INFORMAČNÍ A POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

INFORMAČNÍ A POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST

INGRID NAGYOVÁ ALEŠ OUJEZDSKÝ

STUDIJNÍ OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ

OSTRAVA 2006

POUŽITÉ GRAFICKÉ SYMBOLY Průvodce studiem

Cíl kapitoly

Klíčová slova

Čas na prostudování kapitoly

Kontrolní otázky

Pojmy k zapamatování

Shrnutí

Korespondenční úkol

Doporučená literatura

Obsah 1

Slovo úvodem..................................................................................................................... 1

2

Operační systém Windows................................................................................................. 2 2.1 Historie systému Windows .......................................................................................... 2 2.2 Základní ovládání systému........................................................................................... 5 2.3 Práce s disky................................................................................................................. 6 2.4 Práce se složkami a soubory ........................................................................................ 7 2.4.1 Typ a velikost soboru.......................................................................................... 8 2.4.2 Označování vybraných souborů ......................................................................... 8 2.4.3 Kopírování a přesouvání souborů....................................................................... 9 2.4.4 Počet souborů ve složce, velikost souborů ....................................................... 10

3

Textový editor .................................................................................................................. 15 3.1 Panely nástrojů ........................................................................................................... 16 3.2 Otvírání a ukládání dokumentů.................................................................................. 18 3.3 Užitečná pravidla pro psaní textu............................................................................... 20 3.3.1 Pevná mezera .................................................................................................... 20 3.3.2 Interpunkční a další znaménka ......................................................................... 20 3.4 Formát písma.............................................................................................................. 21 3.5 Formát odstavce ......................................................................................................... 22 3.6 Kontrola pravopisu..................................................................................................... 23 3.7 Vkládání tabulek ........................................................................................................ 25 3.8 Vkládání obrázků ....................................................................................................... 28 3.9 Odrážky a číslování.................................................................................................... 31 3.10 Statistické údaje o dokumentu............................................................................... 34 3.11 Úpravy textu .......................................................................................................... 34

4

Tabulkový procesor.......................................................................................................... 38 4.1 Základní operace s buňkami....................................................................................... 39 4.2 Formát buňky ............................................................................................................. 40 4.3 Vkládání vzorců a funkcí ........................................................................................... 43 4.4 Práce s grafy............................................................................................................... 45 4.4.1 Volba správného typu grafu.............................................................................. 46 4.4.2 Vytvoření a popis grafu .................................................................................... 47 4.4.3 Možnosti grafu.................................................................................................. 48 4.4.4 Umístění grafu .................................................................................................. 49 4.4.5 Konečná úprava grafu....................................................................................... 49

5

Tvorba prezentací ............................................................................................................. 52 5.1 Snímky prezentace ..................................................................................................... 53 5.1.1 Návrh snímku.................................................................................................... 53 5.1.2 Rozvržení snímku ............................................................................................. 54 5.1.3 Přechod snímku ................................................................................................ 56 5.2 Vkládání textů a obrázků ........................................................................................... 57 5.3 Spuštění prezentace.................................................................................................... 58

6

Práce s internetem ............................................................................................................ 61 6.1 Internetové prohlížeče................................................................................................ 61 6.2 Vyhledávací portály a vyhledávače ........................................................................... 64

6.3 6.4

Důležité internetové adresy........................................................................................ 67 Kopírování textových a obrazových informací z internetu........................................ 70

7

Univerzitní knihovna........................................................................................................ 73 7.1 Informační zdroje ....................................................................................................... 74 7.1.1 Online katalog knihovny................................................................................... 75 7.1.2 Seznam časopisů............................................................................................... 78 7.1.3 Databáze vysokoškolských kvalifikačních prací OU ....................................... 79 7.1.4 Přírůstky do knihovních katalogů..................................................................... 81

8

Univerzitní síť .................................................................................................................. 83 8.1 Přihlášení do univerzitní sítě..................................................................................... 83 8.2 Elektronická pošta...................................................................................................... 84 8.3 Portál OU ................................................................................................................... 84 8.4 Studijní agenda OU .................................................................................................... 85 8.4.1 Předměty ........................................................................................................... 86 8.4.2 Rozvrhy............................................................................................................. 90

Doporučená literatura ............................................................................................................... 92

Slovo úvodem

1 Slovo úvodem V současné době zasahují počítače do všech oblastí našeho života, používají se ve všech institucích, společnostech a také v soukromém životě každého z nás. Je proto vhodné získat dostatečné zručnosti a dovednosti v práci s výpočetní technikou, naučit se ji efektivně využívat tak, abychom ji mohli nechat „pracovat“ za nás v těch oblastech, které její použití umožňují či dokonce vyžadují. Tento text je napsán jako obrazová příručka (průvodce) začátečníka v práci s počítačem. Současně, protože tento text slouží jako studijní materiál pro absolvování předmětu Informační a počítačová gramotnost, obsahuje také základní informace o studijní agendě IS Student (vyhledání informací, předzápisy, zápisy na zkoušky, elektronický index apod.) a o univerzitní knihovně (vyhledání údajů v knihovních katalozích). Jednotlivé kapitoly neuvádí přesný návod pro práci s počítačem. Naším cílem bylo popsat základní nástroje a možnosti této práce tak, aby studující získal základní zručnosti a dovednosti v práci s počítačem, základní informace o agendě IS Student a o knihovně. Text by měl pomoci zejména těm z Vás, studentů, kteří jste se s výpočetní technikou setkali zatím jen velmi sporadicky. Věříme, že Vám získané kompetence pomohou úspěšně absolvovat celé studium na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Studijní materiál se Vám snaží přiblížit problematiku následujících oblastí, základní informace o kterých jistě využijete v průběhu celého studia: • práce s operačním systémem Microsoft Windows, • práce s textovým editorem Microsoft Word, • práce s tabulkovým procesorem Microsoft Excel, • tvorba jednoduchých prezentací v prostředí Microsoft PowerPoint, • seznámení s internetem, vyhledávání informací a důležité webové adresy, • práce se serverem Univerzitní knihovny, vyhledávání knih, • přístup na školní počítačovou sít, využívání studentské pošty, informace o rozvrhu a předmětech. Součástí studia tohoto předmětu je ověření získaných znalostí a dovedností vypracováním tří korespondenčních úkolů. Jejich zadání naleznete na konci jednotlivých kapitol (viz kapitoly 4, 5 a 6). Úkoly byste měli řešit samostatně. Řešení úkolů je nutné odevzdat prostřednictvím systému Moodle (viz adresa https://moodle.osu.cz). Konto Vám bude přiděleno až po zápisu ke studiu. Abyste se seznámili také se studentskou poštou, která by se měla během Vašeho studia stát prostředkem Vaši komunikace s vyučujícími, je také nutné, v rámci kurzu nutné, abyste odeslali krátkou e-mailovou zprávu ze své studentské pošty na adresu [email protected] (viz kapitola 8.2). Do předmětu zprávy zapište slovo POZDRAVENI. Nezapomeňte se podepsat!!! Nepodepsané zprávy nebudou brány v úvahu. Přejeme Vám mnoho úspěchů při studiu autoři

1

Operační systém Windows

2 Operační systém Windows Cíl kapitoly Po nastudování této kapitoly byste měli být schopni: • pracovat s operačním systémem Windows XP na základní úrovni, • pracovat s pevnými a síťovými disky (disky univerzitní sítě) v počítači, • vytvářet nové složky, • kopírovat a přesouvat soubory, • používat kalkulačku, • zjišťovat vlastnosti (velikost, umístění, datum atp.) souborů a složek. Klíčová slova Windows, soubor, složka, kopírovat, přesunout.

Čas na prostudování kapitoly Čas pro nastudování této kapitoly je asi 2 hodiny. Operační systém je základním softwarovým vybavením každého počítače. Bez něj bychom s počítačem nemohli pracovat. I když si to většinou neuvědomujeme, veškerou práci v počítači provádíme v operačním systému. Operační systém se do počítače zavádí ihned po jeho zapnutí. V současné době patří mezi nejrozšířenější operační systémy Microsoft Windows XP. V této kapitole se budeme věnovat právě práci v tomto systému. Existuje samozřejmě celá řada jiných operačních systémů, jako například starší verze Windows nebo Linux. Práce ve starších verzích Windows je velmi podobná tomu, co bude této opoře popsáno. Linux na druhé straně přináší zcela jiné grafické prostředí, nebudeme se mu proto speciálně věnovat.

2.1 Historie systému Windows Před operačním systémem Windows se na počítačích používal jeho předchůdce od stejné softwarové společnosti (společnosti, jenž tento produkt navrhla a vytvořila). Jednalo se o MS-DOS, jenž byl za léta svého používání v mnoha po sobě jdoucích verzích. Práce nebyla tak komfortní, jak ji známe dnes s Windows, ale už v té době se používaly mnohé programy podobné těm, které známe dnes – například správce souborů (M602, Norton Commander), textové editory (T602), tabulkové procesory (C602, Quatro Pro) apod. V roce 1985 přišla na trh první verze operačního systému Windows, která měla označení Windows 1.01 (obrázek 2.1).

2


Obrázek 2-1: Windows 1.01

Tato verze nebyla u nás moc rozšířená a do podvědomí uživatelů se nejspíše zapsala až verze Windows 3.00, která přišla na trh v roce 1990. Velkým krokem vpřed byla verze Windows 3.11, která ve vylepšené verzi z roku 1993 již umožňovala práci se sítí, sdílení souborů a tiskáren v síti, případně práci s elektronickou poštou.

Obrázek 2-2: Windows 3.00

3

Operační systém Windows Nástupce operačního systému Windows 3.11 přišel v roce 1995. Stal se jím operační systém Windows 95, jehož grafické rozhraní se používá dodnes. Odlišnosti mezi Windows 95 (obrázek 2.3) a Windows XP jsou po grafické stránce na první pohled minimální.

Obrázek 2-3: Windows 95

Společnost Microsoft vyvíjela následně další verze operačního systému Windows, například operační systém pro serverové použití (Windows NT 4.0). Běžnému uživateli však zcela postačoval systém Windows 95, případně jeho nástupce Windows 98, který byl uveden o další tři roky později, tedy v roce 1998. Nejvyužívanější byla jeho novější verze z roku 1999 s názvem Windows 98SE (Second Edition). Dalším vývojovým nástupce byl Windows Millenium, který se moc nerozšířil. Nástupcem Windows NT 4.0 byl zcela nový systém Windows 2000 s označením NT 5.0. Windows 2000 se používá dodnes i mezi běžnými uživateli a je oblíben pro svoji stabilitu. V roce 2001 vydala společnost Microsoft zcela novou verzi operačního systému, který se používá dodnes. Jedná se o Windows XP a je v současné době nejrozšířenějším operačním systémem. Grafické rozhranní je stále podobné Windows 95. Microsoft vydává pravidelně aktualizace systému Windows XP a zřejmě tato verze bude ještě dlouhou dobu na vrcholu. Grafické prostředí systému je zobrazeno na obrázku 2.4. V současné době se společnost Microsoft chystá k vydání zcela nové verze operačního systému Windows, který bude již 64 bitový a bude označen Windows Vista.

4


Obrázek 2-4: Windows XP

2.2 Základní ovládání systému Základní ovládání systému Windows zůstává od verze Windows 95 prakticky nezměněno. V levém dolním rohu je nabídka „Start“, která je nejsnazší cestou ke všem programům, dokumentům, případně nastavení systému prostřednictvím „Ovládacích panelů“ (obrázek 2.5).

Obrázek 2-5: Nabídka start

5

Operační systém Windows Nabídka Start obsahuje několik důležitých položek, z nichž nejdůležitější jsou následující: Programy – obsahuje všechny nainstalované programy v počítači, jako jsou Word, Excel, PowerPoint, malování, kalkulačka atp., • Dokumenty – obsahuje posledně používané dokumenty (textové dokumenty, obrázky, sešity z excelu atp.), • Nastavení – umožňuje nastavení systému, ale také nastavení tiskáren a sítě, • Hledat – umožňuje vyhledávat soubory v počítači a nebo počítače v síti, • Nápověda – obsahuje kompletní balík nápovědy, jak pracovat s operačním systémem Windows, • Odhlásit uživatele – umožňuje odhlásit aktuálního uživatele bez nutnosti vypnout počítač, • Vypnout počítač – umožňuje vypnout nebo restartovat počítač, případně odhlásit uživatele. Nejčastěji využijete položky Programy, Dokumenty a Vypnout počítač. Kalkulačku nebo program pro jednoduché vytváření obrázků (Malování) naleznete pod volbou „Příslušenství“ položky Programy. •

Obrázek 2.6 znázorňuje standardní prostředí Kalkulačky. Jeho ovládání odpovídá ovládání klasické kalkulačky. Jednotlivá tlačítka můžete ovládat přímo klikáním myši nebo přímo z klávesnice počítače. Složitější funkce (sinus, cosinus, mocniny atp.) kalkulačky nastavíte výběrem volby „Zobrazit“ a následně „Vědecká“. Zpět k jednoduché kalkulačce se vrátíte výběrem „Zobrazit“ a „Standardní“.

Obrázek 2-6: Kalkulačka

2.3 Práce s disky Počítač obsahuje pevné a síťové disky, na které se ukládají vytvořené soubory (dokumenty, obrázky, video soubory, tabulky atp.) Klinutím na ikonu „Tento počítač“, která se nachází na ploše systému Windows, se nám ukáže okno se všemi pevnými a síťovými disky v počítači a složku „Dokumenty“ (obrázek 2.7).

6


Obrázek 2-7: Okno s diskovými jednotkami

Výběrem příslušného disku (dvojitým poklepáním levým tlačítkem myši na ikonu disku) zobrazíme složky a soubory uložené na tomto disku. Složky jsou označeny žlutou ikonou (obrázek 2.8), soubory mají různé ikony podle svého typu (jedná-li se o textový soubor, obrázek, zvukový soubor atp.).

Obrázek 2-8: Ikona složky

Počítače na Ostravské univerzitě jsou propojeny do sítě a každý student má vytvořen vlastní síťový disk. Ten nese označení „H:\“ a má kapacitu 50 MB. Na disk „H:\“ může každý student přistupovat z libovolného počítače, který je zapojený v síti Ostravské univerzity. Protože některé dokumenty a soubory mohou být větší než zmiňovaných 50 MB, mohou studenti používat společný disk „S:\“, který má velkou kapacitu. Na tento disk můžou přistupovat všichni studenti s možností zápisu i mazání. Tento disk slouží tedy na dočasné odkládání souborů, přičemž je potřeba mít na paměti, že kdykoliv nám může kdokoliv naše data smazat.

2.4 Práce se složkami a soubory Systém Windows umožňuje přehledně ukládat soubory do složek (adresářů). Novou složku vytvoříme kliknutím pravým tlačítkem myši na prázdné místo v okně výpisu obsahu aktuální složky a zvolením příkazu „Nový“ (obrázek 2.9). Nová složka (podsložka) je vytvořena v aktuálně nastavené složce.

7


Obrázek 2-9: Vytvoření složky

2.4.1 Typ a velikost soboru Složky slouží k ukládání souborů. Do složek můžeme umísťovat soubory různých typů (texty, obrázky, video soubory, zvuky atp.). Každý soubor ve složce má přidruženou ikonu (podle typu), která definuje program, jimž je soubor otevírán (Word, Excel, prohlížeč obrázků atp.) – (obrázek 2.10).

Obrázek 2-10: Složka se soubory

2.4.2 Označování vybraných souborů Pokud chceme nějaké soubory kopírovat nebo přesunout do jiné složky, musíme je nejprve označit. Soubory se označují několika způsoby podle toho, zda potřebujeme označit všechny soubory najednou nebo postupně jenom některé: • • •

kombinací kláves označíme všechny soubory ve složce, držením klávesy a postupným kliknutím levým tlačítkem myši na jednotlivé soubory označujeme vybrané soubory, kliknutím (levé tlačítko myši) na první soubor, přidržením kláves <Shift> a kliknutím na poslední soubor označíme všechny soubory mezi prvním a posledním označeným souborem.

8


Obrázek 2-11: Označené soubory

2.4.3 Kopírování a přesouvání souborů Pokud chceme označené soubory zkopírovat (přesunout) do jiné složky, klikneme na ně pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat“ („Vyjmout“) – (obrázek 2.12)

Obrázek 2-12: Kopírování (přesun) souborů

Vybereme si cílovou složku (případně vytvoříme složku novou) a soubory do této složky zkopírujeme (přesuneme) – Klikneme pravým tlačítkem myši do nové složky a zvolíme „Vložit“ (obrázek 2.13).

9


Obrázek 2-13: Vložení souboru

2.4.4 Počet souborů ve složce, velikost souborů Pokud nás zajímají vlastnosti složky (počet souborů, velikost atp.), stačí kliknout pravým tlačítkem myši na ikonu složky a zvolit „Vlastnosti“.

Obrázek 2-14: Vlastnosti složky

1


Vlastnosti složky nám zobrazí důležité informace o složce, jako je: • umístění složky, • velikost složky, • počet podsložek a počet souborů, • datum vytvoření. Okno s vlastnostmi složky je zobrazeno na obrázku 2.15.

Obrázek 2-15: Zobrazení vlastností složky

Obdobným způsobem, jako zobrazeni vlastností složky, můžeme zjistit vlastnosti jednotlivých souborů. Stačí kliknout pravým tlačítkem myši na ikonu souboru a zvolit „Vlastnosti“. Velikost souborů se udává v „bajtech“ (B). Pokud je soubor větší, je zobrazena jeho velikost v nejbližším řádu (MB - megabajty, kB - kilobajty) a v závorce je uvedena velikost v bajtech. Při převodu mezi kB a B je třeba dát pozor na to, že 1 kB má 210 B, tzn. 1 kB = 1024 B (výpočet doporučujeme provádět v programu Kalkulačka).

1


Obrázek 2-16: Vlastnosti souboru

Obrázek 2-17: Zobrazení vlastností souboru

1

Operační systém Windows Přehledný seznam složek a souborů v aktuální složce zobrazíme výběrem volby „Zobrazit“ a „Podrobnosti“ (obrázek 2.18). V zobrazeném seznamu můžeme rychle vyčíst přibližnou velikost souboru v kB, typ souboru a datum poslední změny souboru.

Obrázek 2-18: Zobrazení podrobných informací o souborech

Soubory můžeme v seznamu setřídit podle jednotlivých parametrů (názvu, velikosti, typu apod.). Například seřazením podle typu získáme seznam, ve kterém jsou soubory stejného typu uspořádány za sebou, čímž snadno (sečtením) zjistíme počet souborů daného typu ve složce.

Obrázek 2-19: Podrobné informace o souborech

Pokud budeme potřebovat zjistit velikost souborů stejného typu v dané složce, seřadíme nejprve soubory podle typu, označíme všechny potřebné soubory a pomocí Vlastností zjistíme jejich souhrnnou velikost.

1

Operační systém Windows Shrnutí Pro práci s počítačem potřebujeme operační systém, kterým nám umožňuje využívat možnosti počítače, spouštět programy, ukládat soubory apod. V současné době je nejpoužívanějším operačním systémem Microsoft Windows XP. Tento systém prošel dlouhodobým vývojem a jeho první verze byla na trhu již v roce 1985. Data je ukládají na disky počítače. Disky se označují velkými písmeny abecedy (například C:\). V síti Ostravské univerzity máte pro ukládání dat k dispozici vlastní disk H:\ s kapacitou 50MB a disk S:\, který je přístupný pro všechny uživatele sítě. Systém Windows umožňuje pracovat se soubory a složkami. Do složek si můžeme přehledně ukládat jednotlivé soubory, které obsahují naše data. Soubory můžeme kopírovat, přesouvat a zjišťovat jejich vlastnosti – velikost, typ apod..

Pojmy k zapamatování • • • • • • • • •

operační systém, Microsoft Windows, složka, soubor, kalkulačka, kopírování, přesouvání, označování, velikost a typ souboru.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Jaký je nejpoužívanější operační systém v současné době? Jak označíme všechny soubory ve složce? Jak vytvoříme novou složku? Jak zjistíme, zda je či není daná složka prázdná? Jak zjistíme velikost souboru? Jak zjistíme typ souboru? O čem tato informace vypovídá? Jak zjistíme velikost všech souborů stejného typu v dané složce? Jaký je vztah mezi kB a B?

1

Textový editor

3 Textový editor Cíl kapitoly Po nastudování této kapitoly byste měli být schopni: • vytvářet, otevírat a ukládat dokumenty v textovém editoru, • pracovat s panely nástrojů na hlavních lištách, • dodržovat základní pravidla při psaní textů – psaní mezer a interpunkčních znamének, • nastavovat formát písma a odstavce, • používat kontrolu pravopisu, • vkládat tabulky a obrázky, měnit a nastavovat jejich formát, • používat odrážky a číslování v textu, • zjistit základní statistické informace o dokumentu, • vyhledat v dokumentu zadaný text. Klíčová slova Dokument, panel nástrojů, písmo, odstavec, pravopis, odrážky a číslování, tabulka.

Čas na prostudování kapitoly Čas pro nastudování této kapitoly je asi 3 hodiny. Textové editory patří v současné době k nejpoužívanějším softwarovým nástrojům. S masivním rozšířením výpočetní techniky ustoupily do pozadí psací stroje, přestože poslední generace těchto strojů byla značně vyspělá. Počítače zcela nahradily psací stroje a přináší také řadu výhod při vytváření textů (vkládání grafiky, tabulek, velké množství druhů písma a mnoho dalších). Textových editorů existuje celá řada, některé jsou rozšířené více, jiné jsou méně známé. Vzhled a styl jednotlivých editorů se však sjednotil natolik, že ovládání a vlastní práce je v podstatě totožná v kterémkoliv z nich. Mezi nejznámější patří v první řadě MS Word (obrázek 3.1) z kancelářského balíku Microsoft Office (veškeré operace budeme provádět právě v tomto editoru). Dalším významným zástupcem textových editorů je Open Office Writer, který je k dispozici zdarma a můžete ho tedy použít při vypracovávání korespondenčních úkolů doma. Jeho ovládání je velice podobné ovládání editoru MS Word. Pozor pouze na formát (typ) výsledného souboru, který je standardně v editoru Open Office Writer jiný, než v editoru MS Word.

15

Textový editor

Obrázek 3-1: Hlavní okno textového editoru MS Word XP

3.1 Panely nástrojů Textový editor MS Word obsahuje několik lišt s tlačítky pro rychlou volbu požadované činnosti. Jedná se o tzv. panely nástrojů, které obsahují nejpoužívanější funkce. V jednotlivých textových editorech se můžou tlačítka lišit a proto si popíšeme jen ty nejpoužívanější. Jako první je zobrazen nahoře „Hlavní panel“, který obsahuje devět různých rozbalovacích menu: • Soubor, • Úpravy, • Zobrazit, • Vložit, • Formát, • Nástroje, • Tabulka, • Okno, • Nápověda. Do hlavního panelu se přepneme klávesou . K některým položkám (rozbalovacím menu) hlavního panelu se budeme postupně během textu vracet a popisovat si funkce, které tato rozbalovací menu nabízejí. Hlavní panel s rozbalovacími menu je znázorněn na obrázku 3.2.

Obrázek 3-2: Hlavní panel s jednotlivými rozbalovacími menu

16

Textový editor Na obrázku 3.3 je panel nástrojů, který se v MS Wordu jmenuje „Standardní“. Jsou na něm umístěny nejpoužívanější standardní funkce pro práci s dokumentem.

Obrázek 3-3: Panel nástrojů „Standardní“

Legenda k obrázku 3.3: nový dokument, otevřít dokument,

kopírovat formát, krok zpět,

uložit dokument,

krok vpřed,

tisk dokumentu,

vyjmout,

panel tabulek, sloupce, panel kreslení, skryté znaky,

kopírovat,

velikost zobrazení.

náhled před tiskem, kontrola pravopisu,

vložit, Na obrázku 3.4 je panel nástrojů „Formát“ pro rychlé nastavení formátu písma, odstavce, stylu písma a použití odrážek a číslování. Pro všechny tyto funkce je také možnost přesnějšího nastavení, jak si ukážeme v dalších kapitolách.

Obrázek 3-4: Panel nástrojů "Formát"

Legenda k obrázku 3.4: styl písma, font písma, velikost písma, tučné písmo, kurzíva, podtržené písmo, zarovnání vlevo, zarovnání uprostřed,

zarovnání vpravo, zarovnání do bloku, číslování, odrážky, ohraničení tabulky, zvýraznění, barva písma

Zvolené nastavení formátu z panelu nástrojů „Formát“ platí od aktuální pozice kurzoru nebo pro označenou část textu. Část textu si můžeme označit: • přidržením klávesy <Shift> a pohybem kurzorovými klávesami, • táhnutím myši (při stisku levého tlačítka myši). Pro tlačítka, vedle nichž se nachází malá šipka směrem dolů, lze příslušné nastavení provést pomocí této šipky. Kliknutím na tlačítko (před šipkou) definujeme aktuální nastavení. Například barva písma – tlačítko podtržené červeně provede nastavení barvy písma na červenou. Šipkou vedle můžeme definovat vlastní (novou) barvu písma.

17

Textový editor

3.2 Otvírání a ukládání dokumentů Textový editor MS Word umožňuje otevírat soubory, které jsou vytvořeny přímo v něm a mají příponu (formát, typ) *.doc. Dále umí pracovat se soubory v jednoduchém textovém formátu s příponou *.txt, jenž neumožňují žádná nastavení formátu a typů písma, odstavců atp. Dalším podporovaným formátem je soubor s příponou *.rtf (rich text format). Soubory v tomto formátu se dají editovat téměř ve všech textových editorech. Po otevření editoru MS Word můžeme přímo psát nový dokument. Další nový dokument vytvoříme příkazem „Nový“ v rozbalovací nabídce „Soubor“ (obrázek 3.5). Otevření souboru se provátí příkazem „Otevřít“ v rozbalovací nabídce „Soubor“ (obrázek 3.5).

Obrázek 3-5: Otevírání souboru

Kliknutím na ikonku „Otevřít“ se nám otevře dialogové okno se složkami a soubory v našem počítači (obrázek 3.6). Pokud chceme libovolný dokument otevřít, musíme především znát jeho umístění na disku počítače (kapitola 2.5). Pokud chceme otevřít soubor jiného typu, než dokument aplikace Word, můžeme dole na rozbalovací liště vybrat příslušný typ dokumentu (viz „Soubory typu“).

18

Textový editor

Obrázek 3-6: Okno k otevření dokumentu

Při ukládání dokumentů použijeme obdobně příkaz „Uložit“ z rozbalovací nabídky „Soubor“ (obrázek 3.7). Pokud chceme soubor uložit v jiném formátu nebo s novým názvem, použijeme příkaz „Uložit jako“.

Obrázek 3-7: Uložení souboru

Aplikace nám sama nabídne místo na disku k uložení dokumentu (obvykle složku „Dokumenty“ standardně umístěnou na disku „C:\“). Pokud chceme dokument uložit na námi zvolené místo, musíme nejprve zvolit umístění souboru na disku počítače (obrázek 3.8) – viz „Uložit do“. 19

Textový editor

Obrázek 3-8: Uložení souboru na zvolení místo v počítači

3.3 Užitečná pravidla pro psaní textu Při psaní textu musíme dávat pozor na několik důležitých pravidel, která patří do oboru počítačová sazba a typografie. V praxi však porušení těchto pravidel způsobí výrazně viditelné chyby, jako špatně umístěné nebo přebývající mezery, špatné zalomení řádků apod. Dále proto uvedeme několik nejdůležitějších pravidel, jejichž dodržení při psaní textů na počítači je v současnosti již nutností.

3.3.1 Pevná mezera Někdy může například docházet k tomu, že mezera způsobí zalomení textu na konci řádku a to v místě, kde to nemusí být nejvhodnější (za jednopísmenovou mezerou, uprostřed čísla, data atp.). Proto se používá tzv. pevná mezera, která spojí dvě slova (řetězce znaků) tak, že nebudou na konci řádku zalomena. U MS Word se mezera vkládá kombinací kláves +<Shift>+mezera. Takovou mezeru vkládáme preventivně v těchto případech: • za jednopísmenovými předložkami (u, v, z atp.), • u číselných údajů (4 786 000), • u spojení zkratek a číselných údajů (34 km/h, 21 Kč), • když píšeme datum (22. 5. 2006), • u titulů a zkratek (RNDr. Kašpar).

3.3.2 Interpunkční a další znaménka • • • •

Při psaní interpunkčních znamének je nutné dodržovat následující pravidla: Před znaménka jako tečka, čárka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník nepíšeme mezeru. Avšak za nimi už mezera následuje. Uvozovky se vždy píší ke slovu a vně se píše mezera (například „květnatá“ řeč). Závorky se také vždy přisazují ke slovu a vně se píše mezera. Pomlčka a spojovník se často nerozlišují, co je také typografickou chybou:

20

Textový editor o spojovník „-“ je kratší, používá se k dělení slov a jako spojovací znaménko, kolem spojovníku se nesázejí mezery, například ping-pong, máme-li, FrýdekMístek, o pomlčka „–“ je delší, naznačuje větší přestávku v řeči, má význam čárky. Kolem ní se vkládají mezery, nemá svoji klávesu, musí se vkládat klávesovou zkratkou (v editoru MS Word je to +). Pokud napíšeme správně mezery kolem pomlčky, MS Word roztáhne spojovník na pomlčku automaticky.

3.4 Formát písma Používané písmo v textovém editoru má celou řadu nastavení, které můžeme měnit. Jedná se především o typ fontu, velikost, barvu atp. Základní vlastnosti písma můžeme měnit už pomocí tlačítek na panelu nástrojů (obrázek 3.3). Pro úplné nastavení vlastností používaného písma se používá příkaz „Písmo“ z rozbalovací nabídky „Formát“ (obrázek 3.9).

Obrázek 3-9: Zvolení příkazu "Písmo"

Pomocí příkazu „Písmo“ se otevře celé okno s možnostmi nastavení písma. Mezi nejdůležitější nastavení písma patří: • font písma, • řez písma (obyčejné, tučné, kurzíva), • velikost písma, • barva písma, • styl písma (přeškrtnuté, horní a dolní index, kapitálky atp.). Při nastavování písma se nám přímo ukazuje náhled, jak bude po příslušném nastavení písmo vypadat (obrázek 3.10) – „Náhled“. Pro psaní textových dokumentů se nejčastěji používá font „Times New Roman“ – patkové proporcionální písmo velikosti 12. Chceme-li použít bezpatkové proporcionální písmo (například na nadpisy) používá se nejčastěji font „Arial“. Neproporcionální písmo, jenž se svým vzhledem blíží písmu z psacího stroje, je písmo s fontem „Courier“.

21

Textový editor

Obrázek 3-10: Nastavení formátu písma

3.5 Formát odstavce Další důležitou vlastností psaného textu je formát odstavce. Pro rychlé nastavení se dají použít tlačítka z panelu nástrojů na obrázku 3.3. Tato tlačítka obsahují však jen nejběžnější funkce, pro detailnější nastavení je třeba použít příkaz „Odstavec“ z rozbalovací nabídky „Formát“ (obrázek 3.11).

Obrázek 3-11: Zvolení příkazu „Odstavec“

22

Textový editor Při zvolení tohoto příkazu se nám otevře dialogové okno pro nastavení podrobnějších vlastností odstavce (obrázek 3.12). Mezi nejpoužívanější nastavení odstavce patří: • zarovnání – vlevo, vpravo, uprostřed, do bloku, nejčastěji používáme zarovnání do bloku, • odsazení zleva a zprava, včetně odsazení prvního řádku odstavce (viz „Speciální“ a „O kolik“), • mezery před a za odstavcem, • řádkování (jednoduché, 1,5 řádku, dvojité atd.).

Obrázek 3-12: Nastavení formátu odstavce

Při nastavování odstavce se nám přímo ukazuje náhled, jak bude po příslušném nastavení odstavec vypadat.

3.6 Kontrola pravopisu Součástí textových editorů zpravidla bývá i kontrola pravopisu. Pokud je nainstalován příslušný slovník, můžeme provádět kontrolu pro libovolný jazyk. V našem případě nejčastěji využijeme pravopis pro češtinu a angličtinu. Při psaní textu se automaticky chybně napsaná slova podtrhávají červenou vlnovkou. Nemusí se jednat vždy jen o pravopisné chyby, ale kontrola pravopisu podtrhává i ta slova, která nejsou ve slovníku obsažena, přestože jsou napsána správně (jedná se například o vlastní jména, příjmení atp.). Takové slovo můžeme do slovníku přidat, aby nebylo příště vyhodnoceno jako chyba pravopisu.

23

Textový editor Pravopis se kontroluje průběžně během psaní. Pokud chceme provést kontrolu pravopisu celého dokumentu, můžeme použít příkaz „Pravopis“, který je umístěn v rozbalovací nabídce „Nástroje“ (obrázek 3.13).

Obrázek 3-13: Spuštění příkazu "Pravopis"

Při kontrole pravopisu je nutné nastavit jazyk slovníku (v našem případě čeština). Celý dokument je postupně procházen a k červeně podtrženým slovům jsou nabízeny možnosti opravy (obrázek 3.14). Pokud slovo nechceme opravit, můžeme je přeskočit, případně přidat do slovníku.

Obrázek 3-14: Kontrola pravopisu v dokumentu

Pro rychlou opravu červeně podtržených slov můžeme získat nápovědu i kliknutím pravým tlačítkem myši na toto slovo. V zobrazeném okně vybereme vhodné slovo pro opravu (obrázek 3.15 – výběr ze slov Postupim a postupuj).

24

Textový editor

Obrázek 3-15: Rychlá oprava pravopisu

Jazyk (slovník) podle něhož se má kontrola pravopisu provádět, nastavíme příkazem „Jazyk“ v rozbalovacím menu „Nástroje“. Výběrem tohoto příkazu se zobrazí okno, ve kterém vybereme požadovaný jazyk (Češtinu, Angličtinu, Slovenštinu apod.) – obrázek 3.16. Zvolený jazyk nastavíme pro označenou část textu nebo od aktuální pozice kurzoru.

Obrázek 3-16: Nastavení jazyku dokumentu

3.7 Vkládání tabulek Textový editor umožňuje vkládat do textu tabulky a velmi jednoduše upravovat jejich vzhled, přidávat řádky a sloupce a provádět další grafické úpravy. Tabulku vložíme do textu výběrem příkazu „Vložit“ a „Tabulka…“ v rozbalovacím menu „Tabulka“ (obrázek 3.17). V zobrazeném okně zadáme požadovaný počet řádků a sloupců, které má výsledná tabulka mít (řádky a sloupce můžeme přidávat i později) – obrázek 3.18.

25

Textový editor

Obrázek 3-17: Rozbalovací menu "Tabulka"

Obrázek 3-18: Vkládání tabulky do dokumentu

Do jednotlivých buněk zobrazené tabulky můžeme zapisovat text, vkládat obrázky apod. Můžeme také upravovat vzhled buněk (barvu pozadí a popředí, ohraničení, velikost, typ písma atp.) výběrem potřebných možností na panelu nástrojů „Tabulky a ohraničení“. Ten se aktivuje v rozbalovacím menu „Tabulka“ výběrem příkazu „Navrhnout tabulku“ (obrázek 3.19). Tento panel slouží pro práci s tabulkou a můžeme na něm najít tlačítka s následujícími funkcemi: 26

Textový editor • • • • •

ohraničení tabulky, výplň tabulky, zarovnání písma v tabulce (vodorovně i svisle), seřazení podle abecedy (vzestupně a sestupně), sloučení buněk v tabulce, rozdělení buněk v tabulce.

Obrázek 3-19: Panel nástrojů "Tabulky a ohraničení"

Pokud máme tabulku navrženou a vytvořenou, můžeme veškeré její vlastnosti měnit a nastavovat. K tomuto slouží příkaz „Vlastnosti tabulky“, který je umístěn v rozbalovacím menu „Tabulka“. Můžeme nastavovat tyto vlastnosti: • celé tabulky – zarovnání a obtékání textu, • řádek – velikost a další vlastnosti, • sloupec – velikost, • buňka – velikost, zarovnání. Dialogové okno s nastavením vlastností tabulky je zobrazeno na obrázku 3.20.

Obrázek 3-20: Okno s nastavením vlastností tabulky

27

Textový editor

3.8 Vkládání obrázků Textové editory umožňují vkládání grafiky a obrázků přímo do dokumentu. Přestože existuje celá řada formátů obrázků, které zobrazujeme v počítači, MS Word si poradí s většinou z nich. Obrázek můžeme do dokumentu vložit příkazem „Obrázek“ v rozbalovací nabídce „Vložit“, jak je znázorněno na obrázku 3.21.

Obrázek 3-21: Vkládání obrázku

Pod pojmem obrázek si můžeme představit fotografii nebo obrázek nakreslený v programu Malování, ale také nejrůznější animované obrázky atp. Při vkládání obrázku je nám nabídnuta volba, jaký druh obrázku chceme vložit (obrázek 3.22).

Obrázek 3-22: Druhy vkládaných grafických objektů

Při vkládání obrázku vybíráme tedy mezi základními druhy grafických objektů dle obrázku 3.22: • klipart – galerie jednoduchých obrázků přímo v galerii textového editoru, • ze souboru – vlastní fotografie a obrázky, • automatické tvary – předdefinované automatické tvary ve vektorové grafice, jako obdélníky, šipky, kruhy atp., • WordArt – graficky zpracované nadpisy s širokou paletou předdefinovaných stylů. Pokud chceme do dokumentu vložit svůj vlastní obrázek (to děláme nejčastěji), použijeme příkaz „Ze souboru“. Otevře se nám dialogové okno (obrázek 3.23) a na disku počítače (viz „Oblast hledání“) si najdeme a vybereme námi zvolený obrázek.

28

Textový editor

Obrázek 3-23: Vložení vlastních obrázků a fotografií

Pokud vložíme do dokumentu obrázek, je obvykle nutné, abychom nastavili jeho vlastnosti, tzn. velikost, umístění v textu, ohraničení atp. K tomu slouží příkaz „Formát obrázku“ (obrázek 3.24). Tento příkaz vyvoláme kliknutím pravým tlačítkem myši na obrázek.

Obrázek 3-24: Příkaz "Formát obrázku"

Při nastavování formátu obrázku jsou nejpoužívanější funkce „Velikost“ a „Pozice“. Pokud vložíme do dokumentu příliš velký obrázek, můžeme jeho velikost upravit a nastavit na požadované rozměry (obrázek 3.25). Doporučujeme nechat zaškrtnuté políčko „Zachovat poměr výšky a šířky“, protože pak nedochází k deformaci obrázku, k jeho natažení do výšky nebo roztažení do šířky.

29

Textový editor

Obrázek 3-25: Nastavení velikosti obrázku

Dalším důležitým nastavení formátu obrázku je jeho umístění vzhledem k napsanému textu (obrázek 3.26). Běžně se používá umístění v textu. Pokud bychom chtěli, aby byl obrázek obtékán textem, můžeme zvolit jinou z nabízených možností – obdélník, těsné atp.

Obrázek 3-26: Nastavení pozice obrázku v dokumentu

30

Textový editor Protože obrázků v dokumentu můžeme mít velké množství a protože se na vložené obrázky často odkazujeme přímo v textu, je vhodné pod obrázek vložit titulek. Pokud je obrázek umístěn „V textu“ podle obrázku 3.26, můžeme titulek jednoduše přidat kliknutím pravého tlačítka myši na obrázek a vybráním příkazu titulek, jak je znázorněno na obrázku 3.27.

Obrázek 3-27: Vybrání příkazu "Titulek"

Následně vyplníme v dialogovém okně titulek, který bude umístěn automaticky pod obrázkem (obrázek 3.28).

Obrázek 3-28: Vytvoření titulku pod obrázek

3.9 Odrážky a číslování Při psaní textu často potřebujeme použít číslování položek, případně odrážky. Pro nejjednodušší použití můžeme použít funkce z panelu nástrojů (obrázek 3.4). Ovšem, pokud potřebujeme použít jinou značku při odrážkách a nebo jiný druh číslování, případně číslování víceúrovňové, je vhodné použít příkaz „Odrážky a číslování“ v rozbalovací nabídce „Formát“ (obrázek 3.29).

31

Textový editor

Obrázek 3-29: Příkaz "Odrážky a číslování"

Při otevření okna „Odrážky a číslování“ máme na výběr z několika možností. Jedná se především o volby: • odrážky, • číslování, • víceúrovňové odrážky a číslování. Na obrázku 3.30 je okno s výběrem odrážek. Můžeme si vybrat z předdefinovaných značek odrážek, případně si vytvořit své vlastní odrážky.

Obrázek 3-30: Zvolení odrážek

Pro číslování položek si můžeme opět vybrat z několika předdefinovaných stylů, případně vytvořit své vlastní číslování, jak je znázorněno na obrázku 3.31.

32

Textový editor

Obrázek 3-31: Zvolení stylu číslování

V případě potřeby můžeme použít číslování a odrážky víceúrovňové (obrázek 3.32) a nastavit styly číslování jednotlivých úrovní.

Obrázek 3-32: Víceúrovňové odrážky a číslování

33

Textový editor

3.10 Statistické údaje o dokumentu Při psaní různých dokumentů, jako jsou například články do novin, příspěvky na konference a nebo jen dopisy, jsme často nuceni dodržet určitý počet znaků (případně slov) na stránku nebo na celý dokument. Ke zjišťování těchto údajů slouží funkce „Počet slov“, která je umístěna v rozbalovací nabídce „Nástroje“ (obrázek 3.33).

Obrázek 3-33: Statistické údaje o dokumentu

Tato funkce umožní zobrazit velké množství informací o dokumentu nebo jeho označené části. Zobrazují se následující informace: • počet stránek, • počet slov, • počet znaků (bez mezer nebo včetně mezer), • počet odstavců, • počet řádků. Okno se statickými údaji je zobrazeno na obrázku 3.34.

Obrázek 3-34: Zobrazené statistických údajů o dokumentu

3.11 Úpravy textu Napsaný text můžeme podle potřeby upravovat a doplňovat. K tomu slouží základní funkce v nabídce „Úpravy“ (obrázek 3.35).

34

Textový editor

Obrázek 3-35: Nabídka „Úpravy“

V této nabídce nalezneme velké množství funkcí pro úpravy textu (v závorkách uvádíme klávesové zkratky pro vyvolání dané funkce): • Zpět (+) – vrátí zpět poslední příkaz nebo odstraní poslední vložený text. • Opakovat (+) – pokud je to možné, opakuje poslední příkaz nebo akci. • Vyjmout (+<X>) – odstraní označenou část textu a uloží ji do schránky (paměti počítače) k dalšímu použití. • Kopírovat (+) – zkopíruje označenou část textu do schránky. • Vložit (+) – vloží obsah schránky na aktuální pozici kurzoru v textu. • Vybrat vše (+) – označí celý dokument včetně vložených obrázků, tabulek, grafů apod. • Najít (+) – vyhledá v dokumentu zadaný text nebo formátování (obrázek 3.36). • Nahradit (+) – vyhledá v dokumentu zadaný text a nahradí ho jiným (obrázek 3.37).

Obrázek 3-36: Najít zadaný text

35

Textový editor

Obrázek 3-37: Nahradit zadaný text

V některých případech může při editaci a úpravách textu pomoci možnost zobrazit „neviditelné“ znaky – mezery, tabulátory, odrážky, konce odstavců a stránek apod. Tyto znaky, které normálně nejsou vidět, zobrazíme pomocí tlačítka umístěného na standardním panelu nástrojů (na horní liště).

Shrnutí Převážou část práce na počítači trávíme právě s textovým editorem. Píšeme dopisy, e-maily, závěrečné zprávy a nebo vytváříme pozvánky a tiskneme obálky. Textový editor patří k nejvyužívanějším aplikacím a je téměř jedno, který používáme. Nejznámější je zřejmě MS Word, který už prošel dlouhodobým vývojem a celou řadou verzí. Většina ostatních textových editorů (od různých společností) má pak velmi podobný vzhled a práce s nimi je obdobná. Při tvorbě textů je třeba dbát z důvodu automatického zarovnávání na formální úpravu a dodržovat pravidla při psaní mezer a interpunkčních znamének. Užitečná je kontrola pravopisu, kterou editor provádí průběžně během psaní. Výsledný grafický vzhled textu můžeme upravovat změnami písma a nastavením jeho vlastností a nastavováním formátu odstavců. Do textu můžeme vkládat tabulky a obrázky, používat odrážky a číslování odstavců. Je však nutné si uvědomit, že textové editory mají mnohem více funkcí a nabízí mnoho dalších možnosti pro tvorbu textových dokumentů. Pro důkladné seznámení se s touto problematikou je nutné textový editor používat a neustále se snažit (například za pomocí vhodné příručky) hledat nové možnosti vylepšení vzhledu výsledného dokumentu a zjednodušení práce při jeho vytváření.

Pojmy k zapamatování • • • • •

otevření a uložení dokumentu, zásady správného psaní mezer a interpunkčních znamének, pravopis, formát písma a odstavce, vkládání tabulek, 36

Textový editor • • •

vkládání obrázků, používání odrážek a číslování, statistické údaje o dokumentu.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jak vytvoříme nový textový dokument? Jaká jsou základní typografická pravidla pro psaní textových dokumentů? Jak nastavíte formát písma a formát odstavce? Jaké máte možnosti? Jak se do textu vkládají obrázky? Jaké vlastnosti jim můžete nastavit? Jak se používají odrážky a číslování? Jaké údaje dokážete o dokumentu zjistit? Porovnejte velikost souboru v bajtech s celkovým počtem znaků (včetně mezer) dokumentu. 7. Jak vyhledáte v dokumentu zadaný text? Kolikrát se zadaný textu v dokumentu vyskytuje?

37

Tabulkový procesor

4 Tabulkový procesor Cíl kapitoly Po nastudování této kapitoly byste měli být schopni: • pracovat s tabulkovým procesorem Microsoft Excel, • vytvářet tabulky, • kopírovat obsahy buněk a nastavovat jejich formát, • vkládat a používat vzorce a funkce, • vytvářet grafy zvoleného typu a nastavovat jejich vlastnosti. Klíčová slova Tabulkový procesor, buňka, vzorec, funkce, graf.

Čas na prostudování kapitoly Čas pro nastudování této kapitoly je asi 3 hodiny. Tabulkové procesory mají za sebou již dlouholetý vývoj a patří k jedněm z nejpoužívanějších softwarových produktů. Mezi velmi známé jistě patří QuattroPro, Calc602, MS Excel, SuperCalc a nebo OpenOffice.org Calc. V současné době patří k nejpoužívanějším MS Excel, s kterým budeme pracovat. Práce se všemi tabulkovými procesory je velmi podobná a podobný je také vzhled jednotlivých aplikací, který se (jak je tomu i u textových editorů) ustálil na takřka jednotné grafické podobě. Tabulkový procesor se používá pro vytváření tabulek, grafů, pro statistické výpočty, matematické výpočty atp. Nedoporučujeme využití tabulkového procesoru pro pouhé zobrazení textových informací v textovém editoru – pro tabulkové zobrazení textových informací v textovém editoru je vhodné využívat tabulek, které editor přímo nabízí (umí vytvořit). Na obrázku 4.1 je hlavní okno tabulkového procesoru MS Excel. Aplikace má podobný vzhled jako textový editor MS Word, využívá podobné panely nástrojů a rovněž funkce základních tlačítek zůstávají obdobné. Proto je nebudeme opakovaně popisovat. Vytváření, otevírání a ukládání souborů je naprosto stejné jako v textovém editoru, proto se také této problematice nebudeme dále věnovat. V případě nutnosti doporučujeme vrátit se zpětně ke kapitole 3.2. Vytvářený dokument se v tabulkovém procesoru nazývá „Sešit“ a je rozdělen na jednotlivé „Listy“.

Tabulkový procesor

Obrázek 4-1: Hlavní okno MS Excel

Na rozdíl od textového editoru má tabulkový procesor pracovní plochu rozdělenou na jednotlivé buňky. Ty jsou členěny do řádků (1, 2, 3…) a sloupců (A, B, C,…). Každá buňka má tedy pevně danou pozici ve formě písmene a čísla (například A10 je buňka na desátém řádku ve sloupci A). Práce s jednotlivými buňkami má svá pravidla. Většinou se používá počítání s mnoha buňkami, zároveň však existuje mnoho nástrojů pro ulehčení práce s vyplňováním buněk a zadáváním vstupních hodnot.

4.1 Základní operace s buňkami Po jednotlivých buňkách se pohybujeme pomocí kurzorových kláves. Hodnoty do jednotlivých buněk se vepisují přímo z klávesnice počítače. Potřebujeme-li opravit hodnotu, která je zapsaná v dané buňce, zmáčkneme klávesu a hodnotu opravíme. Pokud jednotlivé vstupní hodnoty v posloupnosti buněk tvoří aritmetickou řadu, nemusíme zadávat všechny hodnoty postupně. Pro vyplnění vstupních hodnot od 1 do 10, stačí, když vyplníme první dvě hodnoty, označíme obě buňky a tažením myší za černý křížek v pravém dolním rohu označení vyplníme zbývající buňky (obrázek 4.2). Obdobným způsobem můžeme vyplnit buňky hodnotami A, B, C, …, K nebo názvy dnů v týdnu – pondělí, úterý, středa, … či například posloupností 1. 1. 2006 až 31. 12. 2006.

Tabulkový procesor

Obrázek 4-2: Operace s buňkou

Pokud chceme druhý sloupec vyplnit hodnotami funkce, která pracuje se sloupcem A, zapíšeme do první buňky (v našem případě B1) „rovná se“ (znak „=“) a vepíšeme funkci (viz kapitola 4.3), která pracuje s buňkou A1. Pro kopírovaní funkce můžeme opět použít táhnutí myší za černý křížek, čímž vyplníme buňky vypočítanými hodnotami (obrázek 4.3).

Obrázek 4-3: Vyplnění buněk hodnotami funkce sinus

4.2 Formát buňky Každá buňka má svůj definovaný formát. Pokud chceme nastavit formát buněk, použijeme příkaz „Buňky“ z rozbalovací nabídky „Formát“, jak je znázorněno na obrázku 4.4.

Tabulkový procesor

Obrázek 4-4: Příkaz "Formát buněk"

V nastavování formátu buněk je možno měnit celou řadu vlastností. První vlastností je způsob, jak se budou zobrazovat hodnoty (zejména číselné) v jednotlivých buňkách. Máme na výběr mezi mnoha formáty (obrázek 4.5). Největší potíže totiž vznikají, když se například snažíte do buňky vepsat datum a prostředí MS Excel jej interpretuje jako číslo nebo naopak. Je proto vhodné každé buňce přiřadit odpovídající formát zobrazení.

Obrázek 4-5: Formát čísla buněk

V mnoha případech potřebujeme změnit zarovnání textu v jednotlivých buňkách. K tomuto účelu slouží další nastavení formátu buněk (obrázek 4.6) – „Zarovnání“, jenž umožňuje nastavit: • zarovnání textu vzhledem k hranicím buňky ve vodorovném a svislém směru, • orientaci textu – vodorovně, svisle, šikmo, • možnost zalomit text v buňce, • možnost sloučit více označených buněk do jedné.

Tabulkový procesor

Obrázek 4-6: Nastavení zarovnání textu v buňkách

Další důležitou vlastností je nastavení formátu písma v jednotlivých buňkách (font, řez, velikost, horní a dolní index atp.).

Obrázek 4-7: Nastavení formátu písma v buňkách

Tabulkový procesor

4.3 Vkládání vzorců a funkcí Tabulkový procesor je velmi silný nástroj pro různé matematické a statistické výpočty, pro výpočty výsledků vzorců a funkcí. Vytvořené tabulky mohou být navrženy tak, že se z vkládaných dat automaticky počítají potřebné údaje a charakteristiky. Pokud se přepočet nevykoná z nějakých důvodů automaticky, můžeme ho vyvolat pomocí klávesy . Vzorec je matematické formule, která počítá s hodnotami uloženými v jiných buňkách tabulky a z nich vypočítává nějakou novou hodnotu. Například potřebujeme sečíst hodnoty v prvním, třetím a pátém sloupci a vypočíst jejich průměr (podělit výsledek třemi). Při vkládání takového vzorce postupujeme následovně: • nastavíme kurzor na volnou buňku, v níž chceme mít konečný výsledek, • napíšeme znak „rovná se“ (znak „=“), • napíšeme levou závorku, protože nakonec budeme výsledek dělit třemi, • klikneme na první buňku a zmáčkneme znaménko operace „+“, • klikneme na třetí buňku a zmáčkneme znaménko operace „+“, • klikneme na pátou buňku, • zapíšeme pravou závorku, lomítko („/“)jako operaci dělení a trojku (obrázek 4.8).

Obrázek 4-8:Vkládání vzorce

Obecně platí teda pravidlo, že vkládání vzorce začínáme znakem „rovná se“ a pak pokračujeme přímo podle vzorce. Pouze chceme-li do vzorce zakomponovat nějakou buňku tabulky, klikneme přímo na ni s pokračujeme v zadávání dále. Vzorec, který jsme zadali do prvního řádku tabulky, můžeme zkopírovat do dalších řádků přímo přetažením myši za černý kříž v pravém dolním rohu (kapitola 4.1). Výsledek vzorce se bude automaticky počítat z hodnot v aktuálním řádku. Tabulkový procesor umožňuje vypočíst hodnoty nejrůznějších funkcí – matematických, statistických, finančních, funkce s databázemi atp. Funkce se vkládají příkazem „Funkce“, který nalezneme v rozbalovací nabídce „Vložit“ (obrázek 4.9).

Obrázek 4-9: Vložení funkce

Tabulkový procesor Příkaz „Funkce“ nám otevře dialogové okno s nabídkou velkého množství funkcí (obrázek 4.10). Funkce jsou řazeny podle jednotlivých kategorií. Pokud nemůžete některou funkci najít, vyberte kategorii „Vše“ (viz „Vybrat kategorii“).

Obrázek 4-10: Okno s použitelnými funkcemi

Mezi nejpoužívanější funkce patří: • SUMA – sečte všechna čísla v oblasti buněk, • PRŮMĚR – vrátí průměrnou hodnotu (aritmetický průměr) čísel v dané oblasti buněk, • MAX (MIN) – vrátí maximální (minimální) hodnotu čísel v dané oblasti, • COUNTIF – vrátí počet buněk v zadané oblasti, které splňují zadané kritérium. Po výběru potřebné funkce se zobrazí okno, ve kterém definujeme parametry pro výpočet funkce (obrázek 4.11). Nejdůležitější je označit oblast dat, z nichž se má výsledek vypočíst. Oblast dat definujeme označením pomocí kurzoru myši (viz první řádek okna). Začneme kliknutím na ikonu a označíme požadovanou oblast. Zadávání oblasti ukončíme kliknutím na stejnou ikonu . U funkce COUNTIF musíme zároveň definovat kritérium pro výběr hodnot z dané oblasti. Kritériem mohou být pro číselné hodnoty přímo jednotlivá čísla (například 1 pro určení počtu jedniček v dané oblasti) nebo příslušná hodnota pro řetězce nebo slova (například ″A“ pro určení počtu buněk s vepsanou hodnotu A) – řetězce zadáváme do kritéria v uvozovkách. Práce se vzorci a funkcemi tvoří nejdůležitější součást práce v tabulkovém procesoru, proto doporučujeme věnovat jejímu procvičení a pochopení patřičnou pozornost.

Tabulkový procesor

Obrázek 4-11: Definice parametrů funkcí

4.4 Práce s grafy V tabulkovém procesoru lze data (vložená nebo vypočtená) z tabulek interpretovat grafem. Pokud máme vytvořenou tabulku, označíme v ní data, z nichž chceme vytvořit graf. Zvolíme příkaz „Graf“, který je v rozbalovací nabídce „Vložit“ (obrázek 4.12). Veškeré úpravy s oblastí dat v tabulce pro graf a také s nastavením os X a Y u grafu můžeme kdykoliv později měnit. Před vytvořením grafu je vhodné promyslet, co chceme grafem vyjádřit. Pro grafické znázornění je potřeba hledat vnitřní souvislosti mezi editovanými daty.

Obrázek 4-12: Vložení grafu

Po spuštění příkazu „Graf“ se nám otevře „Průvodce grafem“, který se skládá z několika dílčích obrazovek a provede nás celým vytvořením grafu. Průvodce je tvořen těmito obrazovkami: • typ grafu, • zdrojová data, • možnosti grafu – nastavuje se název grafu, popisky os, mřížky, legenda grafu, • umístění grafu.

Tabulkový procesor

4.4.1 Volba správného typu grafu Máme celou řadu typů grafu, z nichž se pro různé oblasti zdrojových dat hodí různé typy. Ve statistických datech se nejvíce uplatňují grafy sloupcové a výsečové, jak je znázorněno na obrázku 4.13. 3,5

3

2,5

2

1,5

1

0,5

0 1

2

3

Obrázek 4-13: Sloupcový a výsečový graf

Při matematických funkcích se zase uplatní bodový typ grafu, jak je znázorněno na obrázku 4.14. Ten současně zobrazuje první okno průvodce grafem „Typ grafu“.

Obrázek 4-14: Průvodce grafem - typ grafu

Tabulkový procesor

4.4.2 Vytvoření a popis grafu Další obrazovka průvodce grafem nám otevírá okno s oblastí zdrojových dat. Je důležité si uvědomit, zda-li jsme vytvořili tabulku, kde data tvoří buď sloupce a nebo řádky. Tuto skutečnost pak nastavíme v průvodci (obrázek 4.15). Také můžeme upravit nebo změnit oblast dat, jenž bude graf tvořit.

Obrázek 4-15: Průvodce grafem - oblast dat

Pro některé typy grafů (například sloupcový) můžeme také definovat, které hodnoty mají tvořit popisky X-ové osy. Toto provedeme ve stejném okně, ve kterém definujeme oblast dat, pouze zvolíme záložku „Řada“. Zde můžeme definovat názvy jednotlivých řad grafu a oblast dat, jenž tvoří „Popisky osy X (kategorie)“ (obrázek 4.16) – postup je stejný, jako při označování oblasti dat pro výpočet funkce (kapitola 4.3).

Tabulkový procesor

Obrázek 4-16: Popisky X-ové osy

4.4.3 Možnosti grafu Další okno průvodce grafem nabízí možnosti grafu a obsahuje celou řadu nastavení výsledného vzhledu grafu. Mezi nejdůležitější patří: • názvy – název grafu, názvy os X a Y, • osy – možnost vypnutí zobrazení zvolené osy, • mřížky – zobrazení nebo vypnutí svislé a vodorovné mřížky, • legenda – umožňuje zobrazit nebo vypnout legendu grafu. Doporučujeme pokaždé bedlivě zvážit zobrazení legendy grafu – ve většině případů nejsou údaje v ní zobrazené zcela přehledné a srozumitelné. Na obrázku 4.17 je zobrazeno třetí okno průvodce grafem – možnosti grafu.

Tabulkový procesor

Obrázek 4-17: Průvodce grafem - možnosti grafu

4.4.4 Umístění grafu Vytvořený graf můžeme umístit buď přímo na list se zdrojovými daty grafu (s tabulkou) nebo jej můžeme umístit na nový list. Před vlastním vytvořením grafu zvolíme v průvodci grafem, kam chceme graf umístit (obrázek 4.18).

Obrázek 4-18: Průvodce grafem - umístění grafu

4.4.5 Konečná úprava grafu Hotový graf můžeme následně ještě upravovat, případně úplně vyjmout a umístit na jiný list námi otevřeného sešitu. Propojení mezi zdrojovými daty v tabulce a přemístěným grafem zůstane přitom zachováno. Také zvolený typ grafu a další vlastnosti grafu se dají kdykoliv v plné míře změnit a to kliknutím pravého tlačítka myši na vytvořený graf. Zobrazí se nám nabídka, která umožňuje zpětné nastavení grafu (obrázek 4.19) podle jednotlivých obrazovek, jak jsme je popsali výše.

Tabulkový procesor

Obrázek 4-19: Zpětné nastavení parametrů grafu

Shrnutí Tabulkové procesory jsou nedílnou součástí práce na počítači. Dokážeme v nich velmi efektivně vytvářet tabulky, grafy a používat matematické funkce. Jsou velmi silným nástrojem pro statistické zpracování dat a matematické výpočty. Práce v tabulkovém procesoru je po pochopení jeho možností a smyslu poměrně intuitivní. V této kapitole jsem se naučili vytvářet jednoduché tabulky, nastavovat formát jednotlivých buněk a zadávat do buněk matematické a jiné výpočetní vzorce a funkce. Hodnoty v jednotlivých buňkách můžeme zkopírovat do dalších buněk při zachování vnitřních závislosti mezi buňkami. Při vytváření grafů nám může pomoci Průvodce grafem. V něm si zvolíme typ grafu, nastavíme oblast dat grafu, popisky X-ové osy, název, mřížky a legendu grafu. Nakonec zvolíme umístění grafu. Vytvořený graf můžeme dále upravovat. Přes veškeré znalosti, kterých jsme v práci s tabulkovým procesorem dosáhli, je pro efektivnější a dokonalejší používání této aplikace nutné prostudovat některou z mnoha dostupných příruček, které jsou zaměřeny přímo na práci s tabulkovým procesorem a svým rozsahem zcela pokrývají široké možnosti, které tato aplikace nabízí.

Pojmy k zapamatování • • • • • •

tabulkový procesor, kopírování buněk, aritmetické posloupnosti, formát buněk a jejich vlastnosti, vzorce a funkce, graf.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4.

Jak můžeme efektivně vyplnit do buněk v MS Excelu řadu čísel od 1 do 100? Jak nastavíme buňky na formát „datum“? Jak vkládáme do buněk výpočetní funkce? Jak vkládáme do buněk vzorce?

Tabulkový procesor 5. Jak vytvoříme jednoduchý graf a nastavíme jeho vlastnosti? 6. Jak nastavit popisky X-ové osy?

Korespondenční úkol Potřebujete evidovat výsledky, které dosáhla skupina lidí ve sportu, v studiu, při sběru nějakých plodů a podobně. Definujte tabulku v tabulkovém procesoru, která bude odpovídat uvedené evidenci. Tabulka by měla obsahovat: • seznam lidí, kteří tvoří evidovanou skupinu (alespoň 10 lidí) setříděný podle abecedy, • seznam akcí, v nichž byli tito lidé hodnocení – sportovní discipliny, předměty ve škole apod., • výsledky, kterých tito lidé dosáhli, • vypočtený součet a průměr hodnot, kterých tito lidé dosáhli, • grafické znázornění výsledků včetně stručného popisu, jakou závislost daný graf znázorňuje. Tabulku ve formátu *.XLS zašlete svému tutorovi prostřednictvím systému Moodle.

Práce s internetem

5 Tvorba prezentací Cíl kapitoly Po nastudování této kapitoly budete umět: • vytvořit jednoduchou prezentaci v Microsoft PowerPoint, • vkládat nové snímky, měnit návrh, rozvržení a přechody snímku, • vkládat textová pole a obrázky do prezentace, • spouštět prezentaci. Klíčová slova Snímek, textové pole, obrázek, prezentace.

Čas na prostudování kapitoly Čas pro nastudování této kapitoly je asi 2 hodiny. Prezentace jsou v současné době čím dál tím více používané, ať při odborných přednáškách, při představování nějakého zboží nebo třeba při obhajování diplomové práce. Doba zpětných projektorů a podobných zařízení na promítání fólií již uplynula. Dnes používáme k prezentování data projektor, který je připojený k počítači a na plátno nebo tabuli promítá obsah obrazovky počítače. Pro vytváření prezentací se využívají speciální aplikace, které vytváří jednotlivé snímky prezentace. Nejznámější je MS PowerPoint. Existuje samozřejmě celá řada podobných aplikací, například jako součást OpenOffice. Na obrázku 5.1 je zobrazeno okno aplikace Microsoft PowerPoint. Otvírání a ukládání prezentací je zcela stejné, jako u textového editoru, a tak lze opět aplikovat kapitolu 3.2. Prezentace sestává z jednotlivých snímků, které jsou uspořádány postupně za sebou. Obsah snímků je pouze orientační, jednotlivé informace jsou uváděny pouze heslovitě, ve zkratce. Prezentace je vytvářena za účelem prezentování před publikem a předpokládá průvodní slovo autora. Proto nemusí nutně obsahovat všechny vysvětlující údaje a informace. Jednotlivé snímky prezentace následují postupně za sebou. Přechody mezi snímky jsou buď automatické (po uplynutí nastaveného času) nebo se zobrazují po kliknutí myši.

Práce s internetem

Obrázek 5-1: Mirosoft PowerPoint

5.1 Snímky prezentace Po spuštění MS PowerPointu začneme vytvářet prezentaci, která se skládá z jednotlivých snímků. Nejprve nastavíme pozadí a styl celé prezentace. Tento styl bude použit u každého nového snímku. Každý snímek může pak obsahovat texty, obrázky, video, zvuky.

5.1.1 Návrh snímku Kliknutím pravého tlačítka na snímek můžeme nastavit „Návrh snímku“, jak je vidět na obrázku 5.2. Po zvolení této funkce se nám vpravo na obrazovce otevře možná nabídka různých stylů prezentace.

Obrázek 5-2: Návrh snímku

Práce s internetem V PowerPointu je celá řada šablon (předdefinovaných stylů prezentace), z nichž si můžeme vybrat myší zvolenou šablonu (obrázek 5.3). Zvolená šablona pak platí pro celou prezentaci. Její podoba je obvykle mírně přizpůsobena úvodnímu snímku, pro další snímky prezentace je pak již jednotná.

Obrázek 5-3: Výběr stylu snímků

5.1.2 Rozvržení snímku U každého nového snímku můžeme nastavit rozvržení snímku. Tím je myšleno, jak bude na novém snímku rozmístěn text, obrázky, schémata atp. Rozvržení snímku se mění pravým kliknutím na snímek a zvolením příkazu „Rozvržení snímku“ (obrázek 5.4).

Obrázek 5-4: Rozvržení snímku

Vpravo na obrazovce se nám otevře možná nabídka různých rozvržení snímku, z nichž si vybereme požadované rozvržení (obrázek 5.5).

Práce s internetem

Obrázek 5-5: Nastavení rozvržení snímku

Do jednotlivých polí podle rozvržení snímku vepíšeme potřebné informace nebo vložíme nadpis, obrázek nebo video. Ovládání je velice jednoduché a intuitivní (pro doplnění viz kapitola 5.2). Pokud chceme do prezentace vložit nový snímek, zvolíme v rozbalovacím menu „Vložit“ příkaz „Nový snímek“ (obrázku 5.6). Pokud se nově vkládaný snímek podobá aktuálně vytvořenému snímku, můžeme použít volbu „Duplikát snímku“, kterou nalezneme také v rozbalovacím menu „Vložit“ (obrázek 5.6). Nově vytvořený snímek je stejný, jako snímek předešlý, můžeme ho upravit do konečné podoby.

Obrázek 5-6: Vložení nového snímku a duplikátu snímku

Práce s internetem

5.1.3 Přechod snímku Pokud vytváříme prezentaci, můžeme si zvolit, jakým způsobem proběhne přechod z jednoho snímku prezentace do druhého. Snímky mohou přecházet pouhým zobrazením nového snímku nebo můžeme zvolit jednu z mnoha animací při přechodu jedno snímku do druhého. Přechod snímku se nastavuje kliknutím pravým tlačítkem myši na snímek a zvolením funkce „Přechod snímku…“ (obrázku 5.7).

Obrázek 5-7: Funkce "Přechod snímku"

Zvolením této funkce se nám vpravo otevře lišta s možnostmi přechodů jednotlivých snímků (obrázek 5.8).

Obrázek 5-8: Nastavování přechodů snímků

Práce s internetem Na obrázku 5.9 je detailní zobrazení některých možností přechodů jednotlivých snímků, které si můžeme z nabídky zvolit. Výběrem požadovaného přechodu se automaticky provede náhled zvoleného přechodu.

Obrázek 5-9: Možnosti přechodů

Při vytváření prezentace se můžeme rozhodnout, jestli prezentace poběží sama a jednotlivé snímky se budou zobrazovat automaticky s nastaveným časovým intervalem nebo zda budeme pro zobrazení dalšího snímku muset kliknout myší. Detailní zobrazení nastavení je na obrázku 5.10 a nalezneme jej pod možnostmi přechodů snímku. Pokud má prezentace běžet úplně sama, je nutné automatický přechod nastavit u všech snímků.

Obrázek 5-10: Nastavení snímků

Aby prezentace byla čitelná a čas pro přechod jednotlivých snímků dostatečný, doporučujeme po jejím nastavení si prezentaci spustit a pozorně prohlédnout.

5.2 Vkládání textů a obrázků Protože možnosti rozvržení snímků nepokryjí všechny způsoby, které při vytváření prezentace potřebujeme, máme možnost vkládat další textová pole a obrázky přesně tak, jak sami potřebujeme. Na obrázku 5.11 je zobrazeno, jak vložíme do snímku textové pole. Tento příkaz se nachází v rozbalovací nabídce „Vložit“.

Práce s internetem

Obrázek 5-11: Vložení textového pole

Při vkládání obrázků postupujeme obdobně, pouze zvolíme příkaz „Obrázek“ z rozbalovací nabídky „Vložit“ (obrázek 5.12).

Obrázek 5-12: Vložit obrázek

Pro vkládání obrázků máme v MS PowerPoint stejné možnosti jako při vkládání obrázků v MS Word (kapitola 3.8).

5.3 Spuštění prezentace Hotovou prezentaci můžeme uložit na disk počítače. Postup ukládání souborů je obdobný jako u textového editoru a je popsán v kapitole 3.2. Pokud chceme prezentaci spustit, můžeme zvolit příkaz „Spustit prezentaci“, který je v rozbalovací nabídce „Prezentace“ (obrázek 5.13) nebo stisknout klávesu .

Práce s internetem

Obrázek 5-13: Spuštění prezentace

Shrnutí V současnosti je tvorba prezentací důležitou součástí základního využití počítače. Prezentace vytváříme při představování nového výrobku ve společnosti, při návrhu řešení nějakého problému, při odborné přednášce nebo například při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce. Prezentace, které vytvoříme, můžou být zcela jednoduché a poskytovat jen požadované informace. Můžeme však také vytvářet prezentace, které obsahují spoustu animací a efektů nebo dokonce multimediální prezentace, které obsahují texty, obrázky, zvuky, video sekvence a animace. Tvorba a zpracování těchto prezentací je složitější, vyžaduje znalosti z mnoha jiných oborů (zvuku, obrazu, videa, atp.). Naučili jsme se vytvářet jednoduché prezentace v prostředí MS PowerPoint. Prezentace se skládá z jednotlivých snímků, kterým můžeme nastavit potřebný vzhled a rozvržení. Na snímky můžeme vkládat vlastní textová pole a obrázky. Jednotlivé snímky se mohou zobrazovat po sobě při kliknutí myší nebo můžeme nastavit automatický přechod snímků po uplynutí určitého času. Přechod snímků můžeme zdůraznit vložením vhodných přechodových efektů. Dalším studiem se můžeme naučit využívat další možnosti a nástroje, jenž nám MS PowerPoint nabízí.

Pojmy k zapamatování • • • • • • • • •

vytvoření nové prezentace, vzhled a rozvržení snímků, nový snímek, duplikát snímku, textové pole, vkládání obrázků, nastavení animace přechodu jednotlivých snímků, časování snímků, spouštění prezentace.

Práce s internetem

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Jakým způsobem můžeme změnit vzhled snímků? Jak vložíme do prezentace nový snímek? Jak vložíme do snímku obrázek a textové pole? Můžeme nastavit automatický chod snímku po pěti vteřinách? Jak změníme animaci pro přechod jednotlivých snímků?

Korespondenční úkol Jistě máte spoustu zálib, ať už aktivních, při kterých něco tvoříte, nebo pasivních – klidný a spokojený odpočinek. Vyberte si jednu ze svých zálib a prezentujte ji. Vytvořená prezentace by měla obsahovat: • úvodní stránku s nadpisem a podpisem autora, • prezentaci zvolené záliby – minimálně 7 snímků prezentace, • prezentaci můžete doplnit vhodnými efekty – není nutnou podmínkou pro uznání úkolu. Předpokládáme, že úkol Vás zaujme. Potěší nás, když prezentaci věnujete čas a prostor tak, abyste nejenom splnili zadaný úkol, ale současně vytvořili dílo, které Vám udělá radost a které budete moci případně ukázat svým kamarádům a známým. Prezentaci ve formátu *.PPT odevzdejte prostřednictvím systému Moodle.

6 Práce s internetem Cíl kapitoly Po nastudování této kapitoly budete znát: • • •

různé druhy internetových prohlížečů, několik základních vyhledávačů a vyhledávacích portálů, důležité odkazy na webové stránky s užitečnými informacemi (dopravní spojení, mapy, obce atp.)

Klíčová slova Internet, internetový prohlížeč, portál, vyhledávač, webová adresa.

Čas na prostudování kapitoly Čas na prostudování této kapitoly je asi 2 hodiny. Internet je celosvětová počítačová síť, která je obrovským zdrojem informací, zábavy a užitečných aplikací. Pomocí internetu můžeme komunikovat a vyhledávat informace.

6.1 Internetové prohlížeče Chceme-li začít pracovat v síti internetu, je nutné mít v počítači nainstalován internetový prohlížeč, tzn. speciální program, který nám zobrazuje internetové stránky, umožňuje jejich prohlížení a dovolí nám využívat služby, které internet nabízí. Existuje celá řada internetových prohlížečů. Ty se liší jednak vzhledem, jednak množstvím funkcí a komfortem zobrazování a prohlížení stránek. Nejznámější a nejpoužívanější prohlížeč je Internet Explorer, který je standardně součástí operačního systému Windows. Další používané internetové prohlížeče jsou v současné době tyto: • Netscape, • Opera, • Mozilla. Na obrázcích 6.1 až 6.3 jsou zobrazeny nejpoužívanější internetové prohlížeče. Protože jsou poskytovány ve většině případů zdarma, je na každém uživateli, jaký prohlížeč si vybere a bude používat.

Obrázek 6-1 Internet Explorer

Hlavní ovládací prvky internetového prohlížeče Internet Explorer jsou umístěny na liště nahoře (obrázek 6.2). Obrázek 6-2: Lišta prohlížeče Internet Explorer

Legenda k obrázku 6.2: návrat na předchozí zobrazenou stránku, o stránku vpřed, zastavit stahování stránky, aktualizovat obsah stránky, znovunačtení stránky, domovská stránka – domovskou stránku můžete nastavit volbou „Možnosti internetu“ v rozbalovacím menu „Nástroje“, zobrazí seznam oblíbených internetových adres – seznam lze doplňovat a upravovat pomocí rozbalovacího menu „Oblíbené“. Požadovanou internetovou adresu zapíšeme na místo Adresa. Po stisku klávesy <Enter> se zobrazí webová stránka odpovídající této adrese.

Obrázek 6-3: Opera

Obrázek 6-4: Mozilla Firefox

6.2 Vyhledávací portály a vyhledávače Pokud na internetu chceme vyhledávat určité informace, nejjednodušší cestou je využívat služeb některého z mnoha portálů a vyhledávačů. Portály zobrazují odkazy na nejdůležitější služby přímo na úvodní stránce. Mezi nabízené služby portálů patří také emailové služby – každý uživatel portálu může využívat bezplatnou emailovou schránku. K několika nejznámějším a nejpoužívanějším portálům a vyhledávačům (českým i zahraničním) patří například: • Seznam, • Atlas, • Centrum, • Google, • Altavista. Nejznámějším českým portálem (a také nejstarším) je www.seznam.cz. Jeho služeb využíváme již od roku 1996 a jeho emailové služby patří k nejpoužívanějším. Úvodní stránka portálu Seznam je na obrázku 6.5.

Obrázek 6-5: Portál Seznam

Na obrázku 6.6 je úvodní stránka portálu Atlas (www.atlas.cz).

Obrázek 6-6: Portál Atlas

Dalším velmi známým českým portálem je Centrum (www.centrum.cz).

Obrázek 6-7: Portál Centrum

Na obrázku 6.8 je velmi oblíbený vyhledávač Google (www.google.com).

Obrázek 6-8: Vyhledávač Google

Na obrázku 6.9 je další známý vyhledávač ALTAVISTA (www.altavista.com).

Obrázek 6-9: Vyhledávač ALTAVISTA

6.3 Důležité internetové adresy Přestože internetové vyhledávače jsou velmi silnými nástroji a dokáží nám najít většinu požadovaných informací, nemusí se vždy jednat o nejrychlejší způsob nalezení těchto informací. Na internetu je celá řada důležitých webových stránek s informacemi, které velmi často potřebujeme. Takové adresy je dobré znát a není potom nutné zdlouhavě používat některého z vyhledávačů. Mezi důležité adresy patří: • www.osu.cz – stránky Ostravské univerzity. • www.mapy.cz – mapy České republiky s vysokou rozlišovací schopností a možností leteckého pohledu. Pro vyhledání trasy mezi dvěma místy na mapě můžeme použít Plánovač tras (viz záložka vpravo na stránce), který kromě vyznačení trasy na mapě přehledně zobrazí rozpis zvolené trasy. • www.mapy.atlas.cz – mapy České republiky, méně podrobné, avšak uvádějící názvy pohoří, řek a významnějších vrcholů. • www.idos.cz – jízdní řády všech druhů dopravy, obsahuje i městskou hromadnou dopravu ve městech v ČR. • www.psc.cz – stránky s poštovními směrovacími čísly. • http://mesta.obce.cz - stránky s informacemi o jednotlivých obcích. Na obrázcích 6.10 až 6.15 jsou zobrazeny úvodní stránky výše zmíněných důležitých webových adres. Doporučujeme vyzkoušet uvedené stránky a naučit se je používat, získávat z nich potřebné informace a podobně.

Obrázek 6-10: Stránky Ostravské univerzity www.osu.cz

Obrázek 6-11: www.mapy.cz

Obrázek 6-12: www.mapy.atlas.cz

Obrázek 6-13: www.idos.cz

Obrázek 6-14: www.psc.cz

Obrázek 6-15: http://mesta.obce.cz

6.4 Kopírování textových a obrazových informací z internetu Textové a obrazové informace, vyhledané na internetu, můžeme chtít stáhnout a uchovat pro vlastní další využití, například při vytváření výukových materiálů, vypracovávání seminárních prací apod. Při jejich kopírování z internetu a vkládání do textového editoru postupujeme následovně: • kopírujeme zvlášť textové a zvlášť obrazové informace, • táhnutím myší si označíme část textu nebo obrázek, který chceme z internetu zkopírovat, • označený objekt uložíme do paměti počítače (do schránky) kombinací kláves +, • klikneme na místo v textovém editoru, kam chceme text nebo obrázek umístit, • informace ze schránky vložíme do textového editoru na aktuální pozici kurzoru kombinací kláves +, • vložený text upravíme – naformátujeme odstavce, nastavíme formát a barvu písma, upravíme konce odstavců apod. Někdy se může stát, že obrázek z nějakých důvodů nelze označit nebo zkopírovat do schránky počítače. V tom případě je nejjednodušší najít si jiný obrázek na jiné webové stránce. Některé obrázky, i když je nelze přímo zkopírovat do schránky, můžeme uložit na disk počítače do souboru kliknutím pravým tlačítkem myši na obrázek. Výběrem volby „Uložit obrázek...“ (obrázek 6.16) uložíme obrázek na zvolené místo na disk počítače. Obrázek můžeme následně vložit do textového editoru (kapitola 3.8).

Obrázek 6-16: Uložení obrázku do souboru

Upozornění: Všechny informace na internetu jsou chráněny autorským zákonem a jejich využívání a další šíření je možné pouze se souhlasem jejich autora!!!

Shrnutí Internet je celosvětová počítačová síť. Je obrovskou databankou informací, k nimž, respektive k odpovídajícím webovým stránkám, máme přístup prostřednictvím internetových prohlížečů. Internetových prohlížečů existuje celá řada, mezi nejznámější a nejpoužívanější patří v současné době Internet Explorer. K vyhledání a získání informací z internetu slouží vyhledávače. K jedním z nejznámějších světových vyhledávačů patří Gogole (www.google.com). Velmi rozšířené jsou tzv. portály. Jsou to vlastně vyhledávače, které hned na úvodní stránce obsahují celou řadu užitečných informací za všech možných oborů. Plní tak funkci komplexního zjištění informaci v co nejkratší době. Nejznámější český portál je „Seznam“. Portály poskytují komplexní služby, mezi něž patří využití emailové schránky nebo publikování svých vlastních webových stránek. Mimo portály a vyhledávače můžeme na internetu navštěvovat jakékoliv stránky, pokud známe jejich adresu. K velmi užitečným stránkám patří stránky na vyhledávání dopravních spojení, mapy, poštovní směrovací čísla nebo stránky s informacemi o obcích naší republiky.

Pojmy k zapamatování • • • •

internet, internetové prohlížeče, internetové portály a vyhledávače, důležité webové stránky.

Kontrolní otázky 1. Jaké znáte internetové prohlížeče? 2. Používáte emailovou schránku na některém z českých portálů? Umíte si ji vytvořit? 3. Je možné mít zadarmo na internetu své webové stránky? 4. Jak se dá na internetu nejlépe vyhledat vlakové spojení z Ostravy do Plzně? 5. Kolik obyvatel má obec Petrovice v okrese Blansko? Jaké má PSČ? 6. Kdy žil a kde se narodil Lev Nikolajevič Tolstoj? 7. Jakou nadmořskou výšku má Lysá hora? Vyhledejte letecký pohled na Lysou horu. 8. Jak zkopírujeme obrázek z internetu do textového editoru?

Korespondenční úkol Pro vypracování korespondenčního úkolu k této kapitole budete potřebovat nejenom znalosti a dovednosti v práci s internetem, ale současně si ověříte své znalosti v práci s textovým editorem MS Word. Vyberte si místo výletu, které byste mohli navštívit spolu se svými kamarády, s dětmi v oddílu, který vedete, nebo s dětmi ve škole. Vytvořte pozvánku (upoutávku, plakát) na tento výlet. Pozvánka by měla obsahovat: • cílové místo včetně fotografie, • stručný popis daného místa – zajímavosti, historické zvláštnosti apod. • mapu výletu, • popis trasy výletu, • časový harmonogram výletu včetně dopravního spojení (autobus, vlak). Pozvánku vytvořte v textovém editoru. Potřebné informace a obrázky vyhledejte na internetu. Výsledný soubor ve formátu *.DOC zašlete svému tutorovi prostřednictvím systému Moodle.

Univerzitní knihovna

7 Univerzitní knihovna Cíl kapitoly Po nastudování této kapitoly byste měli dokázat: • • •

zobrazovat stránky Univerzitní knihovny OU, vyhledávat v katalogu knih, používat ostatní informační zdroje Univerzitní knihovny.

Klíčová slova Univerzitní knihovna, katalog knih, závěrečné práce, časopisy, přírůstky.

Čas na prostudování kapitoly Čas na prostudování této kapitoly je asi 2 hodiny. Ostravská univerzita disponuje knihovnou, která obsahuje velké množství knih, časopisů a jiných studijních materiálů. Stručný popis počtu titulů v knihovně je uveden v tabulce 7.1. Celkový počet svazků

206773

Roční přírůstek knižních jednotek

7801

Roční přírůstek titulů celkem

8000

Počet odebíraných titulů časopisů celkem

484

Počet odebíraných zahraničních titulů časopisů

352

Počet odebíraných českých titulů časop.

132

Jsou součástí fondů kompaktní disky?

ano

Jsou součástí fondů videokazety?

ano

Provozuje knih. počítač. inform. služby?

ano

Zajišťuje knihovna rešerše z databází ?

ano

Tabulka 7-1: Univerzitní knihovna

Přístup do knihovny je umožněn prostřednictvím internetu. Oficiální stránky Univerzitní knihovny Ostravské univerzity naleznete na adrese http://knihovna.osu.cz/. Pro vstup do Univerzitní knihovny můžete využít také přístup přes webové stránky univerzity (http://www.osu.cz/) – odkaz na knihovnu naleznete na úvodní stránce. Úvodní stránka webu knihovny je zobrazena na obrázku 7.1.


Obrázek 7-1: Stránky univerzitní knihovny

7.1 Informační zdroje Univerzitní knihovna OU disponuje celou řadou informačních zdrojů (obrázek 7.2), z nichž každý má své vlastní webové stránky s podrobnějšími informacemi. Jedná se především o tyto zdroje: • • • •

Online katalog UK OU, Seznam objednaných a docházejících časopisů v roce 2006, Databáze závěrečných prací OU, Přírůstky v online katalogu UK OU za poslední období.

K informačním zdrojům se dostaneme po výběru volby „Informační zdroje“ vlevo.


Obrázek 7-2: Informační zdroje knihovny

7.1.1 Online katalog knihovny Jedním z nejdůležitějších informačních zdrojů je Online katalog knihovny, ve kterém můžeme vyhledávat požadované knižní tituly.

Obrázek 7-3: Katalog knihovny

Univerzitní knihovna Vyhledávání v katalogu je možno volit podle několika možností. Na obrázku 7.3 je zobrazeno okno pro vyhledávání. Před vlastním hledáním zvolíme položku, podle které chceme v katalogu vyhledávat – název knihy, autor, ISBN apod. (viz obrázek 7.4).

Obrázek 7-4: Kritérium vyhledávání

Dále zadáme hledaný termín a provedeme vlastní vyhledání výběrem tlačítka „Vyhledat“. Například pokud hledáme knížky, které napsal Stanislav Vlček, zadáme vyhledání podle „Autora“, zadáme slovo Vlcek a zvolíme „Vyhledat“. V zobrazeném seznamu požadované tituly hledaného autora – viz obrázek 7.5.

Obrázek 7-5: Seznam hledaných titulů

Výsledky hledání nám zobrazí informace o vyhledávaném titulu (obrázek 7.7): • název titulu, • autora titulu, • rok a místo vydání, nakladatelství, • signaturu dokumentu, • informace o možnosti vypůjčení titulu.


Obrázek 7-6: Zobrazené informace o vyhledaném titulu

Pro zadání složitějších podmínek pro vyhledání dokumentů v katalogu knihovny můžeme využít také pokročilé vyhledání – viz obrázek 7.7.

Obrázek 7-7: Pokročilé vyhledání


7.1.2 Seznam časopisů Seznam obsahuje všechny časopisy objednané a docházející do Univerzitní knihovny v roce 2007 (obrázek 7.8). Všechny časopisy jsou k nahlédnutí ve studovnách Ostravské univerzity, buď přímo v knihovně nebo podle jednotlivých fakult. U některých časopisů jsou zde umístěny odkazy přímo na webové stránky daného časopisu, kde můžeme nalézt další informace (obsah a zaměření jednotlivých čísel časopisu, ukázky článků apod.).

Obrázek 7-8: Seznam objednaných a docházejících časopisů


7.1.3 Databáze vysokoškolských kvalifikačních prací OU

Obrázek 7-9: Vstup do databáze vysokoškolských kvalifikačních prací OU

Po vstupu do Databáze závěrečných prací Ostravské univerzity máme možnost vyhledat informace o všech pracích, které byly obhájeny na OU (obrázek 7.10).

Obrázek 7-10: Databáze závěrečných prací


V zobrazeném okně pro Rozšířené hledání (obrázek 7.11) zadáme požadované údaje pro vyhledávání – například typ práce (bakalářská, diplomová, disertační atp.), jméno autora práce, fakultu a katedru, na které byla práce obhájena a podobně. O pracích, evidovaných v databázi, lze získat následující údaje: • název práce, • jméno autora, • jméno vedoucího práce, • rok obhajoby, • klíčová slova, • stručnou anotaci v českém a anglickém jazyce. V zobrazeném seznamu vysokoškolských prací (viz obrázek 7-12) můžeme pak vyhledat požadované údaje. Seznam prací se zobrazuje po stránkách, na každé stránce je vypsáno 25 prací. Poslední stránka obsahuje zbylé práce. Pokud chceme zjistit, kolik prací se v evidenci nachází, vynásobíme počet zobrazovaných stran 25, za poslední stranu připočteme zbylé práce. Například – viz obrázek 7-12, vybraný seznam obsahuje 5 stránek, tj. 4 stránky po 25 záznamech = 100 záznamů, připočteme 15 záznamů na poslední straně. Celkem tedy bylo nalezeno 115 záznamů.

Obrázek 7-11:Výběr z databáze závěrečných prací


Obrázek 7-12: Seznam vysokoškolských kvalifikačních prací

7.1.4 Přírůstky do knihovních katalogů Seznam přírůstků do knihovních katalogů je seřazen podle jednotlivých měsíců (obrázek 7.12). Kromě informace o počtu přírůstků v daném měsíci můžeme získat jmenovitý přehled těchto titulů – bibliografickou citaci titulu a signaturu pro vypůjčení z knihovny.

Obrázek 7-13: Přírůstky v online katalogu OU


Shrnutí Univerzitní knihovna OU je zdrojem mnoha informací – o knihách i dalších studijních materiálech. Může se stát Vašim velkým pomocníkem při studiu. Při vyhledávání požadovaného titulu používáme Online katalog Univerzitní knihovny, ve kterém si vyhledáme potřebné informace o hledané publikaci včetně signatury potřebné pro vypůjčení. Knihovna disponuje také informacemi o časopisech, o závěrečných pracích obhájených na Ostravské univerzitě a o aktuálních přírůstcích do katalogu.

Pojmy k zapamatování • • • • • •

Univerzitní knihovna, signatura, informační zdroje, online katalog knihovny, databáze závěrečných prací, přírůstky do online katalogu.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4.

Jak přistoupíte na stránky Univerzitní knihovny? Jakými informačními zdroji disponuje Univerzitní knihovna OU? Kolik různých titulů od Bohumila Hrabala si lze v knihovně vypůjčit? Jaká je signatura dokumentu „Internet pro studenty“ autora Petra Řezníčka? 5. Kolik závěrečných prací bylo obhájeno v roce 2006 na Katedře informačních a komunikačních technologií? 6. Jaké jsou přírůstky do online katalogu knihovny v březnu 2006?

Univerzitní síť

8 Univerzitní síť Cíl kapitoly Po nastudování této kapitoly byste měli umět:: • • • •

přihlásit se do univerzitní počítačové sítě, používat studentskou elektronickou poštu, přihlásit se na portál Ostravské univerzity, pracovat s informacemi o rozvrhu a předmětech.

Klíčová slova Školní síť, portál OSU, elektronická pošta, rozvrh, předmět. Čas na prostudování kapitoly Čas na prostudování této kapitoly je asi 2 hodiny.

8.1 Přihlášení do univerzitní sítě Všechny počítače na Ostravské univerzitě jsou zapojeny do sítě. Pokud je budete chtít využívat musíte se nejprve přihlásit. K přihlášení do univerzitní počítačové sítě slouží okno na obrázku 8.1.

Obrázek 8-1: Přihlášení do univerzitní sítě

V zobrazeném okně zadáváte: • uživatelské jméno (username) ve tvaru

.xxxxxx.fpd.students.ou

kde místo xxxxxx je nutné zapsat Vaše studentské číslo. Písmena fpd označují Pedagogickou fakultu, pro studenty ostatních fakult je tato zkratka jiná.

Univerzitní síť •

heslo (password) – máte nastaveno na x a rodné číslo bez lomítka. Heslo si můžete kdykoliv změnit.

8.2 Elektronická pošta Každý student Ostravské univerzity má zřízenou emailovou schránku a jeho povinností je ji ve styku s vyučujícími používat. Studentskou poštu naleznete na adrese https://student.osu.cz/, přihlášení probíhá prostřednictvím okna na obrázku 8.2. Zde zadáte: • jméno – Vaše studentské číslo, • heslo – stejné heslo, jakým jste se přihlásili do univerzitní sítě (před změnou x a rodné číslo bez lomítka).

Obrázek 8-2: Okno pro přihlášení ke studentské poště

Vlastní práce s emailovou poštou je pak už jednoduchá a intuitivní. Můžete z ní posílat maily s přílohou o maximální velikosti 2 MB. Příchozí maily si můžete přesměrovat na emailovou adresu, kterou již používáte. Emailová adresa Vaší pošty je [email protected], kde xxxxxx je Vaše studentské číslo. Doporučujeme věnovat univerzitní emailové poště patřičnou pozornost. Je totiž důležitým komunikačním prostředkem mezi Vámi a univerzitou, prostřednictvím ní Vám budou sdělovány potřebné informace a budou s Vámi komunikovat vyučující.

8.3 Portál OU Portál Ostravské univerzity je nejdůležitější zdroj informací pro Vaše studium. Jeho prostřednictvím můžete získat informace o jednotlivých předmětech vyučovaných na Ostravské univerzitě (vyučující, kredity, anotace, požadavky na

Univerzitní síť získání zápočtů atp.) a o rozvrzích na jednotlivé semestry. Jeho prostřednictvím se můžete přihlásit na zkoušku, provést zápis předmětů na daný semestr nebo při ukončení studia vyplnit podklady své závěrečné práce. Po přihlášení na Portál OU (viz přihlášení vpravo – uživatelské jméno je Vaše studentské číslo, heslo je stejné jako při přihlašování do univerzitní sítě) získáte další informace, týkající se přímo Vás a Vašeho studia. Jedná se o elektronický index, stravování apod. Vstupní okno Portálu OU je na obrázku 8.3.

Obrázek 8-3: Portál Ostravské univerzity

8.4 Studijní agenda OU Studijní agenda OU je zdrojem následujících informací: • o jednotlivých studijních programech, které lze na Ostravské univerzitě studovat, • o předmětech, vyučovaných na Ostravské univerzitě, • o všech rozvrzích – pro Vás, studenty, pro učitele, pro jednotlivé místnosti apod. Do Studijní agendy OU se dostanete přes Portál OU výběrem odkazu „Prohlížení“ . Úvodní stránka Studijní agendy OU je na obrázku 8.4.

Univerzitní síť

Obrázek 8-4: Studijní agenda OU

8.4.1 Předměty Informace o předmětech získáme ze studijní agendy výběrem položky „Studijní programy a předměty“ (obrázek 8.5) – klikneme na znak [v] vedle požadované položky. V zobrazeném okně vyplníme zkratku katedry a zkratku předmětu a necháme vyhledat potřebné údaje o hledaném předmětu (obrázek 8.6). Předměty na Ostravské univerzitě jsou uváděny pod zkratkami ve tvaru například KIK/VIDEO. Písmena před lomítkem (v našem případě KIK) představují zkratku katedry, na které se předmět vyučuje. Písmena za lomítkem představují zkratku předmětu (VIDEO).

Univerzitní síť

Obrázek 8-5: Studijní programy a předměty

Obrázek 8-6: Zadání údajů o hledaném předmětu

O hledaném předmětu můžeme získat informace týkající se rozvrhových akcí tohoto předmětu nebo jeho sylabu (obrázek 8.7).

Univerzitní síť

Obrázek 8-7: Informace o předmětu

Zobrazením sylabu předmětu získáme následující informace (obrázek 8.8): • zkratka a plný název předmětu, • garant a vyučující předmětu, • rozsah výuky, • semestr, • typ ukončení (zápočet, zkouška atp.), • obsah předmětu – anotace, • požadavky na studenta, • přehled probírané látky, • literatura, • studijní programy, do kterých je předmět zařazen. V rozvrhových akcích předmětu nalezneme následující informace (obrázek 8.9): • kdy je předmět vyučován, • plánovaný počet studentů, jenž se mohou do předmětu zapsat, • obsazenost jednotlivých hodin – seznam studentů zapsaných do jednotlivých vyučovaných hodin.

Univerzitní síť

Obrázek 8-8: Sylabus předmětu

Obrázek 8-9: Rozvrhové akce předmětu

Univerzitní síť

8.4.2 Rozvrhy Informace o rozvrzích získáme ze studijní agendy výběrem položky „Rozvrhy“ (obrázek 8.10) – klikneme na znak [v] vedle požadované položky.

Obrázek 8-10: Rozvrhy

Studenti mají možnost získat svůj osobní rozvrh po zadání studentského čísla („Osobní rozvrh studenta (os. číslo)“) nebo po zadání příjmení („Osobní rozvrh studenta (příjmení)“).

Shrnutí Všechny počítače na Ostravské univerzitě jsou zapojeny do sítě. Chceme-li tedy pracovat na jakémkoliv počítači na univerzitě, musíme se nejprve přihlásit. Každý student Ostravské univerzity má zřízenou emailovou schránku a jeho povinností je ji ve styku s vyučujícími používat. Studentskou poštu lze nalézt na adrese https://student.osu.cz/. Nejdůležitějším zdrojem informací pro studenty je Portál OU. Studijní agenda OU informuje studenty o předmětech a rozvrzích na jednotlivé semestry.

Pojmy k zapamatování • •

univerzitní síť, studentská emailová pošta,

Univerzitní síť • •

Portál OU, Studijní agenda OU.

Kontrolní otázky 1. Jak se přihlásíte do univerzitní sítě? Jaké je Vaše uživatelské jméno a heslo? 2. Jak se dostanete ke studentské poště? Jaká je Vaše studentská emailová adresa? 3. Jaké informace lze nalézt na Portálu OU? 4. Jaké informace lze nalézt ve Studijní agendě OU?

Korespondenční úkol Odešlete e-mailovou zprávu ze studentské pošty na adresu [email protected]. Zpráva musí mít vyplněný předmět (slovo „Pozdraveni“), musí obsahovat vlastní text zprávy – oslovení vyučujícího, stručný popis pocitů před vlastním zahájením studia a podpis včetně studentského čísla.

Doporučená literatura [1] Rambousek, V. Práce s počítačem 1. Praha: Fortuna, 2003, ISBN 80-7168873-8 [2] Rambousek, V. Práce s počítačem 2. Praha: Fortuna, 2003, ISBN 80-7168874-6 [3] Vaníček, J. Řezníček, P. Informatika pro základní školy. Díl 1. Brno: Computer Press 2004, ISBN 80-251-0196-7 [4] Vaníček, J. Řezníček, P. Informatika pro základní školy. Díl 2. Brno: CPBooks 2005, ISBN 80-251-0630-6

INFORMAČNÍ A POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST

Recommend Documents