Komercializace výzkumu a podpora přenosu výsledků výzkumu do praxe

Komercializace výzkumu a podpora přenosu výsledků výzkumu do praxe Zahraniční zkušenosti a jejich možná aplikace v ČR 11. května 2011

Struktura

• Stručné informace o komercializaci VaV v ČR • Podpora komercializace VaV a transferu poznatků VaV do

praxe v zahraničí, srovnání s ČR • Doporučení pro ČR, která vyplývají ze zahraničních zkušenosti • Příloha: Přístup ke komercializaci ve Finsku

2

Stručné informace o komercializaci VaV v ČR

3

Patentová aktivita v ČR (1) Počet přihlášek vynálezů u EPO na 1 mil. obyvatel .

500 450 400 350 300 250 200 150 82

100 50

Poland

Slovak Republic

Hungary

Czech Republic

United States

EU-27

France

Belgium

Japan

Austria

Finland

Germany

Switzerland

0

Denmark

7

Počet přihlášek vynálezů u EPO na 1 mil. obyvatel v roce 2007 (podle roku podání přihlášky). Zdroj: OECD, vlastní dopočty

4

Patentová aktivita v ČR (2) 12000

ČR

Celkem

Počet patentových přihlášek

10000

8000

6000

650

ČR

4000 600 550

2000 2004

2003

2002

2001

2000

1999

500

2005

2000

1995

1990

1985

1980

1975

1970

1965

1960

1955

1950

1945

1940

1935

1930

1925

1920

0

Patentová aktivita v ČR v letech 1920-2004. Celkový počet patentových přihlášek 5 a počet domácích přihlášek. Zdroj: ÚPV, Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR

Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem ve VaV Zdroje a užití finančních prostředků na VaV v ČR v roce SEKTOR UŽITÍ 2009 (mil. Kč) Podnikatelský (BERD)

ZDROJE

Podnikatelské

Vládní (GOVERD)

Vysokoškolský (HERD)

Soukromý neziskový

Užití celkem

24 079

1 158

106

23

25 367

Veřejné

4 911

10 117

9 076

197

24 301

Zahraniční

4 181

422

426

41

5 070

46

139

414

12

612

Zdroje celkem

33 218

11 836

10 022

274

55 350

% z celkových podnikatelských zdrojů určených na financování VaV % z celkových výdajů na VaV užitých v daném sektoru

94.9%

4.6%

0.4%

0.1%

100%

72.5%

9.8%

1.1%

8.6%

Ostatní národní

Zdroj: ČSÚ (VTR 5-01)

6

Kvalitativní zhodnocení komercializace VaV a transferu znalostí v ČR (1) Komercializace VaV a transfer poznatků VaV do praxe patří mezi slabiny národního inovačního systému ČR. Studie „Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR“. Projekt 4/04 evaluace RPS (2005) : • Nedostatečná motivovanost výzkumných pracovníků k tvorbě poznatků využitelných v praxi • Nedostatečná poptávka firem po výsledcích VaV, častý požadavek podniků na dotažení VaV do stádia prototypu • Nerozvinutá infrastruktura pro transfer technologií (znalostí) • Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro transfer technologií (znalostí) • Nedostatek finančních zdrojů pro vznik spin-off firem, zejména „pre-seed“ a „seed“ kapitálu 7

Kvalitativní zhodnocení komercializace VaV a transferu znalostí v ČR (2) Zelená kniha VaVaI v ČR (2008):

• Nízká motivace výzkumníků k vytváření výsledků pro praktické využití a patentovou ochranu, nedostatečné průmyslově právní povědomí • Nedostatečná spolupráce VŠ a výzkumných institucí s podniky • Nízká inovační aktivita podniků vycházející z výsledků VaV • Nedostatečná mobilita mezi akademickou a podnikovou sférou • Slabá inovační kultura, nízký podnikatelský duch • Nedostatek podpůrných služeb inovační infrastruktury Reforma systému VaVaI v ČR(2008): Jedním ze tří hlavních důvodů Reformy jsou „Doposud velmi nízké přínosy výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomiku a společnost ČR“ 8

Pozice ČR v mezinárodním srovnání inovační výkonnosti Business R&D expenditures 150 Community designs Share of med-high/high-tech R&D Community trademarks

SMEs innovating in-house 100 Innovative SMEs co-operating with others

Triad patents 50

USPTO patents

Innovation expenditures 0

EPO patent

Med-hi/high-tech manufacturing employment Sales new-to-firm products Sales new-to-market products

Early-stage venture capital

Organisational innovation

Employment in high-tech services Exports of high technology products

Porovnání vybraných ukazatelů EIS-2007 (100 = průměr EU). Zdroj: EIS

9

Podpora komercializace VaV a transferu poznatků VaV do praxe v zahraničí a srovnání s ČR

10

Strategicko-koncepční dokumenty Zahraničí: • Strategie a politiky VaVaI kladou důraz na provázanost inovačního procesu a využívání výsledků VaV • V dokumentech jsou stanoveny odpovídající cíle, priority, nástroje (systémové i finanční) i způsoby jejich vyhodnocování ČR: • Dokumenty odpovídají obdobným dokumentům v zahraničí zejména NP VaVaI v ČR na léta 2009 – 2015:  Cíl 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI - vytváření strategií ve VO, stimulace výzkumných pracovníků ke komercializaci,vyhlášení programu na podporu komercializace, rozvoj inovační infrastruktury, podporu spolupráce ve VaVaI, ...

11

Legislativa zaměřená na komercializaci poznatků VaV Zahraničí: Legislativa týkající se komercializace VaV:

 stimuluje výzkumné pracovníky k VaV směřujícímu k aplikacím a komercializaci VaV prostřednictvím VO  definuje vlastnická práva k duševnímu vlastnictví, které vzniklo z veřejně financovaného VaV  vyjasňuje postupy uplatňování práv k duševnímu vlastnictví (termíny, povinnosti, ...)  stanovuje, jakým způsobem se řeší finanční nároky původců objevu a dalších zúčastněných subjektů

ČR: legislativa rámcově odpovídá legislativě v zahraničních zemích 12

Podpora komercializace a transferu programech VaVaI (obecně) Zahraničí: • Široké spektrum programů, které podporují komercializaci VaV na různých úrovních a různými formam (někdy cíleně, v jiných případech jako součást programu) ČR: • V ČR je sice řada programů podporujících VaVaI, z hlediska komercializace VaV není jejich struktura optimální • Některé programy obvykle využívané v zahraničí chybí • Podpora je rozptýlena do řady programů (zejména v rámci OP) • Většina programů nepokrývá celý inovační proces

13

Programy cíleně zaměřené na komercializaci VaV Zahraničí: • významným nástrojem na úrovni VO jsou programy podporující první fáze komercializace VaV (ověření koncepce, finanční podpora pro další VaV, vznik spin-off apod.) • na úrovni VO jsou tyto programy administrované kancelářemi transferu znalostí („kontaktní místo“)

• Příklad: program TULI (Finsko) ČR: • program tohoto typu zatím chybí (významná slabina) • možnost získání finančních prostředků z OP VaVpI (PO 3) – mj. je uvedeno vytvoření podobného grantového schématu • NP VaVaI – opatření (2013, MŠMT)

14

Programy podporující spolupráci VO a podniků ve VaV Zahraničí: • Významným nástrojem stimulujícím komercializaci VaV jsou:  tematicky zaměřené programy, ve kterých spolupracují VO s podniky (výzkum podle potřeb podniků)  programy pro vznik, rozvoj a činnost center, kde spolupracují subjekty z veřejného a soukromého sektoru ve společných projektech (centra bez zaměření nebo oborově zaměřená) ČR: • programy podporující „strategickou“ spolupráci VO s aplikační sférou zatím chybí • Příležitost pro centra budovaná z rámci OP VaVpI (PO-1 a PO-2) • NP VaVaI – několik opatření (některá již od 2011,TA ČR)

15

Programy podporující šíření znalostí z VO Zahraničí:

• poskytování poukázek, které umožňují MSP získat znalost od institucí veřejného VaV (a navázat spolupráci s veřejným výzkumem, která se může dále rozvíjet) • Příklady: Innovation vouchers (Nizozemsko), Knowledge voucher a Research voucher for SMEs (Dánsko) ČR: • Programy tohoto typu v ČR chybí (na národní úrovni)

• Pilotní projekt „Inovační poukázky“ - JIC Brno • NP VaVaI – opatření (2013, TA ČR)

16

Podpora komercializace v aplikačním sektoru Zahraničí:  poradenství pro podniky, podpora VaV (Grant for Research and Development - UK)  zlepšení znalostí lidských zdrojů, horizontální mobilita (Knowledge Transfer Partnerships - UK)  zlepšení přístupu k soukromých finančním zdrojům pro VaVaI a rozvoj podniků (rizikový kapitál, business angels)  podpora spolupráce podniků ČR:

• nízká absorpční kapacita podniků pro poznatky VaV - příčina nízké účinnosti využívání nových poznatků v praxi • NP VaVaI – poradenství, spolupráce, ... (2011, MPO, TA ČR)

17

Přístup finančním zdrojům (rizikový kapitál) Zahraničí: • Snaha státu podporovat investice rizikového kapitálu (VC) různými způsoby:

 vytváření veřejných investičních společností (DK, FI)  vytváření investičních fondů s účastí veřejných a soukromých zdrojů (například UK)  vytváření stimulačního daňového prostředí pro VC (UK) ČR: • patří mezi země s nejnižším využíváním VC, což snižuje úspěšnost programů podporujících vznik spin-off firem • NP VaVaI navrhuje pouze vyhodnotit možnosti zakládání fondů VC ...

18

Nepřímá podpora (daňové úlevy) Zahraničí: Nepřímá podpora je poskytována ve větším rozsahu než v ČR: • nepřímá podpora zahrnující náklady na výzkum prováděný v podniku a na externí VaV (UK, Francie, ...) • úlevy pro investory rizikového kapitálu a business angels (UK) • úlevy vztahující se na daň ze mzdy a sociální pojištění (WBSO - Nizozemsko)

ČR: • poskytována od roku 2005, ale týká se jen na VaV prováděného v podniku (nikoli VaV „nakupovaného“ od VO) – nestimuluje podniky ke spolupráci s VO

19

Inovační infrastruktura Zahraničí: • Významnou roli mají pro komercializaci:  centra, která provádějí VaV podle potřeb podniků a který je využíván podnikových inovacích (GTS ústavy – DK)  inovační infrastruktura (inkubátory, vědecké parky apod.)

ČR: • VaV infrastruktura poskytující VaV a expertní služby je nedostatečná (možná příčina - privatizace rezortních ústavů) • inovační infrastruktura je poněkud roztříštěná, vazby na VO nejsou dostatečné, rozsah poskytovaných služeb je nižší než v zahraničí, chybí systémová podpora • VaV infrastruktura – OP VaVpI (PO 2) NP VaVaI (2012, MŠMT, MPO)

20

Evaluace (1) Hodnocení dopadů VaV na ekonomický a sociální rozvoj • Hodnocení není v analyzovaných zemích prováděno na stejné úrovni, hodnocení dopadu VaV je prováděno spíše sporadicky. Hodnocení VaV je zapracováno do strategických dokumentů. • Hodnocení jsou prováděna na různých úrovních:

 na úrovni VO - zejména kvalita VaV, méně přínosy a dopady VaV (aplikační výstupy, vazby institucí na společnost, spolupráce s podniky) - metodika The Higher Education Impact Model (UK)  na úrovni projektů a programů – kromě výsledků také přínos a dlouhodobý dopad VaV aktivit. Výsledky těchto hodnocení jsou využívány pro zlepšování programů a návrh nových opatření - hodnocení prováděné finskou agenturou Tekes 21

Evaluace (2) (pokračování)  na úrovni národního inovačního systému - hodnoceny jsou dílčí faktory i funkčnost celého národního inovačního systému s ohledem na socioekonomické potřeby země (např. Finsko a Rakousko) • Sledování (hodnocení) komercializace:  pravidelné zveřejňování výsledků komercializace VaV na univerzitách a dalších výzkumných organizacích v Dánsku (každoroční zpráva o výsledcích komercializace všech univerzit a dalších VO).

22

Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (1) Strategicko-koncepční dokumenty a vnitřní předpisy Zahraničí: • vytvoření podmínek pro komercializaci – pravidla a postupy, ... (jednoduchost, operativnost) • rozdělení potenciálních příjmů z komercializace poznatku VaV (stimulace VaV k tvorbě a komercializaci) ČR - dotazníkové šetření: • úroveň strategií se liší, v některých případech není určeno rozdělení příjmů z komercializace, často chybí strategie marketingu a komunikace s aplikační sférou, některé VŠ strategie nebo směrnice zpracovány zatím nemají. Možnost využití finančních prostředků z OP VaVpI (PO 3) pro zlepšení systému komercializace na VO 23

Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (2) Infrastruktura pro komercializaci na VO: Zahraničí: • Spektrum služeb a aktivit je obvykle širší a komplexnější než v ČR (zvýšení úspěšnosti komercializace). ČR - dotazníkové šetření: • na většině VŠ jsou založena centra TT, která poskytují služby související komercializací a transferem poznatků • nedostatečné rozvinutí poskytovaných služeb – jsou zajišťovány obvykle poradenské služby, vytváření metodik, vzdělávací akce (IPR, komercializace) a realizace některých dalších aktivit (burzy apod.) • v některých případech personálně poddimenzované (nejsou expertní skupiny hodnotící komerční potenciál výsledků VaV) 24

Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (3) Aktivity center a kanceláří transferu znalostí v zahraničí: • Poradenství pro komercializaci VaV a další aktivity související s transferem poznatků do praxe • Zajišťování vzdělávacích kursů a dalších aktivit • Zajišťování vazeb na další subjekty (soukromé i veřejné) kontaktní body, smluvní vztahy, prodej licencí apod. • Zajištění VaV pro potřeby jiných subjektů - identifikace výzkumné skupiny ve VO, některá centra mají VaV kapacity pro realizaci VaV (např. dceřiné společnosti VO) • Vytváření vlastní inovační infrastruktury, kterou mohou využívat společnosti vytvořené na univerzitě (spin-off) i další subjekty (inkubátory a vědecké parky). 25

Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (4) Služby a další aktivity center a kanceláří transferu znalostí (pokračování): • Poskytování a zprostředkování finančních zdrojů pro komercializaci VaV – vytváření fondů rizikového kapitálu • Aktivity související s rozvojem podnikání, podpora spin-off firem, vlastní programy na podporu vzniku firem založených na nových poznatcích VaV apod. • Publicita VaV a šíření informací - zveřejňování poznatků vhodných ke komercializaci (internetové portály), někde mají podniky možnost uveřejnit na těchto stránkách své náměty • Vytváření sítí kanceláří a center transferu znalostí - zvýšení atraktivity pro aplikační sféru (společné nabídky a prezentace pro podniky), vzájemné sdílení zkušeností. 26

Doporučení pro ČR

27

Doporučení pro ČR (1) Hlavní předpoklady pro účinný transfer poznatků do praxe 1. Národní inovační systém – stanovení odpovědností, účinné řízení, zajištění vazeb mezi jeho jednotlivými aktéry

2. Legislativa, která vyjasňuje práva k duševnímu vlastnictví. 3. Zařazení využívání výsledků VaV mezi priority strategicko-koncepčních dokumentů a implementace příslušných nástrojů: • nástroje podporující první fáze komercializace (ověření potenciálu) • nástroje stimulující šíření nových poznatků VaV z veřejného výzkumu do aplikační sféry • nástroje podporující spolupráci veřejného sektoru s podniky ve VaVaI • nástroje zvyšující schopnosti aplikační sféry přijímat nové poznatky VaV 28

Doporučení pro ČR (2)

4. Inovační infrastruktura (inkubátory, inovační centra, vědecké parky apod.) podporující komercializaci a vazby subjektů 5. Dostupné (soukromé) finanční zdroje, zejména pro pozdější fáze komercializace 6. Účinný systém pro komercializaci VaV vytvořený na úrovni vysokých škol a dalších výzkumných organizací 7. Pravidelné a účinné monitorování a evaluace politiky VaVaI a jejích nástrojů na různých úrovních, kde jsou hodnoceny také přínosy a dopady VaVaI. Tato hodnocení musejí zároveň vytvářet účinnou zpětnou vazbu pro modifikaci stávajících a návrhy nových opatření i celé politiky VaVaI.

29

Systém komercializace VaV na VO (1) Pro vytvoření systému pro komercializaci VaV musí VO: •

Přijmout rozhodnutí, že vytvoří systém pro komercializaci, ujasnit si představu, čeho chce v této oblasti dosáhnout, příslušné cíle, strategii a způsob, jak ji bude realizovat (a sledovat její plnění)

•

Institucionálně zabezpečit proces komercializace:  organizačně zajistit proces komercializace, tj.  vytvořit Centrum transferu technologií (výkonná složka) a Radu pro komercializaci (rozhodovací složka)  vytvořit pravidla a postupy pro komercializaci VaV (stanovit odpovědnosti, rozhodovací mechanismy v procesu komercializace, termíny, ...)  vytvořit dokumenty pro komercializaci VaV (strategie VO, směrnice pro komercializaci, příručka pro komercializaci, …) 30

Systém komercializace VaV na VO (2)  zajistit finanční zdroje pro podporu a rozvoj komercializace  využívat dostupné finanční zdroje (národní programy, finanční prostředky ze SF, regionální zdroje, ...)

 vytvářet vlastní finanční zdroje („fond pro komercializaci“)  postupně vytvářet další infrastrukturu pro komercializaci – inkubátory, vědecké parky  zajišťovat vazby na další subjekty – podniky, poskytovatele (rizikového kapitálu), jiná centra TT, do zahraničí ... •

stimulovat výzkumné pracovníky ke komercializaci VaV a využívání jeho výsledků v praxi (finanční a další stimuly vs. sankce z nedodržení stanovených postupů). 31

Hlavní informační zdroje

• Projekt EF-TRANS: http://www.msmt.cz/ • Erawatch: http://cordis.europa.eu/erawatch/ • INNO-Policy TrendChart: http://www.proinno-europe.eu/ • Národní dokumenty připravené v jednotlivých zahraničních zemích • Analýzy, studie a další dokumenty zaměřené na politiku VaVaI • Odborné publikace a články

32

Michal Pazour [email protected]

&

Zdeněk Kučera [email protected]

Technologické centrum AV ČR http://www.tc.cz

33

Příloha - Case study

Přístup ke komercializace VaV ve Finsku

34

Strategie Strategie a politiky VaVaI přijaté na úrovni vlády kladou důraz na komercializaci VaV a využívání výsledků VaV: • Vládní strategie 2007 - mezi cíle finské vlády je zařazena příprava Národní inovační strategie. • Národní inovační strategie:  orientace inovací na uživatele („demand and user orientation“)  zlepšení interakce univerzit s podniky a společností  zlepšení využívání duševního vlastnictví

 větší zaměření VaV investic do sektorů, které hraji ve Finsku významnou roli  zlepšení financování Strategických center vědy, technologií a inovací s cílem zvýšit jejich dopad 35

Právní rámec • Zákon o právech v zaměstnaneckých vynálezech (Act on the Right in Employee Inventions, 656/1967) a Zákon o právech k univerzitním vynálezům (Act on the Right to University Inventions, 369/2006) definují práva k duševnímu vlastnictví, které vzniklo ve veřejně financovaném výzkumu a postup jejich uplatňování; • Výzkumný pracovník, který pracuje na základě pracovní smlouvy, má povinnost informovat zaměstnavatele o všech objevech, které lze patentovat, zůstává však stále zůstává vlastníkem objevu. Zaměstnavatel má možnost převést na sebe práva k vynálezu, zaměstnanci však náleží odpovídající kompenzace za daný vynález.

36

Nástroje na podporu VaVaI (1) Program TULI - přímá podpora komercializace VaV na VO (od 1993):  Úvodní evaluace (ověření potenciálu poznatku pro komercializaci) - do 5000 € na několik týdnů, přiděleno okamžitě po podání žádosti kontaktní osobou, která působí na VO (pracovník CTT)  Hlubší evaluace (analýza trhu a konkurence, návrh modelu komercializace) - do 20 000 € na 1 až 3 měsíce), přidělení během 1 měsíce  Zvýšení komerční hodnoty poznatku VaV (překonání kritických míst, vývoj prototypu, ověření funkčnosti, optimalizace finálního produktu) - do 30 000 € na1 až 6 měsíců, přidělení do 1 měsíce.

37

Nástroje na podporu VaVaI (2) • Programy TEKES (dříve Technologické programy, od 1983)  tematicky zaměřené programy v perspektivních oborech a strategických oblastech identifikovaných VO a podniky  realizace VaV s potenciálem pro aplikace a využitím v podnicích  zapojení výzkumných týmů z veřejného výzkumu a podniků • Strategická centra pro vědu, technologie a inovace (od 2006):  multidisciplinární centra, kde působí společně VO a podniky (nezisková společnost vlastněná „partnery“)  zaměření výzkumu je stanoveno podniky a VO a odpovídá potřebám aplikační sféry a společnosti v horizontu 5 až 10 let • Centra znalostí (OSKE, od 90. let) – regionální centra a klastry:  projekty podle potřeb podniků, stimulující spolupráci ve VaVaI a transferu poznatků a know-how do aplikací 38

Přístup k finančním zdrojům Nejvýznamnějšími poskytovateli rizikového kapitálu jsou státem vlastněné společnosti:  Sitra (Finský národní fond pro výzkum a vývoj) - financování technologicky zaměřených firem v počátečních fázích existence (financováno ze zisků z vlastního kapitálu a výnosů z investic).  Finnvera - rizikové financování a další finanční produkty (půjčky a záruky, včetně záruk na úvěry související s exportem) zejména pro MSP.  Finnish Industry Investment Ltd. - investice výnosů z privatizace státně vlastněných společností do fondů rizikového kapitálu nebo přímo do podniků s vysokým růstem, včetně spin-off firem (společně se soukromými investory). 39

Inovační infrastruktura • YRKE (Technology Incubator Delepoment Programme 2003 – 2007, Sitra):  rozvoj 12 existujících regionálních inkubátorů

 vznik nových inkubátorů  zkvalitnění služeb, výšení úspěšnosti • Vědecké parky - koordinované Asociací finských vědeckých parků TEKEL (ve Finsku působí více než 30 parků)  nezávislé společnosti, vlastněné podniky, univerzitami, místní samosprávou, finančními institucemi, nadacemi, soukromými investory  v univerzitních městech, spolupracují s podniky, působí v nich inkubátory

40

Evaluace Hodnocení politik a programů na podporu VaVaI: • Finsko je země s rozvinutou evaluační kulturou • hodnocení je prováděno důsledně již řadu let (včetně hodnocení dlouhodobého dopadu VaV) na úrovni projektů, programů, vědních oborů a národního inovačního systému (TEKES, Finská akademie) • výsledky evaluací jsou využívány zlepšení stávajících a návrhy nových strategií a jejich jednotlivých nástrojů.

41

Srovnání pozice ČR a Finska v ukazatelích inovační výkonnosti Business R&D expenditures 250

Community designs

Share of med-high/high-tech R&D 200

Community trademarks

SMEs innovating in-house 150 100

Triad patents

Innovative SMEs co-operating with others

50 0

USPTO patents

EPO patent

Med-hi/high-tech manufacturing employment Sales new-to-firm products

Early-stage venture capital

Employment in high-tech services

Exports of high technology products Sales new-to-market products

42 Srovnání vybraných 11. listopadu 2010ukazatelů EIS-2007 pro ČR a Finsko (100 = průměr EU) 42 Zdroj: EIS