186 S Y R E N A. I. čtvrtletí let KLUBU let SYRENY

- 1 -

186

S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů

07-14

KARVINÁ

39 let KLUBU 1972 ÷ 2011

30 let SYRENY 1981 ÷ 2011

I. čtvrtletí

2011

Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ Syrena 186

- 2 Poslední rakouské razítko pošty Strumień, německo-polské v neznárodněné podobě, pouţité na poště 3 dny před vznikem nového polského státu, 8. XI. 1918.

O tomto razítku ve znárodněné podobě (s vylámaným německým textem) jsme psali v Syreně č. 181 na str. 39. Znárodněné razítko pouņívala Polská pońta podle tam zveřejněné ukázky jeńtě 6. 6. 1930, tedy skoro 12 let po vzniku nového polského státu. Na nańí ukázce nahoře je pouņití původního razítka na peněņní průvodce na 19 korun 93 hal. poslaných do Opavy. Peněņní průvodka je s německo-polským textem. Razítko je německo-polské, dvoukruhové s datem na můstku, datum je s časovým rozlińením. SCHWARZWASSER, BZ. BIELITZ * STRUMIEŃ/a. Datum na můstku razítka je 8.XI.18-6. Je to tedy 3 dny před vznikem nového polského státu (11. 11. 1918). Známka 25 hal. Karel pouņitá pro vyplacení pońtovného je proto jeńtě stále rakouskou známkou ! Razítko je na přední straně průvodky otińtěno 2x, a to hezky zřetelně. Toto razítko je známo jen s rozlińením „a“ ! Podle Mgr. Manteryse je razítko označeno pod katal. č. 74/9.1. Razítko je typu L 10. Bylo to poslední rakouské razítko pouņívané na této pońtě. Na průvodce je otisk okresního razítka pońty XI/162. Toto okresní razítko jsme jako expediční publikovali na dopisnici poslané do Bratislavy v Syreně č. 168 na str. 7. Pouņití okresního razítka jako expedičního na zásilce je málo časté, a proto vzácné. Navíc je to zatím takto jediný případ pouņití razítka z Těńínského Slezska (XI), který jsme v Syreně publikovali. Ostatní publikované případy pouņití okrasního razítka jako expedičního jsou z oblasti Malopolska (IX). Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************

Toto rozlišení razítka pošty Fryštát typ E 171 v čs. Monografii nenajdete ! Monografie čs.známek Díl 13 vede u pońty Fryńtát razítko typu E 171 jen v jedné podobě. Skutečnost

Syrena 186

- 3 je ale jiná. Razítko totiņ existuje ve dvou rozlińitelných typech. Razítka se od sebe lińí průměrem, velikostí písma a odlińným pravopisem nápisu FRYŃTÁT. První typ má průměr 27 mm, velikost písma je 4-4,5 mm. Ve slově FRYŃTAT je písmeno „Ń“ s háčkem, ale nad „A“ schází čárka. Na základě námi ověřeného výskytu je toto razítko na zásilkách 1. 2. častěji pouņívané. Známá doba pouņití je od 25. 6. 1871 do 14.7.1886 (podle Mgr. Manteryse). Nańe nálezy toto známé pouņití trochu opravují. Druhý typ má průměr 26,5 mm, velikost písma je 3,5-4 mm. Ve slově FRYŃTÁT je háček nad „Ń“ a čárka nad „Á“. Nápis je tedy napsán správně, česky. U tohoto razítka je dvojčíslí roku trochu vyńńí jak u prvního typu. Zajímavé je to, ņe německo-český název pońty je na razítkách pońty uváděn o hodně dříve neņ název německo-polský. Název německo-polský je znám aņ od roku 1896. Bylo to v době, kdy na Karvinsko přińlo v několika vlnách velké mnoņství Poláků, hlavně z Galicie, a to za prací v dolech. Neņ se na Karvinsku nańlo uhlí, ņilo zde jen několik stovek původního obyvatelstva. Byly zde hlavně pastviny dobytka. Vņdyť název Karviná prý pochází od staroslovanského slova KARVA (kráva). Pro přicházející za prací se začaly na Karvinsku budovat obrovské hornické kolonie v nichņ ņilo tisíce lidí, a to jeńtě do nedávné doby. Dnes jsou kolonie aņ na několik výjimek zbourány a větńina starých osadníků a jejich potomků se přestěhovala na nová sídlińtě na pravý břeh Olzy u Fryńtátu.

Zásilka s prvním typem razítka s datem 14/7/76 (14.7.1876). Jedná se o peněņní dopis poslaný z finančního úřadu ve Fryńtátě na okresní zastupitelství v Jablunkově. Suma je uvedena ve francích (102 franků). Nad sumou je otisk razítka LAUT ANGABE – „podle údajů“ (odesilatele).

Syrena 186

- 4 Dole je zadní strana zásilky s pěti pečetěmi finančního úřadu ve Fryńtátě. Na zadní straně zásilky je otisk prvního razítka pońty v Karviné. Razítko je náprstkové, jen německý text KARWIN a datum 15/7/76. (Monografie Díl 13, katal.č.razítka 970/1, typ E 70). V té době přes Karvinou jiņ jezdila Końicko-Bohumínská dráha, která dopravila zásilku aņ do Jablunkova, který se rovněņ nacházel na této trati. Náprstkové razítko Karviné má průměr 17 mm. V pouņití bylo od roku 1869. S tím, ņe zásilky z Fryńtátu mají v té době jeńtě otisk průchozího razítka Karviné se setkáváme často, příčinou byla bez pochyb vlaková trať pro dopravu pońty. Zásilka s karvinským razítkem typu E 70 jako průchozím je i na zásilce z 27.7.1874 v Syreně č.164 str.13. Mgr.Manterys uvádí pouņití náprstkového razítka Karviné v období od 1869 (asi převzato z nańí Monografie) do 15.7.1876, coņ je datum razítka z nańí zásilky.

Zadní strana zásilky z předcházející strany s pečetěmi. S prvním typem razítka E 171 (krátké „A“) jsme v Syreně dosud publikovali: - zásilku poslanou do Prahy 15.12.1898 (Syrena 161 str.35), - zásilku poslanou do Alt Karlsthal 13.7.1899 (Syrena 161 str.39), - zásilku poslanou do Bohumína 28.11.1891 (Syrena 164 str.10), - zásilka se dvěma otisky razítka s datem 8.11.1899 poslaná do Těńína EXPRÉS je v Syreně 164 na straně 11. Zásilky s razítkem prvního typu (krátké „A“) máme jeńtě v evidenci z: 1.9.1873, 8.10.1873, 16.1.1875, 15.5.1875, 12.6.1876, 26.6.1877, 10.6.1881, 24.2.1885, 9.7.1887, 8.11.1899. Nejpozdějńí pouņití razítka s krátkým „A“ (1) v údaji Mgr.Manteryse můņeme tedy posunout ze 14.7. 1886 aņ na 8.11.1889, tedy více jak o 3 roky! S druhým typem razítka E 171 (dlouhé „Á“) jsme v Syreně publikovali: - peněņní poukázku poslanou do Karviné 9.7.1887 (Syrena 164 str.11). Je vidět, ņe zásilek s druhým typem („Á“ s čárkou) se vyskytuje poměrně méně neņ s typem „A“ bez čárky. Zásilky s dlouhým „Á“ se navíc vyskytují s otiskem v černé barvě (hodnoceno 20 body), ale i v barvě modré (hodnoceno 35 body). Je vidět, ņe oba typy razítka E 171 byly pouņívány na pońtě po určitou dobu souběņně! Dnes můņeme ukázat dalńí dvě zásilky s razítkem typu 2 (dlouhé „Á“). Na následující straně je to zálepka poslaná z Fryńtátu do Skoczowa . Na zálepce je natińtěna známka 5 hal. císař. Razítko má datum 19/11/92 (19.11.1892)! Na zadní straně zálepky je otisk příchozího razítka pońty ve Skoczowie.

Syrena 186

- 5 Razítko je podle nańí Monografie typu E 87, jednookruhové, jen německý text SKOTSCHAU 20/11/92 (20.11.1892). Razítko pońty ve Skoczowie má průměr 24 mm a podle Mgr.Manteryse bylo jemu známé pouņití od 12.9.1890 do 8.6.1993.

Zálepka s razítkem pońty Fryńtát E 171 typ 2 (dlouhé „Á“) z 19.11.1892. Druhá dneńní zásilka s razítkem pońty Fryńtát E 171 typ 2 (dlouhé „Á“) je poslána z Fryńtátu do Frýdku. Jedná se o sluņební zásilku. Odesílatelem je K.K.BEZIRKSGERICHT * FREISTADT, SCHLESIEN * (Okresní soud Fryńtát). Svědčí o tom hezký otisk razítka v levém horním rohu zásilky. Zásilka byla poslána opět na Okresní soud, ale do Frýdku. Datum na expedičním razítku je 17/3/88 (17.3.1888). Jelikoņ ukázka je od Mgr. Manteryse je datum na ní 17.3.1888 nejzańńím datem pouņití razítka jemu známým! Na nańí zálepce nahoře je ale datum pozdějńí zase o více jak o 4 roky !

Syrena 186

- 6 -

Zásilka s razítkem Fryńtátu E 171 typ 2 (dlouhé „Á“) poslaná do Frýdku 17.3.1888. I zde je třeba posunout známé pouņití razítka typu 2 podle zálepky na předcházející straně aņ na 19.11.1892 ! Podle materiálu Mgr. MANTERYSE a Teodora WILCZKA připravil pro Syrenu ing. Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************

Chyba v nastavení data roku razítka pošty ve Fryštátě z období okupace. Proč byla sloţenka na 100 marek makulována aţ 10.5.1950 ?? !!

Sloņenka na 100 marek poslaných na Hornoslezskou druņstevní správu majetku, na obchodní oddělení v Katovicích. Expediční razítko pońty FREISTADT (OBERSCHLES)/c. Datum na můstku razítka je 30.9.52.-12. Rok na razítku je nastaven chybně. Místo „42“ je na razítku nastaveno „52“. Zde záhada sloņenky jeńtě nekončí. Kdyņ si přečteme text razítka na zadní straně sloņenky, je zde dalńí záhada.

Syrena 186

- 7 Text razítka na zadní straně je: „Makulováno dne 10.V.1950 / při kontrole ve smyslu výnosu min. financí v / Praze z 14. 9.49, č.j.165597/49-III/7 z 31 (??? zbytek data je nečitelný) / Likvidátor: / Okresní spořitelna a záloņna / v Českém Těńíně“. + parafa. Proč se sloņenkou a jejím makulováním zabývala Spořitelna a záloņna v Českém Těńíně jeńtě aņ v r. 1950 ? Ņe by to bylo kvůli chybnému datu roku na přední straně ? Fryńtát, stejně jako ostatní části Těńínského Slezska, nepatřil v období okupace ani pod Protektorát Čechy a Morava, ani pod Generální Gubernii, ale byl přímo součástí Německé Říńe. Proto také muņi museli z tohoto území nastoupit do vojenské sluņby ve Wehrmachtu. Definitivní razítko, kovové pońty Fryńtát z období okupace známe s rozlińením „a“, „c“, „d“, „e“. Někde od poloviny roku 1944 byla pońta přejmenována na KARVIN - FREISTADT (OBERSCHLES). Před název pońty bylo v závorce uvedeno instradační číslo (9a) ! Viz ukázka razítka s rozlińením „e“ vlevo, datum 2.10.44.-12. Je vidět, ņe dneńní název Karviná-Fryńtát nebyl vymyńlen aņ po válce (po r.1945 to byl po určitou dobu jen Fryńtát), ale jiņ německou správou někdy v polovině roku 1944. Teodor WILCZEK, Karviná ***********************************************************************************

Zajímavé, neobvyklé R-razítko pouţívané na poště SKOCZÓW počátkem r. 1946. Provizorní R-zásilka.

Jedná se o provizorní R-zásilku poslanou ze Skoczowa na finanční úřad, oddělení VI. důchodů a rent v Katovicích. Otisky vńech razítek na zásilce jsou fialové. Na známce 6 zł. série Varńava ņaluje z let 1945-1946 je otisk provizorního, jednořádkového razítka SKOCZÓW doplněného datumovkou s datem 12.MARZ.1946 (12.březen 1946). Po německé okupaci zbyla na pońtě jen německá definitivní razítka z období války. V levém dolním rohu zásilky je otisk dosti neobvyklého R-razítka (neobvyklá je

Syrena 186

- 8 jeho velikost) R/SKOCZÓW/ No 354. Tarif za dopis váhy do 20g činil ke dni expedice zásilky 3 zł. a R-příplatek také 3 zł. Celkem tedy 6 zł. (od 1.12.1945 do 1.9.1946). Nápis v levém horním rohu zásilky POLECONY (DOPORUČENĚ) je rovněņ otińtěn na zásilku ve fialové barvě. Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************

Stalag VIII C, korespondence ze zajateckého tábora v Żaganiu (dnes Polsko). Téma korespondence ze zajateckých táborů není mezi filatelisty aņ tak populární, také se o této tématice celkem málo napsalo. Základní údaje o táborech a razítkách cenzury tam pouņívaných lze najít v práci „Deutsche Kriegsgefangenen-Und Internierten-einrichtungen 1939-1945“ Autoři G. Mattielo a W. Vogt. V Polsku cyklus článků o korespondenci ze zajateckých táborů publikuje od roku 1979 HistorycznoBadawczy Biuletyn Filatelistyczny. Je třeba rovněņ připomenout k této tématice publikace S. Barańskiego a J. Falkovskiego „Korespondencja obozowa w okresie II.wojny światowej“. Hodně informací lze najít také na internetových stránkách www.moosburg.org/info/stalag. Kdyņ v Mnichově v roce 1938 západní mocnosti prodaly Hitlerovi Československo, Němci okamņitě uvedli do chodu poslední etapu příprav na válku. Pro případnou potřebu vytvořili síť táborů, jejichņ úkolem bylo přijmout případné válečné zajatce poraņených armád. Pro potřeby zajatecké korespondence byly připraveny vytińtěné formuláře v podobě korespondenčních lístků. První korespondenční lístky se signaturami nákladů z r. 1938 tak byly připraveny i pro československé zajatce v očekávaném válečném konfliktu s Československou armádou. Náklady těchto formulářů byly značné, kdyņ jeńtě v roce 1943 tyto formuláře pouņívali Němci pro korespondenci internovaných italských zajatců. V červenci 1943 italský marńálek Pietro Badoglio podepsal příměří se západními mocnostmi a následně vypověděl válku Německu. Němci následně dosadili v Itálii zpět do vlády diktátora Mussoliniho a italskou armádu odzbrojili a umístili do internačních táborů.

Přední strana korespondenčního lístku poslaného zajatcem ze zajateckého tábora Stalag VIII C, který vznikl 4.10.1939 v Żaganiu (Sagan) v Dolním Slezsku. Żagań leņí mezi Zieloną Górą a Görlitz (Zgorzelec). Je to asi 80 km vzduńnou čarou severně od Liberce. Zajatecký tábor tam byl aņ do ledna 1945. Nahoře je univerzální formulář pouņívaný prakticky ve vńech zajateckých táborech. V horní části ko-

Syrena 186

- 9 respondenčního lístku s německým textem je vlevo v překladu nápis: „Pońta válečných zajatců“. Pod tím nápis „Dopisnice“. V levé části dopisnice je otisk razítka táborové cenzury (tvar obdélníku, otisk v červené barvě) „Stalag VIII C / geprűft“ (přezkouńeno) a číslo cenzora „18“. Zásilka je adresována na Adrianu Gliglione, Via del Piáno 9 (ulice a číslo), místo určení Genova, země Itálie, provincie Geno-va. Vlevo dole je nápis „osvobozeno od pońtovného“. Vpravo nahoře je otisk dvoukruhového, němého razítka s můstkem, přesahujícím mezikruņí a s datem 11.11.43.

Na zadní straně dopisnice je nahoře nápis: „Průchozí tábor pro válečné zajatce“. Pod tím je název zajateckého tábora Stammlager VIII C. Vpravo je datum 3.11.43. Pod názvem tábora je informace: „neuvádět místo, jen číslo pońty, neuvádět kde je velitelství průchozího tábora nebo jiné podobné údaje. Následuje text: „jsem zdráv, (přeńkrtnuto lehce zraněný). Jsem v německém zajetí a cítím se dobře. Budu odsud za nedlouho přemístěn do jiného zajateckého tábora, jehoņ adresu Vám pońlu. Teprve aņ budu v tom táboře, mohu Vám psát a dostávat od Vás pońtu. Srdečně zdraví“ a podpis: Jméno a příjmení Enrico Gliglione, vojenská hodnost (sekondo capo scelto – (starńí ńtábní bosman, něco mezi serņantem a nejniņńí důstojnickou hodností). Druh zbraně - námořnictvo. Poznámka: nehodící se ńkrtnout. Mimo jména, hodnosti a druhu zbraně nic jiné nepsat. Psát a podepisovat se jen německy!! V levém dolním rohu dopisnice je označení signatury nákladu: „V“ Verordnung (nařízení) D (?) z 38/4 (1938/4). Anl.5 (příloha 5). Místo signatury nákladu je označeno vlevo dole bílou ńipkou. Z ní je vidět, ņe dopisnice byly tińtěny jiņ v roce 1938 a byly tedy dopředu připraveny pro případné československé zajatce, kdyby dońlo k válečnému konfliktu mezi Československem a Německem. Dopisnice pro korespondenci válečných zajatců byly ve větńině případů tińtěny s německým textem. Trochu jiná podoba dopisnice tińtěná s německým textem je na následující straně nahoře. Jedná se o korespondenci srbského zajatce poslaná do Srbska do Bělehradu. Vlevo dole jsou v rámečku údaje o zajatci. Mimo jména zajatce je tam i jeho zajatecké číslo (59393), označení zajateckého tábora Stammlager VIII C Sagan, číslo pracovního komanda (2079) a místo tábora (Deutschland-Německo). Tyto údaje jsou tam asi z toho důvodu, ņe zajatec nebyl v táboře jiņ jen přechodně, ale natrvalo (proto i číslo pracovního komanda). Razítko táborové cenzury je také jiņ jiného tvaru. Je dvoukruhové s nápisem v mezikruņí „Stalag VIII C / geprűft“. Uvnitř razítka je číslo cenzora 103. Zásilka má opět němé expediční razítko s datem 15.4.42. 8-9.

Syrena 186

- 10 -

Zajatecká dopisnice poslaná do Srbska do Bělehradu 15.4.42. 8-9.

Druhá dopisnice na ukázce nahoře je jiņ s německo-francouzským textem. Cenzurní razítko tábora je obdélníkové, ale s číslem cenzora „6“. Expediční razítko je opět němé s datem 20.6.42. 8-9. V levém dolním rohu dopisnice je opět jméno a zajatecké číslo (24446), včetně čísla pracovního komanda. Dopisnice je poslána do Belgie. Z tohoto tábora jsou známy i dopisnice s německo - anglickým textem. Jsou známy z korespondence vysokých důstojnických hodností. Podle materiálu Edwarda KUBICE a Adama KIEŁBASY pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

Syrena 186

- 11 Slavný, ale tragický útěk spojeneckých letců ze Żagania 25. března 1944 ze Stalagu Luft III vykopaným podzemním tunelem „Harry“. Zajatecký tábor pro spojenecké letce Stalag LUFT III byl zřízen v r.1942 v Saganu. Bylo v něm časem umístěno aņ 10.000 muņů. Tábor nevynikal pohodlím, ale dalo se v něm v relativním klidu doņít konce války. Přesto se zajatci pokusili o útěk, aby se dostali jednak z naprosto nečinorodého prostředí, ale také hlavně proto, aby mohli znovu bojovat proti nepříteli. Jeńtě v r.1942 vznikl tajný výbor pro útěk v jehoņ čele stál jihoafrický major RAF Roger Buschell, který byl v r.1940 sestřelen nad Dunkerque. Výbor kolem sebe soustředil odhodlaný tým padělatelů, důlních inņenýrů, razičů, krejčích a dalńích odborníků. V dubnu 1943 začalo asi 600 muņů (tehdy z necelých dvou tisícovek) hloubit hned tři podzemní tunely. Nazvali je Dick, Tom a Harry. Cílem byl útěk na tu dobu neslýchaného počtu 250 muņů. Vńe bylo promyńleno do podrobností. Vybraní členové výboru prováděli tunelářské práce, ńili civilní obleky, zhotovovali faleńné dokumenty a prováděli náročnou distribuci vydolované zeminy po táboře. Metr tunelu představoval na vyklizení asi tunu písku. Po táboře to pod nohavicemi kalhot v pytlících roznáńeli tak zvaní „tučņáci“. Němci měli proti podobným akcím v táboře nainstalovány seismografy, proto musely být tunely raņeny hodně hluboko. Přes veńkerou obezřetnost byl v září 1943 objeven tunel Tom, kdyņ byl v té době jiņ 70 metrů dlouhý. Zbylé dva tunely se podařilo ale dobře zamaskovat a práce pokračovaly od poloviny ledna 1944 znovu. Vńe se soustředilo na tunel Harry. Písek jiņ neńlo po táboře roznáńet, byl sníh a bylo by vńe vidět. Proto vykopaný písek přemisťovali do tunelu Dick. Tunel Harry byl veden v hloubce 8,5 metru a měřil zhruba 105 metrů. Tunel vedl pod dvojím ostnatým drátem, pod budovou vězení, pod cestou na vnějńí straně tábora, pod krátkým volným prostranstvím aņ do lesa, kde měl tunel podle propočtu vyústit. Po osmi měsících perné práce byl tunel dokončen 14.března 1944. Výbor rozhodl, ņe za daných podmínek uteče 200 zajatců. K útěku byla určena noc z 24. na 25. březen 1944. Sedmdesát míst bylo vybráno pro ty nejzaslouņenějńí, o zbývajících 130 se losovalo. Na poslední chvíli bylo vybráno dalńích dvacet nejvíce zaslouņených na které los nevyńel. Prvních 70 zajatců (byli mezi nimi i tři českoslovenńtí letci: Arnońt Valenta, Ivo Tonder a Bedřich Dvořák) bylo prioritně vybaveno civilním oblekem a dokumenty, včetně padělaných propustek a jízdenek. To byli tak zvaní „vlakaři“. Ostatní byli „bačkoráři“, kteří měli utíkat na vlastní pěst. I oni měli nezbytné faleńné dokumenty, ale jejich útěk byl trochu ztíņen, měli menńí ńanci na útěk, a proto byli vybaveni větńím počtem konzerv se stravou pro přeņití. Kolem 22.15 byl prokopán východ z tunelu. První dvojici uprchlíků čekal ale ńok. Měřiči se zmýlili a tunel byl o několik metrů kratńí. Tunel neústil v lese, ale na otevřeném prostranství před lesem, navíc asi 10 metrů od stráņní věņe. Odloņit akci neńlo. Veńkeré propustky a jízdenky na vlaky měly datum 24.března 1944. Byl vytvořen signalizační systém a během 15 minut hlavní útěk začal. Proti uprchlíkům nebyly jen přírodní podmínky, ale i celá řada neńťastných náhod. V tunelu dońlo nejprve k závalu, který se ale podařilo rychle opravit. Za dalńí půl hodinu zhaslo tunelové osvětlení kvůli těņkému spojeneckému náletu na asi 160 km vzdálený Berlín. Přesto během noci uprchlo celkem 38 dvojic zajatců. V pět hodin ráno si stráņný z věņe vńiml tmavých stop ve sněhu a hned na to i muņů, kteří právě vylézali z tunelu. Stráņný okamņitě začal střílet a ztropil tím poplach. Zajatci, kteří byli právě v tunelu se okamņitě vrátili zpět a cestou ničili faleńné doklady. Němci rozběhli jednu z největńích pátracích akcí, kterou kdy třetí říńe zaņila. Účastnilo se v ní 70.tisíc muņů represivního aparátu. Hitler dostal od gestapa o útěku zprávu jiņ 26.března. Britové noc před útěkem provedli těņký nálet na Berlín. Hitler proto zuřil a nařídil, aby vńichni uprchlíci byli po dopadení postříleni. Göring mu to ale rozmluvil, ņe to bude v zahraničí vypadat jako nepokrytá vraņda a zajatí němečtí piloti tak budou vystaveni podobné odvetě od Britů. Nakonec bylo přijato „kompromisní řeńení“. Byl to tak zvaný „Befel Sagan“ (rozkaz Sagan). Více jak polovina zadrņených zajatců měla být po výslechu gestapem zastřelena na zpáteční cestě poblíņ tábora, aby to vypadalo, ņe byli zastřeleni na útěku nebo kdyņ kladli odpor při zajińtění. Po tři týdny trvající honičce bylo dopadeno 73 uprchlíků. Jen dvěma Norům a jednomu Holanďanovi se podařilo po několika týdnech strádání dostat aņ do Londýna. Náń letec poručík Tonder byl i se svým společníkem Johnem Stoperem zadrņen 30. března ve vlaku mezi Libercem a Hrádkem nad Nisou. Kapitán Dvořák a Desmond Plunkett byli odhaleni aņ 8. dubna českou policií na nádraņí v Klatovech a následně předáni gestapu. Oba Čeńi se ale dočkali konce války v táboře pro zajatce na hradu Colditz.

Syrena 186

- 12 Výběr zadrņených zajatců pro popravu provedli podle evidenčních karet v táboře Stalag Luft III. Vybrali na popravu 50 jmen. Nejprve vńechny důstojníky nebritské národnosti, mezi nimiņ byl i nadporučík Arnońt Valenta. Zbytek na popravu do padesáti doplnili vybranými Brity. Po válce chtěli Britové za kaņdou cenu vypátrat a potrestat ty, co se podíleli na vraņdách letců. Stopu získali v únoru 1946. Čeńtí vyńetřovatelé je upozornili na zadrņeného člena zlínského gestapa Friedricha Kiowského. Kiowský Britům potvrdil, ņe byl řidičem jednoho ze dvou automobilů v nichņ vezli v noci na 29.března dva spoutané britské důstojníky. Před Moravskou Ostravou vyvedli gestapáci Zacharias a Knűppelberg oba zajatce na krajnici z auta a ranami do týla je zastřelili. Zacharias byl dopaden v Brémách a po výslechu postupně odhaloval jednoho viníka za druhým. V červenci 1947 začal před britským vojenským tribunálem v Hamburku proces se saganskými vrahy a jejich spolupachateli. V září bylo pak vyneseno 13 rozsudků smrti, které byly v lednu 1948 vykonány. Vlevo je Ivo Tonder a Bedřich Dvořák, přísluńníci 312 stíhací perutě. Byli sestřeleni v letecké bitvě nad Cherbournem 3. června 1942. Oba se účastnili velkého útěku. Jako jedni z mála nebyli po dopadení zavraņděni gestapem. Čechoslovák, nadporučík Arnońt Valenta, rodák z vesnice Svébohov v okrese Zábřeh, se stal v létě 1940 v Anglii radiotelegrafistou u 311. čs. bombardovací perutě. Nevrátil se ze svého ńestého operačního letu 6. února 1941. Jeho osádka po splnění úkolu při návratu ztratila orientaci a pro nedostatek pohonných hmot musela nouzově přistát na německém polním letińti v okupované Francii. Valenta pak byl přemístěn do tábora Stalag Luft III v Saganu. Byl velice aktivním členem útěkového výboru. Uměl výborně anglicky i německy. Stal se ve výboru exponentem pro styk s Němci a pro získávání důleņitých zpráv z velitelství tábora. Měl na starosti zpravodajskou sluņbu a korumpování německých stráņných (cigaretami a čokoládou). Získával předlohy úředních dokumentů, propustek, průkazů, dovolenek, jízdních řádů, razítek atd. Obstarával od Němců i vhodné civilní oblečení a peníze. Pro útěkový výbor obstaral i fotoaparát, fotopapíry, vývojku a ustalovač. Díky tomu se zachovaly i unikátní snímky zajatců z tábora. Jako nejzaslouņilejńí prchal z tábora v první nebo druhé dvojici. Partnerem mu byl Johny Marschall. Měli výborné dokumenty. Oficielně byli „na důleņité sluņební cestě do Gdańska“. Dostali se ńťastně na Saganské nádraņí, ale ujel jim vlak na který měli jízdenky. Rozhodli se pro cestu pěńky do Protektorátu, kde měl Valenta známé. Pro sníh a bláto nemohli jít přes pole, ale ńli po silnici. Po setmění 26. března ńli polskou vesničkou Wygliniec, kdyņ se proti nim vynořili tři muņi s puńkami. Valenta se je snaņil oklamat svou Němčinou. Marschal ji ale ovládal slabě, a proto se vydával za francouzského dělníka. Jeden z Němců ale ovládal francouzńtinu perfektně, a to jej prozradilo. Oba byli zatčeni a převezeni do vězení ve Zgořelci. Tam se postupně dostalo i dalńích 34 zadrņených uprchlíků. Marschal se na listině uprchlíků pro popravu ale neobjevil. Byl vrácen do tábora, přeņil válku a byl svědkem i v hamburském procesu. Valentu odvezlo spolu s dalńími devíti uprchlými důstojníky gestapo směrem k táboru v Saganu. Tam ale jiņ nedojeli. 31.března 1944 byli zavraņděni komandem vratislavského gestapa. Nahoře je zleva Ivo Tonder, Arnońt Valenta je uprostřed, vpravo je Jiří Maņák, který se mezi 200 vybraných nedostal. Snímek byl pořízen krátce před útěkem. Zpracováno podle Práva ze soboty 21. března 2009. Odsud jsou i převzaté snímky. Je to z novin (z Práva), proto prosím omluvte kvalitu snímků.

Syrena 186

- 13 -

V Żaganiu vydali k 60. a 65.výročí útěku letců obálky se specielním potiskem. Nahoře je obálka vyda-

Syrena 186

- 14 ná k 60. výročí útěku včetně příleņitostného razítka s datem 24.03.2004, pońta ŻAGAŃ 1. Obálka byla ofrankována a dodatečně poslána z pońty BIELSKO-BIAŁA 1 *CT* s datem 12 04 10 18, tedy skoro 6 let po jejím vydání. Dole na předcházející straně je obálka s přítiskem k 65. výročí útěku letců včetně příleņitostného razítka s datem 28.03.2009 pońta ŻAGAŃ 1. Obálka je opět ofrankována a poslána z pońty ŻAGAŃ 1 *BG* rok na to, 20 03 10 13. Obě zásilky jsou zahraniční, poslány PRIORYTET. Tarif u obou činil ke dni expedice 3,00 zł.

Reprodukce z knihy „Českoslovenńtí letci v německém zajetí 1940-1945“ představuje, za jakých podmínek se tunely pro útěk hloubily. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************

Ještě k manévrům za účasti cisaře v roce 1906 v Těšíně. K příspěvkům o císařských manévrech v Těńíně v roce 1906 (Syrena č.166/9-10 a Syrena č.179/39-40) mohu předloņit dalńí pohlednici vydanou u této příleņitosti (reprodukce vlevo). Jsou na ní reprodukce 14 míst v blízkosti Těńína (Horní Tońonovice, Třanovice, 2x Hnojník, Jablunkov, Fryńtát, Bystřice, 5x Těńín, Ropice, Komorní Lhotka a Třinec. Pohlednice je podle datování odesilatelem psaná 31.8.1906. Pisatel uvádí, ņe v 5 hodin dorazili na stanovińtě v Horních Tońonovicích. Pohlednice je podána na pońtovně v Dolním Ņukově. Známka na pohlednici je znehodnocena denním razítkem pońty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 (byl to tehdy Vpú pro pońtovnu v Dolním Ņukově). Datum na můstku razítka je z 2.9.1906. Zásilka nebyla Bohuņel podána u manévrové polní pońty. Viz str. 15 nahoře. Ing. Votoček v Monografii Díl 14 na str. 525 manévry v r. 1906 vůbec neuvádí (jakoby ani nebyly). Autor Monografie neměl pravděpo-dobně informace o tom, ņe se tehdejńí manévry ve větńí části konaly na nańem území. Přesný přehled o jednotkách, které se manévrů zúčastnily a tudíņ i přehled pravděpodobně nasazených manévrových pońtovních úřadů zatím Bohuņel nemáme. Literatura vńak uvádí, ņe se manévrů zúčastnily dva armádní sbory. Vyobrazená obálka na následující straně dole (je pravděpodobně filatelistického původu),

Syrena 186

- 15 s razítkem K.und.K. FELDPOST-LEITUNG / №2 z 2. IX. 06 je příkladem dokladu prońlého manévrovým pońtovním úřadem. Razítko dokládá, ņe se manévrů zúčastnil mimo jiné i 2. armádní sbor z Vídně. Pod tento sbor spadaly 4.pěńí divize z Brna, 13 divize zeměbrany a 25.pěńí divize, obě z Vídně.

Zásika s razítkem pońtovny Dolní Ņukov poslaná z pońty TESCHEN 2/CIESZYN 2 do Vídně 2.9.1906.

Zásilka IMPRIMÉ poslaná do Opavy, razítko K.und K.FELDPOST-LEITUNG /№ 2 z 2.9.1906. Na následující straně nahoře je pohlednice s razítkem K.und K. FELDPOSTEXPOSITUR / № 25

Syrena 186

- 16 z 30.VIII.06. Zajímavé je zde to, ņe se zde jedná o pohlednici z Pováņského Podhradí, frankovanou uherskou známkou, pouņitá byla ale pravděpodobně aņ v místě manévrů.

Na výřezu z jiného dokladu vlevo je razítko K.und.K. FELDPOST – EXPOSITUR / №. 4 se skutečným datem 31.VIII.1906. Razítko je stejného charakteru jako razítko na zásilce na předcházející straně dole (Felepost-Expositur / № 2). V razítku vlevo (z výřezu jiného dokladu) je ale . chybné vročení 04 místo O6. Příchozí razítko z Opavy, na zadní straně tohoto dokladu poslaného rovněņ do Opavy dokazuje, ņe razítko na výřezu pochází z r.1906, ne z r.1904. Lze předpokládat, ņe během manévrů v r.1906 v Těńíně, byla pouņívána razítka K.und.K. FelepostExpositur i s čísly 4, 13, 25, kdyņ č. 25 (ukázka nahoře) existuje ! Vlevo je pak výřez i s číslem 4. Schází tedy jen č. 13 ! O manévrech v r.1905 a 1909 se Monografie jiņ zmiņuje a ve výčtu na nich zúčastněných jednotek je jiņ i 4.pěńí divize z Brna. Razítko s číslem № 4 z výřezu je tam také jiņ i ve výčtu razítek z těchto o něco pozdějńích manévrů !! Razítka Feldpost-Expositur jsou vzácná. Cvičení trvala jen krátce a větńina vojenských osob nepovaņovala za nutné vyřizovat v době manévrů svoji soukromou korespondenci. Kdo to ale nutně potřeboval, mohl vyuņít i sluņeb mnoha pońtovních úřadů z okolí, kde se manévry konaly. Přísun pońty od jednotlivých pońtovních expositur byl navíc nepravidelný a omezený. Dodnes nejsou vńechna pouņitá razítka polních pońt z manévrů na nańem území zaznamenána a evidována. Přivítáme proto kaņdý dalńí nález jiného razítka, a to nejen z manévrů v roce 1906! Nejlépe na polní pońtou prońlých zásilkách. Pro Syrenu zaslal ing. Petr GEBAUER *********************************************************************************** Další nález dvojjazyčného razítka typu M 50 z pošty DARKOV / DARKÓW/ b ze 17.VIII.1938. Razítka tohoto typu s česko-polským názvem byla zavedena do pońtovního provozu v polovině roku 1938 a byla na pońtách pouņívána aņ do polského záboru Těńínského Slezska v říjnu 1938. Jejich pońtovní pouņití bylo velmi krátké (kolem 3 měsíců), a proto i jejich výskyt je vzácný. O to vzácnějńí je výskyt z menńích pońt, jakou byla třeba pońta v Darkově.

Syrena 186

- 17 V Syreně jsme dosud s razítkem Darkova typu M 50 publikovali 4 ukázky: razítko s rozlińením „b“ na zásilce z 27.7.1938 poslané do Brna, na podacím lístku s datem 28.8.1938 s rozlińením „b“ a tamtéņ s datem 29.8.1938, ale razítko s rozlińením „a“. Toto bylo v Syreně č. 121 na str. 34-35. V Syreně č. 143 na str. 12-13 jsme publikovali toto razítko s datem 19.7.1938 s rozlińením „b“. Bylo to na pohlednici poslané do Prahy-Dejvic.

Dneńní ukázka je s datem 17.VIII.38-13. Razítko DARKOV * DARKÓW / b je na pohlednici poslané do Podmokel. Na zásilce je vlevo nahoře fialově červené, dvouřádkové razítko ČS.ČERVENÝ KŘÍŅ OSTRAVA / OZDRAVOVNA V DARKOVĚ. Tato ozdravovna pro děti byla mimo areál Darkovských Lázní na druhém břehu Olzy za mostem u cesty do Louk. Louky jsou první obcí za Darkovem směrem na Těńín. Podle písma je vidět, ņe pohled psalo dítě, které bylo v ozdravovně na zotavené. Teodor WILCZEK ***********************************************************************************

Další nález razítka vlakové pošty č.775 PLEŠIVEC-BOHUMÍN, které v Monografii není uvedeno ! První zásilku s tímto razítkem vlakové pońty č. 775 jsme publikovali v Syreně č. 184 na str. 2. V Monografii Díl 17/I pod katal. č. 389 na str. 496 je pod číslem vlakové pońty 775 jen vlaková pošta Bohumín-Fiľakovo (pro opačný směr Fiľakovo-Bohumín). Vlaková pońta jezdila od r.1929 do r.1938 na trati Bohumín - Český Těńín - Ņilina - Vrůtky - Hronská Breznica - Fiľakovo. Razítka pro tuto vlakovou pońtu mají katal.čísla 389/1 a 389/2. Razítka jsou typu V 22, číslo vlakové pońty 775 je nad datumovým můstkem. Pro oba směry je toto razítko jen s rozlińením „a“. První zásilku s číslem vlakové pońty 775, ale na trati Plešivec-Bohumín poslanou do Německa do Frankfurtu 23.5.1938 nám poslal ing. Mirko Bachratý z Bratislavy a její reprodukce byla v Syreně č. 184 na str. 2. Dneńní druhá ukázka na následující straně nahoře je na dopisnici s natińtěnou známkou TGM 50 hal., CDV 65, vydání z června 1937. Dopisnice je ze série obrazových dopisnic propagujících krásy Československa. Jsou na ní Vysoké Tatry a má číslo v levém dolním rohu 245. Platnost dopisnic CDV 65 skončila 20.5.1940. Na dopisnici je opět razítko vlakové pońty č.775 PLEŃIVEC-BOHUMÍN/a ***. Razítko vlakové pońty má datum 14.IX.38. Zásilka je poslána do Bratislavy. Zásilka byla poslána z pońtovny *MURÁNSKA DLHÁ LÚKA* (MURÁŅ). Razítko pońtovny je jednořádkové, obdélníkové, jeho rozměr je 53x8 mm. Pońtovna pouņívala od 17.3.1910 do 31.7.1953 celkem 5 razítek pońtovny, nańe razítko má katal.č.2228/4 ( „České a slovenské pońtovny“, P. Gebauer a J. TEKEľ).

Syrena 186

- 18 Nańe razítko této pońtovny bylo v pouņití od června 1935 do r.1940. Otisk razítka pońtovny je v barvě fialově červené.

Původní trať vlakové pońty Bohumín-Fiľakovo byla asi v důsledku událostí z druhé poloviny roku 1938 na jiņním Slovensku ukončena v Pleńivci. Od kdy tomu tak bylo, to zatím přesně nevíme, bylo to ale určitě jiņ od 23.5.1938 (viz zásilka ze Syreny č.184/2). Muránska Dlhá Lúka (Muráņ) leņí asi 6 km SZ od Revúce, něco přes 30 km SZ od Pleńivce. Je to jiņně od Popradu. Za ukázku děkujeme ing. Mirko BACHRATÉMU a srdečně jej touto cestou do Bratislavy zdravíme ! ***********************************************************************************

Tábor pro uprchlíky z Galicie v Chocni 10.4.1915-15.6.1918, táborová pošta. Atentát v Sarajevě provedený 28.6.1914 na arcikníņete Frantińka Ferdinanda srbskými nacionalisty způsobil kritické vyostření politické situace v Evropě. Výsledkem bylo 48. hodinové ultimátum Rakouska srbské vládě. Nemoņnost jeho přijetí vyvolalo 27.července 1914 mobilizaci části rakouské armády proti Srbsku. Diplomatické kroky podnikané v této záleņitosti v celé Evropě nepřinesly pozitivní výsledky. Spojenec Rakouska - Německo a stejně tak Rusko, podporující Srbsko, vyhlásili mobilizaci. V noci z 1. na 2. srpna 1914 ruská vojska bez vypovězení války překročila hranici Východního Pruska. 6.srpna 1914 vypovědělo Rakousko válku Rusku. V první fázi války na rakousko-ruské frontě iniciativa byla na ruské straně. Do poloviny září 1914 obsadili Rusi celou Východní Galicii a dostali se aņ k řece San. V listopadu jiņ byli Rusi pod Krakovem. Teprve aņ koncem prosince 1914 se rakousko-ruská fronta stabilizovala na řece Dunajec. Obsazení větńí části Galicie ruskými vojsky a několik měsíců trvající okupace vyvolala uprchlickou vlnu obyvatelstva z těchto území. Jiņ v září 1914 přińlo do Vídně z Galicie a Bukoviny 60-70 tisíc uprchlíků. V r.1915 jejich počet vzrostl ke 450.000. Za této situace rakouské ministerstvo války se rozhodlo pro uprchlíky vybudovat uprchlické tábory. O umístění uprchlíků do jednotlivých táborů rozhodovala jejich národnost. Pro jednotlivé národy vznikly následující uprchlické tábory: - pro Poláky to byla česká Choceņ a ńtyrský Leibnitz, - pro Ukrajince Gműnd (dolní Rakousko), Wolfsberg a Sanct Andra (Korutany), - pro Ņidy Mikulov na Moravě, Pohořelice a Kyjov na Moravě, dále pak Bruck (Dolní Rakousko).

Syrena 186

- 19 Tábory byly různě velké. Největńí Gműnd a Leibnitz mohly pojmout jednorázově 30.000 osob. Choceņ 20 aņ 22.000 osob. Nejmenńí tábor byl Bruck pro 3.000 osob. Osoby v táborech rotovaly. Kdyņ vytlačili Rakuńané a Němci Rusy z části Východní Galicie v r.1915, mohli se někteří uprchlíci vrátit domů. Toto se rozńířilo ke konci roku 1917, kdy se fronta stabilizovala na řece Zbrucz. Teprve v r.1918, kdyņ rakouská vojska vstoupila na Ukrajinu, ztratily uprchlické tábory svůj význam. Odhaduje se, ņe táborem Gműnd prońlo 200 aņ 300.000 osob. Zachovaly se informace o velikosti táborových baráků. V táboře Gműnd byly 40 m dlouhé a 12 metrů ńiroké. Bydlelo v nich současně 200-250 osob. V některých táborech byly zřízeny dokonce i pońtovní úřady. Tyto pouņívaly R-nálepky a razítka s textem BARACKENLAGER + název přísluńného tábora. Choceņ měla razítka s rozlińením „a“ i „b“. Táborová pońta zde fungovala od 10.4.1915 do 15.6.1918. Gműnd, N.Ň. měl razítka s rozlińením „a“, „b“, „c“ „d“. Pońta zde fungovala od V.1915 do VII.1920. Tábor existoval aņ do r.1925, ale od července 1920 zajińťoval pońtovní provoz normální pońtovní úřad GMŰND 2. Wolfsberg in Kärnten pouņíval razítko s rozlińením „a“ od III.1915 do XI.1917. Literatura: - Kuzych I.,Dubyniak R.,Cybaniak P.:The World War I refugee camp at Gműnd and ist postal facilities, The Ukrainian Weekly, January 18, 2009 - Vostatek M.:Obóz dla uchodźców z Galicii w Choceniu, HBBF Nr.1/4 1991r. - Zarzycki F.:Datowniki z obozu dla uchodźców w Choceniu, Filatelista z 1995r. Nr.7/str.199

Zásilka z Chocně, expediční razítko BARACKENLAGER / CHOTZEN / b s datem na můstku razítka 24.VIII.15.- -. Zásilka je poslána do Krakova, má také dvouřádkové, krakovské cenzurní razítko K.u.k.Militärcensur /KRAKAU 1 (otisk fialový). V místě pro odesilatele je zajímavé fialové razítko, dvoukruhové s kříņem uprostřed a polským textem POLSKI URZĄD PARAFIALNY * CHOCEŅ *.

Výřez zadní strany dopisnice s datem v textu: Choceņ 24/VIII.915.

Syrena 186

- 20 Expediční razítko táborové pońty v Chocni je uvedeno i v Čs.Monografii Díl 13 na str.187 pod kat.č.344/1, a to s rozlińením jen „a“. Razítko je Typu G 131. Pokusili jsme se spojit s panem Vostatkem, zda by nám on nepůjčil jeho publikovanou celistvost z HBBF č.1/4 z r.1991. Zdvořile nám sdělil, ņe neví, kde ji má, ņe by musel moc hledat. Vymluvil se na nedostatek času, na péči o nemocnou manņelku a na svůj jiņ vysoký věk. Je třeba toto chápat! Získali jsme kontakt i na druhého autora pana F.Zarzyckého. Obratem nám odpověděl, ņe celistvosti, které publikoval v časopise Filatelista v r.1955 č.7/199, jiņ dávno prodal v aukci a nemůņe nám tedy nic půjčit na publikaci. Za jeho odpověď jsme mu my poslali sken nańí, na předcházející straně publikované, celistvosti. Pan Zarzycki v časopise Filatelista z r.1995 píńe: Pońta byla otevřena 10.IV.1915. Obsluhovali ji dva Poláci. Pouņívala razítka s rozlińením „a“ a „b“. Jemu známé datum s rozlińením „a“ je z 2.VIII.1915 a 20.XI.1915. O razítku „b“ píńe, ņe je bez dvou vodorovných rysek místo časového údaje za datem. Naše ukázka je ale má!! Píńe i o R-nálepce. Ta je na ņlutém papíru, je částečně stříhaná a je na ní nápis R/Barackenlager/Chotzen. R-nálepka na zásilce s datem 2.VIII.1915 má podací číslo „60“. Na pońtě bylo podáváno tedy poměrně málo R-zásilek (za skoro 4 měsíce od otevření pońty od 10.4. do 2.8.1915 pouze 60 R-zásilek). Doufali jsme, ņe nám alespoņ jeden z výńe uvedených autorů něco půjčí navíc pro publikaci v Syreně, ale Bohuņel!! Má někdo z nańich čtenářů náhodou něco s touto problematikou? Kdyņ ano, ozvěte se! Pro Syrenu zpracoval podle materiálu Mgr. Janusza MANTERYSE ing. Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************

Nepřijatá, dobírková, doporučená zásilka z Gdaňska ze 7. 10. 1940.

Dobírka je na 29 marek a 44 Fen. Podle nálepky Nepřijato / Refusé s českým textem je zřejmé, ņe zásilka byla poslána někde do Protektorátu. Nálepka Nepřijato je s tmavě růņovým podtiskem a s textem v černé barvě. Nelze ani poznat, komu a kde byla zásilka poslána. Adresa na zásilce je totiņ přelepena s poznámkou Zurűck (zpět) + parafa. R-nálepka na zásilce má „R“ a rámeček červený, potisk je na ní provedený černě. Frankatura zásilky je dvojicí známek 10 Fen. (tmavě modrozelené, Mi:720) a dvojicí známek 25 Fen. (karmínově červené, Mi:724). Jsou to původně známky Svobodného města Gdaņsk, po anexi Německem v r.1939 opatřené 1.10.1939 přetiskem „Deutsches Reich / Rpf.“. Zásilka je dofrankována německou známkou 4 Fen. ńedomodrá, prezident Hindenburg (Mi:514). Známky s přetiskem platily do

Syrena 186

- 21 31.12. 1940. O dobírkové zásilce svědčí nápis v horní polovině obálky: (Dobírka Rmk 29.44, postoupit na pońtovní ńekové konto G.Tyron Danzig – volný překlad). Odesilatelem byla zásilková filatelistická firma. Z jakého důvodu adresát odmítl přijmout zásilku jiņ dnes nezjistíme ! Teodor WILCZEK ***********************************************************************************

Další zásilka, tentokráte do zahraničí, do Holandska z období Šnejdárkova taţení proti Polsku, poslaná z pošty Těšín 1 československým vojákem 31.1.1919. Zásilka je s cenzurou ??

Obsazování polského území československým vojskem začalo 23.ledna 1919 postupem na Bohumín a Karvinou. Těńín byl obsazen bez boje 27.ledna 1919. Polské vojsko ustoupilo za řeku Vislu. 31.ledna 1919 nařídilo československé MNO zastavit postup. Cíle operace, zajińtění Końicko-Bohumínské trati, bylo dosaņeno. 25.února 1919 musela československá vojska ustoupit zpět na demarkační čáru podle návrhu Paříņské úmluvy z 3.2.1919, stanovenou vojenskou smlouvou z 25.2.1919. Vyklizen byl i Těńín. Zásilka nahoře je poslána z pońty Těńín 1 (dnes v polské části Těńína na náměstí), odkud byla tehdy posílána veńkerá korespondence československých vojáků. Pońta byla odesílána jeńtě také z Ostravy. Expediční razítko je rakouské, německo-polské, dvoukruhové s můstkem a datem s časovým údajem. Razítko má rozlińení „5d“. Dopisnice, jelikoņ byla poslána do zahraničí, je vyplacena rakouskou známkou 10 hal. (koruna-fialová). Odpovídá to tehdy platnému polskému tarifu za dopisnici do zahraničí (od 9.1.1919 do 30.9.1919). Datum na můstku razítka je 31.I.19-5. Československé známky na pońtě v Těńíně asi určitě nebyly! Podle nařízení Ředitelství Pońt a telegrafů ve Lwovie č.488/XI z 12.1.1919 platily rakouské známky a celiny v Polsku jen do 20.1.1919. Po tomto datu platily jen s přetiskem POCZTA / ♦ / POLSKA. Platnost rakouských a uherských známek na území ČSR skončila 28.2.1919 (uvedeno v VMPT č.3426VI/19 ze dne 8. února 1919). Po tomto datu platily jen s přetiskem POŠTA / ČESKOSLOVENSKÁ / 1919. Jelikoņ pońta Těńín 1 byla ke dni 31.1.1919 obsazena československým vojskem, byly na zásilkách z této pońty rakouské známky jeńtě přípustné, přesto, ņe se jednalo původně o polské území, kde platnost rakouských známek bez přetisku skončila 20.1.1919!!?? Proto je na zásilce ta frankatura !? Zásilka nahoře má útvarové, dvouřádkové razítko (fialový otisk) „Českoslov.pěš.pluk č.11 / 1 polní setnina“. Byla to jednotka, která se s mnoha jinými operace zúčastnila. Zásilka je poslána do Holandska do Haagu. Text zní: „ 29-I-19 Pozdrav a vzpomínku z Těšína ve Slezsku zasílá Gustav“. Na zásilce je vlevo dole přes ulici v adrese (Pieterstr.21) otińtěno obdélníkové razítko s číslem 154 uvnitř (otisk černý, Bohuņel slabý otisk). Ņe by to byla vojenská cenzura zásilky ?? Jaroslav TEREŃKO

Syrena 186

- 22 Dopisnice z Gdaňska s natištěnou známkou a se strojovým, propagačním razítkem propagujícím bezvízový zájezd autokarem z Gdaňska do Malborku z r. 1932. Dopisnici vede katalog Fischer pod katal.č. Cp 45 (Fischer II/r.2006 str.229). Jedná se o vydání z let 1928/1934. Natińtěnou známkou je erb Svobodného města Gdaņsk. Nominální hodnota 10 Fen. (zelená). Jedná se o obrazové dopisnice s různými vyobrazeními města. Nańe má ilustraci č.4 (Danzig, Marienkirche-Gdańsk - Kostel Panny Marie). Adresa pro odesilatele je v levé polovině pod ilustrací. Dělící čára dopisnice je svislá a má tenkou, silnou a druhou tenkou čáru. Svislice je nahoře a dole zakončena vodorovnou ryskou. Je zajímavé, ņe ve specializovaném katalogu z r.1990 nebyla o této dopisnici ani zmínka.

Dopisnice je poslána do Katovic. Zajímavé je strojové, propagační razítko DANZIG / * 5 h s datem 2. 12. 32. (2 prosince 1932). Text propagačního razítka ve volném překladu zní: Využij možnosti jízdy autokarovou poštou na trase Gdaňsk - Malbork (Západní Prusko) bez vízy. V té době při cestě mezi Gdaņskem a Polskem bylo nutno mít platné vízum. Malbork leņí asi 40 km JV od Gdaņska , 25 km JZ od Elbłągu. Náklad dopisnice katalog neuvádí. Platnost dopisnice byla do 30.9.1939. Po anexi Gdaņska Německem přestaly platit známky a celiny Svobodného města Gdaņsk. Platily jen známky a celiny německé. Část známek Gdaņska byla opatřena přetiskem „Deutsches Reich / Rpf.“ Katalog oceņuje dopisnici pońtovně nepouņitou 120 zł., pońtou prońlou 150 zł. (zhruba něco přes 800 Kč a něco přes 1000 Kč). Teodor WILCZEK ***********************************************************************************

Další zásilky s polskými plebiscitními známkami S.O./1920. Touto problematikou se zabývá Čs.Monografie Díl 5. Platnost polských známek s přetiskem S.O./1920 byla oficielně od 15.4.1920. Na stránkách Syreny jsme v minulosti publikovali zásilky s těmito známkami dokonce několik dnů před jejich oficielní platností! Polské známky s přetisky S.O./1920 platily do 10.9.1920 (československé jen do 10.8.1920). Přetisk polských známek fenikových i korunových byl proveden typografickým, černým přetiskem v tiskárně MPiT ve Varńavě. Polské známky mají dva náklady: První náklad má vzdálenost mezi S.O. a 1920 27 mm, druhý náklad jen 20 mm. První náklad má vzdálenost mezi tečkami za „S“ a „O“ 6,5 mm, druhý náklad 5,8 mm. Na následující straně nahoře jsou známky z prvního nákladu 4x25 fen.(tmavozelená) a 8x5 fen. (světle

Syrena 186

- 23 zelená. Celkem frankatura 1M 40 f. Zásilka je poslána z pońty Těńín 2 do Dánska do Kodaně. Tarif za zásilku do zahraničí do 20g byl ke dni expedice zásilky 1 M. (od 15.4.1920 do 1.9.1920). Za kaņdých dalńích 20g 60 f. (hal.). Jelikoņ je obálka větńí, dá se předpokládat, ņe zásilka byla těņńí jak 20g, proto mělo být porto 1 M 60 f. (hal.). Do tarifu tedy schází 20 f. Expediční razítko je rakouské, německopolské Typ G 134. (katal.č.2418/4, Monografie Díl 14 str.213). Razítko pouņívala rakouská pońta od r.1906, následně je pouņívala polská pońta a v konečné fázi i československá pońta po připojení pońty Těńín 2 k ČSR v srpnu 1920. Jedná se o pońtu u vlakového nádraņí. Expediční razítka na zásilce jsou s rozlińením „b“ a datum na můstku razítek je -4.V.20-9.

Syrena 186

- 24 Druhá zásilka-korespondenční lístek na předcházející straně dole, je poslána do Krakova z pońty BYSTRA, ŚLĄSK /a, datum na můstku razítka je 17.VIII.20.-8. Razítko, původně německo-polský text je „znárodněno“ (vylámaný německý text). Má průměr 30 mm. Jeho známé pouņití v neznárodněné podobě je podle Mgr. Manteryse od 7.9.1916 do 23.10.1918. Je známo jen s rozlińením „a“. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní pońtovní přepravě činil od 15.4.1920 do 14.9.1920 25 f. (hal.). Zásilka je tedy správně vyfrankovaná. Proč je tedy vlevo od známky barevnou tuņkou napsána 50-ka. Takto se značilo na zásilkách doplatné. Vyńńí tarif 50f. (hal.) byl aņ od 15.9.1920, pak by T 50 bylo správně (2x chybějících 25 f. (hal.) do tarifu 50 f. (hal.). Tabulka tarifů viz Fischer I díl /r. 2010 str. 438. Známka na korespondenčním lístku je s přetiskem z druhého nákladu (kratńí vzdálenosti). Zásilky s polskými přetisky S.O./1920 jsou stejně jako ty nańe, s nańimi přetisky na zásilkách vzácné a filatelisty vyhledávané. Zvláńtě pak, jedná-li se o zásilky zahraniční. Ńkoda, ņe expediční razítka na zásilce poslané z Těńína do Kodaně v Dánsku nejsou kvalitnějńí a čitelnějńí! Podle materiálu Mgr. ing. Karola Micze a Kazka Wenglorze pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************

Doplatné za nevyplacenou zásilku poslanou z New Yorku do Karviné 1. dubna 1939.

Přední strana zásilky poslané do Karviné z New Yorku. Na zásilce je strojové razítko NEW YORK / APR. / 1 / 9:00 AM / 1939 / N.Y. Zásilka není vyplacena, proto byla pońtou v Karviné zatíņena doplatným. Druhá strana zásilky je na následující straně nahoře. V místě pro nalepení známky nic není. Po příchodu do Karviné byla zásilka označena „T“ v obdélníkovém rámečku a v místě pro nalepení známky bylo nejprve vyznačeno doplatné 70 a následně přepsáno na 75 gr. Tarif do zahraničí z Polska za pohlednici byl od 1.1.1939 30gr. Proč bylo tedy „T“ za zásilku z USA 75 gr. Moņná, ņe se jednalo o nějaký přepočet z tarifu za zahraniční pohlednici z USA?? Odesilatel pod adresou Karviné uvádí Czechoslowakei přesto, ņe Karviná nepatřila od 10.10.1938 jiņ Československu, ale byla zabrána Polskem (od 10.10.1938). Ve staré Karviné (dnes Karviná-Doly) byly v té době dvě pońty. Karviná 1 (u pivovaru) a Karviná 2 kousek od Dolu Jindřich u silnice vedoucí z Karviné na Orlovou a Ostravu. Zásilku podle razítek doručovala pońta KARWINA 1. Ta na zásilku nalepila dvě doplatní známky: - doplatní s přetiskem 50/40 groszy, katal.č. Fi: D87. Známka je z přetiskové série doplatních známek vydávaných postupně od r.1934. Pońtovní platnost známky 50/40 groszy byla oznámena ke dni 2.6.1937. Přetisk je proveden typografií na několika doplatních známkách vydaných v r. 1924. - doplatní 25 gr. Fi: D 96, vydání z 25.listopadu 1938. Známka byla vytińtěna typografií PWPW. Obě doplatní známky jsou znehodnoceny jednookruhovým razítkem KARWINA 1/*c* s datem na

Syrena 186

- 25 můstku razítek 19 IV 39. Pońta Karwina 1 pouņívala razítka tohoto typu s rozlińením *a*, *b*,*c*, *d*. - razítko s rozlińením *a* jsme publikovali na zásilce ze 14.6.1939 (Syrena 155/str.7-10), R/a zásilce z 30.12.1938 poslané do Německa (Syrena 160/str. 11-12), - razítko s rozlińením *b* jsme publikovali na R/b zásilce poslané 10.10.1938 do Varńavy (Syrena 172/ str. 39), - razítko s rozlińením *c* jsme publikovali na zásilce ze 7.8.1939 poslané do Německa (Syrena 89/str.2 aņ 3), na zásilce poslané do Stonavy 17.1.1939 (Syrena 155/str.7-10) a na zásilce z 24.7.1939 jako příchozí z Varńavy do Karviné (Syrena 185/str. 26), - razítko s rozlińením *d* jsme publikovali na zásilce R/a poslané do Olomouce 31.10.1938 (Syrena 123 str.35-36) a na zásilce z 10.10.1938 (Syrena 155/str.7-10.

Zásilka poslaná z USA do Karviné, druhá strana je s trestným doplatným.

Syrena 186

- 26 Na předcházející straně dole je úřední zásilka poslaná z Obecního úřadu v Olbrachticích (razítko v horní části zásilky, otisk modročerný) na finanční úřad ve Fryńtátě. Vlevo dole je zásilka označena jako úřední, osvobozená od porta (otisk jednořádkového razítka „Sprawa urzędowa, wolna od opłaty“, otisk rovněņ modročerný). Na zásilce není nalepena úřední známka, která se na úřední zásilky lepila. Bylo to na počátku obsazení Polskem, moņná, ņe na pońtě ve Stonavě jeńtě tyto známky neměli !!? Expediční razítko je jednookruhové, pouņívané pońtou STONAWA/*a*. Na můstku razítka je datum 3 XI 38 18. Pońta ve Stonavě pouņívala jen jedno razítko, a to s rozlińením *a*. V Syreně č. 86 na str. 6 jsme publikovali z této pońty i R-zásilku. Obě zásilky z Polského záboru Těńínského Slezska z pońty Karviná 1 i Stonava jsou pro Syrenu zapůjčené od Mgr. ing. Karola MICZE. ***********************************************************************************

Razítko poštovny BOBREK na balíkové průvodce ze Slovinska, září 1918.

Bobrek leņí na polské straně hranice na úrovni nańeho Chotěbuzu, nad Těńínem. O pońtovně jsme psali v Syreně č. 151 na str. 16. I tam bylo razítko pońtovny, ale na peněņní průvodce. Vpú pro pońtovnu byla pońta Těńín 1 s datem 7.5.1919. Na peněņní průvodce byla i známka 10 hal (Fi: 59) s přetiskem PORTO pońty Těńín 1. Zatím je známo jen jedno razítko pońtovny o rozměrech 46x14 mm *BOBREK (ŚLĄSK) / (SCHLES.)*. Pońtovna zahájila provoz 1.2.1906. Kdy činnost skončila, to se zatím neví. Uváděné barvy razítka pońtovny jsou fialová, modrá a červeně fialová. Pan Tovačovský ve své práci o pońtovnách uvádí výskyt razítka jen na recepisech, a to s daty 26.9.1906 (fialový), 22.9.1909 (fialový), 27.1.1919 (červeně fialový) a 24.6.1919 (modrý). Pońtovna Bobrek byla v provozu i v době, kdy byla v období leden-únor 1919 obsazena československým vojskem za Ńnejdárkova taņení. Dokladem z té doby je zpáteční recepis odeslaný Okresním soudem v Jablunkově do Těńína. Recepis je vrácen z pońtovny 13.2.1919 (viz časopis Pońtovny 1985/1/str. 232). Pońtovna je v seznamu polských pońtoven obsazených v lednu-únoru čs. vojskem v práci o pońtovnách autorů P.Gebauer a J. Tekeľ (str. 381).

Syrena 186

- 27 Nańe dneńní ukázka je také na průvodce, ale balíkové. Balík je poslán z pońty NABREŅINA 2 na Bobrek u Těńína. Expediční razítko je německo-slovinské NABRESINA 2 / NABREŢINA 2 /a s datem 30.VIII.18. Je to městečko s asi 18.000 obyvateli v Terstské provincii (Trieste). Průvodka není vylepena známkami, PORTO 2 K 90 hal. je vyplaceno v hotovosti. Balíková nálepka č. 135 Nabresina 2 / 872/5085. V dneńní době má pońta název DEVIN-NABREŅINA. Posláno jako balík s udanou cenou 250 K. Potisk balíkové průvodky je německo-slovinský.

Na zadní straně průvodky je nahoře otisk razítka pońtovny (červeně fialový), razítko je obdélníkové, *BOBREK (ŚLĄSK) / (SCHLES.)*. Rozměr razítka souhlasí (46x14 mm). Mimo razítka pońtovny jsou na zadní straně jeńtě 3 otisky razítka pońty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /g. Uvnitř dvoukruhového razítka je datum a časové rozlińení (den/měsíc/časové rozlińení/rok-poslední dvojčíslí). Zcela vlevo je příchozí razítko s datem 3/9/VIII-XII/18, vpravo od něj razítko o vyřízení zásilky s datem 5/9/VIIIXII/18. Dole je pak otisk téhoņ razítka přes červenou, rakouskou, doplatní známku 5 hal. s datem 6/9/26/18. Zásilka byla adresátovi vydána 6.9.1918, tedy týden po odeslání (a to byla jeńtě válka) ! Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************

Tiskovina, dobírka s propagačním frankotypem Těšína a razítkem (9a) KARWINFREISTADT (OBERSCHLESIEN) /c. Tento propagační frankotyp Těńína jsme jiņ v Syreně publikovali, a to v Syreně 96/20-21, ale s datem 10 9 42. Text razítka je „Allgemeine Ortskrankenkasse/fűr die Stadt und den Kreis/Teschen (Oberschlesien) 1“. Razítko je tentokráte s datem 21 6 44. Dobírka činí 7 M 19 fen. Zásilka je poslána do Fryńtátu. Příchozí razítko pońty Fryńtát je dvouřádkové (9a) KARWIN-FREISTADT (OBERSCHLES.) / c. Datum na můstku razítka je 24.6.44-12. (viz reprodukce nahoře na následující straně). Razítko je s instradačním číslem 9a. Toto razítko, ale s rozlińením „e“, je jiņ v této Syreně na sloņence

Syrena 186

- 28 na str. 7. Razítko bylo zavedeno na pońtu někdy v polovině roku 1944. Nahradilo původní razítko, také dvoukruhové, ale s textem jen FREISTADT (OBERSCHLES). Ukázka razítka s rozlińením „a“ a datem 06.11.42.-19 je na této straně dole. Jedná se o zásilku Finančního úřadu poslanou do Darkova. Ing. Jiří Jan KRÁL

***********************************************************************************

Balíková průvodka vyplacená úředními známkami ze 6.7.1920. Na následující straně je přední a zadní strana balíkové průvodky s obsahem 5 kg úředních akt posla-

Syrena 186

- 29 -

Syrena 186

- 30 ných z Řeńova na Okresní soud v Řeńově. Proč to nebylo doručeno přímo, ale přes pońtu, to se jiņ nedozvíme! Zajímavostí je zde to, ņe PORTO je uhrazeno úředními známkami nominální hodnoty po 25 grońů (celkem 12 kusů), celkem PORTO 3 zł. (Fi: U 5), vydání z 1.2.1920. Platnost známek skončila 15.6.1922. Nemůņe to být známka Fi: U 14, protoņe ta byla vydána aņ 20.11.1920! Na průvodce jsou otisky expedičního razítka pońty, podle polské typologie razítek typu VIII s můstkem přesahujícím mezikruņí. Text razítka RZESZÓW 1 *b* s datem na přední straně průvodky 6.VII.20 - -, (včetně známek na zadní straně průvodky). Příchozí razítko pońty RZESZÓW na zadní straně má datum 7. VII.20 - -. Odesilatele nelze zjistit, snad si to okresní soud poslal sám sobě??! Převzetí zásilky je na zadní straně potvrzeno otiskem razítka SĄD OKRĘGOWY * w RZESZOWIE *. Razítko je jednookruhové s orlicí uprostřed, otisk fialový. Balíková průvodka je jeńtě původní, rakouská, německopolsko-ukrajinský text. Prodejní cena formuláře v levém horním rohu na přední straně s rakouskou orlicí je přeńkrtnuta pěti vodorovnými čarami s uvedením prodejní ceny formuláře pod nimi = 15 h. =. Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************

Letecká pošta z obklíčeného PRZEMYŚLU, rok 1915. V době vypuknutí I.světové války patřila pevnost Przemyśl a město Rakousko-Uhersku. Veliteli byli generálové Tamas a Kusmarek. Carské ruské vojsko poprvé obléhalo město 18. září 1914. Obleņení bylo provizorně přerváno 10.října, ale jiņ 7.listopadu začalo druhé obléhání. Osádka kapitulovala 22. března 1915. Pevností Przemyśl nazývali oblast asi 60 km čtverečních a bylo v ní kolem 35 vesnic. Celou pevnost bránila posádka v počtu asi 130.000 vojáků. Pro udrņení spojení mezi pevností a zbytkem Rakouska-Uherska byla organizována letecká pońta. První obklíčení. První letadlo pilotované kapitány Tausigem a Raablem přistálo v Przemyślu 1.10.1914.Nepřivezlo ale jeńtě ņádnou pońtu. Na zpáteční cestě 6.října vzali sebou pońtu z pevnosti. Letadlo bylo donuceno přistát v Jasłu. Jeden pilot byl raněn, ale jeho druh se dostal na Hlavní velitelství, kde odevzdal přivezenou pońtu. Bylo to několik sluņebních zásilek a asi sto dopisnic od obklíčených. Dopisnice byly podrobeny cenzuře 7.října, coņ bylo na zásilkách označeno ručně nebo pomocí razítka Velitelství armády. Následně byly zásilky předány Polní pońtě č.11 na doručení adresátům. Období mezi dvěmi obklíčeními. Nezachovaly se ņádné důkazy „filatelistických stop“. Pevnost byla stále izolována. Přesto bylo několik spojovacích cest mezi Przemyślem a ostatními armádami. Lze pravděpodobně najít dopisy nebo pohlednice z té doby, ale nelze s jistotou tvrdit, ņe byly dopraveny z pevnosti nebo do pevnosti letecky. Druhé obklíčení, letecká pońta. V době obklíčení opustilo pevnost celkem 12 letadel s pońtou. První let 23. listopadu 1914. Letadlo pilotoval kapitán von Lehmann. Pońtu shromaņďovali od 8.-22. listopadu. Zásilky orazítkovala polní pońta č.101 dne 23.listopadu. Letadlo přistálo v Krakově. Pońta byla poslána do Vídně, kde obdrņela příchozí razítko s datem 27. listopadu 1914. Druhý let 9. prosince 1914. Letadlo pilotovali letec Wanneck a poručík Wagner. Pońtu pro let shromaņďovali od 23.listopadu do 7.prosince. Zásilky orazítkovala maďarská polní pońta č.30 dne 10.prosince. Razítko bylo pońkozeno a v datu můņe být „1“ místo „10.Dec.“ Letadlo přistálo v Maďarsku po dramatickém přeletu Karpat. Třetí a čtvrtý let 26. prosince 1914. Letadlo pilotovali letec poručík Schmoczer a poručík Martinek (3.let). Poručík Reischer a Rzemanowský (4.let). Pońtu pro tyto lety shromaņďovali od 8. do 24.prosince. Obě letadla přistála v Krakově. Nelze rozlińit, které letadlo převezlo danou zásilku. Několik zásilek bylo posláno přes polní pońtu č.186 27.prosince. Zbytek zásilek byl doručen ve Vídni 30.prosince a v Maďarsku mezi 4. a 7.lednem 1915. Pátý, ńestý a sedmý let 19. ledna 1915. Letadla pilotovali: poručík letec Schindler (5.let), poručík Schmoczer a poručík Kumstat (6. let) a poručík Stanger (7. let). Letadla přistála poblíņ 4.Armády v Brzesku. Pońtu pro lety shromaņďovali mezi 25. prosincem 1914 a 16. lednem 1915. Zásilky poprvé převáņeli „úřední,leteckou pońtou“. Bylo několik dopisů převezených soukromě letci. Tyto dopisy mají charakter polooficiální (Mitlaufer).

Syrena 186

- 31 Nelze rozlińit, které zásilky převezlo to které letadlo. Několik zásilek pońty bylo orazítkováno kaučukovým razítkem „Mobil-Feldpostamt Krakau-Wien“ s datem 19.ledna 1915. Část byla orazítkována v Moravské Os-travě s datem 20.ledna 1915. Osmý let 7. února 1915. Piloti, kapitáni von Lehmann a Rankenberger. Letadlo přistálo v Krakově a převezlo úřední, leteckou pońtu, která byla shromaņďována mezi 17.lednem a 5 únorem 1915. I v této pońtě byly „Mitlaufery“. Část pońty byla nasměrována na polní pońtu č.56, část na polní pońtu č.101 nebo na Hlavní pońtu č.22. Vńechna razítka na zásilkách mají datum 8.února 1915. Pońta byla tříděna ve Vídni 9.února a v Maďarsku mezi 10. a 12.únorem 1915. Devátý let 10. února 1915. Letadlo pilotovali poručík Schindler a poručík Kozma. Letadlo přistálo v Brzesku. Převezlo úřední leteckou pońtu shromaņďovanou mezi 6. a 7. únorem 1915. Také oni převezli „Mitlaufery“. Část těchto zásilek byla oraņena na polní pońtě č.56 s datem 11.února 1915. Pońta byla doručena ve Vídni 11. a 12.února 1915, v Maďarsku 14.února 1915. Desátý let 12. února 1915. Letadlo pilotoval kapitán von Lehmann. Letadlo přistálo v Brzesku. Letadlo převezlo úřední polní pońtu shromaņďovanou mezi 8.-10.únorem. Taktéņ převezli pońtu, která se neveńla do předchozího letu a „Mitlaufery!. Část zásilek byla oraņena razítkem Moravská Ostrava (datum nečitelné). Pońta byla rozdělována ve Vídni 15.února 1915. Jedenáctý let 18. února 1915. Letadlo pilotovali letec poddůstojník Melsch a podporučík Fiala. Letadlo přistálo v Brzesku. Přivezlo pońtu shromaņďovanou mezi 11. a 16.únorem. Převezli pońtu polooficiální, která byla oraņena v Moravské Ostravě 20. a 21.února 1915. Pońta byla rozdělena ve Vídni 22.února a v Maďarsku 23. a 24.února 1915. Dvanáctý let 22. března 1915. Letadlo pilotovali poručík Stanger a kapitán von Lehmann. Letadlo přistálo v Brzesku. Přivezlo úřední leteckou pońtu shromaņďovanou mezi 17. a 20. březnem. Byla také polooficiální pońta. Její zásilky byly oraņeny polní pońtou č.11 s datem 22.března 1915. Pońta byla rozdělena ve Vídni a v Maďarsku ve dvou partiích. První kolem poloviny května a druhá v polovině června 1915. Dne 22.března převezlo pońtu jeńtě letadlo pilotované poddůstojníkem, letcem Melichem. Z důvodu poruchy letadlo přistálo na Rusy obsazeném území. Převáņená pońta byla zničena. Balónová pońta. K převozu pońty z Przemyśla byly pouņity i papírové balóny! Úřední nařízení velitele s datem 12.ledna 1915 vytvořilo specielní oddíl pro usnadnění kontaktu obklíčených s rodinami pomocí balónů. Byly pořízeny specielní zásilky váhy 1.gram. Nařízení obsahovalo i instrukce pro nálezce balónů. Bylo připraveno celkem 10 balónů. Byly zhotoveny z velkých, bílých, balících papírů, na vnějńí straně natřených lakem. Jejich objem byl kolem 8 m krychlových. Pod schránkou s pońtou byl trychtýř s pískem, který reguloval dobu a dolet balónu. Balóny byly vypuńtěny mezi 20.lednem a 22.březnem 1915. Kaņdý balón přepravil kolem 600 dopisnic modré barvy s razítkem: „Ballonpost Przemyśl 1915“. Mimo těchto úředních dopisnic Balonová divize č.1 přidala z vlastní iniciativy určité mnoņství dopisnic v jiných barvách. Tyto dopisnice nebyly opatřeny razítkem „Ballonpost Przemyśl 1915“, ale razítkem „Fliegerpost Przemyśl“ a ruční cenzurou. Balóny se větńinou ztratily včetně pońty. Minimálně tři byly ale nalezeny. První balón byl nalezen nedaleko Turja-Remete v Maďarsku a zásilky byly deponovány 19.března v úřadu polní pońty č.47. Zásilky druhého balónu byly opatřeny razítkem v Lames 18.května 1915. Zásilky z třetího balónu mají razítko Margitfalva z 20. března 1915. Dva balóny se dostaly do rukou Rusů krátce po startu. Balonová pońta s posádkami. Kdyņ obklíčená vojska marně vyvíjela činnost na prolomení prstence obklíčení, 19.března 1915 vypustili první pilotovaný balón „PRZEMYŚL“. Pilotovali jej kapitán Grebenz a poddůstojník Klingohr. Balón přistál v Rusku v Novgorodu Volinsk. V dalńích dnech odstartovaly dalńí tři balóny. První „ÖSTERREICH“. Pilotovali jej kapitáni Nimerrichter a Schneider. Balón přistál v Lukovu. Pońta byla zachráněna mimo části úřední, která byla

Syrena 186

- 32 zničena. Druhý balón „ERZH JOSEF FERDINAND“ pilotovaný kapitánem von Blaschke a poručíkem Schescherko. Balón přistál jihovýchodně od Brześcia Litevského. Třetí balón „SCHICHT“ pilotovaný poručíky Dr. Ficker a Schindler. Balón přistál v Sokalu v Galicii. Balon „STEIERMARK“ připravený ke startu byl strņen poryvem větru a odnesen větrem bez posádky. Vńechny zásilky převezené těmito balony mají razítko ruské, vojenské cenzury a razítko Rakouského Červného kříņe. Určitá část zásilek má i razítko rakouského úřadu pro vyhledávání nezvěstných. Zásilky z těchto balónů patří k mimořádně vzácným. Hlavně proto, ņe posádky měly příkaz v případě havárie a přistání na území nepřítele zničit balón a veńkerou pońtu. Lety do Przemyśla. V době prvního obléhání jen jedno vojenské letadlo „STOFFEL“ přistálo 1.října 1914 v Przemyślu. V době druhého obléhání v okolí Przemyśla přistálo několik letadel s pońtou pro obléhané. Jsou to převáņně tatáņ letadla, která později z Przemyśla odlétala. Pońta pro obléhané je často těņko identitfikovatelná. Zdůvodņuje se to tím, ņe kdyņ ruské vojsko zajalo celou posádku, velitelství posádky nařídilo vojákům zničit veńkerou korespondenci a dokumenty. Jen část korespondence se zachránila díky zajatcům. Kaņdopádně i větńina toho, co se zachovalo, podlehlo zkáze během dlouhého zajetí v Rusku. Mnozí totiņ byli v zajetí v Rusku aņ do roku 1924 !! Pro lety byly vytińtěny specielní dopisnice. Jedna stála 50 hal. K dostání byly na pońtě Przemyśl 1, Příjem z dopisnic byl určen pro vdovy a sirotky po zahynuvńích pilotech. Kaņdý důstojník si mohl koupit jednu, pro celý oddíl pak ńlo koupit 5 kusů. V rámci úspor bylo doporučeno těm, kteří byli ze stejného města nebo okolí, aby psali společně na jedné dopisnici. Dopisnice byly číslovány. Měly dvojí cenzuru. První byla provedena velitelstvím oddílu a podpisem cenzora, druhá pak cenzurním razítkem pońty PRZEMYŚL 1. Na dopisnice se nesmělo otisknout útvarové razítko, ani uvádět jednotku a zbraņ odesilatele. V textu na lístcích mohly být jen zprávy o zdraví odesilatele a pozdravy. Od 4. ledna 1915 měli letci zakázáno brát „neúředně“ jakoukoliv korespondenci a od kohokoliv. Jak jsme viděli u popisu jednotlivých letů, tak zásilek „Mitlaufer“ bylo nemálo. Volný český překlad práce , kterou napsal Ilja Braunstein, do polńtiny přeloņil Maciej Perzyński. Publikováno v časopise Filatelista ročník 1968, č. 3, str. 43-45. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Razítka pouņívaná pro lety s úřední pońtou. Na zásilkách jsou dva druhy razítek: - dvouřádkové „Fliegerpost Przemyśl /1915“. Je jich celkem ńest typů. - okresní razítko Malopolska (IX.) a číslo pońty Przemyśl 1 (54.). Razítek je celkem pět typů ! I.Typ: jediné z razítek má dole nápis „JÄNNER 1915“. Rozměr 68x14 mm.

II.Typ: odstraněný nápis „JÄNNER“, rok „1915.“ je pod „Przemyśl“. Rozměr 66x14 mm.

III.Typ: rok „1915“ je ve druhém řádku uprostřed bez tečky za „1915. Rozměr 58x11 mm.

IV.Typ: rok „1915.“ s tečkou. Je ńikmo, skloněný vpravo. Rozměr 64x13 mm.

V.Typ: rok 1915 bez tečky. Rozměr jen 58x12,5 mm. Výńka písmen ze vńech nejmenńí.

Syrena 186

- 33 VI.Typ: rok 1915 bez tečky. Rozměr 67x12,5. Konec „5“ přesně pod levou stranou svislice „P“.

I.Typ: Průměr jen 20 mm. Výńka „54“ 4,5 mm. Nejmenńí razítko. Bez tečky za „54“.

II.Typ: Průměr 27 mm. Výńka „54“ 7 mm.Slabńí obvod. Svislice „5“ je Pod středem „I“.

III.Typ: Průměr 27 mm. „5“-ka je v ose „I“. Tečka za „54“ vypadá jako čárka. Výńka „54“ je 6 mm. Hrubý obvod.

IV.Typ: Průměr 27 mm. „5“- ka má ostré zákončení obloučku. Výńka „54“ je 6 mm. Hrubý obvod.

Na reprodukci dole je zásilka poslaná do Salzburku na paní Luisu Jasny. Zásilka má ručně napsáno čísV.Typ: „4“- ka v „54“ lo v levém horním rohu 7159. Pod horním razítkem vzhledem k „X“ víje ručně napsáno „zensuriert“ a podpis ( je to oddíce vpravo. Konec ob- lová cenzura, která zásilkám přidělovala čísla).Cenloučku „5“ je zahnutý. zura pońty je uprostřed adresy, otisk razítka „ZENSlabńí obvod. SURIERT.“ Je v barvě červené. Dvouřádkové razítko letecké zásilky nahoře je Typu I. Okresní ra-

zítko pońty je Typu III. („5“-ka je přesně v ose „I“).Barva obou razítek v horní části zásilky je černě fialová. Papír dopisnice je naņloutlý. Na zadní straně není nic, mimo krátkého pozdravu. Není tam v textu ani datum, nelze proto určit, ve kterém letu byla asi tato zásilka z Przemyślu dopravena. Podle nízkého čísla zásilky musela být tato asi přepravena hned na počátku. Podle čísla následující zásilky asi 5., 6. nebo 7. letem 19.ledna 1915. Následující zásilka s číslem 9320 je podle data v textu určitě z těchto letů.

Syrena 186

- 34 -

Dalńí zásilka má číslo 9320 provedené ne ručně, ale číselníkem. V levé polovině v místě pro odesilatele jsou hned dvě oddílové ruční cenzury s podpisy cenzorů. Cenzura pońty je uprostřed pod horním okrajem dopisnice (červeně) ZENSURIERT. Zásilka je poslána do Maďarska. Apatín se nám nepodařilo v Maďarsku na internetu najít. Podle dolního nápisu v adrese (Ungarn) to Maďarsko určitě je! Snad se to dnes jmenuje jinak? Razítko úřední, letecké pońty je III.Typu (1915 uprostřed, ale neměla by být za ním tečka!! Rok „1915“ není nakloněn vpravo! Písmena „Flie“ jsou nakloněna vpravo). Okresní razítko je II.typu (tenký obvod a zahnutý konec obloučku „5“). Obě razítka jsou v černě fialové barvě. Papír dopisnice je se zeleným podtiskem. Podle data v textu na zadní straně zásilky (18.I) byla zásilka asi z 5., 6. nebo 7.letu z 19.ledna 1915. Podle přeloņení dopisnice (2x) na ¼ velikosti je vidět, ņe si ji někdo sloņil, aby se mu veńla třeba do kapsy??! Následující zásilka na str.35 nahoře má ručně vepsané číslo 2353. Oddílová cenzura je potvrzena jednořádkovým, cenzurním razítkem ZENSURIERT v rámečku, otisk světle fialový, rozměr rámečku 41x7 mm. K razítku je připojen podpis cenzora. Cenzura pońty je provedena jednořádkovým, cenzurním razítkem „ZENSURIERT.“. Otisk razítka je v červené barvě. Úřední razítko letecké pońty je opět I.Typu ( s nápisem JÄNNER 1915 ve druhém řádku), otisk světle černě fialový. Okresní razítko je III.Typu (průměr 27 mm, „5“-ka je v ose „I“, výńka „54“ je 6 mm., hrubńí obvod razítka). Na zásilce není Bohuņel ņádné datum, proto nelze určit, ze kterého letu asi je. Vzhledem k nízkému číslu zásilky (2353) to je asi také 5., 6. nebo 7. let z 19.ledna 1915(??). Zásilka je poslána do TETSCHEN a/ELBE (Děčín nad Labem), tedy ne Teschen-Těńín. Papír dopisnice je se ńedomodrým podtiskem. Zásilka na následující straně 35 dole je s číslem 19431. Je to tedy poměrně vysoké číslo a let bude také asi z těch pozdějńích. Číslo je provedeno číselníkem, je v něm ale ručně opravena druhá číslice od konce na „3“-ku. Oddíloví cenzoři měli za úkol přidělovat dopisnicím čísla a zamezit tomu, aby čísla byla stejná nebo aby v jejich přidělování byl jakýkoliv nepořádek. Zásilka je poslána do Vídně. Adresa

Syrena 186

- 35 ulice byla v adrese asi uvedena ńpatně, původní ulice a číslo jsou přeńkrtnuty a ručně je dopsána nová ulice a nové číslo. Úřední razítko letecké pońty je zde opět I.Typu s nápisem „JÄNNER 1915.“ ve druhém řádku. Otisk razítka je černě fialový. Okresní razítko je I.Typu, průměr jen 20 mm, výńka „54“ je 4,5 mm a za „54“ není tečka. Otisk okresního razítka je ńedě černý. I zde není ņádné datum, proto ani zde nelze určit pravděpodobné číslo letu.

Na následující straně je vlevo jen ústřiņek dopisnice, vpravo je pak zásilka poslaná do Vídně. Na ústřiņku z dopisnice je jen jméno odesilatele „Jan Řeřábek, Przemyśl“ a číselníkem provedené číslo zásilky 15218, Na dopisnici vpravo je v místě pro odesilatele uvedeno „Oberleutnant Otto Franz, Przemyśl“. Na dopisnici je ručně uvedeno číslo zásilky 16461. Na obou je tedy uvedeno poměrně vysoké číslo, byly asi z některého z pozdějńích letů. Nejsou zde ņádná data, která by určení čísla letu usnadnila.

Syrena 186

- 36 Obě zásilky jsou na zeleno-ņlutém papíru. Otisk cenzurního razítka „ZUNSURIERT.“ je opět červený. Okresní razítko je V.Typu („4“-ka v „54“ je vzhledem k „X“ nahoře posunuta více doprava, oblouček „5“-ky je zahnutý, obvod razítka je slabńí). Úřední letecké razítko je I.Typu s nápisem „JÄNNER 1915.“ ve druhém řádku. Obě razítka jsou na zásilku otińtěna v černě-fialové barvě. Zásilky jsou nejčastěji psané na příbuzné, na rodiče, nejvíce ale na manņelky a milé vojáků. Udivuje to, ņe na tolik zde publikovaných zásilek jsou aņ na jednu vńechny s úředním, leteckým razítkem I. Typu

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vzpomínkový korespondenční lístek z r. 1925.

Přední strana vzpomínkového korespondenčního lístku vydaného u příleņitosti 10.výročí „Ballonpost Przemyśl“ 1915. Korespondenční lístky byly dopraveny balónovým letem, který se konal na počest 10.výročí historických balónových letů z r.1915. Bylo to při příleņitosti II.Maďarského dne filatelistů. Let se uskutečnil z Budapeńti v r.1925 a zásilky byly dopraveny adresátovi při správné adrese a frankatuře. Expediční razítko na lístku je bohuņel jen částečně čitelné, nelze zjistit datum odeslání, jen číslo pońty v Budapeńti (č.135), ze které byla zásilka na balónový let expedována. Na zásilce je nálepka

Syrena 186

- 37 a razítko s filatelistickým textem k akci. Razítko je Bohuņel na zásilku otińtěno velice slabě. Dole je zadní strana s informačním textem k letu. Text ve volném překladu ing. Kypasta: Hrdinná obrana Przemyślu v roce 1915 může být považována za nejpozoruhodnější epizodu I.světové války. Pod velením generála Kusmarka a uherského generála honvédů Tarnássy byla haličská pevnost bráněna po několik měsíců proti útokům ruské armády, až byla nucena kapitulovat kvůli vyhladovění. Hrdinná obrana pevnosti dostávala a posílala korespondenci nejprve pomocí letadel, později pomocí balónové pošty. Korespondenční lístky balónové pošty z roku 1915 patří mezi filatelistické rarity. Uplynulo deset let od této historické události. Nyní se uskutečnil při té příležitosti II.Maďarský den filatelistů a vzpomínkový, balónový let 1925. Vzpomínkové korespondenční lístky jsou dopraveny pomocí balónu z Budapešti při správném frankování k adresátovi“.

Zadní strana vzpomínkového korespondenčního lístku s maďarským a německým textem. Má někdo tento korespondenční lístek s lepńími otisky obou razítek? Uvítáme i dalńí ukázky leteckých zásilek z lednových letů v r.1915. V Przemyślu byla v době obleņení 25.uherská divize, proto ten význam akce pro Maďary. Materiál pro článek od Mgr.Manteryse, Jaroslava Tereńka a ing.Krále. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************

Zahraniční zásilka poslaná z Vratimova do Kodaně v Dánsku s rakouskou a ještě nějakou (?) cenzurou z 28.5.1917. Zásilka (reprodukce je na následující straně nahoře) je poslána z Ratimova 28.5.1917. Expediční, jednookruhové, německo-české razítko pońty, katal.č.1987/1 Typ E 171. Zásilka je vyplacena v hotovosti, pod expedičním razítkem je modrá parafa úředníka. Zásilka cestovala do Vídně, kde byla opatřena trojúhelníkovým razítkem vídeņské cenzury. Otisk červeně fialový. Pod levým rohem tohoto cenzurního razítka je jeńtě čtvercové razítko s jinou cenzurou, Bohuņel nečitelné, otisk modrofialový. Podle příchozích razítek v Kodani na zadní straně zásilky tam zásilka dorazila aņ 25.6.1917. Viz výřez zadní strany zásilky s razítky vlevo. Text KJØBENHAVN / 10MB 25. 06.17. Zásilka kvůli vídeņské cenzuře dorazila k adresátovi bez tří dnů aņ za měsíc. Pońta ve Vratimově, (tehdy Ratimově) byla v provozu od 22.5.1891.

Syrena 186

- 38 -

Přední strana zásilky poslané z Vratimova do Kodaně 28.5.1917. Pońta za Rakouska pouņívala jen dvě razítka. Viz Monografie Díl 14 str.94, katal. číslo 1987: Kat.č. 1897/1 RATTIMAU / RATIMOV, typ E 171 v provozu od 1891, Kat.č. 1897/2 RATTIMAU / RATIMOV/a, typ G 134. Razítko s datem a časovým rozlińením. Razítko bylo v pouņití od r.1912. Obě razítka po r.1918 převzala do pouņívání i československá pońta. Viz Monografie Díl 16/II, str.74, katalogové číslo 2741.

Zásilka z 1.4.1920, znárodněné razítko 1897/1, frankatura známkami 2x10 hal. s přetiskem SO/1920.

Syrena 186

- 39 Československá pońta v období 1918-1920 pouņívala rakouská razítka v původní i znárodněné podobě jako: Kat.č.2741/1 RATTIMAU/RATIMOV (1918-19), Typ J 6, (24 b.), Kat.č.2741/2 …… RATIMOV (1919-20), Typ J 6z, (16 b.), Kat.č.2741/3 RATTIMAU/RATIMOV/a (1918-19), Typ M 10, (16 b.), Kat.č.2741/4 …….RATIMOV/a (1919-20), Typ M 10z, (10b.). Na předcházející straně je na zásilce razítko Typu J 6z (znárodněné, vylámaný německý text) s datem 1/4/20. Původní rakouské razítko je na reprodukci vlevo. Dole je „Zpáteční přijímací lístek“ poslaný z Frýdku 18.6.1920 do Ratimova k vyřízení. Po podpisu adresátem zásilky byl lístek vrácen na pońtu ve Frýdku. Po vyřízení zásilky na ni pońta v Ratimově otiskla jiņ své znárodněné, rakouské, dvoukruhové razítko, pouņívané jako Typ M 10z s datem 24.VI.20.XII. Mgr. ing. Karol MICZA

***********************************************************************************

Korespondenční lístek poslaný vlakovou poštou K.K.B.P./WIEN - KRAKAU №6 10.12. 1900 do Varšavy. Razítko vlakové pońty vede Monografie čs.známek Díl 14 str.400 pod Kat.číslem 3175/7 a 3175/8. Kat.č.3175/7 K.K.B.P./ WIEN-KRAKAU № 6, razítko Typ E 270, v provozu od 1893, Kat.č.3175/8 K.K.B.P./ KRAKAU-WIEN № 6, razítko Typ E 270, v provozu od 1893. Vlaková pońta Wien-Kakau a Kakau-Wien № 6 jezdila na této trati od 1.10.1886. Za dobu provozu na trati pouņívala tato vlaková pońta celkem 10 různých razítek Kat. č. 3175/1-10. Na zásilce je nalepena známka císař F. J. I. 10 hal. červeně-fialová. Reprodukce zásilky na str. 40 nahoře.

Syrena 186

- 40 Zásilka je poslána do Varńavy. Datum na expedičním razítku je 10/12/00 (10.12.1900). V levém dolním rohu zásilky je příchozí, jednookruhové razítko pońty ve Varńavě, tehdy pochopitelně s ruským textem (Varńava byla pod ruským záborem). BAPШABA / 28.XI.00 утр. / ґoPOдocK. Пoчт. (Varńava / 28.XI.00 ráno / městská pońta). Moņná někoho zarazí údaj, ņe zásilka poslaná 10.12.1900 byla ve Varńavě jiņ 28.11.1900 !!?? Je třeba si uvědomit to, ņe v Rusku byl kalendář posunut o 12 dnů dozadu. Byla-li zásilka poslána z Rakouska 10.12.1900, pak - 12 dnů je přesně 28.11.1900!! Zajímavé počty, které je třeba mít na paměti u zásilek označených v té době v Rusku. Zásilka byla tedy ve Varńavě ve stejný den, jak byla vlakovou pońtou odeslána, podle rakouského kalendáře 10.12.1900. Kolik zásilek s razítkem této vlakové pońty se do dneńního dne zachovalo ?? Mgr. ing. Karol MICZA

*********************************************************************************** Bloudící korespondenční lístek z ruského zajetí z II.poloviny roku 1917 poslaný do Bašky.

Syrena 186

- 41 Na předcházející straně je korespondenční lístek poslaný z ruského zajetí do Bańky. Potisk a linkování pro adresu je v barvě červené. Nahoře uprostřed je ruský nápis ΠΟЧТΟВАЯ КАРТΟЧКА. Na zásilce je ruská i rakouská cenzura. Ruská cenzura je s textem ve dvou řádcích uvnitř obdélníku: …скрыто. В.ценз.№ 1420 / II.В.О. Barva otisku ruské, obdélníkové cenzury je tmavě fialová. Ve stejné barvě je níņe otińtěná 3.-ka v kruhu, z toho lze usuzovat, ņe je to číslo ruského cenzora. Přes adresu je otisk světle fialového, trojúhelníkového razítka s rakouskou cenzurou ZENSUR / ABTEILUNG / *WIEN* Zásilka je adresována do Bańky ve Slezsku. Toto je ale fialovou tuņkou několikráte přeńkrtnuto a pod tím mezi dvěma světle modrými čarami je nové bydlińtě adresáta HRUSCHAU. Aby se opravdu vědělo, kde má být lístek poslán, je v levém dolním rohu napsáno a podtrņeno Австрiа (napsáno ruskoněmecky s pouņitím azbuky i latinky). Zásilka dorazila do Bańky o čem svědčí otisk pońtovního razítka v levém, horním rohu zásilky: BASCHKA / BAŠKA, SLEZSKO / a s datem na můstku razítka 3.IX.17 VIII 5. Tam asi původní místo v adrese zásilky zańkrtali a napsali nové HRUSCHAU. Razítko je německo-české, jeho katal.číslo je 98/2, je typu G 134 a v pouņívání bylo na pońtě od r.1910 (Monogr.Díl 13, str.115). Po roce 1918 bylo razítko pouņíváno i Československou pońtou v původní podobě jako typ M 10 (16 bodů). Později bylo razítko znárodněno a pouņíváno jen s českým textem jako typ M 10z (10 bodů). Zajímavostí je to, ņe při vylámání německého textu bylo vylomeno i rozlińovací písmeno razítka „a“ (Monografie Díl 16 I, str.61). Na zásilce schází expediční, ruské razítko, proto nevíme, odkud byla zásilka poslána a ani ne kdy? Jaroslav TEREŃKO ***********************************************************************************

Doporučená zásilka poslaná ze Švýcarska do Bielska se švýcarskou i bielskou cenzurou. Zásilka je z 26.8.1916 a obálka po cenzuře v Bielsku byla zalepena bielskou, cenzurní zálepkou.

Zásilka (přední strana) je poslána v obálce s vytińtěnou filatelistickou firmou Béla Szekula, Luzern, Schweiz. Adresátem je soukromá osoba v Bielsku. R-nálepka je na ńedém papíru, potisk černý. Expediční razítko je LUZERN 2 /FIL.ZŰRICHSTRASSE s datem na můstku razítka 26.VIII.16.-6. Vpravo od R-nálepky je otisk jednořádkového razítka „Frankiert Rűckseite“ (pońtovně vyplaceno na zadní straně). Dole pod tímto razítkem a expedičním razítkem je razítko ńvýcarské cenzury (skoro neči-

Syrena 186

- 42 telné, velice slabě otińtěné (Zensurstelle / Feldkirch 35). Na přední straně ńikmo přes adresu je otisk 3-řádkového, cenzurního razítka v Bielsku (viz reprodukce razítka cenzury vlevo) ŰBERPRŰFT / K.u.k. Militärzensur / Bielitz. Razítko je uvedeno v publikaci Mgr. Manterys pod katal. číslem 10W (na zásilce hodnoceno 70 body). Razítko má rozměr 53x20 mm a podle autora bylo v pouņívání od 3.1916 do 6.1916. Na nańí ukázce se doba pouņití cenzurního razítka posouvá o více jak dva měsíce později (do 8.1916).

Celá frankatura zásilky je vylepena na zadní straně, jak o tom informuje jednořádkové razítko z přední strany (2x 13, olivově zelená, 2x 15, fialová a 9x známka s přetiskem 1/2 hnědě ņlutá). Nominály v centech. Mi 120, 124 a 139. Zásilka byla po provedení cenzury v Bielsku zalepena zálepkou bielské cenzury (Mgr. Manterys, katal.číslo zálepky 53 W). Zálepka má rozměr 86x38 mm, papír ńedě bílý, zálepka je stříhaná, potisk černý. Je hodnocena na zásilce 100 body. Autor uvádí mu známou dobu pouņití z 10.1916. Na nańí ukázce je doba pouņití dřívějńí o dva měsíce (8.1916). Mgr. ing. Karol Micza ***********************************************************************************

Zajímavosti kolem známky Fi: 362, 50gr. ze série „Kuturní památky Krakova“, vydání z roku 1945. Známka byla vytińtěna rotačním hlubotiskem v Národní tiskárně Krakov. Návrh J.Wilczyk. Formát známky 23x29 mm. Známka je ve dvou typech: Typ I se jménem návrháře pod obrazem (levý dolní roh známky) a Typ II bez jména návrháře. Známka byla tińtěna jednosektorovými válci v PA po 100 kusů (10x10). Perforace Zř.10 ¾, Zř.11 nebo Zř.11 ½. Náklad 42,388.200 kusů známek. Pońtovní platnost do 14.4.1948. Po tomto datu pońty vyměņovaly známku za jiné, stejné nominální hodnoty, a to do 15. 5.

Syrena 186

- 43 1948. Známky Typu II jsou perforovány Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Známky Typu I totéņ a navíc perforace Zř. 11½. PA bez počítadla a bez označení válce a nákladu. Označení uvedeno na PA aņ od 3. nákladu. Počítadlo bylo na levém a pravém okraji PA a označení válce a nákladu pod 91.zn.polem PA (levý dolní roh PA). U nákladů 4. a 5. bylo počítadlo na horním a dolním okraji PA a PA byly bez označení válce a nákladu. Náklady PA z válců bez označení lze rozlińit podle ńířky levého a dolního okraje PA: N 1.W.I – 15/52 (L okraj/D okraj) N 3.W.Ia – 17/57 N.3.W.IIa – 14/55. Rozměry v mm.

14 mm

Známka jako první z poválečné produkce má vpravo pod obrazem známky číslo povolení Úřadu pro kontrolu tisku. Čísla jsou od této známky po vńechna vydání známek tińtěných v tiskárně v Krakově. Nańe čtveřice je bez počítadla. Perforace Zř. 10¾. První řada známek má svislou perforaci delńí, proto spodní perforace známek zasahuje aņ do obrazu známek druhé řady. První řada známek má svislou perforaci delńí o 3 perforační otvory. Perforace druhé řady známek má horní perforaci v obrazu známek. U 3. a dalńích řad známek je horní a dolní perforace jiņ normální. Vodorovná perforace prvního sloupce známek je ńirńí neņ perforace ostatních sloupců známek (o 1 PO). Proto známky z prvního sloupce jsou vůči ostatním na PA ńirńí. V důsledku toho známka z 1. známkového pole PA je na nańí ukázce ńirńí i vyńńí neņ vńechny ostatní známky PA. Odchylky perforace: známky bez levé nebo pravé svislé perforace a bez horní nebo dolní perforace. Existují proto dvojice známek mezi kterými schází vodorovná nebo svislá perforace. Zdvojená perforace: levá nebo pravá svislá, ale i horní nebo dolní vodorovná. Posun perforace do obrazu známky: posun vodorovný nebo svislý a vodorovný a současně i svislý. Odchylky tisku známky: strojové obtisky, suchý tisk, tisk na lepu známek, oboustranný tisk, tisk na sloņkách papíru, velmi sytý tisk (přebytek barvy), velmi slabý tisk (nedostatek barvy), tisk na nastavovaném pásu papíru. Existují i různé barevné zkouńky. Známky byly tińtěny na papíru: „m“ : bezdřevý,bílý,tenký,hladký v průhledu s nerovnoměrnou strukturou (jakoby mříņka), lep bezbarvý, „w“ : dřevitý, ńedoņlutý, hrubý, houbovitý, hladký, v průhledu s nerovnoměrnou strukturou ( jakoby mříņka), lep ņlutý nebo hnědý, „p1“: dřevitý, nańedlý, drsný, střední, lep bezbarvý nebo ņlutý, „p2“: dřevitý, bílý, střední, drsný, lep bezbarvý nebo ņlutý. Existuje jeńtě papír „r“ u zkouńky v karmínové barvě (Fi: 362 I.typ). Papír je dřevitý, modrońedý o nestejné tlouńťce (0,85 + 0,11) v zásadě střední, lep bezbarvý. U známky Fi: 362 II existuje i perforace Zř. 11 : 10 ¾ (PZP Díl IV.str.1540). Toto ale nebylo dosud dostatečně zdokumentováno. Literatura: “Specializovaná příručka polských pońtovních známek 1944-1999“, autoři Adam KielbasaSchoeni a Stanislaw Fołta. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

Syrena 186

- 44 Hodně štěstí a radosti k Vánočním svátkům, současně pevné zdraví a spokojenost po celý rok 2011 přeje čtenářům a příznivcům Syreny i jejich blízkým redakční rada.

Wiele

radości

i

szczęścia na

Święta

Bożego

Narodzenia

oraz dobrego zdrowia i pomyślności na każdy dzień Nowego 2011 Roku

czytelnikom i sympatykom "Syreny" oraz ich bliskim życzy Zespół Redakcyjny. ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení : Ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŃKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing.Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 12. září 2010. Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu. Dofinancování je darem Generálního konsula Polské republiky pana Jerzego KRONHOLDA. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 186. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + přísluńné číslo Syreny. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od nańich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k nańemu zpravodaji. Nezapomeņte sledovat při obdrņení zásilky s kaņdou Syrenou stav svého konta v Klubu. Zajistíte si tak včasné a rychlé dodávání nově vyńlých čísel zpravodaje. Kontakt : [email protected] , tel. +420 595 173 869.

Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, Syrenazpravodaj 186 upozorněte jej na náš SYRENA !!!