NAPŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1
V Praze dne 22. listopadu 2016 Č.j. 2016/135026/570 Ke sp.zn. Sp/2015/365/573 Počet stran: 45
ROZHODNUTÍ
Česká národní banka (dále jen „správní orgán“) jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a orgán dohledu nad činností bank dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o bankách“), dále provedeném vyhláškou České národní banky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále též jen „Vyhláška“), příslušný orgán podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále též jen „Nařízení“) a orgán dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“) rozhodla ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“) se společností J & T BANKA, a.s., IČO: 471 15 378, se sídlem Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8, zahájeném doručením oznámení o zahájení správního řízení ze dne 15.12.2015, č.j. 2015/138991/570, vedeném pod spis. zn. Sp/2015/365/573 takto: A. Společnosti J & T BANKA, a.s., IČO: 471 15 378, se sídlem Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8, se k odstranění nedostatků: (i) zjištěných v oblasti řízení úvěrového rizika ukládá podle § 26 odst. 2 písm. a) bod 2. zákona o bankách, aby zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad se zákonem o bankách, právním předpisem provádějícím zákon o bankách, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise tím, že 1. bude od doručení tohoto rozhodnutí a. provádět monitoring celého úvěrového portfolia minimálně na čtvrtletní bázi s výjimkou objemově nevýznamných pohledávek vymezených vnitřními předpisy, jejichž výše nepřevyšuje částku nevymáhanou při odpisu pohledávky;
b. uplatňovat stresový koeficient 0 % u nemovitostí sloužících jako zajištění bez jejich ocenění znaleckým posudkem ne starším než 5 let; c. prověřovat u pohledávek v selhání ve smyslu čl. 127 Nařízení, zda se jedná o pohledávky s obzvlášť vysokým rizikem ve smyslu čl. 128 Nařízení a bude v souladu s provedeným vyhodnocením pohledávky kategorizovat a zakotví tento postup ve vnitřních předpisech; d. uplatňovat definici spekulativního financování nemovitostí zavedenou pro účely kategorizace pohledávek s obzvlášť vysokým rizikem ve smyslu čl. 128, tak aby v souladu s definicí uvedenou v čl. 4 odst. 79 Nařízení zahrnovala všechny typy nemovitostí a uvede tuto rozšířenou definici v příslušných vnitřních předpisech; e. uplatňovat definici spekulativního financování nemovitostí zavedenou pro účely kategorizace pohledávek s obzvlášť vysokým rizikem, tak aby v souladu s definicí uvedenou v čl. 4 odst. 79 Nařízení zahrnovala všechny typy transakcí a obchodů, jejichž podstatou je spekulativní financování nemovitostí a uvede tuto rozšířenou definici v příslušných vnitřních předpisech; f. zohledňovat, zda u pohledávek existuje ve smyslu čl. 128 odst. 3 písm. a) Nařízení riziko vysoké ztráty v důsledku selhání dlužníka a zakotví v příslušných vnitřních předpisech postup pro vyhodnocení rizika vysoké ztráty v důsledku selhání dlužníka; (ii) zjištěných v oblasti odměňování ukládá podle § 26 odst. 2 písm. a) bod 2. zákona o bankách, aby zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad se zákonem o bankách, právním předpisem provádějícím zákon o bankách, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise tím, že do dne 31.12.2016 1. upraví mechanismus kontroly řádné identifikace vybraných pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby, která bude prováděna osobami odlišnými a nezávislými na osobách, které jsou odpovědny za identifikaci těchto pracovníků a vymezí postup této kontroly v příslušných vnitřních předpisech; 2. provede analýzu délky cyklu podnikání a s ním souvisejících rizik a podle potřeby upraví délku oddálení odměny, aby odpovídala výsledku provedené analýzy; 3. definuje v příslušných vnitřních předpisech poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny pro jednotlivé vybrané pracovníky či jejich skupiny; 4. definuje v příslušných vnitřních předpisech pro vybrané pracovníky kritéria pro měření výkonnosti, tak aby bylo zřejmé, jaká jsou tato kritéria, jak bude hodnoceno, nakolik byla příslušná kritéria splněna, jakým způsobem se míra splnění příslušného kritéria promítne do výše pohyblivé složky odměny; 5. změní složení výboru pro odměňování tak, aby jeho složení zajišťovalo (i) výkon nezávislé kontroly odměňování a (ii) dostatečnou odbornost a praxi v oblasti sytému odměňování a jeho přizpůsobení rizikového a kapitálového profilu; 2
6. zajistí, že členové představenstva a členové dozorčí rady budou pouze osoby, jejichž smlouva o výkonu funkce bude obsahovat všechny údaje o odměňování v souladu s ustanovením § 60 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); (iii) zjištěných v oblasti odměňování ukládá podle § 26 odst. 6 písm. c) zákona o bankách, aby zahájila dne 30.6.2017 na své náklady mimořádný audit řídicího a kontrolního systému zaměřený na ověření systému odměňování, na dodržování zásad odměňování a na mechanismy vnitřní kontroly systému odměňování, a to za období od implementace nápravných opatření uložených tímto rozhodnutím do okamžiku zpracování auditní zprávy. Tento audit bude proveden nezávislým externím auditorem vybraným postupem dle § 22 odst. 4 zákona o bankách, kdy takto vybraný auditor musí být odlišný od auditora, který prováděl ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému v posledních 3 letech, a zpráva auditora bude bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení zaslána České národní bance. B. Společnost J & T BANKA, a.s., IČO: 471 15 378, se sídlem Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8, (i) nedisponuje záznamy komunikace uskutečněné v období ode dne 22.9.2014 do dne 26.2.2015 se zákazníkem _______ ________ _______, ___. _. ________, se sídlem __________, _____, ________ ________, ____ _______, ________ _________, (ii) uzavírala v období ode dne 22.9.2014 do dne 26.2.2015 na vlastní účet se zákazníkem _______ ________ _______, ___. _. ________, se sídlem __________, _____, ________ ________, ____ _______, ________ _________ obchody, které byly předem nastaveny jako ziskové pro zákazníka, tedy uzavírala obchody za podmínek, které pro ni byly nápadně nevýhodné, čímž porušila ad (i) povinnost uchovávat záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby stanovenou v ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ad (ii) zákaz stanovený v ustanovení § 12 odst. 2 zákona o bankách,
a dopustila se ad (i) správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ad (ii) správního deliktu podle ustanovení § 36e odst. 1 písm. n) zákona o bankách, za což se jí ukládá
3
podle ustanovení 36e odst. 6 písm. b) zákona o bankách pokuta ve výši 5 000 000 Kč (slovy pět milionů korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. C. Společnosti J & T BANKA, a.s., IČO: 471 15 378, se sídlem Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8, se k nápravě nedostatku spočívajícího v porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu uvedeného v bodě (i) výroku B podle ustanovení § 136 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ukládá od doručení tohoto rozhodnutí zajistit, že telefonická komunikace ohledně poskytované investiční služby klientům bude probíhat výlučně prostřednictvím nahrávaných telefonních linek nebo nahrávaných mobilních telefonů. D. Společnosti J & T BANKA, a.s., IČO: 471 15 378, se sídlem Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8, se podle § 79 odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 6 odst. 1 vyhlášky č.520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce.
ODŮVODNĚNÍ
Identifikace účastníka řízení 1.
Společnost J & T BANKA, a.s., IČO: 471 15 378, Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8 je bankou, jež je v rozsahu udělené licence oprávněna provozovat činnost podle zákona o bankách (dále též jen „účastník řízení“).
2.
Správní orgán identifikoval účastníka řízení ve smyslu ustanovení čl. 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES a podle ustanovení § 12w zákona o bankách jako jinou systémově významnou instituci1.
1
www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/makroobezretnostni_politika/implementace_obecneho_pokynu_eba_k_osii/in dex.html
4
Postup správního orgánu před zahájením správního řízení 3.
Správní orgán v období ode dne 23.3.2015 do dne 13.7.2015 kontroloval v prostorách účastníka řízení dodržování povinností stanovených zákonem o bankách, zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a Nařízením při jeho činnosti. O hlavních zjištěních, k nimž správní orgán dospěl v rámci kontroly, byl pořízen protokol o kontrole č.j. 2015/079708/ČNB/580 (dále jen „Protokol o kontrole“), jež byl účastníku řízení předán dne 17.7.2015. Účastník řízení podal dne 18.8.2015 námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v Protokolu o kontrole (dále jen „Námitky“). Správní orgán vydal dne 29.10.2015 oznámení o vyřízení Námitek, č.j 2015/116625/CNB/580.
4.
Během kontroly byla prověřena úvěrová dokumentace 72 dlužníků, vůči kterým měl účastník řízení k referenčnímu datu kontroly 31.12.2014 podle dat poskytnutých správnímu orgánu expozici celkem 39 231 mil. Kč z celkové expozice za jinými osobami než úvěrovými institucemi 65 314 mil. Kč. Kontrolovaný vzorek tedy zahrnoval cca 60 % objemu úvěrových expozic účastníka řízení.
Průběh správního řízení 5.
Správní orgán na základě nejzávažnější skutečností zjištěných během kontroly zahájil dne 16.12.2015 nadepsané správní řízení doručením oznámení o zahájení správního řízení. Současně se zahájením správního řízení uložil správní orgán účastníku řízení rozhodnutím o předběžném opatření, aby se zdržel činností blíže specifikovaných ve výroku rozhodnutí o předběžném opatření (dále též jen „Rozhodnutí o předběžném opatření“).
6.
Účastník řízení podal dne 31.12.2015 proti Rozhodnutí o předběžném opatření rozklad, který bankovní rada zamítla rozhodnutím ze dne 25.2.2016.
7.
Správní orgán obdržel dne 12.1.2016 vyjádření účastníka řízení datované dne 11.1.2016 ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení (dále též jen „Vyjádření ze dne 11.1.2016“) .
8.
Správní orgán vyzval dne 21.3.2016 účastníka řízení, aby správnímu orgánu doložil nápravu tvrzenou ve Vyjádření ze dne 11.1.2016 a aby předložil správnímu orgánu harmonogram a specifikaci plánovaných opatření k odstranění nedostatků.
9.
Účastník řízení zaslal dne 1.4.2016 stručné vyjádření k nápravným opatřením a vybrané aktualizované vnitřní předpisy (dále též jen „Vyjádření ze dne 1.4.2016“), které následně dne 5.4.2016 doplnil o harmonogram nápravných opatření (dále též jen „Vyjádření ze dne 5.4.2016“).
10.
Správní orgán vyhodnotil Vyjádření ze dne 1.4.2016 včetně jeho příloh a Vyjádření ze dne 5.4.2016 a dne 27.4.2016 zaslal účastníkovi řízení sdělení k nápravným opatřením, kde uvedl své výhrady k tvrzené nápravě a navrhovaným nápravným opatřením (dále též jen „Sdělení ze dne 27.4.2016“).
11.
Účastník řízení spolu s Vyjádřením ze dne 9.5.2016 doplnil na základě Sdělení ze dne 27.4.2016 dokumenty dokládající doposud provedenou nápravu a přislíbil specifikovat a implementovat další nápravná opatření do 30.6.2016 (dále též jen „Vyjádření ze dne 9.5.2016“).
5
12.
Účastník řízení zaslal jako přílohu vyjádření ze dne 8.6.2016 aktualizovanou verzi vnitřního předpisu upravujícího proces poskytování úvěrů a aktualizovanou verzi organizačního řádu (dále též jen „Vyjádření ze dne 8.6.2016“).
13.
Správní orgán vyzval dne 30.6.2016 účastníka řízení, aby doložil nápravu provedenou do dne 30.6.2016.
14.
Účastník řízení zaslal správnímu orgánu dne 11.7.2016 vyjádření o provedení nápravy (dále též jen „Vyjádření ze dne 9.5.2016“).
15.
Správní orgán určil účastníkovi řízení dne 19.7.2016 lhůtu 10 pracovních dnů k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
16.
Účastník řízení dne 25.7.2016 nahlížel do správního spisu.
17.
Účastník zaslal dne 2.8.2016 vyjádření k podkladům rozhodnutí (dále též jen „Vyjádření ze dne 2.8.2016“).
18.
Účastník řízení zaslal dne 4.11.2016 žádost o zrušení předběžného opatření.
Skutková zjištění a právní kvalifikace 1.
Řízení úvěrového rizika
I.
Předpoklady pro správné fungování procesů v oblasti řízení úvěrového rizika
1.
Předpisová základna
19.
Banka je povinna podle ustanovení § 10 odst. 1 Vyhlášky zajistit, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy banky k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů banky a konsolidačního celku. Banka stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů.
20.
Správní orgán při kontrole zjistil, že metodika účastníka řízení v oblasti řízení úvěrového rizika byla neúplná, zkratkovitá a nekonkrétní. Účastník řízení upravil nedostačujícím nebo nevhodným způsobem (i) proces tvorby skupin ekonomicky spjatých osob (dále též jen „ESSO“), (ii) vymezení jednotlivých produktů, (iii) postupy související s expozicí s obzvlášť vysokým rizikem, (iv) sledování bonity klientů a kvality obchodu, (iv) pravidla pro zajištění poskytovaných úvěrů.
21.
Účastník řízení neupravil ve svých vnitřních předpisech postupy a procesy pro řízení úvěrového rizika banky, což správní orgán hodnotí jako porušení ustanovení § 8b odst. 1 zákona o bankách ve spojení s ustanovením § 8b odst. 2 zákona o bankách provedených ustanovením § 10 odst. 1 Vyhlášky.
22.
Účastník řízení předložil správnímu orgánu spolu s Vyjádřením ze dne 11.7.2016 k nápravě výše uvedených nedostatků nový vnitřní předpis 5/2016 „Poskytování finančních prostředků – aktivní obchody banky Činnosti v odpovědnosti OŘKR“ (dále též jen „VP 5/2016“), aktualizovanou verzi vnitřního předpisu 23/2006 „Poskytování finančních prostředků – aktivní obchody banky Činnosti v odpovědnosti OAO“ (dále též jen „VP 23/2006“) a aktualizované produktové listy.
6
2.
Strategie a limity pro řízení úvěrového rizika
23.
Banka má podle § 30 odst. 1 Vyhlášky strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností. Povinná osoba vypracuje konkrétní postupy pro naplňování této strategie.
24.
Strategie řízení rizik stanoví podle ustanovení § 30 odst. 2 Vyhlášky zejména
25.
a) vnitřní vymezení (definice) rizik, kterým je nebo může být povinná osoba vystavena, včetně vymezení jejich klíčových součástí, b) zásady pro posuzování a určování významnosti pro účely řízení rizik povinnou osobou, c) zásady řízení jednotlivých rizik včetně soustavy vhodných časových horizontů pro jejich řízení, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, d) metody pro řízení rizik, včetně stresového testování, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, e) akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, f) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostních plánů včetně pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a g) zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran. Banka je povinna zavést a udržovat podle ustanovení § 28 odst. 1 Vyhlášky a) strategii a postupy pro rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, b) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a informačních toků při překročení dílčích limitů nebo akceptované míry rizika nebo při poklesu případných obezřetnostních rezerv nebo přirážek pod jejich vnitřně stanovenou úroveň nebo regulatorní limity, c) zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik, interních validací a přezkumů modelů používaných při řízení rizik, ověřování výstupů hodnocení a měření rizik a ověřování účinnosti opatření přijatých povinnou osobou k omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a d) funkci řízení rizik.
26.
Správní orgán při kontrole zjistil, že účastník řízení nenastavil a nepoužíval soustavu limitů, kterou by byl vyjádřen jeho rizikový apetit, což správní orgán hodnotí jako porušení ustanovení § 8b odst. 1 zákona o bankách ve spojení s ustanovením § 8b odst. 2 téhož zákona provedených ustanovením § 30 odst. 1 Vyhlášky a § 28 odst. 1 Vyhlášky.
27.
Účastník řízení předložil správnímu orgánu spolu s Vyjádřením ze dne 11.7.2016 Prohlášení o rizikovém apetitu a nový vnitřní předpis 4/2016 Strategie řízení úvěrového rizika - aktivní obchody banky, aktualizovaný vnitřní předpis 18/2008 Systém a strategie řízení rizik v J&T BANCE.
7
3.
Organizační struktura
28.
Banka je povinna podle ustanovení § 22 odst. 1 Vyhlášky zajistit, že nezávisle na činnostech, v jejichž přímém důsledku je povinná osoba vystavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále jen „obchodní činnost“), je prováděno
29.
a) schvalování systémů a metod pro oceňování zajištění, b) oceňování zajištění, c) oceňování transakcí sjednaných na finančních trzích, d) vypořádání a kontrola souladu údajů (dále jen „rekonciliace“) o transakcích sjednaných na finančních trzích, e) uvolňování poskytnutých peněžních prostředků, f) schvalování limitů pro řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, g) schvalování oceňovacích a dalších metod, systémů a modelů používaných pro řízení rizik, h) řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky včetně kontroly dodržování limitů, i) vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o riziku úvěrovém, tržním, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, ohlašovaných osobám ve vrcholném vedení a vedoucímu orgánu a j) měření a sledování likviditní pozice a její ohlašování osobám ve vrcholném vedení a vedoucímu orgánu. Banka je povinna podle ustanovení § 22 odst. 2 Vyhlášky zajistit až do úrovně členů řídicího orgánu oddělení působnosti a pravomocí v oblasti řízení obchodních činností od působnosti a pravomocí v oblasti řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky a vypořádání a rekonciliaci transakcí sjednaných na finančních trzích.
30.
Správní orgán zjistil při kontrole, že v úvěrovém procesu účastníka řízení dochází k prolínání obchodních činností a s kontrolními činnostmi a řízením rizika a že účastník řízení nezajistil oddělení neslučitelných funkcí, což správní orgán hodnotí jako porušení ustanovení § 8b odst. 1 zákona o bankách ve spojení s ustanovením § 8b odst. 2 téhož zákona provedených ustanovením § 22 Vyhlášky.
31.
Účastník řízení spolu s Vyjádřením ze dne 1.4.2016 předložil správnímu orgánu aktualizovanou přílohu č. 3 Organizačního řádu, která obsahuje statuty odborných výborů, včetně úvěrového výboru a spolu s Vyjádřením ze dne 11.7.2016 VP 5/2016 a aktualizovaný VP 23/2016, které nově upravují postupy jednotlivých útvarů účastníka řízení v úvěrovém procesu. II.
Schvalování a uzavírání úvěrových obchodů
32.
Příloha č. 3 Vyhlášky stanoví následující podrobnější vymezení některých požadavků na řízení úvěrového rizika.
33.
Banka zajistí, že má k dispozici informace, které jí umožní i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou situaci (bonitu) protistrany, a to i v případě syndikátních úvěrů, spoluúčastí na úvěrovém riziku, strukturovaných produktů a podobných obchodů. Banka zakáže sjednat obchod bez posouzení bonity protistrany. 8
34.
Banka zajistí, že je každý obchod posouzen s ohledem na jeho výši a složitost.
35.
Banka zajistí, že v rámci jejího systému pro provádění obchodů jsou v závislosti na druhu produktu a typu protistrany posuzovány, a to v časovém horizontu zohledňujícím splatnost expozice, zejména
36.
37.
a) finanční a ekonomická situace protistrany, b) účel provedení obchodu, c) zdroje splácení včetně poměru hodnoty expozice k příjmům protistrany a včetně posouzení trvalosti a závaznosti těchto příjmů, d) kvalita a dostatečnost zajištění, e) situace v ekonomickém odvětví protistrany; je-li expozice zajištěna majetkovým zajištěním, posoudí banka také poměr hodnoty expozice k hodnotě zajištění, f) makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany včetně fází hospodářského cyklu, g) podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn, h) rozhodné právo, zejména jedná-li se o zahraniční právní úpravu, a i) v případě financování určitého aktiva také poměr vlastních zdrojů použitých protistranou k hodnotě tohoto aktiva. Banka je povinna mít takový systém měření a sledování úvěrového rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, podchytí všechny významné zdroje úvěrového rizika a umožňuje vyhodnotit dopad na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika. Banka zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika vyplývajícího ze sjednaných obchodů dále zajistí zejména a) sledování finanční a ekonomické situace protistrany s ohledem na typ obchodů sjednaných s touto protistranou, b) sledování plnění podmínek smlouvy protistranou, c) sledování ocenění hodnoty zajištění, d) sledování aktuálních problémů, které bezodkladně vyžadují nápravná opatření, a e) sledování přiměřenosti výše opravných položek a rezerv. 1. Schvalování úvěrů v rozporu s doporučením specializovaných útvarů
38.
Správní orgán zjistil, že účastník řízení poskytl úvěr, který úvěrový výbor nedoporučil k poskytnutí a také poskytoval úvěry v podobě, ve které je úvěrový výbor nedoporučil ke schválení, aniž by se představenstvo řádně vypořádalo s připomínkami a riziky identifikovanými úvěrovým výborem. 2. Nezjištění, neurčení nebo neověření účelu úvěru
39.
Správní orgán zjistil, že účastník řízení nezjišťoval, na jaký konkrétní účel dlužníci použijí poskytnuté peněžní prostředky v rozsahu potřebném pro vyhodnocení rizik spojených s poskytovaným úvěrem. Účastník řízení neověřoval, zda byly tyto peněžní prostředky na konkrétní účel skutečně použity. 9
3. Nedostatečné, nedostatečně doložené nebo analyzované zdroje pro splacení úvěru 40.
Správní orgán zjistil, že účastník řízení nedisponoval před sjednáním obchodu dostatečnými informacemi pro hodnocení bonity protistrany, takové hodnocení řádně neprovedl nebo z takového hodnocení nebylo patrné, že úvěr bude řádně a včas splněn aniž by došlo k uspokojení pohledávky ze zajištění.
41.
Správní orgán hodnotí zjištění o nedostatcích při schvalování a zavírání obchodů jako porušení povinnosti soustavně řídit úvěrové riziko v souladu s ustanovením § 8b odst. 1 písm. b) provedeným ustanovením § 31 písm. a) Vyhlášky, § 45 Vyhlášky a bodů 3, 5 a 6 Přílohy č. 3 Vyhlášky.
42.
Účastník řízení předložil správnímu orgánu s Vyjádřením ze dne 11.7.2016 VP 5/2016 a aktualizovaný VP 23/2016, které nově upravují postupy účastníka řízení v úvěrovém procesu. III.
Zajištění úvěrových obchodů
43.
Správní orgán zjistil, že účastník řízení nepoužíval řádně zajištění ke snížení rizika souvisejícího s poskytnutými úvěry. Účastník řízení se opakovaně dopouštěl chyb při administraci zajištění a jeho evidenci v informačním systému.
44.
Správní orgán hodnotí zjištění o nedostatcích při přijímání zajištění k poskytnutým úvěrům jako porušení povinnosti soustavně řídit úvěrové riziko v souladu s ustanovením § 8b odst. 1 písm. b) zákona o bankách provedeným ustanovením § 31 písm. a) Vyhlášky, ve spojení s ustanovením § 45 Vyhlášky a ustanovením bodu 6 Přílohy č. 3 Vyhlášky.
45.
Účastník řízení předložil správnímu orgánu VP 5/2016, který obsahuje nový postup kontroly a monitoringu zajištění. IV.
Sledování obchodů a jejich kategorizace
46.
Správní orgán zjistil, že účastník řízení chybně kategorizoval pohledávky z finanční činnosti, když nezohlednil počet dnů po splatnosti, neměl dostatečně zdokumentované informace o finanční situaci dlužníků nebo o zdrojích pro splacení úvěru, nezohlednil, že došlo k nucené restrukturalizaci financování dlužníka, opakovaně zohlednil při kategorizaci poskytnuté zajištění nebo podcenil rizika související s poskytnutím úvěru.
47.
Správní orgán hodnotí zjištění o chybné kategorizaci pohledávek jako porušení povinnosti soustavně řídit úvěrové riziko v souladu s ustanovením § 8b odst. 1 písm. b) zákona o bankách provedeným ustanovením §§ 79 a n. Vyhlášky.
48.
Účastník řízení předložil správnímu orgánu nový VP 5/2016, který obsahuje rozšířený systém pravidel pro posuzování pohledávek a nový seznam indikátorů selhání. Účastník řízení změnil kategorii u konkrétních chybně kategorizovaných pohledávek2. V.
Zpětná rekonstruovatelnost procesů
2
____ _____ __________ ____, ________ ____, ____ ____, _____ _____, _____ ________, ____________ __, _____ __________ ___, ___ ____ ______ _______ ______, ___________ ___, _____ _______ ______ ____, _________ _________ ____, ______ ______ ____, _______ ___________ _______, ________ ___________, ______, ________ __________ _______.
10
49.
Správní orgán zjistil, že postupy účastníka řízení při vyhodnocování ESSO, závěry úvěrového výboru, respektive důvody pro schválení úvěru, důvody pro kategorizaci pohledávky, nebyly rekonstruovatelné, neboť tyto informace nevyplývaly z úvěrových složek a byly poskytnuty správnímu orgánu dodatečně.
50.
Účastník řízení tím, že nezajistil rekonstruovatelnost procesů souvisejících s řízením úvěrového rizika, porušil povinnost stanovenou ustanovením § 8b odst. 1 písm. a) bod 3. zákona o bankách provedeným ustanovením § 11 odst. 2 Vyhlášky.
51.
Účastník řízení předložil správnímu orgánu VP 5/2016, ve kterém jsou promítnuty nové interní procesy při schvalování a monitoringu úvěrů a nové šablony pro kontrolu rozsahu informací hodnocených v souvislosti s poskytovaným úvěrem a pro monitoring již poskytnutých úvěrů.
Neprovedení nápravy v oblasti řízení úvěrového rizika a ukládaná opatření k nápravě Frekvence provádění monitoringu pohledávek z finanční činnosti 52.
Účastník řízení rozšířil skupinu pohledávek, jejichž monitoring bude provádět čtvrtletně, o pohledávky s obzvlášť vysokým rizikem a tzv. zvláštně sledované expozice. Přes výše uvedené účastník řízení u pohledávek do 10 % použitelného kapitálu, pokud nejsou kategorizovány alespoň jako sledované nebo nejsou zařazeny do jedné z výše uvedených kategorií, provádí monitoring pouze jednou ročně, což je v rozporu s jeho povinnostmi stanovenými právními předpisy. Vyhláška stanoví v ustanovení § 83 odst. 5, že účastník řízení musí nejméně jednou za čtvrtletí prověřit správnost kategorizace pohledávek. Pouze u objemově nevýznamných pohledávek může účastník řízení prověřovat kategorizaci v delší periodě, nejméně však jednou ročně, ale pouze pokud je zároveň účastník řízení schopen prokázat, že i tento delší interval je obezřetným postupem a pouze pokud to odpovídá charakteru pohledávky.
53.
Správní orgán uvádí, že není možné bez dalšího stanovit roční interval prověření kategorizace plošně u všech pohledávek určitého objemu, protože pak není zachována podmínka přiměřenosti charakteru pohledávky, která nevyplývá pouze z její výše. Účastník řízení nesplnil ani další podmínku stanovenou Vyhláškou, když neprovedl analýzu takového postupu, ze které by prokazatelně vyplývalo, že i v případě ročního prověření kategorizace pohledávek je jeho postup dostatečně obezřetný.
54.
U pohledávek v objemu do necelých dvou miliard3 Kč se nejedná z hlediska jejich rizik o objemově nevýznamné pohledávky4, u kterých by účastník řízení nebyl povinen provádět kategorizaci nejméně jednou za čtvrtletí. Správní orgán navíc hodnotí takto vymezené kritérium jako nevhodné, vzhledem k proměnlivosti výše použitelného kapitálu účastníka řízení, z čehož může plynout také obtížné dodržování tohoto pravidla v praxi. Správní orgán vzhledem k výše uvedenému uložil účastníkovi řízení, aby účastník řízení prováděl monitoring pohledávek na čtvrtletní bázi s výjimkou objemově nevýznamných pohledávek, pokud je nově definuje v příslušných vnitřních předpisech.
3
Účastník řízení vykázal ke dni 30.9.2016 použitelný kapitál ve výši 18,5 mld. Kč. Správní orgán stanovil na základě zákonného zmocnění a v souladu s ustanovením čl. 178 odst. 2 písm. d) Nařízení opatřením obecné povahy ze dne 16.10.2014, že pro účely stanovení selhání dlužníka se úvěrový závazek považuje za podstatný, pokud převyšuje částku, kterou účastník řízení nevymáhá při odpisu pohledávky, nejvýše však částku odpovídající 100 eurům u kategorie retailových expozic a částku odpovídající 1 000 eurům u ostatních kategorií expozic. 4
11
Před zavedením nové definice objemově nevýznamných pohledávek musí účastník řízení zanalyzovat, jaké pohledávky lze, a to zejména s ohledem na možná rizika související s těmito pohledávkami, s ohledem na jeho podnikání a interní procesy považovat za objemově nevýznamné, aby zajistil, že takový postup bude odpovídat charakteru dlužníka nebo pohledávky a že zároveň bude dostatečně obezřetný Stáří znaleckého posudku 55.
Účastník řízení si nově stanovil, že v případě ocenění znaleckým posudkem starším než dva roky se stresový koeficient s každým dalším rokem sníží o 10 procentních bodů a že znalecký posudek nesmí být starší než pět let, respektive u znaleckých posudků starších pěti let je stresový koeficient 20%.
56.
Znalecké posudky s dobou, která uplyne od jejich vyhotovení, ztrácí svou vypovídací hodnotu, protože tržní cena věcí je v čase proměnlivá veličina. Stresový koeficient by měl vyjadřovat skutečnost, že ačkoliv má předmět zástavy v určitém čase podle znaleckého posudku určitou hodnotu, které je při prodeji za optimálních podmínek možné dosáhnout, účastník řízení nemusí být v okamžiku realizace zástavy schopen stejné ceny dosáhnout, zejména pokud bude chtít realizovat zástavu v kratší době. Pokud účastník řízení počítá s určitou hodnotou předmětu zajištění, musí taková hodnota vždy vycházet z dostatečně aktuálních informací. Stresový koeficient může pouze dále snižovat takto zjištěnou hodnotu předmětu nemovitosti. Výše uvedený postup účastníka řízení by vedl k situaci, kdy účastník řízení bude hodnotit nemovitost na základě libovolně starého a neaktuálního posudku a zároveň sníží tuto hodnotu o 80 %, aniž by vůbec musel vycházet z aktuální ceny nemovitosti, která se může s takovým časovým odstupem lišit mnohem více. Skutečnost, že účastník řízení nemusí být schopen realizovat zástavu za hodnotu vyplývající ze znaleckého posudku, je dalším samostatným rizikem, které se k možné ztrátě ceny předmětu zajištění v čase připojuje. Správní orgán vzhledem k výše uvedenému uložil účastníkovi řízení, aby pro stanovení hodnoty předmětu zástavy vycházel pouze ze znaleckých posudků ne starších než 5 let.
Hodnocení pohledávek s obzvlášť vysokým rizikem 57.
Účastník řízení v příloze č. 1 VP 5/2016 stanovil, že pohledávky v selhání nejsou klasifikovány jako spojené s obzvlášť vysokým rizikem. Takový postup je však v rozporu s právními předpisy. Kategorie pohledávek s obzvlášť vysokým rizikem má při obezřetném hodnocení pohledávek přednost před kategorií pohledávek se selháním. Pro kategorii pohledávek v selhání jsou k dispozici dvě rizikové váhy 100% nebo 150% v závislosti na výši opravných položek, ale u kategorie pohledávek s obzvlášť vysokým rizikem má být přiřazena riziková váha 150 %. Z vymezení obou kategorií je zřejmé, že pohledávka s obzvlášť vysokým rizikem může být v selhání i bez něj a že se tento status může měnit v závislosti na konkrétní finanční situaci dlužníka nezávisle na vůli účastníka řízení, zatímco zařazení pohledávky do kategorie s obzvlášť vysokým rizikem se měnit zásadně nebude, pokud nedojde ke změně účelu poskytnutí úvěru a tedy změně smluvního vztahu účastníka řízení s dlužníkem. Při obezřetném postupu účastníka řízení je vzhledem k výše uvedenému namístě vždy vyhodnotit pohledávku z hlediska jejího zařazení do kategorie pohledávek s obzvlášť vysokým rizikem, a to i v případě, že se jedná o pohledávku v selhání. Povinnost postupovat výše uvedeným způsobem plyne také z Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne
12
16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle Nařízení5, kde je uveden podrobný rozhodovací strom určující zařazení původní expozice před vynásobením konverzními faktory do kategorií expozic při standardizovaném přístupu v souladu s nařízením o kapitálových požadavcích. 58.
Účastník řízení stanovil v příloze č. 1 VP 5/2016, že „Spekulativním financováním nemovitostí se rozumí financování za účelem nákupu pozemku, zhodnocení pozemku či výstavby na pozemku, s primárním účelem předprodeje a realizace zisku před dokončením zamýšleného záměru.“ Správní orgán konstatuje, že takové vymezení spekulativního financování je zužující oproti definici spekulativního financování uvedené v čl. 4 odst. 79 Nařízení, která stanoví, že spekulativním financováním nemovitostí jsou půjčky poskytnuté pro účely pořízení, technické přípravy nebo výstavby nemovitosti nebo v souvislosti s těmito činnostmi nebo pro účely takové nemovitosti nebo v souvislosti s ní, s cílem dalšího prodeje se ziskem“. Nejednalo by se u účastníka řízení o obezřetný postup, kdyby zúžil svoje vymezení pouze na nákup pozemků, když tato kategorie musí zahrnovat spekulativní financování všech typů nemovitostí, např. existujících budov. Výše uvedené omezení spekulativního financování pouze na jednu formu prodeje nemovitostí - tedy předprodej - nevyplývá z Nařízení a zužuje vymezení pohledávek s obzvlášť vysokým rizikem pro účely kategorizace prováděné účastníkem řízení. Správní orgán vzhledem k výše uvedenému uložil účastníkovi řízení rozšířit definici spekulativního financování nemovitostí a používat příslušnou definici při řízení úvěrového rizika.
59.
Účastník řízení opomněl ve vnitřních předpisech stanovit postup pro hodnocení, zda u pohledávky existuje ve smyslu čl. 128 odst. 3 písm. a) Nařízení riziko vysoké ztráty v důsledku selhání dlužníka. Správní orgán vzhledem k výše uvedenému uložil účastníkovi řízení zavést a používat příslušný postup při řízení úvěrového rizika.
2.
Systém vnitřně stanoveného kapitálu
60.
Účastník řízení je povinen podle ustanovení § 12c odst. 1 zákona o bankách přijmout a uplatňovat spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohl být vystaven.
61.
Účastník řízení je povinen podle ustanovení § 12c odst. 2 zákona o bankách pravidelně prověřovat strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.
VI.
Riziko koncentrace
62.
Účastník řízení sledoval a reportoval představenstvu úvěrové portfolio podle jednotlivých segmentů (odvětví) a velkých expozic. Z informací předkládaných představenstvu vyplývalo, že portfolio vykazovalo významnou koncentraci v segmentu nemovitostí a peněžnictví. Úvěrové portfolio účastníka řízení zároveň vykazovalo významnou míru koncentrace, neboť 12 největších expozic nad 15 % kapitálu představovalo 38 % investičního portfolia banky (úvěrového a AFS portfolia6).
5
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2014:191:FULL&from=EN Materiál pro představenstvo banky, Analýza úvěrového portfolia, k 31.12.2014, Prezentace BoD k 31.12.2014. pdf, DVD1\ICAAP\2015_055621_CNB_580_PodkladyK5Schuzce. 6
13
Účastník řízení však v rámci ICAAP v době kontroly kapitálový požadavek k výše uvedeným rizikům koncentrace nealokoval7. 63.
Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění jako porušení ustanovení § 12c odst. 1 zákona o bankách.
64.
Účastník řízení předložil správnímu orgán spolu s Vyjádřením ze dne 11.7.2016 vnitřní předpisy, kterými vymezil způsob výpočtu kapitálového požadavku k riziku koncentrace. Ze zprávy ICAAP k 31.12.2015 vyplývá, že účastník řízení kapitálový požadavek k riziku koncentrace kvantifikuje, a to jednak pro jednotlivé dlužníky, ESSO a odvětví.
VII. Stresové testování 65.
Účastník řízení je povinen mít podle ustanovení § 8b odst. 1 písm. b) zákona o bankách řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje systém řízení rizik zahrnující: a) pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, b) účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, c) účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,
66.
Účastník řízení je povinen podle ustanovení § 30 odst. 1 Vyhlášky mít strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností.
67.
Strategie řízení rizik stanoví podle ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) Vyhlášky metody pro řízení rizik, včetně stresového testování, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky.
68.
Účastník řízení je povinen podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) Vyhlášky zajistit, že má a využívá informace o výsledcích stresových testů.
69.
Účastník řízení je povinen pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení prostřednictvím uplatňování řádných postupů podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) bod 2. Vyhlášky vždy dodržovat při své činnosti a zapracuje do vnitřních předpisů obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví.
70.
Účastník řízení neprováděl řádné stresové testování kreditního rizika regulovaného konsolidačního celku, ačkoliv se i v rámci regulovaného konsolidačního celku jednalo o riziko dominantní.
71.
Účastník řízení v rámci Ozdravného plánu8 a jeho testování zkoumal svou odolnost v rámci tří scénářů (idiosynkratický otřes, systémový otřes, kombinace otřesů), a to na kapitál banky, velké expozice, měnovou pozici banky, na zisk banky a její likviditu. Správní orgán však vyhodnotil testované scénáře jako nekomplexní, neboť účastník řízení zejména netestoval v rámci těchto scénářů dopad kreditního stresu úvěrového
Zpráva ICAAP 2014 uvádí, že banka pracuje na metodologii, která bude specifikovat interní kapitálový požadavek k riziku koncentrace. Tato metodologie však v době kontroly nebyla dokončena. 7
8
Přílohy emailu ze dne 22.5.2015, „ČNB - schůzka 19.5. Podklady.msg“, „Testování Ozdravný plán – likvidita.doc“, „Testování Ozdravný plán - stresové scénáře kapitál, velké expozice a měnová pozice.doc“, „Testování Ozdravný plán - stresové scénáře ziskovosti.doc“
14
portfolia, který je vzhledem k dominantní činnosti účastníka řízení, tedy poskytování úvěrů, potenciálně významným stresovým faktorem. 72.
Správní orgán vyhodnotil stresové testy prováděné účastníkem řízení tak, že nebyly s to v souladu se standardy stanovenými v CEBS, Guidelines on stress testing (GL 32) modelovat adekvátním způsobem jeho vývoj a vývoj regulovaného konsolidačního celku za výrazně nepříznivých podmínek ovlivňujících všechny aspekty jeho činnosti a činnosti regulovaného konsolidačního celku (firm-wide). Účastník řízení nebyl schopen prostřednictvím představených stresových testů kvantifikovat alespoň v horizontu 2 let dopad výrazně nepříznivých podmínek (zejména zásadního zhoršení kvality úvěrového portfolia) do rizikových expozic a kapitálu (a tedy kapitálové přiměřenosti)9.
73.
Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění jako porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. b) zákona o bankách provedený § 30 odst. 2 písm. d) Vyhlášky.
74.
Účastník řízení předložil správnímu orgánu spolu s Vyjádřením ze dne 11.7.2016 ozdravné plány v jejichž rámci definoval 4 komplexní stresové scénáře, které byly připraveny tak, aby napravily zjištění správního orgánu.
Náprava nedostatků v oblasti řízení úvěrového rizika a systému vnitřně stanoveného kapitálu 75.
Účastník řízení předložil v rámci správního řízení podklady, z nichž vyplývá, že provedl opatření k nápravě nedostatků zjištěných v průběhu kontroly. Správní orgán může ověřit účinnost zaváděných nápravných opatření prezentovaných a dokládaných účastníkem řízení až s odstupem určitého času na základě konkrétních výsledků a výstupů z úvěrového procesu a řízení úvěrových rizik účastníka řízení při následné kontrole na místě. Správní orgán hodnotí účastníkem řízení deklarované a dokládané změny v oblasti řízení úvěrového rizika spolu se změnami týkajícími se systému vnitřně stanoveného kapitálu jako dostatečnou nápravu, a to zejména za předpokladu, že bude řádně implementována a popsané procesy budou řádně prováděny.
76.
Rozhodnutí o předběžném opatření pozbývá v souladu s ustanovením § 61 odst. 3 správního řádu účinnosti dnem, kdy se toto rozhodnutí ve věci stává vykonatelným nebo nabyde jiných právních účinků. Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá podle ustanovení § 26aa odst. 4 zákona o bankách odkladný účinek a stává se vykonatelným doručením účastníkovi řízení.
77.
Správní orgán vzhledem k výše uvedenému nepovažuje v tuto chvíli za nutné uložení dalších omezení v oblasti úvěrové činnosti a řízení úvěrových rizik kromě výše popsaných opatření, pokud nezjistí ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 zákona o bankách nedostatky v činnosti.
3.
Obchodování na kapitálovém trhu I. Uzavírání obchodů v rozporu s odbornou péčí 78. Banka může podle ustanovení § 19a odst. 1 zákona o bankách provádět na vlastní účet nebo ze svého majetku obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů pouze za nejvýhodnějších
9
Committee of European Banking Supervisors Guidelines on Stress Testing (GL32) ze dne 26.8.2010, Guidelines 7˗16.
15
podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout. 79. Vynaložení odborné péče prokazuje banka podle ustanovení § 19a odst. 2 zákona o bankách zejména tím, že a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek, b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát, c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací, d) vypracuje investiční a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací. 80. Banka nesmí podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona o bankách uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. 81. Obchodník s cennými papíry uchovává podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, záznamy komunikace se zákazníkem, týkající se poskytnuté investiční služby, a záznamy komunikace s potenciálním zákazníkem, nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu. 82. Účastník řízení sjednával se _______ ________ _______, ___. _. ________, se sídlem __________, _____, ________ ________, ____ _______, ________ ________ (dále jen „_______“) v době ode dne 18.9.2014 do dne 17.2.2015 obchody, které byly pro banku ztrátové a naopak pro společnost _______ výrazně ziskové. Konstrukce obchodů byla nastavena způsobem, kdy buď účastník řízení nebo jiný subjekt ze skupiny J&T10 prodávaly korporátní dluhopisy v den (T) klientovi ________ s tím, že tento klient zpravidla ještě tentýž den (T) nebo následující den (T+1) nakoupené korporátní dluhopisy prodal zpět účastníkovi řízení nebo jiné bance ze skupiny J&T za cenu zpravidla o 20 až 100 bazických bodů vyšší. Společnost _______ v období ode dne 22.9.2014 do dne 26.2.2015 vydělala na předmětných obchodech 4,45 mil. Kč. 83. Průběh obchodování se společností _______ zachycuje následující výpis z deníku obchodníka s cennými papíry:
10
___ ____ ___ _____ ___. nebo _______ _____, ____
16
PRICE SETTLEMENT BUY / SELL NOTATION DAY
ISIN
UNIT PRICE PERCENTAGE
TRANSACTION Ztráta pro skupinu J&T VOLUME
EUR
22.9.2014
B
CZ0000000401
101
202 150,00
EUR
22.9.2014
S
CZ0000000401
101,75
203 650,00
EUR
22.9.2014
B
XS0982708769
104
472 462,50
EUR
22.9.2014
S
XS0982708769
104,10
472 912,50
EUR
22.9.2014
B
SK4120009606
99,5
239 636,25
EUR
22.9.2014
S
SK4120009606
100,00
240 826,25
CZK
22.9.2014
B
CZ0000000492
99,8
14 985 166,67
CZK
22.9.2014
S
CZ0000000492
100,00
15 015 166,67
CZK
22.9.2014
B
CZ0003501769
105,9
9 518 000,00
CZK
22.9.2014
S
CZ0003501769
106,00
9 527 000,00
EUR
22.9.2014
B
SK4120009614
99,5
800 445,83
EUR
22.9.2014
S
SK4120009614
100,00
804 320,83
EUR
16.10.2014
B
SK4120009697
100
4 081 733,33
EUR
16.10.2014
S
SK4120009697
100,25
4 091 733,33
EUR
22.10.2014
B
SK4120008798
100
4 018 333,33
EUR
22.10.2014
S
SK4120008798
100,25
4 028 333,33
EUR
12.12.2014
B
SK4120009606
100
3 997 500,00
EUR
12.12.2014
S
SK4120009606
100,30
4 009 500,00
CZK
15.12.2014
B
CZ0000000492
100 121 560 000,00
CZK
15.12.2014
S
CZ0000000492
100,30 121 920 000,00
EUR
17.12.2014
B
SK4120008798
100
2 032 083,33
EUR
17.12.2014
S
SK4120008798
100,30
2 038 083,33
EUR
18.12.2014
B
SK4120009382
100
2 043 050,00
EUR
18.12.2014
S
SK4120009382
100,30
2 049 050,00
EUR
26.1.2015
B
SK4120009697
100
4 025 913,33
EUR
26.1.2015
S
SK4120009697
100,30
4 037 913,33
EUR
27.1.2015
B
SK4120008798
100
4 097 500,00
EUR
27.1.2015
S
SK4120008798
100,30
4 109 500,00
CZK
5.2.2015
B
CZ0000000492
100
94 880 666,67
CZK
6.2.2015
S
CZ0000000492
100,30
95 173 100,00
17
-1 420 EUR
-370 EUR
-950 EUR
-15 000 CZK
-7 000 CZK
-3 795 EUR
-9 920 EUR
-9 920 EUR
-11 920 EUR
-358 000 CZK
-5 920 EUR
-5 919,88 EUR
-11 920 EUR
-11 920 EUR
-197 380 CZK
CZK
12.2.2015
B
CZ0003510703
100
5 121 833,89
CZK
16.2.2015
S
CZ0003510703
100,50
5 149 491,67
CZK
12.2.2015
B
CZ0003510646
102,25
15 672 770,83
CZK
16.2.2015
S
CZ0003510646
102,50
15 720 354,17
CZK
12.2.2015
B
CZ0003501769
103
3 161 500,00
CZK
26.2.2015
S
CZ0003501769
104,00
3 199 083,33
EUR
12.2.2015
B
SK4120010372
99,7
201 150,00
EUR
12.2.2015
S
SK4120010372
100,00
201 750,00
EUR
19.2.2015
S
SK4120009697
100,3
1 925 583,50
EUR
19.2.2015
B
SK4120009697
100,00
1 919 883,50
CZK
22.9.2014
B
CZ0003502312
104
5 310 833,33
CZK
22.9.2014
S
CZ0003502312
105,00
5 360 833,33
EUR
23.9.2014
B
SK4120008798
100
3 095 479,17
EUR
23.9.2014
S
SK4120008798
100,50
3 110 979,17
EUR
20.11.2014
B
SK4120009697
100
4 976 161,11
EUR
20.11.2014
S
SK4120009697
100,25
4 988 661,11
EUR
16.12.2014
B
SK4120009697
100
1 999 318,89
EUR
16.12.2014
S
SK4120009697
100,30
2 005 318,89
CZK
23.12.2014
B
CZ0000000492
100 121 698 666,67
CZK
23.12.2014
S
CZ0000000492
100,30 122 058 666,67
CZK
29.1.2015
B
CZ0000000492
CZK
29.1.2015
B
CZ0000000492
100,00 113 148 466,67
CZK
29.1.2015
S
CZ0000000492
100,3 122 682 666,67
USD
12.2.2015
B
XS0923110232
88,5
226 637,15
USD
17.2.2015
S
XS0923110232
90,00
230 638,89
100
-25 658 CZK
-38 747 CZK
-34 583 CZK
-459 EUR
-5 620 EUR
-48 000 CZK
-15 420 EUR
-12 420 EUR
-5 920 EUR
-238 069 CZK
9 174 200,00
-237 497 CZK
-3 902 USD Celkem - 4,45 mil. CZK
84.
Vzhledem k charakteru obchodů a míře jejich synchronizace s navazujícími obchody je podle správního orgánu zřejmé, že obchody byly předem domluveny. Samotné obdržení pokynu emailem bylo jen formálním potvrzením sjednaného obchodu. Účastník řízení však nedoložil žádnou komunikaci s klientem _______ ohledně sjednávání předmětných obchodů, ať už emailovou nebo telefonickou, ačkoliv záznam této komunikace je povinen podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu pořizovat a uchovávat.
18
85.
Účastník řízení nepředložil správnímu orgánu záznamy komunikace o obchodování s klientem _______ a z vyjádření pracovníků banky, vyplynulo, že komunikace s klientem _______ o podmínkách uzavíraných obchodů byla až do obdržení pokynu k obchodu od daného klienta zpětně nedohledatelná a nerekonstruovatelná. Pracovníci banky připustili11, že komunikace probíhala na nenahrávaných linkách, ale podle jejich hodnocení nezdokumentovaná komunikace nebyla domluvením obchodu, ale pouze indikací zájmu uzavřít obchod. Potvrzení zájmu klienta obchod realizovat bylo poté provedeno formálním podáním pokynu klientem.
86.
Účastník řízení dále nepředložil správnímu orgánu žádný podklad, z něhož by vyplývalo, že účastník řízení u výše uvedených obchodů porovnával nabídky cen, zdokumentoval způsob provedení obchodu, prováděl analýzu ekonomické výhodnosti obchodů nebo že vypracoval investiční a obchodní strategii, která byla podkladem pro provádění výše uvedených obchodů, což jsou všechno způsoby jak s vynaložením odborné péče zajistit, aby účastník řízení prováděl obchody s cennými papíry za nejlepších podmínek. Účastník řízení tedy nedoložil správnímu orgánu vynaložení odborné péče způsobem, se kterým počítá zákon o bankách, ani žádným jiným způsobem.
87.
Ve vnitřním předpise účastníka řízení č. 5/2014 Obchodování na kapitálových trzích na vlastní účet v kapitole 2.3 odst. 1 je stanoveno, že dealer je oprávněn uzavřít obchod na investičním portfoliu pouze po předchozím souhlasu (rozhodnutí) představenstva banky a za podmínek v tomto souhlasu (rozhodnutí) uvedených. Obchody na investičním portfoliu mohl v rámci strategie schválené představenstvem schválit podle přílohy č. 2 tohoto předpisu také investiční výbor. Účastník řízení v období ode dne 11.2.2014 do dne 31.12.2014 sjednal 4 prodeje korporátních dluhopisů TMR 4,5 % / 2018, ISIN SK4120009606, z portfolia realizovatelných cenných papírů. Účastník řízení však nepředložil předchozí souhlas představenstva nebo investičního výboru k těmto obchodům. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky tyto dluhopisy byly dne 22.9.2014 a dne 12.12.2014 prodány společnosti _______ a vzápětí zpět nakoupeny od společnosti _______.
88.
Z účastníkem předložených podkladů zároveň vyplývá, že účastník řízení neměl stanovený obecný mechanismus pro následnou kontrolu tržní konformity, který by umožnil výše uvedené případy vyhledávat, zaznamenávat, vyhodnocovat a případně jim zabránit. Účastník řízení nepodrobil obchodování se společností _______ žádnému kontrolnímu mechanismu ve vztahu k dodržování obchodní strategie, obdržení potřebných souhlasů, zaznamenávání komunikace se zákazníkem nebo zpětné rekonstruovatelnosti prováděných obchodů, když výše popsané obchodování se společností _______ zůstalo bez povšimnutí účastníka řízení a bylo odhaleno teprve správním orgánem při kontrole.
Vyjádření účastníka řízení k této části rozhodnutí 89.
11
Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.1.2016, že obchody identifikované v rámci dohlídky byly „vyústěním komplikovaného obchodního vztahu s klientem, který byl nespokojený se službami Banky, a měly zároveň alespoň částečně kompenzovat ztráty z obchodování, ke kterým klient Bance přikládal vinu (dle našeho názoru neoprávněně). V případě, pokud by Banka neučinila příslušné kroky, ztratila by významného klienta a také poplatkové a úrokové výnosy, které po uskutečnění změn
Email ze dne 5.6.2015, RE JaT_obchody – dotazy.msg.
19
ve spolupráci představují přes 6 mil. Kč. Jsme si vědomi nedostatků v dokumentaci celého případu, který byl jen rámcově komunikován představenstvu. Banka však odmítá, že obchody, tak jak byly uzavírány, byly uzavírány za nápadně nevýhodných podmínek, a to jak v kontextu samotného principu transakce, tak v kontextu celkového obchodního vztahu s klientem.“ 90.
Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 1.4.2016: „Výkonný výbor Banky dne 1. 12. 2015 schválil návrh na vznik Výboru pro operační riziko a škody (viz. Příloha č. 3 – Zápis ze zasedání VV 11/2015 – bod 8 a Příloha č. 4 – Návrh na zřízení Výboru pro operační riziko a škody). Tento výbor zahájí svoji činnost po schválení představenstvem Banky, k čemuž by mělo dojít během dubna 2016. Souběžně Banka dokončuje finální nastavení kontrol všech obchodů na tržní konformitu. S tím související limity budou schváleny představenstvem Banky. Tyty kontroly a související procesy budou plně funkční od května 2016.“
91.
Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že s platností ode dne 1.6.2016 nastavil kontroly všech obchodů na tržní konformitu.
Hodnocení správního orgánu 92.
Účastník řízení nepředložil v rámci kontroly vyžádané záznamy komunikace s klientem _______. V komunikaci, která proběhla v rámci kontroly, účastník řízení připustil, že část komunikace probíhala prostřednictvím nenahrávaných linek. Účastník řízení však nemá povinnost zaznamenávat a uchovávat pouze komunikaci, která představuje samotné uzavření obchodu, ale má povinnost uchovávat veškerou komunikaci týkající se poskytnutí investiční služby.
93.
Účastník řízení se dopustil správního deliktu tím, že nenahrával a neuchovával telefonní komunikaci ohledně investiční služby poskytnuté společnosti _______. Účastník řízení nezjednal v této oblasti žádnou nápravu, která by do budoucna zabránila výše uvedenému jednání, respektive jeho absenci. Správní orgán proto ve výroku B uložil účastníkovi řízení, aby realizoval opatření, které zajistí, že pracovníci účastníka řízení, kteří jednají se zákazníky ohledně investiční služby, budou používat pouze nahrávané telefonní linky nebo nahrávané mobilní telefony. Správní orgán předpokládá, že účastník řízení zavede u osob komunikujících se zákazníky ohledně poskytování investičních služeb automatické nahrávání telefonních linek nebo je vybaví nahrávanými mobilními telefony a že tito pracovníci nebudou vůbec ke komunikaci se zákazníky používat jiná, nenahrávaná telefonní zařízení, aby se nemohla opakovat situace, že bude docházet k nenahrávané telefonní komunikaci se zákazníky.
94.
Účastník řízení tím, že nedisponuje záznamy komunikace uskutečněné v období ode dne 22.9.2014 do dne 26.2.2015 se zákazníkem _______, porušil povinnost uchovávat záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby stanovenou v ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
95.
Účastník řízení nenamítá nic proti zjištění správního orgánu, že nevynaložil dostatečnou odbornou péči, a nepředložil žádné doklady, kterými by vynaložení odborné péče doložil. Účastník řízení pouze namítá, že celkový vztah s klientem _______ byl ziskový. Povinností účastníka řízení však je uzavírat každý jednotlivý obchod s cennými papíry za nejvýhodnějších podmínek, zejména za nejlepší cenu, které 20
je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout. Účastník řízení nejenže nevynaložil odbornou péči ke splnění výše uvedené povinnosti, ale sám potvrzuje, že nevýhodné obchody byly uzavřeny vědomě, a to s cílem klientovi kompenzovat údajné předchozí ztráty, což je nepřípustný postup. 96.
Účastník řízení je ze zákona povinen vynaložit odbornou péči a hledat protistranu, s níž je možné obchod uzavřít za nejvýhodnějších podmínek, přesto žádnou jinou protistranu nehledal, respektive v souladu se zákonem tuto skutečnost nedoložil a naopak cíleně obchodoval se společností _______ za podmínek, které umožnily tomuto klientovi bez rizika vydělat na cenových rozdílech mezi nákupem a prodejem.
97.
Správní orgán hodnotí výše popsanou situaci jako je zásadní porušení povinnosti sjednávat obchody za nejvýhodnějších podmínek pro účastníka řízení.
98.
Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že nastavil kontroly obchodů na tržní konformitu, včetně interních limitů odchylek a doložil toto opatření novým vnitřním předpisem č. 3/2016 Kontrola tržní konformity.
99.
Z výše uvedeného vyplývá, že účastník řízení ve výše identifikovaných případech nedoložil vynaložení odborné péče, tedy že uzavíral obchody s cennými papíry na vlastní účet za nejvýhodnějších podmínek, zejména za nejvýhodnější cenu, které bylo možné při vynaložení odborné péče dosáhnout a postupoval tak v souladu s ustanovením § 19a zákona o bankách. Účastník řízení zavedl nápravné opatření, které může podle hodnocení správního orgánu zabránit opakování výše uvedeného nedostatku. Zavedení tohoto opatření do praxe vyhodnotí správní orgán při další kontrole činnosti účastníka řízení.
100. Účastník řízení uvedl, že důvodem pro obchodování se společností _______ výše popsaným způsobem, kdy klient na bezrizikových obchodech vydělal 4,45 mil. Kč, byla snaha kompenzovat klientovi blíže nespecifikované ztráty. Účastník řízení zároveň podle svého vyjádření nepovažoval případný nárok klienta na náhradu škody za oprávněný. Z vyjádření účastníka řízení tak vyplývá, že uzavřel obchody za nápadně nevýhodných podmínek, s cílem udržet zákazníka. Zákon o bankách však uzavírání takových obchodů zakazuje. Účastník řízení jako podnikatel sice podstupuje riziko, že ne všechny obchody budou pro něj v konečném výsledku ziskové. Ve výše uvedených případech však byly obchody záměrně konstruované ještě před provedením obchodu tak, aby na nich vydělala protistrana, což považuje správní orgán za obchody uzavírané za nápadně nevýhodných podmínek pro účastník řízení ve smyslu zákona o bankách. Účastník řízení nechal takto klienta vydělat 4,45 mil. Kč. 101. Na hodnocení správního orgánu, že předmětné obchody byly uzavírány za nápadně nevýhodných podmínek, nemění nic ani účastníkem řízení tvrzená a nijak nedoložená skutečnost, že celkově byl obchodní vztah s klientem _______ pro účastníka řízení ziskový. Jednotlivé obchodní transakce byly záměrně konstruovány jako nápadně nevýhodné, kdy zákon o bankách stanoví zákaz uzavírání takovýchto obchodů. 102. Účastník řízení uzavíral v období ode dne 22.9.2014 do dne 26.2.2015 se zákazníkem _______ v rozporu s § 12 odst. 2 zákona o bankách obchody za podmínek, které jsou pro něj nápadně nevýhodné, čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 36e odst. 1 písm. n) zákona o bankách.
21
4.
Systém odměňování
Skutková zjištění a právní kvalifikace I. Identifikace pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil banky 103. Banka je povinna podle Přílohy č. 1 Vyhlášky uplatňovat obecné a ostatní zásady odměňování na celkový systém odměňování povinné osoby a pro odměňování všech pracovníků a zvláštní zásady a postupy odměňování na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a alespoň pro odměňování vybraných pracovníků a jimi tvořených skupin pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby (dále jen "vybraní pracovníci"). 104. Podle kapitoly 1.5 odst. 2 vnitřního předpisu Pravidla odměňování zaměstnanců (dále též jen „VP 6/2013“) se zaměstnancem, jehož činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil společnosti, pro účely tohoto předpisu rozumí následující skupiny zaměstnanců: statutární orgán, prokurista, ředitelé jednotlivých úseků, divizí a odborů stanovených v příloze č. 1 tohoto předpisu, zaměstnanci jednotlivých úseků, divizí a odborů v pracovních pozicích stanovených v příloze č. 1 tohoto předpisu. 105. Účastník řízení ve svých vnitřních předpisech nestanovil žádná kritéria pro výběr a neurčil způsob, jakým jsou určovány pozice, které mají významný vliv na celkový rizikový profil, kromě konstatování, že o změně seznamu v příloze č. 1 VP 6/2013 rozhoduje představenstvo. Účastník řízení nepředložil žádné podklady, z nichž by vyplývalo, jakým způsobem představenstvo posoudilo jednotlivé pozice s ohledem na jejich vliv na jeho celkový rizikový profil a že představenstvo vzalo v potaz všechna relevantní kritéria12. 106. Příloha č. 1 VP 6/201313 neobsahovala všechny osoby, které mají významný vliv na rizikový profil účastníka řízení. Předně se vztahuje pouze k zaměstnancům centrály účastníka řízení a nezahrnuje zaměstnance pobočky. Působnost VP 6/2013 je přitom stanovena pro celou skupinu J&T a v kapitole 1.2 výslovně uvádí, že se vztahuje na organizační složku ___ _____, __ __, _______ ___________ _____. Z výčtu příloh VP 6/2013 nevyplývá, že zaměstnanci pobočky účastníka řízení jsou uvedeni ve zvláštním seznamu nebo že se řídí odlišným režimem. Příloha č. 1 VP 6/2013 vůbec neuvádí členy dozorčí rady či prokuristy. Příloha č. 1 VP 6/2013 sice zmiňuje pozice ředitele odboru řízení rizik, ředitele odboru compliance a AML, ředitele odboru vnitřní audit a kontrola, ale mezi pozicemi, které nemají významný vliv na celkový rizikový profil. 107. Účastník řízení předložil14 v průběhu kontroly jmenovitý seznam pracovníků, které hodnotí jako osoby s významným vlivem na rizikový profil banky. V tomto seznamu nebyli uvedení členové dozorčí rady a pracovník odpovědný za lidské zdroje a odměňování. Předložený seznam se zároveň rozchází s přílohou č. 1 VP 6/2013, když
12
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce. 13 SJTF_6_2013_V2_P1a_Seznam_pozic_CR.xls, DVD1\FDL\FDL A\A19\Odměňování 14 Email ze dne 30.4.2015, RE kontrola na místě - JT Banka a.s., RE kontrola na místě - JT Banka a.s.msg DVD1\Odměňování
22
označuje jako osoby s významným vlivem na rizikový profil banky také osoby na pozicích, které nejsou v předmětné příloze uvedeny jako osoby s významným vlivem na rizikový profil účastníka řízení. 108. Účastník řízení dále předložil15 interní zápis o kontrole zásad odměňování v J&T Bance16 včetně tří příloh17. Mezi přílohami jsou dva seznamy pozic, které mají významný vliv na celkový rizikový profil banky. Jeden seznam pozic zahrnuje pracovní pozice centrály účastníka řízení a druhý seznam zahrnuje pracovní pozice pobočky účastníka řízení. Na základě těchto seznamů podle zápisu dozorčí rady „bylo kontrolováno, zda je veden seznam, zda osoby na těchto pozicích mají skutečně významný vliv na celkový rizikový profil banky a zda to odpovídá legislativě“. Seznam pracovníků centrály banky obsahoval však pouze tu část přílohy č. 1 VP 6/2013 pojmenovanou „JTB“, ale neobsahoval další části této přílohy, tak jak byla předložena během kontroly správnímu orgánu. Mimo jiné neobsahovala část přílohy pojmenovanou „JTSCR“, kde jsou uvedeny následující pozice mající významný vliv na celkový rizikový profil účastníka řízení: Financial Manager, Ředitel odboru Controlling, Head of Transactions, Ředitel odboru Konsolidace, Personální ředitelka. Dozorčí rada tak při kontrole zásad odměňování pracovala pouze s dílčí částí přílohy č. 1 VP 6/2013 a nikoliv s úplným seznamem. Podkladem pro kontrolu dozorčí rady naopak byl seznam pracovníků slovenské pobočky, který podle znění vnitřního předpisu předloženého účastníkem řízení není zahrnut do přílohy č. 1 VP/2013. Seznamy předložené dozorčí radě zároveň neodpovídají výše uvedenému jmenovitému seznamu předloženému v průběhu kontroly. 109. Účastník řízení tedy jednoznačně neurčil osoby, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na jím podstupovaná rizika a jejich míru. 110. Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění jako porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) bod 4. zákona o bankách. II. Doba oddálení pohyblivé složky odměny 111. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny, musí být podle bodu 9 písm. c) Přílohy č. 1 Vyhlášky hodnocení výkonnosti založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik. 112. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je podle bodu 13. Přílohy 1 Vyhlášky oddálen alespoň do následujících 3 až 5 let; délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání banky, rizika plynoucího z jejího podnikání a činnosti dotčeného vybraného pracovníka. Nárok na oddálenou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání nároku podstatné části pohyblivé složky odměny oddáleno. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je oddáleno přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu. 15
Email ze dne 25.5.2015, RE kontrola na místě - JT Banka a.s., RE kontrola na místě - JT Banka a.s._dokumenty.msg, DVD1\Odměňování 16 Dozorčí rada - kontrola systému odměňování.pdf 17 Seznam pozic včetně jmen - pobočka.pdf, Seznam pozic včetně jmen – centrála.pdf, Ukazatele.pdf, DVD1\Odměňování
23
113. Banka je povinna podle § 11 odst. 2 Vyhlášky zajistit, že veškeré schvalovací a rozhodovací procesy, jakož i kontrolní a další její významné činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí a vnitřních předpisů je možné zpětně vysledovat a rekonstruovat, včetně působností a pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů povinné osoby a působností, pravomocí a činností jejich členů. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchovávání informací, který povinná osoba zavede a udržuje. 114. Účastník řízení aplikoval podle kapitoly 2.3 odst. 9 VP 6/2013 u vybraných pracovníků oddálení části pohyblivé složky odměny do následujících 2 let. Účastník řízení aplikoval oddálení části pohyblivé složky do období, které je kratší než období stanovené pro oddálení Vyhláškou. Účastník řízení aplikoval oddálení pohyblivé složky do následujících dvou let u všech příslušných pracovníků. Doba oddálení tedy nebyla určena s ohledem na činnost dotčených pracovníků, ale pouze plošně. Účastník řízení nepředložil žádné podklady, z nichž by vyplývalo, že posuzoval přiměřenost oddálené odměny konkrétních pracovníků do období kratšího, než stanoví Vyhláška a to vzhledem k činnosti konkrétních pracovníků a jejich vliv na celkový rizikový profil účastníka řízení. 115. Účastník řízení zároveň nepředložil podklady dokumentující, že účastník řízení provedl analýzu cyklu vlastního podnikání, na základě jakých podkladů, údajů a předpokladů provedl takovou analýzu vlastního podnikatelského cyklu a rizika vlastního podnikání, aby období oddálení části pohyblivé složky odměny nepodněcovalo k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované účastníkem řízení a bylo v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy účastníka řízení. Vzhledem k výše uvedenému účastník řízení nedoložil, že případnou analýzu řádně promítl do vnitřních předpisů upravujících oddálení pohyblivé složky odměny. 116. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že účastník řízení neurčil dobu oddálení pohyblivé složky odměny s ohledem na délku vlastního podnikatelského cyklu a u jednotlivých pracovníků s ohledem na činnosti, které vykonávají a s ohledem na jejich vliv na celkový rizikový profil účastníka řízení. 117. Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění jako porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) bod 4. zákona o bankách ve spojení s ustanovením bodu 9 a bodu 13 Přílohy 1 Vyhlášky. III. Poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny 118. Banka byla povinna zajistit podle bodu 8 Přílohy 1a vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále též jen „vyhláška č. 123/2007“), že pevná a pohyblivá složka celkové odměny zaměstnance jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní zásady pro pohyblivou složku odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit. Banka byla povinna stanovit vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob. 119. Účastník řízení v roce 2013 přiznal pouze pevnou složku odměny a žádnou pohyblivou složku _______ _______ (generální ředitel banky) a _____ ________ (finanční ředitel), kteří jsou také zároveň členy představenstva banky.
24
120. Účastník řízení tím, že stanovil _______ _______ a _____ ________ takovou odměnu, jejíž pohyblivá složka a pevná složka nebyly vyvážené, porušil ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) bod 4 zákona o bankách ve spojení s ustanovením § 13 odst. 4 a bodem 8 Přílohy 1a vyhlášky č. 123/2007. 121. Správní orgán hodnotí situaci, kdy pevná složka odměny tvoří 100 % odměny členů představenstva a ředitelů účastníka řízení, jako porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) bod 4 zákona o bankách ve spojení s bodem 10 Přílohy č. 1 Vyhlášky. IV. Kritéria pro měření výkonnosti 122. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny, je banka povinna podle bodu 9. Přílohy 1 Vyhlášky zajistit, že a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby, b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria, c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik, a d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity. 123. Se všemi zaměstnanci musely být podle kapitoly 2.1 odst. 7 VP 5/2013 každoročně v dubnu dohodnuty výkonové cíle a měřítka jejich hodnocení, které měly tvořit základ hodnocení výkonu. Účastník řízení zaslal k dotazu správního orgánu dokument popisující cíle pro rok 201418, které měly být relevantní pro hodnocení výkonu a pro určení odměny vybraných pracovníků. 124. Účastník řízení ale nestanovil žádné cíle pro rok 2014 ________ __________, ředitelce ONE, ______ _______, viceprezidentce J&T, ____ ________, PR manažerce a tiskové mluvčí, ________ ______, řediteli odboru OAO a předsedovi úvěrového výboru slovenské pobočky, ________ ___________, předsedovi výboru pro kontinuitu, _____ ________, compliance officerovi slovenské pobočky a dealerům _________ _________, _______ __________, _______ __________. A to přestože všechny výše uvedené osoby uvedl jako pracovníky, kteří mají významný vliv na rizikový profil 19. Účastník řízení dále nestanovil žádné cíle pro rok 2014 členům představenstva a členům dozorčí rady. Účastník řízení dále nestanovil žádné cíle pro rok 2014 personální ředitelce, která je osobou odpovědnou za lidské zdroje a odměňování. Účastník řízení
18
Dokument nazvaný „Roční cíle 2014.doc“ poslaný ČNB v příloze e-mailu ze dne 18.5.2015, DVD1\Odměňování. 19 CNB_seznam pozic.doc
25
tedy nestanovil kritéria pro měření výkonnosti u všech osob, které mají významný vliv na jeho celkový rizikový profil. 125. Podle VP 5/2013 by měly cíle obsahovat mimo jiné hlavní úkoly/oblasti práce, na které má zaměstnanec klást důraz a 3 – 5 hlavních oblastí odpovědnosti hodnoceného zaměstnance, výsledky očekávané v hlavních oblastech odpovědnosti, měřítka, podle kterých se dohodnuté cíle budou hodnotit, přičemž vedoucí zaměstnanec má vždy jako jeden z cílů hodnocení svých podřízených a nastavení cílů v termínech a způsoby stanovenými standardem nebo nařízením. 126. Popis cílů vedoucích pracovníků výše uvedená pravidla stanovená ve VP 5/2013 nesplňoval. _____ _____, ředitel odboru Procesní a projektové řízení, měl stanovenou jedinou prioritu, a to „Produktová a procesní podpora ePortal“. Většina vedoucích pracovníků měla naopak stanoveno velké množství cílů pro rok 2014. Například _____ _______, ředitel odboru Research, měl pro rok 2014 stanoveno následujících 11 oblastí odpovědnosti: 1. Vedení týmu Research, 2. Tvorba a úprava analytických doporučení (sektory telekomunikace, farmacie, spotřební zboží), 3. Tvorba investiční strategie dealing, 4. Tvorba podkladů pro investiční setkání, 5. Edukace bankéřů (sales tým banky), 6. Zastupování banky v médiích (TV, rozhlas, tisk, online), 7. Vyhledávání investičních příležitostí (napříč finančním trhem), 8. Záštita nad investičním profilem banky (web), 9. Záštita nad investičním poradenstvím banky (doporučen týmu), 10. Záštita a samotné oceňování nezávislých projektů, 11. Ekonomické poradenství/podpora pro ostatní oddělení banky. 127. Účastník řízení podrobněji vymezil v příloze č. 1 VP 5/2013 principy hodnocení zaměstnanců. Výše uvedená příloha obsahovala pravidla pro formulaci výkonových cílů, které mají být určité, měřitelné, dohodnuté, realistické a časově ohraničené. Cíle stanovené vybraným pracovníkům pro rok 2014 tato pravidla nedodržují. 128. Cíle stanovené pro vybrané pracovníky obsahují v rozporu s těmito principy neurčité výrazy jako „trvalé zlepšování výstupu“, „zvyšování efektivity práce“, „zajistit odpovídající marketingovou podporu“. 129. Cíle formulované pro většinu vybraných pracovníků nebyly jasně měřitelné. Zároveň z formulace většiny cílů nelze určit, jakým způsobem účastník řízení bude hodnotit, zda cílů bylo dosaženo či nikoliv. Například ________ ______, předseda Výkonného výboru banky a výkonný ředitel, měl jako cíle stanoveny „Postupné převzetí řízení J&T Banka ČR a Odpovědnost za realizaci provozních a organizačních projektů banky“, aniž by z tohoto dokumentu vyplývalo, jak bude dosažení těchto cílů hodnoceno. _____ ________, ředitelka divize Finanční, měla stanoveny následující cíle: „zavedení aplikace CRR – evropská regulace v oblasti kapitálové přiměřenosti“, „finanční plán J&T Banky individuální a konsolidovaný – samostatně – příprava a předložení na představenstvo“, „Ad hoc transakce – Obchodní transakce a jejich účetní zachycení a finanční dopady do kapitálové přiměřenosti a limitů J&T Banky za individuální a konsolidovanou J&T Banku.“ _____ _______, ředitelka ekonomického odboru, měla stanoveny následující cíle: „audit JTB za individuální banku a konsolidační celek banky“, „aplikace evropské regulace obezřetnostního nařízení CRR“, „kontrolní mechanismy v rámci odboru, zajištění zastupitelnosti v rámci jednotlivých oddělení … zejména výkaznictví“, „sestavování konsolidovaných výkazů za konsolidační celek banky na Q basis a. kvalita rozkladů v dokladu banky/základní vstup dat pro CARTESIS, b. nastavení komunikace s OFA – automatizace aplikace jednotlivých typů konsolidačních pravidel/úprav dle výstupů z CARTESIS pro účely sestavování 26
měsíční konsolidace pro manažerský reporting“. Roční cíle byly stanoveny v rozporu s vnitřním předpisem účastníka řízení, když jejich stanovení neobsahovalo měřítka, podle nichž bude dosažení cílů hodnoceno, ani nebyly samotné cíle formulovány tak, aby bylo bez dalšího zřejmé, jak bude dosažení cílů ověřeno. 130. Z předloženého dokumentu obsahujícího cíle pro rok 2014 také nijak nevyplývalo, kdo tyto cíle určil, kdy byly tyto cíle stanoveny, zda a jak byli o těchto cílech informováni vedoucí pracovníci, kterým byly cíle stanoveny. V rozporu s vnitřním předpisem tedy nebyly tyto cíle prokazatelně dohodnuté. 131. Účastník řízení předložil u vybraných pracovníků pouze cíle vztažené k roku 2014. Účastník řízení tak neurčil vybraným pracovníkům žádné dlouhodobé cíle, tak jak je definoval VP 5/2013. Výkonnostní cíle, které nemají horizont delší než 12 měsíců, však nejsou s to zaručit soulad jednání vybraných pracovníků s dlouhodobými zájmy účastníka řízení a vedou k upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů. 132. Účastník řízení také nestanovil, jakým způsobem se splnění nebo nesplnění jednoho konkrétního cíle promítne do výše pohyblivé složky odměny. Účastník řízení nestanovil pro rok 2014 žádné priority ani žádná kritéria pro výpočet pohyblivé složky odměny v závislosti na plnění předložených cílů vybranými vedoucími pracovníky. 133. Základem pro stanovení výše roční odměny za dosažení stanovených cílů mělo být podle kapitoly 2.2.2.1 odst. 3 VP 6/2013 „součin částky odvozené od základní mzdy konkrétního zaměstnance (zpravidla násobek měsíční základní mzdy, není-li společností určeno jinak) a koeficientu (násobku), který byl stanoven účastníkem řízení pro každou pracovní pozici ve společnosti, a to s ohledem na rozsah požadavků na výkon práce a na míru odpovědnosti vyplývající ze začlenění této pozice v personální struktuře společnosti.“ Účastník řízení nepředložil žádný podklad, ze kterého by vyplývalo, že účastník řízení dopředu stanovil vybraným pracovníkům koeficient pro stanovení výše jejich odměny podle jejich pracovní pozice a s ohledem na rozsah požadavků na jejich výkon a na jejich pracovní odpovědnost. 134. Roční cíle stanovené účastníkem řízení pro některé z pracovníků, jejichž činnost má významný vliv na rizikový profil účastníka řízení, zahrnovaly zejména plnění obchodních plánů, implementaci změn, přípravu konkrétních podkladů, realizaci plánovaných projektů nebo vedení určitého útvaru. Přestože účastník řízení identifikuje ve svých vnitřních předpisech rizika spojená s jednotlivými procesy konkrétních útvarů nebo funkcí, identifikovaná rizika nepromítl do kritérií pro hodnocení výkonnosti pracovníků odpovědných za řízení těchto útvarů nebo výkon příslušných funkcí. 135. Žádné z kritérií pro hodnocení výkonnosti není spojeno s konkrétními riziky, které činnost jednotlivých pracovníků zahrnuje. Například _____ ________, ředitel odboru řízení rizik, který je přímo odpovědný za řízení rizik podstupovaných účastníkem řízení, neměl mezi cíli pro rok 2014 stanovené žádné úkoly, které by s řízením rizik přímo souvisely. Cíle ______ ________ byly 1. Vzdělávání, 2. Metodika, 3. Výstupy odboru, 4. Chod odboru, 5. Komunikační schopnosti. Také ____ ___, ředitel odboru OAO a předseda úvěrového výboru, jehož odbor je skrz uzavírání konkrétních úvěrových smluv tvůrcem kreditního rizika, a který předsedá nejvyššímu poradnímu orgánu představenstva v oblasti poskytování úvěrů, neměl stanoven žádný z cílů související s kreditním rizikem účastníka řízení. Mezi jeho cíli naopak byla evidence smluv, průběžná manažerská kontrola, konsolidace auditních doporučení a automatizace procesů.
27
136. Vnitřní audit účastníka řízení v auditní zprávě o Personální a mzdové agendě konstatoval, že „nebyl doložen žádný zápis z jednání představenstva, které by se věnovalo schvalování obchodních odměn vyplacených za rok 2012“. Odměny byly vypláceny pouze na základě emailu potvrzeného jedním členem představenstva nebo na základě emailů od ředitelky divize obchodu (v pobočce ředitele pobočky), případně od generálního ředitele. Účastník řízení tedy žádným způsobem nedokumentuje, že je vyhodnocení cílů představenstvem skutečně prováděno, jak je plnění cílů hodnoceno a jakým způsobem se plnění cílů promítlo do přiznání odměn. 137. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že účastník řízení nestanovil všem osobám, které identifikoval jako osoby s významným vlivem na jeho rizikový profil výkonnostní cíle. Cíle, které účastník řízení stanovil pro rok 2014 vedoucím pracovníkům, nebyly určité, měřitelné, dohodnuté, vhodně časově ohraničené a nezohledňovaly rizika spojená s činností pracovníků. Účastník řízení nestanovil jednoznačný způsob hodnocení dosažení cílů ani výpočet odměny v závislosti na dosažení těchto cílů, ani nijak nedoložil, že dosažení konkrétních cílů hodnotil při určení výše odměny. 138. Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění jako nedostatek systému odměňování a tedy porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) bod 4 zákona o bankách. V. Kontrola systému odměňování 139. Banka je povinna podle ustanovení § 47 odst. 1 Vyhlášky zajistit soustavný a účinný výkon funkce compliance a funkce vnitřního auditu. 140. Kontrolní orgán vyhodnocuje podle ustanovení § 14 odst. 4 Vyhlášky celkový systém odměňování. Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky. 141. Kontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje podle bodu 4 Přílohy č. 1 Vyhlášky souhrnné zásady odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin; tato činnost se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. 142. Uplatňování zásad odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin je podle bodu 5 Přílohy č. 1 Vyhlášky alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování vybraných skupin pracovníků, schválenými kontrolním orgánem. Neprovedení nápravy zjištěných nedostatků 143. Účastník řízení provedl v roce 2013 audit zveřejňovaných informací20 a v roce 2014 audit personální a mzdové agendy21. V obou zprávách vnitřní audit konstatoval pochybení související se systémem odměňování. 144. V auditní zprávě A - 06/2013 Tvorba Zveřejňovaných informací ze dne 18.9.2013 je v části 3 uvedeno zjištění č. 9 ve znění „Údaje o odměňování nejsou uveřejňovány. Příloha 25 (obdobně i příloha 26 z pohledu RKC) k vyhlášce č. 123/2007 uvádí v bodě 16. podrobné informace k požadavku na zveřejnění údajů o odměňování. Tyto údaje nejsou zveřejňovány. Nebyly tedy splněny legislativní požadavky na tvorbu
20 21
auditní zpráva A -06/2013 Tvorba Zveřejňovaných informací ze dne 18.9.2013, DVD1\Odměňování auditní zpráva A -01/2014 Personální a mzdová agenda ze den 9.12.2014, DVD1\FDL\FDL A\A17
28
zveřejňovaných informací.“ Auditní zpráva určila jako „termín plnění 31.7.2014“. Správní orgán však zjistil, že nedostatek zjištěný vnitřním auditem banky v roce 2013 nebyl dosud napraven. Účastník řízení totiž nezabezpečil uveřejnění informací22 o odměňování ani za rok 2014 v souladu s právními předpisy. 145. Účastník řízení ve vztahu k odměňování za rok 2014 (i)
v rozporu s čl. 450 odst. 1 písm. a) Nařízení neuvedl požadované informace o rozhodovacím procesu použitém pro stanovení zásad odměňování a o počtu zasedání orgánu banky, jenž na odměňování dohlížel během roku 2014,
(ii)
v rozporu s čl. 450 odst. 1 písm. d) a písm. f) Nařízení neuvedl žádné informace o poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny ani o hlavních parametrech a zdůvodnění všech systémů pohyblivých složek odměny,
(iii)
v rozporu s čl. 450 odst. 1 písm. b) Nařízení uvedl místo informací o vazbě mezi odměnou a výkonností pouze obecnou citaci vnitřních předpisů a nikoliv informace o tom jak bylo skutečně postupováno v roce 2014,
(iv)
v rozporu s čl. 450 odst. 1 písm. c) Nařízení neuvedl nejdůležitější charakteristiky systému odměňování, včetně informací o kritériích používaných k měření výkonnosti, o úpravách o riziko, zásadách pro oddálení nároku na pohyblivou složku odměny a kritériích pro jejich přiznání a
(v)
uveřejnil informace o odměňování v rozporu s čl. 450 odst. 1 písm. e) Nařízení, neboť uvedl pouze kritéria pro oddálenou pohyblivou složku odměny a nikoliv informaci o výkonnostních kritériích, na nichž je založeno přiznání pohyblivých složek odměny.
146. Účastník řízení nerozšířil zveřejňované informace ve výše uvedených oblastech ani o rok později. Účastník řízení nevykázal výše uvedené informace ani v rámci informační povinnosti za rok 2015 v souladu s požadavky Nařízení. 147. Vnitřní audit mezi hlavními zjištěními v personální a mzdová agendě uvedl23, že účastník řízení nedodržuje postupy pro schvalování některých typů odměn stanovených ve skupinovém standardu „Pravidla odměňování zaměstnanců“, a to navíc i u osob s významným vlivem na celkový rizikový profil. Z vybraného vzorku ročních odměn za rok 2012 vyplacených na centrále nebylo u všech případů průkazným způsobem doloženo schválení odměny vyplacené příslušných zaměstnancům. 148. Vnitřní audit v roce 2014 zjistil, že: „schválení ročních odměn, které tvoří odměna za dosažení stanovených cílů a obchodní odměna, je v kompetenci představenstva. Ve skutečnosti však VA nebyl doložen žádný zápis z jednání představenstva, který by se věnoval schvalování obchodních odměn vyplacených za rok 2012. Tyto odměny jsou OPE JTS ČR (OPE JTS SR) 24 vypláceny pouze na základě emailu potvrzeného jedním členem představenstva nebo na základě emailů od ředitelky divize obchodu (v SR 22
https://www.jtbank.cz/informacni-povinnost/ A_01_2014_Auditní zpráva_Personální a mzdová agenda, str. 2 hlavní zjištění. 24 Účastník řízení outsourcuje personální agendu prostřednictvím společnosti ___ ________ __, __ __, IČO: ___ __ ___, se sídlem ________ ______, _____ _____ _, respektive společnosti ___ ________ __, ______, IČO: ___ __ ___ se sídlem _________ ________ _, __________ ___ __. OPE JTS ČR je zkratka používaná pro odbor personální společnosti ___ ________ __, __ __, respektive OPE JTS SR pro společnost ___ ________ __, ______ 23
29
ředitele pobočky), případně od generálního ředitele banky.“ „Dále nebyl VA25 doložen žádný zápis z jednání představenstva, který by schvaloval další roční odměny vyplácené v jiné výši než 100 % platu, která je uvedena v zápisu z jednání představenstva ze dne 16.4.2013.“ 149. Představenstvo účastníka řízení má vnitřním předpisem VP 6/2013 stanovenou řadu pravomocí k schvalování odměňování. VP 6/2013 stanoví v kapitole 2.2.2 odst. 2 že „[z]aměstnanci nemají nárok na roční odměnu – i když jsou splněny stanovené cíle, musí o přiznání roční odměny a její výši rozhodnout statutární orgán společnosti, a to v souladu s účelem a zásadami systému odměňování společnosti.“ VP 6/2013 rovněž v kapitole 2.2.3 odst. 6 stanoví: „Mimořádnou odměnu do výše 20.000 Kč nebo 800 Euro schvaluje alespoň jeden člen statutárního orgánu společnosti. Mimořádnou odměnu vyšší schvaluje na svém jednání statutární orgán společnosti.“ VP 6/2013 stanoví v kapitole 2.2.4: „Vánoční odměnou je statutárním orgánem stanovené % měsíční mzdy, vyplacené jako vánoční odměna vždy ve výplatách za měsíc listopad. Maximální výše vánoční odměny je 1 měsíční mzda.“ Podle kapitoly 2.3 odst. 9 VP 6/2013 „Statutární orgán společnosti vyhodnotí na základě ročních výsledků společnosti ukazatele dle Přílohy č. 3 a zhodnotí, zda byla kritéria splněna a doporučí kontrolnímu orgánu společnosti, aby schválil vyplacení odložených odměn.“ VP 5/2013 stanoví v kapitole 2.4. odst. 2 „Statutární orgán společnosti v říjnu na základě výsledků společnosti rozhodne o výši odměn (případně jejich nevyplacení) pro zaměstnance.“ Účastník řízení však nedoložil správnímu orgánu v oblasti odměňování žádné záznamy o jednání představenstva a vydání rozhodnutí v souvislosti s odměňováním. 150. Účastník řízení nereagoval adekvátním způsobem na zjištění vnitřního auditu, když účastník řízení nezjednal nápravu ve vykazování informací o odměňování, kdy v roce 2014 i v roce 2015 byly uveřejněné informace v rozporu s právními předpisy. Účastník řízení nereagoval adekvátním způsobem na zjištění vnitřního auditu, když představenstvo účastníka řízení neschvalovalo odměny v souladu s vnitřními předpisy. Nedostatečné vyhodnocování zásad odměňování dozorčí radou 151. Banka je povinna podle bodu 5 Přílohy č. 1 Vyhlášky alespoň jedenkrát ročně podrobit uplatňování zásad odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování vybraných skupin pracovníků, schválenými kontrolním orgánem. 152. Banka je povinna podle bodu 4 Přílohy č. 1 Vyhlášky zajistit, aby její kontrolní orgán schválil a pravidelně vyhodnocoval souhrnné zásady odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin. 153. Ze zjištění vnitřního auditu26 vyplývá, že účastník řízení neprovedl v roce 2013 kontrolu uplatňování zásad odměňování. 154. V roce 2014 učinila dozorčí rada kontrolu zásad odměňování, o které byl vytvořen interní zápis27. Dozorčí rada shledala podle výše uvedeného interního zápisu VP 6/2013 v souladu se stávající legislativou. Z výše uvedených zjištění správního orgánu však vyplývá, že VP 6/2013 není v souladu s příslušnými právními předpisy, protože
25
Vnitřní audit účastníka řízení. A_01_2014_Auditní zpráva_Personální a mzdová agenda, str. 2 hlavní zjištění, dále též zjištění č. 6 na str. 7. 27 Dozorčí rada - kontrola systému odměňování ze dne 15.12.2014. 26
30
VP 6/2013 stanoví období pro oddálení pohyblivé odměny vybraných pracovníků v délce 2 roky, což je období kratší, než období stanovené Vyhláškou. 155. Dozorčí rada shledala seznam osob s významným vlivem na celkový rizikový profil účastníka řízení v souladu s příslušnou legislativou. Jak vyplývá z výše uvedených zjištění28, účastník řízení nevede předmětný seznam v souladu s příslušnými právními předpisy. Z interního zápisu navíc nevyplývá, že dozorčí rada v souvislosti s identifikací osob s významným vlivem na rizikový profil také kontrolovala, zda jsou korektně nastavena pravidla pro tvorbu tohoto seznamu, jaká kritéria jsou aplikována při jeho tvorbě a jakým způsobem je příslušný seznam zohledňován při odměňování vybraných pracovníků. 156. Z celého interního zápisu předloženého správnímu orgánu nevyplývá, že se dozorčí rada při kontrole zásad odměňování zabývala tím, jak jsou zásady odměňování uplatňovány. Dozorčí rada zcela formálně kontrolovala obsah vnitřního předpisu, ale žádným způsobem neověřovala, zda jsou zásady a pravidla vytýčená v tomto vnitřním předpise uplatňovány v praxi. Ze zjištění správního orgánu pak vyplývá, že v praxi účastníka řízení v oblasti odměňování existovala a stále existuje řada nedostatků. Dozorčí rada podle interního zápisu v roce 2014 sice hodnotila vnitřní předpis upravující zásady odměňování, ale kontrolu faktického uplatňování zásad opět zcela pominula. 157. Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění o nezajištění nápravy nedostatků zjištěných vnitřním auditem a neprovádění řádné kontroly systému odměňování jako selhání průběžné kontroly dodržování právních povinností a tedy porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. c) zákona o bankách a zároveň jako nedostatek systému odměňování a tedy porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) zákona o bankách. VI. Smlouvy o výkonu funkce 158. Banka musí mít podle ustanovení §8b odst. 1 zákona o bankách řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu. 159. Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále též jen „ZOK“), pak podle ustanovení § 59 odst. 3 ZOK platí, že výkon funkce je bezplatný. 160. Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se podle ustanovení § 777 odst. 3 ZOK uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. ZOK vstoupil v účinnost dne 1.1.2014. 161. Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti podle ustanovení § 60 ZOK obsahuje také tyto údaje o odměňování
28
kapitola I Identifikace pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil banky
31
vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. 162. Účastník uzavřel dne 1.3.2012 smlouvu o výkonu funkce předsedy představenstva s Patrikem Tkáčem, a tato smlouva nebyla do dne 1.7.2014 uvedena do souladu se ZOK. Smlouva o výkonu funkce předsedy představenstva stanoví, že za řádný výkon funkce člena představenstva se zavazuje účastník řízení zaplatit 30 000 Kč měsíčně. Kromě odměny přísluší členu představenstva podle smlouvy o výkonu funkce i „náhrada prokazatelných a nutných hotových výdajů v souvislosti s výkonem jeho funkce“. „Zejména mu přísluší náhrada na užívání osobního motorového vozidla, stravné, nocležné a další výdaje.“ a)
163. Účastník řízení uzavřel smlouvu o výkonu funkce člena představenstva s Andrejem Zaťkem dne 1.5.2012, a tato smlouva nebyla do dne 1.7.2014 uvedena do souladu se ZOK. Smlouva o výkonu funkce člena představenstva uzavřená s Andrejem Zaťkem shodně stanovila, že za řádný výkon funkce člena představenstva se zavazuje účastník řízení zaplatit 30 000 Kč měsíčně. Kromě odměny přísluší členu představenstva podle smlouvy o výkonu funkce i „náhrada prokazatelných a nutných hotových výdajů v souvislosti s výkonem jeho funkce“. „Zejména mu přísluší náhrada na užívání osobního motorového vozidla, stravné, nocležné a další výdaje.“ 164. Účastník řízení uzavřel smlouvu o výkonu funkce člena dozorčí rady s Dušanem Palcrem, Josefem Tkáčem, Jozefem Šimovčíkem, Ivanem Jakabovičem a Jozefem Spišiakem dne 30.12.2014, tedy o 6 měsíců později, než stanovilo přechodné ustanovení ZOK. 165. Smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady uzavřené dne 30.12.2014 s výše uvedenými osobami stanoví o odměňování, že „Odměna Člena dozorčí rady za výkon funkce činí 20 000 Kč hrubého měsíčně.“ Smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady uzavřené dne 30.12.2014 dále parafrázuje ustanovení § 61 ZOK, když stanoví, že „Jakékoliv plnění, na nějž nemá Člen dozorčí rady nárok podle zákona, této Smlouvy či vnitřních předpisů schválených Valnou hromadou, je možné Členu dozorčí rady poskytnout pouze se souhlasem Valné hromady Společnosti.“ 166. Smlouvy o výkonu funkce členů představenstva a smlouvy o výkonu členů dozorčí rady předložené účastníkem řízení však neobsahují ustanovení o žádných odměnách, které náleží nebo mohou členům orgánů účastníka řízení náležet a tedy v rozporu s ustanovením § 60 ZOK neobsahují vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členům orgánů účastníka řízení. 167. Účastník řízení uvedl ve výroční zprávě z roku 2015, že členům představenstva a dozorčí rady v roce 2015 vyplatil odměny a mzdy ve výši 34 mil. Kč. Účastník řízení ve výroční zprávě za rok 2014 uvedl, že v roce 2014 vyplatil odměny členům
32
představenstva a dozorčí rady ve výši 29 mil. Kč29. Účastník řízení ve výroční zprávě z roku 2014 uvedl, že v roce 2013 vyplatil odměny členům představenstva a dozorčí rady ve výši 43 mil. Kč. 168. ZOK sankcionuje podle ustanovení § 59 odst. 3 ZOK a podle ustanovení § 777 odst. 3 ZOK situaci, kdy ustanovení o odměňování ve smlouvě o výkonu funkce není v souladu se ZOK, bezplatností výkonu funkce. 169. Účastník řízení a členové jeho vrcholového managementu vyjádřili smlouvami o výkonu funkce vůli uspořádat vzájemné vztahy tak, že příslušné osoby budou vykonávat funkci člena orgánu a za to budou pobírat fixní odměnu 30 000 Kč respektive 20 000 Kč měsíčně. Správní orgán je toho názoru, že vykonávaly-li příslušné osoby svou funkci v určitém období bezplatně v důsledku formulace ustanovení o odměňování, nebylo to záměrem účastníka řízení nebo příslušných osob, ale stalo se tak v důsledku pochybení účastníka řízení a nedostatků v jeho kontrolním a řídicím systému, který včasně nereagoval na změnu právních předpisů a nepodchytil soukromoprávní důsledky formulace ujednání o odměňování v příslušných smlouvách. 170. Jelikož je odměňování součástí kontrolního a řídicího systému banky a právní předpisy upravují konkrétní pravidla, jak musí systém odměňování účastníka řízení vypadat, nemohl účastník řízení s odkazem na smluvní svobodu ponechat výkon funkce členů představenstva a dozorčí rady bezplatný. Účastník řízení je totiž povinen zavést systém odměňování, který je v souladu s jeho řízením rizik a který motivuje pracovníky k plnění úkolů v souladu se strategií banky a jejím rizikovým apetitem. V souladu s Přílohou č. 1 Vyhlášky musí být pevná a pohyblivá složka celkové odměny vybraného pracovníka vhodně vyvážené. Odměna, která nezahrnuje pevnou složku a je tvořena výhradně pohyblivou složkou, není v souladu s Vyhláškou. 171. Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění jako nedostatek systému odměňování a tedy porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) zákona o bankách a zároveň jako selhání průběžné kontroly dodržování právních povinností a tedy porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. c) zákona o bankách. VII.
Neinformování o odměně přesahující 1 000 000 EUR
172. Banka je podle § 24 zákona o bankách povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. 173. Banka byla podle § 216a odst. 1 vyhlášky č. 123/2007 povinná informovat Českou národní banku nejpozději do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku o počtu zaměstnanců s odměnami odpovídajícími částce 1 000 000 eur a více a o
29
Ve výroční zprávě za rok 2015 uvedl, že v roce 2014 vyplatil odměny členům představenstva a dozorčí rady ve výši 30 mil. Kč
33
údajích o základní struktuře jednotlivých odměn těchto osob v členění podle oblastí podnikání v rámci činností banky. 174. Účastník řízení za rok 2012 přiznal _________ _______ pohyblivou složku odměny ve výši 25 000 000 Kč30 s tím, že zároveň pevná složka odměny v tomto roce u něho činila 350 000 Kč měsíčně31. Úhrnem tak byla za období roku 2012 přiznána tomuto pracovníkovi pevná a pohyblivá složka odměny v celkové výši 29 200 000 Kč. Účastník řízení neinformoval o odměně _______ _____, přesahující 1 000 000 EUR32, kterou mu přiznal za rok 2012, ačkoliv měl povinnost tak učinit nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku. 175. Účastník řízení tím, že neinformoval o odměně _______ _____ přesahující 1 000 000 EUR, porušil ustanovení § 24 zákona o bankách provedeným ustanovením § 216a odst. 1 vyhlášky č. 123/2007. Účastník řízení nepředstavil správnímu orgánu během kontroly žádné opatření, které by zajistilo, že účastník řízení každoročně informuje a bude informovat o odměně pracovníků, jejichž odměna je vyšší než 1 000 000 EUR. 176. Správní orgán hodnotí výše uvedené skutečnosti jako neplnění povinnosti uložené ustanovením § 24 zákona o bankách. Náprava účastníka řízení a její hodnocení správním orgánem I.
Identifikace pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil banky
177. Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že připravil nové znění VP 6/2013, který přijme v průběhu července a tento návrh předložil správnímu orgánu. Účastník řízení do dne vydání tohoto rozhodnutí schválenou verzi vnitřního předpisu nepředložil, avšak z předloženého návrhu VP 6/2013 nevyplývá, jakým způsobem bude účastník řízení vyhodnocovat, zda se u konkrétní pozice jedná o vybraného pracovníka, návrh neobsahuje ani výčet pozic, které účastník řízení považuje za vybrané pracovníky ani seznam osob, na které účastník řízení aplikuje zvláštní zásady odměňování. Účastník řízení tedy do dne vydání rozhodnutí nedoložil provedení nápravy. 178. Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že zřídil nový orgán pro záležitosti odměňování - výbor pro odměňování. Výbor pro odměňování má podle účastníka řízení jednou ročně provést identifikaci vybraných pracovníků. Z předloženého návrhu VP 6/2013 však vyplývá, že je odpovědností výboru identifikovat vybrané pracovníky „podle personálních změn a regulatorních požadavků“, ale nevyplývá z něj frekvence této aktualizace, jak uvádí účastník řízení ve Vyjádření ze dne 11.7.2016.
30
CNB_vyplacene manazerske bonusy.xls zaslané emailem ze dne 18.5.2015, Re kontrola na místě - JT Banka a.s_vyplacené bonusy.msg 31 Email ze dne 30.10.2015, FW kontrola na místě - JT Banka a.s.msg 32 Česká národní banka vydala dne 28. března 2012 úřední sdělení k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry - Informace o odměňování, kterým byl specifikován formát a způsob, jakým se informace o odměňování měly poskytovat. K přepočtu měla banka použít kurz devizového trhu uveřejněný Českou národní bankou platný k poslednímu dni vykazovaného období. Tento kurz byl k rozhodnému datu: EUR/CZK 25,14.
34
179. Návrh VP 6/2013 stanoví, že výbor pro odměňování jednou ročně kontroluje dodržování pravidel odměňování uvedených v tomto předpise. Ve vztahu k seznamu kontrolovaných pracovníků by se však jednalo pouze o kontrolu vlastní činnosti a tedy nikoliv o nezávislou kontrolu, která je potřebná, aby byla prováděna efektivním způsobem. 180. Účastník řízení vzhledem k výše uvedenému nezjednal nápravu postupů vedoucím k řádné identifikaci pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil účastníka řízení. II.
Doba oddálení pohyblivé složky odměny
181. Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že „bude oddalovat pohyblivou složku na 3 roky a používat non cash u zaměstnanců, kteří mají významný vliv na celkový rizikový profil banky. Odměna za výkon funkce členů představenstva se bude odkládat na 4 roky a bude se používat non cash. Pravidla jsou popsána v předpisu SJTF_6/2013 Pravidla odměňování zaměstnanců, konkrétně kapitole 2.3.“. 182. Účastník řízení tak sice změnil oddálení odměny tak, že doba oddálení odměny je nyní v rozsahu stanoveném Vyhláškou, ale v souvislosti se stanovením konkrétní doby nedoložil, jakým způsobem bylo období oddálení stanoveno s ohledem na podnikání účastníka řízení, jeho rizika a na činnosti konkrétních pracovníků. Účastník řízení, tedy nedoložil, že analyzoval délku cyklu podnikání a s ním související rizika a že období oddálení odměny bylo stanoveno s ohledem na výsledek takové analýzy. 183. Účastník řízení vzhledem k výše uvedenému nezjednal nápravu, když nestanovil dobu oddálení pohyblivé složky odměny v souladu s požadavky regulace. III. Poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny 184. Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že zavedl „pravidelný kontrolní systém hodnocení zaměstnanců. Dbá na to, aby pohyblivá složka odměny byla vhodně vyvážená vůči základní mzdě (pevné složce odměny).“ „Podrobně je upraveno v předpisu SJTF_6/2013 Pravidla odměňování zaměstnanců, konkrétně kapitole 2.2.“ 185. Účastník řízení uvedl nově v návrhu VP 6/2013 v odkazované kapitole citace Přílohy č. 1 Vyhlášky, které doplnil o obecné zásady ohledně pohyblivé složky odměny33. Správní orgán hodnotí tyto navržené změny VP 6/2013 jako nedostatečné. Přestože se jedná o skupinový standard, míra podrobnosti uvedená v tomto předpise odpovídá spíše zásadám nebo strategii. 186. Účastník řízení by měl totiž nejprve rozdělit všechny složky odměny (včetně všech příspěvků, náhrad, doplatků, doplňkových plateb nebo finančních výhod), které jsou vypláceny vybraným pracovníkům, do kategorie pohyblivé složky odměny nebo do kategorie pevné složky odměny, což je první předpoklad pro výpočet celkové pohyblivé složky odměny a celkové pevné složky odměny. Teprve potom má smysl stanovit konkrétní poměr nebo pásmo, ve kterém se vůči sobě budou pohybovat pevná a pohyblivá složka odměny. Bez identifikace jednotlivých částí odměny a jejich
33
„Výše pohyblivé složky je stanovena tak, aby nebyla příliš nízká, aby byla odměna motivující, a zároveň nebyla příliš vysoká, aby pro její dosažení zaměstnanci neobcházeli interní nastavení a pravidla.“
35
identifikace jako pohyblivé složky odměny nebo pevné složky odměny je stanovení poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou jen deklarací, nikoliv pravidlem podle, které lze uplatňovat, vymáhat a kontrolovat. 187. Účastník řízení sice cituje právní předpisy a stanovil strop pro poměr mezi pohyblivou a pevnou složkou odměny, konkrétní pravidla nebo postup pro stanovení výše pohyblivé složky však účastník řízení nepředložil. 188. Správní orgán dále uvádí, že navržené změny ve VP 6/2013 jsou navíc špatně formulovány, protože činí vnitřní předpis rozporným. VP 6/2013 sice v kap. 2.2 odst. 4 uvádí, že pokud „akcionáři schválí vyšší maximální úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny za předpokladu, že celková úroveň pohyblivé složky nepřesáhne u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny, Představenstvo neprodleně uvědomí i Českou národní banku“, z čehož by mohlo vyplývat, že účastník řízení nesmí přiznat pohyblivou složku odměny převyšující 200 % pevné složky. Následuje však kap. 2.2 odst. 5, kde účastník řízení nově stanovil ve VP 6/2013 postup pro případ, že pohyblivá složka „přesáhne 100 % (v případě schválené výjimky 200 %)“. Situace, kdy by odměna, byť i v případě schválené výjimky, přesáhla 200 % pevné složky, je v rozporu s Vyhláškou. 189. Účastník řízení vzhledem k výše uvedenému nezjednal nápravu, když nestanovil pravidla pro určení poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny v souladu s požadavky regulace. IV. Kritéria pro měření výkonnosti 190.
Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že „kompetenční model, ve kterém zohlední i kritéria měření výkonnosti, se rozpadá až na podrobnosti popisu konkrétních pracovních pozic, zařazení, identifikaci rizik a stálá hodnotící kritéria (Definice běžné pracovní výkonnosti jako např. dodržování interních postupů, plnění auditních doporučení, rozvoj a vzdělávání podřízených, snižování rizik banky, za která je daný pracovník odpovědný). Kompetenční model je aktuálně v přípravě a bude dokončen do konce roku 2016.“
191. Správní orgán tedy vzhledem k výše uvedenému uvádí, že účastník řízení doposud nápravu nezjednal, ani nepředložil podklady, z nichž vyplývá, jaká nápravná opatření provádí, ale pouze přislíbil provedení nápravy do 31.12.2016. Správní orgán považuje za stěžejní, aby nový systém odměňování oproti dosavadnímu měl jasná a předem daná kritéria pro hodnocení jejich výkonu, která budou vybrané pracovníky motivovat k řádnému a efektivnímu řízení rizik. Kritéria pro měření výkonnosti a následné přiznání odměny by proto měla být vhodně provázána s kvantitativními ukazateli34 rizik podstupovaných účastníkem řízení. V.
Kontrola systému odměňování
192. Účastník řízení ve Vyjádření ze dne 11.7.2016 uvedl, že zavedl pravidelný kontrolní systém hodnocení zaměstnanců a odkázal na nově zřizovaný výbor pro odměňování a kapitolu 1.4 VP 6/2013. Účastník řízení předložil správnímu orgánu spolu
34
Např. zohlednění ukazatele RAROC, vybraných složek ICAAP.
36
s Vyjádřením ze dne 11.7.2016 návrh statutu výboru pro odměňování, ale do dne vydání tohoto rozhodnutí nepředložil správnímu orgánu schválenou verzi vnitřního předpisu, který by dokládal, že výbor pro odměňování už byl skutečně zřízen. 193. Z předloženého návrhu statutu výboru pro odměňování vyplývá, že účastník řízení plánuje obsadit tento výbor dvěma členy představenstva. Správní orgán uvádí, že výbor pro odměňování je orgánem s kontrolní funkcí, a proto není vhodné, aby v něm zasedali členové představenstva, kteří naopak zastávají funkci výkonnou a kteří mají podle dosavadních postupů účastníka řízení podstatný vliv na výši vyplácených odměn. Nezávislé fungování a kontrola výboru pro odměňování by byla zpochybněna, pokud by v něm zasedaly osoby, které naopak mají podléhat kontrole. Výbor pro odměňování by pak nemohl poskytovat představenstvu potřebnou zpětnou vazbu, když by v něm zasedala většina členů představenstva. Tato konstrukce není vhodná také s ohledem na funkční náplň, kdy podle návrhu statutu je tento výbor poradním orgánem dozorčí rady, protože pak dochází k slučování výkonné a kontrolní funkce a k významnému střetu zájmů, což není v souladu s principy řádné správy a řízení společnosti ve smyslu ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) zákona o bankách. 194. Členové výboru pro odměňování by navíc měli mít odpovídající znalosti, odbornost a praxi ve vztahu k postupům odměňování, s kontrolní činností a to zejména ohledně způsobů a mechanismů, kterými účastník řízení přizpůsobí strukturu odměňování svému rizikovému a kapitálovému profilu. Nominované osoby, tedy dva členové představenstva a člen dozorčí rady, kteří působí v uvedených funkcí již několik let a tudíž se podílely na nedostatcích v systému odměňování, respektive na absenci tohoto systému v podobě vyžadované právními předpisy, nejsou podle správního orgánu vhodnými kandidáty pro takovou funkci. 195. Správní orgán uvádí, že k úkolům výboru pro odměňování by mělo patřit, kromě návrhů změn a vyhodnocování systému a zásad odměňování, také (i) zpětné hodnocení mechanismů zohledňujících všechna významná rizika, (ii) kontrola zda systém odměňování, tedy nejen jeho zásady, přispívají k řádnému řízení rizika, zda podporují obchodní strategii a dlouhodobé zájmy účastníka řízení, (iii) analýza dosahování výkonnostních cílů a případné potřeby zohlednění rizik v odměňování a uplatnění mechanismů pro snížení hodnoty odložené složky odměny případně zpětného vymáhání, (iv) zpětně testovat, jak kritéria použitá při přiznání odměn a úpravy stanovené při zohlednění rizika odráží skutečně podstupovaná rizika. 196. Účastník řízení by měl také zvážit větší zapojení pracovníků z nezávislých kontrolních funkcí do činnosti výboru pro odměňování, včetně pracovníků řízení rizik, protože jejich činnost, výkonnost, motivace a odměňování by neměly být prováděny ve stejné linii jako činnost, ze které vznikají účastníkovi řízení rizika. Správní orgán dále považuje za vhodné, aby statut obsahoval podrobnější vymezení podkladů, které budou výboru předkládány, tak aby byl zajištěn přístup výboru (i) ke všem údajům a informacím o rozhodovacím procesu dozorčí rady v souvislosti s vytvářením a uplatňováním zásad a postupů odměňování, dohledem nad nimi a jejich přezkumem, (ii) ke všem údajům a informacím o uplatňování konkrétních postupů při stanovení odměn. Vnitřní předpis neobsahuje postup svolání výboru pro odměňování, pouze stanoví, že výbor se schází jedenkrát ročně a že se může sejít na požádání dozorčí rady. Správní orgán považuje takovou úpravu za nedostatečnou, výbor pro odměňování by se měl scházet častěji než jednou ročně a to podle vlastní potřeby dané konkrétní agendou, nikoliv pouze podle pokynu dozorčí rady.
37
197. Správní orgán vzhledem k výše uvedenému považuje navrhovanou nápravu, tak jak vyplývá z předložených návrhů vnitřních předpisů, za nedostatečnou. Správní orgán dále uvádí, že účastník řízení výše uvedená opatření teprve zavádí do praxe a nemohl proto předložit správnímu orgánu žádné konkrétní výstupy z činnosti výboru pro odměňování a správní orgán nemůže v tuto chvíli hodnotit, zda a jak účastník řízení zavede a uplatní v praxi. VI. Smlouvy o výkonu funkce 198. Účastník řízení nepředložil do dne vydání tohoto rozhodnutí nové znění smluv o výkonu funkce, v žádném z vyjádření zaslaných v průběhu správního řízení ani netvrdil, že tuto nápravu provedl, a správní orgán proto vychází z toho, že účastník řízení neuvedl tyto smlouvy do souladu se ZOK. Vzhledem k tomu, že ZOK stanoví jako sankci za nesoulad úpravy odměňování ve smlouvě o výkonu funkce s požadavky ZOK bezplatnost výkonu, nemůže za takových okolností účastník řízení naplnit zásady a pravidla odměňování, která stanovil vlastními vnitřními předpisy a která jsou vymezena právními předpisy. Účastník řízení vzhledem k výše uvedenému zjištěný nedostatek nenapravil. VII. Neinformování o odměně přesahující 1 000 000 EUR 199. Účastník řízení uvedl ve Vyjádření ze dne 11.7.2016, že v navrhovaném znění VP 6/2013 nově upraví povinnost konkrétních pracovníků předat informaci o odměně přesahující 1 000 000 EUR a následně reportovat tuto skutečnost správnímu orgánu. 200. Správní orgán považuje tuto úpravu vnitřních předpisů za zlepšení oproti původnímu stavu a hodnotí ji tak, že může do budoucna vést k nápravě zjištěného nedostatku, pokud bude řádně dodržována, což může správní orgán zhodnotit až při následné kontrole činnosti účastníka řízení. Neprovedení nápravy v oblasti odměňování a ukládaná opatření k nápravě 201. Správní orgán hodnotí doposud představená opatření účastníka řízení v oblasti odměňování jako nedostatečná pro zjednání nápravy, a to vzhledem k nedostatkům a výhradám popsaným výše. 202. Správní orgán ukládá tímto rozhodnutím účastníkovi řízení, aby zjednal nápravu, a to v termínu, který si sám účastník řízení stanovil pro dokončení nápravy systému odměňování. 203. Správní orgán dále účastníkovi řízení ukládá, aby na vlastní náklady provedl audit, který prověří, zda účastník řízení již řádně plní své povinnosti a zavedl řídicí a kontrolní systém v oblasti odměňování v souladu se zákonem o bankách, Vyhláškou, Nařízením, a to včetně povinnosti dodržovat a zapracovat obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví35.
35
Obecné pokyny k řádným zásadám odměňování podle čl. 74 odst. 3 a čl. 75 odst. 2 směrnice 2013/36/EU a k informacím zpřístupňovaným podle článku 450 nařízení (EU) č. 575/2013.
38
5.
Compliance
204. Banka musí mít podle § 8b odst. 1 písm. c) zákona o bankách řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy vnitřní audit a průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky, 205. Představenstvo bylo povinné podle ustanovení § 16 písm. f) vyhlášky č. 123/2007 Sb. schvalovat a pravidelně vyhodnocovat zásady systému vnitřní kontroly včetně zásad pro zamezování vzniku možného střetu zájmů a zásad pro compliance. 1. 2.
206. Banka byla povinna podle ustanovení § 32 odst. 2 vyhlášky č. 123/2007 zajistit průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů. 207. Banka měla povinnost podle ustanovení § 20 odst. 1 vyhlášky č. 123/2007 zajistit, aby orgánům, jejich členům a dalším zaměstnancům, útvarům a výborům, pokud jsou zřízeny, byly na všech řídicích a organizačních úrovních přidělovány odpovědnosti a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů. Oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, jsou včas identifikovány. Postupy jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování. Uplatňování a dodržování zákazu konkurence 208. Člen představenstva nesměl podle ustanovení § 196 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) do účinnosti ustanovení § 3080 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. 209. Podle ustanovení § 200 odst. 3 obchodního zákoníku platilo obdobně výše uvedené ustanovení také pro členy dozorčí rady. a)
210. ____ _________ a ______ ____ jako soukromé osoby na jedné straně a _____ _______ na druhé straně, uzavřeli Zmluvu o podmienkách kúpy bytu v Bratislava _____ ____36 ze dne 21.12.2009 (dále jen „smlouva o koupi bytu _____ ____“). ____ _________ a ______ ____ se podle bodu 1.1 rozhodli nabídnout _______ _________ určité výhody související s koupí bytu a zároveň se podle stejného bodu 1.1 zavázali zabezpečit
36
_____ ____ Bratislava http://www._________.__/
je
developerský
projekt
39
společnosti
_____
____
______,
___.
financování kupní ceny bytu pro ______ _________ prostřednictvím úvěru poskytnutého účastníkem řízení, podle bodu 3.1 zabezpečit vyplacení bonusů za splácení jistiny úvěru. ____ _________ a ______ ____ získali podle bodu 5.1 smlouvy o koupi bytu _____ ____ předkupní právo na koupi financovaného bytu. Pokud _____ _______ zcizí financovaný byt, aniž by ____ _________ nebo ______ ____ uplatnil předkupní právo podle bodu 5.1 smlouvy o koupi bytu _____ ____, náleží jim podle bodu 5.5 příslušné smlouvy podíl na zisku ve výši 30 % ze základu definovaného v bodě 5.6 smlouvy o koupi bytu _____ ____. 211. ____ _________ a ______ ____ uzavřeli smlouvu obdobného znění také s _________ ___________37, která je mimo jiné předsedkyní představenstva ___ ______ ______ __ a členkou představenstva ___ _______ _____ __. Účastník řízení uvedl38 na dotaz správního orgánu k výše uvedenému zjištění, že „V portfóliu banky je 11 prípadov s takouto konštrukciou, celkový objem je 164 684 869 CZK.“ Odbor řízení kreditních rizik uvedl před poskytnutím úvěru ________ __________ že „___. ______ ____ a ___. ____ _________ sa zaväzujú, že na výzvu majiteľa bytu doručenú do 10 rokov od podpísania Zmluvy o podmienkach kúpy bytu odkúpia byt za kúpnu cenu. Táto podmienka zvyšuje kvalitu úveru ale [odbor řízení kreditních rizik] ju nedokáže reálne oceniť.“ 212. Výše uvedená situace, kdy se ____ _________ a ______ ____ zavázali zprostředkovat úvěr od účastníka řízení, je podle správního orgánu porušením zákazu konkurence podle ustanovení § 196 odst. 1 písm. b) obchodního zákoníku a podle § 200 odst. 3 téhož zákona zprostředkovávat obchody mezi třetí osobou a společností, kterou spravují a řídí, přičemž pro ně ze smlouvy zároveň plyne podíl na zisku z budoucího prodeje bytu, pokud se jej nabyvatel bytu rozhodne prodat třetí osobě. Obchodní zákoník39 pod zákazem konkurence upravoval formy jednání, které byly pro členy orgánů obchodních společností zakázané jako specifickou úpravu střetu zájmů pro akciové společnosti, pro účastníka řízení navíc vyplývá povinnost řídit střet zájmů z veřejnoprávní regulace, tedy ze zákona o bankách provedeného tehdy účinnou vyhláškou č. 123/200740. 213. ____ _________ a ______ ____ se uzavřením výše uvedených smluv dostali do střetu zájmů, když se zároveň zavázali svým obchodním partnerům zajistit financování účastníkem řízení pro pořízení bytu v rezidenci _____ ____ a účastník řízení zároveň musel při uzavírání obchodů postupovat obezřetně, což mohlo v případě vysokého rizika úvěrové obchodu a nedostatečné bonity žadatelů o úvěr znamenat také neposkytnutí úvěru. Situace, kdy se členové nejvyššího managementu účastníka řízení, zavázali poskytnout konkrétním osobám úvěr, vytváří minimálně nepřímý tlak na řadové pracovníky účastníka řízení, aby postupovali v souladu se závazkem svých nadřízených. Účastník řízení zároveň nedoložil, že by na nastalou situaci jakýmkoliv způsobem reagoval, což správní orgán hodnotí jako nedostatek v řízení střetu zájmů a compliance, přičemž k takovým situacím by nemělo u účastníka řízení docházet.
37
__________- opcia.pdf , DVD2\___________________\2_1_zajištění Viz odpovědi na dotazy uvedené v dokumentu _______ ______.doc doručeném dne 4.5.2015 na CD, správní spis DVD2\______________\9_jiné. 39 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, (zákon o obchodních korporacích), obsahuje totožný zákaz 40 Vyhláška obsahuje srovnatelnou úpravu povinností řídit střet zájmů. 38
40
214. Vnitřní kontrola účastníka řízení, do které spadá jednak compliance a jednak řízení střetu zájmu, nebyla ve vztahu k výše popsaným obchodům vykonávána dostatečně efektivně, když nedokázala zajistit, aby se vrcholní představitelé účastníka řízení nedostávali do zásadního střetu zájmů. 215. Účastník řízení si byl vědom skutečnosti, že členové jeho orgánů se dostávají do významného střetu zájmů a přesto nepodnikl kroky k nápravě takového stavu. Správní orgán hodnotí výše uvedená zjištění jako selhání průběžné kontroly dodržování právních povinností a porušení ustanovení § 8b odst. 1 písm. c) zákona o bankách. Náprava účastníka řízení a její hodnocení správním orgánem 216. Účastník řízení ve Vyjádření ze dne 11.7.2016 uvedl, že „zavádí pravidelnou roční compliance kontrolu dodržování povinností souvisejících se zákazem konkurence.“ V rámci kontroly předloží členové představenstva, dozorčí rady a všech prokuristů compliance officerovi vyplněné a podepsané čestné prohlášení a ten následně z veřejně dostupných zdrojů (např. obchodní rejstřík), ověří v něm uvedené skutečnosti. 217. Správní orgán považuje tuto úpravu vnitřních předpisů za zlepšení oproti původnímu stavu a její uvedení do praxe vyhodnotí při následné kontrole činnosti účastníka řízení. Odůvodnění uložené sankce a nápravných opatření Nápravné opatření 218. Správní orgán zjistil při kontrole na místě nedostatky v činnosti popsané výše v tomto rozhodnutí, které byly prokázány v průběhu tohoto správního řízení, které však účastník řízení do dne vydání tohoto rozhodnutí nenapravil, jak je popsáno průběžně v textu odůvodnění tohoto rozhodnutí. Správní orgán proto ve výroku tohoto rozhodnutí ukládá účastníkovi řízení, aby uvedl svou činnost do souladu s právními předpisy způsobem popsaným ve výroku A tohoto rozhodnutí. 219. Vzhledem k rozsahu nedostatků v systému odměňování účastníka řízení a také vzhledem k příslibu účastníka řízení zavést nový systém odměňování správní orgán ve vztahu k této oblasti ukládá účastníkovi řízení provést audit, který bude podkladem pro hodnocení funkčnosti této části řídicího a kontrolního systému. 220. Ve vztahu ke zbylým nedostatkům zjištěným správním orgánem účastník řízení předložil informace o realizovaných nápravných opatřeních, které správní orgán považuje ke dni vydání tohoto rozhodnutí za dostatečná, a proto neukládá ve vztahu k těmto pochybením jiná nápravná opatření. Účinnost nápravných opatření správní orgán ověří při další kontrole činnosti účastníka řízení. 221. Správní orgán vzhledem k výše uvedenému uvádí, že dle ustanovení § 61 odst. 3 správního řádu pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků. S ohledem na skutečnost, že rozklad proti rozhodnutí o uložení nápravného opatření nemá podle ustanovení § 26aa odst. 4 zákona o bankách odkladný účinek, stává se toto rozhodnutí vykonatelným dnem doručení. Vzhledem k výše uvedenému pozbývá Rozhodnutí o předběžném opatření účinnosti dnem doručením tohoto rozhodnutí.
41
Pokuta za správní delikty 222. Správní řád výslovně neupravuje, jak má správní orgán postupovat při stanovení výše pokuty v případě, že se osoba dopustí ve vícečinném souběhu více správních deliktů, o kterých rozhoduje příslušný správní orgán v jediném správním řízení. Správní orgán tak z důvodu nedostatku výslovné právní úpravy ve správním řádu postupuje analogicky dle obsahově nejbližšího právního předpisu (postup per analogiam legis), kterým je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“). Z analogického uplatnění ustanovení § 12 odst. 2 zákona o přestupcích vyplývá, že správní orgán je povinen aplikovat absorpční zásadu, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný. 223. Správní orgán za správní delikt podle ustanovení § 36e odst. 1 písm. n) zákona o bankách uloží podle ustanovení § 36e odst. 6 písm. b) zákona o bankách pokutu do výše 20 000 000 Kč. Správní orgán uloží za delikt podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu podle ustanovení § 157 odst. 14 písm. c) pokutu do výše 20 000 000 Kč. Oba výše uvedené delikty tedy mají stejnou typovou závažnost a žádný z nich není podle zákona přísněji postižitelný než ten druhý. 224. Správní orgán v tomto konkrétním případě považuje za závažnější správní delikt podle ustanovení § 36e odst. 6 písm. b) zákona o bankách, kterého se účastník řízení dopustil tím, že uzavíral obchody za nápadně nevýhodných podmínek, neboť takové jednání může ohrožovat stabilitu banky a směřuje proti oprávněným zájmům vkladatelů účastníka řízení, přičemž ochrana těchto hodnot je jedním ze základních cílů bankovní regulace. Nenahrávání telefonních hovorů, které se týkaly předmětných obchodů, v tomto případě považuje správní orgán za okolnost zvyšující nebezpečnost jednání účastníka řízení. 225. Účastník řízení při své činnosti nakládá zejména s cizími zdroji, které násobně překračují jeho vlastní kapitálové zdroje, a proto je za účelem ochrany věřitelů, zejména vkladatelů, jedním z principů vtělených do zákona o bankách povinnost účastníka řízení obezřetně s cílem zajistit návratnost přijatých vkladů . Pouze pokud budou mít věřitelé jistotu, že banky budou se svěřenými prostředky nakládat tak, aby vůči nim byly s to splnit všechny svoje závazky, budou investoři a vkladatelé bankám svěřovat své prostředky. V opačném případě by mohlo však dojít k narušení důvěry věřitelů a destabilizaci finančního sektoru. Banky obecně hrají jako účastníci finančních trhů významnou roli při efektivní alokaci dočasně volných finančních zdrojů, ohrožení důvěryhodnosti bank při nakládání se svěřeným majetkem může mít značné negativní důsledky i pro fungování celého sektoru. Vzhledem k výše uvedenému správní orgán považuje povinnost uloženou ustanovením § 12 odst. 2 zákona o bankách za jeden ze základních imperativů bankovní regulace a jeho porušení hodnotí jako závažné protiprávní jednání. 226. Účastník řízení neměl zaveden systém kontroly tržní konformity, který by bránil porušení výše uvedené povinnosti, a umožnil tak postupovat svým zaměstnancům v rozporu s výše uvedeným imperativem. Konkrétní obchody, na kterých vydělávala společnost _______, jsou pak přímým důsledkem špatně nastaveného řídicího a kontrolního systému účastníka řízení.
42
227. Obchodování s cennými papíry probíhalo ve velkých objemech, kdy i nepatrný rozdíl v realizační ceně provedeného obchodu, může znamenat v absolutním vyjádření významnou ztrátu či zisk. Předmětem správního řízení byl nesprávný postup účastníka řízení spočívající v realizaci obchodů s cennými papíry ve prospěch jiného subjektu, která byla umožněna absencí postupů pro zjišťování nejvýhodnější ceny. Vzhledem k charakteru vytýkaného porušení, včetně absence zjišťování alternativních podmínek prodeje, nemohl správní orgán určit ani odhadem cenový rozdíl v neprospěch zúčastněných subjektů ze skupiny účastníka řízení při provádění popsaných obchodů. K ohrožení zájmů chráněných zákonem o bankách došlo systematickým nastavením procesu sjednávání obchodů, tedy takovým nastavením, které nezajišťovalo uzavření obchodu za nejvýhodnějších podmínek, kterého bylo v konkrétním případě využito ve sjednání obchodů, které byly pro účastníka řízení nápadně nevýhodné. 228. Co se týče následků, resp. účinků protiprávního jednání, k naplnění skutkové podstaty vytýkaného správního deliktu dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Případné způsobení škody není podmínkou pro vznik odpovědnosti za deliktní jednání účastníka řízení. Závažným následkem je již ohrožení plně způsobilé vyvolat hmotnou újmu na majetku vkladatelů, potažmo nehmotnou újmu na příslušném státem chráněném zájmu, k čemuž při protiprávním jednání účastníka řízení reálně docházelo. 229. Uloženou sankci je nutné chápat jako postih účastníka řízení za chybné nastavení řídicího a kontrolního systému, které bylo v příčinné souvislosti s obchody realizovanými ve prospěch společnosti _______, které představují porušení zákona o bankách. Chyba kontrolního systému přitom nebyla jediná – tedy absence mechanismu pro kontrolu tržní konformity – ale byla dále posílena skutečností, že telefonní hovory týkající se prováděných obchodů nebyly nahrávány a účastník řízení neprováděl, respektive nemohl provádět, kontrolu obsahu komunikace mezi odpovědnými pracovníky a zákazníky. 230. Správní orgán při stanovení výše pokuty zohlednil jako přitěžující okolnost skutečnost, že se účastník řízení dopustil správního deliktu podle ustanovení § 36e odst. 1 písm. n) zákona o bankách ve vícečinném souběhu se správním deliktem podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání. 231. Obchodování účastníka řízení se společností _______ probíhalo v období do 22.9.2014 do 26.2.2015, z hlediska délky trvání porušování právních předpisů se jedná o středně dlouhé období, které zvyšuje konkrétní závažnost spáchaného deliktu. 232. Správní orgán považuje takové období za dlouhé také z hlediska možnosti odhalit protiprávní jednání v činnosti účastníka. Pokud by účastník řízení měl správně nastaven systém kontrol obchodování na finančním trhu, musel by tuto skutečnost sám odhalit a jejímu pokračování zabránit. Účastník řízení kromě toho, že neměl zaveden systém, který by vedl k nákupu cenných papírů za nejvýhodnějších podmínek ani při žádné zpětné kontrole neodhalil, že dochází k porušování právních předpisů, přestože má povinnost udržovat robustní kontrolní systém, což považuje správní
43
orgán za přitěžující okolnost. K ukončení protiprávní činnosti totiž fakticky došlo až v průběhu kontroly správního orgánu41. 233. Správní orgán však hodnotí jako přitěžující okolnost zejména skutečnost, že účastník řízení nebyl iniciativní ve vyvození důsledků ze zjištěných nedostatků. Účastník řízení nevyvodil personální odpovědnost z výše popsaných nedostatků a k zavedení kontroly tržní konformity došlo až v průběhu správního řízení. 234. Prospěch ve výši 4,45 mil. Kč, který společnost _______ těmito obchody s účastníkem řízení bez rizika vydělala, považuje správní orgán za značný. 235. Správní orgán rozhodl za porušení povinností uvedených ve výroku B v bodech ad (i) a ad (ii) uložit sankci ve formě peněžité pokuty. Sankce ve formě peněžité pokuty byla správním orgánem zvolena z hlediska individuální prevence s cílem odradit účastníka řízení, aby v porušování právních předpisů pokračoval, a přimět ho, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval, a současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu. 236. Vlastní kapitál účastníka řízení činil ke dni 30.6.2016 18,6 mld. Kč. Správní orgán tedy vzhledem k majetkovým poměrům nepovažuje ukládanou pokutu za likvidační. Odůvodnění rozhodnutí o nákladech řízení 237. Dle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníkovi řízení, který vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částka je pak na základě zmocnění obsaženého v § 176 správního řádu stanovena vyhláškou č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Z ustanovení § 6 odst. 1 této vyhlášky pak vyplývá, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. 238. Vzhledem ke skutečnosti, že vedené správní řízení bylo, jak bylo podáno výše, vyvoláno porušením právních povinností účastníka řízení, uložil správní orgán tomuto povinnost nahradit paušální částkou ve výši 1 000 Kč náklady tohoto správního řízení.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 41 odst. 1 zákona o bankách podat rozklad u České národní banky, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení. Lhůta pro podání rozkladu činí podle § 83 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 152 odst. 4 správního řádu 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada
41
Kontrola byla zahájena dne 21.1.2015 doručením oznámení o zahájení kontroly namístě a poslední obchod se společností _______ proběhl dne 26.2.2015.
44
České národní banky. Podle § 41 odst. 1 zákona o bankách nemá podaný rozklad odkladný účinek.
otisk úředního razítka
_________________________ ___________________________________
____________________________ _______________________________ _________________________________
podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
45
