„Vytvo ení programu celoživotního interdisciplinárního u ení v ochran d tí“ Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpo tem
Ra
rozpo tem hlavního m sta Prahy
D ti s psychiatrickou diagnózou Mgr. Martina Mare ková & Mgr. Monika Marxtová
Co je to diagnóza Problémy: - s chováním (výchovné problémy) - v rodin - s u ením - s jídlem - s vrstevníky nebo šikanou - nebo kv li osobním problém m jako je nespokojenost se sebou, sebepoškozování, sebevražedné tendence… Pouze malá ást t chto d tí však získá skute nou psychiatrickou diagnózu. P esto i samotným kontaktem s n kterým ze za ízení psychologické nebo psychiatrické pé e je dít ur itým zp sobem ozna eno jako problémové. Toto ozna ení – “nálepka”, m že dít ti zp sobit v tší problémy než samotný p vodní p íznak, se kterým k psychologovi nebo psychiatrovi p išlo. Metafora: diagnóza jako me , štít a klí .
Alarmující p íznaky mohou být:
• • • • • • • • • • • •
náhlá ztráta zájm nespokojenost se sebou, svým vzhledem, sebepoškozování uzavírání se do sebe, ztráta kamarád , nezájem o n út ky z domova záškoláctví lhaní krádeže agresivita snaha upozornit na sebe experimentování s návykovými látkami vyhledávání nebezpe í p ed asná dosp lost, p ebírání zodpov dnosti za rodi e
• • • • • • • • •
• • •
ztráta aktivity, odevzdanost, poslušnost zhoršení známek ve škole, ztráta ambicí strach a úzkost nespokojenost, negativismus úvahy o sebevražd negativní vyhlídky do budoucnosti týrání a zneužívání, strach z dosp lých a t lesného kontaktu konfliktní rozvod rodi , napjatá atmosféra v rodin somatizace (zvýšená nemocnost bez organické p í iny, bolesti b icha, hlavy, kožní problémy) pomo ování tiky koktavost
Specifika d tské psychiatrie - D ležité jsou sociální faktory – dít asto trpí symptomem sekundárn – trápí ho tedy reakce okolí na jeho nevhodné a neodpovídající chování. Tato negativní odezva okolí potom jeho nevhodné chování ješt více posiluje. Dít se dostává do bludného kruhu. - Somatizace – d ti více než dosp lí vyjad ují duševní problémy t lesnými p íznaky.
stresových životních událostí – negativní zážitky se u d tí navzájem posilují, a výsledná porucha bývá závažn jší než pokud je dít vystaveno jednomu výrazn negativnímu traumatu. P sobením negativních zážitk dochází k poruchám vnímání, u ení, pam ti a chování, a tyto poruchy dále prohlubují negativní dopad stresových událostí. - Kumulace
- Genetická predisposice – d ti, které jsou d di n vnímav jší k zát ži, se p i p sobení negativních faktor prost edí pravd podobn ji za nou nápadn nebo nevhodn chovat, což vyvolává negativní odezvu okolí. Na negativní zp tnou vazbu od okolí bude citlivé dít op t reagovat výrazn ji než dít , které je od narození odolné. A pokud dít reaguje na kritiku p ecitliv le, bude pro okolí zase tím více nápadné.
Specifika diagnostiky duševních poruch u d tí: Dít se pom rn dlouhou dobu vyvíjí, jeho osobnost vyzrává. Vývoj dít te m že být harmonický, rovnom rný, nebo disharmonický. Vzhledem k množství zm n v psychice dít te b hem jeho vývoje je riskantní stanovovat napevno diagnózu. Proto nap íklad nejsou v d tství v bec diagnostikovány
poruchy
osobnosti
a
i
u
jiných
poruch
bývá
up ednost ována diagnóza disharmonického vývoje. Dít je také závislé na svém okolí více než dosp lý, jeho psychické problémy proto mohou být více odrazem nep íznivé situace v rodin než “jeho vlastní” poruchou.
Kasuistika 16letá dívka, studentka SŠ Experimentování s drogami, nezdrženlivost, upoutávání pozornosti na sebe, nezralost. Její p ístup k lé b byl tehdy ambivalentní. Dívka byla chytrá, um la „být oblíbená“. Pak se najednou p ed koncem lé by nevrátila z propustky. Návrat na detox, vzdor. Nebyla vylou ená z lé by, také proto, že po odchodu z PLB m la nastoupit do komunity. Nakonec se p i rodinné terapii zjistilo, že otec jí sám na út ku pomohl a nejv tší chybu vlastn ud lal on. Další lé bu podstoupila pacientka již sv domit . Odcházela do komunity, ale bylo vid t, že v dob odchodu ji k nevhodnému chování stahuje spíše otec. V prvním kontaktu a bez lé by by Ka ka nejspíš postupovala ve vývoji k poruše osobnosti. Po absolvování komunity a osamostatn ní od vlivu otce a bez drog má pacientka velkou pravd podobnost dozrát a být „normální.“
P ehled nej ast jších diagnóz v d tství a dospívání: - Schizofrenie - Schizofrenie v d tství a adolescenci je porucha, která narušuje sociální život jedince a vývoj intelektu, emocí a osobnosti. Vede ke ztrát smyslu pro realitu, k narušení vztahu k sob samému a k vn jšímu sv tu. Je tím více zni ující a sociáln handicapující, ím d íve vznikne. P íznaky: abnormální pohyby a postoje, bizarní pohybové vzorce, sociální izolace, agresivita, bizarní, nep iléhavé, nevypo itatelné chování, narušení, rozpad e i, poruchy myšlení a vnímání (bludné fantazie, u d tí do sedmi let jen vzácn halucinace), poruchy emocí s vysokou úzkostí, poruchy sociálního fungování - narušení empatického vztahu k lidem, neporozum ní sociálním situacím.
Pr b h a p íznaky schizofrenie se liší podle v ku, ve kterém nemoc propukne. P ízniv jší prognózu má schizofrenie se za átkem v adolescenci, nejasnou prognózu schizofrenie se za átkem ve školním v ku, nejmén p íznivou prognózu má schizofrenie se za átkem p ed 10. rokem. Schizofrenie v d tství: U malého po tu pacient (asi 3,5%) za íná schizofrenie do 10. roku. Tyto d ti se ješt p ed vypuknutím nemoci straní okolí a mají nápadné, bizarní chování. Halucinace a bludy jsou vzácné. Nemoc m že mít bu pomalý pr b h se zhoršením vnímání, pam ti a myšlení, nebo pr b h akutní s náhlým za átkem. Akutní pr b h je ast ji spojen s halucinacemi nebo paranoidními bludy. Schizofrenie naruší nebo zastaví dozrávání mozku, emo ní i sociální vývoj.
Narušený vztah k lidem, bizarní chování a dezorganizace e i jsou základními symptomy, které odlišují schizofrenii u d tí od ostatních duševních poruch a objevují se pouze u psychotických d tí. K prvnímu výskytu nemoci asto dochází v období “vývojových krizí”. Onemocn ní je tedy ovlivn no nezralostí a probíhajícím vývojem funkcí mozku. Spoušt
em m že být psychické trauma, somatická nemoc, vliv mají i
genetické faktory. U d tí školního v ku má schizofrenie akutní pr b h, je charakterizovaná paranoiditou, depersonalizací (pocit neskute nosti, nepat i nosti, um losti), halucinacemi a bludy. Zpo átku se objevuje nesoust ed nost, strach, poruchy nálady a n kdy i poruchy chování. Pozd ji apatie, izolace, ambivalence. Charakteristická je agrese zam ená dovnit (sebepoškozování, bouchání hlavou, kousání jazyka, trhání vlas ) nebo ven (destruktivní chování).
Schizofrenie v adolescenci Schizofrenie vzniká nej ast ji v adolescenci, v 60 – 70 % propukne p ed 25. rokem. Projevy v za átku onemocn ní: - porucha myšlení - depresivní syndrom se sebevražednými tendencemi a pokusy - sociální odtažení, izolace od vrstevník , nezájem o druhé pohlaví, - porucha koncentrace pozornosti, vnímání a myšlení vedoucí k zhoršenému výkonu ve škole nebo práci - hypochondrie, depersonalizace a derealizace (pocit odosobn ní a neskute nosti okolního sv ta), nespokojenost s n kterou ástí t la až na úrovni bludu, paranoidita
V lé b je u d tí krom podávání lék d ležitý d raz na dozrávání mozku – napomáhat vývoji nebo alespo opírat se o aktivaci “zdravých prvk ”.
brzdit opož ování a
Kasuistika: dívka na skautském tábo e Za átek onemocn ní se m že projevit v zát žové situaci. Nap . v prost edí d tského tábora. Dívka se za ala postupn stále více izolovat od ostatních d tí, celé noci nespala, projevovala se bizarn . Vedoucí zprvu nev d li co s ní, dívku neznali, asi po týdnu nakonec zavolali rodi e, kte í ji p evezli do lé ebny, kde diagnostikovali schizofrenii.
Deprese Deprese se m že u d tí vyskytnout už od nejútlejšího v ku. Objevuje se u 1-8 % d tí a adolescent . Projevy: apatie, smutná nálada, nechutenství, únava, nep im ené pocity viny, ztráta energie, negativismus, ztráta radosti ze hry. Mohou se objevit také sebevražedné myšlenky. Oproti depresi u dosp lých se deprese u d tí n kdy “maskuje” do t lesných obtíží nebo regresivních projev . Rizikové faktory: genetické predispozice, konfliktní rodinné prost ední, osam lost, neschopnost zvládání stresových situací a zhoršená schopnost navazování sociálních vztah .
Projevy deprese se m ní v závislosti na v ku dít te: • V prvním roce života se jedná o tzv. anaklitickou depresi, je zp sobena dlouhodobým odlou ením od matky, na které kojenec reaguje nejprve plá em, kterým chce p ivolat matku. Když není dít vyslyšeno, tak postupn rezignuje a stává se apatickým, stahuje se ze sociálních kontakt , odmítá jídlo a nereaguje na okolí. (d ti z kojeneckých ústav )
• Mezi 2-3 rokem m že dít reagovat na odtržení od matky nebo od jiné pe ující osoby separa ní depresí. Proto již v sou asné dob nebývají d ti odd lené od pe ující osoby ani v p ípad hospitalizace v nemocnici. •Indukovanou depresi pozorujeme u citlivých d tí, o které pe uje depresivní matka. Tyto d ti jakoby kopírují symptomy dosp lých.
• V p edškolním v ku upozor ují na p ítomnost deprese p edevším
neverbální signály, psychosomatické projevy a pozorování hry dít te. Dít ztrácí zájem o hru, izoluje se od vrstevník . Ve fantazii se dít asto zabývá tématy bolesti, smrti a agrese.
• Ve školním v ku p edstavuje riziko samotný nástup do školy, p i jehož nezvládnutí se mohou vyskytnout depresivní p íznaky. Pro d ti je v tomto v ku charakteristické, že jsou již schopny verbalizovat své pocity, kterými mohou být pocity viny a bezmoci, nízké sebehodnocení apod. Dochází také ke zhoršení ve škole, jehož p í inou bývá špatné soust ed ní a ztráta zájmu o u ení. Motoricky bývá dít asto utlumené, ale m že se projevovat i pravý opak- hyperaktivita, neklid, vzdorovitost a negativismus.
•V dob puberty, kdy je mírn jší kolísání nálad normálním jevem, se m žeme setkat s depresí, která již velmi p ipomíná depresivní projevy u dosp lých. V tomto v ku je vysoké riziko suicidia. Ve spojení s depresí se m žeme setkat také se zneužíváním alkoholu a jiných drog, které mají zmírnit pocity smutku a beznad je.
Lé ba: Bereme do úvahy v k dít te, sílu depresivních projev , ale i možné p í iny vzniku. V lé b se používá farmakoterapie- antidepresiva a psychoterapie. D ležitá je v asná diagnostika a intervence, abychom zabránili riziku suicidia. V asnou lé bou m žeme také p edejít doprovodným p íznak m- sociální izolovanosti a zhoršení dít te ve škole a dít se m že co nejd íve vrátit do normálního života.
Suicidalita Suicidalita u d tí si zasluhuje zvýšenou pozornost. Podle statistik bývá suicidální jednání v období adolescence druhou nej ast jší p í inou smrti. Vyžaduje proto vždy pe livé psychologické a psychiatrické vyšet ení kv li vylou ení rizika jeho opakování. Suicidální jednání m že být následkem n jakého osobního nebo rodinného problému, m že signalizovat depresi nebo poruchu osobnosti. Riziko suicidálního jednání zvyšuje také užívání drog. Z psychických onemocn ní zvyšuje riziko suicidálního jednání disharmonický vývoj osobnosti, poruchy emocí a nálad, schizofrenie a závislost na psychoaktivních látkách.
Až 50% adolescent má suicidální myšlenky. Po suicidálním pokusu je pot eba za ít rychle s terapií, t sn po „návratu do života“ jsou d ti, adolescenti i dosp lí nejp ístupn jší prozkoumání skrytých motiv sebevražedného pokusu a problém v celé rodin . Je nutné pracovat s celou rodinou s cílem p ekonat krizové situace a objasnit p ípadné patogenní vzorce chování. V pozd jší fázi je nutné v novat se prevenci recidivy, které je pom rn vysoké - 20 - 25%, a to formou následné ambulantní pé e a preventivn zam ené terapie.
Sebepoškozování Nej ast ji se vyskytuje u tzv. hrani n strukturované osobnosti. Vztahové problémy- metafora d ravé vázy. Velký hlad po vztazích. Pot eba vztah nebyla v d tství dostate n uspokojena. Problematické rodinné vztahy, nedostatek bezpe í, citový chlad. Základním pocitem bývá prázdnota, kterou zahán jí alkoholem, drogami, st ídáním sexuálních partner nebo práv sebepoškozováním. Velká emo ní labilita. ernobílé vid ní sv ta. Lidi i v ci jsou bu naprosto úžasní a jimi obdivovaní nebo naopak nenávid ní a zatracovaní.
Fobie a úzkostné poruchy Strach a úzkost jsou ve vývoji dít te normální jevy. Problém nastává, když je úzkost nadm rná, p etrvávající a brání normálnímu fungování dít te. D ti mají nej ast ji strach ze školy nebo z cizích lidí. Úzkost se m že projevovat bu stažením pasivitou nebo naopak zvýšeným neklidem. N kdy p echází úzkost u d tí také do t lesných obtíží.
Poruchy spánku Poruchy spánku jsou v d tském v ku pom rn astým jevem. Nedostatkem spánku však d ti zpravidla netrpí, protože si p ípadný deficit na rozdíl od svých rodi kompenzují denním spaním. P i p etrvávajících poruchách spánku je dobré vyhledat odbornou pomoc. No ní m ry- živé sny s d sivým obsahem bývají u d tí reakcí na nadm rnou zát ž- emocionální nebo i v p ípad somatického onemocn ní. V p ípad asto se opakujících no ních m r bychom m li zvažovat, zda není dít p etížené nebo zda není vystaveno nadm rnému stresu. No ní d sy (pavor nocturnus)- V nejhlubší fázi spánku non REM se dít náhle v pr b hu spánku zvedá s otev enýma o ima a k ikem, na okolní podn ty však nereaguje. Po probuzení má na no ní d s úplnou amnézii. Na vzniku no ního d su se podílí neurofyziologická dispozice. K projev m však stejn jako v p ípad no ních m r dochází ast ji p i zvýšené zát ži.
Mentální retardace - Závažné postižení rozumových schopností v období prenatálním, b hem porodu nebo krátce po porodu. Vede k omezenému sociálnímu fungování. Podle stupn
postižení
rozlišujeme pásma lehké, st edn t žké, t žké a hluboké mentální retardace. D ív jší termíny jako oligofrenie, imbecilita, idiocie apod. se kv li své negativní konotaci již nepoužívají. Mentální retardace je celkové poškození intelektu s narušeným vývojem celé osobnosti a spole enskou nedosta ivostí od po átku duševního vývoje jedince. Porucha není jen otázka snížení IQ, ale jde také vždy o narušení adaptivního chování - dít není schopno se o sebe postarat, asto se dostává do situací, které neumí ešit, a reaguje na n jinak než dít zdravé. Podle závažnosti mentální retardace m že mít potíže s udržováním základní hygieny a s dalšími návyky.
Dít s lehkou mentální retardací je lehce opožd né v psychomotorickém vývoji, má malou slovní zásobu, je mén
zvídavé, nekonstruktivn
si hraje, má sníženou
schopnost p edvídat a poznat nebezpe í. Myšlení je mechanické, nesamostatné,
povrchní,
nep esné,
bez
rozlišení
podstatného.
Opožd ní je patrné už v p edškolním v ku, defekt se však projevuje až po nástupu do školy. P i dobré, vedení jsou postižení schopni zvládnout zvláštní školu i zvláštní u ební obor. Mají dobrou mechanickou pam
a jsou schopni pochopit jednoduché kauzální
vztahy. Dosahují úrovn zvýšen
asi dvanáctiletého zdravého dít te, ale jsou
sugestibilní, se sklonem ke zkratkovitým reakcím. Tvo í asi
70% mentáln retardovaných.
Dít se st edn t žkou mentální retardací je nápadn psychomotoricky opožd né s malým kontaktem s okolím, zaostává také ve vývoji e i - žvatlat za íná až okolo 6. roku. U postižených je asté t lesné postižení a neurologické odchylky. Je obtížné nau it je základním hygienickým návyk m, je to ale možné. Pozd ji se mohou nau it mechanické úkony, které sta í pro jednoduchou práci vykonávanou pod dohledem. Tyto d ti jsou vychovatelné, ale ne vzd lavatelné. Dosahují úrovn šestiletého zdravého dít te a celý život pot ebují spole enskou ochranu, asto bývají v dosp losti zbaveny svéprávnosti a sv eny do pé e ústavu. Je u nich vyšší výskyt epilepsie a psychiatrických poruch než v normální populaci. St edn t žkou mentální retardací trpí asi 15 - 20% všech mentáln retardovaných.
Dít s t žkou mentální retardací má ur itou snahu komunikovat, ale jen slab prožívá vztahy a vlastní emoce. Dlouhodobým nácvikem se m že nau it jednoduché hygienické návyky. M že se nau it n kolik smysluplných slov. Dít nezvládá,
asto
pot ebuje trvalou pé i. Na situace, které
reaguje
hyperaktivitou,
agresivitou,
dráždivostí,
sebepoškozováním, automatickými stereotypními pohyby, depresí, úzkostí, plachostí, stažením se, autistickými projevy. Dít s hlubokou mentální retardací není schopné výchovy. Nerozeznává blízké osoby, nekomunikuje, vydává sk eky, neudržuje istotu. Jsou p ítomny stereotypní pohyby, bulimie, masturbace. Hluboká mentální retardace bývá spojena s epileptickými záchvaty a t lesným postižením. Je nezbytná trvalá ústavní pé e.
Mentální retardace se m že vyskytovat spole n s jakoukoliv duševní poruchou, navíc jsou mentáln retardovaní rizikovou skupinou pro týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání a šikanování. astá je agresivita (až u 10% postižených), asto vyvolaná nap íklad p íkazem týkajícím se osobní hygieny nebo po ádku. Sebepoškozování zahrnuje štípání k že, kousání, bouchání hlavou, vytrhávání vlas .
Autismus Autismus bývá diagnostikován v ranném d tství nejpozd ji do 3 let. ast ji se s ním setkáme u chlapc než u dívek v pom ru 4 5:1. P i vzniku autismu mají rozhodující vliv genetické vlivy (podle výzkum až 95%), zp sob d di nosti však zatím není z ejmý. Odchylky od normálního vývoje se projevují asto od narození p edevším v oblasti vývoje sociálních vztah . Dít neodpovídá adekvátn na sociální, p edevším emo ní podn ty, používání e i nebývá i p es dosaženou úrove adekvátní sociálním normám. Rigidita a rutinní chování se projevuje v široké škále aspekt každodenního života (všední zvyky, hry) Zájmy jsou stereotypní nap . data a jízdní ády. Projevuje se velký odpor ke zm n , proto je v kontaktu s autistickými d tmi klí ové dodržování ádu a jistot. V tšina autist z stává i v dosp lém v ku odkázaná na pé i okolí.
Asperger v syndrom N kdy bývá asperger v syndrom považovaný za variantu autismu. Projevuje se p edevším chyb ním zájmu dít te o sociální kontakty. Obtížn ji navazují i vztah k rodi
m, vztahy s vrstevníky úpln
chybí. Nejsou schopni sociální empatie. Myšlení bývá málo flexibilní. Nap . metafory bývají brány doslovn , n kdy chybí schopnost chápat humor. Charakteristická je motorická neohrabanost a technické zájmy. Na rozdíl od autismu intelekt bývá zpravidla zachován.
Hyperkinetické poruchy, také lehká mozková dysfunkce Projevy: neschopnost usm rnit pozornost, porucha analýzy a syntézy informací, porucha schopnosti plánovat innosti, porucha motivace, úsilí, a vytrvalosti, snížená
schopnost
prostorové
p edstavivosti
a
ešení
geometrických úkol . Tento syndrom je asto spojen se specifickými vývojovými poruchami u ení, které jsou zp sobeny dysfunkcí p evodu informací mezi polokoulemi mozku. Tyto poruchy postihují 2 – 12% d tí. Výskyt je ast jší u chlapc s pom rem asi 3:1.
Tatáž porucha se projevuje r zným zp sobem podle v ku: v kojeneckém v ku poruchou základních biorytm , v batolecím a p edškolním v ku odbržd ností, ve školním v ku poruchou vnímání, pam ti a pozornosti, v adolescenci poruchami chování, v pozdní adolescenci a v asné dosp losti sociální nep izp sobivostí spojenou asto s kriminalitou. P i této poruše na dít výrazn ji p sobí zát ž z prost edí, se kterou si neumí poradit kv li opožd ní vývoje mozku. To potom vede k nep izp sobení dít te a k vyšší pravd podobnosti dalšího psychiatrického onemocn ní. Porucha aktivity a pozornosti vede ke snížené schopnosti analyzovat svoje chování, vytvá et nové formy chování, ešit úkoly. Chaotické a dezorganizované jsou sebeovládání, sebe ízení a sebemotivování.
Poruchy chování Poruchy chování se vyskytují ast ji u chlapc v rozmezí pom ru 5-20:1. Opakující se a nejmén 6 m síc trvající chování, kdy dít nerespektuje sociální normy. Nejedná se tedy o jednorázový p estupek krádeže, lhaní apod., který m že být sám o sob také pro nejbližší okolí zneklid ující. U p estupk je také nutné brát do úvahy v k dít te. U p edškolních d tí se lži a krádeže ješt mohou vyskytnout bez toho, aby nám signalizovaly poruchu chování.
Projevy •agrese v
i lidem a zví at m
•šikana, vyhrožování nebo zastrašování druhých •vyvolávání bitek, ve kterých dít používá p edm ty jako zbran , p i loupežích se nevyhýbá st et m s ob tí. •na druhých vynucování sexuální aktivity •chybí vztah k majetku druhých.
asté jsou destrukce majetku a vlastnictví,
nepoctivost nebo krádeže •opakované út ky z domova, asté je záškoláctví
Podle závažnosti ur ujeme lehkou, st ední a t žkou poruchu chování.
Prognóza: •Špatná prognóza je v p ípad , kdy vznikne porucha ješt v p edškolním v ku. Tehdy jsou p í inou problémy v rodin nebo pobyt v ústavním za ízení, kde nedošlo k vytvo ení citového vztahu. Špatná prognóza bývá také u tzv. nesocializované poruchy chování, kdy se jedná o opakované obzvlášt agresivní iny p i neschopnosti empatie. Agrese se projevuje v i lidem i zví at m, asté jsou út ky z domova. Tito jedinci bývají v kolektivu neoblíbení a izolovaní. •Lepší prognóza je v p ípad , že se asociální projevy projevují pouze v rodin a mimo rodinu jsou vztahy a chování normální a naopak když je problematické chování spojené s lenstvím v ur ité skupin a v rodin se problémy v chování nevyskytují
Lé ba: O lé bu v medicínském smyslu se u poruch chování nejedná. Léky na zmírn ní agresivity ne eší úst ední problém. U mírn jších projev
bývá ú inná
individuální nebo rodinná terapie. U t žších forem je nutné p istoupit k represivním opat ením ve form ústavní nebo ochranné výchovy.
Tikové poruchy - projevují se náhlými, rychlými, opakujícími se, bezú elnými pohyby, zvuky, gesty nebo projevy. Jsou mimovolní, ale na krátkou dobu v lí potla itelné. Nejvýrazn jší tikovou poruchou je Tourett v Charakteristický je celoživotní pr b h, komplexnost tik
syndrom. a kolísavý
pr b h s obdobími vzplanutí a klidu nemoci. asté jsou opakované hlasové tiky - pokašlávání, chrochtání, pošt kávání, výk iky obscénních slov nebo frází a také obscénní pohyby.
Chronická motorická nebo vokální tiková porucha trvá dlouhodob a projevuje se bu pohyby nebo hlasem. Za íná asto v d tství a trvá až do dosp losti. Pro jedince je sociáln
handicapující a emo n
zra ující, hlavn v adolescenci. P echodná tiková porucha je nej ast jší mezi 4. a 5. rokem a projevuje se pohyby mimických sval
p edevším p i relaxaci, p i innostech tiky
ustupují. Porucha má kolísavý pr b h, mizí a objevuje se ve stejných nebo i jiných svalových partiích. asté je spole né onemocn ní tikovou poruchou a poruchou hyperkinetickou nebo obsedantn kompulsivní. P i stanovování diagnózy je t eba odlišit tikovou poruchu od neurologického postižení, mentální retardace a obsedantn kompulsivní poruchy.
Kam se obrátit o pomoc: Linky d v ry
- pro d ti (nap . Linka bezpe í, 800 155 555) - pro dosp lé (Linka d v ry RIAPS, Rodi ovská linka)
Jsou ur ené pro akutní kontakt ve chvílích krize – psychická nepohoda, úmrtí v rodin , osobní problémy, sebevražedné tendence, úzkosti, deprese. Nenabízejí vy ešení problému, ale spíše rozhovor, kontakt v t žkých životních situacích. Na další psychologickou a psychiatrickou pomoc mohou nasm rovat, poskytnout kontakty. V každém regionu v tšinou funguje linka d v ry. Krizová centra – v tšinou fungují jako sou ást psychiatrické lé ebny nebo i samostatn . Nabízejí krátkodobou pomoc formou hospitalizace v tšinou na p t dní nebo ambulantn . Pomoc spo ívá v psychoterapii, podávání lék , nasm rování na další pomoc psychologa nebo psychiatra, ešení sociálních problém se sociální pracovnicí a podobn . N kdy pom že i samotný fakt, že se dít na n jakou dobu dostane mimo rodinu, kde problémy vznikly.
Pedagogicko psychologické poradny – nabízejí pomoc p edevším p i ešení problém ve škole – poruchy u ení a chování, šikana, diagnostika školní zralosti, inteligence a podobn . D tský psycholog, psychiatr, rodinné poradny – nabízejí psychoterapii formou individuální, skupinovou, rodinnou terapii, ale i skupiny pro rodi e d tí s nejr zn jšími potížemi. Psychoterapie je v tšinou dlouhodobá a pomáhá nejenom zmír ovat p íznaky, ale i ešit podstatu psychického problému dít te. Psychiatr m že navíc p edepisovat léky – nap íklad proti depresi, úzkosti a podobn .
D kujeme za pozornost !
