Finanční gramotnost 1

[Zadejte text.]

Úvod.............................................................................................. 3 1

Charakteristika daní ...................................................................... 4 1.1

2

Placení daně .......................................................................... 6

Klasifikace daní ............................................................................ 7 Příklad č. 1 ................................................................................... 7 2.1. Přímé daně .............................................................................. 8 2.1.1

Daň z příjmu fyzických osob ................................................... 8

2.2

Poplatníci daně ....................................................................... 8

2.3

Předmět daně z příjmů FO .......................................................... 8

Postup stanovení základu daně z příjmů fyzické osoby: ............................... 9 Slevy na dani ................................................................................ 10 Povinnost podat daňové přiznání ......................................................... 11 Slevy na dani pro pracující důchodce ................................................... 12 Příklad č. 2 .................................................................................. 12 2.3.1

Daň z příjmu právnických osob ............................................... 13

2.3.2

Daň z nemovitých věcí......................................................... 13

2.3.3

Daň z pozemků ................................................................. 13

2.3.4

Daň ze staveb ................................................................... 16

2.3.5

Daň silniční ...................................................................... 19

2.3.6

Daň z nabytí nemovitých věcí ................................................ 21

Příklad č. 3 .................................................................................. 22 2.4

Nepřímé daně ........................................................................ 23

2.4.1

Daň z přidané hodnoty ........................................................ 23

2.4.2

Spotřební daň ................................................................... 24

2.4.3

Ekologické daně ................................................................ 25

Příklad č. 4 .................................................................................. 25 Příloha č. 1: Nejčastější chyby při podání daňového přiznání ....................... 26 Příloha č. 2: Brigády jsou nejvýhodnější do 10 tisíc korun ........................... 29 Příloha č. 3: Otázky a odpovědi na téma daně: ........................................ 31 Příloha č. 4 : Vymezení plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění......... 34

|Finanční gramotnost|1

Příloha č. 5:K čemu slouží Sociální pojištění ........................................... 36 Příloha č. 6:Jak se změní daňové zatížení u zaměstnanců v roce 2014 a 2015?... 38 Použité zdroje: ............................................................................. 41


Úvod Z historického hlediska je vznik daní spojen se vznikem a rozvojem státních útvarů, setkáváme se s jejich předchůdci již ve starém Řecku a Římě. Původně měly sloužit jako zdroj financování válečných akcí a potřeb dvora panovníka, později také k tlumení následků přírodních kalamit. Kromě státních daní se začaly později vybírat také daně církevní a také daně vypisované feudály jako odraz růstu jejich mocenského postavení. V pozdním feudalismu pak dochází k oddělení hospodaření panovníka od ekonomiky státu a výběr daní je již pravidlem. Stát vždy cítil potřebu zabezpečovat a financovat určité potřeby, např. obranu země, provoz panovníkova dvora, vytvářet rezervy na časy neúrody, války, povodní, epidemií. To nešlo zajistit, aniž by bylo vymezeno, kdo, kdy a kolik přispěje do společné pokladny. Státní moc začala tedy jednotlivce k převzetí určeného podílu na úhradu společných potřeb nutit. Povinnost platit daň sice omezuje svobodu člověka, ale v moderní společnosti nutnost platit daně patří mezi základní občanské povinnosti. Daně plynou do veřejného rozpočtu státu a obcí. Moderní daňové teorie charakterizují daň jako zákonem stanovenou povinnou platbu vybíranou správci daní ve prospěch veřejných rozpočtů daň je označována jako platba nenávratná, neekvivalentní a neúčelová. Nenávratnost znamená pro poplatníka bezprostřední újmu na jeho příjmech, tím se daň odlišuje např. od půjčky, která se po určité době vrací zpět. Zaplacením daně nevzniká jednotlivci žádný nárok, je to vlastně cena za to, že existují veřejné služby. Neekvivalentnost znamená, že odvedená částka jakou se jednotlivec podílí na společných příjmech, nemá zpravidla vliv na objem jím spotřebovaných veřejných statků, neúčelovost znamená, že poplatník a plátce daně neví, když platí daň, které veřejné projekty nebo dávky budou z těchto peněz financovány. Výběr a určení se odehrávají na principu solidarity, neboť jsou uspokojovány i potřeby těch občanů, kteří daně vůbec neplatí.


1 Charakteristika daní Pojem daň je spojován s existencí státu, nebo organizovaného celku a institucemi, které tento celek představují, tedy parlamentem, vládou a dalšími orgány státu v dnešním vyjádření. Na důvody vzniku a fungování státu je možno najít řadu teorií, z pohledu ekonomického je fungování státu vysvětlováno např. teorií veřejných statků, teorií selhání trhu i teoriemi jinými. Toto zjednodušené konstatování souvisí rovněž s pojmem veřejný sektor. Vznik a vývoj veřejného sektoru přímo navazuje na vývoj vlastnických vztahů. Vznikem – vydělením – soukromého vlastnictví vzniká na druhé straně vlastnictví „nesoukromé”, tedy veřejné. Veřejné vlastnictví je majetek, který má možnost užívat celá daná společnost a k jeho správě a využívání jeho funkcí jsou nezbytně potřebné ekonomické zdroje. Původ těchto zdrojů může být různý, ale postupně převážily zdroje získávané mocensky – nařízením, zákonem, a to ve formě poplatků, cla a daní. Vznikají veřejné finance. Veřejné finance je možno definovat jako vztahy, které vznikají v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů spojených s činností veřejných institucí a jedním z podstatných subjektů v systému veřejných financí je právě stát. Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí, zejména evropských. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní. Daně jsou rozhodujícím příjmem veřejných rozpočtů, ale ne jediným. Významnou roli v tomto směru hrají také sociální pojistné, clo, poplatky, úvěrové příjmy, splátky a podobně. Daňový systém zahrnuje všechny daně, které se na daném území vybírají. V každé zemi jsou předepsány příslušnými zákony a těmto zákonům podléhají. Daňový systém určitého státu vždy odráží konkrétní ekonomické podmínky a možnosti daného státu. Stát musí zabezpečovat svou ekonomickou roli a v rámci ní se ocitá v poměrně složité situaci a musí čelit různým tlakům: •

Potřebuje vybrat co nejvíc peněz, aby mohl rozvíjet své aktivity


• •

Občané a firmy naopak chtějí odvádět co nejméně, aby jim zůstalo co nejvíc e pro jejich vlastní potřeby Stát musí respektovat sociální únosnost daní, proto uplatňuje různé varianty slev, daňových zvýhodnění, nezdanitelných částek, odečitatelných položek, osvobození od daně.

Uvedené informace odpovídají právnímu stavu k 1. lednu 2014.


1.1 Placení daně Daňový řád je velmi důležitým právním předpisem, který upravuje vztahy mezi poplatníky daně a správci daně (finančními a celními úřady), postupy a povinnosti daňových subjektů (jedná se zejména o povinnost dodržovat lhůty, podávat daně na platných formulářích příslušnému správci daně, v případě chyby podat opravné daňové přiznání, uhradit daň). Poplatník je povinen daň platit v zákonném termínu. Dan se platí příslušného správci daně v české měně. Platí se • • • • •

Bezhotovostním převodem V hotovosti Poštovní poukázkou Šekem Daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci

Za den platby se považuje den, kdy byla připsána naft správce daně, nebo u platby v hotovosti den, kdy úřední osoba platbu převzala. Významný nástroj v kontrole platby daní je daňová kontrola, tedy právo správce daně vykonávat u daňového subjektu daňovou kontrolu. Předmětem této kontroly jsou daňové povinnosti a okolnosti, rozhodné pro správné zjištění stanovení daně. Daňový subjekt je povinen umožnit správci daně zahájení a provedení kontroly, poskytnout nezbytné informace, přeložit důkazní prostředky, umožnit jednání se svými zaměstnanci, nezatajovat důkazní prostředky. Za porušení povinností pří právě daní se ukládají sankce až do výše 500 000,-- Kč (porušení mlčenlivosti), dále pořádková pokuta za závažné ztěžování průběhu řízení a pokuta za opožděné podání daně. Je možné hradit úroky z prodlení, pokud není daň uhrazena v den její splatnosti, úrok se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.


2 Klasifikace daní Nejběžnější členění je podle dopadu daňového břemene na daně přímě a nepřímé. Přímé daně dopadají bezprostředně, tedy přímo na poplatníka daně podle jeho konkrétní majetkové situace. Nepřímé daně jsou daně postihující poplatníka nepřímo, neboť se vybírají jako část ceny výrobku či služby při jeho výrobě nebo prodeji, daňové zatížení tedy padá na kupujícího, spotřebitele nebo jinak – zákazníka. Tyto daně nezohledňují majetkovou situaci osoby, jsou vyměřeny ve stejné výši pro soby s vysokými i nízkými příjmy.

Příklad č. 1: Vysvětlete význam daní pro stát, jaké další zdroje státního příjmu znáte?


2.1. Přímé daně Celosvětově je v posledních letech patrný trend snižování přímých daní a naopak zvyšování daní nepřímých. 2.1.1 Daň z příjmu fyzických osob Tato daň patří spolu s daní z přidané hodnoty a s daní z příjmů právnických osob k nejdůležitějším Iljům příjmů státního rozpočtu ČR. K pozitivním rysům této daně patří skutečnost, že tato daň je adresná,přehledná a jednoznačná, je efektivní a spravedlivá. Optimálně lze u této daně využít prvků solidarity, které umožňují zohlednit rodinné, zdravotní a sociální poměry poplatníka, či přispívání na veřejně prospěšné účely – dary či pojišťovací systémy – penzijní pojištění. Prvky solidarity se uplatňují ve formě nezdanitelných částí, které snižují základ daně poplatníka nebo formou slev na daní, které snižují přímo daňovou povinnost. Od zdaňovacího období 2008 byla zavedena jednotná sazba pro daň z příjmů fyzických osob, která je stanovena ve výši 15 % (včetně sazby pro výpočet měsíčních záloh u zaměstnanců). Dále došlo ke sjednocení sazeb pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob plynoucích ze zdrojů na území České republiky a stanovení horní (nejvyšší) sazby u této daně ve výši 15 %. DPFO patří bezesporu k nejsložitějším daním, se kterými se lze setkat.

2.2 Poplatníci daně Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky (osoby s bydlištěm v ČR nebo obvykle se zdržující na území ČR, tj alespoň 183 dní v roce), nebo daňovými nerezidenty (ti zdaňují pouze příjmy se zdrojem v ČR).

2.3 Předmět daně z příjmů FO Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: 1. příjmy ze závislé činnosti (mzdy, platy a odměny z dohod o provedení práce a o pracovní činnosti), 2. příjmy ze samostatné činnosti (příjmy OSVČ – např. příjmy ze zemědělské výroby, příjmy z jiného podnikání, podíly společníků, příjmy z autorských a jiných práv, z výkonu nezávislého povolání – umělci, sportovci, příjmy znalců, tlumočníků a jiné, 3. příjmy z kapitálového majetku – např.: úroky, dividendy,


4. příjmy z nájmu (pronájem nemovitostí, bytů a movitých věcí kromě příležitostného pronájmu), 5. ostatní příjmy – např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitých a movitých věcí, výhry (např. příležitostný pronájem věcí, výhry v loteriích a sázkách, ceny z veřejných soutěží, podíly na likvidačním zůstatku, příjmy z prodeje vlastní nemovitosti, bytu, cenného papíru). 6. Předmětem daně nejsou např.: • příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, nebo vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku. • příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů, • částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny. • příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem.

Postup stanovení základu daně z příjmů fyzické osoby:

ZD = DZD – NČ - PO ZD – základ daně DZD – součet jednotlivých dílčích základů daní NČ – nezdanitelné části základu daně PO – odečitatelné položky DZD dle § 6 (příjem ze zaměstnání) se stanoví jako Pc x 1,34, tedy celkový roční příjem (hrubá mzda krát koeficient 1,34 (tedy superhrubá mzda (vyjadřující, že zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění 34%, z toho 9 % zdravotní a 25 % sociální pojištění). Daň se vypočítá ze základu daně zaokrouhleného na 100 Kč dolů vynásobením základu daně jednotnou sazbou 15 %. V případě uplatnění zákonného nároku lze snížit daň o slevy na dani, pak daň po slevě činí daň sníženou o slevy na dani. D = ZD x Sd (sazba daně – 15 %) Dsl= D - sl


Základ daně je snižován o tzv. nezdanitelné n¨částky, k nimž patří odpočty darů (pokud tvoří minimálně 2 % ze základu daně nebo 1000,-- Kč, maximálně však 10 % ze základu daně), úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru (za domácnost maximálně 300 000,-- Kč ročně), zaplacený příspěvek na penzijní připojištění (maximálně lze základ daně snížit o 12.000,--), zaplacené pojistně na soukromé životní pojištění (maximálně lze odečíst 12.000,--), zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace do výš 1.5 % zdanitelných příjmů,

Slevy na dani Slevy v roce 2014 Na poplatníka, druhého z manželů bez příjmů*

Roční

Měsíční

24 840 Kč

2 070 Kč

49 680 Kč

4 140Kč

Invalidní důchod prvního a druhého stupně

2 520 Kč

210 Kč

Invalidní důchod třetího stupně

5 040 Kč

420 Kč

Držitel průkazu ZTP/P

16 140 Kč

1 345 Kč

Student

4 020 Kč

335 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě

13 404 Kč

1117 Kč

- dítě ZTP/P

26 808 Kč

2 234 Kč

Na druhého z manželů bez příjmů - držitele ZTP/P (částka je zvýšena dvojnásobně)

* Limit pro uplatnění slevy na druhého z manželů bez příjmů je 68000. Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují: • • • • • • •

dávky státní sociální podpory dávky sociální péče dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na péči, sociální služby státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání


• •

příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen

Povinnost podat daňové přiznání Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Příjmy ze závislé činnosti se zdaňují prostřednictvím plátce daně – zaměstnatele, který srazí poplatníkovi měsíční zálohu daně sazbou 15 % ze základu pro daňovou zálohu, přičemž po skončení zdaňovacího období lze provést roční zúčtování záloh na daň. V případě měsíčního příjmu do výše 5.000 včetně, kdy poplatník nepodepsal prohlášení k dani, se provede jednorázově srážka daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně a ročnízúčtování se už neprování. U příjmů podléhajících zdravotnímu a sociálnímu pojištění se příjem pro výpočtu zálohy na daň násobí koeficientem 1,34, tedy tzv. koeficient superhrubého příjmu, který vyjadřuje, že zaměstnavatel jako plátce daně hradí za zaměstnance 34 % pojistného z jeho hrubé mzdy. Jestliže se jedná o příjem nepodléhající pojištění, např. příjem na základy dohody o provedení práce, pak se příjem žádným koeficientem nenásobí. Příjmy z pronájmu se zdaňují pouze v daňovém přiznání, patří sem příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů. Základ daně lze snížit o výdaje, které musí poplatník prokázat nebo má možnost stanovit výdaje ve výši 30% z příjmů. Od daně jsou osvobozeny příjmy příležitostného charteru nepřesahující 20 000Kč ročně, výhry z loterií, sázek podobných her, provozovaných na základě povolení, např. výhry ve sportce. Pokud celkové zdanitelné příjmy fyzické osoby nepřesahují 15000 Kč za rok, daň se neplatí. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014byli poplatníci povinni podat nejpozději do 1. dubna 2015. Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodloužila se lhůta do 1. července 2015.


Slevy na dani pro pracující důchodce V rámci daňových úsporných opatření bylo minulou vládou od roku 2013 zavedeno, že důchodci, kteří k 1. lednu daného roku pobírají starobní důchod, nemají v daném roce nárok na uplatnění daňové slevy na poplatníka. Zdanění výdělečně činných důchodců tak bylo vyšší než ostatních zaměstnanců nebo živnostníků. Díky rozhodnutí Ústavního soudu mohou ovšem daňovou slevu na poplatníka již za rok 2014 opět uplatnit všichni daňoví poplatníci. Toto rozhodnutí však neplatí zpětně, za rok 2013 tedy daňovou slevu na poplatníka uplatnit nelze. Co rozhodnutí znamená v praxi? Při stejné hrubé mzdě budou mít tedy zaměstnaní penzisté již v dalších měsících roku 2014 čistou mzdu vyšší o 2 070 Kč měsíčně. Při hrubé mzdě 18 000 Kč činila čistá mzda pracujícího důchodce do rozhodnutí Ústavního soudu v letošním roce 12 390 Kč, v dalších měsících bude 14 460 Kč. A při ročním zúčtování za rok 2014 vznikne zaměstnaným důchodcům nárok na daňový přeplatek. Pro osoby v řádném důchodovém věku nejsou zavedena žádná omezení týkající se vlastních příjmů. Starobní důchodci mohou mít libovolný příjem ze zaměstnání nebo podnikání. Více informací si můžete přečíst na http://www.businessinfo.cz/cs/onlinenastroje/formulare/priznani-k-dani-z-prijmu-fyzickych-osob-2.html

Příklad č. 2: Popište stručně princip výpočtu daně z příjmů fyzických osob.


2.3.1 Daň z příjmu právnických osob

Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a organizační složky státu. Z hlediska předmětu daně je rozlišujeme na osoby podnikající (právnické osoby založené za účelem podnikání, a.s., s.r.o., a nepodnikající osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a byly zřízeny zákonem, např. vysoké školy. To této skupiny patří obce, kraje, organizační složky státu, příspěvkové organizace a jiné. Předmět daně Předmětem daně jsou příjmy (tedy výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Sazba daně s účinností od 1. 1. 2011 činí 19 % (s účinností do 31. 12. 2009 byla 20 %), pokud není stanoveno jinak. Výjimku tvoří investiční fondy, podílové fondy a penzijní fondy a penzijní pojištění, tam sazba činí 5%.

2.3.2 Daň z nemovitých věcí

Daní z nemovitých věcí jsou zatíženy pozemky a stavby. Daň z nemovitých věcí nahradila v roce 2014 daň z nemovitostí. Daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., (ve znění pozdějších předpisů) o dani z nemovitých věcí. Na konci roku 2013 byla schválena novela zákona. Změny se vztahují k 1. 1. 2014. 2.3.3 Daň z pozemků Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Předmětem daně z pozemků nejsou: • • •

pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb. lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb,


• •

pozemky určené pro obranu státu. pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami.

Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku, nebo jeho nájemce. Od daně z pozemků jsou osvobozeny (platí i na část pozemku): • • •

• •

pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury, knihovnám, veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zařízení sociálních služeb, fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti. pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy, 1) pozemky určené pro veřejnou dopravu podle písmene o) § 4 zákona o dani z nemovitých věcí,

Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u: • • • • •

zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč, zpevněných ploch pozemků sloužících a) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč, sloužících za b) pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání 5,00 Kč, stavebních pozemků 2,00 Kč, ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,20 Kč.

Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektoraanebo na základě veřejnoprávní smlouvy; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy. Základní sazba daně 2,00 Kč se násobí koeficientem:


• • • • • • •

1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městecdh a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze;

Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu.


2.3.4 Daň ze staveb

Předmětem daně ze staveb a jednotek je na území České republiky: • • • •

zdanitelná stavba a) budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona b) inženýrská stavba bytová jednotka

Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí. Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník nebo nájemce zdanitelné stavby nebo jednotky.

Od daně ze staveb jsou osvobozeny:

• • •

•

•

• •

zdanitelné stavby nebo jednotky ve vlastnictví státu, stavby nebo jednotky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby nebo jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, budovy nebo jednotky ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. zdanitelné stavby vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i zdanitelné stavby určené k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, k závlaze a odvodňování pozemků, přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona zdanitelné stavby nebo jednotky sloužící školám, kulturním institucím, zdravotnickým zařízením, zařízením sociálních služeb aj. podle písmene k § 9 tohoto zákona budovy obytných domů nebo jednotky ve vlastnictví držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, který je příjemcem příspěvku na živobytí nebo je osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,


•

budovy pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví držitele průkazu ZTP, který je buď příjemcem příspěvku na živobytí nebo osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, nebo držitele průkazu ZTP/P

Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období Zastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze: • • •

ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím ke změně místní příslušnosti,

poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daně upravené o změny.


Daň z nemovitosti se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5 000 Kč, je pro všechny poplatníky daně splatná najednou, a to nejpozději do 31. května zdaňovacího období.


2.3.5 Daň silniční

Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v ČR. Vozidla používaná výlučně pro osobní potřeby jsou od daně osvobozena. Sazby daně jsou stanoveny jako pevně dané roční částky. Zákon stanoví také zvláštní poplatek za užívání dálnic, který jsou povinna platit všechna vozidla užívající dálnice bez ohledu na jejich účel (tj. jak vozidla užívaná jak pro účely podnikání, tak i vozidla užívaná pro osobní potřeby). Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikánínebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Poplatníkem daně silniční je fyzická nebo právnická osoba, která: • •

je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.

Základem daně je: • • •

zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Roční sazba daně se zjistí pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů v technických dokladech k vozidlu.


U vozidel vzniká daňová povinnost počínaje kalendářním měsícem, v němž byly splněny rozhodné skutečnosti uvedené v § 2 o předmětu daně. Poplatníci daně z těchto vozidel podávají daňové přiznání podle § 15 o daňovém přiznání u místně příslušného správce daně. 4c) U vozidel, u nichž vznikla daňová povinnost, zaniká daňová povinnost v kalendářním měsíci, v němž pominuly rozhodné skutečnosti uvedené v § 2 o předmětu daně. Dojde-li však v průběhu zdaňovacího období ke změně v osobě poplatníka, zaniká daňová povinnost původnímu poplatníkovi uplynutím kalendářního měsíce, který předchází před kalendářním měsícem vzniku daňové povinnosti novému poplatníkovi. U vozidel, u nichž v průběhu zdaňovacího období vznikne nebo zanikne daňová povinnost, činí daň poměrnou výši daňové sazby odpovídající součinu jedné dvanáctiny roční daňové sazby a počtu kalendářních měsíců počínaje počátkem zdaňovacího období nebo kalendářním měsícem, v němž vznikla daňová povinnost, do konce zdaňovacího období nebo do konce kalendářního měsíce, v němž zanikla daňová povinnost. Stejně jako vznik daňové povinnosti se posuzuje zánik nároku na osvobození od daně a stejně jako zánik daňové povinnosti se posuzuje vznik nároku na osvobození. Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy. U zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad.


2.3.6 Daň z nabytí nemovitých věcí

V souvislosti s rozsáhlými daňovými změnami vznikl nový zákon o dani z nabytí nemovitých věcí, který nahradil dosud existující zákon o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí (357/1992 Sb.). Norma k dani z nabytí nemovitých věcí byla přijata Senátem ve formě zákonného opatření č. 340/2013 Sb. na konci roku 2013, vzápětí jej schválila sněmovna a v účinnost vstoupil k 1. lednu 2014. Od 1. 1. 2014 se změnou nového občanského zákoníku, došlo ke změnám v oblasti povinnosti platit daně z převodu nemovitostí (či darování nebo zdědění nemovitosti). Základ daně, ze které budete vypočítávat daň ve výši 4% je buď srovnávací daňová hodnota, nebo sjednaná kupní cena. Platí pravidlo, že 4% daň se platí z částky, která je vyšší. Jedná se o částku uvedenou v kupní smlouvě, za kterou byla nemovitost kupujícím koupena a prodávajícím prodána. Srovnávací daňová hodnota je částka, která je vypočítána jako 75% ze směrné hodnoty (bez znaleckého odhadu), nebo zjištěné ceny (se znaleckým odhadem) Směrná hodnota je částka, kterou určí pracovník finančního úřadu na základě porovnání cen obdobných nemovitostí v okolí a také polohy, ceny, stavu, stáří aj. technických a stavebních parametrů nemovitosti. Výhodou směrné hodnoty je, že nemusíte vyhotovovat a platit znalecký posudek. Určitou nevýhodou pak může být množství informací, které musíte do daňového přiznání vyplnit, aby pracovník finančního úřadu dokázal vaši nemovitost identifikovat a správně ocenit. U zjištěné ceny vás čeká standardní proces, jakým se určovala cena nemovitosti do roku 2014 – zajistíte a zaplatíte odhadce nemovitosti, který pro vás vyhotoví znalecký posudek, ve kterém bude uvedena zjištěná cena. Cena znaleckého odhadu záleží na typu nemovitosti a městě (Praha vs. Prostějov). V obou městech si odhadce bude účtovat za odhad jinou cenu. Pro představu počítejte s částkou 1 500 – 6 000 Kč. Novinkou je, že prokazatelné náklady za odhad nemovitosti můžete odečít z výsledné daně a výslednou daň si tak o tento náklad ponížit.


Jsou před vámi dvě varianty, buď si objednáte odhadce nemovitosti a zaplatíte za odhad, nebo necháte určení ceny na pracovníkovi finančního úřadu. Tak nebo tak vám vyjde nějaká částka (cena), ze které se vezme 75% a tím se stanoví srovnávací daňová hodnota. Původní zákon o dani dědické a darovací a dani z převodu nemovitosti byl zrušen. Zdanění dědictví a darů je nově řešeno v rámci daně z příjmů.

Příklad č. 3: Kterou novou daní byla nahrazena někdejší daň z nemovitosti a daň dědická a daň darovací?


2.4 Nepřímé daně 2.4.1 Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Tato daň je vyměřována prakticky na celém světě a Česká republika pochopitelně není výjimkou. Princip DPH spočívá v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z realizovaného obchodu část jeho hodnoty státu, pokud je tento obchod předmětem daně.

Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u něho zvýší. Subjekt platí dodavatelům cenu včetně této daně a sám dostává zaplaceno za zboží rovněž včetně této daně. Do státního rozpočtu pak odvede rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní, případně mu může být daň vrácena. Evropská unie vymezuje zboží a služby, které mohou (ale nemusí) být předmětem snížené sazby daně z přidané hodnoty, a stanovuje minimální výši základní sazby DPH (15 %) a minimální výši snížené sazby DPH (5 %). Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent. Od ledna 2014 se sazby DPH nemění. Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta. Nová vláda ale zřejmě přijme jinou úpravu, místo jednotné sazby chce od roku 2015 zavést naopak třetí, pravděpodobně jen pětiprocentní sazbu na knihy, léky, dětskou výživu a pleny. Co patří do snížené 15% sazby DPH? Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu, knihy, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, léky a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení. Od ledna 2013 vypadly ze snížené sazby zdravotnické prostředky a dětské pleny, na něž se tedy není vztahuje základní sazba.


Kompletní seznam zboží a služeb, podléhajících snížené sazbě daně DPH, obsahuje příloha k zákonu o DPH. Unijní legislativa umožňuje pro daň z přidané hodnoty členským zemím jednu standardní sazbu, která musí být minimálně 15procentní, a maximálně dvě snížené sazby, které však nesmí být nižší než pět procent a které lze použít jen na vymezené druhy zboží a služeb. EU nicméně umožňuje výjimky, jež jsou udělovány jednotlivým zemím. V takových případech může být DPH i nulová. 2.4.2 Spotřební daň

Rovněž spotřební daně jsou harmonizovány s příslušnými směrnicemi EU. Spotřebním daním podléhají minerální oleje, líh, pivo, víno a jeho meziprodukty a tabákové výrobky. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Daň se stává splatnou, když je zboží uvedeno do volného daňového oběhu, tj. když opustí registrovaný daňový sklad. Spotřební daň se řadí mezi nepřímé daně, které jsou státem zaváděny buď za účelem regulace ceny určitých komodit na trhu, nebo aby zvýšily příjmy státního rozpočtu. Spotřební daně mohou sloužit také jako účinný prostředek ke snižování poptávky po škodlivém zboží, poněvadž spotřební daň v České republice tvoří většinou více jak 50 % ceny zdaněného zboží. Plátci daně jsou výrobci a provozovatelé tzv. daňových skladů. Poplatníky jsou pak kupující výrobku, poněvadž daň je obsažena v ceně výrobku. Správu spotřebních daní od roku 2006 vykonává Celní úřad. Daňová povinnost vzniká výrobou nebo dovozem těchto výrobků: • • • • •

Minerální oleje (motorové oleje, letecké pohonné hmoty, nafta, aditiva) Líh (základem daně je množství lihu v objemové jednotce – i u pěstitelského pálení) Pivo (pro malé pivovary jsou stanoveny snížené sazby daně podle objemu roční výroby Víno Tabákové výrobky (cigarety, doutníky, tabák – daňové zatížení u tabákových výrobků je poměrně vysoké, činí až 70 %, za jednu vykouřenou cigaretu kuřák odvede na dani asi 3 Kč, za jednu krabičku pak 60 Kč.


2.4.3 Ekologické daně

V souladu s podmínkami členství České republiky v Evropské unii vznikla České republice k 1. lednu 2008 povinnost zavést daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv.

Předmětem daně je • • •

zemní plyn a některé další plyny pevná paliva - černé uhlí, hnědé uhlí, koks KN 2704 a ostatní uhlovodíky elektřina

Příklad č. 4 Uveďte základní systém daňové soustavy v České republice. Které daně se týkají většiny obyvatelstva, a které pouze určitých skupin? Vysvětlete, proč tomu tak je.


Příloha č. 1: Nejčastější chyby při podání daňového přiznání

1. Chybějící přílohy „Dlouhodobě se vyskytujícím problémem u některých právnických osob jsou chybějící zvláštní přílohy se specifikací věcné náplně nebo propočtem částek vykázaných na řádcích, u nichž je to v dílčích pokynech pro jejich vyplnění požadováno,“ říká Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. 2. Odečet na penzijní připojištění se státním příspěvkem Při platbě daní dochází také často k chybě u nezdanitelné části základu daně. Poplatník si totiž může odečíst od základu daně zaplacený příspěvek na penzijní připojištění pro zdaňovací období roku 2013 v maximální výši 12 000 Kč. Částku, kterou zaplatil, je ale povinen snížit pro zdaňovací období roku 2013 právě o 12 000 Kč. Poplatníci v tom poměrně často chybují a odečítají si celou zaplacenou částku bez snížení. Chybné tedy je, pokud například zaplatili na penzijním připojištění v roce 2013 celkem 20 000 Kč a v daňovém přiznání uplatnili celou tuto částku namísto částky 8000 Kč, kterou získají, pokud od dvaceti tisíc odečtou 12 000 Kč. 3. Odečty u odborových poplatků Často dochází k chybám také u odečtu ze zaplacených odborových příspěvků. Pro zdaňovací období roku 2013 je možný odečet do maximální výše 3000 korun. Poplatníci si ale často odečítají více, vše, co zaplatili. 4. Odečty na děti a manžela či manželku „U letošního daňového přiznání bych chtěla upozornit na fakt, že v případě přiznání daně z příjmů fyzických osob za rok 2013 by si měli dát pozor ti živnostníci, kteří uplatňují své výdaje paušálem, tedy procentem z příjmů. Od roku 2013 si nemohou současně uplatnit daňové zvýhodnění na děti či odpočet na manžela nebo manželku. V případě vedení daňové evidence, tedy uplatnění skutečných výdajů, daňové zvýhodnění na děti a i odpočet na manželku si uplatnit mohou,“ upozorňuje Anna Suchnová z daňové společnosti AS Ekonompartner.


Ale i u odečtů na manželku či děti daňových poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, hrozí chyby. U odečtu na vyživovanou manželku si může daňový subjekt odečíst pro zdaňovací období roku 2013 od základu daně částku ve výši 24 840 Kč na vyživovanou manželku či manžela, žijící s poplatníkem v domácnosti. A to v případě, pokud druhý z manželů nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období roku 2013 částku 68 000 Kč. Do vlastního příjmu manželky či manžela se kromě dalšího nezahrnují dávky státní sociální podpory, kterou je rodičovský příspěvek. Poplatníci ale často chybně do vlastního příjmu manželky či manžela nezahrnují také peněžitou pomoc v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění, a uplatňují si tím pádem chybně nárok na odečet na manželku. Podobně dochází k chybám také u daňového zvýhodnění na dítě, které nežije v domácnosti s poplatníkem. K tomu dochází v případě, že poplatník nedosahuje minimální výše příjmů, kterým je šesti násobek minimální mzdy. 5. Žádosti o vrácení přeplatku Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání již v lednu a vypočetli si v něm daňový přeplatek, si zpravidla také ihned vyplní žádost o vrácení přeplatku, která je na poslední straně daňového přiznání. Finanční úřady ovšem žádost o vrácení přeplatku podanou v takto časném termínu musí ze zákona po 60 dnech zamítnout. Přeplatek totiž může vzniknout až vyměřením daňového přiznání po uplynutí lhůty pro jeho podání, která je do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tedy zpravidla do konce března. Daňový subjekt si musí, pokud chce přeplatek vrátit, podat novou žádost. Řešením je podání daňového přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku až v průběhu února nebo března. 6. Chybějící podpisy Stále se opakují případy, kdy na daňovém přiznání chybí podpis daňového subjektu. Součástí daňového přiznání je také žádost o vrácení přeplatků. Poplatníci často zapomenou podepsat jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatku. Nebo podepíšou jen žádost o vrácení přeplatku a mají za to, že tím je také podepsáno celé daňové přiznání. Není. Jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatků jsou samostatnými podáními, i když jsou na jednom tiskopisu. 7. Údaje o majetku, zásobách a pohledávkách


Daňový poplatník, který vede daňovou evidenci, má povinnost v daňovém přiznání vyplnit také v příloze č. 1 tabulku D (údaje o majetku, zásobách, pohledávkách, závazcích a další). Často se vyskytují případy, kdy tabulka vyplněna není. Podnikatelům při podání daňového přiznání pomůže nejenom, když se vyvarují nejčastějších chyb, ale také použití moderních technologií. „Sem patří možnosti vyplňování v posledních přiznáních na daňovém portálu spravovaným ministerstvem financí. Systém při vyplňování upozorní poplatníka na chyby, což eliminuje riziko, že se bude daňové přiznání podáno nesprávně,“ doplňuj Anna Suchnová. Pokud poplatník zjistí, že v řádném daňovém přiznání udělal chybu, má možnost podat opravné daňové přiznání nejpozději do 1. dubna 2014, respektive 1. července 2014. Po tomto termínu může zjištěnou vlastní chybu napravit tak, že podá dodatečné daňové přiznání. Pokud správce daně před vlastním vyměřením daně zjistí nesrovnalosti v daňovém přiznání, jako jsou formální nedostatky, včetně chybějícího podpisu, povinných příloh či jiných dokladů, nebo chybu v součtu řádků, vyzve poplatníka k odstranění nedostatků. „Pokud se jedná o chyby, které nasvědčují tomu, že daň byla přiznána, popřípadě na základě daňového přiznání vyměřena, v nesprávné výši, správce daně ji stanoví ve správné výši nebo zahájí postup k odstranění pochybností či daňovou kontrolu. Je-li poté stanovená daň vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen uhradit úrok z prodlení a v případě doměření z úřední moci je navíc povinen uhradit i penále,“ upozorňuje Petra Petlachová. Sankce hrozí rovněž v případě, že je daňové tvrzení podáno opožděně, tedy více než 5 pracovních dnů po řádném termínu, popřípadě není podáno vůbec. „Na základě praktické zkušenosti s udělováním pokut za opožděné tvrzení daně došlo s účinností od 1. ledna roku 2014 k novele ustanovení § 250 daňového řádu. Toto ustanovení nyní předpokládá zmírnění sankce v určitých případech – sankce je snížena na polovinu, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a zároveň správce daně u tohoto subjektu neeviduje jiná prodlení při podání daňového tvrzení,“ doplňuje Petra Petlachová. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nejcastejsi-chyby-pri-podani-danoveho-priznani-45870.html


Příloha č. 2: Brigády jsou nejvýhodnější do 10 tisíc korun Prázdninové brigády jsou významným zdrojem příjmů mnoha studentů. Už dvě zaměstnání souběžně však znamenají povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. To se nakonec studentům ve velké míře vyplatí díky přeplatkům na dani. Brigádníci nejčastěji uzavírají dohodu o provedení práce známou pod zkratkou DPP, protože tak nemusí odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. S uplatněním slev na dani se z odměny do 10 tisíc korun měsíčně neplatí ani daň z příjmu. Před uzavřením dohody by měli studenti vždy trvat na podepsání takzvaného „růžového formuláře“ – prohlášení poplatníka ze závislé činnosti, jinak dostane méně peněz. DPP musí být uzavřena písemně a po skončení pracovního poměru by měl student dostat potvrzení o příjmech ze závislé činnosti. Pokud brigádník nepodepíše před nástupem do práce růžové prohlášení k dani, dostane méně peněz, jelikož za něj zaměstnavatel odvede daň z příjmu. Přitom mohl uplatnit slevu na dani na poplatníka a na studenta. Příjem z brigády a uplatnění slev na dani nijak nebrání rodičům studenta do 26 let dále uplatňovat slevu na dítě. Výhody dohody o provedení práce se vytrácejí v okamžiku, kdy si aktivní student zařídí v jednom měsíci dvě brigády souběžně, například jednu na dopolední směny a druhou na odpoledne, jeho druhý příjem už bude snížen o 15procentní daň. „Růžové prohlášení, ve kterém uplatňuje slevu na poplatníka i na studenta, může totiž mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele,“ upozornila Blanka Štarmanová. „Z obou brigád si student vyžádá potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a po skončení roku má povinnost podat daňové přiznání, kde mu vyjde přeplatek ve výši zaplacené daně. Ten mu finanční úřad na základě žádosti vrátí zpět.“ Příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů, kteří následují za sebou, studenti přiznávat nemusejí. Vše za ně odvedl a zaevidoval zaměstnavatel. Pouze pokud by student pracoval současně na více brigádách, takovou povinnost mít bude. Pokud má student ambice překročit limity dohody o provedení práce, tedy výši příjmu nad 10 tisíc korun v jednom měsíci a 300 odpracovaných hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, je výhodnější uzavřít dohodu o pracovní činnosti (DPČ). S vyšším výdělkem


však roste i daňové zatížení. Studentovi už se z hrubé mzdy odečítá zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu zmírněná slevou na studenta o 335 korun a na poplatníka o 2070 korun. Pokud nedojde k souběžným zaměstnáním, povinnost podat daňové přiznání student nemá. http://student.finance.cz/zpravy/finance/422713-nejvyhodnejsi-jsou-brigady-do-10-tisic-korun-aneb-jak-dostatzpet-dane/


Příloha č. 3: Otázky a odpovědi na téma daně: Zdědil jsem po matce družstevní byt a po roce jsem jej převedl na jiného uživatele. Musím ten převod zdanit? Matka měla byt víc než pět let. Úplatný převod členských práv v bytovém družstvu je osvobozen od daně z příjmů, pokud doba mezi nabytím a převodem byla delší než pět let. Na rozdíl od dědění nemovitostí se do této doby nezapočítává doba, po kterou podíl vlastnil zůstavitel. Příjmy z převodu ve vašem případě podléhají dani. Příjmy můžete snížit o nabývací cenu práv ke dni nabytí podle znaleckého posudku. Osvobozen od daně z příjmů může být převod tehdy, pokud utržené peníze použijete na pokrytí bytových potřeb, a to do jednoho roku od převodu členství v družstvu. S manželkou máme společný úvěr od stavební spořitelny. Ve výpisu bylo, že si manželka může uplatnit daňový odpočet devět tisíc korun za zaplacené úroky a já čtyři tisíce korun. Daňové přiznání podávám však jenom já, manželka je na rodičovské dovolené. Mohu si její odpočet převést na sebe? Nebo má i ona podávat daňové přiznání. V případě, že jste účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby oba, může odpočet úroků uplatnit buď jeden z vás (manželka nebo vy), nebo jej můžete uplatnit oba rovným dílem. Doporučil bych ověřit u banky, proč bylo potvrzení vystaveno uvedeným způsobem. Musím zdanit příjem z prodeje obchodního podílu (byla jsem společníkem v s.r.o.)? Příjmy z převodu účasti na obchodních společnostech (s.r.o.) jsou osvobozeny, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Pokud jste podíl vlastnila kratší dobu, musíte příjmy přiznat ke zdanění. Příjem můžete snížit o nabývací cenu podílu.

3. prosince 2009 jsem se rozvedl s manželkou. V období leden-květen 09 jsme žili ve společné domácnosti. V červnu 09 se odstěhovala do pronájmu. Za příjem má pouze invalidní důchod - ročně do 68 tisíc korun. Mohu si v daňovém přiznání odečíst slevu na manželku? Za jaké období - za pět nebo 11 nebo 12 měsíců?


Slevu na manželku můžete uplatnit jen za období, kdy jste s manželkou žil ve společné domácnosti, tzn. za období leden až květen 2009. Sleva se vypočte jako pět dvanáctin roční slevy 24 840 korun, tzn. 10 350 korun. Za loňský rok jsem platil úroky z hypotéčního úvěru na dům. Bohužel dům ještě není převeden v katastru nemovitostí na mě, zatím vlastní firma, která jej stavěla. Samozřejmě, že mám i smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kde se jednoznačně píše, že bude dům v letošním roce přepsán na mě/nás s manželkou na základě kupní smlouvy. Můžu úroky zaplacené za hypotéku také odečíst z daňového základu, i když jsem v roce 2009 nebyl ještě zapsán na katastru nemovitostí v LV? V případě výstavby rodinného domu není možné za rok 2009 snížit základ daně z příjmů o zaplacené úroky, pokud jste do konce roku 2009 k domu nenabyl vlastnické právo. Vyhrála jsem na los pět tisíc korun, musím je zdanit? Výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě zákona o loteriích (nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech EU) jsou osvobozeny od daně z příjmů a nemusíte je danit. To je případ losů prodávaných například na poště. Jako dárci krve mi náleží sleva na dani ve výši dvou tisíc korun za jeden odběr. Je stanoven limit, kolik odběrů mohu ročně uplatnit? Za minulý rok jsem daroval krev 5 krát, na což mám potvrzení z transfuzní stanice. Obecně by měl ale člověk mít max. čtyři odběry ročně. Limit počtu odběrů krve není pro daňové účely stanoven. Platí pro Vás jen obecné omezení, že úhrn veškerých darů (kam se počítají i odběry krve) odečítaných od základu daně nesmí převýšit 10% základu daně z příjmů. Vyplňuje zaměstnanec daňové přiznání, pokud pobíral v několika měsících i podporu v nezaměstnanosti? Podpora v nezaměstnanosti je příjmem osvobozeným od daně z příjmů a do přiznání se neuvádí. Pokud jste v průběhu roku nepracoval současně pro více zaměstnavatelů, mohl jste požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ale žádost se podává do 15. února. Zbývá vám možnost podat do 31. března přiznání. Je to pro vás


výhodné, protože v přiznání můžete uplatnit celou výši slevy na dani na poplatníka (tzn. i za měsíce, kdy jste pobíral podporu). Čerpáme hypoteční úvěr. Tedy ještě jsme nedošli k ukončení čerpání. Jak je to s již zaplacenými úroky z vyčerpané částky (které nyní měsíčně platíme)? Lze je do daňového přiznání zahrnout? Pro přesnou odpověď chybí všechny údaje. Obecně lze konstatovat, že základ daně je možné snížit o zaplacené úroky pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil (v roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období) a užíval jej k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Navíc je třeba dodržet podmínku kolaudace, pokud je vyžadována. Celý rok 2009 jsem byl přihlášen na pracovním úřadě a neměl jsem žádný příjem. Vždy jsem si dával daňové přiznání sám. Mám vyplnit daňové přiznání? Přiznání podat nemusíte. Protože jste ale dosud přiznání podával, je lepší finanční úřad dopisem informovat, že jste za uplynulý rok neměl žádné zdanitelné příjmy (podpora v nezaměstnanosti je od daně z příjmů osvobozena) a přiznání nebudete podávat. Jinak můžete být k podání přiznání vyzván. Přítel si založil živnostenský list v říjnu 2009, od té doby podniká (hradí si sám zdravotní a sociální pojištění), předtím byl 6 měsíců veden na ÚP a tři měsíce byl zaměstnancem na hlavní pracovní poměr. Zajímalo by mne, zda má povinnost podávat daňové přiznání a pokud ano, zda stačí, když si tam informace uvede sám nebo potřebuje potvrzení i od bývalého zaměstnavatele případně ÚP. Příjmy ze živnosti podléhají dani z příjmů a přítel má povinnost podat přiznání. V tomto přiznání by měl uvést i příjmy ze zaměstnání na základě potvrzení od zaměstnavatele. Podpora v nezaměstnanosti se do přiznání neuvádí - je osvobozena od daně z příjmů. Zdroj: http://finance.idnes.cz/danovy-expert-zodpovedel-nejcastejsi-otazky-z-diskuzi-a-on-line-rozhovoru165-/p_dane.aspx?c=A100222_132756_p_dane_hru


Příloha č. 4 : Vymezení plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění

Jednou z nejdůležitějších povinností, která plyne z právního vztahu veřejného zdravotního pojištění, je povinnost platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Povinnost platit pojistné je zákonem uložena tzv. plátcům pojistného, kterými jsou pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. Pojištěnec není plátcem pojistného za všech okolností, ale pouze ve stanovených případech, pokud je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění nebo je osobou samostatně výdělečně činnou. Třetím případem, kdy je pojištěnec plátcem pojistného je situace, kdy pojištěnec nespadá do předchozích dvou kategorií, ale má na území České republiky trvalý pobyt a neplatí za něj pojistné stát. Zaměstnanci neplatí celé pojistné, ale pouze jeho část a to 1/3 pojistného. Zbytek pojistného tj. 2/3 za něj hradí zaměstnavatel. Zákon o veřejném zdravotním pojištění pro své potřeby vymezuje i pojem osoby samostatně výdělečně činné, za kterou považuje osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, společníky veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů a osoby spolupracující osob samostatně výdělečně činných. Jak již bylo výše zmíněno, zaměstnavatel je plátcem pojistného respektive jeho části za své zaměstnance a to ve výši 2/3 stanovené sazby na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Zaměstnavatele lze vymezit jako fyzickou nebo právnickou osobu, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo či trvalý pobyt na území České republiky. Stát je také plátcem pojistného a to v určitých specifických případech. Stát platí pojistné zejména za ty osoby, jež se nacházejí v takových sociálních situacích, v kterých stát považuje jako nespravedlivé na těchto osobách žádat, aby se podílely na platbě pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Stát platí pojistné za nezaopatřené děti, poživatelé


důchodů z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc, uchazeče o zaměstnání, osoby pobírající dávky sociální péče z důvodů sociální potřebnosti, osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, osoby pobírající příspěvek při péči o osobu blízkou, osoby konající základní (náhradní) vojenskou službu či civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení, osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, osoby, jež mají trvalý pobyt na území ČR, nejsou zaměstnány ani nepodnikají, ale pobírají dávku nemocenského pojištění, osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, nemají příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ze zaměstnání ani nepobírají důchod z ciziny a osoby celodenně a řádně pečující o dítě do sedmi let nebo nejméně o dvě děti do 15 let za splnění určitých podmínek.


Příloha č. 5:K čemu slouží Sociální pojištění Zkráceně „sociální pojištění“, či přesněji pojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění je určeno k úhradě výdajů státního rozpočtu v souvislosti s: dávkami důchodového pojištění (starobní důchody, plný invalidní a částečný invalidní důchod, vdovský, vdovecký důchod a sirotčí důchod), tzv. podporou v nezaměstnanosti, kterou dostávají uchazeči o zaměstnání a dalšími výdaji, které souvisejí se zabezpečováním práva na práci, na správní výdaje ČSSZ a úřadů práce, dávkami nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny), vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství) Všichni zaměstnanci jsou povinně účastni všech třech složek sociálního pojištění, ale sami si platí jen důchodové pojištění, ostatní za ně platí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou být dobrovolně účastny nemocenského pojištění, ostatní dvě složky jsou opět povinné. Pro rok 2014 platí OSVČ pojistné v minimální výši 1894 Kč měsíčně, tj. o 4 Kč měsíčně více. než v roce 2013. OSVČ, které ve své výdělečné činnosti už pokračují, platí zálohy ve výši 1890 Kč z roku 2013 až do doby podání Přehledu o příjmech a výdajích. V případě, že OSVČ v roce 2014 činnost teprve zahájí, platí od počátku minimální zálohu ve výši 1894 Kč. Každá výdělečná činnost se pro účely sociálního pojištění posuzuje samostatně. Můžete být proto vícenásobnými plátci, máte-li více příjmů. Zaměstnanci odvádějí na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy, OSVČ odvádějí 29,2 % z ročního vyměřovacího základu. Dobrovolně nemocensky pojištěné OSVČ si připlatí další 1,4 %. Přehledně to ukazuje následující tabulka: Zaměstnanci – 6,5 % 6,5 % pouze na důchodové pojištění. Pokud se účastníte II. pilíře důchodové reformy, je to 8,5 %.


Zaměstnavatelé – 25 %

21,5 % na důchodové pojištění 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti 2,3 % na nemocenské pojištění (dobrovolně lze zvolit i 3,3 %)


Příloha č. 6:Jak se změní daňové zatížení u zaměstnanců v roce 2014 a 2015?

Jak to bude s daňovým zatížením vašeho příjmu v následujících letech, pokud pracujete v běžném zaměstnaneckém poměru? (PŘÍKLADY) I přesto, že u daňových zákonů je budoucnost takřka vždy nejistá, pokusili jsme se připravit porovnání zdanění zaměstnanců pro roky 2013 – 2015 na základě legislativy schválené a platné pro tato období v současnosti. Rok 2014 V roce 2014 se mírně změní strop odvodu pro sociální pojištění vzhledem k růstu průměrné mzdy, z níž se tento ukazatel odvozuje. V roce 2015 pro zjednodušení uvažujeme průměrnou mzdu na stejné úrovni jako v roce 2014, neboť konečné údaje pro určení průměrné mzdy pro rok 2015 ještě nejsou k dispozici. Mezi lety 2013 a 2014 v daňovém zatížení zaměstnanců nedochází k téměř žádným změnám, neboť metodika výpočtu čisté mzdy a odvodů se nemění. Mírnou změnu zaznamenají pouze zaměstnanci překračující strop pro odvod sociálního pojištění v důsledku změny této hodnoty v návaznosti na změnu průměrné mzdy. Rok 2015 K podstatnějším změnám dojde až s rokem 2015, samozřejmě za předpokladu, že do té doby nebudou schváleny další legislativní změny oproti úpravě platné ke dni vydání článku. K 1.1.2015 by měly vejít v účinnost novely zákonů v souvislosti se zřízením Jednotného inkasního místa, díky kterému by mělo dojít ke společné správě daní z příjmů a povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2015 se sazba daně z příjmů fyzických osob podle současně platné úpravy zvyšuje na 19 %, základem daně však bude po letech opět mzda hrubá a nikoli superhrubá (zahrnující povinné odvody zaměstnavatele). Kromě toho bude zrušena sleva na poplatníka


pro zaměstnance, jejichž roční příjem překračuje 48násobek průměrné mzdy. Přitom solidární zvýšení daně zůstane ještě v roce 2015 zachováno. Dále dojde ke zvýšení odvodů na veřejné zdravotní pojištění na straně zaměstnance z 4,5 % na 6,5 %, tedy o 2 procentní body. Na druhou stranu odvody na straně zaměstnavatele by se měly snížit. Dochází totiž k zavedení tzv. odvodu z úhrnu mezd, který bude nově zakotven v zákoně o daních z příjmů a zahrnuje v sobě dosavadní odvody na veřejná pojištění a státní politiku zaměstnanosti. V úhrnu bude tento odvod dosahovat výše 32,4 % hrubé mzdy zaměstnance, což je o 1,6 % méně než součet odvodů na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, ke kterému jsou zaměstnavatelé povinni na základě současné úpravy. Odvod z úhrnu mezd bude u zaměstnavatele zastropován částkou odpovídající součinu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle právních předpisů upravujících zaměstnanost a 48násobku průměrné mzdy. U zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem ve výši 25 000 Kč zůstávají odvody pro rok 2013 a 2014 ve stejné výši. V roce 2015 zaměstnanec bude muset odvést o 6000 Kč vyšší pojistné na veřejné zdravotní pojištění, na druhou stranu však bude jeho daň z příjmů o 3300 Kč nižší. Celkové odvodové zatížení zaměstnance tedy bude v roce 2015 o 2700 Kč vyšší. Na straně zaměstnavatele dojde ke snížení povinných odvodů, a sice o 4800 Kč. Celkové odvodové zatížení se tedy sníží o 2100 Kč. Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 150 000 Kč překračuje strop pro sociální pojištění, resp. odvod z úhrnu mezd. Zároveň jeho příjem bude v letech 2013 – 2015 podléhat solidárnímu zvýšení daně, což znamená, že tento poplatník bude mít povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob i v případě, že je zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. Od roku 2015 rovněž tento poplatník nebude mít nárok na uplatnění slevy na poplatníka. Vzhledem k meziročnímu zvýšení průměrné mzdy, jež je základem pro výpočet stropu na sociální pojistné, daňové zatížení poplatníka v roce 2014 mírně naroste, tento nárůst je ovšem v absolutních částkách v porovnání s poplatníkovým příjmem zanedbatelný.


V roce 2015 odvodové zatížení poplatníka naroste, jednak z důvodu zvýšení odvodu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, jednak z důvodu nemožnosti uplatnění základní slevy na poplatníka. V případě, že zaměstnavatel dosáhne maximálního základu odvodu z úhrnu mezd, dojde na jeho straně k větší úspoře, a to z důvodu snížení celkové procentní výše povinných odvodů a rovněž z důvodu aplikace stropu na celý odvod z úhrnu mezd. Pro zjednodušení v kalkulaci předpokládáme, že společnost má jediného zaměstnance, jehož mzda překračuje 48násobek průměrné mzdy. V případě, že by podmínka pro uplatnění stropu nebyla splněna a zaměstnavatel by byl povinen k odvodu z celé hrubé mzdy zaměstnance (porovnává se celý úhrn mezd nejen jeden zaměstnanec), odvod z úhrnu mezd by se zvýšil o částku 179 750 Kč, a došlo by tak ke zvýšení odvodového zatížení i na straně zaměstnavatele.


Použité zdroje:

http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/formulare/priznani-k-dani-z-prijmufyzickych-osob-2.html

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nejcastejsi-chyby-pri-podani-danoveho-priznani45870.html

http://finance.idnes.cz/danovy-expert-zodpovedel-nejcastejsi-otazky-z-diskuzi-a-on-linerozhovoru-165-/p_dane.aspx?c=A100222_132756_p_dane_hru

http://www.mesec.cz/dane/dan-z-prijmu/

VYBÍHAL, V., Slabikář finanční gramotnosti, COFET, a.s., Praha, 2011, ISBN 978-80-904396-1-0.

HESOVÁ, A. Finanční gramotnost ve výuce. Praha: Národní ústav pro vzdělávání. 2011. ISBN 978-80-86856-74-2.


Finanční gramotnost 1

Recommend Documents