽP Spořicí životní plán KŽP DP20V KŽP DP30V FŽP Lvíček FŽP Vital Renta FŽP Vital Plán FŽP Vital Junior IŽP Brouček FŽP Vital Allegro IŽP Vital Invest RŽP Rubikon 22MN KŽP Důchodové pojištění CAF 10 KŽP Důchodové pojištění CAF 15 KŽP Eventus 10 KŽP Eventus 15
Účastník řízení by proto měl zvážit, zda by nemělo dojít k úpravě všech produktových listů ve smyslu shora uvedeném, aby se nadále nedopouštěl stejného pochybení, byť u jiných produktů. 60. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení používal v období od 24.11.2010 do 27.7.201451 v 8 případech (klienti ______ ________, _____ ______, _____ _________, _____ ______, _____ _________, ______ __________, ____ _______ a ____ _____) klamavé obchodní praktiky dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015, když představoval životní pojištění spojené s investováním jako formu spoření, čímž porušil zákaz užití nekalých obchodních praktik upravený v § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném do 27.12.2015 a dopustil se správního deliktu dle § 24 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Ad B. (I) A) a B) 61. Dle § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou 51
Viz datum uzavření smlouvy s klientem _____ ______ a _______ ________.
27
péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. 62. Dle ustanovení § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. 63. Dle § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je pojišťovací zprostředkovatel povinen informace uvedené v odstavcích 5 až 8 poskytnout (a) písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi, (b) jasně a přesně, klientovi srozumitelnou formou, a (c) v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce. 64. Výše uvedená ustanovení zákona jsou následně zpracována v Úředním sdělení ČNB č. 15/2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele, zejména čl. 352 (dále též jen „Úřední sdělení č. 15/2010“). Z výše uvedeného pak vyplývá, že na základě získání a vyhodnocení požadavků a potřeb klienta, získaných od něj v dostatečném rozsahu a s ohledem na možná pojistná rizika, a při zohlednění znalostí, zkušeností a finanční situace klienta, by měl pojišťovací zprostředkovatel vybrat pro klienta nejvhodnější pojistný produkt a uvést důvody, které jej k tomu vedly. Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je celý tento proces, tj. získání vstupních údajů a informací, jejich vyhodnocení, výběr vhodného pojistného produktu a zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly, zaznamenat, tj. uchovat v trvalé formě (viz § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích). To platí pro každou radu poskytnutou zákazníkovi o daném pojistném produktu.53 Dále se na sjednávání investičního životního pojištění vztahuje Úřední sdělení ČNB č. 6/2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění (dále též jen „Úřední sdělení č. 6/2012“)54. 1) Zaznamenání požadavků a potřeb klienta, související se sjednávaným pojištěním a důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení - viz výrok B. (I) A) Zjištění správního orgánu 65. Správní orgán nabyl důvodného podezření, že účastník řízení uvedenou povinnost neplnil. V průběhu kontroly byl zajištěn vzorek 115 pojistných smluv nebo návrhů/nabídek pojistných smluv55 (dále souhrnně jen „pojistné smlouvy“) a to za období 1.1.2012 do 31.12.2014, v rámci něhož účastník řízení zprostředkoval 52
Viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2010/download/v_2010_15_217105 80.pdf 53 Tamtéž a Rec. (20) Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění 54 Viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2012/download/v_2012_06_207125 60.pdf 55 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580 (bod 2) a dne 24.4.2015 pod č. j. 2015/045107/CNB/580 (bod 23)
28
přibližně 70 000 pojistných smluv56. Jednalo se o pojistné smlouvy uzavřené s Allianz pojišťovnou, a.s., Pojišťovnou České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, Generali Pojišťovnou a.s., AXA životní pojišťovnou a.s., Českou podnikatelskou pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance Group, ING Životní pojišťovnou N.V., pobočka pro Českou republiku (od 23.3.2015 je tato zapsána v obchodním rejstříku změna názvu: NN Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku). 66. Vzorek 115 pojistných smluv zahrnuje pouze smlouvy týkající se investičního životního pojištění a byl vybrán s ohledem na charakter tohoto typu pojištění, jeho dlouhodobosti a rizikovosti pro klienty, dále s přihlédnutím k objemu produkce účastníka řízení a za účelem prověření, zda nedochází k rušení stávajících pojistných smluv a uzavírání nových pojistných smluv (dále též bude používán pojem „přesmluvnění“). Cílem bylo rovněž ověřit, zda účastník řízení dodržuje zákonné požadavky na jednání s klientem prostřednictvím distribuční sítě s kladením důrazu na zajištění poskytování odborné péče. Všechny uvedené smlouvy byly zajištěny včetně související dokumentace. V kontrolovaném vzorku byly zjištěny následující nedostatky. 67. Účastník řízení v rámci státní kontroly předložil formuláře Záznam z jednání a Záznam o jednání s klientem k optimalizaci smluv vypracované samotným účastníkem řízení57. Níže je podrobněji popsán zejména Záznam o jednání s klientem k optimalizaci smluv, který začal účastník řízení používat v průběhu roku 2014 před uzavřením pojistných smluv s klienty v rámci své zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví pro účely splnění informačních povinností dle § 21 ZPZ. Tento formulář obsahuje mj. následující části k vyplnění: část „MÁM ZÁJEM O SJEDNÁNÍ POJISTNÉHO KRYTÍ:“ – vyplnění formou zaškrtnutí variant: „Pro sebe; Pro manžela/manželku; partnera/partnerku; Pro děti; Pro někoho jiného“; část „Specifikace potřeb klienta pro návrh zajištění:“ v členění „příjmy, náklady, tvorby rezerv“ s možností zaškrtnutí předem definovaných polí v členění „první pojištěný/druhý pojištěný/děti“; část „Zajištění doporučené finančním poradcem“ – kombinace zaškrtnutí předem definovaných polí, například „invalidita I., II. III. stupně; smrti z jakýchkoliv příčin; smrti následkem úrazu“ a s možností doplnění textu; část „MÁM ZÁJEM O SJEDNÁNÍ POJISTNÉHO KRYTÍ PRO MAJETEK; VOZIDLO“ vždy s možností zaškrtnutí předem definovaných polí „ano/ne“; část „DOPORUČENÍ K UKONČENÍ/ZMĚNĚ NASTAVENÍ STÁVAJÍCÍCH POJISTNÝCH PRODUKTŮ“ v členění „Pojistný produkt; Zdůvodnění“ s možností vyplnění příslušného textového pole; část „KLIENTOVÝM ZKUŠENOSTEM, POŽADAVKŮM A POTŘEBÁM JSOU PŘIMĚŘENÉ NÁSLEDUJÍCÍ POJISTNÉ PRODUKTY“ – zaškrtnutí předem definovaných polí: „životní a neživotní pojištění bez rezervotvorné složky a rezervotvorné životní pojištění bez investičního rizika na straně pojistníka/životní a neživotní rezervotvorné pojištění a rezervotvorné životní pojištění včetně produktů
56
Viz příloha spisu: Celkový počet pojistných smluv uzavřených účastníkem řízení dle výkazů předložených ČNB v období od 1.1.2012 do 31.12.2014 činil 65 251 pojistných smluv a dle podkladů předložených pro účely kontroly dne 28.4.2015 (přijato ČNB dne 28.4.2015 pod č. j. 2015/045998/CNB/580, bod 1) byl ve stejném období 74 345 pojistných smluv. 57 V některých případech účastník řízení použil dokument označený jako Záznam o požadavcích a potřebách klienta.
29
s investičním rizikem na straně pojistníka/životní a neživotní pojištění bez rezervotvorné složky/jiné“; část „PRODUKTY DOPORUČENÉ POJIŠŤOVACÍM ZPROSTŘEDKOVATELEM“ s možností vyplnění textového pole; část „KLIENT SI NA ZÁKLADĚ VÝŠE Z UVEDENÉ NABÍDKY ZVOLIL NÁSLEDUJÍCÍ PRODUKTY“ s možností vyplnění textového pole. 68. Formulář Záznam z jednání používaný účastníkem řízení v části kontrolovaného období (roky 2012, 2013 a část roku 2014) byl postavený na obdobném principu jako Záznam o jednání s klientem k optimalizaci smluv, tedy na zaškrtávání předdefinovaných polí. 69. Součástí vzorku pojistných smluv předložených účastníkem řízení bylo 7 pojistných smluv uzavřených prostřednictvím PPZ s Českou podnikatelskou pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance Group, obsahujících ve všech případech také navíc Záznam z jednání této pojišťovny (tj. vypracovaný danou pojišťovnou) s možností zaškrtnout z předtištěné nabídky „POTŘEBY A POŽADAVKY KLIENTA“ např. co klient upřednostňuje u pojištění osob, o jaké pojištění má zájem, nebo jaký rozsah pojištění a jakou míru rizika při dlouhodobém investování finančních prostředků v rámci investičního životního pojištění klient preferuje. 70. Dále bylo předloženo celkem 34 pojistných smluv uzavřených prostřednictvím PPZ se společností Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group. Ve 4 případech byl k posuzovaným pojistným smlouvám přiložený Záznam z jednání s klientem této pojišťovny obsahující pole s možností zaškrtnout z předtištěné nabídky, o jaké pojištění má klient zájem, případně velmi stručně popsat potřeby klienta, doporučení a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného konkrétního produktu. 71. Formulář Záznam z jednání, informace o zprostředkovateli společnosti Generali Pojišťovna a.s. byl součástí celkem 18-ti z 36 předložených pojistných smluv, jejichž uzavření zprostředkovali PPZ účastníka řízení pro tuto pojišťovnu. I tento formulář obsahoval pole s možností zaškrtnout z předtištěné nabídky požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním, předpokládaný investiční horizont a požadovanou míru rizika, nebo důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného produktu s možností stručně tyto důvody popsat, a upozornění pojistitele na nesrovnalosti mezi požadavky klienta a nabízeným pojištěním. 72. Z 15 pojistných smluv uzavřených prostřednictvím PPZ s ING Životní pojišťovnou N.V., pobočka pro Českou republiku, které byly součástí posuzovaného vzorku, obsahovaly 4 složky k pojistným smlouvám formulář Záznam z jednání této společnosti s předdefinovanými zaškrtávacími poli „Potřeby klienta“ a dále pole „Specifikace požadavků klienta“ s možností uvést např. pojistný záměr, motivaci klienta k pojištění, jeho pojistné limity apod. 73. Pojistné smlouvy uzavřené prostřednictvím PPZ se společností AXA životní pojišťovna a.s. (22 pojistných smluv) a Allianz pojišťovna, a.s. (1 pojistná smlouva), které byly také součástí posuzovaného vzorku, žádné další formuláře umožňující zaznamenání požadavků a potřeb klienta, popřípadě důvodů pro výběr konkrétního pojistného produktu podle ZPZ neobsahovaly.
30
Vyjádření účastníka řízení 74. Účastník řízení se k uvedenému zjištění vyjádřil v rámci svého Vyjádření k zahájení správního řízení, kde uvedl, že nesouhlasí se závěrem správního orgánu, že by nedošlo k řádnému zaznamenání požadavků a potřeb klienta, když má vypracován a používá vlastní záznam účastníka řízení a v některých případech i záznamy spolupracující pojišťovny pro zaznamenání potřeb a požadavků klienta. Klienti i přes výzvu účastníka řízení žádné další požadavky a potřeby v dotaznících neuvedli (k tomuto účelu měly sloužit části Záznamů z jednání „jiné požadavky“ a Záznamů o jednání s klientem k optimalizaci smluv „poznámky“. Dále uvedl, že skutečnost, že požadavky a potřeby klienta byly zaznamenány, potvrzuje závěrečné prohlášení klienta obsažené v Záznamu. Výklad § 21 odst. 8 ZPZ obsažený v Úředním sdělení č. 15/2010 správním orgánem pak považuje za extenzivní. Navíc některé dotazy na zkušenosti a znalosti zákazníka byly uvedeny v Investičním dotazníku a podrobné informace o jednotlivých produktech byly klientovy předány zvlášť v písemné podobě. Pak účastník řízení shrnuje opatření k nápravě. V rámci vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí se již k tomuto bodu dále nevyjádřil a odkázal na své Vyjádření uvedené výše, přičemž pouze doplnil, že provedl výše uvedené školení svých obchodních zástupců a vyhotovil nový Metodický pokyn č. 01/2016, ve kterém stanovil pravidla pro vyplňování záznamu o požadavcích a potřebách klienta. Kromě toho také přijal novou Vnitřní směrnici ze dne 1.3.2016 – Pravidla zprostředkování pojištění, která podrobně a systematicky upravuje pravidla výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví ve smyslu úředního sdělení č. 16/2014. Stanovisko správního orgánu a právní kvalifikace 75. Správní orgán v souvislosti s argumentací účastníka řízení ohledně extenzivního výkladu rozsahu povinností stanovených § 21 odst. 8 ZPZ odkazuje opakovaně na článek 3 Úředního sdělení č. 15/2010, v němž je tato povinnost podrobněji vyložena a to nikoli jakkoli extenzivně, ale pouze tak, jak by tato povinnost měla být naplněna. Jak již bylo uvedeno i v protokolu o kontrole, při zjišťování požadavků a potřeb klientů a uvádění důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatelé zakládají svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, je zejména kladen důraz na individuální podmínky každého klienta a vlastní vyjádření jeho požadavků a potřeb. Informace od klienta, které se týkají jeho požadavků a potřeb v souvislosti s pojištěním, by měl pojišťovací zprostředkovatel získat v takovém rozsahu, aby mohl vyhodnotit, jaká rizika klient podstupuje a jaké jsou jeho požadavky související s pojištěním těchto rizik, přičemž vždy by měl také zohlednit znalosti a zkušenosti klienta týkající se pojistných produktů, které jsou pro klienta vhodné s ohledem na jeho potřeby. Teprve na základě získání a vyhodnocení individuálních požadavků a potřeb klienta a při zohlednění jeho znalostí, zkušeností a finanční situace pak pojišťovací zprostředkovatel může přistoupit k doporučení nejvhodnějšího pojistného produktu, při současném uvedení konkrétních důvodů, které ho k tomuto výběru vedly, a řádném zaznamenání uvedeného procesu a údajů do příslušného záznamu o jednání s klientem. Míra podrobnosti a způsob zaznamenání příslušných údajů se odvíjí od složitosti navrhovaného pojistného produktu a je nezbytné, aby byl záznam požadavků a potřeb klienta spolu se záznamem důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro daný pojistný produkt, jasný, přesný a pro klienta srozumitelný a zejména následně musí být kdykoli v budoucnu tyto požadavky a potřeby klienta a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel založil své doporučení pro výběr daného pojistného produktu, přezkoumatelné.
31
76. Lze samozřejmě připustit, že potřeby, požadavky a důvody budou pro jednotlivé druhy pojištění zaznamenány v různé míře konkrétnosti a detailu. Detailní a strukturované zaznamenání potřeb, požadavků a důvodů má smysl zejména u dlouhodobých produktů rezervotvorného životního pojištění (typicky investičního životního pojištění), u kterých nese investiční riziko klient a které tedy vyžadují ze strany zprostředkovatele zvláštní povinnosti, zejména pokud jde o zjišťování rizikově-výnosového profilu klienta a tomu odpovídající výběr konkrétních druhů podkladových aktiv, do kterých bude pojistné alokováno. Avšak i u relativně standardizovaných pojistných produktů v neživotním pojištění je dle názoru správního orgánu nezbytné požadavek stanovený v § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích dodržovat, neboť ne všechny parametry konkrétního typu pojištění (jako např. pojistné limity, rozsah krytí či výluky) mají různé pojišťovny nastaveny naprosto shodně. 77. Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je pak celý tento proces, tj. získání vstupních údajů a informací, jejich vyhodnocení, výběr vhodného pojistného produktu a zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly, zaznamenat, tj. uchovat v trvalé formě (viz § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích). Pokud klient odmítne sdělit své požadavky a potřeby, musí být tato skutečnost v záznamu jednoznačně uvedena a klient musí být upozorněn, že pojišťovací zprostředkovatel byl chybějící informací nutně ovlivněn při doporučení pro výběr pojistného produktu. Ze záznamu musí být tedy patrný rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele od získání informací ohledně klientem podstupovaných rizik, přes vyhodnocení těchto informací, výběr vhodného pojistného produktu až po zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly. To platí pro každou radu poskytnutou zákazníkovi o daném pojistném produktu. Uvedené ustanovení § 21 odst. 8 zákona je dále rozpracováno ve výše uvedeném Úředním sdělení č. 15/2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele. S ohledem na argumentaci týkající se získávání informací, je nutné upozornit na skutečnost, že se výše uvedené zjištění vztahuje i k povinnosti informace zaznamenat (viz § 21 odst. 8 ZPZ, který ukládá povinnost PZ tyto informace zaznamenat), nikoliv je jen získat. Jakkoli by tedy bylo možno připustit, že informace byly získány v dostatečném rozsahu, není pravdou, že byly v takovémto rozsahu požadované informace rovněž zaznamenány. 78. Zejména u nabídky strukturovaných pojistných produktů, které obsahují jakoukoli investiční složku (například investiční životní pojištění), má pojišťovací zprostředkovatel, s ohledem na jejich složitost, různou míru jejich transparentnosti a zaměření na delší časový horizont povinnost získat dostatečné informace o požadavcích a potřebách zákazníka, tyto potřeby vyhodnotit a zohlednit znalosti, zkušenosti a zejména jeho finanční situaci. Aby mohl zprostředkovatel řádně doporučit výběr konkrétního pojistného produktu, je nezbytné zjistit podrobně požadavky, potřeby a možnosti klienta. Doporučení pro výběr pojistného produktu je pak pojišťovací zprostředkovatel povinen učinit zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění. Tento záznam je jedním ze základních nástrojů dohledu České národní banky nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a také důležitý dokument, kterým zprostředkovatel může prokázat v případném sporu to, že jednal vůči klientovi s odbornou péčí. Je tedy nezbytně nutné, aby byl pojišťovacím zprostředkovatelem zpracován precizně a kvalitně. Informace od klienta, které se týkají jeho požadavků a potřeb v souvislosti s pojištěním, by měl pojišťovací zprostředkovatel získat v dostatečném rozsahu, aby mohl vyhodnotit, jaká rizika klient podstupuje, jaké jsou jeho požadavky a potřeby související s pojištěním těchto rizik a jaký je jeho rizikový profil. Pojišťovací 32
zprostředkovatel by měl také vždy zohlednit znalosti a zkušenosti klienta týkající se pojistných produktů, které jsou pro klienta vhodné s ohledem na jeho potřeby. Na základě získání a vyhodnocení požadavků a potřeb klienta a při zohlednění jeho znalostí, zkušeností a finanční situace doporučí pojišťovací zprostředkovatel nejvhodnější produkt a uvede důvody, které k tomuto výběru vedly. 79. Údaje, které by měl pojišťovací zprostředkovatel od klienta získat, závisí na složitosti konkrétního produktu58. To znamená, že v případě jednoduchých pojistných produktů (například cestovní pojištění) je požadavek na získání informací o potřebách klienta, jejich vyhodnocení, zaznamenání důvodů pro doporučení vhodného produktu a zohlednění znalostí, zkušeností a finanční situace klienta mírnější, než je tomu v případě složitějších pojistných produktů (například investiční životní pojištění – což byl případ všech 115 zkoumaných pojistných smluv), které díky nižší transparentnosti své struktury vyžadují větší znalosti a zkušenosti klienta, resp. kladou větší požadavky na poskytování informací a vysvětlení ze strany pojišťovacího zprostředkovatele. U investičního životního pojištění produktů má získání dostatečných informací o požadavcích a potřebách klienta, jejich vyhodnocení a zohlednění znalostí, zkušeností a zejména finanční situace klienta, včetně jejího předpokládaného budoucího vývoje, zásadní význam s ohledem na složitost takových pojistných produktů, různou míru jejich transparentnosti a zaměření na delší časový horizont. Jak vyplývá z výše uvedeného, tak v uvedených 115 případech nebyly účastníkem řízení získány dostatečné informace o požadavcích a potřebách klienta včetně jeho znalostí, zkušeností a zejména finanční situace klienta, včetně jejího předpokládaného budoucího vývoje, pojistném záměru, motivace k pojištění apod. 80. Pokud jde například o konkrétní důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, tyto musí být ve formuláři podrobně specifikovány s ohledem na individuální potřeby, požadavky, záměry a finanční poměry zákazníka a nelze je zúžit pouze do jakýchkoli obecných formulací, tj. „vybrané produkty splňují požadavky a finanční možnosti klienta“, „Klient nesouhlasí s vyplněním investičního dotazníku…“, apod. Stejně tak nelze požadavky a potřeby klienta zúžit např. do pouhých formulací: „klient žádá IŽP AXA Kumulativ“, „FLEXI od ČS“ apod. Tyto formulace mají omezenou resp. nulovou vypovídající hodnotu například o vhodnosti pojistného produktu jedné pojišťovny ve srovnání s obdobným pojistným produktem ostatních pojišťoven, které ve všech výše uvedených případech chybí, neboť tímto způsobem lze odůvodnit zprostředkování téměř každého rezervotvorného produktu typu investičního životního pojištění od jakékoli pojišťovny a s jakýmikoli parametry (výše pojistného, pojistná doba, apod.). Zdůvodnění, na kterém pojišťovací zprostředkovatel zakládá své doporučení, by mělo být individualizované. Mělo by z něj být jasné, čím se konkrétní produkt s příslušnými parametry liší od konkurenčních produktů se stejnými nebo podobnými parametry. V daných případech tomu tak rozhodně není. 81. Po vyhodnocení údajů uvedených ve všech verzích formulářů záznamů z jednání používaných v souvislosti s uzavíráním pojistných smluv (tj. celkem 115 smluv) lze dojít k závěru, že způsob vyplnění záznamů účastníka řízení i záznamů jednotlivých pojišťoven je nedostatečný (navíc investiční dotazníky zmiňované účastníkem řízení sice obsahovaly dotazy na některé informace, jak uvádí účastník řízení, ale nebyly klienty vyplněny). Ani v jednom případě nezaznamenal účastník řízení 58
Čl. 12 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.
33
prostřednictvím svých PPZ řádně klientovy požadavky a potřeby ani důvody, na kterých měl založit svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu podle ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ. Takto koncipované a zejména vyplněné záznamy z jednání ať už vypracované účastníkem řízení nebo samotnou pojišťovnou neumožňují účastníku řízení zaznamenat specifické, individuální požadavky a potřeby klienta, ani popsat proces jednání s klientem, tedy zda a jak účastník řízení vyhodnotil klientovy požadavky a potřeby při zohlednění jeho znalostí, zkušeností a finanční situace, zda a jak provedl srovnání výhod a nevýhod jednotlivých pojistných nabídek a na základě jakých kritérií přistoupil k doporučení konkrétních pojistných produktů (v kolonkách „doporučení pro řešení potřeb klienta“ apod. je vždy pouze uveden název konkrétního produktu např. „ING SMART“ apod., bez jakéhokoliv dalšího odůvodnění, proč je právě tento produkt pro klienta vhodný). Účastník řízení nezískal od svých klientů informace v dostatečném rozsahu, aby mohl vyhodnotit, jaká rizika podstupují a jaké jsou jejich požadavky a potřeby související s pojištěním těchto rizik, a současně nesdělil klientům důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Své povinnosti tyto údaje zjistit a zaznamenat se pak účastník řízení nemůže zbavit tím, že klient v závěru Záznamu podepíše obecnou formuli, že jeho potřeby a požadavky byly zaznamenány (aniž by tomu tak skutečně bylo), jak se domnívá účastník řízení. 82. K argumentu účastníka řízení, že klienti neuvedli žádné další požadavky ani potřeby nad rámec těch, které uvedli prostřednictvím předdefinovaných polí obsažených v předmětných záznamech, správní orgán sděluje, že je povinností účastníka řízení zaznamenat celý proces jednání s klientem. V případě, že záznam neobsahuje informaci, že klient odmítl poskytnout další nezbytné informace o svých požadavcích či potřebách a tyto informace byly dle záznamu získány v nedostatečném rozsahu, je třeba považovat za prokázané, že pojišťovací zprostředkovatel informace v dostatečném rozsahu nezískal, přestože tak bez objektivních překážek (odmítnutí klienta) učinit mohl. Tento závěr vyplývá i z v tomto případě posuzovaných záznamů. Účastník řízení přitom ani žádným jiným způsobem nedoložil své tvrzení, že klienti v daných případech další specifické požadavky neměli. 83. Nad rámec uvedeného pak lze dodat, že účastník řízení pak porušil i navazující povinnost stanovenou v § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích tj. uvedené informace poskytnout klientovi písemně nebo na nosiči dat, který je klientovi přístupný. Účastník řízení ani v rámci podání námitek proti kontrolnímu protokolu ani v průběhu správního řízení správnímu orgánu nedoložil, že by uvedené požadavky a potřeby klientů včetně důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, v uvedených případech zaznamenal jinak. 84. Lze dodat, že účastník řízení se pokusil uvedené pochybení po průběhu státní kontroly resp. v průběhu správního řízení napravit, když upřesnil s účinností od 1.1.2016 Záznam o požadavcích a potřebách klienta ve smyslu úředních sdělení ČNB (viz příloha spisu č. 21) a v průběhu listopadu/prosince 2015 zajistil školení svých PPZ ohledně pořizování těchto záznamů, přičemž toto školení ještě doplní v průběhu měsíce února 2016. K účastníkem řízení tvrzenému a předloženému opatření k nápravě správní orgán uvádí, že na formuláři Záznam o požadavcích a potřebách klienta_verze_1_2016 je nedostatečně vytvořený prostor pro zaznamenání individuálních důvodů pro sjednání konkrétního pojistného produktu v části XI. a dále v tomto záznamu chybí investiční dotazník. K předloženému Metodickému pokynu č. 1/2016 Záznam o požadavcích a potřebách a vnitřní směrnici Pravidla
34
zprostředkování pojištění a účastníkem řízení tvrzenému proškolení administrativních pracovníků lze uvést, že účastník řízení žádným způsobem nedoložil, že s tímto materiálem byli seznámeni i PPZ účastníka řízení (tj. nikoli jen jeho administrativní pracovníci), kterých se toto opatření účastníka řízení bude týkat nejvíce. Účastník řízení v průběhu správního řízení nesdělil, jakým způsobem byli s tímto vnitřním předpisem seznámeni jednotliví PPZ ani nedoložil doklad o tomto seznámení např. prezenční listiny ze školení, hromadný email apod. 85. Na základě shora uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období od 1.1.2012 do 31.12.201459 ve 115 případech porušil před uzavřením pojistné smlouvy povinnost na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, řádně zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, porušil povinnost provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí podle ustanovení § 21 odst. 1 ve spojení s odst. 8 a 9 téhož ustanovení zákona pojišťovacích zprostředkovatelích. 2) zaznamenání důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu při přesmluvnění investičního životního pojištění - viz výrok B. (I) B) Zjištění správního orgánu 86. V rámci státní kontroly bylo zjištěno z předloženého seznamu60 účastníka řízení, že v roce 2012 bylo stornováno 4 543 smluv investičního životního pojištění z celkového počtu 16 737 smluv investičního životního pojištění sjednaných v tomto roce, tj. cca 27 %. V roce 2013 bylo stornováno 2 820 smluv investičního životního pojištění z celkového počtu 13 867 smluv investičního životního pojištění sjednaných v tomto roce, tj. cca 20 %. Na základě výše uvedeného byl vybrán z celkového počtu uzavřených smluv vzorek 175 smluv investičního životního pojištění61, který obsahuje 48 pojistných smluv uzavřených v roce 2012 a 25 pojistných smluv uzavřených v roce 2013, u kterých je v přehledu předloženém účastníkem řízení uvedeno storno. Celkový počet pojistných smluv z vybraného vzorku, u kterých bylo zaznamenáno storno, je tedy 7362. 59
Kontrolované období u pojistných smluv Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 28. 4. 2015 pod č. j. 2015/045988/CNB/580. 61 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/580 (bod 2), přijato ČNB dne 24.4.2015 pod č. j. 2015/045107/CNB/580 (příloha č. 13) a přijato ČNB dne 14.5.2015 pod č.j. 2015/051791/CNB/580 (příloha č. 3). 62 Pojistné smlouvy: č. __________, _____ ________; č. _________, _____ ________; č. __________, _____ ________; č. ________, _____ ________; č._________, ______ ________; č. __________, ____ __________; č. __________, _____ _________; č. _________, _____ _________; č. __________, _______ _________; č. __________, _____ _____; č. _________ _____ _____; č. _________, _______ __________; č. ________, _________ ______________; č. __________, _____ ______; č. _________, _____ ______; č. __________, ______ ______; č. __________, _____ _____; č. __________, _____ _____; č. __________, ____ _____; č. ______, ___ _____; č. _________, ___ _____; č. __________, ____ ________; č. ________, ____ _________; č. __________, _____ ________; č. __________, _______ ______; č. __________, _____ ______; č. __________, ____ ________; č. __________, _____ ________; č. ________, _____ ________; č. __________, ____ ________; č. __________, _____ _______, č. __________, _______ _______; č. _________, ____ ___; č. _________, ___ ___; č. __________, ________ _____; č. _________, _______ _____; č. __________, ______ __________; č. __________, _____ _____; č. __________, _____ _______, č. ________, ____ ________; č. __________, _____ _______; č. _________, _____ _____; č. _________, _______ ______; č. __________, ____ ________; č. __________, ____ _____; č. ________, ____ _______; 60
35
87. Prověřením smluvní dokumentace bylo zjištěno, že z počtu 73 stornovaných pojistných smluv bylo celkem 41 přesmluvněno, tedy došlo k ukončení stávajícího pojištění a uzavření pojištění nového. Ve 13 případech byly v Záznamu z jednání63 a v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv64, jež byly součástí smluvní dokumentace u nově uzavřené smlouvy investičního životního pojištění, zaznamenány obecně důvody pro výpověď původní smlouvy investičního životního pojištění, přičemž tato původní smlouva investičního životního pojištění byla sjednána prostřednictvím účastníka řízení. Základem uváděných odůvodnění bylo např. „produkt nesplňuje požadavky klienta“65, „vyšší krytí“66, „lepší zajištění“67, „Trvá na zrušení smlouvy a chce uzavřít produkt Generali Bella Vita IŽP, kde se mu budou zhodnocovat peníze“68. Přehled klientů, u kterých byl v Záznamu z jednání a v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv zaznamenán důvod výpovědi včetně jeho znění, je součástí níže uvedené tabulky č. 3. Všechna doporučení vypovědět stávající smlouvu investičního životního pojištění uvedená v Záznamech z jednání a v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv mají pouze obecný charakter a je z nich zřejmé, že klienti nebyli informováni o důsledcích ukončení stávajícího pojištění spočívajících zejména v nákladech s tímto souvisejících. 88. Dále bylo ve 28 případech69 zjištěno, že u nově sjednané pojistné smlouvy nebyl v Záznamu z jednání (předložen ve 12 případech70) a v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv (předložen v 16 případech71) vůbec zaznamenán důvod zrušení původní pojistné smlouvy či důvod pro případné ponechání původní pojistné smlouvy, a to i přesto, že původní pojistná smlouva byla sjednána prostřednictvím účastníka řízení. Pokud jde o informování o důsledcích ukončení stávajícího pojištění spočívajících zejména v nákladech s tímto souvisejících, platí pro těchto 28 případů totéž, co správní orgán uvedl v souvislosti s 13 výše uvedenými případy, tj. že tyto důsledky taktéž nebyly vůbec zaznamenány. č. __________, ____ ______; č. ______, ___ _____; č. __________, ______ _____; č. ________, ________ _______; č. __________, ____ ______; č. __________, _____ _____; č. __________, _____ __________, č. __________, _____ ________; č. __________, ____ _______; č. __________, ______ ________; č.___________, _____ _____; č. __________, ____ _______; č. ________, ____ ________; č. __________, _____ _____; č. _________, _____ _____; č. __________, ____ ________; č. __________, ______ ____; č. __________, _______ __________; č. __________, ___ _____; č. __________, ______ _______; č. _________, ______ __________; č. __________, _____ _____________; č. ________, ___ ________; č. __________, ____ _______; č. _______, ___ ____; č. __________, ______ _________ a č. __________, _______ _______. 63 Pojistná smlouva č. _________, _____ ______. 64 Pojistné smlouvy: č. _________, _____ _____; č. _________, _________ ______; č. __________, _____ ______; č. _________, _____ _________; č. _________, _____ _______; č. _________, _____ _____; č. _________, ______ ____; č. _________, _______ ________; č. _________, ___ _____; č. _________, ______ _______; č. _________, _______ _______; č. _________, _____ ______. 65 Pojistná smlouva č. _________, _____ _________. 66 Pojistná smlouva č. _________, _____ ______. 67 Pojistná smlouva č. _________, _____ _____. 68 Pojistná smlouva č. _________, _____ _____. 69 Viz Tabulka č. 1: Přesmluvnění investičního životního pojištění ve správě účastníka řízení. 70 Pojistné smlouvy: č. __________, ____ ________; č. _________, ______ ______; č. _________, ______ _______; č. ________, _____ ______; č. _________, _____ _________; č. _________, _____ ______; č. _________, _____ ________; č. _________, ______ __________; č. _________, _____ __________; č. _________, _____ ________; č. _________, _____ _____ a č. _________, ____. _____ _________. 71 Pojistné smlouvy: č. _________, _______ _________; č. ________ _____ ________; č. __________, ______ ______; č. _______ _______ ______; č. _______, _____ ________; č. __________, ____ _ ____; č. ________, ____ ________; č. _________, ____ _______; č. _________, ____ ______; č. __________, ___ ______; č. _________, ____ ________; č. _________, ____ ______; č. _______, ______ _________; č. __________, _______ _______; č. __________, ____ _________ a č. _________, ____ _________.
36
89. Skutečnosti, že PPZ účastníka řízení doporučují klientům přesmluvnění, tj. zrušení stávajícího a uzavření nového investičního životního pojištění, aniž by je však o důvodech a důsledcích tohoto doporučení řádně informovali prostřednictvím Záznamu z jednání a Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv, nasvědčují i stížnosti klientů účastníka řízení. Např. stížnost ___ _______72, ve které je uvedeno: „Váš poradce mi zrušil Investiční životní pojištění Kooperativa 7BN a místo toho nahradil také Investičním životním pojištěním:“. Ve smluvní dokumentaci přiložené k této stížnosti nejsou v Záznamu z jednání zaznamenány důvody výpovědi původní smlouvy investičního životního pojištění ani důsledky takového kroku. Dále ve vyjádření PPZ ______ ______ ke stížnosti _________ _____73 je uvedeno: „_______ požadovali investiční nástroj, se kterým vydělají více peněz než na stávajících smlouvách u české pojišťovny a chtěli úrazové zabezpečení pro celou rodinu z důvodů že pan _____ nebyl úrazově zabezpečen proto jsem volil investování prostředků formou smart společnosti Ing a úrazové pojištění pro celou rodinu flexi od Pojišťovny České Spořitelny...“. V přiložené smluvní dokumentaci k dané stížnosti není v Záznamu z jednání zaznamenán důvod výpovědi původní pojistné smlouvy, i přesto že dle vyjádření PPZ účastníka řízení došlo k nahrazení původní pojistné smlouvy smlouvami novými. Stejně tak chybí informace o důsledcích přesmluvnění. Obdobné vyjádření je i ve stížnosti _____ ______74, kterému bylo ze strany PPZ účastníka řízení doporučeno vypovědět stávající smlouvu investičního životního pojištění a nahradit ji novou smlouvou investičního životního pojištění, aniž by toto doporučení resp. odůvodnění doporučení výběru jiného pojistného produktu včetně jeho důsledků bylo zaznamenáno v Záznamu z jednání. 90. Nadto bylo zjištěno i u pojistných smluv, které nebyly stornovány, že v 6 případech bylo v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv uvedeno doporučení vypovědět původní smlouvu investičního životního pojištění, jež nebyla zprostředkována PPZ účastníka řízení, a nahradit ji novou smlouvou investičního životního pojištění, viz tabulka č. 4. Ani v těchto případech nebylo v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv uvedeno odůvodnění doporučení výběru jiného pojistného produktu včetně jeho důsledků pro klienta. Tabulka č. 3: Přesmluvnění investičního životního pojištění ve správě účastníka řízení. Klient
Datum Číslo naroze pojistné ní smlouvy původní ho investičn ího životního pojištění
Název produ ktu původ ního investi čního životní ho pojiště ní
Datu m uzav ření smlo uvy půvo dníh o inves tiční ho život ního pojiš tění
____ ________
______ _______ _____ _
ING Smart
19. 9. 7/2013 2012
72 73 74
Storno proviz e ze smlouv y původ ního investi čního životní ho pojiště ní
Číslo návrhu pojistné smlouvy nového investičn ího životního pojištění
_______ ___
Název produkt u nového investičn ího životníh o pojištění
AXA Renta Invest
Datu m uzav ření pojis tné smlo uvy nové ho inves tiční ho život ního pojiš tění
Důvod výpovědi původní pojistné smlouvy zaznamenaný v záznamu o schůzce
neoslov 20. 7. ena neuveden 2013 pojišťo vna
Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580. Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580. Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 24.4.2015 pod č. j. 2015/045107/CNB/580.
37
Výpov ěď původ ní pojistn é smlouv y
________ _________
______ _______ ______ ___
PČS Flexi
16. 10. 2013
12/201 4
_______ ___
ČPP Evoluce
______ ______
______ _______ ______ ___
PČS Flexi
13. 12. 2011
4/2014
_______ __
Generali Bella Vita
______ _______
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
29. 12. 2011
9/2013
_______ __
Generali Dolce Vita
_____ ______
______ _______ ____ ___
AXA Renta Invest
29. 8. 3/2014 2013
_______ _
ING Smart
_______ _______
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
30. 12. 2012
12/201 4
_______ __
Generali Bella Vita
_____ ______
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
31. 1. 8/2014 2013
_______ __
Generali Bella Vita
_____ _________
______ _______ ____ ___
PČS Flexi
21. 5. 10/201 2012 3
_______ __
Generali Dolce Vita
_____ ______
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
14. 5. 8/2013 2012
_______ __
Generali Dolce Vita
_____ ______
______ _______ ____ ___
PČS Flexi
23. 1. 4/2014 2013
_______ __
Generali Bella Vita
_____ _____
______ _______ ______ ___
PČS Flexi
25. 9. 10/201 2012 4
_______ __
Generali Bella Vita
_____ ________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
26. 2. neprob 2012 ěhlo
_______ __
Generali Bella Vita
_________ ______
______ _______ ______ ___
PČS Flexi
31. 5. neprob 2012 ěhlo
_______ __
Generali Bella Vita
______ ______
______ _______ _____ __
2. 4. 2012
neprob ěhlo
_______ ___
PČS Flexi
_____ ________
______ _______ ______ _
8. 3. 2012
2/2014
_______ __
Generali Dolce
Genera li Dolce Vita ING Smart
38
neoslov ena pojišťo vna neoslov 30. 1. ena 2014 pojišťo vna neoslov 30. 7. ena 2013 pojišťo vna neoslov 11. 1. ena 2014 pojišťo vna 24. 11. 2014
19. 10. 2014
neoslov ena pojišťo vna
neoslov 28. 5. ena 2014 pojišťo vna vzorov 28. á ze 11. dne 26. 2013 7. 2013 vzorov á ze 13. 6. dne 2013 4. 6. 2013 vzorov 24. 1. á ze 2014 dne 28. 1. 2014
neuveden
neuveden
neuveden
neuveden „PČS Flexi – zařazení do RS bez příplatku u poj. osoby č. 1. čistě rizikové pojištění bez povinné investice“ „Flexi - vyšší krytí“
neuveden „Flexi, Dolce Vita, ČPP domex – změny se provádí na přání klienta“
neuveden
„PČS Flexi č. __________ – Klient žádá o maximální možný výběr, po obdržení peněz žádá o zrušení smlouvy s vzorov odbytným. Trvá na 5. 8. á ze zrušení smlouvy a 2014 dne 8. chce uzavřít produkt 8. 2014 Generali Bella Vita, kde se mu budou zhodnocovat peníze. Klient bude zajištěn na rizika, stejně jako to bylo u PČS Flexi“ vzorov 13. 4. á ze neuveden 2014 dne 15. 4. 2014 vzorov „PČS Flexi – nízké 9. 6. á ze zajištění dle potřeb 2014 dne 8. klienta“ 6. 2014 ručně 19. 5. ze dne neuveden 2014 19. 5. 2014 3. 10. vzorov neuveden 2013 á ze
Vita
______ _________ _
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
8. 1. 2012
1/2014
_______ __
Generali Dolce Vita
_____ ______
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
20. 2. neprob 2012 ěhlo
_______ ___
ČPP Evoluce
_____ _________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
24. 4. 5/2014 2012
_______ __
Generali Bella Vita
dne 20. 1. 2014 vzorov á ze dne 30. 10. 2013 vzorov 12. 2. á ze 2014 dne 12. 2. 2014 27. 2. 2014 27. 2. výpově 2014 ď PČS formul ář 31. 10. 2013
_____ _______
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
3. 8. 2012
8/2014
_______ __
AXA Trend Max
25. 5. 2014
_________ _______
______ _______ ______ ___
PČS Flexi
11. 1. 12/201 2014 4
_______ _
ING Smart
29. 10. 2014
_____ _____
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
13. 7. neprob 2012 ěhlo
_______ __
Generali Bella Vita
21. 6. 2014
_____ ________
______ _______ ______ ___
PČS Flexi
20. 11. 2012
10/201 4
_______ __
Generali Bella Vita
16. 9. 2014
_____ _____ _________
______ _______ ____ ___
PČS Flexi
3. 9. 2012
12/201 3
_______ __
Generali Dolce Vita
13. 9. 2013
____ _____
______ _______ ____ ___
ING Smart
18. 6. 5/2014 2012
_______ ___
ČPP Evoluce
23. 4. 2014
____ ________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
26. 4. 11/201 2013 4
_______ ___
Generali Bella Vita
19. 9. 2014
____ ________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
21. 2. neprob 2012 ěhlo
_______ __
Generali Bella Vita
9. 5. 2014
____ _____
______ _______ ______ ___
PČS Flexi
27. 3. 5/2014 2012
_______ __
Generali Bella Vita
2. 5. 2014
_____ _________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
1. 2. 2012
_______ __
Generali Dolce Vita
30. 4. 2013
4/2013
39
neuveden
„PČS flexi – nyní lepší krytí“
„PČS – produkt nesplňuje požadavky klienta“
„PČS Flexi č. __________ – z důvodu Ztráty zaměstnání / vzorov zachování co á ze nejvyššího zajištění dne 25. a snížení pojistného 5. 2014 si klient přeje ukončení pojistné smlouvy – nesplňuje požadavky klienta.“ ručně „Neuveden. psaná, V záznamu je doruče zaškrtnuto, že klient no PČS odmítl vyplnit 5. 11. záznam jako celek.“ 2014 vzorov á ze PČS Flexi - lepší dne 18. zajištění 6. 2014 vzorov á ze neuveden dne 16. 9. 2014 vzorov á ze neuveden dne 12. 9. 2013 „Neuveden. vzorov V záznamu je á ze zaškrtnuto, že klient dne 13. odmítl vyplnit 5. 2014 záznam jako celek.“ vzorov á ze neuveden dne 21. 9. 2014 ručně ze dne neuveden 9. 5. 2014 neoslov ena neuveden pojišťo vna neoslov ena neuveden pojišťo vna
_____ ________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
5. 2. 2012
2/2014
_______ __
_______ ____
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
20. 7. 4/2014 2013
_______ ___
_____ _____
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
19. 7. 2/2014 2012
_______ __
____ ________
______ _______ ____ ___
PČS Flexi
18. 1. 6/2014 2012
_______ ___
přijato pojišťo Generali 17. vnou Dolce 11. 20. 11. Vita 2013 2013, ručně psané neoslov AXA 12. 4. ena Kumulati 2014 pojišťo v Life vna vzorov Generali 22. á ze Dolce 11. dne 22. Vita 2013 11. 2013 neoslov AXA 20. 3. ena Renta 2014 pojišťo Invest vna
_____ ____
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
24. 11. 2012
10/201 4
_______ __
Generali Bella Vita
9. 9. 2014
________ ________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
7. 2. 2012
neprob ěhlo
_______ __
Generali Dolce Vita
26. 2. 2014
___ _____
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
22. 12. 2012
12/201 4
_______ __
Generali Bella Vita
31. 10. 2014
______ _______
______ _______ ____ ___
PČS Flexi
28. 3. neprob 2012 ěhlo
_______ __
Generali Bella Vita
11. 6. 2014
____ _______
______ _______ ____ ___
PČS Flexi
8. 1. 2013
8/2014
_______ __
Generali Bella Vita
24. 6. 2014
______ ________
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
16. 1. 9/2014 2013
_______ __
Generali Bella Vita
1. 8. 2014
_______ _______
______ _______ _____ ___
PČS Flexi
29. 3. 11/201 2013 4
_______ ___
Generali Bella Vita
11. 10. 2014
____ _________
______ _______ ____ __
Genera li Dolce Vita
16. 3. neprob 2012 ěhlo
_______ __
Generali Bella Vita
31. 7. 2014
____ _________
______ _______ ____ ___
PČS Flexi
23. 11. 2012
_______ __
AXA Renta Invest
31. 7. 2014
9/2014
40
neuveden
neuveden
neuveden
neuveden
„Flexi - Smlouva nesplňuje podmínky, neoslov které klient požaduje ena a klient byl seznámen pojišťo s novými karenčními vna dobami a smlouva je nastavena dle jeho požadavků“ ručně „Flexi – ze dne nedostatečné pokrytí 26. 2. rizik, cena“ 2014 neoslov „PČS Flexi – nyní již ena neodpovídá pojišťo požadavkům klienta“ vna „PČS Flexi – vzorov možnost snížení R. S. á ze u obou dospělých dne 11. osob => úspora na 6. 2014 pojistném krytí, rozšíření rizik“ neoslov ena neuveden pojišťo vna neoslov ena neuveden pojišťo vna neoslov ena neuveden pojišťo vna vzorov á ze neuveden dne 26. 7. 2014 neoslov ena neuveden pojišťo vna
Tabulka č. 4: Přehled klientů, kterým účastník řízení doporučil vypovědět původní smlouvu investičního životního pojištění, která nebyla ve správě účastníka řízení. Klient
Číslo pojistné smlouvy nově sjednaného investičního životního pojištění
Původní produkt investičního životního pojištění
Nový produkt investičního životního pojištění
ČPP Evoluce/AXA Renta Invest Generali _________ _____ _____ Bella Vita Axa Renta Česká __________/___ Invest/ pojišťovna/Uni ___ ________ ______ Generali qa Bella Vita AXA investiční Axa Renta _____ __________ životní Invest _____________ pojištění Generali _________ PČS Flexi ___ ________ Bella Vita
„PČS Flexi – do 60 let, bez VVO, bez smrti úrazem / ING Smart – diverzifikace do druhého investičního životního pojištění (snížení Smartu)“ „Generali Dolce Vita – neadekvátní nastavení, smlouva vypovězena“
______ _______
„PČS Flexi – neodpovídá potřebám klienta“
_______ ________
__________
__________
PČS Flexi/ING Smart Generali Dolce Vita
Záznam v požadavcích a potřebách
PČS Flexi
ČPP Evoluce
„Česká pojišťovna – nevyhovuje/Uniqa – nevyhovuje“ „AXA investiční životní pojištění – z osobních důvodů zrušeno investiční životní pojištění psané na manžela, založeno nové“ „PČS Flexi – zrušit, nedostatečné krytí“
91. Lze dodat, že účastník řízení se pokusil uvedené pochybení v rámci správního řízení napravit, když upřesnil s účinností od 1.1.2016 Záznam o požadavcích a potřebách klienta ve smyslu úředních sdělení ČNB (viz příloha spisu č. 21) a v průběhu listopadu/prosince 2015 zajistil školení svých PPZ ohledně pořizování těchto záznamů, přičemž toto školení ještě doplní v průběhu měsíce února 2016 a dále s účinností od 1.1.2016 posílil kontrolní mechanismy zaměřené na dodržování odborné péče zprostředkovaných pojistných smluv prostřednictvím PPZ (věcná a formální kontrola pojistných smluv včetně Záznamů pracovníky administrativního oddělení). Vyjádření účastníka řízení 92. Účastník řízení ve Vyjádření k zahájení řízení uvádí, že k přesmluvnění vždy došlo na základě požadavků a potřeb klienta, přičemž došlo k posouzení dopadů přesmluvnění včetně nákladovosti nové i stávající pojistné smlouvy, k čemuž překládá Přehled důvodů nahrazení pojistných smluv. Dále uvádí, že dle jeho názoru výše uvedená tvrzení o negativních důsledcích spojených s přemsluvněním nejsou příliš obecná, když upozorňují klienty na možné negativní důsledky přesmluvnění. Dále namítá, že ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ tj. povinnost zaznamenat požadavky a potřeby klienta a důvody pro výběr pojistného produktu se vztahují pouze na nově uzavírané smlouvy, nikoli na zrušení pojistných smluv resp. na odůvodňování negativních důsledků či nákladů s tím spojených. V rámci vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí se již k tomuto bodu dále nevyjádřil a odkázal na své Vyjádření uvedené výše (ohledně opatření k nápravě platí vyjádření uvedené u bodu B. I. A). Stanovisko správního orgánu a právní kvalifikace 93. Informace o důsledcích a nákladech, které klientovi v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy vzniknou, jsou nezbytné zejména v případě, kdy na doporučení pojišťovacího zprostředkovatele dochází k ukončení stávajícího pojištění a uzavření pojistné smlouvy nové, ať už u stávajícího nebo jiného pojistitele. V takovém případě
41
lze jednání pojišťovacího zprostředkovatele považovat za v souladu s odbornou péčí jen tehdy, pokud před tímto doporučením nejdříve posoudí, zda takový postup nebude mít pro klienta negativní důsledky, a pokud ano, tak jaké (např. nízká výše odkupného, povinnost dodanění částek pojistného odečtených od základu daně, nemožnost převodu kapitálové hodnoty, odkupného nebo technických rezerv mezi pojistiteli apod.) a na tuto skutečnost klienta prokazatelně upozorní, resp. jej v tomto smyslu informuje. Tato povinnost není naplněna pouhým sdělením v odstavci nazvaném „INFORMACE O DAŇOVÉ PROBLEMATICE ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ“, jež je součástí Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv. V tomto sdělení je sice uvedeno upozornění na skutečnost, že v případě předčasného ukončení životního pojištění je pojistník povinen zpětně dodanit předtím od základu daně odečtené částky, nicméně jde o obecné sdělení, které je předtištěno na Záznamech o jednání s klientem k optimalizaci smluv, jež jsou součástí i pojistných smluv, v důsledku nichž nedochází k přesmluvnění. Stejně tak informace o vyplacení odkupného, které může být nižší než úhrn prostředků do pojištění dosud vložených, uvedená v odstavci nazvaném „DOPORUČENÍ K UKONČENÍ/ZMĚNĚ NASTAVENÍ STÁVAJÍCÍCH POJISTNÝCH PRODUKTŮ“, je informací obecnou (tedy nejde o informaci individualizovanou ve vztahu ke konkrétnímu klientu), která nezohledňuje situaci konkrétního spotřebitele, u něhož dochází k přesmluvnění. Pojišťovací zprostředkovatel by měl v takovýchto případech vždy zkoumat, zda klient skutečně konkrétní důsledky ukončení stávajícího pojištění zná a je s nimi srozuměn. O tom by měl být učiněn prokazatelný zápis v záznamu požadavků a potřeb klienta a případné podstatné negativní důsledky ukončení stávajícího pojištění by měly být v zápise výslovně vyjmenovány75, což ve výše uvedených 13 případech učiněno nebylo. V Záznamu z jednání pak nejsou obsažena ani shora uvedená obecná upozornění o daňové problematice a výši odkupného v případě předčasného ukončení. K předloženému Přehledu důvodů nahrazení pojistných smluv lze pouze uvést, že toto odůvodnění nebylo součástí výše uvedených Záznamů z jednání a Záznamů o jednání s klientem k optimalizaci smluv předložených v rámci státní kontroly a že tento Přehled byl vytvořen účastníkem řízení až v průběhu správního řízení, přičemž účastník řízení nikterak nedoložil, že by toto odůvodnění prezentoval jednotlivým klientům v rámci přesmluvnění jejich pojistných smluv. Právě zaznamenání těchto důvodů je pak nezbytné pro kvalifikované rozhodnutí spotřebitele. Jelikož tato doporučení nebyla řádně zaznamenána v Záznamu z jednání a v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv, nelze tuto námitku účastníka řízení přijmout. 94. Na základě všech shora uvedených zjištění lze dojít k závěru, že účastník řízení doporučoval klientům vypovědět stávající smlouvy investičního životního pojištění a současně uzavřít nové smlouvy investičního životního pojištění, a to aniž by jim vysvětloval a do Záznamu z jednání nebo Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv resp. kamkoli jinam řádně písemně zaznamenával důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného (nového) pojistného produktu a to včetně důsledků takového doporučení. PPZ účastníka řízení tedy klienty řádně (tj. mimo jiné pravdivě, dostatečně jasně a konkrétně) neinformovali o důvodech doporučení k přesmluvnění a důsledcích 75
Dohledový benchmark č. 5/2012 K povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů vykonávat činnost s odbornou péčí, zejména ve vztahu k plnění informačních povinností při sjednávání investičního životního pojištění [online]. Česká národní banka [cit. 10.9.2015]. Dostupné z https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_benc hmarky/download/dohledovy_benchmark_2012_05.pdf
42
tohoto přesmluvnění. V této souvislosti lze dodat, že od uzavření původních pojistných smluv klientů neuplynula ve většině případů dostatečně dlouhá doba na to (viz tabulka č. 3 výše uvedená obsahující údaje celkem o 41 klientech), aby byly zcela uhrazeny počáteční poplatky za dané (původní) investiční životní pojištění, popř. vytváření kladné (kapitálové) hodnoty rezervotvorné složky daného pojištění bylo na samém počátku resp. účastník řízení se uvedeným při doporučení „přesmluvnění“ klientům nezabýval resp. že by tuto skutečnost vzal v potaz a klientům svůj postup řádně odůvodnil z předložených podkladů v rámci státní kontroly (tedy těch, které byly předloženy klientům) nevyplývá. Pojišťovací zprostředkovatel by měl zkoumat, zda klient skutečně konkrétní důsledky zná a je s nimi srozuměn. O tom by měl být učiněn prokazatelný zápis v Záznamu z jednání nebo v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv a případné podstatné negativní důsledky ukončení stávajícího pojištění by měly být v zápise výslovně vyjmenovány (viz Dohledový benchmark č. 5/2012 K povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů vykonávat činnost s odbornou péčí, zejména ve vztahu k plnění informačních povinností při sjednávání investičního životního pojištění76). 95. V případě přesmluvnění, kdy dochází k výpovědi původního investičního životního pojištění a sjednání nového, může docházet a dochází k finančnímu poškození klientů, neboť z původní pojistné smlouvy není vyplaceno odkupné nebo jen v zanedbatelné výši, a nadto jsou klienti nuceni nést další počáteční náklady na sjednání nové pojistné smlouvy. Ani v případě, že jsou klientovi doporučena dvě pojištění současně a u původního pojištění je doporučeno snížit pojistné, nelze obecně hovořit o výhodnosti této nové varianty pro klienta, neboť se u původní pojistné smlouvy musí i nadále hradit počáteční poplatky vypočítané z původního rozsahu pojistné smlouvy (tj. mj. provize pro daného zprostředkovatele), jejichž výše byla do značné míry dána na samém počátku trvání smlouvy (pojišťovna od počátku vytváří rezervu, tj. nakupuje podílové jednotky fondů odvisle od výše pojistné částky sjednané na počátku). Navíc základní informace o nákladech a finančních dopadech zrušení investičního životního pojištění je třeba zaznamenat tak, aby se k nim spotřebitel mohl vrátit a své rozhodnutí v klidu uvážit a případně přehodnotit a rozhodnout se například pro odstoupení od smlouvy v případě, že nebude přesvědčen o výhodnosti uzavřené pojistné smlouvy, s čímž ostatně počítá i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož u smluv spadajících do odvětví životních pojištění může pojistník odstoupit ve lhůtě 30 dnů od uzavření pojistné smlouvy. 96. V uvedených případech se jednalo o výpověď stávajícího životního pojištění a uzavření pojištění nového, tedy o tzv. přepojištění resp. přesmluvnění (ve většině případů v rámci stávajícího pojistného kmene účastníka řízení). K těmto pojistným smlouvám (dále též jen „PS“) jak je uvedeno výše, nebyly nezaznamenány řádně důvody, na základě kterých došlo k doporučení uzavření nové PS a s tím související ukončení PS stávající. Pro rozhodnutí spotřebitele nejsou navíc důležité pouze důvody pro změnu pojistné smlouvy, ale také informace o konkrétních důsledcích a nákladech souvisejících s ukončením stávající pojistné smlouvy. Z výše uvedených podkladů předložených účastníkem řízení v rámci státní kontroly (tj. těch podkladů, které byly předloženy jednotlivým klientům) nevyplývá, proč bylo doporučeno ukončení stávajícího pojištění a sjednání pojištění nového, čím je pro klienta toto nové pojištění výhodnější než původní pojištění a zároveň nebylo jakkoli zdůvodněno, proč bylo 76
Viz https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_benc hmarky/download/dohledovy_benchmark_2012_05.pdf
43
vhodným řešením právě doporučení daného řešení – tedy zrušení stávající pojistné smlouvy a uzavření pojistné smlouvy nové (a nikoli např. případné doplnění chybějících připojištění do stávajícího pojistného produktu). Dále není zřejmé, zda byl klient ve všech případech informován o případných finančních dopadech přepojištění, tedy o nákladech spojených s ukončením stávajícího pojištění a sjednání pojištění nového (zejména pak o povinnosti hradit na nové pojistné smlouvě opět počáteční náklady), kromě výše uvedených obecných formulací. 97. Správní orgán taktéž uvádí, že povinnost PZ zaznamenat důvody, na kterých založil svá doporučení pro výběr nového pojistného produktu dle ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ se samozřejmě vztahuje i na uzavření nové pojistné smlouvy, nikoli pouze smlouvy původní (která byla vypovězena). Součástí tohoto odůvodnění by mělo být i, jak je uvedeno výše, uvedení negativních důsledků ukončení stávajícího pojištění. Uvedené ostatně vyplývá i z čl. II. bod 4 Úředního sdělení č. 6/2012, které stanoví, že obdobně je třeba, aby pojišťovna resp. PZ postupoval při informování pojistníka před návrhem na provedení změny pojistné smlouvy tak, aby mohl učinit rozhodnutí s vědomím všech následků navrhované změny. Stejně tak je nutné, aby jakékoliv informace, které nelze snadno pochopit a vyhodnotit na základě ústního sdělení, musí být předkládány písemně a způsobem srozumitelným pro průměrného spotřebitele a tedy i ve vhodně strukturované podobě. K argumentaci, že ke změně uvedených pojistných smluv došlo vždy na základě požadavků a potřeb klienta, přičemž byla vždy posouzena i nákladovost stávající a doporučované pojistné smlouvy, lze uvést, že informace od klienta, které se týkají jeho požadavků a potřeb v souvislosti s pojištěním, by měl pojišťovací zprostředkovatel získat v dostatečném rozsahu, aby mohl vyhodnotit, jaká rizika klient podstupuje a jaké jsou jeho požadavky související s pojištěním těchto rizik. Pojišťovací zprostředkovatel by měl také vždy zohlednit znalosti a zkušenosti klienta týkající se pojistných produktů, které jsou pro klienta vhodné s ohledem na jeho potřeby. Na základě získání a vyhodnocení požadavků a potřeb klienta a při zohlednění jeho znalostí, zkušeností a finanční situace pak pojišťovací zprostředkovatel doporučí nejvhodnější produkt a uvede konkrétní důvody, které k tomuto výběru vedly. Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je výše uvedený proces a údaje řádně zaznamenat, tj. uchovat v trvalé formě. Ze záznamu musí být patrný rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele od získání informací od klienta, přes vyhodnocení těchto informací, doporučení vhodného pojistného produktu s danými parametry až po zaznamenání důvodů, které k takovému doporučení vedly. To platí pro každou radu poskytnutou klientovi o daném pojistném produktu. Pojišťovací zprostředkovatel na základě tohoto záznamu, který by měl být zpracován kvalitně a v dostatečném rozsahu, prokazuje, že vůči klientovi jednal s odbornou péčí. Jak je uvedeno výše, účastník řízení nezaznamenal důvody, které vedly k nahrazení původní smlouvy investičního životního pojištění novou smlouvou, stejně jako neuvedl konkrétní důsledky a náklady, které budou s ukončením stávající pojistné smlouvy spojeny. Ani v dokumentu Důvody doporučení změny pojistných smluv nejsou ve většině případů tyto náklady zmíněny, když jsou, pokud jde o náklady, porovnávány pouze výše měsíčního respektive ročního pojistného, ale neuvažuje se o počátečních nákladech. Účastník řízení tedy nezaznamenal ve většině případů důvody (vyjma 13 smluv, kde důvody zaznamenal nedostatečně77) pro zrušení původní smlouvy životního pojištění. 77
Ve 13 případech byly v Záznamu z jednání a v Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv zaznamenány důvody pro výpověď původní smlouvy investičního životního pojištění, přičemž ale i původní smlouva investičního životního pojištění byla sjednána prostřednictvím účastníka řízení. Základem uváděných odůvodnění bylo např. „produkt nesplňuje požadavky klienta“, „vyšší krytí“, „lepší zajištění“, „Trvá na zrušení
44
Z tohoto důvodu pak nemůže obstát ani jeho argumentace, podle níž klientům musely být před podpisem nové pojistné smlouvy patrné právní a ekonomické dopady nahrazení původní smlouvy (výše pojistného, rozsah pojištění, výše předpokládaného zhodnocení, daňové výhody, aj.) 98. Nad rámec uvedeného pak lze dodat, že účastník řízení pak porušil i navazující povinnost stanovenou v § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích tj. uvedené informace poskytnout klientovi písemně nebo na nosiči dat, který je klientovi přístupný. Účastník řízení ani v rámci podání námitek proti kontrolnímu protokolu ani v průběhu správního řízení správnímu orgánu nepopíral uvedené jednání ani nedoložil, že by důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, v uvedených případech přesmluvnění zaznamenal jinak. K účastníkem řízení tvrzenému a předloženému opatření k nápravě správní orgán uvádí, že na formuláři Záznam o požadavcích a potřebách klienta_verze_1_2016 je nedostatečně vytvořený prostor pro zaznamenání individuálních důvodů pro sjednání konkrétního produktu pro ukončení/změnu produktu v části XII. a nelze z něj posoudit, zda důvody vedoucí k přesmluvnění jsou dostatečné, jelikož účastník řízení předložil pouze bianco formulář. V záznamu jsou uvedena pouze obecná prohlášení např. „Klient byl upozorněn na to, že při ukončení některých produktů zejména rezervotvorného životního pojištění mu bude vyplaceno jen tzv. odbytné, které může být nižší než úhrn prostředků do pojištění dosud vložených. Klient tuto skutečnost explicitně bere na vědomí a svým podpisem potvrzuje, že je s ní srozuměn. Klient byl vybídnut, aby si výši odkupného ověřil u pojistitele.“ Součástí záznamu jsou i další vyjádření, která již byla citována v protokolu o kontrole a správním orgánem jsou považována za nedostatečná, vzhledem k tomu, že účastník řízení nezprostředkovává pouze životní pojištění a tento záznam bude použit i v případech, kdy bude sjednáváno např. pojištění motorových vozidel. Dále v Dohledovém benchmarku č. 5/2012 je uvedeno, že za jednání pojišťovacího zprostředkovatele s odbornou péčí nelze považovat pouhé písemné obecné prohlášení klienta o tom, že byl řádně informován o důsledcích ukončení pojištění. 99. Na základě shora uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období od 1.1.2012 do 31.12.201378 řádně písemně nezaznamenal při výpovědi stávajících pojistných smluv investičního životního pojištění klientů a před uzavřením nových pojistných smluv (tzv. přesmluvnění) ve 47 případech řádně důvody, na kterých založil svá doporučení pro výběr nového pojistného produktu včetně odůvodnění důsledků tohoto kroku pro klienta, porušil povinnost provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí podle ustanovení § 21 odst. 1 ve spojení s odst. 8 a 9 téhož ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.
smlouvy a chce uzavřít produkt Generali Bella Vita IŽP, kde se mu budou zhodnocovat peníze“, atd. V takovýchto případech mělo být spotřebitelům ve vztahu ke stávající smlouvě doloženo odůvodněné doporučení PPZ zahrnující porovnání obou pojistných smluv a upozornění na důsledky s přepojištěním související, o které by se spotřebitelé mohli opřít jako o dostatečnou předsmluvní informaci, což v těchto 13 případech dostatečně učiněno nebylo. 78 Kontrolované období u pojistných smluv
45
Ad B. (II) porušení povinnosti dle § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích - viz výrok B. (II) 100. Podle § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. K provedení tohoto ustanovení zákona pak ČNB vydala Úřední sdělení č. 15/2010 a Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. září 2014 k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovacího zprostředkovatele79 (dále jen „Úřední sdělení č. 16/2014“) a Úřední sdělení České národní banky ze dne 2. května 2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění80 (dále jen „Úřední sdělení č. 6/2012“). 101. Dle § 4 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že zprostředkovatel může provozovat zprostředkovatelskou činnost pouze v postavení, v jakém byl registrován. Dle ustanovení § 6 odst. 1 podřízený pojišťovací zprostředkovatel (dále jen "PPZ") spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná. Dle § 3 písm. a) ZPZ platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví odborná činnost spočívající v 1. předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, 2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, 3. uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo 4. pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Zjištění správního orgánu ad B. (II) A) 102. Účastník řízení předložil v rámci státní kontroly jako součást dokumentace Zprávu z vnitřní kontroly finančního zprostředkovatele Společnosti DataLife, a.s.81 za rok 2014, zpracovanou dne 20.1.2015 společností ______ ___ ______ jakožto společností pověřenou výkonem compliance. Jedním z kontrolních zjištění v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví dle výše uvedené zprávy bylo, že některé osoby, které podle seznamu dodaného účastníkem řízení osobě pověřené výkonem compliance, byly v daném období (podle stavu k 1.12.2014) reálně aktivní tj. zprostředkovávaly uzavírání pojistných smluv, ovšem nebyly zapsány v registru ČNB. V rámci státní kontroly bylo ověřeno, že PPZ účastníka řízení ____ ________, nar.: __.__.____ byl zapsán do registru ČNB jako PPZ pro účastníka řízení až dne 12.2.2015, ačkoli dle podkladů předložených účastníkem řízení zprostředkoval v období let 2012 – 2014 uzavření 44 pojistných smluv82. 79
Věstník ČNB, částka 16/2014 ze dne 24. 9. 2014. Věstník ČNB, částka 6/2012 ze dne 14. 5. 2012. 81 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580 (bod 13). 82 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 12.2.2015 pod č. j. 2015/020996/CNB/580 (bod 24). 80
46
103. Dle evidence předložené účastníkem řízení jsou v pozici osob zprostředkovávajících uzavření pojistných smluv vedeni dále ______ _____, nar.: __.__.____, _____ _________, nar.: __.__.____, ______ _____, nar.: __.__.____, ________ ________, nar.: __.__.____, _____ _______, nar.: __.__.____ a _______ __________, nar.: __.__.____ a to pro období, v němž ještě nebyli zapsáni v registru ČNB jako PPZ účastníka řízení, přestože v uvedeném období zprostředkovávali klientům uzavření pojistných smluv. Tabulka č.5: PPZ83, kteří dle evidence účastníka řízení zprostředkovali uzavření pojistné smlouvy ještě před zápisem do registru ČNB. Jméno a příjmení
Datum uzavření příkazní smlouvy
Datum registrace u ČNB jako PPZ
______ _____ _____ _________ ______ _____ _______ ________ _____ _______ ______ ________
15. 6. 2014 10. 6. 2014 23. 6. 2014 3. 8. 2014 15. 9. 2014 11. 8. 2014
7. 10. 2014 23. 10. 2014 23. 10. 2014 24. 11. 2014 17. 12. 2014 19. 11. 2014
Počet zprostředkovaných pojistných smluv v období od uzavření příkazní smlouvy do registrace u ČNB 55 18 56 30 20 41
ad B. (II) B) 104. V rámci státní kontroly bylo zjištěno, že nedílnou součástí Záznamu o jednání s klientem k optimalizaci smluv je rovněž „INVESTIČNÍ DOTAZNÍK (PROFIL) KLIENTA“84, prostřednictvím kterého má účastník řízení získat informace např. o praktických zkušenostech klienta s finančními produkty, o způsobu jeho investování, o části příjmu, kterou pravidelně spoří, o jeho reakci v případě, že by došlo ke snížení hodnoty jeho investice, o představě pojistné doby jeho investičního životního pojištění nebo o celkové výši jeho majetku. Vyhodnocením investičního dotazníku by měl být účastník řízení schopen určit investiční profil klienta a doporučit mu vhodnou investiční strategii (konzervativní, vyvážená nebo růstová). Ve výše uvedeném „INVESTIČNÍM DOTAZNÍKU (PROFIL) KLIENTA“ má klient možnost vyslovit souhlas s doporučenou investiční strategií, anebo uvést, že s ní nesouhlasí a nastavuje si ji dle svého uvážení. Tento formulář také umožňuje zájemci odmítnout dotazník vyplnit a v takovém případě si může nastavit investiční strategii dle vlastního rozhodnutí. V letech 2012, 2013 a části roku 2014 používal účastník řízení formulář Investiční dotazník k IŽP, který nebyl součástí Záznamu z jednání, ale jednalo se o samostatný dokument, který byl postavený na obdobném principu jako část „INVESTIČNÍ DOTAZNÍK (PROFIL) KLIENTA“ obsažená v dokumentu Záznam o jednání s klientem k optimalizaci smluv. 105. Z podkladů předložených v rámci státní kontroly bylo zjištěno, že Investiční dotazník k IŽP ani „INVESTIČNÍ DOTAZNÍK (PROFIL) KLIENTA“ (dále též jen souhrnně jen „investiční dotazník“) nejsou zpravidla vyplněny resp. že investiční
83
84
Viz příloha spisu: Čerpáno z údajů účastníka řízení přijatých ČNB dne 12.2.2015 pod č.j. 2015/020996/CNB/580 (body 4 a 24). Tento záznam začal účastník řízení při jednání se zájemci o sjednání pojistné smlouvy používat během roku 2014.
47
dotazník byl vyplněn pouze v 585 případech ze 115 předložených pojistných smluv (tj. pouze ve 3,3 % případů z posuzovaného vzorku). Ačkoliv je investiční dotazník součástí obou výše uvedených záznamů z jednání, PPZ účastníka řízení nezjišťovali a nevyhodnocovali u zájemců o produkty investičního životního pojištění jejich znalosti, vztah k rizikům ani zkušenosti s investičními produkty. ad B. (II) C) 106. Po vyhodnocení posuzovaného výše uvedeného vzorku 115 pojistných smluv lze uvést, že k 46 předloženým pojistným smlouvám byl přiložen dokument s návrhem kalkulace vývoje očekávaného zhodnocení investice. Z toho v 38 případech obsahovaly tyto dokumenty jen jednu variantu takového zhodnocení a pouze v 8 případech obsahovaly různé scénáře vývoje očekávaného zhodnocení investice, přičemž scénář s nulovým zhodnocením investiční složky pojistného obsahovaly pouze dokumenty předložené k 3 pojistným smlouvám. PPZ účastníka řízení tedy při uzavírání 38 smluv investičního životního pojištění86 předložením jen jedné varianty kladného očekávaného zhodnocení vývoje investice zdůrazňovali pouze potenciální výhody tohoto produktu, aniž by současně objektivně upozornili na investiční riziko spojené s alokací rezervotvorné složky pojistného do podkladových aktiv (fondů) v rámci investičního životního pojištění. Vyjádření účastníka řízení ad B. (II) A) 107. Účastník řízení ve Vyjádření uvádí, že ____ ________ byl od 1.1.2013 jmenován jako výkonný ředitel a že splňoval všechny předpoklady pro výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, což doložil podklady dodanými v rámci státní kontroly. Další osoby uvedené v tabulce č. 5 pak vykonávaly pouze činnost tzv. asistenta, tedy osoby, která se v přítomnosti nadřízeného PPZ účastníka řízení účastnila schůzek se zájemci o pojištění, ale sama zprostředkovatelskou činnost nevykonávala, což dokládá kopiemi Záznamů, kde je podepsán nadřízený PPZ i daný asistent. Dále pak uvádí, že příkazní smlouva uzavřená s těmito osobami je automaticky neopravňuje ke zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, nýbrž jde o univerzální ujednání uzavírané účastníkem řízení s obchodními zástupci, na základě kterého lze vykonávat činnosti od pozice tzv. asistenta (tipaře) až po zprostředkovatelskou činnost jménem účastníka řízení v různých finančních oblastech, ale vždy až po splnění všech zákonných předpokladů stanovených pro příslušnou činnost. Účastník řízení pak uvedl a doložil (viz příloha 21 spisu), že jako nápravné opatření vytvořil vzorová speciální smluvní ujednání pro jednotlivé pracovní pozice (asistent, tipař, finanční zprostředkovatel – poradce). V rámci vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí se již k tomuto bodu dále nevyjádřil a odkázal na své Vyjádření uvedené výše (ohledně opatření k nápravě platí vyjádření uvedené u bodu B. I. A).
85
Pojistné smlouvy: č. ________, ______ _____; č. ________, _____ ______; č. __________, _____ _____; č. __________, _____ ______; č. __________, _____ ______; přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580 (bod 2) 86 Například pojistné smlouvy: č. __________, ____ _________; č. __________, ____ ________; č. ________, ______ ________; č. __________, _____ ______; č. __________, ____ ____; č. __________, ____ _______; přijato ČNB dne 2.4.2015 pod č. j. 2015/036591/CNB/580 (bod 2).
48
ad B. (II) B) 108. Účastník řízení uvádí, že správní orgán extenzivně vykládá ustanovení § 21 odst. 1 ZPZ, přičemž tento výklad je založený na nepřípustné analogii s povinnostmi poskytovatelů investičních služeb, tedy jedná se o nepřípustný extenzivní výklad obecné povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele jednat s odbornou péčí. Tento výklad pak považuje s ohledem na aktuální legislativní stav pouze za vhodné doporučení, nikoli za výklad zákonného ustanovení vztahujícího se k činnosti účastníka řízení jako pojišťovacího zprostředkovatele. Dále uvádí, že v některých posuzovaných případech klienti odmítli vyplnit investiční dotazník (což je možné i dle ustanovení § 15i ZPKT) popř. že některé pojistné smlouvy obsahovaly pouze rizikovou složku bez rezervotvorné (investiční) části, ke které by měl pojišťovací zprostředkovatel dle Úředního sdělení č. 16/2014 zjišťovat a vyhodnocovat znalosti a zkušenosti klienta s investičními produkty a jeho vztah k rizikům (což účastník řízení považuje za onen nepřípustný extenzivní výklad). Dále účastník řízení přijal opatření k nápravě a zajistil proškolení svých PPZ ve výše uvedeném smyslu Úředního sdělení č. 16/2014 (listopad/prosince 2015) a další proškolení související s aktualizací některých informací v Záznamu o požadavcích a potřebách provede ještě v měsíci únoru 2016. V rámci vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí se již k tomuto bodu dále nevyjádřil a odkázal na své Vyjádření uvedené výše (ohledně opatření k nápravě platí vyjádření uvedené u bodu B. I. A). ad B. (II) C) 109. Účastník řízení uvádí, že dle jeho názoru ustanovení § 21 ZPZ nestanoví povinnost informovat klienta při sjednávání životního pojištění o rizicích resp. potenciálních nevýhodách, jde tedy o nepřípustný extenzivní výklad správního orgánu a nepřípustně použitá analogie se ZPKT a na něj navazující vyhláškou č. 303/2010 Sb. V rámci Záznamu z jednání navíc klient podepsal prohlášení, že byl informován PZ o rizicích spojených s investováním finančních prostředků a tyto informace jsou obsaženy v jednotlivých pojistných smlouvách a obchodních podmínkách, přičemž smlouvu pak klient stvrzuje svým podpisem. Tedy i bez ohledu na předložení více variant modelace struktury předepsaného pojistného a odkupného v čase je klient dostatečně informován a účastník řízení odmítá, že by jeho podřízení PPZ při uzavírání smluv investičního pojištění klienty prokazatelně objektivně neupozornili na případné nevýhody tohoto produktu. V rámci vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí se již k tomuto bodu dále nevyjádřil a odkázal na své Vyjádření uvedené výše (ohledně opatření k nápravě platí vyjádření uvedené u bodu B. I. A). Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace ad B. (II) A) 110. Z ustanovení § 21 odst. 1 ZPZ a na něj navazujícího Úředního sdělení 2010 vyplývá skutečnost, že využívání osob bez příslušné registrace k výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví bude považováno za porušení povinnosti výkonu této činnosti s odbornou péčí (§ 21 odst. 1 ZPZ). Požadavek jednání s odbornou péčí totiž nestojí sám o sobě jako samostatná povinnost, ale vždy se váže ke konkrétní činnosti, kterou povinný subjekt vykonává, přičemž ustanovení § 3 písm. a) ZPZ definuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jako odbornou činnost spočívající v uzavření pojistných smluv odborníky, kteří musí splnit
49
řadu kvalifikačních požadavků, aby byli zapsáni do registru ČNB, a jsou tedy na ně jako na profesionály kladeny v souvislosti s jejich podnikáním požadavky na kvalifikovaný výkon této činnosti. Zprostředkovatelská činnost pojišťovacích zprostředkovatelů tak může být vykonávána pouze prostřednictvím zaměstnanců nebo podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů. Zejména ve vícestupňové struktuře je pojišťovací zprostředkovatel povinen zajistit, v souladu se zákonným požadavkem výkonu zprostředkovatelské činnosti s odbornou péčí, náležitou vnitřní kontrolu. Tuto kontrolu však nelze omezit jen na kontrolu uzavřených pojistných smluv z hlediska správnosti formálních náležitostí, ale je do ní třeba zahrnout i kontrolu vynakládání odborné péče při zprostředkovatelské činnosti PPZ, resp. zaměstnanci, kontrolu zprostředkovatelské sítě jako takové, např. důvěryhodnosti a odborné způsobilosti osob, a jejího řádného fungování. Pojišťovací zprostředkovatelé by při uzavírání smluv s podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli, popř. se svými zaměstnanci, a při nastavení svého řídicího a kontrolního systému měli brát na tyto požadavky zřetel, a to zejména s ohledem na skutečnost, že odpovídají, a to objektivně, za škodu způsobenou svými podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli. 111. V navazujícím Úředním sdělení č. 16/2014 dále ČNB blíže upřesnila, že pokud se na procesu získávání zájemců o pojištění podílí také další osoby, tzv. tipaři, je nezbytné, aby pojišťovací zprostředkovatel zavedl takové řídicí a kontrolní mechanismy, prostřednictvím kterých bude vyloučeno, že by tyto osoby fakticky vykonávaly zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Činnost tzv. „tipaře“, tj. osoby podílející se na procesu získávání zájemců o pojištění bez registrace pojišťovacího zprostředkovatele, tak nesmí přesáhnout hranici, kdy tipař pouze v obecné rovině zjistí zájem osoby o případné uzavření pojistné smlouvy, resp. zájem o pojištění konkrétního pojistného nebezpečí, a tuto informaci společně s kontaktními údaji zájemce předá pojišťovacímu zprostředkovateli anebo pojišťovně. 112. Správní orgán uvádí (viz výše), že skutečnost, že ____ ________ byl jako PPZ pro účastníka řízení zapsán do registru až dne 12.2.2015 účastník řízení shora uvedeným vyjádřením nijak nezpochybnil. Na _____ _________, který v období let 2012 – 2014 dle evidence účastníka řízení pro něj zprostředkoval uzavření 44 pojistných smluv, není možné v uvedeném období nahlížet jako na zaměstnance účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že pro účastníka řízení na základě nepojmenované smlouvy zakládající dodavatelsko-odběratelský vztah mezi účastníkem řízení v pozici objednatele a ______ __________ v pozici dodavatele ze dne 1.3.2010 zprostředkovával i uzavírání pojistných smluv, bylo povinností _____ _________ podat žádost o zápis do příslušného registru pojišťovacích zprostředkovatelů vedeného Českou národní bankou a povinností účastníka řízení zajistit, aby tak učinil. Obdobnou nepojmenovanou smlouvu uzavřel účastník řízení s ______ __________ i dne 3. 7. 2014, a dále že dne 30. 9. 2011 mezi sebou uzavřeli pracovní smlouvu zavazující _____ _________ k práci na pozici referenta a dne 27.12.2012 s účinností ode dne 1.1.2013 na pozici výkonného ředitele, avšak ani z této pracovní smlouvy, ani z pracovní náplně _____ _________ předložené účastníkem řízení v průběhu státní kontroly nevyplývá oprávnění pro _____ _________ zprostředkovávat pro účastníka řízení uzavírání pojistných smluv z pozice zaměstnance. Závěrem je k této části námitky nutné konstatovat, že upozornění, že ____ ________ pracuje pro účastníka řízení v pozici PPZ bez registrace v příslušném registru, obsahuje i Zpráva z vnitřní kontroly finančního zprostředkovatele Společnosti DataLife, a.s. za rok 2014, zpracovaná dne 20.1.2015 společností ______ ___ _____.
50
113. K námitce účastníka řízení týkající se dalších osob uvedených v příslušné tabulce, prostřednictvím kterých měl provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, lze uvést, že účastník řízení nepředložil žádný důkaz o tom, že by tyto osoby vykonávaly při uzavírání uvedených pojistných smluv pouze činnost tzv. asistentů, tj. osob, které se zúčastnily schůzek se zájemcem o pojištění za účasti nadřízeného, ale zprostředkovatelskou činnost nevykonávaly87. Naopak z tabulky provizí předložené v rámci státní kontroly účastníkem řízení vyplývá, že za zprostředkování uzavření pojistných smluv v obdobích uvedených v protokolu tyto osoby obdržely od účastníka řízení 100 % výše provize (tedy nikoli, že by tuto provizi obdrželi „nadřízení PPZ“ uvedení v Záznamech88), a že v této tabulce jsou tyto osoby uvedeny jako PPZ. Správní orgán proto na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že tyto osoby fakticky překračovaly rámec pouhého „tipařství“ pro které se registrace nevyžaduje a vykonávaly činnost vymezenou v ustanovení § 3 písm. a) ZPZ, tzn. vykonávaly zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví (aniž by k tomu disponovali registrací v pozici PPZ nebo byli zaměstnanci účastníka řízení). 114. Na závěr lze uvést, že samozřejmě platí, že k výkonu příslušných činností lze přistoupit teprve po splnění všech zákonných předpokladů stanovených pro příslušnou činnost. Předmětem kontrolních zjištění v rámci státní kontroly však byla a contrario skutečnost, že ačkoli účastník řízení obdobné pravidlo v nějaké podobě písemně nastavil, nevytvořila funkční a efektivní systém vnitřní kontroly včetně řízení a kontroly distribuční sítě, kterým by včas odhalila, že nedochází k jeho naplňování v praxi, a to včetně uzavírání pojistných smluv osobami bez příslušné registrace u České národní banky. 115. Správní orgán dále uvádí, že účastník řízení je povinen jako pojišťovací zprostředkovatel vykonávat kontrolu činnosti osob s ním spolupracujících a to nejen osob v postavení PPZ, ale taktéž i osob vykonávajících činnost tzv. tipaře resp. všech osob s ním spolupracujících v oblasti zprostředkování pojištění ve smyslu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Tato kontrola musí být zaměřena i na to, zda tyto osoby neporušují jednak příslušné smluvní ujednání o tom, co jsou oprávněny vykonávat, ale taktéž, zda svým jednáním neporušují zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích (tím, že toto své oprávnění překračují a vykonávají činnost vyhrazenou pouze registrovaným pojišťovacích zprostředkovatelům např. v postavení PPZ). Tato povinnost dle názoru správního orgánu vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, který stanoví, že osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, 87
Tj. vykonávaly jen činnost tzv. tipařů, na které se nevztahuje ustanovení § 3 písm. a) ZPZ (tj. vykonávaly pouze činnost tipaře spočívající v pouhém předání kontaktu na zájemce o uzavření pojistné smlouvy). Podle § 1 písm. a) a § 3 písm. a) bodu 2 ZPZ je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví odbornou činností provozovanou za úplatu (resp. podnikatelsky), která spočívá mj. také v provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv. Za zprostředkovatelskou činnost je tedy považováno nejen sjednání pojištění, ale podstatně širší množina aktivit, která zahrnuje např. už pouhé „vyvolání zájmu o uzavření pojistné smlouvy“ a asistenci při uzavírání pojistných smluv (blíže viz K vymezení hranice mezi tipařstvím a zprostředkováním pojištění, viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_vymezeni_hranice_mezi_tiparstvim.pdf). 88 Správnímu orgánu není jasné, proč by za zprostředkování pojistných smluv, které by uzavřely jiné osoby než uvedené v dané tabulce, obdržely provizi právě osoby v tabulce uvedené. Takové jednání by postrádalo smysl a nelze ani předpokládat, že „nadřízení PPZ“ by se o své provize, za jimi uzavřené smlouvy nehlásili sami a proč by připustili, aby tyto byly vyplaceny jiným osobám. Tvrzení účastníka řízení o tom, že uvedené osoby vykonávaly pouze činnost tzv. asistentů tak správní orgán považuje za nevěrohodné.
51
nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace. Obsahem pojmu odborná péče je (i) odbornost, tj. profesionalita ve smyslu znát a umět znalosti správně použít a (ii) pečlivost, tj. ve smyslu aktivního jednání a svědomitosti. Pokud pojišťovací zprostředkovatel svou zprostředkovatelskou síť resp. síť spolupracujících osob nekontroluje, pak může nastat situace jako u účastníka řízení, kdy tento prostřednictvím osob, které k tomu nebyly oprávněny, uzavíral pojistné smlouvy, což lze podřadit pod výkon odborné činnosti v pojišťovnictví (tj. § 3 písm. a) zákona), Takové jednání dle názoru správního orgánu zcela jistě není v souladu s principy odborné péče. V tomto smyslu správní orgán odkazuje i na Úřední sdělení č. 15/2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele, které je veřejně dostupné na webových stránkách správního orgánu89, zejména viz čl. 6 bod 290 a které se výkladu pojmu odborná péče podrobně věnuje. 116. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že účastník řízení neměl v kontrolovaném období tj. od 1.1.2012 do 2.2.2015 vytvořen funkční a efektivní systém řízení a kontroly distribuční sítě, kterým by včas odhalil, že uzavírání pojistných smluv zprostředkovává osoba bez registrace u ČNB. K účastníkem řízení předloženému opatření k nápravě spočívajícímu ve vytvoření tří typů příkazní smlouvy správní orgán uvádí, že vytvoření nových smluv na pozice asistent, tipař a poradce je způsob, jak odlišit výše uvedené pozice, ale samo o sobě nemůže zajistit vykonávání zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví pouze osobami splňujícími podmínky stanovené v zákoně. ad B. (II) B) 117. Z ustanovení § 21 odst. 1 ve spojení s odst. 8 a 9 ZPZ a na něj navazujícího Úředního sdělení 2010 jasně vyplývá, že pojišťovací zprostředkovatel doporučí zájemci nejvhodnější pojistný produkt mj. s ohledem na jeho znalosti, zkušenosti a finanční situaci. Úřední sdělení 2014 (zejména čl. V.91) na toto stanovisko ČNB pouze navazuje a upřesňuje ho ve vztahu k produktům investičního životního pojištění, neboť tyto produkty obsahují také investiční část, přičemž zájemce má obvykle na výběr z více investičních strategií. S přihlédnutím k povinnosti 89
viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2010/download/v_2010_15_217105 80.pdf 90 Ve vícestupňové struktuře by, v souladu se zákonným požadavkem výkonu zprostředkovatelské činnosti s odbornou péčí, měla být pojišťovacím zprostředkovatelem zajištěna náležitá vnitřní kontrola. Tuto kontrolu nelze však omezit jen na kontrolu uzavřených pojistných smluv z hlediska správnosti formálních náležitostí, ale je do ní třeba zahrnout i kontrolu vynakládání odborné péče při zprostředkovatelské činnosti podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli, resp. zaměstnanci, kontrolu zprostředkovatelské sítě jako takové (např. důvěryhodnost a odborná způsobilost osob) a jejího řádného fungování. Pojišťovací zprostředkovatelé by při (...) nastavení svého řídicího a kontrolního systému měli brát na právě uvedené zřetel, zejména s ohledem na skutečnost, že odpovídají, a to objektivně, za škodu způsobenou svými podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli. 91 V úředním sdělení ČNB č. 15/2010 ze dne 3.9.2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele ČNB v souladu s § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích dovodila, že pojišťovací zprostředkovatel doporučí nejvhodnější pojistný produkt na základě získání a vyhodnocení požadavků a potřeb zájemce, při zohlednění jeho znalostí, zkušeností a finanční situace a uvede důvody, které k tomuto výběru vedly. Vzhledem k tomu, že produkty investičního životního pojištění obsahují také investiční část, přičemž má zájemce obvykle na výběr z více investičních strategií, je s ohledem na povinnost pojišťovacího zprostředkovatele jednat s odbornou péčí nezbytné, aby vyhodnotil rovněž znalosti zájemce, jeho vztah k rizikům a jeho zkušenosti s investičními produkty, přičemž se lze přiměřeným způsobem inspirovat v institutu investičního dotazníku podle zvláštního právního předpisu. Na základě výsledku tohoto vyhodnocení by měla být doporučována vhodná investiční strategie. Pojišťovací zprostředkovatel by měl zajistit, aby toto vyhodnocování bylo prováděno v rámci jeho celé zprostředkovatelské sítě.
52
pojišťovacího zprostředkovatele jednat s odbornou péčí je nezbytné, aby pojišťovací zprostředkovatel rovněž vyhodnotil znalosti zájemce o pojištění, jeho vztah k rizikům a jeho zkušenosti s investičními produkty. Na základě výsledku tohoto vyhodnocení by klientovi následně měla být doporučena vhodná investiční strategie. Pojišťovací zprostředkovatel by měl zajistit, aby toto vyhodnocování bylo prováděno v rámci celé jeho zprostředkovatelské sítě. 118. Jak vyplývá z výše uvedeného, od PZ se očekává, že doporučí zájemci nejvhodnější pojistný produkt mj. s ohledem na jeho znalosti, zkušenosti a finanční situaci. Úřední sdělení 2014 na toto stanovisko na základě zkušeností České národní banky z výkonu dohledu pouze navázalo a upřesnilo ho i ve vztahu k produktům investičního životního pojištění, které jsou svým charakterem umožňujícím klientovi dlouhodobou investici finančních prostředků (v kombinaci s životním pojištěním) založené na obdobném principu jako investice dle ZPKT. V této souvislosti lze odkázat i na úřední sdělení č. 06/2012, k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění, v jehož rámci Česká národní banka sděluje, že při poskytování informací o vlastnostech nabízeného pojištění nesmí být zastírány důležité skutečnosti nebo zdůrazňovány pouze potenciální výhody, aniž by současně nebylo objektivně upozorněno na všechny náklady, rizika, závazky a případné nevýhody. Správní orgán tedy uvádí, že dle jeho názoru nepřípustná analogie se ZPKT užita nebyla, neboť povinnosti specifikované v rámci kontrolních zjištění vyplývají přímo ze ZPZ. Správní orgán zdůrazňuje, že teprve na základě řádného vyhodnocení znalostí zájemce o životní pojištění s investiční složkou, jeho vztahu k rizikům a jeho zkušeností s investičními produkty může pojišťovací zprostředkovatel klientovi doporučit vhodnou investiční strategii. Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je rovněž zajistit řádný postup s ním spolupracujících PPZ v rámci celé jeho distribuční sítě. 119. K námitce účastníka řízení, že některé smlouvy byly uzavřeny pouze na rizikovou složku bez investiční části lze uvést, že v tomto případě by na něm mělo být alespoň uvedeno, že klient jej nevyplnil právě z tohoto důvodu. Jak je uvedeno výše, investiční dotazník byl vyplněn pouze v 5 případech ze 115 předložených pojistných smluv, tedy účastník řízení se ani nepokusil zjistit a vyhodnotit rovněž znalosti zájemce, jeho vztah k rizikům a jeho zkušenosti s investičními produkty nebo alespoň uvést, že v některých případech toto neprovedl a odůvodnit to. Je pak i otázkou, proč daní klienti neuzavřeli čistě rizikové pojištění namísto investičního životního pojištění (což mezi důvody pro doporučení konkrétního pojistného produktu dle § 21 odst. 8 ZPZ v jednotlivých Záznamech z jednání – viz výše, chybělo), když investiční část tohoto pojištění vůbec nemínili využívat. 120. Tím, že účastník řízení v rámci řízení a kontroly distribuční sítě nezajistil, aby jeho podřízení pojišťovací zprostředkovatelé zjišťovali a vyhodnocovali znalosti zájemců o produkty investičního životního pojištění, jejich vztah k rizikům a jejich zkušenosti s investičními produkty, nejednal s odbornou péčí, porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. K účastníkem řízení tvrzenému opatření k nápravě správní orgán uvádí, že obsah školení PPZ je založen na formuláři Záznam o jednání s klientem k optimalizaci smluv_verze 2014, nikoli formuláře Záznam o požadavcích a potřebách klienta_verze_1_2016. Tento nový záznam navíc neobsahuje investiční dotazník.
53
ad B. (II) C) 121. Správní orgán v souvislosti s argumentací účastníka řízení ohledně extenzivního výkladu rozsahu povinností stanovených § 21 ZPZ odkazuje opakovaně Úředního sdělení č. 15/2010, v němž jsou jednotlivé povinnosti podrobněji vyloženy, zejména povinnost dle odst. 1 tj. povinnost PZ jednat s odbornou péčí a chránit zájmy spotřebitele, zejména že PZ nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb a to nikoli jakkoli extenzivně, ale pouze tak, jak by tato povinnost měla být naplněna tak, aby odpovídala těmto požadavkům. Dále ČNB vydala Úřední sdělení č. 6/2012, kterým doplnila toto úřední sdělení z roku 2010 a podrobně v něm stanovila (zejména čl. II), že při poskytování informací o vlastnostech nabízeného pojištění nesmí být zastírány důležité skutečnosti nebo zdůrazňovány pouze potenciální výhody, aniž by současně nebylo objektivně upozorněno na všechny náklady, rizika, závazky a případné nevýhody. PZ musí v rámci své povinnosti jednat s odbornou péčí a s ohledem na zákaz používání nekalých obchodních praktik poskytnou zájemci o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění úplné, aktuální a nezkreslené informace o nabízeném pojištění. V Úředním sdělení č. 16/2014 je pak dále uvedeno, že u investičního životního pojištění při modelaci struktury předepsaného pojistného a vývoje odkupného v členění na rizikové a rezervotvorné složky pojistného a vývoj odkupného v čase je za účelem poskytnutí pravdivých, přesných, jasných a úplných informací a nezamlčování údajů o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb nezbytné zajistit její provedení s různými scénáři vývoje očekávaného zhodnocení investice včetně scénáře s nulovým zhodnocením příp. u rizikovějších strategií, po zvážení, i záporného očekávaného zhodnocení. Správní orgán tedy uvádí, že dle jeho názoru nepřípustná analogie se ZPKT užita nebyla, neboť povinnosti specifikované v rámci kontrolních zjištění vyplývají přímo ze ZPZ 122. K argumentu, že podrobné informace o produktu investičního životního pojištění jsou obsaženy v jednotlivých pojistných smlouvách a obchodních podmínkách a seznámení s nimi klient potvrzuje podpisem pojistné smlouvy, je třeba předně v obecné rovině zdůraznit, že role pojišťovacího zprostředkovatele a jeho informační povinnost nespočívá v tom, že klienta odkáže na dokument, který dané informace obsahuje, a opatří si za účelem prokázání údajného splnění informačních povinností jím podepsané prohlášení. Takový dojem by byl mylný, neboť mělo-li by tomu tak být, pojišťovací zprostředkovatel by klientovi neposkytl prakticky žádnou pro něj přínosnou službu. Role pojišťovacího zprostředkovatele naopak spočívá právě v poskytnutí odborné pomoci při uzavírání pojistných smluv, a to za účelem uzavření takové smlouvy, která bude odpovídat klientovým požadavkům a potřebám. 123. Konkrétně je pak třeba na základě přezkumu obsahu kontrolních zjištění obsažených v kontrolním spise, který tvoří přílohu spisu správního uvést, že k 46 ze 115 pojistných smluv podrobeným kontrole byl přiložen dokument s návrhem kalkulace vývoje očekávaného zhodnocení investice. Z toho v 38 případech obsahovaly tyto dokumenty jen jednu variantu takového zhodnocení a pouze v 8 případech obsahovaly různé scénáře vývoje očekávaného zhodnocení investice, přičemž nulové zhodnocení investiční složky pojistného obsahovaly pouze dokumenty předložené k 3 pojistným smlouvám. PPZ spolupracující s účastníkem řízení tak při uzavírání 38 smluv investičního životního pojištění předložením jen jedné varianty kladného očekávaného zhodnocení vývoje investice zdůrazňovali pouze potenciální výhody předmětného produktu, aniž by současně objektivně
54
upozornili na jeho případné nevýhody. Tím, že účastník řízení nezajistil, aby jeho podřízení pojišťovací zprostředkovatelé při uzavírání smluv investičního životního pojištění klienty prokazatelně objektivně upozornili na případné nevýhody tohoto produktu, nejednal s odbornou péčí, porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V této souvislosti účastník řízení nepředložil žádné opatření k nápravě. 124. Správní orgán na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že účastník řízení porušil povinnost jednat s odbornou péčí dle § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích tím, že v období 1.1.2012 do 2.2.2015 neprováděl řádně kontrolu své zprostředkovatelské sítě tj. podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů a dalších spolupracujících osob, když v rámci řízení a kontroly distribuční sítě nezajistil, aby C) zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví prováděl pouze prostřednictvím osob splňujících podmínky stanovené ZPZ, tedy v rozporu s ustanovením § 4 odst. 2 téhož zákona využíval k výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví osoby bez příslušné registrace k výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví D) jeho podřízení pojišťovací zprostředkovatelé zjišťovali a vyhodnocovali znalosti zájemců o produkty investičního životního pojištění, jejich vztah k rizikům a jejich zkušenosti s investičními produkty, nejednal s odbornou péčí, čímž mohl porušit ustanovení § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a C) jeho podřízení pojišťovací zprostředkovatelé při uzavírání smluv investičního životního pojištění klienty prokazatelně objektivně upozornili na případné nevýhody tohoto produktu. C. Opatření k nápravě a sankce Ad A. (I) a (II) Odůvodnění výše pokuty 125. Za správní delikt ad A. (I) podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. a)92 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, za který je správní orgán oprávněn uložit podle ustanovení § 157 odst. 14 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu peněžitou sankci až do výše 20 000 000 Kč. Za správní delikt ad A. (II) podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele může správní orgán uložit v souladu s § 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele pokutu až do výše 5 000 000 Kč. 126. Dle ustanovení § 192 odst. 2 ZPKT se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán popřípadě též a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a f) předchozím správním deliktům právnické osoby (obdobně je tato povinnost stanovena v § 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele).
92
Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky nebo investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 11a nebo § 32 odst. 1.
55
127. Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikt je skutečnost, že správní orgán prokázal, že ke spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení skutečně došlo. V posuzovaném případě správní orgán prokázal, že se účastník řízení dopustil porušení povinnosti stanovené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a zákonem o ochraně spotřebitele a naplnil tak pojmové znaky správních deliktů uvedených v příslušných ustanoveních uvedených zákonů tak, jak je uvedeno výše v tomto odůvodnění, tj. dopustil se v rámci vícečinného souběhu porušení § 32 odst. 1 zákona ZPKT a § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele. Co se týká způsobu porušení správní orgán uvádí, že k porušení došlo sice omisivním jednáním účastníka řízení (s výjimkou deliktu ad (II)), ale jeho protiprávnosti si vzhledem ke svým odborným znalostem měl být účastník řízení vědom. U správního deliktu ad (II) pak jednání účastníka řízení lze klasifikovat jako jednání komisivní, kdy účastník řízení činil něco, co činit neměl. 128. Správní delikty, jichž se účastník řízení dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažné. Jako nejzávažnější delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (I), kdy účastník řízení jako investiční zprostředkovatel při poskytování investičních služeb uzavřel a obchodníkům s cennými papíry předal smlouvy, jejichž předmětem jsou obchody, které neodpovídaly investičním profilům zákazníků získaným vyhodnocením příslušných investičních dotazníků, aniž by zákazníky na tento rozpor upozornil a dále uzavřel a předal obchodníkovi s cennými papíry komisionářské smlouvy bez vyplněné částky k investování, tedy nejednal s odbornou péčí. Takové jednání účastníka řízení je třeba považovat za mimořádně závažné, neboť účastník řízení porušil svoji povinnost jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, když de facto v případě výše uvedených zákazníků porušil svoje vlastní stanovená pravidla při vyhodnocování investičních dotazníků a stanovení investiční strategie zákazníků a vyplnění částky určené k investici, čímž mohlo dojít pro zákazníka k výběru nevhodné investiční strategie popř. výše investice, což v konečném důsledku mohlo vést až ke vzniku škody na zákaznickém majetku. Tuto typovou nebezpečnost jednání účastníka řízení pak reflektuje i zákon o podnikání na kapitálovém trhu, který umožňuje za uvedený delikt uložit sankci až do výše 20 mil. Kč. 129. Jako další závažný delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (II.), kdy účastník řízení porušil zákaz užívání nekalých obchodních praktik. Účelem směrnice o nekalých obchodních praktikách, jakož i zákona o ochraně spotřebitele je stanovit zaručené standardy ochrany spotřebitelů při jednání s podnikateli, tj. docílit stavu, kdy bude zajištěna žádoucí úroveň ochrany spotřebitele jakožto slabšího a nikoliv profesionálního účastníka právních vztahů. Ochrana spotřebitele není vázána toliko na ochranu poskytovanou v okamžiku uzavírání smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem, ale též pro období předcházející a následující po kontraktaci. Označení investičního životního pojištění jako spoření apod. tvoří obsah klamavých informací. Závažnost správního deliktu je dána zejména tím, že uvedené informace jsou pro spotřebitele zcela zásadního charakteru a mnohdy i určujícím kritériem pro jejich rozhodnutí, zda smlouvu o IŽP uzavřít či nikoli. Typovou závažnost tohoto správního deliktu reflektuje i samotný zákon o ochraně spotřebitele, když u něj stanoví horní hranici peněžité pokuty ve výši 5 000 000 Kč. 130. Co se týče následků, resp. účinků způsobených protiprávním jednáním, k naplnění skutkové podstaty příslušných správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli, škodlivý následek netvoří znak skutkové podstaty
56
těchto deliktů. Zákonodárce považuje již ohrožení způsobené porušením příslušných povinností ve vztahu k zákazníkům za natolik závažné, že k odpovědnosti za příslušné správní delikty není třeba vzniku přímé škody. Správní orgán proto vznik škody nezkoumal. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. 131. Ke způsobu spáchání správních deliktů a okolnostem, za nichž byly spáchány, může správní orgán uvést, že v rámci posuzování způsobu spáchání vzal správní orgán ve prospěch účastníka řízení jako polehčující okolnosti v úvahu, že nebyl prokázán úmysl účastníka řízení, tj. že se v daném případě jedná o nedbalostní zavinění. Samotná odpovědnost za správní delikt tím však není dotčena, neboť se jedná o odpovědnost objektivní. 132. K možné liberaci účastníka řízení dle ustanovení § 192 odst. 1 ZPKT (tj. právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti, obdobně § 24b odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele), pak správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinnosti stanovené mu zákonem resp. lze dodat, že toto úsilí vyvinul až následně po spáchání správních deliktů, kdy přijal výše uvedená opatření k nápravě (viz níže). 133. Při úvahách o konkrétní výši pokuty vyšel správní orgán z absorpční zásady, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný a v případě, že zákon stanoví pro sbíhající se správní delikty shodné rozpětí sankcí, potom ukládá sankci za správní delikt nejzávažnější. Ostatní okolnosti spáchání správních deliktů, jakož i další skutečnosti související např. s vedením správního řízení, jsou potom zohledněny jako okolnosti polehčující či přitěžující a podílí se rovněž na individualizaci výše ukládané pokuty pro konkrétní posuzovaný případ. Pokuta má být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účinků, a to především účinku represivního, ale i účinku preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. V předmětném případě dospěl správní orgán k závěru, že jednání účastníka popsané ad A. (I), tj. správní delikt podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) ZPKT, je třeba posoudit jako nejzávažnější porušení a bude vzato jako základ pro stanovení konkrétní výše pokuty. Závažnost tohoto deliktu reflektuje pomocí maximální možné výše uložené pokuty jednak samotný zákon tj. ZPKT, když stanoví, že za tento správní delikt je možno uložit podle ustanovení § 157 odst. 14 písm. c) ZPKT pokutu až do výše 20 mil. Kč. Dále lze nejvyšší závažnost tohoto porušení posoudit i z hlediska závažnosti možných důsledků pro klienty. Jako druhý nejzávažnější delikt pak správní orgán považuje správní delikt podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele (tj. ad A. (II), a to taktéž z hlediska jeho možných důsledků pro klienty, kteří uzavřeli pojistnou smlouvu o IŽP pod dojmem toho, že tímto způsobem dochází ke spoření, nikoli de facto pouze k pojištění s investiční složkou. 134. Přitěžující okolností na straně účastníka řízení je potom vícečinný souběh správních deliktů z oblasti porušení ZPKT a zákona o ochraně spotřebitele. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Velmi
57
významnou polehčující okolností na straně účastníka řízení je skutečnost, že účastník po dobu správního řízení spolupracoval se správním orgánem a u všech správních deliktů deklaroval zjednání nápravy zjištěných nedostatků ve své činnosti (viz výše). 135. Jako naopak okolnost přitěžující hodnotí správní orgán to, že se nejedná o první sankciované jednání účastníka řízení93. I z tohoto důvodu správní orgán v daném případě nepovažuje pouhé projednání věci ve správním řízení za dostatečně účinné pro zajištění řádného splnění povinností ze strany účastníka řízení, zejména z hlediska toho, že účastník řízení spáchal správních deliktů více, ale za vhodnou sankci považuje uložení pokuty, a to i s ohledem na svou předchozí praxi v obdobných případech. Skutečnost, že účastník řízení přijal na základě provedené státní kontroly opatření k nápravě, pak není liberačním důvodem, pro který by mělo dojít k zastavení řízení, když bylo současně zjištěno, že jednáním účastníka řízení skutečně došlo ke spáchání správních deliktů. Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že správní trestání nezná pojem „účinná lítost“, čili skutečnost, že daný subjekt přijal nápravná opatření, neznamená automaticky, že jeho odpovědnost za správní delikt zaniká a že tedy nemůže dostat peněžitou sankci (pokutu). Lze dodat, že skutečnou realizaci opatření k nápravě bude možno ověřit až provedením případné následné kontroly činnosti účastníka řízení. 136. Na základě výše uvedených skutečností dospěl správní orgán k závěru, že v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky a s přihlédnutím k závažnosti správních deliktů, zejména ke způsobu jejich spáchání a jejich následkům a k okolnostem, za nichž byly spáchány, jakož i relevantním polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, jsou dány důvody pro uložení pokuty v dolní čtvrtině zákonného rozpětí. V rámci dolní čtvrtiny zákonného rozpětí pak správní orgán přihlédl k dále uvedeným majetkovým poměrům účastníka řízení a rozhodl stanovit pokutu ve výši 200 000 Kč. Uvedená pokuta, ačkoliv je pokutou ukládanou při samotné spodní hranici rozpětí, odráží skutkové okolnosti posuzovaných správních deliktů a majetkové poměry účastníka řízení. 137. V této souvislosti je pak správní orgán dále povinen zjistit při rozhodování o výši pokuty majetkové poměry sankcionovaného subjektu. V této souvislosti vyšel správní orgán z veřejně dostupných zdrojů ve Sbírce listin, tedy z účetní závěrky za rok 201494, ze které zjistil, že k datu 31.12.2014 činila výše vlastního kapitálu účastníka řízení 49 242 tis. Kč a výsledek hospodaření k témuž dni činil podle údajů z výkazu zisků a ztrát + 8 865 tis. Kč tj. zisk (za rok 2013 vlastní kapitál 40 377 tis. Kč a zisk + 11 044 tis. Kč). Správní orgán však přihlédl i k tržbám, které účastník řízení za poslední dvě účetní období v rámci své podnikatelské činnosti dosáhl. Lze vycházet z položky označené ve Výkazu zisku a ztráty jako "výkony", které dosáhly v roce 2014 výše 197 607 tis. Kč (194 276 tis. Kč za rok 2013). Správní orgán k uvedenému dále dodává, že účastník řízení patří k poměrně významným investičním a pojišťovacím zprostředkovatelům s celostátní působností, je ve své činnosti stále aktivní a deklaroval, že má zájem na dalším dlouhodobém fungování. Správní orgán je proto toho názoru, že uložená výše pokuty nebude mít takový dopad do majetkové sféry účastníka řízení, aby byl znemožněn nebo ohrožen jeho další
93
Viz pravomocné rozhodnutí ze dne 18.4.2014 č.j. 2014/4092/570, kterým byla účastníku řízení uložena pokuta 10 tis. Kč za spáchání správního deliktu dle § 26 odst. 2 písm. a) ZPZ dostupné na http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozh odnuti/prilohy/Sp_2014_19_573.pdf. 94 viz https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=40529730&subjektId=392537&spis=987550
58
provoz. S ohledem na všechny tyto skutečnosti uložil správní orgán pokutu ve shora uvedené výši. 138. Správní orgán je toho názoru, že výše uvedeným postihem účastníka řízení bude naplněn účel sankce jak represivní, tj. postihnout účastníka řízení za spáchání správních deliktů, tak preventivní ve smyslu individuální prevence, tj. zabránit účastníku řízení v pokračování v jednání vedoucímu ke spáchání správního deliktu do budoucna a přimět ho, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval, čímž lze předejít případnému vzniku škody na zákaznickém majetku. Současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu. Ad B. (I) - (II) Odůvodnění opatření k nápravě 139. Dle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem. Správní orgán shora uvedená zjištění v bodech ad B. (I) a (II) považuje výše uvedená pochybení za poměrně zásadní nedostatky, přičemž jejich nápravu považuje za nezbytnou. K účastníkem řízení již částečně učiněné nápravě pak správní orgán odkazuje na výše uvedené příslušné body odůvodnění (zejména body 82, 96, 114 a 118) tohoto rozhodnutí a uvádí, že tuto nápravu nepovažuje za dostatečnou (neboť zde stále přetrvávající nedostatky viz výše) a ani systémovou, která by do budoucna zaručila, že se uvedeného jednání účastník řízení již nebude dopouštět. 140. Proto správní orgán ukládá tímto rozhodnutím v bodě ad B. (I) a (II) účastníku řízení, aby uvedl ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích. V bodě ad B. (I) správní orgán ukládá účastníkovi řízení zavést ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí odpovídající a účinné systémové opatření, které do budoucna zajistí, aby řádně písemně zaznamenával (včetně jakýchkoli osob jednajících jeho jménem při uzavírání pojistných smluv tj. systémově zaručil resp. poučil všechny své PPZ) požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a řádně písemně zaznamenával důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, a to pro jakoukoli kategorii resp. druh sjednávaného pojištění a to i v případě přesmluvnění stávajících pojistných smluv. Účastník řízení by měl nápravné opatření doplnit zejména ve smyslu výše uvedených bodů odůvodnění (rozšířit prostor pro zaznamenávání důvodů, pro doporučení konkrétního pojistného produktu) a taktéž provést doplnění investičního dotazníku do formuláře Záznam o požadavcích a potřebách klienta_verze_1_2016, dále systematicky zajistit a následně i doložit proškolení spolupracujících PPZ (tedy nikoli jen administrativních pracovníků) k tomuto formuláři, metodickému pokynu a příslušné vnitřní směrnici (včetně zajištění proškolení případných nových PPZ), popř. uvedená pravidla zakotvit ve vnitřním předpise závazném pro všechny PPZ včetně zakotvení pravidelných školení PPZ na toto téma (včetně všech nových PPZ) a kontroly jejich proškolení, dále možnosti sankcionovat ze strany účastníka řízení PPZ, který nebude
59
uvedená pravidla respektovat, stanovení pravidel pro provádění pravidelné a systematické kontroly plnění těchto povinností ze strany PPZ a vyhodnocování poznatků z těchto kontrol atp. Správní orgán však ponechává volbu naplnění uloženého opatření k nápravě na účastníku řízení. 141. V bodě ad B. (II) správní orgán ukládá účastníkovi řízení povinnost zavést ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí odpovídající a účinné systémové opatření, které do budoucna zajistí řádné plnění povinnosti aby pro něj zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vykonávaly pouze osoby, které jsou k tomuto oprávněny a to v postavení, v jakém jsou řádně registrovány a dále aby tyto osoby, při uzavírání pojistných smluv s klienty zjišťovaly a vyhodnocovaly znalosti zájemců o produkty investičního životního pojištění, jejich vztah k rizikům a jejich zkušenosti s investičními produkty a při uzavírání smluv investičního životního pojištění klienty prokazatelně objektivně upozornily na i případné nevýhody tohoto produktu. Správní orgán uvádí, že nápravné opatření k písm. A) by mělo spočívat v zavedení kontrolního mechanismu, který identifikuje osobu, která pojistnou smlouvu fakticky skutečně uzavřela a zjistí, zda se jedná o osobu k tomu oprávněnou (standardně PPZ se zápisem v registru ČNB k datu uzavření smlouvy). K písm. B) by mělo dojít doplnění investičního dotazníku do formuláře Záznam o požadavcích a potřebách klienta_verze_1_2016 a systematicky zajistit proškolení spolupracujících PPZ k tomuto formuláři (včetně zajištění proškolení případných nových PPZ), popř. uvedená pravidla zakotvit ve vnitřním předpise závazném pro všechny PPZ včetně např. možnosti jejich postihu, v případě jejich nedodržování. K písm. C) by opatření k nápravě mělo spočívat v systematickém zajištění proškolení spolupracujících PPZ (včetně budoucích nových PPZ) ve smyslu průkazného předkládání různých scénářů očekávaného vývoje zhodnocení investice, včetně nulového zhodnocení, v případě sjednávání IŽP s rezervotvornou složkou popř. uvedená pravidla zakotvit ve vnitřním předpise závazném pro všechny PPZ včetně např. možnosti jejich postihu, v případě jejich nedodržování. 142. O zavedených opatřeních pak účastník řízení bude písemně informovat správní orgán. Na tomto místě správní orgán účastníka řízení upozorňuje, že pokud po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí účastník řízení ve stanovené lhůtě neprovede opatření k nápravě, tak jak je uvedeno ve výroku ad B. (I)-(II), tedy neuvede svoji činnost do souladu se zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích, bude správní orgán oprávněn účastníku řízení v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích pozastavit činnost pojišťovacího zprostředkovatele a následně mu dle § 17 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích zrušit registraci. Dále dle § 26 odst. 2 písm. b) ZPZ platí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené jí Českou národní bankou při výkonu dohledu podle § 23, za což jí může být uložena sankce až do výše 10 mil. Kč. 143. O přijatých opatřeních k nápravě informuje účastník řízení správní orgán písemně bez zbytečného odkladu poté, co dojde k jejich splnění, nejpozději do 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Podání je nezbytné označit spis. zn. Sp/2015/679/573 a zaslat jej písemně na adresu Česká národní banka, sekce licenčních a sankčních řízení, odbor sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1 nebo do datové schránky České národní banky (ID: 8tgaiej) či formou elektronické zprávy se zaručeným elektronickým podpisem na adresu elektronické podatelny
60
České národní banky, tj.
[email protected] s předmětem zprávy „Odbor 573 Sp/2015/679/573“. D. Náhrada nákladů řízení 144. Dle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Dle této vyhlášky je paušální náhrada nákladů řízení stanovena na 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že účastník řízení vyvolal vedené správní řízení porušením svých právních povinností, postupoval správní orgán dle výše uvedených ustanovení a uložil mu náhradu nákladů řízení ve výši předvídané prováděcím právním předpisem. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 152 odst. 1 správního řádu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.
otisk úředního razítka
_________________________ _______________________________ ___________________________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
61