EKONOMICKÁ GRAMOTNOST

EKONOMICKÁ GRAMOTNOST

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14.0108

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

EKONOMICKÁ GRAMOTNOST 1. vydání, Most 2011 Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracovatel publikace: Asistenční centrum, a.s. Sportovní 3302, 434 01 MOST


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

OBSAH 1. 1.1 1.2 1.3

Základy ekonomické gramotnosti Peníze Hospodářský systém – jak to vlastně všechno funguje Inflace

2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.4

Disponibilní důchod domácnosti Čisté mzdy a povinné mzdové odvody Dávky státní sociální podpory Dávky nevázané na příjem domácnosti Dávky vázané na příjem domácnosti Dávky nemocenského pojištění Podpora v nezaměstnanosti

21 22 33 34 36 41 45

Rozpočet a správné zásady hospodaření

55

4.1 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3

Banky a jiné finanční instituce Běžný osobní bankovní účet Spořicí produkty Úvěrové produkty Kritéria výhodnosti půjčky Důležité aspekty úvěrování Typy úvěrových produktů

67 69 74 84 85 88 90

5.1 5.2 5.3

Rizika insolventnosti Exekuce Oddlužení Nezastupitelná role občanských poraden

99 102 103 105

2.

3. 4.

5.

5 6 8 11

Použité zdroje

5

3

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1

ZÁKLADY EKONOMICKÉ GRAMOTNOSTI Ekonomická gramotnost je souhrnem poznatků, které pomáhají každému člověku orientovat se v každodenním hospodářském životě. Jinými slovy zahrnuje oblast získávání a utrácení peněžních prostředků nejrůznějšími subjekty (zaměstnanec, zaměstnavatel, státní instituce ad.) nejrůznějšími způsoby (půjčky, vklady, nákupy výrobků atp.). Obsahuje výklad základních ekonomických pojmů a popisuje funkčnost institucí běžně ovlivňujících hospodářský život každého člověka, umožňuje osvojit si základní zásady úspěšného hospodaření s penězi, vymezuje možnosti správného ekonomického hospodaření v různých životních situacích, pomáhá orientovat se v nabídce bankovních produktů, dodává povědomí o roli státu v ekonomické oblasti. Přitom tento výčet není ani zdaleka úplný. Na druhou stranu již z tohoto omezeného výčtu je jasné, že jde o otázky, které se týkají každého člověka bez ohledu na jeho příjmové, vzdělanostní, věkové a další charakteristiky. A právě v této oblasti chybí, zejména mladým lidem, dostatečné povědomí o těchto základních hospodářských otázkách. Školský systém ekonomickou (potažmo finanční) gramotnost ve svých osnovách po dlouho dobu opomíjel. I z tohoto důvodu může sloužit právě tato publikace k čerpání základního vzdělání v hospodářské oblasti. Text této publikace kombinuje výklad poznatků s příklady z každodenní reality ekonomického života. Celou publikací nás bude provázet Kamil, devatenáctiletý čerstvě vyučený zámečník, který bude řešit vlastní základní ekonomické problémy, se kterými se ovšem může potýkat každý z nás. V průběhu čtení publikace se také seznámíme s Kamilovou přítelkyní Soňou. Zamilovanému páru se narodil před čtyřmi měsíci syn Samuel. Oba mladí lidé jsou skutečně šťastní, neboť se na Samuelův příchod na svět velmi těšili. Chystají se mu vytvořit co nejvhodnější podmínky pro jeho dětství. Z prvních zkušeností je ovšem zřejmé, že naplnění tohoto cíle nebude procházka růžovou zahradou. Snahu postarat se o Samuelovo skvělé dětství omezují peněžní prostředky, které mají oba mladí rodiče k dispozici. Pocity naplnění a oprávněně pociťovaného štěstí se mísí se starostmi, které výchova Samuela představuje. Tyto starosti se odvíjejí zejména ze složité ekonomické situace, ve které se oba nacházejí. Ovšem ještě před tím, než budeme sledovat jejich životní zkušenosti z hospodářského hlediska, budeme se věnovat obecnějším tématům. Pusťme se do toho!

5

5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Peníze

1.1

Převážná část textu bude věnována různorodým možnostem nakládání s penězi (např. nakupování, půjčování, platba daní apod.). Kde se ovšem peníze berou? Proč můžeme vyměnit bankovky v našem vlastnictví za hmotné produkty i nehmotné služby, které nabízejí podniky, živnostníci nebo třeba státní instituce? A co to vlastně jsou peníze? Všichni z nás se zřejmě domníváme, že víme, co jsou peníze. Peníze představují všechno to, co máme v peněženkách, na bankovních kontech, doma v porcelánovém prasátku. Samotné vymezení peněz ovšem nemusí být zas tak jednoduché. Jsou pro nás penězi např. dárkové poukázky, které umožňují v daném hypermarketu zakoupit za jejich nominální hodnotu (číselnou hodnotu uvedenou na poukázce) určité výrobky nebo služby? A co třeba takový dluhopis, tedy cenný papír, ve kterém se dlužník zavazuje, že věřiteli (tomu, kdo dlužníkovi půjčil) splatí podle dohodnutých podmínek určitou sumu hotovosti, na které se spolu domluvili. Z výše uvedených příkladů sami cítíme, že vymezení peněz nemusí být zas tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. V odborných publikacích se peníze vymezují jako cokoliv, co slouží pro snadnější směnu. Pro naše účely bude stačit, když si peníze na začátku raději definujeme jednodušeji jako veškerou hotovost nebo finanční prostředky (cenné papíry, bankovní vklady), které mohou být prakticky okamžitě převedeny na hotovost. V této chvíli se vám může zdát, že pro nás správné vymezení peněz není zas tak důležité a že otázku definice peněz bychom mohli přenechat ekonomům. Není tomu tak! Peníze musíme všichni chápat v tomto širším kontextu, neboť užší vymezení peněz, tj. jako hotovosti či peněz na bankovním účtu, může vést ke špatným ekonomickým rozhodnutím.

Jmenuji se Kamil a přibližně před rokem jsem získal výuční list v oboru zámečnictví. Po bujarých oslavách úspěšného zakončení mého studentského života bylo načase, abych uvažoval, jak bude vypadat moje profesní budoucnost. Měl jsem štěstí, neboť vyučení v technickém oboru zvyšovalo moje šance získat zaměstnání se slušnými mzdovými podmínkami. Místní úřad práce mi nabídl zaměstnání u dvou možných zaměstnavatelů, kteří měli v regionu dobré jméno. Oba dva podniky byly (a jsou) firmy s přátelským kolektivem, s perspektivním

6 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.1

Peníze

výhledem budoucnosti (nic nenasvědčovalo tomu, že by mohly v budoucnosti propouštět své zaměstnance) a možností kariérního růstu pro své zaměstnance (profesní postup ve firmě znamená víc peněz!). Nemohl jsem se rozhodnout, se kterým podnikem podepíši pracovní smlouvu, neboť mzda nabízená oběma podniky byla téměř shodná. V mém rozhodování tedy musely hrát roli i jiné faktory. V tomto případě mi jedna z firem nabízela i tzv. zaměstnanecké benefity až ve výši 6.000 Kč. Zaměstnanecké benefity jsou určité „peněžní prostředky“ poskytované zaměstnavatelem, které mi umožňují zvyšovat mé výdaje v určitých oblastech. Často mají formu určitých kuponů, za které lze pořídit oběd (stravenky), pronájem sportoviště, kurs cizího jazyka, nadstandartní lékařskou péči apod. Protože obě nabídky skutečně byly prakticky stejné, vybral jsem si podnik, který mi navíc poskytuje zaměstnanecké benefity, které zvyšují mé peněžní prostředky obdržené od zaměstnavatele za odvedenou práci.

Z tohoto příkladu by nám mělo být jasné, že peníze skutečně nepředstavují pouze bankovky a mince v našich peněženkách či naše finanční obnosy na bankovních kontech, které snadno v hotovost přeměníme (např. formou výběru hotovosti z bankomatu). Peníze je tedy třeba skutečně vnímat jako všechno to, co nám umožňuje běžný nákup nějakého výrobku nebo služby. Nyní si udělejme v našem příběhu malou odbočku, a to z důvodu snahy pochopit, jak vlastně celé hospodářství daného územního celku (např. ČR) funguje. Ke správné odpovědi lze dospět položením následující otázky: jaké jsou obecné role každého z nás (zejména zaměstnanců), zaměstnavatelů, státu, peněz? Prostě všeho toho, co souvisí s hospodářstvím. Po vysvětlení každého z těchto ekonomických pojmů, dokážeme vytvořit jednoduchý systém, který dokáže věrně zobrazit (byť za cenu velkého zjednodušení) realitu všedního ekonomického života.

5

7

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.2

Hospodářský systém – jak to vlastně všechno funguje

Ekonomiku, jako systém vztahů hospodářských subjektů, lze popsat poměrně jednoduše. Pod pojmem „hospodářský subjekt“ si nemusíme představovat nic složitého, neuchopitelného nebo neskutečného. Jde o souhrnné označení pro domácnosti, podniky, státní instituce a zahraničí. Jak tedy hospodářský systém funguje? Podívejme se na následující schéma: odvedená práce, výdaje ýd na výrobky ky Zaměstnavatelé

Zaměstnanci m mzdy, produktyy odvedená práce, zákonné pojištění, platy, poplatky, sociální dávky, daně podpora v nezměstnanosti

zákonné pojištění, plnění zakázek, poplatky, dotace, daně veřejné zakázky

Veřejný sektor vývoz

vývoz

dovoz Zahraničí

vývoz

dovoz

dovoz

Zahraničí

Zahraničí Zdroj: Vlastní tvorba.

I když se nám to z počátku může zdát složité, zjistíme, že o nic složitého ve své podstatě nejde. Nejprve je třeba si uvědomit, že každý z ekonomických subjektů sleduje své vlastní zájmy. Každý ekonomický subjekt má své potřeby, přání a požadavky. Zároveň může nabídnout něco, co by někdo jiný mohl potřebovat. Podle těchto pravidel funguje skutečný ekonomický svět. Navíc je třeba vyjít z faktu, že se každý snaží získat s minimem

8 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.2


vynaložené energie, co největší efekty. Ostatně každý z nás jistě zná výraz „za málo peněz hodně muziky.“ Pokud najdeme něco, co máme a můžeme nabídnout (nabídka), a zároveň někdo jiný to potřebuje (poptávka), lze uskutečnit směnu. Od obecných předpokladů se nyní vraťme ke konkrétním zájmovým skupinám, abychom si dokázali, že výše uvedené věty platí skutečně pro všechny hospodářské vztahy. Vyjděme nejdříve ze základních dvou ekonomických subjektů: zaměstnanců (resp. domácností) a soukromých zaměstnavatelů (resp. podniků). Zaměstnanci mají své potřeby – některé nezbytné (uhrazení nájmu, pořízení potravin apod.), jiné zbytné (fotoaparát, počítač aj.). Nikdo jim ovšem tyto potřeby neuspokojí zadarmo. V současnosti (a bylo tomu tak již před tisíciletími) je možné pořídit výše uvedené věci za peníze, o kterých již byla řeč. I peníze nám ovšem nikdo nedá jen tak pro nic za nic. Nejobvyklejším způsobem, jak získat peníze, jako prostředek směny, je nechat se zaměstnat zaměstnavateli (podniky či veřejným sektorem) a odvádět kvalitní pracovní výkony. Ty jsou následně ohodnoceny právě penězi. K úplně stejnému závěru lze dospět sledováním zájmů podniků. Zaměstnavatelé najímají pracovníky z toho důvodu, že chtějí dosahovat zisku. Tedy stavu, kdy jejich výnosy jsou vyšší než náklady. Obecně se snaží o to, aby prodej jimi vyrobených produktů nebo poskytnutých služeb přinášel takové příjmy, které převyšují výdaje. Výdaje přitom vynakládají právě na nejrůznější účely: pronájem továren, nákup výrobních linek, pořízení výpočetní techniky a samozřejmě na mzdy zaměstnanců. Jedna skupina se tedy nemůže obejít bez druhé! Zaměstnavatelé potřebují pracovníky, aby mohli vyrábět a posléze dosahovat zisků. Zaměstnanci potřebují nakupovat produkty a služby, které vyrábějí zaměstnavatelé. Zajímavou ekonomickou skupinu tvoří veřejný sektor. Veřejný sektor ovlivňuje ekonomickou činnost ostatních ekonomických subjektů nejrůznějšími způsoby. Vymezuje mimo jiné právní rámec všech činností s ekonomickou tematikou. Jinými slovy určuje to, co je zakázané, a tudíž postižitelné určitou formou trestu (finanční náhrada, odnětí svobody aj.). Ve vztahu k zaměstnancům stát navyšuje množství jejich peněžních prostředků formou tzv. transferových plateb. To jsou takové platby státu vyplácené ve prospěch občanů, od nichž stát přímo nezískává žádnou protihodnotu (např. starobní důchody, rodičovský příspěvek aj.). Samozřejmě i veřejný sektor požaduje - pro zajištění určitého minimálně problémového vývoje společnosti daného státu - pracovní

5

9

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


1.2

sílu, zaměstnance ve veřejné správě. Jedná se o lékařský personál, hasiče, policisty, profesionální vojáky, učitele a úředníky. Pro zajištění chodu veřejného sektoru je nutné získat peněžní prostředky, které jsou vybírány od zaměstnanců i zaměstnavatelů ve formě nejrůznějších daní, povinného zákonného pojištění a poplatků. Tímto způsobem si můžeme jakýkoliv stát představit jako střetávání protichůdných požadavků veřejného sektoru, zaměstnavatelů a zaměstnanců. Každý se přitom snaží získat za co nejméně peněz, odpovědnosti a úsilí, co nejvíce. V tuto chvíli je rovněž nutné připomenout roli peněz, které umožňují pohodlnější směnu čehokoliv za cokoliv, pokud se dvě strany možné směny dohodnou. Abychom měli stručnou charakteristiku ekonomických skupin kompletní, je důležité si uvědomit, že stát jako územní celek ovšem není izolovaný od svého okolí. Jsou podniky, které vyvážejí nebo naopak dovážejí produkty či služby, které v daném státu prodávají. Právě z tohoto důvodu jsou u nás k dostání produkty jako tropické ovoce, některá elektronika nebo pohonné hmoty. I zde přitom platí již několikrát zmiňované pravidlo: vývozci se snaží prodávat za maximální ceny, dovozci naopak požadují co nejlevnější nákupy. Pouze v případě dohody a souladu s platnými příslušnými právními normami se směna může uskutečnit. A opět to zpravidla bývá za peníze – zde je to ovšem složitější, neboť různé státy mohou mít různé měny (české koruny, eura, americké dolary apod.).

10 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.3

Inflace

S penězi je spojený další ekonomický pojem – cena. Cena představuje vyjádření hodnoty určitého množství produktu nebo služby. Výše ceny odráží míru vzácnosti a potřebnosti ze strany kupující. Toto platí skutečně ve většině případů. Diamanty jsou drahé proto, že jejich výskyt je značně limitovaný. A co je vzácné, bývá drahé. Jinými slovy prodejce nemají potřebu zlevňovat, když jejich výrobky jsou nakupovány i při vyšších cenách. S problematikou cen souvisí i otázka hodnoty peněz. Pro většinu z nás je hodnota peněz dána nominální hodnotou té které bankovky a striktně neměnná. To je ovšem opět jeden z běžných mylných závěrů, neboť v praxi existují důvody proto, že hodnota peněz není stejná v různých obdobích. Jistě se každý setkal prostřednictvím novin, televize či internetu s pojmem inflace. Inflace není nic jiného než neustálý růst cen v hospodářském prostředí. Růst cen snižuje kupní sílu peněz. Popišme podstatu inflace prostřednictvím jednoduchého příkladu, kdy Kamil nakupuje pečivo.

Každý měsíc s přítelkyní Soňou utrácíme za pečivo vždy přesně 200 Kč, konkrétně pravidelně nakupujeme housky. Cena jedné housky v minulém měsíci byla 2 Kč za kus. 200 Kč jsem použil na nákup housek i v následujícím měsíci. V následujícím měsíci ovšem jednu housku bylo možné pořídit za 2,5 Kč. Pekaři zdražili své produkty z toho důvodu, že jim vzrostly náklady. Jednoduchým výpočtem dokážu zjistit, kolik housek jsem si mohl za danou stokorunu koupit nakoupit v minulém i následujícím měsíci. Počet housek nakoupených v minulém měsíci = 200 : 2 = 100 ks pečiva. Počet housek nakoupených v následujícím měsíci = 200 : 2,5 = 80 ks pečiva. Z tohoto jednoduchého výpočtu jasně vyplývá, že v případě zdražení výrobků (inflace) se snižuje koupěschopnost hotovosti (peněz), neboť za danou stokorunu si můžeme pořídit menší počet kusů zdraženého zboží.

5

11

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Inflace

1.3

Na základě tohoto jednoduchého příběhu je možné odvodit základní obecný důsledek inflace, a totiž že inflace (všeobecné zdražování) při stejných důchodech umožňuje nakupovat méně produktů nebo služeb. Toto poznání má rovněž velmi důležité praktické využití. Ekonomové v této souvislosti hovoří o rozdílu mezi „nominální“ a „reálnou“ mzdou. Nenechte se těmito termíny zastrašit či odradit od další četby, protože daný rozdíl je velmi jednoduchý a snadno pochopitelný. Nominální mzdu vyjadřujeme v peněžních jednotkách (v ČR v českých korunách), přičemž jde o peněžní prostředky, které dostane zaměstnanec od zaměstnavatele za odvedenou práci. Reálná mzda pak není udávána v korunách, nýbrž v množství určitých produktů či služeb, které si za dané peníze obdržené od zaměstnavatele (nominální mzdu) můžete nakoupit.

Jak již víte, nechal jsem se zaměstnat jako zámečník u jedné regionální firmy. Za odvedenou práci zpravidla obdržím 15.000 Kč na mé bankovní konto. Cena jedné hračky pro Samuela stojí v průměru 100 Kč. Za těchto podmínek je možné rozlišovat mezi nominální a reálnou mzdou. Moje nominální mzda je 15.000 Kč, neboť jde skutečně o částku, kterou získávám za odvedenou práci a je vyjádřená v peněžních jednotkách. Reálnou mzdu mohu vyjádřit např. v maximálním počtu Samuelových hraček, které mohu za nominální mzdu pořídit. Za daných podmínek tedy moje mzda odpovídá 150 hračkám (Kamilova reálná mzda vyjádřená ve hračkách = 15.000 Kč : 100 Kč = 150 ks hraček).

Toto byl samozřejmě velmi jednoduchý příklad, který ovšem jasně vysvětluje možné dvojí vyjádření mezd. Ve skutečném životě je situace daleko složitější, neboť Kamil nenakupuje pouze hračky pro Samuela, ale musí vynakládat peníze za nájemné, potraviny a nápoje, oblečení apod. V této souvislosti je vhodné velmi stručně pohovořit o pojmu míra inflace (míra všeobecného zdražování). Míra inflace je ekonomická veličina, která odráží rozdíl mezi současnými cenami všech produktů a služeb a minulými cenami všech produktů a služeb. Sledovat ceny skutečně všeho, co je běžně k dostání, je samozřejmě nemožné. Za tímto účelem je proto vytvořen reprezentativní spotřební koš, který zahrnuje nákupy průměrné domácnosti. V praxi se tedy sleduje vývoj cen pouze u skupiny vybraných produktů, jejichž

12 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.3

Inflace

spotřeba je běžná. Míra inflace se vždy udává v procentech a její interpretace je poměrně jednoduchá: Pokud míra inflace činí 2%, znamená to, že ceny v současnosti jsou všeobecně o 2% vyšší než v minulém období. Minulé období přitom může být definováno jako období předcházejícího měsíce, předcházejícího roku nebo nějakého přesně vymezeného období v minulosti (např. sledujeme ceny z roku 2011, přičemž míru inflace interpretuje následovně: o kolik procent se současné ceny zvýšily oproti cenám z roku 2011). Míra inflace má významný vliv právě na velikost reálných mezd, přičemž zde platí jednoduché pravidlo: čím větší míra inflace, tím nižší reálné mzdy. Reálné mzdy nás přitom musí vždy zajímat více než mzdy nominální, neboť vymezují skutečnou koupěschopnost vydělaných peněz. Vezměme si situaci, kdy by určitý zaměstnanec pobíral nominální mzdu o velikosti 100.000 Kč. To je samozřejmě v současných podmínkách velmi vysoký příjem plynoucí ze zaměstnání. Ovšem pokud by ceny byly daleko vyšší než v současnosti, člověk se stotisícovou (nominální) mzdou by byl prakticky chudší než člověk s 15.000 Kč v podmínkách velmi nízkých cen. Vždy jde tedy o to, kolik a jakých produktů či služeb si ve skutečnosti v běžných obchodech můžeme pořídit za danou úroveň nominální mzdy. Ukažme si nyní jednoduchý příklad.

Už bylo řečeno, že každý měsíc od svého zaměstnavatele obdržím na mé bankovní konto (nominální mzdu ve výši) 15.000 Kč. Z televizních zpráv jsem se dozvěděl, že meziroční míra inflace (popisující cenový rozdíl mezi dvěma sousedními roky) činila 2 %. Dokázal bych určit svoji současnou reálnou mzdu? Určitě ano, a to nikterak složitě. Stačí pouze vědět, že došlo vzhledem k minulému roku ke všeobecnému zdražení o 2 %. Je tedy patrné, že při stejné nominální mzdě si vzhledem k vyšším cenám budu moci pořídit méně zboží. Reálnou mzdu dokážu velmi jednoduše vyjádřit jako podíl nominální mzdy a míry inflace v následujícím tvaru: zdražení o dvě procenta lze popsat jako 100 % (úroveň cen minulého období) + 2 % (všeobecné zdražení). Úroveň cen daného období tedy tvoří 102 % úrovně cen minulého období). 102 % lze vyjádřit jako desetinné číslo 1,02. Nyní již, jak už bylo popsáno výše, stačí vydělit 15.000 Kč číslem 1,02, čímž získáme reálnou mzdu (tentokráte vyjádřenou v penězích) přibližně ve výši 14.706 Kč. A jaká je tedy interpretace této formy reálné mzdy? Opět nic složitého. V podstatě jde o to, že pokud v současnosti pobírám mzdu 15.000 Kč, mohu si koupit takové množství produktů a služeb, které bych si mohl pořídit za 14.706 Kč v minulém roce.

5

13

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Inflace

1.3

Předcházející příklad opět poukazuje na základní vlastnost inflace, tj. že všeobecné zdražování snižuje v čase reálné mzdy. To tedy v praxi znamená, že se v podmínkách inflace při nezměněných nominálních mzdách máme ekonomicky hůře. I proto je pro každého člověka důležité brát v úvahu souvislost mezi inflací a nominální mzdou. Zaměstnanec si totiž může skutečně (reálně) polepšit jen tehdy, pokud tempo růstu inflace bude menší, než tempo růstu mezd. Inflace je ekonomický jev, který je přítomen prakticky permanentně (neustále) ve všech vyspělých ekonomikách v období hospodářského růstu (tj. v situaci, kdy ekonomika jako např. ČR, produkuje větší množství produkce). K příčinám stálého zdražování se ještě vrátíme, nyní však ještě obraťme naši pozornost na popsaný vztah mezi inflací a nominální mzdou. K zachování stejné životní úrovně při např. 3% zdražování zboží je tedy nutné pobírat vyšší nominální mzdy, konkrétně navýšené o rovněž 3 %. Pokud bychom chtěli uvažovat o růstu životní úrovně (tj. růstu koupěschopnosti obdržených mezd), musely by mzdy růst rychlejším tempem než inflace. Znalost těchto souvislostí je skutečně klíčová pro vyjednávací pozice zaměstnanců ve věci navýšení jejich platu, neboť tvoří základní nevyvratitelný argument nutnosti navyšování jejich mezd. V předcházejícím odstavci se objevilo konstatování, že inflace je stále probíhajícím jevem v období hospodářského růstu. Určit příčiny této skutečnosti lze určit dvěma následujícími úvahami, neboť zdražování může nastat v podstatě za dvou podmínek: 1 Zdražení podmíněné zvýšeným zájmem ze strany spotřebitelů Za těchto podmínek jsou prvotním „spouštěčem“ inflace zvýšené množství nákupů ze strany spotřebitelů. Větší možnosti spotřebitelů utrácet mohou být zapříčiněny např. nižšími platbami daní, nárůstem mezd od zaměstnavatelů apod. Za těchto okolností mohou prodávající zdražit své výrobky, neboť spotřebitelé mají navýšené a tudíž dostatečné množství prostředků, aby dané výrobky i nadále nakupovali. 2 Zdražování podmíněné růstem nákladů výrobců Druhou skupinu příčin inflace tvoří faktory, které zvyšují náklady výrobcům. Ti jsou pak nuceni přistoupit ke zdražení, neboť si chtějí uchovat určitou výši jejich zisků. Konkrétně se může jednat např. o zdražení dopravních nákladů (růst cen pohonných hmot), řešení následků živelních katastrof, zvýšení daní (daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně příjmů právnických osob) apod.

14 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.3

Inflace

Výčet možných příčin všeobecného zdražování není zdaleka vyčerpávající. To by ostatně ani nekorespondovalo se základními cíli této publikace. Uvedené rozdělení příčin inflace do dvou skupin je ovšem zcela účelové, neboť pomůže objasnit permanentnost výskytu jevu všeobecného zdražování v čase relativního blahobytu. Prvotní příčina totiž způsobuje jakousi řetězovou reakci, která neustálé zdražování dokáže efektivně vysvětlit. Vezměme si např. hypotetickou (možnou) situaci, kdy v důsledku špatného počasí v celé Evropské unii evropští zemědělci sklidili mizernou úrodu. Ta nepokrývala potřebu tamějšího obyvatelstva. Z předcházejícího textu již víme, že co je vzácné a zároveň užitečné, je zároveň i drahé. Zemědělci by přistoupili ke zdražení svých produktů. To by se samozřejmě nelíbilo většině spotřebitelů napříč různými profesemi. Byli by totiž v situaci, kdy by za stejné nominální mzdy mohli nakupovat méně zemědělských produktů (tj. potravin). Za těchto okolností by na svých zaměstnavatelích požadovali vyšší nominální mzdy. Pokud by své požadavky prosadili (např. prostřednictvím odborů, tj. organizací hájících zájmy zaměstnanců), firmám (výrobcům, obchodníkům, poskytovatelům služeb) by vzrostly mzdové náklady. Firmy by byly nuceny zdražit své výrobky, aby stále dosahovaly zisku. Zdražení výrobků by se ovšem nikterak nelíbilo spotřebitelům. Ti by opětovně požadovali další nárůst svých mezd. Tímto způsobem by se dalo uvažovat pořád dále, v podstatě v nekončící spirále následných událostí, které zapříčiňují další a další zdražovaní, tj. inflaci. Kromě poklesu reálných důchodů má inflace ještě další významné dopady. Zmiňme se alespoň o jednom z nich. Velmi podstatným důsledkem všeobecného zvyšování cen je poškození věřitelů (tedy osob, jež půjčují dlužníkům). Naopak dlužník je v podmínkách inflace zvýhodněn, neboť reálně splatí méně. Uvedenou skutečnost ověřme na příkladu z praxe.

Jako domácnost mladé rodiny čerstvého zámečníka, který poměrně nedávno začal pracovat, si nevedeme špatně. Doma se nám ale porouchala pračka takovým způsobem, že ji už nespraví ani odborník. Ten nám doporučuje koupit pračku novou. Úspory zatím žádné nemáme, a proto si musíme půjčit. Nabídl se mi můj velmi dobrý známý Radek Opatrný, který by 5.000 Kč mohl jeden rok postrádat. Konkrétně jsme se dohodli na tom, že vrátím Radkovi 5.000 Kč za jeden rok, až budu mít dostatek finančních prostředků.

5

15

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Inflace

1.3

V důsledku toho, že roční míra inflace činila 3 %, si věřitel (ten, kdo půjčuje) Radek skutečně pohoršil. Veškeré zboží nakupované českými spotřebiteli (tedy i Radkem) totiž zdražilo za jeden rok v průměru o tři procenta. Za tisícovku v době uzavření půjčky bylo možné pořídit si určité množství statků odpovídající jedné tisícikoruně (např. 1.000 ks žvýkaček po jedné koruně). Za tu samou nominální hodnotu (tisíc korun českých) však bylo možné pořídit v době splacení půjčky menší množství produktů. Stejné množství produktů, které bychom si mohli pořídit v době uzavření půjčky za 970 Kč (970 ks žvýkaček za 1 Kč). Radek je tedy v této situaci jako věřitel poškozen. Pozn. znehodnocení měny je v tomto případě možné vyjádřit jako: 1.000 Kč : 1 Kč = 1.000 Kč 1.000 Kč : 1,03 Kč = 970 Kč Koruna tedy znehodnotila o 3 %. To jinak řečeno také znamená, že k tomu, abychom si za danou hodnotu půjčky mohli nakoupit stejné množství produktu v době splacení půjčky, potřebujeme větší množství vrácených peněž (v tomto případě o 3 %).

16 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

5

17

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

18 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

5

19

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

20 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2

DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTI

Slovo „disponovat“ znamená vlastnit něco, s čím můžeme libovolně nakládat. Pojem disponibilní důchod domácnosti znamená tedy množství peněžních prostředků, které má určitá domácnost k dispozici na určité období (tímto obdobím uvažujme jeden kalendářní měsíc v souladu s měsíční frekvencí splátek). Ovšem před tím, než se budeme zabývat tématem množství peněz, které můžeme využít pro možnosti nákupů, uhrazení splátek půjček či jistou formu spoření, je třeba si uvědomit, že významným činitelem ovlivňujícím právě množství peněžních prostředků je stát. Stát, potažmo státní instituce, ovlivňují obsahy peněženek každého z nás v pozitivním i negativním smyslu. Stát totiž snižuje náš disponibilní důchod, a to zejména výběrem nejrůznějších forem daní a pojistného. Naopak stát může daným jedincům zvyšovat disponibilní důchod (např. výplatami podpor v nezaměstnanosti, starobních a invalidních důchodů a dalších sociálních dávek). Zaměřme se nejprve na první způsob ovlivnění důchodů, tedy na běžné povinné daňové a pojistné odvody.


21 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Čisté mzdy a povinné mzdové odvody

2.1

Každý člověk, který má zaměstnanecký poměr (stvrzený oboustranně - zaměstnancem i zaměstnavatelem - podepsanou pracovní smlouvou), má povinnost odvádět ze své mzdy určitou část státu. Stát tyto prostředky posléze používá pro dané účely (platy státních zaměstnanců, výplaty sociálních dávek, starobních důchodů apod.). Pokud hovoříme o určité části mzdy, znamená to, že pro každého jedince je odvodová povinnost individuální. Jednodušeji řečeno, každý jedinec odvádí státu jinou částku stanovenou podle zákonných pravidel v závislosti na mnoha faktorech, zejména však na velikosti jeho mzdy. U mzdových odvodů lze rozlišovat odvody daní z příjmů fyzických osob (zaměstnanců či podnikatelů) a odvody sociálního a zdravotního pojištění. Pohovořme nejprve obecně o dani z příjmu fyzických osob. U každého typu daní je nutné rozlišovat poplatníka (zaměstnanec) a plátce daně (zaměstnavatel). Rozdíl mezi těmito osobami (subjekty) je jasně definovatelný. Zatímco poplatník je ten, z jehož peněžních prostředků je daň uhrazena, plátce daně je ten, kdo je zodpovědný za výběr daní a předání správně stanovených daňových peněžních prostředků ve prospěch státu. V případě každého zaměstnance (poplatníka) je tedy plátcem daně zaměstnavatel, který každý měsíc ze mzdy odvádí tzv. daňové zálohy. Daňové zálohy jsou předběžné platby sloužící k plynulému financování státních výdajů Pro zaměstnance, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo více plátců daně postupně a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani, je výhodné požádat písemně zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Za správný výpočet je odpovědný zaměstnavatel, zaměstnanec není administrativně zatěžován, nemusí podat daňové přiznání, aby si uplatnil všechny zákonné nezdanitelné částky a slevy. Roční zúčtování neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani. Zaměstnanec, který má mimo příjmů ze zaměstnání, například příjmy ze živnosti, jiné samostatně výdělečné činnosti, z pronájmu atd. Je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

22 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.1


Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je v podstatě formulář, který je v elektronické formě dostupný na webových stránkách Ministerstva financí ČR. Ve formě tiskopisu jej lze získat na každém finančním úřadě. Daňové přiznání se odevzdává do 31.3. na příslušném finančním úřadě (instituce zřízená státem mj. pro účely daňových výběrů) vždy za jeden kalendářní rok, a to zpětně (čili např. na začátku roku 2012 je nutné odevzdat daňové přiznání vztahující se k příjmům z celého kalendářního roku 2011). Příslušným finančním úřadem je finanční úřad se správní působností v místě trvalého bydliště. Účelem daňového přiznání je porovnat reálný výběr měsíčních daňových záloh a daňové povinnosti. Pokud jsou vybrané zálohy vyšší než daňová povinnost, v takovém případě zaměstnanec obdrží rozdíl. Pokud je situace opačná, tj. daňové zálohy nepokrývají daňovou povinnost, je zaměstnanec povinen rozdíl uhradit na daném finančním úřadu. V této souvislosti se přirozeně nabízí následující otázka: jak může nastat nerovnost mezi množstvím peněz vybraných formou daňových záloh a roční daňovou povinností, když tyto zálohy se stanovují podle striktních pravidel? Jinak řečeno stát přece určuje takové zálohy, které přesně odpovídají roční daňové povinnosti, a přesto mohou nastat rozdíly mezi povinností a odvedenými zálohami. Odpověď je poměrně komplikovaná. Pokud vybrané zálohy nestačí pokrýt daňovou povinnost odvodů, musel daný jedinec v této situaci realizovat ještě jiné příjmy. Tyto příjmy musejí být z jiné než zaměstnanecké výdělečné činnosti, pak zvyšují daňové odvody. Mezi tyto „nemzdové“ příjmy můžeme zařadit např. peníze plynoucí z pronájmu nemovitosti, příjmy z podnikání a další. Všechny uvedené příjmy musí být zaznamenány v daňovém přiznání, přičemž je nutné rozdíl mezi určenou daňovou povinností a zálohami dodatečně uhradit. Opačná a radostnější situace nastává v případě, kdy v ročním zúčtování vybrané zálohy převyšují daňovou povinnost. Zaměstnanci tedy daňovému poplatníkovi vzniká nárok na vrácení peněz. To je možné v případě využití možnosti uplatnění tzv. odečitatelných položek od daňového základu a slev na dani. Tyto termíny si objasníme za malou chvíli na příkladu stanovení velikosti Kamilových daňových záloh, neboť právě daňové zálohy rozhodují o velikosti disponibilní mzdy. Jak již bylo uvedeno, daně ovlivňují velikost mzdy, kterou má každý zaměstnanec k dispozici. Velikost disponibilní mzdy je ovšem ovlivněna také odvodem sociálního a zdravotního pojištění. Sociální pojištění představuje prostředky státu, které mu umožňují

5

23

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.1

financovat starobní důchody, politiku zaměstnanosti a náklady spojené s výplatou nemocenské (peněžní prostředky vyplácené státem v případě, že zaměstnanec nemůže z důvodů nemoci docházet do zaměstnání). Zdravotní pojištění slouží k úhradám plateb spojených se zajištěním zdravotní péče, přičemž tyto prostředky získávají zdravotní pojišťovny, které ve vymezených případech hradí za pojištěného všechny nebo alespoň část nákladů spojených se zdravotní péčí (např. úhrada léků, platby lékařům za odvedené výkony aj.). Po obecném určení postupu stanovení mzdy si představíme konkrétní příjmovou situaci zámečníka Kamila. Ještě před tím je ovšem třeba vysvětlit v rámci účetní mzdové terminologie užívané následující tři formy vyjádření mzdy: 1. čistá mzda: – je nominální peněžní odměna, kterou skutečně obdrží zaměstnanec od svého zaměstnavatele v hotovosti či na bankovní účet se kterou může disponovat (proto také čistá mzda odpovídá termínu disponibilní mzda); 2. hrubá mzda: – je vyjádřením mzdy za odvedenou práci ještě před zdaněním a před pojistnými odvody; 3. superhrubá mzda: – tento termín označuje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Termíny hrubá a superhrubá mzda budeme v textu dále používat, protože jejich znalost je nezbytná pro účely definování konkrétní velikosti disponibilní (čisté) mzdy, tedy prostředků, které skutečně za odvedenou práci obdržíme. Velikost odvedené daňové zálohy (tj. srážky) získáme jednoduchým výpočtem z tzv. upraveného daňového základu. Daňový základ odpovídá superhrubé mzdě, která je snížená (dle aktuálně platné legislativy) o již zmiňované odečitatelné položky. Odečitatelné položky se obvykle neprojevují při stanovení měsíčních daňových srážek, nýbrž až v každoročním ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání. Nejčastěji uplatňovanými odečitatelnými položkami

24 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.1


v běžné praxi bývají zaplacené úroky z hypotečních úvěrů nebo z úvěrů ze stavebního spoření, placené životní pojištění a penzijní připojištění (blíže bude vysvětleno v jedné z následujících kapitol). Po stanovení (upraveného) daňového základu je možné vypočítat měsíční daňovou zálohu prostřednictvím 15% daňové sazby (čili určit 15 % ze superhrubé mzdy). Takto získanou sumu je poté možné ještě ponížit o tzv. slevy na dani. Výčet slev na dani je striktně vymezen aktuálně platnou zákonnou normou. Slevou na dani se přitom ovlivní velikost odvodů daňových záloh. Jejich přehled, včetně velikostí těchto slev, je stručně uveden v následujících bodech, přičemž velikost hlavních slev je uvedena v tabulce dále. Jde o: sleva na poplatníka (platí i pro pracujícího starobního důchodce); sleva na manželku, manžela (pokud manželé žijí ve společné domácnosti a manžel/ manželka nemá vlastní příjem v úhrnu vyšší než 68.000 Kč); sleva pro osobu v částečném invalidním důchodu; sleva pro osobu, která pobírá plný invalidní důchod; sleva pro držitele průkazu ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce); sleva pro poplatníka, který studuje (do 26 let při denní formě studia, respektive do 28 let v případě denního doktorandského studia); sleva na dítě (je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, sleva se dvojnásobí). Shrneme-li dosavadní poznatky o daních z příjmu, zjistíme, že určení měsíční daňové povinnosti je poté poměrně snadno vyjádřitelné jednoduchým vzorcem: Daňová povinnost = sazba daně x upravený základ daně – slevy na dani

5

25

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.1

Pokud jsou slevy na dani tak vysoké, že převyšují stanovenou daň, poplatník má nárok na tzv. daňový bonus, který činí maximálně 52.200 Kč. Tento nárok ovšem může uplatnit pouze v případě, pokud získal za daný kalendářní rok příjem vyšší než 48.000 Kč. Zároveň je však nutné splňovat podmínku, že daný poplatník vyživuje alespoň jedno dítě.

SLEVA NA DANI V KČ

2012 ROČNĚ

2012 MĚSÍČNĚ

POPLATNÍK

24.840 KČ

2.070 KČ

MANŽEL/MANŽELKA BEZ PŘÍJMŮ

24.840 KČ

JEN V ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ

INVALIDNÍ DŮCHOD I. NEBO II STUPNĚ

2.520 KČ

210 KČ

INVALIDNÍ DŮCHOD III. STUPNĚ

5.040 KČ

420 KČ

DRŽITEL PRŮKAZU ZTP/P

16.140 KČ

1.345 KČ

STUDENT DO 26 LET VĚKU

4.020 KČ

335 KČ

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA DÍTĚ

13.404 KČ

1.117 KČ

MAXIMÁLNÍ DAŇOVÝ BONUS

60.300 KČ

5.025 KČ

Zdroj:j Mi Zd Ministerstvo i financíí ČR ČR.

Kromě daní, velikost čisté mzdy, jak již bylo několikrát zmíněno, reguluje rovněž výše pojistného. Sociální pojištění se určuje jako určité procento z vyměřovacího základu, kterým je v tomto případě hrubá mzda. Zaměstnanec odvádí každý měsíc povinně 6,5 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel musí zaplatit za každého svého zaměstnance 25 % z hrubé mzdy každého z nich. Strukturu pojištění představuje tabulka uvedená na následující straně. Princip platby zdravotního pojištění je naprosto totožný s případem definování odvodů na sociální pojištění. Rovněž výše odvodu vychází z velikosti hrubé mzdy. V tomto případě je

26 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.1


výpočet pojistného získáván prostřednictvím procentní sazby 13,5 %, přičemž 4,5 % odvádí zaměstnanec a zbylých 9 % hradí zaměstnavatel. ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ CELKEM

6,5 %

25 %

‐ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

6,5 %

21,5 %

‐ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

0%

2,3 %

‐ STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

0%

1,2 %

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Obecný výklad daňové a pojistné problematiky, jak ostatně sami můžeme vidět, je poměrně komplikovaný. V normách upravujících podmínky zdanění existuje relativně vysoký počet výjimek, které se vztahují ke specifickým případům konkrétního poplatníka. Nyní nám ovšem nic nebrání tomu, abychom si představili obecný postup při stanovení čisté mzdy, veškerých daňových a pojistných odvodů na příkladě Kamilova zaměstnání. Jistě nám poté bude vše daleko jasnější.

Tento měsíc jsem obdržel na své bankovní konto 15.150 Kč za odvedenou práci od mého zaměstnavatele. Uvedených 15.150 Kč není nic jiného než má čistá mzda. Je mi jasné, že má mzda je ve skutečnosti vyšší, ovšem můj zaměstnavatel za mne musí odvést daňové zálohy a pojistné odvody. Jakým způsobem se tedy mohu propracovat k informaci, jakou částku musí zaměstnavatel za mne celkově uhradit, abych mohl u něj pracovat? A kolik činí mé osobní zdanění a pojistné odvody? Podívejme se na přehlednou strukturu veškerých mzdových nákladů zaměstnavatele (schéma uvedeno dále). Zaměstnavatel celkově za mou odvedenou práci musí zaplatit celkem 23.277 Kč, já z této částky ovšem obdrží na své konto částku 15.150 Kč. Rozdíl mezi těmito dvěma sumami

5

27

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.1

odpovídá 8.127 Kč. Tato částka není v podstatě nic jiného, než částka připadající na povinné odvody daňových záloh a pojistného hrazené zaměstnavatelem nebo mnou. Z výše uvedených údajů dokážeme určit i konkrétní strukturu veškerých odvodů. Klíčové je v této souvislosti znát velikost hrubé mzdy. Výše hrubé mzdy je přitom údaj, který snadno zjistíme z výplatní pásky, kterou všichni zaměstnavatelé každý měsíc předávají zaměstnancům. Má hrubá mzda činí 17.370 Kč. V souladu s uvedenými obecnými stanoveními nyní dokážeme určit přesnou velikost všech odvodů. Začněme stanovením superhrubé mzdy. V tomto případě stačí vyjít z hrubé mzdy (17.370 Kč). Dle výše uvedených zásad víme, že rozdíl mezi hrubou mzdou a superhrubou mzdou tvoří povinné pojistné odvody zaměstnavatele. Ty stanovíme jednoduše s využitím uvedených procentních sazeb (25 % z hrubé mzdy připadá na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem, 9 % připadá na zdravotní pojištění rovněž odvedené zaměstnavatelem). V konkrétních číslech to tedy vypadá následovně: Sociální pojištění (zaměstnavatel): 25 % z 17.370 Kč = 4.343 Kč (= 0,25 * 17.370) Zdravotní pojištění (zaměstnavatel): 9 % z 17.370 Kč = 1.564 Kč (= 0,09 * 17.370)

Celkové mzdové náklady zaměstnavatele tedy skutečně činí uvedených 23.277 Kč (hrubá mzda + sociální pojistné + zdravotní pojistné, tj. 17.370 + 4.343 + 1.564). Celkové mzdové náklady prakticky odpovídají superhrubé mzdě, jen je potřeba danou částku zaokrouhlit na celé stovky směrem nahoru. Superhrubá mzda bude tedy odpovídat 23.300 Kč. Z této sumy poté můžeme vypočítat velikost daňových záloh. Pro všechny velikosti (superhrubých) mezd je v případě stanovení konkrétní výše daňových záloh uplatňována jedna jediná procentní sazba, a to 15 %. Stačí tedy určit 15 % z 23.300 Kč: Daňová záloha (bez uplatnění slev na dani): 0,15 * 23.300 Kč = 3.495 Kč.

28 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.1


Ve skutečnosti ovšem státu odvedu pouze 308 Kč. To je dané právě tím, že uplatňuji zákonem povolené slevy na dani, které stržené daňové zálohy snižují. A o jaké slevy se jedná v mém případě? Můžu uplatňovat dva typy slev na dani, neboť u ostatních slev nesplňuji podmínky pro jejich využívání. Určitě můžu uplatnit slevu na poplatníka, která v měsíčním vyjádření činí 2.070 Kč. Rovněž díky Samuelovi, svému synu, můžu od vypočtené daňové zálohy odečíst dalších 1.117 Kč (viz tabulka obsahující výčet slev na dani).

Celkové náklady na práci = superhrubá mzda*

23.277 Kč (= 23.300)

Hrubá mzda

17.370 Kč

Čistá mzda

15.150 Kč

+

+

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem

Daňová záloha

308 Kč

4.343 Kč

+

+

Sociální pojištění placené Kamilem

1.130 Kč

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

1.564 Kč

+

Zdravotní pojištění placené Kamilem

782 Kč

*Pozn. Superhrubá mzda je zaokrouhlována na celé stovky nahoru (např. superhrubou mzdu 10.318 Kč zaokrouhlíme 10.400 Kč). Zdroj: Vlastní tvorba.

5

29

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.1

Skutečně odvedenou daňovou zálohu lze tedy v mém případě vymezit následovně: Skutečně odvedená daňová záloha: 3.495 Kč – 2.070 Kč – 1.117 Kč = 308 Kč. Splněním daňové povinnosti ovšem, jak již víme, mé závazky vůči státu nekončí. Ještě je nutné odvést zákonné sociální a zdravotní pojistné. Tyto dvě formy pojistného se určují z hrubé mzdy s využitím státem definovaných procentních sazeb (6,5 % u sociálního pojištění, 4,5 % u zdravotního pojištění). Sociální pojištění (Kamil): 6,5 % z 17.370 Kč = 1.130 Kč (= 0,065 * 17.370). Zdravotní pojištění (Kamil): 4,5 % z 17.370 Kč = 782 Kč (= 0,045 * 17.370). Má čistá (disponibilní) mzda tedy skutečně odpovídá rozdílu mezi hrubou mzdou a daňovým odvodem společně částkou odvedeného zákonného pojistného: Čistá mzda: 17.370 Kč – 308 Kč – 1.130 Kč – 782 Kč = 15.150 Kč .

V našem výkladu jsme se již zmínili o tzv. daňovém bonusu. Tato tematika je velmi důležitá pro ty zaměstnance, které mají relativně nižší příjmy a zároveň alespoň jednoho vyživovaného potomka, neboť jim může velmi významně ovlivnit disponibilní příjem. V podstatě jde o situaci, kdy stát nevyžaduje platbu daní, ale naopak místo daní doplácí rozdíl mezi vypočtenou daňovou zálohou a uplatňovaným slevami na dani. Znovu je však důležité připomenout, že toto je možné pouze v případě, kdy poplatník má alespoň jedno vyživované dítě. Pokud poplatník nemá potomka a zároveň je rozdíl mezi daňovou povinností bez uplatnění slev a slevami na dani záporný, poplatník pouze neplatí žádnou daň z příjmu. Oba případy si nyní ukažme na případě Kamilova přítele z dětství Romana.

Ahoj vespolek, jmenuji se Roman a jsem dlouholetým kamarádem Kamila. Naše přátelství trvá od dětství, poměrně pravidelně se stýkáme. Znám i Soňu, Kamilovu přítelkyni. Měl jsem obrovskou radost, když mě společně požádali, abych šel Samuelovi za kmotra. Byl jsem opravdu pyšný.

30 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.1


Žiji sám v garsonce, přítelkyni v současné době nemám. Přibližně před rokem jsem přišel o práci. Jsem vyučený mechanik a byl jsem zaměstnancem u solidní firmy. Bohužel má firma neměla zakázky, a proto byla nucena propouštět. Vzhledem k tomu, že jsem u dané firmy pracoval pouze několik měsíců, tušil jsem, že se mě (i přes několikrát vyjádřenou spokojenost od mého nadřízeného) propouštění bude týkat. Tušení se stalo skutečností. Byl jsem nucen hledat jiného zaměstnavatele a nebylo to nic jednoduchého. Místní Úřad práce mi nakonec nabídl pouze zaměstnání na pozici pomocného pracovníka ve stavebnictví. Nebylo zbytí, v těžké době jsem byl rád alespoň za tuto možnost, i když mi stavební firma nabízela pouze minimální mzdu, která v současnosti činí 8.000 Kč měsíčně. Stát mi alespoň ulevil od povinnosti platit daně. Podívejte se na mé měsíční vyúčtování měsíčních příjmů, které Vám jistě pomůže pochopit praktickou podstatu daňového bonusu. Má hrubá mzda činí 8.000 Kč. K tomu, abych mohl určit velikost daňové zálohy, je třeba znát výši mé superhrubé mzdy. Tu určím přičtením zákonného pojištění, které za mě platí zaměstnavatel, k mojí hrubé mzdě. Zákonné pojištění (zaměstnavatel) = sociální pojištění (zaměstnavatel) + zdravotní pojištění (zaměstnavatel) = 25 % z hrubé mzdy + 9 % z hrubé mzdy = 34 % z hrubé mzdy = 34 % z 8.000 Kč = 0,34 * 8.000 Kč = 2.720 Kč. Superhrubá mzda = 10.800 Kč (= 8.000 Kč + 2.720 Kč = 10.720 Kč). Nyní je možné určit velikost daňové zálohy. Nejprve je třeba stanovit velikost odvodu daňové zálohy bez slev na dani. Poté je možné uplatnit daňové slevy. Vzhledem k uvedeným faktům z mého života je zřejmé, že splňuji podmínky pouze pro uplatnění jediné slevy na dani (sleva na poplatníka). Skutečná daňová záloha = daňová záloha bez slev (tj. 0,15 * 10.800 Kč) – daňové slevy = 1.620 Kč – 2.070 Kč = – 450 Kč => 0 Kč. Nárok na daňový bonus zde ovšem nevzniká, neboť nemám ve své péči žádné vyživované dítě, a proto nebudu platit žádnou daň z příjmu. A kolik tedy ve finále obdržím od svého

5

31

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.1

zaměstnavatele? Abychom se dopátrali odpovědi, musíme znát velikost mých zákonných pojistných odvodů. Zákonné pojištění (Roman) = sociální pojištění (zaměstnanec) + zdravotní pojištění (zaměstnanec) = 6,5 % z hrubé mzdy + 4,5 % z hrubé mzdy = 11 % z hrubé mzdy = 11 % z 8.000 Kč = 0,11 * 8.000 Kč = 880 Kč. Čistou mzdu pak hravě určíme jako rozdíl mezi hrubou mzdu a zákonným pojištěním: Čistá mzda: 8.000 Kč – 880 Kč = 7.120 Kč.

Nárok na daňový bonus by vznikl, pokud by Roman měl ve své péči alespoň jedno dítě. Podívejme se na tuto teoretickou možnost: za jinak nezměněných podmínek by Roman měl stále stejnou výši daňové zálohy bez slev, která činí 1.620 Kč. Daňové slevy, které může Roman uplatňovat, jsou slevy na daňového poplatníka a slevy na vyživované dítě (2.070 Kč, resp. 1.117 Kč). Sleva na poplatníka by plně kompenzovala vypočtenou povinnost daňových odvodů, neboť převyšuje (procentní sazbou stanovenou) výši odvodu daňové zálohy. V takovém případě by Roman nejenže neplatil žádnou daň, ale dokonce by získal každý měsíc daňový bonus ve výši 1.117 Kč. Tento daňový bonus by mu měl (jen velmi omezeně!!!) pomoci financovat výchovu dítěte a jeho ekonomického zajištění. V praxi je tedy tato forma finanční úlevy ze strany státu určitou složkou disponibilního příjmu, ovšem je třeba mít na paměti, že daňový bonus z hlediska výdajů určených na péči o dítě vylepšuje ekonomickou situaci rodičů obvykle pouze minimálně.

32 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.2

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory představují finanční pomoc určenou lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky nejlépe. Výplata jednotlivých sociálních dávek musí podléhat znění platné legislativy, jinými slovy k tomu, aby mohly být vypláceny, je nutné, aby daná domácnost splňovala přesně zákony definovaná kritéria. Pokud domácnost dané podmínky splňuje, je zapotřebí podat příslušnou žádost o přiznání dávky, a to na daném pracovním úřadě podle trvalého místa pobytu. Tato žádost je v poměrně krátké době posouzena, a pokud je vyhodnocena kladně, vzniká skutečný nárok na konkrétní formu státní sociální podpory. Sociální dávky jsou hrazené z výběru sociálního pojištění, které – jak již víme – platí zaměstnanci i zaměstnavatelé. Systém státní sociální podpory je relativně složitý, neboť každá sociální dávka má svá specifická kritéria, kdy při jejich naplnění je možné dávky skutečně získat. Pro snadnější orientaci v této problematice rozdělme jednotlivé dávky do dvou základních skupin: 1 dávky NEVÁZANÉ na příjem domácnosti; 2 dávky VÁZANÉ na příjem domácnosti.

5

33

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Dávky nevázané na příjem domácnosti

2.2.1

V systému výplat dávek v rámci českého sociálního zabezpečení existují čtyři formy dávek, přičemž my si blíže představíme pouze jednu z nich, a to rodičovský příspěvek, který se týká rodičů pečujících o dítě v období po jeho narození. U ostatních se omezíme na jejich stručný výčet a nejzákladnější charakteristiku. Připomínáme, že u těchto příspěvků ze strany státu není sledován příjem domácnosti, ale naplnění legislativou vymezených podmínek. RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK Jak již název napovídá, rodičovský přípěvek pomáhá rodičům ekonomicky zabezpečit péči o děti v období po jejich narození. Nárok vzniká tehdy, pokud rodič celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě. Věk tohoto dítěte přitom nesmí být větší než 4 roky (resp. 10 let pokud je dítě dlouhodobě zdravotně postižené). Příjmy rodiče pobírajícího rodičovský příspěvek nejsou sledovány. To v praxi znamená, že rodič může vykonávat určitou formu zaměstnání, pokud v době, kdy nepečuje o dítě, zajistí za sebe náhradu. K tomu, aby byly příspěvky vypláceny, je nutné vyplnit formulář, který lze získat v elektronické podobě jeho stažením z portálu veřejné správy (dostupné z internetové adresy http://portal.gov.cz) nebo v písemné formě, kterou je možné si vyzvednout přímo na kontaktním místě státní sociální podpory. Tato kontaktní místa se zpravidla nacházejí na specializovaných odborech místních úřadů práce, přičemž v této souvislosti obvykle rozhoduje místo trvalého bydliště. Stejné kontaktní místo státní sociální podpory poté žádost přijímá a je zodpovědné za vyplácení měsíčních příspěvků. Pokud tedy žadatel bydlí např. v Chomutově, je nutné se s vyplněným tiskopisem dostavit na kontaktní místo státní sociální podpory při Úřadu práce v Chomutově, kde tento formulář odevzdá. Vyplacení příspěvků je poté rovněž v kompetenci kontaktního místa státní sociální podpory se sídlem v Chomutově. Od ledna 2012 mohou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až 220.000 Kč a nejdéle mohou příspěvek čerpat do 4 let věku dítěte. Rodič, který je příjemcem příspěvku si sám určí jeho výši, ta ovšem nesmí být vyšší než jeho předchozí peněžitá pomoc v mateřství a maximálně může příspěvek činit 11.500 Kč měsíčně. Rozhodnutí o výši příspěvku, ale nemusí být

34 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.2.1

Dávky nevázané na příjem domácnosti

definitivní, výši příspěvku je možné upravovat jednou za 3 měsíce. Pokud ovšem ani jeden z rodičů dítěte neplatil pojistné na sociální zabezpečení, nesplnil tedy podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, výše příspěvku zůstává v pevných částkách 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a poté 3.800 Kč do 4 let věku dítěte podle právní úpravy od 1. ledna 2011. Rodičovský příspěvek dostávají od ledna 2012 i rodiče, jejichž dítě chodí do školy nebo školky. Od dvou let věku dítěte mohou děti navštěvovat tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let je zavedeno jednotné konto 46 hodin za měsíc, po které může být dítě umístěno ve školce nebo v obdobném zařízení péče o děti. PORODNÉ Touto dávkou se rodinám s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině (čistý příjem), která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13.000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené děti i dítě, činí výše porodného 19.500 Kč. POHŘEBNÉ Další jednorázovou sociální dávkou vyplácenou bez ohledu na příjem žadatele je pohřebné. Pohřebné slouží jako příspěvek na úhradu výdajů na vypravení pohřbu ve specifických případech. Pohřebné se vyplácí vždy osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti či rodiči nezaopatřeného dítěte. Zemřelý či zemřelá přitom musí mít zároveň hlášené trvalé bydliště v ČR. Pohřebné odpovídá částce 5.000 Kč. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Dávky pěstounské péče slouží jako státní příspěvek na úhradu nákladu spojených se zajištěním péče o dítě, které je svěřeno do pěstounské péče. Mezi dávky pěstounské péče se řadí příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, jednorázový příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Všechny čtyři uvedené sociální dávky jsou zde zmíněny jen za účelem vymezení úplného výčtu sociálních dávek nevázaných na příjem domácnosti. Zájemci si mohou nastudovat informační zdroje umístěné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je problematika důkladně popsána.

5

35

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Dávky vázané na příjem domácnosti

2.2.2

Ještě předtím než si budeme charakterizovat konkrétní formy státních podpor závisejících na velikosti příjmů domácnosti (či jedince), bude nutné seznámit se s pojmem životní minimum. Životní minimum je někdy laiky posuzováno jako množství peněz, které je stát povinen vyplatit domácnostem nebo jedincům, aby mohl uspokojovat alespoň své základní potřeby (stravování, ošacení atp.) v případě výpadku jejich příjmů. Pokud tedy nemáme příjmy plynoucí ze zaměstnání ani jiné zdroje příjmů, je stát povinen vyplatit nám bez jakýchkoliv dalších podmínek alespoň tzv. životní minimum. Skutečnost je ovšem jiná. Životní minimum je uměle vytvořená finanční částka, která odráží konkrétní minimální ekonomické potřeby určité domácnosti. Stanovené životní minimum domácnosti (každá domácnost může mít různou úroveň životního minima) se poté zpravidla násobí určitým koeficientem. Tento součin (koeficient vynásobený vyměřeným životním minimem) se posléze porovnává se skutečnými normami vymezenými disponibilními příjmy domácnosti. Pokud jsou tyto příjmy vyšší než součin, nárok na dávku nevzniká. Jestliže však součin převyšuje skutečné příjmy domácnosti, pak v tomto případě vzniká oprávněný nárok na určitou sociální dávku. Zjednodušeně řečeno, stát pro každou domácnost určí finanční částku v závislosti na počtu členů domácnosti a stáří jednotlivých členů. Tato částka je následně porovnávána s normou, jež je charakteristická pro různé typy dávek. Toto porovnání poté rozhoduje o tom, zda je nárok na dávku oprávněný či nikoliv. Na tomto místě je třeba požádat čtenáře, aby se nenechal tímto obecným odradit od četby následujících řádek. Uvedený obecný postup bude totiž vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů z praxe. V českém sociálním systému existují tyto typy státních sociálních podpor vázaných na příjem domácnosti či jedince. Konkrétně se jedná o přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Jak již bylo naznačeno, všechny si postupně představíme a vysvětlíme za pomoci příkladů z Kamilova, Sonina a Romanova života. Nejprve se ovšem zevrubněji seznámíme s pojmy životní minimum a rozhodný příjem. Životní minimum jsme si již přestavili jako částku, která odráží minimální náklady domácnosti na své základní potřeby (vyjma potřeb souvisejících s bydlením, neboť výdaje související s bydlením jsou předmětem příspěvku na bydlení, který si představíme později). Nyní se podívejme na aktuálně platné výměry finančních částek uvedené v tabulce, která obsahuje informace umožňující konstrukci životního minima pro každou domácnost.

36 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.2.2

Dávky vázané na příjem domácnosti PRO JEDNOTLIVCE

3.410 Kč

PRO PRVNÍ OSOBU V DOMÁCNOSTI

3.140 Kč

PRO DRUHOU A DALŠÍ OSOBU V DOMÁCNOSTI

2.830 Kč

PRO NEZAOPATŘENÉ DÍTĚ VE VĚKU DO 6 LET

1.740 Kč

6 AŽ 15 LET

2.140 Kč

15 AŽ 26 LET NEZAOPATŘENÉ

2.450 Kč

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, částky pro rok 2012.

Za účelem stanovení konkrétní výše životního minima pro konkrétní domácnost totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vytvořilo vztahy mezi specifickými životními situacemi (člověk žijící samostatně bez nezaopatřených dětí, člověk vychovávající určitý počet nezaopatřených dětí, plnoletý nezaměstnaný žijící s rodiči apod.) a konkrétními částkami, které odpovídají nárokům na zabezpečení základních životních potřeb. Pokud je domácnost vícečlenná, životní minimum se vypočítá jako součet ministerstvem vymezených částek pro jednotlivé členy domácnosti. Životní minimum domácnosti, kde spolu žijí Kamil, Soňa a Samuel, určíme velmi snadno jako součet tří položek. Každá položka přitom odráží postavení jedince v domácnosti: Kamil: 3.140 Kč (nežije sám, je ovšem první osobou v domácnosti); Soňa: 2.830 Kč (je druhou osobou ve společné domácnosti); Samuel: 1.740 Kč (dítě do 6 let). Životní minimum této domácnosti odpovídá 7.710 Kč (= 3.140 Kč + 2.830 Kč + 1.710 Kč).

5

37

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.2.2

V případě Kamilova kamaráda Romana je určení životního minima ještě jednodušší. Vzhledem k tomu, že žije v domácnosti sám. Jeho životní minimum tedy odpovídá 3.410 Kč. Druhým termínem, jehož význam by nám měl být jasný, je tzv. rozhodný příjem. Rozhodným příjmem není nic jiného než disponibilní (již zdaněný) příjem dané domácnosti. Příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako čistý měsíční průměr příjmů rodiny, připadající na rozhodné období. Rozhodný příjem tedy zahrnuje příjmy od zaměstnavatele (mzdy či platy), popř. příjmy plynoucí z podnikání, podpory v nezaměstnanosti, dávky důchodového zabezpečení, nemocenskou a jiné. Nárok na dávku ze systému státní sociální podpory přitom vzniká na základě porovnání násobku životního minima a rozhodného příjmu, jak již bylo uvedeno. PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Přídavek na dítě je první z dávek, jež je poskytována konkrétním osobám v případě, že splňují příjmové kritérium a zároveň pečují o alespoň jedno nezaopatřené dítě. Příjmové kritérium přitom získáme jednoduchým způsobem jako 2,4 násobek životního minima konkrétní domácnosti. Jestliže máme stanovené příjmové kritérium, stačí jej jen porovnat s rozhodným příjmem z předchozího kalendářního roku. Podívejme se na situaci v Kamilově domácnosti, zda náhodou nemají na přídavek na dítě nárok.

Již víme, že životní minimum naší společné domácnosti dělá 7.710 Kč. Rovněž znám způsob, jak určit příjmové kritérium – jako 2,4násobek životního minima. Příjmové kritérium tedy činí 18.504 Kč. Moje čistá měsíční mzda činí 15.150 Kč, stejně jako v minulém roce, který je rozhodujícím obdobím pro přiznání přídavku na dítě. Soňa pobírá již rok rodičovský příspěvek, v současné době ve výši 7.600 Kč. Náš rozhodný příjem domácnosti tedy dohromady dá 22.750 Kč. Pokud porovnám příjmové kritérium a rozhodný příjem, zjistím, že náš rozhodný příjem převyšuje násobek životního minima. V takovém případě tedy nemáme nárok na výplatu přídavku na dítě.

V některých případech ovšem může dojít k situaci, kdy rozhodný příjem není vyšší než příjmové kritérium. Tehdy vzniká nárok na vyplácení přídavků na dítě. Jejich výše je

38 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.2.2


závislá na věku dítěte. Rodiče dětí do 6 let získávají měsíčně 500 Kč, dětem v rozmezí 6 až 15 let odpovídá přídavek ve výši 610 Kč a nezaopatřeným dětem od 15 do 26 let je přiznáno 700 Kč. Od 18 let bývá přídavek na dítě vyplácen přímo zletilému, nikoliv rodičům jako v předcházejícím období. Přídavky na děti v domácnosti jsou součtem přídavků na jednotlivé děti. Stejně jako v případě nárokování rodičovského příspěvku, i v tomto případě je nutné vyplnit příslušný formulář se žádostí o výplatu přídavku na dítě. Formulář lze opět získat dvojím způsobem, a to buď jeho stažením v elektronické formě z portálu veřejné správy ČR, anebo je možné ho v tištěné formě z kontaktních míst státní sociální podpory. Kontaktní místa poté přijímají vyplněné žádosti, jakož i vyplácejí platby přídavků na děti. Výše uvedené administrativní vztahy poté platí pro všechny následující dávky. PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ Příspěvek na bydlení má za úkol přispívat na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Aby rodina či domácnost mohly požádat o příspěvek na bydlení, musejí splňovat najednou obě uvedená následující kritéria: náklady na bydlení žadatele přesahují 30 % příjmů rodiny (v Praze 35 %); těchto 30 % (resp. 35 %) příjmů rodiny nejsou vyšší než tzv. normativní náklady stanovené zákonem. Normativní náklady na bydlení jsou prakticky veškeré průměrné náklady na bydlení (nájem, energie, odpady, vytápění, voda). Normativní náklady se určují na základě charakteru vztahu k vlastnictví bytu (nájemník, družstevní podílník či vlastník bytu), velikosti obce a počtu osob v domácnosti. Výše příspěvku na bydlení se přitom určuje odečtením rozhodného příjmu vynásobeného koeficientem 0,30 (resp. 0,35 v Praze) od normativních nákladů na bydlení. Pojďme se nyní podívat na stanovení výše příspěvku na bydlení v praxi, neboť Roman, Kamilův kamarád, je jeho oprávněným žadatelem. Od ledna 2012 se do příspěvku na bydlení nově zavádí maximální doba pobírání této dávky, a to tak, že v průběhu 10 let může osoba pobírat příspěvek nejvýše po dobu

5

39

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.2.2

84 kalendářních měsíců. Doba pobírání příspěvku se začíná počítat od ledna 2012, k výplatě příspěvku pře tímto datem se nepřihlíží. Toto omezení výplaty příspěvku na bydlení se netýká osob starších 70 let a osob zdravotně postižených.

Roman pobírá minimální mzdu a v současné době je nájemníkem v garsonce v jednom statutárním městě. Jeho čistá mzda je jeho jediným disponibilním příjmem, který má. Konkrétně jde o 7.120 Kč. Jeho náklady na bydlení činí celkem 4.500 Kč (nájem + služby). Jeho nezáviděníhodnou ekonomickou situaci mu pomáhá usnadnit stát prostřednictvím příspěvku na bydlení, neboť Roman splňuje obě kritéria: a) jeho náklady na bydlení přesahují 30% jeho příjmů 30% z rozhodného příjmu = 0,3 * 7.120 Kč = 2.136 Kč < 4.500 Kč b) určených 30 % jeho příjmů jsou menší než tzv. normativní náklady 2.136 Kč < 4.597 Kč (Romanovy normativní náklady zjištěné ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Velikost příspěvku na bydlení přitom bude odpovídat rozdílu mezi normativem a 30 % jeho příjmů, tj. 2.461 Kč (= 4.597 Kč – 2.136 Kč).

40 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3

Dávky nemocenského pojištění

Když jsme si ukazovali způsob, jak dokážeme určit čistou mzdu každého jedince, vysvětlili jsme si mj. i obecný účel výběru povinného sociálního a zdravotního pojištění. Součástí sociálního pojištění je kromě důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti i nemocenské pojištění. Každý zaměstnanec se tak povinně pojišťuje na dobu, kdy nebude moci ze svých zdravotních důvodů či důvodů zdravotního stavu svých rodinných příslušníků vykonávat pracovní činnost. Pracovní neschopnost přitom může být v praxi konkrétně zapříčiněna úrazem či nemocí, těhotenstvím či mateřstvím, péčí o dítě nebo ošetřování rodinného příslušníka. Stát pro tyto různé stavy vytváří čtyři typy státní finanční výpomoci, která má kompenzovat výpadek příjmů vzniklý z důvodu objektivních příčin pracovní neschopnosti. Konkrétně jde o nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. S administrativními záležitostmi nutnými pro výplatu těchto forem pomoci by nám měl pomoci zaměstnavatel či jím pověřený odpovědný pracovník. Proplácení nemocenského pojištění přitom zabezpečuje okresní správa sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště zaměstnance. Výplata dávek nemocenského pojištění prošla v nedávné době zásadními změnami, díky nimž může například peněžitou pomoc v mateřství častěji pobírat i muž a zároveň se může s matkou v péči o potomka střídat. Střídat se také lze i v péči o ošetřovanou osobu (nyní ošetřovné). Konkrétní výše dávek plynoucí z nemocenského pojištění se stanovují poměrně složitou metodou právně vymezenou příslušným zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. My se zaměříme na jejich stručnou charakteristiku a kritéria, při jejichž naplnění vzniká nárok na výplatu nemocenské, ošetřovného, peněžité podpory v mateřství a vyrovnávacího příspěvku.

5

41

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.3

DOČASNÁ PRACOVNÍ NESCHOPNOST –„ NEMOCENSKÁ“ Podmínkou účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je dosažení příjmu ve výši alespoň 2 500 Kč měsíčně (zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce nejsou účastni nemocenského pojištění – pouze s příjmem vyšším než 10.000 Kč). Pokud je tedy zaměstnanec lékařem uznán ze zdravotních důvodů pracovně neschopným, je mu od 22. kalendářního dne vypláceno nemocenské (maximálně však po dobu 380 dnů). V prvních třech pracovních dnech nemoci zaměstnanec nedostává žádnou finanční kompenzaci. Od 4. dne do 21. již získává nárok na 60 % průměrného (redukovaného) výdělku, který mu hradí zaměstnavatel. Náhradní mzda je však vyplácena pouze za pracovní dny, nikoliv za všechny kalendářní dny. 4. - 21. den ((zaměstnavatel))

1. - 3. den (neproplaceno)

22. - 380 380. den (stát) 22

V případě vzniku nároku na výplatu nemocenského je nutné postupovat následujícím způsobem. Nejprve je třeba, aby si žadatel vyžádal od ošetřujícího lékaře potvrzený formulář „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Poté uvedený tiskopis (resp. jeho část označovanou jako Díl III – hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti) žadatel odevzdá svému zaměstnavateli. V případě, že by pracovník zůstal v pracovní neschopnosti déle než 21 dnů, je nutné zaměstnavateli odevzdat formulář vyplněný lékařem Díl IV – žádost o nemocenské). Zaměstnavatel poté předá uvedený dokument České správě sociálního zabezpečení. K výplatě nemocenského je rovněž nutné předložit zaměstnavateli „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, které opět vydává a potvrzuje ošetřující lékař.

42 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


OŠETŘOVNÉ Ošetřovné je poskytováno pojištěncům, kteří nemohou pracovat z důvodu, že musí pečovat o nemocného člena domácnosti nebo o dítě mladší do deseti let v případě, že je školské nebo dětské zařízení z nepředvídatelných důvodů uzavřeno (např. epidemie, havárie apod.), dítěti byla nařízena karanténa, nebo pokud osoba běžně pečující o dítě sama onemocněla. Ošetřovné je vypláceno od prvého kalendářního dne vzniku nároku na dávku. Doba podpůrčí doby je maximálně 9 kalendářních dnů. Pojištěnci, který vychovává dítě školou povinné do věku 16ti let sám, je poskytováno ošetřovné maximálně do 16 kalendářních dnů. Ošetřovné se vztahuje pouze na zaměstnance, nikoliv na podnikatele, kteří si zdravotní pojištění rovněž platí. Ošetřovné je možné si nárokovat prostřednictvím tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“. Tento dokument je vydáván ošetřujícím lékařem rodinného příslušníka, o kterého je pečováno, nebo osoby, která za normálních okolností o dítě pečuje. Potvrzený formulář je poté třeba odevzdat zaměstnavateli. Za účelem výplaty ošetřovného je rovněž nutné si vyžádat (opět lékařem vydávané a potvrzené) „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“, které je opět předáno zaměstnavateli. PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ Jak již název napovídá, peněžitá pomoc v mateřství se bude týkat zejména matek, které porodili dítě, přičemž tyto platby mohou být čerpány ještě před porodem, nejdříve však 8 týdnů před očekávaným termínem porodu. Tato dávka ovšem může být vyplácena i mužům, pokud jsou otcem dítěte či manželem matky, za předpokladu, že se matka nemůže nebo nesmí pečovat o dítě nebo s matkou uzavřel písemnou dohodu. Na peněžitou pomoc v mateřství má také nárok pojištěnec, který se stará o dítě místo rodičů na základě právoplatného rozhodnutí příslušného orgánu (obvykle soudu). Standardně však pobírá peněžitou pomoc v mateřství matka dítěte. K přiznání nároku na tuto formu pomoci je nutné splňovat další podmínky, zejména pak účast na nemocenském pojištění po dobu nejméně 270 dnů v posledních dvou letech. Účast na pojištění přitom nezahrnuje pouze povinné odvody z mezd, nýbrž se

5

43

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.3

může jednat i o soustavnou přípravu na budoucí zaměstnaní. To v praxi znamená, že na peněžitou pomoc v mateřství má nárok i studentka denní formy studia na střední nebo vysoké škole. Dokonce pokud studentka řádně ukončí studium v termínu do 270 dnů od období vzniku nároku na „mateřskou“ (6 týdnů před porodem), stále má nárok na tuto dávku nemocenského pojištění. Matka si může zvolit počátek čerpání peněžité podpory v mateřství, a to v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu. Mateřská je pak vyplácena po dobu 28 týdnů. Porod více dětí současně 37 týdnů. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství je uplatňován u zaměstnavatele prostřednictvím „Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství“, kterou vyplňuje ošetřující lékař žadatele (obvykle gynekolog maminky). Zaměstnavatel tuto žádost předá příslušnému úřadu České správy sociálního zabezpečení. VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ Poskytuje se zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a její příjmy vyplývající z její nové pracovní pozice jsou nižší, než příjmy plynoucí z dřívější pozice, kterou zastávala před těhotenstvím nebo mateřstvím. Jedná se o dávku z nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ. Jestliže vznikne matce nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství, je nutné předložit zaměstnavateli „Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“. Tento formulář musí být vyplněn ošetřujícím lékařem či gynekologem žadatelky.

44 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.4

Podpora v nezaměstnanosti

Podporou v nezaměstnanosti je další formou finanční pomoci ze strany státu, která je vyplácena pouze přechodnou dobu při naplnění určitých kritérií. Tato forma pomoci si klade za cíl dočasně a alespoň částečně kompenzovat výpadek příjmů v situaci, kdy dotyčný občan z různých důvodů přijde o své zaměstnání. Aby si žadatel mohl nárokovat podporu v nezaměstnanosti, je v prvé řadě nutné, aby v období posledních třech let alespoň 12 měsíců získal dobu důchodového pojištění. Do dvanáctiměsíční doby mohou být rovněž započítávána období určitých životních situací jako např. doba pobírání invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity, péče o dítě do 4 let apod. To znamená, že např. matka dítěte, která je zaregistrována na úřadu práce má nárok na podporu v nezaměstnanosti i v případě, kdy např. v době posledních tří let nepracovala, ovšem minimálně 12 měsíců soustavně pečovala o dítě do 4 let. Naopak studenti, kteří nepracovali, nárok na podporu v nezaměstnanosti automaticky nemají. Nárok rovněž nemají ani příjemci starobního důchodu. Dotyčný jedinec rovněž musí být zaregistrován na příslušném úřadu práce (na lokálním úřadě práce s územní působností v místě jeho bydliště) a prokazatelně projevovat zájem o další zaměstnání, neboť v opačném případě mu nárok na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nevzniká. V souladu s výše uvedeným musí být splněny jisté administrativní náležitosti. Především je tedy nutné být evidován úřadem práce jako uchazeč o zaměstnání. Za tímto účelem je nezbytné vyplnit Žádosti o zprostředkování zaměstnání (dokument, který je k dostání na každém úřadu práce). Teprve následně je možné vyplnit Žádost o poskytnutí podpory. Obě žádosti je přitom dostupné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (www.mpsv.cz). Žádosti je však třeba doručit osobně, nikoliv elektronickou formou. Je rovněž třeba mít na paměti, že si úřad práce bude nárokovat doložení některých údajů (např. potvrzení o zaměstnání, o výši průměrného výdělku apod.). Na tomto místě ovšem není nutné vyjmenovávat veškeré administrativní náležitosti vyplňování jednotlivých formulářů, neboť s touto činností nám v případě potíží mohou pomoci zaměstnanci úřadů práce. Doba, po kterou jsou dávky vypláceny, je nazývána podpůrčí dobou. Podpůrčí doba se liší v závislosti na věku nezaměstnaného. U nezaměstnaných ve věku nad 55 let činí 11 měsíců, u žadatelů ve věku od 50 do 55 let 8 měsíců a u osob mladších 50 let pouze 5

5

45

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.4

měsíců. Po uplynutí podpůrčí doby již nejsou podpory vypláceny, čímž se zvyšuje motivace nezaměstnaných opět se zapojit do zaměstnaneckého poměru. Výše podpory v nezaměstnanosti závisí na velikosti čisté měsíční mzdy, kterou uchazeč pobíral v posledním zaměstnání. Rovněž je třeba zohlednit jednotlivé časové úseky podpůrčí doby, neboť velikost podpory se s přibývajícím časem snižuje. Tuto skutečnost popisuje následující tabulka. DOBA

VÝŠE PODPORY (v % čistého příjmu)

PRVNÍ A DRUHÝ MĚSÍC

65 %

TŘETÍ A ČTVRTÝ MĚSÍC

50 %

ZBYTEK PODPŮRČÍ DOBY

45 %

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Maximální možná vyplacená částka je však omezena hodnotou 13.280 Kč měsíčně. V případě, že se však uchazeč o zaměstnání účastní rekvalifikačního kurzu, získá podporu v nezaměstnanosti po celou dobu ve výši 60 % z jeho průměrné čisté měsíční mzdy a částka se tak může vyšplhat až na 14.883 Kč. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr „bez vážného důvodu“ se zaměstnavatelem vlastní výpovědí nebo dohodou, bude pobírat podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu pouze ve výši 45 %. Vyplacení odstupného znamená odklad vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Délka podpory však zůstává zachována. Stanovení velikosti podpory v nezaměstnanosti v konkrétním případě je velmi jednoduchý úkol. Podívejme se na případ Romana, Kamilova kamaráda, který podporu v nezaměstnanosti pobíral poté, co přišel o svou práci.

46 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.4


Dovolte mi, abych se s Vámi podělil o mou poměrně čerstvou zkušenost. Můj dřívější zaměstnavatel, i když byl s mým pracovním nasazením a výkonem spokojen, byl nucen mne propustit, neboť firma nezískala nové zakázky na výrobu. Nedostatek práce se nejprve projevil tím, že nám, mechanikům, zaměstnavatel zkrátil pracovní týden na čtyři dny. Mělo se jednat o přechodné období, ovšem situace se vůbec nelepšila, ba naopak. Firma měla čím dál tím méně zákazníků, a tím pádem i čím dál tím méně práce. Majitel naší firmy se tedy rozhodl ukončit s námi pracovní poměr, neboť si podle jeho slov již nemohl dovolit vyplácet stejné mzdové náklady jako v období, kdy se všechno dařilo. Nezbývalo mi, než se obrátit na místní úřad práce v místě mého trvalého bydliště. Zaměstnanci úřadu se chovali velmi vstřícně a trpělivě mi vysvětlili všechno, co se týkalo mé situace. Informovali mne o nutnosti registrace na úřadu práce a o všech formulářích a potvrzeních, které po mne požadovali. Poté, co jsem s jejich pomocí všechny administrativní náležitosti vyřídil, jsem byl ujištěn, že udělají maximum pro to, abych co nejrychleji mohl opět nastoupit do práce u nového zaměstnavatele. Bohužel se tak stalo až za téměř půl roku, kdy jsem sehnal zaměstnání, ve kterém v současnosti pracuji. Do té doby jsem jako nezaměstnaný pobíral podporu v nezaměstnanosti, protože jsem splňoval všechny nároky na její přiznání. V minulém zaměstnání jsem pobíral čistou mzdu ve výši 11.444 Kč. V prvních dvou měsících jsem pobíral 7.439 Kč, v dalších dvou měsících 5.722 Kč a v pátém měsíci (posledním měsíci podpůrčí doby) 5.150 Kč. Poté jsem získal zaměstnání, kde aktuálně pobírám již 6 měsíců minimální mzdu. Situace se ovšem začíná zlepšovat, neboť můj zaměstnavatel je se mnou spokojen a počítá se mnou na jinou pracovní pozici, která je sice náročnější a zahrnuje v sobě více odpovědnosti, ovšem je také lépe placená. Situace, kdy člověk dokončí školu či ztratí práci a zároveň po delší čas nemůže sehnat nové zaměstnání, je vyčerpávající. Nejenže člověk pociťuje významný nedostatek příjmů, ale nezaměstnanost může být spojena i psychickými problémy i sociálními důsledky.

5

47

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.4

Zejména dlouhodobě nezaměstnaný jedinec pociťuje vnitřní krizi, pochybuje o své existenci a cítí frustraci ze své tíživé ekonomické situace, kdy si nemůže obstarat to, co by chtěl, protože na to jeho příjem nestačí. V této situaci existuje i riziko, kdy dlouhodobě nezaměstnaný může ztratit víru v možné budoucí zaměstnání a smiřuje se současným stavem, kdy doslova „ekonomicky přežívá“ v chudobě. Nezaměstnaný z příčin vyplývajících z jeho stavu dokonce může přicházet o své nejbližší (není schopen uživit rodinu, přátelé mající dobré zaměstnání se mu vzdalují apod.), je náchylnější k závislosti na alkoholu či drogám a rovněž se zvyšuje pravděpodobnost, že se stane pachatelem majetkové trestné činnosti. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít skutečně tragické důsledky. Ovšem těmto důsledkům se lze vyvarovat velmi jednoduchým přístupem: V PŘÍPADĚ NEZAMĚSTNANOSTI NIKDY NENÍ MOŽNÉ REZIGNOVAT NA HLEDÁNÍ NOVÉHO ZAMĚSTNÁNÍ!!! Pokud se stane, že je člověk dlouhodobě bez zaměstnání, místní úřady práce nabízejí širokou paletu rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů, které zvyšují pravděpodobnost zaměstnání každého nezaměstnaného. V praxi není možné, aby dlouhodobě schopný jedinec nebyl zaměstnán, neboť dříve či později dostane příležitost prokázat, jaké jsou jeho schopnosti či dovednosti. V této souvislosti je třeba zmínit dvě základní fakta, která se problematiky zaměstnanosti týkají. Tyto poznatky z praktického života jsou všeobecně známé, ovšem my si platnost obou z nich ověříme v praxi. 1. Existuje pozitivní vztah mezi úrovní vzdělání zaměstnance a výší jeho mzdy Jako důkaz tohoto tvrzení lze uvést jednoduchý graf, který obsahuje údaje o velikosti mediánových hrubých mezd osob všech vzdělanostních skupin v ČR např. za rok 2009. Medián je přitom statistickou středovou veličinou, která je pro účely porovnávání úrovně mezd lepší než standardně užívaný průměr, protože (zjednodušeně řečeno) snižuje váhu extrémně vysokých nebo naopak nízkých mezd v případě výpočtu průměru.

48 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.4


40 000

34 849 26 649

30 000 23 774 18 880 20 000

15 342

10 000

0 základní a nedokončené

střední bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské a bakalářské

vysokoškolské

Zdroj: Český statistický úřad.

Z výše uvedeného grafu jednoznačně vyplývá potvrzení výroku o závislosti velikosti mzdy na dosaženém vzdělání. Vyšší úroveň vzdělání o jednu úroveň přitom znamená významné (několikatisícové) přírůstky mezd. Vzdělání tak skutečně vytváří předpoklad pro zajištění vyšších příjmů. Ovšem pozor! Toto tvrzení neplatí ve všech případech. Existuje mnoho případů z praxe, kdy vysokoškolsky vzdělaný člověk může mít problémy s uplatněním na trhu práce, přičemž vyučený technicky zaměřený pracovník je žádaným zbožím. To se samozřejmě odráží i na velikosti příjmů, kdy schopný vyučený řemeslník může vydělávat mnohem více než vysokoškolák. Výskyt tohoto jevu je přitom čím dále tím četnější. Klíčovým faktorem ovlivňujícím velikost mzdy totiž vždycky byla, je a bude individualita pracovníka. 2. Existuje významný rozdíl mezi příjmy zaměstnance a nezaměstnaného Tento rozdíl si opět znázorněme pomocí grafu, kdy budeme uvažovat Romanovu zkušenost, kdy přišel o zaměstnání. Budeme tedy porovnávat úroveň jeho příjmu z aktuálního zaměstnání, kdy pobírá minimální mzdu 8.000 Kč měsíčně a podpory v nezaměstnanosti, na kterou měl nárok, neboť splňoval veškeré podmínky nutné pro jejich příjem. Výše podpor v nezaměstnanosti se přitom v průběhu jednotlivých měsíců neustále snižují.

5

49

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.4


9 000 7 439 8 000

7 439 8 000

8 000

5 722

6 000

8 000

8 000

8 000

8 000

8 000

8 000

8 000

5 722 5 150

3 000

0

0

0

0

0

září

srpen

0 leden

únor

březen

duben

květen

podpora v nezaměstnanosti

červen

červenec

srpen

minimální mzda

Zdroj: Vlastní tvorba.

Z grafu je zřejmé, že podpora stanovená z Romanovy čisté mzdy z předchozího zaměstnání nepřevyšuje úroveň minimální čisté mzdy. V červnu (v šestém měsíci) navíc se už výplaty podpor v nezaměstnanosti nevyplácí. V tomto případě, pokud by Roman nemohl sehnat i přes svou aktivitu nové zaměstnání, získal by nárok na jiné formy státní finanční pomoci, jejichž výše by ovšem byla daleko nižší než minimální mzda. V praxi lze samozřejmě narazit na případy, kdy někteří jedinci nepracují, přičemž jejich příjmy jsou dlouhodobě získávány využíváním možnosti čerpání různých sociálních dávek (přídavky na děti, příspěvek na bydlení apod.). Velikost těchto příjmů je ovšem určována s respektováním základního pravidla: člověk, který pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo je bez práce. Skutečně tedy platí, že pracovat se vyplácí v každém případě, neboť minimální mzda vždy převyšuje příjmy čerpané ze zdrojů státního sociálního systému. Toto pravidlo je samozřejmě nejvýznamnějším vnějším ekonomickým stimulem uplatňovaným ze strany státu, který ho využívá pro účely motivování nezaměstnaných hledat si nové zaměstnání.

50 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

5

51

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

52 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

5

53

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

54 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3

ROZPOČET A SPRÁVNÉ ZÁSADY HOSPODAŘENÍ


55 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


3.

Rozpočet domácnosti představuje klíčovou pomůcku, která nám může pomoci s dodržováním zásad správného hospodářství. Ke správnému hospodaření s penězi totiž nestačí vycházet pouze z jednoduchého pravidla, která nám říká, že rozpočet má být stále vyrovnaný. Jinými slovy: to, co máme, zároveň můžeme ve stejné výši utratit. Takovýto přístup k problematice hospodaření domácnosti je zásadně špatný. V praxi je třeba ukládat určité prostředky stranou, protože spoření představuje nejlepší ekonomickou pojistku pro nelehké životní období, jako je např. ztráta zaměstnání, neočekávané výdaje apod. Obecně neexistuje pravidlo, které by se hodilo pro všechny životní situace. Schodkovému rozpočtu se ve specifických obdobích člověk neubrání, pokud je bezpodmínečně nutné vynaložit mimořádné nebo nezbytné výdaje (rekonstrukce bydlení), nebo pokud dojde k významnému výpadku na straně příjmů (např. ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc apod.). Právě z těchto důvodů bývá někdy schodkový rozpočet nevyhnutelný. Proto jen pokud to alespoň trochu jde, je nutné vytvářet přebytkové rozpočty, kdy uspořené peníze můžeme přesunout na spořicí účty. Tyto spořicí účty poté mohou být nejen pojistkou pro nepředvídatelné události, nýbrž i výborným zdrojem prostředků pro nákup zboží sloužícího k dlouhodobému užívání. Vezměme si situaci, kdy např. jedinec má naspořeno 50.000 Kč a tuto hodnotu považuje za dostatečnou pojistku proti nežádoucí ekonomické situaci. Spoří ovšem dál a tím navyšuje svou naspořenou částku. Rozdíl, mezi jeho padesátitisícovou částkou a celkovou naspořenou částkou poté může použít na pořízení zboží, které uzná za vhodné. V praxi bohužel významná část obyvatelstva nespoří, což může mít (a také mívá) fatální důsledky. V případě nežádoucí ekonomické události se tito lidé zadlužují, neboť nemohou čerpat ze svých naspořených rezerv. Zadlužování – jako nejběžnější způsob řešení rozpočtového schodku – samo o sobě nemusí být vnímáno vždy jako něco negativního. Jde však o to, že v případě jakéhokoliv zadlužení musí mít dlužník jistotu, že dlužnou částku může za daných dohodnutých podmínek splatit. Pokud tomu tak není, je možné, že se splacení dluhu jedinci vymkne kontrole a dotyčný již nebude moci ani při své nejlepší vůli dluh splatit. V takových případech, bohužel, dlužníci nezřídka kdy řeší dalšími půjčkami, čím se šance na jejich celkové oddlužení významně snižuje.

56 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.


V rámci obecného popisu problematiky zadlužování je rovněž nutné uvést, že člověk by se měl skutečně zadlužovat pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné, tj. když pociťuje nedostatek peněžních prostředků vzhledem k jeho základním potřebám (zejména bydlení). Není totiž nezbytné půjčovat si na luxusní zahraniční dovolenou, když je možné strávit dovolenou hospodárnějším způsobem, třeba v tuzemských podmínkách. K uspokojení komunikačních potřeb může sloužit levnější verze mobilního telefonu, nikoliv poslední špičkový a drahý model. Tvorba rozpočtu úzce navazuje na výše zmíněné odstavce. Pomocí správně sestaveného rozpočtu totiž můžeme určit jeho problémové výdajové položky, za které jsou vynakládány výdaje vyšší, než by mohli být. Snížení těchto výdajů poté může být zdrojem pro úspory či financování nezbytnějších výdajů. Kromě velikosti výdajů u jednotlivých položek je dobré sledovat i jejich míru potřebnosti. Za tímto účelem je možné využít jednoduchý postup, kdy si výdaje setřídíme podle nezbytnosti jejich vydání. Na konci seznamu se poté mohou objevit položky, jejichž nákupy v daném množství nebyly nezbytné nebo bylo jejich pořízení dokonce zbytečné. Z hlediska výdajových úspor prakticky existují dvě možnosti snížení výdajů. V prvním z nich je nutné omezit spotřebu produktů a služeb, kde spotřeba v daném množství pro nás není nezbytná (např. nahradit telefonní hovory možností volání zdarma přes internet, omezit spotřebu pohonných hmot, alkoholických nápojů, tabáku apod.). Druhou možností je dosahovat úspor prostřednictvím snížení výdajů „běžného provozu“ domácnosti. Sem bychom mohli zařadit úspory plynoucí ze šetrného používání pitné vody, omezením plýtvání elektrické energie, využívání slev na potraviny apod. Tento typ úspor bývá z hlediska svého významu podceňován, ovšem např. vypínáním elektrických spotřebičů z polohy „standby“ lze uspořit kolem 2.000 Kč ročně. Vylepšit rozpočet lze nejen snížením výdajů, ale i navýšením příjmů. Mezi nejběžnější způsoby patří změna pracovní pozice spojená s vyšší mzdou, vyšší pracovní výkon odvedený u stávajícího zaměstnavatele či určitá forma přivýdělku nad rámec svého zaměstnání. Kromě těchto možností existují i další způsoby, které jsou založené na zhodnocování úspor, jako jsou např. úrokové příjmy ze spořicích účtů, investice do podílových fondů apod. Spořicí produkty budou blíže charakterizovány v následující kapitole.

5

57

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


3.

Po obecném představení rozpočtu a nastínění zásad správného hospodaření se nyní podíváme na příklady rozpočtů dvou domácností. První domácnost bude tvořena třemi členy: Kamilem, Soňou a Samuelem. Rozpočet druhé domácnosti bude tvořen Romanovými příjmy a výdaji. Nejprve nám představí rozpočet své domácnosti Soňa, která spravuje rodinnou pokladnu.

Zdravím Vás! Jmenuji se Soňa a jsem dlouholetá Kamilova přítelkyně. Společně s naším jednoročním synem Samuelem společně žijeme v jedné domácnosti, v družstevním bytě 2+1. Samuel je požehnání, je hodný, snadno usíná a brečí zřídkakdy. Kamil chodí z práce po 17. hodině a vždycky mi s péčí o našeho synka pomáhá, i když je vidět, že je z práce unavený. Oba dva chceme pro Samuela to nejlepší, a to znamená, že bychom mu nejradši pořídili všechny hračky na světě, jen abychom mu udělali radost a zavděčili se mu. To ale samozřejmě nejde, protože jsme limitování našimi ekonomickými možnostmi. Samuel se nám narodil 3 měsíce poté, co jsem obdržela výuční list. Kamil se vyučil zámečníkem o rok dříve. Naštěstí prakticky hned po vyučení získal slušné zaměstnání v jedné větší firmě. Říká mi doma, že je spokojený. Jen kdyby mzda byla vyšší. Nadřízení ho prý stále chválí, že se snaží a je šikovný. Snad se to projeví i tím, že mu přidají. V současné době bere 15.000 Kč čistého. Já jsem doma a starám se o Samuela. Pobírám rodičovský příspěvek, který činí 7.600 Kč. Jiné příjmy nemáme. Celkem tedy máme na měsíc k dispozici 22.600 Kč, které se snažíme využívat co nejhospodárněji. Nejvýznamnější položky našeho rozpočtu tvoří výdaje na bydlení. Pokud sečtu všechny tyto výdaje, zjistím, že dohromady nás stojí bydlení 8.400 Kč (včetně výdajů na údržbu a vybavení domácnosti). Druhou nejvýznamnější položkou jsou výdaje na potraviny a nápoje. Měsíčně za ně utratíme přesně 7.000 Kč. Další nezanedbatelné výdaje vynakládáme na hygienické potřeby (zejména plenky pro Samuela) a ošacení a obuv. Další výdajové položky nepřevyšují 500 Kč.

58 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.

Rozpočet a správné zásady hospodaření PŘÍJMY KAMILOVY PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ

15.000 KČ

SONINY PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ

0 Kč

PŘÍJMY OSTATNÍCH ČLENŮ DOMÁCNOSTI

0 Kč

PŘÍDAVKY NA DĚTI, POPŘ. ALIMENTY

0 Kč

DALŠÍ SOCIÁLNÍ DÁVKY NAPŘ. MATEŘSKÁ

7.600 Kč

PŘÍJMY DŮCHODOVÉ CHARAKTERU NAPŘ. INVALIDNÍ DŮCHOD

0 Kč

OSTATNÍ NEZAŘAZENÉ PŘÍJMY

0 Kč

PŘÍJMY CELKEM:

22.600 Kč

VÝDAJE NÁJEMNÉ

5.500 Kč

SPLÁTKY PŮJČEK URČENÝCH NA POTŘEBY BYDLENÍ

0 Kč

POPLATKY ZA ODPADKY, ZA TV A ROZHLAS APOD.

450 Kč

POPLATKY ZA ENERGIE TOPENÍ, ELEKTŘINA A VODNÉ STOČNÉ

2.000 Kč

VÝDAJE NA BĚŽNÝ CHOD DOMÁCNOSTI ÚDRŽBA, VYBAVENÍ APOD.

450 Kč

VÝDAJE NA POTRAVINY A NÁPOJE

7.000 Kč

HYGIENICKÉ POTŘEBY A LÉKY

1.800 Kč

TABÁKOVÉ VÝROBKY A ALKOHOLICKÉ NÁPOJE

500 Kč

OŠACENÍ A OBUV

1.000 Kč

TELEFONOVÁNÍ

500 Kč

INTERNET, KABELOVÁ TELEVIZE A DALŠÍ SLUŽBY OBDOBNÉHO CHARAKTERU

300 Kč

VÝDAJE NA DOPRAVU MHD, VLAKY, MEZIMĚSTSKÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

330 Kč

DOVOLENÁ, TURISTIKA

500 Kč

KULTURNÍ ŽIVOT KINO, DIVADLO, KNIHOVNA

300 Kč

POJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTI

300 Kč

OSTATNÍ NEZAŘAZENÉ SPOTŘEBNÍ VÝDAJE VÝDAJE CELKEM:

370 Kč 21.300 Kč

5

59

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


3.

V tomto rozpočtu nenalezneme žádné problémové položky. Výdajové položky jsou velmi střídmé, což při daných příjmech způsobuje rozpočtový přebytek ve výši 1.300 Kč. S tímto přebytkem je možné efektivně nakládat různým způsobem: koupit Samuelovi nové hračky či vybavení, uložit si ho na spořicí účet, založit pojištění pro jednotlivé členy rodiny apod. Nejpozitivnějším jevem na struktuře rozpočtu je ovšem fakt, že v kombinaci s výdaji skutečně osekanými až na kost není domácnost zadlužena a vytváří přebytek. Určité riziko lze ale zjistit u problematiky udržitelnosti rozpočtu. Na rozpočet je totiž nutné se dívat z hlediska dlouhodobého horizontu, kde se jednotlivé příjmové i výdajové položky mohou měnit. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že za pár měsíců totiž Soňa přijde o rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč, neboť bude pobírat pouze polovinu. Na toto období je třeba se připravit. Ztrátu 3.800 Kč je v této situaci nutné kompenzovat na straně příjmů, neboť výdaje jsou skutečně na minimální úrovni. V této souvislosti se nabízí několik možností. Buď Kamil dostane v práci přidáno, pokusí se najít další práci navíc či změní zaměstnání, nebo zde existuje možnost, že si práci či příležitost k přivýdělku najde Soňa. V takovém případě je ovšem nutné počítat se zabezpečením péče o Samuela (individuální hlídání, jesle), což je spojeno s dalšími náklady. Navíc by zanikl nárok na rodičovský příspěvek. Proto by tedy Sonina práce měla mít vyšší ohodnocení, než ušlý příjem (rodičovský příspěvek) a náklady na náhradní péči. Zatímco v rozpočtu Soniny domácnosti existoval alespoň minimální prostor pro hledání úspor, v rozpočtu rodinného přítele Romana žádné takové možnosti nejsou. To je dané tím, že neprochází zrovna lehkým životním obdobím. Roman se rozešel se svou přítelkyní, žije v garsonce a poté, co přišel o práci, sehnal zaměstnání s minimální mzdou, která mu společně s příspěvkem na bydlení vytváří jeho disponibilní příjem ve výši 9.581 Kč.

60 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.

Rozpočet a správné zásady hospodaření PŘÍJMY ROMANOVY PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ

7.120 Kč

PŘÍJMY PARTNERKY ZE ZAMĚSTNÁNÍ

0 Kč

PŘÍJMY OSTATNÍCH ČLENŮ DOMÁCNOSTI

0 Kč

PŘÍDAVKY NA DĚTI, POPŘ. ALIMENTY

0 Kč

DALŠÍ SOCIÁLNÍ DÁVKY PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

2.461 Kč

PŘÍJMY DŮCHODOVÉ CHARAKTERU NAPŘ. INVALIDNÍ DŮCHOD

0 Kč

OSTATNÍ NEZAŘAZENÉ PŘÍJMY

0 Kč

PŘÍJMY CELKEM:

9.581 Kč

VÝDAJE NÁKLADY NA BYDLENÍ CELKEM

4.500 Kč

SPLÁTKY PŮJČEK URČENÝCH NA POTŘEBY BYDLENÍ

0 Kč

VÝDAJE NA POTRAVINY A NÁPOJE

2.800 Kč

HYGIENICKÉ POTŘEBY A LÉKY

200 Kč

TABÁKOVÉ VÝROBKY A ALKOHOLICKÉ NÁPOJE

2.800 Kč

OŠACENÍ A OBUV

500 Kč

TELEFONOVÁNÍ

100 Kč

INTERNET, KABELOVÁ TELEVIZE A DALŠÍ SLUŽBY OBDOBNÉHO CHARAKTERU

300 Kč

VÝDAJE NA DOPRAVU MHD, VLAKY, MEZIMĚSTSKÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

330 Kč


200 Kč

KULTURNÍ ŽIVOT KINO, DIVADLO, KNIHOVNA

100 Kč

POJIŠTĚNÍ

200 Kč


200 Kč

OSTATNÍ NEZAŘAZENÉ SPOTŘEBNÍ VÝDAJE

250 Kč

VÝDAJE CELKEM:

21.300 Kč

5

61

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


3.

Jeho výdaje jsou minimální, neboť Roman ví, co je to šetrnost. Nejvýznamnější výdaj představuje položka bydlení, kdy včetně různých poplatků, nákladů na energii a nájmu mu spolkne přibližně polovinu jeho disponibilního příjmu. Druhou nejvyšší položku tvoří výdaje na potraviny, které dosahují necelých 3.000 Kč. Ostatní položky nepřesahují 500 Kč. Romanův rozpočet je skutečně vyrovnaný, neboť každou korunu příjmů pečlivě a uvážlivě utrácí. I v tomto typu rozpočtu lze nalézt obdobná pozitiva, jako u rozpočtu Soniny domácnosti. Především i v nelehké životní situaci není Roman dlužníkem. Dokonce platí i nízké kapitálové pojištění (problematika kapitálového pojištění bude vysvětlena v následující kapitole), které představuje finanční ochranu proti nepředvídatelným událostem. Z hlediska dlouhodobého výhledu rozpočtu Roman důvodně předpokládá, že se mu zvednou příjmy. V práci se snaží odvádět co nejkvalitnější výkony, přičemž doufá, že jeho spolehlivost a pracovní píle mu přinese zvýšení mzdy. Zvýšení mzdy by pak umožňovalo vyšší výdaje, které jsou velmi nízké. Pokud by tomu tak nebylo, rád by změnil své zaměstnání.

Obvykle není problém vyjít s penězi, pokud jsou příjmy poměrně vysoké. Pokud jsou naopak příjmy nižší, je důležité tuto situaci neřešit zadlužováním. To koneckonců jak Soňa, tak i Roman dokázali. Zadlužování samo o sobě špatné. Zadlužit se je možné ovšem pouze tehdy, pokud jsme si jisti tím, že půjčka je nevyhnutelná a zároveň ji budeme moci splatit při daných podmínkách, na kterých jsme se dohodli s věřitelem (ten, kdo půjčuje). Naopak nežádoucí zadlužení odpovídá pořizování věcí, bez kterých se obejdeme. Půjčovat si za účelem umělého zvýšení životní úrovně je totiž cestou do pekel. V takovém případě se dlužník dříve či později dostane do situace, kdy již nebude schopen svůj dluh či dluhy splácet. Životní úroveň je možné zvyšovat pouze prostřednictvím své vlastní píle, která je poté po zásluze odměněna vyšší mzdou.

62 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

5

63

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

64 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

5

65

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

66 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4

BANKY A JINÉ FINANČNÍ INSTITUCE

Jestliže v rozpočtu domácnosti příjmy převyšují výdaje, domácnost disponuje určitým přebytkem peněz, který může využít různým způsobem (pořízení vybavení bytu, nákup dovolené, spoření aj.). Rozpočtový přebytek je samozřejmě tou pozitivní variantou. Pokud ovšem výdaje jsou vyšší než příjmy, lze hovořit o nedostatku peněžních prostředků. Banky jsou ve své podstatě podniky, které pomáhají (nejen) běžným občanům řešit právě tyto nerovnosti příjmové a výdajové strany rozpočtů domácností. Banka je podnik, a jako u každého podniku je jejím cílem dosahovat co možná nejvyššího zisku. Princip jejich fungování lze zjednodušeně popsat následovně: - banky umožňují svým klientům uložit do jejich správy určité množství peněz na bankovní konta. K tomu, aby motivovala klienty k uložení peněz, jim vyplácí tzv. úroky z vkladu. Úrok z vkladu je odměnou pro klienta, kterému je tato odměna vyplacena za to, že se dočasně vzdal svých peněz. Výše tohoto úroku není nic jiného, než rozdíl mezi částkou, kterou klient obdrží za určitou dobu uložení, a částkou, kterou do banky uložil. Klient si tedy po určitém času může vyzvednout svůj vklad, který je navýšený o určitou odměnu – úrok z vkladu. V této situaci je tedy banka v pozici dlužníka, zatímco její klienti jsou v pozici věřitele. Jak již bylo řečeno, banka se snaží dosahovat zisku. Zisk není nic jiného, než rozdíl mezi výnosy a náklady. Náklady pro banku jsou peníze, které ve formě úroků z vkladů vyplácí klientům. Výnosy pak banka získává tím, že uložené peníze od svých klientů půjčuje dalším klientům. V této situaci je tedy banka v pozici věřitele a klient v pozici dlužníka. Banka samozřejmě nepůjčuje peníze „zadarmo“, ovšem vyžaduje splatit nikoliv pouze zapůjčený finanční obnos, ale částku vyšší o úrok z půjčky. Obecně platí, že úroky z půjčky jsou samozřejmě vyšší než úroky z vkladů, neboť jinak by banky nedosahovaly zisku. Jinými slovy nic by je nemotivovalo poskytovat své finanční služby.

67 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Banky a jiné finanční instituce

4.

Tento základní princip fungování bank lze velmi jednoduše vyjádřit i prostřednictvím následujícího schématu. Zvolme si situaci, kdy Kamil za svou kvalitně odvedenou práci získal (již zdaněnou) prémii ve výši 7.000 Kč. Protože společně se Soňou usoudili, že nejlepší variantou pro ně bude uložit si tyto prostředky v bance pro případ horších časů, rozhodli se, že tak skutečně učiní. Naopak Roman zrovna přišel o práci a v jeho rozpočtu se příjmy významně zmenšily, neboť pobíral pouze podporu v nezaměstnanosti a příspěvek na bydlení. Co čert nechtěl, Romanovi se porouchala lednička. Roman se tedy ocitl v nelehké situaci, kterou bylo nutné řešit. Protože lednička patří ke skutečně základnímu vybavení, bez kterého se člověk neobejde, rozhodl se, že si na novou ledničku půjčí od banky. Zisk banky = úroky z půjček– úroky z vkladů

Vklady

Půjčky

Ostatní klienti v pozici dlužníků

Ostatní klienti v pozici věřitelů Zúročené vklady

Vrácené půjčky + úrok

BANKA Vklad = 7.000 Kč

Půjčka = 7.000 Kč

Roman

Kamil Zúročený vklad = 7.100 Kč

Vrácení půjčky + úrok = 8.000 Kč

Zisk banky z jednoho vkladu = 8.000 Kč – 7.100 Kč = 900 Kč Zdroj: Vlastní tvorba.

Uvedené schéma zjednodušeně znázorňuje tok peněž od Kamila k Romanovi, přičemž banka zde funguje jako zprostředkovatel půjčky. V praxi samozřejmě Roman neví, čí jsou ve skutečnosti peněžní prostředky, které mu jsou půjčeny, a které si někdo před jeho půjčkou do banky uložil, protože dlužníků a věřitelů v rámci jedné banky je spousta.

68 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.1

Běžný bankovní učet

Běžný bankovní účet je bankovní produkt, který je, jak již název napovídá, využíván pro běžné základní účely jednoduššího platebního styku jeho vlastníka s okolím. V současnosti je nejběžnějším příjmem domácností mzda. Mzda není ve valné většině případů vyplácena zaměstnavatelem zaměstnavateli v hotovosti, nýbrž ve formě tzv. bankovních peněz. Bankovní peníze jsou peněžní prostředky na bankovním kontě (účtu), které si zpravidla může jejich vlastník okamžitě přeměnit na hotovost. To tedy znamená, že výplata je převedena ve prospěch zaměstnance prostřednictvím bankovního převodu. Ten poté má ke svým penězům přístup přes banku, která v tomto případě plní roli zprostředkovatele platebního styku mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Důvody pro tuto skutečnost jsou zřejmé. Zejména se tím šetří čas a náklady, neboť každý měsíc dojde výplata ve prospěch konta zaměstnance. Zaměstnanec má pak k těmto prostředkům snadný přístup prostřednictvím telefonického či internetového bankovnictví, kdy pomocí internetového připojení může různě nakládat se svými prostředky. Součástí internetového bankovnictví bývají zpravidla možnosti realizace základních transakčních operací, které umožňují přesuny peněžních prostředků z konta na konto. V rámci internetového bankovnictví je rovněž možné zadávat tzv. trvalé příkazy, které umožňují v pravidelných časových intervalech (měsíčně, ročně) realizaci určitého bankovního převodu z daného konta. To je praktické zejména při placení nájmů, služeb operátorů komunikačních služeb, pravidelného spoření, plateb splátek půjčky apod. Prostřednictvím internetového bankovnictví lze rovněž velmi jednoduše získat přehled o peněžních tocích (příjmech a výdajích) jeho vlastníka za jím zvolené období. Lze tak získat dokonalý přehled o struktuře rozpočtu, a to (oproti tištěným výpisům) obvykle zcela zdarma. V dnešní době je rovněž běžné využívání platební karty. Platební karta je identifikační karta s čipem, kde jsou uloženy všechny důležité informace o bankovním kontu jeho vlastníka. Touto kartou je poté možné platit bez nutnosti hotovosti. K využití této možnosti jsou nutné dvě věci. Zaprvé musí být obchodník vybaven terminálem umožňujícím přečtení informací obsažených v čipu platební karty, za druhé je třeba mít na bankovním kontě aktuálně takové množství peněz, které odpovídá ceně nákupu. S platební kartou je rovněž možné vybírat hotovost z bankomatů, které obsahují velké zásoby hotovostních bankovek. V praxi tedy stačí vložit platební kartu do bankomatu

5

69

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


4.1

a zadat bezpečností kód (kombinaci čísel) prostřednictvím klávesnice, jež je součástí každého bankomatu. Tento úkon má samozřejmě prokázat oprávněnost výběru, čili zabránit výběru hotovosti komukoliv, kdo není vlastníkem účtu. Následně již stačí zadat na klávesnici bankomatu množství hotovosti, které chce majitel účtu vybrat ze svého konta, a pokud je to možné, bankomat uvedený obnos vydá. Kdo preferuje osobní kontakt, může se ke svým penězům dostat i tím, že navštíví svou banku. V takovém případě je nutné vyplnit tzv. výběrní lístek, který je k dostání na každé pobočce banky. Vyplnění bankovního lístku je jednoduché, neboť stačí pouze vyplnit číslo účtu, jméno jeho majitele a částku, kterou si majitel hodlá vybrat. Ostatní údaje uvedené na výběrním lístku, jako jsou např. variabilní, specifický či konstantní symbol transakce (symboly jsou čísla, která bance slouží k identifikaci požadované transakce) vlastník účtu vyplňovat nemusí, neboť je v tomto případě doplní pracovník banky. Obdobný postup je možný i v případě uložení hotovosti na dané bankovní konto, kdy s hotovostí a vyplněným formulářem (kde je opět prostor pro uvedení údajů o bankovním kontu a výši částky) přistoupíme k přepážce, kde pracovník banky hotovost příjme a na bankovní účet připíše stejný objem peněžních prostředků. Vedení bankovního účtu je spojené s celou řadou poplatků, které představují příjem banky, jež je hrazen z prostředků majitele účtu. Mezi běžné poplatky, které jsou sráženy z objemu peněz na daném kontě, patří poplatek za vedení účtu, poplatky za realizace platebních transakcí, poplatky za výběr z bankomatů, poplatky za výpisy z bankovního účtu, poplatek za konverzi měn (výměna českých korun za zahraniční měnu) apod. Obvykle je zpoplatněna i služba výběru hotovosti z bankovního konta na přepážce v prostorách banky, přičemž velikost poplatků bývá v tomto případě zpravidla vyšší než při výběru hotovosti z bankomatu. Peníze na osobním běžném bankovním účtu jsou také úročeny, byť minimální sazbou obvykle nepřevyšující jedno procento. To znamená, že např. pokud by měl někdo na bankovním účtu částku 50.000 Kč, při roční úrokové sazbě 1% by jeho odměna za poskytnutí peněz bance (jeho úrok) činila za jeden rok 500 Kč (1% = 0,01 ; 0,01 * 50.000 Kč = 500 Kč). Úroky je ovšem nutné zdanit sazbou 15%, čili za daných podmínek by úrokový přírůstek činil pouhých 425 Kč (zdaněný úrok = úrok – daň = 500 – (0,15 * 500) = 500 – 75

70 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.1 4.

Banky Běžný abankovní jiné finanční učet instituce

= 425 Kč. Význam běžného účtu tedy skutečně nespočívá ve zhodnocování peněžních prostředků, nýbrž v pohodlnosti, přehlednosti a jednoduchosti správy svých peněžních prostředků. Aby klient mohl využívat zmíněných služeb nabízených bankou, je třeba uzavřít smlouvu o vedení běžného účtu. K tomu je nutné prokázat totožnost klienta občanským průkazem. Bankovní úředník poté - obvykle na počkání - danou smlouvu vyhotoví a předá klientovi, který ji může podepsat. Tento úkon je obvykle realizován zcela zdarma, ovšem banka může požadovat určitý minimální peněžitý vklad klienta na dané konto. To z toho důvodu, aby bylo možné ihned srážet poplatky spojené se správou účtu. Nyní se podívejme na Kamilovu zkušenost, kterou získal při své první návštěvě banky.

Při podpisu pracovní smlouvy, jsem byl zaměstnavatelem dotazován na číslo svého bankovního účtu. Odpověděl jsem, že žádný doposud nemám, zaměstnavatel mi doporučil si daný účet založit z toho důvodu, aby mi každý měsíc mohla být zasílána mzda za odvedenou práci na účet. Nevěděl jsem, jakým způsobem mám postupovat. Jakou banku si mám vybrat, aby to pro mne bylo co nejvýhodnější? Jak se takové bankovní konto zakládá? Jaké jsou s tím spojené administrativní úkony? Zaměstnavatel mi řekl, že nabídka bank je dostatečně široká, a že náklady na vedení účtu jsou srovnatelné (obdobné) u většiny známých i neznámých bank. Vybral jsem si proto známější banku, jejíž pobočka je blízko mého bydliště. Přišel jsem do banky, kde jsem se příliš neorientoval. Naštěstí hned poblíž vchodu byl stoleček a na něm nápis „Informace“. Šel jsem tedy k němu a optal se, jak postupovat v dané záležitosti. Byl jsem pracovníkem banky odkázán k jinému stolu, kde seděla další zaměstnankyně banky. Na hrudi měla připnutou vizitku se svým jménem a uvedenou firemní pracovní pozicí „bankovní poradkyně“. Řekl jsem, že bych si rád v jejich bance pořídil běžný bankovní účet. Bankovní poradkyně byla příjemná a musím říci, že i trpělivá, protože jsem se jí ptal skutečně na mnoho otázek. Nejprve mi nabídla a stručně charakterizovala tři druhy běžných osobních účtů z jejich nabídky. Řekl jsem jí, že svůj bankovní účet hodlám využívat

5

71

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


4.1

jen pro účely obdržení plateb ze zaměstnání a pro běžné platební transakce s tím, že bych rád obdržel k danému účtu platební kartu. Byl bych také rád, kdyby poplatky za tyto běžné úkony byly co nejnižší, stejně jako jsem se zmínil o požadavku na minimální poplatek za vedení účtu. Po této stručné charakteristice svých požadavků mi byla doporučena nejlevnější varianta běžného účtu. Ptal jsem se jí na výši všech poplatků za služby, které jsem hodlal využívat, výši úročení vkladů na kontě, obdržení platební karty. A ona mne seznamovala s dalšími podstatnými náležitostmi. Nepodstatnější z nich byly výše limitu a výše možného kontokorentního úvěru. Dozvěděl jsem se, že limit je finanční částka, kterou mohu maximálně vybrat ze svého konta za jeden den. Kontokorentní úvěr je využití možnosti přechodného zadlužení se. Pokud by na mém bankovním kontě nebyl dostatek finančních prostředků pro určitou transakci, bylo by možné automaticky přejít do minusového stavu konta. Jinými slovy se u banky zadlužit (do určité výše), pokud by na účtu nebyly žádné zdroje. Rovněž jsem byl informován, že platební kartu přidruženou k účtu si mohu vyzvednout na pobočce do týdne. Poté, co jsme se na všech náležitostech dohodli, mi byla nabídnuta smlouva k prostudování a k podpisu. Smlouvu jsem si pročetl s tím, že když jsem našel nějakou formulaci, které jsem nerozuměl, zeptal jsem se na její interpretaci bankovní poradkyně. Ta mi uspokojivě odpověděla. Navrženou smlouvu jsem tedy podepsal, a tak jsem mohl odejít z banky již se zřízeným bankovním účtem. Byl jsem spokojený, protože na všechny své otázky jsem již znal odpovědi. Také jsem se těšil, jak budu využívat služeb, které bankovní konto nabízí. Další velký krok k finanční samostatnosti.

Daná smlouva o vedení běžného bankovního účtu by měla obvykle obsahovat přehled všech podmínek, za kterých je osobní běžný účet zřízen a veden. Klient, který smlouvu podepisuje, by si měl být vědom významu každé věty, která je ve smlouvě obsažena. Pokud tomu tak není, je nezbytně nutné dotázat se na daný význam bankovního

72 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.1


poradce, který s ním smlouvu zhotovuje. Ten by měl být schopen nesrozumitelnosti uspokojivě vysvětlit. Poslední důležitou věcí, o které se v souvislosti s osobními běžnými bankovními účty zmíníme, je jejich pojištění. Jestliže by totiž banky nebo jiný finanční podnik nabízející obdobné služby zkrachovaly, klienti mají nárok na vyplacení svých vkladů. Toto pojištění vkladů totiž garantuje stát, a to až do výše 50.000 eur (zhruba 1.250.000 Kč).

5

73

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Spořicí produkty

4.2

Spořicí produkty nás obvykle zajímají tehdy, pokud máme přebytkový rozpočet (tj. příjmy větší než výdaje) a tento přebytek se nechystáme bezprostředně utratit. Pokud se rozhodneme pro určitý spořicí produkt, není to nic jiného než rozhodnutí o tom, že se vzdáme části svých aktuálních příjmů ve prospěch dosažení větších příjmů v budoucnosti. Uložená částka se totiž úročí a my získáváme úroky z vkladu, tj. odměnu za to, že někdo jiný dočasně využívá našich zdrojů s tím, že je používá pro jiné účely (obvykle je půjčuje někomu jinému). Mezi nejběžnější spořicí produkty nabízené v ČR patří spořicí účty, termínované vklady, penzijní pojištění, stavební spoření a podílové fondy. Pojďme si je ve stručnosti charakterizovat. SPOŘICÍ ÚČET Spořicí účty mají v podstatě podobné vlastnosti jako běžné osobní účty s tím rozdílem, že úroková sazba pro úročení vkladů je vyšší. To je vykompenzováno tím, že přístup k prostředkům je nějakým způsobem omezen. V této souvislosti není možné uvažované omezení jednoznačně určit, neboť různé banky a jiné instituce (zejména spořitelny a záložny) nabízející spořicí účty mají omezení definované jiným způsobem. Některé banky stanovují limity pro maximální výběry pro určitá období, jiné zase výběry hotovosti zpoplatňují vysokými poplatky. Spořicí účet se v podstatě zřizuje v situaci, kdy máme stabilní příjem, a zároveň hodláme jeho určitou část, která nemusí být nijak zvlášť vysoká, šetřit na budoucí období. V praxi to tedy znamená, že je možné např. pravidelně spořit 500 Kč s cílem pozdějšího výběru naspořené částky (součet veškerých vkladů) navýšené o úrok. Přispívání ani nemusí být pravidelné. Obecně platí, že úroková sazba a tedy i výše odměny za svěření našich peněz bance či jiné finanční instituci je vyšší než u běžného účtu. Konkrétní velikost úroku je přitom závislá na velikosti spořených částek a také na době trvání existence spořicího účtu. V této souvislosti je platné následující pravidlo: čím jsou úložky vyšší nebo čím delší je období existence účtu, tím vyšší jsou úrokové sazby. Podmínky pojištění vkladů a zdanění úroků jsou přitom stejné jako v případě osobních běžných účtů. Základní princip úročení vkladů si vysvětleme pomocí následujícího příkladu.

74 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2

Spořicí produkty

Romanovi se začalo dařit: změnil zaměstnání a jeho příjem významně vzrostl. Zvýšil se takovým způsobem, že si mohl dovolit zvýšit svou životní úroveň. Nezapomínal ovšem na svou zkušenost z doby, kdy byl nezaměstnaný či pracoval za minimální mzdu. Dobře věděl, že v nelehké ekonomické situaci člověk musí skutečně rozmýšlet každý nákup. Také věděl, že kdyby v této době měl nějaké naspořené úspory, žilo by se mu tehdy daleko snadněji. Proto v nynější době, kdy se mu daří, se rozhodl spořit formou spořicího účtu. Každý rok po dobu 5 let rozhodl naspořit 10.000 Kč, které vložil na svůj spořicí účet. Podmínky ve smlouvě byly takové, že zřízení a správa spořicího účtu bylo zdarma, přičemž roční úroková sazba činila 2 %. Po pěti letech by tedy měl mít naspořeno nejen 50.000 Kč, ale měl by mít k dispozici tuto částku navýšenou o úrok jako formu odměny za uložení prostředků právě na spořicí konto. Přehled jednotlivých plateb je uveden v následující tabulce.

STAV ÚČTU PO ZÚROČENÍ

ÚROK

DAŇ Z ÚROKU

STAV ÚČTU PO ZÚROČENÍ A ZDANĚNÍ

1. VKLAD

10.000 X 1,02 = 10.200

200

0,15 X 200 = 30

10.200 ‐ 30 = 10.170

2. VKLAD

10.170 + 10.000 X 1,02 = 20.573

573

0,15 X 573,4 = 86

20.573 ‐ 86 = 20.487

3. VKLAD

20.487 + 10.000 X 1,02 = 31.097

1 097

0,15 X 1.097 = 165

31.097 ‐ 165 = 30.932

4. VKLAD

30.932 + 10.000 X 1,02 = 41.750

1 750

0,15 X 1.750 = 263

41.750 ‐ 263 = 41.487

5. VKLAD

41.487 + 10.000 X 1,02 = 52.517

2 517

0,15 X 2.517 = 378

52.517 ‐ 378 = 52.139

Zdroj: Vlastní propočty propočty.

Konstrukce jednotlivých položek, které jsou obsažené v tabulce, je velmi prostá. Každý rok je obsah účtu navýšen o deset tisíc Kč. Poté je celková částka na účtu zúročena sazbou dvě procenta. Z úroku je následně nutné srazit daň, přičemž stav účtu po zúročení a zdanění opětovně navýšený o deset tisíc Kč tvoří opět základ pro výpočet úroku pro následující rok. Finální stav účtu po 5 letech tedy činí 52.139 Kč, což je více, než kdyby si Roman spořil sám. V takovém případě by se mu částka neúročila. Proto je zřejmé, že si za daných podmínek polepší o 2.139 Kč (52.139 – 5 * 10.000 = 2.139 Kč).

5

75

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Spořicí produkty

4.2

TERMÍNOVANÉ VKLADY Termínované vklady jsou další možností, jak zhodnocovat peníze, které nehodláme spotřebovat. V tomto případě se vzdáváme určitého množství peněz na sjednanou dobu, kdy k daným penězům nemáme přístup. Termínované vklady představují dlouhodobější investici, kdy po určité době vybereme jednorázový vklad v jeho výši společně s odměnou – úrokem. Ten je zpravidla vyšší než v případě spořicích účtů, což je opět způsobeno kompenzací za nemožnost se dostat ke svým penězům před vypršením sjednané lhůty. Některé společnosti umožňují klientům vybrat hodnotu termínovaného vkladu, ovšem tento úkon je zpravidla spojen s relativně velmi vysokým poplatkem za předčasný výběr. To, že zde existuje možnost výběru, v praxi znamená, že rozdíly mezi spořicími účty a termínovanými vklady se stírá. Základní rozdíl mezi těmito spořicími alternativami tedy v současné době spočívá v tom, že spořicí účty jsou určené pro opakované klientské vklady v průběhu času. Naopak v případě termínovaných vkladů se jedná o obvykle o jednorázový vklad v řádu tisíců až sto tisíců. V neposlední řadě je nutné zmínit, že i zde platí obdobné podmínky zdanění a pojištění jako v případech běžných a spořicích účtů. PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Penzijní připojištění je státem podporovaná forma spoření, která se využívá pro účely zvýšení životní úrovně v důchodovém věku. Zjednodušeně řečeno jde tedy o spoření, kdy se dobrovolně v produktivním věku (věk kdy vyděláváme peníze prací) vzdáváme části našich příjmů, abychom si zvýšili příjmy v období, kdy pobíráme starobní důchod. Pro generaci současných třicátníků a mladších je penzijní připojištění prakticky nutností, i když, jak již bylo napsáno výše, se jedná o dobrovolnou volbu. Tento paradox je způsoben tím, že populace v České republice (i ve všech vyspělých civilizacích) stárne. Jednoduchou úvahou tedy dospějeme k závěru, že čím dál tím méně lidí v produktivním věku bude odvádět zákonné pojištění, ze kterého jsou financovány důchody pro seniory. Aktuální nastavení systému zajištění zdrojů pro výplatu starobních důchodů je proto dlouhodobě neudržitelný. V současné době existuje více plánů, jak důchodový systém změnit. Mezi zastánci jednotlivých variant v současné době neexistuje shoda, ovšem přeci jen se shodnou na jedné věci: bude nutné zvýšit individuální podíl každého občana

76 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2

Spořicí produkty

na úkor snižující se role státu. Jinými slovy bude nutné více spořit z vlastních zdrojů, neboť státem garantované důchody se budou snižovat. Jedním ze základních instrumentů, které reagují na výše popsané skutečnosti, je právě penzijní připojištění. Penzijní připojištění představuje určitou formu pravidelného spoření, které nabízí široké spektrum finančních institucí (pojišťovny, spořitelny, banky). Množství peněz vybraných od penzijně připojištěných osob je pak zhodnocováno formou investic s nízkou rizikovostí. Penzijně připojistit se může každá plnoletá osoba, jež má trvalé bydliště na území ČR. Aby stát motivoval občany k využívání tohoto spořicího nástroje v co nejvyšší míře, podporuje penzijní připojištění přímo i finančním příspěvkem k úsporám. Finanční příspěvek k úsporám penzijního připojištění se pohybuje ve výši od 50 Kč do 150 Kč měsíčně. Jestliže pojištěnec spoří měsíčně alespoň 100 Kč, stát mu k dané stokoruně přispěje 50 Kč. Jestliže úspory pojištěnce jsou rovny 500 Kč nebo jsou vyšší, stát přispěje maximální možnou částkou 150 Kč. Dalším nástrojem podpory penzijního připojištění je daňové zvýhodnění. Toho lze dosáhnout tím, že pojištěnec by spořil alespoň 500 Kč, tj. za rok by za těchto podmínek naspořil 6.000 Kč. Těchto 6.000 Kč by si mohl odečíst z daňového vyměřovacího základu, a tím pádem si snížit svou daňovou povinnost vůči státu. Maximálně je však možné si odečíst tímto způsobem 12.000 Kč, což odpovídá měsíčním úsporám ve výši 1.000 Kč. Poslední forma státní podpory penzijního připojištění je směřována k zaměstnavatelům, kteří jsou rovněž finančně motivováni k příspěvkům na zaměstnancovo připojištění. Zaměstnanec navíc může tyto příspěvky od zaměstnavatele využít jako další odečitatelné položky. Maximálně však do 5 % svého vyměřovacího základu.

5

77

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Spořicí produkty

4.2

STAVEBNÍ SPOŘENÍ Stavební spoření je nejvýhodnějším, a tudíž i nejpreferovanějším finančním spořicím produktem v současnosti, což je způsobeno významnou státní podporou. A to i přesto, že tato podpora byla významně snížena. Původním účelem stavebního určení bylo zajištění peněz, které umožňovaly financovat výdaje související s vlastním bydlením (např. rekonstrukce, nákup bytu, pořízení vybavení do domácnosti apod.). V současné době však lze naspořené prostředky použít pro jakékoliv účely. Nejde však pouze o formu spoření, protože stavební spoření umožňuje i přístup k půjčce. Na první pohled si zdánlivě nesrozumitelnou větu vysvětlíme. Pokud si klient chce pořídit stavební spoření, musí podepsat u specializované instituce (stavební spořitelny) smlouvu o stavebním spoření. Ta kromě vymezení klienta a poskytovatele stavebního spoření a informací o právech a povinnostech obou zúčastněných stran obsahuje údaj o cílové částce spoření. Cílová částka spoření není nic jiného, než finanční částka, kterou chceme spořením dosáhnout. Ode dne podpisu smlouvy tedy můžeme na konto stavebního spoření ukládat libovolné množství prostředků až do té doby, kdy dosáhneme cílové částky. Cílové částky však můžeme dosáhnout i prostřednictví úvěru ze stavebního spoření. Vezměme si např. situaci, kdy cílová částka klienta činí 200.000 Kč. Klient má aktuálně naspořeno 120.000 Kč, ale rád by financoval rekonstrukci své bytové jednotky. Rekonstrukce podle odhadu stavební firmy by činila právě 200.000 Kč. V takovém případě může klient vyinkasovat svých 120.000 Kč s tím, že zbylých 80.000 Kč mu půjčí stavební spořitelna. Za poskytnutí půjčky samozřejmě bude požadovat odměnu – úrok z půjčky. Pro přehledný výklad je vhodné rozlišit dvě fáze stavebního spoření – fázi spořicí a fázi úvěrovou. Přibližme si nejprve spořicí fázi. V té klient spoří za účelem dosáhnutí cílové částky. Hodnota jeho úspor je tvořena jednotlivými úsporami, které vkládá na svůj účet stavebního spoření. K tomu je ovšem ještě třeba připočíst úroky z vkladů jako odměnu za spoření, které poskytuje stavební spořitelna. Třetí významnou položkou je státní podpora, která ze stavebního spoření činí nejatraktivnější (nejvýnosnější) dlouhodobý způsob spoření, který je v ČR k dostání.

78 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2

Spořicí produkty

Státní podporu si lze nárokovat v případě, že klient spoří nejméně 6 let, popř. dva roky, jestliže klient zamýšlí dosáhnout cílové částky prostřednictvím půjčky (ze stavebního spoření). Maximální výše státní podpory činí 3.000 Kč. Smlouvy o stavebním spoření se uzavírají na dobu neurčitou. Smluvní vztah končí ve chvíli, kdy dojde k naspoření cílové částky. V praxi, jak již bylo popsáno, je možné dosáhnout cílové částky i prostřednictvím úvěru. To znamená, že spořitelna nám vyplatí aktuální výši úspor, přičemž rozdíl mezi cílovou částku a našimi úspory zafinancuje z vlastních zdrojů. Tento rozdíl je prakticky půjčkou, kterou spořitelně splácíme. Na tomto místě je však třeba rozlišit dvě možnosti, neboť do úvěrové fáze stavebního spoření lze dospět dvěma způsoby. Každá smlouva o stavebním spoření obsahuje informace o možnostech čerpání úvěru za účelem dosažení cílové částky. Zásadní informací v této souvislosti je právě procentuální úroveň celkové naspořené částky z cílové částky. Obvykle se tato úroveň pohybuje kolem 50 %. Jestliže má klient celkově naspořeno více než je procentuální podmínka uvedená ve smlouvě o stavebním spoření ohledně čerpání úvěru, může na vlastní žádost požádat o přidělení úvěru. Pokud má však naspořeno méně (např. pouhých 20 % z cílové částky), může dosáhnout cílové částky prostřednictvím tzv. překlenovacího úvěru. Účelem překlenovacího úvěru je odstranit rozdíl mezi procentuální podmínkou a aktuální výší úspor. Vše si osvětleme na jednoduchém příkladu. Cílová částka uvedená ve smlouvě u stavebního spoření činí 400.000 Kč. Klient má naspořeno k současnému dni 100.000 Kč. K tomu, aby mohl čerpat úvěr ze stavebního spoření, musí mít klient naspořeno minimálně 50 % z cílové částky, tj. 200.000 Kč. Za současných podmínek tedy nemůže požádat o úvěr, neboť má naspořeno pouhých 25 % (100.000 Kč ze 400.000 Kč je právě 25 %). Jestliže by chtěl klient dosáhnout na cílovou částku již nyní, je možné zažádat o překlenovací úvěr. Překlenovací úvěr umožní klientovi získat dalších potřebných 100.000 Kč, aby splňoval podmínku naspořených 50 % z cílové částky. K tomu, aby byl úvěr ze stavebního spoření nebo překlenovací úvěr poskytnut, musí klient splňovat určitá kritéria, která hodnotí každého zájemce o půjčku z hlediska možností splácet daný dluh. Spořitelna tedy požaduje prokázání stability a velikosti

5

79

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Spořicí produkty

4.2

příjmů, poskytnutí informací o jiných splácených půjčkách apod. Velikost měsíční splátky úvěru je poté navržena stavební spořitelnou na základě specifických podmínek. Velmi důležitou skutečností je fakt, že úvěr ze stavebního spoření může být splacen předčasně, tedy dříve než bylo smluvně dohodnuto, a to bez jakýchkoliv sankcí za předčasné splacení úvěru. Úvěr ze stavebního spoření je navíc atraktivnější i z toho důvodu, že zaplacené úroky z půjčky lze odečíst z daní (tzn. o zaplacené úroky snížit daňový základ sloužící pro výpočet daně z příjmu fyzické osoby). Prostředky z úvěru stavebního spoření musí být použity na nákupy související s bydlením. Co se týče naspořených peněz, ty mohou být užity na nákup čehokoliv bez omezení.

Samuel roste jako z vody, už jsou mu 4 roky a dělá svým rodičům samou radost. Ve školce je úspěšný, má spoustu kamarádů. Soňa po ukončení mateřské dovolené začala pracovat jako prodavačka, Kamil si v práci výrazně polepšil, neboť se svou pílí vypracoval až na pozici mistra. Významně si příjmově polepšil, protože zaměstnavatel finančně oceňuje jeho dlouhodobě výborné pracovní výkony. Jejich firmě se navíc daří. Větší příjmy jim umožnili vyměnit jejich družstevní byt 2+1 za družstevní byt s jednou místností navíc. Místnost navíc byla nezbytná, neboť Samuel potřeboval svůj vlastní pokoj. V současnosti uvažují o budoucí koupi družstevního bytu do osobního vlastnictví, neboť se jim v dané lokalitě a prostorách bytu moc líbí. Pravidelně platí nájem a dle dohody za deset let budou moci byt odkoupit za 400.000 Kč. Kamil si po dohodě se Soňou za tímto účelem zřídil stavební spoření s cílovou částkou právě 400.000 Kč. Pravidelně si ročně hodlá spořit 20.000 Kč, které chce uložit na konto stavebního spoření hned na začátku roku. Po uplynutí 10 let by Kamilova rodina ráda dosáhla cílové částky a daný byt si koupila. K tomu, aby mohl zažádat o půjčku, musí mít naspořeno alespoň 50 % z cílové částky. Vklady mu jsou úročeny dvěma procenty. Spořitelna mu propočetla, že pokud bude za daných podmínek skutečně spořit každoročně právě 20.000 Kč, dosáhne za 10 let částky 241.288 Kč. Zde je zjednodušený propočet spořitelny.

80 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2

Spořicí produkty

VLASTNÍ ÚSPORY

STAV NA ZAČÁTKU ROKU

ÚROK Z VKLADU

ZDANĚNÝ ÚROK Z VKLADU

STÁTNÍ PODPORA

STAV NA KONCI ROKU

1. ROK

20.000 KČ

20.000 KČ

400 Kč

340 Kč

2.000 Kč

22.340 Kč

2. ROK

20.000 KČ

42.340 KČ

847 Kč

720 Kč

2.000 Kč

45.060 Kč

3. ROK

20.000 KČ

65.060 KČ

1.301 Kč

1.106 Kč

2.000 Kč

68.166 Kč

4. ROK

20.000 KČ

88.166 KČ

1.763 Kč

1.499 Kč

2.000 Kč

91.665 Kč

5. ROK

20.000 KČ

111.665 KČ

2.233 Kč

1.898 Kč

2.000 Kč

115.563 Kč

6. ROK

20.000 KČ

135.563 KČ

2.711 Kč

2.305 Kč

2.000 Kč

139.867 Kč

7. ROK

20.000 KČ

159.867 KČ

3.197 Kč

2.718 Kč

2.000 Kč

164.585 Kč

8. ROK

20.000 KČ

184.585 KČ

3.692 KČ

3.138 Kč

2.000 Kč

189.723 Kč

9. ROK

20.000 KČ

209.723 KČ

4.194 KČ

3.565 Kč

2.000 Kč

215.288 Kč

10. ROK

20.000 KČ

235.288 KČ

4.706 KČ

4.000 Kč

2.000 Kč

241.288 Kč

Zdroj: Vlastní propočty.

Jednotlivé položky okomentujme. Sloupec „vlastní úspory“ obsahuje hodnotu vkladu pro každý rok. Protože Kamil zamýšlí z vlastních zdrojů platit každoročně 20.000 Kč, je tato částka uvedena ve všech řádcích (od prvního až po zamýšlený poslední rok spoření). Sloupec „stav na začátku roku“ představuje částku, která vznikne součtem položek „stav na konci roku“ a „vlastní úspory“. „Úrok z vkladu“ odpovídá dvěma procentům ze „stavu účtu na začátku roku“. Tento úrok je však nutné zdanit sazbou patnáct procent. Proto reálný „zdaněný úrok z vkladu“ je určen jako 85 % vypočteného nezdaněného úroku z vkladu. Sloupec „státní podpora“ odpovídá úrovni státní podpory, která je při každoročním vkladu 20.000 Kč na maximální úrovni 2.000 Kč. Poslední sloupec poté udává hodnotu úspor na konci roku, tj. po zhodnocení vlivu vkladu, zdaněném zúročení a státní podpoře. Uvedené charakteristiky raději vysvětleme prostřednictvím komentáře části uvedené tabulky a konkrétních propočtů.

5

81

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Spořicí produkty

VLASTNÍ ÚSPORY

STAV NA ZAČÁTKU ROKU

ÚROK Z VKLADU

ZDANĚ‐ NÝÚROK Z VKLADU

STÁTNÍ PODPORA

4.2 STAV NA KONCI ROKU

4. rok

20.000 Kč

88.166 Kč

1.763 Kč

1.499 Kč

2.000 Kč

91.665 Kč

5. rok

20.000 Kč

111.665 Kč

2.233 Kč

1.898 Kč

2.000 Kč

115.563 Kč


Stav účtu na konci roku ve čtvrtém roce spoření číní 91.665 Kč. Jestliže k této hodnotě přičteme Kamilovu úložku 20.000 Kč ze začátku 5. roku spoření, získáme součtem těchto dvou položek stav účtu na začátku 5. roku, tj. 111.665 Kč (91.665 Kč + 20.000 Kč). Z této částky lze následně snadno určit nezdaněný úrok pro pátý rok spoření, který je roven dvěma procentům z hodnoty stavu účtu na začátku roku (2% z 111.665 Kč = 0,02 x 111.664 Kč = 2.233 Kč). Úrok je ovšem třeba zdanit patnáctiprocentní sazbou, a proto zdaněný úrok v případě 5. roku spoření činí 1.898 Kč (0,15 x 2.233 Kč = 335 Kč; 2.233 – 335 Kč = 1.898 Kč). Státní podpora je určena jako 10 % z ročně naspořené částky včetně úroku. Protože ročně naspořená částka včetně úroků přesahuje 20.000 Kč, Kamil má nárok na maximální výši státní podpory, která jest 2.000 Kč. Stav na konci 5. roku spoření tedy odpovídá 115.563 Kč, neboť jde o součet státní podpory, zdaněného úroku stavu účtu na začátku roku (2.000 Kč + 1.898 Kč + 111.665 Kč = 115.563 Kč). Vraťme se nyní k faktu, že Kamilova rodina za deset let formou stavebního spoření naspoří 241.288 Kč. K převedení družstevního bytu však Kamil potřebuje 400.000 Kč. Protože jeho uspořená částka převyšuje 50 % z částky cílové, může si zažádat o úvěr ze stavebního spoření ve výši 158.712 Kč (400.000 Kč – 241.288 Kč).

82 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2

Spořicí produkty

PODÍLOVÉ FONDY Uvedené čtyři tradiční formy spoření nevyčerpávají všechny možnosti, které umožňují zhodnocovat vklady. K nejběžněji užívaným finančním nástrojům spoření patří i podílové fondy, jejichž obliba u běžných občanů stále roste. Podílové fondy jsou založeny na myšlence kolektivního investování finančních prostředků. O konkrétních investicích přitom nerozhodují lidé, kteří vkládají do fondů své peníze, nýbrž zkušení finanční experti. Ti mají za úkol dosáhnout co možná nejvyšší zhodnocení vkladů. V praxi se tedy na určité období vyberou uspořené finanční prostředky od zájemců a tato kumulovaná suma peněz je posléze použita na nákup obvykle akcií podniků či dluhopisů. Akcie je přitom cenný papír, který umožňuje získat podíl na zisku určitého podniku. Dluhopis je na papíře stvrzený závazek, kde je uvedeno, že dlužník zaplatí věřiteli určitou sumu za (na dluhopisu) stanovených podmínek. K atraktivitě podílových fondů přispívá fakt, že výnosy z podílových fondů nejsou zdaněny. V nabídce podílových fondů také existují i finanční produkty, kde existuje minimální garantovaný výnos za určité období. Na druhou stranu vklady nejsou pojištěny. Záleží tedy na důvěryhodnosti daného podílového fondu. Navíc profesionální správa vkladů je spojena s poměrně vysokým zpoplatněním, které v konečném důsledku snižuje výnos z podílových fondů.

5

83

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Úvěrové produkty

4.3

Jestliže uvažujeme o nezbytném nákupu něčeho, co je pro nás velmi významné a aktuálně nemáme k dispozici dostatečné množství peněz, je možné si půjčit od bank či jiných finančních nebankovních institucí. Na tomto místě je nutné opětovně připomenout, že není vhodné nedostatek finančních prostředků řešit půjčkou za všech okolností. Jestliže např. ke své práci potřebuji počítač a můj dosavadní notebook se porouchal takovým způsobem, že již nelze opravit, je půjčení peněz oprávněné. Samozřejmě s vědomím toho, že půjčku za smluvených podmínek splatím. Na druhou stranu jestliže mne zaujal poslední model notebooku se špičkovými parametry a můj dosavadní přenosný počítač plní svou roli, není zadlužení tou správnou volbou, jak si technologickou novinku pořídit. Zadlužení by v tomto případě bylo zbytečné. Zadlužení není samo o sobě něco špatného, neboť skutečně existují životní situace, kdy je půjčení peněz tou nejlepší variantou. Vezměme si např. předcházející příklad zadlužení Kamilovy rodiny, které nastalo za účelem pořízení bytu do osobního vlastnictví. Motiv zadlužení je v tomto případě vhodnou volbou, neboť riziko je minimální. Byt bude v jejich vlastnictví, pokud by se tedy teoreticky dostali do finančních potíží (např. by Kamil ztratil zaměstnání a dlouhodobě by nemohl nalézt práci), mohli by byt prodat novému majiteli a z uvedených zdrojů uhradit hodnotu úvěru ze stavebního spoření. Museli by se sice přestěhovat jinam (např. nájemního bytu), ovšem jejich finanční hotovost získaná z prodeje bytu by bohatě postačovala na pokrytí nájmů do doby, než by byl Kamil opět zaměstnán. Obecně bychom rozhodnutí o půjčce měli učinit vždy po zralé úvaze, kdy zvažujeme: své možnosti půjčku splácet (postačí náš příjem na pokrytí běžných výdajů navýšených o splátky půjčky?); rizika vyplývající z nejistoty z budoucnosti (nehrozí nám např. ztráta zaměstnání?); skutečnost potřeby půjčit si peníze (je skutečně nezbytné pořídit si to, na co si půjčujeme?); jiné alternativy opatření příjmů na koupi (mohli bychom krátkodobě zvýšit své pracovní nasazení na úkor volného času za účelem získání více peněz?). Pokud odpovědi na všechny čtyři typy otázek jsou v souladu s nutností si půjčit, což znamená, že neexistuje jiné nebo lepší východisko z dané situace, je možné se zadlužit. Důkladně je ovšem nutné porovnávat výhodnost jednotlivých variant poskytnutého úvěru.

84 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.1

Kritéria výhodnosti půjčky

Jestliže si hodláme od banky či jiné specializované úvěrové společnosti půjčit peníze, je nutné orientovat se v problematice porovnávání výhodnosti jednotlivých nabídek půjček. Jinými slovy se tedy snažíme prostřednictvím porovnávání nabídek nalézt variantu s nejnižšími náklady. Stanovení nákladů na půjčku přitom nemusí být – zvláště v současné době – zrovna jednoduché. Banky i firmy specializované na poskytování půjček se totiž předhánějí v tvorbě různých poplatků, které v konečném důsledku zvyšují náklady na pořízení půjčky. Běžné jsou např. poplatky za vyřízení úvěru, sjednání schůzky se specialistou, se správou úvěrového účtu apod. Ty poté mohou zvýšit celkovou nákladovost úvěru velmi významně. Jak tedy postupovat při stanovení nákladů půjčky? Podívejme se na tři základní ukazatele nákladů na půjčku, se kterými je možné se setkat v praxi. ÚROKOVÁ SAZBA Prvotním kritériem, které by nás mělo zajímat, je úroková sazba. Úroková sazba je procento, které musíme zaplatit navíc oproti splácené jistině. Jistina je přitom finanční částka, která nám aktuálně zbývá ke splacení celkového objemu zapůjčených peněžních prostředků. Úrokovou sazbu si můžeme rovněž jednoduše představit jako procentní vyjádření rozdílu mezi zapůjčenou částkou a částkou, kterou za půjčku (bez dalších poplatků) skutečně zaplatíme. Obecně samozřejmě platí čím je úroková sazba vyšší, tím je půjčka pro nás dlužníky nevýhodnější. Hodnocení výhodnosti půjček podle úrokových sazeb má ovšem své nevýhody. Velkou nevýhodou je již zmiňovaná problematika nejrůznějších poplatků, které věřitelé požadují uhradit od dlužníků ve spojitosti s poskytnutím úvěru. Dlužníkům pak rostou celkové výdaje, které vyplácí věřitelům, aniž by to ukazatel úrokové sazby zohledňoval. V praxi je tedy možné nalézt nabízené půjčky s relativně nízkou úrokovou sazbou, které ovšem ve spojitosti s dalšími poplatky nejsou ve skutečnosti tak výhodné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Porovnávání jednotlivých nabídek také může být problematické z hlediska tzv. frekvence úročení. Ta totiž hraje velmi významnou roli při posuzování výhodnosti půjčky, neboť velmi záleží na tom, zda se jedná o týdenní, měsíční, čtvrtletní nebo roční úrokovou sazbu. Pokud se ovšem v praxi setkáme s variantami půjček, které jsou úročené

5

85

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


4.3.1

s rozdílnou frekvencí, nabízející osoba daného úvěru by měla být schopna vyjádřit roční úrokovou sazbu půjčky. Jestliže nám tuto informaci specialista nepodá, svědčí to buď o jeho nekompetentnosti, nebo o jeho vůli zatajit nám daný údaj. Ať tak či onak, tato skutečnost by pro nás měla být signálem, abychom s daným člověkem smlouvu o úvěru neuzavírali. KOEFICIENT NAVÝŠENÍ První nedostatek úrokové sazby při jejím využití jako kritéria porovnávání výhodnosti půjčky odstraňuje koeficient navýšení. Koeficient navýšení je prakticky podíl všech plateb, které musíme vyplatit věřiteli, a hodnoty zapůjčené částky. Všechny platby tedy neobsahují jen prostý součet splátek, nýbrž i všechny poplatky účtované ve spojitosti s půjčkou (např. poplatky za výpisy z úvěrového účtu, poplatek za vyřízení úvěrové žádosti apod.). Mělo by nám být přitom jasné, že čím nižší koeficient navýšení je, tím je půjčka výhodnější.

Prostřednictvím následujícího jednouchého příkladu dokážeme vysvětlit výpočet popisovaného koeficientu. Nejprve si vymezíme základní charakteristiky půjčky: hodláme si půjčit od banky částku 20.000 Kč. Půjčka je splatná za jeden rok, kdy měsíčně budeme splácet částku 2.000 Kč. Za správu úvěru je třeba zaplatit jednorázový poplatek 1.760 Kč. Za měsíční výpisy o stavu úvěrového účtu si banka hodlá účtovat 20 Kč měsíčně. Koeficient navýšení oproti úroku zahrnuje do výpočtu veškeré výdaje, které dlužník musí vynaložit ve spojitosti s půjčkou. Za daných podmínek by tedy koeficient navýšení činil 1,3. Výpočet je opět velmi jednoduchý. Stačí pouze sečíst veškeré náklady na půjčku (12 měsíčních splátek + jednorázový poplatek za správu úvěru + 12 měsíčních výpisů = 12 x 2.000 Kč + 1.760 Kč + 12 x 20 Kč = 26.000 Kč) a vydělit je zapůjčeným obnosem peněz (20.000 Kč). V souvislosti s tímto výpočtem je třeba brát v úvahu dvě věci. V prvé řadě vidíme, že v tomto případě koeficient navýšení reálněji dokáže postihnout skutečné náklady na půjčku, protože zohledňuje i jiné výdaje než pouze splátky úvěrů. Na druhou stranu

86 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.1


koeficient navýšení zcela opomíjí faktor času, který hraje při rozhodování o půjčce jednu ze zásadních rolí. Vezměme si např. situaci, kdy máme dvě půjčky se stejným koeficientem navýšení, ovšem rozdílnou dobou splatnosti půjčky. V takovém případě je vždy výhodnější půjčka s delší dobou splatnosti. Naopak v určitých případech není možné porovnávat půjčky s různou dobou splatnosti včetně různého koeficientu navýšení. Pokud se tedy v reálu setkáme např. s půjčkou na 7 let s koeficientem navýšení 1,4 a s úvěrem se splatností 6 let s příslušným koeficientem navýšení 1,3, nelze rozhodnout o tom, která z těchto alternativ je pro dlužníka výhodnější.

ROČNÍ PROCENTNÍ SAZBA NÁKLADŮ (RPSN) Posledním ukazatelem, který umožňuje posuzovat výhodnost nebo naopak nevýhodnost půjček, je roční procentní sazba nákladů. Čím nižší je RPSN, tím výhodnější půjčka jest. RPSN je ze zákona uváděna v procentech u každé formy úvěru. K výpočtu tohoto ukazatele slouží (poměrně složitá) metodika, která je vymezena zákonem o spotřebitelském úvěru. Jeho nejvýznamnější předností je to, že je nejprůkaznějším srovnávacím kritériem nákladů na půjčky. To je dáno zejména tím, že je přepočítáván na stejné období jednoho roku u všech půjček. Tím je prakticky odstraněna nevýhoda pozorovatelná u úrokových sazeb, jež jsou stanovené pro různá časová období (měsíc, čtvrtletí, rok). RPSN navíc zohledňuje faktor času i většinu běžných poplatků, které navyšují celkové výdaje na splacení půjčky. Na druhou stranu jeho konstrukce umožňuje při výpočtu vynechat některé specifické poplatky, které se však reálně platí a reálně tak navyšují náklady na úvěr (např. určité formy pojištění proti neschopnosti splácet úvěr, které si účtuje věřitel apod.). Proto je nutné při určování výhodnosti konkrétní půjčky uvažovat společně s RPSN i celkovou částku, kterou věřiteli zaplatíme.

5

87

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Důležité aspekty úvěrování

4.3.2

Již jsme si vymezili podmínky, kdy je zadlužení nezbytné. Následně jsme se seznámili se třemi kritérii, pomocí kterých dokážeme určit náklady na půjčku a odhadnout výhodnost půjčky. Nyní se zaměříme na obecné aspekty úvěrování. Věnujme se nyní obecným zásadám výběru společnosti, které bychom měli vzít v úvahu, pokud se hodláme zadlužit. Již jsme se zmiňovali o tom, že půjčky v bance jsou spojené s vyšší administrativní náročností, která může zájemce o půjčku odradit. Ten pak může dát přednost nebankovnímu subjektu, jehož zástupce mu hotovost vyplatí ihned na první schůzce, pokud zájemce o úvěr podepíše smlouvu o půjčce. Někdy dokonce ani jedinec nemá možnost půjčit si určité množství peněz v bance, neboť nevyhovuje jejím požadavkům, které banka vyžaduje od žadatele o úvěr. V tomto případě se žadatelé rovněž obracejí na specializované úvěrové podniky, u nichž stačí prakticky prokázat totožnost občanským průkazem, podepsat smlouvu a obchodní zástupce okamžitě vyplatí smluvenou půjčku. Za těchto okolností ovšem bývá pohodlnost a dostupnost půjčky zpravidla tvrdě kompenzována nevýhodností půjčky. RPSN v takovýchto případech nezřídka kdy nabývá hodnot v řádech stovek procent. Klienti těchto společností tak v konečném součtu za snadnou dostupnost půjčky zaplatí mnohonásobně více, než kdyby byli trpělivější a vyhledali variantu s nižšími náklady na půjčku. Samostatnou problémovou kategorií je samotná smlouva o úvěru. Důležitý přitom není pouze její obsah, ale i její forma. Může se totiž stát, že smlouva je příliš dlouhá, což vede k tomu, že zájemce o půjčku rezignuje na její přečtení v plném rozsahu. V některých případech také věřitelé důležité pasáže ve smlouvě záměrně uvádějí drobným písmem. Žadatelé o půjčku obvykle zmenšené texty ani nečtou, protože je považují za cosi nedůležitého. Bohužel ovšem právě tyto formulace se sotva viditelným písmem mohou mít pro dlužníka fatální důsledky. Z formálních aspektů ještě zmiňme jazyk, jakým je smlouva psána. V některých případech totiž může obsahovat termíny a formulace, kterým nerozumíme. Za této situace je nejlepším řešením vyžádat si vysvětlení od člověka, se kterým smlouvu o úvěru sepisujeme. Pokud nás toto vysvětlení neuspokojí nebo jej shledáváme pro nás nevýhodným či problematickým, smlouvu v žádném případě nepodepisujme.

88 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.2

Důležité aspekty úvěrování

Z výše uvedeného textu vyplývá, že je skutečné nutné, aby si žadatel o půjčku důkladně přečetl veškerý obsah smlouvy o úvěru. Může se totiž stát, že ve finále podepíše smlouvu, která není podle jeho představ. Ovšem po stvrzení smlouvy podpisem už je pozdě na to, aby situaci napravil. Kromě aspektů, které se týkají formy smluv, je samozřejmě nutné prostudovat obsah smlouvy. V této souvislosti jsou velmi problematické tzv. rozhodčí doložky. Rozhodčí doložka je text, jehož obsahem je sdělení, že pokud nebude klient splácet dluh přesně podle smluvených podmínek, bude tato situace řešena cestou rozhodčího řízení (nikoliv cestou soudního řízení). Tuto skutečnost věřitelé využívají za účelem zrychlení uspokojení svých nároků, neboť rozhodčí řízení je daleko rychlejší než získání pravomocného rozsudku soudu. Pro dlužníky však rozhodčí doložka ve smlouvě – při nesplácení úvěru za dohodnutých podmínek – může vést až k exekuci majetku ve velmi krátké době (pozn. exekuci bude věnován zvláštní prostor v poslední kapitole). Dalším problémovým momentem úvěrových smluv jsou texty, které přisuzují věřitelům pravomoc měnit dílčí smluvní podmínky v době splácení půjčky. Např. mohou měnit výši poplatků za správu úvěru, přičemž tyto poplatky následně významně zvýší celkové náklady na splacení úvěru. V některých případech smlouva může dokonce obsahovat povolení k inkasu týkající se našeho běžného účtu. Pozor bychom si měli dát také na velmi vysoké až likvidační sankce v případě nesplácení půjčky. Smlouvu o úvěru bychom také nikdy neměli stvrdit svým podpisem, pokud obsahuje nevyplněné údaje. Vystavujeme se tak riziku, že po našem podpisu budou některé údaje doplněny, což se může týkat především velikosti půjčené částky. I z tohoto důvodu je nutné vlastnit svou kopii smlouvy, která je podepsána obchodním zástupcem zastupujícím věřitele! Rovněž je nutné dbát na to, aby veškeré námi poskytnuté údaje byly pravdivé. Úmyslné zkreslování informací nebo dokonce uvádění nepravdivých údajů by v případě sporů mezi námi a věřitelem věřitel jistě dokázal patřičně využít ve svůj prospěch. Předloženou smlouvu je tedy bezpodmínečně nutné důkladně přečíst v plném rozsahu, abychom mohli zcela vyloučit obsah problémových položek. Jestliže smlouva obsahuje jisté problémové formulace, nikdy ji nepodepisujme!

5

89

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Typy úvěrových produktů

4.3.3

Jestliže tedy po zvážení své aktuální finanční situace dospějeme k nutnosti úvěru, je jistě nezbytné orientovat se v rozmanité nabídce úvěrových produktů, které nabízejí banky či jiné nebankovní instituce. Úvěrových produktů je mnoho, a proto může být náročné od sebe jednotlivé typy půjček odlišit. Následující text by mohl v tomto problému pomoci. SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY Spotřebitelský úvěr je půjčka, kterou poskytuje banka nebo jiná finanční instituce pro jakékoliv účely. Dlužník tedy nemusí uvádět důvod, proč si peníze půjčuje. Doba splatnosti je obvykle počítána v řádu měsíců či let. Spotřebitelský úvěr představuje poměrně rychlý a snadný přístup zejména k nižším finančním částkám. Nabídka spotřebitelských úvěrů je obvykle velmi široká, neboť se touto cestou může klient dostat k různě velikým jistinám (půjčeným penězům) s různou dobou splatnosti půjčky. Od těchto dvou charakteristik je samozřejmě odvislá velikost úrokové sazby, za kterou je půjčka bankou či jinou firmou poskytnuta. Banky obvykle poskytnutí úvěru spojují s vyšší administrativní náročností, která může zájemce o půjčku odradit. Zaměstnanci banky totiž mohou požadovat doložení vlastních příjmů zájemce, dluhovou historii atp. Za těchto okolností mnohdy potenciální dlužníci nevyužijí možnost uzavřít smlouvu o úvěru u bankovní instituce, nýbrž u specializovaných finančních podniků, které se zaměřují na poskytování spotřebitelských úvěrů. To ovšem v konečném důsledku zpravidla bývá spojeno s vyššími náklady na půjčku než v případě zřízení úvěru u banky. Klient tak po prvotním nadšení, kdy se velmi snadno a prakticky okamžitě (obvykle po prvním setkání se zástupcem firmy) získá hotovost, zjišťuje, že jeho náklady na půjčku (úroky + zaplacené poplatky) jsou zpravidla daleko vyšší než v případě půjčky u bankovní instituce. Vždy je tak třeba odolat pokušení okamžitého přístupu k hotovosti a důkladně porovnávat jednotlivé nabídky. Pár hodin spojených s administrativními úkony tak mohou ušetřit tisíce (v některých případech dokonce i desetitisíce) korun! Ekonomický princip poskytování spotřebitelských úvěrů a jejich splácení si přibližme opět pomocí příkladu.

90 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.3


Romanovi se už po ekonomické stránce daří daleko lépe. Sehnal lépe placenou práci, nepobírá již žádné sociální dávky od státu. V současné době se chystá přestěhovat do nového nájemního bytu 1+1, který se mu líbí z několika důvodů. V prvé řadě je blíže k jeho současnému zaměstnání, neboť odtud to má Roman pěšky asi 5 minut do práce. Ušetří tedy za dopravu. Nájem je také poměrně nízký, okolí je nádherné. Jen by ho potřeboval nově vybavit základním nábytkem, neboť ten jeho stávající je již nevyhovující. Když si sečetl všechny náklady, zjistil, že pokud si pořídí veškerý nábytek, který potřebuje, tak zaplatí 40.000 Kč. Ty ovšem v současnosti nemá. Po důkladném zvážení se skutečně rozhodl půjčit si hotovost v bance formou spotřebitelského úvěru. Uvážil, že při jeho současném příjmu a stabilitě zaměstnání částka 40.000 Kč není zas tak vysoká, že by pro něj mohla v následujícím roce znamenat riziko možných finančních problémů. Částku 40.000 Kč totiž hodlal splatit za rok. Roman navštívil dvě banky a sjednal si schůzku s jedním obchodním zástupcem úvěrové společnosti. Zjistil, že v porovnání s bankami je nabídka úvěrové společnosti o dost nevýhodnější než srovnatelné nabídky bank. Přesto, že obchodní zástupce nabízel hotovost 40.000 Kč prakticky okamžitě po podpisu smlouvy, Roman se nenechal zviklat pohodlným přístupem k penězům a sdělil mu, že si jeho nabídku promyslí. Nakonec se rozhodl pro jednu z bank. Z počátku byl trochu nedůvěřivý a tak trochu i otrávený ze skutečnosti, že pracovnice banky, kterou navštívil, po něm požadovala dosti podrobné informace o jeho ekonomické situaci včetně potvrzení zaměstnavatele o jeho příjmech. Navíc musel zaplatit jisté jednorázové poplatky za přidělení půjčky, správu úvěru a pravidelné měsíční výpisy, což půjčku prodražilo o stovky korun. Nakonec ovšem byl spokojený, neboť získal půjčku za daleko menší náklady, než v případě uzavření smlouvy o úvěru u úvěrové společnosti. Bankovní poradkyně mu nabídla roční půjčku 40.000 Kč za roční úrokovou sazbu 12 %. Měsíční splátka byla stanovena na úrovni 3.554 Kč. Pracovnice banky nakonec kromě kopie smlouvy o poskytnutí úvěru Romanovi poskytla i jednoduchý splátkový kalendář, který reflektoval podmínky, na kterých se dohodli.

5

91

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


MĚSÍC

POČÁTEČNÍ HODNOTA DLUHU

MĚSÍČNÍ SPLÁTKA

ÚROK

LEDEN

40.000 Kč

3.554 Kč

ÚNOR

36.846 Kč

3.554 Kč

4.3.3

ÚMOR

KONEČNÁ HODNOTA DLUHU

400 Kč

3.154 Kč

36.846 Kč

369 Kč

3.185 Kč

33.661 Kč

BŘEZEN

33.661 Kč

3.554 Kč

337 Kč

3.217 Kč

30.443 Kč

DUBEN

30.443 Kč

3.554 Kč

304 Kč

3.250 Kč

27.194 Kč

KVĚTEN

27.194 Kč

3.554 Kč

272 Kč

3.282 Kč

23.912 Kč

ČERVEN

23.912 Kč

3.554 Kč

239 Kč

3.315 Kč

20.597 Kč

ČERVENEC

20.597 Kč

3.554 Kč

206 Kč

3.348 Kč

17.249 Kč

SRPEN

17.249 Kč

3.554 Kč

172 Kč

3.382 Kč

13.867 Kč

ZÁŘÍ

13.867 Kč

3.554 Kč

139 Kč

3.415 Kč

10.452 Kč

ŘÍJEN

10.452 Kč

3.554 Kč

105 Kč

3.449 Kč

7.003 Kč

LISTOPAD

7.003 Kč

3.554 Kč

70 Kč

3.484 Kč

3.519 Kč 0 Kč

PROSINEC

3.519 Kč

3.554 Kč

35 Kč

3.519 Kč

CELKEM

42.648 Kč

2.648 Kč

40.000 Kč


Uvedená tabulka obsahuje informaci, kolik Roman zaplatí v rámci splátek navíc oproti zapůjčené sumě peněz. Na úrocích tedy bance zaplatí navíc 2.648 Kč. Dvanáct splátek totiž po 3.554 Kč totiž dá dohromady 42.648 Kč. A po odečtení zapůjčených 40.000 Kč získáváme právě úrok. Základním principem úročení je rozdělení splátky na dvě části: první část představuje splátku úroku, druhá odpovídá tzv. úmoru. Úmor je částka, o kterou se snižuje celková hodnota dluhu.

92 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.3


HYPOTÉKY Hypotéky představují možnost dostat se k většímu finančnímu obnosu, který je splácen v dlouhodobém horizontu (až 45 let). Hypoteční půjčka je vymezení vztahu dlužníka a věřitele, kdy dlužník ručí za pravidelné splácení určitou nemovitostí (bytem v osobním vlastnictví, pozemkem apod.). Jinými slovy pokud by dlužník přestal věřiteli splácet úvěr, na věřitele by přešla práva disponovat s danou nemovitostí, která je ve smlouvě o hypotečním úvěru uvedena jako zástava. V současné době existují dva typy hypoték: tzv. americké hypotéky, resp. účelové hypotéky. Americké hypotéky jsou určité formy půjčky, kdy půjčenou částku může dlužník použít bez omezení na libovolné účely. Účelové hypotéky musejí být striktně použity na uspokojení potřeb související s bydlením. Účelové hypotéky podléhají zpravidla nižšímu úročení než v případě amerických hypoték. V obou případech samozřejmě platí podmínka ručení určitou nemovitostí. Účelové hypoteční úvěry jsou alternativou k nájemnímu bydlení. Domácnost si totiž může pořídit např. byt do osobního vlastnictví za obnos, který si půjčí formou hypotečního úvěru. Za splácení úvěru přitom ručí danou nemovitostí, kterou právě nakoupil. V praxi tedy pravidelně placené nájemné nahrazují pravidelné splátky hypotéky s tím rozdílem, že po splacení hypotečního úvěru je nemovitost v osobním vlastnictví bývalého dlužníka. Splácení hypotečních úvěrů je navíc zvýhodněno prostřednictvím daňových úlev. Existuje zde totiž možnost snížení daňového základu (sloužícího pro stanovení odvodu daně z příjmu) o zaplacené úroky, a to až do výše 300.000 Kč ročně. V současné době hypotéky poskytuje na českém trhu kolem 15 společností. Každá z nich podrobně analyzuje budoucí schopnost každého zájemce o hypoteční úvěr splácet dluh. Ne každý zájemce přitom bývá uspokojen, neboť banka může shledat, že neexistují dostatečné předpoklady k tomu, že by zájemce v budoucnosti splatil celkový dluh. KONTOKORENT Banky se obvykle při zřízení běžného účtu klientů ptají, zda chtějí využívat možností kontokorentu. Kontokorent není nic jiného než jakési plynulé zadlužení se v případě, kdy na běžném účtu není dostatek finančních prostředků. Zájemce o kontokorentní úvěr si

5

93

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


4.3.3

tak může vybrat hotovost, použít platební kartu k nákupu nebo uzavřít transakci jinou formou i v případě, že aktuálně nedisponuje potřebným množstvím peněz, které má na účtu. Jedná se o jakési povolení dostat se na běžném účtu do mínusu. Kontokorent obvykle nebývá zpoplatněn. Dlužník tak platí pouze bankou stanovené úroky, kde základem pro jejich určení je smluvená úroková sazba a daný záporný stav na běžném účtu. Kontokorent bývá u běžných účtů zpravidla omezen určitým limitem, který se běžně pohybuje v řádu desetitisíců. KREDITNÍ KARTA Laická veřejnost se někdy plně neorientuje v termínech, které používají pracovníci bank. Jedním z klasických případů bývá i interpretace významů jednotlivých názvů platebních karet. Běžný občan tak např. nemusí vědět, jaký je rozdíl mezi kreditní kartou a debetní kartou. Debetní karta je karta, která je vydána bankou klientovi za účelem snadnějšího ovládání finančních prostředků na běžném účtu (viz. subkapitola běžný účet). Debetní kartou tedy můžeme realizovat finanční transakce až do výše zůstatku na běžném účtu nebo do výše povoleného kontokorentu. Kreditní karta je naopak platební karta, která je vázána čistě na určitý úvěrový účet, nikoliv na účet běžný. Kreditní kartu zpravidla zájemcům vydává banka, u které mají vedený běžný účet. I zde však platí, že kreditní karta nemusí být vydána každému. Banka totiž ve svém rozhodování bere na vědomí zájemcovu finanční historii zejména s důrazem na pravidelnost příjmů. Největší výhodou kreditní karty je snadný a prakticky bezplatný přístup k penězům na velmi krátké období v horizontu týdnů. Po dobu několika týdnů totiž vlastník kreditní karty neplatí za bankou poskytnuté peníze žádný úrok. Pouze je povinen splatit dlužnou částku. Pokud ovšem do smluvené doby zapůjčenou částku nevrátí, banka vyžaduje návrat zapůjčených prostředků i s úroky. Úroky jsou přitom zpravidla vyšší než např. u spotřebitelských úvěrů. Splátkové podmínky jsou však specifické pro každou banku. SPLÁTKOVÝ PRODEJ Prodej na splátky je vlastně úvěr navázaný na nákup určitého zboží. V praxi je tedy možné získatt určité zboží, aniž bychom ihned zaplatili jedinou korunu. Zdánlivě si tedy odnášíme z prodejny určitý produkt zadarmo. Tak to ovšem samozřejmě není. V prodejně

94 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.3


totiž podepisujeme smlouvu se splátkovou společností, kde se zavazujeme, že budeme pravidelně splácet určitou velikost splátek po určitou dobu. Hodnota součtu všech splátek poté obvykle přesahuje úroveň ceny při jednorázovém pořízení. Nezřídka je prodejci požadována tzv. akontace. Akontace je prvotní splátka, která stvrzuje skutečnost, že dlužník je vlastníkem určitého produktu, který si pořídil formou nákupu na splátky. Následně poté pravidelně platí splátkové společnosti, jež má smlouvu s prodejcem, splátky dle splátkového kalendáře, na kterém se nakupující s prodejcem smluvně dohodli. Pokud by tak zákazník nečinil, je splátková společnost oprávněna vymáhat dlužnou částku soudní cestou. LEASING Termín „leasing“ lze přeložit z anglického jazyka jako pronájem. Leasing ve finanční terminologii znamená možnost používat určitý produkt nebo službu (předmět leasingu), i když nejsme jejich vlastníkem. Předmět leasingu si tedy pronajímáme za určitých finančních podmínek, které jsou sjednané v leasingové smlouvě. V praxi se lze setkat se dvěma typy leasingu. První z nich ( tzv. operativní leasing), který je méně využívaný běžnými spotřebiteli, spočívá v pronájmu určité věci, kdy po určitém smluveném období spotřebitel vrací pronajatý předmět leasingu zpět jeho majiteli. Druhý typ leasingu (tzv. finanční leasing) je daleko běžnější. V tomto případě jde o pronájem daného předmětu leasingu, kdy se nájemce stane majitelem pronajímané věci v okamžiku, kdy je zaplacena poslední splátka. Jde tedy vlastně o určitou formu splátkového prodeje, kdy se nakupující nestává majitelem dané věci ihned, nýbrž až po splacení všech leasingových splátek. Obecně je leasing populární mezi spotřebiteli z toho důvodu, že pronajímatel (prodávající) je po dobu splácení zodpovědný za předmět pronájmu. Navíc v případě technické závady, kterou nezpůsobil nájemce, je pronajímatel povinen za použití jeho vlastních zdrojů vůz opravit. Nevýhodou leasingu jsou naopak omezené možnosti odstoupit od leasingové smlouvy, neboť odstoupení od smlouvy je spojeno s vysokými sankčními poplatky. Samozřejmě nájemce, vzhledem k tomu že není vlastníkem předmětu leasingu, nemůže s danou pronajatou věcí libovolně nakládat (např. uvažovat o jejím prodeji v případě finančních problému apod.).

5

95

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

96 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

5

97

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

98 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5

RIZIKA INSOLVENTNOSTI

Insolventnost je stav, kdy dlužník již není schopen plnit své závazky, tj. splácet své dluhy za sjednaných podmínek s věřitelem. To se může stát velice snadno, např. když dotyčný přijde o zaměstnání a dlouhodobě nemůže najít zaměstnání nové, má vážné zdravotní problémy, či přecení své majetkové možnosti splácet úvěr. Proto je třeba na tomto místě znovu zopakovat, že půjčovat bychom si měli pouze v tom případě, že jsme přesvědčeni o tom, že za podmínek dohodnutých ve smlouvě o poskytnutí úvěru budeme schopni naše závazky plnit.

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14.0108

99 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Rizika insoventnosti

5.

Abychom snížili riziko insolvence, je možné zřídit si k samotnému úvěru i speciální pojištění, které nás pojišťuje proti problémům se splácením půjčky. V reálu je u solidních podniků či bank obvykle nabízeno spolu s úvěrem věřiteli. Jestliže tuto nabídku využijeme, splátky nám stoupnou o řádově několik desítek až stovek korun (v závislosti na velikosti půjčky). Přesto lze obecně tuto formu pojištění doporučit, neboť v případě nepředvídatelné události může jít o cenný nástroj hájící naše ekonomické zájmy. Rozebírat detailněji problematiku pojištění v této publikaci by bylo kontraproduktivní hned z několika důvodů. Zejména však vzhledem k faktu, že u většiny věřitelských institucí je tato pojištění řešící neschopnost splácet úvěr zakomponováno do splátek půjčky. Na tomto místě je však třeba upozornit na to, že každá forma pojištění je specifická a vztahuje se pouze na určité pojistné události. Např. jedna banka považuje ztrátu zaměstnání za pojistnou událost, jiná nikoliv. Z tohoto důvodu je vždy nezbytné dotázat se při sjednávání podmínek úvěru na konkrétní formu pojištění proti případnému nesplácení půjčky. Rovněž je možné doporučit informovat se o možnostech dalšího připojištění řešící problematiku případné insolvence. Jestliže jsme již ve fázi, kdy jsme zjistili, že nemáme k dispozici peněžní prostředky na splátku, je nejlepším řešením kontaktovat věřitele. Tato rada je možná pro nás příliš jednoduchá, ovšem lepší skutečně neexistuje, neboť všechny ostatní postupy zpravidla mívají horší důsledky. Někdy si dlužníci, když zjistí, že nemají peníze na splátku, pořídí další úvěr. Zvyšuje se tak riziko, že upadnou do tzv. dluhové spirály, na jejímž konci jsou tragické ekonomické důsledky (zabavení veškerého majetku, povinnost vystěhovat se z bytu apod.). Jindy zase nereagují na upomínky věřitele a doufají, že se „situace tak nějak sama vyřeší“. Nevyřeší. Nekomunikovat s věřitelem je snad vůbec nejhorší možnou variantou postupu v této situaci. Vraťme se tedy k nejlepší variantě, tj. kontaktování věřitele. Jestliže ho informujeme o našich finančních problémech, věřitel se s námi bude chtít pravděpodobně dohodnout na řešení, které bude v dané situaci výhodnější pro nás i pro něj. V takovém případě je běžným postupem odklad splátek na pozdější období či snížení splátek spojené

100 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.

Rizika insoventnosti

s prodloužením doby splatnosti úvěru. V prvním případě tedy získává dlužník čas na stabilizaci svých příjmů a výdajů, aby mohl opětovně splácet úvěr dle nových podmínek, na kterých se dohodl s věřitelem, a které platí po období, kdy byly splátky odloženy. Jestliže naopak dojde k prodloužení lhůty splatnosti úvěru, dlužník splácí menší částky po delší období. Obecně jde tedy o změnu stávajících podmínek dané úvěrové smlouvy, kdy je vytvořen nový splátkový kalendář. Tato změna je obvykle realizována za určitý poplatek (v řádech stovek až tisíců korun), který požaduje věřitel. Poplatek se ovšem rozhodně vyplatí zaplatit, neboť v případě neuzavření dohody s věřitelem nám hrozí daleko vyšší sankce či dokonce soudní řízení, které může skončit i exekucí (zabavení zpeněžitelného majetku). Velmi zřídka se může stát, že se věřitel dohodnout chtít nebude. To je však spíše charakteristické pro nesolidní úvěrové společnosti v minimu případů, kdy bychom si u daných firem vůbec neměli půjčovat. Jestliže se však přesto setkáme s tímto jevem a zároveň opakovaně nereagujeme na výzvy věřitelů ohledně splatnosti našich dluhů, pak již neexistuje dobrá rada. Věřitel má totiž podle zákona právo vymáhat po nás dlužné finanční částky v souladu se smluvními podmínkami.

101 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Exekuce

5.1

V této situaci se věřitel může obrátit na soud, který i v nepřítomnosti dlužníka může nařídit exekuci. Exekuce se přitom vztahuje na prakticky veškerý majetek, vyjma základního vybavení domácnosti, věci osobní potřeby a hotovosti do 1.000 Kč. Exekuci samozřejmě předchází celá řada událostí. Nejprve musí věřitel, který neobdržel od dlužníka splátku, podat žalobu k okresnímu soudu. Dlužník obdrží listovní zásilku, která obsahuje předvolání k soudu v určitém termínu. V tomto termínu je uskutečněno soudní řízení, jehož výsledkem je rozsudek. Dlužník i věřitel přitom mají patnáctidenní lhůtu (od doručení písemného výroku soudu) na využití možnosti odvolání se proti rozsudku. Pokud odvolání nebylo podáno a soudní verdikt dává za pravdu věřiteli, může soud rozhodnout o uvalení exekuce na majetek dlužníka. Proti exekučnímu rozhodnutí již není odvolání. Tato jednouchá posloupnost událostí popisuje realitu samozřejmě zjednodušeně a měli bychom ji vnímat jako modelový příklad toho, co se může stát, pokud odmítáme komunikovat s věřitelem. Samotná exekuce přitom trvá až do té doby, dokud je veškerý dluh splacen nebo dokud o tom nerozhodne soud. Exekuci poté provádí exekutor, což je osoba se statutem veřejného činitele, která má velmi široká práva ve vztahu k dlužníkovi, na nějž je uvalena exekuce. Exekutor může vniknout do bytu za využití služeb zámečníka i bez povolení dlužníka a zabavit veškerý cenný majetek vyjma věcí, o kterých již byla zmínka. Tyto věci následně formou dražby zpeněží a ze získaných prostředků financuje splácení dlužníkova dluhu. Exekutor má rovněž právo odčerpat hotovost z dlužníkova bankovního účtu i zabavit jeho mzdu. Důležité je také vědět, že veškeré náklady na exekutora hradí dlužník. Jakákoliv forma nespolupráce obvykle bývá sankciována, a tak se mohou dlužníkovi náklady na exekuci významně prodražit. Obecně lze konstatovat, že pokud jsme v nebezpečí uvalení exekučního příkazu, měli bychom udělat maximum pro to, abychom se s věřitelem dohodli na jiném řešení. V případě, že již byl soudem vydán exekuční příkaz, je nejlepším řešením co nejrychleji kontaktovat exekutora pověřeného naší záležitostí a pokusit se s ním dohodnout na dobrovolném splacení dluhu. Tím můžete dosáhnout alespoň snížení nákladů na exekuční úkony, které rozhodně nejsou zanedbatelné.

102 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.2

Oddlužení

Od roku 2008 platí v ČR Insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb.), který představuje možné východisko pro dlužníky z dluhové pasti, kdy se dlužník nemůže finančně postavit na vlastní nohy a stále se zmítá v existenčních ekonomických problémech. Insolvenční zákon umožňuje dlužníkovi při splnění jistých podmínek skutečné oddlužení formou vyhlášení osobního bankrotu. Předně musí dlužník splňovat podmínku tzv. úpadku nebo tzv. hrozícího úpadku. Zákon přitom úpadek definuje jako stav, kdy dlužník dluží více věřitelům a závazky není schopen splácet po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jestliže je navíc dlužník v manželském svazku, potřebuje ještě souhlas svého partnera v případě, že by se oddlužení mělo týkat jejich společného majetku. Dlužník rovněž musí být v zaměstnaneckém poměru a musí prokázat upřímný záměr splnit veškeré nároky spojené s oddlužením. Jeho zadlužení se přitom musí týkat pouze nezajištěných dluhů (tj. dluhů, u kterých není zástava nebo ručitel). Návrh na oddlužení, který podává samotný dlužník, posuzuje soud. Z tohoto návrhu přitom musí jednoznačně vyplývat, dlužník je schopen v horizontu maximálně 5 let zaplatit alespoň 30 % vzniklého dluhu. Toho může docílit dvěma způsoby: buď bude rozprodán jeho majetek, nebo bude splácet své závazky podle splátkového kalendáře. O formě oddlužení přitom rozhodují věřitelé. Pokud se nedohodnou, rozhodne soud. Soud ovšem není povinen vyhovět žádosti na oddlužení i při splnění všech uvedených podmínek, neboť závisí čistě na jeho vůli, která se odvíjí od specifik každého jednotlivého případu. Pokud však soud svým výrokem žádosti vyhoví, stvrdí své rozhodnutí povolením oddlužení. Toto rozhodnutí mj. vymezuje i tzv. insolvenčního správce, který je jmenován právě soudem, a který dohlíží na zpeněžování majetku dlužníka (v případě první formy oddlužení) či na plnění splátkového kalendáře (v případě druhé formy oddlužení). Pokud dlužník splácí přesně podle podmínek obsažených ve splátkovém kalendáři, po uplynutí pěti let mu jsou jeho původní dluhy anulovány. To se samozřejmě nevztahuje na půjčky, které si pořídil po rozhodnutí soudu o povolení oddlužení. Dlužník pak tedy může začít znovu žít svůj život, který již nebudou svazovat povinnosti týkající se splátek dluhů. Jestliže však dlužník poruší své závazky, insolvenční soud může rozhodnout o

103 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Oddlužení

5.2

zrušení oddlužení. V takovém případě je vyhlášen konkurs na majetek dlužníka, který bývá spojen s nekonečným cyklem exekucí. Čtení předcházejících řádek není ničím příjemným. Četnost tragických osudů dlužníků, na které byl uvalen exekuční příkaz, ovšem stále více roste. To je dáno zejména tím, že dlužníci se zadlužují lehkomyslně bez důkladnějšího rozboru své aktuální a odhadované budoucí hospodářské situace. Toto bývá také způsobeno skutečností, kdy žadatelé o půjčku preferují pohodlnost rychlého přístupu k penězům. Za tento komfort však dlužníci draze zaplatí v podobě jejich vysokých výdajů určených na splácení úvěru, což zvyšuje pravděpodobnost budoucích finančních problémů. Dalším významným faktorem, který přibližuje dlužníky k uvalení exekuce, je jejich komunikační nečinnost v případě finančních problémů. Jestliže totiž nereagují na upomínky či nemají zájem spolupracovat s věřiteli, tak věřitelé nemají jinou možnost, než řešit vymáhání svých pohledávek soudní cestou.

104 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.3

Nezastupitelná role občanských poraden

Uvedený text by měl posloužit především jako podklad sloužící pro základní orientaci v problematice zadluženosti. V reálu totiž existuje mnoho specifik, která případ od případu ovlivňují skutečné osudy lidí, a která nemohou být postižena v plné šíři. I v krizových okamžicích se ovšem může člověk obrátit někam, kde dostane dobré rady, které mu pomohou v ekonomickém rozhodování nebo při řešení jejich konkrétního případu nezvladatelného zadlužení. Řeč je o finančních poradnách, které poskytují své služby zcela zdarma, anonymně a nestranně. Za mnohé jmenujme zřejmě tři nevýznamnější z nich: Asociaci občanských poraden, Poradnu při finanční tísni,o.p.s. a občanské sdružení SPES. Všechny tyto organizace si kladou za cíl pomáhat občanům zejména v nelehkých životních situacích, které jsou spojeny s půjčkami, zadlužením a insolventností. Zájemci je mohou kontaktovat osobně, prostřednictvím emailu či telefonicky. Kontaktní údaje jsou přitom snadno dohledatelné na internetu, neboť každá z těchto poraden má své webové stránky.

105 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

106 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

107 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

108 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

109 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

POUŽITÉ ZDROJE HARTLOVÁ, D. a kol. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2004. ISBN: 80-7168-900-9. POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 80-7179-462-7. REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vydání. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-7261-031-7. SKOŘEPA M., SKOŘEPOVÁ E. Finanční a ekonomická gramotnost. 1. vydání. Praha: Scientia 2008. ISBN 978-80-86960-40-1. ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I. 3. vyd. Praha: Bankovní akademie, 2002. 199 s. ISBN 80238-9271-1. ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví II. 2. vyd. Praha: Bankovní akademie, 1998. 267 s. ISBN 80238-9685-7. http://www.business.center.cz http://www.cnb.cz http://www.czso.cz http://www.finance.cz/home http://www.financnitisen.cz http://www.mesec.cz http://www.mfcr.cz http://www.obcanskeporadny.cz http://www.pomocsdluhy.cz http://www.spenize.cz

110 5

Realizátor projektu: Dětský domov a Školní jídelna, Chomutov, Čelakovského 822, příspěvková organizace Partner projektu: Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov



EKONOMICKÁ GRAMOTNOST

Recommend Documents