„Vytvo ení programu celoživotního interdisciplinárního u ení v ochran d tí“ Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpo tem R a rozpo tem hlavního m sta Prahy
D ti z uprchlických rodin Mgr. Monika Marxtová
Uprchlíci x migranti z ekonomických d vod • Uprchlíci- jedinci, kte í se kv li svému strachu z pronásledování z d vodu rasy, náboženského p esv d ení, národnosti, p íslušnosti k ur ité sociální skupin nebo pro politické názory nacházejí mimo zemi svého p vodu (podle Ženevské úmluvy z roku 1951). • Migranti z ekonomických d vod - svoji zemi opustili dobrovoln , p edevším kv li zlepšení své ekonomické situace. Do zem svého p vodu se mohou kdykoli vrátit.
AZYL • Azyl získávají uprchlíci nikoli migranti z ekonomických d vod . Výjimku tvo í tzv. humanitární azyl- azyl ze zdravotních d vod . Pokud jedinec získá azyl, m žou jeho rodinní p íslušníci (manžel, dít do 18 let) získat azyl za ú elem slou ení rodiny. • Obtížné ur it p esnou hranici mezi ob ma skupinami, d vody se asto p ekrývají.
Azylová procedura • Oznámení úmyslu požádat o azyl- ihned po p ekro ení státní hranice. • P ijímací st edisko- vstupní zdravotní prohlídka, podání žádosti o azyl. • Pobytová st ediska- zajišt né ubytování, strava, základní hygienické pot eby a nárok na bezplatnou zdravotní pé i v rozsahu pé e hrazené zdravotními pojiš ovnami. Žadatel m že vzít kdykoli v pr b hu ízení svoji žádost zp t a po ádat ministerstvo o úhradu náklad spojených s návratem do zem p vodu.
• V roce 2005 podalo žádost o ud lení azylu 7295 lidí, z toho bylo více než polovina d tí (4021 s doprovodem a 100 bez doprovodu). Oproti tomu azyl byl ud len pouze ve 251 p ípadech, což p edstavuje pouze 3,5 %.
Rozd lení žadatel o azyl v roce 2005 podle v ku a pohlaví Dosp lí Státní p íslušnost B lorusko ína Indie Mongolsko Rusko Slovensko Ukrajina Vietnam Celkem
Muži Ženy 143 49 168 89 310 64 44 108 80 167 152 573 354 146 56 2296 978
D ti (0-17 let) Celkem Celkem dosp lí Muži Ženy Celkem d ti 24 192 14 10 216 30 257 20 10 287 32 310 32 342 9 2 11 108 119 72 188 35 37 260 392 319 207 185 711 60 927 32 28 987 4 2 6 202 208 3274 423 324 747 4021
PROBLÉMY UPRCHLICKÝCH RODIN •
Odlišnost jazyka a kultury Kultura má sv j vlastní systém hodnot, navyklé zp soby chování a neverbální komunikace, které jsou pro jedince této kultury normální a cizinc m mohou p ipadat nezvyklé.
Kulturní šok 1. Nadšení - euforie ze všeho nového. Jsou vnímány pouze povrchní znaky. 2. Frustrace – Po prvním nadšení p ichází vyst ízliv ní. Vy erpání z neustále nových zážitk a za íná být citlivý na vše negativní v porovnání s p vodní kulturou a za íná kritizovat a odsuzovat. V této fázi m že frustrace p ejít až do deprese a n kte í lidé mohou sv j pobyt v nové zemi ukon it a vrátit se zp t dom .
3. P izp sobení – lov k za íná více pronikat pod povrch v cí, za íná více komunikovat s místními lidmi a za íná realisticky vnímat jejich kladné i záporné vlastnosti. 4. Návrat – Po návratu do p vodní zem se objevují znova potíže s p izp sobením se domácí kultu e. lov k op t mívá tendenci vid t tentokrát svoji kulturu velmi kriticky. Délka trvání p izp sobení závisí na délce pobytu a na síle prožitku.
Faktory ovliv ující intenzitu KŠ • • • • • • •
délka trvání pobytu podobnost nové a p vodní kultury psychické zdraví jedince typ osobnosti p edchozí zkušenost s pobytem v cizí zemi úrove znalosti cizího jazyka sociální status a zázemí jedince v nové zemi
Co pomáhá p ekonat KŠ? • Otev enost novým zkušenostem. • Nehodnocení odlišné kultury m ítky kultury vlastní. • Komunikace s místními lidmi, která se neomezuje pouze na ú edníky nebo davy sp chajících lidí na ulicích. • Kontakt s lidmi z vlastní kultury (v zahrani í i doma), kte í mohou sloužit jako podpora.
Posttraumatická stresová reakce • Opožd ná reakce na traumatizující událost, která by pravd podobn zp sobila hluboké rozrušení tém u kohokoli. N kdy se m že objevit až p l roce po události. • Znovuprožívání traumatu v podob vzpomínek, sn a no ních m r. • Odtažení od ostatních lidí, neschopnost prožívat radost, deprese nebo vyhýbání se situacím p ipomínajících trauma, problémy s usínáním, podrážd nost, návaly hn vu nebo poruchy soust ed ní.
Zm na rodinného systému • Zp etrhání vazeb se širší rodinou. • Zm na rolí v rodin - p edevším v pobytových st ediscích. • Jiné využití volného asu.
Jak staré d ti p icházejí? • Všechny v kové kategorie. • Pé e o d ti rozdílného v ku se liší, mohou se u nich vyskytnout rozdílné problémy.
D tské problémy • Problémy chování: p ílišné samotá ství a stažení do sebe, problémy v kolektivu, agresivita. • Úzkostnost a poruchy spánku, no ní m ry. • Po traumatizující události si d ti mohou hrát hry, které znázor ují trauma.
Pomoc d tem uprchlík • P ímá pomoc d tem – ve škole i mimo školu (dobrovolnické programy, vytvo ení prost edí pro setkávání d tí a pro hry. • Pomoc d tem prost ednictvím jejich rodin. • Pomoc d tem i rodinám skrze jejich komunity komunita p edstavuje pro jedince kontakt s p vodní zemí a zvlášt v p ípad neúplné rodiny bývá pro jedince velkou oporou
Úmluva o právech dít te • P ijata 20. listopadu 1989 v New Yorku, R 30. zá í 1990. • Práva stanovená touto úmluvou mají být zabezpe ena každému dít ti nacházejícímu se na území naší republiky, vztahuje se tedy i na d ti uprchlík .
lánek 22. • Každé dít žádající o statut uprchlíka nebo se statutem uprchlíka má právo na ochranu a humanitární pomoc p i využívání práv stanovených touto úmluvou úmluva stanoví nejen ochranu a pomoc, ale i vyhledávání rodi nebo jiných len rodiny dít teuprchlíka s cílem získat informace pot ebné k jeho op tnému spojení s rodinou.
lánek 14. • D ti mají právo na svobodu myšlení, sv domí a náboženství.
lánek 19. • D ti mají být chrán ny p ed jakýmkoli t lesným i duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, v etn sexuálního zneužívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýzn ním nebo vyko is ováním b hem doby, kdy jsou v pé i jednoho nebo obou rodi , zákonných zástupc nebo jakýchkoli jiných osob starajících se o dít .
• Uprchlické d ti mají právo na stejnou ochranu p ed zneužíváním jako eské d ti. R zné výchovné styly, r zné náboženství ani velmi zát žová situace jakou uprchlictví je, nem že být omluvou pro t lesné ani psychické týrání d tí. V p ípad zjišt ní takového chování by se m lo postupovat stejn jako v p ípad týrání eských d tí. Podle zákona o sociáln -právní ochran d tí státní orgány, pov ené osoby, školy, zdravotní za ízení a další za ízení ur ené pro d ti, které zjistí, že je dít psychicky nebo fyzicky týráno i jinak zanedbáváno, mají oznamovací povinnost v i obecnímu ú adu obce s rozší enou p sobností (orgánu sociáln -právní ochrany d tí).
Škola • Uprchlické d ti musejí v echách absolvovat povinnou školní docházku. Školní prost edí je výhodné v tom, že se d ti nau í esky, p ijdou do kontaktu s ostatními d tmi a na chvíli se vzdálí z rodinného prost edí, kde m že být napjatá atmosféra. Ve škole d tem usnad uje situaci to, že v uprchlických za ízení bývá více d tí uprchlík a ve t íd nejsou sami cizinci. Velmi d ležitý bývá citlivý p ístup u itel a užití multikulturní výchovy ve vzd lávání.
Hra • D ležitou funkcí hry je odreagování, které je práv u uprchlických d tí velmi pot ebné. P i h e se d ti navíc mají možnost vzájemn poznat a vytvá et tak vztahy mimo p vodní rodinu. V uprchlických za ízeních je proto t eba vytvo it prostor, ve kterém by se mohly d ti poznávat a hrát si.
Dobrovolnické programy • Dobrovolníci se podílejí na napln ní volného asu d tí, vymýšlejí nejr zn jší aktivity sportovní, výtvarné, poznávací a další. P i r zných p íležitostech na Vánoce, Mikuláše nebo Velikonoce po ádají kulturní programy. V letních m sících pak organizují letní tábory. • D ti se mohou navzájem lépe poznat, mohou se nau it nové dovednosti, ale i prožít p íjemné a radostné zážitky. Dosp lí z program mohou také profitovat zapojováním do program i do jejich p ípravy.
