7 21. ÚNORA 2007 XV. ROČNÍK

TÝDENÍK

7

21. ÚNORA 2007

V tomto čísle najdete:




Katalog prací je k nám nespravedlivý .............................................. 3 Ředitelé škol mají jistotu, ale nejspíš jen dočasnou ....................... 5 Památku obětí holocaustu si žáci připomněli vlastní tvorbou ......... 7

XV. ROČNÍK

Krátce... 19. února Jarní prázdniny začaly pro školáky z Prahy 6 až 10, dále pro žáky a studenty z Chebska, Karlovarska, Sokolovska, Nymburska, Jindřichohradecka, Litoměřicka, Děčínska, Přerovska a Frýdeckomístecka.

19. února Rada Českomoravské konfederace odborových svazů projednala na svém zasedání stanovisko odborů k programovému prohlášení vlády.

20. února O budoucnosti sklářských průmyslových škol diskutovali nejen zástupci sklářských škol a sklářských firem, ale také představitelé měst a kraje v Liberci.

21. února

Není třeba hledat nové formy, stačí ve spolupráci pouze pokračovat V minulých dnech jsme oslovili nové vedení ministerstva školství, abychom se s ministryní Danou Kuchtovou dohodli na tom, zda budeme pokračovat ve spolupráci, která byla nastavena už za jejích předchůdců. Při naší první schůzce jsme ministryni seznámili s Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství jako s výraznou aktivitou, která v regionálním školství působí. Zdůraznili jsme, že jsme nejen odborovým, ale i profesním svazem, který se věnuje také problémům jednotlivých profesních skupin regionálního školství. Nejdůležitějším výsledkem našeho setkání je shoda na tom, že naše vzájemná komunikace bude pokračovat podobně jako v letech minulých, a to nejen na úrovni ministryně a předsedy odborového svazu, ale i na úrovni profesních sekcí odborového svazu a jednotlivých odborných útvarů MŠMT. Budeme pokračovat ve výměně stanovisek a názorů na pracov-

něprávní vztahy zaměstnanců škol a školských zařízení, na problematiku finančního zabezpečení vzdělávání v naší zemi i na návrhy změn školských právních norem. Hovořili jsme také o aktuálních problémech, které se týkaly především legislativních změn, jež právě projednávala sněmovna. Na odklad nových maturit jsme společný pohled nenašli. Odborový svaz má za to, že by se neměl odklad společné části maturitních zkoušek zbytečně prodlužovat. Co se týká návrhu na snadnější odvolávání ředitelů škol, také my jsme pro to, aby ředitel školy, který se nepodílí na změnách, nehledá cesty k dalšímu rozvoji školy a zkvalitňování vzdělávání žáků, mohl být odvolán. Záro-

„Přesvědčení je svědomí ducha.“

veň však podle nás musí být stanovena jasná pravidla, do nichž by se promítalo odborné stanovisko, například České školní inspekce, rady školy apod. To by podle našeho názoru mělo zabránit jednostrannému, nekompetentnímu či politicky ovlivněnému rozhodování zřizovatelů škol. Věřím, že sociální partnerství mezi ministerstvem školství a odborovým svazem se bude dále rozvíjet. Jsem rád, že ministryně Dana Kuchtová vnímá i význam školské tripartity či rady pro rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání. To je další platforma, kde můžeme sehrát jako sociální partneři významnou roli.

Fond kulturních a sociálních potřeb byl hlavním bodem jednání vedení ČMOS pracovníků školství s předsedou rozpočtového výboru poslanecké sněmovny B. Sobotkou.

23. února Hodnocení rozpočtu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství na rok 2007, vyhodnocení plnění jeho Programu za rok 2006 a především projednání dokumentů, které budou schvalovat delegáti V. sjezdu v květnu v Praze, to a mnohé další bude na programu schůze předsednictva školských odborů.

František DOBŠÍK předseda ČMOS pracovníků školství

Chamfort

2

„Máš tam nějaké ty nedostatečné, Vonásku, ale nezoufej, třeba se tu jednou bude místo vlády přeběhlíků sestavovat vláda propadlíků!“

KRESBA: Milan KOCMÁNEK

Pracovní řád opět na začátku Minulý pátek se na ministerstvu školství uskutečnilo jednání, na kterém se projednávaly připomínky k návrhu vyhlášky o pracovním řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení. Jde o novou verzi, která vznikla poté, co školské odbory v závěru minulého roku vyjádřily odhodlání svolat demonstraci v zájmu zachování dosavadních práv učitelů a ostatních pracovníků škol a školských zařízení. Nebezpečí, že by museli celou svoji pracovní dobu strávit pouze ve škole a nemohli část svých pracovních povinností vykonávat třeba večer doma či v knihovně, však nebylo zažehnáno. Zásadní připomín-

ky k navrhované vyhlášce měla zejména legislativní rada vlády, ministerstvo vnitra a ministerstvo práce a sociálních věcí. Nechápou, proč by učitelé měli mít zvláštní podmínky pro svou práci. Řadu ustanovení navrhují vypustit s tím, že stačí úprava v novém zákoníku práce. Školské odbory zastávají názor, že výjimečnost učitelského povolání vyžaduje i výjimečný přístup k pracovněprávním otázkám. Problematika místa výkonu práce pedagogických pracovníků a další témata by podle nich měla být formulována jednoznačně a bez možnosti jiného výkladu. „Je to velmi vážná situace,“ řekl místopředseda ČMOS pracovníků školství Václav Pícl. „Budeme hledat možnosti, jak právní cestou dosavadní praxi kt škol obhájit.“

Menší podpora tučnému mléku Systém, podle kterého se žákům základních škol v Evropské unii přispívá na mléko a mléčné výrobky, navrhla zjednodušit Evropská komise. V tuto chvíli podporuje větší částkou mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku. V budoucnu chce ale tučnější mléko, které je chápáno jako méně zdravé, přestat zvýhodňovat a dotovat všechny druhy výrobků stejně. Některé členské země unie a nejhlasitěji Dánsko si opakovaně stěžovaly, že politika větší podpory tučnějších výrobků je nelogická, protože jde proti doporučovaným pravidlům zdravé výživy. V Evropě navíc v poslední době přibývá dětí s nadváhou a konec podpory tučného mléka pro školáky by prý

Škola versus rodina Dvě třetiny až tři čtvrtiny rodičů školu sice respektují jako instituci, ale jsou přitom velmi kritičtí vůči konkrétním učitelům. Většina rodičů je přitom nejšťastnější, když může se školou komunikovat co nejméně. Když věci jdou tak, jak mají, když výuka probíhá podle jejich původních představ a oni se ve škole zastaví jen čas od času informovat se, jak to jejich Honzovi při výuce jde. V rámci debaty u kulatého stolu na téma Škola versus rodina, kterou organizuje Stálá konference asociací ve vzdělávání, to konstatoval prorektor Univerzity Karlovy pro rozvoj a vedoucí katedry pedagogické a školní psychologie Stanislav Štech. Problém podle něj pak je, když se přece jen něco v hladkém chodu zadrhne. Co dospělí neradi přijímají, jsou jakékoliv větší změny, které ve škole nastanou. Rodiče podle něj přitom často požadují, aby se pedagogové jejich dítěti věnovali stejně jako oni sami, anebo ještě více. „Aby rozuměli všem záhybům dětské duše, což často nezvládne ani

tým psychologů, a nedokážou to ani oni sami. Zkrátka, chtěli by někdy, aby škola suplovala jejich funkci,“ prohlásil S. Štech. Pokud toto učitelé nejsou schopni naplnit, stávají se objektem rodičovské kritiky. Že je ve vztahu mezi učiteli a rodiči mnoho bariér a předsudků a že stále přibývají důvody, aby tomu tak bylo, to potvrdila Milada Rabušicová z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Představila svůj výzkum, v jehož rámci určila několik základních kategorií rodičů, jak je vnímají učitelé. První z nich, nezávislí, o kantorech pochybují a jsou

přesvědčeni, že to, co sociálně a kulturně dostane dítě doma, je daleko důležitější než přidaná hodnota, kterou získá ve škole. Rodiče označovaní jako špatní jsou ti, co se o výsledky dětí při výuce nezajímají a do školy nezavítají, často ani když nastanou problémy. Snaživí rodiče se naopak o školu zajímají hodně, a protože jsou pak mnohdy k práci pedagogů kritičtí, jsou vnímáni tak trochu jako „obtížný hmyz“. Rodiče – zákazníci se chovají jako praví klienti, to znamená, že požadují určité služby, a pokud se jim jich nedostane, jsou nespokojeni a často jednoduše dítě přehlásí do jiné školy. Pohled na rodiče, coby na občany, připouští, že škola je otevřená instituce a dospělí do ní mohou kdykoliv vstoupit a ovlivňovat ji. Ideální kategorií rodičů jsou pak partneři – jsou aktivní, spolupracují s učiteli, čímž škole i pomáhají. Zdeňka LA SALA

mohl v boji s dětskou obezitou pomoci. Program školního mléka přijde v letošním školním roce Českou republiku podle předpokladů na 60 milionů korun, unie přispěje čtk 20 miliony.

Pracovní listy pro maturity z češtiny Ukázky pracovních listů pro ústní část státní maturity z českého jazyka jsou k dispozici na webových stránkách Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) www.cermat.cz/novamaturita/zkousky/cj/casti_testu. php. CERMAT tak školám nabízí metodickou podporu při přípravě pracovních listů. Všichni studenti by měli dělat ústní zkoušku podle stejných pravidel daných v pracovních listech. U ústní zkoušky bude patnáct minut na přípravu a patnáct minut na vlastní zkoušku. Po vylosování zadání (titulu) žák dostane PRACOVNÍ LIST tvořený výňatkem z daného uměleckého textu, výňatkem z neuměleckého textu a závaznou strukturou ústní zkoušky. Výňatky z daného titulu i ukázky dalšího typu textu připravuje předmětová komise školy na základě seznamů nahlášených maturanty. V Katalogu požadavků k maturitní zkoušce z českého jazyka http:// www.cermat.cz/novamaturita/katalogy/Katalog_CJ_10022006.pdf je obsažen kánon titulů z české i světové literatury, z něhož si žáci vybírají dvacet titulů. Studentův seznam bude zároveň i seznamem jeho maturitních zadání, z něhož si jedno vylosuje. Pedagogům tedy odpadá nutnost sestavovat takzvaná maturitní témata (okruhy). Do konce září tohoto roku má být pro školy připraven v elektronické podobě základní archiv pracovních listů. Školy ho mohou využívat při přípravě ústní části zkoušky v případě, že si z různých důvodů nebudou chtít vypracovávat pracovní zls listy samy.

3

Katalog prací je k nám nespravedlivý, říkají učitelky a ředitelky mateřských škol

Odečítání roků je neprominutelné a platí pouze pro platové účely.

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

eden 2007 byl zklamáním pro všechny učitelky mateřských škol, které nedosáhly vyššího vzdělání. Maturita již na 9. platovou třídu nestačí,“ říká Renata Špačková, ředitelka Mateřské školy Čtyřlístek v Třebíči. Proč právě 1. leden 2007 přinesl do škol, obzvlášť mateřských, takový rozruch? Důvod je jednoduchý, začalo platit nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. „Je pravdou, že nová úprava vládního nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě byla nutná, protože krácení praxe za vzdělání postihlo jen ty učitelky, které po roce 2004 měnily místo, a proto jim byly měněny pracovní smlouvy. Nyní se podmínky staly rovnými a na vzdělání je u všech pedagogů pohlíženo stejně, což je jistě správné a spravedlivé. Ale druhou stránkou věci je skutečnost, že v praxi patrně nebude možné, aby hromadně začaly všechny učitelky studovat,“ doplňuje R. Špačková. Jana Ondrejčeková z oddělení péče o pedagogické pracovníky MŠMT k tomu dodává: „Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. – v ustanovení § 4 odst. 7 písm. b) platí pro všechny zaměstnance ve veřejných službách a správě – tedy nejen pro školství. Pro zařazení do 9. platové třídy ale § 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ur-

„L

čuje dvě varianty kvalifikačních předpokladů vzdělání: vyšší odborné vzdělání (nulový odpočet) nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou (odpočet dvou let z celkové dosažené praxe). Důvod je jeden, jedině tímto způsobem je možné dosáhnout platového rozdílu mezi vyšším a nižším stupněm vzdělání ve stejné platové třídě. Odečítání roků je neprominutelné a platí pouze pro platové účely.“

zení do platové třídy se opírá o ustanovení § 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., a to s ohledem na zvláštní právní předpis, kterým je právě zákon o pedagogických pracovnících. Jinými slovy řečeno, odborná kvalifikace stanovená zákonem o pedagogických pracovnících má přednost před vzděláním uvedeným v § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. To platí pro „platovou třídu“ a zařazení

Máme zaměřeno na... Vládní nařízení č. 564/ 2006 Sb. sjednocuje podmínky pro přiznání určité platové třídy pro všechny zaměstnance veřejných služeb. Platí tudíž i pro ředitelky mateřských škol se středoškolským vzděláním. Také těm se odpočítává praxe. „Odpočet roků z dosažené praxe podle ustanovení § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. není z důvodu neplnění odborné kvalifikace ředitelky mateřské školy podle zákona o pedagogických pracovnících, ale pouze z důvodu platového odlišení od ředitelky, která dosáhla například vysokoškolského vzdělání, a tudíž nemá žádné odpočty. Ředitelky mateřských škol tvoří vzdělávací program pro celou mateřskou školu, proto jsou podle Katalogu prací zařazeny do 10. platové třídy. Toto zařa-

do platové třídy – tedy pro ustanovení § 2 a § 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Pro zařazení ředitelky „do platového stupně“ – viz § 4 odst. 7 – se povinnost odpočtu roků nepromíjí, i když odbornou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu ředitelka (nebo učitelka) mateřské školy splňuje,“ uvádí J. Ondrejčeková. Proti sjednocení podmínek při zařazování do platové třídy nemá výhrady ani Eva Březinová, ředitelka Mateřské školy v Modřanech. S čím však nesouhlasí, je zařazení učitelek mateřských škol podle Katalogu prací. „Jsem velice pro to, aby měly učitelky mateřských škol vyšší vzdělání, minimálně bakalářské, ale jejich zařazení do tříd je potom velice ostudné. Je to o dvě až tři třídy níž, než mají ostatní učitelé.

A s tím nemohu v žádném případě souhlasit. Práce s malými dětmi v přeplněných třídách je velice náročná a je třeba si uvědomit, že učitelky (ve srovnání s ostatními učiteli) tvoří výukový a výchovný program bez vodítek. Učitelka v mateřské škole musí být natolik kvalifikovaná, aby uměla sestavit plán, stanovila obsah práce, zvolila správné a přiměřené metody, vybrala věku přiměřené pomůcky, zorientovala se v množství pracovních materiálů, které nabízí trh, a vybrala ty vhodné. V tomto směru je naše práce náročnější než práce učitelů 1. stupně. Jejich práce si velmi vážím, nechci ji zlehčovat, ale být při stejném vzdělání o dvě třídy níž není spravedlivé.“ Svůj názor dotvrzuje i dalším příkladem z praxe: „Mám v mateřské škole dvě mladé učitelky, které studují na PedF UK příslušný magisterský obor. A za těch 5 let studia se jim přidají pouze dva roky praxe. A tak se může stát, že odejdou tam, kde jim vzdělání uznají a hlavně zaplatí.“ Možná by bylo na čase, aby se příslušné instituce nad touto nerovností zamyslely a začaly ji řešit. Jinak se může stát, že budeme mít učitelky mateřských škol s vysokoškolským vzděláním, ale ne v mateřských školách. Olga ŠEDIVÁ

(POZNÁMKA REDAKCE: Na straně šest najdete plné znění odpovědí ministerstva školství k této problematice.)

4 Poznámka Znovu jsem se přesvědčil o tom, že i něco zdánlivě jednoduchého je při podrobnějším pohledu nečekaně složité. Zveřejněná statistika OECD konstatuje, že v porovnání s dalšími zeměmi studuje u nás na gymnáziích nejméně středoškoláků. Z toho je vyvozován závěr, že studenti se u nás příliš brzy specializují, aniž by získali potřebný všeobecný přehled. Je tomu ale opravdu tak? S počty studentů na gymnáziích polemizovat nemusíme – vycházejí z reálných čísel. Polemika už ale může být – a dokonce by i měla být – o tom, jestli by jich mělo být početně více. S tím by samozřejmě souviselo i to, za jakých podmínek a v jaké kvalitě by

Všeobecné vzdělání na gymnáziích, která již tradičně tvoří páteř našeho středního školství, k jejich navýšení mělo dojít. Rozhodně ale nejsem přesvědčen o tom, že z nízkého procentního zastoupení studentů gymnázií se dá vyvozovat obecně nižší všeobecný přehled našich středoškoláků. Při jaké skladbě předmětů můžeme hovořit o tom, že škola je „všeobecně vzdělávací“? A zkoumaly se učební plány řady odborných škol (například lyceí, obchodních akademií, škol cestovního ruchu, pedagogických apod.)? Není v nich třeba více „všeobecně vzdělávacích“ předmětů než ve školách, které v dalších zemích jsou srovnávány s našimi gymnázii (USA vykazuje na takových školách dokonce 100 procent středoškoláků)? A neposkytují i mnohé odborné předměty také potřebný všeobecný rozhled? Statistika OECD vychází pouze z mechanického členění středních škol podle jejich tradičních názvů. Jsem proto přesvědčen, že při pouhé změně názvu (například z chemické průmyslovky na gymnázium se zaměřením na chemii) bychom už dostávali úplně jiná čísla. Renomovaní odborníci OECD by nám pak třeba i tleskali. Jiří ROHAN

Hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš předal pamětní list Markétě Miličkové, stejně tak jako dalším dvěma adeptkám na Zlatého Ámose. FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Pohár Zlínského kraje získala učitelka s láskou k motorkám impozantním, ale přesto komorním prostředí Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodu se 13. února utkaly tři učitelky o postup do semifinále soutěže o Zlatého Ámose. Událost to byla veskrze slavnostní. Význam akce podtrhla i účast všech významných osobností školství v čele s hejtmanem Zlínského kraje Liborem Lukášem. Před začátkem to vypadalo, že rozhodování o postupujícím bude vzhledem k nízké účasti snadné. Opak se stal pravdou. Nejprve žáci Střední odborné školy v Otrokovicích představili svou učitelku češtiny Markétu Miličkovou. Paní učitelka mezi své žáky opravdu zapadla. A to je zřejmě hlavní důvod, proč ji mají tak rádi. Při její obhajobě padaly i takové perly, jako: „Paní učitelka má zásluhu na tom, že si už nemyslíme, že Shakespeare je někdo, kdo pobíhá po fot-

V

balovém trávníku,“ nebo: „Jsme rádi, že paní učitelka neumí žádné bojové umění.“ Spokojena se svými studenty je i kontrola: „Jsou to budoucí elektrikáři, pracují stále ve smrtelném nebezpečí, a tak jsou pořád ve střehu.“ Na první pohled je vidět, že třída z Otrokovic je sehraný tým. Druhá adeptka, Helena Cholková, učí v Základní škole Zlín–Želechovice. Největší radost má ze svých deváťáků, které se jí v průběhu let od šesté třídy podařilo přesvědčit, že učitel a žáci nestojí na opačných stranách barikády. Největším problémem zaváděných školních vzdělávacích programů je podle ní jednoznačně komunikace mezi učiteli. Petra Barošová, učitelka ze Základní školy Zubří, na první pohled potvrzuje to, co její žáci oceňují. „Máme ji rádi, protože je opravdu v pohodě.“ Vyrovna-

ně hovoří o tom, co nemá ráda. Ve škole by zrušila dozory, dala by žákům možnost chovat se zodpovědně: „Děláme z nich nesvéprávné jedince, kteří sami neumějí nic rozhodnout.“ Tento názor Petra Barošová obhajuje přesto, že právě řeší s jednou třídou veliké výchovné problémy. Tato učitelka má jasno o své práci i odpočinku. Jak relaxuje? S manželem na jejich Kawassaki. Není divu, že právě Petra Barošová dostala od náměstka hejtmana pro školství Josefa Slováka jako první v řadě Putovní cenu Zlínského kraje. Je to novinka, kterou se kraj přihlásil k oceňování úspěšných učitelů. A pro tento den to také byla cena jediná. Porota se nemohla dohodnout, která z přítomných kantorek by měla postoupit do semifinále, a tak je tam šalamounsky poslala všechny tři. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Zákoník práce a změny v daních Závodní preventivní péče – lékařské prohlídky a vyšetření Rozsah a podmínky preventivní péče stanoví například § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 24 odst. 2 písmeno j) bod 2 ZDP – daňovými výdaji na závodní preventivní péči jsou výdaje na zajištění preventivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových a výstupních prohlídek zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče (Pokyn D-300). Jiné nebo vyšší výdaje, a to ani v případě, že právo na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, nelze zahrnout do daňo-

vých výdajů (§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Náklady hrazené zaměstnavatelem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP nejsou u zaměstnance předmětem daně. Dále podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně z příjmu osvobozena – nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.

Předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona nejsou také částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje za odborná vyšetření řidičů podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 411/ 2005 Sb., protože tato vyšetření jsou součástí pravidelných lékařských prohlídek. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příjmy u zaměstnance nepodléhají dani z příjmu, a proto se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: V daních z příjmů – žádná. V pojistném – žádná.

§

Pavel SKÁCELÍK

5

Ředitelé škol mají jistotu, ale nejspíš jen dočasnou Novela, která měla usnadnit jejich odvolávání, ve sněmovně neprošla Ředitelé škol zatím mohou zůstat klidní. Pokus umožnit jejich snadnější odvolávání neuspěl. ODS a ministryni školství se před dvěma týdny nepovedlo ve sněmovně protlačit prvním čtením novelu školského zákona, která by to stvrdila. Proti byli nejen opoziční poslanci ČSSD a KSČM, ale i čtyři členové vládní KDU-ČSL. Zřizovatelé také musí i nadále vypisovat konkurzy, pokud budou chtít ve škole jmenovat nového šéfa. Určitou jistotu ale ředitelé nemají zaručenu na věky. Poslanci ODS se pravděpodobně nenechají svým prvním neúspěchem odradit, a jak to již učinili v minulosti u jiných novel, předloží i tuto novelu sněmovně znovu. Jsou totiž přesvědčeni, že zřizovatelé dnes nemají možnost odvolat ředitele, kteří školu vedou špatně. Jak argumentuje šéf školského výboru sněmovny Walter Bartoš, pokud ředitelé vyloženě neporuší zákon, jsou neodvolatelní. Zřizovatel by přitom podle něj měl mít právo mluvit do toho, jak má škola pracovat. Ředitelé to ovšem vidí jinak. Už teď mají zřizovatelé často tendenci mluvit ředitelům do všeho, a pokud by je mohli snadněji propustit, měli by nad nimi podstatně větší moc. Pak není tak nereálná obava, že by ředitelé leckde museli tančit tak, jak místní politická garnitura zapíská. „Patřím mezi takzvané nepohodlné ředitele celkem úspěšné školy a její zájmy hájím i za cenu rizika svého odvolání. Pokud by byla novela schválena, počítám, že ve funkci ředitele školy skončím nejpozději do půl roku, neboť kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Už teď je zřejmé, že zřizovatel ve vztahu k pravomocem školy běžně překračuje platnou legislativu, vytváří umělé administrativní překážky a zasahuje nevhodně do kompetencí

ředitele školy, aniž by zároveň převzal část odpovědnosti,“ líčí svou zkušenost ředitel Základní školy v Ostrově nad Ohří Helmut Harzer. Jeho škola je podle něj z důvodů provozního přežití tlačena do nesmyslně rozsáhlé doplňkové činnosti, z jejíchž pří-

čtyřikrát městského auditora na hloubkové kontrole hospodaření, ačkoli do jiných organizací zřizovaných městem se dostane zhruba tak jednou za tři roky. Jeho úkol byl jasný: něco najít. A protože nic nenašel, přišel za tři měsíce znovu,“ líčí praxi radnice H. Harzer. Pro odvolání ředitelů by podle něj určitě měly zůstat pouze takzvané zákonné důvody, aby se ředitel školy nestal loutkou v rukou radních, kterým mnohdy chybí nejen patřičné odborné vzdělání a potřebný rozhled, ale zejména právní vědomí. „Jsou si svými rozhodnutími natolik jisti, že je nepřesvědčí ani právně podložené argumenty, a diskusi s ředitelem školy berou většinou

Naše téma... jmů hradí ztrátu z hlavní činnosti. „Z tohoto důvodu jsme jako škola spadli mezi plátce DPH, což považuji za naprosto absurdní. V případě, že se takový postup zřizovatele stane běžným a radnice bude úkolovat ředitele škol tím, kolik mají vydělat a na co peníze použít, a ředitel tento ,úkol’ nesplní, pak je tu jasný a uměle vytvořený důvod pro odvolání,“ soudí ředitel Harzer. Zda je reálně možné ze školy vytvořit výdělečnou firmu, to podle něj zadavatele úkolu až tak trápit nebude, pokud touto cestou bude hledat důvod, jak ředitele odvolat. „Vím, o čem mluvím, vždyť jen za posledního jeden a půl roku jsem měl ve škole celkem

přezíravě z pohledu všemocného nadřízeného, nikoli z pozice rovnocenného partnera,“ dodává ředitel. Ředitelka Základní školy Pod Skalkou v Rožnově pod Radhoštěm Zuzana Absolonová se také nejdříve obávala toho, že budou zřizovatelé ředitele odvolávat, jak se jim zlíbí. „Změnila jsem názor, když jsem musela přemlouvat svou zástupkyni, aby podepsala dohodu, že ji mohu kdykoliv odvolat. Ptala se mě, zda jsem nespokojena s tím, jak pracuje, a já jí vysvětlovala, že nejde o mě, ale co když na mé místo nastoupí někdo jiný? Víte, my chceme po svých podřízených, aby podepsali svou odvolatelnost, a sami bojujeme za to, abychom

byli neodvolatelní,“ říká Z. Absolonová. Myslí si, že ředitel musí být natolik dobrý, aby se nebál, že ho někdo odvolá. Je ale pro to, aby byly při jmenování ředitelů zachovány konkurzy. S tím v zásadě souhlasí i Jan Musílek, ředitel Základní a Mateřské školy Cheznovice, ale upozorňuje, že i když se dnes konkurzy vypisují, poslední slovo je stejně na zřizovateli. „Koho by rád viděl na místě zřizovatel, ten většinou konkurz vyhrává. To je aspoň moje zkušenost,“ tvrdí. Na druhé straně zřizovatel má podle něj určitou představu, jak by škola měla fungovat, a velký tok peněz na školu jde právě od něj. „Takže je docela pochopitelné, že si chce najít takového ředitele, s nímž se mu bude dobře spolupracovat,“ říká J. Musílek. K obavě, že by se s každou výměnou na radnici mohli měnit i ředitelé, říká, že šikovný šéf školy by si s tím mohl poradit, naklonit si i nové vedení zastupitelstva. „Samozřejmě, že na radnici může dorazit i někdo, kdo má k řediteli silnou averzi a podlehne osobním zájmům. Nicméně už současná praxe je taková, že pokud je obec s vedením školy nespokojena, většinou se nějak s jejím ředitelem dohodne a ten nakonec odstoupí sám. Zřizovatelé mají takové možnosti a mohou vyvinout takové tlaky – například ekonomické, že řediteli znemožní dobře vykonávat jeho práci. Znepříjemní mu život tak, že odejde sám,“ tvrdí J. Musílek. Zdeňka LA SALA

Pedagog, nebo manažer? editel školy byl původně především pedagogem. Bylo to logické – zpočátku učil ve stejném rozsahu jako ostatní učitelé a ředitelská funkce se považovala spíše za čestnou. V obecných školách byla tato skutečnost zdůrazněna i tím, že v nich nebyli ředitelé, ale řídící učitelé. V ostatních školách bylo jmenování ředitelem vždy chápáno především jako povýšení. Přestože se s postupným rozvojem škol povinnosti ředitele měnily a narůstaly, tradičně stále zůstával „primus inter pares“, tedy první mezi sobě rovnými. Skutečnost, že

Ř

ředitel školy má být především pedagogem, je tedy historickou tradicí našeho školství, která se udržovala až do devadesátých let minulého století. Po listopadu 1989 došlo k výměně drtivé většiny předlistopadových ředitelů. Noví ředitelé byli vybíráni konkurzy, mnohdy se značnou podporou stávajících pedagogických sborů. Tyto ředitele – kteří se samozřejmě cítili také především pedagogy a kteří měli představu, že i v řídící funkci budou pečovat především o pedagogické otázky – pak postupně se měnící systém řízení postavil do nové role.

Někteří se s razantní změnou náplně své práce, vycházející z právní subjektivity a reformy veřejné správy, nesžili a mnozí z funkce i odešli. Tehdy se také objevila otázka, zda by ředitel školy měl být především manažerem, nebo pedagogem. Ministerstvem školství přitom byly favorizovány především manažerské dovednosti, protože ministr nesouhlasil s tím, že jinak by ani on nemohl být ředitelem střední školy. Odpověď na stále aktuální a živou otázku přitom nemůže být ani jednoduchá, ani jednoznačná. Vždy bude záležet na

konkrétní škole, její velikosti i profilu a zaměření. Nikdy ji nebude možno zodpovědět bez toho, že by nebyla zohledněna také osobnost samotného ředitele. Tedy to, nakolik se on sám cítí pedagogem či manažerem a jakou má předchozí odbornou i pedagogickou průpravu. Nikdy by ale nemělo docházet k tomu, aby kvalita ředitele byla posuzována pouze podle jeho manažerských předností a schopností, protože úkolem školy není to, aby „fungovala“, nýbrž to, aby na určité úrovni a s vytčeným cílem vzdělávala a vychovávala. František MORKES

6

Odečet praxe u učitelek mateřských škol

Ředitelská abeceda Pokračování v základním vzdělávání po splnění povinné školní docházky (1) Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených tímto zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se podle § 16 odst. 8 věty druhé a § 48 pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. (2) Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce. (3) Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kurzy pro získání základního vzdělání. § 55 a 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon

Převedení na jinou práci Jak má postupovat zaměstnavatel, pokud ho zaměstnanec požádá o převedení na jinou práci nebo pracoviště? ákoník práce řeší tuto otázku v § 45, a to způsobem shodným s úpravou obsaženou v předchozím zákoníku. Zákoník práce stanoví, že v případě, kdy zaměstnanec požádá o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, protože podle doporučení lékaře zařízení pracovnělékařské péče není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, zaměstnavatel mu to umožní,

Z

jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které zaměstnance převádí, byly pro něho vhodné. Zákoník práce tedy stanoví zaměstnavateli povinnost vyhovět žádosti zaměstnance, ale váže splnění této povinnosti zaměstnavatele na jeho provozní možnosti. Z toho lze dovodit, že zaměstnavatel musí povinnost realizovat, jakmile to provozní možnosti dovolí. Vít BERKA

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Oprava V minulém čísle jsme mylně uvedli, že cestovní náhrady se řídí podle zákona č. 119/1992 Sb., což už neplatí. Od 1. ledna 2007 je problematika poskytování cestovních náhrad součástí zákoníku práce v paragrafech 156 až 165.

Jaký je důvod pro odečet praxe učitelkám mateřských škol s ukončeným středoškolským vzděláním, které jsou zařazeny do 9. platové třídy? dpočet roků ze započitatelné praxe pro účely zařazení do platového stupně není z těch důvodů, že by učitelky mateřských škol nesplňovaly odbornou kvalifikaci podle zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb., ale proto, že tyto odpočty obecně stanoví právní předpis, tj. nařízení vlády č. 564/2006 Sb. – v ustanovení § 4 odst. 7 písm. b). Uvedené nařízení vlády platí pro všechny zaměstnance ve veřejných službách a správě – tedy nejen pro školství, například pro učitelky mateřských škol, ale také pro zdravotní sestry, pracovníky na úřadech, účetní a podobně, tj. zaměstnance odměňované „platem“ podle zákoníku práce. Po zavedení 16 platových tříd od 1. ledna 2004 může být podle platného Katalogu prací (vydaného na-

O

řízením vlády č. 469/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 533/ 2005 Sb. a pozdějších předpisů) učitelka mateřské školy zařazena do 8. nebo do 9. platové třídy. Pokud tvoří vzdělávací program třídy mateřské školy, musí být zařazena do 9. platové třídy. Pro zařazení do 9. platové třídy určuje § 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. dvě varianty kvalifikačních předpokladů vzdělání: vyšší odborné vzdělání (nulový odpočet) nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou (odpočet dvou let z celkové dosažené praxe). Důvod je jeden: jedině tímto způsobem je možné dosáhnout platového rozdílu mezi vyšším a nižším stupněm vzdělání ve stejné platové třídě. Odečítání roků je neprominutelné a platí pouze pro platové účely. Jana ONDREJČEKOVÁ, MŠMT

Desítka v předškolních zařízeních Proč se odečítá praxe ředitelkám mateřských škol s ukončeným středoškolským vzděláním, které jsou zařazeny do 10. platové třídy? ak jsme si již řekli, odpočet roků z dosažené praxe podle ustanovení § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. není z důvodu neplnění odborné kvalifikace ředitelky mateřské školy podle zákona o pedagogických pracovnících, ale pouze z důvodu platového odlišení od ředitelky, která dosáhla například vysokoškolského vzdělání a nemá žádné odpočty. Ředitelky mateřských škol tvoří vzdělávací program pro celou mateřskou školu, proto jsou podle Katalogu prací zařazeny do 10. platové třídy. Splňuje-li ředitelka odbornou kvalifikaci podle § 6 zákona o pedagogických pracovnících na úrovni „středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání“, je do 10. platové třídy zařazena výjimečně na dobu neomezenou. Toto zařazení do platové třídy se opírá o ustanovení § 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., a to

J

s ohledem na zvláštní právní předpis, kterým je právě zákon o pedagogických pracovnících. Resort školství má v daném případě stanoven jiný kvalifikační předpoklad vzdělání než nové nařízení vlády, které v § 2 odst. 2 říká, že potřebné vzdělání nenahrazuje kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví „zvláštní právní předpis“. Jinými slovy řečeno, odborná kvalifikace stanovená zákonem o pedagogických pracovnících má přednost před vzděláním uvedeným v § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. To platí pro „platovou třídu“ a zařazení do platové třídy – tedy pro ustanovení § 2 a § 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Pro zařazení ředitelky „do platového stupně“ – viz § 4 odst. 7 – se povinnost odpočtu roků nepromíjí, i když odbornou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu ředitelka (nebo učitelka) mateřské školy splňuje. Jana ONDREJČEKOVÁ, MŠMT

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Památku obětí holocaustu si žáci připomněli vlastní tvorbou Vzpomínková akce v ústecké střední škole bez prázdného patosu, zato s aktivní účastí žáků Přestože ještě žijí poslední z těch, kteří pocítili úkladnost nacismu na vlastní kůži, už dnes se začíná ukazovat, že na tvrzení o krátké paměti lidstva něco bude. A zapomenout na děsivé memento holocaustu znamená vystavovat se riziku možnosti jeho opakování. Z těchto důvodů by měl být odkaz nepředstavitelných obětí z řad Židů za 2. světové války neustále připomínán. Podobná výročí nesmějí být několika slovy v kalendáři, projevem účasti z řad hlav států, okázalou pietou hezkých forem bez obsahu, ale především skutečnou vzpomínkou, empatií příběhů zbytečně zmařených lidských životů. 27. leden byl Organizací spojených národů vyhlášen Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti. Datum nebylo vybráno náhodně, protože 27. ledna 1945 byl osvobozen koncentrační tábor, jehož jméno se stalo synonymem pro utrpení a smrt – Osvětim/Birkenau (Březinka). A proto jsme se rozhodli uspořádat v naší škole vzpomínkovou akci.

Invenční nástěnky Celá příprava vzpomínkové akce byla postavena na aktivním přístupu žáků, na jejich invenci a nápaditosti. Každá ze čtrnácti tříd dostala za úkol připravit jednu nástěnku, jejíž téma se různě dotýkalo Židů a problematiky holocaustu. Žáci měli možnost si vybrat z následujících témat: Židé v Evropě před válkou, Židé v českých zemích, Historie, náboženství, tradice a zvyky Židů, Čísla – …, Prameny ne-

Výstava i pro ostatní školy

návisti, Antisemitismus v Čechách, hilsneriáda, Začátek – Křišťálová noc, Holocaust, Místa – tábory koncentrační a vyhlazovací, Terezín, Konec – pochody smrti, Opatření vůči Židům (protektorát), Soudy s viníky, Norimberský proces, Osobnosti – současné i minulé, české i zahraniční, Zpochybňovači – extremismus, Židé dnes – Izrael, antisemitismus. Způsob zpracování a výtvarné pojetí bylo ponecháno na samotných žácích, učitelé zasahovali do tvorby nástěnek jen v případech faktografických nepřesností.

Den památky obětí Den památky obětí holocaustu pořádala škola z organi-

začních důvodů již 24. ledna. Ve dvou sousedících třídách byla instalována výstava čtrnácti nástěnek, které zhotovili žáci v uplynulých týdnech. Ve třídách utvořili skupinky a vypracovávali pracovní listy s otázkami na dané téma. Odpovědi mohli nalézt na nástěnkách. Součástí Dne památky holocaustu bylo promítání filmů kombinovaného dokumentu O zlém snu z kolekce dokumentárních filmů od společnosti Člověk v tísni a Osvobození koncentračních táborů od společnosti Eurion. Pozván byl pracovník Památníku Terezín pan Tomáš Fedorovič, který si připravil přednášku na téma Židé na Ústecku a jejich osud.

K našemu milému překvapení přistupovali všichni žáci a všechny skupiny ke svým úkolům velmi aktivně. Ohlasy na tuto vzpomínkovou akci byly veskrze příznivé, a to jak ze strany žáků, kterým se dostalo ucelenějšího pohledu na tuto tragickou dobu, tak ze strany učitelského sboru. Slova chvály nám věnoval i náš host z Terezína. Vzhledem k tomuto úspěchu jsme se rozhodli, že výstavu zpřístupníme i žákům z okolních základních škol, kterým poskytneme výstavní prostor, pracovní listy a promítneme dokumentární filmy. Věříme, že i další návštěvníky výstavy zasáhne toto smutné téma jako nás samotné. Michal VRBA

Kontakt: Michal Vrba Střední škola obchodu a služeb Keplerova 7 Ústí nad Labem Tel.: 475 316 971 E-mail: [email protected] Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

8 Dokdy je třeba podepsat pracovní smlouvu? Podle dřívějšího i nového zákoníku práce má být pracovní smlouva vyhotovena v písemné formě. Je tato podmínka splněna i v případě, že je písemná pracovní smlouva zaměstnancem podepsána až za několik dní po nástupu do práce? V § 34 odst. 3 zákoníku práce se stanoví, že zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Tato povinnost se týká všech pracovních poměrů, její nesplnění však nemá za následek neplatnost pracovní smlouvy. Aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně, musí k jejímu podpisu oběma smluvními stranami nebo jednou ze smluvních stran v návaznosti na dřívější podepsání pracovní smlouvy druhou stranou dojít nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce. Jakýkoliv jiný pozdější okamžik vyhotovení písemné podoby pracovní smlouvy znamená, že již nejde o písemnou pracovní smlouvu ve smyslu zákona, ale pouze o písemné potvrzení obsahu pracovní smlouvy jinak (než písemně) sjednané. Takový postup (jak je výše uvedeno) nezpůsobuje neplatnost pracovní smlouvy, ale v písemném potvrzení o obsahu ústně uzavřené pracovní smlouvy vyhotoveném po vzniku pracovního poměru nelze například sjednat zkušební dobu, i kdyby byl takový dokument jako pracovní smlouva nazván.

Volno v případě osobních překážek v práci Podle jakého předpisu je po účinnosti nového zákoníku práce poskytováno pracovní volno v případě jiných důležitých osobních překážek v práci? Dosud bylo vymezení těchto překážek uvedeno v příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se prováděl zákoník

práce. Jak jsou nově stanoveny okruhy těchto překážek v práci? Dnem 1. ledna 2007 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V § 1 tohoto vládního nařízení se stanoví, že „okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, je uveden v příloze k tomuto nařízení“.

NA VAŠE otázky

ODPOVÍDÁ Vít Berka V § 2 se pak stanoví nabytí účinnosti předpisu. Nařízení vlády je vydáno na základě zmocnění uvedeného v § 199 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (kterým bylo zrušeno v dotazu zmíněné nařízení vlády č. 108/1994 Sb.) V příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. jsou uvedeny tyto okruhy jiných důležitých osobních překážek v práci: 1. Vyšetření nebo ošetření 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce 3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků 4. Znemožnění cesty do zaměstnání (týká se zaměstnanců těžce zdravotně postižených) 5. Svatba 6. Narození dítěte 7. Úmrtí (osob příbuzných zaměstnanci) 8. Doprovod (jde o doprovod vyjmenovaných osob do zdravotnického zařízení,

zařízení sociálních služeb, školy nebo školského zařízení, školského poradenského zařízení) 9. Pohřeb spoluzaměstnance 10. Přestěhování 11. Vyhledání nového zaměstnání

Je zkušební doba součástí pracovní smlouvy? Jaká pravidla pro sjednání zkušební doby stanoví nový zákoník práce? Je podle tohoto předpisu zkušební doba povinnou součástí pracovní smlouvy? Právní úprava zkušební doby je obsažena v § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle jeho ustanovení v případě, že je před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Zkušební doba může být sjednána před vznikem pracovního poměru rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Je možné ji sjednat nejpozději v den, který byl dohodnut jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu nelze sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává (o tuto dobu se zkušební doba prodlouží). Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Sjednání zkušební doby není povinnou součástí pracovní smlouvy. Podstatné náležitosti pracovní smlouvy (bez nichž je tento právní úkon neplatný) vymezuje § 34 zákoníku práce. Záleží tedy na dohodě smluvních stran, zda bude zkušební doba sjednána. Zkušební doby je možné sjednat nejen v pracovní smlouvě, ale i v jiné samostatné dohodě, která splňuje podmínku platnosti.

Alkohol se plíží do školních lavic e škole se dějí někdy věci vskutku podivné,“ listuje novinami zástupce ředitele Poslušný. „Tady čtu, že stále větším problémem se stává alkohol, lépe řečeno opilí žáci ve školních lavicích.“ „Divíš se? Alkohol se propaguje všude kolem nás, kam se jen podíváš. Legálně a bez rozpaků. Všichni o jeho škodlivosti víme, ale až na nedodržované zákazy se proti jeho konzumaci vlastně nic nedělá,“ postěžuje si výchovná poradkyně Ustaraná. „Drogy jsou všude nebezpečí číslo jedna, ale alkohol se za škodlivou drogu nepovažuje.“ „V některých školách si už dokonce pořizují digitální testery na přítomnost alkoholu v krvi. Víš, kolik stojí? Jeden kolem tisícovky. My máme problém sehnat nějakou korunu na pomůcky, a jinde nakupují testery. Naštěstí naši žáci zatím nechodí do výuky přiopilí,“ odkládá noviny Poslušný. „Zatím. To slovo bych zdůraznila. Většina negativních jevů mezi žáky nemusí být na první pohled snadno rozpoznatelná. Podívej se na šikanu, drobné i větší násilí, neřešitelný problém s kouřením, vulgární slovník ve školních chodbách a třídách. O něčem víme. Něco raději nevidíme. Aby ne. Čím více budeš odhalovat problémy, tím častěji se budeš vystavovat kontrolám či nežádoucí reklamě,“ suverénně tvrdí Ustaraná. „Stačí vzpomenout jedno nešťastné gymnázium. Jeho ředitel nechal v budově školy namontovat kamery sledující chování žáků a učitelů. Neuspěl. Rodiče mu rychle vzkázali hlasité ne. O takovou reklamu asi nikdo příliš nestojí,“ pokračuje Poslušný. „Právě v tom spatřuji velký problém. Většinou se snažíme zaznamenat a možná ještě vyhodnotit důsledky nevhodného chování svých žáků. Mnohem účinnější a rozumnější by bylo předcházet všem negativním jevům. Jenže, když přijde žák do školy opilý, co s ním? Vždyť my se musíme nejdříve milostivě zeptat rodičů, zda vůbec můžeme provést u jejich syna, nebo dcery zkoušku na přítomnost alkoholu. Tvrdé drogy, alkohol, cigarety a násilí, které si pro své chvilkové potěšení zaznamenávají na mobilní telefony. Nepamatuji, že bychom kdy dříve měli tyto problémy,“ netají se svým skličujícím pocitem Ustaraná. „Víš co? Přestávka nemá sloužit k prolévání smutných řečí. Kdybych byla Roman KANTOR cynik, zeptala bych se tě, jestli by se u tebe nenašla kapka něčeho ostrého. Samozřejmě mimo školu.“

„V

9

Program Mládež v akci zahájen

Znáte je? Dvojjazyčný ilustrovaný slovník španělsko-český

FOTO: Stanislav JUGA

oncem ledna byl spuštěn nový evropský grantový program na podporu neformálního vzdělávání s názvem Mládež v akci. Jde o nástupce programu Mládež, který v České republice fungoval v letech 2000 – 2006 a který spravovala Česká národní agentura Mládež. K zahájení nového programu uspořádala Česká národní agentura Mládež otevírající konferenci. Dopoledne bylo věnováno evaluaci programu

K

Mládež, kdy účastníci sami mohli přispět k procesu hodnocení svou aktivní účastí v různých workshopech (například ve workshopu Vliv programu Mládež na následné aktivity mladých lidí nebo Názor účastníků projektů Mládež na image EU). V odpolední části se účastníci konference mohli dozvědět více o novinkách programu Mládež v akci a změnách v jednotlivých akcích programu. Mezi

120 účastníky konference byli zástupci neziskových organizací, neformálních skupin, pracovníci s mládeží, vedoucí středisek volného času i studenti. Všichni se aktivně zapojili do hodnotících workshopů a zajímalo je také nové směřování programu Mládež v akci. Konference se konala za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Martina JANSKÁ Česká národní agentura Mládež

Nechci stát na okraji lepšit spolupráci a strategii pedagogicko-psychologických poraden a škol, lépe tyto instituce připravit pro práci se žáky se specifickými poruchami učení a chování má za cíl projekt Nechci stát na okraji. Pilotní projekt Pedagogicko-psychologické poradny Plzeň, pracoviště Domažlice, je hrazen z finančních prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a měl by vybavit pedagogy lep-

Z

ším sebevědomím, poskytnout jim nejen dostatečný prostor pro sebevzdělání, ale i nové metody práce s dětmi. Domažlická poradna spolu s Masarykovou základní školou Kdyně a ostatními základními školami regionu připraví v průběhu 18 měsíců vzdělávací program pro vybrané pedagogické pracovníky jednotlivých škol. „V rámci seminářů a interaktivních workshopů proškolíme asi 20 pedagogů v několika no-

vých metodách vhodných pro práci s dětmi s poruchami učení a chování tak, aby někteří z nich v následujících 10 měsících mohli pravidelně a intenzivně pracovat s cílovou skupinou žáků se zmíněnými problémy, a to vše pod supervizí poradny a jejích odborníků,“ řekla odborná garantka projektu. Projekt se sice teprve rozjíždí, ale celý realizační tým se těší, že přinese pozitivní výsledky a užitek pedagogům Diana VALEČKOVÁ i dětem.

Slovník názorně ukazuje, co ostatní pouze vysloví. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat obsah celého slovníku. Rychle a intuitivně se s jeho pomocí naučíte tisíce španělských slovíček. Obsahuje jich více než šest tisíc. A to nejen slovíček, ale i frází. Prostřednictvím ilustrací předmětů, lidí a situací z každodenního života budete lépe komunikovat s úřady, pomůže vám ale i při nakupování, dopravě a v dalších situacích. Slovník je přehledný, s detailním rejstříkem pro rychlé a jednoduché použití. Je proto ideální jak na cesty a obchodní jednání, tak i pro studium.

Masarykův vztah ke školám a učitelům a shromáždění učitelů k 300. výročí narození J. A. Komenského v roce 1892 zahájil T. G. Masaryk svůj proslov těmito slovy: „Jsem rád pánové, že jsem mezi svými, že nemusím – a já bych ani nedovedl – mít přednášku slavnostní.“ Masaryk tehdy působil na české univerzitě v Praze a od roku 1896 pravidelně přednášel i v rámci tzv. univerzitních extenzí, což byly přednášky univerzitních učitelů určené učitelům z praxe. Význam univerzitních extenzí spočíval v tom, že se jimi univerzita – jako nejvyšší vzděláva-

N

cí instituce – významně podílela na dalším vzdělávání učitelů. Ti přitom ještě zdaleka nebyli absolventy vysokoškolského studia, ale jejich příprava byla ukončena maturitou na čtyřletém učitelském ústavu. Masaryk učitelům zdůrazňoval, že potřebou doby je sebevzdělávání a že žádný učitel by si neměl hrát na Vševěda. Velký důraz kladl na to, aby každý učitel měl neformální autoritu. Jak u žáků, tak i u jejich rodičů. V případě autority u žáků pak říkal, že způsob, jak toho dosáhne, je záležitostí každého

učitele. Ale že autorita učitele by měla být tím větší, čím je větší věkový rozdíl mezi ním a žáky. Zdůrazňoval také, aby děti měly školu a svého učitele rády. Protože jen učitel, kterého mají děti rády, je něčemu opravdu naučí. Masaryk si velmi vážil Komenského a často zdůrazňoval, že jsme „národem Komenského“. A vyvozoval z této skutečnosti i požadavek, aby právě péče o školství byla naší přední národní prioritou. Nebylo nijak náhodné, že učitelé patřili v letech první

republiky, spolu s legionáři, k nejvýraznějším a nejpřesvědčivějším příznivcům T. G. Masaryka. Považovali ho za prezidenta, který má pro ně plné pochopení, a rádi citovali nejen jeho výrok „Vývoj školy – v tom je vývoj demokracie!“, ale i slova, že učitel musí být nezávislý na faráři, starostovi i politické straně. Masaryk sám pak učitele nabádal: „Když se tedy učitel stal prezidentem, tož myslím, že všichni učitelé mají trochu povinnost, aby mu pomáhali.“ František MORKES

10

Školní matrika – předávání dat

ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz

Podle nového školského zákona musí každá škola a školské zařízení vést školní matriku, tj. evidenci dětí, žáků a studentů, a následně z ní předávat údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání. Vzhledem k tomu, že školský zákon platí již dva roky, je čas udělat krátkou rekapitulaci toho, jak daleko je zavádění individuálního sběru dat ze školních matrik, a zejména seznámit pedagogickou veřejnost s tím, co nás v letošním roce čeká. Pro školy poskytující stupeň vzdělání znamenal nový školský zákon poměrně velkou změnu – školy mají povinnost předávat individuální údaje o žácích a studentech ze školních matrik. Pro školská zařízení, mateřské školy, základní umělecké školy a školy s právem státní jazykové školy se z pohledu předávání dat prakticky nic nezměnilo – stále předávají pouze standardní statistické výkazy.

Důvod sběru Jedním z důvodů zavedení přebírání individuálních údajů ze školních matrik byl i fakt, že se v poslední době množí požadavky na podrobnější statistická zjišťování a sledování údajů do poměrně velkých podrobností. To však není možné realizovat prostřednictvím stávajících statistických výkazů a bylo nutné zcela změnit přístup k získávání statistických údajů. Pokud by nebyl zaveden sběr individuálních údajů, docházelo by ke stále většímu administrativnímu zatížení škol. Ty by byly nuceny předávat stále více podrobných údajů. Ve chvíli zavádění tohoto způsobu předávání údajů mnohé školy namítají, že jejich administrativní zatížení naopak narostlo – předávají jak agregované údaje za školu ve formě statistických výkazů, tak soubory s individuálními údaji o žácích. K zajištění přechodu na sběr individuálních dat je však souběh těchto statistických zjišťování nezbytný, snažili jsme se jej omezit na nejkratší možnou dobu, tedy na tříletý souběh: 1. rok – pilotní sběr dat – „Matrika nanečisto“ – jedná se o nepovinný sběr dat, školy se do něj přihlašují 2. rok – první standardní sběr dat – „Matrika poprvé“ – jedná se o povinné předávání údajů, týká se všech škol 3. rok – ověřovací sběr dat – „Matrika ve finále“ – povin-

né předávání údajů sloužící zejména k ověření shodnosti údajů poskytovaných z individuálních dat a ze standardních statistických výkazů Ve čtvrtém roce dojde k podstatné redukci statistických výkazů. Školy budou předávat pouze údaje, které není možné získat z matriky žáků (například o vybavenosti výpočetní technikou, údaje o učebnách, údaje o pracovnících apod.), a dojde k podstatnému snížení administrativní zátěže škol. Školy budou předávat soubory s individuálními údaji o žácích a studentech dvakrát ročně, a to podle stavu ke 30. září a k 31. březnu.

ní školy měly a dosud mají možnost přihlásit se k pilotnímu sběru dat. Zároveň byl software zajišťující předávání dat z matrik žáků zpřístupněn i softwarovým firmám, které o to projevily zájem. Po otestování přenosového programu pro střední školy těmito firmami bude na začátku roku 2007 zpřístupněn přenos dat i vlastním středním školám, které budou mít dostatek času na otestování celého systému, a zejména budou mít možnost se tímto způsobem lépe připravit na „ostrý“ sběr dat, který proběhne na podzim roku 2007.

Vyšší odborné školy

Základní školy čeká pilotní sběr dat ze školních matrik na podzim roku 2007. Postup bude obdobný jako u vyšších odborných škol a středních škol, školy budou mít možnost se do pilotního sběru dat přihlásit a otestovat si přenos dat a fungování celého systému. Po zkušenostech s pilotním sběrem individuálních dat ze školních matrik na vyšších odborných školách a středních školách doporučujeme školám se tohoto nepovinného pilotního sběru dat zúčastnit. Odhalí tak možné nedostatky ve vedení evidencí, budou mít dostatečný prostor na doplně-

Vyšší odborné školy byly první, které začaly individuální údaje o studentech ze školních matrik předávat. Pilotní sběr individuálních dat za školní rok 2005/2006 proběhl v roce 2006. V tomto pilotním sběru se ověřovala zejména schopnost škol předávat údaje v požadovaném členění. Největším problémem pro školy bylo naplnit všechny povinně předávané údaje. Na podzim roku 2006 proběhla první vlna „ostrého“ sběru individuálních dat z matrik vyšších odborných škol. Tento sběr byl již povinný pro všechny vyšší odborné školy. Největší problémy nastávaly zejména u škol, které evidence studentů vedly pouze na „papíře“ a které se nezúčastnily pilotního sběru dat. Jednalo se zejména o malé školy (do 100 studentů). Část těchto škol již elektronickou evidenci studentů zavedla a doplnila do ní údaje o všech studentech, včetně absolventů za předchozí školní rok, což bylo jak časově, tak personálně poměrně náročné.

Základní školy

ní některých údajů, a povinný sběr dat tak bude pro ně snadnější.

Co školy čeká letos Rok 2007 bude z pohledu postupu prací na postupném přechodu sběru statistických údajů ze standardních dotazníků na individuální data poměrně náročný – předávání údajů se dotkne prakticky všech škol regionálního školství, které poskytují stupeň vzdělání. V roce 2007  bude dokončen pilotní sběr dat z matrik středních škol a konzervatoří,  proběhne „ostrý“ sběr dat z matrik vyšších odborných škol k 31. březnu 2007,  proběhnou přípravy pilotního sběru údajů z matrik základních škol a základní školy budou mít možnost do pilotního sběru se přihlásit,  proběhne ověřovací sběr dat z matrik vyšších odborných škol k 30. září 2007 (povinný sběr dat),  proběhne „ostrý“ sběr dat z matrik středních škol a konzervatoří k 30. září 2007 (povinný sběr dat),  proběhne pilotní sběr dat z matrik základních škol k 30. září 2007 (dobrovolné předávání údajů). RNDr. Michaela KLEŇHOVÁ

Střední školy V roce 2006 byl zahájen i pilotní sběr dat ze školních matrik středních škol a střed-

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

TÝDENÍK

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

R O T UAutorskáTĚŽ

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Nakladatelství PARIS

soutěž U O S Pokud do konce března zašlete příspěvek, který umístíme na náš Metodický portál, můžete vyhrát notebook Acer!

Všechny uveřejněné materiály budou honorované. Bližší informace na adrese

www.rvp.cz

předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK*

Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov tel. 596338026, fax 596311295 e-mail: [email protected] www.paris-karvina.cz

Dagmar Fitříková Lydie Musilová

12 inzerce

ZDAŇPŘIDANÉ Z PŘIDANÉ HODNOTY DNOTY VE ŠKOLSKÉ PRAXI OLSKÉ PRAXI (od vzniku povinnosti registrace až po vyplnění daňového přiznání)

nabízí školám a školským zařízením, dalším pedagogickým institucím, státním orgánům ve školství a dalším institucím ojedinělou odbornou publikaci

DAŇ Z PIDANÉ PŘIDANÉ HODNOTY VE ŠKOLSKÉ PRAXI DA
(od vzniku povinnosti registrace až po vyplnní daového piznání)

autoi Ing. Dagmar Fitíková, Ing. Lydie Musilová Publikace je zaměřena na ucelený výklad pravidel a postupů při aplikaci zákona o dani z přidané hodnoty ve školské praxi, tj. zejména u zařízení spadajících pod působnost zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání, v platném znění (školský zákon). Publikace obsahuje kapitoly zaměřené zejména na tyto oblasti : • registrace plátce • předmět DPH • základ daně a výpočet daně • sazby DPH • nárok na odpočet DPH • vedení daňové evidence a postup při vyplnění daňového přiznání • kontrolní vazby účetnictví na daňové přiznání • jednotlivé účetní případy na praktických příkladech pro školství • vymezení postupů při uplatnění DPH u jednotlivých činností školských zařízení (např.: výchova a vzdělávání na různých stupních vzdělávání; produktivní práce žáků , jejíž výsledkem je poskytování služeb nebo dodání zboží; volnočasové aktivity - různé kroužky, jazykové kursy, tábory, výcvikové kursy, tématické zájezdy apod.; provoz družiny, rekvalifikační kursy; prodej zboží a poskytování služeb související s výchovou a vzděláváním –mj. půjčování učebnic,kopírovací služby, prodej školních pomůcek; náhrady škod ) • poskytovaní stravovacích služeb včetně dodání hotových jídel jiným subjektům ( sazby daně při poskytování služeb a dodání hotových jídel, poskytování svačinek,vedení skladu, kalkulace cen, sledování finančních normativů) • ubytovací služby • pronájem dlouhodobý, krátkodobý, pronájem movitých věcí • provozování sportovních zařízení ( např. tělocvičen) • prodej nepotřebných zásob a vyřazeného majetku • reklamní činnost • dotace ve vazbě na uplatnění DPH– různé formy , sponzorské dary. Součástí publikace jsou vzory daňových dokladů, vzor směrnice pro účely DPH a souhrn základních účetních případů ve vazbě na DPH. Publikace je určena především ředitelům, ekonomům a účetním pracovníkům škol a školských zařízení, a to nejen v případě, že jsou již registrovaným plátcem daně, ale rovněž stávajícím neplátcům, protože jim pomůže při rozhodování ohledně registrace a při sledování obratu pro povinnou registraci.

Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: ..................................................

Knihu můžete objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství PARIS. PARIS 1/2007, Cena 285,- Kč (plus poštovné a balné), brož., 290 stran.

Závazná objednávka

............................................................................................. Adresa: ..................................................................................

Objednáváme....……ks publikace „DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY VE ŠKOLSKÉ PRAXI“ Přesná adresa pro fakturu……………………………………………………….................…….. Ulice……………………………………………..PSČ, město………………….....................……. Místo dodání (je-li odlišné od fakturační adresy)…………………………..................………. Č. účtu……………………….IČO……………………..telefon………….................................…. Datum objednávky………………podpis (u organizací razítko)…………...................……….. ....

............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

Podpis (u organizace razítko): ............................

TÝDENÍK

* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 7

21. února 2007

Nakladatelství PARIS, Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov e-mail: [email protected]

Datum: ............................. Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.