NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 21. května 2015 Č.j. 2015 / 54655 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/10/573 Počet stran: 36 ROZHODNUTÍ Česká národní banka jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, orgán dohledu nad kapitálovým trhem dle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ nebo "ZPKT"), orgán dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "ZPZ" nebo „zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích“), orgán dohledu nad penzijními společnostmi dle zákona č. 426/2011, o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDS") a zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPS"), rozhodla ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), se společností Salve Finance, a.s., IČO 26963469, se sídlem Prostějov, Sádky 1615/4, PSČ 79601, právně zastoupena ___. _______ _________, _________, ___, _________ ________, ______, __________ _______, ___ __ _____ _, takto: A. Společnost Salve Finance, a.s., IČO 26963469, se sídlem Prostějov, Sádky 1615/4, PSČ 79601, (I) od 29. 1. 2013 do 27. 5. 2014 jako investiční zprostředkovatel neoprávněně vykonávala činnost, když zprostředkovala 135 objednávek na úpis cenných papírů - dluhopisů Arca Acquisition Capital 2011-2014, 7 %, ISIN CZ 0003501777, Arca Acquisition Capital 2012-2015, 7 %, ISIN CZ 0003502098, Arca Acquisition Capital 2012-2015, 6 %, ISIN CZ 0003510570 a Arca Acquisition Capital 2014-2017, 5 %, ISIN CZ 0003511222, tedy poskytovala hlavní investiční službu umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT, aniž by k této činnosti byla oprávněna, tedy porušila ustanovení § 29 odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu; (II) v období 20.1.2013-20.5.2014 nevedla evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních
služeb v rozsahu náležitostí stanovených Přílohou č. 2 a 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, ve znění vyhlášky č. 208/2013 Sb., když (i) evidence přijatých a předaných pokynů neobsahovala údaj o času přijetí pokynu, datu platnosti pokynu, identifikaci investičního nástroje (pomocí ISIN), názvu investičního nástroje, kategorii pokynu, ukazateli nákupu/prodeje, typu transakce, limitní ceně, limitním objemu, notaci množství, požadavek na nezveřejnění limitního pokynu, požadavku na nestandardní provedení pokynu, čase předání pokynu, datu a čase přijetí zrušení pokynu a datu a čase předání zrušení pokynu, (ii) evidence osob neobsahovala údaj o typu použité identifikace osoby a informace o trvalém pobytu fyzických osob, nebo sídle fyzických osob – podnikatelů, (iii) evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb neobsahovala údaje o typu uzavřené smlouvy a druhu investičních nástrojů, které jsou předmětem závazku ze smlouvy, tedy porušila ustanovení § 32 odst. 5 ve spojení s odst. 8 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb. o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, ve znění vyhlášky č. 208/2013 Sb., (III) v období od 5.2.2013 do 19.12.2013 A) ve 2 případech smluv o doplňkovém penzijním spoření (smlouva č. __________, Allianz penzijní společnost, a.s., IČO 25612603, klient _____ _________, ze dne 7.11.2013; smlouva č. __________, Conseq penzijní společnost, a.s., IČO 27916430 (dříve AEGON Penzijní společnost, a.s.), klient _____ ______, ze dne 19.12.2013) písemně nezaznamenala před uzavřením těchto smluv požadavky a potřeby zájemce resp. účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, s tím, že tyto písemné záznamy neuchovávala, tedy porušila ustanovení § 130 odst. 4 a 5 ZDPS ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1, 2 a 6 ZDPS; B) ve 4 případech smluv o důchodovém spoření (smlouva č. __________, Allianz penzijní společnost, a.s., IČO 25612603 klient ___. ____ _______, ze dne 30.6.2013; smlouva č. __________, Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., IČO 61858692, klient ___. ______ ________, ze dne 30.6.2013; smlouva č. __________, Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., IČO 61858692, klient _____ _____, ze dne 5.2.2013 a smlouva č. __________, Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., IČO 61858692, klient ______ ________, ze dne 16.6.2013) písemně nezaznamenala před uzavřením těchto smluv požadavky a potřeby zájemce resp. účastníka související se sjednávanou smlouvou o důchodovém spoření a v 1 případě smlouvy o důchodovém spoření č. __________, Allianz penzijní společnost, a.s., IČO 25612603, klient ___. ____ _______, ze dne 30.6.2013 nezaznamenala důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, s tím, že tyto písemné záznamy neuchovávala,
2
tedy porušila ustanovení § 79 odst. 4 a 5 ZDS ve spojení s ustanovením § 92 odst. 1, 2 a 6 ZDS; (IV) v období od 1.1.2013 do 22.1.2015 v oblasti distribuce doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření neměla řádně zpracovány vnitřní předpisy ani pravidla, která by se týkala této oblasti, když dostatečně nezavedla a neudržovala organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí a řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky, tedy porušila ustanovení § 75 odst. 3 ZDPS a ustanovení § 92 odst. 3 ZDS, v obojím případě ve spojení s ustanovením § 32 odst. 4 písm. a) a b) ZPKT a navazujícími ustanoveními § 10 odst. 1, odst. 5 a § 20 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky č. 163/2014 Sb. o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, v platném znění; (V) A) zprostředkovávala třetím osobám uzavření pojistných smluv v období od 23.1.2014 do 26.6.2014 pro společnost INTER PARTNER ASSISTANCE, organizační složka, IČO 28225619 a v období od 1.1.2013 do 4.5.2014 pro společnost Wüstenrot pojišťovna, a.s., IČO 28400682, přestože tyto společnosti neměla v registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí u své registrace pojišťovacího agenta reg. číslo 003804PA zapsány jako pojišťovny, pro které byla v tomto období činná, tedy provozovala zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, B) v ročním výkaze činnosti za rok 2013 předloženém České národní bance dne 31.3.2014, vůbec neuvedla výši inkasovaného pojistného pro pojišťovnu Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 63998530, přičemž však pro tuto pojišťovnu v uvedeném roce pojistné ve výši 424 615 Kč inkasovala, tedy uvedla v ročním výkaze činnosti za rok 2013 nesprávné údaje dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích ve spojení s § 9 odst. 2 písm. g) a odst. 4 vyhlášky č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
3
o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, čímž se dopustila ad (I) správního deliktu podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) ZPKT, ad (II) správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) ZPKT; ad (III) A) správního deliktu podle ustanovení § 163 odst. 5 písm. b) a f) ZDPS ; ad (III) B) správního deliktu podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. d) a g) ZDS; ad (IV) správního deliktu podle ustanovení § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS a správního deliktu podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. e) ZDS, ad (V) A) správního deliktu podle ustanovení § 26 odst. 2 písm. a) ZPZ, ad (V) B) správního deliktu podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) ZPZ; a za to se jí podle ustanovení § 164 odst. 3 písm. b) ZPKT ukládá pokuta ve výši 100 000 Kč (slovy jedno sto tisíc korun českých). Pokutu je společnost Salve Finance, a.s., IČO 26963469, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Praha 1 vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol identifikační číslo plátce. B. Ve věci podezření, že společnost Salve Finance, a.s., IČO 26963469, se sídlem Prostějov, Sádky 1615/4, PSČ 79601 jako pojišťovací zprostředkovatel v období od 1.1.2013 do 26.6.2014 v 18 případech porušila povinnost před uzavřením pojistné smlouvy řádně zaznamenat důvody, na kterých založila svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, čímž porušila povinnost provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí podle ustanovení § 21 odst. 1 ZPZ ve spojení s odst. 8 a 9 téhož ustanovení ZPZ, se správní řízení zastavuje. C. Společnosti Salve Finance, a.s., IČO 26963469, se sídlem Prostějov, Sádky 1615/4, PSČ 79601 se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je společnost Salve Finance, a.s., IČO 26963469, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Průběh správního řízení
4
1. Společnost Salve Finance, a.s., IČO 26963469, se sídlem Prostějov, Sádky 1615/4, PSČ 79601 tj. účastník řízení je v souladu s ustanovením § 29 ZPKT od 26.6.2006 registrován jako investiční zprostředkovatel. Účastník řízení je tedy ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 písm. d) ZPKT osobou, která podléhá dozorovým pravomocem České národní banky (dále též jen „ČNB“ nebo „správní orgán“). V tomto postavení pro něj vykonává činnost k 13.5.2015 celkem 59 vázaných zástupců (dále též jen "VZ"). Účastník řízení je dále v tomto postavení oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření dle ZDPS a distribuovat důchodové spoření dle ZDS. Účastník řízení je dále od 18.5.2012 registrovaným pojišťovacím zprostředkovatelem dle § 8 ZPZ v postavení pojišťovacího makléře reg. č. 154492PM (tuto činnost má od 8.2.2013 přerušenu) a dále od 4.4.2005 dle § 7 ZPZ v postavení pojišťovacího agenta reg. č. 003804PA (dále též jen „PA“ nebo „PZ“), tedy dle ustanovení § 22 ZPZ podléhá taktéž dozorovým pravomocem správního orgánu. V postavení PA je k 13.5.2015 činný pro celkem 19 pojišťoven a vykonává pro něj činnost 148 podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů1. Statutárním orgánem společnosti je předseda představenstva pan Petr Zapletal, dat. nar. 9. srpna 1973, který jménem společnosti jedná za představenstvo samostatně. 2. Na základě příslušných ustanovení zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění (dále jen „zákon o kontrole“) proběhla dne 26.6.2014 u účastníka řízení státní kontrola zaměřená na prověření dodržování právních předpisů v oblasti poskytování finančních služeb. Státní kontrola byla zahájena dne 27.5.2014 doručením oznámení o zahájení kontroly č.j. 2014/2807/768.300. Z provedené kontroly pořídili kontrolní pracovníci České národní banky v souladu s ustanovením § 12 zákona o kontrole dne 15.8.2014 pod č.j. 2014/028308/CNB/768 protokol, v němž byly identifikovány a podrobně popsány zjištěné nedostatky (dále též jen „protokol o kontrole“ nebo „kontrolní protokol“). Účastník řízení následně podal proti tomuto kontrolnímu protokolu dne 26.9.2014 pod č.j. 2014/042320/CNB/768 námitky, o kterých bylo rozhodnuto dne 29.10.2014 pod č.j. 2014/053358/CNB/580 (dále též jen „rozhodnutí o námitkách“), vše viz příloha spisu č. 1-3. 3. Správní orgán zahájil s účastníkem řízení dne 22.1.2015 oznámením č.j. 2015/6716/570 (spis č.l. 15-30) správní řízení pro podezření z porušení povinností stanovených v § 29 odst. 1 ZPKT, § 32 odst. 5 ve spojení s odst. 8 písm. b) ZPKT, § 130 odst. 4 a 5 ZDPS, § 79 odst. 4 a 5 ZDS, § 75 odst. 3 ZDPS, § 92 odst. 3 ZDS, § 21 odst. 1 ZPZ, čímž se mohl dopustit spáchání příslušných správních deliktů a dále spáchání správního deliktu dle ustanovení § 26 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) ZPZ. Správní orgán konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno včas. Správní orgán získal první informace o tom, že se účastník řízení mohl dopustit správního deliktu v průběhu státní kontroly, která byla zahájena dne 27.5.2014. Správní řízení bylo zahájeno dne 22.1.2015, nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení (§ 194 odst. 2 ZPKT, § 26a odst. 3 ZPZ, § 105 odst. 4 ZDS a § 164 odst. 4 ZDPS). 4. Na žádost účastníka řízení se dne 5.2.2015 konalo ústní jednání, ze kterého byl pořízen protokol č.j. 2015/13796/570 včetně zvukového záznamu (spis č.l. 32-33). Účastník řízení dále dne 9.2.2015 požádal dopisem č.j. 2015/15277/570 (spis č.l. 351
viz https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=76647&p_VER_ID=1010&p_ DATUM=13.05.2015&p_ROL_KOD=83
5
39) o prodloužení lhůty k vyjádření k zahájení správního řízení. Správní orgán této žádosti vyhověl dopisem ze dne 10.2.2015, č.j. 2015/15869/570 (spis č.l. 40). Účastník řízení se k zahájení a předmětu správního řízení následně vyjádřil písemným přípisem doručeným dne 23.2.2015 (č.j. 2015/21108/570, spis č.l. 42-125, dále též jen „Vyjádření k zahájení řízení“). 5. Dne 9.3.2015 vydal správní orgán usnesení č.j. 2015/26594/570 (spis č.l. 127-128), ve kterém stanovil účastníkovi řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí včetně možnosti seznámení se správním spisem. Dne 14.4.2015 účastník řízení zaslal pod č.j. 2015/40667/570 své vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (spis č.l. 130-218, dále též jen „Vyjádření k podkladům“). B. Skutková zjištění a jejich právní posouzení Neoprávněný výkon činnosti – viz výrok (I) 6. Ustanovení § 29 odst. 1 ZPKT stanoví, že investiční zprostředkovatel je osoba, která není oprávněna poskytovat jinou hlavní investiční službu než investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e)2 téhož zákona, týkající se investičních cenných papírů nebo cenných papírů kolektivního investování. Dle § 29 odst. 2 ZPKT pak platí, že činnost investičního zprostředkovatele může vykonávat pouze osoba, která je zaregistrovaná u České národní banky. Investiční zprostředkovatel tedy není oprávněn poskytovat hlavní investiční službu dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT, tj. umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání. Tato investiční služba spočívá v činnostech, kdy dochází k naplňování závazku vůči emitentovi investičního nástroje, jenž spočívá v zajištění umístění investičních nástrojů, přičemž zprostředkovatel se nezavazuje upsat na vlastní účet tu část emise, pro kterou nenalezne kupce. Dle ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) ZPKT pak platí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona. Zjištění správního orgánu. 7. Účastník řízení v rámci státní kontroly předložil ke kontrole čtyři Smlouvy o zprostředkování3 (sjednané ke dni 1. 4. 2012, 1. 9. 2012, 5. 2. 2013 a 27. 1. 2014), uzavřené se společností Arca Acquisition Capital, a.s. (IČO 24136069, se sídlem Praha 4, Doudlebská 1699/5, PSČ 140 00, dále též jen „Arca Acquisition Capital, a.s.“)4. Podle údajů předloženého investičního deníku účastníka řízení bylo v období od 29. 1. 2013 do 27. 5. 2014 účastníkem řízení zprostředkováno 135 objednávek na úpis cenných papírů - dluhopisů Arca Acquisition Capital 2011-2014, 7 %, ISIN CZ 0003501777, Arca Acquisition Capital 2012-2015, 7 %, ISIN CZ 0003502098, Arca Acquisition Capital 2012-2015, 6 %, ISIN CZ 0003510570 a Arca Acquisition Capital 2014-2017, 5 %, ISIN CZ 0003511222 (dále též jen „dluhopisy“).5 2
Jde tedy pouze o investiční službu ad písm. a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů nebo ad písm. e) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů. 3 Viz příloha spisu CD bod 5, č. 736: Podklady zaevidované dne 4. 6. 2014 pod č. j. 2014/000736/CNB/768, soubor: Arca_Acquisition_Capital.pdf. 4 Z výpisu z Obchodního rejstříku je patrné, že jediným akcionářem společnosti Arca Acquisition Capital, a.s. je Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. (IČO 28470729, tj. investiční fond s právní osobností) 5 Viz příloha spisu CD bod 12: podklady na základě výzvy č. 2_16 7 2014_17978, 7_Investicni_denik_012013052014
6
8. Z předložených Smluv o zprostředkování vyplývá, že společnost Arca Acquisition Capital, a.s. jako Zájemce má zájem o zprostředkování úpisů dluhopisů a Zprostředkovatel (tj. účastník řízení) má možnost zajistit upisovatele těchto dluhopisů a zprostředkovat úpis dluhopisů. Předmět smlouvy je pak definován jako závazek Zprostředkovatele vyvíjet pro Zájemce činnost, jejímž výsledkem bude uzavření Objednávky úpisu dluhopisů a to mezi Zájemcem na straně prodávající a budoucím Upisovatelem na straně kupující. Za tuto činnost obdrží zprostředkovatel (resp. účastník řízení) provizi (viz čl. 3.1.1. – V případě, že Zájemce uzavře s budoucím Upisovatelem Objednávku a investovaná částka bude připsána na účet Zájemce, zaplatí Zájemce Zprostředkovateli jednorázovou provizi ve výši 2,5 % z celkové upisovací ceny). Závazek účastníka řízení jako Zprostředkovatele je dle čl. 2.1. předmětné smlouvy splněn až uzavřením Objednávky (k podpisu objednávky přitom docházelo u účastníka řízení jakožto Zprostředkovatele) a připsáním upisovací ceny na účet emitenta, tudíž fakticky umístěním části emise. Zprostředkovateli tj. účastníku řízení tedy přísluší odměna za splnění jeho závazku vůči emitentovi, přičemž podstatou tohoto závazku je umístění emise. Vyjádření účastníka řízení. 9. K výše uvedenému zjištění účastník řízení (v obou svých vyjádřeních shodně tj. ve Vyjádření k zahájení řízení a Vyjádření k podkladům) odkazuje na námitky proti kontrolnímu protokolu a uvádí, že dle jeho názoru jde o investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT, nikoli o službu podle písm. h) téhož ustanovení zákona. K tomu dodává, že jednal podle pokynů svých klientů, nikoli jako zástupce emitenta. Účastník řízení v této souvislosti uvádí, že dle jeho názoru jde o obdobnou situaci jako je zprostředkování nákupu podílových listů podílových fondů, ke kterému může být investiční zprostředkovatel oprávněn, neboť jde o investiční službu dle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT a odkazuje v této souvislosti na Úřední sdělení ČNB ze dne 18.9.2009 k povolení činnosti obchodníka s cennými papíry. 10. Účastník řízení dále uvádí, že dle jeho názoru správní orgán aproboval stejný postup v prospektu cenného papíru – dluhopisu (ISIN CZ0003703993) schváleného ČNB (viz prospekt dluhopisu UniCredit Bank Czech Republic, a.s., se sídlem Praha 4 Michle, Želetavská 1525/1, PSČ 140 92, IČO 649 48 242, schválen rozhodnutím ČNB ze dne 1.10.2013 č.j. 2013/10901/570, dále též jen „Prospekt“).6 V tomto prospektu je uvedeno, že emitent bude dluhopisy nabízet sám, přičemž k nabízení předmětných dluhopisů k úpisu a koupi využije služeb investičního zprostředkovatele (konkrétně společnosti Partners Financial Services, a.s., se sídlem Praha 4 - Chodov, Türkova 2319/5b, PSČ 149 00, IČO: 276 99 781). Tento investiční zprostředkovatel je pak oprávněn taktéž pouze k poskytování investičních služeb dle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT, stejně jako účastník řízení. Prospekt tedy výslovně připouští oslovování investorů ze strany investičního zprostředkovatele a implicitně kvalifikuje toto jednání jako investiční službu dle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT. A právě z tohoto předpokladu, který je dle účastníka řízení v Prospektu vyjádřen, pak účastník řízení při nabízení dluhopisů společnosti Arca Acquisition Capital, a.s. vycházel. Dle účastníka řízení je pak v rozporu se zásadou legitimního očekávání, když správní orgán nehodnotí postup účastníka řízení analogicky jako ve výše uvedeném případě 6
http://www.unicreditbank.cz/files/download/dluhopisy/Prospekt_UCB_standalone_emise_final.pdf
7
a odkazuje na ustanovení § 137 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“). Dle jeho názoru nekonzistentnost přístupu správního orgánu nemůže být kladena k tíži účastníka řízení, který jednal v dobré víře, že jde o službu podle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT a nikoli dle písm. h) téhož ustanovení zákona a je třeba použít zásadu in dubio pro reo resp. jeho jednání hodnotit dle § 192 odst. 1 ZPKT tak, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránil porušení právní povinnosti. Dále účastník řízení uvedl, že přijal opatření k nápravě spočívající v tom, že již nadále nebude uvedenou činnost nadále poskytovat, popř. k tomu bude využívat licencovaného obchodníka s cennými papíry. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace. 11. Správní orgán k tomu uvádí, že taktéž setrvává na svém názoru vyjádřeném rozhodnutí o námitkách, totiž že z podstaty výše uvedeného obchodu, která spočívá v zajištění upisovatele dluhopisů (investora) pro emitenta (zájemce) a zprostředkování úpisu těchto dluhopisů, vyplývá, že se jedná o hlavní investiční službu dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT, tedy umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání poskytovanou emitentovi, kterou však investiční zprostředkovatel, tj. účastník řízení, dle ustanovení § 29 odst. 1 ZPKT, poskytovat nemůže. Dle tohoto ustanovení může účastník řízení jakožto investiční zprostředkovatel poskytovat pouze investiční službu přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů nebo investiční poradenství týkající se investičních nástrojů podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT, nikoli i službu dle písm. h) téhož ustanovení zákona. Investiční služba dle odst. 2 písm. h) téhož ustanovení zákona je pak v souladu s Úředním sdělením České národní banky ze dne 18.9.2009 k povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry (dále jen „Úřední sdělení“)8, stejně jako investiční služba upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání, poskytována emitentovi, případně managerovi emise, nikoli investorovi (upisovateli, zákazníkovi). Nezbytným atributem této investiční služby je pak úplata nebo jiná výhoda poskytnutá obchodníkovi s cennými papíry (v našem případě tedy účastníkovi řízení jako investičnímu zprostředkovateli) ze strany osoby mající zájem na umístění investičního nástroje (emitent, manažer emise). Následně pak v případě nalezení investora bude obchodník s cennými papíry tomuto zákazníkovi (investorovi) typicky poskytovat hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona. 12. Důvodem pro závěr, že účastník řízení poskytoval investiční službu dle § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT je pak zejména zjištění, že závazek účastníka řízení jako Zprostředkovatele je dle čl. 2.1. předmětné smlouvy (viz výše) splněn až uzavřením Objednávky (k podpisu objednávky přitom docházelo u účastníka řízení jakožto Zprostředkovatele) a připsáním upisovací ceny na účet emitenta, tudíž fakticky umístěním části emise (dluhopisů). Nejde tedy o jednání podle pokynů klienta (resp. investora) účastníka řízení, nýbrž účastník řízení jedná jako zástupce emitenta, kdy jeho závazkem jako Zprostředkovatele je vyvíjet pro Zájemce (tj. emitenta) činnost, 7
Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 8 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2009/download/v_2009_12_21609 560.pdf, str. 7 bod 8.
8
jejímž výsledkem bude uzavření Objednávky úpisu dluhopisů a to mezi Zájemcem na straně prodávající a budoucím Upisovatelem (klientem, investorem) na straně kupující. Za toto uzavření Objednávky úpisu dluhopisů pak účastník řízení získává úplatu od Zájemce (tj. emitenta). K tomuto však investiční zprostředkovatel není a nemůže být oprávněn. V žádném případě pak ani nejde o zprostředkování nákupu podílových listů podílových fondů, ke kterému může být investiční zprostředkovatel oprávněn, jak argumentuje účastník řízení, ale právě o umísťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání (konkrétně dluhopisů). 13. Správní orgán dále navíc zjistil, že u výše uvedených 135 objednávek na úpis cenných papírů bylo součástí Objednávky úpisu dluhopisů (smlouvy o úpisu a prodeji dluhopisů), kterou podepisoval jednak upisovatel (tj. kupující) a zástupce emitenta, také vyplněný Záznam požadavků a potřeb klienta9, který byl podepsán i vázaným zástupcem účastníka řízení. Je tedy zřejmé, že účastník řízení zprostředkovával uzavření Objednávek úpisu dluhopisů pro emitenta (zájemce tj. společnost Arca Acquisition Capital, a.s.), přičemž za tuto svou službu dostával od emitenta úplatu. Dle názoru správního orgánu tedy nešlo o pouhé přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na pokyn klientů (resp. investorů) účastníka řízení (tedy o investiční službu dle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT), ale šlo o investiční službu umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání poskytovanou právě emitentovi dle § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT. 14. Co se týká námitky účastníka řízení ohledně Prospektu dluhopisu UniCredit Bank Czech Republic, a.s., lze uvést, že při schvalování prospektu cenných papírů zkoumá správní orgán pouze tu skutečnost, zda obsahuje náležitosti dle příslušných právních předpisů (tj. zejména ZPKT), přičemž blíže nezkoumá distribuční kanály, kterými emitent hodlá svou emisi rozšiřovat. Dále lze dodat, že z uvedeného Prospektu v žádném případě nelze dovodit či zjistit, jakým způsobem je investiční zprostředkovatel, který má oslovovat investory s nabídkou uvedeného dluhopisu UniCredit Bank Czech Republic, a.s., oprávněn tuto činnost vykonávat, tj. jaké konkrétní kroky je oprávněn činit a jaké již ne, popř. zda mu má být za uvedenou službu poskytnuta úplata ze strany emitenta či nikoliv. Z uvedeného Prospektu dluhopisu UniCredit Bank Czech Republic, a.s., tedy nelze dovodit, že by investiční zprostředkovatel byl oprávněn poskytovat investiční službu dle § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT, jak to ve skutečnosti činil účastník řízení (viz výše). Postavení resp. postup investičního zprostředkovatele při nabídce emise nastíněný v Prospektu je tedy natolik neurčitý, že z něj nelze vyvozovat žádné obecné pravidlo potenciálně vzbuzující legitimní očekávání účastníků trhu, že by investiční zprostředkovatel mohl poskytovat investiční službu dle § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT. Z tohoto Prospektu nelze ani dovodit, že oslovování investorů ze strany investičního zprostředkovatele je vždy poskytováním investiční služby pouze dle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT a bude takto posuzováno. V kontextu výše uvedeného Úředního sdělení je totiž zřejmé, že teprve v případě nalezení investora pak (obchodník s cennými papíry) bude zákazníkovi typicky poskytovat hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo b) ZPKT, což je ovšem až další fáze zprostředkování uvedené služby. Tedy nejprve musí být nalezen investor a teprve pak může dojít k přijetí a předání pokynu. Fáze nalézání investora však v případě investičního zprostředkovatele nemůže být vykonávána jako investiční služba pro emitenta za úplatu jím poskytovanou, tj. dle ustanovení § 4 odst. 9
Viz příloha spisu č. 2 CD bod 7: vybrané obchodní případy: arca
9
2 písm. h) ZPKT, neboť tuto službu investiční zprostředkovatel nikdy nemůže poskytovat (§ 29 odst. 1 ZPKT). Dále lze uvést, že sama skutečnost, že jednou byl schválen prospekt konkrétního cenného papíru, automaticky neznamená, že obdobnou činnost je možno obecně provádět i v jiných případech týkajících se zcela odlišných subjektů a cenných papírů, tedy že by jednou schválený konkrétní prospekt konkrétního cenného papíru pro konkrétního emitenta globálně opravňoval jakýkoli jiný subjekt ke stejné činnosti (lze podotknout, že v rozhodnutí o schválení emisních podmínek dluhopisů Arca Acquisition Capital, a.s.10 nebyla žádná podobná formulace, jaká se nachází v prospektu UniCredit Bank Czech Republic, a.s., uvedena). K uvedenému lze navíc doplnit, že Prospekt UniCredit Bank Czech Republic, a.s. byl schválen správním orgánem až k datu 1.10.2013, přičemž účastník řízení prováděl objednávky na úpis dluhopisů Arca Acquisition Capital, a.s. již od 29.1.2013, tedy v žádném případě nemohl jednat v dobré víře, že může postupovat stejně resp. obdobně jako investiční zprostředkovatel zmíněný v Prospektu, neboť v době, kdy tuto svou činnost zahájil, uvedený Prospekt ještě vůbec schválen nebyl. 15. Dalším podstatným rozdílem je pak skutečnost, že účastník řízení jako investiční zprostředkovatel předával přijaté pokyny (od upisovatele) takovému typu subjektu (tj. společnosti Arca Acquisition Capital, a.s.), který není uveden v ZPKT mezi taxativně vymezenými subjekty, kterým je možno tyto pokyny předávat. Společnost Arca Acquisition Capital, a.s. (jakožto emitent dluhopisů, kterému měly být účastníkem řízení přijaté pokyny dále předávány), totiž mezi tyto taxativně uvedené subjekty nepatří – viz ustanovení § 29 odst. 1 písm. b) ZPKT.11 V případě UniCredit Bank Czech Republic, a.s. byly tyto pokyny předávány licencované bance, která mezi „oprávněné“ osoby naopak patří. 16. Vzhledem k výše uvedenému pak správní orgán zcela v souladu s dikcí účastníkem řízení uvedeného § 13 NOZ rozhodl v tomto případě jinak, totiž, že účastník řízení poskytoval hlavní investiční službu dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT (tj. umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání), nikoli investiční službu dle § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT (tj. přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů), neboť z důvodů (resp. rozdílů mezi oběma případy) uvedených výše nelze oba případy považovat za zcela srovnatelné. Správní orgán pak přesvědčivě vysvětlil důvody pro toto jeho rozhodnutí. K liberačnímu důvodu uvedenému účastníkem řízení (tj. ustanovení § 192 odst. 1 ZPKT) lze dodat, že dle názoru správního orgánu účastník řízení nevynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránil porušení právní povinnosti, neboť mohl např. položit správnímu orgánu kvalifikovaný dotaz týkající se jeho činnosti a teprve po jeho 10
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/susrlist.html?cnbyear=&cnbsegment=&cnbtype=&cnbname=Arca+Acquisition+Capital&cnbident=&cnbmark=&cn bzahf=&cnbzaht=&cnbmocf=&cnbmoct=&button_search=Hledat 11 Dle tohoto ustanovení ZPKT totiž může investiční zprostředkovatel pokyny předávat pouze 1. bance, 2. obchodníkovi s cennými papíry, 3. zahraniční osobě, která má sídlo v členském státě Evropské unie a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 1 a 2, 4. pobočce zahraniční osoby, která má povolení podle § 28 odst. 1, 5. obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení České národní banky, nebo 6. zahraniční osobě oprávněné nabízet investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu v České republice.
10
zodpovězení se rozhodnout, zda bude uvedenou službu poskytovat v takové podobě, v jaké činil. Správní orgán je proto toho názoru, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, aby porušování právních povinností zabránil, a nemůže být uplatněn liberační důvod pro zproštění se odpovědnosti za spáchaný správní delikt. 17. Správní orgán vzal na vědomí účastníkem řízení přijaté opatření k nápravě spočívající v tom, že již nadále nebude uvedenou investiční službu poskytovat, popř. k tomu bude využívat licencovaného obchodníka s cennými papíry. Účastníkem řízení přijaté opatření v podobě ukončení uvedené činnosti však nemůže vést k zániku deliktní odpovědnosti účastníka řízení, ale bylo k němu přihlédnuto jako k polehčující okolnosti při stanovení výše sankce (viz níže). 18. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období od 29. 1. 2013 do 27. 5. 201412 jako investiční zprostředkovatel neoprávněně vykonával činnost, když zprostředkoval 135 objednávek na úpis cenných papírů - dluhopisů Arca Acquisition Capital 2011-2014, 7 % ISIN CZ 0003501777, Arca Acquisition Capital 2012-2015, 7 %, ISIN CZ 0003502098, Arca Acquisition Capital 2012-2015, 6 %, ISIN CZ 0003510570 a Arca Acquisition Capital 2014-2017, 5 %, ISIN CZ 0003511222, tedy poskytoval hlavní investiční službu dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. h) ZPKT, tj. umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání, aniž by k této činnosti byl oprávněn, čímž porušil ustanovení § 29 odst. 1 a 2 ZPKT a tím se dopustil správního deliktu dle ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) ZPKT. Evidence přijatých a předaných pokynů – viz výrok (II) 19. Dle ustanovení § 32 odst. 5 ZPKT platí, že investiční zprostředkovatel vede evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb; investiční zprostředkovatel je pro účely vedení této evidence oprávněn vést rodná čísla zákazníků. Dle odst. 8 písm. b) téhož ustanovení pak platí, že prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a způsob vedení evidence podle odstavce 5. Tímto předpisem je vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, ve znění vyhlášky č. 208/2013 Sb., (dále jen „vyhláška č. 231/2009 Sb.“). Ustanovení § 3 této vyhlášky pak stanoví, že evidence investičního zprostředkovatele obsahuje a) údaje o přijatých a předaných pokynech týkajících se investičních nástrojů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a b) údaje o smlouvách týkajících se poskytovaných investičních služeb podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Součástí přílohy č. 2 vyhlášky č. 231/2009 Sb. (tj. náležitosti evidence investičního zprostředkovatele) jsou pak podrobné náležitosti Evidence přijatých a předaných pokynů a Evidence osob13. Příloha č. 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb. dále upravuje konkrétní náležitosti v případě Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb14. Porušením výše uvedené povinnosti
12
od 29. 1. 2013 do 27. 5. 2014 dle údajů z investičního deníku účastníka řízení bylo účastníkem řízení zprostředkováno 135 objednávek na úpis výše uvedených dluhopisů 13 S účinností do 31.8.2013 byla součástí přílohy č. 2 této vyhlášky kromě Evidence přijatých a předaných pokynů a Evidence osob ještě Evidence investičních nástrojů. 14 S účinností do 31.8.2013 se tato evidence označovala jako Evidence pokynů, které jsou smlouvou týkající se poskytovaných investičních služeb.
11
(tj. § 32 odst. 5 ZPKT) se účastník řízení mohl dopustit správního deliktu dle ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Zjištění správního orgánu. 20. Účastník řízení předložil v rámci státní kontroly správnímu orgánu soubor v tabulkovém formátu s označením 7_Investicni_denik_012013-052014.xls (dále jen „investiční deník“)15, který však svou obsahovou strukturou plně neodpovídal přílohám č. 2 a č. 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb. Kontrolou bylo zjištěno, že účastník řízení rozlišoval náležitosti evidence přijatých a předaných pokynů a evidence osob (údaje dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 231/2009 Sb.) a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb (údaje dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 231/2009 Sb.) pouze v rámci nadpisů sloupců v tabulkové databázi, když sloupce s údaji týkajícími se oblasti pokynů byly v úvodu pojmenovány „Pokyn_...“ a sloupce s údaji týkajícími se oblasti smluv byly v úvodu pojmenovány „Smlouva_...“. 21. Z povinných údajů evidence přijatých a předaných pokynů nebyly v předloženém investičním deníku za období 20.1.2013 do 20.5.2014 nalezeny informace o čase přijetí pokynu (viz položka 7 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 231/2009 Sb. v části evidence přijatých a předaných pokynů), datu platnosti pokynu (položka 10), identifikaci investičního nástroje (pomocí ISIN, položka 12), názvu investičního nástroje (položka 13), kategorii pokynu (položka 14), ukazateli nákupu/prodeje (položka 16), typu transakce (položka 17), limitní ceně (položky 18 a 19), limitním objemu (položka 20), notaci množství (položka 22), požadavku na nezveřejnění limitního pokynu (položka 25), požadavku na nestandardní provedení pokynu (položka 26), čase předání pokynu (položka 28), datu a čase přijetí zrušení pokynu (položky 30 a 31) a datu a čase předání zrušení pokynu (položky 32 a 33). 22. Z povinných údajů evidence osob nebyly v předloženém investičním deníku nalezeny informace o typu použité identifikace osoby (viz položka 2 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 231/2009 Sb. v části evidence osob), tj. zda účastník řízení identifikuje osobu v evidenci investičního zprostředkovatele prostřednictvím rodného čísla = R, identifikačního čísla = I, nebo jiným typem identifikace = O (ostatní). Dále nebyly u některých klientů zaznamenány informace o trvalém pobytu fyzických osob, nebo sídle fyzických osob – podnikatelů, a to v rozsahu údajů: ulice, číslo, obec a PSČ (položky 7, 8 a 9). 23. Z povinných údajů evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb nebyly v předloženém investičním deníku nalezeny informace o typu uzavřené smlouvy (viz položka 5 přílohy č. 3 k vyhlášce č. 231/2009 Sb.) a druhu investičních nástrojů, které jsou předmětem závazku ze smlouvy (položka 6). 24. Kontrolou údajů předloženého investičního deníku bylo dále zjištěno, že účastník řízení nerespektuje vyhláškou č. 231/2009 Sb. definované formáty pro některá pole evidence. Přílohy č. 2 a č. 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb. např. stanovují, že číslo pokynu se uvádí v šestnáctimístném číselném formátu, data ve formátu YYYY-MM-DD a čas ve formátu HH:MM:SS, přičemž účastník řízení použil formáty jiné. Dále bylo zjištěno, že v případě údaje o periodicitě investice používal účastník řízení 15
Viz příloha spisu č. 2 CD, bod 12: podklady na základě výzvy č. 2_16 7 2014_17978.zip
12
identifikátor „R“, který však pro časové určení pravidelnosti investice nebyl definován. Vyjádření účastníka řízení. 25. K výše uvedenému zjištění účastník řízení uvedl, že dle jeho názoru není podle právních předpisů explicitně nutné vést evidence v samostatných datových souborech a tedy jeho jednání nemůže být považováno za v rozporu s právní úpravou. Dále pak vyhověl požadavkům správního orgánu a v současné době již vede všechny evidence odděleně. Dále ve Vyjádření k podkladům uvedl, že v rámci vnitřního předpisu Řídící a kontrolní systém (kapitola 8) zajistil jednoznačně nastaveným procesem vyplňování těchto evidencí prostřednictvím softwarového řešení, kdy data jsou vkládána do systému pracovníkem účastníka řízení a software je pak následně extrahuje a vkládá do příslušné evidence. Úplnost evidence je následně ověřována zaměstnanci centrály účastníka řízení. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace. 26. Správní orgán k tomu uvádí, že jak zákon o podnikání na kapitálovém trhu tak vyhláška č. 231/2009 Sb. jasně stanoví, jaké náležitosti musí obsahovat příslušné evidence přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů, evidence osob a evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb. Příslušné evidence předložené účastníkem řízení za výše uvedené období však všechny tyto vyhláškou stanovené náležitosti neobsahovaly popř. nebyly obsaženy v požadovaných formátech. Z příslušných výše uvedených ustanovení vyhlášky č. 231/2009 Sb. a zejména její přílohy č. 2 a č. 3 jasně vyplývá, že součástí evidence investičního zprostředkovatele je jednak 1. Evidence přijatých a předaných pokynů a 2. Evidence osob. Další evidencí je pak dle přílohy č. 3 této vyhlášky Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb. Správní orgán netvrdí, že je nutno vést tyto evidence ve zcela samostatných souborech, ale je nutno je vést tak, aby každá z nich obsahovala zákonem stanovené údaje. Uvedené je možno opřít i o ustanovení § 3 této vyhlášky (viz výše). Navíc lze dodat, že podstatou jednání vytýkaného účastníku řízení je především skutečnost, že jeho evidence (tedy ani evidence dle přílohy č. 2 ani dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb., která jím byla vedena v jednom souboru) neobsahovala všechny vyhláškou stanovené náležitosti. Toto skutkové zjištění nebylo vyjádřením účastníka řízení nikterak zpochybněno. Správní orgán vzal v této souvislosti na vědomí, že účastník řízení uvedené pochybení v návaznosti na provedení státní kontroly napravil. 27. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období 20.1.2013-20.5.201416 nevedl evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb v rozsahu náležitostí stanovených Přílohou č. 2 a 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb., když evidence přijatých a předaných pokynů neobsahovala údaj o času přijetí pokynu, datu platnosti pokynu, identifikaci investičního nástroje (pomocí ISIN), názvu investičního nástroje, kategorii pokynu, ukazateli nákupu/prodeje, typu transakce, limitní ceně, limitním objemu, notaci množství, požadavek na nezveřejnění limitního pokynu, požadavek na nestandardní provedení pokynu, čase předání pokynu, datu a čase 16
období, za které byl účastníkem řízení předložen investiční deník
13
přijetí zrušení pokynu a datu a čase předání zrušení pokynu, evidence osob neobsahovala údaj o typu použité identifikace osoby a informace o trvalém pobytu fyzických osob, nebo sídle fyzických osob – podnikatelů, dále evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb neobsahovala údaje o typu uzavřené smlouvy a druhu investičních nástrojů, které jsou předmětem závazku ze smlouvy, porušil ustanovení § 32 odst. 5 ve spojení s odst. 8 písm. b) ZPKT ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb., čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) ZPKT. Nepořizování a neuchovávání záznamů o požadavcích a potřebách - viz výrok (III) A) a B) 28. Dle ustanovení § 75 odst. 3 ZDPS platí, že investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu17, pokryje rovněž činnosti podle § 74 odst. 1 ZDPS (§ 74 odst. 1 písm. b): investiční zprostředkovatel je oprávněn vyvíjet činnosti směřující k tomu, aby zájemce18 o doplňkové penzijní spoření nebo účastník19 doplňkového penzijního spoření měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření). Dle § 75 odst. 1 ZDPS platí, že osoba uvedená v § 74 odst. 1 (tj. investiční zprostředkovatel) je povinna vykonávat činnosti podle § 74 odst. 1 s odbornou péčí a dle odst. 2 téhož ustanovení ZDPS pak platí, že na osobu uvedenou v § 74 odst. 1 se při výkonu činností uvedených v § 74 odst. 1 použijí obdobně § 126 až 140 upravující povinnosti penzijní společnosti při jednání s účastníky. 29. Dle ustanovení § 92 odst. 3 ZDS investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, pokryje rovněž činnosti podle § 91 odst. 1 (tj. investiční zprostředkovatel, který je oprávněn poskytovat služby podle zákona o doplňkovém penzijním spoření, je oprávněn jako podnikatel vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce o důchodové spoření nebo účastník (důchodového spoření) měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o důchodovém spoření a rovněž uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o důchodovém 17
§ 32 odst. 3 ZPKT: Na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v § 29 odst. 1 použijí přiměřeně § 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení § 15 odst. 3 a 4 platí obdobně. Prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb tyto povinnosti rozvádí a specifikuje podrobněji. Dle ustanovení § 32 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 303/2010 Sb. se stanovuje, že k zabezpečení dodržování pravidel jednání se zákazníky se na investičního zprostředkovatele vztahují přiměřeně pravidla o informování zákazníka podle ustanovení § 19 vyhlášky č. 303/2010 Sb., další požadavky na informování neprofesionálního zákazníka podle ustanovení § 17 odst. 1 až 5 a § 20 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 303/2010 Sb. a dále pravidla pro informace vyžadované od zákazníka podle ustanovení § 27 vyhlášky č. 303/2010 Sb. Lhůty pro jejich poskytnutí pak upravuje ustanovení § 24 vyhlášky č. 303/2010 Sb., tj. informace podle ustanovení § 15d odst. 1 písm. a) až f) ZPKT a podle ustanovení § 19 odst. 1 a § 20 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 303/2010 Sb. poskytne investiční zprostředkovatel neprofesionálnímu zákazníkovi v dostatečném časovém předstihu před poskytnutím investiční služby. 18 Dle ustanovení § 129 ZDPS platí, že povinnosti ve vztahu k účastníkovi stanovené v části deváté (pravidla jednání s účastníky §126-140) plní penzijní společnost (tedy i IZ) v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření. Obdobně platí dle § 78 ZDS ve spojení s § 75-90 ZDS (pravidla jednání s účastníky). 19 Dle § 2 ZDPS platí, že účastníkem může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Obdobně platí dle § 2 ZDS.
14
spoření). Dle § 92 odst. 1 ZDS platí, že osoba uvedená v § 91 odst. 1 je povinna vykonávat činnost uvedenou v § 91 odst. 1 s odbornou péčí a dle odst. 2 téhož ustanovení ZDS pak platí, že na osobu uvedenou v odstavci 1 se při výkonu její činnosti použijí obdobně § 76 až 90 upravující povinnosti penzijní společnosti při jednání s účastníky. 30. Dle ustanovení § 76–90 ZDS a ustanovení § 126–140 ZDPS je investiční zprostředkovatel a jeho vázaný zástupce povinen plnit veškeré povinnosti stanovené těmito zákony a příslušnými ustanoveními jak při jednání s účastníky, tak v přiměřeném rozsahu také při jednání se zájemci o důchodové spoření nebo o doplňkové penzijní spoření. Základní povinností je přitom jednat se zájemcem (účastníkem) kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu. Dle ustanovení § 79 odst. 1 ZDS a ustanovení § 130 odst. 1 ZDPS nesmí investiční zprostředkovatel a jeho vázaný zástupce při komunikaci s účastníkem či zájemcem o důchodové spoření nebo o doplňkové penzijní spoření používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. 31. Dle ustanovení § 130 odst. 4 ZDPS ve spojení s ustanovením § 130 odst. 5 ZDPS je dána povinnost před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a před každou její změnou na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých investiční zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, přičemž jedno vyhotovení předá účastníkovi. Součástí dokumentu dle uvedeného odstavce 4 je též kontrolní seznam obsahující přehled informací daných ustanovením § 130 odst. 3 ZDPS a ustanoveními § 131 až § 136 ZDPS. Dále dle § 75 odst. 6 ZDPS platí, že osoba uvedená v odstavci 4 (tj. investiční zprostředkovatel) uchovává dokumenty týkající se činností uvedených v § 74 odst. 1 téhož zákona včetně záznamů v evidenci po dobu 10 let od okamžiku výkonu této činnosti a po dobu 3 let v případě záznamů komunikace s účastníkem nebo se zájemcem o doplňkové penzijní spoření; tato povinnost se vztahuje i na uchovávání dokumentů a záznamů, pokud jejím jménem jednal vázaný zástupce. 32. Obdobně je uvedená povinnost v případech, jedná-li se o produkty důchodového spoření, upravena také ustanovením § 79 odst. 4 ZDS ve spojení s ustanovením § 79 odst. 5 ZDS (Před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření a před každou její změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o důchodovém spoření a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi, součástí dokumentu podle odstavce 4 je též kontrolní seznam obsahující přehled informací podle odstavce 3 a § 80 až 85 ZDS). Dle § 92 odst. 6 ZDS pak platí, že investiční zprostředkovatel uchovává dokumenty týkající se činností uvedených v § 91 odst. 1 včetně záznamů v evidenci po dobu 10 let od okamžiku výkonu této činnosti a po dobu 3 let v případě záznamů komunikace s účastníkem nebo se zájemcem o důchodové spoření; tato povinnost se vztahuje i na uchovávání dokumentů a záznamů, pokud jejich jménem jednal vázaný zástupce.
15
Zjištění správního orgánu. 33. V rámci státní kontroly bylo kontrolou 7 předložených smluv 20 a s nimi související dokumentace z oblasti zprostředkování produktů důchodového spoření (dále jen „DS“) a doplňkového penzijního spoření (dále jen „DPS“), které účastník řízení v rámci této státní kontroly předložil, zjištěno, že u celkem 6 smluv (konkrétně se jednalo o smlouvu o DPS č. __________, Allianz penzijní společnost, a.s., klient _____ _________, ze 7.11.2013; smlouvu o DS č. __________, Allianz penzijní společnost, a.s., klient ___. ____ _______, z 30.6.2013; smlouvu o DPS č. __________, AEGON Penzijní společnost, a.s.21, klient _____ ______ 19.12.2013; smlouvu o DS č. __________, Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., klient ___. ______ ________, z 30.6.2013; smlouvu o DS č. __________, Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., klient _____ _____, z 5.2.2013 a smlouvu o DS č. __________, Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., klient ______ ________, z 16.6.2013) nebyly v písemné podobě na základě informací poskytnutých účastníky vůbec zaznamenány požadavky a potřeby účastníků související se sjednávanými smlouvami o doplňkovém penzijním spoření či důchodovém spoření. Dále bylo zjištěno, že v případě 3 výše uvedených smluv (konkrétně se jednalo o smlouvu o DPS č. __________, Allianz penzijní společnost, a.s., klient _____ _________; smlouvu o DS č. __________, Allianz penzijní společnost, a.s., klient ___. ____ _______ a smlouvu o DPS č. __________, AEGON Penzijní společnost, a.s., klient _____ ______) nebyly v písemné podobě vůbec zaznamenány důvody, na kterých účastník řízení založil svá doporučení pro výběr daných (resp. výsledných) strategií spoření. Z výše uvedeného tak lze dospět k závěru, že účastník řízení ve výše uvedených případech žádný dokument, který by obsahoval zaznamenané požadavky a potřeby účastníků související se sjednávanými smlouvami o doplňkovém penzijním spoření či důchodovém spoření a důvody, na kterých účastník řízení založil svá doporučení pro výběr daných (resp. výsledných) strategií spoření, nevytvořil resp. vytvořil, ale tento byl neúplný s ohledem na výše uvedené zákonné požadavky, klientům jej takto úplný nepředal a dále jej ani neuchovával, čímž nesplnil příslušnou povinnost stanovenou zákonem (jak dle ZDS tak i dle ZDPS a jejich příslušných předmětných ustanovení). Vyjádření účastníka řízení. 34. Účastník řízení k výše uvedeným zjištěním uvedl, že s nimi nesouhlasí a že uzavírání smlouvy s klientem vždy probíhá tak, že vázaní zástupci povinné údaje (dle příslušných právních předpisů a Směrnice účastníka řízení, kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele) od klientů získávají a provádějí jejich vyhodnocení. Podepsaný návrh smlouvy pak předávají do sídla účastníka řízení. Součástí každé smlouvy je pak příloha obsahující investiční dotazník, prostřednictvím kterého jsou požadavky a potřeby klientů zaznamenány, přičemž účastník řízení tyto dotazníky předkládá v rámci svého Vyjádření k zahájení správního řízení i u těch klientů, u kterých správní orgán v průběhu státní kontroly zjistil, že nebyly zpracovány (viz spis č.l. 78-89). Dále uvedl, že i když některé byly vyplněny ne zcela 20
Na základě výzvy ze dne 14. 7. 2014 (č. j. 2014/016823/CNB/768) bylo požadováno doložení celkem 7 smluv z oblasti zprostředkování produktů DS a DPS, včetně veškeré dokumentace, která by s danými obchodními případy souvisela. V reakci na uvedenou výzvu účastník řízení dne 16. 7. 2014 (č. j. 2014/017978/CNB/768) požadované dokumenty doručil – viz příloha spisu č. 2 CD bod 12. 21 od 3.1.2014 pod názvem Conseq důchodová penzijní společnost, a.s.
16
dokonale, jednalo se o chybu konkrétního vázaného zástupce, přičemž ale v praxi byly požadavky a potřeby klientů zjišťovány a zaznamenávány, jde pouze o administrativní pochybení a vždy došlo k výběru adekvátní strategie pro klienta. Kromě toho k porušení došlo pouze v 6 případech z celkového množství 87 uzavřených smluv v oblasti penzijních produktů. Účastník řízení taktéž deklaroval, že již před provedením kontroly zavedl telefonické ověřování identity a požadavků klienta u penzijních produktů a dále, že o zpracování smlouvy jsou klienti informováni SMS zprávou. Vysvětlení způsobu zjišťování informací a provedení analýzy potřeb zákazníky, evidence těchto údajů je součástí pravidelných školení pro pracovníky a vázané zástupce účastníka řízení. Vázaní zástupci byli taktéž opětovně upozorněni v důsledku zjištění uvedených nedostatků na nutnost vyhotovovat záznamy řádným způsobem. V rámci Vyjádření k podkladům dále uvedl, že v rámci vnitřního předpisu Pravidla distribuce je výslovně upraveno, že součástí školení je postup získávání a vypracování záznamů a následné odevzdání v centrále účastníka řízení k archivaci. Ve vnitřním předpise Pravidla jednání je v kapitole 7 stanoven postup pro vypracování záznamu o požadavcích a potřebách a to jak obecně, tak speciálně v oblasti penzijního a důchodového spoření. Kontrolu řádného vyplnění pak provádí pracovníci centrály účastníka řízení. Stanovisko správního orgánu a právní kvalifikace. 35. K výše uvedeným zjištěním a argumentaci účastníka řízení správní orgán uvádí, že jak je uvedeno výše, ZDPS i ZDS stanoví investičnímu zprostředkovateli povinnost provádět činnosti dle uvedených zákonů s odbornou péčí. Vynaložení odborné péče především znamená, že investiční zprostředkovatel poskytující služby v oblasti doplňkového penzijního připojištění a důchodového spoření jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků resp. investiční zprostředkovatel by jako poskytovatel těchto služeb měl poznat potřeby zájemce resp. účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření či důchodovém spoření a zároveň zaznamenat důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření. V souladu s tím by měl poskytovatel služeb usilovat a trvat nejen na získání příslušných informací o všech svých zákaznících, kterým poskytuje své služby, ale měl by také zajistit, aby tyto informace měl prokazatelně k dispozici a mohl v souladu s nimi uvedené služby zákazníkům poskytovat. 36. Dle ustanovení § 163 odst. 5 písm. b) ZDPS platí, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že při výkonu činnosti podle § 74 poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí podle § 75 odst. 1 a dle § 163 odst. 5 písm. f) ZDPS platí, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že při výkonu činnosti podle § 74 neuchovává dokumenty podle § 75 odst. 6. Obdobně platí dle ustanovení § 104 odst. 2 písm. d) ZDS, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že při výkonu své činnosti poruší některou z povinností podle § 76 až 90 ve spojení s § 92 odst. 2 a dle ustanovení § 104 odst. 2 písm. g) ZDS platí, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že neuchovává dokumenty podle § 92 odst. 6 ZDS. 37. Správní orgán je toho názoru, že jednání účastníka řízení spočívající ve výše popsaném jednání (tj. že písemně nezaznamenal před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření či o důchodovém spoření požadavky a potřeby
17
zájemce resp. účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a o důchodovém spoření a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření), nebylo v souladu s jeho povinností jednat s odbornou péčí ať už dle ZDPS či ZDS. K účastníkem řízení dodatečně (tj. v rámci správního řízení) předloženým investičním dotazníkům pak správní orgán uvádí, že tyto mu byly poskytnuty již v rámci státní kontroly (viz výše). Tyto investiční dotazníky (jak bylo zjištěno již v průběhu státní kontroly a následně ověřeno v průběhu správního řízení) ovšem ani v jednom případě (z výše uvedených 6 případů) neobsahují zaznamenané požadavky a potřeby týkající se penzijních produktů, neboť tyto investiční dotazníky obsahují pouze tzv. spořící profil zájemce, který ovšem nezjišťuje jeho požadavky a potřeby týkající se penzijních produktů. V uvedených investičních dotaznících totiž účastník řízení zjišťuje v rámci spořícího profilu zájemce pouze obecně zákazníkovu zkušenost s finančními produkty, vztah k riziku, zkušenosti s investičními nástroji, jeho investiční cíle, jakým způsobem investuje, jak zareaguje, když se sníží hodnota jeho investice, jakou část svého příjmu pravidelně spoří a popř. odhad celkové výše jeho majetku, to vše ovšem bez jakéhokoliv vztahu k penzijním produktům. Dle názoru správního orgánu proto nelze na základě takových investičních dotazníků zachytit informace o požadavcích a potřebách účastníků souvisejících s jejich smlouvami v oblasti penzijních produktů. Příkladem lze uvést otázky z jednoho z uvedených dotazníků (klient ___. ____ _______), ze kterých je patrné, že zjišťování potřeb a požadavků s ohledem na sjednanou smlouvu (smlouva o důchodovém spoření), bylo nulové. Otázky v tomto dotazníku jsou formulovány následujícím způsobem: Jaké máte praktické zkušenosti s finančními produkty? Jakým způsobem investujete? Sníží-li se hodnota investice s investičním horizontem 5 a více let o 10-15 %, jak zareagujete? Jakou část svého měsíčního příjmu pravidelně spoříte? Odhadněte celkovou výši vašeho majetku (po odečtení závazků)? apod., tedy tyto otázky nemají jakýkoli vztah k požadovanému penzijnímu produktu. 38. Správní orgán proto ani přes opětovné předložení investičních dotazníků (viz výše) nemá za prokázané, že by účastník řízení skutečně v době uzavírání smluv o důchodovém spoření ani doplňkovém penzijním spoření u výše uvedených klientů měl jakkoli zjištěny a zaznamenány požadavky a potřeby zákazníka ve vztahu k těmto produktům. Tuto skutečnost účastník řízení v průběhu správního řízení kromě svých tvrzení nikterak neprokázal, tyto informace nebyly obsaženy v žádné účastníkem řízení ať už v průběhu státní kontroly tak samotného správního řízení poskytnuté dokumentaci k uvedeným smlouvám o doplňkovém penzijním spoření a důchodovém spoření. Dále lze dodat, že tyto investiční dotazníky ve výše uvedených 3 případech navíc ani neobsahují jakkoli zaznamenané důvody, na kterých účastník řízení zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření tak, jak ukládá příslušný zákon (ZDS a ZDPS). K tomu lze dodat, že za jediný důvod nelze považovat výsledek investičního dotazníku, na který navíc klient může odmítnout odpovědět, ale důvod pro výběr daného produktu by zde měl být podrobně uveden. K tvrzení účastníka řízení, že k tomuto pochybení došlo pouze v malém počtu případů, jde o pouhé administrativní pochybení, nedošlo ke škodě na zákaznickém majetku apod., lze dodat, že tyto skutečnosti nemají žádný vliv na skutková zjištění a z nich vyplývající pochybení, kterého se účastník řízení dopustil. Navíc lze dodat, že kontrolní vzorek předložený účastníkem řízení v průběhu státní kontroly obsahoval celkem 7 náhodně vybraných zprostředkovaných smluv z oblasti penzijních produktů, kdy pochybení bylo shledáno u 6 z nich, což lze považovat za významné zjištění, nikoli za „ojedinělé pochybení“.
18
Navíc, i kdyby šlo o ojedinělé pochybení, z hlediska odpovědnosti účastníka řízení za správní delikt, toto nehraje žádnou roli, neboť účastník řízení jakožto investiční zprostředkovatel odpovídá za jednání jeho vázaných zástupců (§ 32a odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Správní orgán dále vzal na vědomí účastníkem řízení deklarovaná opatření k nápravě, ovšem jejich plnění bude možno ověřit až v průběhu případné nové kontroly u účastníka řízení. 39. Na základě shora uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období od 5.2.2013 do 19.12.201322 ad III A) ve 2 případech písemně nezaznamenal před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření požadavky a potřeby zájemce resp. účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření a tím, že tyto písemné záznamy neuchovával, porušil ustanovení § 130 odst. 4 a 5 ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1, 2 a 6 ZDPS a tím se dopustil správního deliktu dle § 163 odst. 5 písm. b) a f) ZDPS; a ad III B) ve 4 případech písemně nezaznamenal před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření požadavky a potřeby zájemce resp. účastníka související se sjednávanou smlouvou o důchodovém spoření a v 1 případě důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření a tím, že tyto písemné záznamy neuchovával, porušil ustanovení § 79 odst. 4 a 5 ZDS ve spojení s ustanovením § 92 odst. 1, 2 a 6 ZDS a tím se dopustil správního deliktu dle § 104 odst. 2 písm. d) a g) ZDS. Nezavedení a neudržování organizačního uspořádání a řádných administrativních postupů – viz výrok (IV) 40. Dle ustanovení § 75 odst. 3 ZDPS a ustanovení § 92 odst. 3 ZDS investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (tj. podle ustanovení § 32 odst. 4 ZPKT), pokryje rovněž činnosti podle ustanovení § 74 odst. 1 ZDPS a ustanovení § 91 odst. 1 ZDS (tedy činnosti spojené se zprostředkováním důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření). 41. Ustanovení § 32 odst. 4 ZPKT stanoví, že k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb investiční zprostředkovatel vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje v písm. a) organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí a v písm. b) řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky. Přičemž dle odst. 8 písm. a) téhož ustanovení ZPKT prováděcí právní předpis stanoví rozsah plnění povinností stanovených v odstavcích 3 a 4. Tímto vnitřním předpisem byla do 4.3.2014 vyhláška č. 123/2007 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 123/2007 Sb."), která byla s účinností od 5.3.2014 nahrazena vyhláškou 22
První smlouva klient _____ _____ datovaná 5.2.2013 a poslední smlouva klient _____ ______ datovaná 19.12.2013
19
č. 23/1014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „vyhláška č. 23/2014 Sb.“), která byla s účinností od 7.8.2014 nahrazena vyhláškou č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 163/2014 Sb.“). 42. Podle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb. povinná osoba zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů povinné osoby a konsolidačního celku. Povinná osoba stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů (obdobně dříve viz ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 23/2014 Sb. a § 9 odst. 1 věty první vyhlášky č. 123/2007 Sb.). Dle ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb. povinná osoba pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy jsou aktuální a v souladu s dalšími požadavky této vyhlášky a jiných právních předpisů (obdobně dříve viz ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2014 Sb. a § 9 odst. 2 vyhlášky č. 123/2007 Sb.). 43. Ustanovení § 20 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb. pak určuje, že povinná osoba zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů povinné osoby. Dle ustanovení § 20 odst. 2 vyhlášky č. 23/2014 Sb. povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností (obdobně dříve viz ustanovení § 20 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 23/2014 Sb. a § 19 vyhlášky č. 123/2007 Sb.). Zjištění správního orgánu. 44. V rámci výzvy k předložení dokladů při zahájení kontroly účastník řízení mj. předložil níže uvedené vnitřní předpisy a postupy, které se týkají činnosti účastníka řízení v oblasti distribuce produktů na finančním trhu23: Organizační řád, upravující organizační strukturu, zásady organizace a řízení společnosti Salve Finance a.s., se sídlem Prostějov, Sádky 1615/4, PSČ 796 01, IČO: 269 63 469 (dále jen „Společnost“), a určující jednotlivé stupně řízení Společnosti, vymezující jednotlivé pravomoci, pracovní náplně jednotlivých stupňů a jejich vzájemné vztahy Provozní směrnice Manuál pro Vázané zástupce společnosti Salve Finance, a.s. Směrnice, kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele, společnosti Salve Finance, a.s., se sídlem Prostějov, Sádky 1615/4, PSČ 796 01, IČO 269 63 469 (dále také „Salve Finance, a.s.“), administrativní postupy a mechanismus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele 23
Viz příloha spisu CD: Poklady zaevidované dne 4. 6. 2014 pod č. j. 2014/000712/CNB/768 a z 5. 6. 2014 pod č. j. 2014/001136/CNB/768.
20
Směrnice, kterou se stanoví systém vnitřních postupů a zásad a kontrolních opatření stanovených v souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), ve věci střetu zájmu Směrnice, kterou se stanoví postup při vyřizování reklamací Podmínky pro přiznání generační odměny Směrnice, kterou se stanoví Systém vnitřních postupů a zásad, kontrolních opatření stanovených zákonem o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Směrnice, kterou se stanoví podmínky a pravidla výplaty Garantované odměny Směrnice, kterou se stanoví postup při otevírání regionálních kanceláří. 45. Kontrolou předložených vnitřních norem k činnosti investičního zprostředkovatele tak bylo zjištěno, že v žádné z nich nebyla upravena oblast distribuce důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření, ačkoli se účastník řízení těmito činnostmi aktivně zabývá. Od počátku roku 2013 účastník řízení sjednal dle údajů předložené evidence celkem 87 smluv, týkajících se distribuce DS nebo DPS a má uzavřeny 3 smlouvy s Conseq důchodová penzijní společnost, a.s. (do 3.1.2014 AEGON Penzijní společnost, a.s.), Allianz penzijní společnost, a.s. a Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., které jej opravňují ke zprostředkovatelské činnosti v oblasti penzijního připojištění nebo důchodového spoření24. Vyjádření účastníka řízení. 46. Účastník řízení k výše uvedeným skutkovým zjištěním ve Vyjádření k zahájení řízení uvedl, že dle jeho názoru šlo pouze o neúmyslné opomenutí výslovného zmínění aplikovatelnosti jeho vnitřních předpisů a postupů i na oblasti důchodového a doplňkového penzijního spoření. Uvedl, že čl. 1 Pravidel jednání stanoví, že: „Investiční zprostředkovatel (Salve finance, a.s. resp. jeho spolupracovníci) poskytuje služby kvalifikovaně, čestně a spravedlivě….“, což jasně svědčí o aplikaci pravidel jednání na všechny služby jím poskytované. Zjištěné nedostatky tak považuje pouze za formálně-administrativní, aniž by mohly ohrozit kvalitu poskytovaných služeb a že žádnému klientu nevznikla v souvislosti s tím žádná škoda. V rámci revize jeho vnitřních předpisů pak přijal příslušnou změnu a výslovně stanovil, že vnitřní předpisy jsou uplatňovány v oblasti distribuce důchodového a doplňkového penzijního spoření, přičemž předložil Směrnici, kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele a Dotazník přiměřenosti. Ve Vyjádření k podkladům pak uvedl, že všechny jeho nové vnitřní předpisy výslovně uvádí, že se vztahují i na oblast distribuce důchodového a doplňkového penzijního spoření (viz vnitřní předpis Řídící a kontrolní systém – kapitola 3, Pravidla jednání – kapitola 7 a Pravidla distribuce – kapitola 3) a že v praxi tyto požadavky dlouhodobě naplňuje. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace. 47. Správní orgán k tomu uvádí, že jak zákon o podnikání na kapitálovém trhu, tak v návaznosti na něj vyhláška č. 163/2014 Sb. jasně stanoví, že investiční zprostředkovatel vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje v písm. a) organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí a v písm. b) řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém 24
Viz protokol o kontrole str. 15
21
vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky. Dále z uvedené vyhlášky vyplývá, že investiční zprostředkovatel zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do jeho vnitřních předpisů a stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů. Dále zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů a stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních. 48. Ustanovení § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS pak stanoví, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že při výkonu činnosti podle § 74 nezavede nebo neudržuje požadavky na obezřetné poskytování činností způsobem podle § 75 odst. 3 téhož zákona. Obdobně stanoví § 104 odst. 2 písm. e) ZDS, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že nezavede nebo neudržuje uspořádání, postupy, opatření nebo pravidla vnitřní kontroly podle § 92 odst. 3 téhož zákona. 49. Z výše uvedených skutkových zjištění lze uzavřít, že z žádného účastníkem řízení v průběhu státní kontroly předloženého interního předpisu nebylo zřejmé, jak účastník řízení zajistil organizační uspořádání s vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí v oblasti zprostředkování důchodových produktů. Z uvedeného dále vyplývá, že účastník řízení tudíž ani pravidelně neprověřoval, zda jsou vnitřní předpisy aktuální a v souladu s požadavky jiných právních předpisů a nezajistil, aby vnitřní předpisy stanovovaly jednoznačné a ucelené vymezení činností týkající se zprostředkování důchodových produktů (tj. dle ZDS a ZDPS), odpovědností, pravomocí, informačních toků a vazeb organizačních útvarů, resp. zaměstnanců a vázaných zástupců zabývajících se činností IZ v této oblasti. Účastníkem řízení nebyl v rámci státní kontroly doložen ani žádný vnitřní předpis, který by upravoval základní administrativní postupy, pravidla a činnosti v oblasti zprostředkování DS a DPS. V souvislosti s rozšířením registrace IZ na oblast distribuce penzijních produktů účastník řízení neprovedl aktualizaci a doplnění svých vnitřních předpisů ve smyslu ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb. Předložené vnitřní předpisy tak neodpovídaly skutečnému fungování účastníka řízení, a účastník řízení tedy nezavedl úplný systém zajištění obezřetného poskytování služeb a své stávající vnitřní předpisy nepřizpůsobil podmínkám v oblasti distribuce DS a DPS. Lze tedy uzavřít, že organizační uspořádání a administrativní postupy účastníka řízení byly dle jeho vnitřních předpisů stanoveny výslovně pouze pro činnost poskytování investičních služeb dle ZPKT. Nad rámec výše uvedeného lze zdůraznit, že vzhledem k rozdílným požadavkům kladeným na vázané zástupce při poskytování investičních služeb a při distribuci penzijních produktů je nutné, aby účastník řízení měl zpracovány pro jednotlivé oblasti své činnosti samostatné administrativní postupy, které budou zohledňovat specifika jednotlivých činností. Správní orgán pak účastníku řízení sděluje, že kontrolou výše uvedených a účastníkem řízení v rámci Vyjádření k zahájení správního řízení předložených předpisů (tj. Směrnici, kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele, Dotazníku přiměřenosti) bylo zjištěno, že v těchto předpisech stále
22
chybí jakékoli explicitní vyjádření toho, že uvedené vnitřní předpisy upravují i základní administrativní postupy, pravidla a činnosti v oblasti zprostředkování důchodového a doplňkového penzijního spoření, stejně tak zde není ani výslovně upraveno ani zmíněno organizační uspořádaní s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí v oblasti důchodového a doplňkového penzijního spoření. Toto opatření k nápravě tak nebylo možno považovat za dostatečné. V rámci účastníkem řízení předložených vnitřních předpisů ve Vyjádření k podkladům tj. vnitřní předpis Řídící a kontrolní systém – kapitola 3, Pravidla jednání – kapitola 7 a Pravidla distribuce – kapitola 3 pak účastník řízení podrobně uvedl organizační uspořádání a vymezení činností i pro oblast distribuce penzijních produktů. Správní orgán vzal na vědomí účastníkem řízení předložené opatření k nápravě. 50. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období od 1.1.2013 do 22.1.201525 svým systémem zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, dostatečně nezavedl a neudržoval organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí a řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky, a to v oblasti distribuce doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření, když neměl řádně zpracovány vnitřní předpisy ani pravidla, která by se týkala této oblasti, porušil ustanovení § 75 odst. 3 ZDPS a ustanovení § 92 odst. 3 ZDS, v obojím případě ve spojení s ustanovením § 32 odst. 4 písm. a) a b) ZPKT a navazujícími ustanoveními § 10 odst. 1, odst. 5 a § 20 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky č. 163/2014 Sb., čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS a podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. e) ZDS. Rozpor s údaji v registru – viz výrok (V) A) 51. Ustanovení § 12 odst. 3 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích stanoví, které údaje včetně jejich změn se zapisují do registru. Podle ustanovení § 12 odst. 3 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích se do registru zapisuje předmět podnikání podle tohoto zákona, v případě pojišťovacího agenta pojišťovna, pro kterou je činný. V souladu s ustanovením § 13 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je změnu údajů zapisovaných do registru pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl. Zjištění správního orgánu 52. Účastník řízení vykonával jako PA (dle údajů registru ČNB26) ke dni zahájení kontroly (tj. 27.5.2014) svou činnost pro celkem 16 pojišťoven. Porovnáním 25
Posuzované období je od 1.1.2013, kdy účastník řízení začal zprostředkovávat produkty důchodového spoření dle ZDPS a ZDS do okamžiku zahájení správního řízení. 26 Viz https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB21.SOUVISEJICI_VAZBY_TVA?p_lang=cz&p_SUB_SEQ_ID=76 647&p_SVR_SEQ_ID=885002&p_DATUM=27.05.2014&p_ROL_KOD=83&p_TVA_IDENTIFIKACE=PZ_ PA_POB_ZPOJ&p_POZICE=2
23
předložených smluv s pojišťovnami s údaji uvedenými v registru ČNB bylo zjištěno, že pro účastníka řízení nebyla pod registrací PA nikdy zapsána jako pojišťovna, pro kterou vykonává činnost, společnost INTER PARTNER ASSISTANCE, organizační složka (IČO 28225619, se sídlem Hvězdova 1689/2a, Nusle, 140 00 Praha 4, (dále též jen „pojišťovna IPA“), která působí na českém pojišťovacím trhu jako pobočka zahraniční pojišťovny Inter Partner Assistance SA (se sídlem Avenue Louise 166, Bte 1, 1050 Brussels, Belgické království). Písemný smluvní vztah uzavřený mezi účastníkem řízení a pojišťovnou IPA nabyl platnosti a účinnosti dne 20. 11. 2013. Zápis této pojišťovny tak měl být bez zbytečného odkladu zanesen do registru ČNB. Z předloženého seznamu produkce navíc vyplývá, že účastník řízení pro pojišťovnu IPA zprostředkoval v období od 23.1.2014 do 27.5.2014 uzavření celkem 122 pojistných smluv27. Účastník řízení tak jako PA v období od 23.1.2014 do data 26.6.201428 provozoval zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru ČNB. 53. Dále bylo kontrolou zjištěno, že v ročních výkazech činnosti účastníka řízení jako PA (za kalendářní rok 2013 tj. od 1.1.2013 do 31.12.2013, doručeno ČNB dne 31.3.2014) bylo u pojišťovny Wüstenrot pojišťovna, a.s., IČO 28400682, se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II 1718/8, PSČ 14023 (dále též jen „pojišťovna Wüstenrot“) vykázáno celkem 556 uzavřených obchodních případů (tj. pojistných smluv) s celkovým předepsaným pojistným ve výši 1.646.932 Kč. K zápisu pojišťovny Wüstenrot pod registraci účastníka řízení jako PA došlo však až ke dni 5.5.2014. Účastník řízení tak jako PA v průběhu roku 2013 a v roce 2014 pak minimálně do data 4.5.2014 provozoval zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru ČNB. Vyjádření účastníka řízení. 54. Účastník řízení ve Vyjádření k zahájení řízení uvedené zjištění nepopíral, pouze uvedl, že k opomenutí došlo v důsledku skutečnosti, že pojišťovna IPA je součástí skupiny AXA, kterou účastník řízení v registru zapsánu měl. Dále pak přijal úpravu vnitřních předpisů, když zde stanovil lhůty a zavedl kontrolní prvky zajišťující řádná plnění informační povinnosti vůči ČNB, kdy představenstvo účastníka řízení je explicitně povinno zajistit plnění veškerých oznamovacích povinností včetně oznámení dle § 12 odst. 3 ZPZ (viz vnitřní předpis Řídící a kontrolní systém). Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace 55. Podle ustanovení § 26 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích se právnická osoba jako pojišťovací zprostředkovatel dopustí správního deliktu tím, že provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12 téhož zákona. Skutečnosti uváděné účastníkem řízení v jeho Vyjádření k zahájení řízení pak na tomto zjištěném skutkovém stavu a tedy ani na právní kvalifikaci nic nemění. K uvedenému lze pouze dodat, že pojišťovna IPA je samostatná právní entita s vlastní licencí jakožto pojišťovny, takže skutečnost, že účastník řízení měl v registru zapsanou společnost AXA pojišťovna a.s. (jakožto matku, jejímž členem skupiny společnost IPA je) nemění nic na faktu, že účastník 27
Viz příloha spisu CD - Podklady doručeny dne 5. 6. 2014 pod č. j.: 2014/001588/CNB/768. Datum podání žádosti účastníka řízení o zápis pojišťovny IPA do registru ČNB, pojišťovna IPA zapsána ke dni 27.6.2014. 28
24
řízení porušil ZPZ a měl mít v registru pojišťovnu IPA zapsanou samostatně. Správní orgán vzal na vědomí účastníkem řízení uvedené opatření k nápravě. 56. Správní orgán na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že účastník řízení tím, že v postavení pojišťovacího agenta zprostředkovával třetím osobám uzavření pojistných smluv v období od 23.1.2014 do 26.6.2014 pro společnost INTER PARTNER ASSISTANCE, organizační složka, IČO 28225619 a v období od 1.1.2013 do 4.5.2014 pro společnost Wüstenrot pojišťovna, a.s., IČO 28400682, avšak tyto společnosti jako pojišťovny, pro které je činný, v registru u své registrace reg. č. 003804PA v tomto období zapsány neměl, provozoval zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru ve smyslu § 12 odst. 3 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a dopustil se tak správního deliktu podle ustanovení § 26 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Uvedení nesprávných údajů ve výkazu činnosti za rok 2011, 2012 a 2013 – viz výrok (V) B) 57. Dle § 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Na vyžádání České národní banky je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností. 58. Touto prováděcí vyhláškou je vyhláška č 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška č. 582/2004 Sb.“), přičemž dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. g) této vyhlášky obsahuje výkaz činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře, který je právnickou osobou, také objem jím inkasovaného pojistného, popřípadě zprostředkovaného pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k přenosu těchto finančních prostředků. Dle odst. 4 téhož ustanovení vyhlášky pak platí, že objem pojistného se ve výkazu vyjádří celkovou výší pojišťovacím zprostředkovatelem inkasovaného pojistného, které připadá na objem jím uzavřených obchodů.29 Dle ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje. 29
Problematika vykazovací povinnosti je rovněž upravena v Úředním sdělení České národní banky č. 1/2008 ze dne 2. ledna 2008, o předkládání ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře (zveřejněno ve Věstníku České národní banky, částka 1/2008 ze dne 15. ledna 2008), kde se v čl. 4 uvádí, že do sloupce „Objem inkasovaného pojistného za kalendářní období (v Kč)“ se uvede v členění podle jednotlivých pojišťoven celková výše pojistného, které pojišťovací zprostředkovatel přijal od pojistníka v uplynulém kalendářním roce na základě zmocnění přijímat pojistné.
25
Zjištění správního orgánu 59. V předloženém ročním výkazu činnosti k registraci účastníka řízení jako PA za kalendářní rok 2013 (předloženo dne 31.3.2014, viz příloha spisu č. 4) uvedl účastník řízení objem inkasovaného pojistného v nulové výši. Z vyjádření účastníka řízení doručeného dne 16.7.201430 však vyplynulo, že účastník řízení v kalendářním roce 2013 od klientů pojistné inkasoval, když uvedl, že: „Inkasní účet používáme pouze pro Českou podnikatelskou pojišťovnu, příjem pojistného byl zahájen v září 2013 a to na produkt povinného ručení sjednaného on-line.“ Vyjádření účastníka řízení 60. Výše uvedené zjištění pak účastník ve Vyjádření k zahájení řízení nijak nepopíral, pouze uvedl, že jeho pochybení se týkalo pouze prvního období po zahájení nového způsobu zprostředkování pojistných smluv, když do té doby účastník řízení pojistné pro pojišťovny neinkasoval a tudíž ani nevykazoval. V dalším období pak již údaje budou uvedeny správně. Navíc jeho činnost v této oblasti byla v uvedeném období (pozn. rok 2013) naprosto marginální, když jím inkasované pojistné (které neuvedl v ročním výkaze činnosti) činilo pouze 424 615 Kč, když celkové předepsané pojistné v tomto roce činilo 6 289 630 Kč. Dále pak ve Vyjádření k podkladům uvedl a doložil, že přijal úpravu vnitřních předpisů, když zde zavedl kontrolní prvky zajišťující řádná plnění informační povinnosti vůči ČNB, kdy představenstvo účastníka řízení je explicitně povinno předkládat správnímu orgánu výkazy podle § 22 odst. 2 ZPZ, což je následně kontrolováno pracovníkem compliance (viz vnitřní předpis Řídící a kontrolní systém kapitola 14 písm. l). Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace 61. Správní orgán tak na základě výše uvedeného v rámci státní kontroly zjistil, že účastník řízení, ačkoli v roce 2013 inkasoval pro Českou podnikatelskou pojišťovnu, a.s., Vienna Insurance Group, pojistné, neboť byl zmocněn k jeho přenosu, nevykázal tyto částky v ročním výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře za rok 2013. Skutečnosti uváděné účastníkem řízení v jeho Vyjádření k zahájení řízení pak na tomto zjištěném skutkovém stavu a tedy ani na právní kvalifikaci nic nemění. Správní orgán pak vzhledem k výši inkasovaného pojistného nepovažuje tuto činnost účastníka řízení za úplně marginální a zároveň vzal na vědomí účastníkem řízení deklarované opatření k nápravě, totiž, že do budoucna bude vykazovat údaje správně. Správní orgán pak účastníka řízení upozorňuje, že by měl také provést opravu dříve chybně vykázaných údajů v ročním výkaze činnosti za rok 2013 prostřednictvím elektronické aplikace ČNB pro sběr dat od pojišťovacích zprostředkovatelů (ISPOZ). Správní orgán vzal na vědomí účastníkem řízení uvedené opatření k nápravě. 62. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení v ročním výkaze činnosti za rok 2013 (předloženém dne 31.3.2014), uvedl nesprávné údaje dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. g) a ve spojení s odst. 4 vyhlášky č. 582/2004 Sb. v návaznosti na § 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích 30
Viz příloha spisu CD bod 12 - Přijato pod č. j. 2014/017978/CNB/768, vyjádření k bodu č. 8, soubor: Doplneni_podkladu.doc
26
zprostředkovatelích, když v tomto výkaze vůbec neuvedl výši inkasovaného pojistného pro pojišťovnu Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, přičemž však pro tuto pojišťovnu v uvedeném roce pojistné inkasoval, čímž se dopustil správního deliktu dle ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. C. Sankce 63. Za správní delikt ad (I) podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) ZPKT je možno uložit dle ustanovení § 164 odst. odst. 3 písm. b) ZPKT pokutu až do výše 20 000 000 Kč. Za správní delikt ad (II) podle ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) ZPKT je správní orgán oprávněn uložit podle ustanovení § 157 odst. 14 písm. b) téhož zákona peněžitou sankci až do výše 10 000 000 Kč. Za správní delikt ad (III) A) dle ustanovení § 163 odst. 5 písm. b) ZDPS a dle písm. f) téhož ustanovení ZDPS je správní orgán oprávněn uložit podle ustanovení § 163 odst. 10 ZDPS peněžitou sankci až do výše 5 000 000 Kč, za správní delikt ad (III) B) dle ustanovení § 104 odst. 2 písm. d) ZDS a dle písm. g) téhož ustanovení ZDS, je správní orgán oprávněn uložit podle ustanovení § 104 odst. 7 ZDS peněžitou sankci až do výše 10 000 000 Kč. Za správní delikt ad (IV) dle § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS je správní orgán oprávněn uložit podle ustanovení § 163 odst. 10 ZDPS peněžitou sankci až do výše 5 000 000 Kč a za správní delikt dle § 104 odst. 2 písm. e) ZDS pak uložit podle ustanovení § 104 odst. 7 ZDS peněžitou sankci až do výše 10 000 000 Kč. Za spáchání správního deliktu ad (V) A) dle § 26 odst. 2 písm. a) ZPZ je možno uložit dle odst. 3 téhož ustanovení zákona pokutu až do výše 10 000 000 Kč a deliktu ad (V) B) dle § 26 odst. 1 písm. b) je možno uložit dle odst. 3 téhož ustanovení zákona pokutu až do výše 1 000 000 Kč. 64. Dle ustanovení § 192 odst. 2 ZPKT se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán popřípadě též a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a f) předchozím správním deliktům právnické osoby. (obdobně je tato povinnost stanovena v § 105 odst. 2 ZDS a § 164 odst. 2 ZDPS a § 26a odst. 2 ZPZ). 65. Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikt je skutečnost, že správní orgán prokázal, že ke spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení skutečně došlo. V posuzovaném případě správní orgán prokázal, že se účastník řízení dopustil porušení řady povinností stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ZDPS, ZDS a ZPZ a naplnil tak pojmové znaky správních deliktů uvedených v příslušných ustanoveních uvedených zákonů tak, jak je uvedeno výše v tomto odůvodnění, tj. dopustil se v rámci vícečinného souběhu porušení § 29 odst. 1 a 2 ZPKT a § 32 odst. 5 ve spojení s odst. 8 písm. b) ZPKT, dále § 130 odst. 4 a 5 ZDPS ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1, 2 a 6 ZDPS, § 79 odst. 4 a 5 ZDS ve spojení s ustanovením § 92 odst. 1, 2 a 6 ZDS, a § 75 odst. 3 ZDPS a § 92 odst. 3 ZDS, v obojím případě ve spojení s ustanovením § 32 odst. 4 písm. a) a b) ZPKT, a jako poslední porušení § 12 odst. 3 písm. c) a § 22 odst. 2 ZPZ. Co se týče způsobu porušení ZPKT, ZDS, ZDPS a ZPZ správní orgán uvádí, že k porušení došlo sice omisivním jednáním účastníka řízení (s výjimkou deliktu ad (I)), ale jeho
27
protiprávnosti si vzhledem ke svým odborným znalostem měl být účastník řízení vědom. U správního deliktu ad (I) pak jednání účastníka řízení lze klasifikovat jako jednání komisivní, kdy účastník řízení činil něco, co činit neměl. 66. Správní delikty, jichž se účastník řízení dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažné. Jako nejzávažnější delikt hodnotí správní orgán delikt ad (I), kdy účastník řízení jako investiční zprostředkovatel neoprávněně vykonával činnost, když zprostředkoval objednávky na úpis cenných papírů - dluhopisů, tedy poskytoval hlavní investiční službu umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání, aniž by k této činnosti byl oprávněn. Takové jednání účastníka řízení je třeba považovat za mimořádně závažné, neboť účastník řízení neoprávněně vykonával činnost, která je podřízena dohledu České národní banky, a lze ji vykonávat pouze způsobem a za podmínek stanovených zákonem, a to včetně udělení příslušných povolení ze strany správního orgánu. Správní orgán nesdílí názor účastníka řízení, že z pohledu účastníka řízení šlo o událost ojedinělou a marginální (jak uváděl účastník řízení v jeho Vyjádření k zahájení řízení). Ze shromážděných podkladů je totiž nepochybné, že ze strany účastníka řízení šlo o jednání cílené a systematické, když účastník řízení se uvedeného jednání dopouštěl po poměrně dlouhé období a zprostředkoval celkem 135 objednávek na úpis předmětných dluhopisů. Celkový objem úpisu pak činil dle údajů z investičního deníku účastníka řízení celkem 42 885 056,66 Kč31. Jak je uvedeno již výše v tomto rozhodnutí (bod 8. Odůvodnění) čl. 3.1.1. Smluv o zprostředkování stanoví, že „V případě, že Zájemce uzavře s budoucím Upisovatelem Objednávku a investovaná částka bude připsána na účet Zájemce, zaplatí Zájemce Zprostředkovateli jednorázovou provizi ve výši 2,5 % z celkové upisovací ceny.“ Výše vyplacené provize pro účastníka řízení by tak činila přibližně částku 1 072 126, 42 Kč.32 67. Jako další závažný delikt hodnotí správní orgán delikt ad (II.), kdy účastník řízení nevedl evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb v rozsahu náležitostí stanovených právním předpisem. Správní orgán zde uvádí, že chyby v evidenci nespočívaly jen v ojedinělých překlepech nebo ojediněle nevyplněném poli (což by svědčilo o spíše méně závažné administrativní pochybení), ale účastník vůbec nevyplňoval v evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv položky požadované vyhláškou č. 231/2009 Sb. (viz výše). Správní orgán také uvádí, že u některých deliktů (ad I. a ad II.) se jich účastník řízení dopouštěl po poměrně dlouhé období (více než 1 rok), což závažnost jeho jednání navyšuje. 68. Jako další velmi závažné delikty hodnotí správní orgán delikt ad (III) A) i B), tj. porušení povinnosti písemně zaznamenat před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo důchodovém spoření požadavky a potřeby zájemce resp. účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření nebo důchodovém spoření a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr dané 31
Viz příloha spisu CD bod 12: podklady na základě výzvy č. 2_16 7 2014_17978, 7_Investicni_denik_012013052014 32 Z výpisu z bankovního účtu účastníka řízení za období 1.1.2013 do 30.4.2014 pak vyplývá, že celkem měl v tomto období obdržet od Arca Acquisition Capital částku 1 203 697,86 (viz příloha spisu CD bod 5, číslo položky 712, Pohyb_na_BU_RB_2013_2014.xls).
28
strategie spoření. Ačkoli je řádné zjištění požadavků a potřeb zájemce primárním a zcela zásadním předpokladem pro určení vhodné strategie spoření, účastník řízení k těmto požadavkům a potřebám zájemců nepřihlížel a ani přihlížet nemohl, neboť tyto požadavky a potřeby od zájemců resp. účastníků doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření ani nezaznamenával. Účastník řízení tak nemohl vůbec vyhodnotit, zda následný výběr konkrétního produktu z této oblasti zájemci odpovídá jeho požadavkům a potřebám. Tento delikt tak mohl potenciálně ve svých důsledcích mít závažné dopady do majetkové sféry zájemců resp. účastníků doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření, kdyby účastník řízení těmto osobám nevybral s ohledem na jejich požadavky a potřeby vhodný produkt, přičemž následná změna resp. výpověď již jednou uzavřené smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a zejména smlouvy o důchodovém spoření není zpravidla jednoduše možná, když u smluv o DPS není bez dodatečných nákladů možno tyto smlouvy vypovědět ani změnit a u smluv o DS je jejich uzavření dokonce úplně nevratné (tj. tyto smlouvy jsou pak již neměnné a nelze je ani zrušit či vypovědět), jakmile je tato smlouva zaregistrována v Centrálním registru smluv (viz § 17 odst. 4 ZDS). Proto lze delikt účastníka řízení spočívající v porušení ZDS považovat za velmi závažný. Skutečnost, že účastník řízení tyto písemné záznamy ani neuchovával, resp. ani je uchovávat nemohl, pak jen dokresluje závažnost jeho jednání. 69. Taktéž nezavedení a neudržování organizačního uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí a řádných administrativních postupů zahrnujících zejména systém vnitřní komunikace v oblasti distribuce doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření tj. delikt ad (IV.) je nutno považovat s ohledem na jeho rozsah a přetrvávající charakter za poměrně závažný, neboť takové jednání je zásadním pochybením, které může vést mimo jiné právě k výše uvedenému porušení ZDPS a ZDS, kterých se účastník řízení svým jednáním vůči svým klientům v této oblasti dopustil. 70. Správní delikty ad (V) A) a B) hodnotí pak správní orgán jako typově méně závažné. Jako závažnější z těchto dvou deliktů (vyšší závažnost tohoto jednání reflektuje i zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích výší možné peněžité sankce za jeho spáchání) hodnotí správní orgán jednání, jež naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Přestože se uvedené jednání může jevit jako pouhé administrativní pochybení, funkcí registru pojišťovacích zprostředkovatelů coby zdroje informací pro veřejnost je to, aby potenciální klienti měli přehled o tom, kdo a jakým jménem s nimi jedná a pro který subjekt zprostředkovává pojistnou smlouvu. Je zřejmé, že klienti, kterým byla zprostředkována smlouva od pojišťovny, kterou účastník řízení neměl zapsánu v registru, mohli být uvedeni v omyl ohledně skutečného počtu subjektů spolupracujících s účastníkem řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že šlo o celkem 2 subjekty, které účastník řízení v registru zapsán neměl, byla míra nebezpečnosti tohoto jednání účastníka řízení posouzena správním orgánem jako relativně vysoká. Jako méně závažné, nikoli však zanedbatelné pak považuje správní orgán jednání, kterého se účastník řízení dopustil, a jež naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. I toto pochybení se sice může jevit jako zanedbatelné a pouze marginální, nicméně účelem předkládání ročních výkazů je především umožnit správnímu orgánu vykonávat jeho dohledovou funkci nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů. K tomuto účelu pak zákon a na něj navazující Vyhláška stanoví,
29
jaké údaje a v jaké formě je pojišťovací zprostředkovatel povinen správnímu orgánu poskytnout. V případě, že v uvedeném výkazu pojišťovací zprostředkovatel uvádí nesprávné údaje, znemožňuje tak správnímu orgánu výkon jeho dohledové činnosti. Správní orgán i zde při stanovení posuzování možné sankce přihlédl ke skutečnosti, že chyba v ročním výkaze činnosti za rok 2013 se týkala pouze jednoho ukazatele u jedné pojišťovny. Tento nesoulad údajů uvedených v ročním výkaze činnosti za rok 2013 tedy nepovažoval správní orgán za nijak extrémní, ovšem ani úplně marginální, jak poukazoval účastník řízení. 71. Co se týče následků, resp. účinků způsobených protiprávním jednáním, k naplnění skutkové podstaty příslušných správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli, škodlivý následek netvoří znak skutkové podstaty těchto deliktů. Zákonodárce považuje již ohrožení způsobené porušením příslušných povinností ve vztahu k zákazníkům za natolik závažné, že k odpovědnosti za příslušné správní delikty není třeba vzniku přímé škody. Správní orgán proto vznik škody nezkoumal. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. 72. Ke způsobu spáchání správních deliktů a okolnostem, za nichž byly spáchány, může správní orgán uvést, že v rámci posuzování způsobu spáchání vzal správní orgán ve prospěch účastníka řízení jako polehčující okolnosti v úvahu, že nebyl prokázán úmysl účastníka řízení, tj. že se v daném případě jedná o nedbalostní zavinění. Samotná odpovědnost za správní delikt tím však není dotčena, neboť se jedná o odpovědnost objektivní. 73. K možné liberaci účastníka řízení dle ustanovení § 192 odst. 1 ZPKT (tj. právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti, obdobně § 26a odst. 1 ZPZ, § 105 odst. 1 ZDS a § 164 odst. 1 ZDPS), pak správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinnosti stanovené mu zákonem resp. lze dodat, že toto úsilí vyvinul až následně po spáchání správních deliktů, kdy přijal výše uvedená opatření k nápravě (viz níže). 74. Při úvahách o konkrétní výši pokuty vyšel správní orgán z absorpční zásady, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný a v případě, že zákon stanoví pro sbíhající se správní delikty shodné rozpětí sankcí, potom ukládá sankci za správní delikt nejzávažnější. Ostatní okolnosti spáchání správních deliktů, jakož i další skutečnosti související např. s vedením správního řízení, jsou potom zohledněny jako okolnosti polehčující či přitěžující a podílí se rovněž na individualizaci výše ukládané pokuty pro konkrétní posuzovaný případ. Pokuta má být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účinků, a to především účinku represivního, ale i účinku preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. V předmětném případě dospěl správní orgán k závěru, že jednání účastníka popsané ad (I), tj. správní delikt podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) ZPKT, je třeba posoudit jako nejzávažnější porušení a bude vzato jako základ pro stanovení
30
konkrétní výše pokuty. Závažnost tohoto deliktu reflektuje pomocí maximální možné výše uložené pokuty jednak samotný zákon tj. ZPKT, když stanoví, že za tento správní delikt je možno uložit podle ustanovení § 164 odst. 3 písm. b) ZPKT pokutu až do výše 20 mil. Kč. Dále lze nejvyšší závažnost tohoto porušení posoudit i z hlediska závažnosti důsledků pro klienty, kterým účastník řízení poskytoval službu, k jejímuž poskytování nebyl vůbec oprávněn. Jako druhý nejzávažnější delikt pak správní orgán považuje správní delikt podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. d) ZDS (tj. ad III. B), a to z hlediska jeho důsledků pro klienty, kteří uzavřeli smlouvu o DS, neboť toto jejich rozhodnutí je, jak je uvedeno již výše, nevratné (tj. ani nevhodně uzavřenou smlouvu v důsledku nezjištění potřeb a požadavků klienta již není možno následně vypovědět ani jakkoli ukončit). 75. Přitěžující okolností na straně účastníka řízení je potom vícečinný souběh správních deliktů z oblasti jak vedení příslušných evidencí, tak z oblasti vnitřního fungování společnosti a nastavených postupů, oblasti poskytování zprostředkovatelských služeb v pojišťovnictví včetně oblasti důchodového pojištění (viz delikty ad (II), (IV), (V) a (III) A). Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Velmi významnou polehčující okolností na straně účastníka řízení je skutečnost, že účastník po dobu správního řízení spolupracoval se správním orgánem a u všech správních deliktů deklaroval zjednání nápravy zjištěných nedostatků ve své činnosti (viz výše). Jako další okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotí správní orgán to, že se jedná o první sankciované jednání účastníka řízení. Přesto správní orgán v daném případě nepovažuje pouhé projednání věci ve správním řízení za dostatečně účinné pro zajištění řádného splnění povinností ze strany účastníka řízení, zejména z hlediska toho, že účastník řízení spáchal správních deliktů více, ale za vhodnou sankci považuje uložení pokuty, a to i s ohledem na svou předchozí praxi v obdobných případech. Skutečnost, že účastník řízení přijal na základě provedené státní kontroly opatření k nápravě, pak není liberačním důvodem, pro který by mělo dojít k zastavení řízení, když bylo současně zjištěno, že jednáním účastníka řízení skutečně došlo ke spáchání správních deliktů. Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že správní trestání nezná pojem „účinná lítost“, čili skutečnost, že daný subjekt přijal nápravná opatření, neznamená automaticky, že jeho odpovědnost za správní delikt zaniká a že tedy nemůže dostat peněžitou sankci (pokutu). Lze dodat, že skutečnou realizaci některých opatření k nápravě bude možno ověřit až provedením případné následné kontroly činnosti účastníka řízení (např. vedení evidence, skutečné zaznamenávání požadavků a potřeb zákazníků apod.) 76. Na základě výše uvedených skutečností dospěl správní orgán k závěru, že v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky a s přihlédnutím k závažnosti správních deliktů, zejména ke způsobu jejich spáchání a jejich následkům a k okolnostem, za nichž byly spáchány, jakož i relevantním polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, jsou dány důvody pro uložení pokuty v dolní čtvrtině zákonného rozpětí. V rámci dolní čtvrtiny zákonného rozpětí pak správní orgán přihlédl k dále uvedeným majetkovým poměrům účastníka řízení a rozhodl stanovit pokutu ve výši 100 000 Kč. Uvedená pokuta, ačkoliv je pokutou ukládanou při samotné spodní hranici rozpětí, odráží skutkové okolnosti posuzovaných správních deliktů a majetkové poměry účastníka řízení. 77. V této souvislosti je pak správní orgán dále povinen zjistit při rozhodování o výši pokuty majetkové poměry sankcionovaného subjektu. V této souvislosti vyšel správní
31
orgán z veřejně dostupných zdrojů ve Sbírce listin, tedy z účetní závěrky za rok 201333, ze které zjistil, že k datu 31.12.2013 činila výše vlastního kapitálu účastníka řízení 1 130 tis. Kč a výsledek hospodaření k témuž dni činil podle údajů z výkazu zisků a ztrát – 2 028 tis. Kč tj. ztráta (k 31.12.2012 činila výše vlastního kapitálu účastníka řízení 3 158 tis. Kč a výsledek hospodaření + 3 512 tis. Kč). Správní orgán však přihlédl i k tržbám, které účastník řízení za poslední dvě účetní období v rámci své podnikatelské činnosti dosáhl. Lze vycházet z položky označené ve Výkazu zisku a ztráty jako "výkony", které dosáhly v roce 2013 výše 77 981 tis. Kč (a za rok 2012 výše 49 940 tis. Kč). Z uvedeného vyplývá, že došlo dokonce k meziročnímu růstu tržeb účastníka řízení, a to o více než 28 000 tis. Kč. Správní orgán k uvedenému dále dodává, že účastník řízení patří k poměrně významným investičním a pojišťovacím zprostředkovatelům s celostátní působností, je ve své činnosti stále aktivní a deklaroval, že má zájem na dalším dlouhodobém fungování. Správní orgán je proto toho názoru, že uložená výše pokuty nebude mít takový dopad do majetkové sféry účastníka řízení, aby byl znemožněn nebo ohrožen jeho další provoz. Tento závěr lze opřít i o výpočet výše uvedené částky provizí, kterou by účastník řízení měl obdržet za zprostředkování úpisu dluhopisů Arca Acquisition Capital, k čemuž nebyl oprávněn (viz delikt (I)). S ohledem na všechny tyto skutečnosti uložil správní orgán pokutu ve shora uvedené výši. 78. Správní orgán je toho názoru, že výše uvedeným postihem účastníka řízení bude naplněn účel sankce jak represivní, tj. postihnout účastníka řízení za spáchání správních deliktů, tak preventivní ve smyslu individuální prevence, tj. zabránit účastníku řízení v pokračování v jednání vedoucímu ke spáchání správního deliktu do budoucna a přimět ho, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval, čímž lze předejít případnému vzniku škody na zákaznickém majetku. Současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu. D. Zastavení řízení Nezaznamenání požadavků a potřeb klienta, související se sjednávaným pojištěním a důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení - viz výrok (B) 79. Dle § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. 80. Dle ustanovení § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu.
33
viz https://or.justice.cz/ias/content/download?id=059705bf4fd34adb8ffc76d1739c44d4
32
81. Dle § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je pojišťovací zprostředkovatel povinen informace uvedené v odstavcích 5 až 8 poskytnout (a) písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi, (b) jasně a přesně, klientovi srozumitelnou formou, a (c) v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce. 82. Správní orgán nabyl důvodného podezření, že účastník řízení uvedenou povinnost neplnil. V rámci kontroly na místě provedené dne 26.6.2014 předložil účastník řízení vzorek náhodně vybraných pojistných smluv, které zprostředkoval v období od 1.1.2013 do data kontroly na místě, a to včetně veškeré dostupné dokumentace, která se k vybraným obchodním případům vázala34. Kontrolou dokumentace k 34 vybraným pojistným smlouvám bylo zjištěno, že u 18 z nich (konkrétně u pojistných smluv č. ________, ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku, IČO 40763587, klient ___. ____ _______, produkt životního pojištění; č. __________, Generali Pojišťovna a.s., klient ___. ____ _______, produkt životního pojištění; č. ___________, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, klient _______ _________, produkt životního pojištění; č. __________, Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, klient _______ _________, produkt životního pojištění; č. __________, Komerční pojišťovna, a.s., klient _______ _________, produkt životního pojištění; č. __________, Komerční pojišťovna, a.s., klient _____ _____, produkt životního pojištění; č. __________, Česká pojišťovna a.s., klient _____ _____, produkt životního pojištění; č. __________, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, klient _____ ______, produkt životního pojištění; č. __________, Komerční pojišťovna, a.s., klient _____ ______, produkt životního pojištění; č. __________, Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, klient _____ ______, produkt životního pojištění; č. __________, Generali Pojišťovna, a.s., klient _____ ______, produkt životního pojištění; č. ___________, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, klient _____ ______, produkt životního pojištění; č. __________, MAXIMA pojišťovna, a.s., klient _____ _____, produkt životního pojištění; č. __________, Česká pojišťovna a.s., klient _____ ______, produkt životního pojištění; č. ___________, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, klient _____ _____, produkt životního pojištění; č. _________, Allianz pojišťovna, a.s., klient ____. _____ ________, produkt životního pojištění; č. ___________, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, klient _____ _______, produkt životního pojištění; č. ___________, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, klient ____ ____, produkt životního pojištění) nebyly zaznamenány žádné důvody, na kterých by pojišťovací zprostředkovatel založil svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. 83. Účastník řízení ve svém Vyjádření k zahájení řízení uvedl, že v případě uvedených klientů byl vždy vyplněn Záznam požadavků a potřeb klienta (tato povinnost platí pro všechny PPZ účastníka řízení) a tyto také správnímu orgánu předložil. Dále uvedl, že skutečnost, že některé záznamy nejsou vyplněny zcela perfektně je pouze ojedinělým pochybením, když tyto nedostatky byly zjištěny pouze u 18 pojistných smluv, přičemž v loňském roce sjednal těchto smluv přes 21 tisíc. Dále uvedl, že uvedeným jednáním nebyla ani způsobena žádná škoda klientům, protože k vyhodnocení jejich 34
Viz příloha spisu CD bod 7: veškerá dokumentace zajištěná při kontrole na místě dne 26. 6. 2014 uložena pod č. j. 2014/009856/CNB/768.
33
požadavků a potřeb vždy došlo. Dále pak uvedl, že přijal opatření ke zlepšení svých administrativních procesů tak, aby eliminoval možnost zpracování návrhu na uzavření smlouvy, pokud k němu nebude doložena některá z nutných příloh. Dále zavedl i telefonické ověřování identity a požadavků klienta, kterým kontroluje, zda skutečné požadavky a potřeby klientů odpovídají navrženému produktu. Klient je pak vždy informován o zpracování smlouvy SMS zprávou (viz výše uvedené Směrnice). Dále pak účastník řízení doložil v rámci Vyjádření k podkladům, že v rámci vnitřního předpisu Pravidla jednání - kapitola 7 výslovně upravil povinnost jeho spolupracovníků důvody, které k výběru pojistného produktu vedly, řádně písemně zaznamenat (viz spis č.l. 209-210) a předložil i nový tiskopis Záznamu požadavků a potřeb klienta – pojištění, ve kterém je pro toto zaznamenání vyčleněn příslušný prostor. 84. Z výše uvedených ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích (§ 21 odst. 1 a odst. 8) tak vyplývá, že na základě získání a vyhodnocení požadavků a potřeb klienta, získaných od něj v dostatečném rozsahu a při zohlednění jeho znalostí, zkušeností a finanční situace vybere pojišťovací zprostředkovatel nejvhodnější produkt a dále uvede důvody, které k tomuto výběru vedly. Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je celý tento proces, tj. získání vstupních údajů a informací, jejich vyhodnocení, výběr vhodného pojistného produktu a zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly, zaznamenat, tj. uchovat v trvalé formě (viz § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích). Ze záznamu musí být tedy patrný rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele od získání informací ohledně klientem podstupovaných rizik a jeho rizikového profilu, přes vyhodnocení těchto informací, výběr vhodného pojistného produktu až po zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly. To platí pro každou radu poskytnutou zákazníkovi o daném pojistném produktu. Uvedené ustanovení je dále rozpracováno v Úředním sdělení České národní banky ze dne 27.8.2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele, zejména čl. 2 a 3 (zveřejněno v Úředním věstníku ČNB v částce 15/2010 ze dne 3. září 201035). 85. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích pak stanoví pojišťovacímu zprostředkovateli povinnost vykonávat činnost pojišťovacího zprostředkovatele s odbornou péčí (ustanovení § 21 odst. 1 zákona), zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Pojišťovací zprostředkovatel má dále v ustanovení § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích stanoveny jasné postupy a povinnosti, které musí ve vztahu ke svým klientům dodržet. V souladu s tím by měl usilovat a trvat nejen na získání příslušných informací o svých zákaznících, kterým poskytuje své služby (zprostředkování pojištění), ale měl by také zajistit, aby tyto informace a všechna jejich vyhodnocení včetně důvodů pro výběr konkrétního produktu měl prokazatelně k dispozici a mohl v souladu s nimi uvedené služby zákazníkům poskytovat. 86. Správní orgán je toho názoru, že jednání účastníka řízení spočívající ve výše popsaném jednání tj. že u výše uvedených pojistných smluv ani tyto pojistné smlouvy ani žádné jiné listiny či dokumenty účastníkem řízení k těmto smlouvám předložené 35
Viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2010/download/v_2010_15_217105 80.pdf
34
neobsahovaly vůbec zaznamenané důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, bylo porušení výše uvedených ustanovení ZPZ. Bylo zjištěno, že v příslušných záznamech byla na toto zaznamenání důvodů pro výběr pojistného produktu vyhrazena kolonka, která ovšem ani v jednom jmenovaném případě nebyla jakkoli vyplněna. Toto zjištění správního orgánu pak bylo následně potvrzeno i samotným účastníkem řízení předloženými „Záznamy o požadavcích a potřebách klienta“ v rámci Vyjádření k zahájení řízení, ze kterých jasně vyplynulo, že důvody pro výběr pojistného produktu nebyly v těch 18 případech jakkoli zaznamenány. Toto jednání účastníka řízení nebylo v souladu s jeho povinností jednat s odbornou péčí, tedy porušil ustanovení § 21 odst. 1 ve spojení s odst. 8 téhož ustanovení ZPZ. Nad rámec uvedeného pak lze dodat, že účastník řízení pak porušil i navazující povinnost stanovenou v § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích tj. uvedené informace poskytnout klientovi písemně nebo na nosiči dat, který je klientovi přístupný. K tvrzení účastníka řízení, že k tomuto pochybení došlo pouze v 18 případech, jde o pouhé administrativní pochybení apod., lze dodat, že tyto skutečnosti nemají žádný vliv na skutková zjištění a z nich vyplývající pochybení, kterého se účastník řízení dopustil. Navíc lze dodat, že kontrolní vzorek předložený účastníkem řízení v průběhu státní kontroly obsahoval celkem 34 pojistných smluv, kdy pochybení v oblasti nezaznamenání důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel založil svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, bylo shledáno u 18 z nich, uvedené pochybení tak lze považovat za významný nedostatek systémové povahy. 87. Dle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření, uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené jednání účastníka řízení (tj. porušení ustanovení § 21 odst. 1, 8 a 9) není správním deliktem ve smyslu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení v průběhu správního řízení přijal opatření k nápravě (viz výše nová směrnice Pravidla jednání), neukládá mu správní orgán dle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích žádné opatření k nápravě a správní řízení v této věci zastavuje. Nad rámec výše uvedeného pak správní orgán doplňuje, že účastník řízení by měl nejen eliminovat možnost zpracování návrhu na uzavření smlouvy, pokud k němu nebude doložena některá z nutných příloh, ale taktéž eliminovat i tu možnost, že některá z těchto (přiložených) příloh nebude řádně vyplněna ve všech svých podstatných náležitostech (tj. v případě pojistných smluv v části zaznamenání důvodů, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu). Správní orgán pak v této souvislosti účastníka řízení upozorňuje, aby do budoucna důsledně dbal na dodržování tohoto svého přijatého opatření k nápravě. E. Náhrada nákladů řízení 88. Dle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Dle
35
této vyhlášky je paušální náhrada nákladů řízení stanovena na 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že účastník řízení vyvolal vedené správní řízení porušením svých právních povinností, postupoval správní orgán dle výše uvedených ustanovení a uložil mu náhradu nákladů řízení ve výši předvídané prováděcím právním předpisem. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dohledu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka _________________________ _______________________________ ___________________________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
Doručuje se prostřednictvím datové schránky: ___. _____ ________, _______, __________ _______, ___ __ _____ _
36
