TÝDENÍK
16
25. DUBNA 2007
V tomto čísle najdete:
S Europassem po Evropě snadněji ...................................................... 3 Podle čeho hodnotit žáka? Dají se vůbec dovednosti změřit? .......... 5 PRVák by měl děti učit mezilidské solidaritě ...................................... 7
XV. ROČNÍK
Krátce... 23. dubna V pondělí se žáci devátých ročníků podrobili přijímacím zkouškám na střední školy. Letos jich bylo o více jak sedm tisíc méně než v minulém roce. Přijímací zkoušky dělali i žáci pátých ročníků, kteří chtějí studovat na víceletých gymnáziích.
23. dubna První týden v nové funkci strávil RNDr. Jindřich Kitzberger. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy jej 16. dubna jmenovala náměstkem pro regionální školství.
25. dubna V Chodově na Sokolovsku byla slavnostně zahájena výstava Stonožka v Chodově a ve světě. Výstava mapuje historii hnutí Na vlastních nohou.
25. – 26. dubna
Školství prohrává svůj souboj se škrty v rozpočtu „Ukazuje se, že vzdělávání není pro vládu prioritou,“ říká předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík v reakci na fakt, že ministerstvo financí navrhuje pro příští rok navýšení mzdových prostředků jen o 1,5 procenta. Vzhledem k očekávané inflaci ve výši tří procent by tak došlo k propadu reálných mezd. To však zdaleka není jediný problém, na nějž chtějí školské odbory upozornit. Veřejnost například vůbec neví o dalším kroku vlády, který schválila shodou okolností právě 28. března. Jednotlivým rezortům snížila rozpočet již na tento rok. Ministerstvo školství tak přišlo o 283 milionů korun. Sotva krajské úřady stačily rozepsat školám finanční prostředky, už jsou tady škrty. Je zarážející, že o tomto záměru nebyli informováni ani zřizovatelé škol, ani sociální partneři. „Snížení rozpočtové kapitoly bez analýz, bez zdůvodnění, jak to máme chápat?“ zlobí se místopředseda odborového svazu Václav Pícl. „A to pro krajské
úřady může být pouhá rozcvička. Nikde není psáno, že další změny nepřijdou v průběhu roku. Sociální dialog má svá pravidla, ta však vláda nedodržuje.“ Odborový svaz pracovníků školství upozorňuje i na neúměrný nárůst nejistoty ve školách. Nikdo neví, co vlastně platí. Mají učitelé připravovat své žáky na novou podobu maturity? Mají pracovat na školních vzdělávacích programech? Platí školský zákon? Anebo to, co se veřejnost dozvídá přes média? V takové atmosféře se pracuje jen velmi obtížně. „Je to hazard s elánem a pracovním nasazením lidí ve školách,“ tvrdí František Dobšík. „A to si vůbec nezaslouží. My nechceme pou-
„Zásady lidí prozrazují jejich srdce.“
ze pasivně přihlížet k postupu současné vlády, nechceme trpně nést důsledky jejího rozhodování. Proto se obracíme na své členy, ale i na všechny zaměstnance ve školách a školských zařízeních, na rodiče a další občany, aby využili svého práva a podpisem petice vyjádřili svůj nesouhlas se záměry vlády. Obáváme se, že když nebude nastartovaná školská reforma finančně zabezpečena, když nebudou učitelé motivováni, přijde celé dosavadní úsilí nazmar,“ konstatuje předseda školských odborů. „Zásadně odmítáme, aby se reforma veřejných financí stala záminkou odkladu řešení naléhavých problémů školství,“ uvádí se v petici odborového svazu. „Žádáme vládu, aby svá prohlášení o významu školství a o postavení učitele ve společnosti uvedla do souladu se svými záměry a praktickými činy.“
Žáci pátých ročníků téměř dvou tisíc základních škol se podrobili testům z českého jazyka, matematiky a obecných dovedností. Testy připravilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání v rámci projektu Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. tříd základních škol.
27. dubna Český svaz bojovníků za svobodu a Gymnázium Jiřího Ortena v Kutné Hoře pořádají již 13. ročník vědomostní soutěže Národ sobě. Soutěž je určena středním školám a je zaměřena na odboj českých občanů proti nacismu.
Karla TONDLOVÁ
Vauvenargues
2
„Nebojte se, děti, tyto zastaralé prostředky dnes už nikdo nepoužívá. Například nás už dva roky mučí ředitelka školním vzdělávacím programem!“
KRESBA: Milan KOCMÁNEK
Rektoři chtějí dělit vysoké školy podle kvality
akademickém roce je v nich asi 314 000 posluchačů, zhruba čtk o 19 000 více než loni.
České vysoké školy by měly být v budoucnu rozlišeny podle kvality. Na tom se během zasedání České konference rektorů shodli její členové. Jedním z hlavních kritérií hodnocení by mělo být uplatnění absolventů škol na pracovním trhu. Rektoři soudí, že doba prudkého navyšování počtu studentů je zřejmě u konce. Teď by se podle nich vysoké školy měly spíše zaměřit na kvalitu a její hodnocení. Rektoři také vyzvali vládu, aby se připravované rozpočtové škrty nedotkly rozvoje terciárního vzdělávání. Letos vysoké školy dostaly ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun. Za posledních deset let počet vysokoškolských studentů výrazně vzrostl, a to o 86 procent. V letošním
CERMAT se distancuje od žebříčků škol Téměř 60 tisíc žáků 9. tříd a víceletých gymnázií na 1600 školách v těchto dnech dostalo osvědčení o výsledcích testů, které absolvovali 1. února 2007. Testování je součástí projektu „Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 9. tříd ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií 2007“ a organizovalo ho Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Školy, které se projektu účastnily, obdržely výsledky jednotlivých žáků před termínem konání přijímacích zkoušek na střední školy. Osvědčení potvrzuje individuální
výsledky žáků v testech Obecné dovednosti, Dovednosti v českém jazyce a Matematické dovednosti. Žák se z něj také dozví, jak obstál oproti vrstevníkům ve škole, v kraji a v České republice. Souhrnné zprávy budou školám k dispozici v nejbližších dnech prostřednictvím informačního systému. CERMAT se přitom distancuje od snah o vytváření žebříčků škol na základě údajů, které poskytuje žákům a školám. „Informace o výsledcích vzdělávání jsou získány převážně z didaktických testů, nemohou tedy zohledňovat specifické podmínky a cíle jednotlivých škol, které mají zásadní vliv na získané výsledky. Poskytované údaje slouží jako zpětná vazba pro žáky, rodiče, ředitele a učitele,“ praví se v prohlášení CERMAT. zls
Co s problémovými žáky Pokud žák zlobí, nebo se špatně učí, často to v našich školách chápeme tak, že je to jeho individuální problém. Škola je přitom chápána jako bezzubá instituce, která tady nic nezmůže. Že to tak ale není, na tom se minulý týden shodli odborníci u kulatého stolu pořádaného Stálou konferencí asociací ve vzdělávání na téma: Problémový žák, nebo žák s problémy? „Pokud má žák problémy, vždy je to odrazem celé třídy. Stejné je to u šikany, která není záležitostí jednoho dítěte, ale je onemocněním celé třídy,“ konstatovala psycholožka ze Sdružení pro mozkově kompatibilní vzdělání Jana Nováčková. Řešením je podle ní nechovat se k žákům mocensky, ale snažit se být jim partnery. Školy, které ve třídách budují bezpečné klima a vytvářejí dobré vztahy, mají méně problémových dětí. „Žije-li dítě doma
v sociální prázdnotě a tu najde i ve škole, a navíc mu nejde učení, je to malér. Potřebuje respekt, uznání, a když ho nemá, upozorňuje na sebe negativním chováním,“ soudí J. Nováčková Ředitel Základní školy v Dalovicích u Mladé Boleslavi Josef Musil říká, že „porouchaných“ dětí přibývá tím, jak je víc porouchaná společnost. Učitelé by to ale podle něj měli zvládat. „Učitel vstupuje do dětského světa a měl by to respektovat. Pokud dítě reaguje negativně, znamená to, že nezvolil dobrou formu výuky, že něco udělal špatně,“ tvrdí ředitel. Pedagog podle něj nesmí žáka jen poučovat, ale měl by s ním poznatky společně objevovat. Neměl by srážet jeho iniciativu, ale podporovat ji. „Kde je pohromadě víc lidí, vždy tam budou existovat problémy. Není možné vytvořit sterilní prostředí. Řada lidí je z toho ner-
vózní, ale je třeba to přijmout. Stejně tak je potřeba respektovat, že se žáci liší a že u každého může fungovat jiná metoda výuky. A někdy ani nemusí být důležitá metoda, nýbrž samotný učitel,“ upozorňuje psycholog z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Mertin. Předsedkyně České společnosti „Dyslexie“ a pedagožka Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy Olga Zelinková upozorňuje, že když se dítě neučí a zároveň zlobí, většinou to spolu úzce souvisí. „Mnozí žáci nemají šanci zvládnout požadavky osnov. Učitelé jsou ale přesvědčeni, že to do nich musí dostat, a to nejde – což vyvolává stres učitele i dítěte,“ upozorňuje pedagožka. Učitel dává dítěti najevo, že to nezvládá. To, protože chce vyniknout a potřebuje ocenit, začne na sebe upozorňovat – zlobit. Zdeňka LA SALA
Exministryně Kopicová prý zvýhodnila „svůj“ fond Více než dva miliony korun vyplatilo ministerstvo školství Národnímu vzdělávacímu fondu v době, kdy úřad vedla Miroslava Kopicová. Ta fond před nástupem na úřad vedla, a poté, co na ministerstvu školství skončila, se opět do čela fondu vrátila. Zprávu uveřejnila Mladá fronta Dnes, podle které jde nejspíše o střet zájmů. Kopicová listu řekla, že ve svém jednání žádný problém nevidí. Premiér Mirek Topolánek (ODS), kterému Kopicová dělá poradkyni, se k případu nevyjádřil. M. Kopicová vedla ministerstvo školství po čtyři měsíce. Přišla sem po ministryni školství Petře Buzkové (ČSSD), která vedla s Národním vzdělávacím fondem o zmíněnou částku spor a odmítala ji vyplatit. Podle deníku fond pod vedením Kopicové spravoval od roku 1996 evropský program Leonardo da Vinci, v jehož rámci jezdí čeští studenti do zahraničí na stáže. Zakázka byla velmi lukrativní, fond dostával bezmála 1,5 milionu korun měsíčně. Část z toho platila EU, zbytek ministerstvo školství. V roce 2005 se ale ministerstvo pod vedením Buzkové rozhodlo spolupráci s fondem přerušit a svěřit program Leonardo Centru pro studium vysokého školství. Kopicová se však programu nevzdala a odvolávala se na smlouvu s Evropskou komisí. V roce 2006 podle Mladé fronty Dnes předání programu nařídil i Brusel. Fond poté ministerstvu zaslal požadavek na vyplacení více než dvou milionů korun za služby z roku 2006, které si ale už úřad neobjednal. V září Buzkovou v čele ministerstva vystřídala Kopicová. Ministerstvo pak s fondem uzavřelo dohodu a peníze vyplatilo. čtk
3
S Europassem po Evropě snadněji Školy si mohou o hromadný dodatek k osvědčení požádat do konce května
Europass – dodatek k osvědčení může zdarma získat každý, kdo ukončil střední školu nejpozději v roce 1970. Bližší informace na e-mail:
[email protected].
FOTO: Stanislav JUGA
iž dva roky existuje v naší republice Národní centrum Europass, které je součástí Národního ústavu odborného vzdělávání. Jeho cílem je pomáhat lidem získat soubor dokumentů Europass. Ten jim pak umožní lépe prokázat svou kvalifikaci a dosažené vzdělání v celé Evropě. Ačkoliv Europass není cestovní dokument a nenahrazuje cestovní pas, má pro jeho nositele velký význam. Nabízí totiž údaje o jeho vzdělání, znalostech a pracovních zkušenostech, a to takovým způsobem, který je srozumitelný ve všech evropských státech. Můžete tak kdekoliv snadno doložit, zda máte pro vybranou práci dostatečnou kvalifikaci, a jednodušeji ji najít. Europass se skládá z pěti dokumentů, a to ze životopisu, jazykového pasu, mobility, dodatku k diplomu a dodatku k osvědčení. Životopis je základ každého Europassu a vyplňuje si ho každý sám, stejně jako jazykový pas. Jaké další dokumenty si člověk z celé nabídky zvolí, je pak již na něm. Europass – mobilita je určen především pro zájemce o studijní stáže a vyplňuje ho vysílající a přijímací organizace. Dodatek k diplomu vydávají svým absolventům vysoké školy a Europass – dodatek k osvědčení mohou poskytnout svým studentům
J
školy k maturitnímu vysvědčení, výučnímu listu nebo k vysvědčení o závěrečné zkoušce. A kde ho můžete získat a za jakou cenu? Stačí si na internetu zadat www.europass.cz a všechny potřebné informace zde najdete. Všechny střední školy mají teď navíc jedinečnou šanci: získat pro své studenty
k osvědčení svým žákům již daly. Na otázku: Proč jste se rozhodli dát svým studentům s maturitním vysvědčením i Europass – dodatek k osvědčení? nám Jana Vitvarová, zástupkyně ředitelky Česko-anglického gymnázia, VOŠ a SOŠ podnikatelské, s. r. o., z Hradce Králové řekla: „Bývalí studenti nás často
Máme zaměřeno na... hromadný dodatek k osvědčení. Stačí, když si do konce května požádají v Národním centru Europass o jeho vydání. A vše je bezplatné. Vzhledem k tomu, že Národní centrum existuje již dva roky, zajímalo nás také, kolik lidí již jejich služby využilo. „Centrum doposud poskytlo přes 11 000 dodatků k osvědčení pro 200 středoškolských oborů v češtině a hlavně v angličtině. Do konce března letošního roku bylo vydáno téměř 2400 formulářů Europass – mobilita, které zaznamenávají evropské studijní stáže a výměnné pobyty. Webové stránky využilo už více než 25 000 zájemců,“ odpověděla nám Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání. Jedenáct tisíc dodatků k osvědčení je poměrně velké množství. Oslovili jsme proto i několik škol, které dodatky
žádají o ověřené kopie vysvědčení, překlady vysvědčení do cizích jazyků, případně doporučení ke studiu v cizích zemích. Očekáváme, že tohle všechno za nás od loňského roku vyřeší Europass.“ Milan Hanuš, výchovný poradce ze SOŠ a SOU v Horšovském Týnu, doplnil její slova o zkušenost své školy: „Za a) osobně si myslím, že je to dobrá věc, za b) několik absolventů našlo práci v zahraničí a Europass vyžadovali a za c) obohatili jsme výuku ICT (spojení českého jazyka, německého jazyka, anglického jazyka a ICT).“ Jaký ohlas měl dodatek u studentů? Byli rádi, že ho získali? „Převzetí se nebránili, zjevně pochopili jeho význam při získávání zaměstnání v zahraničí, popřípadě v dalším studiu mimo republiku,“ odpovídá J. Vitvarová. M. Hanuš říká: „Asi tak z 80 procent. Těch 20 procent by stejně nemělo z ničeho
školního radost.“ Zajímalo nás také, zda má škola již nějakou zpětnou vazbu. Škola J. Vitvarové zatím ne, ale v Horšovském Týnu ano. „Od Úřadu práce v Domažlicích víme, že žáci využili strukturovaný životopis při hledání zaměstnání. Tři žáci jím prokazovali svoje dovednosti při přijímání do zaměstnání, a to do autoservisu ve Španělsku a do německé firmy ve Weidenu. A my jako škola jeho předávání zase využíváme při náboru žáků do 1. ročníků.“ Chcete o jeho vystavení žádat i letos? „Ano, chceme. Důvody pro to jsou stejné jako v odpovědi na otázku č. 1. Více než polovina našich studentů totiž vyjíždí do ciziny za prací i za studiem a určitě Europass využijí,“ tvrdí J. Vitvarová. Také v SOU v Horšovském Týně ho absolventi dostanou i letos, a to proto, že se jim to osvědčilo. Spokojenost školy i absolventů vyjádřili i ředitelé dalších škol. Také podle nich je Europass úžasná věc, která může studentům posloužit v jejich další životní kariéře. Jediný nedostatek spatřují v tom, že ho lze získat pouze v jednom světovém jazyce. „My bychom ho rádi poskytli studentům jak v angličtině, tak i v němčině,“ uzavírá Alexandra Varclová, ředitelka Střední ekonomicko-podnikatelské školy z Mladé Boleslavi. Olga ŠEDIVÁ
4 Poznámka Zdá se, jako by se zájem o Komenského posunoval do jiné oblasti. Dříve se zdůrazňoval především jeho myšlenkový přínos, což vedlo ke snaze hlouběji pochopit jeho dílo a filozoficko-pedagogický odkaz. Dnes se Komenský a jeho jméno stává často spíše jakousi ikonou zaštiťující různé projekty. Mnohdy přitom již nejde o projekty z oblasti pedagogického vzdělávání či literárně-dramatické, ale o projekty hudební a výtvarné, jejichž autoři prezentují Komenského jako svůj inspirační zdroj.
Posun zájmu Nemusí přitom jít – a obvykle ani nejde – o projekty špatné nebo zbytečné. Jen pro skutečné pochopení Komenského a jeho myšlenkového odkazu jsou spíše marginální než podstatné. Odkaz na Komenského jméno, nebo některý z jeho spisů, se stává spíše jakýmsi viditelným logem, které dodává projektu punc obecné vážnosti i potřebnosti. V projektu pak bývá prezentována hudebníkova či výtvarníkova představa, zatímco inspirace Komenským je mnohem zřetelnější a čitelnější na plakátech, případně v doprovodných slovech autora než v projektu samotném. Nemyslím si, že by se podobné projekty neměly realizovat. Bývají zajímavé a poskytují i příjemný a mnohdy originální kulturní zážitek. Mám jen pocit, že kdyby při grantovém či jiném prosazování nebyly prezentovány společně s Komenského jménem, neměly by takovou podporu. Nezpochybnitelný a uznávaný přínos Komenského jim tak otevírá dveře, na které by jinak třeba i marně bušily. Je proto nesporné, že i v tom spočívá Komenského velikost a význam pro současnost. Petr KABEŠ
Důvody pro odmítnutí vládní reformy zveřejnilo vedení ČMKOS. FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
Reforma neřeší propad veřejných financí, její zátěž přitom odnesou sociálně slabí a důchodci „R
eformu nemůžeme podpořit, ale musíme ji naopak důrazně odmítnout,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch minulý pátek novinářům, když hodnotil dopady reformy chystané vládou. Uvedl pro své tvrzení tyto důvody: „Reforma neřeší schodky veřejných rozpočtů. Snížení daní naopak příjmy veřejných rozpočtů oslabí, další výpadky nastanou přechodem části zaměstnanců k švarcsystému, jehož rozvoj reforma podporuje. Tyto výpadky ochudí v roce 2010 rozpočet o 140 miliard korun. Jako jejich částečnou kompenzaci chce vláda přenést zátěž na nízkopříjmové kategorie občanů, a to zejména rušením daňové progrese, zvýšením daně z přidané hodnoty i daně spotřební. Dále je připravována ekologická daňová reforma a přímé platby ve zdravotnictví. Prohlubování schodků veřejných rozpočtů povede k dalším škrtům ve výda-
jích státního rozpočtu, ale také k privatizaci veřejných služeb – zdravotnictví, školství, kultury. Reforma prohloubí rozdíly mezi slabými a silnými regiony, bude mít výrazný dopad do obecních rozpočtů.“ Místopředsedkyně ČMKOS Marcela Kubínková k to-
mu doplnila: „Odmítáme návrh na zrušení stravenek, které mají dlouhodobou tradici výhodnou pro zaměstnance i zaměstnavatele. Nepřijatelná je třídenní bezplatná doba u nemocenského, protože by to vedlo k přecházení onemocnění se všemi důsledky. Nesouhlasíme s omezením přídavků na děti, vyloučilo by to 20 procent rodin z jejich pobírání. Zrušení valorizace příspěvku na péči by zamezilo rodinným příslušníkům dobře se postarat o nemocné
příbuzné. Zavedení poplatků ve zdravotnictví se nejvíce dotkne důchodců, což povede k omezení návštěv u lékaře a případně ke zhoršení onemocnění. Nelíbí se nám, že tato opatření v žádném případě nepostihnou vysokopříjmové skupiny. Nejhůře reforma postihne rodiny s nízkými příjmy a důchodce.“ Co proti tomu odboráři udělají? Osloví všechny politické strany a vyzvou je k jednání o reformě. Pokud nedojde k její korekci, vyzvou obce a občanská sdružení, aby společně s odbory vytvořily alianci proti této nespravedlivé reformě s cílem ji zastavit. Alternativa odborů spočívá v následujících opatřeních: nesnižovat daně, tím neprohlubovat schodky veřejných rozpočtů, udělat audity výdajů, ale i příjmů, odhalit jejich černé díry, schválit zákon o nemocenské, neodkládat úrazové pojištění a začít urychleně pracovat na důchodové reformě. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
Zákoník práce a změny v daních
§
Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování Daňový režim na straně zaměstnavatele: Peněžité příspěvky poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na takové plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy. To znamená, že zaměstnavatel je může hradit pouze ze sociál-
ního fondu (FKSP), ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou daňovými výdaji (§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Peněžní příspěvky poskytované zaměstnavatelem na stravování zaměstnance jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdra-
votní pojištění a sociální zabezpečení: Peněžní příspěvky na stravování nejsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob, a proto se v plném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Změna oproti stávajícímu stavu: V daních z příjmů – žádná. V pojistném – žádná. Pavel SKÁCELÍK
5
Podle čeho hodnotit žáka? Dají se vůbec jeho dovednosti změřit? Hodnocení, které může zásadně ovlivnit budoucnost žáka, se dnes odehrává především takzvaně na vstupu, tedy ve chvíli, kdy dítě přechází z mateřské na základní školu, ze základní na střední. Ti, co dítě až doposud učili a vědí, jaké je, do toho mnohdy nemají moc co mluvit. Je to dobře, nebo špatně? Jaké negativní dopady to má na školy a na žáky? Na to se snažili najít odpověď odborníci na nedávném semináři ve sněmovně. „První náraz přichází už v 1. třídě. Dítě chodí dva až tři roky do mateřské školy, ale jeho učitelky, které ho tu vychovávaly, nemají co mluvit do toho, jaké je, jak se vyvíjelo. Naopak, hodnotí je učitelky základní školy. Jde o hodnocení školní zralosti, kdy to paní učitelka rozhodne za deset patnáct minut. Fakt, že 20 až 25 procent žáků žádá o odklad, tedy o něčem svědčí. Není to dobrá zpráva,“ konstatoval moderátor diskuze, pedagog Karel Tomek. Podobně podle něj i při přechodu na střední školy po devíti letech školní docházky, i přes devatero vysvědčení a přes výstupní hodnocení, o přijetí rozhoduje střední škola podle kritérií, která si stanovila sama. Pedagogové, kteří žáka devět let vzdělávali, mají pramalou možnost hodnotit ho tak, aby jeho výsledky byly brány v potaz. „Na tomtéž
principu funguje vysoká škola. I když student musí udělat maturitu, o přijímání rozhodují vysoké školy na základě testů a pohovorů,“ dodal K. Tomek. Důsledkem tohoto stavu je podle něj nízká míra efektivity:
o dva body než František a o tři horší než Zdeňka. My bychom jim ale měli vysílat jiné poselství: jsi schopen se rozvíjet, být úspěšný. A to neumíme!“ prohlásil K. Tomek. Popsaný systém přijímání na
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
učitelé píšou výstupní hodnocení, stráví u toho hodně času, ale nakonec o tento dokument nikdo v zásadě nestojí. Hodně času a energie pedagogové věnují také zkoušení, přitom ale známkové průměry nejsou zdaleka objektivní, a tak si ty střední školy, které stále mají přetlak zájemců, vybírají své nové posluchače podle vlastních testů. „Hlavní poselství, které žákům dáváme známkováním a testováním, je: jsi horší než stanovený standard, či jsi lepší
vyšší stupně škol podle něj navíc stále negativně ovlivňuje výuku v základních i ve středních školách. „Když žáka zkoušíme, zajímá nás obsah zkoušení a testů, ale vlastní vzdělávací cíle jdou stranou. Můžeme tedy vymýšlet rámcové vzdělávací programy, různé inovace, pokud ale přetrvává učení se pro známky, pro zkoušky, zmaří to veškerou naši vykonanou práci,“ soudí K. Tomek. Na prvním stupni základní
školy se podle něj učitelé snaží výuku měnit tak, aby spíše rozvíjeli dovednosti, ale jakmile se přiblíží 9. třída, všichni se „zblázní“ a začnou do dětí soukat vědomosti „horem dolem“. Ke známkám K. Tomek uvedl svou zkušenost ze semináře, kde byli učitelé testováni, jak nastavují kritéria zkoušení. „Za stejný počet bodů dával jeden dvojku, ale druhý pětku. Šlo přitom o učitele z jedné a téže školy. Takže to, jakou známku žák dostane, je vlastně ruleta – záleží, s kterým učitelem se potká. Podle toho pak bude takzvaně úspěšný, případně bude propadat. O čem pak vypovídají takové známkové průměry? Jsou podle mě naprostým nesmyslem,“ argumentuje K. Tomek. Je přitom podle něj pověrou a mýtem, že by se děti bez známek neučily. Když je motivujeme, učení je zajímá. „Kdy je legitimní ptát se, zda dítě má na tu kterou školu? Například ve Velké Británii žáci v jedenácti letech přecházejí na sekundární typy škol. Během toho se jich ptají, zda jsou handicapovaní, zda pocházejí ze spádové oblasti a zda ve škole náhodou už nemají někoho z rodiny. Výkonová kritéria na přijetí tam vůbec nemají. Myslím si, že ptát se žáka, zda má na školu, je v pořádku, až když se uchází o vysokou školu,“ soudí Pavla Polechová z ministerstva školství. Zdeňka LA SALA
Pravidla pro výstupní hodnocení zatím chybějí myslem výstupního hodnocení bylo doplnit klasické známky a vysvědčení o jiný, individuální pohled na žáka. „Je to novinka, u které jedni tvrdí, že hodnocení neumí napsat, druzí pak zase říkají, že ho neumějí číst, a navíc ho ani číst nechtějí. Na druhou stranu na středních školách tvrdí, že mají o žácích málo informací. Kdyby jich prý měli více, nedělali by přijímací zkoušky. Proč tedy pedagogové středních škol tak okázale dávají najevo, že výstupní hodnocení číst nebudou? Jako by na středních školách pohrdali pedagogy ze základních škol, jako by ti neuměli napsat o žákovi jednu stránku hodnocení. Nebo učitelé základních škol nebyli schopni napsat hodnocení v takové kvalitě, aby na ně středoškolští učitelé brali zřetel?“ ptá se Karel Tomek. Ředitel základní školy ze
S
Středočeského kraje na to reaguje připomínkou, že na 98 procent dětí je dnes přijato na střední školy, které chtějí. „Učitelé proto výstupní hodnocení prostě nečtou, nepotřebují je. U nás jsou dvě soukromé školy, a než vůbec hodnocení napíšeme, žáci jsou tam přijati. A učitelé základních škol jsou pak rozezleni – výstupní hodnocení ale má svůj význam, učitel střední školy se z něj o žákovi dozví víc informací,“ podotkl ředitel. Učitelka Alena Šumová ze Základní školy v Horní Bříze řekla, že ve chvíli, kdy s kolegy poprvé loni psala výstupní hodnocení, ještě neučili podle školního vzdělávacího programu. „V hodnocení jsme ale měli posuzovat žákovy kompetence, a přitom jsme neměli žádné vodítko, jak to napsat. Ani se až tak učitelům středních škol nedivím, že to nečetli, protože každé to
hodnocení bylo napsané jinak. Je nutné tomu dát jednotnou strukturu,“ dodala učitelka. To zdůraznila i poslankyně Marcela Mertinová (ČSSD). Podle ní by měly být zformulovány základní body, které by výstupní hodnocení mělo obsahovat, aby mělo smysl pro ty, kteří je mají číst. Často se přitom ozývají připomínky, že učitelé základních škol ve snaze „nepoškodit“ své děti jim píšou do hodnocení jen samé pozitivní věci. „A je to opravdu špatně, když je tam dávají?“ říká k tomu K. Tomek. Ne všichni učitelé jsou s ním ale zajedno. „Výstupní hodnocení by mělo být všestranné. Nemělo by vypovídat jen o kladech žáka. Už v základní škole se u dětí setkáváme s alkoholem, drogami, šikanou, a to často opakovaně u těch samých žáků,“ prohlásila Milena Eliášo-
vá ze Základní školy v Děčíně. Trochu jiný pohled na věc má Pavla Polechová z ministerstva školství: „Učitel by se měl u psaní výstupního hodnocení zamýšlet i nad pozitivy. Nezjistíme-li, že dítě je talentované, neznamená to, že skutečně talentované není – ale že jsme to ještě neobjevili. Ani objektivní testy nám to často nerozliší,“ říká. Ředitel Základní školy náměstí Interbrigády Jindřich Kitzberger (dnes již náměstek ministryně školství) si nemyslí, že by výstupní hodnocení mělo smysl jako podklad pro přijímací řízení. „Má ale význam, protože obrací pozornost učitelů ke klíčovým kompetencím dítěte, což jiná hodnocení nedělají. Co se týká přestupků či deliktů dítěte, nabádal bych k opatrnosti, aby žák nebyl a priori odsouzen,“ dodává. zls
6
Ředitelská abeceda Povinná školní docházka Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky, dále na občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, a dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, a azylanty a účastníky řízení o udělení azylu. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. § 36 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon § 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře § 18 vyhlášky č. 48/2005 Sb.,ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb., o základním vzdělávání
Osoba se zdravotním postižením Zaměstnavatel je podle zákoníku práce (§ 48 odst. 5) povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením. Kdo je považován (podle jakého předpisu) za osobu se zdravotním postižením? rčení, kdo je považován za osobu se zdravotním postižením, obsahuje zákon č. 435/ 2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 67. Podle tohoto ustanovení osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“). Skutečnost, že je osobou se
U
zdravotním postižením podle písm. a) a b), musí ten, koho se to týká, doložit potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle písm. c), tj. osobou zdravotně znevýhodněnou, pak rozhodnutím úřadu práce. Zákoník práce v § 237 stanoví, že povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštní právní předpisy. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon o zaměstnanosti (§ 67 až § 84). Vít BERKA
Úprava pracovní doby Můj dotaz se týká úpravy pracovní doby účetní školy. Je možné upravit pracovní dobu s vymezením času a dnů, kdy bude přítomna na pracovišti, a dobu, kdy její přítomnost na pracovišti není bezpodmínečně nutná a práci může vykonávat doma? e zcela věcí účastníků pracovní smlouvy, zda se dohodnou na výkonu sjednané práce v sídle zaměstnavatele, nebo sjednají dvě místa výkonu práce, například sídlo zaměstnavatele a bydliště zaměstnance, v určené pracovní době a při dodržení
J
podmínek BOZP a příslušných ustanovení zákoníku práce. Upozorňujeme, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnance kontrolovat na obou pracovištích. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Zápočet odborné praxe Ekonom s vysokoškolským vzděláním pracoval 16 let v zemědělském podniku, přitom 18 let vyučuje ekonomické předměty na střední odborné škole. Od letošního ledna je mu započítána odborná praxe, která souvisí s vyučovacími předměty, pouze v rozsahu dvou třetin, a tím došlo k jeho zařazení o jeden stupeň níž, než byl zařazen do konce loňského roku. Stejný problém mají i učitelé ostatních odborných předmětů. působ zápočtu praxe pro zařazení do platového stupně příslušné platové třídy stanoví § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dále jen nařízení vlády). Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nařízení vlády započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu praxe v oboru požadované práce v plném rozsahu. Praxí v oboru požadované práce se pro účely nařízení vlády č. 564/2006 Sb. rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. Dobu jiné praxe započte zaměstnavatel zaměstnanci v rozsahu nejvýše dvou třetin, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce. Posouzení, zda jde o praxi v oboru požadované práce, nebo o jinou praxi, je v pravomoci zaměstnavatele. Podle § 10 nařízení vlády jsou zaměstnavatelé povinni ke dni nabytí účinnosti nařízení vlády určit plat také zaměstnancům, jejichž pracovní poměr vznikl před 1. lednem
Z
2007. To znamená, že zaměstnavatel znovu určí všem zaměstnancům plat podle zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně ve smyslu nařízení vlády. Do platového stupně se zařazuje zaměstnanec podle započitatelné praxe. V uvedeném případě má zaměstnanec praxi ekonoma v zemědělském podniku a praxi pedagogickou – učitel odborných ekonomických předmětů na střední zemědělské škole. Podle našeho názoru není praxe ekonoma v zemědělském podniku praxí v oboru požadované práce, ale jinou praxí, kterou mohl zaměstnavatel vzhledem k její využitelnosti pro výkon požadované práce započítat v rozsahu až dvou třetin. Jestliže zaměstnavatel zjistil, že zaměstnanci nesprávně započetl praxi pro zařazení do platového stupně, je povinen uvést uvedenou záležitost do souladu s nařízením vlády. Ještě opakujeme, že posouzení, zda jde o praxi v oboru požadované práce, či o jinou praxi, je plně v pravomoci zaměstnavatele.
Do platového stupně se zaměstnanec zařazuje podle započitatelné praxe
Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Projekt rozvojového vzdělávání PRVák by měl děti učit mezilidské solidaritě Projekt PRVák humanitární organizace ADRA navazuje na výtvarnou soutěž pro děti ze základních škol Kam patřím aneb Doma je doma. Cílem této soutěže bylo přimět děti, aby se zamyslely nad tím, co pro ně znamená jejich domov. Stejný úkol dostaly i bosenské děti žijící v uprchlických táborech. Jako produkt první části projektu pak vyšla knížka s kresbami a literárními pracemi českých i bosenských dětí. ADRA následně získala grant od Ministerstva zahraničních věcí ČR na projekt PRVák (P=projekt, R=rozvojového, V=vzdělávání), který koncept projektu Doma je doma rozšiřuje. Projekt se skládá ze tří částí – modulů: Pomáháme si Kam patřím Potřebujeme jeden druhého.
Příběh Jakuba a Lenga První modul se zaměřuje na děti v předškolním věku a na prvňáčky. Jeho cílem je vytvořit u těchto dětí povědomí o základních rozvojových problémech, podporovat sociální cítění a vnímání významu mezilidské solidarity. Použité metody samozřejmě odpovídají věku dětí. Jako metodická pomůcka budou vytvořeny omalovánky Pomáháme si – Příběh Jakuba a Lenga. Děti si na dvou paralelních příbězích ze života svých vrstevníků mohou uvědomit rozdíly, ale i podobnosti života v České republice a v rozvojové zemi (konkrétně v Kambodži). Zároveň jim příběh ukáže, že sebemenší pomoc může učinit někoho na druhém konci světa šťastným – Leng dostane za Jakubových deset korun pastelky, a může si tedy konečně malovat tak jako děti v Evro-
pě. Tuto část projektu pomohou realizovat dobrovolníci z organizace ADRA a studenti Pedagogické fakulty UK, kteří budou navštěvovat jednotlivé školy a organizovat zde jakási „půldne zaměřená na rozvojovou problematiku“.
Problémy rozvojových zemí Druhý modul se zaměřuje na starší žáky základních škol. Jeho cílem je seznámit žáky s problémy rozvojových zemí, rozvojovými cíli tisíciletí, významem rozvojové spolupráce a prostřednictvím kreativních programů podpořit jejich zájem o problematiku. V rámci tohoto modulu budou vyškoleni učitelé ve dvaceti pěti základních školách po celé České republice. Jejich úkolem poté bude začlenit rozvojovou problematiku do svých hodin (například
občanská výchova, ale i zeměpis, výuka jazyků). Specifická v tomto ohledu bude výtvarná výchova a český jazyk, v jejichž rámci i nadále poběží literární a výtvarná soutěž Kam patřím. Učitelé však budou mít více informací týkajících se toho, jak různé ono Kam patřím může být v různých částech světa. Na závěr projektu bude zorganizována výstava, na níž budou vystaveny obrázky dětí z českých škol i z partnerských škol v zemích, kde má ADRA své rozvojové projekty.
Diskuze se studenty Třetí modul propojuje střední školy s Fakultou humanitních studií UK. Jeho cílem je u skupiny středoškolských studentů rozšířit odborné znalosti o rozvojových zemích a rozvojové spolupráci, o principech zahraniční rozvojové spolupráce, roli
mezinárodních organizací a občanského sektoru. V září tohoto roku se na FHS UK rozběhne kurz Rozvojová spolupráce/Multikulturní výchova. V jeho první části získají studenti teoretické zázemí týkající se rozvojové problematiky. V druhé části budou jako lektoři rozvojového vzdělávání navštěvovat střední školy, kde povedou informační diskuze se studenty. Konečným cílem je vzbudit u studentů aktivní zájem o rozvojovou problematiku a povzbudit je k angažovanosti v rámci občanského sektoru – například formou zapojení do ADRA klubů.
Co je ADRA ADRA je nevládní neziskovou organizací, zaměřenou na poskytování humanitární a sociální pomoci v zahraničí a v České republice. Tuzemská i zahraniční pomoc má charakter bezprostřední pomoci při mimořádných událostech (živelní pohromy, válečné konflikty) nebo realizace dlouhodobých rozvojových projektů. Kontakt: Hana Urbanová koordinátorka projektu PRVák ADRA, Klikatá 1238/90c, Praha 5-Jinonice Tel. 257 090 641, 739 592 954 Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
8 Chtěl bych mít jistotu dalšího zaměstnání
Dostal jsem výpověď z organizačních důvodů
V tomto roce mi vznikne nárok na důchod. Mám v úmyslu o něj požádat, ale chtěl bych dále pokračovat v zaměstnání. Zaměstnavatel se mnou údajně musí ukončit dosavadní pracovní poměr a pak uzavřít novou pracovní smlouvu. Mám ale obavy z toho, že po skončení pracovního poměru zaměstnavatel odmítne novou pracovní smlouvu uzavřít a já zůstanu bez zaměstnání. Jde tato věc nějak řešit, tak, abych měl jistotu dalšího zaměstnání? Postup, který uvádíte, je jedním z možných, jak dosáhnout splnění podmínky k tomu, abyste mohl souběžně pracovat v pracovním poměru a pobírat starobní důchod. Zaměstnavatel ale nemá jen tuto jednu možnost, to je při dosažení důchodového věku rozvazovat pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou a uzavírat nový. Za sjednání pracovněprávního vztahu (v daném případě pracovního poměru) na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze pro účely důchodového pojištění považovat i změnu dosavadního pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou na pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, a to formou dohody o změně pracovního poměru (dodatkem k pracovní smlouvě ve smyslu § 40 odst. 1 zákoníku práce). Přitom musí být zřejmé, že dochází ke sjednání změny ve výše uvedeném smyslu (to je na termínovaný pracovní poměr), přičemž tato doba určitá musí být jednoznačně vymezena a nesmí přesáhnout jeden rok. Pokud není v dohodě uvedeno, odkdy se pracovní poměr mění z doby neurčité na dobu určitou, počítá se doba jednoho roku ode dne sjednání změny.
Zaměstnavatel mi dal výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů. Podle nového zákoníku práce obdržím odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Po ukončení pracovního poměru se chci přihlásit na úřadu práce jako nezaměstnaný a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Odkdy ale budu podporu pobírat? Bude to až po třech měsících vzhledem k poskytnutí odstupného? Podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti stanoví § 39
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podpora náleží uchazeči o zaměstnání ode dne podání písemné žádosti, při splnění ostatních podmínek. Jestliže o ni uchazeč o zaměstnání požádá nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání i při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen
doložit skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů a pro přiznání a poskytování podpory (například potvrzení o zaměstnání, údaje o průměrném výdělku podle § 313 zákoníku práce). Výplata odstupného bývalým zaměstnavatelem nemá na pobírání podpory v nezaměstnanosti žádný vliv.
Jaká je délka podpory v nezaměstnanosti? V současné době se u nás snižují stavy zaměstnanců. Vypadá to, že mi hrozí výpověď. Zajímá mě proto, jak je podle současně platné právní úpravy stanovena délka poskytování podpory v nezaměstnanosti? Délku poskytování podpory v nezaměstnanosti upravuje § 43 zákona č. 435/ 2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení zákona náleží podpora v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání a) do 50 let věku 6 měsíců, b) od 50 do 55 let věku 9 měsíců, c) nad 55 let věku 12 měsíců. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje po dobu poskytování starobního důchodu, dávek nemocenského pojištění a po dobu vazby. Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti také po dobu poskytování podpory při rekvalifikaci (§ 44 zákona č. 435/2004 Sb.).
V čem (ne)máme chodit do školy ikdy jsem netušil, že se v naší škole budeme bavit o oblečení. Tedy o tom, jaké máme nosit šaty, kalhoty, svetry. To je pro mě horká novinka,“ netají Horký svůj údiv z ředitelova vnitřního nařízení. „Nevěřícně zírám. Myslela jsem si, že Macháček lehce žertuje, že jen zkouší naši trpělivost a fantazii,“ přidává se učitelka hudební výchovy Murová. „Prý máme do školy nosit elegantní oblečení příjemného vzhledu, které by bylo pro naše žáky vzorem.“ „Docela nechápu, co si představuje pod pojmem elegantní či příjemný vzhled. Dříve jsem do školy nosil pečlivě vyžehlené tesilové kalhoty a hnědé sako s pestrou kravatou. Ale co bývalo kdysi, není dnes. Nejraději mám pohodlné džíny, obyčejné tričko a volnou mikinu,“ komentuje svůj sportovní zevnějšek Horký. „Když kolem sebe vidím letušky, průvodčí a některé zaměstnance bank nebo zahraničních společností v pěkných firemních šatech a oblecích, chtělo by se mi taky chodit do zaměstnání ve slušivém eráru. V některých školách prý tělocvikáři a učitelé odborného výcviku fasují pracovní oděv. Boty, ochranné pomůcky a pláště. My ostatní pořád nic. Nechápu, proč bych se měla za svůj průměrný plat ještě strojit a zaujímat své žáky nejnovější kantorskou módou,“ podrážděně namítá Murová. „Do školy si už nosíme vlastní ručníky, které si sami doma pereme. A taky toaletní papír. Když chce stát šetřit, tak nejsnadněji u nás. U policistů by si to nikdo nedovolil. Tam si přijdou na své, včetně slušivých dámských kloboučků k parádní uniformě. Musím však přiznat, že jednou za půl roku dostáváme stovku. Na psací potřeby. Papír na písemky. Blok na klasifikaci žáků. Špendlíky na nástěnku. Pravítko na rovné čáry v třídnici,“ s dětským úsměvem si hraje Horký. „Dříve vládly snahy určovat žákům, v čem by (ne)měli do školy chodit. Zakazovaly se rifle. Dlouhé vlasy. Nevhodně pomalovaná a anglicky popsaná trička. Najednou se Macháček rozčiluje nad tím, jak nemoderně chodíme oblečeni do práce my. Na jedné škole chtěl ředitel zavést pro své žáky uniformy. Nechal je dokonce ušít. Po krátké době se rodiče žáků vzbouřili a školní uniformy skončily ve skříni. Teď čtu v novinách, že v některých školách si žáci uniformy přece jen vymohli, a dokonce je rádi nosí i mimo školu. Stejně nechápu, co Macháčka vedlo k jeho podivnému rozhodnutí,“ zvolna zvyšuje hlas Murová. „Mohu posloužit. Kolega Vyskočil nosí do hodin fyziky a chemie pracovní plášť ještě ze starého šatníku. Na rodičovských schůzkách si však někteří rodiče žáků prvního ročníku stěžovali, že jejich děti učí fyziku školník. Až po Macháčkově zásahu se zjistilo, o jak humorný omyl vlastně šlo. Od té doby nenosí v naší škole pracovní plášť ani školník. Snad právě proto si máme patřičně vylepšit svůj školní šatník. Že bychom zkusili slušivé uniformy?“ usmívá se ještě ve dveřích sborovny Horký.
„N
Roman KANTOR
9
Znáte je? Impulz mi dala praxe
První pomoc u dětí PAVEL SRNSKÝ
FOTO: Josef ZEMEK
íce než dvacetileté poznatky z výuky matematiky na střední škole zhodnotil nedávno RNDr. Pavel Hejkrlík vydáním prvního svazku sbírky řešených příkladů věnované rovnicím a nerovnicím. Přestože obsáhlá kniha byla představena teprve před několika týdny, zájem o ni zejména mezi učitelskou veřejností už šestinu jejího nákladu rozebral. „V hlavě jsem ji nosil asi od roku 1990 a původní sešitové vydání se teď proměnilo v knižní,“ konstatuje opavský rodák, který téměř 20 let působil ve zdejším Mendelově gymnáziu a poté si stačil vyzkoušet také řízení firmy. Z tiskárny se ale v roce 2004 vrátil za katedru a na Soukromé střední škole podnikatelské v Opavě je velmi spokojen. „Vždyť i ten rozhodující impulz, abych svou práci vydal, přišel právě odtud,“ směje se a dodává, že dnes má v konceptu dalších šest svazků. „Pokud se je podaří
V
realizovat, pak nebudou takřka existovat příklady, které by v nich nebyly obsaženy,“ říká uznávaný matematik. Vydáním příkladů P. Hejkrlík podle svých slov zaplnil bílé místo v řadě učebnic středoškolské matematiky. „Pro všechny typy středních škol koncipovaná sbírka řešených příkladů dosud absentovala,“ potvrzuje po prostudování 25 titulů, z nichž při sestavování své práce čerpal. Za nej-
větší přínos sbírky pokládá jednotnou metodiku všech příkladů a jejich návaznost. „Při jejím využívání nebudou studenti potřebovat už žádnou další podpůrnou literaturu, přičemž jsem se snažil, aby teorie v ní bylo minimum,“ objasňuje koncepci, s níž ke sbírce přistupoval, a z ohlasu na ni má po úvodních prezentacích nelíčenou radost. Ivan AUGUSTIN
Projektový den v naší škole oncem března proběhly v Základní škole Dělnická v Karviné v pořadí už páté projektové dny, které tentokrát měly K podtitul GLOBE. Opět se vytvořily věkově smíšené skupiny, které v průběhu dvou dnů procházely jednotlivými stanovišti. Na nich měli žáci možnost si vyzkoušet některé aktivity, dovednosti a měření, která vycházejí z projektu GLOBE a na nichž někteří z nich pracují pravidelně. Výsledky měření zasíláme do celosvětové databáze, kterou spravuje NASA. V odpoledních hodinách byla připravena motivační trasa pro rodiče, kteří si mohli vyzkoušet jednotlivé dovednosti na některých stanovištích. Po oba dva dny našim žákům pomáhali studenti z karvinské průmyslové školy, kteří v projektu Globe také pravidelně pracují. Všichni pracovali s chutí a dobrou náladou a oba dva dny jim rychle utekly. Jana DIVIŠOVÁ
Dušení, bezvědomí, krvácení, poranění hlavy, popáleniny, zlomeniny, tonutí, horečka, křeče, anafylaktický šok, první pomoc při otravách, první pomoc při úrazech hlavy, břicha, hrudníku a řadu dalších rad najdou rodiče v této publikaci. Výborným pomocníkem může být však kniha i pro učitele rodinné výchovy a přírodovědných předmětů. Knihu vydalo nakladatelství Grada a bezpochyby je dobrým rádcem i při jiných zdravotních problémech či úrazech.
Soutěž Fotograf roku 2007 Zapojili jste se do soutěže Fotograf roku 2007? Pokud ano, pak jeho průběžné výsledky naleznete na stránkách časopisu FotoVideo, a to ve všech kategoriích. Od května pak i průběžné výsledky škol soutěžících o titul Fotografická škola roku a výsledky jednotlivců v soutěži Fotograf roku junior. (Partnerem Fotografické školy roku je Týdník Školství.) Pokud jste
se však do této největší fotografické soutěže u nás ještě nepřihlásili a chtěli byste, pak se stačí jednoduše zaregistrovat na www.fotografroku. cz nebo www.ifotovideo.cz a začít co nejdříve zasílat soutěžní fotografie do nejbližších soutěžních kol. Chybí-li vám ještě nějaké informace, pošlete svůj dotaz na:
[email protected]. Další soutěžní téma:
Hry s obrazem Digitální technika a počítače nabízejí mnoho možností jak upravit, zlepšit, modifikovat, karikovat, ale i zkazit svou fotografii. Ukažte, co jste se naučili, jaké je vaše fotografické soužití s moderní technikou. Uzávěrka je 26. července 2007.
FOTO: Martina ULRYCHOVÁ
10
Regionální školství v číslech – Liberecký kraj Specifika v oblasti základního a středního školství v Libereckém kraji jsou, stejně jako u ostatních krajů, vymezena pěti školními roky (2000/2001 až 2004/2005). Prezentované informace vychází z elektronické publikace Profily krajů. Její vydání je součástí projektu Kvalita I, který je podporován z Evropského sociálního fondu.
Povinná školní docházka V Libereckém kraji byl ve sledovaném období nadprůměrný počet základních škol na 1000 žáků. Bylo zrušeno 7 procent škol a 11 procent tříd, což v absolutním měřítku představovalo úbytek 14 škol a 229 tříd. Stejně jako v ostatních krajích bylo rušení základních škol vyvoláno snižují-
cím se počtem žáků a pedagogických pracovníků. V Libereckém kraji se nejednalo o změny příliš dramatické, nýbrž srovnatelné s hodnotami průměrného poklesu žáků v republice. Tento region se vyznačuje mimo jiné čtvrtým nejnižším počtem žáků na jednoho pedagogického pracovníka v mezikrajském srovnání. Ve výuce cizích jazyků se Liberecký kraj umístil na 5. místě v podílu žáků, kteří se učili cizím
a) Gymnázia V Libereckém kraji byl ve školním roce 2004/2005 nadprůměrný počet gymnázií na 1000 žáků (čtvrtá nejvyšší pozice) a průměrný počet tříd na 100 žáků. Celkový počet gymnázií zůstal ve sledovaném období nezměněn (13 škol). Počet tříd se zvýšil o 3, což představovalo společně s Karlovarským krajem nejnižší nárůst počtu tříd. Pohyby v počtech žáků a počtech
Změna počtu žáků a ped. pracovníků v gymnáziích v období 2000/01–2004/05 (rok 2000/91 = 100 %) 112% žáci žáci – ČR
110%
ped. pracovníci ped. pracovníci – ČR
108% 106% 104% 102% 100% 98%
jazykům. Nejvíce se vyučoval anglický jazyk (49 procent žáků), ale oproti celostátnímu průměru byl tento podíl o 5 procentních bodů nižší a mezi kraji zaznamenal Liberecký kraj šestou nejnižší pozici. Na druhé straně hodiny německého jazyka navštěvovala více než čtvrtina žáků (25,5 procenta), což bylo zhruba o 5 procentních bodů více než průměrná hodnota. Podíl zdravotně postižených dětí integrovaných do běžných tříd základních škol byl v porovnání s ostatními regiony v Libereckém kraji nejnižší. Naopak druhý nejvyšší podíl takto handicapovaných žáků navštěvuje zvláštní školy.
Střední školy Rozložení žáků navštěvujících různé druhy středních škol se v Libereckém kraji odlišovalo od celostátního průměru. Zatímco o gymnaziální vzdělání a střední odborné vzdělání s maturitou byl zaznamenán třetí nejmenší zájem v republice, střední odborná učiliště navštěvoval největší podíl žáků ze všech krajů. V gymnáziích se vzdělávalo 23,2 procenta žáků, ve středních odborných školách 38,1 procenta žáků a ve středních odborných učilištích 38,7 procenta žáků.
Středočeský
Karlovarský
Liberecký
Královéhradecký
Plzeňský
Vysočina
Jihomoravský
Zlínský
Praha
Moravskoslezský
Olomoucký
Jihočeský
Ústecký
96% Pardubický
Liberecký kraj je rozlohou i počtem obyvatel druhý nejmenší kraj v České republice. Ze své polohy začal těžit už počátkem 90. let, kdy na česko-polsko-německém trojmezí vznikl jako první u nás euroregion NISA. Díky přírodním i kulturním atraktivitám je zde velký potenciál pro cestovní ruch. Liberecký kraj je regionem poměrně „mladým“. Průměrný věk obyvatelstva činil 38,9 roku, což je 4. nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Vzdělanostní strukturou se tento region vymykal celorepublikovému průměru. Umístil se na čtvrté nejnižší příčce ve výši dosaženého vzdělání. Muži i ženy měli nejčastěji střední odborné vzdělání bez maturity. Podíl žen s úplným středním vzděláním dosáhl mírně nižší hodnoty než podíl žen se středním odborným vzděláním. Podíly mužů i žen, kteří měli terciární vzdělání, byly poměrně výrazně pod průměrem republiky. Na druhé straně podíl mužské a ženské populace se základním vzděláním byl nadprůměrný. Přes 78 procent obyvatelstva Libereckého kraje bylo ekonomicky aktivní, což je hodnota srovnatelná s ostatními kraji. Vysoká míra ekonomické aktivity byla u populace se středním odborným vzděláním bez maturity (na třetím místě mezi jednotlivými kraji) a také u obyvatel se základním vzděláním (čtvrtá pozice). Poměrně nízkou hodnotu vykázala populace s terciárním vzděláním (v krajském srovnání na druhé nejnižší pozici po Karlovarském kraji). Míra nezaměstnanosti byla nepřímo úměrná výši dosaženého vzdělání, přičemž nejvyšších hodnot dosahovala u obyvatel se základním vzděláním, nejnižších pak u skupiny terciárně vzdělaných. Celková míra nezaměstnanosti byla o více než 2 procentní body nižší než celorepubliková hodnota a v roce 2004 dosáhla 4,8 procenta.
pedagogů se výrazně odlišovaly od průměrných hodnot. Za uplynulé období došlo ke třetímu nejnižšímu nárůstu počtu žáků a zároveň druhému největšímu úbytku pedagogických pracovníků. I přes tyto změny byl počet žáků na jednoho učitele druhý nejnižší ze všech sledovaných krajů. Nejčastěji vyučovaným cizím jazykem byla angličtina. Druhým nejžádanějším cizím jazykem byla němčina a podíl (68 procent) žáků učících se německy významně překročil republikový průměr (60 procent).
b) Střední odborné školy V Libereckém kraji ve školním roce 2004/2005 byl výrazně nejvyšší počet SOŠ na 1000 žáků. Ve sledovaném období přibyla v regionu jedna střední odborná škola a čtyři třídy. Stejně jako v ostatních částech republiky se i v Libereckém kraji zvýšil počet žáků v těchto školách. Počet pedagogických pracovníků však vzrostl minimálně. Z tohoto důvodu byl nárůst počtu žáků na jednoho učitele v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší, přesto byl ukazatel počet žáků na jednoho pedagoga ve SOŠ z celkového pohledu nejnižší ze
všech krajů vůbec. Na středních odborných školách v Libereckém kraji se žáci nejčastěji ze všech krajů učili dva cizí jazyky. Hodiny anglického jazyka navštěvovalo 81 procento žáků, jejich podíl byl v rámci České republiky lehce nadprůměrný (čtvrtý nejvyšší podíl mezi kraji). Podobně jako u gymnázií byla výuka německého jazyka oproti celostátní úrovni nadprůměrná (64 procenta), což pro Liberecký kraj znamenalo šestou nejvyšší pozici.
c) Střední odborná učiliště V Libereckém kraji se ve školním roce 2004/2005 nacházel podprůměrný počet SOU na 1000 žáků, mezi jednotlivými kraji zaujal kraj třetí nejnižší příčku v počtu škol. V počtu tříd na 100 žáků vykázal kraj průměrnou hodnotu mezi kraji. Z hlediska vývoje počtu škol a tříd však Liberecký region z průměrných hodnot vybočoval. I když došlo k menšímu úbytku SOU než v celostátním průměru, navýšení počtu tříd v učilištích bylo v mezikrajském srovnání druhé nejvyšší. Přibylo 13 tříd, docházelo ke sloučení škol a byly posilovány stávající obory nebo se otevíraly obory nové. Také nárůst počtu žáků a pedagogických pracovníků dosáhl výrazně vyšší hodnoty, než činil průměr republiky. Mezi kraji zaujal Liberecký kraj z hlediska těchto ukazatelů druhou příčku. Obdobně jako ve SOŠ vykázala výuka německého jazyka v SOU nadprůměrnou úroveň (šestý nejvyšší podíl), naopak výuka anglického jazyka byla mírně podprůměrná (šestá nejnižší hodnota). Německý jazyk se vyučoval dokonce častěji než jazyk anglický.
Šetření PISA Žáci Libereckého kraje uspěli v testech PISA v mezikrajském srovnání jako jedni z nejlepších. V testu matematické gramotnosti a řešení problémů dosáhli druhého místa, v testu čtenářské a přírodovědné gramotnosti se umístili dokonce jako první ze všech krajů. Žáci Libereckého kraje kromě toho, že dosahují výborných výsledků, chodí do školy rádi. Školní klima totiž hodnotili nejlépe ve srovnání se svými vrstevníky z ostatních regionů. Rovněž prokázali třetí nejlepší vztah k matematice. Lucka KELBLOVÁ, Zdeněk MODRÁČEK
11
Cestujeme s EXODEM, poznáváme Českou zem Liberecký a Ústecký kraj
Víte, že …
V této oblasti najdete nejvíce zoologických zahrad – Děčín, Ústí nad Labem a Chomutov, Liberecká ZOO založená roku 1919 je pak nejstarší u nás? Naši nejšikmější věž s výchylkou 186 cm má děkanský kostel v Ústí nad Labem po bombardování v roce 1945? Hrad Bezděz sloužil v roce 1279 jako vězení mladého českého krále Václava II.? Máchovo jezero je vlastně veliký rybník s plochou 278 ha a je dějištěm Máchovy básně Máj a Smetanovy opery Tajemství? Města Liberec s Jabloncem nad Nisou a Most s Litvínovem jsou spojeny městskou tramvajovou dopravou? Největší koncentraci rozhleden lze najít v Jizerských a Lužických horách, celkem 17? K nejznámějším přírodním útvarům Českého Středohoří patří čedičová Panská skála 1. Máchův kraj u Kamenického Šenova? 2. Česko-saské Švýcarsko Od roku 2000 je nejmladším národním parkem Česko – saské Švýcarsko s pískovcovou 3. Lužické hory Pravčickou bránou, největším přírodním úkazem tohoto typu v Evropě? 4. Novoborsko – přírodní krásy Na severu Čech lze navštívit nejhustší síť „kamenných“ divadel a stálých scén? V obou regionech není žádná památka UNESCO, do seznamu kandidují moderní stavby vysílače na Ještědu a Mariánský most v Ústí nad Labem ?
Seznam základen EXOD
Vědomostní kvíz 1. Porta Bohemica = Brána Čech se nachází: a) v kaňonu řeky Kamenice b) u Pravčické brány c) v údolí Labe u Žernosek 2. Starobylý gotický hrad Střekov inspiroval skladatele R. Wagnera k napsání opery: a) Parsifal b) Tannhäuser c) Lohengrin 3. Svatá Zdislava žila a léčila chudé na hradě Lemberk nedaleko města: a) Dubá b) Mnichova Hradiště c) Jablonného v Podještědí 4. Bájný zakladatel české královské dynastie Přemysl Oráč pocházel dle Kosmovy kroniky ze: a) Stadic b) Neumětel c) Peruce 5. Nedaleko Liberce se narodil a také zde studoval významný automobilový konstruktér: a) Ferdinand Porsche b) Václav Klement c) Václav Laurin 6. Náš největší můstek pro skoky na lyžích můžeme navštívit v: a) Liberci na Ještědu b) Harrachově c) Svatém Petru
Správné odpovědi: 1c, 2b, 3c, 4a, 5a, 6b
Cestujeme s EXODEM, poznáváme Českou zem Víte, že …
Pardubický a Královéhradecký kraj
V tomto regionu je nejvíce pískovcových skalních měst (Hruboskalsko, Prachovské skály, Broumovské stěny, Ostaš, Adršpašsko-teplické skály)? V Kladrubech nad Labem je nejstarší hřebčín s chovem kočárových koní na světě? Vedle zámku v Dětenicích najdete i funkční zámecký pivovar s rázovitou středověkou krčmou? Krkonoše nabízejí patnáct krásných lyžařských středisek? V roce 1894 vznikl v Jilemnici první Český Ski spolek? Největší barokní areál světských a církevních staveb se sochami M. B. Brauna se nachází v Kuksu? Dominantou Polabí je zřícenina hradu Kunětická hora, která leží mezi oběma krajskými městy? Pod Orlickými horami najdeme významné zámky např. Náchod, Nové Město n. M, Opočno, Rychnov n. K., Častolovice, Doudleby, Kostelec n. O.? 1. Český ráj Dochází k časté záměně jmen východočeských lázní Bohdaneč, Bělohrad a Běloves? 2. Sobotka Jedinou památkou UNESCO je komplex renesančního zámku a barokního divadla 3. Jilemnice – Brána Krkonoš s dekoracemi v Litomyšli? 4. Za krásami Podorlicka Dvůr Králové n. L, Hradec Králové, Vysoké Mýto a Polička patřily jako věnná města 5. Polička českým královnám?
Seznam základen EXOD
Vědomostní kvíz 1. Barokní zámek rodu Kinských v Chlumci nad Cidlinou se nazývá: a) Karlova Koruna b) Karlův Dvůr c) Zlatá Koruna 2. Na nedobytný gotický hrad Kost je nejkrásnější pohled z údolí: a) Želejovského b) Terčina c) Plakánku 3. Rozhodující bitva prusko-rakouské války r. 1866 se odhrála u: a) Chlumu u Sadové b) Chlumce n. Cidlinou c) Zlatého Chlumu 4. Jediné muzeum překrásných a jemných krajek najdeme v městě: a) Letohradě b) Vamberku c) Žamberku 5. „České Versailles“ či „Malý Schönbrunn“ je označení zámku: a) Hrádek u Nechanic b) Nové Hrady c) Opočno 6. Při pobytu v Poličce situovala do jejího okolí děje svých románů: a) Božena Němcová b) Gabriela Preissová c) Tereza Nováková
Správné odpovědi: 1a, 2c, 3a, 4b, 5b, 6c
12 inzerce
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA CENTRUM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČS.LEGIÍ 9, 701 03 OSTRAVA
Základní škola, Broumov, Kladská 164, 550 01 Broumov přijme
Akreditované pracoviště MŠMT ČR pro další vzdělávání pedagogických pracovníků nabízí pro studijní rok 2007/2008 studium v oborech, které ještě nejsou obsazeny. Nabídka studijních oborů vychází z § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který byl novelizován zákonem č. 147/2001 Sb., podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.
Učitele ZŠP a ZŠS se speciální pedagogikou.
1. Rozšiřující studium: a) Školní tělesná výchova pro 2. stupeň ZŠ (TV, 4 semestry); b) Občanská výchova pro 2. stupeň ZŠ (OV, 4 semestry); c) Učitelství matematiky pro 2. stupeň ZŠ (M – ZŠ, 4 semestry)
Telefon: 491 522 194, e-mail:
[email protected].
2. Specializační studium: a) Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky – školský management (ŠM, 4 semestry – 5 modulů); b) Prevence sociálně patologických jevů (PSPJ, 4 semestry); c) Výchovné poradenství pro základní a střední školy (VP, 4 semestry); d) Kultura řeči a umění komunikace (KŘ, 2 semestry)
Nástup 1. 9. 2007. Byt I. kategorie 2 + 1 v areálu školy. Přednost má učitelská dvojice. Jen písemné nabídky s životopisem.
Asociace učitelů dějepisu ČR na pomoc při přípravě ŠVP D nabízí
Zahájení studia: září – říjen 2007 Přijímací řízení: výběrové řízení na základě předložené přihlášky na VŠ a požadované dokumentace (absolventi SŠ přiloží ověřenou kopii maturitního vysvědčení, absolventi VŠ ověřenou kopii vysokoškolského diplomu, doklad o zaplacení administrativního poplatku 300 Kč). Všechna uvedená studia jsou podmíněna úhradou školného. Poznámky: 1) Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky – školský management je akreditováno pod č. 29377/2005-25346. 2) Přihlášky zasílejte na uvedenou adresu do 31. 5. 2007. 3) Bližší informace podají L. Němcová, tel. 597 460 385 a O. Knejzlíková, tel. 597 460 428
předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: .................................................................................. ............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): ............................
TÝDENÍK
* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 16
25. dubna 2007
Datum: .............................
náměty ke zpracování ŠVP D – II (pokračování ŠVP – I z roku 2006)
Obsah: RVP D a další dokumenty k 8. a 9. ročníku Návrh osmi tematických celků pro 8. a 9. ročník Náměty k jejich rozpracování do kapitol; poznávací a výchovné cíle, motivace, obsah výuky, mezipředmětové návaznosti, doporučené pomůcky a literatura, náměty mimoškolních činností, a projektů aj. Přílohy: praktické zkušenosti ze škol a studie k OSV. Rozsah 220 stran, cena 250 Kč, vychází v dubnu 2007, objednávky:
[email protected], nebo poštou na adrese ASUD, Tomkova 1, Praha 5, 150 00. Lze objednat i ŠVP – I. Více na webu: www.mujweb.cz/www/asud Střední škola průmyslové elektrotechniky ELTODO na Praze 8 vypisuje výběrové řízení na obsazení funkce
zástupce ředitele školy. Požadavky: VŠ vzdělání pedagogické, nebo odborné a pedagogické, pedagogická praxe minimálně 5 let na SŠ, znalost školských předpisů, organizační a řídící předpoklady, zkušenost s ŠVP vítána. Nabídku se strukturovaným životopisem a kopie dokladů o vzdělání zasílejte do 11. května 2007, přednostně na e-mail:
[email protected], nebo na adresu: ELTODO EG, a. s., personální útvar, Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
