573

 rozhodnutí České národní banky č.j. 2015/137354/570 ze dne 11. prosince 2015, sp.zn. Sp/2015/255/573

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 11. prosince 2015 Č.j.: 2015 / 137354 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/255/573 Počet stran: 10 VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s.r.o. IČO 496 89 665 Braunova 902/11 150 00 Praha 5 - Smíchov právně zastoupena ____. ___ _________, advokát ________________ ________________ ___ ______ _______ – ________

ROZHODNUTÍ Česká národní banka jako správní orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a orgán dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dohledu“) a podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), rozhodla ve správní řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeném dne 19. 8. 2015 vydáním příkazu č.j. 2015/90858/570, se společností VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov zastoupenou ____. _____ __________, advokátem, ________________, se sídlem _______________. ___, ______ _______ ________, takto: I. Společnost VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov neinformovala Českou národní banku v zákonné lhůtě, která marně uplynula dne 27. 3. 2014, o snížení podílu ke dni 21.3.2014 na všech hlasovacích právech společnosti TOMA, a.s., IČO 181 52 813, se sídlem tř. Tomáše Bati 1566, 765 02 Otrokovice, emitenta akcií ISIN CZ0005088559 přijatých k obchodování na regulovaných trzích, pod hranici 5 % a 3 % tedy v rozporu s povinností stanovenou v ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nesplnila oznamovací povinnost,

čímž se dopustila správního deliktu podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, za což se jí ukládá podle ustanovení § 164 odst. 3 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, peněžitá pokuta ve výši 50 000 Kč (slovy padesát tisíc korun českých). Pokutu je společnost VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnosti VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů ukládá náhrada nákladů řízení, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je společnost VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ Charakteristika účastníka řízení 1.

Společnost VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov (dále jen „účastník řízení“) je obchodní společností s předmětem podnikání činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců (spis č.l. 1-5).

Průběh správního řízení 2.

Dne 19. 8. 2015 bylo zahájeno správní řízení, a to vydáním a doručením příkazu č.j. 2015/90858/570 účastníkovi řízení (spis č.l. 18-25). Správní orgán považoval skutkové zjištění před zahájením správního řízení za dostatečné, proto v souladu s ustanovením § 150 odst. 1 správního řádu jako první úkon v řízení vydal uvedený příkaz. Správní řízení bylo zahájeno na základě výkonu dohledové činnosti.

3.

Účastník řízení proti příkazu podal v zákonem stanovené lhůtě odpor, který byl správnímu orgánu doručen dne 27. 8. 2015 (spis č.l. 26-29).

4.

Dne 28. 8. 2015 využil účastník řízení svého práva a nahlížel do spisu sp.zn. Sp/2015/255/573 (spis č.l. 30-33).

2

5.

Dne 14. 9. 2015 bylo správnímu orgánu doručeno podrobné vyjádření účastníka řízení (spis č.l. 34-173).

6.

Dne 22. 9. 2015 bylo účastníkovi řízení doručeno usnesení ze dne 21. 9. 2015, č.j. 2015/103647/570 k seznámení účastníka řízení s podklady shromážděnými správním orgánem před vydáním rozhodnutí (spis č.l. 174-176).

7.

Účastník řízení podal dne 7. 10. 2015 proti usnesení ze dne 21. 9. 2015, č.j. 2015/103647/570 rozklad (spis č.l. 180 – 182). Bankovní rada České národní banky rozhodla dne 26. 11. 2015 rozhodnutím o rozkladu č.j. 2015/130281/CNB/110, kterým rozklad účastníka řízení zamítla a usnesení č.j. 2015/103647/570 potvrdila (spis č.l. 185 – 188). Rozhodnutí o rozkladu bylo doručeno účastníkovi řízení a nabylo právní moci dne 2. 12. 2015.

Skutková zjištění 8.

Správní orgán na základě vlastní dohledové činnosti zjistil, že podle výroční zprávy za rok 2014 společnosti TOMA, a.s., IČO 181 52 813, se sídlem tř. Tomáše Bati 1566, 765 02 Otrokovice (dále jen „emitent“), emitenta akcií ISIN CZ0005088559 přijatých k obchodování na regulovaném trhu společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s. a regulovaném trhu společnosti RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a.s., zveřejněné dne 29. dubna 2015 není účastník řízení uveden mezi osobami držícími více než 3 % podíl na hlasovacích právech emitenta. (spis č.l. 17)

9.

Mezitímní zpráva představenstva emitenta za období 1-5/2015 zveřejněná 19. května 2015 pak obsahuje informaci, že emitentovi nejsou známy žádné podstatné změny ve struktuře majitelů akcií oproti skutečnostem uvedeným ve výroční zprávě za rok 2014. Tedy ani v období 1-5/2015 nepatřil účastník řízení mezi osoby držící více než 3 % podíl na hlasovacích právech emitenta. (spis č.l. 17)

10.

Účastník řízení naposledy dne 18. února 2010 doručil správnímu orgánu oznámení podílu na hlasovacích právech. Podle tohoto oznámení měl účastník řízení disponovat podílem na hlasovacích právech emitenta ve výši 6,73 % (spis č.l. 15-16).

11.

Emitent je akciovou společností se základním kapitálem ve výši 1 477 266 000 Kč. Emitent emitoval 1 477 266 kusů kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč v zaknihované podobě.

12.

Podle listiny přítomných akcionářů na mimořádné valné hromadě emitenta konané dne 13. 12. 2013 od 10:30 hodin v budově vedení emitenta disponoval účastník řízení 99 425 akciemi emitenta. To odpovídá 6,73% podílu na hlasovacích právech emitenta. Podle listiny přítomných akcionářů na řádné valné hromadě emitenta konané dne 17. 6. 2014 od 9:00 hodin v sídle společnosti __________ _______, ____, IČO ___ __ ___, se sídlem ________ ______, ______ _______, ________ _______ disponoval účastník řízení 33 145 akciemi emitenta. To odpovídá 2,24 % podílu na hlasovacích právech emitenta. (spis č.l. 17)

13.

Správní orgán vyzval účastníka řízení výzvou ze dne 18. června 2015, č.j. 2015/064828/570 k bezodkladnému splnění oznamovací povinnosti podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (spis č.l. 6-7).

3

14.

Na výše uvedenou výzvu reagoval účastník řízení přípisem ze dne 23. června 2015 (spis č.l. 8-10), ve kterém popsal důvody pro nesplnění oznamovací povinnosti podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Účastník řízení uvedl, že:  došlo k odvolání jednatele pro porušení povinnosti při výkonu funkce;  původní jednatel uzavřel smlouvu o úplatném převodu cenných papírů, jejímž předmětem byl prodej 66 280 ks akcií emitenta, dne 21. 3. 2014 byl realizován převod těchto akcií na pana Bc. Martina Steinera;  považuje převod akcií za neplatný, resp. neexistující právní jednání bez právního následku a podnikl právní kroky za účelem obnovy právního stavu včetně podání trestního oznámení na bývalého jednatele ___. _____ _______, společníka ___. ___. ______ ________, ___. a Bc. Martina Steinera.

15.

Účastník řízení dne 27. srpna 2015 doručil správnímu orgánu oznámení podílu na hlasovacích právech. Podle tohoto oznámení účastník řízení disponuje podílem na hlasovacích právech emitenta ve výši 2,24 %. Účastník řízení využil svého práva a v poli Další informace uvedl následující: „Uvádíme, že vydané oznámení z naší strany nemůže být považováno jako souhlas či srozumění s převodem akcií z Oznamovatele na Martina Steinera, který nepovažujeme po právu, jak bylo uvedeno v přípise adresovaném ČNB dne 23. 6. 2015. Ve věci jsme podnikli příslušné právní kroky za účelem obnovy právního stavu, jenž byl shora uvedenou transakcí narušen. Ve věci byla podána žaloba na vydání akcií a trestní oznámení.“

Vyjádření účastníka řízení 16.

Ve vyjádření, které bylo správnímu orgánu doručeno dne 14. 9. 2015, uvedl účastník řízení, že nebyla porušena povinnost dle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, přičemž i kdyby byla, je namístě uložit sankci na samotné spodní hranici zákonné sazby.

17.

V další části účastník řízení konstatuje, že nebyla naplněna skutková podstata správního deliktu dle § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

18.

Účastník řízení nesporuje, že došlo dne 23. 6. 2015 k oznámení podílu na všech hlasovacích právech emitenta nabyvatelem akcií Bc. Martinem Steinerem, přičemž k tomuto převodu mělo dojít více než před rokem (dne 21. 3. 2014).

19.

Účastník řízení považuje převod 66 280 akcií emitenta z účastníka řízení na nabyvatele Bc. Martina Steinera za nicotný, případně neplatný absolutně či relativně.

20.

Podle názoru účastníka řízení je správní orgán povinen k nicotnosti a k absolutní neplatnosti přihlédnou ex officio a nelze se tedy spokojit s existencí právní domněnky dle § 527 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jak učinil správní orgán ve svých závěrech uvedených v příkaze.

21.

Účastník řízení zdůraznil nezbytnost celou transakci vnímat v jejím úplném kontextu. Důvody nicotnosti, případně neplatnosti, uvedl účastník řízení v další části vyjádření ze dne 14. 9. 2015. Účastník řízení podrobně popisuje skutkové okolnosti sporného převodu akcií včetně následného osudu akcií, dalších okolností, z nichž má plynout,

4

že účelem sporného převodu akcií nebyl řádný převod akcií, ale účelové vyvedení majetku účastníka řízení. V závěru účastník řízení popisuje propojení nabyvatele akcií Bc. Martina Steinera s ___. ______ ________ a ___. ___. _____ _________, ___. a majetkovou situaci Bc. Martina Steinera. K prokázání svých tvrzení účastník řízení navrhl a předložil řadu listinných důkazů a rovněž navrhl výslechy svědků. 22.

Účastník řízení se domnívá, že jeho jednání naplňuje liberační důvody podle ustanovení § 192 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Účastník řízení je přesvědčen, že učinil vše proto, aby zabránil porušení oznamovací povinnosti. Konkrétně po odvolání ___. _____ _______ z funkce jednatele ho opakovaně vyzýval k předání funkce. K předání došlo až po několika urgencích a pouze dílčím způsobem. Skutečnost, že nedošlo ke splnění oznamovací povinnosti, se účastník dozvěděl až z výzvy správního orgánu ze dne 18. 6. 2015. Na tuto výzvu reagoval účastník řízení obratem sdělením ze dne 23. 6. 2015 a podle účastníka řízení tak z hlediska materiálního oznamovací povinnost byla splněna.

23.

K výši sankce účastník řízení uvedl, že v případě spáchání správního deliktu je namístě uložení sankce na samotné dolní hranici zákonné sazby.

24.

Účastník řízení navrhl, aby správní orgán ve věci nařídil ústní jednání a vyslechl svědky ___. ___. ______ ________, ___., ___. _____ _______, Bc. Martina Steinera a ___. ___. _________ _______. K prokázání některých tvrzení uvedených ve vyjádření ze dne 14. 9. 2015 navrhl výslech ___. _________ _____.

25.

Na závěr účastník řízení navrhl, aby správní řízení bylo zastaveno, protože nedošlo ke spáchání správního deliktu dle § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Právní posouzení správního orgánu 26.

Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč nebo odpovídající částka v cizí měně, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance.

27.

Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu osoba uvedená v odstavci 1 oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 do 4 pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1. Platí, že osoba uvedená v odstavci 1 se o této skutečnosti dozvěděla nejpozději 2 pracovní dny po dni, kdy tato skutečnost nastala. Pokud povinnost podle odstavce 1 vznikne více osobám, mohou tyto osoby splnit oznamovací povinnost společným oznámením. Oznamovací povinnost je splněna, je-li ve stanovené lhůtě písemné oznámení řádně odesláno.

28.

Podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 10e odst. 1, § 47 odst. 2, § 104a odst. 2 nebo § 122.

5

29.

K ustanovení § 122 zákona o podnikání na kapitálovém trhu odborná literatura mj. uvádí: „Z textu jasně vyplývá, že zákon se dotýká také případného „pohybu hlasovacích práv“. Norma tak dopadá i na případy, kdy se nezmění majitel akcie, ale pouze osoba, která je oprávněná vykonávat hlasovací práva.“1

30.

S ohledem na výše uvedené správní orgán konstatuje, že v rámci tohoto správního řízení posuzoval čistě otázku zcizení podílu na hlasovacích právech emitenta. V tomto směru je rozhodná faktická dispozice s hlasovacími právy nebo slovy odborné literatury „pohyb hlasovacích práv“.

31.

Z listiny přítomných akcionářů na mimořádné valné hromadě emitenta konané dne 13. 12. 2013 vyplývá, že účastník řízení dosáhl 6,73 % podílu na všech hlasovacích právech emitenta.

32.

Z listiny přítomných akcionářů na řádné valné hromadě emitenta konané dne 17. 6. 2014 vyplývá, že účastník řízení dosáhl 2,24 % podílu na všech hlasovacích právech emitenta.

33.

Správní orgán tak nemá pochyb o tom, že účastník řízení snížil svůj podíl na všech hlasovacích právech emitenta z 6,73 % na 2,24 % a tedy překročil hranici 5 % a 3 %, se kterými spojuje ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu vznik oznamovací povinnosti.

34.

Správní orgán má za prokázané, že dne 21. 3. 2014 došlo k uzavření Smlouvy o úplatném převodu cenných papírů mezi účastníkem řízení a Martinem Steinerem (spis č.l. 101-102). Na základě této smlouvy došlo k převodu 66 280 akcií emitenta za kupní cenu ve výši 50 372 800 Kč. Skutečnost převodu akcií emitenta dokazuje i Instrukce k převodu zastavených cenných papírů ze dne 20. 3. 2014, ref. č. transakce 0114 (spis č.l. 103) a Instrukce k převodu zastavených cenných papírů ze dne 20.3.2014, ref. č. transakce 0214 (spis č.l. 104). K vypořádání převodu došlo podle Závěrečného vyrozumění dne 21. 3. 2014 (spis č.l. 105).

35.

Vzhledem k výše uvedenému má správní orgán za prokázané, že ke snížení podílu na všech hlasovacích právech emitenta z 6,73 % na 2,24 % a tedy překročení hranice 5 % a 3 % došlo dne 21. 3. 2014. Účastník řízení měl oznamovací povinnost splnit podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nejpozději do 4 pracovních dnů od převodu akcií emitenta, tedy nejpozději do 27. 3. 2014.

36.

Správní orgán má za prokázané, že oznamovací povinnost byla účastníkem řízení splněna až dne 27. 8. 2015, tedy se 17 měsíčním zpožděním.

37.

Správní orgán konstatuje, že účastník řízení včas nesplnil oznamovací povinnost a porušil tak ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

38.

Účastníkem řízení tvrzená nicotnost či neplatnost převodu akcií není důvodem, který by účastníka zbavoval oznamovací povinnosti ve smyslu ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. V tomto směru je rozhodná faktická dispozice s hlasovacími právy nikoli přezkoumávání, zda ke změně podílu na těchto

1

Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. Vydání. Praha: C.H.Beck, 2012, s. 706.

6

právech došlo v souladu s právními předpisy či nikoli. K takovému přezkumu není správní orgán příslušný. 39.

Účelem ustanovení zakotvujících oznamovací povinnost je zajistit, aby akcionáři, jakož i všechny ostatní osoby zúčastněné na kapitálovém trhu, včetně orgánů dozoru, měly včasné informace o rozložení hlasovacích práv ve společnosti a identitě osob, které uplatňují vliv na výkon těchto práv. Informace uveřejněná na základě oznamovací povinnosti má dále zásadní význam jako signál, že ve společnosti dochází ke koncentraci účasti. Tato okolnost ovlivňuje likviditu akcií na veřejném trhu, a tedy jejich kurz nebo cenu, může však též signalizovat postupné ovládnutí společnosti, popř. jeho zintenzivnění (nepřátelské převzetí) mimo regulaci nabídek převzetí. Porušení oznamovací povinnosti tedy představuje velmi závažný delikt na kapitálovém trhu.2

40.

Správní orgán se při rozhodování rovněž zabýval námitkou účastníka řízení o splnění liberačních důvodů. Vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné po účastníku řízení požadovat, aby zabránil porušení právní povinnosti, mělo podle účastníka řízení spočívat v opakovaném vyzývání bývalého jednatele k řádnému předání funkce jednatele. Zápis o odvolání původního jednatele byl v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 23995 proveden dne 23. 1. 2015, tedy téměř 10 měsíců poté, co měl účastník řízení splnit oznamovací povinnost.

41.

S ohledem na výše uvedené správní orgán konstatuje, že nejsou splněny liberační důvody, které by účastníka řízení zprostily odpovědnosti za spáchaný správní delikt. Pro úplnost lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého se účastník řízení nemůže zprostit odpovědnosti ani odkazem na porušení povinnosti vlastními zaměstnanci, případně osobami, které při výkonu své činnosti používá.3

42.

Správní orgán se neztotožňuje s tvrzením účastníka řízení ani v tom, že oznamovací povinnost byla splněna vyjádřením k výzvě správního orgánu dne 23. 6. 2015. Podle § 122 odst. 17 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí že, obsah oznámení podle odstavce 1, formu a způsob jeho zasílaní stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 11 vyhlášky č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci jsou oznámení podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu zasílány prostřednictvím elektronického formuláře určeného pro příslušný typ oznamovací povinnosti, jehož struktura je uvedena v příloze č. 7 této vyhlášky. Účastníkem řízení zaslané vyjádření nesplňuje požadované obsahové ani formální náležitosti. Ke splnění oznamovací povinnosti účastníkem řízení tak došlo až dne 27. 8. 2015.

43.

Pokud správní orgán nepovažuje ústní jednání za nezbytné a jeho provedení nepožaduje ani zvláštní zákon, nemá na jeho provedení účastník řízení nárok. 4 Správní orgán konstatuje, že nepovažoval za nebytné ke splnění účelu řízení ani k uplatnění práv účastníka řízení nařizovat ústní jednání. Nařízení ústního jednání v tomto případě nevyžaduje ani zvláštní zákon.

2

Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. Vydání. Praha: C.H.Beck, 2012, s. 711. 3 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14.8.2015, č.j. 5 As 10/2015-27. 4 viz Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 4. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s. 231.

7

44.

V tomto směru nemohly ani svědecké výpovědi navržených svědků přinést žádné rozhodné skutečnosti. Správní orgán má závěr, že nebyla splněna včas oznamovací povinnost za dostatečně prokázaný díky listinným důkazům shromážděným ve spisu.

45.

Účastník řízení též namítl, že svědecké výpovědi jsou relevantní i ve vztahu k hlediskům pro ukládání sankce. Správní orgán při svém rozhodování pečlivě zvažoval tuto námitku účastníka řízení a dospěl k závěru, že svědecké výpovědi nejsou důležité ani z tohoto hlediska, protože okolnosti nesplnění oznamovací povinnosti též dostatečně vyplývají ze správního spisu.

46.

Správní orgán konstatuje, že řešený případ je do značné míry odrazem problematických vnitřních vztahů u účastníka řízení (viz body 15., 21. a 22.). Vnitřní vztahy u účastníka řízení zásadně nemohou mít vliv na posuzování jednání účastníka řízení navenek a případně na závažnost protiprávního jednání, neboť odpovědnost za deliktní jednání účastníka řízení je čistě objektivní.

Sankce 47.

Správní orgán konstatuje, že popsané jednání účastníka řízení naplňuje všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podle ustanovení § 164 odst. 3 písm. a) téhož zákona se za uvedený správní delikt uloží pouta až do výše 10 000 000 Kč.

48.

Podle ustanovení § 192 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, popřípadě též k a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby. Pokuta musí být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účinků, a to účinku preventivního i represivního.

49.

Správní orgán se za uvedené porušení rozhodl uložit sankci ve formě peněžité pokuty. Sankce ve formě peněžité pokuty byla správním orgánem zvolena z hlediska individuální prevence především s cílem odradit účastníka řízení, aby v porušování právních předpisů pokračoval, a přimět ho, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval, a současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu.

50.

Výše popsané deliktní jednání má charakter ohrožovacího deliktu tzn., že jeho následkem je již samotné ohrožení zájmů chráněných zákonem. Zákonodárce totiž považuje již ohrožení způsobené porušením uvedené povinnosti za natolik závažné, že k odpovědnosti za tento delikt není třeba vzniku škody. Navíc vzhledem k povaze této povinnosti a jejímu širokému dopadu na investorskou obec nelze určit, zda v důsledku jejího neplnění vznikla někomu škoda ve smyslu hmotné újmy.

51.

Správní orgán vzal při rozhodování o stanovení konkrétní výše pokuty za spáchaný

8

správní delikt v úvahu jako polehčující okolnost skutečnost, že se jedná o první porušení povinnosti ze strany účastníka řízení ve vztahu k plnění oznamovací povinnosti. 52.

Objem obchodů za rok 2014 s akciemi emitenta dosáhl 1 064 617 Kč na regulovaném trhu společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s. a 1 081 730 Kč na regulovaném trhu společnosti RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a.s. Jedná se tak o titul s nízkou likviditou, což snižuje závažnost správního deliktu.

53.

Neoznámení pozbytí podílu na hlasovacích právech považuje správní orgán za méně závažný delikt než neoznámení jeho nabytí.

54.

Pokud jde o délku trvání protiprávního jednání účastníka řízení, lze konstatovat, že správní orgán má podloženo trvání protiprávního stavu způsobeného účastníkem řízení od 28. 3. 2014 do 27. 8. 2015, správní orgán proto přihlédl k délce trvání protiprávního jednání jako ke skutečnosti, jež zvyšuje konkrétní závažnost spáchaného deliktu.

55.

Správní orgán v rámci úvahy o výši pokuty rovněž přihlédl k majetkovým poměrům účastníka řízení. Účastník řízení podle účetní závěrky za rok 2013 uložené ve sbírce listin sp.zn. C 23995 vedené u Městského soudu v Praze vykázal za účetní období roku 2013 ztrátu -255 000 Kč, vlastní kapitál -1 255 000 Kč. Podle přílohy k účetní závěrce za rok 2013, část III. Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát vykázal hmotný a nehmotný majetek kromě pohledávek, konkrétně cenné papíry v částce 12 718 394 Kč.

56.

Při úvaze o konkrétní výši pokuty vzal správní orgán v úvahu jak represivní, tak preventivní účinek ukládané pokuty, když cílem ukládané pokuty je nejen potrestat účastníka řízení, ale též odradit ho od dalšího takového jednání. Z těchto důvodů, jakož i z důvodů shora uvedených, přistoupil správní orgán k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku rozhodnutí, tj. ve výši 50 000 Kč. Uložená pokuta je tak uložena na dolní hranici zákonného rozpětí. Aby pokuta za správní delikt naplnila svůj účel z hlediska individuální a generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele5. Ukládaná pokuta je s ohledem na závažnost jednání účastníka řízení a s ohledem na represivní a preventivní účinek tohoto rozhodnutí a majetkové poměry účastníka řízení odpovídající, není likvidační.

Odůvodnění povinnosti uhradit náklady řízení 57.

5

Podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníkovi řízení, který vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částka je stanovena prováděcím předpisem ke správnímu řádu, kterým je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Z ustanovení § 6 odst. 1 této vyhlášky vyplývá, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

srov. Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.4.2010, č.j. 1 As 9/2008-133.

9

58.

Vzhledem ke skutečnosti, že vedené správní řízení bylo, jak bylo podrobně podáno výše, vyvoláno porušením právní povinnosti účastníkem řízení, uložil mu správní orgán povinnost nahradit náklady tohoto správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dohledu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka

_________________________ ____________________________________ ______ podepsáno elektronicky

10

_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky

 rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2016/018348/CNB/110 ze dne 11. února 2016, sp.zn. Sp/2015/255/573

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1

V Praze dne 11. února 2016 Č.j.:2016/018348/CNB/110 Počet stran: 7 Vypraveno dne: 16. února 2016

ROZHODNUTÍ O ROZKLADU

Bankovní rada České národní banky (dále jen „bankovní rada“) jako orgán příslušný podle § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o České národní bance“), rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne 28. 12. 2015 a doplněného dne 12. 1. 2016 společností VIRIBUS UNITIS investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 Smíchov, zastoupenou ____. _____ __________, advokátem se sídlem ________________ ___, ______ _______ – ________, rozhodnutí České národní banky ze dne 11. 12. 2015, č.j. 2015/137354/570, sp. zn. Sp/2015/255/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodla takto: Rozklad společnosti VIRIBUS UNITIS - investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov, se podle § 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 46c zákona o České národní bance zamítá a rozhodnutí České národní banky ze dne 11. 12. 2015, č.j. 2015/137354/570, se potvrzuje.

ODŮVODNĚNÍ [1.] Vydáním příkazu č.j. 2015/90858/570 ze dne 19. 8. 2015 (dále jen „příkaz“) zahájila Česká národní banka (dále též „správní orgán prvního stupně“) se společností VIRIBUS UNITIS - investiční poradenství, s.r.o., IČO 496 89 665, se sídlem Braunova 902/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov (dále jen „účastník řízení“) správní řízení a uložila účastníkovi řízení podle § 164 odst. 3 písm. a) za správní delikt podle § 164 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), pokutu ve výši 50 000 Kč, neboť nesplnil oznamovací povinnost uvedenou v § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [2.] Účastník řízení podal proti vydanému příkazu v zákonné lhůtě dne 27. 8. 2015 odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán prvního stupně v souladu s § 150 odst. 3 správního řádu pokračoval ve vedení správního řízení. 1

[3.] Dne 11. 12. 2015 vydal správní orgán prvního stupně pod č.j. 2015/137354/570 rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla účastníkovi řízení uložena podle § 164 odst. 3 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu pokuta ve výši 50 000 Kč za to, že účastník řízení neinformoval v zákonné lhůtě, která marně uplynula dne 27. 3. 2014, Českou národní banku o snížení podílu ke dni 21. 3. 2014 na všech hlasovacích právech společnosti TOMA, a.s., IČO 181 52 813, se sídlem tř. Tomáše Bati 1566, 765 02 Otrokovice, emitenta akcií ISIN CZ0005088559 přijatých k obchodování na regulovaných trzích (dále jen „emitent“), pod hranici 5 % a 3 %. Účastník řízení tím v rozporu s povinností stanovenou v ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nesplnil oznamovací povinnost, čímž se dopustil správního deliktu uvedeného v § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [4.] Účastníkovi řízení byla dále uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. Napadené rozhodnutí bylo účastníkovi řízení doručeno dne 11. 12. 2015. [5.] Proti napadenému rozhodnutí podal účastník řízení dne 28. 12. 2015 rozklad, který doplnil dne 12. 1. 2016 (dále jen „rozklad“). Účastník řízení v podaném rozkladu žádá, aby bankovní rada napadené rozhodnutí zrušila a věc vrátila správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení, popř. aby řízení zastavila či změnila výši uložené sankce tak, aby tato byla uložena v co nejnižší výměře. V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v § 89 odst. 2 správního řádu. [6.]

[7.] Bankovní rada po přezkoumání rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně shromáždil podklady v rozsahu, který je dostatečnou oporou pro rozhodnutí. Řízení, které mu předcházelo, netrpí vadami způsobujícími nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí. K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti. K nesprávnému právnímu posouzení [8.] Účastník řízení především namítá, že se nedopustil jednání, v němž je spatřován správní delikt, neboť na jeho straně nedošlo ke změně na hlasovacích právech. Převod, s nímž správní orgán prvního stupně porušení informační povinnosti spojil, není podle jeho názoru platným právním jednáním. Napadené rozhodnutí tak podle účastníka řízení spočívá na nesprávném právním posouzení. Účastník řízení odmítá argumentaci správního orgánu prvního stupně uvedenou v bodě 30. napadeného rozhodnut a uvádí, že k převodu hlasovacích práv nemůže dojít bez existentního a platného právního titulu, na jehož základě dochází k převodu akcií, s nimiž jsou tato hlasovací práva spojena. Účastník řízení navíc namítá, že hlasovací právo spojené s akcií nelze samostatně převádět, a uvádí, že vzhledem k tomu, že předmětné akcie nesporně ve své moci nemá, může se ze strany třetí osoby jednat nanejvýš o neřádnou, nepoctivou a nepravou držbu předmětných akcií. V této souvislosti pak účastník řízení uzavírá, že nepoctivému držiteli žádná práva nenáležejí, a to včetně práv hlasovacích, a tedy nemohlo dojít ani k faktické změně v hlasovacích právech. [9.] Bankovní rada konstatuje, že námitkou nespáchání správního deliktu z důvodu neplatnosti, příp. nicotnosti právního jednání argumentoval účastník řízení již v rámci správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí. Správní orgán prvního stupně se tímto argumentem účastníka řízení zabýval v bodech 31. až 39. napadeného rozhodnutí. [10.] Bankovní rada má za to, že správní orgán prvního stupně s odkazem na spisový materiál (spis č.l. 103, 104 a 105) prokázal, že na základě Smlouvy o úplatném převodu 2

cenných papírů ze dne 21. 3. 2014 uzavřené mezi účastníkem řízení a p. Martinem Steinerem došlo k převodu 66 280 akcií emitenta za kupní cenu ve výši 50 372 800 Kč (bod 34. napadeného rozhodnutí). Snížení podílu účastníka řízení na všech hlasovacích právech emitenta bylo zřejmé i z listin přítomných akcionářů na řádných valných hromadách emitenta ze dne 13. 12. 2013 a 17. 6. 2014. Jak vyplývá z těchto listin, na valné hromadě emitenta konané dne 13. 12. 2013 disponoval účastník řízení 6,73% podílem na všech hlasovacích právech emitenta, zatímco k datu 17. 6. 2014 dosáhla výše jeho podílu pouze 2,24 % na všech hlasovacích právech emitenta (viz body 31. a 32. napadeného rozhodnutí). [11.] Vzhledem k tomu, že účastník řízení prokazatelně snížil svůj podíl na všech hlasovacích právech emitenta z 6,73 % na 2,24 % (čímž došlo ke snížení tohoto podílu pod hranice 5 % a 3 %), měl účastník řízení podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu povinnost tuto skutečnost oznámit České národní bance, a to do 4 pracovních dnů od převodu akcií emitenta, tedy nejpozději do 27. 3. 2014 (§ 122 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). [12.] S ohledem na to, že účastník řízení tuto skutečnost České národní bance v zákonem stanovené lhůtě neoznámil, bankovní rada souhlasí se závěrem správního orgánu prvního stupně, že účastník řízení tímto svým omisivním jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [13.] Na této skutečnosti nic nezmění ani účastníkem řízení namítaná nicotnost či neplatnost výše uvedené Smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 21. 3. 2014. Bankovní rada konstatuje, že soukromoprávní spory o platnost převodu akcií nemají vliv na povinnost považovat snížení podílu na hlasovacích právech za účinné, a tím na plnění oznamovací povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a ztotožňuje se s argumentací správního orgánu prvního stupně uvedenou v bodě 38. napadeného rozhodnutí, zdůrazňující fakticitu disponování předmětnými hlasovacími právy. [14.] Pro akcionáře a orgán dohledu je podstatná informace o hlasovacích právech osob, které mají v daném okamžiku reálný vliv na poměry ve společnosti. Skutečnost, že platnost převodu akcií není pro posouzení podílu na hlasovacích právech podstatná, ostatně vyplývá i z ustanovení § 122 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, které taxativně uvádí výčet dalších osob, které nemusejí být vlastníky akcií, přesto však bude jejich podíl do koncentrace hlasovacích práv započítán. I tento výčet podporuje závěr správního orgánu prvního stupně, že pro plnění oznamovací povinnosti není podstatné držení akcií, ale faktické mocenské poměry ve společnosti. Zákon stanoví povinnost oznámit pozbytí hlasovacích práv ve stanoveném rozsahu, aniž by rozlišoval, zda bylo takové pozbytí hlasovacích práv v souladu s právem či nikoliv. Ustanovení § 122a zákona o podnikání na kapitálovém trhu taxativně uvádí výčet výjimek z oznamovací povinnosti, přičemž tento výčet neobsahuje výjimku spočívající ve sporném převodu podílu. Skutečnost, že účastník řízení na valné hromadě emitenta dne 17. 6. 2014 hlasovací práva v původním rozsahu nevykonával, pak byla dostatečně prokázána a z tohoto faktického stavu je třeba vycházet. [15.] V souvislosti s výše uvedeným proto bankovní rada odmítá námitku účastníka řízení týkající se nesprávného právního posouzení věci i argumentaci účastníka řízení, kterou dovodil z bodu 30. napadeného rozhodnutí. K nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu [16.] Účastník řízení se domnívá, že nesprávné právní posouzení ustanovení § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu vedlo k nesprávným, resp. neúplným skutkovým zjištěním. Správní orgán prvního stupně podle účastníka řízení rezignoval na zjišťování a 3

prokazování skutečností týkajících se nicotnosti, resp. neplatnosti Smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 21. 3. 2014 a neprovedl navržené důkazy (výslechy svědků), které účastník řízení považoval z hlediska své odpovědnosti za správní delikt, jakož i z hlediska uložené pokuty za podstatné. [17.] K námitce účastníka řízení týkající se nesprávného, resp. neúplného skutkového zjištění bankovní rada uvádí, že podle § 3 správního řádu postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Podle ustanovení § 50 odst. 3 správního řádu je správní orgán povinen zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu s citovanými ustanoveními správního řádu, v řízení zjistil všechny rozhodné skutečnosti, které mají oporu ve správním spise, a napadené rozhodnutí tak vychází z dostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu bylo podle bankovní rady s ohledem na skutečnosti uvedené v bodech 10. až 14. tohoto rozhodnutí jednoznačně prokázáno. Bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně nepochybil, vyhodnotil-li důkazy navrhované účastníkem řízení jako nadbytečné, a odkazuje v této souvislosti na argumentaci uvedenou v bodech 44. až 46. odůvodnění napadeného rozhodnutí, se kterou se ztotožňuje. Bankovní rada nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že podle § 52 správního řádu není správní orgán vázán návrhy účastníků řízení, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Je tedy na správním orgánu, které důkazy provede a z jakých důkazních prostředků bude při rozhodování vycházet. [18.]

Jak vyplývá ze správního spisu, účastník řízení požadoval výslech svého bývalého jednatele ___. _____ _______, ___. ___. ______ ________, ___., a nabyvatele předmětných akcií Bc. Martina Steinera. Dále účastník řízení navrhl výslech ___. _________ _____ k prokázání tvrzení, že p. Bc. Martin Steiner není skutečným vlastníkem předmětných akcií, a výslech jednatele účastníka řízení ___. ___. _________ _______ k objasnění informace, kdo poskytl nabyvateli finanční prostředky na úhradu kupní ceny za předmětné akcie emitenta. Vzhledem k tomu, že jak je uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a v odůvodnění napadeného rozhodnutí, nejsou pro posouzení odpovědnosti za nesplnění oznamovací povinnosti podstatné okolnosti převodu akcií, ale otázka, kdo reálně hlasovací práva vykonává, považuje bankovní rada účastníkem řízení navrhované důkazy za irelevantní. [19.]

K liberačnímu důvodu [20.] Účastník řízení namítá nesprávné právní posouzení liberačního důvodu. Nesouhlasí s tím, že správní orgán prvního stupně účastníkem řízení uvedenou skutečnost (opakované vyzývání bývalého jednatele k řádnému předání funkce) nevyhodnotil s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu jako liberační důvod. Tento odkaz považuje účastník řízení za nepřípadný, neboť citovaná judikatura se nevztahuje k zákonu o podnikání na kapitálovém trhu, nýbrž k zákonu o pozemních komunikacích. [21.] K uvedené námitce bankovní rada nejprve uvádí, že ačkoliv zákon o podnikání na kapitálovém trhu konstruuje odpovědnost právnické osoby za správní delikt podle § 164 odst. 1 písm. d) spočívající v porušení oznamovací povinnosti jako odpovědnost objektivní, nejedná se o absolutní objektivní odpovědnost, neboť formuluje obecný liberační důvod, jehož prokázáním se může delikvent částečně nebo úplně odpovědnosti za spáchaný správní delikt zprostit (liberovat). Podle § 192 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se 4

právnická osoba odpovědnosti za správní delikt zprostí, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti. [22.] Jak vyplývá ze správního spisu i z napadeného rozhodnutí, účastník řízení se liberace dožadoval s odkazem na opakované vyzývání svého bývalého jednatele k řádnému předání funkce, které učinil v podáních ze dne 7. 1. 2015, 18. 2. 2015 a 9. 3. 2015. Ke splnění oznamovací povinnosti však v souladu s § 122 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu mělo dojít nejpozději do 27. 3. 2014 (viz bod 35. napadeného rozhodnutí). Je nepochybné, že účastníkem řízení uváděné opakované vyzývání bývalého jednatele k řádnému předání funkce nemůže být liberačním důvodem, neboť liberace předpokládá úsilí vyvinuté ex ante před porušením právní povinnosti, kdy i přes toto maximální úsilí dojde následně k jejímu porušení, nikoli až ex post poté, co k porušení právní povinnosti došlo. Jestliže tedy účastník řízení činil kroky k nápravě až po spáchání správního deliktu, nemůže se tímto způsobem odpovědnosti za tento delikt zprostit. [23.] Bankovní rada navíc uvádí, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu skutečnosti spočívající výlučně ve vnitřních poměrech odpovědného subjektu nikdy nepatří mezi liberační důvody (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. Zn. 6 A 109/2000). I pokud by tedy účastník řízení vyzýval bývalého jednatele k řádnému předání funkce ještě před porušením zákonem stanovené povinnosti, na závěrech správního orgánu prvního stupně o odpovědnosti účastníka řízení za správní delikt by se nic nezměnilo. Obdobně se ke zproštění odpovědnosti za správní delikt vyjádřil Nejvyšší správní soud i v rozsudku, na který správní orgán prvního stupně odkázal v bodě 41. napadeného rozhodnutí. Bankovní rada neshledává tento odkaz na judikaturu Nejvyššího správního soudu nepřípadným, neboť v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je obecný liberační důvod konstruován stejně jako v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu6. [24.] Nad rámec výše uvedeného bankovní rada dále doplňuje, že na problematické vnitřní vztahy u účastníka řízení poukázal správní orgán prvního stupně v bodě 46. napadeného rozhodnutí. Bankovní rada ve shodě se správním orgánem prvního stupně v této souvislosti uvádí, že příčiny prodlení se splněním oznamovací povinnosti spočívající v problematických vnitřních vztazích u účastníka řízení nemají pro vznik odpovědnosti účastníka řízení za správní delikt žádný vliv. K výši uložené pokuty [25.] Účastník řízení má za to, že uložená pokuta ve výši 50 000 Kč je nepřiměřeně vysoká a že správní orgán prvního stupně nevzal v potaz veškeré relevantní skutečnosti, které jsou pro uložení pokuty rozhodující. Podle účastníka řízení správní orgán prvního stupně při ukládání pokuty pominul zejména to, že nesplnění oznamovací povinnosti bylo zřejmě součástí jednání bývalého jednatele účastníka řízení a mělo zakrýt, resp. utajit inkriminovaný převod cenných papírů. Ukládaná pokuta tedy podle názoru účastníka řízení nemá preventivní účinek. Účastník řízení se dále domnívá, že správní orgán prvního stupně při stanovení výše pokuty nepřihlédl k tomu, že v posuzované věci chybí jakýkoliv negativní účinek porušení oznamovací povinnosti, tj. hlasovací práva, jejichž pozbytí nebylo oznámeno, mají jen marginální význam, jejich pozbytí nemohlo signalizovat koncentraci účasti ani postupné ovládnutí společnosti a likvidita akcií je nízká, a že ke splnění informační povinnosti došlo neprodleně poté, co účastník řízení, zastoupen novým jednatelem, obdržel informaci o nesplnění uvedené povinnosti. V souvislosti s uloženou pokutou účastník řízení 6

Podle § 43 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

5

dále uvádí, že již samotné vyvedení předmětných akcií představuje pro účastníka řízení majetkovou újmu, která je pak uložením pokuty ještě zvyšována. [26.] K výši uložené pokuty bankovní rada předně uvádí, že správní orgán prvního stupně při jejím stanovení vycházel ze zákonných kritérií, která jsou uvedena v § 192 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Bankovní rada je toho názoru, že se správní orgán prvního stupně v napadeném rozhodnutí (bod 47. až 56. napadeného rozhodnutí) dostatečně vypořádal se všemi rozhodnými okolnostmi pro určení výše pokuty ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. [27.] Bankovní rada dále konstatuje, že správní orgán prvního stupně při ukládání výše pokuty s ohledem na zásadu individualizace sankce přihlédl i k dalším okolnostem posuzovaného případu, které účastník řízení v podaném rozkladu uvádí. Pokud jde o námitku účastníka řízení související s jeho vnitřními poměry, odkazuje bankovní rada na její vypořádání v bodu 24. tohoto rozhodnutí. [28.] V souvislosti s účastníkem řízení namítanou absencí negativního účinku porušení oznamovací povinnosti bankovní rada poukazuje na to, že je nezbytné rozlišovat mezi následkem a účinkem správního deliktu. Následkem správního deliktu je ohrožení nebo porušení zájmů, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží (v posuzovaném případě zájem na řádném výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, spočívající v dohledu nad dodržováním práv a povinností stanovených právními předpisy upravujícími podnikání na kapitálovém trhu, a plná informovanost subjektů na tomto trhu obchodujících). Účinkem je potom změna na hmotném předmětu útoku. Zatímco následek má každý správní delikt (byť není v zákoně výslovně vyjádřen), účinek nastává jenom u takového správního deliktu, u něhož je změna nebo alespoň možnost změny hmotného předmětu útoku součástí jeho skutkové podstaty. Součástí skutkové podstaty správního deliktu podle § 164 odst. 1 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu není účinek, tj. způsobení škody. Zákonodárce považuje již samotné ohrožení způsobené porušením příslušných povinností za natolik závažné, že k odpovědnosti za tento správní delikt není třeba vzniku přímé škody. I touto okolností se správní orgán prvního stupně zabýval v napadeném rozhodnutí (bod 50.). [29.] K účastníkem řízení namítanému neprodlenému splnění výzvy České národní banky bankovní rada konstatuje, že Česká národní banka vyzvala účastníka řízení ke splnění povinnosti podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu podáním ze dne 18. 6. 2015, přičemž k řádnému splnění této povinnosti, tj. ve formě, podobě a rozsahu informací uvedených ve vyhlášce č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb., došlo dne 27. 8. 2015 (bod 42. napadeného rozhodnutí). Splnění výzvy České národní banky účastníkem řízení po více než dvou měsících7 nelze proto považovat za neprodlené, zvláště když účastník řízení již v minulosti nabytí podílu na hlasovacích právech České národní bance oznamoval, a bylo mu tedy známo, jakým způsobem má být oznamovací povinnost vůči České národní bance splněna. [30.] K namítanému zvyšování majetkové újmy, které podle účastníka řízení uložení pokuty způsobuje, bankovní rada konstatuje, že finanční postih musí být vždy znatelný v majetkové sféře adresáta pokuty, tedy nikoli být pro něho zanedbatelný, jinak by takový postih postrádal smysl. [31.] S ohledem na výše uvedené bankovní rada nesouhlasí s námitkou účastníka řízení, že při ukládání výše pokuty nevzal správní orgán prvního stupně v potaz veškeré relevantní 7

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu počítá se splněním oznamovací povinnosti (bez výzvy) do 4 pracovních dnů poté, co se osoba blíže uvedená v § 122 odst. 1 tohoto zákona dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti. V posuzovaném případě tak mělo být učiněno do 27. 3. 2014.

6

skutečnosti. Bankovní rada konstatuje, že se správní orgán prvního stupně zabýval nejen zákonnými kritérii pro její uložení, ale přihlédl i ke všem účastníkem řízení uváděným okolnostem. Uloženou pokutu proto bankovní rada považuje za přiměřenou závažnosti protiprávního jednání, kterého se účastník řízení dopustil. Výši uložené pokuty lze považovat za přiměřenou i s ohledem na zákonem stanovenou horní hranici výše pokuty, která činí 10 000 000 Kč (účastníkovi řízení tedy byla uložena pokuta ve výši 0,5 % zákonného rozpětí). [32.] K námitce účastníka řízení týkající se uložené pokuty bankovní rada pro úplnost podotýká, že jak vyplývá z internetových stránek České národní banky8, byla pokuta ve výši 50 000 Kč uložena i nabyvateli podílu na hlasovacích právech emitenta p. Martinu Steinerovi (příkaz České národní banky č.j. 2015/120765/570 ze dne 5. 11. 2015 nabyl právní moci dne 26. 11. 2015), který rovněž oznamovací povinnost vůči České národní bance v zákonem stanovené lhůtě nesplnil. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že p. Martin Steiner je fyzickou osobou nepodnikatelem, oznamovací povinnost vůči České národní bance mu vznikla poprvé a splnil ji ihned po obdržení výzvy České národní banky. I přestože neoznámení nabytí podílu na hlasovacích právech považuje Česká národní banka za závažnější delikt než neoznámení jeho pozbytí, byla s ohledem na tyto skutečnosti p. Martinu Steinerovi uložena pokuta ve stejné výši jako účastníkovi řízení. [33.] Je tedy nepochybné, že výši uložené pokuty nelze považovat za nepřiměřenou ani vzhledem k rozhodovací praxi správního orgánu prvního stupně a že ze strany správního orgánu prvního stupně byla dodržena zásada ochrany legitimního očekávání účastníků správního řízení vyjádřená v § 2 odst. 4 správního řádu. ***

[34.] Bankovní rada je toho názoru, že bylo dostatečně prokázáno, že se účastník řízení dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku napadeného rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené považuje bankovní rada námitky uvedené v rozkladu za neopodstatněné, a proto rozhodla o zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 152 odst. 4 ve spojení s § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. otisk úředního razítka

____________________________________ ____________

________________ ________________

podepsáno elektronicky

podepsáno elektronicky

8

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_roz hodnuti/prilohy/S-Sp-2015_00256_CNB_573.pdf

7