573

 rozhodnutí České národní banky č.j. 2015/111224/570 ze dne 12. října 2015, sp.zn. Sp/2015/175/573

Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 12. října 2015 Č.j. 2015 / 111224 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/175/573 Počet stran: 23

ROZHODNUTÍ Česká národní banka (dále též jen „správní orgán“) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 17 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2015/175/573 dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správních deliktech společnosti International Currency Exchange Czech Republic s.r.o., IČO 452 77 966, se sídlem Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 – Nové Město, takto: I. Společnost International Currency Exchange Czech Republic s.r.o., IČO 452 77 966, se sídlem Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 – Nové Město, (i) v rámci kontrolních nákupů dne 2.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1, předala zájemci – kontrolnímu pracovníkovi informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti až po provedení směnárenského obchodu a dne 10.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, předala zájemcům – kontrolním pracovníkům informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti současně s předáním hotovosti, tedy v obou případech nikoli s dostatečným předstihem před uzavřením těchto obchodů, a dále dne 2.10.2014 v provozovnách na adresách Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1, a Mikulášská 6, 110 00 Praha 1, dne 10.10.2014 a dne 30.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, a dne 3.3.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 825/27, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1, a Václavské náměstí 805/60, 110 00 Praha 1, nezachovala textovou podobu informací před provedením směnárenského obchodu, když zájemcům – kontrolním pracovníkům – nepředávala kopie podepsaných informací před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, které by mohli uchovávat a opakovaně zobrazovat, (ii) v době kontrolních nákupů dne 2.10.2014 v provozovnách na adresách Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1, a Mikulášská 6, 110 00 Praha 1, dne 10.10.2014 v provozovnách na adresách Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, a Karlova 48, 110 00 Praha 1, dne 30.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, a dne 1

3.3.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 825/27, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 805/60, 110 00 Praha 1, uveřejnila informace o úplatách za nákup cizí měny a za prodej cizí měny na kurzovních lístcích nepřiměřeně malým bílým písmem na modrém pozadí v souvislém textu s dalšími informacemi, přičemž kurzovní lístky zobrazené na LCD obrazovkách byly zároveň umístěny ve větší vzdálenosti za skleněnými přepážkami a nevhodně chráněné proti odlesku slunečních paprsků, což činilo údaje o úplatách za poskytované služby na kurzovním lístku pro jejich adresáty zcela nesrozumitelnými, tedy porušila (i)

ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti,

(ii)

ustanovení § 11 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti, čímž se dopustila

ad (i) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti, ad (ii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, za což se jí ukládá podle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 600 000 Kč (slovy šest set tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnosti International Currency Exchange Czech Republic s.r.o., IČO 452 77 966, se sídlem Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 – Nové Město, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 43-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Charakteristika účastníka řízení 1. Společnost International Currency Exchange Czech Republic s.r.o., IČO 452 77 966, se sídlem Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „účastník řízení“), byla do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsána dne 25.5.1992, oddíl C, vložka 9781. Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení 2

ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsán jako předmět podnikání: směnárenskou činnost; výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Jednateli účastníka řízení byli ke dni vydání příkazu Paul Glossop, nar. 22.8.1957, trvale bytem Barlborough Chesterfield, The Acorns Slayley View Rd. off Chestrefield Road 5, 43400, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Kurush Phiroze Sarkari, nar. 22.11.1964, trvale bytem London SW 138 HS, Barnes 4, Willam Hunt Mansions, Somerville AV 4, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a Václav Vlasák, nar. 1.4.1969, trvale bytem Žižkova 1861, 250 88 Čelákovice. Jediným společníkem pak byla kde dni vydání rozhodnutí společnost EXCHANGE CORPORATION NETHERLANDS B.V., se sídlem LG Amsterdam, Holandsko, Damrak 12, 1012, Nizozemské království (spis, č.l. 1, 3 a 4). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne 22.7.2009 pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti, č.j. 2009/2970/761. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení § 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení má 13 provozoven evidovaných ke směnárenské činnosti, všechny jsou umístěné na Praze 1. Provozovny byly pro výkon směnárenské činnosti evidovány Českou národní bankou v průběhu období od 9.5.2002 do 2.3.2015. B. Průběh správního řízení 4. V provozovnách účastníka řízení bylo kontrolními pracovníky České národní banky provedeno v období od 2.10.2014 do 30.10.2014 a dále dne 3.3.2015 celkem 9 kontrolních nákupů ve smyslu § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) zaměřených na kontrolu plnění povinností podle ustanovení §§ 11, 12, 13 a 14 zákona o směnárenské činnosti. 5. O provedených kontrolních nákupech byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu Sp/2015/175/573 (spis – příloha, č.l. 1 – 35). 6. Správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne 18.6.2015 pod č.j. 2015/64759/570 příkaz, kterým uložil účastníku řízení povinnost zaplatit pokutu ve výši 600 000 Kč a nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč (spis, č.l. 6 – 22). Vydáním příkazu dne 18.6.2015 bylo zahájeno správní řízení s účastníkem řízení. Ode dne doručení příkazu dne 22.6.2015 pak zároveň počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu (spis, č.l. 23). 7. Účastník řízení podal odpor v zákonné lhůtě dne 30.6.2015 pod evid. č. 2015/73943/570, čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán tak pokračoval ve vedení správního řízení. Odpor byl podepsán Ing. Václavem Vlasákem a ______ _____________. Zároveň byla k odporu přiložena plná moc, která zmocňovala Ing. Václava Vlasáka a ______ _____________, aby mimo jiné zastupovali společnost při jednání s Českou národní bankou (spis, č.l. 24 – 32). 8. Správní orgán usnesením č.j. 2015/74176/570 ze dne 1.7.2015 vyzval účastníka řízení k předložení kopií finančních výkazů (rozvaha v plném rozsahu a výkaz zisku a ztráty) za rok 2014, k předložení aktuální fotodokumentace kurzovních lístků z provozoven, kde byla zjištěna porušení zákona o směnárenské činnosti, a dále mu stanovil lhůtu 3

10 pracovních dní, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení se sp. zn. Sp/2015/175/573 (spis, č.l. 33 – 36). 9. Dne 16.7.2015 zaslal správní orgán pod č.j. 2015/78888/570 výzvu účastníku řízení, aby odstranil nedostatky zastoupení, které shledal v jeho plné moci. Předně ustanovení § 33 odst. 1 poslední věta správního řádu stanoví, že v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Druhý nedostatek spatřoval správní orgán ve zmocnění jednatele Ing. Václava Vlasáka prostřednictvím plné moci, když podle právní teorie i judikatury nemůže bez dalšího člen statutárního orgánu zmocnit jiného člena statutárního orgánu k jednání jménem společnosti. Obdobně se k této otázce vyjádřil i Velký senát Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 15. října 2008, sp. zn. 31 Odo 11/2006, když uvedl, že, cit: „osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, nemůže být současně zákonným zástupcem této osoby.“ Výzvu adresoval správní orgán kromě účastníka řízení také Ing. Václavu Vlasákovi a ______ ____________ (spis, č.l. 37 – 43). 10. Dne 20.7.2015 prostřednictvím datové schránky pod evid. č. 2015/80358/570 byly správnímu orgánu předloženy požadované finanční výkazy a fotodokumentace kurzovních lístků z provozoven účastníka řízení (spis, č.l. 44 – 67). Dne 21.7.2015 byly z důvodu lepší čitelnosti požadované finanční výkazy doručeny znovu písemně pod evid. č. 2015/80713/570 (spis, č.l. 72 – 97). Dne 20.7.2015 byl pod evid. č. 2015/80359/570 doručen přípis, kterým byly odstraněny nedostatky v zastoupení, když ke všem dalším právním jednáním v tomto řízení byla zmocněna ______ ____________, přičemž účastník řízení zároveň schválil veškeré právní jednání, která byla doposud v řízení učiněna jménem Ing. Václava Vlasáka a ______ ____________. K přípisu byla přiložena i nová plná moc pro ______ _____________ (spis, č.l. 68 – 71). 11. Správní orgán konstatuje, že řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračování ve správním deliktu zároveň platí, že prekluzivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. V případě spáchaných správních deliktů ad (i) a ad (ii) se jedná o pokračování ve správních deliktech, přičemž poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu byl u obou deliktů shledán dne 3.3.2015. Správní řízení bylo zahájeno vydáním příkazu dne 18.6.2015. Nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení. C. Správní delikty ad (i) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 12. V rámci kontrolních nákupů provedených ve dnech 2.10.2014, 10.10.2014, 30.10.2014 a 3.3.2015 byly shledány v několika provozovnách účastníka řízení níže popsané nedostatky. Nedostatky byly shledány v případě osmi kontrolních nákupů z devíti provedených (v případě jednoho nákupu totiž bylo provedeno storno obchodu).

4

13. Průběh kontrolního nákupu ze dne 2.10.2014, provozovna Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1, 12:48 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl nákup cizí měny (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu) ve výši 40 EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila částku 867 CZK. Kontrolující souhlasili s provedením směny. Následně byla obsluhou vydána hotovost v českých korunách zároveň s dokladem o provedení směnárenského obchodu. Informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce (dále jen „předsmluvní informace“) byla vytištěna a předložena kontrolujícím k podpisu až pro provedení směny. Kopie předsmluvní informace nebyla kontrolujícím účastníkem řízení poskytnuta (spis – příloha, č.l. 22 a 23). 14. Průběh kontrolního nákupu ze dne 2.10.2014, provozovna Mikulášská 6, 110 00 Praha 1, 13:54 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl nákup cizí měny ve výši 40 EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila částku 837 CZK. Kontrolujícím byly podány přes okénko předsmluvní informace s žádostí o podpis. Kontrolující předsmluvní informace podepsal a obsluha směnárny si je převzala, aniž by zároveň kontrolujícím předala jejich kopii. Následně byla obsluhou vydána hotovost v českých korunách spolu s dokladem o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 25 a 26). 15. Průběh kontrolního nákupu ze dne 10.10.2014, provozovna Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, 12:54 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl nákup cizí měny ve výši 30 EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila částku 650 CZK. Předsmluvní informace byly předány přes okénko s žádostí o podpis. Kontrolující předsmluvní informace podepsal a obsluha směnárny si je převzala zpět, aniž by kontrolujícímu předala jejich kopii. Současně s předáním předsmluvních informací k podpisu byla obsluhou směnárny vydána hotovost v českých korunách a doklad o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 27 a 28). 16. Průběh kontrolního nákupu ze dne 30.10.2014, provozovna Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, 10:36 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl nákup cizí měny ve výši 40 EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila částku 874 CZK, se kterou kontrolující ústně souhlasil. Předsmluvní informace byly předány přes okénko propusti s žádostí o podpis. Kontrolující předsmluvní informace podepsal a obsluha směnárny si je převzala zpět, aniž by kontrolujícímu předala jejich kopii. Po podpisu předsmluvních informací byla obsluhou vydána hotovost v českých korunách zároveň s dokladem o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 33 a 34). 17. Průběh kontrolního nákupu ze dne 3.3.2015, provozovna Václavské náměstí 825/27, 110 00 Praha 1, 14:00 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl prodej cizí měny ve výši 11 EUR. Kontrolující požádali obsluhu směnárny o výměnu 400 CZK na EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila částku 11 EUR. Předsmluvní informace byly předány kontrolujícím k odsouhlasení. Kontrolující předsmluvní informace podpisem odsouhlasila a obsluha směnárny si je okamžitě převzala zpět, aniž by kontrolujícím předala jejich kopii. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím 11 EUR a doklad o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 2 a 4). 18. Průběh kontrolního nákupu ze dne 3.3.2015, provozovna Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, 14:12 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl nákup cizí měny ve výši 20 EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila částku 430 CZK. Předsmluvní informace byly předány kontrolujícím k odsouhlasení. Kontrolující předsmluvní 5

informace podpisem odsouhlasila a obsluha směnárny si je okamžitě převzala zpět, aniž by kontrolujícím předala jejich kopii. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím 430 CZK a doklad o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 7 a 9). 19. Průběh kontrolního nákupu ze dne 3.3.2015, provozovna Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1, 14:17 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl nákup cizí měny ve výši 20 EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila částku 430 CZK. Předsmluvní informace byly předány kontrolujícím k odsouhlasení. Kontrolující předsmluvní informace podpisem odsouhlasil a obsluha směnárny si je okamžitě převzala zpět, aniž by kontrolujícím předala jejich kopii. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím 430 CZK a doklad o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 12 a 14). 20. Průběh kontrolního nákupu ze dne 3.3.2015, provozovna Václavské náměstí 805/60, 110 00 Praha 1, 14:23 hod. Předmětem kontrolního nákupu byl prodej cizí měny ve výši 10 EUR. Obsluha směnárny kontrolujícím ústně sdělila, že za 306 CZK obdrží 10 EUR. Předsmluvní informace byly předány kontrolujícím k odsouhlasení. Kontrolující předsmluvní informace podpisem odsouhlasila a obsluha směnárny si je okamžitě převzala zpět, aniž by kontrolujícím předala jejich kopii. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím 10 EUR a doklad o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 17 a 19). 21. Skutková zjištění lze shrnout tak, že v 8 provedených kontrolních nákupech nevydal účastník řízení zákazníkům – kontrolním pracovníkům správního orgánu kopii předsmluvních informací. Ve dvou případech kontrolních nákupů pak nebyly předsmluvní informace sděleny zákazníkům – kontrolním pracovníkům správního orgánu s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu, když dne 2.10.2014 v provozovně Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1, byly předsmluvní informace předloženy k podpisu až po provedení směnárenského obchodu a dne 10.10.2014 v provozovně Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, byly informace předloženy současně s vyplacením hotovosti za provedený směnárenský obchod. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním a hodnocení správního orgánu 22. V odporu ze dne 30.6.2015, evid. č. 2015/73943/570 (díle jen „odpor“) účastník řízení uvádí, že konstatování o porušení spočívající v tom, že nebyly předsmluvní informace předány s dostatečným předstihem před uzavřením obchodu, je dle účastníka řízení předkládáno ze strany ČNB s velikým časovým odstupem a aniž byla učiněna výzva k nápravě. Prodleva znemožňuje prověřit, jak k uvedenému prodlení došlo a případně sjednat okamžitou nápravu proškolením konkrétně určených zaměstnanců a jejich kárným postihem. 23. Správní orgán k tomu konstatuje, že tato doba byla nezbytná k prověření, zda se jedná o ojedinělá či systémová porušení a zda v průběhu času doznává způsob provádění směnárenských obchodů účastníkem řízení určitých změn. V případě konkrétního porušení účastníka řízení je možno konstatovat, že délka kontroly hovoří mírně ve prospěch účastníka řízení. Zatímco v měsíci říjnu roku 2014 totiž došlo k nepředání předsmluvních informací s dostatečným předstihem v 50 % případu, což nevylučuje systémové pochybení, v březnu 2015 však už nedošlo k opakování tohoto porušení, což svědčí spíše o předchozím excesu jednotlivých zaměstnanců. Podle správního orgánu je možné podle popisu kontrolního nákupu, když je konkretizována provozovna, den a přesný čas provádění směnárenského obchodu, poměrně přesně určit, který zaměstnanec 6

se dopustil porušení a připomenout mu jeho pracovní povinnosti a případně jej postihnout i kárným postihem. Pokud i přesto trvaly pochybnosti, který konkrétní zaměstnanec byl za směnu odpovědný, pak měl účastník proškolit všechny zaměstnance dané provozovny. Protože nebyl správní orgán přesvědčen o systémovém nedostatku, neukládal hned při prvním zjištěném porušení opatření k nápravě, což by navíc znemožnilo další provádění kontroly prostřednictvím mystery shoppingu. 24. Účastník řízení v odporu zmiňuje, že ostatní kontrolní transakce, které ČNB v jeho směnárnách realizovala, tento chybný postup nezjistily, což dokládá, že se nejedná o systémový nedostatek a není prokázáno, že by tyto příklady dokládaly, že naše společnost plošně nedodržuje právní předpisy vztahující se ke směnárenské činnosti. ČNB podle účastníka řízení nepostupuje adekvátně, když zákazník byl v obou případech předem o ceně ústně informován a odsouhlasil ji. Konstatování má být doloženo předsmluvními informacemi, které zájemce podepsal. Ze strany ČNB však nebyly požadovány žádné informace dokládající, že účastník řízení činí systematicky kroky za účelem průběžného dodržování právních předpisů zaměstnanci a také za účelem kontroly dodržování předpisů z jejich strany. 25. Skutečnost, že v tomto případě nejde zřejmě o systémový nedostatek, nezbavuje tento nedostatek jeho vysoké závažnosti. Systémovost byla ale naopak shledána u dalších porušení účastníka řízení. Správní orgán netvrdí, že účastník řízení plošně nedodržuje právní předpisy upravující směnárenskou činnost, ale je možné konstatovat, že v době kontroly nedodržoval dvě stěžejní povinnosti zákona o směnárenské činnosti, a to povinnosti podle § 11 odst. 3 a podle § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti. Neadekvátnost postupu správní orgán odmítá, tento správní delikt pouze zostřuje spáchání správního deliktu ad (ii), ten je hlavním předmětem tohoto správního řízení. Ústní informování není schopné nahradit písemné informování, což je jedna ze základních zásad nového přístupu zákona o směnárenské činnosti. Pozdní podepsání předsmluvních informací pak postrádá relevanci, zákazník nedostal informaci před rozhodnutím, zda obchod provést či neprovést, zpětné odsouhlasení tento nedostatek nemůže zhojit. Pro správní orgán je při státní kontrole směrodatné, jak se přijaté systematické kroky za účelem dodržování právních předpisů projeví v reálné praxi provozování směnárenské činnosti, přičemž lze v konkrétním případě bohužel konstatovat, že nenaplnily svůj účel. 26. Dále se účastník řízení v odporu vyjádřil k druhé části správního deliktu spočívající v tom, že účastník řízení nezachoval textovou podobu předsmluvních informací, když zájemcům nepředal kopie klienty podepsaných předsmluvních informací. Podle účastníka řízení byl požadavek na textovou podobu informace splněn ve všech kontrolovaných případech. Argumentuje přitom tím, že textová podoba je u něj řádně uschována a evidována. Účastník řízení nepovažuje citaci důvodové zprávy použité správním orgánem za jednoznačnou. Zájemce si prý může podle účastníka řízení tyto informace kdykoliv zobrazit či uchovat, neboť jsou u účastníka řízení archivovány a k dispozici pro zájemce. Podle účastníka řízení z textu zákona nevyplývá povinnost zajistit převzetí předsmluvních informací zákazníkem. Účastník je toho názoru, že dikce zákona byla z jeho strany dodržena, když informace byly sděleny v textové podobě a zákazník měl možnost si získaný doklad převzít, pokud si to přeje, aby si jej uchoval a mohl opakovaně zobrazovat. 27. Správní orgán nesouhlasí s tvrzeními účastníka řízení. Účastník řízení při žádné kontrolní směně nesplnil povinnost vydat zákazníkovi kopii předsmluvní informace, kterou tento podepsal. Správní orgán považuje interpretaci znění důvodové zprávy za jednoznačnou, 7

cit: „Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoliv zobrazit.“ Důvodová zpráva tak jednoznačně dává možnost zájemci, aby si sám uchoval předsmluvní informaci. A dále také možnost kdykoliv předsmluvní informaci zobrazit a to rovněž bez dalšího, tedy bez jakéhokoliv úkonu například v podobě vyžádání předsmluvní informace z archivu účastníka řízení, což je pro zákazníka časově i prakticky zbytečně zatěžující. Povinnost předat předsmluvní informace má zřejmé praktické důvody: náležitosti obsahu předsmluvní informace jsou širší než dokladu o provedení směnárenského obchodu, předsmluvní informace jasně deklaruje, na jakém směnárenském obchodu a v jakém kurzu se obě strany směnárenského obchodu dohodly, při ztrátě dokladu pak zákazník prakticky ztrácí možnost identifikovat svoji směnu a nechat si předložit předsmluvní informaci ke svému směnárenskému obchodu, poctivému obchodnímu styku odpovídá zásada, že obě strany obdrží kopii informace, kterou podepsaly. V neposlední řádě skutečnost, že zákazník i profesionální směnárník mají k dispozici stejnou předsmluvní informaci, do jisté míry vyvažuje jejich vzájemné asymetrické postavení a umožňuje zákazníku větší možnost kontroly nad průběhem směny i její zpětnou rekonstruovatelnost, a tedy možnost směnu náležitě reklamovat. Správní orgán nepovinuje účastníka řízení k zajištění převzetí předsmluvní informace zákazníkem, zákazníkovi je pouze předána kopie předsmluvní informace, jak s ní naloží je pak pouze na jeho uvážení. 28. Účastník řízení dále uvádí, že bude výklad ČNB respektovat a bude takto postupovat automaticky, byť podle něj tento postup ze zákona nevyplývá. Účastník řízení by podle svých slov uplatňoval takový postup již dříve, pokud by k tomu ČNB vydala opatření či jasnou instrukci. Podle účastníka řízení by se tímto postupem předešlo mnohým problémům. Účastník řízení dále zmiňuje, že rovněž u jiných směnáren nejsou předsmluvní informace zákazníkům předávány. 29. Správní orgán má výklad zákona, i vzhledem ke znění důvodové zprávy, za poměrně jasný a logický. Podle něj by směnárnám jako profesionálům v oboru neměla tato intepretace činit problémy. Správní orgán na základě státních kontrol konstatuje, že většina kontrolovaných směnárenských subjektů předává svým zákazníkům kopie předsmluvních informací. Skutečnost, že jiné subjekty postupují rovněž v rozporu se zákonem, je ve vztahu k předmětu správního řízení nepodstatná a nehovoří ve prospěch účastníka řízení. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 30. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 31. Účastník řízení v případě dvou kontrolních směn nedostál povinnosti uvedené ve větě první § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když dne 2.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1, sdělil předsmluvní informace až po provedení směnárenského obchodu a dne 10.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, předal předsmluvní informace k podpisu spolu s hotovostí za provedený směnárenský obchod. V obou případech má tedy správní orgán za prokázané, že účastník

8

řízení nesdělil předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů. 32. Důvodová zpráva k návrhu zákona o směnárenské činnosti výslovně stanoví, že, cit: „Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoli zobrazit.“ Je tedy nepochybné, že textová podoba je zachována, může-li informace uchovat a opakovaně zobrazovat nejen provozovatel směnárenské činnosti (kterého k tomu navíc povinuje § 16 odst. 1 a 2 zákona o směnárenské činnosti), ale i zákazník. 33. Účastník řízení však postupoval v rozporu s uvedeným, když v 8 případech z 9 provedených kontrolních nákupů (přičemž v případě kontrolního nákupu, kdy porušení nebylo shledáno, bylo provedeno storno, tudíž účastník nebyl povinen poskytovat kopie informace o provedeném stornu) nepředal zákazníkům kopie předsmluvních informací, tedy nedodržel textovou formu jejich sdělení. Na základě skutkových zjištění a četnosti výskytu tohoto nedostatku dospěl správní orgán k závěru, že se jedná o systémový nedostatek v činnosti účastníka řízení. 34. Účastník řízení tím, že v rámci dvou kontrolních nákupů dne 2.10.2014 a 10.10.2014 ve svých provozovnách nesdělil předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů a ve dnech 2.10.2014, 10.10.2014, 30.10.2014 a 3.3.2015 ve svých provozovnách v osmi případech nezachoval textovou podobou předsmluvních informací, porušil ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona. 35. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací s dostatečným předstihem a nezachování textové podoby předávaných předsmluvních informací naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a bylo spojeno obdobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve svých provozovnách minimálně ve dnech 2.10.2014, 10.10.2014, 30.10.2014 a 3.3.2015. Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji dovozovat analogicky z trestního práva. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (ii) Srozumitelnost kurzovního lístku Skutková zjištění 36. V rámci kontrolních nákupů dne 2.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1, dne 10.10.2014 v provozovnách na adresách Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, a Karlova 48, 110 00 Praha 1, dne 30.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1, a dne 3.3.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 825/27, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 805/60, 110 00 Praha 1, zachytili kontrolní pracovníci správního orgánu fotograficky vzhled kurzovních lístků v jednotlivých provozovnách v příslušný den kontrolního nákupu. Kurzovní lístky byly znázorněny na LCD obrazovkách, přičemž obsahově i graficky byly kurzovní lísky

9

ve všech provozovnách v uvedené dny shodné – viz přiložená fotodokumentace, obr. 1 – 8 (spis – příloha, č.l. 22, 24, 27, 29, 31 – 33, 35, 2, 5, 7, 10, 12, 15,17, 20, 45 – CD). 37. Fotografie nebyla pořízena pouze v průběhu kontrolního nákupu dne 2.10.2014 v provozovně na adrese Mikulášská 6, 110 00 Praha 1. Kurzovní lístek byl totožný s kurzovními lístky na obr. 1 – 8. Údaje na kurzovním lístku ve spodní části kurzovního lístku nebylo možné jasně identifkovat z důvodu umístění kurzovního lístku na boční zdi za skleněnou přepážkou směnárenského pracoviště (spis – příloha, č.l. 25). Obr. 1 – fotografie ze dne 2.10.2014 z provozovny Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1:

10

Obr. 2 – fotografie ze dne 10.10.2014 z provozovny Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1:

Obr. 3 – fotografie ze dne 10.10.2014 z provozovny Karlova 48, 110 00 Praha 1:

11

Obr. 4 – fotografie ze dne 30.10.2014 z provozovny Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1:

12

Obr. 5 – fotografie ze dne 3.3.2015 z provozovny Václavské nám. 825/27, 110 00 Praha 1:

13

Obr. 6 – fotografie ze dne 3.3.2015 z provozovny Václavské nám. 1601/47, 110 00 Praha 1:

14

Obr. 7 – fotografie ze dne 3.3.2015 z provozovny Václavské nám. 1306/55, 110 00 Praha 1:

15

Obr. 8 – fotografie ze dne 3.3.2015 z provozovny Václavské nám. 805/60, 110 00 Praha 1:

16

38. Z uveřejněné fotodokumentace je zřejmé, že kurzovní lístky obsahovaly údaje o úplatách za provedení směnárenských obchodů ve své dolní části. Úplaty za nákup cizí měny i prodej cizí měny byly obsaženy v souvislém textu s dalšími upozorněními, který zněl, cit.: „PROVIZE PŘI PRODEJI VALUT ČINÍ 5 %, nejméně 99 CZK. PROVIZE PŘI NÁKUPU VALUT A CESTOVNÍCH ŠEKŮ ČINÍ 19,9 %, NEJMÉNĚ 99 CZK. NA POŽÁDÁNÍ PŘEDLOŽTE PRŮKAZ TOTOŽNOSTI. PROSÍM VYŽÁDEJTE SI ÚČTENKU. NÁKUP. PŘI VÝBĚRU Z KREDITNÍ KARTY JE POPLATEK 19,9 %, NEJMÉNĚ 99 CZK. DOHODA O PROVIZI JE MOŽNÁ POUZE PŘED TRANSAKCÍ.“ Pod tímto textem dále stál anglický ekvivalent informace o výši úplat za provedení směnárenských obchodů. 39. Velikost písma, kterou byly vyvedeny informace o úplatách, byla zhruba poloviční oproti dalším údajům uvedeným na kurzovním lístku jako např. výše směnného kurzu, stát zahraniční měny, název kurzovní lístek. Údaje o úplatě byly také v zcela nepřiměřeně malé velikosti jak vůči velikosti LCD obrazovky, tak vzdálenosti, ze které ji četli její adresáti – zákazníci účastníka řízení. 40. Také bylo nevhodně zvoleno barevné zobrazení písma a jeho pozadí, když informace o úplatě byla uvedena bílým písmem na modrém pozadí. 41. LCD obrazovky byly dále umístěné ve větší vzdálenosti za skleněnými přepážkami. Skleněné přepážky také v době slunečného počasí odrážely sluneční paprsky, když účastník řízení kurzovní lístky před dopadem slunečních paprsků žádným způsobem nechránil. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním a hodnocení správního orgánu 42. Účastník řízení v odporu uvádí, že umístění LCD za skleněnými přepážkami je v této podobě a vzdálenosti již mnoho let a nikdy nebyla k jejich umístění nespokojenost ani ze strany zákazníků a též ani při kontrolách, resp. při kontrolních nákupech ze strany ČNB, která v provozovnách účastníka řízení kontrolní činnost průběžně vykonává. Účastník řízení se prý nesetkal s adresáty, kterým by byly v této formě a vzdálenosti informace nesrozumitelné s ohledem na jejich umístění, a to ani v letním období, kdy je sluneční aktivita silnější. Velikost textu je dle názoru účastníka řízení úměrná technickým možnostem a vzdálenosti, která děli zákazníka od LCD. Účastník řízení požádal sám několik náhodných klientů a zaměstnanců o přečtení veškerých informací z tabulí a nikdo z nich neměl problém s přečtením a dokázali text přečíst i za slunečného dne. Účastník řízení konstatuje, že nikdy žádné barevné doporučení k vyvedení písma od ČNB nebo v právních předpisech nenašel. Účastník řízení zmiňuje, že nenašel ani žádné doporučení týkající se umístění LCD s ohledem na sluneční záření a odrážení světla ve skle. Fotografie doložené ze strany ČNB dle názoru účastníka řízení nejsou hodnověrným důkazem pro doložení porušení právních předpisů, neboť lidské oko je mnohem dokonalejší než sebelepší fotoaparát a při fotografování záleží na mnoho okolnostech, za jakých je fotografie pořízena. Účastník řízení se proto domnívá, že není prokázáno, že by účastník řízení porušil i v tomto případě dotčený zákon, jak je mu vytýkáno. Dále účastník řízení zmiňuje, že nezjistil výrazné rozdíly mezi umístěním LCD v jeho provozovnách a umístěním u jiných renomovaných směnárenských subjektů. 43. Správní orgán nepořizoval fotodokumentaci kurzovních lístků z roku 2011 a 2012, kdy byly u účastníka řízení prováděny poslední kontrolní úkony. Ani účastník řízení své tvrzení o vzhledu kurzovního lístku nijak nedokládá. Kontrola z roku 2011 a 2012 totiž 17

byla zaměřena výhradně na dodržování povinnosti sdělit klientovi vhodným způsobem před konečným uskutečněním nákupu cizí měny informace o výši protihodnoty nakupované cizí měny. Bylo provedeno celkem 15 kontrolních směn na prověření dodržování této povinnosti a byly zjištěny zásadní nedostatky. Správní orgán v té době neprováděl kontrolu vzhledu kurzovního lístku. Navíc je třeba uvést, že přijetím zákona o směnárenské činnosti došlo k výraznému zpřesnění a zpřísnění zákonné úpravy vzhledu kurzovního lístku. To jsou důvody, proč správní orgán již dříve nekonstatoval nedostatky ve vzhledu kurzovního lístku účastníka řízení. Správní orgán obdržel několik stížností zahraničních turistů, že nevěděli, že nákup zahraniční měny je u účastníka řízení zpoplatněn tak vysokým poplatkem. Šlo však o zahraniční turisty s trvalým pobytem mimo území ČR, a správní orgán je tak nemohl vyslechnout a použít ve správním řízení jako důkazní prostředek. Kontrolní pracovníci dospěli k naprosto opačnému závěru než zaměstnanci a další osoby vyzvané účastníkem řízení k přečtení drobného textu o poplatcích na kurzovních lístcích, přičemž především vyjádření zaměstnanců účastníka řízení nelze pro jejich vztah k účastníku řízení považovat za objektivní. Neexistují samozřejmě přesná kazuistická doporučení o barevném provedení kurzovních lístků či o přesném umístění LCD panelů. Zákonodárce předpokládal, že každý směnárník bude vyvíjet snahu, aby jeho kurzovní lístek vyhovoval kritériu určitosti a srozumitelnosti. Správní orgán vydal manuál, jak má vypadat kurzovní lístek dne 7.1.2015 v dokumentu K zákonu o směnárenské činnosti, který podává určitý obecný návod na vzhled kurzovního lístku. U účastníka řízení to bylo kombinací několika negativních faktorů, které vzájemným synergickým působením způsobovaly nesrozumitelnost kurzovního lístku. Tak zásadní informace, že nákup cizí měny je zatížen téměř 20% poplatkem, musí být na první pohled adresátům kurzovního lístku zřejmá. Správní orgán nerozporuje, že sebelepší fotoaparát se nevyrovná fyziologickým možnostem lidského oka. Avšak přesto považuje správní orgán fotodokumentaci z provozoven účastníka řízení za nejpřesnější důkazní prostředek, který sebelepší popis nemůže nahradit. Účastník řízení nespecifikoval, proč fotodokumentaci pořízenou správním orgánem nepovažuje za hodnověrný důkaz. Zmínka o umístění kurzovních lístků jiných směnárenských subjektů je z hlediska předmětu správního řízení nepodstatná. Potencionální porušení jiných směnárenských subjektů nijak nevyviňují účastníka řízení ani nesnižují závažnost správního deliktu, kterého se dopustil. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 44. Ustanovení § 11 odst. 3 věta první zákona o směnárenské činnosti stanoví, že údaje na kurzovním lístku se uvádějí v přiměřené velikosti určitým a srozumitelným způsobem. 45. Na základě souhrnu všech výše uvedených faktorů zveřejněných informací o úplatách za provedení směnárenských obchodů, tj. že tyto informace byly na všech kurzovních lístcích uvedeny nepřiměřeně malým bílým písmen na modrém pozadí, v souvislém textu spolu s dalšími informacemi, přičemž LCD obrazovky byly zároveň umístěné ve větší vzdálenosti za skleněnými přepážkami a nebyly nijak chráněné před odrazy slunečních paprsků, lze konstatovat, že údaje o úplatách na kurzovních lístcích byly uvedeny zcela nesrozumitelným způsobem. 46. Tato skutečnost byla přitom u účastníka řízení zvlášť při prodeji cizí měny fatální, neboť poplatek činil téměř 20 % směňované částky, a tak zákazníci inkasovali částky o jednu pětinu menší, než by odpovídalo uvedeným směnným kurzům.

18

47. Nesrozumitelným způsobem informování klientů o úplatách za provedení směnárenských obchodů účastník řízení ve svých provozovnách ve dnech 2.10.2014, 10.10.2014, 30.10.2014 a 3.3.2015 porušil povinnost stanovenou v § 11 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti, a tak se dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. c) téhož zákona. 48. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nesrozumitelný způsob informování o výši úplat za provedení směnárenských obchodů naplňoval shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a byl spojen stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech 2.10.2014, 10.10.2014, 30.10.2014 a 3.3.2015. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. Další námitky účastníka řízení 49. Účastník řízení v odporu namítl, že nesouhlasí s tím, že ČNB jako orgán dohledu bez dalšího uložila peněžitou pokutu, a to za postupy, které zjistila např. již v říjnu 2014 a nevyužila postup dle písm. a) odstavce (I) devizového zákona, tj. a tedy, že nejdříve neuložila opatření k nápravě zjištěných nedostatků ve lhůtě stanovené k odstranění nedostatků. Postup, kdy je soukromoprávnímu subjektu – menší společnosti s nikoliv vysokým kapitálem bez dalšího uložena pokuta, a to v dané enormní výši a rovněž za situace, kdy lze shledat u všech kontrolovaných situací nejednoznačný výklad zákona, se účastníku řízení jeví za těchto okolnosti jako nepřiměřené a nepodložené. Pokud ČNB skutečně chce s ohledem na ochranu spotřebitele zlepšit situaci na směnárenském trhu, měla by možnosti ukládání opatření k nápravě využívat, tak jako tomu bylo např. dříve v minulosti. 50. Ukládání opatření k nápravě využívá správní orgán jako jakési výchovné opatření v případě správních deliktů s nízkou závažností, u účastníka řízení však byly shledány správní delikty s velmi vysokou závažností a k tomu navíc shledáno opakované porušení směnárenských předpisů. Účinnost pouhého opatření k nápravě by podle správního orgánu nevedla k dostatečnému zabránění protiprávní činnosti účastníka řízení pro futuro, neboť tato neúčinnost se bohužel ukázala již v případě pokuty ve výši 500 000 Kč, kterou správní orgán uložil účastníku řízení v roce 2012. Kontrolní nákupy probíhaly jak v říjnu 2014, tak v březnu 2015. Důvodem délky kontrolního období bylo množství provozoven účastníka řízení a dále úsilí o zmapování, zda se v případě účastníka řízení jedná o systémová pochybení či excesy jeho jednotlivých zaměstnanců. Správní orgán dodává, že ve vztahu ke spáchaným porušením účastníka řízení nepovažuje ukládanou pokutu za enormní a již vůbec ne za nepřiměřenou. Účastník řízení působí ve směnárenské činnosti více než 23 let, “vychovávat“ takový subjekt prostřednictvím opatření k nápravě považuje správní orgán za nepřípadné. 51. Účastník řízení upozorňuje na skutečnost, kdy nejsou některé předpisy dodržovány na českém trhu mnohem většími a renomovanějšími společnostmi jako jsou bankovní směnárny. Doposud dle kontrolních poznatků účastníka řízení nedošlo k nápravě. Účastník řízení prý chce poukázat na situaci, kdy je na jedné straně malá soukromá společnost sankcionována vysokou částkou, která není vhodně stanovena ani s ohledem na majetkové poměry, když společnost vykázala záporný výsledek hospodaření. Účastník řízení spekuluje, že vysoká pokuta mu byla udělena s ohledem na skutečnost, že má

19

společnost zahraničního vlastníka. Účastník řízení uvádí, že pokud by se jednalo o ryze český subjekt, byla by výše této pokuty s největší pravděpodobností likvidační. 52. Správní orgán opakovaně uvádí, že pro předmět řízení nejsou relevantní údaje, zda jiné subjekty směnárenského trhu se dopouštějí rovněž porušení právních předpisů. Porušení jiných subjektů je totiž předmětem případných správních řízení vedených s těmito subjekty. Správní orgán nesouhlasí s tvrzením účastníka řízení, že je malou soukromoprávní společností. Z hlediska rozsahu poskytování směnárenských služeb je opak pravdou, neboť účastník řízení má celkem 13 provozoven evidovaných k výkonu směnárenských služeb, všechny na turisticky exponovaných místech Prahy 1. Správní orgán účastníka řízení důrazně upozorňuje, že se vůbec nezabývá skutečností, jakého původu je jeho vlastník. Tato skutečnost nehraje při rozhodování o výši ukládané sankce žádnou roli. Správní orgán se zabývá majetkovými poměry v části Sankce rozhodnutí, na něž lze odkázat, přičemž dodává, že okolnost, že společnost dosahuje záporného výsledku hospodaření, nehovoří v případě ukládané sankce nijak ve prospěch účastníka řízení a na její výši nemá vliv (s výjimkou otázky likvidační výše pokuty). 53. Účastník řízení v odporu nesouhlasí s výší pokuty, která mu byla příkazem uložena. Když je podle něj nepřiměřeně vysoká a neodpovídá daným okolnostem případu. Účastník řízení poukazuje na rok 2013, kdy byla všem směnárníkům uložena pokuta v celkové výši 916 000 Kč. V této souvislosti konstatuje, že v příkaze uložená pokuta představuje 65,5 % výše pokut uložených v roce 2013. Dále se účastník řízení vyjadřuje k roku 2015, kdy nalezl nejvyšší pokutu udělenou v oblasti směnárenství ve výši 250 000 Kč za podle něj mnohem závažnější porušení. 54. Správní orgán uvádí, že při ukládání pokut postupuje v souladu se zásadou individualizace sankce, pokuta tak musí být pro účastníka citelná, aby ovlivnila jeho chování v budoucnu, a naplnila tak obě dvě své základní funkce represivní a preventivní. Při individualizaci výše sankce je naprosto zásadní správní uvážení. V případě účastníka řízení hrála velkou roli skutečnost, že sankce udělená v roce 2012 se minula částečně účinkem, když nezabránila účastníku řízení v dalším deliktním jednání. Účastník řízení srovnává neporovnatelné, v roce 2013 byl uložen menší počet pokut, většinou velmi malým společnostem za zpravidla formální porušení. Výše pokuty uložená účastníku řízení nepředstavuje výjimku, byly uloženy i podstatně vyšší pokuty směnárenským subjektům. Správní orgán tak považuje v příkazu udělenou pokutu, která se shoduje s výší pokuty uložené v rozhodnutí, za přiměřenou a v daném případě naprosto adekvátní. 55. Účastník řízení dále uvádí, že argument ČNB o „pokračování ve správním deliktu“ a že „účastník nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jeho stanovených povinností“ není ze strany ČNB objektivně hodnoceno. Účastník řízení k tomu dodává, že např. v minulosti byl účastník řízení instruován ze strany ČNB ohledně úpravy kurzovního lístku, což učinil, nicméně v následujících letech byla kurzovní tabule hodnocena opět jako nevyhovující. Jako další příklad účastník řízení zmiňuje správní delikt, kterého se dopustil v roce 2012, spočívající v nesdělování výše protihodnoty klientům. Podle kontrolních nákupů ČNB plnil účastník řízení tuto povinnost ve 100 % případů. Z uvedeného je podle účastníka řízení patrná snaha odstraňovat zjištěné nedostatky a úsilí vynakládané na jejich odstranění. Takovýto postup by byl ze strany účastníka činěn i bez správního řízení a finanční sankce. 56. Správní orgán konstatuje, že v případě obou skutků – správních deliktů zjištěných v rámci kontrolních nákupů provedených v roce 2014 a 2015 se nesporně jedná o pokračování 20

ve správním deliktu. Úsilí vynakládané k zabránění výskytu porušení se vztahuje k deliktům, kterých se účastník řízení dopustil při posledních kontrolních nákupech, nikoli ve vztahu k deliktům, kterých se dopustil při předchozích kontrolách. Směnárenské předpisy přinášejí novou úpravu problematiky, a co dříve postačovalo – např. ústní sdělování protihodnoty, již v současnosti neobstojí – požadavek písemné podoby. Odstranění zjištěných nedostatků z předchozích kontrol považuje správní orgán za samozřejmost, jinak by ostatně účastník řízení stále pokračoval ve správním deliktu. Tvrzení účastníka řízení tak pouze konstatuje, že kromě zjištěných porušení se chová po právu – což je legitimně očekávaný stav, a nehovoří ve prospěch účastníka řízení. Důvody, proč je vedeno správní řízení a je nezbytné uložit účastníku řízení sankci, byly již konkrétně zmíněny, přičemž samozřejmě zároveň prostupují celým obsahem rozhodnutí. 57. Účastník řízení se závěrem svého odporu opětovně vrací k otázce, proč nebyl před zahájením správního řízení vyzván k žádné nápravě, a teprve po jejím nesplnění s ním bylo zahájeno správní řízení. Dle názoru účastníka řízení správní orgán neprokázal důvod uložení pokuty, přičemž ji zároveň měl odůvodnit obecně a ryze formalisticky. 58. Správní orgán se k těmto námitkám účastníka řízení již opakovaně v rozhodnutí vyjádřil. Tvrzení o obecném a ryze formalistickém odůvodnění pokuty správní orgán odmítá, považuje jej za úplné a konkrétní, přičemž správní orgán samozřejmě vychází z hypotéz a dispozic, jak jsou staveny zákonem o směnárenské činnosti a správním řádem, které jsou ze své podstaty obecné. Vzhledem k tomu, že účastník řízení blíže nezmínil své výtky vůči odůvodnění, odmítá je správní orgán pro jejich nepřezkoumatelnost. D. Sankce 59. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty správních deliktů, kdy se navíc nejedná o ojedinělá porušení. Účastník řízení má znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 60. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. 61. K možné liberaci účastníka řízení dle § 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu zákonem. Naopak v případě komisivního jednání účastníka řízení při správním deliktu ad (ii) je taková liberace v podstatě pojmově vyloučena. 62. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty dle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti k závažnosti

21

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 63. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, shledává správní orgán správní delikt ad (ii) spočívající v nesrozumitelnosti kurzovního lístku v části informací o úplatách za provedení směnárenských obchodů za velmi vysoce závažný, když klienti účastníka řízení na základě informací z kurzovního lístku nebyli schopni identifikovat výši úplaty za provedení směnárenského obchodu. Typovou společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 5 000 000 Kč (§ 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti). Delikt ad (i) týkající se nesdělování předsmluvních informací a nevydávání kopie předsmluvních informací rovněž ohrozil zájem klientů na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů a možnosti pozdější reklamace poskytnutých služeb, přičemž umocňuje zároveň správní delikt ad (ii), když oba tyto delikty společně synergicky působí velmi negativním způsobem na celkovou informovanost o podmínkách provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. 64. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí, která je zákonem stanovena za nejtěžší z nich, v tomto případě je jím správní delikt ad (ii) – nesrozumitelnost kurzovního lístku. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalšího správního deliktu, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 65. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě obou správních deliktů o pokračování ve správním deliktu. Tato skutečnost zvyšuje závažnost těchto správních deliktů. 66. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. 67. Jako velmi závažnou okolnost, která zvyšuje závažnost shledaných správních deliktů a jejich společenskou škodlivost, hodnotil správní orgán skutečnost, že u účastníka řízení došlo k opakovanému výskytu správních deliktů, a to v poměrně krátké době, když účastníku řízení byla rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 27.11.2012, uložena pokuta ve výši 500 000 Kč za to, že neinformoval klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny (nesdělování výše protihodnoty před konečným uskutečněním nákupu cizí měny). Výskyt recidivy dotýkající se opět řádného informování zákazníků dokládá, že předchozí uložená pokuta zjevně nesplnila svoji preventivní funkci. Tuto skutečnost proto správní orgán zohlednil jako výrazně přitěžující okolnost při úvaze o výši sankce ukládané tímto rozhodnutím. 68. Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z výroční zprávy k 28.2.2014, kterou nalezl 22

ve sbírce listin obchodního rejstříku. Z výkazu zisku a ztráty za rok končící 28.2.2014 a rozvahy v plném rozsahu ke dni 28.2.2014 vyplývá následující. Účastník řízení vykázal záporný výsledek hospodaření za účetní období ve výši 4 347 000 Kč (v předchozím období byl záporný výsledek hospodaření ve výši 3 048 000 Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval kladnou hodnotu v rozsahu 6 471 000 Kč (v předchozím období vykázal 10 816 000 Kč). Vykázaný objem obchodů provedených účastníkem řízení se pohyboval v prvním až třetím kvartálu roku 2014 v rozmezí 55 000 000 až 100 000 000 Kč. 69. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši 600 000 Kč (slovy šest set tisíc korun českých), a to podle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. Takto uložená pokuta je při samé dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 12 % maximální výše pokuty. Zejména ve vztahu k výši vlastního kapitálu a k vykázanému objemu provedených obchodů nelze považovat uloženou pokutu za likvidační. 70. Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. E. Náhrada nákladů řízení 71. Správní orgán v rozhodnutí shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 72. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 152 správního řádu a přiměřeně též podle části druhé, hlavy VIII. téhož zákona rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

__________________ _________________ ___________________________________

_______________________________ _________________________________

23

 rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2016/3268/CNB/110 ze dne 7. ledna 2016, sp.zn. Sp/1015/175/573

V Praze dne 7. ledna 2016 Č.j.: 2016/3268/CNB/110 Počet stran: 14 Vypraveno dne:

ROZHODNUTÍ O ROZKLADU

Bankovní rada České národní banky (dále jen „bankovní rada“) jako orgán příslušný podle § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o České národní bance“), rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne 10.11.2015 společností International Currency Exchange Czech Republic s.r.o., IČO 452 77 966, se sídlem Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 – Nové Město, zastoupenou paní ______ _____________, bytem __________ ___, ______, ____ ___________, rozhodnutí České národní banky ze dne 12.10.2015, č.j. 2015/111224/570, sp. zn. Sp/2015/175/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodla takto: Rozklad společnosti International Currency Exchange Czech Republic s.r.o., IČO 452 77 966, se sídlem Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 – Nové Město, se podle § 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 46c zákona o České národní bance zamítá a rozhodnutí České národní banky ze dne 12.10.2015, č.j. 2015/111224/570, se potvrzuje.

ODŮVODNĚNÍ [1.] Vydáním příkazu č.j. 2015/64759/570 ze dne 18.6.2015 zahájila Česká národní banka (dále též „správní orgán prvního stupně“) se společností International Currency Exchange Czech Republic s.r.o., IČO 452 77 966, se sídlem Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „účastník řízení“) správní řízení a uložila účastníkovi řízení pokutu ve výši 600 000 Kč podle zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), za to, že (i) v rámci dvou kontrolních nákupů nepředal kontrolním pracovníkům informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 zákona o směnárenské činnosti v dostatečném předstihu před uzavřením těchto obchodů a zároveň v rámci osmi kontrolních nákupů nezachoval textovou podobu těchto informací, když kontrolním pracovníkům nepředával jejich podepsané kopie, a (ii) v době devíti kontrolních nákupů uveřejnil informace o úplatách za poskytované služby na kurzovních lístcích způsobem, který je pro jejich adresáty činil zcela nesrozumitelnými. 1

[2.] Účastník řízení podal proti vydanému příkazu v zákonné lhůtě dne 30.6.2015 odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán prvního stupně v souladu s § 150 odst. 3 správního řádu pokračoval ve vedení správního řízení. [3.] Na základě výzvy správního orgánu prvního stupně k odstranění nedostatků zastoupení obdržel správní orgán prvního stupně dne 20.7.2015 sdělení účastníka řízení, ve kterém schválil dosavadní společná právní jednání jednatele účastníka řízení Ing. Václava Vlasáka a paní ______ ____________. Současně s tímto sdělením doložil účastník řízení plnou moc ze dne 17.7.2015, na základě které je ke všem právním jednáním a úkonům souvisejícím se správním řízením vedeným pod sp. zn. Sp/2015/175/573 nadále zplnomocněna pouze paní ______ ____________. [4.] Dne 12.10.2015 vydal správní orgán prvního stupně pod č.j. 2015/111224/570 rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla účastníkovi řízení uložena podle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 600 000 Kč za jednání spočívající v tom, že účastník řízení (i) v rámci kontrolních nákupů dne 2.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1 předal zájemci – kontrolnímu pracovníkovi informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti až po provedení směnárenského obchodu a dne 10.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1 předal zájemcům – kontrolním pracovníkům informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti současně s předáním hotovosti, tedy v obou případech nikoli s dostatečným předstihem před uzavřením těchto obchodů, a dále dne 2.10.2014 v provozovnách na adresách Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1 a Mikulášská 6, 110 00 Praha 1, dne 10.10.2014 a dne 30.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1 a dne 3.3.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 825/27, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 805/60, 110 00 Praha 1 nezachoval textovou podobu informací před provedením směnárenského obchodu, když zájemcům – kontrolním pracovníkům – nepředával kopie podepsaných informací před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, které by si mohli uchovávat a opakovaně zobrazovat, čímž porušil povinnost podle § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti; (ii) v době kontrolních nákupů dne 2.10.2014 v provozovnách na adresách Na Příkopě 13, 110 00 Praha 1 a Mikulášská 6, 110 00 Praha 1, dne 10.10.2014 v provozovnách na adresách Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1 a Karlova 48, 110 00 Praha 1, dne 30.10.2014 v provozovně na adrese Na Příkopě 10, 110 00 Praha 1 a dne 3.3.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 825/27, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 1306/55, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 805/60, 110 00 Praha 1 uveřejnil informace o úplatách za nákup cizí měny a za prodej cizí měny na kurzovních lístcích nepřiměřeně malým bílým písmem na modrém pozadí v souvislém textu s dalšími informacemi, přičemž kurzovní lístky zobrazené na LCD obrazovkách byly zároveň umístěny ve větší vzdálenosti za skleněnými přepážkami a nevhodně chráněné proti odlesku slunečních paprsků, což činilo údaje o úplatách za poskytované služby na kurzovním lístku pro jejich adresáty zcela nesrozumitelnými, čímž porušil povinnost podle § 11 odst. 3

2

zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti. [5.] Účastníkovi řízení byla dále uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. Napadené rozhodnutí bylo účastníkovi řízení doručeno dne 26.10.2015. [6.] Dne 10.11.2015 podal účastník řízení rozklad. V podaném rozkladu účastník řízení navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušeno a správní řízení zastaveno. V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v § 89 odst. 2 správního řádu. [7.]

[8.] Bankovní rada po přezkoumání rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně shromáždil podklady v rozsahu, který je dostatečnou oporou pro rozhodnutí. Řízení, které mu předcházelo, netrpí vadami způsobujícími nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí. K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti. K postupu správního orgánu prvního stupně [9.] Účastník řízení namítá, že zjištění správního orgánu prvního stupně ohledně údajného porušení zákonných povinností mu bylo předloženo s nepřiměřeně velikým časovým odstupem a správní řízení bylo zahájeno po nepřiměřeně dlouhé lhůtě od provedených kontrol. Účastník řízení se domnívá, že správní orgán prvního stupně měl nejprve přistoupit k uložení opatření k nápravě podle § 18 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti. V této souvislosti účastník řízení odmítá argumenty správního orgánu prvního stupně uvedené v napadeném rozhodnutí, považuje je za nelogické a právně irelevantní. Tím, že správní orgán prvního stupně opatření podle § 18 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti neuložil, porušil podle účastníka řízení základní zásady správního řízení, a to zejména zásadu respektování smyslu a účelu zákona, zásadu vyřizování věci bez zbytečných průtahů a zásadu hospodárnosti řízení. Účastník řízení se dále domnívá, že „lhůtu 1 roku od zjištění, za kterou se správní delikt promlčí“, nelze libovolně vykládat jako lhůtu pro zahájení správního řízení bez ohledu na účel, zásady a meze dané zákonem. [10.] K uvedené námitce bankovní rada předně uvádí, že správní orgán prvního stupně postupoval v rámci zákonných ustanovení, která mu umožňují zahájit správní řízení o správním deliktu do 1 roku ode dne, kdy se dozvěděl o spáchání správního deliktu, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán (§ 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti). Bankovní rada podotýká, že, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí i ze správního spisu, zákonem stanovené lhůty byly dodrženy. V souvislosti s uvedenými lhůtami bankovní rada konstatuje, že tyto lhůty jsou koncipovány jako lhůty prekluzivní (propadné) a zákon o směnárenské činnosti s nimi spojuje zánik odpovědnosti právnické osoby za správní delikt. Jestliže v těchto lhůtách není správní řízení řádně zahájeno, odpovědnost právnické osoby zaniká. Vzhledem k tomu, že správní orgán prvního stupně zahájil správní řízení v době, kdy od posledního kontrolního nákupu uplynuly zhruba tři měsíce a od prvního kontrolního nákupu méně než devět měsíců, nemohla odpovědnost účastníka řízení za správní delikt zaniknout. Bankovní rada proto nespatřuje ve výkladu správního orgánu prvního stupně libovůli. Pro úplnost bankovní rada poznamenává, že účastník řízení v uvedené námitce zaměňuje pojem promlčení a prekluze. [11.] K výše uvedené námitce bankovní rada dále konstatuje, že není vadou řízení, pokud orgán dohledu v zájmu komplexního a objektivního zdokumentování poměrů účastníka řízení provede v delším časovém úseku opakované kontrolní nákupy, aniž by kontrolovanou osobu v mezidobí upozorňoval na porušování právních předpisů, popř. ukládal opatření k nápravě. Jak ostatně vyplývá z napadeného rozhodnutí, doba, po kterou byly jednotlivé kontrolní 3

nákupy prováděny, byla nezbytná k prověření, zda se jedná o ojedinělá či systémová porušení a zda v průběhu času nedoznává způsob provádění směnárenských obchodů účastníkem řízení určitých změn. K tomu správní orgán prvního stupně v bodě 23. napadeného rozhodnutí doslovně uvedl, že „v případě konkrétního porušení účastníka řízení je možno konstatovat, že délka kontroly hovoří mírně ve prospěch účastníka řízení. Zatímco v měsíci říjnu roku 2014 totiž došlo k nepředání předsmluvních informací s dostatečným předstihem v 50 % případů, což nevylučuje systémové pochybení, v březnu 2015 však už nedošlo k opakování tohoto porušení, což svědčí spíše o předchozím excesu jednotlivých zaměstnanců“. Takový postup správního orgánu prvního stupně byl zcela jistě namístě s ohledem na § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu, podle nichž správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu, přičemž je povinen zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Jedině na základě takového postupu mohl správní orgán prvního stupně dospět k závěru o systémovém pochybení účastníka řízení spočívajícím v nedodržování povinností uvedených v § 11 odst. 3 a v § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, se kterým se bankovní rada ztotožňuje. V souvislosti s výše uvedeným zákonným požadavkem proto bankovní rada nepovažuje námitku účastníka řízení týkající se časového odstupu mezi jednotlivými kontrolními nákupy a zahájením správního řízení za odůvodněnou. [12.] K domněnce účastníka řízení, že správní orgán prvního stupně měl nejprve uložit opatření k nápravě podle § 18 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti a teprve až následně při jeho nesplnění peněžitou pokutu, bankovní rada zdůrazňuje, že zákon o směnárenské činnosti nepodmiňuje uložení peněžité pokuty za správní delikt předchozím uložením opatření k nápravě. Zákon o směnárenské činnosti na různých místech (viz např. § 9 odst. 2, § 18, § 20, § 21 a § 22) upravuje jednotlivé vynucovací nástroje, které je při zjištění porušení povinností stanovených zákonem (zákonem o směnárenské činnosti nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování směnárenské činnosti) Česká národní banka oprávněna uložit. Jedná se např. o uložení opatření k nápravě spočívající v povinnosti zjednat nápravu, zákazu výkonu činnosti, omezení výkonu činnosti, odnětí povolení, uložení peněžité pokuty. Zákon o směnárenské činnosti ovšem nestanoví pořadí, v jakém mají být jednotlivé sankční nástroje ukládány. Vzhledem k tomu, že účastníkovi řízení byla již v minulosti v jiném správním řízení uložena pokuta ve výši 500 000 Kč, která svoji nápravnou, resp. preventivní funkci nesplnila a neodradila účastníka řízení od páchání dalšího protiprávního jednání, je bankovní rada ve shodě se správním orgánem prvního stupně v tom, že v posuzovaném případě by pouhé opatření k nápravě ve smyslu § 18 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti nevedlo k dostatečnému zabránění protiprávní činnosti účastníka řízení pro futuro. Každé rozhodnutí o uložení pokuty v sobě navíc obsahuje též prvek preventivní, resp. nápravný, neboť je z něj zřejmé, za co je sankce ukládána, a tudíž jaké protiprávní jednání nehodlá správní orgán ani do budoucna tolerovat. V této souvislosti bankovní rada odmítá námitku účastníka řízení, že správní orgán prvního stupně nepostupoval při rozhodování o uložení pokuty v souladu se zásadou „respektování smyslu a účelu zákona a mezí, které zákon stanoví“. K bodu I. (i) výroku napadeného rozhodnutí [13.] Účastník řízení zpochybňuje spáchání správního deliktu uvedeného pod bodem I. (i) výroku napadeného rozhodnutí a uvádí, že ve všech osmi případech kontrolních nákupů byl zákazník o ceně předem informován, a to ústně i formou písemného dokladu, který obdržel ke kontrole, a podepsal. Dodává, že ve dvou případech zákazník obdržel předsmluvní informace po ústním odsouhlasení při ukončení směny. Z vlastní zkušenosti podotýká, že klienti o kopie předsmluvních informací nemají zájem, ale pokud by požádali o jejich vydání, pak by je 4

obdrželi. Účastník řízení dále nesouhlasí se závěrem správního orgánu prvního stupně, že klienti v daných případech neobdrželi žádné informace k dané směně a nebyli s transakcí vůbec srozuměni, neboť to, že byl klient informován, je doloženo podpisem klienta na předsmluvních informacích. Účastník řízení je přesvědčen, že dodržel dikci zákona, a nesouhlasí s názorem správního orgánu prvního stupně, že ze zákona vyplývá automaticky povinnost doklad předat. V této souvislosti účastník řízení uvedl, že je nejednoznačnost zákona vykládána k jeho tíži. Správní orgán prvního stupně tím, podle účastníka řízení, porušuje další zásady správního řízení, a to zásadu zákazu svévole a diskriminačního přístupu. [14.] Bankovní rada na úvod k uvedené námitce konstatuje, že s ohledem na skutková zjištění uvedená v bodech 13. až 20. napadeného rozhodnutí nemá pochybnosti o tom, že účastník řízení v rámci dvou kontrolních nákupů dne 2.10.2014 a 10.10.2014 ve svých provozovnách nesdělil klientům (kontrolním pracovníkům) předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů a zároveň ve dnech 2.10.2014, 10.10.2014, 30.10.2014 a 3.3.2015 ve svých provozovnách v osmi případech nezachoval textovou podobu předsmluvních informací, když klientům (kontrolním pracovníkům) nepředal kopii tohoto dokladu. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí v žádném případě nevyplývá, že by správní orgán prvního stupně účastníkovi řízení vytýkal „že klienti v daných případech neobdrželi žádné informace k dané směně a nebyli s transakcí vůbec srozuměni“, jak uvádí účastník řízení. [15.] Bankovní rada nesouhlasí s výkladem účastníka řízení k § 13 zákona o směnárenské činnosti a ve shodě se správním orgánem prvního stupně konstatuje, že účastník řízení se na základě výše uvedených skutkových zjištění dopustil porušení tohoto ustanovení, jak je správně uvedeno v bodech 30. až 35. napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Bankovní rada konstatuje, že ustanovení § 13 zákona o směnárenské činnosti s názvem Informace před provedením směnárenského obchodu je konstruováno na ochranu zájemce o takový obchod. První věta tohoto ustanovení zavádí povinnost provozovatele sdělit zákonem stanovené informace zájemci, druhá věta uvádí způsob, jakým mají být informace zájemci sděleny, tedy textovou podobu těchto informací, jejich určitost a srozumitelnost alespoň v českém a anglickém jazyce. Třetí věta rozvádí větu druhou a uvádí, kdy je textová podoba zachována. Je tedy nepochybné, že možnost informace uchovat a opakovaně zobrazovat svědčí zájemci. Po obdržení předsmluvních informací má zájemce možnost rozhodnout se, zda směnárenský obchod uzavře či nikoli, a k tomu potřebuje poskytnuté informace uchovat a opakovaně zobrazovat. V opačném případě by neměl zájemce dostatek informací k tomu, aby se správně rozhodl, neboť nelze předpokládat, že si všechny předsmluvní informace, které obdržel, okamžitě zapamatuje a následně správně vyhodnotí. Nedával by rovněž smysl výklad, podle něhož by informace podle § 13 odst. 2 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, tj. identifikace orgánu dohledu a orgánu pro mimosoudní řešení sporu, jejichž využitelnost přichází prakticky v úvahu až po provedení obchodu, byly uchovávány pouze provozovatelem. Uchování a opakované zobrazení poskytnuté informace na straně klienta tak může být proveditelné pouze za předpokladu, že mu bude kopie předsmluvní informace předána a ponechána. Tím, že účastník řízení v rámci kontrolních nákupů odebral zájemcům (kontrolním pracovníkům) podepsané předsmluvní informace a kopii těchto informací jim neponechal, neumožnil jim předsmluvní informace uchovat a opětovně je zobrazit. 5

[16.] Z výše uvedeného vychází i důvodová zpráva k zákonu o směnárenské činnosti, na kterou správní orgán prvního stupně správně v napadeném rozhodnutí odkazuje. K argumentaci správního orgánu prvního stupně uvedené v bodě 27. napadeného rozhodnutí bankovní rada doplňuje, že z odůvodnění § 13 důvodové zprávy vyplývá, že jednoznačným úmyslem zákonodárce bylo, aby provozovatel směnárenské činnosti musel zájemci o směnárenský obchod sdělit předsmluvní informace v textové podobě tak, aby si zájemce tyto informace mohl uchovat a později zobrazit, což je možné pouze za předpokladu, že mu bude dokument s předsmluvními informacemi ponechán. Kopie předsmluvní informace pak klientovi slouží jako doklad o tom, jaký směnný kurz byl mezi klientem a směnárníkem sjednán a jakou výši protihodnoty směňované částky by měl klient obdržet. V případě vyplacení částky odlišné od částky, kterou klient na základě předsmluvní informace očekával, může klient poskytnutou službu reklamovat a domáhat se vyplacení částky uvedené na předsmluvní informaci buď přímo u provozovatele, nebo u orgánů uvedených v této informaci. [17.] Bankovní rada dále uvádí, že na internetových stránkách České národní banky je uveřejněn v rámci FAQ soubor odpovědí k zákonu o směnárenské činnosti1. Zde je mimo jiné již od 27. 11. 2013 uveden výklad k § 13 zákona o směnárenské činnosti, cit. „ … Tento požadavek bude typicky naplněn předáním listu papíru, na kterém budou požadované informace vytištěny (mohou být napsány i ručně, pokud budou dobře čitelné, to ale nebude praktické pro provozovatele směnárny z hlediska interní archivace a bude obtížné zajistit srozumitelnost). Ze smyslu § 13 přitom plyne, že uchování a opětovné zobrazení má být možné na straně zájemce, a to i bez další součinnosti provozovatele směnárenské činnosti. Pouhé zobrazení na obrazovce počítače dostupného ve směnárně by nesplnilo požadavek na uchování informací. Zákon nicméně nevylučuje, že bude nalezeno takové technické řešení (jiné než předání na listu papíru), které požadavkům na předání předsmluvních informací vyhoví i při ryze osobním jednání na přepážce provozovatele směnárenské činnosti. Hypoteticky si lze představit předání elektronickou poštou na tablet či mobilní telefon zájemce, který má zájemce u sebe v době směny, ale ani to zřejmě nebude praktické. Výjimkou mohou být případy, kdy zákazník nejprve domlouvá podmínky směny na dálku, např. telefonicky, a až následně přijde směnu fyzicky provést. Pak může být v praxi zaslání předsmluvních informací elektronickou poštou nejsnazším řešením, opět za podmínky sdělení informací s dostatečným předstihem. Z textu zákona neplyne, že by předané informace musely být ze strany provozovatele směnárenské činnosti podepsány, lze to ale doporučit, a to zejména v jeho vlastním zájmu, neboť tím může předcházet neoprávněným stížnostem založeným na nepravých (padělaných) předsmluvních informacích. Vedle požadavků na podobu a obsah, které musí předsmluvní informace splňovat, by měla být věnována náležitá pozornost také formě sdělení. Např. pokud jsou informace vytištěny na papír úzkého formátu, užívaný pro tisk pokladních dokladů a jsou navíc nevhodně uspořádány, může být orientace zájemce v textu a zjištění informací podstatných pro rozhodnutí o směně, značně obtížná. Okolnosti poskytování směnárenské služby schopnosti vnímání a posouzení ze strany zájemce dále ztěžují např. možným psychologickým tlakem v situaci, kdy na směnu čeká u přepážky více zájemců. Lze proto doporučit, aby se námitkám nesrozumitelnosti sdělení předcházelo tím, že informace podstatné pro rozhodnutí o směně stanovené v § 13 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti (směnný kurz, poplatky atd.) budou uvedeny v informačním sdělení na prvním místě, aby neunikly pozornosti zájemce. Každopádně je vždy nutné dodržet požadavek srozumitelnosti.“ [18.] K výkladu textu právního předpisu obecně bankovní rada doplňuje, že jazykový výklad, který provedl účastník řízení, je logickým počátkem interpretace práva. K ověření 1

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_zakonu_o_smenarenske_cinnosti.pdf

6

správnosti či nesprávnosti výkladu, k jeho doplnění či upřesnění při více možných výkladech, jako je tomu v tomto případě, potom slouží ostatní interpretační přístupy (výklad systematický, výklad historický a výklad teleologický). Přitom systematický výklad se orientuje na kontext, do něhož je interpretovaná část zasazena (§ 13 je zařazen do části třetí s názvem Povinnosti osob oprávněných provozovat směnárenskou činnost), historický výklad se zaměřuje na úmysl zákonodárce (úmysl zákonodárce je jasně vyjádřen v důvodové zprávě) a teleologický na účel právní normy obsažené v zákoně (ochrana zájemců o provedení směnárenského obchodu). K výkladu textu právního předpisu se vyjádřil Ústavní soud například ve svém rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 33/97, cit. „Dalším naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace vycházející pouze z jeho jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“ nebo v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3508/12, cit. „…slovní znění není vždy jednoznačným vodítkem ke zjištění skutečného obsahu, a proto je třeba brát zřetel i na ostatní okolnosti, za kterých byla právní norma přijata, uplatní se teleologický výklad zohledňující též úmysl zákonodárce. Vhodným pramenem bývá důvodová zpráva…“. [19.] Po aplikaci všech těchto interpretačních přístupů dospěla bankovní rada k výše uvedenému výkladu § 13 zákona o směnárenské činnosti. Bankovní rada proto námitku účastníka řízení týkající se jeho výkladu § 13 zákona o směnárenské činnosti odmítá a považuje ji za bezdůvodnou. V této souvislosti nepovažuje bankovní rada za důvodnou ani námitku účastníka řízení týkající se porušení základních zásad správního řízení, jako je „zásada zákazu svévole“ a „zásada zákazu diskriminačního přístupu“. [20.] Ve světle výše uvedeného neobstojí ani námitka účastníka řízení, že kopie předsmluvních informací jsou klientům poskytovány na vyžádání, neboť účastník řízení je povinen tyto informace předat bezpodmínečně ještě před uskutečněním směnárenského obchodu. [21.] V podaném rozkladu účastník řízení argumentuje tím, že správní orgán prvního stupně nedoložil, k jaké hodnotě porovnává četnost pochybení uvedeného v bodě I. (i) výroku napadeného rozhodnutí. Účastník řízení uvádí, že má 13 směnáren a cca 50 směnárníků a provede 13 000 transakcí měsíčně. Četnost transakcí provedených v rámci kontrolních nákupů správním orgánem prvního stupně proto považuje účastník řízení za minimální, a tím pádem považuje za neopodstatněné na nich zakládat systémové pochybení. [22.] Bankovní rada k této námitce uvádí, že z četnosti transakcí provedených účastníkem řízení a počtu jeho poboček a pracovníků nevyplývá závěr, že k pochybení v případech směnárenských obchodů, které nesouvisely s kontrolními nákupy, nedochází, jak naznačuje účastník řízení. Správní orgán prvního stupně provedl v různém časovém období v celkem sedmi náhodně vybraných provozovnách účastníka řízení osm kontrolních nákupů, přičemž protiprávního jednání se účastník řízení dopustil při každém z provedených kontrolních nákupů2. Bankovní rada považuje počet provedených kontrolních nákupů za dostatečný a svědčící o tom, že se nejednalo o výjimečný jednorázový exces pracovníka účastníka řízení. Uvedená kontrolní zjištění dostatečně odůvodňují závěr, že u účastníka řízení došlo k systémovému pochybení. 2

Jak vyplývá z bodu 33. napadeného rozhodnutí, správní orgán prvního stupně sice provedl celkem devět kontrolních nákupů, ale v případě kontrolního nákupu, kdy porušení nebylo shledáno, bylo provedeno storno, tudíž účastník řízení nebyl povinen poskytovat kopie informace o provedeném stornu.

7

[23.] V souvislosti s výše uvedeným protiprávním jednáním účastník řízení uvádí, že shledal nedodržování uvedeného postupu i u jiných směnáren a bankovních domů, což podle účastníka řízení vypovídá o rigorózním až formalistickém postupu správního orgánu prvního stupně vůči účastníkovi řízení. Účastník řízení nesouhlasí s odůvodněním správního orgánu prvního stupně, který k tomuto argumentu účastníka řízení v napadeném rozhodnutí uvedl, že „skutečnost, že jiné subjekty postupují rovněž v rozporu se zákonem, je ve vztahu k předmětu správního řízení nepodstatná a nehovoří ve prospěch účastníka řízení“. Z uvedeného účastník řízení usuzuje, že u jednoho subjektu jde o porušení zákona a u druhého je toto porušení tolerováno. Z tohoto pohledu shledává účastník řízení v rozhodování správního orgánu prvního stupně porušování základních zásad činnosti správních orgánů, zejm. zásady rovnosti účastníků, resp. předvídatelnosti rozhodování. [24.] Ohledně námitky údajného protiprávního jednání ostatních provozovatelů směnárenské činnosti bankovní rada uvádí, že tato námitka nesouvisí s protiprávním jednáním účastníka řízení. Předmětem tohoto správního řízení je výhradně protiprávní jednání účastníka řízení a nikoli dalších osob. Neznamená to však, že některým provozovatelům směnárenských obchodů je protiprávní jednání tolerováno, jak se domnívá účastník řízení. Z rozhodovací praxe správního orgánu prvního stupně v oblasti směnárenství je patrné, že za porušení povinností upravených v § 13 zákona o směnárenské činnosti sankcionoval správní orgán prvního stupně řadu jiných provozovatelů směnárenské činnosti. Bankovní rada v této souvislosti odkazuje na internetové stránky České národní banky, kde jsou v souladu s § 24 odst. 7 zákona o směnárenské činnosti uveřejňována pravomocná rozhodnutí České národní banky o uložení sankce a pravomocná rozhodnutí soudu o zrušení této sankce3. Z uveřejněných rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že uložení pokuty účastníkovi řízení za správní delikt podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti neznamená odklon od rozhodovací praxe správního orgánu prvního stupně. Bankovní rada proto považuje námitku účastníka řízení o porušování zásady předvídatelnosti rozhodování, resp. legitimního očekávání za zcela nedůvodnou. K bodu I. (ii) výroku napadeného rozhodnutí [25.] Účastník řízení nesouhlasí se závěrem správního orgánu prvního stupně uvedeným v bodě I. (ii) výroku napadeného rozhodnutí a uvádí, že umístění LCD obrazovek za skleněnými přepážkami je v této podobě již nejméně 10 let a v průběhu předchozích kontrol v roce 2011 a 2012 nebyl jejich vzhled napadán a ani nebyl předmětem žádného správního řízení. Argumentaci správního orgánu prvního stupně, že v průběhu kontrol v roce 2011 a 2012 nepořizoval správní orgán prvního stupně fotodokumentaci kurzovních lístků, považuje v této souvislosti za právně irelevantní. Doplňuje, že podnikání účastníka řízení není založeno na klamání klientů velikostí písma a vzhledem tabulí, jejichž grafika je dána firemní kulturou a založena na zkušenostech jeho společníka v této oblasti ve směnárnách po celém světě. Stanovisko správního orgánu prvního stupně týkající se nesrozumitelnosti kurzovního lístku považuje účastník řízení za subjektivní. Účastník řízení rovněž namítá, že správní orgán prvního stupně nevzal v úvahu, že světelné podmínky se mění s denní a roční dobou a také se změnou pozice osoby, která tabuli čte. Účastník řízení odmítá závěr správního orgánu prvního stupně, že údaje uvedené na kurzovním lístku byly zcela nesrozumitelné. Účastník řízení dále uvádí, že žádný právní předpis nenařizuje, jak má být tabule umístěna a v jakém provedení, nicméně ke dni 23.6.2015 provedl revizi LCD obrazovek ve všech směnárnách se zaměřením na velikost textu a číslic. Ačkoliv účastník řízení shledal všechny tabule jako čitelné a srozumitelné, bude se pro jistotu inspirovat modely, které publikoval správní orgán prvního stupně v roce 2015 na svých webových stránkách. Účastník řízení opakovaně uvádí, 3

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/susr-list.html

8

že navštívil i jiné směnárenské subjekty, jejichž LCD obrazovky dokonce nesplňují ani základní požadavky podle zákona o směnárenské činnosti, na což účastník řízení již správní orgán prvního stupně v minulosti upozorňoval, a pravděpodobně ani sankční postih tyto nedostatky neodstranil. Účastník řízení tím dokládá, že on vždy nápravu provedl a že správní orgán prvního stupně v tomto správním řízení porušuje základní zásady správního řízení. Správním orgánem prvního stupně vytýkaný 20% poplatek vysvětluje kvalitním vybavením svých směnáren, vysokým nájmem a službami ve vysokém standardu. V této souvislosti účastník řízení dále dodává, že jednání s Českou národní bankou v případě potřeby poradenské činnosti probíhá velmi formalisticky. Podle účastníka řízení odpovídá Česká národní banka pouze na písemné dotazy a není možné např. získat její oficiální stanovisko k souladu upravené kurzovní tabule se zákonnými požadavky. [26.] Bankovní rada souhlasí s účastníkem řízení, že žádný právní předpis nestanovuje konkrétní vzhled kurzovního lístku. Zákon o směnárenské činnosti však stanoví v § 11 požadavky na obsah kurzovního lístku. Kurzovní lístek může obsahovat jen taxativně vyjmenované údaje, mezi nimiž je i úplata za provedení směnárenského obchodu. Podle § 11 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti se údaje na kurzovním lístku (tedy i údaje o úplatě za provedení směnárenského obchodu) uvádějí v přiměřené velikosti určitým a srozumitelným způsobem, přičemž číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Pojem „srozumitelnost“ je neurčitým právním pojmem. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu: „… správní orgán musí nejprve obecně vymezit a vyložit neurčitý právní pojem, poté jej poměřit s konkrétním skutkovým stavem v dané věci a nakonec usoudit, zda tento skutkový stav je podřaditelný pod neurčitý právní pojem …“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 51/2012-242). Tyto podmínky správní orgán prvního stupně v napadeném rozhodnutí (body 38. až 41., 43, 45. až 46.) splnil. [27.] Bankovní rada má s ohledem na skutkové okolnosti, které mají oporu ve správním spise, za dostatečně prokázané, že kombinací více faktorů (nepřiměřeně malé bílé písmo na modrém pozadí, umístění v souvislém textu spolu s dalšími informacemi, umístění LCD obrazovek ve větší vzdálenosti za skleněnými přepážkami a jejich nezabezpečení před odrazy slunečních paprsků) byly údaje o úplatách za poskytovanou službu na kurzovních lístcích uvedeny zcela nesrozumitelným způsobem. Je nepochybné, že srozumitelnost údajů o úplatě za směnárenský obchod je namístě obzvláště tam, kde je poplatek stanoven ve výši 19,9 % směňované částky, jako je tomu u účastníka řízení. Vysvětlení účastníka řízení vztahující se k výši poplatku (kvalitní vybavení směnáren na exkluzivních adresách) je pro toto správní řízení irelevantní, neboť zákon cenovou politiku jednotlivých směnáren nijak neupravuje, a správní orgán prvního stupně na její výši poukazuje pouze v souvislosti se srozumitelností údajů týkajících se směnárenských obchodů. Pro úplnost bankovní rada dodává, že účastníkovi řízení je vytýkána nesrozumitelnost informací o výši úplaty za směnárenský obchod umístěných v dolní části kurzovního lístku, nikoliv všech informací uvedených na kurzovním lístku, jak zřejmě mylně z napadeného rozhodnutí dovozuje účastník řízení. [28.] K namítaným světelným podmínkám, měnícím se s roční dobou, bankovní rada uvádí, že, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, kontrolní pracovníci provedli kontrolní nákupy v různých ročních obdobích (podzim a jaro), kdy světelné podmínky nebyly stejné, a přesto odrazy slunečních paprsků způsobily nečitelnost údajů uvedených na kurzovních lístcích. Je nepochybné, že v létě, při větší intenzitě slunečního záření, musela být čitelnost údajů na kurzovních lístcích ještě o poznání horší. [29.] V souvislosti s výše uvedenou námitkou účastníka řízení týkající se komunikace s Českou národní bankou bankovní rada poukazuje na skutečnost, že právě za účelem předcházení případným výkladovým nejasnostem zejména v oblasti dohledu nad finančním trhem vydává Česká národní banka řadu informativních aktů, mimo jiné i různá výkladová 9

stanoviska k obsahu jednotlivých institutů zákonů regulujících finanční trh a informace o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu. Jedním z těchto dokumentů, které Česká národní banka publikuje na svých internetových stránkách, je i výše uvedený soubor odpovědí k zákonu o směnárenské činnosti (viz bod 17. tohoto rozhodnutí). V tomto souboru je pak obsažen i obecný návod na vzhled kurzovního lístku, nicméně účastník řízení si může zvolit jakýkoliv způsob prezentace zákonem stanovených údajů, který však musí vyhovět požadavkům stanoveným právními předpisy. S ohledem na výše uvedené bankovní rada odmítá účastníkem řízení namítaný formalistický přístup České národní banky k poskytnutí výkladu zákona. [30.] Bankovní rada nesouhlasí ani s námitkou, „že správní orgán prvního stupně při svých předchozích kontrolách nevytýkal účastníku řízení vzhled kurzovního lístku.“ Správní orgán prvního stupně již při kontrolách v roce 2009 konstatoval, že informace o poplatcích byly na kurzovních lístcích uvedeny ve výrazně menší velikosti než informace o kurzech vybraných měn, tudíž nečitelně a snadno přehlédnutelně. Účastník řízení byl vyzván k nápravě a věc s ním byla projednána, aniž by s ním správní orgán prvního stupně zahajoval správní řízení. To ostatně nezpochybňuje ani účastník řízení, když v bodě 6. podaného rozkladu uvádí, že v roce 2009 provedl na základě instrukcí České národní banky úpravu tehdejších kurzovních tabulí. Další kontrolní nákupy v roce 2011 a 2012 nebyly zaměřeny na kontrolu vzhledu kurzovního lístku. Správní orgán prvního stupně proto nepořizoval fotodokumentaci tehdejších kurzovních lístků, které se dožaduje účastník řízení. Ze skutečnosti, že se správní orgán prvního stupně tehdy nezabýval vzhledem kurzovních tabulí, nelze v žádném případě dovodit, že by správní orgán prvního stupně aproboval, že tyto tabule byly v souladu se zákonnými požadavky, jak činí v rozkladu účastník řízení. Na vzhled kurzovního lístku, resp. na srozumitelnost údajů na něm uvedených, se správní orgán prvního stupně zaměřil až při kontrolních nákupech v říjnu 2014 a v březnu 2015, a to v souvislosti s účinností zákona o směnárenské činnosti, který zpřísnil dosavadní zákonnou úpravu kurzovního lístku. Námitku účastníka řízení, že stejné kurzovní tabule, které byly vyhovující v roce 2011 a 2012, již podle zjištění správního orgánu prvního stupně právním předpisům neodpovídají, považuje bankovní rada za nedůvodnou, neboť správní orgán prvního stupně jednak soulad vzhledu kurzovních tabulí s tehdy platnou legislativou nekonstatoval, jednak od 1.11.2013 došlo v souvislosti se změnou legislativy ke zpřísnění požadavků na vzhled kurzovních tabulí. [31.] K namítanému protiprávnímu jednání jiných provozovatelů směnárenské činnosti bankovní rada opakovaně uvádí, že tato námitka nesouvisí s protiprávním jednáním účastníka řízení. Předmětem tohoto správního řízení je výhradně protiprávní jednání účastníka řízení a nikoli dalších osob. K uložené sankci [32.] Účastník řízení opakovaně nesouhlasí s tím, že správní orgán prvního stupně uložil peněžitou pokutu, aniž by využil postupu podle § 18 odst. 1 a 3 zákona o směnárenské činnosti. Účastníkovi řízení nepřipadá peněžitá pokuta vhodně stanovena ani s ohledem na jeho majetkové poměry. Účastník řízení argumentuje záporným výsledkem hospodaření a výši pokuty si vysvětluje též tím, že má zahraničního vlastníka. [33.] Jak již bylo odůvodněno výše, bankovní rada se ztotožňuje s druhem sankce, která byla účastníkovi řízení napadeným rozhodnutím uložena. V této souvislosti bankovní rada odkazuje na bod 12. tohoto rozhodnutí, ve kterém se k reakci správního orgánu prvního stupně na prokázané protiprávní jednání účastníka řízení vyjadřuje. [34.] K výši uložené pokuty bankovní rada uvádí, že správní orgán prvního stupně při jejím stanovení vycházel ze zákonných kritérií, která jsou uvedena v § 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, správní orgán 10

prvního stupně přihlédl zejména k závažnosti správních deliktů, ke způsobu jejich spáchání, k jejich následkům a k okolnostem, za nichž byly spáchány (body 63. až 66. napadeného rozhodnutí). Jako velmi závažnou okolnost vyhodnotil správní orgán prvního stupně skutečnost, že účastník řízení byl již v roce 2012 sankcionován za správní delikt, který vykazoval obdobné znaky jako správní delikt uvedený pod bodem I (i) výroku napadeného rozhodnutí. Tyto obdobné znaky spočívají v neinformování zákazníků zákonem stanoveným způsobem (bod 67. napadeného rozhodnutí). S ohledem na eventuální likvidační dopad uložené pokuty se správní orgán prvního stupně nad rámec zákonem stanovených kritérií při určení výše pokuty zabýval i majetkovými poměry účastníka řízení (bod 68. napadeného rozhodnutí). Bankovní rada v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že správní orgán prvního stupně při posouzení majetkových poměrů účastníka řízení vycházel z finančních výkazů účastníka řízení k 28.2.2014, ačkoliv součástí správního spisu jsou i jeho finanční výkazy k 28.2.2015. K 28.2.2015 vykázal účastník řízení záporný výsledek hospodaření běžného účetního období ve výši 1 254 000 Kč (v předchozím období byl záporný hospodářský výsledek ve výši 4 347 000 Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval kladnou hodnotu ve výši 5 217 000 Kč (v předchozím období vykázal 6 471 000 Kč). Vzhledem k tomu, že ani na základě finančních výkazů účastníka řízení k 28.2.2015 nelze uloženou pokutu považovat za likvidační, bankovní rada konstatuje, že se jedná pouze o dílčí nepodstatnou vadu odůvodnění napadeného rozhodnutí. Bankovní rada zdůrazňuje, že vykázaný záporný hospodářský výsledek účastníka řízení neznamená, že správní orgán prvního stupně nemohl pokutu uložit. [35.] Závěrem k uvedené námitce bankovní rada shrnuje, že správní orgán prvního stupně výši uložené pokuty dostatečně odůvodnil. Při rozhodování o výši uložené pokuty přihlédl ke všem zákonným kritériím pro stanovení její výše a logicky, srozumitelně a přezkoumatelným způsobem popsal jejich hodnocení. Bankovní rada se s tímto hodnocením ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje. V této souvislosti bankovní rada dále podotýká, že správní orgán prvního stupně při rozhodování o výši ukládané sankce zohlednil pouze zákonná a judikatorní kritéria pro stanovení její výše a nezabýval se otázkou vlastníka účastníka řízení. Námitku účastníka řízení vztahující se k jeho zahraničnímu vlastníkovi považuje proto bankovní rada za nedůvodnou. [36.] Účastník řízení nesouhlasí s výší uložené pokuty, která je, podle jeho názoru, nepřiměřeně vysoká a neodpovídá daným okolnostem jeho případu. Účastník řízení srovnává pokutu, která mu byla uložena, s celkovou sumou pokut uložených správním orgánem prvního stupně ve směnárenské oblasti v roce 2013 a dochází k tomu, že jemu uložená pokuta dosahuje cca 65,5 % objemu pokut uložených v rámci celého roku 2013. Pokuta podle účastníka řízení není adekvátní ani vzhledem k rozhodnutím z roku 2015 uveřejněným na webových stránkách České národní banky, když účastníkem řízení nejvyšší nalezená pokuta 250 000 Kč byla udělena za mnohem závažnější pochybení než v jeho případě. Argument správního orgánu prvního stupně, že uložená pokuta představuje 12 % maximální výše pokuty, podle účastníka řízení s ohledem na výše uvedené neobstojí, neboť stanovení výše uložené pokuty je nepřiměřené daným okolnostem a odporuje zásadě předvídatelnosti rozhodování. Při stanovení výše pokuty byla podle názoru účastníka řízení porušena i zásada legality a oficiality. [37.] Bankovní rada s uvedenou námitkou nesouhlasí a považuje ji za nedůvodnou. Jak již bankovní rada uvedla, výši uložené pokuty správní orgán prvního stupně dostatečně odůvodnil a uvedl, z jakých skutečností vycházel, a zároveň vysvětlil, jak se hodnocení těchto kritérií promítlo do výše uložené pokuty. V souladu s § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch účastníka řízení. Takovému postupu

11

správního orgánu nelze nic vytknout a bankovní rada v něm neshledává porušení zásad legality ani oficiality. [38.] K namítané zjevně nepřiměřené výši pokuty bankovní rada uvádí, že při rozhodování o výši pokuty je nutno přihlédnout ke všem okolnostem daného případu. Kromě povahy jednání, za něž je pokuta ukládána, nelze nepřihlédnout také k zákonem stanovené horní hranici výše pokuty, kterou je vyjádřena typová závažnost protiprávního jednání. Uložená pokuta ve výši 12 % horní zákonné sazby odpovídá zjištěným skutečnostem a nelze ji mít za zcela zjevně nepřiměřenou. Bankovní rada dále podotýká, že aby pokuta za správní delikt naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 9/2008133). [39.] K účastníkem řízení uvedenému srovnání s jinými případy bankovní rada konstatuje, že takové porovnání je vždy problematické, neboť při ukládání sankce je třeba důsledně dodržovat zásadu individualizace a každý případ posuzovat s ohledem na konkrétní skutečnosti. Tvrzení, že jednání jiného provozovatele bylo závažnější než to, za které byla uložena pokuta účastníkovi řízení, je bez znalosti těchto konkrétních skutečností nepodložené. Pokud jde o účastníkem řízení zmíněnou dosud nejvyšší správním orgánem prvního stupně uloženou pokutu v roce 2015, bankovní rada uvádí, že za podobné jednání, jakého se dopustil účastník řízení, byly uloženy i vyšší pokuty, např. společnosti ______ ______, ____________ byla uložena pokuta ve výši 800 000 Kč.4 [40.] Bankovní rada nepovažuje za relevantní porovnání pokuty uložené účastníkovi řízení s pokutami uloženými správním orgánem prvního stupně v roce 2013, které v podaném rozkladu učinil účastník řízení, neboť pravomocná rozhodnutí o uložení sankce v oblasti směnárenství se uveřejňují na internetových stránkách České národní banky teprve od 1.11.2013, tj. od účinnosti zákona o směnárenské činnosti a pouze za správní delikty podle tohoto zákona (nikoliv podle předchozí právní úpravy). [41.] Účastník řízení rozporuje tvrzení správního orgánu prvního stupně uvedené v napadeném rozhodnutí, že pokračuje ve správním deliktu a že nevynaložil takové úsilí, aby na něj mohla být aplikována liberace ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, neboť jednání účastníka řízení není ze strany správního orgánu prvního stupně objektivně hodnoceno, není jakkoliv podloženo a neodpovídá skutečnosti. Účastník řízení naopak argumentuje tím, že má snahu respektovat a napravovat veškerá zjištění České národní banky a vynakládá úsilí k odstranění případných nedostatků. Jako příklad uvádí úpravu kurzovních tabulí podle požadavků regulátora v roce 2009 nebo nápravu pochybení, za které byl účastník řízení sankcionován v roce 2012. [42.] Bankovní rada uvádí, že zákon o směnárenské činnosti v § 24 odst. 1 připouští, aby se právnická osoba zprostila odpovědnosti za správní delikt pouze v případě, že „prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti“ Účastník řízení chybně interpretuje toto zákonné ustanovení, když se aplikace liberace dožaduje s odkazem na to, že napravil předchozí porušení právních předpisů zjištěné v roce 2012. Liberace však předpokládá opatření přijaté ex ante před výskytem porušení, kdy přes maximální vyvinuté úsilí dojde následně k porušení právní povinnosti, nikoli až ex post přijaté opatření reagující na správním orgánem shledaná porušení právních předpisů. Pokud účastník řízení činí kroky k nápravě až po spáchání deliktu, nemůže se tímto způsobem zbavit odpovědnosti za správní delikt. 4

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_roz hodnuti/prilohy/S-Sp-2015_00174_CNB_573.pdf

12

[43.] Obdobně chybně interpretuje účastník řízení i závěry správního orgánu prvního stupně týkající se pokračování ve správním deliktu. Závěry o pokračování ve správním deliktu dovozuje správní orgán prvního stupně výhradně v souvislosti s protiprávním jednáním zjištěným kontrolními nákupy uskutečněnými v říjnu 2014 a v březnu 2015 (viz body 35. a 48. napadeného rozhodnutí). Ve vztahu k předchozímu protiprávnímu jednání, za které byl účastník řízení pravomocně sankcionován v roce 2012, lze na toto jednání nahlížet jako na recidivu, a nikoliv tedy jako na pokračující správní delikt (bod 67. napadeného rozhodnutí). Recidivu zohlednil správní orgán prvního stupně jako výrazně přitěžující okolnost při úvaze o výši sankce. Bankovní rada tomuto zohlednění přisvědčuje a považuje výše uvedenou námitku za bezdůvodnou. K účastníkem řízení navrhovaným důkazům [44.] V podaném rozkladu účastník řízení navrhuje, aby za účelem prověření srozumitelnosti údajů na kurzovních lístcích bylo v dotčených provozovnách provedeno místní šetření. V závěru rozkladu účastník dále navrhuje, aby byl pro doplnění konkrétních údajů ve věci preventivních opatření, proškolování zaměstnanců, kontroly zaměstnanců při provádění směnárenské činnosti ze strany společnosti, kárné odpovědnosti zaměstnanců v případě porušení směnárenských postupů apod. vyslechnut jednatel účastníka řízení pan Ing. Václav Vlasák. Účastník řízení se domnívá, že v opačném případě by mu mohlo být vytýkáno řádné nedoložení uvedených námitek. [45.] K navrhovaným důkazům bankovní rada nejprve obecně konstatuje, že podle § 52 správního řádu není správní orgán (s ohledem na § 93 odst. 1 správního řádu i odvolací správní orgán) vázán návrhy účastníků řízení, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Je tedy na správním orgánu (resp. odvolacím správním orgánu), které důkazy provede a z jakých důkazních prostředků bude při rozhodování vycházet. Pokud se jedná o navrhované místní šetření, je bankovní rada přesvědčena, že na základě úředních záznamů o provedení úkonu předcházejícímu kontrole (dále jen „úřední záznamy“), vypracovaných odborně vyškolenými pracovníky České národní banky se zkušenostmi v oboru uskutečňování kontrolních nákupů, je provedení tohoto důkazu nadbytečné, neboť tvrzení účastníka řízení týkající se srozumitelnosti údajů na kurzovním lístku bylo bez důvodných pochybností vyvráceno. Úřední záznamy včetně fotografií dotčených kurzovních lístků jsou součástí správního spisu a pořízená fotodokumentace je uvedena i v napadeném rozhodnutí. V této souvislosti nutno dále dodat, že provedení místního šetření v rámci odvolacího řízení by mělo s ohledem na charakter správního deliktu a časový odstup od porušení právních povinností nulovou vypovídací hodnotu. [46.] Navrhovaný výslech jednatele účastníka řízení považuje bankovní rada rovněž za nadbytečný. Účastník řízení měl možnost se v rámci řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, dostatečně vyjádřit ke všem rozhodným skutečnostem, což účastník řízení ostatně učinil podáním odporu proti příkazu dne 30.6.2015 a vyjádřeními podanými dne 20.7.2015. Účastníkovi řízení byla v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dána možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Z obsahu spisového materiálu je nepochybné, že účastníkovi řízení byla v průběhu celého správního řízení dána možnost, aby svá procesní práva účastníka řízení v plné míře uplatnil. S ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav a doložená kontrolní zjištění nemá bankovní rada důvod přistupovat k výslechu jednatele účastníka řízení, neboť se nedomnívá, že by svědeckou výpovědí mohly být zjištěny takové skutečnosti, které by účastník řízení nemohl uvést již ve svých písemných vyjádřeních. Navíc, jak sám účastník řízení v této souvislosti uvádí, výslech je navrhován pouze na podporu námitek uvedených v rozkladu a pouze proto, aby jejich nedoložení nebylo účastníkovi řízení Českou národní bankou vytýkáno. Vzhledem k tomu, že účastníkovi řízení 13

není nedoložení jeho tvrzení uvedených v rozkladu vytýkáno, považuje bankovní rada provedení tohoto důkazu, jak již výše uvedla, za nadbytečné. [47.] Závěrem k jednotlivým námitkám účastníka řízení týkajícím se porušování základních zásad správního řízení bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením § 3 správního řádu, když zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, bankovní rada při vedení správního řízení ani při vydání napadeného rozhodnutí neshledala porušení těchto zásad. [48.] Bankovní rada je toho názoru, že bylo dostatečně prokázáno, že se účastník řízení dopustil správních deliktů uvedených ve výroku napadeného rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené považuje bankovní rada námitky uvedené v rozkladu za nedůvodné, a proto rozhodla o zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 152 odst. 4 ve spojení s § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.

______________________________

________________

____________

__________________

14