573

 rozhodnutí České národní banky č.j. 2015/79825/570 ze dne 17. července 2015 ve znění rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2015/110264/CNB/110 ze dne 8. října 2015, sp.zn. Sp/2015/62/573  rozhodnutí České národní banky č.j. 2015/79825/570 ze dne 17. července 2015, sp.zn. Sp/2015/62/573

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 17. července 2015 Č.j.: 2015 / 79825 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/62/573 Počet stran: 13

Arca Investments, a.s. IČO 35 975 041 Plynárenská 7/A 821 09 Bratislava Slovenská republika právně zastoupena ____. ___. ______ _______, _______ ________ _________ _______, _________ ________, ______ __ _______ ______ ______ _______

ROZHODNUTÍ Česká národní banka jako správní orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a orgán dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dohledu“) a podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), rozhodla ve správní řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeném dne 27.3.2015 vydáním příkazu č.j. 2015/34842/570, se společností Arca Investments, a.s., IČO 35 975 041, se sídlem Plynárenská 7/A, 821 09 Bratislava, Slovenská republika, zastoupené ____. ___. ________ _________, _________, se sídlem __ _______ ______, ______ _______, takto: I. Společnost Arca Investments, a.s., IČO 35 975 041, se sídlem Plynárenská 7/A, 821 09 Bratislava, Slovenská republika, uveřejnila na svých internetových stránkách http://www.arcacapital.com/, a to v období od 23.9.2014 do 27.3.2015, sdělení týkající se nabídky úpisu dluhopisu společnosti Arca Acqusition Capital, a.s. „Dluhopis Arca Acqusition Capital II.5%, 2017, ISIN CZ0003511552“, které je veřejnou nabídkou ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy v rozporu s povinností stanovenou v ustanovení § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu veřejně nabízela cenné papíry bez toho, aby nejpozději na jejím

1

počátku uveřejnila prospekt cenného papíru schválený v souladu s ustanovením § 36c zákona o podnikání na kapitálovém trhu Českou národní bankou, případně orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie za splnění podmínek stanovených v ustanovení § 36f zákona o podnikání na kapitálovém trhu, čímž se dopustila správního deliktu podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu; za což se jí ukládá podle ustanovení § 164 odst. 3 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, peněžitá pokuta ve výši 600 000 Kč (slovy šest set tisíc korun českých). Pokutu je společnost Arca Investments, a.s., IČO 35 975 041, se sídlem Plynárenská 7/A, 821 09 Bratislava, Slovenská republika, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnosti Arca Investments, a.s., IČO 35 975 041, se sídlem Plynárenská 7/A, 821 09 Bratislava, Slovenská republika, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů ukládá náhrada nákladů řízení, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je společnost Arca Investments, a.s., IČO 35 975 041, se sídlem Plynárenská 7/A, 821 09 Bratislava, Slovenská republika, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ Charakteristika účastníka řízení 1.

Předmětem podnikání společnosti Arca Investments, a.s., IČO 35 975 041, se sídlem Plynárenská 7/A, 821 09 Bratislava, Slovenská republika (dále jen „účastník řízení“) je koupě zboží za účelem jeho prodeje konečnému spotřebiteli (maloobchod), koupě zboží za účelem jeho prodeje jiným provozovatelům živnosti (velkoobchod), zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, výroby, zakázek a služeb, průzkum trhu, poradenská a konzultační činnost v oblasti obchodu, výroby, služeb a reklamy, pronájem spotřebního zboží, automobilů, dopravních prostředků, výpočetní a administrativní techniky a technologií, činnost ekonomických, organizačních a účetních poradců, vedení účetnictví, automatizovaní zpracování dat, reklamní a propagační činnost, administrativní práce, poradenství v oblasti výpočetní techniky, počítačových sítí a software, nakládání s výsledky tvořivé duševní činnosti se souhlasem autora, pronájem nemovitostí spojených s poskytováním jiných než základních služeb, obstarávání služeb spojených s provozem nemovitostí, obstarávání služeb spojených se správou nemovitostí a ubytovací služby.

2

Průběh správního řízení 2.

Dne 27.3.2015 bylo zahájeno správní řízení, a to vydáním příkazu č.j. 2015/34842/570 (spis č.l. 13-20). Příkaz byl účastníku řízení doručen dne 2.4.2015. Správní orgán považoval skutkové zjištění před zahájením správního řízení za dostatečné, proto v souladu s ustanovením § 150 odst. 1 správního řádu jako první úkon v řízení vydal uvedený příkaz. Správní řízení bylo zahájeno na základě výkonu dohledové činnosti.

3.

Účastník řízení proti příkazu podal v zákonem stanovené lhůtě odpor, který byl správnímu orgánu doručen dne 10.4.2015 (spis č.l. 21-28).

4.

Usnesením č.j. 2015/44293/570 ze dne 23.4.2015 vyzval správní orgán účastníka řízení k předložení účetní závěrky za rok 2012, 2013 a 2014 ve formě rozvahy a výkazu zisků a ztrát a dále stanovil lhůtu k seznámení účastníka řízení s podklady shromážděnými správním orgánem před vydáním rozhodnutí. Usnesení bylo účastníkovi řízení doručeno dne 23.4.2015 (spis č.l. 29-32).

5.

Účastník řízení využil svého práva a dne 28.4.2015 nahlížel do správního spisu Sp/2015/62/573 (spis č.l. 34-37).

6.

Dne 4.5.2015 bylo správnímu orgánu doručeno odůvodnění odporu a vyjádření ve věci včetně účetní závěrky za rok 2012, 2013 a 2014 (spis č.l. 38-85).

Skutková zjištění 7.

Účastník řízení měl na svých internetových stránkách http://www.arcacapital.com/ (spis č.l. 4) uveřejněnu nabídku investování do dluhopisů vydaných účastníkem řízení. V nabídce je mimo jiné uvedeno cit.: „Arca Capital ® PODNIKOVÉ DLUHOPISY ARCA ACQUSITION CAPITAL S TŘÍLETOU DOBOU SPLATNOSTI, ÚROČENÉ PEVNOU ÚROKOVOU SAZBOU 5% p.a. KONTAKTUJTE NÁS: +420 270 00 75 75“.

3

8.

Účastník řízení na svých internetových stránkách http://www.arcacapital.com/ (spis č.l. 5) v části Aktuality má odkaz s datem 23.9.2014 „Objednávka úpisu dluhopisů listinné AAC II, 5%, 2017“. Po otevření odkazu dojde k otevření stránky http://www.arcacapital.com/files/objednavka_upisu_dluhopisu_listinne_aac_II_5_201 7.pdf, na které je umístěn soubor objednavka_upisu_dluhopisu_listinne_aac_II_5_ 2017.pdf (spis č.l. 6-7).

9.

Soubor objednavka_upisu_dluhopisu_listinne_aac_II_5_2017.pdf obsahuje formulářovou smlouvou o úpisu a prodeji dluhopisů. Předmětem objednávky je dluhopis s názvem „Dluhopis Arca Acqusition Capital II.5%, 2017“, ISIN CZ0003511552, jehož emitentem je společnost Arca Acqusition Capital, a.s. (spis č.l. 8). Emitent dluhopisů se řídí emisními podmínkami, které jsou dostupné na stránce společnosti Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. http://www.arcacapitalcee.com/ a v tištené podobě v sídle společnosti Arca Acqusition Capital, a.s., IČO 241 36 069, se sídlem Praha 4, Doudlebská 1699/5, PSČ 14000.

10.

Podle uveřejněných emisních podmínek v případě dluhopisu Dluhopis Arca Acqusition Capital II. 5%, 2017 je jmenovitá hodnota 1 Kč a předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise 200 000 000 Kč. Dluhopis má pevnou úrokovou sazbu ve výši 5 % p.a. Emisní lhůta skončila dne 1.12.2014. Datum splatnosti je stanoveno na 30.9.2017 (spis č.l. 10-12). Přestože emisní lhůta skončila dne 1.12.2014, účastník pokračoval v nabízení dluhopisu i po tomto datu.

11.

Správní orgán konstatuje, že neschválil prospekt dluhopisů „Dluhopis Arca Acqusition Capital II.5%, 2017“, ISIN CZ0003511552, ani neobdržel žádné osvědčení o schválení prospektu ve smyslu ustanovení § 36f odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu od jiného členského státu Evropské unie.

Vyjádření účastníka řízení 12.

Účastník řízení v odporu ze dne 10.4.2015 uvedl následující důvody, pro které považuje udělení pokuty za nedůvodné (spis č.l. 21-25):  místní nepříslušnost správního orgánu, neboť účastník řízení je subjektem založeným dle práva Slovenské republiky se sídlem ve Slovenské republice. Účastník řízení namítá, že dohled a případné uložení sankcí je v působnosti orgánu domovského státu, tedy Slovenské republiky;  účastník řízení není pasivně věcně legitimován v tomto správním řízení a nemůže být osobou odpovědnou za zveřejnění emise a neuveřejnění prospektu cenného papíru, když není emitentem daných dluhopisů; účastník pouze poskytl emitentovi dluhopisů možnost využít pro informace o emisi své internetové stránky s ohledem na to, že emitent vlastními stránkami nedisponuje; účastník řízení není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná; řízení může být vedeno maximálně s emitentem dluhopisů, z těchto důvodů by správní řízení s účastníkem řízení mělo být zastaveno;  jedná se o neveřejnou nabídku cenných papírů určenou pouze pro akcionáře emitenta, případně skupiny Arca Capital a nemá znaky veřejné nabídky; emitent oslovoval nabídkou pouze takové konkrétní osoby, informace

4

na internetové stránce s možností úpisu sloužila jako servis pro tyto konkrétní zájemce, nabídka nebyla emitentem zveřejněna v žádných denících či inzerci;  uložená pokuta je nepřiměřená a neodpovídá podmínkám § 192 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 13.

V závěru odporu ze dne 10.4.2015 navrhl účastník řízení, aby správní orgán řízení zastavil, a to z důvodu místní nepříslušnosti správního orgánu, případně pro nedostatek pasivní věcné legitimace účastníka řízení.

14.

V odůvodnění odporu a vyjádření ve věci (spis č.l. 38-48), které bylo správnímu orgánu doručeno dne 4.5.2015, doplnil argumentaci k jednotlivým bodům odporu (viz bod 12.).

15.

K tvrzené místní nepříslušnosti správního orgánu doplnil účastník řízení následující:  dohled a případné uložení sankce je v kompetenci domovského státu, tedy Slovenské republiky; z čl. 13 Směrnice 2003/71/ES, o prospektu a zákona o podnikání na kapitálovém trhu plyne, že prospekt je oprávněn schválit pouze orgán dohledu ve Slovenské republice a tento orgán je tedy také oprávněn případně uložit sankci, ČNB v této věci pravomoc nemá; je nemyslitelné, aby kompetenci měly současně dva či více orgánů dohledu, nebo aby dokonce tato kompetence náležela pouze orgánu dohledu cizího státu a nikoli orgánu dohledu domovského státu;  je zcela nepřípustné, aby orgán dohledu jednoho státu zasílal ve svém úředním jazyce příkazy či jiná rozhodnutí subjektu z jiného státu, jehož úřední jazyk je jiný; správní orgán zde pouze spoléhá na jazykovou blízkost českého a slovenského jazyka;  skutečnost, že účastník řízení jakožto subjekt založený dle slovenského práva se sídlem v SR uvedl nějakou informaci (resp. jinému umožnil uvést) na svých internetových stránkách, jejichž hlavní jazyk je jazyk slovenský, svědčí o tom, že tak působí v prvé řadě (nebo pouze) na subjekty slovenské, tedy případný dohled je zcela zjevně v kompetenci orgánu dohledu SR nikoli ČR;  rozhodnutí správního orgánu je vůči účastníkovi řízení právně irelevantní a nicotné.

16.

K nedostatku pasivní věcné legitimace doplnil účastník řízení následující:  emitentem dluhopisů je zcela jiný právní subjekt; účastník pouze umožnil využití svých internetových stránek pro informace o emisi; v nabídce je výslovně uveden emitent a telefonní číslo do České republiky, nikoli slovenské číslo na účastníka, obdobně v objednávce je označen emitent jako smluvní strana;  v případě, že by šlo o veřejnou nabídku, osobou odpovědnou za delikt může být pouze osoba, která aktivně nabízí tyto cenné papíry, což v tomto případě mohl být jen jejich emitent; účastník řízení poskytl pouze médium – internetovou stránku obdobně jako by poskytl svůj prostor jakýkoli deník; pasivně věcně legitimovanou osobou může být jen osoba, která cenné papíry vydala, u níž se upisují a jí se následně platí emisní kurz, a která případně generuje z dané transakce zisk a vyplácí v souladu s emisními podmínkami výnos upisovatelům;

5

 účastník řízení nemá z úpisu jakýkoliv zisk a nemá na něm jakýkoli zájem; všechny informace jasně uvádějí, že jde o dluhopisy Arca Aqusition Capital a.s.; je zcela nepodstatné, která osoba má registrovánu doménu pro sebe u správce domény com;  emitent je výslovně uveden v emisních podmínkách i informační tabulce a opakovaně v objednávce;  vydávání dluhopisů není předmětem činnosti účastníka řízení, žádné dluhopisy nevydal a ani sám nenabízí;  pasivně věcně legitimován je pouze emitent dluhopisů společnost Arca Aqusition Capital a.s. 17.

K námitce o neveřejnosti nabídky a absenci znaků veřejného nabízení doplnil účastník řízení následující:  nabídka byla neveřejná určená pouze pro akcionáře emitenta, případně skupiny Arca Capital; emitent oslovoval s konkrétní nabídkou pouze takové konkrétní osoby, informace o dluhopisech na internetové stránce a možnost úpisu sloužila jako servis pro tyto konkrétní zájemce; nabídka nebyla zveřejněna v žádných denících či inzerci;  emisní podmínky, na které internetové stránky pouze odkazují, neobsahují údaje dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí je koupit nebo upsat, jde pouze o údaje základní.

18.

K námitce o nepřiměřenosti uložené pokuty doplnil účastník řízení následující:  uložená pokuta je nepřiměřená s ohledem na kritéria stanovená v ustanovení § 192 zákona o podnikání na kapitálovém trhu;  neoprávněný prospěch účastníka řízení je nulový, jelikož nejde o jím vydaná dluhopisy a případný výnos neinkasuje; nedošlo ke ztrátě na straně třetích osob;  správní orgán není oprávněn účastníkovi řízení jakožto slovenskému subjektu uložit pokutu;  účastník řízení brojí proti výši uložené sankce a konstatuje rozpor s ustanovením § 2 odst. 4 správního řádu;  správní orgán uložil účastníku řízení pokutu, aniž znal dostatečným způsobem majetkové poměry účastníka řízení;  pro posílení svých tvrzení o nepřiměřenosti výše pokuty odkázal účastník řízení na jiná pravomocná rozhodnutí správního orgánu. Konkrétně účastník řízení uvedl rozhodnutí správního orgánu č.j. ____/_____/___ proti společnosti ____ __, ________ __________, č.j. ____/____/___ proti společnosti ______, ____, č.j. ____/____/___ proti společnosti _____ __________ _______ a č.j. ____/_____/___ proti společnosti ____ ____

19.

Účastník řízení rovněž namítl, že správní orgán účastníka řízení telefonicky či jinak na protiprávní jednání neupozornil a rovnou vydal příkaz, tedy dle názoru účastníka řízení nezahájil řádné řízení.

20.

V závěru odůvodnění odporu a vyjádření ve věci zopakoval účastník řízení, že správní orgán by měl řízení zastavit z důvodu místní nepříslušnosti správního orgánu, pro

6

nedostatek pasivní věcné legitimace účastníka řízení nebo protože účastník řízení nespáchal tvrzený delikt. Právní posouzení správního orgánu 21.

V rámci právního posouzení se správní orgán nejdříve zabýval námitkou místní nepříslušnosti správního orgánu. Podle ustanovení § 135 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem, právními předpisy jej provádějícími, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Ustanovení § 135 odst. 1 písm. g) téhož zákona stanoví, že dohledu České národní banky podléhá osoba, která veřejně nabízí investiční cenné papíry (§ 35 odst. 1). Z uvedeného je zřejmé, že správní orgán vykonává na území České republiky dohled nad všemi osobami, které pod jeho dohled spadají, a není rozhodné, zda je dohlížená osoba osobou tuzemskou či cizozemskou.

22.

S námitkou místní nepříslušnosti souvisí i tvrzení účastníka řízení, že informace na webových stránkách, jejichž hlavní jazyk, dle účastníka řízení, je jazyk slovenský působí v prvé řadě (nebo pouze) na subjekty slovenské. Z této skutečnosti účastník dovozuje dohledovou pravomoc slovenských orgánů. K tomu správní orgán uvádí, že předmětné internetové stránky jsou dostupné v českém, slovenském a ruském jazyce. Internetové stránky jsou zcela volně dostupné na území České republiky a nabídka investice do dluhopisů je činěna v českém jazyce (viz bod 7.) stejně jako objednávka úpisu dluhopisů (viz bod 9). Správní orgán nemá pochybnosti o tom, že takto činěná nabídka je určena mj. osobám v České republice. Tento závěr správního orgánu podporuje i odst. 3. emisních podmínek, který uvádí, že dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Uvedené tak jednoznačně potvrzuje závěr, že je zde dána dohledová pravomoc České národní banky.

23.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se správní orgán neztotožňuje s námitkou účastníka řízení o místní nepříslušnosti správního orgánu.

24.

K námitce účastníka řízení o úředním jazyce, v němž je řízení vedeno správní orgán uvádí, že podle ustanovení § 16 odst. 1 správního řádu se v řízení jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastník řízení navíc může podle cit. ustanovení správního řádu jednat a předkládat písemnosti i v jazyce slovenském. Správní orgán vede řízení v úředním jazyce v souladu se zákonem a námitku účastníka řízení považuje za neopodstatněnou.

25.

Dále se správní orgán zabýval námitkou nedostatku pasivní věcné legitimace účastníka řízení. Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná1. Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že veřejně nabízet investiční cenné papíry může zásadně jen osoba, která nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejní prospekt cenného papíru schválený Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie.

1

Winterová a kol. Civilní právo procesní. 6. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha a.s. 2011, s. 137.

7

26.

Subjektem podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu může být jakákoliv osoba bez ohledu na to, zda jde či nejde o emitenta investičního cenného papíru. Rozhodující pro vznik povinnosti jakékoliv osoby (nabízejícího, příp. nabízejících) uveřejnit prospekt cenného papíru schválený Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie je naplnění všech definičních znaků veřejné nabídky. Z hlediska časového musí osoba činící veřejnou nabídku investičních cenných papírů uveřejnit prospekt nejpozději na počátku veřejné nabídky.

27.

Základní a téměř jedinou povinností spojenou s veřejnou nabídkou cenných papírů je povinnost nabízejícího (příp. nabízejících) uveřejnit tzv. prospekt, tedy informační dokument popisující podrobnosti nabídky i důležité ekonomické a další charakteristiky nabízených cenných papírů a jejich emitenta2.

28.

Pokud jde o námitku účastníka řízení, že pouze poskytl své internetové stránky emitentovi dluhopisů a ten vložil informace o dluhopisech na internetové stránky účastníka řízení, je správní orgán nucen ji odmítnout. Internetové stránky účastníka řízení obsahují ucelený rozsah informací k učinění investičního rozhodnutí s uvedením kontaktních údajů. Celkový kontext zveřejněné nabídky tak v žádném směru nenasvědčuje, že šlo pouze o poskytnutí reklamního prostoru na internetových stránkách účastníka řízení, ale že nabízejícím je sám účastník řízení.

29.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že s námitkami o nedostatku pasivní věcné legitimace se nelze ztotožnit. Na tomto závěru správního orgánu nemůže nic změnit ani námitka, že předmětem činnosti účastníka řízení není vydávání dluhopisů. Rovněž je nutné rozlišovat mezi povinností vyhotovit prospekt cenného papíru (§ 36 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu) a povinností uveřejnit prospekt cenného papíru (§ 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Jde o dvě na sobě vzájemně nezávislé povinnosti a nelze z povinnosti vyhotovit prospekt cenného papíru dovozovat povinnost výhradně takové osoby uveřejnit prospekt cenného papíru v případě veřejného nabízení.

30.

Dále se správní orgán zabýval námitkou účastníka řízení o neveřejnosti nabídky a absenci znaků veřejného nabízení. Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je veřejnou nabídkou investičních cenných papírů jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry.

31.

Definičními znaky veřejné nabídky3 jsou (i) sdělování informací širšímu okruhu osob; (ii) ohledně investičních cenných papírů; (iii) v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí investorů o jejich pořízení; nepřímo pak i (iv) nabízení, tj. k sdělování informací musí docházet s cílem vyvolat v adresátech sdělení zájem o nabízené cenné papíry.

32.

Ustanovení § 35 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví podmínky, za nichž nemusí být prospekt uveřejněn. Podle písm. a) uvedeného ustanovení je to v případě, že se nabídka vztahuje pouze na kvalifikované investory - účastník řízení však své sdělení směřoval vůči všem investorům, uvedená výjimka se tak na jeho sdělení nevztahuje. Podle písm. b) uvedeného ustanovení pak v případě, že je určena

2

Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. Vydání. Praha: C.H.Beck, 2012, s. 361. 3 Cit. viz Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. Vydání. Praha: C.H.Beck, 2012, s. 34.

8

nejvíce pro 150 investorů, ani takové omezení, však účastník řízení nestanovil. Podle písm. c) uvedeného ustanovení pak nemusí být uveřejněn prospekt, jestliže nejnižší možná investice pro jednoho investora je rovna nebo vyšší než částka odpovídající limitu 100 tis. EUR4, takové omezení však nebylo prezentováno a písm. d) uvedeného ustanovení pak stanoví výjimku z této povinnosti pro případ, že jmenovitá hodnota nebo cena za 1 ks se rovná alespoň částce odpovídající 100 tis. EUR, v daném případě však byla jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu stanovena na 1 Kč5. 33.

Správní orgán nesouhlasí s účastníkem řízení v tom, že nabídka byla uskutečňována neveřejně pouze pro akcionáře emitenta, případně skupiny Arca Capital a sloužila pouze jako servis pro tyto konkrétní zájemce. Informace o emisi dluhopisů byly prostřednictvím internetových stránek http://www.arcacapital.com/ dostupné široké veřejnosti bez jakéhokoliv omezení.

34.

Nabízení dluhopisů na internetových stránkách účastníka řízení je veřejné nabízení. Tento závěr správního orgánu potvrzuje i odborná právní literatura, která uvádí cit.: „Při nabídce na internetu, na stránkách s neomezeným přístupem, je veřejnost oslovována bez ohledu na to, jaká byla návštěvnost stránek… Z hlediska posouzení závažnosti případné nepovolené nabídky však samozřejmě hraje roli, zda šlo o nabídku sice veřejnou, ale poměrně skrytou, nebo nabídku aktivně propagovanou vůči nejširší veřejnosti.“6

35.

Povinnosti uveřejnit prospekt nezbavuje účastníka řízení ani skutečnost, že nabídka nebyla uvedena současně s internetovými stránkami v žádném deníku či obdobném sdělovacím prostředku. Tato skutečnost má pouze vliv na posouzení závažnosti nedovolené nabídky.

36.

Nabídka investice do dluhopisů (viz bod 7.) společně s objednávkou úpisu dluhopisů (viz bod 9.) obsahují informace v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí investorů o jejich pořízení a jejich cílem je vyvolat v potenciálních investorech zájem o jejich úpis.

37.

Sdělení vztahující se k nabídce dluhopisů „Dluhopis Arca Acqusition Capital II. 2014-2017, 5,0%“, ISIN CZ0003511552 uveřejněné účastníkem řízení na jeho internetových stránkách http://www.arcacapitalcee.com/, kde bylo dostupné široké veřejnosti, obsahuje informace o emitentovi dluhopisů, o jeho dluhopisech i možnosti jejích upsání, naplnilo tak všechny znaky veřejné nabídky, neboť na jeho základě mohl široký okruh investorů učinit rozhodnutí upsat tento dluhopis, přičemž obsahoval i kontaktní údaje.

38.

Podle ustanovení § 36c odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu schvaluje Česká národní banka na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (viz § 36 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice a prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud je Česká republika prvním členským státem Evropské unie, kde mají být cenné papíry takového emitenta veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

Viz Nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob. 5 Blíže k uvedené problematice viz např. http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/emise_evidence_cp_nabidky_prevzeti_vytesneni/odpovedi_verejna_nabidk a_prospekt.html 6 Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 351-352. 4

9

39.

Podle ustanovení § 36f odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu platný prospekt, který schválil orgán dohledu státu sídla emitenta, jestliže tento orgán poskytl České národní bance osvědčení o schválení, osvědčující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropské unie, kopii uvedeného prospektu v českém jazyce nebo v anglickém jazyce a kopii shrnutí prospektu v českém jazyce, a jestliže o vydání osvědčení byl zároveň vyrozuměn Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

40.

Podle ustanovení § 36f odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, lze uvedený postup obdobně použít také pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v České republice nebo emitenta se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, pokud prospekt tohoto cenného papíru schválil orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie.

41.

Účastník řízení v rozporu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nedisponoval prospektem vydaných dluhopisů Dluhopis Arca Acqusition Capital II.5%, 2017“, ISIN CZ0003511552 schváleným Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie a přes to uveřejnil na svých internetových stránkách http://www.arcacapital.com/, a to v období od 23.9.2014 do dne 27.3.2015, sdělení týkající se nabídky úpisu tohoto dluhopisu, které tak bylo neoprávněnou veřejnou nabídkou. Účastník řízení se tímto postupem dopustil správního deliktu uvedeného v ustanovení § 164 odst. 1 písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

42.

Pro úplnost správní orgán dodává, že žádný právní předpis neukládá správnímu orgánu povinnost subjekty telefonicky či jinak informovat o jejich protiprávním jednání. Navíc případné telefonické či jiné upozornění nemá vliv na skutečnost, zda správní delikt byl či nebyl spáchán. Správní orgán v příkazu č.j. 2015/34842/570 ze dne 27.3.2015 výslovně uvedl, že očekává bezodkladné odstranění uveřejněné neoprávněné veřejné nabídky z internetových stránek účastníka řízení. Příkaz byl vydán v souladu s ustanovením § 150 odst. 1 správního řádu. Lze tak konstatovat, že účastník řízení uvedeným příkazem byl rovněž informován o nezbytnosti odstranit neoprávněnou veřejnou nabídku. S ohledem na uvedené, správní orgán nesouhlasí s námitkou účastníka řízení o zjevném nepoměru v jednání správního orgánu vůči účastníkům řízení.

Sankce 43.

Správní orgán má za prokázané, že se účastník řízení dopustil správního deliktu tím, že veřejně nabízel investiční cenné papíry bez uveřejnění prospektu podle ustanovení § 35 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podle ustanovení § 164 odst. 3 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu se za správní delikt podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. f) téhož zákona uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

44.

Podle ustanovení § 192 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, popřípadě též k a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej

10

lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby. Pokuta musí být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účinků, a to účinku preventivního i represivního. 45.

Správní orgán se za uvedené porušení rozhodl uložit sankci ve formě peněžité pokuty. Sankce ve formě peněžité pokuty byla správním orgánem zvolena z hlediska individuální prevence především s cílem odradit účastníka řízení, aby v porušování právních předpisů pokračoval, a přimět ho, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval, a současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu.

46.

Povinnost uveřejnit prospekt je nejdůležitějším pravidlem při veřejné nabídce cenných papírů. Prospekt musí v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu obsahovat veškeré údaje, které jsou nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a závazků, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta a případně třetí osoby zaručující se za splacení cenných papírů. Účelem úpravy informační povinnosti při veřejné nabídce cenného papíru tak je především zajistit, aby potenciální investor měl k dispozici informace zákonem stanoveného obsahu ještě před tím, než může učinit závazný projev vůle směřující k nabytí cenného papíru. Skutečnost, že účastník řízení neposkytl případným investorům informace v rozsahu a kvalitě požadované zákonem, tak považuje správní orgán za závažné porušení. Zákonnou povinností každé osoby, jež veřejně nabízí investiční cenný papír, totiž je, aby zpřístupnila zákonem stanovený katalog informací, a to v požadované formě i rozsahu.

47.

Výše popsané deliktní jednání má charakter ohrožovacího deliktu, tzn., že jeho následkem je již samotné ohrožení zájmů chráněných zákonem. Zákonodárce totiž považuje již ohrožení způsobené porušením uvedené povinnosti za natolik závažné, že k odpovědnosti za tento delikt není třeba vzniku škody. Navíc, vzhledem k povaze této povinnosti a jejímu širokému dopadu na investorskou obec nelze určit, zda v důsledku jejího neplnění vznikla někomu škoda ve smyslu hmotné újmy.

48.

Správní orgán vzal při rozhodování o stanovení konkrétní výše pokuty za spáchaný správní delikt v úvahu jako polehčující okolnost skutečnost, že se jedná o první porušení povinnosti ze strany účastníka řízení ve vztahu k veřejné nabídce cenných papírů.

49.

Pokud jde o délku trvání protiprávního jednání účastníka řízení, lze konstatovat, že správní orgán má podloženo protiprávní jednání účastníka řízení od 23.9.2014 do 27.3.2015, správní orgán proto přihlédl k délce trvání protiprávního jednání jako ke skutečnosti, jež zvyšuje konkrétní závažnost spáchaného deliktu.

50.

Správní orgán při rozhodování o výši pokuty rovněž přihlédl k tomu, že se jedná o přímou a cílenou nabídku bez jakéhokoliv omezení okruhu potencionálních upisovatelů. Podle odst. 3 emisních podmínek dluhopisů mohou dluhopisy nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (spis č.l. 11).

11

51.

Správní orgán přihlédl při stanovení výše pokuty i k tomu, že neoprávněná veřejná nabídka byla činěna prostřednictvím internetových stránek účastníka řízení. Pokud by tato neoprávněná veřejná nabídka byla činěna i prostřednictvím jiných medií (např. tištěná periodika) nebo jiným způsobem (aktivní telefonické oslovování investorů), šlo by o aktivní propagování nabídky a správní orgán by uložil vyšší pokutu.

52.

Správní orgán zohlednil i skutečnost, že účastník řízení je součástí profesionální mezinárodní finanční skupiny vystupující pod názvem ARCA a v této souvislosti od něj lze očekávat vyšší míru odbornosti.

53.

Správní orgán přihlížel i k celkové předpokládané jmenovité hodnotě emise dluhopisů ve výši 200 000 000 Kč. Očekávaný objem emise dluhopisů společně se jmenovitou hodnotou dluhopisu ve výši 1 Kč za současné absence minimální výše úpisu zvyšuje počet potencionálních upisovatelů a tím bezesporu i význam povinnosti stanovené v § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

54.

Rovněž byla zohledněna jako přitěžující skutečnost, že účastník řízení neučinil ani pokus o schválení prospektu dluhopisu podle § 36c zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

55.

Správní orgán v rámci úvahy o výši pokuty rovněž přihlédl k majetkovým poměrům účastníka řízení. Účastník řízení správnímu orgánu doložil na základě výzvy účetní závěrky za rok 2012, 2013 a 2014. Podle účetních závěrek činil výsledek hospodaření za účetní období po zdanění -2 121 820€ v roce 2012, -787 703€ v roce 2013 a 957 673€ v roce 2014. Správní orgán hodnotí finanční výsledky účastníka řízení jako stabilizované, když účastník řízení dokázal snížit ztrátu z roku 2012 v letech 2013 a 2014 o více než polovinu. Neméně důležitým ukazatelem pro objektivní vyhodnocení majetkových poměrů účastníka řízení je vlastní kapitál. Ten činil 3 187 010€ v roce 2012, 2 399 307€ v roce 2013 a 1 445 290€ v roce 2014.

56.

Po vyhodnocení výše uvedených finančních ukazatelů správní orgán konstatuje, že výše pokuty odpovídá majetkovým poměrům účastníka řízení a nejde o likvidační pokutu7.

57.

Při úvaze o konkrétní výši pokuty vzal správní orgán v úvahu jak represivní, tak preventivní účinek ukládané pokuty, když cílem ukládané pokuty je nejen potrestat účastníka řízení, ale též odradit ho od dalšího takového jednání.

58.

Z vyjádření účastníka řízení vyplývá, že jsou mu známy jiné srovnatelné případy z rozhodovací praxe správního orgánu včetně výše uložené sankce. Při rozhodování o sankci musí správní orgán zohlednit celou řadu skutečností a jejich zhodnocením dospět k individualizované sankci. Přístup, kdy by správní orgán uděloval sankce ve všech případech ve stejné výši (tzv. tabulkově), není postupem souladným se zásadou individualizace sankce. Pro úplnost správní orgán dodává, že pokutu v podobné výši udělil společnosti ____ _______ ______, ____, které byla rozhodnutím č.j. ____/____/___ ze dne 23.1.2015 pravomocně uložena pokuta 500 000 Kč.

59.

Z důvodů výše uvedených, přistoupil správní orgán k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, tj. ve výši 600 000 Kč. Výše uložené pokuty odpovídá 6% maximální výše pokuty, kterou lze za spáchaný správní delikt uložit. Uložená pokuta je tak při dolní hranici. Aby pokuta za správní delikt naplnila svůj účel z hlediska individuální a generální prevence, musí být citelným zásahem

7

k pojmu „likvidační pokuta“ viz Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.4.2010, č.j. 1 As 9/2008-10.

12

do majetkové sféry pachatele8. Výše ukládané pokuty je s ohledem na závažnost jednání účastníka řízení a s ohledem na represivní a preventivní účinek tohoto rozhodnutí a majetkové poměry účastníka řízení odpovídající. Odůvodnění povinnosti uhradit náklady řízení 60.

Podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníkovi řízení, který vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částka je stanovena prováděcím předpisem ke správnímu řádu, kterým je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Z ustanovení § 6 odst. 1 této vyhlášky vyplývá, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

61.

Vzhledem ke skutečnosti, že vedené správní řízení bylo, jak bylo podrobně podáno výše, vyvoláno porušením právní povinnosti účastníkem řízení, uložil mu správní orgán povinnost nahradit náklady tohoto správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dohledu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

otisk úředního razítka

_________________________ ____________________________________ ______

_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky

podepsáno elektronicky

8

srov. Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.4.2010, č.j. 1 As 9/2008-133.

13

 rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2015/110264/CNB/110 ze dne 8. října 2015, sp.zn. Sp/2015/62/573

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 V Praze dne 8. října 2015 Č.j.: 2015/110264/CNB/110 Počet stran: 9 Vypraveno dne: 13. října 2015

ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen „bankovní rada“) jako orgán příslušný podle § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o České národní bance“) rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu ze dne 3. 8. 2015 podaného účastníkem řízení Arca Investments, a.s., IČ 35975041 se sídlem Plynárenská 7/A, Bratislava, PSČ 821 09, Slovenská republika, rozhodnutí České národní banky ze dne 17. 7. 2015, č.j. 2015/79825/570, sp. zn. Sp/2015/62/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) rozhodla takto: Rozklad společnosti Arca Investments, a.s., IČ 35975041 se sídlem Plynárenská 7/A, Bratislava, PSČ 821 09, Slovenská republika, se podle § 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 46c zákona o České národní bance zamítá a rozhodnutí České národní banky ze dne 17. 7. 2015, č.j. 2015/79825/570, sp. zn. Sp/2015/62/573, se potvrzuje.

ODŮVODNĚNÍ [1.] Dne 27. 3. 2015 zahájila ČNB správní řízení se společností Arca Investments, a.s., IČ 35975041 se sídlem Plynárenská 7/A, Bratislava, PSČ 821 09, Slovenská republika (dále jen „účastník řízení“), a to vydáním příkazu č.j. 2015/34842/570 doručeného účastníkovi řízení dne 2. 4. 2015. Příkazem byla účastníkovi řízení uložena pokuta 600 000 Kč za nabízení úpisu dluhopisů společnosti Arca Acquisition Capital, a.s. [2.] Účastník řízení podal proti vydanému příkazu v zákonné lhůtě odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán prvního stupně pokračoval ve vedení správního řízení. [3.] Dne 17. 7. 2015 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí č.j. 2015/79825/570 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla účastníkovi řízení podle § 164 odst. 1 písm. f) a odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“) uložena pokuta 600 000 Kč za to, že uveřejnil na svých internetových stránkách http://www.arcacapital.com/, a to v období od 23. 9. 2014 do 27. 3. 2015, sdělení týkající se nabídky úpisu dluhopisu společnosti Arca Acqusition Capital, a.s. „Dluhopis Arca Acqusition Capital II.5%, 2017, ISIN CZ0003511552“, které je veřejnou nabídkou ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a v rozporu s povinností stanovenou v ustanovení § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu tak veřejně nabízel cenné papíry bez toho, aby nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejnil prospekt cenného papíru schválený v souladu s ustanovením § 36c zákona o podnikání na kapitálovém trhu Českou národní

1

bankou, případně orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie za splnění podmínek stanovených v ustanovení § 36f zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [4.] Dne 3. 8. 2015 podal účastník řízení proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně rozklad, ve kterém namítá nedostatek pravomoci správního orgánu prvního stupně rozhodnout o věci, nesprávné právní posouzení a nepřiměřenost uložené sankce a domáhá se zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. [5.] V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v § 89 odst. 2 správního řádu. [6.] Bankovní rada po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně shromáždil podklady v rozsahu, který je v souladu s § 50 odst. 3 správního řádu dostatečnou oporou pro rozhodnutí. K námitkám v rozkladu bankovní rada uvádí následující: K popisu skutku ve výroku správního rozhodnutí [7.] Účastník řízení namítá, že výrok napadeného rozhodnutí je neurčitý, neboť popis skutku neobsahuje všechny skutečnosti, z nichž lze dovodit, že účastník řízení svým jednáním naplnil skutkovou podstatu konkrétního správního deliktu. Podle názoru účastníka řízení není z obsahu výroku zřejmé, proč by tam popisované jednání mělo být správním deliktem. [8.] Bankovní rada z formulace výroku napadeného rozhodnutí zjistila, že správní orgán prvního stupně vytýkal účastníkovi řízení, že v období od 23. 9. 2014 do 27. 3. 2015 uveřejnil na svých internetových stránkách http://www.arcacapital.com/ sdělení týkající se nabídky úpisu dluhopisu společnosti Arca Acquisition Capital, a.s. „Dluhopis Arca Acquisition II.5%, 2017, ISIN CZ0003511552“ (dále též „dluhopisy“), které je veřejnou nabídkou ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu veřejně nabízet pouze takové cenné papíry, u kterých byl uveřejněn jejich prospekt schválený v souladu se zákonem. [9.] Z výše uvedené formulace je zřejmé, že obsah výroku vyhovuje požadavkům ustanovení § 68 odst. 2 správního řádu, podle kterého správní orgány uvedou ve výroku rozhodnutí řešení otázky, která je předmětem řízení. [10.] Pokud se jedná o popis skutku ve výroku rozhodnutí, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dospěl v rozhodnutí č.j. 2 As 34/2006-73 ze dne 15. 1. 2008 k závěru, že výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku uvedením místa, času a způsobu, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je potřeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným. Těmto kritériím výrok napadeného rozhodnutí vyhovuje. Správní orgán prvního stupně ve výroku časově vymezil období, ve kterém docházelo k porušování právních předpisů, a uvedl zde, jakým způsobem byla nabídka zveřejněna a jakých cenných papírů se týkala. Z výroku je dále zřejmé, že údaje uveřejněné účastníkem řízení se týkaly cenných papírů, které byly veřejně nabízeny bez uveřejnění řádně schváleného prospektu. Ve výroku jsou tedy uvedeny všechny okolnosti, ze kterých je zřejmé, za jaké jednání byl účastník řízení postižen, a tyto okolnosti jsou uvedeny natolik určitě, že zjevně nehrozí záměna ve výroku vytýkaného jednání s eventuálním jiným jednáním účastníka řízení. Z výroku napadeného rozhodnutí je evidentní, že neuveřejnění prospektu bylo jednou z podstatných a rozhodujících skutkových okolností, která vedla správní orgán prvního stupně k uložení pokuty.

2

[11.] Vzhledem k výše uvedenému bankovní rada dospěla k závěru, že námitka účastníka řízení vytýkající výroku napadeného rozhodnutí neurčitost neobstojí. Skutečnost, že účastník řízení přesně pochopil podstatu jednání, které je mu kladeno za vinu, je zřejmá i z formulace námitek v rozkladu proti napadenému rozhodnutí, ve kterém se účastník řízení brání, že nebyl osobou povinnou uveřejnit prospekt. [12.] Bankovní rada shledala z výše uvedených důvodů námitky účastníka řízení nedůvodnými. K protiprávnímu jednání zahraniční osoby [13.] Účastník řízení namítá, že správní orgán prvního stupně nebyl místně příslušný rozhodnout o správním deliktu, neboť účastník řízení je zahraniční osobou se sídlem v jiném státě EU. V takovém případě by měl podle jeho názoru vykonávat dohled orgán domovského státu. Prospekt nabízených dluhopisů je podle unijního práva oprávněn schvalovat pouze orgán dohledu Slovenské republiky. Úmyslem zákonodárce podle účastníka řízení nebylo, aby orgán jednoho členského státu EU suploval roli orgánu dohledu jiného členského státu EU. Před zahájením kontroly tedy měl správní orgán prvního stupně upozornit orgán dohledu domovského státu účastníka řízení. Informace na internetových stránkách byla informací pro slovenské investory a nejednalo se o poskytování služeb v České republice. Podle účastníka řízení není zřejmé, z čeho správní orgán prvního stupně dovodil svoji příslušnost, a napadené rozhodnutí považuje účastník řízení za nicotné. [14.] Bankovní rada nesdílí názor účastníka řízení, že z rozhodnutí není zřejmé, na jakém právním základě správní orgán prvního stupně rozhodl o porušení právní povinnosti účastníkem řízení, který je zahraniční právnickou osobou. Z odstavce 21. odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že správní orgán prvního stupně vycházel z § 135 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu s tím, že Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených zákonem, právními předpisy jej provádějícími, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích a podmínek stanovených v rozhodnutích vydaných podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [15.] Bankovní rada dále nesouhlasí, že účastník řízení adresoval nabídku dluhopisů na svých internetových stránkách pouze slovenským investorům. Bankovní rada souhlasí se závěry správního orgánu prvního stupně uvedenými v odstavci 22. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že internetová stránka byla dostupná na území České republiky a nabídka dluhopisů, stejně jako objednávka dluhopisů, byla uveřejněna v českém jazyce. V emisních podmínkách bylo též výslovně uvedeno, že dluhopisy mohou nabývat mimo jiné právnické i fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky. Bankovní rada dodává, že v objednávce úpisu dluhopisů založené na čísle listu 8 správního spisu je uveden bankovní účet pro úhradu ceny upisovaného dluhopisu vedený pobočkou ______________, ___., v Praze. Bankovní ráda dále dodává, že v upozornění na emisi dluhopisů uvedeném na internetových stránkách účastníka řízení je jako kontakt uvedeno pražské telefonní číslo +420 ___ __ __ __ (viz odstavec 7. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Tvrzení účastníka řízení, že nabídka dluhopisů byla adresována výlučně slovenským investorům, je proto zjevně nepravdivé. [16.] Z výše uvedeného je zřejmé, že účastník řízení veřejně nabízel úpis cenných papírů tuzemským investorům, přičemž porušoval tuzemské právní předpisy, minimálně následek protiprávního jednání tak nastal v České republice. Místem spáchání správního deliktu je tedy Česká republika. Vzhledem k tomu, že veřejné nabízení cenného papíru není prima facie investiční službou, jak jsou definovány § 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

3

a poskytování investičních služeb nebylo účastníkovi řízení ani vytýkáno, není podstatná námitka účastníka řízení, že jeho činnost nebyla poskytováním služeb v České republice. Správní orgán prvního stupně důvodně zkoumal pouze otázku, zda byly v tuzemsku účastníkem řízení veřejně nabízeny cenné papíry. [17.] Pro určení teritoriální působnosti ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu týkajících se veřejného nabízení a s tím související pravomoci správního orgánu prvního stupně rozhodnout o protiprávním jednání účastníka řízení, který je zahraniční právnickou osobou, rovněž není podstatné, který orgán dohledu schvaluje prospekt cenného papíru. Přestože se účastník řízení v otázce výlučné příslušnosti orgánu dohledu domovského státu při schvalování prospektu mýlí, jak vyplývá například z ustanovení § 36c odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, není třeba se otázkou orgánu příslušného schvalovat prospekt v tomto rozhodnutí podrobněji zabývat. Veřejné nabízení cenného papíru je možné pouze po uveřejnění prospektu schváleného buď Českou národní bankou, nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie. Účastník řízení by se tedy nedopustil porušení právní povinnosti, pokud by uveřejnil prospekt schválený příslušným orgánem dohledu Slovenské republiky. Protiprávního jednání se dopustil jiným jednáním, konkrétně nabídkou cenných papírů bez uveřejnění jakéhokoliv prospektu schváleného některým z příslušných orgánů. [18.] Namítá-li účastník řízení přednost unijního práva, bankovní rada konstatuje, že tuzemská právní úprava není s právem Evropské unie v rozporu. Účastník řízení odkazuje na článek 13 směrnice 2013/73/ES o prospektu. Toto ustanovení však nebylo v posuzovaném případě aplikováno. Ustanovením odpovídajícím porušení povinnosti účastníkem řízení je ustanovení čl. 3 odst. 1 směrnice 2013/73/ES, které uvádí, že členské státy na svém území nepovolí žádnou veřejnou nabídku cenných papírů bez předchozího uveřejnění prospektu. Z formulace uvedeného ustanovení je zřejmé, že pravomoc dohlížet nad dodržováním povinností týkajících se veřejné nabídky cenných papírů má členský stát, na jehož území jsou cenné papíry nabízeny. [19.] Správní orgán kontrolu podle § 135a odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu neprováděl. Účastník řízení není obchodníkem s cennými papíry, který by měl v České republice pobočku, jejímž prostřednictvím by zde vykonával své činnosti. Aplikace uvedeného ustanovení je tedy vyloučena již z povahy věci. [20.] Zákon o podnikání na kapitálovém trhu nevyvolává v otázce pravomoci správního orgánu prvního stupně rozhodnout o protiprávním jednání účastníka řízení žádné výkladové problémy. Výklad zákona o podnikání na kapitálovém trhu úmyslem zákonodárce, který využil účastník řízení, není v posuzovaném případě pro zjištění, zda je Česká národní banka oprávněna o věci rozhodnout, potřebný, a to bez ohledu na to, že interpretace úmyslu zákonodárce účastníkem řízení je zjevně nesprávná. [21.] Bankovní rada s ohledem na výše uvedené dospěla k závěru, že námitky účastníka řízení jsou neopodstatněné. K nabízení cenných papírů [22.] Účastník řízení nesouhlasí se způsobem, jakým se správní orgán prvního stupně vypořádal s jeho námitkou „nedostatku pasivní legitimace.“ Účastník řízení namítá, že pouze poskytnul své internetové stránky emitentovi dluhopisů a ten vložil informace o dluhopisech na internetové stránky. Správní orgán prvního stupně podle názoru účastníka řízení nezohlednil, že emitentem dluhopisů je třetí osoba, která nemá vlastní internetové stránky. Účastník řízení má za to, že správní orgán prvního stupně neprovedl žádný relevantní důkaz,

4

že účastník řízení měl aktivní podíl na nabízení dluhopisů. Z ustanovení § 164 odst. 1 písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu má být zřejmé, že odpovědnou může být pouze osoba, která cenné papíry nabízí aktivně, což měl být pouze emitent. Účastník řízení mu k tomu údajně pouze poskytnul prostor, obdobně jako jiná média poskytují prostor k inzerci. Účastník řízení zdůrazňuje, že z upsání akcií (pozn. účastník řízení má zřejmě na mysli dluhopisy) neměl žádný zisk a neměl na něm žádný zájem. Podle účastníka řízení je zásadní ustanovení § 36 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, podle kterého prospekt vyhotovuje emitent nebo osoba, která má v úmyslu veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu. Účastník řízení opakuje, že z důkazů provedených ve správním řízení nelze dovodit jeho úmysl veřejně cenné papíry nabízet. Pokud by zamýšlel nabízet cenné papíry společně s emitentem, měl v takovém případě rovněž zveřejnit prospekt emitent sám. Pokud se jedná o obsah sdělení, účastník řízení poukazuje na to, že je v nich výslovně uvedeno, kdo je emitentem dluhopisů. [23.] Bankovní rada po posouzení obsahu uveřejněného sdělení o dluhopisech dospěla k závěru, že osobou odpovědnou za správní delikt uvedený ve výroku napadeného rozhodnutí je účastník řízení. [24.] Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu může veřejně nabízet cenné papíry pouze osoba, která nejpozději na začátku veřejné nabídky uveřejní prospekt cenného papíru schválený Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie. Ustanovení § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu definuje veřejnou nabídku jako jakékoliv sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a o podmínkách jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto cenné papíry. [25.] Účastník řízení nepopírá, že informace o dluhopisech byly uveřejněny na jeho internetových stránkách, uvádí však, že na svých internetových stránkách pouze poskytnul emitentovi prostor k uveřejnění informací o dluhopisech. [26.] Na internetových stránkách účastníka řízení bylo, kromě upozornění na dluhopisy, uveřejněno kontaktní telefonní číslo pro zájemce a formulář objednávky dluhopisů.9 [27.] Účastník řízení není osobou, která by měla v předmětu činnosti zpravodajství, případně poskytování reklamních služeb. Z výše uvedených důvodů nelze účastníka řízení považovat za nezúčastněnou osobu, která pouze nabídla emitentovi prostor k uveřejnění informací. Odpovědnost za obsah svých internetových stránek nese účastník řízení, který minimálně nepodnikl žádný krok k tomu, aby byly informace o dluhopisech z jeho internetových stránek staženy, a dal tím najevo, že nesouhlasí s uveřejněním nabídky na svých internetových stránkách. Za takových okolností jsou irelevantní námitky účastníka řízení, že pouze emitentovi poskytl prostor pro uveřejnění informací o dluhopisech a sám se na nabídce nepodílel. [28.] Není též podstatné, že účastník řízení není emitentem nabízených dluhopisů. Jak je uvedeno výše v odstavci [24.] odůvodnění tohoto rozhodnutí, veřejnou nabídkou je jakékoliv sdělení obsahující informace o nabízených cenných papírech a veřejně nabízet cenné papíry může pouze osoba, která na počátku veřejné nabídky uveřejní řádně schválený prospekt. Formulace zákonného ustanovení § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nevyvolává žádné pochyby o tom, že povinnost nabízet cenné papíry až poté, co je řádně uveřejněn schválený prospekt, dopadá na jakoukoliv osobu, která hodlá sdělit veřejnosti informace podle § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. S námitkami účastníka

9

V podrobnostech viz též odstavce 7. až 9. odůvodnění napadeného rozhodnutí.

5

řízení se správní orgán prvního stupně vypořádal v odstavcích 25. a 26. odůvodnění napadeného rozhodnutí a bankovní rada se s argumentací tam uvedenou ztotožňuje. [29.] Z ustanovení § 164 odst. 1 písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu vyplývá, že právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že veřejně nabízí investiční cenné papíry bez uveřejnění prospektu podle § 35 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Ani toto ustanovení, na které se účastník řízení odvolává, nezužuje okruh potenciálně odpovědných osob pouze na emitenta. Je zřejmé, že správního deliktu se může dopustit kterákoliv právnická nebo podnikající fyzická osoba. Ustanovení § 36 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se týká procedury vyhotovení prospektu, nikoliv veřejné nabídky cenných papírů jako takové. Konkrétně řeší otázku, která osoba vyhotovuje prospekt a za jakých okolností. Uvedené ustanovení nijak nemodifikuje povinnost jakékoli osoby, která veřejně nabízí cenné papíry způsobem uvedeným v § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, uveřejnit řádně schválený prospekt. [30.] Prospěch či zájem na upsání dluhopisů ze strany účastníka řízení není povinnou náležitostí skutkové podstaty správního deliktu týkajícího se veřejné nabídky cenných papírů. Odpovědnost za tento správní delikt je objektivní, a není tedy třeba ani prokazovat úmysl ve vztahu k veřejnému nabízení cenných papírů podle § 35 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Pro posouzení odpovědnosti účastníka řízení je podstatné, zda učinil veřejnou nabídku ve smyslu její definice uvedené v § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zda tak učinil, aniž by uveřejnil prospekt. Jak zjistil správní orgán prvního stupně, obě podmínky byly splněny, čímž došlo ze strany účastníka řízení k naplnění skutkové podstaty správního deliktu tak, jak je popsán v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. [31.] Obsah účastníkem řízení uveřejněného sdělení rovněž nevyvolává pochyby o odpovědnosti účastníka řízení za porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Jak je uvedeno výše, v posuzovaném případě měl povinnost uveřejnit prospekt účastník řízení, nikoliv emitent. Není tedy rozhodné, že v uveřejněných informacích o dluhopisech bylo uvedeno, kdo je emitentem nabízených dluhopisů. [32.] Vzhledem k výše uvedenému shledala bankovní rada námitky účastníka řízení nedůvodnými a ztotožňuje se s argumentací uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. K veřejné nabídce [33.] Účastník řízení poukazuje na podmínky veřejné nabídky uvedené v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu a uvádí, že podle jeho informací od emitenta se nejednalo o veřejnou nabídku cenných papírů. Informace uveřejněná na internetových stránkách údajně sloužila pouze jako servis pro konkrétní zájemce. Jednalo se údajně pouze o základní informace, které zájemci neumožňovaly učinit investiční rozhodnutí. Nabídka měla být určena pouze akcionářům emitenta či skupiny Arca Capital. Účastník řízení přiložil k rozkladu statistiku návštěvnosti své internetové stránky, ze které má být zřejmé, že návštěvnost je minimální. Účastník řízení dále upozorňuje na chybný odkaz na internetové stránky www.arcacapitalcee.com, které nejsou registrovány na účastníka řízení, v odstavci 37. odůvodnění napadeného rozhodnutí. [34.] Bankovní rada konstatuje, že sdělení uveřejněné prostřednictvím média přístupného neomezenému okruhu osob splňuje kritéria veřejné nabídky tak, jak jsou uvedena v § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [35.] Správní orgán prvního stupně se s námitkami účastníka řízení vypořádal v odstavcích 33. až 38. odůvodnění napadeného rozhodnutí a bankovní rada se s argumentací tam

6

uvedenou ztotožňuje. Kritéria veřejné nabídky splňuje jak obsah, tak i způsob sdělení informací o dluhopisech. Není proto podstatné, že účastník řízení ve svých vyjádřeních adresovaných správnímu orgánu prvního stupně či v rozkladu označil sdělení týkající se nabízených dluhopisů jako neveřejné. Není ani podstatná návštěvnost internetových stránek ani skutečnost, že účastník řízení jiným způsobem než na svých internetových stránkách informace o cenných papírech nepublikoval. [36.] Informace byly dostupné kterémukoli návštěvníkovi internetových stránek a v podstatě každému uživateli internetu, nikoliv například v sekci přístupné pouze omezenému okruhu investorů. Uveřejněné údaje obsahovaly v objednávce označení dluhopisu, včetně ISIN, splatnosti a výnosu dluhopisů, informace o emitentovi a informace o podmínkách úpisu. Obsahovaly též odkaz na stránky, na kterých se mohl zájemce dozvědět další informace o emisi a formulář objednávky. Mimo jiné obsahovaly též kontaktní telefonní číslo, které mohli případní zájemci využít. Bankovní rada souhlasí se správním orgánem prvního stupně, že informace o nabízených dluhopisech byly formulovány tak, aby vyvolaly u investorů zájem o jejich úpis. Z výše uvedeného je zřejmé, že informace byly dostatečné, aby případnému zájemci o úpis umožnily učinit investiční rozhodnutí. [37.] Ze sdělení publikovaných na internetových stránkách účastníka řízení není nijak zřejmé, že by nabídka dluhopisů byla omezena pouze na akcionáře emitenta či skupiny Arca Capital. Při absenci takové informace a obecné dostupnosti informací o nabízených dluhopisech na internetových stránkách účastníka řízení nelze nabídku považovat za privátní. [38.] Chybný odkaz na internetové stránky uvedený v odstavci 37. odůvodnění napadeného rozhodnutí nezpůsobuje podle názoru bankovní rady nezákonnost napadeného rozhodnutí. Ve výroku napadeného rozhodnutí je odkaz uveden správně a z ostatních částí odůvodnění10 a z obsahu správního spisu je zřejmé, že správní orgán prvního stupně měl na mysli stránky účastníka řízení. [39.] Bankovní rada na základě výše uvedených úvah dospěla k závěru, že námitky účastníka řízení nejsou opodstatněné. K přiměřenosti pokuty [40.] Účastník řízení namítá, že správní orgán prvního stupně nezohlednil dostatečně polehčující okolnosti a nezohlednil dostatečně kritéria uvedená v § 192 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, přičemž upřednostnil represivní účel trestu. Podle názoru účastníka řízení postupoval správní orgán v rozporu se zásadou rovnosti. Správní orgán prvního stupně měl dále podle názoru účastníka řízení zohlednit, že k nabídce došlo pouze prostřednictvím internetové stránky a dluhopisy nebyly propagovány jinou formou. Účastník řízení uvádí, že anonymní vyhledávání investičních příležitostí neumožňovalo nasměrování zájemců na dluhopisy vydávané emitentem a návštěvníky stránek byli cíleně oslovení potenciální investoři v zanedbatelném množství. Účastník řízení dále uvádí, že v souvislosti se svým jednáním nezískal žádný prospěch a není důvod k domněnce, že by někomu byla způsobena újma. Účastník řízení vypracoval rešerši, kterou předložil správnímu orgánu prvního stupně, ze které vyplývá, že ve stejných nebo obdobných případech byly ukládány nižší pokuty. Účastník řízení žádá v případě shledání odpovědnosti za správní delikt bankovní radou o podstatné snížení pokuty. Účastník řízení namítá likvidační charakter pokuty, neboť správní orgán prvního stupně podle jeho názoru dostatečně nezohlednil ztrátu z minulých let. [41.] Bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně v odstavcích 43. až 59. řádně odůvodnil volbu sankce a výši pokuty. Správní orgán prvního stupně se zabýval 10

Viz odstavce 7., 8., 33. a 41. odůvodnění napadeného rozhodnutí.

7

typovou závažností protiprávního jednání a sankci individualizoval s ohledem na všechna zákonem stanovená kritéria. Správní orgán prvního stupně se zabýval délkou trvání protiprávního jednání, kterou hodnotil jako okolnost přitěžující, stejně jako charakter účastníka řízení, který je součástí profesionální finanční skupiny. Míru závažnosti zvyšuje podle názoru správního orgánu prvního stupně též vyšší celkový objem emise dluhopisů společně s nízkou nominální hodnotou jednoho nabízeného dluhopisu, která umožňuje využití nabídky ze strany více investorů. Účastníkovi řízení dále přitěžuje, že neučinil pokus o dodatečné schválení prospektu dluhopisů. Správní orgán prvního stupně též přihlédl k polehčujícím okolnostem, kterými bylo první provinění účastníka řízení a skutečnost, že nabídka prostřednictvím internetových stránek nebyla nabídkou aktivní. Správní orgán prvního stupně pak zohlednil majetkové poměry a dopad uložené pokuty z hlediska generální a individuální prevence. Bankovní rada se s argumentací správního orgánu prvního stupně ztotožňuje. Škoda na majetku investorů či prospěch účastníka řízení není povinnou součástí skutkové podstaty projednávaného správního deliktu a v posuzovaném případě jejich stanovení nepřichází v úvahu. Objasnění okolností správního deliktu nevyžadovalo žádnou součinnost ze strany účastníka řízení, tuto okolnost tedy nelze hodnotit jako okolnost, která by mu polehčovala. Účastník řízení v rozkladu neuvádí, kterými dalšími konkrétními okolnostmi jeho jednání se správní orgán prvního stupně nezabýval. [42.] Podle názoru účastníka řízení měl správní orgán prvního stupně položit větší důraz na to, že k nabídce došlo pouze prostřednictvím internetových stránek účastníka řízení, které nebyly příliš navštěvované. Jak je však patrné z odstavce 51. odůvodnění napadeného rozhodnutí, správní orgán tuto okolnost vzal v úvahu jako okolnost polehčující. Z odůvodnění je zřejmé, že správní orgán prvního stupně celkově hodnotil protiprávní jednání účastníka řízení jako méně závažné, což je zřejmé z výše uložené pokuty, která je nízká v porovnání s horní hranicí pokuty, kterou je možné za správní delikt uložit. [43.] Účastník řízení závěrem rozkladu namítá, že správní orgán prvního stupně porušil zásadu rovnosti, neboť podle jeho názoru ve srovnatelných případech ukládal nižší pokuty. Bankovní rada z napadeného rozhodnutí zjistila, že s totožnou námitkou se vypořádal správní orgán prvního stupně v odstavci 58. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Bankovní rada souhlasí, že jednotlivé případy nelze srovnávat mechanicky podle typu deliktu. Správní orgán prvního stupně vzal v úvahu řadu okolností, které sankci individualizují a odůvodňují uložení pokuty v jiné výši, než jaká byla uložena v jiných případech protiprávních veřejných nabídek. Jednotlivé případy jsou nesrovnatelné například dobou trvání deliktu, objemem emise apod. Liší se i majetkové poměry účastníků řízení. Účastník řízení ani v rozkladu neuvádí, které konkrétní případy lze srovnávat, a v jakém ohledu jsou srovnatelné. Za takových okolností bankovní rada neshledala námitku účastníka řízení důvodnou. [44.] Jak je patrné z odstavce 55. odůvodnění napadeného rozhodnutí, správní orgán prvního stupně zohlednil majetkové poměry a zabýval se i ztrátou, kterou účastník řízení dlouhodobě vykazuje ve svém účetnictví. Na základě porovnání hospodářského výsledku v letech 2012 až 2014 dospěl správní orgán prvního stupně k závěru, že hospodářské poměry účastníka řízení jsou stabilizované. Bankovní rada se ztotožňuje s hodnocením správního orgánu prvního stupně, a dodává, že uložená pokuta v poměru k výši kapitálu a vykazované ztráty a s ohledem na to, že vykazovaná ztráta dlouhodobě není na překážku podnikatelské činnosti účastníka řízení, nemůže být faktorem, který by měl rozhodující vliv na hospodářskou stabilitu účastníka řízení.

***

8

S ohledem na výše uvedené považuje bankovní rada námitky uvedené v rozkladu za nedůvodné a rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 152 odst. 4 ve spojení s § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

______________________________ ____________ ___________________

______________________________ __________________ ___________________

podepsáno elektronicky

podepsáno elektronicky

9