VZDĚLÁNÍ A FINANČNÍ GRAMOTNOST

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

VZDĚLÁNÍ A FINANČNÍ GRAMOTNOST Education and Financial Literacy Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan KRAJÍČEK, Ph.D.

Autorka: Mgr. Bohuslava DOLÁKOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

DOLÁKOVÁ Bohuslava

Obor:

Finance

Název tématu:

VZDĚLÁNÍ A FINANČNÍ GRAMOTNOST Education and financial literacy

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Analyzovat současný stav finanční gramotnosti v České republice, formulovat příčiny a důsledky finanční negramotnosti a následně analyzovat vztah mezi vzděláním a finanční gramotností.

Postup práce a použité metody: 1. Úvod do problematiky a vymezení pojmů. 2. Souhrn teoretických poznatků k tématu práce. 3. Analýza dopadů plynoucích z finanční negramotnosti. 4. Analýza vztahu finanční gramotnosti a vzdělání v ČR. 5. Souhrn a závěr.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1. vyd. Praha: Miroslav Škvára, 2011. 219 s. ISBN 9788090482302. BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz, vyd. Praha: Cofet, 2011. 416 s. ISBN 9788090439610

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jan Krajíček

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí di pl omové pr áce: Rok obhaj oby:

Bohuslava Doláková Vzdělání a finanční gramotnost Education and Financial Literacy financí Ing. Jan Krajíček, Ph.D. 2013

Anotace Předmětem bakalářské práce „Vzdělání a finanční gramotnost“ je analýza současného stavu finanční gramotnosti v České republice. První část je zaměřena na popis uţitých pojmů a souhrn teoretických poznatků o nich. V druhé části charakterizuji svůj výzkum, který byl prováděn pomocí dotazníkového šetření. V poslední části jsou pak v závislosti na výzkumné otázce analyzovány výsledky výzkumu.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Education and Financial Literacy” is to analyze the current state of financial literacy in the Czech Republic. The first part is concentrated on the description of the basic terms and a summary of theoretical knowledge about them. In the second part I characterize the research, which was conducted through a questionnaire survey. And in the final part are analyzed the results of the research based on the research question.

Klíčová slova finanční gramotnost, peníze, vzdělání, hospodaření, osobní a rodinný rozpočet

Keywords financial literacy, money, education, personal and family budget

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Vzdělání a finanční gramotnost vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. května 2013 vlastnoruční podpis autorky

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janu Krajíčkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah Úvod .................................................................................................................... 11 1 Úvod do problematiky finanční gramotnosti .............................................. 14 1.1 Definice finanční gramotnosti ....................................................................................14 1.2 Instituce ovlivňující finanční gramotnost ...................................................................17 1.3 Analýza dopadů plynoucích z finanční negramotnosti ...............................................22 Zákon o ochraně spotřebitele ............................................................................................28

2 Výzkum finanční gramotnosti....................................................................... 31 2.1 Výzkumná otázka .......................................................................................................31 2.2 Výběr vzorku respondentů ..........................................................................................31 2.3 Sběr dat a jejich zpracování ........................................................................................32 2.3 Dotazník a jeho podoba ..............................................................................................33 2.4 Limitace výzkumu ......................................................................................................34

3 Výsledky dotazníkového šetření ................................................................... 36 3.1 Profil respondentů .......................................................................................................36 3.2 Vnímání pojmu „finanční gramotnost“ u respondentů ...............................................38 Analýza vztahu finanční gramotnosti a vzdělání v ČR.....................................................43

Závěr ................................................................................................................... 47 Seznam použitých zdrojů ................................................................................. 49 Kniţní zdroje.....................................................................................................................49 Elektronické dokumenty a články.....................................................................................50 WWW stránky ..................................................................................................................52

Seznam obrázků ................................................................................................ 54 Seznam tabulek.................................................................................................. 54 Seznam grafu ..................................................................................................... 54 Seznam příloh .................................................................................................... 54 Seznam použitých zkratek ................................................................................ 54

Úvod Téma finanční gramotnosti obecně se stává velice frekventovaným a to jak ve sféře obchodu, médiích, tak také na půdě akademické. Akademici a vládní pracovníci chtějí finanční gramotnost měřit a analyzovat, běţná populace si ji chce zvýšit a obchodníci z toho chtějí mít zisk. Lidem jsou prostřednictvím tisku a médií nabízeny kurzy finanční gramotnosti zdarma, často jsou ovšem pořádány ve spolupráci s nějakou komerční institucí a tím mohou apriorně vzbudit nedůvěru. Vzhledem ke stále rostoucí nabídce finančních produktů a moţností, jak vyuţít finanční prostředky, lze bez nadsázky říci, ţe na zvyšování svojí finanční gramotnosti by měli pracovat všichni a stále. Ne všichni ale mají stejné výchozí podmínky. Kdyţ člověk dostane do rukou svoji první výplatu, jistě má takový specifický pocit zaslouţené odměny, ale ne kaţdý ví, jak s prostředky naloţit. Někdo je utratí ještě týţ večer, jiný si peníze rozloţí tak, aby pokryl svoje náklady, a aby si vytvářel rezervu do budoucna. Současný svět, kdy nás obklopuje reklama doslova na kaţdém kroku, zdůrazňuje utrácení před spořením, proto klade na finanční gramotnost vyšší nároky, neţ tomu bylo v minulosti. Jako u většiny chování můţeme původ zacházení s penězi, finančními produkty a míru plánování, hledat v rodině. Tam se dítě můţe naučit, ţe se ţije od výplaty k výplatě a mezitím se ještě musí navštívit sousedi (v lepším případě) a nějaké finanční prostředky si od nich vypůjčit. Nebo dítě se naučí, jak vyjít s kapesným, samo si vyzkouší, ţe pokud si koupí příliš bonbonů, tak na čokoládu mu uţ nezbyde, apod., zkrátka naučí se si plánovat výdaje. Z tohoto pohledu je velmi zajímavá ve světě úspěšná a populární kniha Roberta Kiyosakiho Bohatý táta, chudý táta,1 která velice trefně ilustruje odlišné styly výchovy směřující k tomu, co je souhrnně označováno jako finanční gramotnost. Zvýhodnění nebo znevýhodnění primární rodinou nelze nijak eliminovat, ale s nástupem dítěte do školy, je moţné vytvořit v něm nějaké povědomí o financích, úrokových sazbách a nutnosti vytvářet si rodinný rozpočet. Na tomto poli je dnes vyvíjena aktivita cílená přímo na rozvoj finanční gramotnosti dětí. V současnosti probíhá několik takových projektů2 a paralelně přibývá odborné literatury zabývající se finanční gramotností. Několik publikací 1

KIYOSAKI, Robert. LECHTER, Sharon. Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a střední vrstvy ne. Hodkovičky: Pragma. 2001. 214 s. ISBN 8072058223, str. 26-214. 2 Např. na http://www.financnigramotnostdoskol.cz/ nebo http://www.financnivzdelavani.cz/

11

bylo přeloţeno a je tak přístupno i široké české veřejnosti jako zmíněná kniha R. Kiyovasakiho Bohatý táta, chudý táta. Navazovat se na ni pokouší kniha orientovaná zejména na děti Tajný deník Barborky Syslové.3 Ta jiţ na svém začátku upozorňuje na to, ţe stárnutí populace nutí stát k tomu, aby přehodnotil sociální a důchodový systém a přesunul velkou část odpovědnosti za finanční budoucnost na samotné občany. Populační trend je dlouhodobě neměnný a začíná být čím dál tím zřejmější, ţe generace současných mladých lidí se na stát ve svém stáří nebude moci spoléhat. Akademická sféra tento trend předvídala a nyní se stále více snaţí analyzovat úroveň finanční gramotnosti mezi lidmi a to jak v rámci České republiky, tak v rámci zemí OECD. Velice podnětná práce, obsahující také mezinárodní kontext, je diplomová práce s názvem Finanční gramotnost, autorky Jany Švarzbergerové z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Práci se stejným názvem, Finanční gramotnost, vypracovala také Ivana Šaršová z České zemědělské univerzity v Praze a zabývala se v ní programy finančního vzdělávání a finanční gramotnosti občanů ČR. Ve spolupráci se vzdělávací akademií ZFP napsala práci Finanční gramotnost obyvatel ČR Zuzana Strumienská ze Slezské univerzity v Opavě. Vládní sektor pracuje na tom, aby zjistil skutečnou úroveň finanční gramotnosti obyvatel České republiky. Proběhla řada projektů, které oblast zmapovaly, např. exkluzivní výzkum Ministerstva financí ČR a České národní banky, který proběhnul v roce 2010,4 a z jehoţ výsledků vláda vychází při tvorbě dalších svých projektů. Tyto projekty vznikají i ve spolupráci s komerčními subjekty, jako je Citi Foundation banky Citibank – ta spolupracuje s Ministerstvem financí ČR v novém projektu Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky – zaměřuje se tedy na ty, kteří finanční vzdělávání potřebují nejvíce.5 Podobný charakter pomoci mají i projekty zaměřené na dětské domovy.6 Velký důraz na finanční gramotnost klade Evropská unie, která finančně podporuje velké mnoţství projektů, podílejí se na nich zejména Evropské sociální fondy nebo také Evropská komise.7

3

SYSLOVÁ, Barbora. HÁŠA, Miroslav. OUPIC, Miroslav. Tajný deník Barborky Syslové, aneb, Cesta k finanční samostatnosti. Praha: Profess Consulting, 2006. 111 s. ISBN: 80-7259-034-0, str. 10-105. 4 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/spotrebitel/financni_gramotnost/mereni_fg_tk_201012 13/financni_gramotnost_20101213_stemmark.pdf 5 http://www.institut-ft.econ.muni.cz/index.php/page/zfgsso 6 Např. http://www.fgdd.cz/ 7 Např. portál http://www.dolceta.eu/ceska-republika/index.php

12

Také komerční subjekty usilují o zvýšení finanční gramotnosti obyvatel, pořádají různé kurzy, které jsou zdarma a volně přístupné,8 ale mohou být prezentovány jako skrytá reklama na konkrétní finanční produkty. Někteří finanční poradci a makléři se snaţí o celospolečenskou osvětu ve finanční gramotnosti a tento postup ostře kritizují,9 nicméně je téměř nemoţné takovéto komerčně zaměřené kurzy odhalit ještě před jejich návštěvou. Cílem bakalářské práce je provést analýzu současného stavu finanční gramotnosti v České republice, při které budu výcházet jak z výsledků výzkumů předešlých (zejména výzkumu Ministerstva financí ČR a ČNB), tak z vlastního výzkumu. Pokusím se formulovat příčiny a důsledky finanční negramotnosti a následně analyzovat vztah mezi vzděláním a finanční gramotností.

8

Např. http://www.nenechsedojit.cz/ Např. KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co vás neměl kdo naučit. Olomouc: Anag, 2012, 151 s. ISBN 9788072637676, str. 149-150. 9

13

1 Úvod do problematiky finanční gramotnosti Finanční gramotnost je pojmem, který je relativně nový, ale potřeba a nutnost finančního vzdělávání existovala jiţ před ním. První zmínky je moţno identifikovat s přechodem od výměnného obchodu ke směně prostřednictvím nějakého ekvivalentu dnešních peněz. Tato potřeba vzdělání v současnosti roste – s příchodem elektronických peněz a rozvojem trhu s úvěry a jinými finančními produkty. Ve většině zemí světa nyní roste tempo růstu zadluţování obyvatelstva a zároveň roste nabídka nových finančních produktů.10 Proto bylo nutné finanční gramotnost přesně vymezit.

1.1 Definice finanční gramotnosti Finanční gramotnost (FG) je definována nejednotně, často se stává, ţe jednotlivé subjekty, které se jí zabývají, mají odlišné definice. Také napříč angloamerickým světem není jednotný přístup k FG, ve Spojených státech amerických je pouţíván pojem "financial literacy," tedy finanční gramotnost;11 zatímco ve Velké Británii se častěji setkáme se spojením "financial capability", tedy spíše finanční kompetence.12 Oba termíny jsou do češtiny překládány stejně, ale jejich význam se nepatrně liší, finanční kompetence jsou s finanční gramotností úzce spojeny, ale nelze je pouţívat jako zaměnitelné pojmy. Finanční gramotnost odkazuje zejména na znalosti, finanční kompetence označuje spíše schopnost tyto získané znalosti a vědomosti adekvátně pouţít. Různorodosti v definování těchto pojmů souvisejících s finanční gramotností se věnuje studie centrální rakouské banky Österreichische Nationalbank, která byla uveřejněna ve čtvrtletníku banky - Geldpolitik.13 Jednotlivé pojmy (mimo jiné i dříve zmíněné finanční gramotnost a kompetence) se vzájemně prolínají, jak je zřejmé na obrázku č. 1.

10

BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz, vyd. Praha: Cofet, 2011. 416 s. ISBN 9788090439610 11 ROULET, Marguerite. Financial Literacy and Low-Income Noncustodial Parents. Center for Family Policy and Practice. June 2009. [cit. 2013-02-19]. Dostupné na WWW: . 12 ATKINSON, Adele. Introducing financial capability skills - A pilot study with Fairbridge West, Bristol, 2005. [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné na WWW: . 13 GNAN, Ernest. SILGONER, Maria Antoinette. WEBER, Beat. „Volkswirtschafts- und Finanzbildung:Konzepte, Ziele, Messung“. In Geldpolitik & Wirtschaft, Q3/7. Wien: OeNB, 2007. [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné na WWW: .

14

Obrázek č. 1: Prolínání pojmů souvisejících s finanční gramotností

• gramotnost

• vzdělávání

finanční

ekomomická/é

ekonomická/é

finanční

• kompetence

• povědomí

Zdroj: Zpracováno na základě: GNAN, Ernest. SILGONER, Maria Antoinette. WEBER, Beat. „Volkswirtschaftsund Finanzbildung:Konzepte, Ziele, Messung“, str. 31.

Otázkami finančního vzdělávání a finanční gramotnosti se v České republice v rámci ochrany spotřebitele na finančním trhu začalo zabývat Ministerstvo financí. Ministerstvo definovalo finanční gramotnost v Národní strategii finančního vzdělávání (z roku 2007, aktualizovaného 2010)14, která se stala ústředním dokumentem pro finanční vzdělávání v České republice. „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“15 Jako hlavní moto finanční gramotnosti Ministerstvo uvádí: „Občané nejsou finančními experty, ale měli by být schopni zvážit, co je jim nabízeno – konečné řešení je jejich odpovědností“.16 Ministerstvo strukturuje finanční gramotnost do tří sloţek – gramotnost peněţní, cenovou a rozpočtovou. Toto rozdělení je znázorněno na obrázku č. 2. 14

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf Národní strategie finančního vzdělávání. 2010. [cit. 2013-01-30]. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf, str. 11. 16 ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1. vyd. Praha: Miroslav Škvára, 2011. 219 s. ISBN 9788090482302, str. 15). 15

15

Obrázek č. 2: Základní schéma finanční gramotnosti

Finanční gramotnost 1. Peněžní gramotnost

2. Cenová gramotnost

3. Rozpočtová gramotnost

Zdroj: Vlastní zpracování

Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu).17 Neoddělitelnou součástí finanční gramotnosti jsou i makroekonomické aspekty, tedy orientace v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky spolu s pochopením základních makroekonomických ukazatelů (jako je inflace, HDP či úroková míra). Nezbytné je i základní povědomí o daňovém systému a roli daní ve společnosti, tedy znalost oblasti daňové. Ke

gramotnosti

získávat,

pouţívat

finanční a

se

pojí

interpretovat

i

gramotnost

matematické

numerická,

informace

a

coţ

je

myšlenky

schopnost s

cílem

aktivně se vyrovnat s matematickými nároky, které v ţivotě dospělého člověka. Je to tedy schopnost v kontextu skutečného ţivota zvládnout numerické finanční 17

Národní strategie finančního vzdělávání. 2010. [cit. 2013-01-30]. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf, str. 12.

16

úkony

a

informační,

práci čili

s

čísly,

schopnost

grafy, v

tabulkami

kontextu

apod.

vyhledat,

Důleţitá

pochopit,

je

pouţít

i

gramotnost

a

vyhodnotit

relevantní informace a gramotnost právní, tedy orientace v právním systému, znalost práv, povinností a také moţností. Vzájemnou návaznost tří doplňkových gramotností ilustruje obrázek č. 3. Obrázek č. 3: Návaznost doplňkových gramotností

Právní gramotnost

Numerická gramotnost

Informační gramotnost

Zdroj: Vlastní zpracování

1.2 Instituce ovlivňující finanční gramotnost Současná společnost obecně klade důraz na informace a schopnost s nimi správně nakládat a přijímat nové a nové, je společností znalostí a celoţivotního učení. Probíhá informační proces, kdy na základě převzatých informací, znalostí a zkušeností lze předpovídat data a informace. Paralelně probíhá vzdělávací proces, kdy se předávají informace, znalosti a zkušenosti následujícím i současným generacím ve formě vědomostí. Tento vzdělávací proces probíhá v rodině a ve škole.18

18

VYMĚTAL, Jan, Miriam VÁCHOVÁ a Anna DIAČIKOVÁ. Informační a znalostní management v praxi. Vyd. 1. Praha: LexisNexis, 2005, 399 s. ISBN 8086920011.

17

1.2.1 Vliv rodiny na finanční gramotnost Rodina je první institucí, která determinuje budoucí celkovou kariéru jedince tím, jak a kam ho směřuje a ovlivňuje. V rodině se dítě učí základní návyky, jak jednat se svým okolím a samozřejmě také financemi. Rodinný původ má velký vliv na finanční vzdělání a celkovou finanční gramotnost jedince. Vlivem rodinného (sociálního) původu na vzdělání se zabývala řada autorů, nejvýznamnější teorie jsou: modernizační teorie, teorie kulturní reprodukce, teorie vzdělanostní reprodukce, teorie racionálního jednání, hypotéza o socialistické transformaci a teorie udrţování statusu. Modernizační teorie (autoři Blau, Duncan)19 tvrdí, ţe s postupující industrializací klesá vliv sociálního původu na vzdělání. Hlavními příčinami jsou rostoucí vzdělávací příleţitosti a změny v principu v alokaci vzdělání. Velkou pozornost vyvolala teorie „Zvonové křivky“ (Bell Curve), jejímiţ autory jsou Murray a Hernstein. Ta spočívá v tom, ţe inteligence není v populaci rozloţena stejnoměrně a ti, kteří jí mají více, se stávají elitami a v této pozici se udrţují.20 Teorie kulturního kapitálu, jejímţ autorem je Pierre Bourdieu, má za to, ţe děti z vyšších statusových skupin mají oproti ostatním přístup ke specifickému „kulturnímu kapitálu“, kterým označuje obeznámenost a orientaci v dominantních kulturních kódech a praktikách (jako je způsob mluvy, estetické záliby, způsoby sociální interakce).21 Tento kapitál je pozitivně sankcionován většinou sociálních institucí zajišťujících selekci jedinců (škola, zaměstnanecký systém). V dětství, tedy během rané socializace, nabytý kulturní kapitál znamená trvalý náskok, který nemůţe být dohnán těmi, kteří s ním svoji vzdělávací dráhu nezačínali. Děti, které do vzdělávacího procesu vstoupí s kulturním kapitálem, ho ve škole vstřebávají mnohem rychleji a snadněji a mezi dětmi z různých sociálních prostředí se vytváří bariéry. Raná kulturní socializace má tak za důsledek akumulaci kulturního kapitálu. Přispívá tak k mezigenerační kontinuitě statusu (reprodukuje ho), legitimizuje moc a navíc jí dává zdání meritokratičnosti. Tyto vstupní rozdíly nejsou totiţ odstraněny, ale jsou ještě více umocněny.

19

Vychází z jejich sociálně-psychologického modelu sociální stratifikace, který byl dále rozšiřován. HERRNSTEIN, Richard J a Charles MURRAY. The bell curve: intelligence and class structure in american life. New York: Free Press Paperbacks Book, c1994, xxvi, 872 s. ISBN 0684824299. 21 BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 8071845183. 20

18

Podobné východisko má i teorie vzdělanostní reprodukce, která předpokládá, ţe vzdělanostní nerovnosti zůstávají v čase stabilní, mezigeneračně se reprodukující.22 Radikálnější pojetí této teorie představuje pojem „maximálně udržované nerovnosti“ (autoři Raftery a Hout) pracující s tezí, ţe privilegované vrstvy disponují potenciálem, díky kterému si udrţí přístup k terciárnímu vzdělání. Pouze v případě nasycení poptávky těchto skupin, dostanou příleţitosti i skupiny s niţším statusem. Svými analýzami potvrdili, ţe expanze vzdělanostních příleţitostí dává větší šance na studium pro znevýhodněné sociální skupiny. Nejnovější pokus o vysvětlení stávající třídní nerovnosti v šancích na dosaţení vysokoškolského vzdělání představuje teorie racionálního jednání (autoři Goldthorp a Breen). Ta vychází z „pojmu racionality“ – sociální aktéři mají své cíle a alternativní prostředky k jejich dosaţení. Výběr z nich je podmíněn náklady, riziky a výnosy jednotlivých variant. Teorie rozlišuje mezi „primárními“ vlivy (schopnosti, školní výkon) a „sekundárními“ vlivy (působí ve fázi větvení vzdělávacího systému). S postupem k vyšším stupňům vzdělání slábne účinek faktorů primárních (výkonnostní selektivita slábne s kaţdou další tranzicí. Rozdíly mezi třídami při dosahování stále ambicióznějších cílů přetrvávají, protoţe u nich nedošlo téměř k ţádné změně ve způsobu vyhodnocování poměrů mezi náklady a výnosy. Hypotéza o socialistické transformaci, jejímţ cílem byl stejný přístup všech tříd ke vzdělání, pouţívala řadu politických kroků (asi nejvýznamnějším byly kvóty na vysoké školy), ale nová elita si rychle osvojila prostředky ke své reprodukci, tudíţ se hypotéza ukázala jako pro praxi nepouţitelná. Teorie udržování statusu byla také vytvořena jako důsledek vývoje v komunistických zemích. Předkomunistické elity si v nich (i přes mnohé překáţky) dokázaly udrţet svůj privilegovaný přístup k vyššímu vzdělání. Klíčovou roli zde hrál sociální a kulturní kapitál.23 1.2.2 Vliv školy na finanční gramotnost Následně přebírá vliv rodiny škola a rozhodnutí rodiny o budoucím směřování potomka prověřuje a případně i mění. Síla vlivu školy ovšem závisí na síle vlivu rodiny a naopak.24 22

SIMONOVÁ, Natalie. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti: vývoj od počátku 20. století do současnosti. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011, 179 s. ISBN 9788074190704. 23 MATĚJŮ, Petr, Jana STRAKOVÁ a Josef BASL. (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 411 s. ISBN 8020014004.

19

Výzkumy ukazují, ţe české školství je příliš selektivní, rozděluje děti na horší a lepší a diskriminuje děti ze sociálně slabších rodin.25 Pojem „ne/rovnost“ se vztahuje ke stavu, kdy něco je či není něčemu rovné – totoţné co do kvality nebo kvantity. Rovnost je ve vztahu ke vzdělání rozdílně interpretována. Hovoří se o rovnosti příležitostí (lidem stačí nabídnout moţnosti, kterých pak mohu, či nemusí vyuţít), rovnosti podmínek vzdělávání (všichni mají přístup k rovnocennému vzdělání, spravedlivé jsou jen nerovnosti způsobené schopnostmi), či rovnosti výsledků (zaměření na výsledky – vzdělávací politika vyspělých zemí by měla zajistit funkční minimum, kterého dosáhne kaţdý ţák). Školy, konkrétně školy základní a střední mají poměrně novou povinnost vzdělávat své ţáky i v oblasti finanční gramotnosti. Základními kurikulárními dokumenty české vzdělávací soustavy na státní úrovni jsou rámcové vzdělávací programy (RVP) pro jednotlivé stupně a typy škol (základní školy, gymnázia, střední odborné školy atd.), které konkretizují poţadavky na vzdělávání, jeţ jsou uvedeny v Národním programu vzdělávání (Bílá kniha).26 RVP vymezují závazné rámce pro jednotlivé etapy školního vzdělávání. Děje se tak formou stanovení závazného vzdělávacího obsahu, tj. očekávaných výstupů a učiva, který je členěn do několika vzdělávacích oblastí. Dále jsou v RVP vymezeny klíčové kompetence, které by měly být u ţáků v průběhu jejich školního vzdělávání rozvíjeny. Realizace závazného obsahu RVP na konkrétní škole je potom obsahem školního vzdělávacího programu (ŠVP). ŠVP jsou tedy odvozeny z RVP a hrají roli kurikulárních dokumentů na školní úrovni, které jsou svou formou a uspořádáním obsahu pro kaţdou školu unikátní. Při dodrţení závazného obsahu RVP můţe škola svůj vzdělávací program v průběhu času aktualizovat. Za jeho obsah zodpovídá ředitel školy a na státní úrovni se počítá s aktualizacemi rámcových vzdělávacích programů. V případě finančního vzdělávání jsou pro ţáky klíčové tyto kompetence: a) kompetence sociální a personální – osobní finance, reakce na změny v okolí, b) kompetence občanská – rozpočet osobní, rodinný, firemní, státní, 24

SIMONOVÁ, Natálie. „Proměny v mezigeneračním přenosu dosaţeného vzdělání v České republice v historické perspektivě“. Sociologický časopis. 2009. Vol 45. Str. 291-313. 25 SEVEROVÁ, Lucie a Karel ŠRÉDL. Znalostní ekonomika. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2010, 117 s. ISBN 9788021321311. 26 MŠMT: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice – Bílá kniha [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Vydal Ústav pro informace ve vzdělávání – nakladatelství Tauris. 2001. [cit. 2013-2-20]. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf.

20

c) kompetence k podnikavosti – finanční gramotnost budoucího podnikatele. Mezirezortní pracovní skupina sloţená ze zástupců Ministerstva financi (MF), Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT), spolu s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze (VÚP) a Národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV) a Asociací obchodních akademií vymezila v roce 2007 konkrétní standardy, které stanovují ideální úroveň FG pro různé cílové skupiny. Vymezily tedy cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělávání. Tyto standardy byly následně implementovány do RVP (u počátečního vzdělávání na ZŠ a SŠ) či slouţily jako východisko při tvorbě konkrétních vzdělávacích programů a aktivit směřujících k rozvoji a zvyšování úrovně FG ţáků a dospělé populace (u dalšího vzdělávání), resp. specifických cílových skupin, viz obrázek č. X. Obrázek č. 4: Návrh postupu na prohloubení finanční gramotnosti

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy27

Tyto standardy byly zpočátku implementovány spíše na dobrovolné bázi vedení škol, postupně se staly v roce 2009 povinnými pro všechny střední školy28 a nyní je v plánu je od září 2013 zavést i do škol základních.29 S postupem času a pokračováním ve studiu se u ţáků a studentů mají dle vytvořených standardů jejich kompetence navyšovat a prohlubovat. Z dat zavedení povinné výuky finanční gramotnosti ve školách je patrné, ţe absolutní většina dospělé populace takovouto standardizovanou přípravu pro zacházení s financemi neabsolvovala.

27

Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. 2007. [cit. 2013-01-30]. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednichskolach, str. 9. 28 http://www.finance.cz/zpravy/finance/381238-skolaci-se-budou-ucit-o-financich-povinne/ 29 http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/na-zakladnich-skolach-pribude-vyuka-o-financni-gramotnostia-druhy-cizi-jazyk--1164668

21

1.3 Analýza dopadů plynoucích z finanční negramotnosti V případě, ţe si člověk není schopný osvojit kompetence a dovednosti finanční gramotnosti, s velkou pravděpodobností se dostane do finančních problémů nebo není schopen zvládat kaţdodenní situace, jako je placení v obchodě apod. 1.3.1 Úvěry Bez nadsázky se dá říci, ţe největším rizikem pro finančně negramotné lidi, je pro ně moţnost vzít si úvěr. Na první pohled se úvěr jeví jako snadné a rychlé řešení osobních nebo rodinných potřeb a není zde potřeba čekat na peníze, jsou k dispozici ihned. Finančně ne zcela gramotný člověk ovšem není schopen se orientovat v podmínkách úvěru, překvapí ho poplatek za vyřízení úvěru před jeho schválením, stejně jako měsíční poplatky za jeho vedení a nedokáţe si spočítat přesné měsíční splátky. V dnešní době rozšířeného internetu se toto riziko částečně sníţilo, existuje totiţ řada internetových kalkulaček, které jednoduše vypočítají, jaké výše splátek můţe budoucí dluţník očekávat.30 I kdyţ si lidé jsou schopni vypočítat výši splátek a celkové náklady na úvěr, neznamená to, ţe se nemohou dostat do problému se splácením. Tato situace se stává reálnou pro stále větší mnoţství lidí. Díky klesajícímu trendu naší ekonomiky a rostoucí nezaměstnanosti roste počet lidí, kteří nezvládají platit své splátky včas. Velmi ohroţeni jsou i samostatní rodičové (většinou matky), kteří sami musí vychovávat svoje děti. Pokud se do této situace přidá i nezaměstnanost, snadno se dostanou do dluhové pasti, kdy jeden dluh splácí dalším, novým dluhem.31 Zejména kvůli těmto sociálním jevům stále roste počet klientů, kteří si zřídí úvěr. Společnost Czech Banking Credit Bureau, a. s. spravuje stránky, na kterých je pravidelně aktualizován „úvěrový barometr“, ze kterého lze identifikovat dluh obyvatelstva v ČR.

30

Např. http://bankovnipoplatky.com/kalkulacka-uveru.html?step=1. Tuto situaci z vlastní zkušenosti popisuje např. Vrbková: VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze. 3. vyd. Praha: COFET, 2009. 97 s. ISBN: 978-80904396-0-3, str. 4-86. 31

22

Graf č. 1: Přehled dlouhodobých úvěrů

Zdroj: Společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Úvěrový Barometr k 31. 12. 201232

Z grafu je patrné, ţe se meziročně sníţila průměrná částka dlouhodobého úvěru, ale zároveň prudce vzrostl počet takovýchto úvěrů. Objem dlouhodobých úvěrů se meziročně zvýšil o 6 %, počet klientů narost o 13 % a částka připadající v průměru na jednoho klienta se o 6 % sníţila. Graf č. 2: Přehled krátkodobých úvěru

Zdroj: Společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Úvěrový Barometr k 31. 12. 201233

U krátkodobých úvěrů nedošlo k tak velkému posunu, ovšem i u nich je patrný nárůst v počtu klientů. Jejich objem se meziročně zvýšil pouze o 3 %, počet klientů o 2 % a průměrná částka se zvedla jen o 1 %. Část dluţníků nedokáţe splatit úvěr včas a je nucena vyhlásit osobní bankrot, coţ je nový způsob zbavení se dluhů, které dluţník nezvládá splácet, jedná se tedy o oddluţení. Je určen 32

http://www.crif.cz/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%BD-Barometr/Pages/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%BDBarometr---%C4%8Derven-2010.aspx 33 http://www.crif.cz/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%BD-Barometr/Pages/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%BDBarometr---%C4%8Derven-2010.aspx

23

ovšem pro dluţníky, kteří chtějí svoje problémy s dluhy aktivně řešit a nesnaţí se jim vyhýbat. Tohoto institutu vyuţívá stále více lidí, jak ukazuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Počet osobních bankrotů v roce 2013 Měsíc leden únor březen duben

Počet osobních bankrotů 1695 1354 1569 1675

Počet návrhů na bankrot 1862 2015 2390 2354

Zdroj: zprávy.e15.cz34

1.3.2 Registry dlužníků V České republice existuje několik registrů, které shromaţďují informace o lidech, kteří si zřídili úvěr a obsahující i informace o lidech, kteří se splácením závazku mají problém. Centrální registr úvěrů Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informačním systémem České národní banky, který shromaţďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umoţňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ - tedy všemi bankami, pobočkami zahraničních bank, jeţ působí v České republice a dalšími osobami, dle zákona (v minulosti se jednalo např. o Českou konsolidační agenturu. Přístup do registru mají všichni účastníci a Česká národní banka. Povinně jsou v CEÚ ukládány pozitivní i negativní informace o současných i potenciálních závazcích klientů bank a zahrnují úvěrové riziko účastníka CRÚ.35 Bankovní registr klientských informací Bankovní registr klientských informací (BRKI) je společnou externí informační databází bank, jeţ umoţňuje výměnu informací o klientech vzájemně mezi bankami, které jsou do tohoto registru zapojeny. Jeho obsahem jsou pozitivní i negativní informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů bank - členů registru BRKI. Do registru jsou poskytovány informace o fyzických osobách - občanech a podnikatelích. Informace se nelimitují pouze na stávající klienty bank, ale také na klienty potenciální, tedy ty, kteří o úvěr

34

http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/pocet-osobnich-bankrotu-v-dubnu-stoupl985633#utm_medium=selfpromo&utm_source=newsletter&utm_campaign=e15news 35

24

nebo kreditní kartu teprve ţádají. Banky tak mohou zkontrolovat současný stav zadluţení klienta, i jeho zadluţení v minulosti (v registru jsou informace uchovávány maximálně 4 roky po splacení úvěru).36 Nebankovní registr klientských informací Zájmové sdruţení právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, a.s. - je společná externí informační databáze různých společností (věřitelských subjektů), které působí v oblasti leasingu a splátkového prodeje.

Na základě souhlasu klienta CNCB

umoţňuje vzájemnou výměnu informací mezi subjekty, které jsou do něj zapojeny. Tento registr obsahuje informace jak o stávajících klientech členských subjektů, tak o klientech potenciálních.37 SOLUS Na rozdíl od předchozích registrů obsahuje externí informační databáze klientských informací SOLUS data jak od bankovních, tak nebankovních subjektů (členů sdruţení SOLUS Sdruţení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům). K 1.4.2013 bylo členy sdruţení 41 subjektů, mezi kterými byly nebankovní finanční instituce, banky, telekomunikační operátoři, distributoři energií a další společnosti.38 Obsahem registru jsou zejména negativní informace o fyzických osobách - občanech a podnikatelích, kteří neplní své závazky vůči alespoň jednomu členu sdruţení SOLUS. Klienti jednotlivých subjektů jsou o této skutečnosti informování v obchodních podmínkách.39 Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný informační systém veřejné správy, který má zajistit maximalizaci publicity o insolvenčních řízeních a umoţnit sledování jejich průběhu. Na internetu si můţe kdokoli vyhledat dle osobních údajů, nebo údajů hledaného subjektu, informace o konkrétních insolvenčních řízeních.40 Tyto registry spojuje to, ţe se snaţí soustředit informace o potenciálních dluţnících a v podstatě tak chránit bankovní i nebankovní instituce, které poskytují úvěry. 36

< http://www.cbcb.cz/cz/klientske-centrum-brki-1404041406.html> < http://www.cncb.cz/cz/o-spolecnosti-1404041456.html> 38 39 Např. telefonní operátor Vodafone informuje klienty na svých internetových . 40 37

stránkách:

25

1.3.3 Právní ochrana spotřebitelů finančních produktů a služeb Spotřebitele finančních produktů a sluţeb lze obecně ve vztahu s poskytovatelem finančních sluţeb na finančním trhu charakterizovat jako slabší smluvní stranu - tyto dvě strany mají nerovnocenné postavení. Finanční instituce (ať jiţ bankovní nebo nebankovní) disponují kvalitnějšími a dostupnějšími zdroji informací a také vyšší úrovní finanční gramotnosti a odbornými finančními znalostmi. Naproti tomu spotřebitel finančních produktů a sluţeb takovéto zázemí nemá a jemu přístupné jsou pouze k omezené informace o finančních sluţbách a produktech. Finanční instituce spotřebiteli navíc někdy situaci ztěţují nejednoznačně a nepřehledně formulovanými informacemi. To můţe vést (a často vede) ke snadnému oklamání spotřebitele a zneuţití jeho postavení, s významnými dopady do jeho právní sféry. Základní definicí spotřebitele se zabývá § 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, reprezentující soukromoprávní úpravu. Spotřebitelem se tedy rozumí "fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání."41 Spotřebitelský úvěr Spotřebitel finančních produktů a sluţeb by měl být chráněn zejména v oblasti úvěrů, protoţe ten představuje největší riziko (viz výše). Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru42 nerovné postavení finanční instituce a spotřebitele vyrovnává a jeho postavení vůči poskytovatelům spotřebitelských úvěrů posiluje. Upravuje zejména informační povinnosti poskytovatele úvěru, kterým můţe být i nebankovní instituce nespadající pod dohled ČNB. K informačním povinnostem náleţí nejprve informování v případě reklamy na danou sluţbu, obsahující informace o RPSN, výpůjční úrokovou sazbu, údaje o veškerých poplatcích, celkovou výši úvěru, jednotlivých splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem, dobu trvání úvěru atd. Před uzavřením smlouvy je poskytovatel úvěru povinen posoudit reálnou schopnost spotřebitele splácet úvěr. Spotřebiteli se také garantuje právo na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru do 14 dní od jejího uzavření bez uvedení důvodu. Za porušení informační povinnosti lze uloţit prostřednictvím orgánů dohledu, který vykonává Česká obchodní inspekce a ČNB, sankci v podobě pokut.

41

§ 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OZ“ Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru < http://www2012.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zakon_1452010_-_o_spotrebiteskem_uveru.pdf>. 42

26

Bankovnictví Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, určuje bankám informační povinnost o podmínkách přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a sluţeb, s účastí v platebních systémech, včetně vztahu sluţby k pojištění pohledávek z vkladů a limitů pro výplatu z fondu43. Banka je povinna pojistit pohledávky z vkladů klientů pro případ nemoţnosti dostát svým závazkům. Náhrady jsou poskytovány z Fondu pojištění vkladů v plné výši, nejvýše však do výše 100 tis. EUR pro jednoho klienta u jedné banky44. Banky jsou dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů vázány bankovním tajemstvím a musí dodrţovat povinnosti ochrany osobních údajů svých klientů 45. Smlouvy o bankovních sluţbách, jako např. smlouva o běţném účtu, o vkladovém účtu, o inkasu, se řídí zákonem č. 513/1991 sb., obchodní zákoník, s podpůrným uţitím ustanovení o ochraně spotřebitele dle OZ, která jsou pro spotřebitele příznivější. Informační povinnost se vztahuje i na oblasti stavebního spoření, spořitelní a úvěrní druţstva. S bankovnictvím úzce souvisí problematika platebního styku. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku stanovuje písemnou informační povinnost klientům o obecných podmínkách provádění převodů peněţních prostředků a o uskutečněných převodech. Konkrétně jde např. o lhůty k převodu, o právo na vrácení peněţitých prostředků, informace o kompetencích finančního arbitra apod. Zákon o bankách řeší i princip opravného zúčtování v případě chybného příkazu. Pojišťovnictví Pro oblast pojišťovnictví je důleţitý zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, upravuje tvorbu technických rezerv, aby bylo moţné dostát klientským závazkům. K základním povinnostem patří obezřetné a důvěryhodné hospodaření, se zachováním solventnosti pojišťoven a zajišťoven. Uplatňuje se podobně jako v bance povinnost mlčenlivosti.46 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, klade poţadavky na pojišťovací zprostředkovatele, aby činnost vykonávali s odbornou péčí s cílem chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nepřesné či dvojsmyslné údaje, anebo zamlčet údaje o charakteru poskytovaných sluţeb. Také upravuje informační povinnost před uzavřením smlouvy o moţnostech uplatnění stíţností či ţalob na 43

§ 11 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách § 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách 45 § 38 zákona č- 21/1992 Sb., o bankách 46 Zákon o pojišťovnictví 44

27

zprostředkovatele. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, upravuje písemnou informační povinnost před uzavřením pojistné smlouvy47 týkající se pojistného vztahu, délky jeho trvání, informací o pojistiteli, podstatných náleţitostech pojistné smlouvy, stanovení pojistného apod. Podobné informační povinnosti se vztahují i na penzijní připojištění se státním příspěvkem48. Zákon o ochraně spotřebitele Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, poskytuje základní zásady spotřebitelského práva jako zásadu poctivosti prodeje výrobků a poskytování sluţeb, zákaz diskriminace spotřebitele, zákaz chování v rozporu s dobrými mravy a klamání spotřebitele. Definuje téţ problematiku nekalých obchodních praktik vůči spotřebitelům a moţné sankce. Zakotvuje i informační povinnost vůči spotřebiteli jako např. řádně spotřebitele informovat o riziku souvisejícím s poskytovanou sluţbou. Oblast kapitálového trhu Daná oblast je nad rámec naší specializace. Stručně lze zmínit zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, dle něhoţ mají finanční instituce povinnost obezřetného poskytování investičních sluţeb. § 15 zakotvuje obecné zásady jednání obchodníka s CP vůči spotřebiteli, upravena je téţ informační povinnost o poskytování investičních sluţeb a moţných rizicích, o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu apod. Náhrady z Garančního fondu náleţí klientovi, pokud obchodník s CP nemůţe dostát svým závazkům. Výše náhrady činí 90 % z částky tvořící reálnou hodnotu investičních nástrojů platných ke dni oznámení od ČNB, nejvýše však částku v Kč odpovídající 20 tis. EUR pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s CP49. Obdobné informační povinnosti obsahuje i zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. 1.3.4 Instituce působící v rámci ochrany spotřebitele Česká národní banka V oblasti finančních sluţeb vykonává ČNB od 12. 2. 2008 dohled a dozor v oblasti ochrany spotřebitele a přijímá podněty, stíţnosti a upozornění od spotřebitelů. Dohled se vztahuje na několik institucí: na banky a pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní druţstva, obchodníky s CP, investiční a pojišťovací zprostředkovatele, pojišťovny, penzijní fondy,

47

§ 65, 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem 49 § 130 odst. 9 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 48

28

samostatné likvidátory pojistných událostí, směnárny atd. ČNB vykonává dohled nad dodrţováním: zákazu pouţívání nekalých obchodních praktik ve finančních sluţbách dle ZOS zákazu diskriminace spotřebitele v oblasti finančních sluţeb povinností a pravidel pro informování o ceně fin. sluţeb a způsobu jejich stanovení povinností stanovených OZ pro uzavírání distančních smluv o finančních sluţbách50. ČOI V oblasti finančních sluţeb vykonává ČOI dohled nad finančními institucemi, které nespadají pod dohled ČNB. Jedná se např. o leasingové společnosti, nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, finanční poradce atd. ČOI téţ provádí kontroly zprostředkovatelů a poskytovatelů spotřebitelských úvěrů mimo bankovní sektor. Spotřebitelé se mohou na ČOI jako správní úřad obracet s podněty, které budou v rámci správního řízení prozkoumány a v případě porušení uloţeny finančním institucím patřičné sankce. Finanční arbitr Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, zakotvil existenci nového orgánu, který řeší spory mezi finančními institucemi a jejich klienty při provádění převodů peněţních prostředků a dále mezi vydavateli a drţiteli elektronických platebních prostředků (tj. věrnostní karty, debetní a kreditní karty apod.). Jedná se o mimosoudní řešení sporů, kde výhodou řízení před finančním arbitrem je bezesporu jeho rychlost a nenákladnost ve srovnání s ostatními druhy řízení. Řízení samo o sobě není zpoplatněno a ostatní náklady nese kaţdý z účastníků řízení sám51. Od 1. 11. 2009 došlo k odstranění limitace maximální výše sporu 50 tis EUR52. Finanční arbitr má k rozhodnutí lhůtu 30 dní, výjimečně ji lze prodlouţit na 60. Finanční arbitr rozhoduje nálezem, proti němuţ je do 15 dnů přípustné podání námitek.53 FIN-NET – mimosoudní řešení přeshraničních sporů z finančních služeb Z důvodu rychlého, efektivního a levného řešení sporů mezi poskytovateli finančních sluţeb a jejich klienty ve vnitřním trhu EU vznikl v roce 2001 projekt FIN-NET. Jde o dobrovolnou 50

Ochrana spotřebitele [online]. Česká národní banka. 2008. [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z: . 51 Finanční arbitr – ochrana spotřebitele při užívání elektronických platebních prostředků [online]. Epravo.cz. 2003. [cit. 15. 3. 2013]. Dostupné z: . 52 Finanční arbitr České republiky. Výroční zpráva 2009 [online]. finarbitr.cz. 2009. [cit. 15. 3. 2013]. Dostupné z: . 53 § 15, 16 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi

29

mezistátní alternativu soudnímu řízení. Spotřebitel se však i po neuspokojivém výsledku ve FIN-NETu můţe následně obrátit na soudní orgány. Cílem FIN-NETu je zvýšení důvěry spotřebitelů ve finanční sluţby poskytované v rámci EU.54 Soudní orgány Namísto mimosoudního řešení sporu lze vyuţít klasický způsob soudní cestou. K řešení sporů z finančních sluţeb jsou věcně příslušné okresní soudy55. Poškozený spotřebitel se můţe ţalobou domoci zdrţení se protiprávního jednání, navrácení v předešlý stav, náhrady škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Lze vyuţít téţ institutu rozhodčího řízení. Sdružení na ochranu spotřebitelů Bezplatnou právní pomoc a rady mohou spotřebitelé hledat v občanských sdruţeních zabývajících se ochranou spotřebitele, jichţ v ČR působí desítky. Jedná se např. o Sdruţení obrany spotřebitelů – Asociace (SOS)56 nebo Sdruţení českých spotřebitelů, občanské sdruţení.57 Největší spotřebitelskou organizací prosazující práva zákazníků v oblastech, na které nestačí sám, bylo SOS - Sdruţení obrany spotřebitelů. To však v roce 2012 ukončilo svou činnost v rámci insolvenčního řízení. Informace a sluţby pro spotřebitele nyní v rámci odkazu SOS poskytuje Občanské sdruţení spotřebitelů TEST.58 Za určitých okolností lze vyţít také sluţeb veřejného ochránce práv ČR nebo orgánů činných v trestním řízení a ostatních zájmových organizací.

54

Vnitřní trh EU [online]. Česká bankovní asociace. [cit. 15. 3. 2013]. Dostupné z: . 55 § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 56 < http://www.asociace-sos.cz/> 57 < http://www.konzument.cz/> 58 < http://www.dtest.cz/strana-10/dtest-komplexni-servis-pro-spotrebitele>

30

2 Výzkum finanční gramotnosti Vzhledem k tomu, ţe cílem práce je analyzovat současný stav finanční gramotnosti obyvatel České republiky, její důleţitou součástí je i kvantitativní výzkum explanačního charakteru, který byl realizován pomocí dotazníkového šetření zaměřeného na znalosti respondentů a jejich schopnost aplikace jednoduchých matematických vzorců nezbytných pro uvaţování o financích. Tato kapitola se zabývá metodologickou stránkou výzkumu, od výběru respondentů aţ po představení jednotlivých otázek, které byly v dotazníku pouţity. Výsledkům šetření bude věnována následující část práce.

2.1 Výzkumná otázka Základním cílem kvantitativního výzkumu realizovaného v rámci práce je vysledovat odpověď na hlavní výzkumnou otázku, která byla definována takto: Do jaké míry je současný stav finanční gramotnosti v České republice ovlivněn stupněm vzdělání obyvatel? Aby mohla práce na tuto otázku poskytnout kompletní odpověď, bylo nutné prozkoumat finanční gramotnost občanů České republiky z několika hledisek, které nastíní doplňující výzkumné otázky formulované v tomto znění: Jaký vliv má na finanční gramotnost výchova, jeţ proběhla v primární rodině? Nakolik lidé povaţují finanční gramotnost za záleţitost státu/školy? Tyto otázky se ptají nejen po stavu finanční gramotnosti v České republice, ale i po jejím původu (jestli má kořeny v rodině, nebo je určována aţ školní výchovou).

2.2 Výběr vzorku respondentů Jako vzorek respondentů pro dotazníkové šetření realizované v této práci byli zvoleni občané České republiky, kteří dosáhli věku 18let. Výzkum se týkal finanční gramotnosti, ale respondenty z výběru nediskvalifikovalo, ţe nevěděli, co je to finanční gramotnost a

31

nedokázali vůbec nic adekvátního k tomuto tématu formulovat. Jejich odpovědi na konkrétní otázky byly do analýzy zařazeny. Respondenti byli vybíráni pomocí techniky sněhové koule („Snowball Technique“)59 a to prostřednictvím stránek vyplnto.cz a zejména oslovování respondentů prostřednictvím sociální sítě Facebook a lide.cz. Respondenti, kteří byli osloveni, byli proto zároveň poţádáni, aby dotazník šířili dál mezi lidmi, které znají. Přestoţe zvolený vzorek není reprezentativní, jeho relativní soudrţnost dostatečně poslouţí pro účely této práce. Dotazník vyplnilo celkem 103 respondentů, ze kterých 1 nebyl starší 18let, a proto jeho odpovědi nebyly do analýzy zařazeny. Tudíţ vzorek činil 102 respondentů.

2.3 Sběr dat a jejich zpracování Sběr dat proběhl pomocí dotazníkového šetření, které bylo realizováno prostřednictvím internetu. K tvorbě dotazníku byla vyuţita on-line platforma vyplnto.cz. Tato platforma umoţňuje sestavení dotazníku a také základní operace s daty.60 Pro některé výpočty byl vyuţit statistický program SPSS, do kterého byla data převedena. Data byla sbírána v období od 20. 4. 2013 do 27. 4. 2013.

Dotazník byl distribuován pomocí techniky sněhové koule

(„Snowball Technique“)61 a šířen prostřednictvím stránek vyplnto.cz a hlavně oslovování respondentů prostřednictvím sociální sítě Facebook a lide.cz. Respondenti, kteří byli osloveni, byli zároveň poţádáni, aby dotazník šířili dál mezi lidmi, které znají. Dotazník byl respondentům zobrazován celý najednou a dovoloval jim tedy zpětně upravovat odpovědi u otázek, které zodpověděli dříve. Tato skutečnost musela být zohledněna při tvorbě otázek v dotazníku s tím, aby některá otázka nedávala nápovědu pro otázku jinou. Všechny otázky byly označeny za povinné a vyplněný dotazník proto nebylo moţné odeslat, pokud 59

Technika sněhové koule spočívá ve výběru jedinců, při kterém nás původní respondent (informátor) zavede k jiným členům cílové skupiny výzkumu. Disman o této technice hovoří jako o způsobu identifikace populace, ne vytvoření reprezentativního vzorku. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397. Pro tento výzkum se tato technika ukázala být nejvhodnější. 60 Jako je vytvoření některých typů grafů, segmentaci, sledování závislostí, vyřazování nevhodných respondentů a export surových dat ve formátech .csv a .xls. 61 Technika sněhové koule spočívá ve výběru jedinců, při kterém nás původní respondent (informátor) zavede k jiným členům cílové skupiny výzkumu. Disman o této technice hovoří jako o způsobu identifikace populace, ne vytvoření reprezentativního vzorku. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397. Pro tento výzkum se tato technika ukázala být nejvhodnější.

32

respondent nezodpověděl všechny otázky. Díky tomu většinou nevznikla situace, kdy by bylo nutné kódovat některé odpovědi jako missing values. Pokud se respondent rozhodl nepokračovat v dotazníku, a stránku vyplnto.cz opustit před jeho dokončením, byla jeho aktivita zaznamenána do poslední zodpovězené otázky. Návratnost dotazníku62 byla 90,4% a průměrná délka vyplnění 13 minut a 32 sekund.

2.3 Dotazník a jeho podoba Dotazník v plném znění je uveden v příloze této práce. Tato kapitola se bude zabývat jednotlivými skupinami otázek, důvody jejich zařazení a jejich konkrétní podobou v dotazníku. Otázky v dotazníku lze rozdělit do několika skupin: Profil respondenta – otázky, které můţeme zařadit do této skupiny, zjišťovaly osobní charakteristiky respondentů – pohlaví, věk a nejvyšší dosaţené vzdělání. Finanční gramotnost – otevřené otázky na hodnocení vlastní finanční gramotnosti, určení stupně výchovy k FG v primární rodině, příčinu nízké úrovně FG v České republice, názor na způsob jejího zlepšení. Peníze, hospodaření domácnosti a státu – do této kategorie patří otázky na inflaci, rozdíl mezi kreditní a debetní kartou a jejich zabezpečení, dále otázky týkající se rozpočtu, základních typů příjmů a výdajů, platby pojistného, příjem rodičovských a sociálních dávek. Spoření a investice, úvěry – otázky ohledně úroků, RPSN a splátek. Práva spotřebitele – do této skupiny patří otázky na rozhodčí doloţku, jednání v případě nesplacení splátky, vymáhání dluhu. 2.3.1 Profil respondenta Otázky z této skupiny byly do dotazníků zařazeny z důvodu moţné segmentace a prozkoumání, jestli a jaký mají jednotlivé proměnné vliv na úroveň finanční gramotnosti.

62

Definovaná jako poměr zobrazených a vyplněných dotazníků. Jedná se však pouze o orientační údaj. Nebere v potaz respondenty, kteří byli osloveni, ale dotazník ani nezobrazili (vyplnto.cz)

33

Kategorie věk byla rozdělena na pět kategorií s tím, ţe jedna z nich, do 18let, do výzkumu zařazena nebyla. Charakteristika vzdělání byla rozdělena do 11kategorií, protoţe bylo pro cíl práce nutné, aby byly vystihnuty jednotlivé rozdíly, např. mezi lidmi, kteří měli absolvovaný studijní obor a těmi, kteří si zvolili studijní obor s maturitou. Z důvodu zachování větší atraktivity dotazníku byly zařazeny aţ na konec dotazníku. 2.3.2 Finanční gramotnost Pomocí těchto otevřených otázek by se měl utvořit ucelený obraz o tom, co si lidé konkrétně představují pod pojmem „finanční gramotnost“ a jak se k němu celkově staví. 2.3.4 Peníze, hospodaření domácnosti a státu Otázky měly za úkol zjistit přehled respondentů o aktuálním dění na finančním trhu a to, jak se orientují mezi velmi pouţívanými platebními nástroji, jako je kreditní a debetní karta. Dále měly tyto otázky reflektovat rozlišování mezi základními typy příjmů a výdajů druhy rozpočtů, stejně jako znalost základních poloţek státního rozpočtu. 2.3.5 Spoření a investice, úvěry Tyto otázky měly otestovat zejména numerickou gramotnost a schopnost spočítat a uvědomit si úroky u finančních produktů. Tato schopnost je rozhodující pro správné posouzení vhodnosti finančního produktu pro konkrétní případ (osobu či osoby). 2.3.6 Práva spotřebitele Tyto otázky jsou velmi relevantní, protoţe ukazují, jak vnímá respondent řešení nějaké problematické situace, např. nesplacení splátky úvěru – přímo se ho ptají, jak by se v takovéto situaci zachoval, protoţe nezaplacení splátky z úvěru můţe být prvním krokem ke dluhové pasti.

2.4 Limitace výzkumu Jedním z největších limitů výzkumu je bezpochyby omezený výběr respondentů, který není reprezentativním vzorkem dospělé populace v České republice. Další limitací bylo také pouţití elektronické formy dotazníků a techniky sněhové koule pro jejich distribuci. Takto ve vzájemné kombinaci způsobují poměrně malou návratnost a také určitý samovýběr respondentů. Výzkum si nekladl za cíl reprezentativnost, ale spíše měl za cíl vytvoření sondy 34

napříč různými (vzdělanostními) skupinami obyvatel ČR a vytvořit náhled ohledně úrovně jejich FG a jejich celkového náhledu na ni. Za určitý limit můţeme povaţovat i délku dotazníku, 13 minut a 32 sekund je průměrný čas strávený jeho vyplňováním – tento čas je poměrně dlouhý, lidé jsou zvyklí na kratší dotazníky. Neúplně vyplněn byl ovšem pouze jeden dotazník – jeho respondent skončil u otázky č. 6 Jaká byla míra inflace v roce 2012?, tedy první otázky, která vyţadovala nějaké objektivní znalosti. Vysoká návratnost byla zapříčiněna tím, ţe všechny otázky byly označeny jako povinné a pro ukončení dříve neţ odesláním bylo nezbytné ukončit okno prohlíţeče.

35

3 Výsledky dotazníkového šetření Následující kapitola se bude věnovat výsledkům dotazníkového šetření. Všechny tabulky a grafy v této části práce jsou zpracovány na základě výsledků dotazníkového šetření. Ty budu prezentovat v následující struktuře: nejdříve popíšu vzorek respondentů a poté

3.1 Profil respondentů Ze zkoumaného vzorku (N = 102) tvořili 52% muţi (N = 53) a 48% ţeny (N = 49). Poměr muţů a ţen byl tedy relativně vyrovnaný. Obecně, hlavně díky médiím a instituci obchodního domu sice existuje předpoklad, ţe ţeny více a nerozváţněji utrácí,63 nicméně mezi správností obchodu a pohlaví nebyla nalezena souvislost.

Graf č. 3 Pohlaví respondentů (N = 102)

Zdroj: vlastní zpracování z výsledků dotazníkového šetření

Respondenti ve vzorku populace byli dle vzdělání rozloţeni nerovnoměrně, Největší podíl tvořili lidé vysokoškolsky vzdělaní, nicméně i lidé s niţším vzděláním měli dostatečné zastoupení, jak ukazuje následující graf.

63

Viz francouzský dokument o vzniku obchodních domů s názvem Pokušení http://www.ceskatelevize.cz/porady/10401802599-pokuseni-velkomesta/212382553720001/>.

velkoměsta.

<

36

Graf č. 4 Rozložení vzdělanosti (N = 102)


Jako relevantní údaj byl ve výzkumu prověřován i věk respondentů, protoţe s postupujícími lety ţivota lidé nabírají zkušenosti ve všech sférách ţivota a také v oblasti financí a finanční gramotnosti. V rámci správné interpretace výsledků je proto nezbytné brát v potaz to, ţe většinu respondentů tvořili lidé 26-35 let, tedy lidé mladí a přijímající snáze nové informace (zejména prostřednictvím internetu a sociálních sítí). Významné zastoupení měla i skupina lidí 36-45 let, coţ jsou obecně lidé zkušení a zároveň stále ještě otevření změnám.

37

Graf č. Věkové kategorie respondentů (N = 102)


3.2 Vnímání pojmu „finanční gramotnost“ u respondentů Tabulka č. X jasně ukazuje, ţe lidé sami sebe vnímají jako finančně gramotné v závislosti na vzdělání, kterého dosáhli. Proto absolutní většina respondentů se základním vzděláním ohodnotila svůj stupeň FG průměrně, nebo velmi nízko, zatímco skupina respondentů s doktorským a vyšším vzděláním ohodnotila svoji FG jako 100%. Bez ohledu na vzdělání hodnotila většina (68,7%) respondentů velmi dobře (2) a průměrně (3).

38

Tabulka č. 2: Vnímání vlastní finanční gramotnosti podle vzdělání (N = 102) Finanční gramotnost na škále od 1 (= výborná) do 4 (= nedostatečná) 1

Dosažené vzdělání

základní

2

3

4

Celkem

46,2%

46,2%

100,0%

10,5%

42,1%

42,1%

100,0%

28,6%

42,9%

28,6%

100,0%

13,3%

86,7%

100,0%

50,0%

37,5%

100,0%

7,7%

učební obor

5,3%

střední odborné bez maturity učební obor s maturitou střední odborné s maturitou

12,5%

úplné střední

50,0%

Vysokoškolské bakalářské vysokoškolské magisterské vysokoškolské doktorské a vyšší

50,0%

8,3%

75,0%

16,7%

15,8%

63,2%

15,8%

100,0% 5,3%

100,0%

Celkem

13,7%

100,0% 100,0% 100,0%

31,4%

37,3%

17,6%

100,0%


V dotazníku následovaly tři otevřené otázky, proto bylo nutné vyselektovat několik druhů odpovědí, jenţ si byly podobné nebo měly stejný smysl a udělat z nich konrétní varianty. Na otázku, co je to finanční gramotnost odpověděla většina respondentů, ţe je to schopnost správného nakládání s penězi (31,04%) nebo prostě jednoduše, ţe je to věc spjatá s penězi (25,23%). Graf č. 3: Představa, co je to finanční gramotnost (N = 102) znalost základních bankovních produktů

9.70%

orientace v úrocích, znalost legislativy

10.67%

schopnost správného nakládání s penězi

31.04%

gramotnost o financích finanční vzdělání

5.82% 1.94%

peníze nevim

25.23% 15.53%


Velmi zajímavý je pohled respondentů, jak FG obyvatel ČR zlepšit. Velká většina navrhuje lepší a důkladnější výuku FG na školách (základních i středních), či nějaké veřejné kurzy FG 39

pořádané státem. Pouze malé mnoţství respondentů (2,91%) uvedlo, ţe by se lidé měli sami, aktivně vzdělávat. Ukazuje to na jistou pohodlnost, ale moţná i dědictví komunistické éry, kdy stát řídil i soukromé ţivoty a šance svých obyvatel a převzal za ně veškerou odpovědnost, na kterou si mnozí stále ještě nezvykli. Graf č. 4: Představa, jak finanční gramotnost obyvatel zlepšit (N = 102) nutná větší transparentnost finančních institucí

3.11%

více informací na internetu

5.32%

větší důraz na FG ze strany finančních institucí

12.85%

větší důraz na FG ve školách

33.85%

kurzy pro veřejnost

22.54%

vzdělávat se

2.91%

nevim

19.42%


Výsledky odpovědí na otázku ohledně toho, co je v současnosti u FG zanedbáváno korespondují s odpověďmi na předchozí otázku – jako viníka a málo aktivního činitele respondenti ve velké většině (celkem 65,07%) identifikovali stát a školy, které se málo „starají.“ Malé, ale významné procento respondentů uvedlo, ţe lidé mají malou snahu se vzdělávat sami (11,63%). Graf č. 5: Představa původu finanční negramotnosti obyvatel ČR (N = 102)

náročný přístup k nezmanipulovaným informacím malá snaha státu ji zvýšit malá snaha ze strany lidí se finančně vzdělávat

0.97% 2.97% 11.63%

nedostatečná výuka FG ve školách špatné vzdělání

48.63% 13.47%

nevim

22.33%


40

Následující tabulka ukazuje, ţe rodina a primární socializace v ní má velký vliv na finanční gramotnost (jak ji hodnotili sami respondenti). Zároveň je moţné vysledovat, ţe zvyšující se vzdělání můţe tento rodinný základ mírně překonat, ale jisté stopy kvality FG získané v rodině jsou patrné i poté. Například respondenti, kteří k FG nebyli vedeni vůbec (hodnota 4) a získali vysokoškolský diplom, ohodnotili svoji FG o stupeň lépe (stupněm 3), nicméně jsou na tom o poznání hůře, neţ respondenti, kteří byli vedeni k FG jiţ v rodině (ti hodnotí svoji FG nejhůře stupněm 2). Vezmeme-li situaci z druhého konce, tak platí, ţe i respondenti, kteří dosáhli maturity, ale byli v dětství vedeni k FG, hodnotili svoji FG výborně.

41

Tabulka č. 3: Souvislost mezi postojem k FG v rodině a vlastním vnímám FG u sebe Vedli vás rodiče ke správnému nakládání s penězi? Ohodnoťte tuto oblast jejich výchovy na škále od 1 (= výborná) do 4 (= nedostatečná)?

4

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Považujete se za finančně gramotného/gramotnou? Ohodnoťte svoji finanční gramotnost na škále od 1 (= výborná) do 4 (= nedostatečná)? 3 36,4%

4 Celkem 54,5% 100,0%

vysokoškolské magisterské

100,0%

100,0%

vysokoškolské bakalářské

100,0%

100,0%

základní

1 9,1%

2

úplné střední

100,0%

učební obor s maturitou

100,0%

učební obor

8,3%

33,3%

střední odborné bez maturity Celkem 3


2,9%

2,9%

základní vysokoškolské magisterské

10,0%

3,8% vysokoškolské magisterské

100,0% 100,0%

100,0% 100,0%

90,0%

25,0%

75,0%

19,2%

73,1%

90,9%

9,1%

100,0% 20,0%

100,0% 100,0%

3,8%

100,0% 100,0% 100,0%

100,0%

100,0%

úplné střední odborné s maturitou

50,0%


100,0%

100,0%

50,0%

100,0%

100,0%

100,0%

učební obor

50,0%

střední odborné bez maturity

Celkem

47,1%

100,0%


Celkem Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

100,0%

33,3%

80,0%

střední odborné bez maturity

1

100,0%

100,0%

učební obor

vysokoškolské doktorské a vyšší

100,0%

100,0% 66,7%



58,3%

100,0%

úplné střední

2

100,0%

100,0%


Celkem

47,1%

100,0%


6,9% 40,0%

82,8% 40,0%

50,0%

100,0%

10,3% 20,0%

100,0% 100,0%

vysokoškolské doktorské a vyšší

100,0%

100,0%


100,0%

100,0%


100,0%

100,0%

76,9%

15,4%

7,7%

100,0%

42

Analýza vztahu finanční gramotnosti a vzdělání v ČR Z následující tabulky, která popisuje odpovědi respondentů na znalost pojmu RPSN, je patrné, ţe s narůstajícím vzděláním respondentů rostla i procenta správných odpovědí. Tabulka č. 4:Tabulka č. Znalost pojmu RPSN dle vzdělání (N = 102) Co znamená zkratka RPSN ?

celkové

Nejvyšší dosažené vzdělání

základní

roční

roční

procentní

průměrná

náklady

označení

sazba

sazba

na půjčku

banky

nákladů

nákladů

23,1%

vysokoškolské

Celkem

23,1%

15,4%

38,5%

100,0%

5,3%

78,9%

15,8%

100,0%

magisterské vysokoškolské

100,0%

100,0%

91,7%

100,0%

doktorské a vyšší vysokoškolské

8,3%

bakalářské úplné střední

25,0%

50,0%

25,0%

100,0%

50,0%

50,0%

100,0%

odborné s maturitou úplné střední učební obor s

20,0%

26,7%

20,0%

33,3%

100,0%

učební obor

36,8%

10,5%

10,5%

42,1%

100,0%

střední odborné bez

28,6%

57,1%

14,3%

100,0%

48,0%

24,5%

100,0%

maturitou

maturity Celkem

16,7%

10,8%


Otázka má velikost inflace v minulém roce (2012) také ukazuje, ţe s rostoucím vzděláním respondentů, se zvyšovala i správnost jejich odpovědí. U respondentů s doktorským a vyšším titulem to bylo dokonce 100 % správných odpovědí.

43

Tabulka č. 5: rozložení odpovědí dle vzdělání na otázku inflace 2012 (N = 102) Jaká byla míra inflace v roce 2012? více než 0-2% Nejvyšší dosažené vzdělání

2–4%

základní vysokoškolské

10,5%

78,9%

4–6%

Celkem

6%

15,4%

84,6%

100,0%

5,3%

5,3%

100,0%


100,0%

100,0%


91,7%

8,3%

100,0%

12,5%

100,0%

bakalářské úplné střední

50,0%

37,5%

odborné s maturitou úplné střední

50,0%

50,0%

učební obor s

6,7%

20,0%

100,0% 20,0%

53,3%

100,0%

21,1%

63,2%

100,0%

42,9%

28,6%

28,6%

100,0%

43,1%

14,7%

35,3%

100,0%

maturitou učební obor

15,8%

střední odborné bez maturity Celkem

6,9%


Také otázka na velmi praktickou věc, úročení úvěru, ukázala, ţe s rostoucím vzděláním roste i procento správných odpovědí, nicméně našlo se zde několik případů, které se od tendence odchylovaly. Můţeme to přičíst např. humanitnímu směru vysokoškolského studia – respondenti tudíţ neovládali plně numerickou gramotnost.

44

Tabulka č. 6: Schopnost spočítat si správně úročení a úroky dle vzdělání (N = 102) Vezmete si úvěr ve výši 10 000 Kč na jeden rok s úrokovou sazbou 8,5% p.a. Kolik peněz bance zaplatíte, jestliže po roce úvěr splatíte?

Jaké je Vaše nejvyšší

základní

dosažené vzdělání?

vysokoškolské

10 000

10 085

10 850

18 500

Kč

Kč

Kč

Kč

7,7%

23,1%

100,0%

84,2%

15,8%

100,0%

61,5%

7,7%

Celkem


100,0%

100,0%


91,7%

8,3%

100,0%

87,5%

12,5%

100,0%

bakalářské úplné střední odborné s maturitou úplné střední

50,0%

50,0%

100,0%


26,7%

26,7%

40,0%

6,7%

100,0%

učební obor

42,1%

26,3%

26,3%

5,3%

100,0%

střední odborné bez

28,6%

28,6%

42,9%

22,5%

11,8%

55,9%

100,0%

maturity Celkem

9,8%

100,0%


Následující tabulka, týkající se rozloţení daňové zátěţe mezi obchodníky a kupující, ukazuje, ţe respondenti se základním vzděláním nemají téměř ţádné povědomí o takovéto, pro ně asi nepotřebné, věci. Celých 92,3% z nich na otázku odpovědělo nesprávně.

45

Tabulka č. 7: Znalost daňového systému dle vzdělání (N = 102) V jakém případě koupí kupující výrobek s nejvyššími náklady za předpokladu, že výrobce chce prodat za 10 Kč (po odvodu případné DPH) a zprostředkovatel obchodu (překupník) chce mít na přeprodeji kupujícímu zisk také 10 Kč: Výrobce

Jaké je Vaše nejvyšší

základní

dosažené vzdělání?


je

Výrobce

neplátce

je

DPH,

neplátce

DPH,

plátce

zprostřed

DPH,

zprostře

DPH,

kovatel je

zprostře

plátce a

dkovatel

také a

ovatel

kupující je

také a

kupující

také a

také

kupující

je

kupující

plátce

také

neplátce

také

15,4% 5,3%

vysokoškolské doktorské a

Výrobce je plátce Výrobce je

dkovatel zprostředk

Celkem

7,7%

76,9%

100,0%

84,2%

10,5%

100,0%

85,7%

14,3%

100,0%

83,3%

8,3%

100,0%

50,0%

50,0%

100,0%

50,0%

50,0%

100,0%

vyšší vysokoškolské bakalářské

8,3%

úplné střední odborné s maturitou úplné střední učební obor s maturitou učební obor střední odborné bez

13,3%

20,0%

33,3%

33,3%

100,0%

5,3%

21,1%

21,1%

52,6%

100,0%

71,4%

14,3%

100,0%

51,0%

34,3%

100,0%

14,3%

maturity Celkem

5,9%

8,8%


46

Závěr Ve své bakalářské práci jsem analyzovala finanční gramotnost obyvatel, ČR. Jako výzkumnou metodu jsem pouţila dotazníkové šetření, které proběhlo prostřednictvím internetu. Výsledky umoţní zodpovědět výzkumné otázky, které byly v průběhu práce formulovány. Současný stav finanční gramotnosti obyvatel České republiky je, dle výsledků získaných od respondentů, ovlivněn stupněm jejich vzdělání. Lidé se základním vzděláním s větší pravděpodobností nedokáţí na otázku týkající se finanční gramotnosti odpovědět správně, neţ je tomu u lidí se vzděláním vyšším. Závislost se vyvíjí přímo úměrně, tudíţ lidé, kteří absolvovali nejvyšší stupeň vzdělání, mají u některých otázek 100%úspěšnost. Situace ovšem není úplně jednoznačná, nejen vzdělání má vliv na úroveň FG obyvatel ČR. Důleţitým faktorem je i rodinná výchova, která jedince predisponuje k tomu, ţe dosahují buďto lepších, anebo horších výsledků, kdyţ mají řešit otázky spojené s financemi. Výjimečně je moţné, aby člověk, který nebyl k FG v rodině veden, dokázal určité situace a otázky týkající se FG řešit – samozřejmě vliv má také míra zkušeností, tedy to, zda se se situací setkal jiţ dříve, slyšel o ní apod. Na druhou stranu, analogicky lidé co motivováni k FG nebyli, dosahují horších výsledků, i kdyţ jejich vzdělání by mohlo napovídat, ţe by měli dosáhnout výsledků lepších. Jistě zde hraje roli i motivace jedince a směr, jakým se ubíhá jeho ţivotní a profesní dráha. Pokud je někdo např. profesorem archeologie, nedokáţe adekvátně zodpovědět otázky, jaké středoškolsky vzdělané asistentce v bance nedělají problém. Velmi zajímavý výsledek přineslo šetření v oblasti toho, jak lidé vnímají to, kdo by měl FG zajišťovat. Jasně vyplynulo, ţe absolutní většina lidí povaţuje finanční gramotnost za něco, o co by se měl starat stát – měl by pořádat kurzy finanční gramotnosti zdarma a zejména by se na ni měl soustředit ve školách, základních i středních. Právě nedostatečná výuka finanční gramotnosti na školách byla zmiňována velice často jako příčina nízké gramotnosti obyvatel ‚České republiky. Toto poněkud jednoduché vysvětlení má svůj základ ve školních kurikulech, které dříve finanční gramotnost neměly zařazenou vůbec. Tato situace se postupně mění a dochází ke změně výuky finanční gramotnosti jako dobrovolné v povinnou. Dá se tedy očekávat, ţe v příštích letech dojde k všeobecnému zvýšení finanční gramotnosti. Historie tohoto převedení odpovědnosti na stát a školu je zřetelná – je to důsledek předchozího komunistického reţimu, kdy stát okupoval rodinu, musela se řídit šablonami, 47

které jí připravil. Svobodná volba školy, zaměstnání a místa pobytu byly značně omezena. Stejně tomu tak bylo s bankovními produkty, konkurence v podstatě neexistovala, neexistovala volba. Proto nebylo třeba vědět, jak funguje úroková sazba, neexistovala totiţ moţnost výběru. Dnes je tomu naopak. Bankovních institucí, produktů a sluţeb je velmi mnoho a je náročné se v nich zorientovat. Na potenciální klienty to klade řadu poţadavků ohledně schopností a kompetencí, které souhrnně nazýváme finanční gramotností.

48

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje [1] BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz, vyd. Praha: Cofet, 2011. 416 s. ISBN 9788090439610. [2] BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 8071845183. [3] BRABEC, Jiří. Finanční gramotnost: srozumitelně a bez překážek. Edited by Jan Šimek. 2. vyd. Plzeň: ABC Finančního vzdělávání, 2012. 90 s. ISBN 9788090505704. [4] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uţivatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2006, 374 s. ISBN 8024601397. [5] HERRNSTEIN, Richard J a Charles MURRAY. The bell curve: intelligence and class structure in american life. New York: Free Press Paperbacks Book, c1994, xxvi, 872 s. ISBN 0684824299. [6] KIYOSAKI, Robert. LECHTER, Sharon. Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a střední vrstvy ne. Hodkovičky: Pragma. 2001. 214 s. ISBN 8072058223. [7] KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co vás neměl kdo naučit. Olomouc: Anag, 2012. 151 s. ISBN 9788072637676. [8] MATĚJŮ, Petr, Jana STRAKOVÁ a Josef BASL. (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 411 s. ISBN 8020014004. [9] PETÝRKOVÁ, Lenka. CHMELAŘOVÁ, Pavlína. Základy finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: Generation Europe. 96 s. ISBN 9788090497481. [10] SEVEROVÁ, Lucie a Karel ŠRÉDL. Znalostní ekonomika. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2010, 117 s. ISBN 9788021321311. [11] SIMONOVÁ, Natálie. „Proměny v mezigeneračním přenosu dosaţeného vzdělání v České republice v historické perspektivě“. Sociologický časopis. 2009. Vol 45. Str. 291313. [12] SIMONOVÁ, Natalie. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti: vývoj od počátku 20. století do současnosti. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011, 179 s. ISBN 9788074190704. [13] SYSLOVÁ, Barbora. HÁŠA, Miroslav. OUPIC, Miroslav. Tajný deník Barborky Syslové, aneb, Cesta k finanční samostatnosti. Praha: Profess Consulting, 2006. 111 s. ISBN: 80-7259-034-0. [14] ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1. vyd. Praha: Miroslav Škvára, 2011. 219 s. ISBN 9788090482302. [15] VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze. 3. vyd. Praha: COFET, 2009. 97 s. ISBN: 978-80-904396-0-3.

[16] VYMĚTAL, Jan, Miriam VÁCHOVÁ a Anna DIAČIKOVÁ. Informační a znalostní management v praxi. Vyd. 1. Praha: LexisNexis, 2005, 399 s. ISBN 8086920011.

Elektronické dokumenty a články [1] ATKINSON, Adele. Introducing financial capability skills - A pilot study with Fairbridge West, Bristol, 2005. [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné na WWW: . [2] KLÍNSKÝ, Petr. CHROMÁ, Danuše. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol [online]. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. [cit. 2013-04-04]. Dostupné

na

WWW:

. ISBN 978-80-87063-13-2. [3] KLÍNSKÝ, Petr. CHROMÁ, Danuše. Finanční gramotnost, úlohy a metodika. 1. vyd. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 96 s. [cit. 2013-04-04]. Dostupné na WWW: < http://clanky.rvp.cz/wpcontent/upload/prilohy/7625/financni_gramotnost___metodicka_prirucka_pro_ucitele.pd f>. ISBN 978-80-87063-12-2. [4] Finanční gramotnost. STEM/MARK. Cnb.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-30]. Dostupné na

WWW:

. [5] Slovník výrazů. FINANČNÍ GRAMOTNOST, o.p.s.. Financnigramotnost.eu [online]. Praha,

2008

[cit.

2013-04-29].

Dostupné

na

WWW:

. [6] KOLEKTIV AUTORŮ. Gramotnosti ve vzdělávání – soubor studií [online]. 2010. [cit. 2013-04-19].

Dostupné

na

WWW:

content/uploads/2011/03/Gramotnosti-ve-vzdelavani11.pdf>. ISBN: 978-80-87000-41-0. [7] HRADIL, D. „Bez finančně gramotných klientů to nepůjde.“ In Pojistné rozpravy, pojistně teoretický bulletin, č. 23/2008. Česká asociace pojišťoven, 2008. S. 16-25. [cit. 2013-04-19]. Dostupné na WWW: . [8] GNAN, Ernest. SILGONER, Maria Antoinette. WEBER, Beat. „Volkswirtschafts- und Finanzbildung:Konzepte, Ziele, Messung“. In Geldpolitik & Wirtschaft, Q3/7. Wien:

50

OeNB, 2007. [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné na WWW: . [9] HESOVÁ, Alena. Zelendová, Eva. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. 2011. [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné na WWW: . [10] ROULET, Marguerite. Financial Literacy and Low-Income Noncustodial Parents. Center for Family Policy and Practice. June 2009. [cit. 2013-02-19]. Dostupné na WWW: . [11] TICHÁ, M. Etické aspekty finančního vzdělávání. 2010. [cit. 2012-6-28]. Dostupný z WWW: . [12] TICHÁ, M. Zisk - symbol úspěchu a výchova k ekonomickému myšlení. 2010. [cit. 20126-28]. Dostupný z WWW: . [13] WEDLICHOVÁ, Iva. WEDLICH Jan. Ekonomická gramotnost pro pedagogy. Most. 2011. [online]. [cit. 2013-0319].. [14] MF ČR: Národní strategie finančního vzdělávání. 2010. [cit. 2013-01-30]. Dostupný z WWW: [15] Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. 2007. [cit. 2013-01-30]. Dostupný z WWW: . [16] MF ČR: Strategie finančního vzdělávání [online]. 2007. Praha : Ministerstvo financí ČR. [cit. 2013-03-12]. Dostupný z WWW: [17] MF, MŠMT, MPO ČR: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Společný dokument MF,MŠMT a MPO ČR. Aktualizovaná verze. Prosinec 2007. [cit. 2013-2-10]. Dostupný z WWW: .

51

[18] MŠMT: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice – Bílá kniha [online]. Praha : Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Vydal Ústav pro informace ve vzdělávání – nakladatelství Tauris. 2001. [cit. 2013-2-20]. Dostupný z WWW: . [19] HESOVÁ, Eva. Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti. .

WWW stránky [1] Vzdělávání finanční gramotnosti pro dětské domovy. . [2] Insolvenční rejstřík. http://insolvencni-rejstrik.cz/. [3] Bankovní registr klientských informací. < http://www.cbcb.cz/cz/klientske-centrum-brki1404041406.html>. [4] Zájmové sdružení právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, a.s.. < http://www.cncb.cz/cz/o-spolecnosti-1404041456.html>. [5] SOLUS. https://www.solus.cz/cs/solus-clenske-spolecnosti/clenske-spolecnosti. [6] Asociace SOS. < http://www.asociace-sos.cz/>. [7] Konzument. < http://www.konzument.cz/>. [8] Pokušení velkoměsta. < http://www.ceskatelevize.cz/porady/10401802599-pokusenivelkomesta/212382553720001/>. [9] Zákon

č.

145/2010

Sb.,

o

spotřebitelském

úvěru

<

http://www2012.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zakon_145-2010__o_spotrebiteskem_uveru.pdf>. [10] Zpráva

o

nárůstu

počtu

osobních

bankrotů

v ČR.

[11] Společnost

CRIF

–

Czech

Credit

Bureau.

a.s.

http://www.crif.cz/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%BDBarometr/Pages/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%BD-Barometr---%C4%8Derven2010.aspx [12] Nenech se dojit. . [13] Finanční gramotnost do škol. . [14] Rozumíme penězům. http://www.rozumímepenezum.cz. 52

[15] Finanční vzdělávání. < http://www.financnivzdelavani.cz/>. [16] Online spotřebitelské vzdělávání. . [17] Kalkulačka

bankovních

poplatků.

uveru.html?step=1>. [18] Zpráva

o

zavedení

finanční

gramotnosti

do

škol.

. [19] Zpráva

o

zavedení

finanční

gramotnosti

do

škol.

[20] Česká

národní

banka.

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/. [21] Vodafone, telefonní operátor. . [22] Implementace

finanční

gramotnosti

ve

školní

praxi.

cheb.cz/web_kn/svp_priklady/68-43-M01_Verejnospravni_cinnost_cviceni_z_ekonomicke_a_fin.pdf>. [23] Projekt zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel. . [24] Výzkum

finanční

gramotnosti

agentury

STEM.

2007.

.

53

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Prolínání pojmů souvisejících s finanční gramotností ....................................... 15 Obrázek č. 2: Základní schéma finanční gramotnosti .............................................................. 16 Obrázek č. 3: Návaznost doplňkových gramotností ................................................................. 17 Obrázek č. 4: Návrh postupu na prohloubení finanční gramotnosti ......................................... 21

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet osobních bankrotů v roce 2013 ................................................................. 24 Tabulka č. 2: Vnímání vlastní finanční gramotnosti podle vzdělání (N = 102) ....................... 39 Tabulka č. 3: Souvislost mezi postojem k FG v rodině a vlastním vnímám FG u sebe ........... 42 Tabulka č. 4:Tabulka č. Znalost pojmu RPSN dle vzdělání (N = 102) .................................... 43 Tabulka č. 5: rozloţení odpovědí dle vzdělání na otázku inflace 2012 (N = 102) ................... 44 Tabulka č. 6: Schopnost spočítat si správně úročení a úroky dle vzdělání (N = 102) .............. 45 Tabulka č. 7: Znalost daňového systému dle vzdělání (N = 102) ............................................ 46

Seznam grafu Graf č. 1: Přehled dlouhodobých úvěrů .................................................................................... 23 Graf č. 2: Přehled krátkodobých úvěru ..................................................................................... 23 Graf č. 3: Představa, co je to finanční gramotnost (N = 102) ................................................... 39 Graf č. 4: Představa, jak finanční gramotnost obyvatel zlepšit (N = 102)................................ 40 Graf č. 5: Představa původu finanční negramotnosti obyvatel ČR (N = 102) .......................... 40

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník finanční gramotnosti

Seznam použitých zkratek CNCB– Czech Non-Banking Credit Bureau, a.s. ČOI – Česká obchodní inspekce ČR – Česká republika FG – finanční gramotnost MF – Ministerstvo financí ČR MŠMT – Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy ČR MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu RPSN – roční procentní sazby nákladů SOLUS - Sdruţení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům

54

Dotazník finanční gramotnosti

Příloha č. 1

Dobrý den, jsem studentkou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a pro svoji bakalářskou práci na téma: „ Finanční gramotnost“ dělám výzkum, který má zmapovat úroveň finanční gramotnosti v České republice. Ráda bych Vás poţádala o vyplnění tohoto dotazníku, který bude součástí praktické části mé bakalářské práce. 1. Co si představíte pod pojmem finanční gramotnost? 2. Považuje se za finančně gramotného/gramotnou? Ohodnoťte prosím svoji finanční gramotnost na škále od 1 (= výborná) do 4 (= nedostatečná). a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 3. Vedli vás rodiče ke správnému nakládání s penězi? Ohodnoťte prosím tuto oblast jejich výchovy na škále od 1 (= výborná) do 4 (= nedostatečná). a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 4. Co by se podle vás mělo udělat pro rozvoj finanční gramotnosti v ČR? 5. Jaké jsou podle vás hlavní příčiny nízké finanční gramotností v ČR? 6. Jaká byla míra inflace v roce 2012? a) 0 - 2 % b) 2 – 4 % c) 4 – 6 % d) více neţ 6 % 7. Co znamená zkratka RPSN ? a) celkové náklady na půjčku b) označení banky c) roční procentní sazba nákladů d) roční průměrná sazba nákladů 8. Co pro spotřebitele znamená, pokud podepíše smlouvu, kde je uvedena rozhodčí doložka? a) při případném sporu dluţník ani věřitel není zvýhodněn oproti druhému b) při případném sporu rozhoduje soud, osoba uvedená v rozhodčí doloţce rozhodne, který soud to bude c) případné spory jsou vyňaty z působnosti obecných soudů d) rozhodčí doloţka nemá zásadní dopad na dluţníka ani věřitele, pouze určuje osobu, která zkontrolovala podpisy na smlouvě uvedené 55

9. Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou? a) kreditní kartou lze platit přes internet, debetní kartou nikoli b) kreditní karta je kartou k běţnému účtu, debetní karta je kartou úvěrovou c) platbu debetní kartou je potvrzena pouze podpisem, pro platbu kreditní kartou je zapotřebí navíc PIN kód d) kreditní karta není vázána na účet, jedná se o úvěrovou kartu, kde úvěr je poskytován na samostatném účtu 10. Paní Nováková si chce koupit permanentku na 10 lekcí zumby. Zjistila si, že její lekce jsou ve fitness centru na druhém konci města dostupné za 600 Kč včetně DPH. Musí však jet autobusem, jízdenka tam i zpět vyjde dohromady na 50 Kč. Nebo si může koupit permanentku do fitness centra se sídlem na rohu jejího domu, ta stojí 1000 Kč bez DPH. Která z těchto dvou variant je pro paní Novákovou výhodnější? a) fitness centrum na konci města b) fitness centrum na rohu 11. Klient má úvěr u banky na pevnou úrokovou sazbu a dojde k nárůstu inflace, pro koho je to výhodnější? a) pro banku b) pro klienta c) pro oba dva d) pro nikoho 12. Chcete investovat částku 5 000 Kč. Dáte přednost výnosu 400 Kč, nebo 15 % z investované částky? a) b) c) d)

400 Kč 15 % z investované částky obojí je stejně výhodné nelze určit

13. Roční míra inflace je 4 %, náš vklad je úročen 2 % p.a. V takovéto situaci můžeme o reálné hodnotě vkladu říci: a) klesne o 2 % b) klesne o 3 % c) vzroste o 2 % d) vzroste o 3 %

56

14. Rodina Novákova má tento měsíc tyto příjmy a výdaje: Pan Novák obdržel čistou mzdu 18 000 Kč. Paní Nováková dostala čistou mzdu ve výši 26 000 Kč. Jejich výdaje za tento měsíc činily: - příspěvek do fondu oprav 6 500 Kč + inkaso 3 500 Kč - potraviny a oblečení 9 000 Kč - pojistné 3000 Kč - splátka hypotéky 8 000 Kč - ostatní výdaje 4 000 Kč - nákup nové pračky 11 000 Kč A) - Novákovi mají tento měsíc rodinný rozpočet: a) deficitní b) přebytkový c) vyrovnaný d) schodkový B) - Které z výše uvedených výdajů rodiny Novákovy jsou fixní? a) splátka hypotéky b) nákup nové pračky c) potraviny d) ţádné z uvedených 15. V jakém případě koupí kupující výrobek s nejvyššími náklady za předpokladu, že výrobce chce prodat za 10 Kč (po odvodu případné DPH) a zprostředkovatel obchodu (překupník) chce mít na přeprodeji kupujícímu zisk také 10 Kč: a) Výrobce je plátce DPH, zprostředkovatel také a kupující také b) Výrobce je plátce DPH, zprostředkovatel také a kupující je neplátce c) Výrobce je neplátce DPH, zprostředkovatel je plátce a kupující je také plátce d) Výrobce je neplátce DPH, zprostředkovatel také a kupující také 16. O příjmech a výdajích státního rozpočtu platí, že: a) Největší výdajovou poloţkou jsou investiční výdaje a státní zakázky b) Deficit státního rozpočtu se financuje z největší části půjčkou od Světové banky (World Bank) c) Největší výdajovou položkou jsou mandatorní (povinné ze zákona) výdaje, např. sociální výdaje d) Největší příjmovou poloţkou jsou daně následované odvody na sociální pojištění, přičemţ daně z příjmů fyzických a právnických osob představují zhruba 80 % všech příjmů 17. Které z následujících tvrzení platí o daních a sociálních dávkách? a) Maximální výše mateřské je limitována na částku cca 17 tis. Kč / měsíc b) Peněţitou pomoc v mateřství (mateřskou) můţe čerpat současně matka i otec c) Dávky v nezaměstnanosti je moţné pobírat maximálně 24 měsíců od registrace na úřadu práce d) Při nízkém příjmu a vyživovaných dětech v domácnosti je možné požadovat po státu daňový bonus – negativní daň

57

18. Dlužník nezaplatil věřiteli pohledávku, a to ani po opakované upomínce. Co může věřitel udělat? a) Donutit věřitele k sestavení splátkového kalendáře b) Nezaplacenou fakturu (pohledávku) předat exekutorovi rovnou k provedení exekuce c) Postoupit pohledávku inkasní společnosti, která je oprávněna vymáhat celou částku pohledávky navýšenou o vlastní náklady na vymáhání d) Obrátit se na soud s návrhem na vydání platebního rozkazu, který je vykonatelný, pokud dojde k jeho převzetí dlužníkem a pokud dlužník následně nepodá proti platebnímu rozkazu odpor 19. Představte si, že jste si vzal(a) úvěr a po několika měsících řádného splácení ztratil(a) zaměstnání a tím i pravidelný příjem. Blíží se termín další splátky. Co byste udělal(a)? a) Informoval(a) věřitele co nejdříve a pokusil(a) se dohodnout odklad splátky nebo nastavení jiného splátkového kalendáře b) Počkal(a), aţ mi věřitel doručí upomínku – do toho okamţiku mi nemohou hrozit ţádné sankce a mám čas na sehnání peněz na splátku c) Počkal(a) do termínu další splátky, a pokud bych ani druhou splátku nebyl(a) schopen zaplatit, pak bych informoval(a) věřitele d) Nevím 20. Pokud vám někdo odcizí platební kartu, jaké riziko vám bezprostředně hrozí? a) zneuţití karty, ale pouze pokud zloděj zná Váš PIN b) zneužití karty, a to i v případě, že zloděj nezná Váš PIN c) ţádné – podle evropských předpisů neručí drţitel karty za škodu vzniklou zneuţitím karty, a to bez ohledu na to, kdy byla karta zablokována d) ţádná z předchozích moţností není správná 21. Vezmete si úvěr ve výši 10 000 Kč na jeden rok s úrokovou sazbou 8,5% p.a. Kolik peněz bance zaplatíte, jestliže po roce úvěr splatíte? a) 10 000 Kč b) 10 085 Kč c) 10 850 Kč d) 18 500 Kč 22. Jaké jsou aktuální daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance a podnikatele a firmy? a) Celkové odvody zaměstnance a zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění jsou při superhrubé mzdě 50 tis. Kč/měsíc zhruba stejné nebo lehce niţší neţ odvedená daň b) Daň pro zaměstnance je 15 % z hrubé mzdy, přičemţ na vypočtenou daň lze uplatnit slevu ve výši 2 070 Kč na poplatníka, 335 Kč na studenta a 1 117 Kč na vyţivované dítě c) Daň pro zaměstnance je asi 20 % ze superhrubé mzdy, přičemţ na vypočtenou daň lze mimo jinými měsíčně uplatnit slevu ve výši 2 070 Kč na poplatníka, 335 Kč na studenta a 1 117 Kč na vyţivované dítě d) Podnikatelé (právnické a fyzické osoby) platí 15% daň ze základu pro výpočet daně, přičemž u vybraných kategorií živnostníků lze při stanovení základu uplatnit náklady paušální sazbou ve výši až 60 % 23. Jste: a) Muţ b) Ţena 58

24. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) bez vzdělání nebo neúplné základní b) základní c) učební obor d) učební obor s maturitou e) střední odborné bez maturity f) úplné střední g) úplné střední odborné s maturitou h) vysokoškolské bakalářské i) vysokoškolské magisterské j) vysokoškolské doktorské a vyšší k) jiné 25. V jaké věkové kategorii se nacházíte? a) do 18let a) 18 – 25 b) 26 – 35 c) 36 – 45 d) 46 – 60 e) 61- více

Děkuji Vám za Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku.

59

VZDĚLÁNÍ A FINANČNÍ GRAMOTNOST

Recommend Documents