Politiky Evropské unie
Rozšíření
Šíření evropských hodnot a norem do dalších zemí „Díky politice rozšíření EU je Evropa bezpečnějším a stabilnějším místem, získává vliv a možnost prosazovat naše hodnoty i plnit úlohu významného aktéra na světové scéně.“ Š t ef an Fül e, evr o p s ký ko m is ař p r o r o zš ířen í
OBSAH Proč se EU rozšiřuje . . . . . . . . . . . . . 3 Jak funguje proces rozšiřování . . . . . 5
POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která vysvětluje, čemu se EU v různých oblastech věnuje a jakého pokroku zatím dosáhla.
Přínos rozšiřování EU . . . . . . . . . . . . . 10 Výhled do budoucna . . . . . . . . . . . . . . 12 Další informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Přehled doposud vydaných publikací najdete na této internetové stránce:
http://europa.eu/pol/index_cs.htm
Jak funguje Evropská unie Evropa 2020 – evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální oblast Migrace a azyl Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Rozvoj a spolupráce Rybolov a námořní záležitosti Spotřebitelé Spravedlnost, občanství, základní práva Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí
Politiky Evropské unie: Rozšíření Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Publikace 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v srpnu 2013 Titulní strana a fotografie na straně 2: © Digital Vision/ Getty Images 12 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-24040-9 doi:10.2775/53425 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 © Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
3
R o z š í ř e n í
Proč se EU rozšiřuje Evropská unie vznikla v 50. letech 20. století s cílem podpořit mír, blahobyt a evropské hodnoty na kontinentu. Tento cíl je dnes stejně relevantní jako v době vzniku EU. Evropská unie je otevřena všem evropským demokratickým zemím, které si přejí stát se jejími členy. Politika rozšíření EU tento proces doprovází. Z původních šesti členů se EU rozrostla na současných 28. Rozprostírá se od Atlantského oceánu až k Černému moři a je domovem více než 500 milionů lidí.
Přínos pro všechny strany Rozšiřování je výhodné jak pro členské státy, tak pro přistupující země. Díky němu je Evropa bezpečnější a lépe prosperuje, a to zejména proto, že podporuje demokracii a základní svobody, právní stát a jednotný trh. Výhody jednotného trhu jsou značné: hospodářský růst, s nímž souvisí zvyšování životní úrovně, bezpečnější spotřební zboží, nižší ceny a větší výběr v oblastech, jako jsou mimo jiné telekomunikace, bankovnictví a letecká doprava. Těchto výhod požívá s tím, jak se EU rozšiřuje, čím dál více lidí.
Evropská unie je především společenstvím hodnot. Jsme rodinou demokratických evropských zemí odhodlaných pracovat společně v zájmu míru a svobody, prosperity a sociální spravedlnosti. A tyto hodnoty bráníme. Snažíme se prohlubovat solidaritu mezi evropskými národy a zároveň respektujeme a zachováváme svou rozmanitost.
Rozšiřování podněcuje růst Obchod mezi „starými“ členskými státy EU (15 zemí) a „novými“ členskými státy EU (12 zemí, které se připojily k EU v roce 2004 a 2007): 1999 175 miliard eur 2007 500 miliard eur Růst obchodu mezi samotnými „novými“ členskými státy EU: 1999 15 miliard eur 2007 77 miliard eur
© EU
Chorvatsko, které se stalo členem EU v roce 2013, je dobře známé svými historickými městy na pobřeží Jaderského moře, jako je Split.
P o l i t i k y
E v r o p s k é
4
u n i e
Postupné rozšiřování
1952
1973
1981
1986
1995
2004
2007
2013
Kandidátské a potenciální kandidátské země
Evropské hospodářské společenství založené v 50. letech 20. století, které je dnes známé jako Evropská unie, mělo původně 6 členů: Belgii, Německo, Francii, Itálii, Lucembursko a Nizozemsko. V roce 1973 se členskými státy staly Dánsko, Irsko a Spojené království. Řecko se připojilo v roce 1981 a Španělsko a Portugalsko následovaly v roce 1986. Rakousko, Finsko a Švédsko vstoupily v roce 1995.
V roce 2004, během největšího rozšíření, se staly členskými státy Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko. O tři roky později, v roce 2007, se připojilo Bulharsko a Rumunsko. Dne 1. července 2013 se k EU připojilo Chorvatsko a zvýšilo tím počet členů na 28.
5
R o z š í ř e n í
Jak funguje proces rozšiřování V roce 1950 stáli čelní představitelé šesti zemí, které se ještě zotavovaly z válečného pustošení, u zrodu organizace, z níž posléze vznikla Evropská unie.
2. ekonomická – fungující tržní hospodářství a schopnost zvládnout hospodářskou soutěž a tržní síly v EU,
Byl to nebývalý krok, který vyžadoval hodně odvahy a vizi do budoucna: země, které mezi sebou po staletí bojovaly, se dohodly, že budou společně rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se jejich společné budoucnosti.
3. schopnost přijmout závazky spojené se členstvím, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.
Rozhodly se také přenést část svých pravomocí na novou úroveň, kterou teď jednoduše nazýváme Evropskou unií. EU je historickým úspěchem. Přinesla svým národům nejdelší období míru a nevídanou úroveň prosperity. Co začalo jako spojení 6 zemí, nyní zahrnuje 28 států s více než 500 miliony obyvatel. Integrace nových členů byla od samého začátku součástí plánu. Otcové zakladatelé měli vizi Evropy podporující začlenění, a nechali tudíž pro další demokratické evropské země dveře otevřené. Pomoci zemím, které mají ambice stát se členy, se EU v posledních pěti desetiletích nepřetržitě věnovala. Poskytuje se cestou podpory hospodářského růstu a solidarity a upevňování demokratických sil v zemích, které se osvobodily od diktátorských režimů.
Kdo se může stát členem? Článek 49 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že o členství může požádat každá evropská země, která uznává demokratické hodnoty EU a zavazuje se k jejich podpoře. Země se může stát členem pouze za předpokladu, že splňuje všechna kritéria a podmínky pro přistoupení, jak byly definovány na zasedání vedoucích představitelů EU v Kodani v roce 1993 a v několika následujících rozhodnutích EU. Jedná se o takzvaná kodaňská kritéria: 1. politická – stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, lidská práva a úctu k menšinám a jejich ochranu,
Kromě toho musí být EU schopná integrovat nové členy, takže si ponechává právo rozhodnout, kdy bude připravena je přijmout. Pro země západního Balkánu platí další podmínky, které se týkají převážně regionální spolupráce a dobrých vztahů se sousedními zeměmi (tzv. „podmínky procesu stabilizace a přidružení“).
Článek 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům…“ Článek 49 Smlouvy o Evropské unii „Každý evropský stát, který uznává hodnoty uvedené v článku 2 a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii.“
P o l i t i k y
E v r o p s k é
6
u n i e
Kdo rozhoduje? Noví členové jsou přijímáni s jednomyslným souhlasem členských států EU. Když země žádá o vstup do EU, vlády členských států zastoupené v Radě nejprve rozhodnou, zda žádost přijmou. Poté se členské státy na základě stanoviska Evropské komise rozhodnou, zda žadateli přiznají status kandidátské země a zda s ním zahájí přístupová jednání. Podobně členské státy rozhodnou,
kdy a za jakých podmínek zahájí a ukončí přístupová jednání s kandidáty v každé oblasti politiky na základě doporučení Komise. Když jsou přístupová jednání uspokojivě ukončena, členské státy a kandidátská země vyhotoví a podepíšou smlouvu o přistoupení. Svůj souhlas musí vyjádřit i Evropský parlament, jehož poslance přímo volí občané EU. Smlouva poté musí být ratifikována všemi členskými státy i přistupující zemí v souladu s jejich ústavně stanovenými postupy.
Jaká je současná situace? Stávající program rozšiřování Evropské unie zahrnuje země západního Balkánu, Turecko a Island. Každá země se nachází v jiné fázi procesu rozšiřování. Černá Hora, Island, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko a Turecko jsou kandidátské země. V současné době probíhají jednání s Černou Horou, Srbskem a Tureckem. Komise rovněž vydala doporučení, aby byla zahájena přístupová 1 jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Přístupová jednání s Islandem
byla v roce 2013 pozastavena na žádost země samotné. Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo jsou potenciálními kandidáty. Komise doporučila Radě, aby Albánii udělila status kandidáta za předpokladu, že splní stanovené podmínky.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Island Bosna a Hercegovina Srbsko Kosovo Černá Hora Albánie Bývalá jugoslávská republika Makedonie 8. Turecko
2
3 5 4 6
7 8
7
R o z š í ř e n í
© iStockphoto.com/santirf
Rozšíření má přinést maximální užitek jak EU, tak přistupujícím zemím, a proto je třeba proces přistoupení pečlivě říditi. Kandidátské země EU musí prokázat, že jako členové budou schopny plně dostát své úloze. To si vyžaduje podporu jejich občanů, jakož i politický a technický soulad s normami EU. V průběhu tohoto procesu EU stanoví pro kandidátské země podmínky postupu z jedné fáze do druhé.
Přístupová jednání Přístupová jednání se týkají schopnosti kandidátské země převzít závazky vyplývající z členství. Zaměřují se na podmínky a termíny, kdy kandidátské země přijmou a začnou uplatňovat stávající předpisy a pravidla EU, jichž je asi 100 000 stran. O samotných předpisech (známých rovněž pod názvem acquis, což ve francouzštině znamená „to, co bylo přijato“) nelze vyjednávat. Pro kandidátské země jde v jednáních v podstatě o to domluvit se, jak a kdy přijmou a začnou účinně uplatňovat předpisy a postupy EU. Jednání probíhají mezi členskými státy EU a kandidátskou zemí; jejich tempo závisí na pokroku každé země při plnění požadavků. Kandidátské země
Země v číslech Kandidátské a potenciální kandidátské země
Počet Hrubý domácí Rozloha obyvatel produkt na hlavu (1 000 km2) (v milionech) (PPS (1))
Albánie
27
3,2
7 300 (2)
Bosna a Hercegovina
51
3,8
7 300 (2)
Bývalá jugoslávská republika Makedonie
25
2,1
9 200
100
0,3
29 500
Kosovo (*)
11
2,2
Černá Hora
13
0,6
10 500 (2)
Srbsko
77
7,3
8 400 (2)
Turecko
770
73,7
13 600
4 290
508
25 700
Island
28 členských států EU celkem
Údaje jsou z roku 2012. Zdroj: Eurostat. (*) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. (1) Hrubý domácí produkt je celková hodnota veškerého zboží a služeb vyrobených a poskytnutých v zemi za rok. Tento ukazatel je často používán k vyjádření bohatství. PPS neboli standard kupní síly je jednotka vyjadřující shodný objem zboží a služeb v každé zemi bez ohledu na hladiny cen. (2) V roce 2011.
Slavný most v Mostaru v Bosně a Hercegovině, zničený během válek na Balkáně v roce 1993,byl znovu postaven.
mají proto důvod uplatňovat potřebné reformy rychle a efektivně. Některé z těchto reforem si vyžadují značné a někdy obtížné transformace politických a hospodářských struktur země. Je proto důležité, aby vlády jasně a přesvědčivě vysvětlily svým občanům důvody pro tyto reformy. Podpora občanské společnosti má v tomto procesu zásadní význam. O zahájení přístupových jednání rozhoduje Evropská rada na základě doporučení Komise, přičemž předpokladem je, aby kandidátská země uspokojivě plnila kodaňská politická kritéria a případně i další podmínky.
Screening Pro usnadnění jednání jsou všechny právní předpisy rozděleny do kapitol, z nichž každá odpovídá jedné oblasti politiky. Prvním krokem v jednání je screening (prověrky) a jeho účelem je vysvětlit acquis kandidátské zemi a určit oblasti, v nichž je v dotyčné zemi potřeba sjednotit právní předpisy, instituce nebo postupy. Jako základ pro zahájení procesu vyjednávání Komise vypracuje „kontrolní zprávu“ pro každou kapitolu. Tyto zprávy jsou předkládány Radě. Komise pak doporučí zahájit jednání o kapitole, nebo požadá, aby byly nejprve splněny určité podmínky (či kritéria hodnocení). Jakmile členské státy na základě posouzení Komise rozhodnou, že jsou kritéria hodnocení splněna, kandidátská země předloží vyjednávací postoj. Rada poté přijme společný postoj EU, který opět vychází z návrhu Komise a který umožňuje zahájení jednání o příslušné kapitole. Společný postoj EU rovněž zahrnuje podmínky (kritéria hodnocení) pro uzavření kapitoly.
P o l i t i k y
E v r o p s k é
8
u n i e
Jakmile jsou kritéria hodnocení pro uzavření kapitoly splněna, členské státy přijmou (opět na základě návrhů Komise) nový společný postoj, který stanoví, že kapitola může být uzavřena – ale pouze prozatímně. Přístupová jednání fungují podle zásady, že „nic není schváleno, dokud není schváleno vše“, tudíž kapitoly jsou definitivně uzavřeny až na konci celého vyjednávacího procesu.
Předkládání zpráv a sledování Komise informuje Evropský parlament a Radu o pokroku kandidátských zemí prostřednictvím výročních strategických dokumentů a zpráv o dosaženém pokroku v jednotlivých zemích. Rovněž sleduje dodržování závazků přijatých kandidátskou zemí v průběhu jednání. Sledování pokračuje až do přistoupení. Tak je možné země přebírající povinnosti spojené s členstvím dodatečně vést a také současným členským státům zaručit, že noví členové splní podmínky přistoupení.
Smlouva o přistoupení
Jakmile je smlouva o přistoupení podepsána, získá přistupující stát právo na jisté prozatímní výsady. Získává „status aktivního pozorovatele“ ve většině orgánů a agentur EU, kde má právo ujmout se slova, nikoli však hlasovat; může se vyjadřovat k předlohám návrhů EU, sdělením, doporučením či iniciativám. Jakmile je ratifikační proces ukončen, smlouva o přistoupení vstupuje v platnost k plánovanému datu a přistupující stát se stává členským státem EU.
Pomoc kandidátům připravujícím se na členství – předvstupní strategie Pokrok kandidátské země při přípravě na vstup do EU závisí na tom, jak dobře provádí reformy potřebné ke splnění přístupových kritérií a podmínek. Unie zemím poskytuje podporu v jejich přípravě na vstup do EU. Na pomoc při přípravě na budoucí členství využívá EU předvstupní strategii. Zásadními prvky této strategie jsou dohody o přidružení (v případě zemí západního Balkánu se jedná o dohody o stabilizaci a přidružení), finanční pomoc EU a účast na programech EU. Smluvní rámec kandidátských zemí pro vztahy s EU sestává z dohod o přidružení. Například formální vztahy Turecka s EU jsou zakotveny v dohodě o přidružení, která byla podepsána v roce 1963 (ankarská dohoda) a rozšířena o celní unii v roce 1995. Pro země západního Balkánu byl v roce 1999 zaveden zvláštní proces, tzv. „proces stabilizace a přidružení“. Cílem tohoto procesu a souvisejících dohod o stabilizaci a přidružení je region po desetiletích trvajících konfliktů stabilizovat, podpořit
© iStockphoto.com/Valery Shanin
Když jsou jednání o všech kapitolách ukončena ke spokojenosti obou stran, výsledky jsou včleněny do návrhu smlouvy o přistoupení. Poté je konzultována Komise a svůj souhlas musí vyjádřit Evropský parlament. Smlouva je následně podepsána a ratifikována kandidátskou zemí a všemi členskými státy.
Od podpisu smlouvy o přistoupení k samotnému přistoupení
Obrázek napovídá, jak přišla Černá Hora ke svému názvu.
9
R o z š í ř e n í
© EU
nebo zdokonalování dopravních sítí – prostřednictvím kombinace grantů EU a půjček od mezinárodních finančních institucí. Kandidátským zemím je umožněno účastnit se programů EU, například v oblastech zdravotnictví, výzkumu nebo vzdělávání. Tato zkušenost jim umožňuje se naučit, jak zacházet s typem financování, na který budou mít po přistoupení nárok, a také jim pomůže blíže se seznámit s politikami a nástroji EU.
EU pomáhá potírat trestnou činnost na Balkáně.
přechod k demokracii a tržnímu hospodářství, postupně integrovat země této oblasti do EU s konečným cílem jejich přistoupení a podporovat regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy. Kandidátské země často potřebují provádět významné reformy, aby předpisy EU nebyly pouze přijaty, ale také správně prováděny. Je možné, že musí zřídit nové orgány jako např. nezávislý orgán pro hospodářskou soutěž nebo agenturu pro potravinové normy. Případně je třeba restrukturalizovat již stávající instituce: demilitarizovat policii, modernizovat orgány dozoru v oblasti životního prostředí, poskytovat větší autonomii státním žalobcům při boji s korupcí. Tyto reformy s sebou nesou velké investice, pokud jde o know‑how a finanční zdroje. EU při provádění těchto reforem nabízí široký rozsah programů a mechanismů pro poskytování finanční a technické pomoci. EU si je vědoma problémů, které tyto reformy mohou občanům dotyčných zemí přinášet, a proto také podporuje porozumění přístupovému procesu ze strany veřejnosti, mimo jiné prostřednictvím dialogu s občanskou společností, např. s odbory, sdruženími spotřebitelů a dalšími nevládními organizacemi. Důležitým aspektem pomoci EU je posílení „kapacity institucí“. To v zásadě znamená zajištění toho, aby byl veřejný sektor v kandidátské zemi obeznámen s tím, jak v praxi vyřizovat záležitosti týkající se EU a obecně jak pracovat efektivně a v souladu s demokratickými zásadami. EU pomáhá rozvíjet struktury nebo školit personál, který je zodpovědný za uplatňování předpisů EU. Poradenství při provádění acquis je často poskytováno prostřednictvím dohod o partnerství, tzv. twinningových dohod, v jejichž rámci jsou vysíláni odborníci z členských států EU, nebo prostřednictvím krátkodobých pracovních seminářů. Připravovat země na členství také znamená jim pomáhat při modernizaci infrastruktury – například při výstavbě zařízení na likvidaci pevného odpadu
Podpora EU Finanční pomoc EU pomáhá zemím regionu při budování jejich kapacit na přijímání a uplatňování evropských norem. V období 1991 až 2011 EU poskytla více než 16 miliard eur na podporu západního Balkánu, což je jedna z nejvyšších pomocí na obyvatele na světě. Od roku 2007 jsou kandidátským zemím a potenciálním kandidátům poskytovány finanční prostředky EU a podpora prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP). Cílem projektů podporovaných z NPP je posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat veřejnou správu, podpořit hospodářské reformy, dodržování lidských práv, jakož i práva menšin a rovnost žen a mužů, podpořit rozvoj občanské společnosti a regionální spolupráci a přispět k udržitelnému rozvoji a snižování chudoby. Financování z NPP tak podporuje přijímání a provádění požadavků souvisejících s členstvím. Očekává se, že v období 2014–2020 bude celková výše předvstupního financování dosahovat zhruba 12 miliard eur, a to s přesně přidělenými částkami, o nichž se bude rozhodovat každý rok.
Předvstupní pomoc poskytnutá EU v roce 2013 (v milionech eur) Albánie Bosna a Hercegovina Chorvatsko Bývalá jugoslávská republika Makedonie
95,3 108,8 93,5 113,2
Island
5,8
Kosovo
71,4
Černá Hora
34,5
Srbsko
208,3
Turecko
902,9
Program určený více příjemcům
177,2
P o l i t i k y
E v r o p s k é
10
u n i e
Přínos rozšiřování EU EU přináší značný hospodářský a sociální užitek jak stávajícím, tak novým členským státům. V roce 1999 činil obrat z obchodu mezi tehdejšími 15 členskými státy a 12 kandidátskými zeměmi 175 miliard eur. V roce 2007, 3 roky po největším rozšíření EU v historii, tato částka vzrostla na 500 miliard eur. Nové členské státy, které vstoupily do EU v roce 2004, těžily z rychlejšího růstu, který jim umožnil navýšit jejich hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu, jenž v roce 1999 představoval 40 % průměru EU‑15, na 52 % v roce 2008. Odhaduje se, že za stejné období došlo v důsledku přistoupení k posílení hospodářského růstu v nových členských státech o zhruba 1,75 procentních bodů za rok, přičemž růst v období 1999–2003 se v průměru navýšil z 3,5 % na 5,5 % v období 2004–2008. Kromě zvýšení prosperity s sebou proces rozšiřování přináší stabilitu, bezpečnost a právní stát pro země, které vstupují do EU. Politika rozšíření hrála velmi důležitou úlohu při přeměně těchto bývalých komunistických zemí, které vstupovaly do EU od roku 2004, na státy s fungující tržní ekonomikou a demokratickými politickými institucemi. Tento proces byl splněním slibu, který dala EU na konci studené války bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy, že jim pomůže s reformou jejich politických systémů a ekonomik, a přispěje tak k vytvoření podmínek pro vstup těchto zemí do EU. Odborné poradenství poskytnuté Evropskou komisí a dalšími orgány, jakož i institucionální a právní know‑how poskytnuté tehdejšími členskými státy pomohlo těmto zemím projít jedním z nejrychlejších procesů modernizace v historii.
Pirosce Bekeové je 24 let a pracuje v Maďarsku jako učitelka němčiny na základní škole. Absolvovala jednoleté studium v Rakousku v rámci programu EdTWIN, který vytvořila a financuje EU, a který probíhá ve čtyřech zemích – v Rakousku, České republice, Maďarsku a na Slovensku. Členství Maďarska v EU jí formou uvedeného programu umožnilo změnit úhel pohledu na profesi učitelky. Kurzy v Rakousku rovněž zahrnovaly stáže, které doplnily Pirosčiny teoretické znalosti a posílily její didaktické dovednosti. „Výuka a studium v cizím prostředí pro mne byly velkým přínosem na mnoha úrovních, samozřejmě z profesního, ale rovněž z osobního hlediska. Dozvěděla jsem se více informací o Rakousku a jeho kultuře – a co je ještě důležitější – získala jsem skvělé přátele, se kterými sdílím společné zájmy a jimž důvěřuji.“ Skutečnost, že je Maďarsko členským státem EU, hrála v profesním vývoji Pirosky významnou roli. Zajistila jí přístup k většímu počtu režimů a programů, díky nimž zdokonalila své dovednosti. „Kdyby Maďarsko nebylo v Evropské unii, pochybuji, že bych odjela studovat do Rakouska, a mohlo by mi trvat celá léta, než bych se naučila to, co jsem se naučila tam. Byla bych někdo jiný,“ tvrdí Piroska.
Profesní mobilita stimuluje kariéru a ambice
© EU
Země, které chtějí vstoupit do EU, musí mít svobodné a nezávislé sdělovací prostředky.
Studium v zahraničí je zkušenost, která změní váš život
Petar je 37letý bulharský státní příslušník žijící na Kypru. Přestěhoval se sem v roce 2008 s úmyslem podnítit svou profesní dráhu a pracovat pro jednu z nejvýznamnějších telekomunikačních společností v zemi. V roce 2008, v době vypuknutí hospodářské krize, měl Petar v rodném městě Slivenu v Bulharsku čím dál větší potíže zajistit pro svou rodinu důstojný život. Využil proto EURES, portál pracovní mobility EU, který nabízí uchazečům o zaměstání příležitost seznámit se se všemi nabídkami volných pracovních míst zveřejněnými úřady práce v celé Evropě. Na otázku týkající se jeho života v Bulharsku před vstupem do EU Petar odpovídá: „Cestovat jsme mohli v celé Evropě poměrně snadno, ale situace týkající se profesního uplatnění zde byla
11
R o z š í ř e n í
Po několika měsících registrace na internetových stránkách portálu EURES byl Petar pozván do Nikósie na pohovor do významné společnosti působící v oblasti reklamy, která mu nakonec nabídla práci. Po několika letech práce ve společnosti a díky kolegům, kteří mu pomohli překonat jazykovou bariéru a přizpůsobit se novému zaměstnání, se podle svých slov cítí jako skutečný člen týmu, a ne již jako „cizinec“.
Od malého zemědělského podniku k internetovému podnikání s podporou EU Když Polsko vstoupilo v roce 2004 do Evropské unie, mnozí se obávali, že malé a střední rodinné zemědělské podniky budou v důsledku globální konkurence odsouzeny k zániku. Avšak tyto podniky stále prosperují, a pravděpodobně dokonce více než kdykoli dříve. Tomasz Obszański je vlastníkem zemědělského hospodářství o rozloze 21 hektarů, které se nachází v Tarnogródu, blízko ukrajinské hranice. Tomasz vysvětluje své zkušenosti po vstupu Polska do EU. „Nebyl jsem si úplně jist, zda to bude mít skutečný dopad na můj každodenní život,“ svěřuje se. „Po několika měsících jsem však začal pociťovat, že členství Polska v EU je pro mne pozitivní změnou, zvláště když jsem si uvědomil, že mám nárok na financování, které mi pomůže rozvinout hospodářství.“ Tomasz tyto finanční prostředky rozumně využil k přeměně svého hospodářství na prosperující podnik. Jeho produkce a zisk se zvýšily díky dvěma zásadním změnám, které ve svém podniku realizoval. Tomasz se v roce 2010 zúčastnil programu EU, který mu umožnil založit novou společnost zabývající se pěstováním biosemen a výrobou vysoce kvalitních bioolejů. „Díky tomuto fondu jsem zakoupil lis na semena a vyrábím bioolej v souladu s evropskými normami pro ekologické zemědělství“, vysvětluje. „To posílilo mou pozici a byl jsem tak připraven čelit výzvě otevřené ekonomiky.“ Objem jeho prodeje se postupně zvyšuje a Tomasz nyní dodává své výrobky z místního obchodu s ekologickými potravinami na regionální veletrhy, trhy a do lékáren. Zahájil dokonce prodej na internetu. „To všechno mi umožnilo zajistit dobrou životní úroveň pro mou rodinu,“ tvrdí Thomasz. „Mým cílem je vytvořit skutečný rodinný podnik, v němž by v budoucnu mohly pracovat mé děti, jelikož hospodářství se postupně rozvíjí a využívá nových myšlenek a technologií.“
Partnerství státních žalobců: boj proti organizovanému zločinu a korupci Organizovaný zločin je celosvětovým problémem, k jehož řešení je nutná intenzivní mezinárodní spolupráce. V zemích západního Balkánu je třeba vybudovat příslušné struktury a země v tomto regionu potřebují získat zkušenosti, aby byly s to provádět vyšetřování a stíhat rozsáhlé zločinecké skupiny v mezinárodním kontextu. V reakci na tuto situaci Evropská unie pomáhá zemím západního Balkánu přijímat opatření, přičemž první krok představují společná vyšetřování. K posílení spolupráce mezi státními žalobci v zemích západního Balkánu přispívá i projekt s názvem „Boj proti organizovanému zločinu a korupci: posilování sítě státních žalobců“. Státní žalobci z členských států EU jsou vysíláni do této oblasti, aby poskytovali svým protějškům poradenské služby dlouhodobé povahy. „Mezinárodní zločinecké gangy pracují účinně, jsou dobře organizované a adaptabilní, disponují silnými přeshraničními sítěmi a jsou schopny velmi rychle předávat informace. Za zločinci zpravidla zaostáváme vždy o jeden krok, ale s dobře fungujícími a silnými sítěmi dokážeme tento nedostatek napravit,“ říká zástupce rakouského Útvaru zpravodajských služeb v oblasti trestné činnosti. Dopad projektu byl citelný v celém regionu západního Balkánu v dubnu 2013, kdy zvláštní policejní síly z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska provedly operaci „Šetač“ („Chodec“). Tato operace zasáhla struktury drogové mafie, která je v těchto zemích velmi aktivní. Byly úspěšně zadrženy desítky podezřelých, jakož i velké množství zbraní a výbušnin. Tento projekt bude prospěšný nejen pro státní žalobce v zemích západního Balkánu, ale zajistí rovněž ochranu občanů, kteří byli postiženi organizovaným zločinem. Vzhledem k povaze moderního organizovaného zločinu představuje také přínos pro sousední země a země, kterých se zločinecké operace dotýkají.
© EU
velmi složitá. Bulharům, kteří chtěli pracovat v zahraničí, byla nabízena pouze sezónní nebo nelegální práce, ale to u mě nepřipadalo v úvahu.“
Více informací o lidech, o kterých jste se dočetli na těchto stránkách, najdete v následujícím videu: „Jak EU ovlivnila můj život?“
E v r o p s k é
12
u n i e
Výhled do budoucna
Přistoupení k EU samozřejmě není automatickým procesem, nýbrž procesem založeným na důsledné podmíněnosti, kdy se každý krok vpřed opírá o skutečný pokrok dosažený v praxi a podléhá souhlasu všech stran. Reformy ve vztahu k EU se neomezují na slaďování místních předpisů s normami EU. Ústředním prvkem procesu rozšíření zůstává dodržování právního státu, demokratických zásad a lidských práv.
© EU
Postupné rozšiřování hrálo v ochraně demokracie a nastolení stability na evropském kontinentu klíčovou úlohu. Tento faktor byl uveden jako hlavní důvod pro udělení Nobelovy ceny za mír EU v roce 2012. Dnes politika rozšíření nadále vyvíjí stabilizační účinek na země západního Balkánu a je zárukou pro demokratické reformy v Turecku. Tato politická transformace přináší ve fungování státu skutečné změny. Nejlepším příkladem je přistoupení Chorvatska: země, která se ještě před dvěma destiletími zmítala v konfliktech, je nyní stabilní demokracií schopnou převzít závazky vyplývající z členství v EU a dodržovat normy EU.
EU poskytuje finanční pomoc určenou k budování ekonomiky v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích.
Další informace XX Internetové stránky Evropské komise týkající se rozšíření: http://ec.europa.eu/enlargement/ XX Co členství v EU přináší lidem v jejich každodenním životě: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/publication/the_eu_what_would_it_mean_for‑me.pdf XX Máte nějaké dotazy ohledně Evropské unie? Kontaktujte Europe Direct 00 800 6 7 8 9 10 11 http://europedirect.europa.eu
ISBN 978-92-79-24040-9 doi:10.2775/53425
NA-70-12-019-CS-C
P o l i t i k y
