Komercializace V&V na VŠ Ing. Petr Holec, CSc.
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky .
Pohled do historie • • • • •
•
Původní poslání universit: výuka (teologie, právo, filosofie, prakticky zaměřená medicína, mnohem později přírodní vědy jako součást filosofie) Od poloviny 19. stol. (Humboldt, Berlín): výzkum (zprvu specifika německých universit, výrazné posílení průmyslu díky lepšímu pochopení fyzikálních jevů, systém DIN), akademická svoboda bádání V současnosti: podpora regionálního hospodářství (třetí poslání universit, ve světě zostřující se konkurence nemůže zůstat intelektuální potenciál universit nevyužit) Třetím posláním universit je dnes podíl na hospodářském rozvoji regionu, podpora inovačních činností Inovace není lineární proces. Je «přetvářením nových poznatků do hospodářských a sociálních přínosů, které se uskutečňuje jako výsledek složitých dlouhodobých interakcí mezi mnoha partnery» (Zdroj: Cordis, pojmový aparát inovací) Nezbytnost uvažovat o podpoře inovací v podnikatelských kategoriích!!
Paradigma vzdělanostní společnosti
.
inovace
peníze
poznatky
výzkum
Inovační systém, obecně
financování výzkumu,
vláda, parlament daně
administrativa rozpočet
výzkum vysoké školy
4
TRH
1
akademie věd 2
zadání smluvního výzkumu řešení praktických problémů
patentování licence
externí odborné služby patentové kanceláře, poradenství
3
podnikatelská sféra MSP
velké firmy
investice
úvěry
finanční instituce
Inovační systém v ČR
Vláda – ministerstva - rozpočet
daně
TRH produkty
AV
Invest. fondy
Publicita: osvěta, osvědčené postupy, úspěšné případy
Velké firmy
NovéZačínající firmy (spin-outs) firmy
Rizik. kapitál
Podpůrné instituce: patentování, licence, poradenství
R&D
MSP
Inkubátory (BIC) (BIC) Inkubátory
Seed fundy
Jiné
FIRMY
zadání
Technologické parky
Busin andělé
Akademie věd
nabídky
TT agentury TT oddělení
VŠ
TECHNOLOGICKÝ TRANSFER
pensijní fondy
VÝZKUM
FINANČNÍ INSTITUCE
banky
Grantová Agentura
ZV
Inovace
• Inovace inkrementální - radikální • Značná část je založena na poznatcích vědy, zejména tzv. radikální, disruptivní inovace • Dnes je ve světě cca 50% růstu HDP založeno na vědeckých poznatcích • Přenos poznatků do praktického využití: základní výzkum – aplikovaný výzkum – vývoj - výroba
Technologická nabídka – technologická poptávka • • •
Využitelnost výsledků výzkumu, jehož cíle jsou formulovány zvědavostí výzkumníka, je téměř nulová („technologická nabídka“) Využitelnost výsledků výzkumu, jehož cíle jsou formulovány poptávkou trhu, je výrazně vyšší („technologická poptávka“) Je třeba v komunikaci s průmyslem formulovat taková zadání projektů, která jednak přinášejí vyšší schopnost konkurence, jednak vyžadují tvůrčí přístup a posouvají vědecké poznání vpřed
Srovnání technického pokroku za 75 let Cesta z Evropy do Spojených Států lodí, 5 dní
letadlem, 8 hodin
Jednání s partnery dopis, cesta
telekonference, e-mail
Zpravodajství lokální: noviny, rozhlas
globální: TV, Internet
Administrativa telefon a psací stroj
počítač, Internetové spojení
Řízení procesů draze placení odborníci
levné vestavěné mikropočítače
Pokrok za 75 let: společnost • • • • • •
Prodloužení průměrné délky života o více než 20% Exponenciální růst počtu obyvatel planety, ale pokles porodnosti v rozvinutých zemích Exponenciální růst spotřeby energie a surovin Politická stabilita dosažena na úkor plýtvání zdroji Zhoršování životního prostředí: CO2, znečištění, odpady Nové úkoly pro vědu: zdraví pro společnost, energetika, doprava, udržitelnost růstu; nejsou zcela řešitelné jen „neviditelnou rukou trhu“
Dynamika ekonomického vývoje Zkracující se doba života výrobku •
US trh, 50% telekomunikačních výrobků mladších než 2 roky
Zkracující se doba penetrace trhu 50 milionů zákazníků dosaženo • u radiopřijímače za 40 let • u počítače PC za 16 let • u připojení na Internet za 5 let
Přesun výroby do rozvojových zemí (outsourcing) •
1980 ….. 10%,
2003 ….. 25%,
2025…..50%
Dynamika ekonomického vývoje (2) Nově a méně viditelně: outsourcing vývoje!! zavedené firmy nechávají vyvíjet i vyrábět určitý sortiment svých výrobků v levnějších zemích • PDA: 70% vývoje na Tajwanu (HTC, Compal, Inventec) • Laptopy: 65% vývoje na Tajwanu (Quanta, Compal, FIC, Wistron, Asustek) • Digitální aparáty: 30%, • Mobilní telefony: 20% (levnější modely) Problém známých firem: jak docílit, aby se dodavatelské firmy nestaly konkurencí?
Věda a HDP
• Samuelson (Nobelova cena za ekonomiku): korelace mezi investicemi do vědy (GERD) a rychlostí růstu HDP
rok 2001 SWE 3,65%; FIN 3,23% JPN 2,96% USA 2,63% UK 1,95% CZ 1,16% (zdroj Eurostat)
rok 2003 4,27% 3,41% 3,07% 2,71% 1,89% 1,22%
Investice státu do V&V jako % státních výdajů Finsko Malta Španělsko Francie Holandsko průměr EU 15 Velká Británie
1,98% 1,97% 1,93% 1,92% 1,69% 1,67% 1,67%
Německo Portugalsko Švédsko Dánsko Česko Slovensko Lotyšsko
1,63% 1,51% 1,48% 1,21% 0,97% 0,62% 0,48%
Inovační politika Lisabonská dohoda: • základem udržování konkurenceschopnosti je věda a výzkum • Evropa má velmi dobré výsledky ve výzkumu, neumí je ale komercializovat • je třeba více a účelněji investovat do vědy, včetně vědy aplikované • je třeba pojmenovat a odstranit hlavní překážky inovačního procesu * zjednodušit systém ochrany duševního vlastnictví * podpořit systém financování tam, kde jsou rizika vysoká * vytvořit systém vzdělávání odborníků pro TT
Lisabonská strategie
Složky: • Hospodářská (dosažení vysoké schopnosti konkurence), • Sociální (plná zaměstnanost, sociální soudržnost) • Environmentální (udržitelný rozvoj) Nástroje: • Věda a výzkum, 3% HDP jako cíl • Špičková věda: rámcové programy (RP), sítě a centra excelence, pouze vybrané oblasti, financování rozpočtem • Užitá věda: podpora regionálního hospodářského rozvoje (RIS) – národní priority, prostřednictvím ESF, objem prostředků srovnatelný s RP
Základní zkušenosti: DV Téze: Výsledky výzkumu placeného z veřejných prostředků musí být přístupné komukoliv → publikace Důsledek: pak z nich ale často těží ti, kdo se na jejich tvorbě nepodíleli ani intelektuálně, ani finančně Řešení: Bayh-Doleův zákon, USA 1980, stát předává svá vlastnická práva k výsledkům sféře výzkumu (omezující podmínky) Umožňuje vnímat vědecké poznatky jako zboží, s nímž lze obchodovat, a investice do vědy jako investice do budoucnosti → vícezdrojové financování vědy a výzkumu Problém: chybí způsob jak vyhodnocovat jejich návratnost
Základní zkušenosti: financování (1) Téze: stát financuje jen základní výzkum, aplikovaný výzkum a vývoj financuje firma Důsledek: u aplikovaného výzkumu a vývoje vstupují do hry další faktory, které z projektu činí mezioborovou úlohu, může se pěkně prodražit Zkušenost: krach např. US firem, vyvíjející fax a barevnou obrazovku Trinitron, mezivýsledky levně odkoupili Japonci a na obou výrobcích zbohatli Řešení: podíl státu na financování inovačních projektů Problém: nalezení optimálního modelu; v každé zemi jiného!
Základní zkušenosti: financování (2) Téze: Bublina „dot.com“ (USA 2002) zpochybňuje celý přínos vědy a výzkumu ekonomice Příčina: podstatně vyšší podíl soukromých investorů („podnikatelských andělů“, fondů rizikového kapitálu) na financování nově založených technologických firem; vidina enormních zisků na nápadech, jak komerčně využít Internet, a snaha „předběhnout“ jiné investory vedla k zanedbávání běžných kontrolních procesů předcházejících investici (studium business plánu, „due-dilligence“ a p.). Až 30% US investic proběhlo v té době bez znalosti business plánu!! Současný stav: bursa nových technologických firem NASDAQ se pomalu vrací k původním úrovním hodnot akcií před Internetovým boomem
Financování vědy a výzkumu Typ výzkumu
základní
aplikovaný
vývoj
výstup
poznatek
funkční vzorek
prototyp
přínos
základní podněty
studie proveditelnosti
produkt pro trh
IPR
velmi zřídka
často
soustavně
obor
jednooborový
mezioborový
podnik. omez.
financování
veřej. zdroje
podílové
soukromé zdr.
vliv trhu
žádný
žádoucí
zásadní
Státní podpora inovací: jediná bloková vyjímka ze zákona o hospodářské soutěži (striktní omezující podmínky)
Nedostatky inovačního systému ČR (1) politika a právní prostředí
• • • • •
Nestandardní podnikatelské prostředí, nevynutitelnost práva, nedostatek politické vůle právo vůbec vynucovat Nízká podnikatelská morálka Nekompetence politiků při přípravě zákonů, pramenící z nezájmu o problematiku, která přináší výsledky až za horizontem volebního období Přednost zájmům skupinovým před zájmy společenskými Ideologie převažuje nad věcnou analýzou zahraničních zkušeností (jak u ODS, tak u ČSSD)
Nedostatky inovačního systému ČR (2) finanční služby
• • • •
Špatné zákony upravující specifické formy financování inovací (zejména směrem k fondům rizikového kapitálu a k daňovému režimu) Neochota bank zabývat se záležitostmi, jimž nerozumějí – chybí jim odborná expertíza nezbytná pro rozhodnutí o financování technologických projektů Záměrně nerozvinutý kapitálový trh (v Praze nelze na burze kótovat malou technologickou firmu – IPO) Banky dávají přednost operacím v zahraničí, kde je právní prostředí standardní, pak chybějí peníze pro domácí průmysl („krev“ ekonomiky, ta naše je pak spíše „chudokrevná“)
Nedostatky inovačního systému ČR (3) kvalifikovaní odborníci pro TT
• • • • • •
Chybí systém vzdělávání pro lidi se zkušeností jak z průmyslu, tak z výzkumu Chybí trh poradenských služeb v této oblasti: průmysl neví, že takové služby může požadovat, a po kom je může požadovat Chybějící trh nemotivuje vhodné lidi k rekvalifikaci na dosud velmi riskantní profesní dráhu Dosavadní pokusy zavést odbornost Inovační podnikání jsou velmi akademické, a odtrženy od pozitivních zkušeností ze zahraničí Zahraniční kursy nesmírně drahé (700€ - 1500€ za osobu za den) Připravuje se standardizace vzdělávání pro EU,
Funkce útvarů transferu technologií TT: využití vědy pro vytváření konkurenčních výhod • Zprostředkování komunikace mezi akademickou a průmyslovou sférou • Zkoumání možnosti využití poznatků v praxi, vyhledání strategických partnerů • Vyhodnocení komerční hodnoty poznatku • Jednání o smluvním výzkumu a o licenčních dohodách • Zabezpečení odborných posudků na jednotlivé projekty pro potenciální investory, příprava investiční dokumentace • Poradenství při zakládání a rozjezdu „spin-outs“ • Často: řízení patentového fondu a fondu rizikového kapitálu
Konference OECD Berlin 2000: Benchmarking Industry-Science Relationships
Nová ekonomika: • Jejím pilířem jsou vztahy průmysl – věda • Výzkumné a komerční cíle se vzájemně dobře doplňují • Neexistuje jediný možný model komercializace výsledků výzkumu, jsou ale zapotřebí společná pravidla, určit by je měli účastníci inovačního procesu, tzn. veřejné výzkumné laboratoře (VŠ, AV) a průmysl • Vláda by měla sledovat veřejný zájem a vytvořit systém pobídek firmám i výzkumníkům financovaným z veřejných prostředků
Oblasti rozhodující o úspěšném zavedení strategie inovace: • • • • •
Vhodný rámec pro práva spojená s duševním vlastnictvím Podpora inovačních procesů v malých firmách (technologicky orientovaných), beroucích na sebe rizika inovačních procesů Péče o lidské zdroje, nastavení podmínek dostatečně atraktivních k zabránění „brain drainu“ – především podpořit možnosti dalšího odborného růstu Do vyhodnocování výzkumu zavést i využití jeho výsledků v praxi, sestavit indikátory umožňující mezinárodní porovnávání (benchmarking) Reagovat na globalizaci odstraněním překážek mezinárodní spolupráce
Úkoly pro VŠ • • •
• •
Změnit akademickou kulturu Dosáhnout rovnováhy mezi odbornou pověstí v teorii a odbornou pověstí v praxi: obé se nevylučuje, ale posiluje (viz např. Warwick University, UK) Vychovávat odborníky všestranně vzdělané, vědomosti jsou méně důležité, než inovativní myšlení Vytvořit pobídkový systém odměňující vědce za realizaci jejich poznatků Spolupracovat s politiky na vytvoření vhodného právního rámce
Úkoly pro průmysl • • • •
Respektovat odlišnou kulturu vědy a výzkumu Naučit se přemýšlet a plánovat v delším časovém horizontu, umožňujícím využití universitního know-how Podporovat otevřenost v záležitostech duševního vlastnictví: průmysl má práva na výsledky výzkumu, který financuje ze soukromých prostředků, výsledky výzkumu financovaného z prostředků veřejných by ale měly být přístupny veřejnosti Uvědomit si, že za respekt k odlišné kultuře získává přístup k novým myšlenkám, k absolventům a k výzkumným laboratořím a databázím
Úkoly pro vládu
• • • • • • • •
Podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru Vytvářet fondy rizikového kapitálu, nestačí se jen „klidit z cesty“, ale nastavit daňový režim tak, aby bylo vhodné investovat do výzkumu a do inovací. Pro své plány vyčlenit dostatečné prostředky, „Dobré úmysly bez kapitálu nefungují“ (Baruch Raz, vědecký poradce Izraelského velvyslanectví v UK) Podpořit vytváření regionálních seskupení („clusters“) Změnit VŠ zákony (prof. Shattock, kvestor Warwick University) Starat se o osvětu veřejnosti Podpořit harmonizaci mezinárodního systému patentů Zavést výkonnostní srovnávání („benchmarking“) mezi státy
Děkuji za pozornost
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
