Výzvy a přidaná hodnota zavedení FM norem EN do praxe

14thh EuroFM Research Symposium

EuroFM Research Papers 2015

Výzvy a přidaná hodnota zavedení FM norem EN 15221 do praxe Simon Ashworth, Zurich University of Applied Sciences (ZHAW) [email protected] Ing. Ondřej Štrup, IFMA Fellow, FM Institute [email protected] Doc. Ing. Viera Somorová, Ph.D., Slovenská Technická Univerzita v Bratislave [email protected] Překlad: FM Institute ABSTRAKT Účel: Zkoumat výzvy a přínosy zavedení norem do praxe konkrétně v České republice a na Slovensku, a zjistit, zda klienti a FM poskytovatelé cítí, že tyto normy přinášejí přidanou hodnotu k hlavní činnosti. Návrh / metodika / přístup: Kvalitativní výzkum prostřednictvím 14 strukturovaných expertních rozhovorů s klienty a FM poskytovateli, kteří mají zkušenost s používáním norem v praxi. Literatura týkající se norem byla použita jako sekundární referenční materiál. Výzvy a přínosy zavedení norem do jednotlivých organizací jsou předmětem diskuse a zároveň jsou prezentována doporučení pro facility manažery. Zjištění: Přestože normy byly formálně přijaty všemi 28 evropskými zeměmi, přístup k nim a jejich využití v praxi se liší napříč celou Evropou. To se odráží rovněž v počtu prodaných výtisků normy. V České a Slovenské republice, jakožto rozvojových trzích z pohledu FM, je využití v praxi dobré. Klienti i facility manažeři na normu pohlížejí jako na nástroj přinášející přidanou hodnotou, zejména pokud jde o lepší pochopení FM a vztahu mezi hlavní obchodní činností a podpůrnými procesy. Tyto poznatky jsou aplikovány na strategické, taktické a provozní úrovni. Originalita / hodnota: Přínosem tohoto výzkumu v oboru FM je stanovení míry, v jaké jsou na rozvojových FM trzích normy skutečně používány v praxi. Tato práce podporuje myšlenku, že uvedené normy jsou praktickým nástrojem, který pomůže vysvětlit obsah pojmu FM manažerům a strukturovat FM procesy, rozhraní a dohody/smlouvy mezi klienty a poskytovateli FM. Klíčová slova: EN 15221 FM normy, Facility Management (FM) v České a Slovenské Republice.

Strana 1 z 10


1


ÚVOD

Prvotní myšlenka na tento výzkum se zrodila v návaznosti na prezentaci "Úspěšná implementace integrovaného FM na Hlavním nádraží v Praze" na konferenci EFMC konané 23. 5. 2013 v Praze. Tým byl složen ze zástupce klienta, FM konzultanta a FM poskytovatele, který použil normy při implementaci FM smlouvy. Když zazněl dotaz k posluchačům, kdo znich tyto normy aktivně používá, pouze dva z více než stovky potvrdili, že je používají, přestože byly úředně přijaty ve všech 28 evropských zemích. V minulosti bylo jen málo průzkumů ohledně toho, jak jsou normy používány v praxi. Vědci se proto rozhodli, že je důležité zvážit následující otázky týkající se norem:      2

Jsou aktivně používány v praxi? Jaké jsou jejich přínosy pro klienty a FM poskytovatele? Jaké výzvy a překážky mohou bránit jejich implementaci? Co může motivovat klienty a FM poskytovatele k jejich používání? Jak je možné překonat případné překážky v jejich užívání? PŘEHLED LITERATURY

Celkovou velikost evropského FM trhu v roce 2008 odhaduje S. A. Teichmann, (2009) na přibližně 655 miliard eur. 331 miliard připadá na interní služby a 324 miliard na služby externí. Pro Českou republiku byla velikost trhu odhadována na 3,27 mld. eur pro interní služby (1,88 mld. externí služby) a pro Slovenskou republiku byl odhad 1,25 mld. eur interní služby (0,72 mld. externí služby). Termín FM byl v obou zemích poprvé zaveden v 90. letech 20. století, částečně z důvodu vstupu velkých mezinárodních společností, které již termín FM používaly a hledaly přístup k obdobným místním službám. Podle M. Potkányiho a M. Babiakové (2013) je Česká republika oproti Slovensku v oblasti FM mírně napřed. FM se v obou zemích rychle rozvíjí a M. Mrvová (2011) k tomu podotýká, že FM je sice na Slovensku mladým oborem, přesto však jeho zavedení do ekonomiky může podnikům významně pomoci optimalizovat provozní náklady, zvýšit efektivitu hlavního podnikání, zlepšit spokojenost zaměstnanců a vytvářet lepší pracovní prostředí. Fakt pokročilejšího FM trhu v České republice uznává take O. Štrup (2013), který tvrdí, že facility manažeři budou v blízké době mít své nepostradatelné místo v nejvyšším vedení společností a jejich úkolem bude zajistit, aby podpůrné služby „fungovaly jako švýcarské hodinky”. V obou zemích byly založeny FM asociace, jejichž úkolem je podporovat FM. V roce 2000 byla v České republice založena pobočka IFMA a Slovenská asociácia Facility managementu (SAFM) byla založena v roce 2009. Myšlenka FM je od roku 2004 rovněž aktivně šířena prostřednictvím místních vzdělávacích programů. V České republice se výuce FM věnují Vysoká škola ekonomická, FM Institute a ČVUT v Praze. Na Slovensku je to Slovenská technická univerzita, kde se FM vyučuje na stavební fakultě. V. Somorová (2012) si všímá vzniku jednotného trhu a faktu, že vzrůstající svoboda v poskytování služeb v rámci Evropské unie (EU) měla významný dopad na potřebu harmonizovat evropské standardy v požadavcích na základní FM služby. Tyto normy jsou velice důležité, neboť FM je ve většině ekonomik považován za jednu nejklíčovějších služeb, která významně přispívá k výkonnosti evropského trhu. V. Vyskočil a F. Kuda (2011) tvrdí, že norma EN 15221 představuje v České republice významný krok ke sjednocení evropského trhu, pokud jde o podpůrné služby.

Strana 2 z 10



Úkolem normalizace je vytvářet ekonomickou hodnotu. Toho je dosahováno stanovením obecně přijímaných definic tak, aby každý hovořil o tomtéž pomocí standardizovaného jazyka, struktur a nástrojů. Tím pádem není nutné stále vymýšlet vymyšlené a také se lépe porovnává výkonnost. Rovněž to umožňuje mezinárodní nabídky a benchmarking. Zavedení jednotných FM norem na evropské úrovni je obrovskou výhodou, zvláště vezmeme-li v úvahu, že FM je mladý obor podnikání. M. Christen, S. Caravatti-Felchlin (překlad S. Ashworth, C. Kammer) (2013). Evropský výbor pro normalizaci (CEN) je společně s CENELEC a ETSI jednou ze tří organizací, která spolupracuje s Národními normalizačními orgány (NSB) ve 33 evropských zemích. Tyto orgány vytvářejí a definují dobrovolné standardy poskytující platformu pro vznik evropských norem a dalších technických dokumentů. Technická komise pro Facility management (TC 348) byla založena v roce 2003 za účelem sjednocení pohledu na FM a jeho definice. S. Mitchel (2012). Skupina složená z profesionálů v oboru FM z celé Evropy se ujala úkolu vytvořit soubor norem pro FM. Česká republika a Slovenská republika podporovaly vznik těchto norem aktivní účastí v TC 348 a norma je nyní k dispozici v češtině i slovenštině. Dojít k jednotné definici FM nebyl snadný úkol a trvalo zhruba 4 roky, než bylo dosaženo použitelné dohody na evropské úrovni. Toto bylo nesmírně důležité pro facility manažery, protože je téměř nemožné vysvětlit pojem FM někomu, kdo nemá základní povědomí o klíčových pocesech společnosti. Zavedení norem pomáhá formulací jednotných specifikací pro FM produkty a služby, usnadňuje komunikaci a rovněž napomáhá při formulování definic a prezentaci rozsahu zodpovědnosti. M. Christen, S. Caravatti-Felchlin (překlad S. Ashworth, C. Kammer) (2013). Používání evropské normy napříč Evropskou unií (EU) bylo podrobně zkoumáno v roce 2012 ve „Studii o implementaci norem pro služby a jejich dopadu na poskytovatele služeb a jejich uživatele“, kterou inicioval CEN a provedli J. Stroyan a N. Brown (2012). Průzkumu se zůčastnilo přes 400 organizací z celé Evropy s cílem stanovit hlavní zamýšlené využití evropských norem pro služby v těchto organizacích. Výsledky zahrnovaly „návod pro tvorbu smluv a další dokumentace; podporu přeshraničního obchodu se službami; benchmarking výkonnosti; ochranu spotřebitele; podporu národní legislativy; pokyny pro školení a kvalifikaci; certifikaci; řízení dodavatelského řetězce; pořízení slovníku termínů a definic; zadávání veřejných zakázek“. Zakladní zamýšlené přínosy byly identifikovány jako „demonstrace kvality služby zákazníkům; užívání společných definic a terminologie; důvěra v poskytovatele služeb; transparentnost služeb; smluvní vztah; užívání indikátorů výkonnosti; schopnost exportovat služby; schopnost porovnat nabídky služeb; spokojenost zákazníka; ochranna životního prostředí; aplikace dalších norem; splnění legislativních požadavků v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti; splnění legislativních a regulačních požadavků a ziskovost“. O. Štrup (2014) poznamenává ve své knize Základy FM, že principy norem jsou v České republice platné a měly by být zavedeny ve všech organizacích fungujících v rámci EU. Samozřejmě je vysoce doporučováno, aby bylo jejich zavedení „povinné“. (V praxi to znamená, že poskytovatel, který nedodrží normu, je smluvně povinen prokázat, že použil lepší a bezpečnější řešení, než uvádějí pokyny v normách.) V některých zemích nyní nastáva přijetí těchto norem na vládní úrovni. Britská Government Property Unit (GPU – Oddělení pro majetek vlády) doporučila, aby normy EN 15221 byly uznány při formulování strategie pro zadávání veřejných zakázek a správu v oblasti vládních FM služeb a jejich plánování. FM normy mají být zohledněny už ve fázi plánování a návrhu nových veřejných budov. B. Mather-Derrick (2012). Přesto v praxi přetrvává celá řada překážek, které je třeba překonat, aby se užívání norem v jednotlivých organizacích rozšířilo. J. Stroyan a N. Brown (2012). Tyto překážky jsou blíže pojednány v Oddílu 4.4.

Strana 3 z 10



Počty prodaných výtisků normy (Část 1 a 2) do roku 2012 tam, kde byly k dispozici (poskytl CEN) jsou uvedeny v Tabulce 1 spolu s relativní velikostí FM trhu a pořadím, jak uvádí S. Teichmann (2009). Je zajímavé, že Česká republika a Norsko mají výrazně vyšší počty prodaných výtisků. Mezi další země s relativně vysokým prodejem se řadí Švýcarsko, Nizozemí, Slovensko, Dánsko, španělsko a Itálie. Tabulka 1: Počty prodaných výtisků EN 15221 Část 1 a 2 (CEN, 2012) spolu s relativní velikostí FM trhu a pořadím, jak uvádí S. Teichmann (2009) Členský stát CEN

15221-1

15221-2

Velikost FM trhu (mld. EUR) 2008

Pořadí podle velikosti trhu

Bulharsko Česká republika Dánsko (Překlad) Estonsko Finsko Překlad Itálie (Překlad) Litva Nizozemsko (Překlad) Norsko (Překlad) Polsko Slovensko Spojené království Španělsko Švýcarsko

2 735 18 (88) 18 2 10 24 (47) 3 33 (152) (606) 2 97 34 78 212

2 580 13 (85) 14 2

1.13 5.15 10.75 0.57 8.02

29 20 15 35 18

25 (53) 7 24 (128) (610) 2 101 32 79 137

48.78 1.07 25.93 12.28 12.59 1.97 204.39 37.31 15.25

4 30 7 14 13 24 1 5 9

Poznámka: Samostatné údaje o prodeji k současnému datu (říjen 2014) na Slovensku byly poskytnuty Slovenskou technickou univerzitou. Autoři této práce nebyli schopni prostřednictvím CEN získat včas údaje o prodeji v těchto zemích: Belgie, Francie, Chorvatsko, Island, Irsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Švédsko. 3

METODOLOGIE

Byla použita smíšená metoda kombinující kvalitativní přehled dostupné literatury s tematickým kódováním za použití dat ze 14 strukturovaných rozhovorů s profesionály v oblasti FM, jak ze strany klienta, tak se strany FM poskytovatelů. Aby se zabránilo zkreslení a bylo dosaženo vyváženého pohledu, bylo požadováno rovnoměrné zastoupení ze strany poptávky (klient) i nabídky (FM poskytovatel) v souladu s modelem smlouvy podle EN 15221-2. Subjekty pro rozhovor byly vybírány z těch, kdo normy buď již aktivně využívají, nebo je využívat plánují. Aby byla zajištěna pohoda dotazovaných a předešlo se ztrátě informací v překladu, byly jednotlivé rozhovory vedeny v příslušných místních jazycích (v češtině a slovenštině). Byl vyvinut proces umožňující napsání dokumentu v angličtině. Hlavní body rozhovoru byly napsány v angličtině a následně přeloženy do češtiny a slovenštiny. Rozhovory byly se svolením dotazovaných natočeny na video a později autory výzkumu hromadně přepsány do angličtiny, aby byla provedena jejich analýza za pomoci tematického kódování a stanovena společná témata a podtémata. Pro sběr dat bylo použito celkem 21 klíčových otázek v pěti následujících sekcích: Strana 4 z 10



A: Obecné informace; Jméno, věk, profese, současná pracovní funkce, doba zaměstnání na současné pozici a osobní zkušenost v FM, základní předmět podnikání organizace dotazovaného a zařazení do role klienta nebo FM poskytovatele. Zda organizace dotazovaného používá výraz FM nebo jiný termín pro týž pojem a konečně jestli má dotazovaný přímý vliv na strategické rozhodování v oblasti FM ve své organizaci? B. Povědomí a implementace norem (Část 1-7) do praxe; Jak se organizace dotazovaného seznámila s normami a jejich seznámenost s jednotlivými částmi, pokud již organizace normy používá (které části?) a nebo jejich používání plánuje? Jak byly normy implementovány do praxe a jestli existuje formální FM smlouva v souladu s EN 15221-2? Pokud neexistuje, objekty rozhovoru jsou dotázány, zda jejich organizace plánuje takovou smlouvu zavést. Zda organizace dotazovaného používá taxonomickou strukturu podle EN 15221-4 a zda to dobře funguje v praxi? Pokud nefunguje, tak proč? C: Přínosy používání norem; Co považuje dotazovaný za největší přínos pro svoji organizaci s ohledem na používání norem a jak mu osobně jako FM profesionálovi pomáhají v praxi? D: Překážky v užívání norem; Jaké jsou podle dotazovaného možné překážky v užívání a implementaci norem do praxe a zda existují nějaké překážky v terminologii norem? Rovněž byl položen dotaz, zda podle dotazovaného existují v normách jakékoliv prvky, které není možné v jejich zemi implementovat. E. Podpora užívání norem; Co může podle názoru dotazovaného přimět lidi používat v praxi více normy a zda má dotazovaný nějakou zpětnou vazbu nebo návrh týkající se norem a jejich vylepšení? 4

ZJIŠTĚNÍ

Se žádostí o rozhovor bylo osloveno celkem 23 osob. 14 z nich žádosti vyhovělo, 9 odmítlo s tím, že podle svého názoru nemají o normách dostatečné znalosti. Rozohovor tedy nakonec poskytlo 14 facility manažerů; 6 v roli klienta, 4 za FM poskytovatele a 4, kteří podle svého pocitu vykonávají obě role (tj. poskytují jak interní FM služby, tak řídí outsourcované týmy FM poskytovatelů). 8 facility manažerů bylo z České republiky a 6 ze Slovenska. Rozložení podle pohlaví bylo 27 % ženy a 67 % muži. Rozpětí praxe ve FM (v současném zaměstnání) bylo mezi 1 a 21 lety při průměru 7,21 roku. Sektor trhu byl ze 14% veřejný a z 86% soukromý. 11 dotazovaných má přímý vliv na strategickém rozhodování, 2 nemají vliv žádný a 1 má vliv částečný. Úroveň používání norem v organizacích dotazovaných je následující: 58 % využívá aktivně, 21 % využívá částečně, 14 % jejich užívání plánuje a 7% normy nevyužívá vůbec. 9 dotazovaných uvedlo, že jejich organizace mají uzavřenou FM smlouvu v souladu s EN 15221-2 a 13 dotazovaných uvedlo, že pojem FM je v jejich organizacích obecně přijímanou terminologií pro FM služby. Na dotaz, jak se o normách dozvěděli, odpověděla většina dotazovaných, že na FM konferencích, na vzdělávacích akcích v soukromých institucích a na univerzitách a z FM literatury na internetu. Hlavní uvedené důvody, proč se dotazovaní chtěli s normami seznámit a konkrétně je používat v praxi, zahrnovaly odpovědi typu: „pomáhají nám ujasnit si provozní potřeby“, „při výběrových řízeních máme pevně dané specifikace jednotlivých FM služeb, což zajišťuje, že všichni mluvíme o tom samém“, „kvůli FM smlouvám“, v některých případech bylo důvodem „doporučení, které nám jako klientovi dal FM konzultant nebo náš právní tým, který navrhoval, aby odkaz na normy byl uveden ve formálních smlouvách a dohodách“. Tabulka 2 uvádí úroveň obeznámenosti dotazovaných s normami, konkrétně s jejich 7 jednotlivými částmi. Strana 5 z 10



Tabulka 2: Obeznámenost s normami EN 15221 (po jednotlivých částech) EN 15221 - Části Část 1 – Termíny a definice Část 2 – Návod na přípravu smluv o FM mmanagementu Část 3 – Návod na kvalitu ve FM Část 4 - Taxonomie, klasifikace a struktury ve FM Část 5 – Návod na procesy ve FM Část 6 – Měření plocha prostoru ve FM Část 7 – Směrnice pro benchmarking výkonnosti ve FM

Obeznámenost celkem % Total % 100% 100% 64% 64% 71% 71% 71%

ČR

SR

100% 100% 27% 27% 30% 30% 30%

100% 100% 37% 37% 41% 41% 41%

Vyšší obeznámenost u Částí 1 a 2 nebyla překvapením, neboť většina dotazovaných potvrdila, že používají Část 1 jako nástroj pro ujasnění FM terminologie pro své vlastní osobní pochopení a Část 2 jako nástroj pro dojednávání FM smluv mezi klienty a poskytovateli. 4.2

Klíčové přínosy pro organizace

Tabulka 3 uvádí klíčové přínosy, které podle dotazovaných plynou z užívání Norem jejich organizacím. Tabulka 3: Klíčové přínosy plynoucí z užívání norem EN 5221 organizacím Čís. Téma 1 Komunikace 2 3 4

Země SR

Nástroj pro ČR vysvětlení Referenční termíny SR Terminologie a standardizace Systém řízení

SR

ČR

7

Hodnocení FM služeb Kvalita služeb

8

Benchmarking

ČR

5 6

SR

ČR

Podtéma „Napomáhají komunikaci ohledně FM mezi všemi zúčastněnými stranami.“ „Normy mi pomáhají vysvětlit vrcholovému vedení, o čem je FM.“ „Dovolují jak klientovi, tak FM poskytovatelům používat stejné referenční termíny. To umožňuje dostat z vzájemného vztahu maximum.“ “Normy přinášejí systematizaci terminologie, čímž dávají Ucelený a jednotný pohled na FM.“ „Naše organizace se opírá o normy při implementaci FM do podniku jako součásti organizovaného systému řízení.“ „Umožňují otevřené a objektivní hodnocení FM Služeb poskytovaných klientovi.“ „Normy zvyšují transparentnost a kvalitu FM služeb, aby se předešlo budoucím konfliktům.“ „Přinášejí dobrý mechanismus pro benchmarking FM služeb.“

Zjištění ukazují, že facility manažeři i klienti používají normy jako rámcový referenční nástroj ve svých organizacích s cílem zlepšít komunikaci, transparentnost a společné chápání FM. Toto je obzváště důležité, protože FM je především odvětvím služeb, kde klienti potřebují přesně vědět, co kupují, a FM poskytovatelé musejí mít jasno v tom, na jaké úrovni svoje služby poskytují, aby se předešlo potenciálním smluvním problémům a závažnějším konfliktům mezi smluvními stranami. To se rovněž shoduje se zjištěními J. Stryana a N. Browna (2012) ohledně užívání norem v organizacích v jejich „Studii o implementaci norem pro služby a jejich dopadu na

Strana 6 z 10



poskytovatele služeb a jejich uživatele“, kde identifikují množství stejných zamýšlených využití normy. 4.3

Klíčové přínosy pro facility manažery

Tabulka 4 uvádí klíčové osobní přínosy, které facility manažeři považují za důležité ve svém každodenním praktickém pracovním životě. Tabulka 4: Osobní přínosy plynoucí facility manažerům z užívání FM norem Čís. Téma 1 Porozumění

Země SR

2

Terminologie

ČR

3 4

Smlouvy Vzdělávání

ČR SR

5

Šíření znalostí

SR

6

FM procesy

ČR

7

FM Nástroje

ČR

Podtéma „Před vznikem norem byla snaha dojít ke společnému náhledu na problematiku velice obtížná.“ common understanding wasjazyk very difficult” “Normy poskytují jednotný a terminologii, jak pro klienta, tak pro mne.“ „Používám normy ve velké míře při přípravě smluv.“ “Normy mi pomáhají v mé roli učitele, když svým studentům vysvětluji, jak formulovat FM smlouvy a provádět benchmarking ve FM.“ benchmarking” „Nejprve jsem si potřebné informace zjistil sám a poté jsem poznatky předal svým kolegům, kteří o normách neměli povědomí, to je podstata šíření znalostí.“ „Normy přinášejí jasný pohled na to, jak nastavit procesy v FM.“ „Normy jsou má „FM kuchařka“, kterou používám v FM praxi.“

Osobní přínosy se soustřeďují na oblasti osobního učení, vzdělávání a získávání specifických znalostí o FM a relevantní terminologie, která facility manažerům přímo napomáhá v jejich každodenní praxi. Autoři se domnívají, že toto je obzvláště důležité s ohledem na definice FM a zmatek, který panoval před vznikem série norem EN 15221. To potvrzují i dotazovaní, kteří tvrdí, že zmatky v pojmech často vedly k nepochopením tam, kde jednotlivé strany nepoužívaly tytéž referenční termíny. Facility manažeři v České republice a Slovenské republice chtěli vědět, čeho bylo v oblasti nejlepší praxe v FM dosaženo v jiných zemích, kde je FM již více rozvinut, a měli zájem, zda se mohou něco nového naučit ze ekušeností zahraničních kolegů. Mnozí z dotazovaných potvrdili, že je k normám přivedly profesní FM asociace (místní nebo mezinárodní) a zejména místní vzdělávací programy v oblasti FM. Spolu s obecnou dostupností informací o FM na internetu slouží tyto vzdělávací programy pracovníkům z klientské i poskytovatelské strany jako platforma pro přístup ke znalostem a jejich sdílení za použití společné a jednotné terminologie. 4.4

Překážky

Tabulka 5 uvádí klíčové překážky, se kterými se dotazovaní setkali při užívání norem v praxi.

Strana 7 z 10



Tabulka 5: Překážky v užívání norem EN 5221 v praxi Čís. Téma 1 Překlad

Země SR

2

Neochota ke změně SR

3

Neznalost

ČR

4

Terminologie

ČR

5

Terminologie smluv

ČR

6

Místní normy

ČR

7

Nepochopení

SR

8

Historická terminologie

SR

Podtéma „Někdy se informace ztrácí v překladu. Říkám si: co tím chtěl básník říci?“ Lidé jsou konzervativní, mají klapky na očích a nemají chuť přemýšlet o něčem novém. Chtějí zaběhnuté procesy a postupy.“ „Neznalost norem a vůbec toho, co představuje FM. Lidé často netuší, že normy existují.” „Hlavním zdrojem zmatků je terminologie a její střet s místními termíny. Pak si říkám, jak mám normy vůbec v praxi používat.“ „Závažným problémem je, pokud připravujete smlouvu s právníkem, který používá pro naši FM terminologii odlišné pojmy.“ „Často jde o to najít správnou rovnováhu mezi tím, co mohu aplikovat v praxi, a tím, co je v rozporu s platnými místními normami.“ „K nepochopením často dochází tak, kde FM poskytovatelé nepracují na stejné úrovni, jako vy, protože mají odlišné chápaní FM.“ „Měli jsme závažné problémy týkající se historických přístupů k FM. V SR rozhoduje o strategii FM oddělení zodpovědné za hospodařskou správu“.

Autoři porovnali svá zjištění s překážkami, které ve své studii identifikovali J. Stroyan a N. Brown (2012). Tabulka 6: Překážky v rozvoji a užívání norem pro služby (n=256-262), J. Stroyan, N. Brown (2012)

Strana 8 z 10



Lze hovořit o určitém překryvu u hlavních překážek, které identifikovali J. Stroyan a N. Brown. Tento překryv lze nalézt zejména v nedostatku pochopení „obecných a specifických přínosů plynoucích z norem“ a dále u témat uvedených v Tabulce 5 pod hesly „Neznalost“, „Neochota ke změně“ a „Nepochopení“. Určitý přesah byl i u menších překážek, zejména pokud jde o „nedostatečné povědomí o normách“. Nicméně překážka spočívající v tom, že normy „znormalizují a zafixují kvalitu služeb“, byla ve skutečnosti v této studii vnímána jako výhoda, nikoliv jako překážka. 5

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ

Zdá se, že údaje o počtu prodaných výtisků EN 15221 (Část 1 a 2) v Tabulce 1 jakožto indikátor ukazují na aktivní používání norem v praxi jak v České republice, tak na Slovensku. Nicméně se nezdá, že zde existuje přímá korelace mezi údaji o prodejnosti a indikátorem velikosti FM trhu. To potvrzuje rovněž výzkum provedený J. Stroyanem a N. Brownem (2012), kteří poukazují na fakt, že údaje o počtu prodaných výtisků norem v jednotlivých odvětvích a sektorech jsou vysoce zkreslené, a to všeobecně i po jednotlivých zemích. Autory této studie zajímalo, proč jsou prodejní obraty výrazně vyšší v České republice a Norsku, a dosud relativně nízké v mnoha zemích s dobře rozvinutými FM trhy, jako např. Spojené království, kde by se dala očekávat mnohem vyšší čísla. Z přehledu literatury a ze zpětné vazby dotazovaných vyplývá, že hlavním důvodem je to, že a) v zemích, kde FM ještě není dlouhodobě zaveden, klienti a FM poskytovatelé vidí v normách praktický nástroj, který lidem usnadňuje pochopení podstaty FM a jeho vlastní implementaci, a b) prodejní obraty jsou možná vyšší v zemích, kde jsou normy pevnou součástí vzdělávacích programů v oblasti FM, jako např. Česká republika, Švýcarsko, Nizozemí atd. V České republice a na Slovensku spočívají klíčové přínosy pro klienty a FM poskytovatele zejména v tom, že normy poskytují jednotný „referenční rámec“, který umožňuje oběma stranám efektivní a jasnou „komunikaci o tom, co je FM, o jeho výkonnosti a benchmarkingu“. Hlavní výzvy a překážky bránící implementaci norem do praxe byly identifikovány jako neznalost FM a norem, zmatky s místní terminologií a neochota ke změně. Dotazovaní uvedli, že zvyšování povědomí o normách prostřednictvím vzdělávacích programů, a to jak na straně klienta, tak na straně poskytovatele, je nejlepší cestou k překonání těchto překážek. Normy jsou v obou těchto zemích, kde se FM stále ještě rozvíjí, vnímány jako prostředek přinášející přidanou hodnotu tím, že klientovi i FM poskytovateli pomáhá tyto překážky překonat. Klienti i FM poskytovatelé shodně uvedli, že by rádi měli přístup k případovým studiím popisujícím úspěšné projekty implementace norem EN 15221. Zcela mimořádný zájem pak byl o případové studie dokazující, že normy mohou organizacím pomoci z finančního hlediska. Dotazovaní naznačili, že takové studie by pomohly přesvědčit vrcholné vedení k aktivní implementaci norem do jejich organizací. Je zapotřebí dalších výzkumů, které zjistí, jak jsou normy EN 15221 využívány v dalších evropských zemích.Autoři doporučují, aby do podobných studií byly zahrnuty další souhrnné ukazatele jako velikost FM trhu a jeho vyspělost v každé jednotlivé zemi, což usnadní diskuse a porovnání. Bylo by nanejvýš užitečné získat uspořádaný a přesný soubor údajů o prodejních obratech norem napříč Evropou. Výzkumný proces použitý při tomto projektu fungoval velmi dobře a autoři tento proces doporučují i pro jakékoliv další výzkumy podniknuté na tomto poli. Pokud mají akademičtí výzkumní pracovnící v zemích s rozvojovými FM trhy podporovat praktiky, pak by měli zvážit sepsání případových studií nejlepší praxe v organizacích, kde byly normy již úspěšně implementovány. Tyto studie by pak dále mohly být používány při vzdělávacích programech podporujících užívání norem. Strana 9 z 10



BIBLIOGRAFIE CEN (2012), prodejní obraty pro normy EN 15221 Část 1 a 2 Christen, M. (2013) (překlad Ashworth, S., Kammer, C.) „The Magnificent Seven“, FMPro, 10.09.13 2013, s. 25 Christen, M. Caravatti-Felchlin, S. (překlad Ashworth, S., Kammer, C.) (2013) „Norms in FM – from Definition to Benchmarking“, FMPro, 10.08.2013, s. 8-10 Christen, M. Caravatti-Felchlin, S. (překlad Ashworth, S., Kammer, C.) (2013) „FM agreements and Service Level Agreements“, FMPro, 10.10. 2013, s. 24-26 Mather-Derrick, B. (2012) „Facilities Management Service Standards Within the Central Government Office Estate“, Cabinet Office, London Mitchel, S. (2012) „The development of standards in FM“ k dispozici na http://www.fmworld.co.uk/good-practice-legal/legal-articles/the-development-of-standards-in-fm/ Mrvová, M. (2011) „Management of Supporting Activities in organisations – Facility Management“, Juniorstav, s. 1-5. Potkány, M. a Babiaková, M. (2013) „Areas and forms of FM from the standpoint of Slovak enterprises“, https://depot.ceon.pl/handle/123456789/3357 Somorová, V. (2012), „STN EN 15221 Facility management“, ASB, k dispozici na http://www.asb.sk/sprava-budov/facility-management/stn-en-15221-facility-management Štrup, O. (2013, „Kto je facility manažer“, ASB, k dispozici na http://www.asb.sk/spravabudov/facility-management/kto-je-facility-manazer-1629.html Štrup, O. (2014) „Základy Facility Managementu“, Professional Publishing, Praha Stroyan, J. a Brown, N. (2012) „Study on the implementation of service standards and their impact on service providers and users“, Technopolis Group, Brighton. Teichmann, S. (2009) „FM Market Size in Europe“, European FM Insight, září 2009, s. 5-7 Vyskočil, V. a Kuda. F. (2011) „Management Podpůrných Procesů“, Professional Publishing, Praha Vyskočil, V. a Štrup, O. (2003) „Podpůrné procesy a snižování režijních nákladů“, Professional Publishing, Praha Vyskočil, V., Štrup, O., Pavlík, M., (2003) Facility Management a Public Private Partnership Professional Publishing, Praha

Strana 10 z 10

Výzvy a přidaná hodnota zavedení FM norem EN do praxe

Recommend Documents