TÝDENÍK
3
24. LEDNA 2007
V tomto čísle najdete:
Výuční list lze získat i na základě praxe ......................................... 3 Absolventi učilišť a problém nezaměstnanosti ................................. 5 Nebojte se multikulturní salátové mísy ............................................. 7
XV. ROČNÍK
Krátce... 22. ledna Rada Českomoravské konfederace odborových svazů zaujala na svém zasedání stanovisko k ústavní stížnosti poslanců na zákoník práce.
23. ledna Další kolo ankety Zlatého Ámose se uskutečnilo tentokrát v Brně. O postup do semifinále usilovaly učitelky nominované za Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.
23. ledna V Domě oborových svazů v Praze proběhla republiková volební konference profesní sekce předškolní výchovy ČMOS pracovníků školství. Její delegátky volily nejen své zástupkyně na V. sjezd školských odborů, ale řešily i řadu aktuálních problémů své profese.
24. ledna
Mnoho vizí Bílé knihy se během pěti let stalo skutečností Ačkoliv se před pěti lety, kdy byl vydán Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, mohlo zdát, že je jeho obsah příliš ambiciózní a místy až utopický, jeví se dnes, ve světle hodnocení výsledků škol, realisticky. ožadavky, jako jsou vypracování rámcových vzdělávacích programů, stanovení specifických cílů vzdělávání jednotlivých škol, vznik školních vzdělávacích programů i určení klíčových kompetencí, byly ve většině škol splněny. Stejně tak jako posílení jazykové výuky od třetího ročníku, zařazení projektového vyučování, individualizace výuky, integrace předmětů a výuky v blocích. Postupně se zvýrazňují specifika výuky na prvním a druhém stupni, daří se měnit klima škol. Potřeba bohaté nabídky volnočasových aktivit, které maximálně navazují na školní výuku, je v mnoha školách bohatě uspokojována.
P
Pravda, nepovedlo se úplně vše, co bylo v Bílé knize nastíněno. Mnohde pokulhává spolupráce školy s rodiči, nebyly redukovány víceleté programy gymnázií, jak se očekávalo, v mateřských školách se nedaří zajistit zákonný nárok na vzdělávání každému dítěti, společná část maturitní zkoušky bojuje o přežití. Nicméně něco se daří alespoň částečně, jako například bezúplatné vzdělávání dětí v posledním předškolním roce či zvyšování podílu populace s maturitou. Jedinou zásadní vizí, která přes všechny dílčí úspěchy naplněna nebyla, je spravedlivé platové ohodnocení učitelů. V současné době jejich platy
výrazně zaostávají za srovnatelnými vysokoškolsky vzdělanými profesemi. To je veliký dluh minulosti, který musí být pokud možno v nejbližší budoucnosti odstraněn. Přesto je třeba si úspěchy našeho školství občas připomínat. Málo si totiž uvědomujeme, že hrdost na výsledky práce pedagogů za posledních pět let je zcela na místě. Jde přitom nejen o konkrétní výsledky, na nichž se učitelé podílejí svou každodenní prací, ale i o vysokou prestiž povolání, o němž většina občanů soudí, že by na ně neměla nejen schopnosti, ale ani trpělivost a už vůbec ne potřebné nervy.
„Každý si přeje dlouho žít, ale nikdo nechce být starý.“
Prohlédnout si zrekonstruované a zmodernizované objekty zednických a truhlářských dílen Střední odborné školy stavební v Karlových Varech si mohli jak současní, tak i budoucí žáci a jejich rodiče při slavnostním otevření.
25. ledna Zasedání Krajské rady ČMOS pracovníků školství Moravskoslezského kraje se zúčastní předseda školských odborů František Dobšík a jeho místopředsedkyně Markéta Vondráčková. Na programu bude mimo jiné i dopad zákoníku práce na odměňování zaměstnanců škol.
ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
Swift
2
„Do nového roku mi všichni přáli pevné nervy, ale dostal jsem akorát pevnou pracovní dobu!“
KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Ředitelé chtějí odvětvové řízení Ředitelé škol chtějí návrat k odvětvovému řízení školství. Shodli se na tom na konferenci profesní sekce vedoucích pracovníků školských odborů minulý týden. Připojili se tak k názoru učitelů základních a středních škol. Podle ředitelů i pedagogů školy je vztah zřizovatelů vůči ředitelům vazalský – hrají v něm roli politické vlivy a osobní vztahy. Řízení škol by podle nich mělo být odborné a nezávislé na samosprávách, a proto žádají, aby vedení Českomoravského odborového svazu pracovníků školství začalo jednat s politickou reprezentací o obnovení odvětvového řízení.
Předseda sekce Radovan Langer upozornil na nárůst administrativy především ze strany zřizovatele, která zavaluje ředitele škol. Co vedoucí pracovníci odmítají, je poslanecká novela školského zákona, která nově řeší jmenování a odvolávání ředitelů. „Kdyby ředitelé měli být jmenováni tak, jak je to ustanoveno v novele, bylo by to hodně zpolitizované a pravidla jmenování by nebyla čitelná,“ upozornil předseda sekce. Podle něho by to znamenalo návrat ke stavu před rokem 2005, kdy jmenování ředitelů záleželo pouze na zřizovateli. S novelou školského zákona nesouhlasí ani vedení ČMOS PŠ. Jak řekl jeho předseda František
Dobšík, svaz nepovažuje za nutné ani prospěšné takto měnit pravidla. zls
Důchodci jdou příkladem Svou hojnou účastí i aktivním přístupem k řešení problémů je sekce důchodců ČMOS pracovníků školství příkladem všem ostatním. Republiková volební konference sekce proběhla 17. ledna v Domě odborových svazů v Praze a předsedkyně sekce Marie Návratová zde přednesla zprávu o její činnosti. Jak sdělila, velikou nespravedlností je to, že se výhod spojených s užíváním FKSP nemohou účastnit ti důchodci, jejichž škola získala právní subjektivitu až po jejich odchodu do
Chová-li se ředitel špatně k učitelům, poznají to i žáci To, jak se ředitelé škol chovají k učitelům a jak ti se mají k sobě navzájem, ovlivňuje atmosféru ve školách. Kde jsou ředitelé k podřízeným vstřícní a umí připustit jejich názor, pedagogům se lépe učí a poznají to i děti. Není ale málo škol, kde si to ředitelé nechtějí nebo neumějí uvědomit, a ojedinělé nejsou ani případy, kdy některého ze svých zaměstnanců systematicky psychicky týrají. Šikanují se ale i pedagogové navzájem a výjimkou nebývají ani ředitelé šikanovaní svými podřízenými. Ukázala to diskuse, která proběhla minulý čtvrtek v rámci kulatého stolu pořádaného Stálou konferencí asociací ve vzdělávání. „Už v Bílé knize se píše, že proto, abychom mohli u dětí vytvořit pevné základy k čerpání dalších poznatků, je nutné zamyslet se nad změnou klimatu ve škole,“ připomněla Jana Kašpárková z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Je-li klima školy dobré, mohou zaměstnanci zažít pocit, že si jich vedení či kolegové váží, že někam patří, mají pocit sounáležitosti. A klima pak vyjadřuje i kvalitu školy a její efektivitu. V efektivní škole učitelé víc spolupracují navzájem, ale i s žáky, začínající pedagogové mají větší podporu. Způsob, jakým ředitelé u nás vedou školy, se podle Petra Novotného z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pohybuje od absolutistické monarchie a autoritářství až po skoro anarchii. Problémové místo je výměna ředitelů. Ten, který přijde na školu nově, chce často vše změnit, a tak začíná od nuly. „Tito ředitelé pak říkají,
že musí být zpočátku osvícenými monarchy, strhnout na sebe moc a pozornost, aby škola fungovala, a až později přejít k demokracii. Problém je, že někteří ředitelé se pak své moci neumějí vzdát,“ konstatuje P. Novotný. To potvrdil i Pavel Beňo ze sdružení Práce a vztahy. Ředitelé podle něj velmi často nejsou schopni s učiteli komunikovat a vést dialog, „Určitá forma šikany se může objevit na každé škole, i sebelepší. Tam, kde jsou dobré vztahy, si s ní ale umí poradit,“ tvrdí P. Beňo. Že to ale na mnoha školách neumějí, potvrzují učitelé, kteří se na něj obracejí s prosbou o pomoc. Právnička ČMOS PŠ Jitka Šulcová zdůraznila, že šikaně ve škole se nelze zcela vyhnout, ale lze jí předcházet komunikací. A pokud už nastane, je možné se bránit. Umožňuje to zákoník práce. ZDEŇKA LA SALA
důchodu, a tudíž zůstali bývalými zaměstnanci zrušených okresních úřadů. Nápravu lze zjednat jen soudní cestou, a dokonce je prý k tomu potřeba změna ústavy. Problémem je též stravování důchodců ve školách, odkud odešli do důchodu. Jejich práva je třeba zakotvit v nově vznikajících kolektivních smlouvách. Členové sekce na tomto setkání popřáli vše nejlepší Jaroslavě Kelnerové z Opavy k jejím 80. narozeninám. sta
Asi pětina žáků kouří Každý pátý žák základní školy v České republice pravidelně nebo aspoň příležitostně kouří. Poprvé si přitom cigaretu zapálí nejčastěji v páté nebo v šesté třídě. Kde děti berou inspiraci? Nejčastěji samozřejmě od svých rodičů nebo od starších spolužáků. K těmto závěrům došli pracovníci Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kteří pro žáky v základních školách vymysleli soutěž „Naše třída nekouří“. Jejím prostřednictvím chtějí dosáhnout toho, aby děti dobrovolně přestaly kouřit, vzájemně se při tom podporovaly a vydržely bez tabáku čtyři až šest měsíců. Odborníci přitom varují, že dítě, které začne kouřit v šesté třídě, je na konci deváté třídy na nikotinu už závislé. Někteří pravidelní kuřáci nakonec denně zvládnou i deset a více cigaret. „Když jim řeknete, že za dvacet let zemřou na rakovinu, je to pro ně dlouho a není to důležitý faktor,“ poznamenala V. Zachovalová z univerzity. Přesto mají děti větší šanci závislosti se zbavit v patnácti letech než později, v dospělosti. Podle zjištění odborníků rodiče bohužel své potomky při odvykání příliš nepodporují, zvláště pak ti, co sami kouří. čtk
3
Výuční list bude od července letošního roku možné získat i bez absolvování školy, pouze na základě praxe Umožní to zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání
„Naše zkušenost ve vzdělávání dospělých je přenositelná a aplikovatelná pro další školy. Rádi se o ni podělíme s každým.“ ROSTISLAV ŠMÍD
FOTO: STANISLAV JUGA
racuji jako kuchařka již několik let, ale protože nejsem vyučena v oboru, mám nižší plat než ostatní, vyučené kolegyně, ačkoliv dělám stejnou práci. Mám šanci to nějak změnit, aniž bych musela chodit do školy?“ tak nějak by mohl znít dotaz zaměstnance, který má pouze základní vzdělání, ale svou práci dělá na profesionální úrovni. Šanci od července letošního roku opravdu má. Dává mu ji zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Proto, aby se tento zákon mohl opravdu v praxi uplatnit, připravilo ministerstvo školství systémový projekt Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky a jeho řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání. „Projekt je tříletý a jeho ověřování začalo v roce 2005 v Moravskoslezském kraji, druhým krajem, který k projektu přistoupil, byl Liberecký kraj a v současné době je do něj zapojeno již osm krajů. V těchto krajích již existuje síť škol, které poskytují vzdělávání dospělým. V Libereckém kraji je jich po roce působení čtyřiadvacet,“
„P
říká hlavní manažerka projektu PhDr. Jana Bydžovská. Síť škol, které jsou schopny poskytovat další vzdělávání dospělým, existuje sice zatím v osmi krajích, ale cílem ministerstva školství je rozšířit ji do všech krajů naší republiky. V každém z nich by mělo za spolupráce kraje, škol, dalších sociálních partnerů, ale i podniků vzniknout centrum dalšího vzdělávání, které zájemci poskytne informace, kde může získat certifikát, který potvrdí jeho zkušenosti nabyté praxí,
kladě praxe musí mít však jasná pravidla, a to jak pro zkoušejícího, tak zkoušeného. Uchazeč o certifikát musí u zkoušky jasně prokázat odpovídající kompetence. Protože však jeho znalosti vycházejí z praxe, musí tomu být přizpůsobena i zkouška. „Doposud je u nás zkouška spíše exemplární, neboť žák prokazuje své znalosti a dovednosti v průběhu studia,“ říká PhDr. Helena Marinková, která odpovídá za hodnotící část projektu. Podle ní je proto důležité, aby i učitelé byli vyškoleni
Máme zaměřeno na... za jakých podmínek mu bude certifikát vydán apod. Centrum však nebude pouze podávat informace uchazečům o „výuční list“, ale bude také shromažďovat požadavky praxe – potřeby daného kraje – a zpětně o nich informovat školy i případné další subjekty, které budou mít oprávnění vzdělávat dospělé. „Největší šanci mají samozřejmě školy. Ty mají nejen odborníky – učitele, vybavení, ale i znalost prostředí, sociálních partnerů a trhu práce. Šanci má každá škola, každá může do celoživotního učení vstoupit,“ doplňuje J. Bydžovská. Získání certifikátu na pod-
na nový způsob prověřování odpovídajících kompetencí. „Člověk, který chodil do školy před mnoha lety, potřebuje zcela jiný přístup než učni. Má obavu ze zkoušek, nedovede popsat dovednosti, které ovládá,“ doplňuje její kolegyně J. Bydžovská. „I proto bude uchazeči o certifikát pomáhat vyškolený průvodce, který povede jeho portfolio, bude ho v průběhu motivovat, podporovat, povzbuzovat, samozřejmě i radit.“ Zúročení vlastních dovedností získaných praxí má význam jak pro daného jedince, tak pro celou společnost, a to v oblasti ekonomické i sociální.
Dokladem toho mohou být zkušenosti řady škol. Za všechny alespoň názor PaedDr. Rostislava Šmída, ředitele Střední průmyslové školy v Uherském Brodě: „S firmami na dalším vzdělávání dospělých spolupracujeme již deset let. Posledních šest velmi intenzivně a mohu říci, že velmi úspěšně. Jsem přesvědčen, že každá škola si může najít svého sociálního partnera. Musí ho však hledat, sám za ní nepřijde. A pokud je tato spolupráce dobrá, cílená, uzavřená na vzájemné výhodnosti pro obě strany, pak je přínosem pro všechny. Školy poznají nové technologické postupy, seznámí se s požadavky na trhu práce, konfrontují své vzdělávání s reálnou praxí, zvýší si svou prestiž a v neposlední řadě si vylepší i finanční stránku.“ Uherskobrodská škola spolupracuje s několika firmami, nejužší spolupráci má se Slováckými strojírnami. Společně s nimi realizuje projekt zaměřený na strategii vzdělávání této firmy za šest milionů korun. „Žádná škola nemůže říci, že se jí vzdělávání dospělých netýká. Naopak, pro každou to může být jen přínosem. Ať je to odborná škola, či gymnázium. Každá si jen musí uvědomit, co může nabídnout,“ doplňuje R. Šmíd. OLGA ŠEDIVÁ
4 Poznámka Slova písničky Jiřího Suchého „stalo se módou sezony do nepravostí rázně tepat“ by si učitelé mohli pozměnit. Tak, že módou sezony zůstává stálé tepání do školství. Přikročil k němu ve svém novinovém sloupku i Jan Ruml – v minulosti nepříliš oslnivý ministr vnitra a politik. Své tepání do školy však podepsal skromně jako publicista. Po zahřívacím úvodu, v němž konstatuje, jak se již v základních školách mnohé změnilo, přichází k meritu věci, protože „není všechno, jak má být“. Ačkoliv prý v každé škole působí psycholog (?), žáci mají největší obavy ze šikanování a učitelé trpí nedostatkem přirozené autority. Neustále se sice připravují reformy a nové učební postupy, abychom pak prý zjistili, že se ve školách učí v podstatě stejným způsobem jako dříve. Učivo je spíše
Je stále módou předmětem memorování namísto podnětem k tvořivému myšlení a důraz se klade na obsáhlé domácí úkoly komplikující mimoškolní aktivity. A žáci znají posloupnost rodu Přemyslovců, ale nic nevědí o duchu jejich doby. Proto prý uvažuje, zda není něco špatně, jestli mladí lidé potřebují právě tento způsob vzdělání a zda školy vytvářejí společně s rodinou určitý hodnotový řád, bez kterého je každé vzdělání k ničemu. Má nepochybně právo vyslovovat v tisku svůj názor na základní školy. Gramotní lidé už dávno vědí, že zdaleka není pravda všechno, co se v novinách píše. Poněkud mi ale vadí, že kritika škol se téměř vždycky dotýká jen těch nejslabších a nejzranitelnějších. Se zájmem budu proto očekávat exministrovo pokračování. Třeba o kvalitě vysokých škol. Jako student distančního studia práv v době své vrcholné politické kariéry se veřejně vyjadřoval, jaké musí vynakládat úsilí a kolik mu vysokoškolské studium zabírá času. Bylo to výrazně otřesnější než jeho „moralita“ o základních školách. JIŘÍ ROHAN
Stabilizace členské základny je zásadním problémem, o němž jednala volební republiková konference profesní sekce školních výchovně vzdělávacích zařízení ČMOS pracovníků školství. FOTO: ARCHIV
Odborový svaz hodlá financovat projekty ke stabilizaci členské základny V
těchto dnech probíhají republikové konference profesních sekcí, jejichž hlavním úkolem je zvolit delegáty V. sjezdu ČMOS pracovníků školství. Volební republiková konference sekce školských výchovně vzdělávacích zařízení ČMOS pracovníků školství se uskutečnila 12. ledna v Domě odborových svazů v Praze. Aktuální informace o činnosti sekce přednesla na jednání její předsedkyně Jana Brdová. Největším současným problémem je podle ní zejména zařazování pracovníků školních výchovně vzdělávacích zařízení do tříd v souvislosti s přijetím vládního nařízení č. 564/2006 Sb. Předsedkyně sekce dostala za úkol jednat o zveřejnění
námětů činností pro práci školních družin v rámci školních vzdělávacích programů, které jsou již připraveny k publikaci. Předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík přítomným popsal postup vyjednávání v souvislosti s účinností nového zákoníku práce. Informoval je také o přípravě vyhlášky, která stanoví pracovní řád pro školství, o stavu prací na nové vzorové kolektivní smlouvě a záměru předsednictva financovat projekty ke stabilizaci členské základny. Z jednání sekce vyplynul požadavek směrem k vedení odborového svazu pokračovat v kampani za zvýšení úrovně odměňování pracovníků školství pracovně nazvané „25 pro-
cent – 14 procent“. Dále si účastníci jednání odsouhlasili požadavek zveřejňovat na webových stránkách ČMOS pracovníků školství termíny jednání a schválené materiály ze zasedání sekce školských výchovně vzdělávacích zařízení. Sekretariát ČMOS pracovníků školství by měl také zajistit a na okresní organizace svazu rozeslat aktuální informaci o zveřejnění manuálu ke tvorbě školních vzdělávacích programů pro školní výchovně vzdělávací zařízení na vzdělávacím portálu. Delegátkami V. sjezdu ČMOS pracovníků školství byly zvoleny Jana Brdová a Miroslava Beňová. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
Zákoník práce a změny v daních Osobní ochranné pracovní prostředky Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 24 odst. 2 písm. j) bod 1) ZDP – daňovým výdajem jsou náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. Vybavení zaměstnanců jinými prostředky a výdaje přesahující stanovený rozsah přesto, že právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP). Daňový režim na straně za-
městnance: § 6 odst. 7 písmeno b) ZDP částky vynaložené zaměstnavatelem na pořízení a údržbu výše uvedených prostředků v rozsahu stanoveném ve zvláštních přepisech se na straně zaměstnance nepovažují za příjem ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně. Hodnota plnění poskytnutých zaměstnanci nad rozsah stanovený ve zvláštních předpisech je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky nejsou předmětem daně z příjmů fyzických
osob, a proto se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Příspěvky (nad rozsah stanovený ve zvláštních přepisech) jsou zdanitelným příjmem, a proto se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Právní předpisy: nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
§
Změna oproti stávajícímu stavu: V daních z příjmů – žádná. V pojistném – žádná. Pavel SKÁCELÍK
5
S nezaměstnaností se po vyučení potýkalo až 72 procent absolventů učilišť Až sedmdesát dva procent absolventů učilišť má do šesti let od doby, kdy vystuduje, zkušenost s nezaměstnaností. Právě to a potíže s hledáním místa často nutí vyučené mladé lidi, aby odcházeli ze svého původního oboru a hledali si uplatnění jinde. Je jich, jak zjistil Národní ústav odborného vzdělávání, celých šedesát procent. Skoro polovina vyučených by přitom po svých zkušenostech dala přednost studiu s maturitou. Pracovníci NÚOV v letech 2000 až 2006 uskutečnili šetření mezi absolventy tříletých učebních oborů a na jejich základě porovnávali původní plány žáků a jejich následné reálné pracovní uplatnění. Ptali se v těchto oborech: strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, obchod, osobní a provozní služby. Hned po ukončení učiliště bylo bez místa 14 procent učňů (z těch, kteří byli zahrnuti do průzkumu) a po šesti letech se jejich počet snížil na 5 procent. To je pozitivní. Méně pozitivní už je podle NÚOV skutečnost, že zhruba 72 procent absolventů má do šesti let po škole zkušenost s nezaměstnaností, byť někteří jen s krátkodobou. Skoro 40 procent vyučených pracuje během šesti let po ukončení školy v úplně jiném oboru, než jaký studovali, takže to, čemu se tu naučili, naprosto nevyužívají. Po vyučení začalo pracovat ve svém oboru
jen 53 procent absolventů – to je o 4 procenta méně, než si absolventi původně plánovali. Po šesti letech jich ovšem ve vystudovaném oboru pracuje ještě méně, a to jen 37 procent. Příbuzný obor si po učilišti nachází 15 procent žáků, ale po
v praxi dokonce jen 56 procent. Jaké jsou důvody? Nespokojenost s finančním ohodnocením, to, že by raději studovali maturitní obor, a také potíže s hledáním místa. Až 45 procent vyučených by raději studovalo střední odbornou školu a získalo maturitu. V elektrotechnických oborech se s tím svěřilo 55 procent žáků, ve strojírenských 49 procent, u prodavačů 44 procent a u absolventů služeb 42 procent. Před absolvováním učiliště mělo v plánu pokračovat dál ve studiu 36 procent žáků. Po
Naše téma... šesti letech je to již 23 procent. Těch, kteří hledají štěstí zcela mimo svůj obor, je na konci studia 32 procent a za dalších šest let až 39 procent. A zhruba 19 procent se dokonce svěřuje, že své vzdělání, které získali na učilišti, vůbec nikdy nevyužili. Nad čím by se měli zamýšlet pedagogové v učilištích, výchovní poradci v základních školách i sami rodiče a žáci, je fakt, že hodně vyučených nakonec dojde k přesvědčení, že si svou školu nevybrali dobře. Na konci studia by se znovu hlásilo na stejný obor asi 65 procent absolventů, a po zkušenostech
šesti letech nakonec k maturitě skutečně dospělo 23 procent vyučených, a to v denní formě nástavbového studia, a dalších 5 procent ve studiu při zaměstnání. Určitý malý počet ještě stále studuje. Největší zájem pokračovat ve studiu mají absolventi elektrotechnických učebních oborů, z nichž začalo chodit na nástavbové studium více než 60 procent. Mnoho z nich chce ale studovat i po maturitě a zhruba 12 procent dnes dál pokračuje ve studiu na vysokých školách. V momentě, kdy svá studia končili, jen 30 procent učňů
si myslelo, že budou pracovat jako něčí zaměstnanci. Realita po šesti letech byla ovšem jiná – v zaměstnaneckém poměru jich bylo 67 procent. Naopak, samostatně podnikat chtělo původně dvanáct procent absolventů, ale bezprostředně po vyučení se to povedlo jen pěti procentům. Chyběla jim praxe, která je nutná pro získání živnostenského listu, a brzdila je také byrokracie. Své původní plány pak absolventi uskutečňují později, po šesti letech samostatně podniká nebo pracuje v rodinné firmě už deset procent z nich. Odborníci NÚOV na základě zjištěných informací docházejí k závěru, že změny oborů u absolventů a jejich odchody do jiných profesí jsou natolik časté a rychlé, že nelze požadavky podnikatelů na jednotlivé odborníky uspokojit nějakou regulací počtu přijímaných žáků do jednotlivých studijních oborů „seshora“. Spíše je podle NÚOV potřeba, aby se i ve středních odborných učilištích rozšiřovala výuka všeobecných znalostí a základních dovedností. Učiliště pak budou schopna vychovat absolventy, kteří budou flexibilní a schopní přizpůsobit se požadavkům trhu práce. ZDEŇKA LA SALA
Kvůli paní učitelce chodím do školy rád
I. Sedlák, D. Matulová, J. Rytíř, A. Klečková
„Dostala jsem olympijskou medaili za učitelství,“ shrnula pocity všech zúčastněných kantorů učitelka anglického jazyka Doubravka Matulová
v pátek 19. ledna při soutěži o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos. Ten den proběhlo v historických prostorách Staroměstské radnice v Praze
úvodní regionální kolo soutěže, v níž se utkalo sedm pedagogů nominovaných z Prahy a Ústeckého kraje. Sami žáci představili své oblíbené učitele a před porotou hájili svůj názor, proč právě jejich kantor si nejvíce zaslouží vítězství v anketě. Pro všechny zúčastněné pedagogy je nejpovzbudivější zejména fakt, že je nominovali jejich žáci, takže se všichni shodli na tom, že už to je pro ně vítězstvím. A kdo postoupil do semifinále? Dokonce čtyři adepti – nejstarší účastník soutěže Ivan Sedlák, profesor Masarykovy střední školy chemické v Křemencově ulici v Praze 1, který
učí již půl století, Jan Rytíř, začínající kantor anglického jazyka ze ZŠ Zenklova v Praze 8, jehož si rodiče pletou s žáky, Doubravka Matulová, učitelka anglického jazyka ze ZŠ Mládí v Praze 5, a Alena Klečková, učitelka českého jazyka ze Základní školy s rozšířenou výukou jazyků v Kladské ulici v Praze 2. Pro mě se však vítězem tohoto kola ankety jednoznačně stala Hana Slanařová ze Základní školy praktické v Ústí nad Labem, jejíž romský žák porotě řekl: „Kvůli naší paní učitelce chodím teď do školy rád.“ ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
6 Česká správa sociálního zabezpečení se čas od času setkává s případy, kdy lidem chybí určitá doba pojištění nutná k přiznání starobního, invalidního, částečně invalidního důchodu či pozůstalostního důchodu. Situaci lze v některých případech řešit formou dobrovolného důchodového pojištění. Tímto způsobem si mohou lidé chybějící dobu pojištění doplatit před tím, než si podají žádost o důchod. Pojistné nelze doplatit po dni podání žádosti o důchod, pro jehož nárok a výši mají být tyto doby započteny. Období, za které je možné chybějící pojištění doplatit formou dobrovolného důchodového pojištění, závisí na druhu pojištění, který je uveden v § 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Důchodové pojištění lze doplatit Pokud lidé starší 18 let chtějí být dobrovolně důchodově pojištění, musí si k dobrovolnému pojištění podat přihlášku u příslušné okresní, v Praze Pražské, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Tam získají také další informace. Dobrovolné důchodové pojištění si mohou platit například uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce nebo studenti středních a vysokých škol, kteří už nejsou účastni povinného důchodového pojištění. Dále pak lidé, kteří odešli pracovat do zahraničí po 31. prosinci 1995 nebo vykonávají dlouhodobou dobrovolnickou službu. Dobrovolného důchodového pojištění mohou být účastni i ostatní lidé, maximálně však po dobu 10 let. Pokud se člověk rozhodne, že si doplatí dobrovolné důchodové pojištění, platí ho vždy za celé kalendářní měsíce. Minimální měsíční pojistné je v roce 2007 celkem 2688 Kč, tedy 28 procent z částky 9600 Kč, která je pro rok 2007 nejnižším vyměřovacím základem pro odvod pojistného na dobrovolné důchodové pojištění. Vyplývá to ze zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nařízení vlády č. 462/2006 Sb. Aby lidé měli přehled o svém pojištění a případné chybějící doby si včas doplatili, mohou si jednou ročně písemně požádat ČSSZ o zaslání informativního osobní listu důchodového pojištění (IOLDP). Obsahuje přehled o dobách pojištění v evidenci ČSSZ a od roku 1986 i vyměřovací základy a vyloučené doby. Žádost o IOLDP musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu, na kterou bude informativní osobní list zaslán. Lze ji podat u ČSSZ písemně nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Informativní list zasílá ČSSZ občanovi do 90 dnů od doručení žádosti.
Musí si doplnit vzdělání? Naší zaměstnankyni bylo 50 let 26. května 2005. V našem dětském domově pracuje tři roky jako vychovatelka. Má dosaženou kvalifikaci v oboru učitelka mateřské školy, takže 15letou praxi v přímé pedagogické činnosti má, ale ne v našem domově. Musí si doplnit vzdělání studiem speciální pedagogiky? le našeho názoru v tomto případě vychovatelka nesplňuje kvalifikační předpoklady podle § 16 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění, a nelze na ni vztahovat ani výjimku podle § 32 písm. a) citovaného zákona, neboť věku 50 let dosáhla až po dni 1. ledna 2005 a nedosáhla 15 let výko-
D
nu přímé pedagogické činnosti v zařízení pro ústavní výchovu. Pokud bude chtít po 1. lednu 2010 i nadále pracovat jako vychovatelka na současném pracovišti, bude si muset doplnit kvalifikační předpoklady dle § 16 citovaného zákona. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
Může ředitel nařídit dozor?
Jsme zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, při kterém je zřízeno střední odborné učiliště. Přímou pedagoČeská správa sociálního zabezpečení gickou činnost mají učitelé odborného výcviku rozloženou nerovnoměrně, v týdnech sudých je těchto hodin více, v lichých týdnech méně. Může ředitel ve dnech, kdy podle rozvrhu není vykonávána přímá pedagogická činnost, naJakým způsobem nový zákoník práce vymezuje způso- řídit nepřímou práci na pracovišti? Je možné, aby ředitel dozor při přepravě dětí k lékaři zakotvil do pracovní náplně bilost fyzické osoby být zaměstnancem? vedené vymezení je obsa- kdy tato fyzická osoba ukon- pedagogických pracovníků bez jejich souhlasu?
Způsobilost být zaměstnancem
U
ženo v § 6 nového zákoníku práce. Podle jeho ustanovení způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, vzniká, pokud není v zákoníku dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však nesmí s fyzickou osobou sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni,
čí povinnou školní docházku. Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí § 10 občanského zákoníku. Od ustanovení § 6 nového zákoníku práce se nelze odchýlit. To vyplývá z § 2 odst. 1 zákoníku práce, podle jehož ustanovení odchýlení není možné od úpravy účastníků pracovněprávních vztahů (tj. zaměstnance a zaměstnavatele) a od ustanovení, která odkazují na použití občanského zákoníku. VÍT BERKA
racovní doba pedagogických pracovníků zahrnuje přímou pedagogickou činnost a práce s touto činností související, do kterých mimo jiné patří i dozor nad žáky, a proto jeho zakotvení v pracovní náplni pedagogických pracovníků je oprávněné. Pedagogičtí pracovníci jsou dle příslušných ustanovení dosud platného pracovního řádu povinni být na pracovišti v době pedagogické činnosti stanovené rozvrhem, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka, v případech, které stanoví ředitel
P
školy a které vyžadují přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti, a v době stanovené pro spolupráci školy se zákonnými zástupci žáků. Dozor nad žáky, kromě výchovného působení a zabezpečení náležitého dohledu nad nezletilými, sleduje předcházení škodám na zdraví a majetku. O zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel. Rozhodnutí ředitele, která jste uvedl ve svém dotaze, nejsou tedy v rozporu s právními předpisy. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Nebojte se multikulturní „salátové mísy”, tvrdí učitelům na semináři „Od doby, kdy se ve školách začalo rozšiřovat interkulturní vzdělávání, si i já jako učitel musím dávat pozor na to, jak mluvím. Nesprávně použité označení lidí z jiných zemí nebo příslušníků menšin žáci hned opravují,” říká jeden z pedagogů. „Já učím na učilišti, ve třídě mám asi tři ,nácky’, a když vytáhnu v hodině téma Romové, stačí málo a ozve se: Hrrr na ně!” přidává se učitelka ze středního odborného učiliště gastronomie. Kurzu multikulturní výchovy, který loni v říjnu uspořádal vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni, se zúčastnilo šestnáct pedagogů pražských středních škol. Jejich zkušenosti s průřezovým tématem multikulturní výchova jsou velmi rozdílné, jeho význam a potřebnost však popírá jen málokterý z nich. V příjemném prostoru školicí místnosti právě probíhá úvodní seznamovací hra. Učitelé si zapamatovávají svá jména způsobem, kdy každý řekne oblíbenou barvu a k ní připojí své jméno, po něm následuje soused, který se snaží zopakovat celý řetězec od začátku. Poté si účastníci ve dvojicích představují, s jakými očekáváními na kurz přišli. Jan z Kunratic říká, že by si zde rád utřídil teoretický pohled na multikulturalismus, většina pedagogů zde hledá inspiraci pro výuku.
Průřezově v předmětu či v projektu Multikulturní výchova je totiž jedním ze šesti průřezových témat, které má být povinnou součástí školních vzdělávacích programů. Průřezová témata mohou učitelé zařazovat do výuky třemi způsoby, buď jako samostatný předmět, integrací do již existujících předmětů, nebo formou projektů nebo projektových dnů zaměřených na určité téma.
Možností, kam lze zařadit témata multikulturní výchovy, je opravdu mnoho. Účastníci kurzu se dozvídají o tom, že v hodinách českého jazyka i cizích jazyků mohou vykládat o jazycích i způsobech komunikace v různých částech světa, ve výtvarné výchově si žáci mohou vyzkoušet výtvarné projevy různých kultur, nebo se v hudební výchově seznámit s hudbou různých národů. „Jedním z cílů multikulturní výchovy je, aby co nejméně lidí zůstávalo na okraji společnosti. Vžitý stereotyp říká, že každý si ze své situace může pomoci sám. To ovšem u naprosté většiny sociálně vyloučených a diskriminovaných lidí neplatí,” říká lektor Jan Buryánek.
Učíme se porozumění V dopoledním bloku následuje obecný výklad o multikulturalismu doplněný několika praktickými aktivitami. Učitelé se seznamují s různými modely multikulturalismu, které se objevily za dobu jeho existence. V dalším výkladu se přítomní učí základním přístupům k příslušníkům cizích kultur – separaci, integraci a asimilaci. „To, jak bude vypadat soužití lidí v jednom státě, záleží na lidech a vládě, která dělá politiku. Můžeme se držet spolu se členy naší skupiny a málokoho do ní vpouštět, nebo můžeme spolu s ostatními lidmi v našem státě vpadnout do jedné „salátové mísy”, ve které budou všichni
dohromady, ale každý si udrží svou původní podobu,” říká Jan Buryánek. V jedné z dalších aktivit si učitelé a učitelky zkouší přiblížit nástrahy komunikace mezi lidmi z různých kulturních prostředí. Staví se do fronty a úkolem posledního člena je nakreslit prstem jednoduchý obrazec tvořený základními geometrickými tvary na záda toho, kdo stojí před ním. Ten má nakreslit totéž na záda člověka stojícího před ním. Poté, co tak učinilo pět až sedm lidí, je výsledný obrazec úplně jiný. „Často jsme se snažili předat něco, o čem jsme vůbec nevěděli, co to znamená. Podobně se musí cítit ten, kdo pochází z úplně jiné kultury,” odhaluje cíl aktivity Petra. Jak se může cítit člověk, který nerozumí jazyku, jímž je napsáno všechno kolem něj, si učitelé zkouší v další aktivitě. Lektor jim rozdává papírek s krátkým asijským textem. Většina z nich rozumí jen číslovkám, část poznává slova podobná angličtině. Na dotaz, co by tento text mohl znamenat, odpovídá správně jen učitelka ze střední gastronomické školy. Jde o recept na přípravu vietnamské polévky.
pomíná, že snahy o multikulturní výchovu by neměly končit jen u seznámení s cizími kulturami. „Ochutnávky jídel, poslech hudby, to všechno do výuky patří, ale neměli bychom zůstávat jen u toho. To problém soužití neřeší,” říká Jan Buryánek. Učitelé se na semináři zároveň učí používat nové pedagogické metody, jako je například projektová výuka. Účastníkům je v druhém dni semináře představen projekt Vietnamský den, který se odehrál v Základní škole Táborská. Tento projekt v jediném dni spojil výchovu k občanství, dějepis, zeměpis, přírodopis, informační a komunikační technologie, dramatickou, hudební, výtvarnou a tělesnou výchovu, český a cizí jazyk. Další setkání kurzu, který je součástí projektu „Praktická podpora mediální, multikulturní a globální rozvojové výchovy ve školních vzdělávacích programech pražských středních škol a učilišť“ hrazeného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hlavního města Prahy, se bude konat na konci letošního února.
Nezůstávejte u jídla a hudby
Jan DABKOWSKI (Autor působí ve společnosti Člověk v tísni v rámci Evropské dobrovolné služby)
Řada učitelů má s tím, jak zařadit průřezové téma multikulturní výchova do výuky, problémy. „Nikdo neví, jak to dělat,” říká Michal. Lektor při-
Více informací najdete na adrese www.varianty.cz. Stranu připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
8 Informace o obsahu pracovního poměru Předchozí zákoník práce stanovil, že vedle povinně sjednaných náležitostí v pracovní smlouvě má obdržet zaměstnanec další informace o obsahu svého pracovního poměru. Jak tuto informační povinnost upravuje nový zákoník práce? Nový zákoník práce rovněž ukládá zaměstnavateli povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z uzavřeného pracovního poměru. V § 37 zákoníku práce se k tomu stanoví: „(1) Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližší označení druhu a místa výkonu práce, c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, d) údaj o výpovědních dobách, e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv. (2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej předem informovat o předpokládané době trvání tohoto vyslání a o mě-
ně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat. (3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e) a v odstavci 2, týkající se měny, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat, mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, na kolektivní smlouvu nebo na vnitřní předpis. (4) Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc.
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka (5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.“
Jaké nové pracovní poměry byly uzavřeny? Platí i nadále, podle nového zákoníku práce, povinnost zaměstnavatele, aby podával odborové organizaci informaci o tom, jaké nové pracovní poměry byly u zaměstnavatele uzavřeny? Anebo to platí jen v případě, že to je dohodnuto v kolektivní smlouvě? V ustanovení § 38 nového zákoníku práce jsou uvedeny povinnosti vyplývající pro zaměstnavatele i zaměstnance z pracovního poměru. Proti předchozí úpravě přitom nedochází k žádným změnám. Podle ustanovení § 38 odst. 3 zákoníku práce je
zaměstnavatel „povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech“. Uvedené lhůty jsou zpravidla sjednávány v kolektivní smlouvě.
Převedení zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů Nový zákoník práce údajně změnil dosavadní úpravu, pokud jde o povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů. V čem tato změna spočívá? Právní úprava převedení na jinou práci v novém zákoníku práce (§ 41) vychází v zásadě z úpravy obsažené v předchozím zákoníku práce. Významnější změnou je, že povinnost převést zaměstnance na jinou práce ze zdravotních důvodů se nově rozděluje na dva případy: • na převedení na jinou práci ze zdravotních důvodů z důvodu tzv. obecného onemocnění (například pro nepracovní úraz). Vymezení těchto případů obsahuje ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce; • na převedení na jinou práci ze zdravotních důvodů z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší případné expozice. Vymezení těchto případů obsahuje ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Zákoník práce, jako dosud, vymezuje taxativně další případy, kdy má zaměstnavatel stanovenu povinnost převést zaměstnance na jinou práci na základě svého jednostranného opatření. Zákon rovněž taxativně vymezuje případy, kdy zaměstnavatel může na základě své úvahy a jednostranného rozhodnutí zaměstnance převést na jinou práci. Také v těchto případech je zaměstnavatel oprávněn převedení provést, i když zaměstnanec s tímto převedením nesouhlasí.
Kde vzít výkonné počítače? posledních dvou letech jsem absolvoval už tři stupně školení programu Státní informační politiky ve vzdělávání. Dříve jsem ani netušil, že ještě budu ve své práci potřebovat počítač. Dnes však patřím k jeho poučeným uživatelům. A dokonce na to mám glejt,“ pochvaluje si kolega Horký. „K čemu ti je dobrý?“ zpříma se ptá Hromádka. „Osobně s počítačem moc nekamarádím. Řekl bych, že se bez něho ve škole, ale i doma docela spolehlivě obejdu.“ „Když počítač poslouchá a slouží, tak je docela dobrý pomocník. Problém je v něčem jiném. Na školení jsme pracovali s výkonnými počítači a moderními programy. V kabinetu však máme prastaré počítače s jednogigovým diskem. Když spustím jehličkovou tiskárnu, připomínající varovný zvuk zubní vrtačky, musím se tiše modlit, aby vytiskla potřebnou stránku. O internetu si zatím můžeme nechat jen zdát. Potřebná data si stále ukládám na zastaralých disketách, protože náš kabinetní počítač dosud neví, co je to DVD mechanika a USB připojení,“ povzdychne si kolega Horký. „No vidíš, jakápak sláva. Máš tři certifikáty, ale k čemu ti jsou, když se v našich kabinetech zastavil čas. Můžeš aspoň své nabyté vědomosti využít ve výuce?“ s trochou škodolibosti popichuje Hromádka. „To ano, ale když něco potřebuji, musím se domluvit s kolegou, abych se dostal do odborné učebny.“ „Tak mi pověz, co převratného umějí počítače v odborné učebně? Kromě toho, že přes digitální projektor promítají na stěnu obrázky s doprovodným zvukem.“ „No, to zatím stačí, ne?“ reaguje Horký. „Vidíš, já si bláhově myslel, že počítač organizuje výuku, umí zkoušet a známkovat, že zapisuje do třídnice, vyloží a zopakuje učivo ...“ „Pozor! Za určitých okolností by to svedl. Zatím k nim nedozrál čas. Ale co není dnes ...“ „Budiž, ale pořád nechápu, jakou to má logiku, že v kabinetech máme zastaralou techniku a naši žáci se učí na moderních a výkonných počítačích. Mají připojení k internetu, s možností tisku na laserové tiskárně.“ „Holt nám scházejí peníze. Jakmile počítač doslouží v učebně, unaveně putuje do kabinetu. Takový je nepsaný zákon,“ argumentuje Horký. „Ale bez počítačů se dnes už stěží obejdeme. Učitele hned tak brzo z výuky nevytlačí, ale pomoci nám určitě mohou. Jenže musejí být trochu ROMAN KANTOR modernější. Než se všichni povinně proškolíme, snad do našich kabinetů doputují,“ posteskne si Horký.
„V
9
Znáte je? Zapojte se do tvorby úloh PISA
Propast ARNOŠT LUSTIG
FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
Vážení učitelé, mnozí z Vás se již setkali s výzkumem OECD pod názvem PISA, o němž jste se mohli dočíst v denním či odborném tisku, nebo se ho Vaše škola přímo účastnila. Cílem projektu je opakované zjišťování výsledků patnáctiletých žáků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. V současné době je připravován další cyklus výzkumu, který bude zaměřen na čtenářskou gramotnost. V rámci jeho přípravy je doplňována databanka čtenářských úloh, ze které budou vybrány testové úlohy pro hlavní sběr dat, který se uskuteční v roce 2009. Zúčastněné země proto byly mezinárodním centrem výzkumu vyzvány, aby vyvinuly úlohy, které zašlou do širšího výběru. Do tvorby úloh bychom rádi zapojili širší pedagogickou veřejnost, to znamená především pedagogy základních, středních a vysokých škol. Proto bychom Vás rádi vyzvali k aktivní účasti na přípravě úloh, které Česká republika zašle do mezinárodního centra.
Úlohy musí vycházet ze základního koncepčního materiálu výzkumu PISA a musí splňovat předem vymezená kritéria. Abyste se mohli seznámit s koncepcí čtenářské gramotnosti, tak jak ji chápe výzkum PISA, a s požadavky na tvorbu testových úloh, uspořádáme v měsíci březnu 2007 seminář. Pokud máte zájem zkusit vyvinout pro výzkum PISA testovou úlohu z oblasti čtenářské gramotnosti, jste na seminář srdečně zváni. Seminář bude jednodenní a bude se konat přibližně od 10.00 do 16.00 hodin v Praze. Zájemci se mohou na seminář předběžně přihlásit tak, že vyplní přihlášku, která je vystavena na internetových stránkách ÚIV na adrese http:// www.uiv.cz/. Přihlášku, kterou si stáhnete na našich stránkách, prosím zašlete Dagmar Pavlíkové na e-mailovou adresu
[email protected] nejpozději do 31. ledna 2007. Těm, kteří se na seminář přihlásí, zašleme během února
publikace s uvolněnými úlohami z výzkumu PISA (je možné si je též stáhnout z našich internetových stránek). Na základě těchto publikací si utvoříte první představu o tom, jaké úlohy jsou ve výzkumu PISA používány. V úlohách žáci pracují s velmi různorodými texty z různých oborů. Tyto texty nejsou pouze beletristické, naopak velmi žádané jsou texty z novin, časopisů apod. Z tohoto důvodu se neobracíme pouze na učitele českého jazyka a literatury, ale také na učitele cizích jazyků či jiných předmětů. Po semináři můžete během měsíce března a dubna připravit své vlastní úlohy. Nejlepší úlohy budou v Oddělení mezinárodních výzkumů ÚIV vybrány k dalšímu posouzení v mezinárodním centru, kam budou zaslány. Další informace o výzkumu PISA naleznete na internetové adrese www.uiv.cz spolu s publikacemi, které byly vydány a které si zde můžete stáhnout.
„Teď, tenkrát a ještě dřív než tenkrát.“ Hrdinové tří Lustigových novel přežili válku, koncentráky, ale na jejich poválečném „teď“ se nesmazatelně podepsalo to, co bylo „tenkrát“. Ve svých úvahách se nepřestávají vyrovnávat s válečnými zážitky, ale chtějí-li svůj život pochopit v úplnosti, musejí se ve vzpomínkách vrátit ještě před ono tragické „tenkrát“. Tak by se stručně dal shrnout obsah tří novel, které A. Lustig poprvé publikoval v devadesátých letech. Forma, osobitý styl autora i obsah novel jsou nejen poutavým čtením pro každého, ale zároveň mohou být vyhledávanou knihou každé školní knihovny.
Jana PALEČKOVÁ
Soutěž Fotografická škola roku 2006
FOTO: JAN PĚNKAVA
V loňském roce jsme vás na tomto místě pravidelně informovali o soutěži Fotograf roku,
kterou každoročně vyhlašuje časopis FotoVideo. Jednou z kategorií byla i Fotografická
škola roku, jejímž partnerem se stal Týdeník Školství. Celkem se do této soutěže zapojilo více než čtyřicet škol z celé republiky. Je vidět, že fotografování se stává vyhledávaným koníčkem, kterému se věnují už děti v základních školách. Fotografickou školou roku 2006 se stalo Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích, a to již po třetí. Školní fotokroužek vede pan profesor Petr Matějka, jeho pravou i levou rukou je jeho kolegyně Marie Johánková. Ta spolu se zástupci studentů přijela minulý týden do Prahy na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže (na snímku druhá zprava). Fotografováním se v doma-
žlickém gymnáziu zabývá více než čtyřicet studentů ze všech ročníků. Své práce mohou vystavovat nejen na chodbách školy, kde mají k dispozici stálé panely, ale pořádají i své autorské výstavy v místní městské knihovně. Všechny fotografie ze soutěže si můžete prohlédnout na www.fotografroku.cz. A pokud i u vás pracuje fotografický kroužek, určitě se do 6. ročníku soutěže Fotograf roku 2007 zapojte. Podmínky soutěže najdete na výše uvedené webové stránce. A možná se příští rok při slavnostním vyhlašování výsledků setkáme právě s vámi. kt
10 ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
Zápisy do 1. tříd základních škol
V současné době probíhají v základních školách zápisy dětí do 1. tříd. Jaká je struktura dětí, které se k zápisu se svými rodiči dostaví? Připravili jsme pro vás dva články na toto téma. V tomto přinášíme pohled na strukturu dětí, které se dostavily k zápisu v roce 2006, zejména jejich věkové složení. V příštím se budeme zabývat dětmi, které dostaly odklad nástupu povinné školní docházky. Stále více rodičů totiž usiluje o pozdější vstup svých dětí do základních škol.
Věkové složení Pokud se nyní podíváme na věkové složení dětí, které se dostavily v roce 2006 k zápisu do
100% 80% 60%
dětí (16,6 procenta), které se dostavily k zápisu, evidoval kraj Vysočina. V tomto kraji byl současně i jeden z nejvyšších podílů pětiletých dětí (1,1 procenta) ze všech dětí u zápisu. Také ve Středočeském a Pardubickém kraji byl vysoký podíl šestiletých dětí na všech dětech u zápisu, kdy ve Středočeském kraji bylo u zápisu ze všech dětí, které se k zápisu dostavily, 81,5 procenta šestiletých a 1,1 procenta pětiletých. V Pardubickém kraji šlo také o 81,5 procenta šestiletých dětí a o 0,8 procenta dětí pětiletých. Podíl sedmiletých dětí na všech dětech u zápisu v obou krajích překročil 17 procent, kdy ve Středočeském kraji bylo u zápisu 17,2 procenta sedmiletých dětí a v Pardubickém kraji 17,5 procenta. Nejvyšší podíl sedmiletých dětí ze všech dětí, které se k zápisu dostavily, byl v Praze, a to 21,7 procenta. Přes dvacetiprocentní hranici se podíl sedmiletých přehoupl ještě v Karlovarském kraji (20,2 procenta), v Ústeckém (20,1 pro-
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Jihomoravský kraj
Vysočina
Pardubický kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Ústecký kraj
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
0%
Jihočeský kraj
20%
Olomoucký kraj
7leté a starší 6leté 5leté
40%
Středočeský kraj
V roce 2006 přišlo k zápisu celkem 112 091 dětí (54,2 procenta tvořili chlapci, dívky se podílely 45,8 procenta). Poprvé se k zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání dostavilo 92 374 dětí, z toho 44 356 dívek (tj. 48,0 procent). Z celkového počtu se do běžných základních škol poprvé hlásilo 91 689 dětí (99,2 procenta), do základních škol pro žáky se zdravotním postižením 250 dětí (0,3 procenta), do základních škol praktických 262 dětí (0,3 procenta) a do základních škol speciálních 173 dětí (0,2 procenta). Po odkladu se dostavilo k zápisu 19 717 dětí (12 694 chlapců a 7023 dívek), z toho po dodatečném odkladu 594 dětí. Zapsáno po odkladu na danou školu tak bylo 19 199 dětí a převedeno na jinou školu bylo 340 dětí. Zapsáno bylo celkem 95 490 dětí, z toho 45 667 dívek. Z celkově zapsaných bylo 75 951 dětí (79,5 procenta), které přišly k zápisu poprvé, 19 539 dětí bylo zapsáno po odkladu, z toho 564 dětí po odkladu dodatečném.
centa), v Královéhradeckém (20,0 procent) a ve Zlínském kraji (20,0 procent). V těchto krajích byl také u zápisu nižší podíl šestiletých dětí, kdy v Praze ze všech dětí, které se dostavily k zápisu, bylo šestiletých pouze 77,4 procenta, což je nejnižší podíl ze všech krajů. Pokud se ještě podíváme na nejstarší děti, tedy děti osmileté a starší, pak nejvyšší podíl na všech dětech u zápisu jich byl v Libereckém kraji (2,0 procenta). V ostatních kra-
Struktura dětí podle věku, které se dostavily k zápisu do základního vzdělávání v jednotlivých krajích, k 28. únoru 2006 (Zdroj: ÚIV)
Hlavní město Praha
Počty dětí
1. ročníku základního vzdělávání, pak byla jejich struktura následující: z celkového počtu 112 091 dětí bylo 1073 pětiletých dětí (1,0 procento), šestiletých dětí 89 290 (79,7 procenta), sedmiletých dětí 21 400 dětí (19,1 procenta), osmiletých dětí 187 (0,2 procenta) a devítiletých a starších dětí 141 (0,1 procenta). Nejvyšší podíl šestiletých dětí ze všech dětí, které se dostavily k zápisu, a to 81,6 procenta, a současně nejnižší podíl sedmiletých
Česká republika
Zápis dětí do 1. ročníku základního vzdělávání proběhl v roce 2006 ve dnech 15. ledna až 15. února. Tento termín se vztahoval nejen na školy zřizované obcemi a kraji, ale i na školy soukromé a církevní. Povinná školní docházka v České republice začíná podle školského zákona počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Jak tedy ze zákona vyplývá, povinnou školní docházku musí nastoupit děti šestileté (pokud jim nebyl povolen odklad povinné školní docházky) a mohou ji nastoupit i děti pětileté, kterým bude šest let nejpozději do 31. prosince daného školního roku.
jích nedosáhl podíl takto starých dětí ani jednoho procenta, kdy druhý nejvyšší podíl osmiletých a starších dětí byl v kraji Vysočina, a to 0,7 procenta.
Podíl na populaci Za zmínku stojí i struktura dětí, které se dostavily k zápisu,
vzhledem k odpovídající populaci. K zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání se dostavilo 1,2 procenta populace 5letých dětí, zapsalo se 1,0 procento této populace a o odklad jich požádalo 0,2 procenta. Z populace šestiletých se zapsalo 83,4 procenta dětí (79,4 procenta chlapců a 87,7 procenta dívek) O odklad povinné školní docházky z populace šestiletých požádalo 18,2 procenta dětí (23,2 procenta chlapců a 12,8 procenta dívek). Nezanedbatelná je i populace sedmiletých dětí, k zápisu se dostavilo 21 400 dětí, tj. 24,4 procenta populace této věkové skupiny. Zapsalo se jich 24,1 procenta a o odklad povinné školní docházky požádaly pouze 0,3 procenta dětí populace sedmiletých.
Děti se zdravotním postižením Děti se zdravotním postižením se mohou vzdělávat jak v běžných základních školách, tak ve školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo v základních školách speciálních, kde je výuka uzpůsobena danému zdravotnímu handicapu žáků. Z celkového počtu zapisovaných dětí bylo u 3780 z nich uvedeno nějaké zdravotní postižení. Nejvíce dětí bylo s vadami řeči (43,6 procenta), s mentálním postižením (18,8 procenta) a s více vadami (14,2 procenta). Děti s nějakým typem zdravotního postižení mnohem častěji nastupují školní docházku ve vyšším věku než děti bez zdravotního handicapu. PAVLÍNA ŠŤASTNOVÁ
FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov tel. 596338026, fax 596311295 e-mail:
[email protected] www.paris-karvina.cz
CESTOVNÍ CESTOVNÍ NÁHRADY NÁHRADY
VE ŠKOLSTVÍ VE ŠKOLSTVÍ od roku 2007 od roku 2007
Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov tel. 596338026, fax 596311295 e-mail:
[email protected] www.paris-karvina.cz
Jan Romaněnko
Karel Janoušek
Nakladatelství PARIS
Karel Janoušek
Nakladatelství PARIS
Jan Romaněnko
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11 BEZPEČNOST BEZPEČNOST A OCHRANA A OCHRANA ZDRAVÍ ZDRAVÍPŘI PŘI PRÁCI PRÁCI VE ŠKOLSKÉ PRAXI VE ŠKOLSKÉ PRAXI
nabízí školám, školským zařízením a odborovým organizacím ve školství, státním orgánům a dalším institucím ve školství odbornou publikaci
nabízíi soukromým státním i soukromýmškolám školám a jejich zřizovatelům nabízí státním a jejich zřizovatelům novou odbornou publikaci novou odbornou publikaci
BEZPENOST A OCHRANA ZDRAVÍ PI PRÁCI BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ VE ŠKOLSKÉ PRAXI PRAXI PŘI PRÁCI VE ŠKOLSKÉ
CESTOVNÍ NÁHRADY VE ŠKOLSTVÍ CESTOVNÍ NÁHRADY VE ŠKOLSTVÍ od roku 2007 od roku 2007 autorIng. Ing.Karel Karel Janoušek autor Janoušek Kniha přináší nejucelenější přehled pravidel a postupů při poskytování cestovních náhrad zaměstnancům, účtování o těchto náhradách a vedení valutové pokladny po nabytí účinnosti nového zákoníku práce. Vzhledem k zásadním úpravám proti dosavadnímu zákonu o cestovních náhradách, který byl novým zákoníkem práce zrušen, jsou v jednotlivých kapitolách uvedeny, komentovány a na praktických příkladech vysvětleny nové principy, zásady a postupy týkající se zejména: • sjednávání místa výkonu práce a pravidelného pracoviště zaměstnance, a to v souvislosti s novým pojetím cest, při kterých zaměstnanci přísluší cestovní náhrady, • uplatňování zcela nového pojmu přerušení pracovní cesty, • poskytování a výpočtu výše stravného a změn ve způsobu krácení při bezplatném poskytnutí stravy, • změn při používání soukromých vozidel, • změn při poskytování záloh na cestovní náhrady a jejich vyúčtování, tj. při vrácení přeplatků a vyplácení doplatků. • nového postupu při neposkytnutí zálohy. • používání kurzů při přepočtu cizích měn v souvislosti s vyúčtováním cestovních náhrad a jejich zaúčtováním. V knize lze nalézt také odpovědi na takové problémy jako jsou např. způsob nařízení pracovní cesty, prokazování uskutečnění pracovní cesty, používání tiskopisů, možnost současného poskytnutí příspěvku na závodní stravování, zaokrouhlování cestovních náhrad, obsah vnitřních předpisů zaměstnavatele apod. V knize je zařazena řada praktických řešených příkladů včetně zaúčtování. Text je vhodně doplněn praktickými grafy a tabulkami. Publikace je určena především ředitelům a ekonomům, dalším vedoucím pracovníkům a účetním škol a školských zařízení, jejich zřizovatelům, a také představitelům odborových organizací, neboť jim přiblíží možnosti zaměstnavatelů, se kterými vyjednávají o pracovních a platových podmínkách zaměstnanců.
autor Romaněnko autorIng. Ing.Jan Jan Romannko 1. ledna 2007 nabývá účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a souběžně s ním nový zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). V návaznosti na tyto zákony budou postupně novelizovány související právní předpisy (vyhlášky, nařízení vlády ). Tato publikace bude zaměřena na praktické využití právních předpisů v BOZP školství od roku 2007. Součástí textu budou také různé příklady ze školské praxe. Zaměstnavatelům, zaměstnancům a odborovým organizacím umožní získat základní přehled o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví pří práci u zaměstnanců a bezpečnosti a ochrany zdraví u dětí, žáků a studentů. Publikace bude obsahovat kapitoly zaměřené především na tyto oblasti: • Základní směry vývoje a trendy BOZP v EU. • Povinnosti zaměstnavatele, vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců. • Zdravotní způsobilost zaměstnanců, poskytování první pomoci. • Školení zaměstnanců a poučení žáků. • Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. • Přestávky a bezpečnostní přestávky v práci. • Prevence rizik na pracovištích zaměstnavatele. • Pracovní podmínky zaměstnanců, zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek a mladistvých zaměstnanců. • Osobní ochranné pracovní prostředky. • Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání včetně odškodňování pracovních úrazů. • Povinnosti škol a školských zařízení při školních úrazech včetně odškodňování školních úrazů. • Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. • Pracovní řád. • Postavení odborových organizací v oblasti BOZP a kontrola odborových orgánů. • Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. • Odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost. • Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. • Přílohou budou základní formuláře pro zabezpečení BOZ a BOZP na školách.
Knihu můžete objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství PARIS.
Knihu můžete objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství PARIS.
PARIS 1/2007, cena 190 Kč (plus manipulační náklady),brož., 160 stran.
PARIS 1/2007, cena 290 Kč (plus manipulační náklady), brož., 320 stran + CD se vzorovou dokumentací BOZP.
Závazná objednávka
Závazná objednávka Objednáváme........ks publikace „CESTOVNÍ NÁHRADY VE ŠKOLSTVÍ od roku 2007“ Přesná adresa pro fakturu……………………………………………………….................…….. Ulice……………………………………………..PSČ, město………………….....................……. Místo dodání (je-li odlišné od fakturační adresy)…………………………..................………. Č. účtu……………………….IČO……………………..telefon………….................................…. Datum objednávky………………podpis (u organizací razítko)…………...................……….. ....
TÝDENÍK
Nakladatelství PARIS, Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov e-mail:
[email protected]
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 3
24. ledna 2007
Objednáváme........ks publikace „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi“ Přesná adresa pro fakturu……………………………………………………….................…….. Ulice……………………………………………..PSČ, město………………….....................……. Místo dodání (je-li odlišné od fakturační adresy)…………………………..................………. Č. účtu……………………….IČO……………………..telefon………….................................…. Datum objednávky………………podpis (u organizací razítko)…………...................……….. ....
Nakladatelství PARIS, Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov e-mail:
[email protected]
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
12
