MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Využití počítačových programů u dětí se specifickými poruchami učení
Bakalářská práce
Brno 2009
Vedoucí práce: Doc.PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D.
Autor práce: Terezie Gřundělová
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. ……………………. podpis
Citát:
„Jedna dobrá matka vydá za sto učitelek” Johann Gottfried Herder
Poděkování: Moje poděkování patří především Doc.PaedDr. Miroslavě Bartoňové, Ph.D., za její vedení, trpělivost a cenné rady.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 6 1. SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ ................................................................................................................. 7 1.1 DEFINICE SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ ....................................................................................................... 7 1.2 CHARAKTERISTICKÉ PROJEVY SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ ....................................................................... 8 1.3 DIAGNOSTIKA SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ .............................................................................................. 10 1.4 ZÁSADY REEDUKACE ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ ............................................................... 12 2. PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ ....................................... 16 2.1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC ................................................................................................................................. 16 2.2 SYSTÉM PÉČE O ŽÁKY SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ ....................................................................... 17 2.3 OSOBNOST ŽÁKA SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ .............................................................................. 19 2.4 VYUŽITÍ POČÍTAČOVÝCH PROGRAMŮ PŘI REEDUKACI SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ ................................. 20 3. POČÍTAČOVÉ PROGRAMY PRO DĚTI SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ ...................... 22 3.1 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE, TECHNIKY ŠETŘENÍ ............................................................................................. 22 3.2 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO SOUBORU ............................................................................................. 22 3.3 INTERPRETACE ŠETŘENÍ .............................................................................................................................. 24 UPLATNĚNÍ POČÍTAČŮ MÁ NEJVĚTŠÍ ZASTOUPENÍ V OBLASTI MOTIVACE A SOUSTŘEDĚNOSTI, ......................... 27 DŮLEŽITÝ JE I PRO UPLATNĚNÍ ROZVOJE SMYSLŮ. ............................................................................................. 27 3.4 ZÁVĚRY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................................................. 28 ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 29 RESUMÉ A SUMMARY: .................................................................................................................................. 30 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: .............................................................................................................. 31 SEZNAM PŘÍLOH: ........................................................................................................................................... 33
5
Úvod Volný čas každý tráví jiným způsobem. Mnoho lidí se věnuje svým zájmům. Jedná se o určitý způsob relaxace ať už aktivní nebo pasivní. Relaxujeme, abychom si odpočinuli od běžných denních starostí a přišli na jiné myšlenky. Relaxace může probíhat i způsobem, kdy se věnujeme dítěti v oblasti reedukace specifických poruch učení. Díky patřičných zkušeností jsem se rozhodla pro výběr tématu své práce. Začala jsem se více zabývat touto problematikou a narazila jsem na různé způsoby nápravy specifických poruch učení. Pro reedukaci pomocí počítačových programů není mnoho literatury. Cílem mé bakalářské práce je seznámení se s touto problematikou, navštívení dyslektických kroužků při základních školách, které využívají počítačové programy v rámci reedukace. Zjištění na základě rozhovorů, jak dětem i vyučujícím tyto programy vyhovují, jaké mají výhody a nevýhody, jak se dětem pracuje s takovými programy, zda jsou viditelné pokroky ve zlepšení díky této technice. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je zaměřena obecně na danou problematiku, vymezení základních pojmů a na zásady při reedukaci specifických poruch učení. Druhá kapitola je zaměřena na péči a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení, systém péče a je zde zahrnut i legislativní rámec pro výchovu a vzdělávání
dětí se
specifickými poruchami učení. Třetí kapitola pojednává o využití počítačových programů pro děti se specifickými poruchami učení na základě zpracovaných archů řízeného rozhovoru, celkové interpretace bakalářské práce a vyhodnocení. Je důležité si uvědomit že jakákoliv náprava specifických poruch učení není postavena pouze na učiteli, ale na celém kolektivu, okolo dítěte, na sociálních podmínkách i na dalších faktorech, které ovlivňují výsledek dlouhodobého úsilí při nápravě dané dysfunkce.
6
1. Specifické poruchy učení 1.1 Definice specifických poruch učení Definováním specifických poruch učení se zabývají odborníci již mnoho let. Definice prošla mnoha změnami a každý autor, který se problematikou specifických poruch zabýval ji formuloval odlišně. Definice specifických poruch učení je především definicí dyslexie. Tato definice byla přijata po dlouhých jednáních Světovou neurologickou federací na konferenci roku 1968 v USA. „Specifická vývojová dyslexie je porucha projevující se neschopností naučiti a čísti, přestože se dítěti dostává běžného výukového vedení, má přiměřenou inteligenci a sociokulturní příležitost.“ (Matějček, 1974) V historickém pojetí byly definice stavěny na vnějších znacích poruch. Dnes jsou definice na úrovni psychologické a definice v termínech anatomie a fyziologie mozku, vymezují i oblast diagnostiky. Problematika specifických poruch učení zasahuje do mnoha vědních oborů, což způsobuje stálou nejednotnost terminologie. Jednu z novějších definic pocházející od expertů z USA z roku 1980 považoval Z.Matjček za významnou: „Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se porucha může vyskytnout souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace. Sociální a emociální poruchy) nebo souběžně
jinými vlivy
prostředí)např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů.“ (Matějček 1993, s.24) Z této definici vyplývá, že specifické poruchy a učení se mohou vyskytovat s primárním postižením a že se jedná o dysfunkci centrálního nervového systému. Termín specifické poruchy učení označuje heterogenní skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání a matematiky.Tyto obtíže mají individuální charakter. Děti mohou mít potíž pouze v jedné oblasti učení nebo ve větším počtu různých oblastí. V některých oblastech jsou velmi schopné, ale i přesto mají v jiné oblasti velké obtíže.
V odborné literatuře se setkáváme s termíny specifické vývojové
poruchy učení a chování, specifické poruchy učení, vývojové poruchy učení. Nejčastěji se 7
setkáváme s pojmem specifické poruchy učení. Tyto pojmy jsou nadřazené pojmům dyslexie (porucha osvojování čtenářských dovedností), dysgrafie (porucha osvojování psaní), dysortografie
(porucha
osvojování
pravopisu),
dyskalkulie
(porucha
osvojování
matematických dovedností), dyspraxie ( porucha, která postihuje osvojování, plánování a provádění volních pohybů), dysmúzie (porucha v osvojování hudebních dovedností). Tyto poruchy se neprojevují pouze v oblasti, kde je defekt nejvýraznější. Mají mnoho společných projevů. Děti se specifickými poruchami učení jsou ovlivněni značnou mírou různých faktorů. Nemusí se jednat pouze o inteligenci, či rozvoj kognitivních dovedností. Důležité je se zaměřit i na sociální prostředí, ve kterém dítě vyrůstalo a žije. Neměli bychom ani zapomínat, že různé poruchy u jednotlivých jedinců se liší a je potřeba vždy ke každému přistupovat individuálně. (Bartoňová 2004) 1.2 Charakteristické projevy specifických poruch učení Specifické poruchy učení projevují nejen při osvojování čtení, psaní a počítání, ale jsou doprovázeny řadou dalších obtíží. V běžném životě si je rodiče a učitelé nemusejí uvědomovat a považují dítě za lenivé, v některých případech hloupé. Specifické poruchy učení ale postihují i chování, citový a sociální vývoj. Dyslexie je specifická porucha čtení, projevující se neschopnosti naučit se číst běžnými výukovými metodami. Postihuje základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění čtenému textu. Dítě luští písmena, neúměrně dlouho slabikuje nebo si naopak slova domýšlí.Nejčastějšími chybami jsou záměny písmen tvarově podobných (b-d-p), zvukově podobných (t-d) i zcela nepodobných. V technické části čtení se objevuje tzv.dvojí čtení – nejprve se čte slovo po hláskách potichu a potom jej vysloví nahlas. Dysgrafie je specifická porucha grafického projevu, postihuje zejména celkovou úpravu písemného projevu. Projevuje se ve více oblastech. Dítě si obtížně zapamatuje tvary písmen, obtížně je napodobuje.Písmo je příliš velké nebo příliš malé, ale obtížně čitelné. Dochází k častému škrtání a přepisování písmen. Celkový písemný projev je neupravený. Je zde neúměrně pomalé tempo psaní.Často se objevuje vadné držení psacího náčiní. Žák při psaní vynaloží velké úsilí a mnoho energie, potom již není schopen se soustředit na obsahovou a gramatickou stránku projevu. Dysortografie je specifická porucha pravopisu, postihuje zejména celkovou úpravu písemného projevu. Projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a obtížemi pro osvojování gramatického učiva. Jedná se o špatné rozlišování krátkých a 8
dlouhých samohlásek. Dítě opět zaměňuje tvarově podobná písmena. Projevuje se při chybném rozlišování slabik (dy-di, ty-ti, ny-ni). Dítě vynechává nebo přidává písmena, přesmykuje písmena nebo slabiky. Porucha negativně ovlivňuje proces aplikace gramatického učiva. Dyskalkulie je specifická porucha matematických schopností, která postihuje manipulaci s čísli, číselné operace, matematické představy, geometrii. Dítě má problémy při osvojování matematických pojmů, chápání a provádění operací. Často si osvojuje početní spoje pouze na základě paměti a pokud paměť selže, dopouští se nepochopitelných chyb. Velmi dlouho setrvává na počítání pomocí prstů. Podle charakteru potíží můžeme tuto poruchu členit na několik typů: Praktognostická dyskalkulie je porucha matematické manipulace s konkrétními předměty nebo nakreslenými symboly.. Verbální dyskalkulie se projevuje problémy dítěte při označování množství a počtu předmětů, operačních znaků. Lexická dyskalkulie se projevuje neschopností číst číslice, čísla, operační symboly. Grafická dyskalkulie představuje neschopnost psát matematické znaky. Jedinec není schopen psát číslice formou diktátu či přepisu. Číslice píše často zrcadlově. Operační dyskalkulie se projevuje narušenou schopností provádět matematické operace, sčítání, odčítání, násobení, dělení. Často se objevují záměny operací. Ideognostická dyskalkulie se projevuje poruchou v oblasti pojmové činnosti. Týká se především matematických pojmů a vztahů mezi nimi. Dyspraxie je specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony. Může se projevit při běžných denních činnostech, ale i ve vyučování. Děti bývají pomalé, nešikovné, neupravené, jejich výrobky jsou nevzhledné. Často se u dítěte vytvoří nechuť k motorickým činnostem. Tato porucha se může projevit i v oblasti psaní, ale i řeči. Dysmúzie je specifická porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby. Projevuje se obtížemi při rozlišování tónů, nepamatuje si melodii, není schopno rozlišovat rytmus. (O.Zelinková 2003) Dysfunkce mohou způsobit závažnou překážku při osvojování vědomostí.
9
1.3 Diagnostika specifických poruch učení Diagnostika je východiskem výchovně-vzdělávacího procesu a především reedukace. Jejím cílem je stanovení úrovně vědomostí a dovedností, poznávacích procesů, sociálních vztahů, osobnostních charakteristik a dalších faktorů, které se podílejí na úspěchu či neúspěchu dítěte. Diagnostika prováděná na specializovaném pracovišti se liší do té, která je prováděna v běžné či specializované třídě. V podmínkách třídy je sledování žáka dlouhodobé, je ovlivněno atmosférou školy, třídy, osobností učitele. Specializované pracoviště je prostředím, kde lze po navázání individuálního kontaktu utvořit takové podmínky, v nichž dítě podá optimální výkon. Speciální testy umožňují porovnat žáka s populací daného věku.(O.Zelinková 2003) Nepřímé zdroje diagnostických informací jsou závislé na osobním přístupu toho, kdo diagnózu stanovuje, na jeho dovednosti vést rozhovor a na schopnosti obsah rozhovoru analyzovat.
Rozhovor s rodiči Rozhovor s rodiči je řazen do nepřímých zdrojů diagnostických informací. Základním předpokladem profesionálního vedení rozhovoru s rodičem je vědomí, v jak obtížné situaci se ten, kdo má neúspěšné dítě. Rodiče své zklamání nejsou schopni dlouho vydržet a hledají vinu ve škole a přenášejí na ni odpovědnost, nebo trestají dítě. Odborník by se měl aktivně snažit o vytvoření vztahu a získání důvěry rodičů. Nejzákladnější technikou pro budování důvěry vztahu je naslouchání tomu, co rodič říká.
Rozhovor s učitelem Pro pracovníka pedagogicko-psychologické poradny může být učitel významným zdrojem důležitých informací. Školní úspěch u dítěte závisí na možnostech a nadání žáka ale také na pedagogických schopnostech učitele.Pro stanovení příčin školního neúspěchu jsou učitelovy postřehy o práci dítěte velmi cenné. Učitel umí popsat, jak dítě reaguje na svůj nezdar, čím je dobré jej motivovat k práci apod. Předpokladem spolupráce učitele a psychologa je vztah vzájemné úcty. Žádná strana se nesmí cítit ohrožena ve svých kompetencích.
10
Rozhovor s dítětem Při rozhovoru s dítětem se nejedná o odborné informace ale o jeho poznatky. Dítě samo umí říci, jak řešilo konkrétní problém, jakou cestu zvolilo nebo proč udělalo konkrétní chybu. Přímé zdroje diagnostických informací Diagnózu specifických poruch učení můžeme stanovit analýzou školních výkonů dítěte ve čtení, psaní a počítání. Významné jsou v této oblasti i speciální zkoušky a testy, které hodnotí výkony dítěte v jednotlivých percepčních oblastech. Každý pedagog si vybírá testy, které považuje za nejužitečnější pro dané dítě. Testů je velká spousta a každý psycholog se s danými testy potřebuje pouze seznámit. Testy dělíme do tří skupin: •
Testy inteligence
Tyto testy obsahují mnoho položek, které hodnotí všeobecnou inteligenci.Některé jsou velice vhodné pro děti se specifickými poruchami učení, protože nezahrnují čtení nebo psaní. Inteligenční test nevypovídá jen o úrovni inteligence dítěte, ale podává informace o jeho silných a slabých sránkách. •
Testy školních znalostí
Tyto testy zahrnují testy čtení, pravopisu a aritmetiky. U dětí se specifickými poruchami učení je nutné, ale psycholog udělal jeden z těchto testů jako dodatek k inteligenčnímu testu. Testy poukazují na stupeň schopností v určité oblasti učení v porovnání se spolužáky a poskytují informace o povaze obtíží v testované oblasti. (V.Pokorná 2001)
Čtení Čtení je ucelený proces. Důležitou roli hraje motivace, schopnost zaměření pozornosti na text, zřetelné vidění tvaru písmen, porozumění. Při vyšetření čtení se sledují základní charakteristiky čtenářského výkonu jako je: rychlost, správnost, technika čtení a porozumění. Zde se používají standardizované testy, které mají různou obtížnost. Existuje již mnoho testů zkoumajících čtení. Obvykle je na dítěti vyžadováno, aby nahlas přečetlo určitý text se stupňující se obtížností. Dítě postupuje stále k obtížnějším úrovním, dokud testující osobě není zřejmé, že již dosáhlo své hranice. Testy obvykle stanovují relativní rychlost čtení dítěte v porovnání s ostatními dětmi jeho věku. Přesnost čtení je evidovaný počet chyb a porovnán s dětmi stejného věku. Míru chápavosti určí psycholog tak, že mezi čtením položí dítěti pár otázek ohledně čteného textu. Se čtením úzce souvisí i řeč. Potíže v řeči mohou být nevýrazné, ale přesto mohou ovlivnit čtení dítěte.
11
Psaní Psaní a jeho úroveň se hodnotí z hlediska grafické, pravopisné a obsahové stránky, kde se všechny oblasti vzájemně ovlivňují. Mezi diagnostické nástroje patří opis. Opis ukazuje grafomotorické zvládnutí tvarů písmen a jejich uspořádání ve slova. Dalším diagnostickým nástrojem je přepis. Přepis sleduje stejné cíle jako opis, ale dítě musí zvládat vztah mezi tiskacími a psacími písmeny. Důležitým diagnostickým měřítkem je diktát. Diktát je komplexní dovednost, která předpokládá dostatečně rozvinutou sluchovou i zrakovou percepci, grafomotoriku i aktivní aplikaci gramatických pravidel. Při analýze chyb v písemném projevu by mělo být sledováno, zda dítě komolí slova. Pokud dítě slovo komolí, znamená to, že nerozlišuje souhláskové shluky, přehazuje písmena, obrací pořadí písmen, vynechává části slov, zaměňuje opakovaně některá písmena za jiná apod. Dále se sleduje, zda dítě dodržuje diakritická znaménka. Nedodržování diakritických znamének znamená, že dítě vynechává čárky, háčky, tečky. Může se ale jednat o nedostatečné sluchové rozlišování. V písemném projevu se hodnotí, zda dítě rozlišuje měkké slabiky – di, ti, ni a tvrdé slabiky – dy, ty, ny. Pokud dochází ke špatnému rozlišování těchto slabik, dostávají děti v pedagogicko – psychologických poradnách diktáty, ze speciálně vybraných vět. Tyto věty nejsou gramaticky obtížné, aby se děti mohly soustředit na sluchovou a zrakovou analýzu řeči. Mezi další ukazatele patří i matematické sešity. Zde se sleduje, zda dítě nepíše některá čísla zrcadlově, nezaměňuje číslice, píše správně desetinou čárku, zda provádí bez obtíží operace, které po sobě následují apod. (V.Pokorná 2001) Pro diagnostiku je důležitá i úroveň sluchového vnímání, kde obtíže ve sluchové percepci řeči mohu být příčinou obtíží. Dále se zjišťuje úroveň zrakového vnímání i lateralita. Lateralitou se rozumí upřednostňování jednoho orgánu z páru, který se označuje jako dominantní. 1.4 Zásady reedukace žáků se specifickými poruchami učení Proces reedukace specifických poruch učení lze charakterizovat jako dlouhodobý diagnosticko-terapeutický proces, jehož cílem je odstranění nebo zmírnění obtíží dítěte a zlepšení celkového stavu psychiky dítěte. (Bartoňová 2005) Při reedukaci je nutné respektovat určité zásady. Efektivní reedukace je týmovou spoluprácí vše vyučujících, kteří se podíleli na výchově a vzdělávání žáka. Reedukace 12
specifických poruch učení je individuální proces. Zdůraznění individuality znamená, že postup je utvářen pro každého jedince podle jeho aktuálního vývoje. Náprava specifických poruch učení je náročná a dlouhodobá a vyžaduje značné úsilí ze strany dítěte, učitele, rodiny a odborníků. Pro nápravu specifických poruch učení je důležité řídit se určitými pravidly: •
zaměření na specifiku jednotlivého případu
Jedná se o vlastní obtíže, vnější a vnitřní podmínky pro nápravu. Individuální průběh nápravy souvisí s příčinami, intenzitou a množstvím obtíží, osobnostními rysy dítěte možnostmi jeho okolí •
psychologická analýza celkové situace dítěte
Jedná se o vztah dítěte k učení a o situaci rodičů dítěte. Hlavním úkolem je překonat úzkost rodičů, kteří cítí bezmoc a beznaděj a zábrany. Jde o vytváření prostoru k tomu, aby se intervence nezaměřila pouze na dítě samotné, ale i na celý psychosociální kontext, v němž se dítě pohybuje. •
nejpřesnější diagnostika obtíží dítěte
Důležitá, aby se ne ně mohla soustředit náprava. Aby rodiče mohli s dítětem pravidelně cvičit a podílet se na nápravě, měli by být seznámeni s příčinami jeho školních neúspěchů. •
stanovení obtížnosti jednotlivých úkolů
Je potřeba zajistit, aby cvičení, která má dítě provádět, byla jeho schopnostem přiměřená. Aby nebyla příliš snadná nebo příliš náročná. U lehkých cvičení se dítě nudí a u těžkých cvičení je vzbuzen strach z neúspěchu, pocit neschopnosti. U obou případů se jedná o ztrátu motivace. Je tedy výhodné stanovit co nejpřesněji druh cvičení, ale i jeho náročnost. •
pocit úspěchu již při první návštěvě v poradně nebo při první nápravné hodině ve škole
Jedná se hlavně o úspěch v té činnosti, ve které dítě selhávalo. Protože zážitek úspěchu je nejsilnější motivační impulz. Zážitek úspěchu prožívá dítě jako svou vnitřní zkušenost. Pro dítě je tak překvapující, že jej odtrhuje z jeho pocitů bezmoci a mobilizuje jeho pozornost a aktivitu. •
postupovat při nápravě po malých krocích
Není vhodné zvyšovat náročnost úkolů dokud dítě dostatečně nenacvičilo úkoly předchozí. I obtížnější úkoly musí svou náročností odpovídat možnostem dítěte. Dítě je schopné pochopit a proto zvládne i těžší úkol. Stále jsou jednotlivá cvičení stanovována individuálně, aby dítě neztratilo odvahu a zájem o práci. Tím se získává i zpětnovazební informace o tom, co dítě zvládlo.
13
•
pracovat pravidelně, pokud možno denně
Systematičnost je důležitá pro nacvičení schopnosti nebo dovednosti u dítěte. Pokud se daná dovednost cvičí denně, má dítě podstatně větší naději na úspěch, protože se jednotlivé spoje stále upevňují. Při nesystematické práci stále spoj navozujeme, což znamená, že se dítě stále znovu určitou dovednost učí. •
porozumění
Je důležité, aby dítě mělo pro práci vytvořené vhodné podmínky a procovalo tak s porozuměním. Pouze pokud je práce systematická a po celou dobu uvědomělá dosáhneme znovuvybavování a znovuuvědomování nacvičovaného jevu. Pouhé pasivní opakování nebo řešení úkolu nemá smysl. Dítě by nemělo pracovat bezmyšlenkovitě, jinak se výsledky nácviku nedostaví. •
soustředěnost
Aby dítě mohlo pracovat aktivně a uvědoměle, musí se soustředit na práci. Pro práci s dítětem by se měly vytvořit takové podmínky, aby dítě mohlo optimálně koncentrovat svou pozornost. Procvičování musí být v klidné atmosféře. Při práci doma, by se rodič měl věnovat pouze dítěti, sedět naproti němu a aktivně se mu věnovat. Rodič by neměl dělat při práci s dítětem jinou práci. Dospělý, který je v klidu, přenáší svůj klid na dítě a pomáhá mu prohloubit jeho soustředění. •
dlouhodobý nácvik
Rodič i dítě by měli být na začátku terapie informováni o tom, že úspěchy se budou dostavovat postupně a aby byly všechny obtíže odstraněny je potřeba počítat s dlouhodobým nácvikem. Terapie může trvat i více než jeden rok. Odborník musí rodiče na počátku terapie seznámit s možným úskalím a náročností terapie, aby získal jejich důvěru. Je zde potřeba i hodně trpělivosti. •
zautomatizování schopnosti
Každou funkci, která je u dítěte nedostatečně rozvinuta a vede k určité dovednosti, potřebujeme dovést k dokonalosti. Proto určitou schopnost, která je dítěte rozvíjena, cvičíme tak dlouho, dokud není zautomatizována. Dokonalým zvládnutím jevu docílíme toho, že dítě na něj nemusí při diktátu soustředit na obtížnější gramatické jevy. •
přirozené metody a techniky
Při nápravě se používají co nejpřirozenější metody a techniky, které respektují situaci dítěte. Princip přirozenosti nápravy platí jak u nápravy dysgrafických a dyskalkulických obtíží tak i např. u nácviku sluchové diferenciace řeči. Cílem není pouze překonat specifické nedostatky,
14
ale dát možnost dítěti, aby se naučilo samo sebe korigovat a bylo úspěšné i ve školním prostředí. •
struktura
Vše co předkládáme dítě a co má dítě pochopit by mělo mít strukturu. Děti se specifickými poruchami učení mají problém s nechápáním souvislostí mezi jednotlivými gramatickými jevy či informacemi v ostatních předmětech. Úkolem nápravy je tedy vnést řád do vědomostí dítěte tím, že mu informace strukturujeme a předkládáme je systematicky i po obsahové stránce. (V odborném porovnání O.Zelinková2003, M.Bartoňová 2005)
15
2. Péče a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení 2.1 Legislativní rámec Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ke kterým se řadí i děti se specifickými poruchami učení je ošetřeno v daných předpisech: - Školský zákon č. 561/2004Sb. ze dne 24.září, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání, ve školách a školských zařízeních, stanovuje podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. - Vyhláška MŠMT č. 72/2005Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních jsou poskytovány dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením. Školská poradenská zařízení poskytují bezplatně standardní poradenské služby, které jsou uvedené v přílohách č.1 a3 k této vyhlášce. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je písemný souhlas žáka, v případě nezletilého žáka písemný souhlas jeho zákonného zástupce. - Vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb.,ze dne 9.února o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Žáci jsou zařezování do příslušného typu školského zařízení na základě doporučení a výsledků odborného pedagogického a speciálně pedagogického vyšetření za souhlasu ředitele školy a zákonného zástupce dítěte. 1
1-
http://www.msmt.cz/urednik - 10.4.2009
16
2.2 Systém péče o žáky se specifickými poruchami učení Formy vzdělávání a poskytování péče dětem se specifickými poruchami učení vychází z doporučení
pedagogicko – psychologické poradny nebo za spolupráce pedagogického
centra, Dys- centra. Včasné poskytnutí podpory a základní rozpoznání obtíží je zajištěno prevencí specifických poruch učení. U dětí předškolního věku a u dětí po nástupu do školního vzdělávání se provádí screening. Po nástupu školní docházky prování nejčastěji učitel depistáž dětí s těmito obtížemi. Základní diagnostika probíhá v pedagogicko – psychologické poradně a opírá se o přímé a nepřímé zdroje diagnostických informací. V současnosti existují základní možnosti péče: •
Individuální péče prováděná v rámci vyučování učitelem kmenové třídy
Tato forma se uplatňuje u mírnějších forem poruchy v rámci třídy základní školy. Učitel by měl mít základní vědomosti a dovednosti k dané problematice, měl by vytvořit co nejlepší podmínky pro reedukační postupy. Dítě může být ve třídě základní školy integrováno a to tehdy, pokud se jedná o poruchu těžšího stupně a pokud jsou zachovány a splněny podmínky integrace. Žáků integrovaných se týká Směrnice MŠMT k integraci žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do škola školských zařízení č.j. 13 710/2001-24 – která zajišťuje podmínky procesu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do mateřských škol, základních škol, speciálních škol, středních škol a vyšších odborných škol. Integrace je doporučována žákům a studentům s průměrným i nadprůměrným intelektem, žákům, kteří jsou zvídaví, snadno adaptabilní. •
Individuální péče prováděná učitelem
Učitelem, který je absolventem speciálního kurzu. Péči zajišťuje i speciální pedagog. Působí ve třídě základní školy, vede dyslektické kroužky, kabinety dyslektiků, reedukační péči, postupy konzultuje s poradenskými pracovišti. •
Třídy individuální péče, které jsou zřizovány při základních školách
Do těchto tříd dochází dítě v průběhu dne. Většinou se jedná o hodiny českého jazyka se zaměřením na reedukační péči. Po vyučovací hodině se žák vrací do své kmenové třídy. Zde zajišťuje reedukační péči obvykle speciální pedagog. •
Cestující učitel
Většinou se jedná o pracovníka pedagogicko – psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Pracovník dochází do základní školy a v průběhu vyučování provádí reedukační péči. Tuto péči zajišťuje před i po vyučování.
17
•
Specializované třídy pro děti s poruchami učení a chování
V těchto třídách je snížený počet žáků. Výuku zajišťuje speciální pedagog. Tyto třídy jsou legislativně zajištěny Vyhláškou MŠMT ČR č.127 ze 5.5.1997 o speciálních mateřských a speciálních základních školách. Třídy se zřizují při základních školách a u žáků s diagnostikovanou poruchou se preferuje individuální přístup. Reedukační péče probíhá v průběhu celého edukačního procesu. Zařazení žáků do specializovaných tříd probíhá na základě výsledků odborného vyšetření dítěte a doporučení příslušného poradenského pracoviště. Důležitý je souhlas zákonného zástupce a ředitele školy. Výuka předpokládá týmovou spolupráci učitelů, pracovníků odborných pracovišť, rodičů i žáků. Tato forma péče je pro určité procento dětí výhodnější než integrace do běžné třídy. Je vhodnější pro žáky s průměrným, mírně podprůměrnými intelektovými schopnostmi, kterým vyhovuje i menší počet žáků ve třídě. Dále je vhodný pro žáky, kteří jsou hůře adaptabilní, uzavření, děti s neurotickými rysy, pomalým pracovním tempem. •
Speciální školy pro děti s poruchami učení
O dítě se stará tým odborníků. Je zde zajištěna individuální péče i sociální péče v průběhu celého vyučovacího dne. První taková škola byla v Karlových Varech. Dnes je již takových škol více. •
Dětské psychiatrické léčebny
Ve třídách při psychiatrických léčebnách jsou léčeny a vzdělávány děti s těžkým stupněm postižení. Probíhá tu i reedukační péče. Jedná se o kombinované postižení, je zde péče i terapeutická. •
Individuální skupinová péče
Děje se v pedagogicko – psychologické poradně, speciálně pedagogickém centru a středisku výchovné péče. Skupinová péče je prováděna formou edukativních a stimulačních skupin nebo individuálně vedené reedukace. Do této péče jsou zapojeni i rodiče, zúčastňují se společných skupinových sezení, má to velký motivační efekt pro děti. Skupinky jsou organizovány nejen pro děti předškolní ale i pro žáky základní školy. •
Individuální vzdělávací plán
Tento plán se zpracovává pro žáky integrované. Vypracovává jej učitel ve spolupráci s poradenským zařízením, případně s výchovným poradce, školním psychologem a zákonným zástupcem dítěte. Kopie zpracovaného individuálního plánu je zaslána příslušnému
18
poradenskému pracovišti. Vychází z učebních dokumentů školy, obsahuje všechny významné skutečnosti důležité pro úspěšnou integraci žáka (M. Bartoňová 2004, vyhláška č. 72/2005). 2.3 Osobnost žáka se specifickými poruchami učení Psychický vývoj se dá označit jako složitý a mnohotvárný proces, ve kterém postupně narůstající změny kvantitativní vedou ke změnám kvalitativním. Psychický vývoj není tedy zcela plynulý. Nejdůležitější ze změn je přechod na vyšší úroveň. Dětství je v každém vývojovém stupni jiné a tím pokaždé vyžaduje jiný výchovný přístup.Každé období má svá specifika. V nejútlejším věku dítě získává pocit základní důvěry v život a učí se bráni pocitům nejistoty. Hledá svůj vztah ke světu a vytváří si kvalitní vztah k matce. Dalším obdobím je období raného dětství. Dítě si v tomto období buduje své vlastní „já“. Dítě často vzdoruje, ale zároveň se utvářejí mantinely v jeho chování. Nastupuje předškolní období, kde je úkolem řešit svůj konflikt mezi vlastní iniciativou a pocity viny.V tomto období dochází k velkému rozvoji duševnímu i mentálnímu. Dítě získává nové zkušenosti. Dalším nastupujícím obdobím je období školního věku. Nástup dítěte do školy je důležitým mezníkem v jeho životě. Dítě dostává novou roli a to roli školáka. Nástup do školy ovlivňuje celou osobnost.
Jedním
z předpokladů připravenosti jedince na školu po stránce tělesné, duševní i sociální je školní zralost. Školní zralost je definována jako dosažení takového stupně vývoje, kdy je dítě schopno účastnit se vyučovacího procesu. Dalším obdobím je období staršího školního věku. Tady jedinec hledá nový smysl vlastního sebepojetí. Děti se specifickými poruchami učení mohou mít sociální a emocionální problémy kvůli svým poruchám učení. Jde o to, jak je mozek schopen porozumět sociálním konvencím. U dyslektiků, kteří selhávali ve školním prostředí, byla sledována vzrůstající flustrace. Tato flustrace bývá spojována s neschopností plnit očekávání druhých. Dyslektici jsou ve srovnání se svými vrstevníky fyzicky nezralí.Může to být příčinou horšího zapojení do skupiny. K neadekvátnímu chování v sociálních situacích je vede jejich nevyzrálost. Mnoho dyslektiků má potíže v orientaci, v sociálním chování. Dyslexie se odráží i v komunikačních schopnostech a proto děti se specifickými poruchami učení mají problém s vyjadřováním, pozdě a s problémy reagují na dotazy. U dětí jsou potíže i v sociálním učení, kdy se nedokáží poučit ze svých chyb. Zjevné jsou výkyvy ve své výkonnosti. Často trpí pocity úzkosti, flustrace, která může vyvolávat hněv i agresivitu, kterou projevuje vůči sobě nebo nejbližšímu okolí. Dále se vyskytují časté deprese. Pokud se deprese vyskytují, je
19
důležitá profesionální pomoc, která je zaměřena na sociální dovednosti dítěte. Děti mají problém se zapamatování a uspořádáním pořadí. Postoje dětí se specifickými poruchami učení k sobě samým jsou ovlivněny postoji jejich okolí. Jsou ovlivněny i zvláštnostmi vývoje jejich osobnosti souvisejícími s poruchou samotnou. Tyto děti si o sobě nemyslí, že jsou líné a nehodné. Na svůj neúspěch samy reagují nejčastěji smutkem a pláčem, mají strach a často se uzavírají do sebe. Potom potřebují podporu a povzbuzení od rodičů, ale i učitelů. Na základě specifických poruch učení jsou určité zvláštnosti v jejich chování. Poruchy chování mohou být způsobeny primárně nebo sekundárně jako důsledek prožívání neúspěchu, negativního hodnocení. Z primárních symptomů jsou nejčastěji uváděny tři: •
Poruchy pozornosti kde příčinou mohou být lehká postižení mozku, ale i náročnost situace, do které se dítě dostává. Děti jsou považovány za nesoustředěné, neklidné, málo vytrvalé s velkými výkyvy ve výkonech.
•
Infantilní chování souvisí s nerovnoměrným vývojem dětí. Následné chování bývá reakcí na opakované neúspěchy.
•
Zvýšená vzrušivost, rušivé momenty zvyšují napětí těchto dětí. Výrazně reagují na nepříjemné zvuky. Zvýšená pohotovostní vzrušivost může negativně ovlivnit jejich kognitivní procesy. (M.Bartoňová 2004)
Pochopení poruch chování je významné z hlediska nápravy specifických poruch učení.Je nutné aby učitelé pochopili podstatu specifických poruch učení, dokázali včas rozpoznat příznaky obtíží, uměli je diagnostikovat a cíleně připravovali postupy na úspěšnou integraci těchto jedinců. 2.4 Využití počítačových programů při reedukaci specifických poruch učení Žáci se specifickými poruchami učení jsou zařazováni do příslušného typu školského zařízení na základě doporučení a výsledků odborného pedagogického a speciálně pedagogického vyšetření za souhlasu ředitele školy a zákonného zástupce dítěte.Reedukační péče je zajišťována kvalifikovaným personálním zabezpečením, vytvořením vhodných podmínek pro výuku, specifickými postupy a metodami výuky. Vše by mělo být podpořeno týmovou spoluprací. Do týmu zařazujeme rodinu, školu a poradenskou instituci. Prevencí je zajištěno včasné poskytnutí podpory a základní rozpoznání obtíží u dětí. U předškolního věku a u dětí po nástupu do školního vzdělávání se provádí screening . Screening je výraz pro
20
statistické šetření kde je cílem systematicky vyhledávat a sledovat nějaký jev. V tomto případě se jedná o vyhledávání a sledování jedinců s příznaky specifických poruch učení. Po nástupu do školy provádí učitel depistáž dětí s těmito obtížemi. Před provedením odborného vyšetření a zařazením žáka do režimu speciálního vzdělávání organizuje škola pro žáka
intenzivní podpůrný výukový program. Zde jsou využívány
individuální pedagogické přístupy a metody v rámci vyučování. Podpůrný program zpracovává učitel příslušného vyučovacího předmětu nebo speciální pedagog. Tento program je zpracováván písemně a je součástí pedagogické diagnostiky a žádosti o provedení odborného vyšetření. Organizace takového vzdělávací procesu má svá pravidla: •
Uplatňování speciálně pedagogických postupů a způsobů práce v průběhu celého vyučování. Důležité je dbát na přiměřené tempo, individuální přístup a využívat možnosti úpravy rozsahu učiva.
•
Učitel by měl upřednostňovat ústní osvojování učiva daného předmětu před písemným projevem, volit doplňovací cvičení, omezit psaní diktátů nebo zvolit přípravu diktátu před samotným psaním.
•
Stále by měla být zachována individuální práce s žákem a tím je zapotřebí snížený počet žáků ve třídě.
•
Nesmí chybět komunikace rodiny a školy.
•
Učitel by měl přihlížet k charakteru poruchy při hodnocení a klasifikaci, volit kratší texty, sledovat u dítěte porozumění textu, dbát na čitelnost před úpravou písemného projevu, využívat názorné pomůcky.
Škola umožňuje žákům vhodně kompenzovat impulsivnost, zkrácenou pozornost a využívat kompenzační pomůcky. Tady je důležitá speciálně pedagogická péče, kterou provádí speciální pedagog nebo učitel, který absolvoval program akreditovaný MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Mezi již zmíněné kompenzační pomůcky řadíme např. kalkulátor, magnetofon, speciální metodické pomůcky i počítač. (Bartoňová, 2005) Počítačové programy pro reedukaci specifických poruch učení se neustále vyvíjí. Tyto programy jsou určené pro školy, poradenská zařízení ale i jako pomůcka pro jednotlivce. Využívají se při edukaci jednotlivých předmětů. Je zde potřeba také dodržovat určité postupy. Počítačové programy jsou rozděleny podle vhodnosti pro určitou oblast reedukace. U každého programu jsou uvedeny základní údaje o programu.
21
3. Počítačové programy pro děti se specifickými poruchami učení 3.1 Cíl bakalářské práce, techniky šetření Cílem bakalářské práce je řízený rozhovor s pedagogy základní školy zaměřený na používanou techniku v rámci vyučování a reedukace žáků se specifickými poruchami učení.
Dílčí cíle: 1. Zpracovat nabídku počítačových programů pro nápravu specifických poruch učení 2. Zpracovat řízený rozhovor s pedagogy prvního stupně základní školy
K naplnění cíle výzkumné části byly stanoveny tyto výzkumné teze: VT1: Využití technických pomůcek v rámci reedukace specifických poruch učení na základní škole. VT2: Prospěšnost v rámci reedukace u žáků se specifickými poruchami učení
Bakalářská práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu za pomocí technik: •
Pozorování
•
Řízený rozhovor
•
Analýza odborné literatury
3.2 Charakteristika sledovaného souboru Veškerá šetření probíhaly na Základní škole Bosonožská 9, Brno. Tato škola se nachází v městské části Starý Lískovec, Brno. Kromě výuky v běžných třídách se škola věnuje vzdělávání dětí se specifickými poruchami učení - dyslexií, dysgrafií, dysortografií a dyskalkulií. V letošním školním roce je zde 9 běžných tříd v 1. - 9. ročníku a 12 dyslektických tříd ve 3. - 9. ročníku. Počty dětí v běžných třídách se pohybují okolo 20 na I. stupni a 25 na II. stupni. Dyslektické třídy bývají naplněny do počtu 15 dětí. Tyto počty dětí umožňují maximální uplatnění individuálního přístupu ve výuce. Na škole pracuje 9 speciálních pedagogů. Výuka probíhá v kmenových učebnách I. a II. stupně a podle zaměření i v odborných pracovnách. Škola má odborné učebny pro výuku výtvarné výchovy, hudební výchovy, 2 jazykové učebny, 2 počítačové učebny, cvičnou kuchyňku, učebnu praktických činností a multimediální učebnu pro výuku chemie a fyziky. K výuce tělesné výchovy slouží 2
22
tělocvičny a za školou 2 sportovní hřiště. Součástí školy je také školní družina a kuchyň s jídelnou. Škola má pěkné, světlé a estetické prostory.Nejsou zde klasické šatny, ale každý žák má svoji uzamykatelnou šatní skříňku. Třídy I. a II. stupně se nachází v samostatných pavilonech. Na I. stupni probíhá výuka v kmenových učebnách, ve kterých jsou pro děti vyhrazeny relaxační kouty vybavené kobercem. Učebny jsou vybaveny novým stavitelným nábytkem a vyzdobeny výtvarnými pracemi dětí. Pro děti je připravená i nabídka školních zájmových kroužků do které patří i dyslektický kroužek určený pro děti se specifickými poruchami učení. V rámci výzkumu bakalářské práce se jednalo hlavně o hospitaci a případnou konzultaci v běžných hodinách speciální třídy a v dyslektickém kroužku. V běžných hodinách ve speciální třídě žáci splňují osnovy dané rámcovým vzdělávacím programem a k tomu je zde věnována patřičná pozornost reekudaci specifických poruch učení. Pedagogové již zkušeně zapojují reedukační cvičení v průběhu celého hodiny i při probírání a opakování učiva. Používají zde velký počet pomůcek, které žákům usnadňují práci v hodině.
Vyučovací hodina speciální třídy V běžné hodině speciální třídy se využívají spíše manuální pomůcky do kterých patří např. různé karty na procvičování určité problematiky, vytleskávání, hláskování, hudební nástroje (flétna), tabule apod. Je procvičována: •
jemná motorika, prstová cvičení
•
sluchová analýza a syntéza pomocí vyťukávání rytmu do stolu,
•
postřeh, kdy pedagog ukáže kartu se slovem na pár vteřin a potom co ji schová musejí žáci co nejrychleji odpovědět co na kartě bylo.
•
Sluchová větná analýza kdy je napsána celá věta v celku a žáci mají za úkol rozdělit větu na samostatná slova.
•
sluchová diferenciace – jedná se o podobná písmena, které žáci často zaměňují př. pbd
•
sluchová paměť – řečené souvětí žák zopakuje
•
zraková diferenciace – výslovnost jednotlivých hlásek, nadřazené pojmy
•
rozvíjení verbálních schopností – rytmické cvičení na vytleskávání slov, rozlišování samohlásek a souhlásek
23
Dyslektický kroužek Dyslektický kroužek je určený dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Navštěvuje jej přibližně 10 žáků. Jedná se zde pouze o reedukaci pomocí zajímavých her a pomůcek. Protože je tento kroužek po vyučování je důležité, aby zde byla pestrá a zajímavá činnost. Využívají se zde různé hlavně manuální pomůcky. Procvičují se zde stejné oblasti jako při reedukaci při vyučování, ale je zde mnohem větší volnost, individuální přístup a probíhá zde pouze reedukace, nejedná se o výuku. Mezi pomůcky patří: •
bzučák – pomocí něj se děti představují
•
tabulka Mutabene
•
Vadí-nevadí
•
Boggle – skládání slov z písmen
•
Karty např. s příslovým a vybrat co to přísloví znamená
•
Pomocí zadaných písmen složit slovo
•
Fólie se čtverečkovaným papírem – větší čtverce a pomocí směrové růžice zakreslit obrázek
•
Hádanky
Pedagogové mají svou zásobu na procvičování různých oblastí reedukace a stále ji rozšiřují a zajímají se o nové techniky. 3.3 Interpretace šetření Výzkumné šetření probíhalo na základě hospitací ve speciálních třídách a v dyslektickém kroužku. Hlavním předmětem šetření byl rozhovor s pedagogy v oblasti dané problematiky. Výsledek je zpracován pomocí záznamového archu řízeného rozhovoru a následným vyhodnocením. Cílem šetření je vyzkoumat, zda pedagogové v rámci reedukace používají technické pomůcky – počítačové programy apod. Zda používání technických pomůcek pomáhá jedinců v rámci celé reedukace i v jiných oblastech.
24
Graf č. 1 Využití technických pomůcek při reedukaci
Využití technických pomůcek při reedukaci 0% 22%
ano ano-s omezením
78% Ze všech dotazovaných odpovědělo 78% ano, 22% ano – s omezením, 0% dotazovaných nevyužívá technické pomůcky
Graf č. 2 Využití technických pomůcek Využití technických pomůcek 7 6 5 4 počet dotazovaných
počet respondentů
3 2 1 0 Jiné
Přehrávač CD,MC
Video
DVD
TV
počítač
interak. tabule
tec hnické pom ůcky
Zde vidíme, největší zastoupení u konkrétních technických pomůcek – přehrávače CD,MC. Nejméně používané jsou pomůcky – jiné( např.internet)
25
Graf č. 3 Používané počítačové programy Používané počítačové programy 7 6 5 4 počet respondentů
počet dotazovaných 3 2 1 0 DysCom
ABC
Gemis
Terasoft
Jiné
nevyužívá
po čítačové programy
Na základní škole kde probíhalo výzkumné šetření se využívá nejvíce počítačový program Terasoft
Graf č. 4 Využití počítače Využití počítače 7 6 5 4
počet respondentů
počet dotazovaných
3 2 1
pr
ác e
k
in di vi d.
ro stř e
de
ěn a od m
čn íp m ot iv a
re e
du
k.
po m
ůc
ka
0
Počítače slouží podle dotazovaných hlavně jako reedukační pomůcka, ale i velké zastoupení má odměna a individuální práce.
26
Graf č. 5 Počítačové programy Počítačové programy 0% 11%
ano ano-občas ne
89%
Graf vypovídá o tom, zda jsou počítačové programy pro děti zajímavé. Ze všech respondentů odpovědělo 89% ano, 11% ano-občas, 0% ne.
Graf č. 6 Uplatnění počítačových programů
Uplatnění počítačových programů 7 6 5 4 počet dotaz ovaných
3 počet respondentů
2 1
ně n
ís
m
ys
ne
lů
t dd os tře up lat
m
ot iv
ac
e, s
cd
ou s
vi e
o, dv d
0
Uplatnění počítačů má největší zastoupení v oblasti motivace a soustředěnosti, důležitý je i pro uplatnění rozvoje smyslů.
27
3.4 Závěry výzkumného šetření VT1: Na základě Záznamového archu řízeného rozhovoru, je potvrzena hypotéza č.1 – Využití technických pomůcek v rámci reedukace specifických poruch učení na základní škole. Z grafu k otázce č. 4 je zřejmé, že technické pomůcky jsou na této škole využívány. Otázka č.5 a její graf se vztahuje ke konkrétním technickým pomůckám, které jsou používány. Je zde patrné nejčastější používání přehrávače Cd,Mc, počítače, videa a interaktivní tabule. Graf k otázce číslo 6 se zaměřuje na nejevíce používané počítačové programy. Na této škole má největší zastoupení počítačový program pro děti se specifickými poruchami učení Terasoft. Tuto hypotézu potvrzuje i graf k otázce číslo 8, kde se zaměřujeme na využití technických pomůcek pro žáky se specifickými poruchami učení. Z tohoto grafu vyplývá, že nejvíce jej využíváme v rámci reedukace.
VT2: Hypotézu č.2 – “Prospěšnost v rámci reedukace u žáků se specifickými poruchami učení,” potvrzuje graf číslo 9, kde se dozvídáme, že počítačové programy jsou pro žáky zajímavé a následně z grafu č.11, je patrné, že technické pomůcky jsou pro žáky se specifickými poruchami učení prospěšné nejvíce z oblasti motivace a soustředěnosti. Motivace a soustředěnost patří k nejdůležitějším prvkům ucelené reedukace žáků se specifickými poruchami učení.
28
Závěr V současné době je vzdělání a výchova základní prvkem pro prožití plnohodnotného života. V rámci výchovy a vzdělávání si každý jedinec osvojuje vědomosti, dovednosti a návyky. Protože každý jedinec má právo na vzdělání, je důležité snažit se o vytvoření vhodných podmínek pro výchovu a vzdělávání všech žáků. Každý žák je individuální osobnost. Z této skutečnosti vyplývá, že bychom měli k žákům přistupovat tak, abychom dosáhli co největšího rozvoje žákovy osobnosti. Bakalářskou práci o problému dětí se specifickými poruchami učení jsem se rozhodla psát na podkladě toho, že dětí s touto diagnostikou je stále více a setkávám se s tímto problémem každý den. Právě při pravidelné domácí přípravě na vyučování i školní reedukaci je důležité vědět a znát, co tyto děti prožívají i jak se se svými poruchami vyrovnávají. Pravidelná, systematická práce je velmi důležitá, ale abychom mohli pracovat a děti to zároveň bavilo, je potřeba znát vhodné pomůcky pro nápravu specifických poruch učení, nebo alespoň vědět, kde a jak si je opatřit. V rámci reedukace specifických poruch učení se zaměřujeme i na výběr vhodné základní školy. Neměli bysme zapomínat na to, že základní škola, která se zaměřuje na reedukaci specifických poruch učení, za nás nenapraví veškeré poruchy, ale je pouze “pomocníkem” Je tedy potřeba pracovat pravidelně i doma. Závěrem bych chtěla konstatovat, že jsem se snažila nastínit
využívání technických
pomůcek v rámci reedukace specifických poruch učení na základní škole. I přesto, že technických pomůcek je již velký výběr, stále nejsou natolik uplatňovány při výuce a reedukaci, aby se dostali do povědomí lidí.
29
Resumé a summary: Bakalářská práce je zaměřena na problematiku specifických poruch učení. Pojednává o využívání počítačových programů a ostatních technických pomůcek využívaných pro reedukaci specifických poruch učení na základní škole v rámci vyučování a dyslektického kroužku. Samotné výzkumné šetření probíhalo na základě hospitací a řízené rozhovoru s pedagogy prvního stupně. Zajímavé byly závěry výzkumného šetření, kde bylo zjištěno, že se technické pomůcky na této základní škole využívají při vyučování i reedukaci specifických poruch učení, ale i přesto většina pedagogů volí pro reedukaci pomůcky manuální.
Bachelor's thesis is focused on issues of specific learning disabilities. It discusses the use of computer programs and other technical equipment used for the reeducation of specific learning disorders at primary school in the context of teaching and dyslexic ring. The research survey is based on inspection of classe and managed an interview with teachers of First Instance. Interesting research findings have been investigations where it was found that the technical devices for the primary school use in the classroom and reeducation of specific learning disorders, but even though most teachers opt for reeducation aids manual.
30
Seznam použité literatury: 1. BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení I. 1.vydání, Brno: MU, 2004. ISBN – 80-210-3613-3 2. BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II. 1. vydání, Brno: MU, 2005. ISBN – 80-210-3822-5 3. POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3.vydání, Praha: Portál, 2001. ISBN – 80-7178-570-9 4. ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. 10.vydání, Praha: Portál, 2003. ISBN – 80-7178-800-7 5. SERFONTEIN, G. Potíže dětí s učením a chováním.1.vydání, Praha: Portál, 1999. ISBN – 80-7178-315-3 6. SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruchy učení. 1.vydání, Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN – 80-7169-773-7 7. PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. ISBN – 80-85931-65-6 8. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. ISBN – 80-7178-544-X 9. BARTOŇOVÁ, M. Edukace žáků s SPU. In. VÍTKOVÁ, M. Integrativní školní Pedagogika. Brno: MU, 2003. ISBN – 80-86633-07-1 10. KYRBIOVÁ, A. Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. Praha: Portál, 2000. ISBN – 80-7178-424-9 11. MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska. Brno: Paido, 1996,1998. ISBN – 80-85931-20-6 12. SINDELAROVÁ, B. Předcházíme poruchám učení. Praha: Portál, 1996. ISBN – 80-85282-70-4 13. Školský zákon č. 561/2004Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 14. Vyhláška MŠMT ČR č. 72/2005Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 15. Vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb. O vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
31
Internet: http://www.msmt.cz/urednik http://www.indos.cz/katalogsw/a.asp?a=2002046&db=666
http://www.x-soft.cz/dyscom/doc/stranky/stranky_recenze.htm http://www.silcom-multimedia.cz
Seznam grafů : Graf č.1 : Využití technických pomůcek při reedukaci Graf č.2 : Využití technických pomůcek Graf č.3 : Používané počítačové programy Graf č.4 : Využití počítače Graf č.5 : Počítačové programy Graf č.6 : Uplatnění počítačových programů
32
Seznam příloh: Příloha č.1. :
Záznamový arch řízeného rozhovoru
Příloha č.2. :
Stručný přehled počítačových programů
Příloha č.3 :
Pracovní listy – Zrakové vnímání – Optická diferenciace
Příloha č.4 :
Pracovní listy – Zrakové rozlišování
Příloha č.5 :
Pracovní listy - Postřehovací slabiky
33
Příloha č.1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ – PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Záznamový arch řízeného rozhovoru MUŽ
x
ŽENA
1) Pracujete s žáky se specifickými poruchami učení v běžné nebo speciální třídě základní školy? • •
běžná třída speciální třída
2) Věnujete se nápravě specifických poruch učen u žáků na ZŠ pravidelně – (jak často)?
……………………………………………………………………………………….. 3) Jaké používáte metody při reedukaci specifických poruch učení?
…………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………… 4) Je podle Vás vhodné používat při reedukaci specifických poruch učení technické pomůcky? (interaktivní tabule, počítač, CD přehrávač, data projektor....) •
ano
•
ne
5) Jaké technické pomůcky používáte? • • • • • • •
interaktivní tabule počítač TV DVD video přehrávač CD, MC jiné (doplňte)
6) Využíváte při nápravě specifických poruch učení počítačové programy? • • • • • •
DysCom ABC do školy GeMis Terasoft jiné (doplňte) nevyužívám žádné počítačové programy
7) V rámci jakých organizačních forem využíváte počítačové programy u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami? (př. běžná výuka, dyslektický kroužek, domácí příprava….)
…………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………..
8) Kdy se dle Vás dá použít počítač? • • • •
jako reedukační pomůcka jako odměna jako motivační prostředek pro individuální práci
9) Jsou podle Vás počítačové programy pro děti zajímavé? V čem?
…………………………………………………………………………………………..
10) Je možné využívat běžně technické pomůcky v rámci běžné výuky- proč?
…………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………..
11) Jsou technické pomůcky pro žáky se specifickými poruchami učení prospěšné v rámci reedukace? Jak?
…………………………………………………………………………………………..
..........................................................................................................................................
12) Jaká je podle Vás spolupráce rodičů dětí se specifickými poruchami učení se ZŠ?
…………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………..
13) Je vhodnější pracovat s žáky se specifickými poruchami učení pomocí manuálních, technických nebo kombinací manuálních a technických pomůcek – proč? ( manuální pomůcky – př. tabule, obrázkové karty, vytleskávání, hudební nástroj, tabulka – Mutabene…)
………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………….
14) Spolupracujete s nějakým poradenským zařízením? – pokud ano s jakým a v čem spočívá spolupráce? ………………………………………………………………………………………….
.........................................................................................................................................
.........................................................................................................................................
Příloha č.2 Stručný přehled vybraných počítačových programů Terasoft TS Český jazyk 1 - pravopis TS Český jazyk 1 - PRAVOPIS je určen k zábavnému a velmi efektivnímu procvičování pravopisných jevů na úrovni ZŠ. Některé části lze využít již od druhé třídy ZŠ. Pro opakování látky mohou být naopak využity i studenty středních škol. V programu jsou použity postupně se odkrývající motivační obrázky vztahující se k tématu. Při chybné odpovědi se objeví vhodně zvolená nápověda, která i objasní, proč odpověď není správná. Tématy jednotlivých programů jsou Vyjmenovaná slova, Přídavná jména, Podstatná jména, Velká písmena, Druhy slov, Pravopis s/z, Pravopis „ě“, shoda přísudku a spodoba. Jedná se o ty gramatické jevy, ve kterých se nejčastěji chybuje a jejichž zvládnutí je pro správný pravopis naprosto nutné. Programy jsou velmi vhodné pro domácí procvičování. TS Český jazyk 2 - Jazykové rozbory TS Český jazyk 2 - jazykové rozbory přímo navazuje na TS Český jazyk 1 - PRAVOPIS. Hlavním tématem tohoto CD-ROM jsou především jazykové rozbory. Program umožňuje jejich velmi efektivní a zábavné procvičování. Procvičovat lze větné rozbory, větné členy, mluvnické kategorie podstatných jmen, přídavných jmen a sloves nebo druhy vedlejších vět. Nechybí ani tak v praxi důležitá témata, jakými jsou psaní čárky ve větě jednoduché a v souvětích. Všechny části obsahují možnost nastavení parametrů, které umožňují individuálně přizpůsobit program znalostem a věku dítěte. TS Dětský koutek V - Martínkova zvířátka CD-ROM Martínkova zvířátka je další součástí nesmírně oblíbené a úspěšné edice TS Dětský koutek. Titul je určený především dětem ve věku 3 - 9 let. Ty se v něm přenesou do světa zvířátek, kde prožijí velká dobrodružství a získají mnoho nových vědomostí. Poznají mnoho zajímavostí ze zvířecího světa. Také si hravou formou upevní a procvičí své znalosti, pozornost a schopnost koncentrace. CD-ROM nabízí dětem v hlavním menu 7 základních částí: TS Dětský koutek I CD-ROM byl vyvinut pro děti ve věkové kategorii od 3 do 8 let. Celé CD je kompletně ozvučeno. Součástí CD-ROM je i program, který umožňuje tisk prázdných obrázků z Omalovánek. K dispozici je všech 66 obrázků. Je rozdělen na tři části: Pohádky, Omalovánky, Školička
TS Dětský koutek III – Slabiká CD-ROM byl vyvinut pro děti ve věkové kategorii od 3 do 8 let, čemuž odpovídá také intuitivní ovládání a kompletní ozvučení CD. Produkt je mimořádně vhodný také pro děti s poruchami učení.Samostatnou částí je část nazvaná Učíme se se skřítkem, která je rozdělena na 3 kategorie podle věku dětí: Předškoláčci si procvičí tvary písmenek v pohádkovém bludišti, pak pomohou skřítkovi natrhat kouzelné písmenkové ovoce a nakonec si na obrázcích procvičí začáteční písmena slov. Prvňáčci vybírají například názvy obrázků, doplňují chybějící písmenka a slabiky do slov. Druháčci kromě velkého množství zábavných úkolů, které jsou zaměřeny na výuku čtení, zde naleznou úkoly na pravopis i/y v měkkých a tvrdých slabikách, řadu úkolů na hlásky, které se jinak vyslovují a jinak píší a úkoly na procvičování slovních druhů. Velké množství úkolů v této části plně pokrývá výuku čtení a českého jazyka v 1. a 2. třídě.Knížka plná písmenek by se dala přirovnat ke klasické učebnici - Slabikáři, kde jsou probírána písmena v pořadí dle platných učebních osnov. Každé písmeno (velké i malé, tiskací i psací) je vzorově předepsáno. Ke každému písmenu je uvedeno několik doprovodných obrázků, básnička a jednoduchá hra na procvičení. TS Dětský koutek IV - Alenka a věci kolem násAlenka a věci kolem nás je volným pokračováním mimořádně úspěšné edice programů TS Dětský koutek.CD-ROM je doslova nabitý pohádkami, písničkami, zábavnou výukou a spoustou skvělých her. Ty procvičí především bystrý mozek, pozornost, schopnost koncentrace a logické uvažování. Průvodcem po celém titulu je zvídavá holčička Alenka. CD-ROM je určen pro děti ve věku 3 - 8 let. Každé dítě zde nalezne množství zábavy a poučení přiměřené svému věku. Na tvorbě titulu spolupracovala řada profesionálních mluvčích, tomu odpovídá i výsledná kvalita zvukového doprovodu. 1
1
- http://www.indos.cz/katalogsw/a.asp?a=2002046&db=666, - 14.4.2009
DysCom Program DysCom je určen všem dětem, které mají z nejrůznějších důvodů obtíže při osvojování dovedností jako je čtení, psaní a při nabývání jazykových dovedností, pro potřeby úspěšné komunikace v našem kulturním prostředí. Program vychází vstříc dětem, které potřebují dlouhodobě nebo krátkodobě specifickou výukovou podporu.program pro děti se specifickými výukovými potřebami v českém jazyku - a nejen pro ně - se zaměřením na rozvoj čtení, uplatňování gramatických pravidel a podporu zrakového vnímání. Program pokrývá většinu látky celého prvního stupně a v oblasti rozvoje čtení částečně i druhého stupně ZŠ. Matematika Program je určen všem dětem, které mají z nejrůznějších důvodů obtíže v matematice, vychází vstříc dětem, které potřebují dlouhodobě nebo krátkodobě specifickou výukovou podporu. V každé jednotlivé úloze programu se postupuje od nejjednodušších úkolů ke složitějším. Je bohatě doprovázen obrázky. Je ozvučen. Objevitel Český jazyk program pro stimulaci, reedukaci, výuku i diagnostiku předškolních a raně školních čtenářských a jazykových dovedností včetně rozvoje zrakového vnímání - program je plně ozvučen. Program je určen pro děti předškolního věku a žáky 1. a 2. třídy ZŠ. 2 ABC do školy
Silcom Tento didaktický multimediální CD-ROM je souborem jednoduchých výukových her a přiměřených poznávacích aktivit, které jsou zaměřeny na osvojení a procvičení základních znalostí a dovedností, potřebných pro úspěšný začátek školních let dítěte. Český jazyk Tento didaktický multimediální CD-ROM je určen všem dětem, které se chtějí naučit poznávat všechna písmenka české abecedy a poté se procvičit i v jejich znalosti.
Matematika Tento titul je určen všem školáčkům nižších ročníků, kteří se chtějí procvičit a zdokonalit v matematice.
Výukové programy Tento multimediální CD-ROM je určen všem dětem základních škol. Zaměřuje se na procvičování diktátů z českého jazyka. Děti mají možnost procvičit si psaní diktátů postupně v několika úrovních: na úvod jsou připraveny diktáty s izolovanými pravopisnými jevy, na které navazují větné celky. Cvičení pak pokračují souvislými diktáty a nakonec budou děti psát souhrnné diktáty, ve kterých si procvičí všechny pravopisné jevy z dané třídy ZŠ. Zábavné programy Malá módní návrhářka je CD-ROM určený všem malým slečnám, které se zajímají o módu a rády by samy tvořily své vlastní módní kolekce. 3
2
- http://www.x-soft.cz/dyscom/doc/stranky/stranky_recenze.htm - 14.4.2009 http://www.silcom-multimedia.cz – 14.4.2009
3-
Příloha č.3
Příloha č.4
Příloha č.5