573



rozhodnutí České národní banky č.j. 2015/107264/570 ze dne 2. října 2015, sp.zn. Sp/2015/174/573

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 2. října 2015 Č.j.: 2015 / 107264 / 570 Ke sp. zn. Sp/2015/174/573 Počet stran: 24 ROZHODNUTÍ Česká národní banka (dále také jen „správní orgán“) jako orgán dohledu příslušný v oblasti směnárenství podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o České národní bance“) a § 17 odst. 1 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), ve spojení s § 24 odst. 4 téhož zákona a ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 315/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „vyhláška 315/2013“) a orgán dohledu nad ochranou spotřebitele dle § 23 odst. 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2015/174/573 podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správních deliktech společnosti Global Travel, spol. s r. o., IČO 005 52 241, se sídlem Palackého 715/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město, takto: I. Společnost Global Travel, spol. s r. o., IČO 005 52 241, se sídlem Palackého 715/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město, i)

dne 26.2.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1, Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a dne 11.3.2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 informovala klienty o úplatě za provedení směnárenského obchodu tak, že je mohla uvést v omyl, když na kurzovních lístcích byly údaje o úplatě 27 % za nákup cizí měny (z pohledu směnárníka) a 2,7 % za prodej cizí měny (z pohledu směnárníka) uvedeny vzájemně zaměnitelným způsobem,

ii)

v rámci kontrolních směn provedených dne 26.2.2015 v provozovnách na adresách Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1, Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1 a dne 11.3.2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a dne 16.3.2015 v provozovně na adrese nám. 28. října 1610, 500 11 Hradec Králové nedodržela formu sdělení informace před provedením směnárenského obchodu dle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když zájemce (kontrolní pracovník) o provedení směnárenského obchodu si nemohl tuto informaci uchovat a opakovaně zobrazovat,

1

iii)

v období od 31.8.2014 do 30.4.2015 neoznámila bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách, na jejichž základě jí bylo povolení k činnosti směnárníka uděleno, spočívající ve změně její vedoucí osoby, když s účinností ode dne 31.8.2014 se stal jejím druhým jednatelem Marek Palán, nar. 4.3.1968, bytem Vybíralova 930/15, 198 00 Praha 9 – Černý Most namísto dosavadního jednatele Róberta Attily Tökölyiho, nar. 1.10.1979, bytem Szilváni utca 3, 2030 Érd, Maďarská republika a nedoložila k této změně vedoucí osoby dokumenty podle ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky 315/2013, tedy porušila

ad i)

zákaz podle § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s § 5 odst. 1 písm. b) téhož zákona,

ad ii) povinnost podle § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, ad iii) povinnost podle § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s § 5 odst. 1 a 2 vyhlášky 315/2013, čímž se dopustila ad i)

správního deliktu podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele,

ad ii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti, ad iii) správního deliktu směnárníka podle § 21 zákona o směnárenské činnosti, za což se jí ukládá podle § 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele pokuta ve výši 800 000 Kč (slovy osm set tisíc korun českých). Peněžitá pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 174-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je 00552241. II. Společnosti Global Travel, spol. s r. o., IČO 005 52 241, se sídlem Palackého 715/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je 00552241.

2

ODŮVODNĚNÍ A. Identifikace účastníka řízení 1. Společnost Global Travel, spol. s r. o., IČO 005 52 241, se sídlem Palackého 715/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „účastník řízení“), byla zapsána dne 12.10.1990 do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 228. Dle výpisu z obchodního rejstříku1 měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsán jako předmět podnikání: ostraha majetku a osob; činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence; výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 2. Účastník řízení je na základě registrace č.j. 2009/3657/761 oprávněn od 15.9.2009 vykonávat směnárenskou činnost. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení § 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení měl ke dni vydání tohoto rozhodnutí Českou národní bankou evidovaných 27 provozoven k výkonu směnárenské činnosti: Mostecká 282/5, 118 00 Praha 1; Na poříčí 1070/19, 110 00 Praha 1; Smetanovo nábřeží 198/1, 110 00 Praha 1; Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1; Mostecká 53/4, 110 00 Praha 1; Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1; Křižovnické náměstí 194/1, 110 00 Praha 1; Karlova 175/3, 110 00 Praha 1; Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1; náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1; Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1; Jungmannovo náměstí 765/5, 110 00 Praha 1; Valdenská 525/8, 390 02 Tábor; třída Míru 1, 381 01 Český Krumlov; Nádražní 119/4, 370 01 České Budějovice; Husova 160/23, 110 00 Praha 1; Libušská 319/126, 142 00 Praha; Fügnerova 667/7, 460 01 Liberec; Sousedská 599, 460 01 Liberec; Ústecká 1905/8, 405 02 Děčín; J. Boreckého 1590, 370 11 České Budějovice; Dornych 404/4, 602 00 Brno; Americká 2186/47, 301 00 Plzeň; Nám. 28. Října 1610, 500 01 Hradec Králové; České Vrbné 2327, 370 11 České Budějovice; Masarykovo náměstí 1950, 530 02 Pardubice a Karlova 185/10, 110 00 Praha 1. B. Průběh správního řízení 4. Kontrolní pracovníci správního orgánu provedli ve dnech 26.2.2015, 8.3.2015, 11.3.2015, 16.3.2015 a 24.3.2015 kontrolní směny v sedmi různých provozovnách účastníka řízení (pět provozoven v Praze, jedna provozovna v Hradci Králové a jedna provozovna v Brně, viz dále). Z provedených kontrolních směn byly vypracovány úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu Sp/2015/174/573. Správní orgán skutková zjištění učiněná v rámci kontrolních směn vyhodnotil a rozhodl, že v tomto konkrétním případě je vhodné vydat příkaz podle § 150 správního řádu. Proto správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne 5.6.2015 pod č.j. 2015/60615/5702 příkaz ze dne 5.6.2015 (dále jen „příkaz“), kterým uložil účastníku řízení povinnost zaplatit pokutu ve výši 800 000 Kč a nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. Vydáním příkazu dne 5.6.2015 bylo zahájeno správní řízení s účastníkem řízení a doručením příkazu téhož dne počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu.

1 2

spis Sp/2015/174/573, č.l. 1 - 7 spis Sp/2015/174/573, č.l. 8 - 22

3

5. Dne 11.06.2015 obdržel správní orgán pod evid. č. 2015/63017/5703 odpor účastníka řízení proti vydanému příkazu (dále jen „odpor“), čímž došlo ke zrušení příkazu a správní orgán pokračoval ve vedení správního řízení. Konkrétní námitky účastníka řízení, včetně jejich zhodnocení ze strany správního orgánu, jsou podrobně rozvedeny níže. Spolu s vyjádřením účastníka řízení byla založena do správního spisu plná moc právního zástupce účastníka řízení4, která byla udělena advokátu ____. _________ _________, advokátovi se sídlem _________ _____ _, ___ __ _____ _ – _____ _____ (dále jen „právní zástupce“), jenž je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou pod ev. č. ____, a opravňovala ho činit všechny úkony, které souvisí se zastupováním účastníka řízení ve správním řízení. 6. Usnesením ze dne 17.6.2015, č.j. 2015/64741/5705 vyzval správní orgán účastníka řízení k předložení kopie účetní závěrky za rok 2014 ve formě rozvahy a výkazu zisku a ztráty a stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dnů, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení a označit a předložit důkazy ve smyslu § 52 správního řádu. V této souvislosti správní orgán upozornil účastníka řízení na to, že v podaném odporu účastník řízení uvedl, že provedl na svých provozovnách na kurzovních lístcích změny, avšak účastník řízení tyto provedené změny blíže nepopsal, popř. nedoložil fotodokumentací. 7. Dne 19.6.2015 obdržel správní orgán pod evid. č. 2015/65729/5706 rozklad účastníka řízení proti výroku II. usnesení ze dne 17.6.2015, ve kterém mu správní orgán stanovil lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení, žádost účastníka řízení o umožnění seznámení se s kontrolním protokolem a žádost účastníka řízení o prodloužení lhůty podle § 39 odst. 2 správního řádu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. 8. Dne 22.6.2015 obdržel správní orgán pod evid. č. 2015/66207/5707 finanční výkazy účastníka řízení. 9. Dne 23.6.2015 účastník řízení nahlédl do správního spisu Sp. zn. Sp/2015/174/573, o čemž by vyhotoven protokol č.j. 2015/66255/5708. Účastník řízení v rámci nahlížení do správního spisu požádal správní orgán o doplnění správního spisu o protokol ze dne 10.6.2015, kdy byla správním orgánem provedena kontrola vzhledu kurzovního lístku u účastníka řízení. 10. Na základě žádosti účastníka řízení správní orgán doplnil dne 25.6.2015 do správního spisu Sp. zn. Sp/2015/174/573 protokol o provedení kontroly náležitostí kurzovního lístku v provozovně účastníka řízení na adrese Václavské náměstí 21, 110 00 Praha ze dne 10.6.2015 včetně pořízené fotodokumentace. 11. Dne 29.6.2015 obdržel správní orgán pod evid. č. 2015/73322/5709 částečné vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí, včetně dokumentace kurzovního lístku a kopií předsmluvních informací poskytovaných klientům účastníka řízení. 3

spis Sp/2015/174/573, č.l. 23 - 24 spis Sp/2015/174/573, č.l. 25 5 spis Sp/2015/174/573, č.l. 26 - 29 6 spis Sp/2015/174/573, č.l. 30 - 32 7 spis Sp/2015/174/573, č.l. 33 - 40 8 spis Sp/2015/174/573, č.l. 41 - 45 9 spis Sp/2015/174/573, č.l. 46 - 59 4

4

12. Rozhodnutím ze dne 1.7.2015, č.j. 2015/74441/57010 vyhověl správní orgán žádosti účastníka řízení a zrušil v souladu s § 87 správního řádu výrok II. usnesení ze dne 17.6.2015. Důvodem pro zrušení uvedené části byla skutečnost, že správní spis Sp. zn. Sp/2015/174/573 byl správním orgánem doplněn o dokumenty, se kterými se účastník řízení neměl možnost v rámci svého nahlížení do správního spisu seznámit. 13. Usnesením ze dne 21.7.2015, č.j. 2015/80379/57011 správní orgán stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dnů, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení. 14. Dne 24.7.2015 účastník řízení nahlédl do správního spisu Sp. zn. Sp/2015/174/573, o čemž by vyhotoven protokol č.j. 2015/81546/57012. 15. Dne 28.7.2015 obdržel správní orgán pod evid. č. 2015/83270/57013 vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí. Dodržení lhůty pro zahájení řízení 16. Správní orgán konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za skutky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Podle ustanovení § 24b odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán a podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračující správní delikty platí, že prekluzívní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. Pro trvající správní delikty pak platí, že běh prekluzivní lhůty počíná okamžikem odstranění protiprávního stavu. V případě správních deliktů ad i) a ad ii) se jedná o pokračování ve správních deliktech, kdy poslední dílčí útoky tvořící pokračování byly účastníkem řízení spáchány dne 11.3.2015 resp. 16.3.2015 a v případě deliktu ad iii) se jedná o trvající správní delikt, u kterého byl protiprávní stav účastníkem řízení nastolen dne 1.9.2014 a odstraněn byl dne 30.4.2015 doručením oznámení o změně jednatelů účastníka řízení. Nemohlo tedy dojít ke zmeškání subjektivní lhůty pro zahájení řízení u uvedených skutků. Rozhodná právní úprava 17. Listina základních práv a svobod, vyhlášená jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., ve svém čl. 40 odst. 6 uvádí, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější (jde o uplatnění tzv. pravé retroaktivity zákona). Ačkoli Listina výslovně hovoří o trestnosti činu a trestu, je zřejmé, že tento článek lze aplikovat rovněž na oblast správního trestání. To ostatně dokládá i zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění 10

spis Sp/2015/174/573, č.l. 60 - 62 spis Sp/2015/174/573, č.l. 63 - 66 12 spis Sp/2015/174/573, č.l. 67 - 71 13 spis Sp/2015/174/573, č.l. 72 - 74 11

5

pozdějších předpisů, který ve svém § 7 odst. 1 zakotvuje obdobnou zásadu pro přestupky, kterou lze analogicky vztáhnout i na ostatní správní delikty. 18. Správní orgán ověřil, zda v období od spáchání předmětného skutku po vydání rozhodnutí ve správním řízení nedošlo ke změně zákona o ochraně spotřebitele a zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán v této souvislosti konstatuje, že jednotlivá ustanovení obou dvou zákonů relevantní pro posouzení skutku účastníka řízení zůstala totožná. Správní orgán se proto nemusel dále vypořádat s otázkou, která právní úprava bude při správním trestání na účastníka řízení aplikována, když znění dotčených ustanovení zůstala po celé rozhodné období až do dne vydání rozhodnutí v nezměněné podobě. C. Správní delikty (i) Kurzovní lístek Skutková zjištění 19. Správní orgán eviduje od začátku roku 2014 celkem 13 stížností klientů14, které se týkají účastníkem řízení účtovaného poplatku za provedení směnárenského obchodu. Klienti ve svých stížnostech shodně poukazují na vysoký účtovaný poplatek, o kterém před provedením směnárenského obchodu nevěděli, resp. se domnívali, že jim bude účtován poplatek výrazně nižší. Žádosti klientů o vrácení měněné částky nebylo obsluhou směnárny ani v jednom případě vyhověno. 20. Správní orgán v rámci kontrolních nákupů dne 26.2.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1, Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a dne 11.3.2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 provedl fotodokumentaci kurzovních lístků, ze které vyplývá, že ve všech výše uvedených provozovnách uplatňuje účastník řízení při provádění směnárenských obchodů rozdílnou výši poplatků, když při výměně české měny na zahraniční měnu uplatňuje poplatek ve výši 2,7 %, zatímco při výměně zahraniční měny na měnu českou uplatňuje poplatek ve výši 27 % a při transakci platební kartou uplatňuje poplatek 13 %. Údaje o poplatcích jsou uvedeny ve spodní části kurzovního lístku stejným typem a velikostí písma, přičemž na prvním místě je uvedena informace o poplatku 2,7 %, pod ní je uvedena informace o poplatku 27 %, dále je uvedena informace o poplatku 13 % a informace, podle které může účastník řízení s klientem před transakcí dohodnout individuální podmínky směny ve prospěch klienta, a to vždy v českém a anglickém jazyce (viz Foto č. 1 - provozovna na adrese Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1, Foto č. 2 - provozovna na adrese Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1).

14

spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 42 - 70

6

Foto č. 1

Foto č. 2

Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 21. V odporu účastníka řízení osobně doručeného správnímu orgánu pod evid. č. 2015/63017/570 dne 11.6.2015 (dále jen „odpor“) účastník řízení namítá, že správní orgán při posuzování obchodní praktiky účastníka řízení, kterou vyhodnotil jako nekalou obchodní praktiku, zcela opomněl zákonný postup stanovený rozhodnutím Nejvyššího správního soudu čj. 7As 110/2014-52 podle kterého: „Správní orgán při určení, zda obchodní praktika představuje nekalou obchodní praktiku (ve smyslu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu), nejprve zjišťuje, zda dotčená obchodní praktika naplňuje znaky některé z nekalých obchodních praktik uvedených v příloze č. 1 a č. 2 citovaného zákona, resp. v příloze I uvedené směrnice. Pokud obchodní praktika nespadá do výčtu nekalých obchodních praktik uvedených v příloze č. 1 a č. 2 citovaného zákona, posuzuje správní orgán, zda obchodní praktika představuje klamavou či agresivní obchodní praktiku dle § 5 a § 5a zákona o ochraně spotřebitele (články 5 až 9 uvedené směrnice). Konečně až poté, co správní orgán dospěje k závěru, že se nejedná o klamavou či agresivní obchodní praktiku, přistoupí k vyhodnocení otázky, zda dotčená obchodní praktika naplňuje znaky obchodní praktiky dle § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele (čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice).“ Z uvedeného je dle účastníka řízení zřejmé, že správní orgán při rozhodování nedodržel procesní postup a jeho zkoumání a hodnocení je po formální stránce zcela vadné. 22. Účastník řízení namítá, že pokud správní orgán dospěl k citovaným zjištěním již dne 26.2.2015 a vyhodnotil tento správní delikt jako velice závažný, měl v souladu s § 44a odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance v platném znění provést zákonem uložené opatření, tedy zakázat mu pokračování v protiprávním jednání. Takto však správní orgán nekonal, protože nejpravděpodobněji k takovému zjištění nedospěl. Dle názoru účastníka řízení správní orgán nepostupoval ani podle § 6 odst. 1 správního řádu,

7

jenž mu ukládá vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Správní orgán však na místo jakéhokoliv konání vyslal následnou kontrolu dne 11.3.2015 a samotné správní řízení zahájil až dne 5.6.2015. Dle účastníka řízení tak činil správní orgán záměrně, aby mohl uvedený delikt hodnotit jako pokračující správní delikt a tak odůvodnit výši uložené pokuty. 23. Účastník řízení uvedl, že na svých provozovnách provedl na kurzovních lístcích změny podle názoru správního orgánu (účastník řízení nyní uplatňuje při výměně zahraniční měny na měnu českou poplatek ve výši 28 % a informaci o tomto poplatku uvádí jako první v pořadí, viz Foto č. 3), i když nezastává právní názor, že jeho praktika byla klamavá. Účastník řízení namítá, že žádný právní předpis neodkazuje na to, jak má být pořadí informací na kurzovním lístku uváděno a pokud správní orgán konstatuje, že pořadí informací je nesprávné, jedná se pouze o jeho doktrinární názor. Účastník řízení nesouhlasí s tím, že kurzovní lístek byl záměrně sestaven tak, aby vůči někomu vyvolal omyl. V předsmluvních informacích je vždy poplatek samostatně uveden v procentech i celé výši. Účastník řízení dále uvádí, že pokud správní orgán konstatuje, že od 1.1.2014 do února 2015 dostal 13 stížností spotřebitelů, je to dle názoru účastníka řízení zanedbatelné procento nedosahující ani desetinu z celkového počtu více jak cca 466 000 obsloužených spotřebitelů v roce 2014 a více jak cca 166 000 obsloužených spotřebitelů v období leden až květen 2015. Dle jeho názoru informace nevyžaduje po spotřebiteli nadměrnou míru pozornosti, když ji cca 633 000 spotřebitelů pochopí a 13 nepochopí, při opačném nebo souměrném počtu chápajících a nechápajících by se o tom dalo uvažovat. Řazení informací potom odpovídalo řazení kurzovního lístku odpovídajícímu levopravému čtení, tedy je-li první sloupek lístku nákupní operace v levé části a prodejní v pravé části, potom i výše poplatků odpovídá tomuto postupu. To byl jediný důvod řazení, zcela logický a nikoliv podsouvaný záměr kontrolním orgánem.

Foto č. 3

8

Právní kvalifikace, hodnocení a závěr správního orgánu 24. Správní orgán se v rámci právní kvalifikace výše uvedeného jednání účastníka řízení zabýval otázkou, zda na toto jednání může být aplikován zákon o ochraně spotřebitele. Správní orgán proto nejprve zkoumal, zda klienti účastníka řízení splňují definici spotřebitele podle § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, dle kterého je spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Správní orgán je toho názoru, že klienti účastníka řízení tuto definici splňují, neboť se převážně jedná o zahraniční turisty – fyzické osoby, kteří žádají směnit zahraniční měnu na měnu domácí, kterou použijí pro platby spojené s pobytem v České republice. 25. Správní orgán dále zjišťoval, zda je vytýkané jednání účastníka řízení dle zákona o ochraně spotřebitele zakázáno. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele stanoví, že užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje. Zákon o ochraně spotřebitele pak ve shodném odstavci konstatuje, že nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky. 26. Správní orgán se zabýval otázkou, zda dotčená obchodní praktika nepředstavuje agresivní obchodní praktiku dle § 5a zákona o ochraně spotřebitele. Podle § 5a odst. 1 a 2 zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží zejména k těmto okolnostem: a) načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky, b) způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost, c) vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele, d) nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo e) hrozba protiprávním jednáním. Správní orgán po posouzení dotčené obchodní praktiky dospěl k závěru, že se nejedná o agresivní obchodní praktiku upravenou citovaným ustanovením zákona o ochraně spotřebitele. 27. Správní orgán proto zkoumal, zda dotčená praktika nenaplňuje znaky klamavé obchodní praktiky dle § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, dle kterého je obchodní praktika klamavá, a) je-li při ní užit nepravdivý údaj, b) je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit, c) opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, nebo d) vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele, e) není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem. 28. Správní orgán posoudil výše uvedené jednání a dospěl k závěru, že účastník řízení tím, že dne 26.2.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1, Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a dne 11.3.2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 zobrazoval údaje o úplatě za provedení směnárenského obchodu uvedené na kurzovních

9

lístcích zaměnitelným způsobem, naplnil definici klamavé obchodní praktiky dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele. 29. Podle § 5 odst. 4 zákona o ochraně spotřebitele se za důležitý údaj ve smyslu odstavce 1 písm. b) považují údaje poskytované podle § 12 tohoto zákona, dle kterého je prodávající povinen informovat v souladu s cenovými předpisy a přímo použitelným předpisem Evropských společenství spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit. 30. Dle názoru správního orgánu byly informace o poplatku 2,7 % za prodej cizí měny (z pohledu směnárníka) a informace o poplatku 27 % za nákup cizí měny (z pohledu směnárníka), tedy důležité údaje ve smyslu § 5 odst. 4 zákona o ochraně spotřebitele, samy o sobě pravdivé, avšak vzájemně vizuálně zaměnitelné a splývaly, když sestávaly ze shodných číslic 2 a 7 a zájemce o provedení směnárenského obchodu proto mohl velice lehce přehlédnout, že se jednalo o dvě různé sazby a že při prodeji cizí měny aplikoval účastník řízení poplatek ve výši 27 % a nikoli 2,7 %. Uvedení těchto dvou údajů požaduje po klientovi nadměrnou míru pozornosti a soustředění se na kurzovní lístek. Přehlédnutí, že v druhém údaji „chybí“ desetinná čárka, je naopak pro průměrně pozorného člověka naprosto přirozené, a to zvláště s ohledem na skutečnost, že takto diametrálně odlišné poplatky pro nákup a prodej cizí měny nejsou ve směnárnách obvyklé a klienti je zcela jistě neočekávají. 31. Podle názoru správního orgánu by mělo být pravidlem, že informace o horším poplatku je klientovi prezentována jako primární, tedy z časového i prostorového hlediska nikoli později než informace o nižším poplatku. Údaj o úplatě za provedení směnárenského obchodu má být viditelný na první pohled a klient není povinen tento údaj dlouze hledat mezi dalšími informacemi. Účastník řízení však informaci o poplatku ve výši 27 % uváděl až pod informací o poplatku ve výši 2,7 %, takže si klient této informace nemusel vůbec všimnout a mohl ji snadno přehlédnout, protože se jednalo o shodnou kombinaci číslic. 32. Skutečnost, že údaj o poplatku 27 % za nákup cizí měny byl v kontextu informace o poplatku 2,7 % za prodej cizí měny zcela přehlédnutelný, dokládají obdržené stížnosti zahraničních klientů, kteří si poplatku ve výši 27 % na kurzovním lístku účastníka řízení vůbec nevšimli. 33. K námitce účastníka řízení, že správní orgán záměrně nepostupoval podle § 44a odst. 3 zákona o České národní bance, když již dne 26.2.2015 vyhodnotil tento správní delikt jako velice závažný a přesto mu uložením opatření nezakázal pokračování v protiprávním jednání a dále k námitce účastníka řízení o tom, že správní orgán nepostupoval v souladu § 6 odst. 1 správního, když místo jakéhokoliv konání vyslal následnou kontrolu dne 11.3.2015 a samotné správní řízení zahájil až dne 5.6.2015, aby mohl uvedený delikt hodnotit jako pokračující správní delikt a tak odůvodnit výši uložené pokuty, uvádí správní orgán, že v rámci dohledové činnosti správní orgán provádí tzv. kontrolní směny, jejichž cílem je prověření způsobu provádění směnárenské činnosti u dohlížených subjektů. V případě, že provedením kontrolní směny správní orgán zjistí, že dohlížený subjekt porušuje zákonem stanové povinnosti, provede u dohlíženého subjektu s časovým odstupem několika dnů nebo týdnů další kontrolní směny, které ověří, zda se jedná o jednorázové porušení povinností nebo o systémový nedostatek. Uvedeným způsobem postupoval správní orgán i v případě účastníka řízení, když v průběhu kontrolních směn

10

provedených dne 26.2.2015 zjistil, že se účastník řízení při své činnosti dopouští klamavé obchodní praktiky. Aby správní orgán ověřil, zda se jedná o jednorázové porušení či o dlouhodobou praxi účastníka řízení, provedl správní orgán dne 11.3.2015 další kontrolní směny v provozovnách účastníka řízení, v rámci kterých zjistil, že účastník řízení pokračuje v deliktním jednání. Zjištěné poznatky z kontrolních směn následně správní orgán vyhodnotil a rozhodl se vydat příkaz jako první úkon ve správním řízení. Správní orgán tedy postupoval zcela standardně, v souladu se správním řádem. Vznesenou námitku proto správní orgán odmítá jako nedůvodnou. 34. K námitce účastníka řízení, že žádný právní předpis neodkazuje na to, v jakém pořadí mají být informace na kurzovním lístku zobrazeny, uvádí správní orgán následující. Správní orgán je toho názoru, že způsob informování účastníka řízení o poplatcích, kdy informace o horším poplatku je klientovi z časového a prostorového hlediska prezentována až jako druhá, přičemž tento údaj je navíc zcela vizuálně zaměnitelný s výhodnějším poplatkem, je jednoznačně způsobilý ovlivnit rozhodování zájemce o provedení směnárenského obchodu, když ho uvádí v omyl ohledně úplaty za provedení směnárenského obchodu, a ten tak učiní obchodní rozhodnutí, které by při řádném informování o poplatku nemusel učinit. 35. Účastník řízení namítá, že informace nevyžaduje po klientovi nadměrnou míru pozornosti, když ji cca 633 000 klientů pochopí a 13 nepochopí. Správní orgán považuje uvedenou námitku za zcela účelovou, neboť počet obsloužených klientů nevypovídá nic o počtu klientů, kteří informaci pochopili, resp. nepřehlédli informaci o účtovaném poplatku ve výši 27 %. Z obdržených stížností vyplývá, že žádostem klientů o vrácení směňované částky účastník řízení nevyhověl. Tato skutečnost proto vyvolává pochybnost o tom, kolik účastníkem řízení obsloužených klientů, poté co zjistili, že jim byl účtován poplatek 27 %, chtělo transakci zrušit, ale nebylo jim to s odvoláním se na ukončení směny umožněno. Navíc, lze jen stěží předpokládat to, že všichni nespokojení klienti se se stížností obrátí na správní orgán. To vše navíc v situaci, když účastník řízení nevydává zájemcům o provedení směnárenského obchodu kopie předsmluvních informací tak, aby si je mohli uchovat a případně použít při reklamaci služeb, viz skutková zjištění níže. 36. Účastník řízení namítá, že řazení informací nebylo zobrazeno se záměrem klamat klienty, ale odpovídalo levopravému čtení tedy, je-li první sloupek lístku nákupní operace v levé části a prodejní v pravé části, potom i výše poplatků odpovídá tomuto postupu. Správní orgán je opačného názoru, tedy že účastník řízení postupoval při konstrukci kurzovního lístku od začátku se záměrem uvádět klienty v omyl, o čemž mimo jiné svědčí použití vizuálně podobných sazeb poplatků ve výši 27 % a 2,7 %, přičemž sazbu horšího poplatku uvedl až na druhém místě tak, aby klient tuto informaci musel hledat mezi dalšími informacemi. Zcela zjevné a záměrné matení klientů zobrazováním zaměnitelných údajů vnímá správní orgán velice negativně, neboť účastník řízení se tohoto nekalého jednání dopouštěl vědomě, přičemž cílil zejména na zahraniční klienty, kteří se v cizím prostředí hůře orientují a jejich možnosti, jak se bránit těmto praktikám, jsou výrazně omezenější. 37. Účastník řízení v podaném odporu ze dne 11.6.2015 informoval správní orgán o tom, že provedl na svých provozovnách na kurzovních lístcích změny. Dne 10.6.2015 v rámci obhlídky provozovny účastníka řízení na adrese Václavské náměstí 21, 110 00 Praha správní orgán zjistil, že účastník řízení změnu kurzovního lístku skutečně provedl, když informaci „Poplatek pro výměnu z valut na CZK je 27 %“ a „Commission for exchange from foreign currency to CZK is 27 %“ změnil na „Poplatek pro výměnu z valut na CZK

11

je 28 %“ a „Commission for exchange from foreign currency to CZK is 28 %“ a tuto informaci zobrazil na prvním místě (informace „Poplatek pro výměnu CZK na valuty je 2,7 %“ a „Commission for exchange from CZK to foreign currency is 2,7 %“ zůstala beze změny). Takové zobrazení informací na kurzovním lístku již vyhovuje požadavku na nezaměnitelnost údajů. 38. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele konstatuje, že výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik. 39. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že dne 26.2.2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1, Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a dne 11.3.2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1, informoval klienty o úplatě za provedení směnárenského obchodu tak, že je mohl uvést v omyl, když na kurzovních lístcích byly údaje o úplatě 27 % za nákup cizí měny (z pohledu směnárníka) a 2,7 % za prodej cizí měny (z pohledu směnárníka) uvedeny vzájemně zaměnitelným způsobem, porušil zákaz používání nekalých obchodních praktik podle § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s § 5 odst. 1 písm. b) téhož zákona, a dopustil se tak správního deliktu podle § 24 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. 40. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť všechna protiprávní jednání byla spojena stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech 26.2.2015 a 11.3.2015. Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji odvozovat analogicky z trestního práva. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. (ii) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 41. V rámci kontrolních směn provedených dne 26.2.2015 v provozovnách na adresách Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1, Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1, dne 11.3.2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a dne 16.3.2015 v provozovně na adrese nám. 28. října 1610, 500 11 Hradec Králové bylo zjištěno, že účastník řízení nevydává zájemcům o provedení směnárenského obchodu kopie informací dle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti (dále též „předsmluvní informace“), když po předložení předsmluvních informací kontrolním pracovníkům a jejich podpisu si tyto předsmluvní informace vzala obsluha provozovny zpět, viz průběh kontrolních směn: 42. Průběh kontrolní směny ze dne 26.2.2015 v provozovně účastníka řízení na adrese Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 115, cit.: „Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o směnu 2000 CZK za eura. Kontrolující vložil hotovost ve výši 2000 15

spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 4 - 7

12

CZK do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a zeptala se kontrolujících, zda nemají ještě 76 CZK, aby jim mohla vydat přesně 70 EUR. Kontrolující předali obsluze směnárny 100 CZK a ta jim vrátila 24 CZK. Následně obsluha směnárny předala kontrolujícím k podpisu doklad s předsmluvními informacemi, kontrolující svým podpisem obsah předsmluvních informací odsouhlasili a obsluha směnárny si doklad s předsmluvními informacemi vzala zpět. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím částku ve výši 70 EUR společně s dokladem o provedení směnárenského obchodu. Vyplacená částka odpovídala prodejnímu kurzu EUR ve výši 28,88 CZK a uvedené úplatě za provedení směnárenského obchodu ve výši 2,7 % uveřejněné na kurzovním lístku.“. 43. Průběh kontrolní směny ze dne 26.2.2015 v provozovně účastníka řízení na adrese Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 116, cit.: „Kontrolující požádali v anglickém jazyce obsluhu směnárny o směnu 20 EUR za českou měnu. Kontrolující vložil hotovost ve výši 20 EUR do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a zeptala se kontrolujících, zda opravdu chtějí měnit tak nízkou částku. Kontrolující odpověděli, že opravdu chtějí směnit takovou částku, načež jim obsluha směnárny vydala 15 EUR. Kontrolující ihned obsluhu směnárny upozornili, že chtějí směnit 20 EUR za českou měnu. Obsluha směnárny kontrolujícím sdělila, že jim nerozuměla, že si chtějí směnit 20 EUR za české koruny, ale že myslela, že požadují směnu pouze 5 EUR za českou měnu. Obsluha směnárny si vzala zpět 15 EUR a předala kontrolujícím k podpisu doklad s předsmluvními informacemi. Kontrolující nesouhlasili s úplatou za provedení směnárenského obchodu ve výši 27 %. Obsluha směnárny poté nabídla kontrolujícím úplatu za provedení směnárenského obchodu ve výši 0 %. Kontrolující s navrženou úplatou souhlasili, obsluha směnárny proto vydala kontrolujícím nový doklad s předsmluvními informacemi, který si po podpisu kontrolujících vzala zpět. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím částku ve výši 541 CZK společně s dokladem o provedení směnárenského obchodu a „VIP Card“. Vyplacená částka odpovídala nákupnímu kurzu EUR ve výši 27,02 CZK a úplatě za provedení směnárenského obchodu ve výši 0 %.“. 44. Průběh kontrolní směny ze dne 26.2.2015 v provozovně účastníka řízení na adrese Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 117, cit.: „Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o směnu 500 CZK za eura. Kontrolující vložil hotovost ve výši 500 CZK do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a vydala kontrolujícím doklad s předsmluvními informacemi, který si po podpisu kontrolujících vzala zpět. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím částku ve výši 16,70 EUR a 6 CZK společně s dokladem o provedení směnárenského obchodu. Vyplacená částka odpovídala prodejnímu kurzu EUR ve výši 28,88 CZK a úplatě za provedení směnárenského obchodu ve výši 2,7 %.“. 45. Průběh kontrolní směny ze dne 11.3.2015 v provozovně účastníka řízení na adrese Rytířská 398/26, 110 00 Praha 118, cit.: „Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o směnu 30 EUR na české koruny. Kontrolující vložil hotovost ve výši 30 EUR do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a předala kontrolujícím k podpisu doklad s předsmluvními informacemi, kde byla uvedena úplata za provedení směnárenského obchodu ve výši 27 %. Kontrolující s touto výší úplaty 16

spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 8 - 10 spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 11 - 14 18 spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 15 - 18 17

13

nesouhlasili. Obsluha směnárny jim následně nabídla úplatu ve výši 7 %. Kontrolující s výší nově nabídnuté úplaty za provedení směnárenského obchodu souhlasili. Obsluha směnárny vytiskla nový doklad s předsmluvními informacemi a předala je kontrolujícím k podpisu. Kontrolující svým podpisem obsah předsmluvních informací odsouhlasili a obsluha směnárny si doklad s předsmluvními informacemi vzala zpět. Poté obsluha směnárny vydala kontrolujícím částku ve výši 750 CZK společně s dokladem o provedení směnárenského obchodu. Vyplacená částka odpovídala nákupnímu kurzu EUR ve výši 26,89 CZK a úplatě za provedení směnárenského obchodu ve výši 7 %.“. 46. Průběh kontrolní směny ze dne 11.3.2015 v provozovně účastníka řízení na adrese Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 119, cit.: „Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny (dále též „pracovník směnárny“) o směnu 1000 CZK na eura. Vzhledem ke skutečnosti, že obsluha směnárny nesdělila kontrolujícím žádné informace, se kontrolující dotázala na směnný kurz, který bude při směně použit. Obsluha směnárny směnný kurz vyhledala v počítači a sdělila kontrolujícím kurz ve výši 28,79 CZK/EUR. Kontrolující vložila hotovost (jednalo se pouze o bankovky) ve výši 1000 CZK do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny si převzala hotovost a neprodleně bez dalšího komentáře kontrolujícím vrátila zpět 1 CZK. Hned poté si obsluha směnárny za skleněnou přepážku připravila pro kontrolující částku (v EUR) k vyplacení společně s již vytištěným dokladem o provedení směnárenského obchodu podle ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti. Až poté pracovník směnárny předal kontrolujícím k podpisu předsmluvní informace. Na dokladu s předsmluvními informacemi byla uvedena výše úplaty za provedení směnárenského obchodu 2,7 %, a to odděleně za vydání bankovek (poplatek 23,95 CZK za výdej 30 EUR v bankovkách) a mincí (poplatek 2,75 CZK za výdej 3,80 EUR v mincích). Kontrolující se obsluhy směnárny zeptala na detaily vztahující se k poplatku za vydání mincí, který byl uveden na dokladu s předsmluvními informacemi samostatně. Obsluha směnárny kontrolující odkázala na údaje uvedené na kurzovním lístku umístěném na LCD obrazovce. Na daném kurzovním lístku však žádná informace týkající se úplaty za vydání mincí nebyla uvedena. Dále na dokladu s předsmluvními informacemi byla uvedena částka, která byla složena kontrolujícími k provedení směny ve výši 999 CZK. Kontrolující po přečtení předsmluvních informací nesouhlasili se směnou a nepodepsali doklad s předsmluvními informacemi s celkovým poplatkem 2,7 % a požádali o vrácení 1 000 CZK. Pracovník směnárny si tedy vzal zpět doklad s předsmluvními informacemi a snažil se ještě kontrolující přesvědčit, že se jedná o velice nízký poplatek, poněvadž neměl v úmyslu obchod zrušit. Poté sdělil, že by mohl nabídnout symbolický poplatek ve výši 1 %, ale kontrolující i přesto požadovali vrácení hotovosti a ukončení obchodu. Pracovník směnárny nakonec nelibě kontrolujícím vyhověl a vrátil hotovost ve výši 1 000 CZK.“. 47. Průběh kontrolní směny ze dne 16.3.2015 v provozovně účastníka řízení na adrese nám. 28. října 1610, 500 11 Hradec Králové20, cit.: „Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o směnu 1500 CZK za EUR. Kontrolující vložil hotovost ve výši 1500 CZK do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a kontrolujícím nabídla možnost směny 55 EUR v případě, že předají obsluze směnárny dalších 29 CZK. Tuto variantu kontrolující odmítli. Obsluha směnárny následně kontrolujícím oznámila, že při provedení směnárenského obchodu ve výši 1473 CZK jim bude vyplaceno 53 EUR. Tuto nabídku kontrolující již akceptovali a obsluha jim obratem vrátila 27 CZK. Hned poté si obsluha směnárny za skleněnou přepážkou připravila 19 20

spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 19 - 20 spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 21 - 23

14

pro kontrolující částku k předání (v EUR) a následně jim předala k podpisu předsmluvní informace. Podepsané předsmluvní informace si obsluha směnárny ponechala a kontrolujícím vyplatila 53 EUR současně s předáním dokladu o provedení směnárenského obchodu podle ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti.“. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 48. Účastník řízení namítá, že z ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti nevyplývá povinnost, aby byl doklad o sdělení předsmluvní informace předán zájemci o provedení směnárenského obchodu. Dle jeho názoru musí být pouze sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat, což účastník řízení plní a lze kteroukoliv předsmluvní informaci následně zobrazit. Účastník řízení také namítá, že správní orgán se nemůže při rozhodování opírat o důvodovou zprávu, která není součástí právní normy. Dle názoru účastníka řízení se jedná o nepřípustný rozšiřující výklad správního orgánu. Účastník řízení také uvádí, že je nutno vzít v úvahu i text následujícího § 14 téhož zákona, podle kterého provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. Pokud by měl zákonodárce na mysli, že má být předána i předsmluvní informace, potom by jistě tuto povinnost rovněž uložil. 49. Účastník řízení namítá, že tento údajný přestupek nelze hodnotit jako pokračující delikt s ohledem na to, že účastníku řízení byla uložena pokuta 600 000 Kč dne 29.2.2012 a že podle tehdejší právní úpravy se žádné předsmluvní informace nemusely v písemné formě podávat, aby byly uchovávány a kdykoliv mohly být zobrazovány. Z tohoto důvodu považuje právní kvalifikaci deliktu jako pokračujícího za nesprávnou. Kromě toho je citované rozhodnutí napadeno správní žalobou a do dnešního dne nebylo ve věci rozhodnuto. 50. Účastník řízení dále namítá, že správnímu orgánu je z jeho úřední činnosti známo, že veškeré transakce účastník řízení ve svých provozovnách monitoruje kamerovým systémem. Je mu rovněž známo, jak dlouho jsou tyto kamerové záznamy archivovány. Účastník řízení má proto odůvodněný dojem, že správní řízení bylo záměrně zahájeno v době, kdy tyto záznamy jsou smazány, aby se k nim účastník nemohl kvalifikovaně vyjádřit jako u minulých kontrol. Právní kvalifikace, hodnocení a závěr správního orgánu 51. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 52. Ustanovení § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že zájemci musí být v souladu s odstavcem 1 sděleny informace o a) provozovateli (obchodní firma, adresa sídla, adresa provozovny, kde směna probíhá a případně další kontaktní adresa a IČO), b) směnárenském obchodu (tj. uvedení měn, mezi kterými má směna proběhnout, směnný kurz, částka, kterou zájemce požaduje směnit, celková částka, kterou by zájemce dostal podle směnného kurzu v závislosti na složené směňované částce, případně poplatek za směnu a celková částka, kterou zájemce obdrží při zohlednění poplatku, datum a čas

15

poskytnutí informace) a c) dalších právech zájemce (o právu podat stížnost orgánu dohledu nebo návrh orgánu pro mimosoudní řešení sporů a jejich kontaktní údaje). 53. Účastník řízení namítá, že z ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti nevyplývá povinnost provozovatele směnárenských služeb klientovi ponechat předsmluvní informaci. Správní orgán je opačného názoru, neboť ustanovení § 13 s názvem Informace před provedením směnárenského obchodu je konstruováno na ochranu zájemce. První věta tohoto ustanovení zavádí povinnost provozovatele sdělit zákonem stanovené informace zájemci, druhá věta uvádí způsob, jakým mají být informace zájemci sděleny, tedy textovou podobu těchto informací, jejich určitost a srozumitelnost alespoň v českém a anglickém jazyce. Třetí věta rozvádí větu druhou a uvádí, kdy je textová podoba zachována. Je tedy nepochybné, že možnost informace uchovat a opakovaně zobrazovat svědčí zájemci. Po obdržení předsmluvních informací má zájemce možnost rozhodnout se, zda směnárenský obchod uzavře či nikoli, a k tomu potřebuje poskytnuté informace uchovat a opakovaně zobrazovat. V opačném případě by neměl zájemce dostatek informací k tomu, aby se správně rozhodl, neboť nelze předpokládat, že si všechny předsmluvní informace, které obdržel, okamžitě zapamatuje a následně správně vyhodnotí. Nedával by rovněž smysl výklad, podle nějž by informace podle § 13 odst. 2 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, tj. identifikace orgánu dohledu a orgánu pro mimosoudní řešení sporu, jejichž využitelnost přichází prakticky v úvahu až po provedení obchodu, byly uchovávány pouze provozovatelem směnárenské činnosti. Uchování a opakované zobrazení poskytnuté informace na straně klienta tak může být proveditelné pouze za předpokladu, že mu bude kopie předsmluvní informace předána a ponechána. Tím, že účastník řízení v rámci kontrolních směn odebral zájemcům (kontrolním pracovníkům) podepsané předsmluvní informace a kopii těchto informací jim neponechal, neumožnil jim předsmluvní informace uchovat a opětovně je zobrazit. 54. Z výše uvedeného vychází i důvodová zpráva k návrhu zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti ze dne 17.10.201221, ve které se uvádí, že cit.: „Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoliv zobrazit.“. Z citovaného odůvodnění § 13 vyplývá, že jednoznačným úmyslem zákonodárce bylo to, aby provozovatel směnárenské činnosti musel zájemci o směnárenský obchod sdělit předsmluvní informace v textové podobě tak, aby si zájemce tyto informace mohl uchovat a později zobrazit, což je možné pouze za předpokladu, že mu bude dokument s předsmluvními informacemi ponechán. Kopie předsmluvní informace pak klientovi slouží jako doklad o tom, jaký směnný kurz byl mezi klientem a směnárníkem sjednán a jakou výši protihodnoty směňované částky by měl klient obdržet. V případě vyplacení částky odlišné od částky, kterou klient na základě předsmluvní informace očekával, může klient poskytnutou službu reklamovat a domáhat se vyplacení částky uvedené na předsmluvní informaci u orgánů uvedených v této informaci. 55. K námitce účastníka řízení, že důvodová zpráva není pramenem práva, a proto se správní orgán nemůže opírat o její text, správní orgán uvádí, že důvodová zpráva slouží jak k odůvodnění jednotlivých ustanovení zákona o směnárenské činnosti, tak k vysvětlení jeho celkového účelu. Důvodová zpráva tedy představuje pro správní orgán stejně jako pro účastníka řízení interpretační vodítko, jak vykládat jednotlivá ustanovení zákona o směnárenské činnosti.

21

http://www.psp.cz/doc/00/08/75/00087558.pdf

16

56. Tento výklad pak správní orgán publikuje na svých internetových stránkách v materiálu K zákonu o směnárenské činnosti. Zde je mimo jiné již od 27.11.2013 (tedy více než rok před provedením kontrolních směn) uveden výklad k § 13 zákona o směnárenské činnosti (Otázka A. 3) 22, cit „ … Tento požadavek bude typicky naplněn předáním listu papíru, na kterém budou požadované informace vytištěny (mohou být napsány i ručně, pokud budou dobře čitelné, to ale nebude praktické pro provozovatele směnárny z hlediska interní archivace a bude obtížné zajistit srozumitelnost). Ze smyslu § 13 přitom plyne, že uchování a opětovné zobrazení má být možné na straně zájemce, a to i bez další součinnosti provozovatele směnárenské činnosti. Pouhé zobrazení na obrazovce počítače dostupného ve směnárně by nesplnilo požadavek na uchování informací. Zákon nicméně nevylučuje, že bude nalezeno takové technické řešení (jiné než předání na listu papíru), které požadavkům na předání předsmluvních informací vyhoví i při ryze osobním jednání na přepážce provozovatele směnárenské činnosti. Hypoteticky si lze představit předání elektronickou poštou na tablet či mobilní telefon zájemce, který má zájemce u sebe v době směny, ale ani to zřejmě nebude praktické. Výjimkou mohou být případy, kdy zákazník nejprve domlouvá podmínky směny na dálku, např. telefonicky, a až následně přijde směnu fyzicky provést. Pak může být v praxi zaslání předsmluvních informací elektronickou poštou nejsnazším řešením, opět za podmínky sdělení informací s dostatečným předstihem. Z textu zákona neplyne, že by předané informace musely být ze strany provozovatele směnárenské činnosti podepsány, lze to ale doporučit, a to zejména v jeho vlastním zájmu, neboť tím může předcházet neoprávněným stížnostem založeným na nepravých (padělaných) předsmluvních informacích. Vedle požadavků na podobu a obsah, které musí předsmluvní informace splňovat, by měla být věnována náležitá pozornost také formě sdělení. Např. pokud jsou informace vytištěny na papír úzkého formátu, užívaný pro tisk pokladních dokladů a jsou navíc nevhodně uspořádány, může být orientace zájemce v textu a zjištění informací podstatných pro rozhodnutí o směně, značně obtížná. Okolnosti poskytování směnárenské služby schopnosti vnímání a posouzení ze strany zájemce dále ztěžují např. možným psychologickým tlakem v situaci, kdy na směnu čeká u přepážky více zájemců. Lze proto doporučit, aby se námitkám nesrozumitelnosti sdělení předcházelo tím, že informace podstatné pro rozhodnutí o směně stanovené v § 13 odst. 2 písm. b) ZSČ (směnný kurz, poplatky atd.) budou uvedeny v informačním sdělení na prvním místě, aby neunikly pozornosti zájemce. Každopádně je vždy nutné dodržet požadavek srozumitelnosti.“. Uvedený materiál je metodickým dokumentem České národní banky, ve kterém správní orgán avizuje, jak bude na řešení určitých situací nahlížet, čímž se zvyšuje jistota dohlížených subjektů o tom, jak bude v určitých případech stejného druhu rozhodovat. To odpovídá zásadě legitimního očekávání rozhodování správního orgánu v § 2 odst. 4 správního řádu. 57. K výkladu textu právního předpisu správní orgán uvádí, že jazykový výklad, který provedl účastník řízení, je pouze prvotní přiblížení se k obsahu právní normy. K ověření správnosti či nesprávnosti výkladu, k jeho doplnění či upřesnění při více možných výkladech, potom slouží ostatní interpretační přístupy (výklad systematický, výklad historický a výklad teleologický). Přitom systematický výklad se orientuje na kontext, do něhož je interpretovaná část zasazena (§ 13 je zařazen do části třetí s názvem Povinnosti osob oprávněných provozovat směnárenskou činnost), historický výklad se zaměřuje na úmysl zákonodárce (úmysl zákonodárce je jasně vyjádřen v důvodové zprávě) a teleologický výklad na účel právní normy obsažené v zákoně (ochrana zájemců 22

ČNB > Dohled a regulace > Legislativní základna > Směnárny > Metodické a výkladové materiály > FAQ k některým otázkám zákona o směnárenské činnosti: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_zakonu_o_smenarenske_cinnosti.pdf

17

o provedení směnárenského obchodu). Po aplikaci všech těchto interpretačních přístupů dospěl správní orgán k výše uvedenému výkladu § 13 zákona o směnárenské činnosti. 58. Námitku účastníka řízení o tom, že správní orgán nesprávně vyhodnotil předmětný správní delikt jako pokračující, když účastník řízení nebyl v roce 2012 sankcionován pokutou za porušení, které je nyní správním orgánem projednáváno, považuje správní orgán za lichou. Správní orgán v příkaze konstatoval, že se účastník řízení svým protiprávním jednáním dopustil pokračování ve správním deliktu, neboť všechna protiprávní jednání ve dnech 26.2.2015, 11.3.2015 a 16.3.2015 spočívající v informování v rozporu s § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti naplňovala shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a byla spojena stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Správní orgán tedy do pokračování nezahrnuje protiprávní jednání účastníka řízení, kterého se dopustil v roce 2012, ale pouze jednání ve dnech 26.2.2015, 11.3.2015 a 16.3.2015, kdy byly v provozovnách účastníka řízení provedeny kontrolní směny. 59. Účastník řízení dále namítá, že správní orgán záměrně zahájil správní řízení v době, kdy už nemá k dispozici kamerové záznamy ze svých provozoven. Správní orgán s touto námitkou nesouhlasí a uvádí, že postupoval v rámci zákonných ustanovení, která mu umožňují zahájit správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se dozvěděl o spáchání správního deliktu (v případě porušení podle zákona o ochraně spotřebitele do 2 let), nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán. Zákonodárce totiž vychází ze správného předpokladu, že Česká národní banka v oblasti dohledu nad směnárenstvím řeší současně mnoho případů protiprávního jednání. K námitce uchovávání audiovizuálních záznamů správní orgán uvádí, že správní orgán nikterak po účastníkovi řízení nevyžaduje, aby audiovizuální záznamy uchovával (ani pro takový postup nemá právní oporu). 60. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 13 odst. 1 nesdělí zájemci stanovené informace nebo nedodrží formu jejich sdělení. 61. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že dne 26.2.2015 v provozovnách na adresách Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1, Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1, dne 11.3.2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a dne 16.3.2015 v provozovně na adrese nám. 28. října 1610, 500 11 Hradec Králové nedodržel formu sdělení předsmluvní informace, když zájemce o provedení směnárenského obchodu si nemohl tuto informaci uchovat a opakovaně zobrazovat, porušil § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle § 22 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. 62. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, což zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. (iii) Změna údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka Skutková zjištění 63. V souvislosti s ověřováním údajů zapsaných o účastníku řízení v obchodním rejstříku v průběhu kontroly bylo správním orgánem zjištěno, že u účastníka řízení došlo ke změně

18

v jeho orgánech, když s účinností ode dne 31.8.2014 se stal druhým jednatelem účastníka řízení Marek Palán, nar. 4.3.1968, bytem Vybíralova 930/15, 198 00 Praha 9 – Černý Most namísto dosavadního jednatele Róberta Attily Tökölyiho, nar. 1.10.1979, bytem Szilváni utca 3, 2030 Érd, Maďarská republika23. V rámci kontroly dodržování povinností stanovených zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, kterou správní orgán započal v sídle účastníka řízení dne 11.2.2015, správní orgán upozornil účastníka řízení na povinnost nahlásit správnímu orgánu změnu v jednatelích účastníka řízení, která je současně změnou vedoucí osoby účastníka řízení ve smyslu § 6 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti, a tedy i změnou údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách. Účastník řízení změnu ve svých orgánech nahlásil správnímu orgánu a doložil dokumenty podle prováděcí vyhlášky dne 30.4.2015 pod evid. č. 2015/047497/CNB a 2015/047498/CNB 24. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 64. Účastník řízení ve svém odporu uvádí, že správní orgán nezjistil předmětný delikt svojí kontrolní činností, ale dospěl k němu na základě toho, že účastník řízení sám osobu nového jednatele nahlásil po jednání v jiné kontrole podáním ze dne 30.4.2015, tedy ještě v době před zahájením správního řízení. Účastník řízení namítá, že v příkaze správní orgán neuvedl datum údajného zjištění správního deliktu. Právní kvalifikace, hodnocení a závěr správního orgánu 65. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že směnárník oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách, na jejichž základě mu bylo povolení k činnosti směnárníka uděleno. Dále toto ustanovení stanoví, že směnárník není povinen České národní bance oznamovat změnu údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje. 66. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky 315/2013 stanoví, že náležitostmi oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách jsou změna údaje, k níž dochází a identifikační údaje osoby, u níž dochází ke změně, včetně uvedení, zda jde o vedoucí osobu žadatele, vedoucí osobu žadatele, která skutečně řídí činnost směnárníka, nebo skutečného majitele žadatele. 67. Ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky 315/2013 stanoví, že přílohami k oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách podle povahy oznamované skutečnosti za osobu, jíž se změna týká, jsou a) doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti, b) doklad k prokázání důvěryhodnosti osoby, c) doklad o dosaženém vzdělání, nebo d) prohlášení o způsobilosti k právním úkonům. 68. Dle ustanovení § 27 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti se žádost o registraci ke směnárenské činnosti podaná podle zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o zápis do registru směnárníků. Správní orgán tak analogicky i pro účely neoznámení změn údajů 23 24

spis Sp/2015/174/573, č.l. 1 - 7 spis Sp/2015/174/573 – přílohy, č.l. 71 - 86

19

považuje žádost o registraci ke směnárenské činnosti za žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka. 69. Referenčními údaji u právnické osoby v základních registrech, jejichž změnu v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti směnárník není povinen České národní bance oznamovat, jsou údaje uvedené v ustanovení § 26 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Údaj o vedoucí osobě ve smyslu ustanovení § 6 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti není mezi těmito údaji uveden, a účastník řízení tak byl povinen změnu tohoto údaje správnímu orgánu oznámit a dokumenty podle prováděcí vyhlášky doložit. 70. Smyslem ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti je zejména to, aby správní orgán, který udělí určitému subjektu povolení k činnosti směnárníka mimo jiné i na základě toho, že tento subjekt ovlivňují osoby, které splňují podmínku důvěryhodnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti, v případě, že dojde u tohoto subjektu k výměně takových osob za jiné, musí být o těchto nových osobách neprodleně informován a musí mu být doloženo, že i ony splňují podmínku důvěryhodnosti. V případě, že správnímu orgánu nejsou změny ve vedoucích osobách oznámeny, je zde zcela reálná možnost, že nová vedoucí osoba, může být osobou, která nesplňuje podmínku důvěryhodnosti, v důsledku čehož by subjektu, pokud by s takovou osobou žádal o povolení k činnosti směnárníka, takové povolení uděleno nebylo. 71. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti lze odkázat například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: „Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily“. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu užitého v zákoně o směnárenské činnosti. Lze uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo odůvodnitelné osmiměsíční prodlení účastníka řízení. Ten tak nepochybně nedostál splnění povinnosti uvedené v ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti. 72. Účastník řízení namítá, že změnu ve svých jednatelích správní orgán sám nezjistil, ale o změně se dozvěděl až od účastníka řízení. Správní orgán s touto námitkou nesouhlasí, neboť při každé kontrole dohlížených subjektů správní orgán kontroluje aktuálnost údajů zapsaných v obchodním rejstříku a zkoumá, zda dohlížený subjekt změny správnímu orgánu nahlásil či nenahlásil. Pokud se jedná o datum zjištění předmětného porušení, tak toto zjištění bylo učiněno v průběhu kontroly dodržování povinností stanovených zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, zahájené dne 11.2.2015. Konkrétní datum přitom nemá žádný vliv na hodnocení zjištěného skutku, neboť se svým charakterem jedná o správní delikt trvající. Je nepochybné, že k porušení zákona o směnárenské činnosti a k spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení došlo, když ten bez zbytečného odkladu neoznámil změnu ve svých jednatelích, což nerozporuje ani sám účastník řízení.

20

73. Ustanovení § 21 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že směnárníkovi, který v rozporu s § 8 odst. 1 neoznámí změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejich přílohách, se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. 74. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že bez zbytečného odkladu neoznámil České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách, na jejichž základě mu bylo povolení k činnosti směnárníka uděleno, spočívající ve změně jeho vedoucí osoby ke dni 31.8.2014 z Róberta Attily Tökölyiho na Marka Palána a nedoložil k této změně dokumenty podle ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky 315/2013, porušil § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, v návaznosti na § 5 odst. 1 a 2 vyhlášky 315/2013, a dopustil se tak správního deliktu podle § 21 zákona o směnárenské činnosti. 75. V tomto případě se tedy jednalo o trvající správní delikt, když podstata jeho spáchání spočívala v tom, že účastník řízení vyvolal protiprávní stav dne 31.8.2014 a ten nadále svou nečinností udržoval až do dne 30.4.2015. Úprava trvajícího správního deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji odvozovat analogicky z trestního práva. D. Další námitky uplatněné účastníkem řízení v průběhu správního řízení 76. Dne 19.6.2015 obdržel správní orgán pod evid. č. 2015/65729/570 rozklad účastníka řízení proti usnesení ze dne 17.6.2015, č.j. 2015/64741/570, žádost účastníka řízení o umožnění seznámení se s kontrolním protokolem a žádost účastníka řízení o prodloužení lhůty podle § 39 odst. 2 správního řádu. Účastník řízení ve své žádosti namítal, že příkaz byl vydán, aniž by účastník řízení byl seznámen s obsahem kontrolního protokolu nebo aniž by byl vyzván k seznámení se s obsahem protokolu a byly vyřízeny jeho námitky. K uvedené námitce správní orgán uvádí, že kontrolní směny provedené ve dnech 26.2.2015, 11.3.2015 a 16.3.2015 nebyly vázány na státní kontrolu (nebyly její součástí) a nespadaly pod režim zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Výkon těchto kontrolních směn je správní orgán oprávněn činit na základě zvláštního zákona, ať již procesního – správního řádu (podle ustanovení § 3 správního řádu postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti), anebo hmotněprávního (kompetenčního) - zákona o České národní bance (ustanovení § 44 odst. 2 zákona o České národní bance předpokládá získávání informací potřebných pro výkon dohledu a kontrolu dodržování zákonů, přímo použitelných předpisů Evropské unie, příslušných sektorových zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou). Po provedení těchto kontrolních směn se jejich úřední záznamy staly součástí spisového materiálu, účastníku řízení byla dána možnost seznámit se s nimi v rámci správního řízení a v plné šíři se k nim vyjádřit, nedošlo tedy ke zkrácení procesních práv účastníka řízení. Je totiž z povahy věci nerozhodné, jestli se účastník řízení mohl k těmto záznamům vyjádřit prostřednictvím námitek proti kontrolnímu protokolu (ten se zde vyhotovovat nemusel, neboť se jednalo o postup mimo režim kontrolního řádu a zejména provedením kontrolních nákupů byl účel kontrolní činnosti naplněn) či v rámci vyjádření učiněných v průběhu správního řízení. V případě úředních záznamů se jedná o jeden z důkazů, v tomto případě pořízený kontrolními pracovníky správního orgánu, který je při rozhodování posuzován správním orgánem i ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů.

21

E. Pokuta 77. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím na devizovém trhu téměř šest let, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty správních deliktů. Účastník řízení má znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 78. Účastník řízení se porušením zákazu upraveného v § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele dopustil správního deliktu upraveného v § 24 odst. 1 písm. a) téhož zákona a dále se dopustil správních deliktů podle § 21 zákona o směnárenské činnosti a § 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona. Výše pokuty se na základě zásady absorpce (viz níže) stanoví podle zákona o ochraně spotřebitele. 79. Zákon o ochraně spotřebitele v § 24b odst. 1 uvádí, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Dále správní orgán při určování výše pokuty přihlédne v souladu s ustanovením § 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 80. K možné liberaci účastníka řízení dle § 24b odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinnosti stanovené mu zákonem. Naopak v případě komisivního jednání účastníka řízení při správním deliktu ad (i) je taková liberace v podstatě pojmově vyloučena. 81. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí, která je zákonem stanovena za nejtěžší z nich, v tomto případě je jím správní delikt ad i) klamavé obchodní praktiky. Typově vysokou společenskou škodlivost tohoto správního deliktu reflektuje i zákon o ochraně spotřebitele, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 5 000 000 Kč (§ 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele). Správní orgán hodnotí individuální závažnost tohoto správního deliktu jako velice vysokou, protože mohli být ohroženi jednotliví klienti účastníka řízení, kteří vlivem klamavých obchodních praktik mohli učinit obchodní rozhodnutí, které by za předpokladu řádného způsobu informování o poplatcích neučinili. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se v případě deliktů ad i) a ad ii) jedná o pokračování ve správních deliktech a v případě deliktu ad iii) o trvající delikt po dobu několika měsíců. Tato skutečnost zvyšuje závažnost těchto správních deliktů. 82. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalších dvou správních deliktů, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). Správní delikty ad ii) spočívající v nesdělování předsmluvních informací zájemcům o provedení směnárenského obchodu tak, aby si je mohli uchovat a opakovaně zobrazovat a ad iii) spočívající v neoznámení změny ve vedoucích osobách účastníka

22

řízení považuje správní orgán ve srovnání s deliktem ad i) za méně závažné, ačkoli i jimi mohly být dotčeny důležité zájmy chráněné zákonem, v případě deliktu ad ii) zájem klientů na informovanosti o podmínkách směny a v případě deliktu ad iii) zájem správního orgánu na jistotě, že směnárenskou činnost u účastníka řízení mohou ovlivňovat pouze důvěryhodné osoby ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. 83. Z hlediska způsobu spáchání správních deliktů se jedná v případě deliktu ad i) o delikt komisivní povahy, tedy o aktivní jednání účastníka řízení (záměrné informování spotřebitelů způsobem, který byl způsobilý tyto uvést v omyl) a v případě deliktu ad ii) a deliktu ad iii) o delikty omisivní povahy, tedy nečinností nebo opomenutím v případech, kdy měl konat, tj. plnit určitou povinnost (nevydání kopie předsmluvních informací a neinformování správního orgánu o změnách údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka). 84. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkových podstat těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku klientů či nikoli. Vznik škody, netvoří obligatorní znak skutkových podstat těchto správních deliktů. 85. Jako velmi závažnou okolnost, která zvyšuje závažnost shledaných správních deliktů a jejich společenskou škodlivost, hodnotil správní orgán, že u účastníka řízení došlo k opakovanému výskytu správních deliktů, když účastníku řízení byla rozhodnutím č.j. 2012/1908/570 ze dne 29.2.2012 uložena pokuta ve výši 600 000 Kč mj. za to, že na kurzovním lístku uváděl výrazně menším písmem informace o poplatcích a nesděloval klientům před konečným uskutečněním nákupu cizí měny výši protihodnoty nakupované cizí měny. Výskyt recidivy dokládá, že předchozí uložená pokuta nesplnila svoji preventivní funkci. Tuto skutečnost proto správní orgán neopomněl negativně zohlednit při úvaze o výši sankce. 86. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako takovou skutečnost vyhodnotil správní orgán tu skutečnost, že účastník řízení začal v návaznosti na zjištění správního orgánu přijímat nápravná opatření, konkrétně že upravil kurzovní lístek tak, aby nedošlo ke klamání spotřebitelů. Přesto správní orgán v daném případě nepovažuje pouhé projednání věci ve správním řízení za dostatečně účinné pro zajištění řádného splnění povinností ze strany účastníka řízení, zejména z hlediska toho, že účastník řízení spáchal správních deliktů více, ale za vhodnou sankci považuje uložení pokuty. 87. Pokuta má být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účelů, represivního i preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. Správní orgán proto při určování výše pokuty posuzoval majetkové poměry účastníka řízení, přičemž podle předložené rozvahy ke dni 31.12.201425 činil vlastní kapitál 9 332 000 Kč (za minulé účetní období činil 5 888 000 Kč) a podle výkazu zisku a ztráty ke dni 31.12.201426 činil výsledek hospodaření účastníka řízení před zdaněním zisku ve výši 4 492 000 Kč. 25 26

spis Sp/2015/174/573, č.l. 34 - 37 spis Sp/2015/174/573, č.l. 38 - 39

23

88. Zvolená výše pokuty je nyní zcela individualizovaná a odráží závažnost jednání účastníka řízení ve světle jeho majetkových poměrů. Správní orgán je toho názoru, že uložená výše pokuty nebude mít takový dopad do majetkové sféry účastníka řízení, aby byl znemožněn nebo ohrožen jeho další provoz. 89. Uvedeným postihem účastníka řízení bude naplněn účel sankce jak represivní, tj. postihnout účastníka řízení za spáchání správních deliktů, tak preventivní, tj. zabránit účastníku řízení v pokračování v jednání vedoucímu ke spáchání správních deliktů pro futuro. 90. Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. F. Náhrada nákladů řízení 91. Správní orgán svým rozhodnutím ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o ochraně spotřebitele. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 92. Prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení Sp/2015/174/573 ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 152 odst. 1 správního řádu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka

__________________ __________________________________ __________________

_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky

podepsáno elektronicky

Doručuje se prostřednictvím datové schránky: ____. ________ ______, advokát, _________ _____ _, ___ __ _______ – _____ _____

24



rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2015/133506/CNB/110 ze dne 3. prosince 2015, sp.zn. Sp/2015/174/573

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 V Praze dne 3. prosince 2015 Č.j.: 2015/133506/CNB/110 Počet stran: 9 Vypraveno dne: 8. prosince 2015 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen „bankovní rada“) jako orgán příslušný podle § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o České národní bance“), rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne 14. 10. 2015 společností Global Travel, spol. s r.o., IČO 005 52 241, se sídlem Palackého 715/15, Praha 1, PSČ 110 00, zastoupenou ____. __________ ________, advokátem se sídlem _________ _____ _, _____ _, ___ ___ __, rozhodnutí České národní banky ze dne 2. 10. 2015, č.j. 2015/107264/570, sp. zn. Sp/2015/174/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodla takto: Rozklad společnosti Global Travel, spol. s r.o., IČO 005 52 241, se sídlem Palackého 715/15, Praha 1, PSČ 110 00, proti rozhodnutí České národní banky ze dne 2. 10. 2015, č.j. 2015/107264/570, se podle § 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 46c zákona o České národní bance zamítá a rozkladem napadené rozhodnutí se potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ [1.] Doručením příkazu ze dne 5. 6. 2015, č.j. 2015/60615/570, zahájila Česká národní banka (dále jen „správní orgán prvního stupně“) se společností Global Travel, spol. s r.o., IČO 005 52 241, se sídlem Palackého 715/15, Praha 1, PSČ 110 00 (dále jen „účastník řízení“) správní řízení a uložila účastníkovi řízení pokutu ve výši 800 000 Kč podle zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), a zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) za to, že (i) uváděl zákazníky v omyl, když rozdílné údaje o úplatě za nákup a prodej cizí měny uváděl na kurzovním lístku zaměnitelným způsobem, (ii) v rámci tří kontrolních směn nedodržel formu sdělení informace před provedením směnárenského obchodu a (iii) neoznámil České národní bance v souladu se zákonem změnu vedoucí osoby. [2.] Účastník řízení podal proti vydanému příkazu v zákonné lhůtě dne 11. 6. 2015 odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán prvního stupně pokračoval ve vedení správního řízení. [3.] Dne 2. 10. 2015 vydal správní orgán prvního stupně pod č.j. 2015/107264/570 rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla účastníku řízení uložena podle § 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele za správní delikty podle § 24 odst.1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele a § 21 a § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 800 000 Kč za jednání spočívající v tom, že účastník řízení

iv)

dne 26. 2. 2015 v provozovnách na adresách Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1, Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a dne 11. 3. 2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 informoval klienty o úplatě za provedení směnárenského obchodu tak, že je mohl uvést v omyl, když na kurzovních lístcích byly údaje o úplatě 27 % za nákup cizí měny (z pohledu směnárníka) a 2,7 % za prodej cizí měny (z pohledu směnárníka) uvedeny vzájemně zaměnitelným způsobem,

v)

v rámci kontrolních směn provedených dne 26. 2. 2015 v provozovnách na adresách Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1, Staroměstské náměstí 548/20, 110 00 Praha 1 a Václavské náměstí 772/2, 110 00 Praha 1 a dne 11. 3. 2015 v provozovnách na adresách Rytířská 398/26, 110 00 Praha 1 a Náměstí Republiky 660/6, 110 00 Praha 1 a dne 16. 3. 2015 v provozovně na adrese nám. 28. října 1610, 500 11 Hradec Králové nedodržel formu sdělení informace před provedením směnárenského obchodu dle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když zájemce (kontrolní pracovník) o provedení směnárenského obchodu si nemohl tuto informaci uchovat a opakovaně zobrazovat,

vi)

v období od 31. 8. 2014 do 30. 4. 2015 neoznámil bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách, na jejichž základě mu bylo povolení k činnosti směnárníka uděleno, spočívající ve změně jeho vedoucí osoby, když s účinností ode dne 31. 8. 2014 se stal jeho druhým jednatelem Marek Palán, nar. 4. 3. 1968, bytem Vybíralova 930/15, 198 00 Praha 9 – Černý Most, namísto dosavadního jednatele Róberta Attily Tökölyiho, nar. 1. 10. 1979, bytem Szilváni utca 3, 2030 Érd, Maďarská republika, a nedoložil k této změně vedoucí osoby dokumenty podle ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky č. 315/2013 Sb.

[4.] Účastníkovi řízení byla dále uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. Rozhodnutí bylo dne 2. 10. 2015 doručeno do datové schránky účastníka řízení. [5.] Dne 14. 10. 2015 podal účastník řízení proti napadenému rozhodnutí rozklad, ve kterém namítá nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí.

V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v § 89 odst. 2 správního řádu. [6.]

[7.] Bankovní rada po přezkoumání rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně shromáždil podklady v rozsahu, který je dostatečnou oporou pro rozhodnutí. Řízení, které mu předcházelo, netrpí vadami způsobujícími nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí. [8.] Účastník řízení namítl podjatost člena rozkladové komise České národní banky ____. _____ _______, _____, neboť je autorem článku „________ _______ _ ___________ __________! __ __ ______ __“ v časopise ______ dne _. __. ____. Vzhledem k tomu, že se ____. ____ ______, ____. neúčastnil projednávání věci v rozkladové komisi a ani jinak se na rozhodování správního orgánu nepodílel, považuje bankovní rada námitku za zjevně bezpředmětnou, aniž by se věcně zabývala tvrzenými důvody podjatosti. [9.] K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti.

2

K informování o úplatě za směnárenský obchod [10.] Účastník řízení namítá, že správní orgán prvního stupně v rozporu s názorem Nejvyššího správního soudu nezkoumal, zda obchodní praktika naplňuje znaky některé z obchodních praktik uvedených v příloze č. 1 nebo 2 zákona o ochraně spotřebitele a pokud do tohoto výčtu obchodních praktik nespadá, zda se nejedná o klamavou či agresivní obchodní praktiku. Poté měl správní orgán prvního stupně přistoupit k vyhodnocení otázky, zda obchodní praktika naplňuje znaky nekalé obchodní praktiky podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Účastník řízení dále namítá, že pokud závadné jednání správní orgán prvního stupně zjistil, měl mu zakázat pokračovat v protiprávním jednání, nikoliv vyslat další kontrolu, aby pak vyhodnotil protiprávní jednání jako pokračující. Účastník řízení odmítá vysvětlení uvedené v odstavci 33 odůvodnění napadeného rozhodnutí a dovozuje z toho, že správní orgán prvního stupně se nezakázáním protiprávní činnosti pouze snažil dosáhnout možnosti uložení přísnější sankce. Účastník řízení poukazuje na opatření k odstranění nedostatků, která přijal, ačkoliv se neztotožnil s právním názorem správního orgánu prvního stupně. V této souvislosti odmítá tvrzení správního orgánu prvního stupně, že o nápravě nepředložil žádný důkaz, jako nekorektní. Správní orgán měl být informován o opatření v odporu a mohl a měl to zjistit na základě další případné kontroly. Účastník řízení uvádí, že přiměl správní orgán prvního stupně založit do spisu kontrolní protokol, a přiměl jej tak změnit rozhodnutí ve prospěch účastníka řízení. Účastník řízení nesouhlasí, že pořadí informací na kurzovním lístku bylo nesprávné, žádný předpis podle jeho názoru nestanovuje správné pořadí, v jakém mají být informace uváděny. Účastník řízení odmítá, že by záměrně uváděl zákazníky v omyl. Pokud se jedná o stížnosti, jedná se o stížnosti zlomku obsloužených zákazníků, které nesměřují proti obsahu informací, ale proti výši poplatku. Nespokojenost zákazníků s cenou poskytované služby nepovažuje účastník řízení za důkaz, že jednal se zákazníky v rozporu se zákonem. Pokud byl zákazník nespokojen, provedl účastník řízení storno obchodu a odkazuje na počet storen. Řazení informací na kurzovním lístku považuje účastník řízení za logické. Bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně zkoumal, zda zákazníci účastníka řízení spadají pod vymezení spotřebitele podle zákona na ochranu spotřebitele. Dále správní orgán prvního stupně zkoumal, zda se jedná o nekalou obchodní praktiku. Dospěl k závěru, že se nejedná o agresivní, ale o klamavou obchodní praktiku. V rámci posuzování jednání účastníka řízení pak správní orgán prvního stupně dospěl k závěru, že klamavost obchodní praktiky účastníka řízení spočívá v tom, že poskytnuté údaje byly samy o sobě pravdivé, ale mohly spotřebitele uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byly užity. V této souvislosti bankovní rada odkazuje na odstavce 24. až 32. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Správní orgán prvního stupně tedy postupoval v intencích požadavku Nejvyššího správního soudu, a tedy tak, jak se dožadoval účastník řízení. Bankovní rada dospěla k závěru, že námitka účastníka řízení je zjevně neopodstatněná. [11.]

[12.] Vypořádání námitky, že správní orgán prvního stupně měl okamžitě při zjištění porušení povinností účastníkovi řízení zakázat pokračovat v protiprávním jednání je uvedeno v odstavci 33. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Bankovní rada souhlasí se správním orgánem prvního stupně, že není vadou řízení, pokud orgán dohledu v zájmu komplexního a objektivního zdokumentování poměrů účastníka řízení provede opakované kontroly, aniž by kontrolovanou osobu v mezidobí upozorňoval, že je předmětem zájmu kontrolních orgánů. Pouze tak mohl správní orgán prvního stupně zdokumentovat pokračující či spíše trvající charakter deliktu, případně zjistit další porušování povinností účastníkem řízení. Účelem ustanovení §44a odst. 3 zákona o České národní bance je chránit spotřebitele v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele). Lze si tedy představit, že se

3

uvedeného ustanovení bude dovolávat spotřebitel, hledající ochranu před nečinností orgánu dohledu, potažmo orgány ochrany spotřebitele z jiného členského státu Evropské unie, nikoliv však delikvent s argumentem, že pokud by byl varován, že je předmětem zájmu orgánu dohledu, mohl se této skutečnosti přizpůsobit a dosáhnout nižší sankce. Bankovní rada proto shledala námitku účastníka řízení nedůvodnou. [13.] Pokud se jedná o dobrovolné nápravné opatření, jehož přijetí účastník řízení deklaroval, bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně vzal úpravu kurzovního lístku v úvahu a zohlednil ji jako polehčující okolnost, jak vyplývá z odstavce 86. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Bankovní rada proto dospěla k závěru, že zjevně neopodstatněnou je námitka, že správní orgán prvního stupně měl nápravné opatření zohlednit, a související námitky, že správní orgán prvního stupně měl zjistit přijetí opatření následnou kontrolou, aby namísto účastníka řízení prokázal, že nedostatky byly odstraněny. [14.] Tvrzení účastníka řízení, že přiměl správní orgán prvního stupně založit do spisu určité podklady, není námitkou, která by směřovala proti zákonnosti nebo správnosti napadeného rozhodnutí. Podklad, který účastník řízení považoval za důležitý, správní orgán prvního stupně do spisu založil a účastník řízení ani nenamítá, že by se s ním v napadeném rozhodnutí nevypořádal, sám připouští, že správní orgán prvního stupně své rozhodnutí zjištěným okolnostem přizpůsobil. [15.] Správní orgán se klamavostí údajů o poplatcích účtovaných zájemcům o směnárenský obchod podrobně zabýval v odstavcích 30. až 32. odůvodnění napadeného rozhodnutí. V odstavci 34. odůvodnění napadeného rozhodnutí se správní orgán prvního stupně vypořádal s námitkou, že žádný právní předpis nestanovuje pořadí, v jakém mají být směnárníkem uváděny informace. Bankovní rada se se závěry argumentace správního orgánu prvního stupně ztotožňuje a v podrobnostech na ni odkazuje. Za klíčové ve shodě se správním orgánem prvního stupně považuje údaje o poplatcích za údaje zaměnitelné. Správní orgán prvního stupně účastníkovi řízení nevytýkal pořadí informací sdělovaných zájemcům o směnárenský obchod samo o sobě, ale v napadeném rozhodnutí jejich žádoucí pořadí uvedl jako jeden ze způsobů řádné prezentace informací zájemcům o tyto obchody. Lze tedy připustit v zásadě libovolné řazení informací, které ale nesmí být, i s ohledem na jiné okolnosti, pro zájemce o směnárenské obchody matoucí. Bankovní rada tedy shledala námitky účastníka řízení neopodstatněnými. [16.] Bankovní rada považuje odůvodnění záměru zmást zájemce o směnárenský obchod uvedené správním orgánem prvního stupně v odstavci 36. za logické a přesvědčivé. Námitka účastníka řízení však není podstatná, neboť zavinění není nutné vzhledem k objektivní odpovědnosti účastníka řízení zkoumat a správní orgán prvního stupně ze svého závěru o záměrném jednání účastníka řízení nevyvozoval žádné závěry ve vztahu k závažnosti správního deliktu (srov. odst. 84 odůvodnění napadeného rozhodnutí). [17.] Bankovní rada ve shodě se správním orgánem prvního stupně považuje za irelevantní námitku, že informace nebyly jasné pouze zlomku obsloužených zákazníků, a odkazuje v této souvislosti na odstavec 35. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Skutečnost, že 13 zákazníků neporozumělo určité informaci, neimplikuje, že ostatní obsloužení zákazníci informaci pochopili. Bankovní rada souhlasí se správním orgánem prvního stupně, že ne všichni zákazníci si na účastníka řízení stěžovali a ze stížností vyplývá spíše skutečnost, že účastník řízení rozhodně nevycházel svým zákazníkům požadujícím storno obchodů vstříc tak, jak uvádí v rozkladu. Bankovní rada tedy shledala námitky účastníka řízení neopodstatněnými.

4

K předsmluvním informacím [18.] Účastník řízení uvádí, že zákon podle jeho názoru nestanoví povinnost ponechávat zákazníkovi text předsmluvní informace. Důvodová zpráva není podle účastníka řízení právně závazná a není součástí právní normy. Účastník řízení v této souvislosti odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu. Sdělení publikovaná na internetových stránkách České národní banky považuje účastník řízení za interpretaci právního předpisu bez právní závaznosti. Účastník řízení nesouhlasí s kvalifikací protiprávního jednání jako pokračujícího správního deliktu. Poukazuje přitom na změnu právní úpravy a na skutečnost, že předcházející rozhodnutí ve správním řízení bylo napadeno žalobou u správního soudu. Účastník řízení dále namítá, že správní řízení bylo zahájeno až poté, co byly smazány záznamy kamerového systému, aby se účastník řízení nemohl kvalifikovaně vyjádřit ke kontrolním nákupům. [19.] Bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně se v odstavcích 52. až 57. odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal s námitkou, že doklad o sdělení předsmluvní informace nemusí být zájemci o směnárenský obchod předán. Bankovní rada ve shodě se správním orgánem prvního stupně konstatuje, že účastník řízení se dopustil porušení ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, jak je správně odůvodněno v napadeném rozhodnutí na základě tam uvedených skutkových okolností, které mají oporu ve správním spise. Toto ustanovení ukládá provozovateli povinnost sdělit zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v odstavci 2 tohoto ustanovení. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Dále zákon uvádí, že textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Bankovní rada konstatuje, že ustanovení § 13 s názvem Informace před provedením směnárenského obchodu je konstruováno na ochranu zájemce o takový obchod. První věta tohoto ustanovení zavádí povinnost provozovatele sdělit zákonem stanovené informace zájemci, druhá věta uvádí způsob, jakým mají být informace zájemci sděleny, tedy textovou podobu těchto informací, jejich určitost a srozumitelnost alespoň v českém a anglickém jazyce. Třetí věta rozvádí větu druhou a uvádí, kdy je textová podoba zachována. Je tedy nepochybné, že možnost informace uchovat a opakovaně zobrazovat svědčí zájemci. Po obdržení předsmluvních informací má zájemce možnost rozhodnout se, zda za v nich stanovených podmínek směnárenský obchod uzavře či nikoli, a k tomu potřebuje poskytnuté informace uchovat a opakovaně zobrazovat. V opačném případě by neměl zájemce dostatek informací k tomu, aby se správně rozhodl, neboť nelze předpokládat, že si všechny předsmluvní informace, které obdržel, okamžitě zapamatuje a následně správně vyhodnotí, případně je porovná s dokladem o provedeném obchodu. Nedával by rovněž smysl výklad, podle nějž by informace podle § 13 odst. 2 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, tj. identifikace orgánu dohledu a orgánu pro mimosoudní řešení sporů, jejichž využitelnost přichází prakticky v úvahu až po provedení obchodu pro případ nespokojenosti zájemce, byly uchovávány pouze provozovatelem, který s nimi může libovolně manipulovat. Uchování a opakované zobrazení poskytnuté informace na straně klienta tak může být proveditelné pouze za předpokladu, že mu bude kopie předsmluvní informace předána a ponechána. Tím, že účastník řízení v rámci kontrolních směn odebral zájemcům (kontrolním pracovníkům) podepsané předsmluvní informace a kopii těchto informací jim neponechal, neumožnil jim předsmluvní informace uchovat a opětovně je zobrazit. [20.] Z výše uvedeného vychází i důvodová zpráva k zákonu o směnárenské činnosti 27, ve které se uvádí, že cit.: „Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoliv zobrazit.“ Z citovaného odůvodnění § 13 vyplývá, že jednoznačným úmyslem zákonodárce bylo, aby provozovatel směnárenské činnosti musel 27

http://www.psp.cz/doc/00/08/75/00087558.pdf

5

zájemci o směnárenský obchod sdělit předsmluvní informace v textové podobě tak, aby si zájemce tyto informace mohl uchovat a později zobrazit, což je možné pouze za předpokladu, že mu bude dokument s předsmluvními informacemi ponechán. Kopie předsmluvní informace pak klientovi slouží jako doklad o tom, jaký směnný kurz byl mezi klientem a směnárníkem sjednán a jakou výši protihodnoty směňované částky by měl klient obdržet. V případě vyplacení částky odlišné od částky, kterou klient na základě předsmluvní informace očekával, může klient poskytnutou službu reklamovat a domáhat se vyplacení částky uvedené na předsmluvní informaci u orgánů uvedených v této informaci. [21.] Bankovní rada dále uvádí, že na internetových stránkách České národní banky28 je uveřejněn v rámci FAQ soubor odpovědí k zákonu o směnárenské činnosti. Zde je mimo jiné již od 27. 11. 2013 uveden výklad k § 13 zákona o směnárenské činnosti, cit „ … Tento požadavek bude typicky naplněn předáním listu papíru, na kterém budou požadované informace vytištěny (mohou být napsány i ručně, pokud budou dobře čitelné, to ale nebude praktické pro provozovatele směnárny z hlediska interní archivace a bude obtížné zajistit srozumitelnost). Ze smyslu § 13 přitom plyne, že uchování a opětovné zobrazení má být možné na straně zájemce, a to i bez další součinnosti provozovatele směnárenské činnosti. Pouhé zobrazení na obrazovce počítače dostupného ve směnárně by nesplnilo požadavek na uchování informací. Zákon nicméně nevylučuje, že bude nalezeno takové technické řešení (jiné než předání na listu papíru), které požadavkům na předání předsmluvních informací vyhoví i při ryze osobním jednání na přepážce provozovatele směnárenské činnosti. Hypoteticky si lze představit předání elektronickou poštou na tablet či mobilní telefon zájemce, který má zájemce u sebe v době směny, ale ani to zřejmě nebude praktické. Výjimkou mohou být případy, kdy zákazník nejprve domlouvá podmínky směny na dálku, např. telefonicky, a až následně přijde směnu fyzicky provést. Pak může být v praxi zaslání předsmluvních informací elektronickou poštou nejsnazším řešením, opět za podmínky sdělení informací s dostatečným předstihem. Z textu zákona neplyne, že by předané informace musely být ze strany provozovatele směnárenské činnosti podepsány, lze to ale doporučit, a to zejména v jeho vlastním zájmu, neboť tím může předcházet neoprávněným stížnostem založeným na nepravých (padělaných) předsmluvních informacích. Vedle požadavků na podobu a obsah, které musí předsmluvní informace splňovat, by měla být věnována náležitá pozornost také formě sdělení. Např. pokud jsou informace vytištěny na papír úzkého formátu, užívaný pro tisk pokladních dokladů a jsou navíc nevhodně uspořádány, může být orientace zájemce v textu a zjištění informací podstatných pro rozhodnutí o směně, značně obtížná. Okolnosti poskytování směnárenské služby schopnosti vnímání a posouzení ze strany zájemce dále ztěžují např. možným psychologickým tlakem v situaci, kdy na směnu čeká u přepážky více zájemců. Lze proto doporučit, aby se námitkám nesrozumitelnosti sdělení předcházelo tím, že informace podstatné pro rozhodnutí o směně stanovené v § 13 odst. 2 písm. b) ZSČ (směnný kurz, poplatky atd.) budou uvedeny v informačním sdělení na prvním místě, aby neunikly pozornosti zájemce. Každopádně je vždy nutné dodržet požadavek srozumitelnosti.“ [22.] Bankovní rada souhlasí s účastníkem řízení, že sdělení publikovaná na internetových stránkách České národní banky nejsou právně závazná. Tato sdělení však v intencích právních předpisů přibližují veřejnosti přístup České národní banky k některým otázkám dohledové činnosti v zájmu předvídatelnosti postupu orgánu dohledu. Sdělení tedy adresátům nestanovují jiné či nové povinnosti nad rámec zákona a prováděcích právních předpisů, ale informují je o správní praxi České národní banky tak, aby se předcházelo případným, ať již bezděčným či účelovým, výkladovým nejasnostem. V tomto ohledu plní sdělení významnou preventivní úlohu. Pokud se tedy adresát sdělení rozhodne jednat v rozporu se stanoviskem České národní banky, činí tak s vědomím, že bude muset nést důsledky svého rozhodnutí 28

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_zakonu_o_smenarenske_cinnosti.pdf

6

v podobě vysoce pravděpodobného zásahu ze strany orgánu dohledu, aniž by tím bylo dotčeno jeho právo domáhat se přezkumu interpretace právních předpisů zákonem stanoveným postupem. Správní orgán prvního stupně tedy důvodně poukázal na formulaci právní povinnosti uvedenou v zákoně a argumentaci uvedenou ve sdělení publikovaném na internetových stránkách České národní banky převzal a ztotožnil se s ní. Takovému postupu nelze nic vytknout. Bankovní rada tedy související námitku shledala neopodstatněnou. [23.] K výkladu textu právního předpisu obecně bankovní rada shodně se správním orgánem prvního stupně zdůrazňuje, že jazykový výklad, na který se odvolává účastník řízení, je pouze logickým počátkem interpretace práva. K ověření správnosti či nesprávnosti výkladu, k jeho doplnění či upřesnění při více možných výkladech, jako je tento případ, potom slouží ostatní interpretační přístupy (výklad systematický, výklad historický a výklad teleologický). Přitom systematický výklad se orientuje na kontext, do něhož je interpretovaná část zasazena (§ 13 je zařazen do části třetí s názvem Povinnosti osob oprávněných provozovat směnárenskou činnost), historický výklad se zaměřuje na úmysl zákonodárce (úmysl zákonodárce je jasně vyjádřen v důvodové zprávě) a teleologický výklad na účel právní normy obsažené v zákoně (ochrana zájemců o provedení směnárenského obchodu). K výkladu textu právního předpisu se vyjádřil Ústavní soud například ve svém rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 33/97, cit.: „Dalším naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace vycházející pouze z jeho jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“ nebo v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3508/12, cit. „…slovní znění není vždy jednoznačným vodítkem ke zjištění skutečného obsahu, a proto je třeba brát zřetel i na ostatní okolnosti, za kterých byla právní norma přijata, uplatní se teleologický výklad zohledňující též úmysl zákonodárce. Vhodným pramenem bývá důvodová zpráva…“. Bankovní rada se tedy ztotožňuje se způsobem, jakým se s výkladem příslušných ustanovení zákona o směnárenské činnosti vypořádal správní orgán prvního stupně. [24.] K námitce účastníka řízení vznesené proti posouzení jeho jednání jako pokračujícího údajně v souvislosti se správními delikty, za které byl postižen v roce 2012, bankovní rada odkazuje na odstavec 58. odůvodnění napadeného rozhodnutí, se kterým se ztotožňuje. Závěry o pokračování ve správním deliktu zjevně nemají žádnou souvislost s jednáním, za které již byl účastník řízení pravomocně sankcionován podle předchozí právní úpravy. Správní orgán prvního stupně výslovně v odstavci 85. uvedl, že na vztah nyní projednávaného protiprávního jednání a porušení povinností, za které již byl účastník řízení v roce 2012 postižen, je nutné pohlížet jako na recidivu, a nikoliv tedy jako na pokračující správní delikt. Přestože od roku 2012 došlo ke změně právní úpravy, je zřejmé, že protiprávní jednání, kterého se účastník řízení dopustil, vykazuje obdobné znaky jako jednání, za které byl účastník řízení sankcionován v roce 2012. Tyto obdobné znaky spočívají v neinformování zákazníků zákonem stanoveným způsobem, a závěrům o opakování protiprávního jednání tedy nelze nic vytknout. Důvodný je též závěr, že recidiva podstatně zvyšuje závažnost protiprávního jednání. Vzhledem k presumpci správnosti pravomocných rozhodnutí vydaných ve správním řízení není relevantní skutečnost, že rozhodnutí z roku 2012 je napadeno žalobou u správního soudu. Bankovní rada proto nepovažuje námitky účastníka řízení za opodstatněné. [25.] Bankovní rada se rovněž ztotožňuje se způsobem, jakým se správní orgán prvního stupně v odstavci 59. odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal s námitkou účastníka řízení, že se zahájením správního řízení záměrně vyčkával do smazání záznamů kamerového systému pořizovaných účastníkem řízení při směnách. Správní orgán poukázal na lhůty pro

7

zahájení řízení a dobrovolnost pořizování těchto záznamů. Správní orgán prvního stupně nemůže nijak ovlivnit délku archivace záznamů a účastník řízení ani neuvádí, jaké skutečnosti by měly být těmito záznamy zdokumentovány a jaký vliv by měly na zákonnost a správnost napadeného rozhodnutí nebo řízení, které jeho vydání předcházelo. Za takových okolností bankovní rada dospěla k závěru, že námitka účastníka řízení je nedůvodná. K informování České národní banky [26.] Účastník řízení namítá, že protiprávní jednání nebylo zjištěno správním orgánem prvního stupně z vlastní kontrolní činnosti, ale tím, že změnu vedoucí osoby sám nahlásil. Účastník řízení má za to, že závažnost protiprávního jednání je nízká, neboť nová vedoucí osoba splňovala pro výkon funkce dlouhodobě kvalifikační předpoklady, o čemž byl v minulosti orgán dohledu informován. Zavinění bylo nedbalostní a účastník řízení nedostatek napravil, jakmile jej zjistil. [27.] Bankovní rada nepovažuje za podstatné, zda účastník řízení změnu vedoucí osoby hlásil sám či nikoliv. Nutno však dodat, že toto tvrzení účastníka řízení nemá oporu v podkladech shromážděných ve správním spise a sám účastník řízení žádný důkaz na jeho podporu neoznačil. V každém případě účastník řízení nepopírá, že změna byla oznámena opožděně, čímž byly naplněny znaky skutkové podstaty spočívající v bezodkladném splnění uložené povinnosti. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by správní orgán prvního stupně nesplnění oznamovací povinnosti v posuzovaném případě hodnotil jako závažné. Naopak z odstavce 81. odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrné, že při aplikaci zásady absorpce hodnotil správní orgán prvního stupně jako nejzávažnější použití klamavé obchodní praktiky. V odstavci 82. odůvodnění napadeného rozhodnutí pak správní orgán prvního stupně výslovně hodnotí nesdělování předsmluvních informací v zákonem stanovené podobě a neoznámení změny vedoucí osoby jako méně závažné delikty. Dále je v rámci celkového hodnocení zjištěných skutečností hodnotil jako okolnost přitěžující. Zavinění není obligatorní náležitostí skutkové podstaty odpovídajícího správního deliktu a správní orgán prvního stupně je tedy důvodně nezkoumal. Dodatečné splnění povinnosti v době, kdy změna vedoucích osob již byla orgánem dohledu zjištěna, nemá vliv na odpovědnost účastníka řízení za protiprávní jednání. Bankovní rada tedy s ohledem na výše uvedené konstatuje, že námitky účastníka řízení jsou nedůvodné. K sankci [28.] Účastník řízení poukazuje na pět, podle jeho názoru, obdobných případů, ve kterých byly uloženy nižší pokuty za, podle jeho názoru, závažnější jednání, a namítá nepřiměřenost uložené pokuty. [29.] Bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně v rámci rozhodování o druhu sankce a výši pokuty vzal v úvahu všechna kritéria stanovená zákonem. Správní orgán prvního stupně konkrétně posoudil typovou závažnost protiprávního jednání účastníka řízení a řadu individuálních okolností, včetně majetkových poměrů účastníka řízení, na jejichž základě dospěl k závěru, že pokuta ve výši 800 000 Kč odpovídá závažnosti zjištěného protiprávního jednání. Bankovní rada se ztotožňuje s argumentací správního orgánu prvního stupně a v podrobnostech na ni odkazuje. [30.] K námitce účastníka řízení bankovní rada uvádí, že z mechanického srovnání počtu porušení povinností nelze dovozovat nerovný přístup k účastníkovi řízení ze strany správního orgánu. Jak již bylo výše uvedeno, přestože se mohou některé případy do jisté míry shodovat počtem porušení právních povinností, nelze tyto případy považovat za shodné s ohledem na

8

veškeré okolnosti posuzovaných případů. Jednotlivé subjekty se liší rozsahem činnosti a svými majetkovými poměry. Okolnosti případu se mohou lišit v úrovni spolupráce účastníků řízení se správním orgánem a účinností a rychlostí přijatých opatření k odstranění nedostatků. Pro některé subjekty je směnárenská činnost hlavním a jediným předmětem podnikání, pro jiné je to okrajová a doplňková činnost, a případné zjištěné nedostatky tedy nemohou ohrozit zákazníky v podstatnějším měřítku. Lze rovněž brát v úvahu, že v některých lokalitách mohou být vzhledem k četnosti výskytu určitých nedostatků přijímána přísnější opatření s ohledem na individuální i generální prevenci. V posuzovaném případě rovněž nelze přehlédnout, že ani pokuta ve výši 600 000 Kč uložená v roce 2012 za podobné jednání neodradila účastníka řízení od dalšího porušování povinností stanovených zákonem, a to porušování povinností podobného druhu. Účastník řízení neuvádí žádný podle práva nepřípustný motiv správního orgánu prvního stupně, který by v posuzované věci znemožnil přistupovat k účastníkovi řízení přísněji než v případech účastníkem řízení uváděných. Bylo by tedy stejným způsobem, jak činí účastník řízení, možné odkázat na jiné rozhodnutí, kterým byla uložena za obdobné jednání, jakého se dopustil účastník řízení, pokuta 1 000 000 Kč, a to s argumentem, že správní orgán prvního stupně k účastníkovi řízení přistupoval příliš mírně, když mu uložil pokutu o 20 % nižší. [31.] Bankovní rada tedy považuje uloženou pokutu za přiměřenou závažnosti protiprávního jednání, neztotožňuje se s tvrzením účastníka řízení o nerovném přístupu správního orgánu prvního stupně a veškeré námitky účastníka řízení týkající se výše uložené pokuty považuje za neopodstatněné. ***

[32.] Bankovní rada je toho názoru, že bylo dostatečně prokázáno, že se účastník řízení dopustil správních deliktů uvedených ve výroku napadeného rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené považuje bankovní rada námitky uvedené v rozkladu za nedůvodné, a proto rozhodla o zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 152 odst. 4 ve spojení s § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

______________________________ ____________

______________________________ __________________

podepsáno elektronicky

podepsáno elektronicky

9