VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Stárnutí a stáří z pohledu studentů oboru Zdravotně sociální pracovník VŠPJ Bakalářská práce
Autorka: Pavlína Nováčková Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Adamová, DiS. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Pavlína Nováčková
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci či jejího využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
…………………………. Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Kateřině Adamové, DiS za odbornou pomoc, poskytnuté rady, informace a ochotu, kterou mi věnovala při vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem dalším lidem, kteří přispěli k vypracování bakalářské práce. V neposlední řadě patří díky také respondentům, za ochotné vyplnění dotazníků.
Anotace NOVÁČKOVÁ, Pavlína: Stárnutí a stáří z pohledu studentů oboru Zdravotně sociální pracovník VŠPJ. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Adamová, DiS. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem bakalářské práce je zjistit, názory a vnímání stárnutí a stáří studenty oboru Zdravotně sociální pracovník Vysoké školy Polytechnické Jihlava. V teoretické části jsou na základě informací získaných z odborné literatury popsány pojmy jako stárnutí, stáří, senior, ageismus a další nezbytné informace, které s těmito pojmy souvisí. Praktická část bakalářské práce obsahuje nejprve podrobný popis metodologie neboli dotazníkového šetření, které bylo provedeno na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Závěrečná část práce je tvořena analýzou dat získaných z dotazníkového šetření a zobrazených pomocí grafů. Práce bude mít využití pro další studenty katedry sociální práce.
Klíčová slova Ageismus, senior, stárnutí, stáří.
Annotation NOVÁČKOVÁ, Pavlína: “Aging and Old Age from the Perspective of Students of Clinical Social Worker Programme at VŠPJ.” Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Thesis supervisor: Mgr. Kateřina Adamová, DiS. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 The aim of the Bachelor's thesis is to find out the opinions on and perceptions of aging and old age by the students of Clinical Social Worker branch at the VŠPJ. The theoretical part is based on information obtained from the literature and concepts such as aging, age, senior, and ageism are described and other necessary information associated with these concepts is presented. The practical part of the thesis contains a detailed description of the methodology of the questionnaire survey, which was carried out at the College of Polytechnics Jihlava The final part of the work includes the analysis of the data obtained from the questionnaire survey displayed (using charts) in graphs. The work will be of use to other students at the Department of Social Work.
Key words Ageismus, senior, aging, old age.
Seznam grafů Graf 1: Složení respondentů podle semestru ............................................................. 32 Graf 2: Pohled studentů na seniory ve společnosti ..................................................... 33 Graf 3: Pohled studentů na své prarodiče ................................................................... 34 Graf 4: Charakteristický rys seniora ........................................................................... 35 Graf 5: Absolvování praxe v zařízeních poskytujících péči seniorům ....................... 37 Graf 6: Ovlivnění pohledu na seniory praxí v zařízeních poskytujících péči seniorům ....................................................................................................................... 38 Graf 7: Největší zastoupení předmětů ovlivňujících pohled na seniory ..................... 40 Graf 8: Pohled na seniory jako přítěž pro společnost ................................................. 41 Graf 9: Pohled na prarodiče jako na přítěž ................................................................. 42 Graf 10: Znalost pojmu ageismus ............................................................................... 43 Graf 11: Ageistický pohled na seniory ve společnosti ................................................ 44 Graf 12: Skupiny lidí diskriminující seniory .............................................................. 45 Graf 13: Tvrzení o seniorech ...................................................................................... 47
Seznam tabulek Tabulka 1: Charakteristický rys seniora ....................................................................... 34 Tabulka 2: Možné předměty ovlivňující pohled studentů na seniory .......................... 39 Tabulka 3: Ageismus v zaměstnávání .......................................................................... 45 Tabulka 4: Tvrzení o seniorech .................................................................................... 46
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................... 12 1
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................. 14
1.1
Stárnutí a stáří ............................................................................................... 14 1.1.1 Vymezení pojmů stárnutí a stáří ............................................................. 14 1.1.2 Biologické aspekty stárnutí a stáří .......................................................... 15 1.1.3 Psychické aspekty stárnutí a stáří............................................................ 15 1.1.4 Sociální aspekty stárnutí a stáří ............................................................... 15
1.2
Změny ve stáří ............................................................................................... 16 1.2.1 Tělesné změny......................................................................................... 16 1.2.2 Psychické změny ..................................................................................... 17 1.2.3 Sociální změny ........................................................................................ 17
1.3
Příprava a adaptace na stáří ........................................................................ 18 1.3.1 Příprava na stáří ...................................................................................... 18 1.3.2 Adaptace na stáří ..................................................................................... 19
1.4
Senior............................................................................................................... 20 1.4.1 Potřeby ve stáří........................................................................................ 21
1.5
Ageismus ......................................................................................................... 23 1.5.1 Zdroje ageismu ........................................................................................ 24 1.5.2 Mýty o stáří ............................................................................................. 25 1.5.3 Ageismus v médiích ................................................................................ 26
1.6
Pohledy společnosti na stárnutí a stáří ........................................................ 27 1.6.1 Pohledy na stárnutí a stáří v historii ........................................................ 27 1.6.2 Pohledy na stárnutí a stáří v dnešní době ................................................ 27
2
PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................... 29
2.1
Vysoká škola polytechnická Jihlava ............................................................. 29 2.1.1 Obor Zdravotně sociální pracovník......................................................... 30
2.2
Technika sběru dat ........................................................................................ 31 2.2.1 Dotazníkové šetření................................................................................. 31
2.3
Výzkumné otázky ........................................................................................... 31
2.4
Výsledky výzkumu ......................................................................................... 32 2.4.1 Složení respondentů ................................................................................ 32
3
DISKUSE ........................................................................................................ 48
4
DOPORUČENÍ PRO PRAXI ....................................................................... 52
ZÁVĚR ...................................................................................................................... 53 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 55 Literární zdroje ................................................................................................. 55 Kvalifikační práce ............................................................................................ 56 Internetové zdroje ............................................................................................ 57 Příloha ......................................................................................................................... 58 Příloha č. 1 – dotazník...................................................................................... 58
ÚVOD Bakalářská práce na téma „Stárnutí a stáří z pohledu studentů oboru Zdravotně sociální pracovník VŠPJ“ byla zvolena na základě zájmu o tuto problematiku a na základě praxí absolvovaných se seniory.
Zájem směřuje zejména ke zjištění pohledu a vnímání
stárnutí a stáří studenty oboru Zdravotně sociální pracovník. Stárnutí a stáří jsou pojmy, které se týkají oboru Zdravotně sociální pracovník, a setkáváme se s nimi v každodenním životě. Toto téma je aktuální v každé době, jelikož stárnutí a stáří je nedílnou součástí našeho života a nelze se mu vyhnout. Stárnutí obyvatelstva je jedním z hlavních problémů dnešního světa a okruh osob, jakou jsou senioři, patří k ohroženým skupinám. Z historie je známo, že se společnost o staré osoby velmi nezajímala ani nestarala. Bylo to dáno především tím, že pro poskytnutí pomoci starým lidem nebyly vhodné prostředky ani podmínky. V dnešní době má již obyvatelstvo potřebné znalosti i prostředky, aby mohlo poskytnout seniorům péči na velmi dobré úrovni. Ovšem i když je o seniory postaráno velice dobře, i tak se setkávají s negativy dnešní doby. Velmi rozšířeným jevem je ageismus neboli diskriminace seniorů, zejména ze strany mladých lidí. Vzhledem k tomu, že někteří ze studentů oboru Zdravotně sociální pracovník budou v budoucnu pracovat se seniory, je důležité zjistit jejich pohledy na stárnutí a stáří. Cílem bakalářské práce je na základě dotazníkového šetření zjistit, jaký pohled mají studenti oboru Zdravotně sociální pracovník Vysoké školy polytechnické Jihlava na stárnutí a stáří. Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí a to teoretické a praktické. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy jako stárnutí, stáří a aspekty, týkající se těchto pojmů. Dále se práce zabývá popisem změn ve stáří. Následně je zmíněna příprava a adaptace na stáří. Další kapitola vymezuje klasifikaci vyššího neboli seniorského věku. Součástí tohoto bodu jsou také potřeby ve stáří. Značnou část práce zaujímá kapitola o ageismu, kde je nejprve definice tohoto pojmu a následně zmínka o zdrojích ageismu, mýtech o stáří a ageismu v médiích. Závěrečná část bakalářské práce se týká pohledů společnosti na stárnutí a stáří a to v historii a dnešní době.
12
Praktická část se nejdříve věnuje obecných informacím o Vysoké škole polytechnické Jihlava a poté konkrétně oboru Zdravotně sociální pracovník. Pro dosahování účelu bakalářské práce je použita jako technika sběru dat dotazníkové šetření, které je v praktické části obecně popsáno. Největší část práce zaujímá vyhodnocení analyzovaných dat zobrazených pomocí grafů. Při psaní této práce je čerpáno ze dvou typů zdrojů. Primárně jsou použity bibliografické zdroje a dále nepatrné množství elektronických zdrojů. Citace těchto zdrojů jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů v závěrečné části práce. Tato bakalářská práce je přínosem především pro katedru sociální práce, tudíž pro studenty oboru Zdravotně sociální pracovník. Dále má přínos i pro Vysokou školu polytechnickou Jihlava. Může být také přínosem pro další studenty oborů příbuzných výše uvedenému. V neposlední řadě bude mít význam pro oblast sociální práce.
13
1.
TEORETICKÁ ČÁST
1.1
Stárnutí a stáří „Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.“ (Johan Wolfgang von Goethe)
1.1.1 Vymezení pojmů stárnutí a stáří Definice podle Vágnerové má jak optimistickou, tak i realistickou perspektivu. Tvrdí, že „stáří přináší nadhled a moudrost, pocit naplnění, ale také úbytek energie a nezbytnou proměnu osobnosti směřující k jejímu konci. Je obdobím relativní svobody, ale i dobou kumulace nevyhnutelných ztrát ve všech oblastech.“1 Naopak definice Haškovcové tvrdí, že je v běžném životě vše zastíráno obvyklou praxí, proto je za starého člověka považován každý, kdo dosáhl penzijního věku. I skrze rozdíly penzijních systémů mezi jednotlivými státy, je takovou osobou většinou občan ve věku 65 let a starší. S postupně se zvyšující věkovou hranicí pro odchod do penze se „posunuje“ i věkové pásmo, které je označováno jako období stáří. Rané (začínající) stáří se datuje do věkového pásma 65-74 let, což odpovídá představě „mladých seniorů“.2 Další definice popisuje, stáří jako obecné označení pozdních fází ontogeneze. Jedná se o konečnou vývojovou etapu, která završuje a uzavírá lidský život. Obecně jde o projev a také důsledek involučních změn funkčních i morfologických, probíhajících druhově osobitou rychlostí a výraznou interindividuální variabilitou. Tyto změny vedou k obrazu označovanému jako „fenotyp stáří“, který je modifikován vlivy prostředí, životním stylem, zdravotním stavem a sociálně ekonomickými a psychickými vlivy.3 Podle Beneše je stáří vymezeno jako základní označení pro fáze přirozeného průběhu života. Popisuje projevy a důsledky geneticky podmíněných involučních procesů.4
1
Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří, s. 299. Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomém stáří, s. 20-21. 3 Srov. ČEVELA, R. KALVACH Z., ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie úvod do problematiky, s. 19. 4 Srov. BENEŠ, M. Andragogika, s. 128. 2
14
1.1.2 Biologické aspekty stárnutí a stáří Ze všech aspektů stárnutí a stáří byla a je věnována největší pozornost právě problematice biologie stárnutí. Zkoumá poznání toho, jak komplex biologických jevů utváří člověka v průběhu celého jeho života. Také věnuje pozornost různým biologickým jevům měnícím patologicky svoji funkci v průběhu celého života. Hovoří o imunologických změnách, změnách v brzlíku, o vyčerpání buněčného systému atd. Když biologové hovoří o stáří a stárnutí, tak myslí biologický věk člověka. Vedle tohoto máme i hledisko psychologické. Také se používá pojem chronologické a kalendářní stáří.5
1.1.3 Psychické aspekty stárnutí a stáří Další jsou psychické pohledy, které také ovlivňují zdraví, ovšem nemusí negativně ovlivňovat kvalitu života seniora. Jediná věc, která působí špatně na psychiku seniora, je patologické stárnutí. Mnohem častěji se poukazuje na vzájemný vztah mezi tělesnými a psychickými změnami. Obecně lze říci, že gradující tělesné změny senior prožívá negativně, což následně může vést ke změnám psychickým, v některých případech i změnám intelektovým. Většinou však změny v oblasti psychické nastupují při fyzickém stárnutí pozvolna. Nejčastější změny jsou snížení kognitivních a gnostických funkcí, snížení výkonnosti intelektových funkcí nebo zvýšená emoční nestabilita až labilita.6
1.1.4 Sociální aspekty stárnutí a stáří Nejdůležitějším sociálním aspektem je odchod do důchodu. Jde o zásadní změnu v životě, která může osobu ovlivnit jak pozitivně, tak i negativně. Odchodem do penze se mění sociální role seniora. Skončí mu role pracující osoby, která svou prací vytvářela hodnoty pro společnost i celý stát. Tato osoba získá roli důchodce, kterému stát dává penzi a již nevykonává pracovní činnost. Těmito změnami často dochází ke snížení společenské autority a prestiže. Na důchodce bývá mnohdy pohlíženo jako na osobu, která dostává peníze ze státní kasy a společnosti již nepřináší žádný zisk.7 5
Srov. KŘIVOHLAVÝ, J. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie, s. 19. Srov. MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 21. 7 Srov. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany, s. 25. 6
15
1.2
Změny ve stáří
Stárnutí a stáří je provázeno velkým počtem změn tělesných, psychických a sociálních.
1.2.1 Tělesné změny Pohybový systém – snižuje se výška těla a ubývá kostní hmoty. Dochází k poklesu svalové síly a úbytku svalové hmoty. Staří lidé bývají pomalejší a křehcí. Další změnou prochází páteř, která se více ohýbá. V postupně se zužujících cévách dochází k ischemii. K největšímu postižení dochází v mozkových tepnách a tepnách dolních končetin.8 Kardiopulmonální systém – zde se snižuje funkce plic a klesá jejich vitální kapacita. Změny srdce se týkají přečerpávání menšího množství krve. Také dochází ke kornatění a snížení elasticity cév, což narušuje regulaci krevního tlaku.9 Trávící systém – dochází ke snižování množství trávicích šťáv a pomalému vstřebávání a rozkládání potravy. Změny nastávají také v poklesu kapacity a pružnosti močového měchýře. Menší výkonnost mají i slinivka břišní a játra. Díky snížení svalové síly dochází k poklesu tlustého střeva, což způsobuje různé zdravotní komplikace.10 Kožní systém – kůže je tenčí a méně pružná. Vlasy šedivějí a začínají se tvořit vrásky. Dochází ke zvýšené nebo chybějící pigmentaci a tvorbě stařeckých skvrn.11 Vylučovací systém a pohlavní orgány – u žen končí menstruace a u mužů se začíná snižovat potence. Muži trpí zbytněním prostaty a ženy poklesem dělohy. V močovém měchýři stoupá postmikční reziduum a klesá intenzita svalových svěračů v oblasti uretry. U osob starších šedesáti let může docházet k močové inkontinenci.12 Nervový systém – prodlužuje se reakce seniorů na určité podněty, proto někteří senioři potřebují více času na příjem informací. Jde o snížení psychomotorického tempa.13 Smyslové vnímání – výkonnost smyslových orgánů se začíná snižovat, může docházet k postižení sluchu a zraku. Staří lidé mají sníženou zrakovou ostrost a schopnost. Změny oční čočky sebou mohou nést i vznik katarakty neboli šedého zákalu a glaukomu neboli zeleného zákalu. Senioři také mívají často zhoršený sluch.14
8
Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory, s. 20. Srov. tamtéž, s. 20. 10 Srov. tamtéž, s. 21 11 Srov. tamtéž, s. 21 12 Srov. tamtéž, s. 21 13 Srov. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany, s. 23. 14 Srov. tamtéž, s. 23. 9
16
1.2.2 Psychické změny Mohou se projevovat v poznávacích schopnostech jako je vnímání, myšlení, paměť nebo pozornost. Mnohdy dochází k poklesu snížení schopnosti adaptace na nové situace a podmínky. Snížení vnímavosti přináší nejistotu strach a úzkost, což způsobuje uzavřenost a nedůvěřivost seniorů. Po 80 roce života se mohou u seniorů vyskytnout poruchy paměti a poruchy osobnosti. Mezi typická onemocnění, která můžou postihnout seniora, patří Alzheimerova choroba. Jako další psychické změny jsou označována chronická onemocnění způsobující zhoršení soběstačnosti. Změny jako sociální role a snížená soběstačnost působí negativně na seniorovu účast ve společenském životě. Ani citová oblast nezůstává stejná, dochází k větší citlivosti, emotivnějšímu prožívání situací
a
snadnému
podlehnutí
dojetí.
Ve
stáří
také
dochází
ke
změně
psychomotorického tempa projevující se zpomalením pohybů většinou při chůzi. S tím souvisí opatrnost, váhavost, nerozhodnost a snižování pozornosti. Důležitá proměna nastává, když senior odejde do penze a přichází o pracovní přátelství, kontakt s lidmi a dochází ke změně v rodinných vztazích. 15
1.2.3 Sociální změny Tyto změny souvisí s odchodem do důchodu, kdy se mění sociální role seniora. Ztrácí roli pracujícího člověka a získává novou roli důchodce. Může tak dojít ke snížení autority nebo společenské prestiže. Na seniora se začíná pohlížet jako na osobu čerpající peníze ze státní kasy a nepřinášejícího žádný zisk. Penze s sebou přináší i změny v ekonomické situaci. Vzhledem k nízké penzi je pro seniory mnohdy těžké udržet si dosavadní životní standard a často mívají finanční problémy. Většina starých osob neví, co s volným časem a proto mohou být nespokojení, lítostivý, mrzutí, znudění apod. Ovšem někteří lidé se na penzi těší a plánují si různé aktivity, které dříve nestíhali. Další změny souvisí s nedostatkem společenských kontaktů např. z důvodu nemoci. Někteří senioři, kteří pobývají pouze doma a nechodí ven, mohou mít pocity sociální izolace a řadu negativních nálad.16
15 16
Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory, s. 23-24. Srov. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany, s. 25-26.
17
1.3
Příprava a adaptace na stáří
Stáří je považováno za velkou změnu v životě jedince a je potřeba, aby se na ni člověk připravil a adaptoval.17
1.3.1 Příprava na stáří Přípravu na stáří lze rozdělit do tří etap dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá. Dlouhodobá příprava je popisována jako celoživotní tvorba postojů ke stáří a stárnutí. Měla by být nedílnou součástí vzdělávacích a výchovných programů pro všechny věkové skupiny. Střednědobá příprava začíná ve středním věku. Jejím obsahem jsou tři hlavní oblasti. První je zdravý životní styl, jehož cílem je, aby si osoba zachovala soběstačnost i v co nejvyšším věku. Druhá je psychická adaptace spojená především s předpokladem přijetí stáří jako nedílné součásti života. A poslední je udržování a soustavné rozvíjení lidských a všestranně podpěrných vztahů v rámci společnosti i rodiny. Nejdůležitější ale také nejtěžší fází této přípravy je životní období mezi čtyřicátým a padesátým rokem věku, jelikož dochází k největším změnám a to zejména v oblasti životního stylu. Je tedy možné, že právě ve středním věku se rozhoduje o tom, jak bude stáří osoby vypadat. Podle předchozího by se měl člověk pomalu připravovat na případné zdravotní potíže. Také by se měl zhruba po padesátém roce života začít připravovat na změnu svého ekonomického a pracovního postavení. Krátkodobá neboli předdůchodová příprava začíná přibližně tři až pět let před odchodem do důchodu. Obsah této přípravy bezprostředně souvisí s charakterem životní změny, jenž představuje starobní důchod. Důležité je, aby zde byly zahrnuty procesy nejen psychické a sociální adaptace, ale i pragmatické plánování např. v oblasti domácnosti nebo celkového bydlení. Obecně se dá říci, že samotné přípravy tedy znamenají „školit se včas pro činnosti, kterým se chce člověk věnovat ve starobním důchodu“.18
17
Srov. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany, s. 16. Srov. ŠPATENKOVÁ, N., SMÉKALOVÁ, L. Edukace seniorů: geragogika a gerontodidaktika, s. 4142. 18
18
1.3.2 Adaptace na stáří V životě člověka nastává mnoho změn a reakce na ně ovlivňuje to, jakou je senior osobností. Adaptace je jednou ze základních lidských vlastností člověka, která umožňuje lidem přetrpět i velmi těžké situace. Existuje několik modelů adaptace na stáří.19 Dělení modelů: Konstruktivní způsob – je založen na pozitivním postoji k životu. Starý člověk se přizpůsobí, zajímá se o svět kolem sebe a uskutečňuje své zájmy. Jde o smíření se stárnutím a omezenými schopnostmi. Senioři si udržují tělesnou i duševní svěžest. Obranný postoj – je možné jej vidět u seniorů, kteří bývali aktivní, např. pracovali na vedoucích pozicích a budovali si kariéru. Tyto osoby se těžko smiřují se stárnutím a úbytkem sil. Mohou mít obavy, že budou závislí na pomoci druhých osob. Při postižení nebo nemoci odmítají pomoc a nejsou schopni o ni ani požádat. Někteří senioři mohou tajit sníženou schopnost sebepéče. Závislost – lze se s ní setkat u osob, které během svého života byli spíše pasivní a spoléhali se na druhé osoby, kterými se nechali vést. Spoléhají se na to, že i ve stáří je bude někdo vést a vykonávat za ně činnosti. Někteří senioři můžou u svého okolí vzbuzovat dojem, že své potíže mnohdy zveličují. Nepřátelský postoj – součástí seniorova života jsou neshody. Často svalují vinu na druhé, bývají zlostní, agresivní a nespokojení. Tito senioři mají tendence se ke svému okolí chovat nepřátelsky, proto žijí většinou o samotě. Sebenenávist – senioři se mohou projevovat pesimisticky a lítostně a mohou mít pocit, že jejich život není dostatečně naplněn, zdá se jim promarněný. Nemají potřebu navazovat sociální kontakty a cítí se osaměle. Je zde velké riziko, že si senior může ublížit, v těchto případech je potřebná intervence lékaře např. psychiatra. 20
19
Srov. VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky, s. 12-13. 20 Srov. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany, s. 16-17
19
1.4
Senior
Vymezení pojmu senior není jednoznačné. Každý autor uvádí odlišnou definici, podle oblasti, kterou se zabývá. Dle World Health Organization (WHO) se obecně uvádí definice „starší“ osoby při dosáhnutí věku 65 let.21 Klasifikace vyššího věku podle WHO: - období raného stáří 60 – 74 let - období stařeckého věku 75 – 89 let - období dlouhověkosti 90 let a více22 V dnešní době se více využívá toto členění: - mladí senioři (young-old) 65-74 let - staří senioři (old-old) 75-84 - velmi staří senioři (odlest-old) 85 a více23 Seniory lze také klasifikovat podle funkčního stavu do 6 úrovní: Elitní senioři – zvládají mimořádnou zátěž nedostupnou většině mladých lidí, jsou důkazem toho, že i ve vyšším věku může osoba mít dobrou psychickou a fyzickou kondici. Zdatní senioři – pravidelně se věnují náročnějším pohybovým a pracovním aktivitám, udržují si velmi dobrou kondici. Nezávislí senioři – zvládají běžnou denní zátěž, nepotřebují pomoc rodiny ani specializované služby, mají poměrně slabou kondici, jsou bez funkčních rezerv. "Křehcí" senioři – mají problémy se zvládáním náročnějších činností běžného života (vaření, nakupování, úklid), častěji u nich hrozí dekompenzace zdravotního a funkčního stavu, tito lidé obvykle potřebují rodinnou, sousedství či pečovatelskou pomoc. Závislí senioři – mají problémy i se základními denními aktivitami, potřebují průběžnou podporu rodiny nebo pečovatelskou službu, často vyžadují trvalou institucionální péči. Zcela závislí senioři – jsou obvykle trvale upoutáni na lůžko, vyžadují trvalou asistenci, ošetřování a péči, patří sem i osoby s pokročilým syndromem demence. Umírající senioři – potřebují paliativní péči.24 21
Srov. Definition of an older or elderly person. who. [online]. 2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z
22 Srov. DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory, s. 11 23 Srov. ČEVELA, R. KALVACH Z., ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie úvod do problematiky, s. 25. 24 Srov. tamtéž, s. 29.
20
1.4.1 Potřeby ve stáří Strukturu životních vývojových potřeb seniorů lze rozdělit do pěti oblastí: 1. Potřeba stimulace vhodnými podněty a otevřenost novým prožitkům – u většiny seniorů bývá snížená, jelikož jejich intenzita je unavuje a dráždí. Staří lidé raději zůstávají u svých zaběhnutých stereotypů. Jestliže je senior vystaven většímu množství nových podnětů, může mít pocity nejistoty a cítit se dezorientovaný. Staří lidé ovšem potřebují určité množství nových podnětů, které je mohou vést k aktivizaci a prodloužení nezávislosti25 2. Potřeba sociálního kontaktu se svým okolím – je pro seniora důležitá, ovšem musí se dbát i na potřebu soukromí, aby nedocházelo k nadměrnému příjmu podnětů. Staří lidé se většinou stýkají s rodinou, svými známými a lidmi, kteří jim jsou něčím blízcí. S vyšším věkem může docházet ke ztrátě sociálních kontaktů a následně k pocitům osamělosti, prázdnoty a izolaci od okolí.26 3. Potřeba bezpečí a citové jistoty – s přibývajícím věkem se tato potřeba stává čím dál více důležitou. Pocit bezpečí má pro seniora velkou hodnotu, což je dáno tím, že mu ubývají síly. Zde by se starý člověk měl smířit s určitou mírou závislosti na druhé osobě. Když však existuje vazba na blízké, které jsou ochotni se o něj postarat, posiluje se tak pocit jistoty. Důležité je také motivovat seniora např. pozitivním oceněním.27 4. Potřeba seberealizace – s přibývajícím věkem klesá její význam a mění se způsob jejího uspokojování. Senior může zažívat s odchodem do důchodu pocity frustrace a bezvýznamnosti své současné role důchodce. Někteří senioři mohou pocity ztráty vlastní hodnoty nahrazovat zdůrazňováním minulých výkonů. Potřebu seberealizace tak uspokojují alespoň symbolicky v rámci svých vzpomínek.28 5. Potřeba naděje a otevřené budoucnosti – představa budoucnosti většiny seniorů bývá založena na kompromisu a důrazu na zachování sebeúcty a soběstačnosti. Pro tyto představy mohou mít význam osobně významné role nebo mezilidské vztahy. V této oblasti je kladen důraz na další generaci, respektive na životy dětí nebo vnuků a vnuček. Důležitým úkolem je zde přijmout změny smyslu vlastního života. 29
25
Srov. HAUKE, M. Zvládání problémových situací se seniory: nejen v pečovatelských službách, s. 11. Srov. tamtéž, s. 11-12. 27 Srov. tamtéž, s. 12. 28 Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří, s. 346. 29 Srov. tamtéž, s. 347. 26
21
Podle Nováka lze potřeby seniorů znázornit jako kruhový koláč. A ideální je pokud všechny části drží pohromadě. Jedná se o biologické, psychologické, sociální a spirituální potřeby. Biologické potřeby – zahrnují zdraví a relativní fyzickou pohodu. Jsou to základní životní záležitosti. Psychologické potřeby – zde jsou důležité přiměřené podněty, využití volného času a dostatečná míra odpočinku. Jestliže nejsou tyto potřeby naplněny, můžou vzniknout deprese, neurózy nebo rozladění nálady. Sociální potřeby – s přibývajícím věkem dochází k omezení nebo ztrátě sociálních kontaktů. Je to dáno především tím, že senior odchází do penze a tudíž ztrácí kontakty, které měl na svém pracovišti. Důležité je, aby senior nezůstával doma a chodil mezi lidi. Spirituální potřeby – tyto potřeby jsou pro seniory velmi důležité. Jde zejména o to, aby měl nějakou blízkou osobu nebo, aby cítil oporu v rodině. Měl by se aktivně snažit udržet alespoň v dobré mentální úrovni a mít pocit, že je pro někoho potřebný. Také by se měl účastnit událostí, činností nebo čehokoliv, co je pro něj užitečné a zajímavé.30 V souvislosti s vyšším neboli omezením funkčního potenciálu se nemění struktura potřeb, ale projevuje se změna v zaměření potřeb a jejich subjektivní význam. Jedním z příkladů změn potřeb ve stáří je, že v minulosti dostatečně saturované potřeby mohou být ve stáří pociťovány jako chybějící např. potřeba bezpečí, naopak u některých se může ukázat nadbytek např. volný čas. Také dochází k akcentaci jiné míry dané potřeby, např. seberealizace se více spojuje se zájmy. Změny nastávají také v zesilování propojení určitých druhů potřeb, např. bezpečí je více spojováno s fyzickou pohodou, ovšem u jiných může oslabovat nebo zajištění jedné z potřeb odmítá potřebu jinou.31
30
Srov. NOVÁK, T. Jak (ne)rozumět emocím stárnoucích rodičů, s. 40. Srov. NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIĆOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru, s. 27. 31
22
1.5
Ageismus
Pojem „ageismus“ poprvé použil Robert N. Butler v USA. „Ageismus můžeme chápat jako proces systematického stereotypizování a diskriminace lidí pro jejich stáří, které je manifestováno širokým spektrem fenoménů (např. otevřená averze, vyhýbání se kontaktu) a stává se jednou účelnou metodou společnosti propagovat tento pohled na starší osoby s cílem setřást částvlastní zodpovědnosti vůči nim.“32 Vidovičová vyslovila tuto definici ageismu: „Ageismus je ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu, manifestovaná skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité kohortě/generaci.“33 Podle Jandourka, tvůrce sociologického slovníku pojmů je ageismus definován takto: „je to diskriminace jedinců nebo skupin na základě věku. Většinou se týká věkových skupin, které nedosahují nebo přesahují určitou věkovou hranici. Může být spontánní, nebo systémový. Většinou se v této souvislosti hovoří o diskriminaci starších lidí.“34 Další definici vymezila Pokorná: „jde o diskriminaci věkově podmíněnou, která vychází z anglického slova age – věk (stáří)“. Ovšem dodává, že neexistuje jednoznačná definice.35 Pokorná se zabývá i ageismem ve zdravotnictví. Jako typické chování vůči seniorům uvádí: devalvující chování, hyperprotektivní chování, infantilizace, elderspeak, vyhýbání se kontaktu se seniory nebo nerespektování etických a právních norem.36
32
Srov. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory, s. 69-70. Srov. VIDOVIČOVÁ, L. Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti, s113. 34 Srov. JANDOUREK, J. Slovník sociologických pojmů, s. 14. 35 Srov. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory, s. 69. 36 Srov. tamtéž s. 75 33
23
1.5.1 Zdroje ageismu Palmore definoval tři hlavní oblasti zdrojů ageismu a to individuální, sociální a kulturní. Mezi individuální neboli subjektivně-psychologické zdroje zařídíme strach ze smrti a stárnutí jako psychosomatického úpadku člověka. Je zde domněnka, že zdrojem těchto obav je nevědomost o procesu biologického stárnutí. Dalším zdrojem ageismu je agrese a frustrace, ze které může vzniknout hostilita neboli nepřátelské postoje vůči minoritám. Posledním zdrojem je lehce identifikovatelná racionalizace, což znamená, že jsou jednání přikládány věrohodné a racionální motivy bez toho, aby byly rozebrány pravé důvody. K sociálním zdrojům patří věkové a strukturální rozpory, demografické zdroje, věkové a generační konflikty, věková segregace, historický obrat statusu stáří a nepřiměřená paradigmata o stárnutí a stáří. Jako kulturní zdroje chápeme především hodnotové systémy, jazyk, mediální kulturu, literaturu, humor a umění. Základním znakem těchto kulturních zdrojů je, že mají dovednost diskriminaci a stereotypy do nich již jednou vložené dále skoro neomezeně kopírovat. Jednou z forem zdrojů je také fenomén „obviňování oběti“.37 Podle Traxlera existují čtyři možné zdroje ageismu. Je to strach ze smrti, důraz na mládí a fyzickou krásu, produktivita je těsně spjata s ekonomickým potenciálem a způsob jak je zjišťován skutečný stav společnosti vedoucí k ageismu. U strachu ze smrti je stáří vnímáno jako synonymum smrti. Smrt je v západních zemích pojímána velmi negativně. Naopak ve východním světě je smrt chápána jako neoddělitelná součást života. K ageismu velmi přisívá důraz na mládí a fyzickou krásu, což způsobuje, že staří lidé jsou často ignorováni. Je zde také důležité, jak senioři vnímají sami sebe. U spojení produktivity s ekonomickým potenciálem je nutné chápat, že jak děti, tak i senioři jsou vnímáni jako neproduktivní. Ovšem na děti je nahlíženo jako na ekonomickou investici, ale na seniory jako na finanční závazek a dluh. Ke způsobu, jak je zjišťován skutečný stav společnosti vedoucí k ageismu, patří gerontologické studie, které posilují negativní vnímání seniorů.38
37 38
Srov. VIDOVIČOVÁ, L. Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti, s. 120-126. Srov. MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 38-40.
24
1.5.2 Mýty o stáří Mýty o stáří můžou negativně ovlivňovat pohledy společnosti na seniory. Proto je třeba se této problematice více věnovat. Mýtus falešných představ – je založen na přesvědčení společnosti, že senioři si nárokují především materiální a ekonomické zajištění. V praxi jde pak o názor majority, podle níž materiální zajištění seniorů zakládá jejich osobní spokojenost. Mýtus zjednodušené demografie – vyplynul z mylného názoru, že na člověka se hledí jako na starého v den jeho odchodu do důchodu. Na všechny seniory se pak hledí jako na důchodce. Mýtus homogenity – jde o názor na stáří, který tvrdí, že od určité doby jsou všichni senioři stejní. Někteří lidé nerozlišují ani potřeby seniorů, jelikož se domnívají, že jsou u všech stejné. Mýtus neužitečného času – zde se klade otázka, co vlastně senioři dělají. Tento mýtus je založený na myšlence, že když je osoba pracující, tak je pro společnost užitečná, naopak osoba, které nepracuje, se pro společnost již stává neužitečnou. Mýtus ignorace – jde o mýtus, který tvrdí, že senioři pro ostatní společnost nemůžou být partnery ani konkurenty. Jejich názory se neberou vážně a jsou vědomě přehlíženi a ignorováni. Mýtus o automatismu a schematismu – jde o mylné pojetí seniorů, které tvrdí, že již nic nevědí, nemyslí jim to a dělají jen schéma automatických funkcí. Mýtus o lékařích – je velmi rozšířený a zakládá se na chybném názoru laiků, že veškeré problémy a potíže seniorů vyřeší medicína respektive lékař. Lidé se již po generace spoléhali na tzv. „zázračnou“ moc lékařů, i když odborníci jsou toho názoru, že medikalizace problémů je špatnou volbou. Mýtus o chudobě seniorů – vznikl pravděpodobně v souvislosti s nízkými starobními důchody. Mladá generace má strach, že se penze nedočká a senioři se bojí, aby jim penze nebyla odebrána. Mýtus o úbytku sexu – tento mýtus je velmi zajímavý a vznikl z představy asexuálního stáří seniorů. Mýtus o arterioskleróze neboli o panu Alzheimerovi – je doprovázen řadou historek a vtipů, někteří lidé tuto nemoc viní i za svoji obvyklou zapomětlivost.39
39
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomém stáří, s. 42-45.
25
1.5.3 Ageismus v médiích Články o seniorech se sice v médiích vyskytují, ovšem nepatří k nejdůležitějším sdělením. Jde především o články týkající se volnočasových nebo speciálních rubrik. Stáří je většinou zobrazováno pomocí dvou okruhů představ. První je prezentování stáří jako negativní jev, patologii a ohrožení. Druhé představy se snaží toto pojetí seniorů změnit, ale částečně také vychází ze stereotypních představ.40 V médiích se senioři častokrát setkávají s používáním zdrobnělin. Častěji se s tímto používáním setkávají ženy, kdy je pro ně typickým označením babička nebo stařenka. Časté je také používání bulvárního jazyka a bulvárních titulků (např. „Dědečku, fuj, na holčičky se nesahá!“). V médiích se také mnohdy vyskytují informace o věku seniora, i přesto že, tento údaj nezvyšuje informační hodnotu sdělení. Je možné, že většina z prezentovaných událostí, by nebyly zprávami, kdyby v nich nevystupovali senioři.41 Podle Sedlákové média nejčastěji informují o seniorech v souvislosti s politickoekonomickou oblastí a kriminalitou. Senioři jsou mnohdy médii popisováni jako oběti současného světa „stařenky“ a „dědečci“. Podle zpravodajství nejsou jejich každodenní aktivity ničím zajímavé a pouze výjimečně se věnují nějakým koníčkům nebo využívají nové technologie. Senioři jsou často v médiích zobrazováni jako nemohoucí, nemocní, nesoběstační a dětinští. Proto je zde přesvědčení, že je potřeba staré lidi hlídat a chovat se k nim podobně jako k dětem.42 Co se týče televizních reklam se seniory, je třeba odlišit, zda v nich vystupuje muž nebo žena. Zastoupení starších mužů je v reklamách o něco vyšší než zastoupení starších žen. Muži jsou většinou zobrazováni v kontextu role experta nebo v nějaké profesi. Senioři jak muži, tak i ženy jsou nejčastěji zobrazování v sociálním nebo domácím prostředí. Obecně lze říci, že se v reklamách vyskytují spíše mladší senioři.43
40
Srov. KŇAPOVÁ, K. Mediální obraz stáří a stárnutí ve vybraných českých médiích, s. 7. Srov. VIDOVIĆOVÁ, L. Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti, s. 140-141. 42 Srov. BOČÁK, M., RUSNÁK, J. (eds.). Médiá a text, s. 201-202. 43 Srov. Lucie Vidovićová: Mýty o mýtech, aneb senioři v reklamě. Dustojnestarnuti.cz [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z:
41
26
1.6
Pohledy společnosti na stárnutí a stáří
V rámci této kapitoly je popsáno jaké byly pohledy na stárnutí a stáří v historii a jaké pohledy mají lidé dnes. Pohledy na stáří se od sebe v mnoha případech liší.
1.6.1 Pohledy na stárnutí a stáří v historii Lidé chtěli být již v minulosti co nejdéle živí a dožít se co nejvyššího věku. Ovšem vzhledem k nerozvinutému světu se jen malé menšině lidí podařilo dožít vyššího věku. Bylo to dáno zejména umíráním jak mladých, tak i dospělých lidí na infekční choroby, jako byl například mor. Jestliže se někdo dožil tzv. „požehnaného věku“, byla mu projevována jistá úcta. Po několik staletí se „vyzrálé stáří“ stalo velmi vzácným a tudíž pro společnost žádoucím. V této době začala vznikat idea o krásném stáří. Osoba byla považována za starého člověka, když se dožila alespoň věku padesáti let. Pro takovéhoto člověka používali označení „slovutný kmet“, což bylo výrazem respektu a úcty, později označení pro moudrého starce. Ovšem projevy úcty ke starým občanům nebyly vždy zásadou. Staří lidé to měli v minulosti lepší než dnes, zejména kvůli jejich zkušenostem, moudrosti, laskavosti a trpělivosti. Podle těchto šlechtěných vlastností byla představa idylického stáří. Na druhé straně od tohoto pozitivního pohledu na stáří existoval i negativní pohled. Podle něj bylo stáří provázeno strachem z nemocí a strádání. V posledních desítkách let negativní pohledy na stáří zašly až do té míry, že lidé začali vést boj proti starým lidem. Zde vznikl pojem ageismus.44
1.6.2 Pohledy na stárnutí a stáří v dnešní době Lze říci, že většina obyvatel pohlíží na seniora v souvislosti se starcem, starým člověkem a stářím. Dalším nejčetnějším znakem spojujícím osobu s označením senior je jeho ekonomická role, což znamená, že je příjemcem starobního důchodu a třetím nejčastějším znakem je seniorova role v rodině neboli role babičky a dědečka. Nejvíce pozitivní pohled na seniory mají vysokoškolští studenti. K pozitivním znakům patří například volný čas seniorů a kvalita jejich životního stylu a s tím spojený odpočinek. Mezi negativní příznaky patří strach z osamocení a změny životního stylu.45
44 45
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomém stáří, s. 33-34. Srov. SAK, P., KOLERÁSOVÁ, K. Sociologie stáří a seniorů, s. 26-31.
27
Haškovcová se také zabývala pohledy mladých lidí na seniory. Většina z nich se zajímá zejména o osobní kariéru a o stáří vůbec nepřemýšlejí. Mladá generace má obvykle dobrý vztah se seniory ve své rodině, tudíž s jejich dědečkem a babičkou. Ovšem k ostatním pro ně cizím seniorům obyčejně nemívají kladný vztah. Jde především o projevy přehlížení, provokace a následně agresi jak slovní, tak fyzickou. Obecně však mladí lidé připouští, že by se ke starým lidem měli chovat slušně. Pro tuto problematiku je nezbytné odlišit, zda jsou senioři stále ekonomicky aktivní. Jestliže stále pracují, mají možnost získat si přízeň mladších spolupracovníků. Ovšem senioři v nadřízených a vedoucích pozicích se setkávají s negativním označením „náš starej“. Díky tomuto označení je mladá generace přesvědčena, že seniorský věk je negativní charakteristika, prostřednictvím níž jsou starší spolupracovníci znevýhodňováni. Naopak v posledních letech se můžeme setkat i s názory, že starší lidé jsou v kolektivu přínosem, vzhledem k jejich zkušenostem.46 Podobné pohledy na stárnutí popisuje i Malíková. Hlavní problém je, že se pohledy stále posouvají do nižší generace. Zejména skupiny dětí a mladších lidí zesměšňují vše, co se týká stárnutí a stáří. Tento fakt způsobuje, že za staré osoby jsou označovány čím dál více mladší osoby. Tyto osoby jsou považovány v podstatě již za zbytečné. V dnešní společnosti je taková situace, že lidé ve věku padesáti let a více mají jen malé šance najít zaměstnání, jelikož jsou podle zaměstnavatele až příliš staří. V řadě zaměstnání se setkáváme s omezením věkové hranice a nejvíce je snížena u žen. V mnoha případech jako například různých kulturních, sportovních nebo vzdělávacích činnostech jsou osoby v produktivním věku vnímány nevhodně. I v médiích se setkáváme spíše s negativními postoji k seniorům, jsou terčem posměchů a představují odstrašující vzor.47
46 47
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi, s. 11-12. MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 24.
28
2.
PRAKTICKÁ ČÁST
2.1
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) je veřejná vysoká škola, která se zaměřuje na uplatněnou vzdělanost. Posláním VŠPJ je poskytovat odborně nesourodé studijní programy orientované zejména na potřeby regionálního trhu práce, rozvíjet intenzivní spolupráci s aplikační sférou, příslušnou tvůrčí činnost a aplikovaný výzkum. Dále poskytuje pestrou nabídku celoživotního vzdělávání včetně Univerzity třetího věku a pomáhá obecně vzdělanostnímu a kulturnímu rozvoji kraje. Obecným cílem studia na VŠPJ v akreditovaných studijních programech je umožnit zájemcům získat profesně orientované vzdělání s praktickými výstupy. Důležitou součástí studia jsou týdenní až celosemestrální
praxe.
Po
složení
státní
závěrečné
zkoušky
a
obhajobě
bakalářské/diplomové práce obdrží absolvent diplom a titul bakalář (Bc.) nebo magistr (Mgr.) a možnost dalšího studia v navazujícím studiu na dalších vysokých školách. Studium v akreditovaných bakalářských studijních programech trvá tři roky a probíhá prezenční nebo u některých oborů kombinovanou formou. Studium v akreditovaných magisterských studijních programech trvá dva roky a probíhá kombinovanou formou.48 VŠPJ nabízí vzdělání v tříletých bakalářských studijních programech, jejichž obory jsou: - Aplikovaná informatika - Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi - Cestovní ruch - Finance a řízení - Počítačové systémy - Porodní asistentka - Všeobecná sestra - Zdravotně sociální pracovník49
48
Srov. Obecné informace. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: 49 Srov. Obecné informace. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z:
29
2.1.1 Obor Zdravotně sociální pracovník „Studijní program: Zdravotně sociální péče (B 5350) Studijní obor: Zdravotně sociální pracovník (5345R031) Forma studia: prezenční i kombinovaná Standardní doba studia: 3 roky Titul: Bc. (bakalář)“50 Obor Zdravotně sociální pracovník poskytuje praktické zaměření bakalářského vzdělání v oblasti sociální práce. Absolvent získá profesní kompetence a způsobilost k provádění nelékařského zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Předměty jsou uspořádány jako kombinace podrobných znalostí v oboru sociální péče (sociální politika, právo, psychologie, metody a techniky sociální práce, etika ve zdravotně sociální práci apod.) a základu zdravotní péče (geriatrie, pediatrie, teorie ošetřovatelství, psychiatrie, neurologie, chirurgie apod.) Při studiu se klade velký důraz na praktickou výuku. 51 Odborné dovednosti a kompetence po absolvování studia: - provádění depistáže a sociální prevence - poskytování specializovaného a obecného sociálně-právního poradenství - provádění plánování, intervence, sociálního šetření a jeho analýzy - provádění činností vyplývajících se zákona o sociálních službách: krizová pomoc, nácvik každodenních dovedností, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při uplatňování oprávněných práv a zájmů apod. - provádění metodické, analyzační a koncepční činnosti ve zdravotně sociální oblasti - pomoc při integrace klientů - účast na praktické výuce studentů ve vybraných studijních oborech52
50
Srov. Zdravotně sociální pracovník. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2016 [cit. 2016-0320]. Dostupné z: 51 Srov. tamtéž 52 Srov. tamtéž
30
2.2
Technika sběru dat
Pro tuto práci byla použita metoda dotazníkového šetření, které bylo provedeno na Vysoké škole polytechnické Jihlava.
2.2.1 Dotazníkové šetření Dotazník je velmi rozšířenou technikou používanou v sociálních výzkumech. Pro některé vědní obory je dotazník přímo tradiční metoda. Jde o písemný způsob dotazování, který sebou ovšem nese určitá omezení, což znamená, že jej nelze použít při výzkumu osob, kterým dělá čtení a psaní problémy např. u mentálně postižených osob nebo u malých dětí. Dotazník lze použít v kvantitativních i kvalitativních výzkumech. Volný neboli nestrukturovaný dotazník obsahuje určité téma a tzv. „čistý papír“. Písemné odpovědi bývají přehlednější. Jako nevýhodu této metody lze považovat míru stylizace respondenta. Autor dotazníku musí mít také trpělivost a určitou dávku úsilí. Jestliže mu tyto schopnosti chybí, může dojít k neúplnosti či zkreslení odpovědi.53
2.3
Výzkumné otázky
Výzkumná otázka č. 1 Mají studenti oboru Zdravotně sociální pracovník rozdílný pohled na své prarodiče a na ostatní seniory ve společnosti? Výzkumná otázka č. 2 Co si studenti oboru Zdravotně sociální pracovník myslí o stárnutí a stáří? Výzkumná otázka č. 3 Ovlivnilo studium oboru Zdravotně sociální pracovník pohled studentů na seniory? Výzkumná otázka č. 4. Jaké mají studenti oboru Zdravotně sociální pracovník vědomosti o problematice týkající se ageismu?
53
Srov. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 118-119.
31
2.4
Výsledky výzkumu
Získaná data z dotazníkového šetření byla zpracována prostřednictvím aplikace Microsoft Excel do jednotlivých grafů a tabulek. Pro účely tohoto výzkumu postačily základní statistické metody, respektive kontingenční tabulka.
2.4.1 Složení respondentů Jak již vyplývá z názvu bakalářské práce, cílovou skupinou pro výzkum byli studenti oboru Zdravotně sociální pracovník Vysoké školy polytechnické Jihlava. Respondenty lze rozdělit podle semestrů na druhý, čtvrtý a šestý. Celkem bylo osloveno 157 studentů, z nichž odpovědělo 106 (67,5 %).
Graf 1: Složení respondentů podle semestru
Poměr studentů byl celkem vyrovnaný. Největší zastoupení bylo studentů z šestého semestru 42 (40 %). Z druhého semestru 33 (31 %) a nejméně respondentů odpovědělo ze čtvrtého 31 (29 %) studentů.
32
První část dotazníku se týká toho, jaký pohled mají studenti oboru Zdravotně sociální pracovník na seniory ve společnosti a na své prarodiče.
Graf 2: Pohled studentů na seniory ve společnosti
Z grafu 2 vyplývá, že největší počet studentů 45 (42 %) má na seniory ve společnosti pozitivní pohled, 42 (40 %) studentů má na seniory spíše pozitivní pohled a spíše negativní pohled má 19 (18 %) studentů. Možnost negativní pohled nezvolil žádný respondent.
33
Graf 3: Pohled studentů na své prarodiče
Dalším bodem dotazníku byla otázka „Jaký pohled máte na své prarodiče?“ Z výsledků (Graf 3) lze na první pohled vidět, že 97 (92 %) studentů odpovědělo, že mají na své prarodiče pozitivní pohled. Pouze 9 (8 %) studentů označilo odpověď spíše pozitivní. Odpovědi spíše negativní a negativní nezvolil ani jeden student. Tabulka 1: Charakteristický rys seniora
Tvrzení
AČ (n)
RČ (%)
Vysoký věk
57
54
Vzhled
11
10
Zdravotní potíže
1
1
Vnoučata
5
5
Důchod
26
25
Nemohoucnost
6
6
106
100
Celkem
34
Graf 4: Charakteristický rys seniora
U Grafu 4, měli respondenti na výběr z šesti různých odpovědí. Volbu vysoký věk označilo 57 (54 %), druhou nejčastější odpovědí byl důchod, který označilo 26 (25 %) studentů. Vzhled zvolilo 11 (10 %), 6 (6 %) označilo nemohoucnost a 5 respondentů (5 %) zvolilo vnoučata. Jen 1 (1 %) student označil odpověď zdravotní potíže. Součástí dotazníkového šetření byla otázka „Co si myslíte o starých lidech?.“ Tuto otázku lze rozdělit na pozitivní a negativní pohledy. Některé odpovědi se opakovaly, proto jsou seřazeny od nejvyšší po nejnižší čísla. Pozitivní pohledy na staré osoby: - mají cenné zkušenosti a vědomosti 40 (38 %) - jsou součástí naší společnosti, mají zde své místo 27 (25 %) - mohou nám poskytnout užitečné rady 11 (10 %) - jsou pro společnost důležití a zaslouží si respekt 7 (7 %) - potřebují od mladých lidí pomoc a podporu 5 (5 %) - jsou neprávem odsuzováni společností 3 (3 %) - v mnoha věcech nám jsou vzorem a od některých bychom se mohli učit 3 (3 %) - chovám se k nim s úctou, obdivem a vážím si jich 2 (2 %) - nelze je házet do jednoho pytle 1 (1 %) - staří lidé jsou hodní, ale podle mého názoru až moc důvěřivý 1 (1 %)
35
Negativní pohledy na staré osoby: - někteří jsou povýšení a chovají se hrubě k mladým lidem 3 (3 %) - myslí si, že by měli mít ústupky a výhody 2 (2 %) - někteří jsou neohleduplní (např. v obchodech nebo u lékaře) 1 (1 %) Následovala další otevřená otázka „Co si myslíte o stárnutí?“. Nejvíce respondentů 41 (39 %) odpovědělo, že je to proces, který je přirozenou a neodmyslitelnou součástí lidského života. Dále 25 (24 %) studentů napsalo, že stárnutí je nevyhnutelnou součástí života a každý by ho měl přijmout. V 19 (18 %) případech studenti uvedli, že je to proces, který s sebou přináší řadu změn jak fyziologických, tak i psychických. 16 (15 %) respondentů napsalo, že s některými aspekty stárnutí je těžké se smířit. Zajímavé byli odpovědi od 5 (5 %) studentů, kteří napsali, že si o stárnutí nemyslí nic, ale nebojí se ho. Odpovědi na otevřenou otázku „Co si myslíte o stáří?“ byly podobné jako u předchozí otázky. Více jak polovina 59 (56 %) studentů uvedla, že stáří je poslední etapa našeho života a nelze se mu vyhnout. U druhé nejčetnější odpovědi napsalo 26 (25 %) respondentů, že lidé mají ve stáří více času, aby se mohli věnovat rodině a především vnoučatům a svým koníčkům. Na druhé straně přicházely i negativní ohlasy jako, že stáří přináší bolest, samotu a smrt, což uvedlo 13 (12 %) studentů. Samota byla v 5 (5 %) případech zmiňována zejména v souvislosti se ztrátou partnera a vrstevníků. Také se objevily 3 (3 %) odpovědi, že stáří s sebou přináší jak klady, tak i zápory a je na každém, jak se s touto skutečností vyrovná.
36
Pro další vyhodnocení bylo třeba získat odpovědi na otázku, zda studenti oboru ZSP absolvovali během studia a střední nebo vysoké škole praxi v zařízeních poskytující péči seniorům.
Graf 5: Absolvování praxe v zařízeních poskytujících péči seniorům
Z grafu 5 vyplývá, že téměř všichni studenti 98 (92 %) absolvovali praxi v zařízeních poskytujících péči seniorům. Pouhých 8 (8 %) respondentů označilo odpověď ne.
37
Graf 6: Ovlivnění pohledu na seniory praxí v zařízeních poskytujících péči seniorům
Z grafu 6 je patrné, že nejvíce studentů, tedy 68 (64 %) ovlivnila praxe v zařízeních poskytujících péči seniorům pozitivně. Negativně ovlivnila 9 (8 %) studentů. Poměrně větší množství studentů, což je 29 (27 %) označilo, že je praxe neovlivnila. Další otázka byla, jestli ovlivnil pohled studentů na seniory nějaký předmět ve škole, viz tabulka 2.
38
Tabulka 2: Možné předměty ovlivňující pohled studentů na seniory
Předmět Základy anatomie a fyziologie
Ano, Ano, Ne, ovlivnil ovlivnil neovlivnil pozitivně negativně (%) (%) (%) 2 8 91
Teorie ošetřovatelství
14
3
83
Zdraví a nemoc
9
5
86
Základy psychiatrie a psychopatologie
10
1
89
Sociální gerontologie a geriatrie
35
1
64
Sociální patologie
8
7
86
Sociální politika
11
6
83
Teorie sociální práce
3
0
97
Sociální psychologie
8
0
92
Sociologie
5
0
95
Psychologie osobnosti
15
1
84
Studenti měli na výběr z několika předmětů a jejich odpovědi byly různorodé. Nejzajímavější hodnoty jsou zvýrazněny tučně. Celkově největší zastoupení bylo v posledním sloupci, kde se hodnoty pohybují nad 60 %. Nejnižší zastoupení odpovědi posledního sloupce je u předmětu sociální gerontologie a geriatrie, což je 68 (64 %) studentů.
Nejvýraznější hodnocení měli čtyři předměty, které jsou níže zobrazeny
v grafu 7.
39
Graf 7: Největší zastoupení předmětů ovlivňujících pohled na seniory
Z grafu 7 vyplývá, že nejvíce ovlivnily pohled studentů na seniory předměty základy anatomie a fyziologie, sociální politika, sociální patologie a sociální gerontologie a geriatrie. Výsledky u základů anatomie a fyziologie jsou následující 96 (91 %) studentů označilo, že jejich pohled tento předmět neovlivnil, 8 (8 %) ovlivnil negativně a pouze 2 (2 %) ovlivnil pozitivně. Sociální politika má vyhodnocení 88 (86 %) studentů neovlivnila, 12 (11 %) ovlivnila pozitivně a negativní ovlivnění označilo 6 (6 %) studentů. Sociální patologie má podobné hodnoty jako sociální politika a to 91 (86 %) respondentů neovlivnila, 8 (8 %) studentů bylo ovlivněno pozitivně a 7 (7 %) negativně. Posledním analyzovaným předmětem byla sociální gerontologie a geriatrie, kde je zřejmě největší rozdílnost od ostatních předmětů. Neovlivněno bylo 68 (64 %) studentů, ovlivněno pozitivně 37 (35 %) a negativně pouze 1 (1 %) respondent.
40
Poslední část dotazníkového šetření se zabývala problematikou týkající se ageismu.
Graf 8: Pohled na seniory jako přítěž pro společnost
Pro nejvíce studentů, 41 (39 %) nejsou senioři ve společnosti přítěží. Odpověď spíše nejsou přítěží, označilo 27 (25 %) respondentů. Rozdíl pouze 1 (1 %) studenta, byl u možnosti spíše jsou, což zvolilo 15 (14 %) a nevím odpovědělo 14 respondentů (13 %). Pro nejmenší výsledek 9 (8 %) jsou senioři přítěží. Z výše uvedeného lze říci, že pohled studentů na seniory jako přítěž pro společnost není zcela kladný.
41
Graf 9: Pohled na prarodiče jako na přítěž
U výše znázorněného grafu 9 je vidět, že téměř všichni respondenti 91 (86 %) nepohlíží na svoje prarodiče jako na přítěž. Jen 15 (14 %) studentů označilo odpověď spíše ne. Další možnosti nevím, spíše ano a ano nezvolil ani jeden student.
42
Graf 10: Znalost pojmu ageismus
Velká většina 81 (76 %) se již někdy s tímto pojmem setkala. S ageismem se nesetkalo 16 (15 %) studentů. Volbu nevím, nepamatuji se, zvolilo 9 (9 %) respondentů. Tato část dotazníku obsahovala také otevřené odpovědi a to konkrétně na otázku „Co si představujete pod pojmem ageismus?“ Věková diskriminace seniorů, uvedlo 39 (37 %) Je to diskriminace vůči starým lidem, uvedlo 30 (28 %) Diskriminaci kvůli věku, uvedlo 10 (9 %) Znevýhodnění seniorů, "šikana" seniorů, uvedlo7 (7 %) Předsudky vůči seniorům a vůbec proti všemu, s čím je spojeno stáří a stárnutí, uvedlo 6 (6 %) Ageismus je diskriminace a odepírání příležitostí apod., uvedlo 5 (5 %) Nenávist vůči starým lidem, uvedli 3 (3 %) Když někdo nemá rád staré lidi, nebo se jich bojí, uvedli 3 (3 %) S tímto pojmem jsem se nesetkala, takže opravdu netuším, co toto slovo znamená, uvedli 2 (2 %) Vyřazování seniorů, uvedl 1 (1 %)
43
Graf 11: Ageistický pohled na seniory ve společnosti
Přes polovinu přesně 57 (54 %) studentů odpovědělo, že ageistický pohled nemají. Ovšem jen o pár méně 46 (43 %) respondentů uvedlo, že neví, což je zajímavá odpověď, jelikož by se dalo očekávat, že odpověď „nevím“ by neměla zaujímat ani jedno procento. Pouhé 3 (3 %) respondenti mají ageistický pohled na seniory ve společnosti.
44
Graf 12: Skupiny lidí diskriminující seniory
Také graf 12 se zabývá problematikou ageismu. Konkrétně skupinami lidí, kteří seniory nejvíce diskriminují. Studenti měli na výběr ze čtyř různých možností a některé výsledky jsou opravdu překvapivé. Žádný ze studentů neoznačil možnost, že seniory diskriminují jejich vrstevníci, což se dalo očekávat. Největší počet tj. 41 (39 %) získala odpověď „pracující lidé“. Ovšem zajímavý je výsledek u možnosti „studenti“, který zaujímá 39 (37 %), tudíž poměrně velké množství vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném grafu 11 uvedlo 57 (54 %) studentů, že nemají ageistický pohled na seniory ve společnosti. Žáky na základních školách pak označilo 26 (25 %) respondentů, což je při srovnání s předchozím výsledkem poměrně malý počet. U této otázky měli respondenti na výběr ze tří odpovědí, ovšem ve výsledku zaznamenali pouze dvě, viz tabulka 3. Tabulka 3: Ageismus v zaměstnávání
AČ (n)
RČ (%)
Ano, setkávají
53
50
Ne, nesetkávají
0
0
Nevím
53
50
45
Z výše uvedené tabulky 3 je patrné, že přesně podle poloviny studentů se senioři s ageismem v zaměstnání setkávají. A druhá polovina zvolila odpověď „nevím“. Zvláštní je, že žádný z dotazovaných neoznačil možnost „ne, nesetkávají“. Poslední otázka dotazníkového šetření týkající se ageismu se týkala tvrzení o seniorech, kdy měli studenti označit, zda s konkrétním tvrzením souhlasí či nikoli. Tvrzení s tabulky byly získány na základě mýtů o stáří, které vznikly z názorů společnosti na seniory, viz tabulka 4. Tabulka 4: Tvrzení o seniorech
Nevím (%) 34
Senioři žijí v chudobě
Ano (%) 8
Ne (%) 58
Všichni senioři mají Alzheimera
0
100
0
Všichni senioři mají zdravotní problémy
33
59
8
Senioři nepotřebují sex Všichni senioři jsou závislí na pomoci druhé osoby Všichni senioři jsou stejní
11
69
20
0
100
0
1
99
0
Senioři jsou pro společnost ekonomickou zátěží
5
80
15
Tvrzení
46
Graf 13: Tvrzení o seniorech
První tvrzení bylo „senioři žijí v chudobě“, přičemž odpověď ano zvolilo 8 (8 %) respondentů. Možnost ne označilo 62 (58 %) a nevím odpovědělo 36 (34 %) studentů. U druhého bodu, který tvrdil, že „všichni senioři mají Alzheimera“ odpovídali všichni respondenti shodně, že nemají. Zajímavé výsledky přineslo další tvrzení, že „všichni senioři mají zdravotní problémy“. Poměrně velké množství respondentů, což je 35 (33 %) zvolilo dopověď ano. Většina 63 (59 %) respondentů pak označila možnost ne a 8 (8 %) odpovědělo nevím. Výsledky u tvrzení, že „senioři nepotřebují sex“ jsou následující 12 (11 %) studentů odpovědělo ano, volbu ne označilo 73 (69 %) a nevím 21 (20 %) respondentů. Další je „všichni senioři jsou závislí na pomoci druhé osoby“, zde se všichni respondenti shodovali na odpovědi ne. Rozdíl pouze jednoho (1 %) studenta, který zvolil možnost ano, vyšla u tvrzení „všichni senioři jsou stejní“.
Volbu ne
označilo zbylých 105 (99 %) respondentů, z čehož plyne, že odpověď nevím nezvolil nikdo. Poslední tvrzení zmiňovalo, že „senioři jsou společností ignorováni“. Odpověď ano označilo 5 (5 %) respondentů, 85 (80 %) respondentů zvolilo ne a 16 (15 %) odpovědělo, že neví.
47
3
DISKUSE
Bakalářská práce se zaměřuje na pohledy studentů oboru Zdravotně sociální pracovník VŠPJ na stárnutí a stáří. Cílem bylo zjistit, jaký mají studenti oboru Zdravotně sociální pracovník VŠPJ pohled na stárnutí a stáří a jak je vnímají. Vzhledem k tomu, že respondenty byli studenti, z nichž někteří budou v budoucnu pracovat se seniory, dalo by se předpokládat, že by měli na stárnutí a stáří pohlížet kladně. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 106 studentů, z čehož 33 respondentů z druhého, 31 čtvrtého a 42 z šestého semestru. Dalo se očekávat, že počet odpovědí se bude pohybovat nad polovinou, vzhledem k tomu, že jde o studenty, kteří také budou psát nebo již psali bakalářskou práci, tudíž byli poměrně ochotní dotazník vyplnit. Na začátku praktické části byly na základě otázek z dotazníkového šetření vytvořeny čtyři výzkumné otázky, které se dají zodpovědět z výsledků z praktické části práce. První výzkumná otázka se týkala toho, jestli mají studenti oboru Zdravotně sociální pracovník rozdílný pohled na své prarodiče a seniory ve společnosti. Z výsledků vyplynulo, že mají rozdílné pohledy. Téměř všichni konkrétně 92 % studentů uvedli, že na své prarodiče mají pozitivní pohled a negativní odpovědi se zde vůbec nevyskytovaly, což se ovšem dalo očekávat. Ovšem při porovnání vnímání seniorů ve společnosti, je vidět velká rozdílnost. Pouze 42 % uvedlo, že mají na seniory ve společnosti pozitivní pohled. Zde se vyskytovaly i negativní odpovědi, kdy v 18 % uvedli, že na seniory pohlíží spíše negativně. Další otázka, která souvisí s výzkumnou otázkou, byla, zda jsou senioři pro společnost přítěží. Odpovědi nebyly zcela jednoznačné. Pro 8 % respondentů senioři představovali přítěž, pro 14 % jsou spíše přítěží, a nevědělo 13 % respondentů. Kladně odpověděli v 25 %, že senioři spíše nejsou přítěží a 39 % respondentů zvolilo, nejsou přítěží. Na podobnou otázku, zda pro studenty představují prarodiče přítěž, byly odpovědi pouze kladné. V 86 % případech nejsou přítěží a pro 14 % studentů, spíše nejsou přítěží. Z čehož vyplývá, že studenti pohlíží na své prarodiče, tudíž na osoby, které znají, odlišným respektive pozitivnějším pohledem, než na ostatní seniory ve společnosti. Tyto výsledky potvrzuje i Haškovcová, která uvádí, že většina dospělých vnuků a vnuček nezpochybnitelně miluje své prarodiče a chová se k nim velmi hezky. Ovšem paradoxně, tyto vnoučata zaujímají ageistické postoje vůči seniorům ve společnosti, které neznají.54 54
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomém stáří, s. 36.
48
Druhá výzkumná otázka se zajímala o to, co si studenti oboru ZSP myslí o stárnutí a stáří. Zde vyšlo zajímavé vyhodnocení. V dotazníkovém šetření šlo mimo jiné i o dvě otevřené otázky. Nejprve byla položena otázka, co si studenti vybaví, při vyslovení slova senior. Převládající odpovědí 57 (54 %) studenty byl vysoký věk. Další odpovědi byly 26 (25 %) důchod, 11 (10%) vzhled, 6 (6 %) nemohoucnost a 5 (5 %) vnoučata. Tato otázka je srovnatelná s podobným výzkumem zabývajícím se problematikou stárnutí a stáří z pohledu všech věkových kategoriích. Ve zmíněném průzkumu zvolilo 28 respondentů nemohoucnost, 5 důchod, 7 vnoučata a vzhled (vrásky a šedivění) zvolilo celkem 12 respondentů. 55 Následovala otevřená otázka, co si studenti myslí o starých lidech, která se dala rozdělit na kladné a záporné odpovědi. Mezi kladnými převažovala odpověď ve 40 %, že staří lidé mají cenné vědomosti a zkušenosti. Další odpovědi byly, že senioři jsou součástí naší společnosti a mají zde své místo, zaslouží si, aby byli respektováni, a potřebují od mladých lidí podporu a pomoc. Mezi názory se také objevilo, že jsou mnohdy společností neprávem odsuzováni a nelze všechny házet do jednoho pytle. Mezi negativními názory bylo, že jsou někteří senioři povýšení a chovají se hrubě k mladým lidem, což si myslí 3 (3 %) respondentů a také, že senioři si myslí, že by měli mít ústupky a výhody. I když další otázka zněla, co si „myslíte“, tak respondenti odpovídali spíše definicemi a ne svým názorem. Co se týká oblasti stárnutí, většina respondentů odpovídala, že je to proces, který je přirozenou a neodmyslitelnou součástí našeho života. Jedním z názorů bylo, že by měl stárnutí každý přijmout a smířit se sním. Dále si myslí, že sebou přináší spoustu změn a aspektů, se kterými se někteří těžko smiřují. Nejzajímavější výsledek byl ten, když někteří respondenti uvedli, že si o něm nic nemyslí, ale nebojí se ho. U stáří byly podobné odpovědi, které v sobě také zahrnovali spíše definice. Zde převládala odpověď, že je to poslední etapa našeho života a nelze se mu vyhnout. Většina respondentů si myslí, že ve stáří mají lidé více času, který můžou trávit se svojí rodinou, hlavně vnoučaty anebo se věnovat svým koníčkům, na které neměli dříve čas. Někteří studenti uvedli, že podle nich sebou stáří přináší jak klady, tak i zápory. Objevili se respondenti, kteří napsali, že stáří sebou přináší negativa jako je samota, smrt a bolest.
55
Srov. VACÍKOVÁ, I. Problematika stárnutí a stáří. Plzeň, 2014. Bakalářská práce. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity, Katedra psychologie. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Novotná Lenka
49
Třetí výzkumnou otázkou bylo, zda ovlivnilo studium oboru Zdravotně sociální pracovník pohled studentů na seniory. Prvním bodem ke zjišťování odpovědi na výzkumnou otázku bylo, zda absolvovali studenti během studia na střední nebo vysoké škole praxi v zařízeních poskytujících péči seniorům. Zde vyšlo, že 92 % respondentů ji absolvovalo, což je velmi uspokojující výsledek. Tato odpověď byla potřebná pro následující otázku, zda tato praxe nějak ovlivnila pohled studentů na seniory. Vyšly poměrně zajímavé výsledky, kdy 64 % studentů ovlivnila pozitivně, což se dalo čekat, ovšem zajímavé bylo, že 27 % uvedlo, že nebylo ovlivněno a 8 % bylo dokonce ovlivněno negativně. Poutavé bylo také vyhodnocení odpovědí na to, zda pohled studentů ovlivnil některý předmět vyučovaný na VŠPJ. Výsledky ukázaly, že nejvýrazněji pozitivně ovlivnil pohled studentů na seniory předmět sociální gerontologie a geriatrie a to téměř v 35 %. Dalšími předměty, které přispěly k pozitivnímu pohledu, je psychologie osobnosti a to 1 5%, teorie ošetřovatelství 14 % a zhruba 11 % předmět sociální politika. Hodnoty ostatních předmětů se pohybovaly pod hranicí 10 %. Nejvíce studenti odpovídali, že jejich pohled určitý předmět neovlivnil. Na závěr lze shrnout, že nejvíce negativní ovlivnění pohledu studentů na seniory má předmět základy anatomie a fyziologie. A nejvíce pozitivně je ovlivnila sociální gerontologie a geriatrie. Čtvrtá výzkumná otázka byla zřejmě nejrozsáhlejší, jelikož se zabývala tím, jaké mají studenti oboru ZSP vědomosti o problematice ageismu. Z vyhodnocování vyplynulo, že 76 % respondentů se již s tímto pojmem setkalo. Při srovnání bakalářské práce na téma Znalosti všeobecných sester o ageismu z roku 2013, kdy byla položena stejná otázka, zda ví, co tento pojem znamená, odpovědělo ano 24 %, ne 19% a nevím nesetkal(a) jsem se s ním 57 %, což je při srovnání oborů velmi překvapující výsledek. 56 Z výsledků otevřené dotazníkové otázky je zřejmé, že většina studentů si pod pojmem ageismus správně představila diskriminaci seniorů nebo podobné definice jako například znevýhodnění seniorů, diskriminaci vůči věku, odepírání příležitostí, nenávist vůči starým lidem, vyřazování seniorů nebo předsudky vůči všemu, co je spojeno se stářím. Dalším bodem bylo zjistit, zda mají studenti ageistický pohled na seniory ve společnosti. Zde byly výsledky poněkud vyrovnané, avšak více než polovina, 54% respondentů uvedlo, že ageistický pohled nemá. S tímto bodem souvisí i to, které
56
Srov. ACHILISOVÁ, V. Znalosti všeobecných sester o ageismu. Zlín, 2013. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Batě, ústav ošetřovatelství. Vedoucí bakalářské práce doc. Mgr. Martina Cichá, Ph.D.
50
skupiny lidí podle studentů nejvíce diskriminují seniory. Nejvíce studentů 39 % se domnívá, že seniory diskriminují pracující lidé. Překvapivý byl výsledek, kdy vyšlo, že v 37 % označili studenty. Další možnost byla žáci na základních školách a to zvolilo 25 % respondentů, což je v porovnání s předchozí možností malý výsledek. Otázkou je, na základě čeho volili studenti svoje odpovědi, zda to bylo například ze zkušeností z okolí nebo pouze na základě domněnky. Co se týče vědomostí studentů o problematice ageismu, jedna z otázek dotazníkového šetření se také vztahovala k diskriminaci seniorů v zaměstnávání. Zde byly výsledky přesně dané na polovinu, což znamená, že 50 % respondentů si myslelo, že se senioři setkávají s ageismem v zaměstnávání a zbylých 50 %, že nesetkávají. Je dost možné, že na tyto výsledky mohlo mít vliv to, že studenti odpovídali podle zkušeností získaných z praxe, kde se mohli s tímto problémem setkat. Poslední důležitou otázkou týkající se problematiky ageismu, bylo určit u tvrzení o starých lidech, zda s ním student souhlasí či nikoliv. Hodnocení by se dalo shrnout následovně. Nejčetnější odpovědi se vyskytovaly u odpovědi ne. Na druhém místě byla možnost nevím a nejméně odpovědí bylo u volby ano. S tvrzením, že senioři žijí v chudobě, souhlasilo 8 % respondentů, nesouhlasilo 59 % a nevědělo 34 %. Překvapivá odpověď byla, když se všichni respondenti shodli v tom, že všichni senioři nemají Alzheimerovu demenci. Největší zastoupení odpovědi ano 33 %, bylo u tvrzení, že senioři mají zdravotní problémy, což nebylo velmi překvapující. Dále se pak 11 % studentů domnívá, že senioři nepotřebují sex, což je poměrně malé množství. Všichni respondenti jsou toho názoru, že všichni senioři nejsou závislí na pomoci druhé osoby. Zajímavý byl výsledek u tvrzení, že všichni senioři jsou stejní, kde pouze jeden (1 %) student uvedl odpověď ano. Zbylých 99 % nesouhlasilo. U posledního tvrzení si 5 % studentů myslí, že senioři jsou pro společnost ekonomickou zátěží, ovšem s 80 % převažují odpovědi, že nejsou zátěží. Některá tvrzení se dají porovnat s bakalářkou prací, která se zabývá hodnocením stáří očima mladé generace. Souhlas s tvrzením, že všichni senioři mají zdravotní problémy, uvedlo 98 respondentů a nesouhlas 36. Dalším srovnatelným tvrzením bylo, že stáří je u mužů i žen stejné. Kdy 21 respondentů souhlasilo a 113 nesouhlasilo. Tvrzení, že staří lidé jsou ekonomickou zátěží společnosti, odsouhlasilo 33 respondentů a 101 nesouhlasilo.57
57
Srov. STEJSKALOVÁ, M. Hodnocení stáří očima mladé generace. České Budějovice, 2014. Bakalářská práce. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, Katedra právních oborů, řízení a ekonomiky. Vedoucí bakalářské práce MUDr. Rostislav Čevela, Ph.D., MBA.
51
4
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že někteří studenti oboru Zdravotně sociální pracovník nemají potřebné znalosti týkající se problematiky ageismu, což potvrzuje i fakt, že někteří se s tímto pojmem nikdy ani nesetkali. Vzhledem k tomu, že se v dnešní době jedná o poměrně rozšířený jev, bylo by vhodné, aby studenti měli potřebné informace. Proto by mohlo být prospěšné, kdyby Vysoká škola polytechnická uspořádala nějakou přednášku týkající se problematiky ageismu. Jedná se sice o negativní jev, ale studenti se během praxe nebo v zaměstnání setkají i s negativy a proto by bylo prospěšné, aby o této problematice věděli něco více. Dalším přínosem by také mohlo být, aby se problematice ageismu více věnovalo v rámci výuky. Základní informace jsou ve výuce zahrnuty, ale myslím si, že jsou nedostatečné. Znalost tohoto pojmu by v první řadě pomohla studentům, kteří se s tímto pojmem setkají na praxi. Dále by určitě měla uplatnění i v budoucím povolání, aby byli studenti ze školy připraveni na to, že se můžou s pojmem ageismus setkat a věděli, jak se k tomuto problému postavit. V rámci výuky studenti chodí na různé exkurze. Problematika ageismu by se dala rozebírat i např. v rámci exkurze do domova pro seniory. Zde by se mohli studenti dozvědět o této problematice i od pracovníků, které by mohli studentům uvést příklady z praxe a tak by studenti znali i názorné příklady a nejen teorii ze školy. Další možností, která by mohla být přínosem k poznání stárnutí a stáří je trávit více času se seniory. K tomuto slouží oblast dobrovolnictví. Příkladem by bylo, podepsat smlouvu o dobrovolnictví např. v domově pro seniory, který máte ve vašem okolí nebo ve kterém jste byli na praxi. Jak mnozí poznali na praxi, personálu je v domovech pro seniory opravdu málo a dobrovolníci, kteří si odpoledne chodí s klienty, popovídat jsou vždy vítáni. Tato dobrovolnická činnost by navíc mohla mít i přínos do budoucnosti, jelikož je možnost, že by se z dobrovolníka mohl stát zaměstnanec.
52
ZÁVĚR Každý člověk by si měl uvědomit, že stárnutí a stáří patří k životu a je jeho neodmyslitelnou součástí. Je to v podstatě poslední vývojová etapa, která uzavírá lidský život. Všichni si tímto procesem projdou a jedním z důležitých kroků je aby se na něj lidé včas připravili a následně adaptovali. Stáří je také provázeno velkou řadou změn jak fyzických, psychických, tak i sociálních. Každý na tyto změny reaguje jinak, někteří se s nimi smíří poměrně dobře, ovšem jiní mají problém tyto změny přijmout. Také je potřeba si uvědomit, že bychom se ke starým lidem měli chovat ohleduplně a s respektem. V podstatě tak jak bychom chtěli, aby se pak zacházelo s námi, až budeme staří a odkázáni na pomoc druhých osob. Velkým a rozšířeným problémem dnešní doby je ageismus neboli diskriminace seniorů. Je to spojené s dalšími negativy, jako jsou mýty nebo předsudky o stáří. Tyto postoje společnosti ke starým lidem způsobuje především změna v jejich vnímání stáří. V dnešní době je kladen důraz spíše na mládí a krásu. Ovšem zapomíná se na zkušenosti a vědomosti, kterých mají staří lidé opravdu velké množství. Někteří senioři se neprávem stávají terčem ageismu, což na ně působí dojmem, že jsou pro společnost nepotřební a může docházet k uzavřenosti a sociální izolaci. Cílem práce bylo zjistit, jaký mají pohled studenti oboru Zdravotně sociální pracovník Vysoké školy Polytechnické Jihlava na stárnutí a stáří. Cíle bylo dosaženo pomocí dotazníkového šetření na již zmíněné Vysoké škole polytechnické Jihlava. Respondenti byli konkrétně studenti druhého, čtvrtého a šestého semestru. Domnívám se, že stanovený cíl bakalářské práce byl splněn. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že studenti oboru Zdravotně sociální pracovník pohlíží na problematiku stárnutí a stáří většinou z pozitivního pohledu. Jen v pár případech bylo zaznamenáno spíše negativní vnímání. Součástí praktické části bylo zodpovězení výzkumných otázek, což se také podařilo. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, zda mají studenti rozdílný pohled na své prarodiče a na ostatní seniory ve společnosti. Výsledek nebyl až takovým překvapením, jelikož vyšlo, že studenti mají odlišné pohledy, svoje prarodiče vnímají mnohem pozitivněji, než ostatní seniory. Druhá se týkala toho, co si studenti myslí o stárnutí a stáří. Zde byly většinou odpovědi, které tyto pojmy definovaly. Zřejmě nejzajímavější odpověď studentů byla, že si nemyslí nic, ale nebojí se ani stáří ani stárnutí. Třetí otázka se ptala, zda studium oboru
53
ZSP ovlivnilo pohled studentů na seniory. Z výsledků bylo patrné, že studium oboru ZSP z větší části ovlivnilo pozitivně pohled studentů na seniory. A závěrečná neboli čtvrtá otázka zkoumala, jaké mají studenti oboru ZSP vědomosti o problematice ageismu. Vyhodnocení poslední otázky přineslo zajímavé výsledky, jelikož se ukázalo, že někteří ze studentů se s touto problematikou ještě nikdy nesetkali. Tato bakalářská práce by dále mohla sloužit jako podnět pro další výzkumy. Na základě práce by se dalo zkoumat, porovnání pohledů studentů VŠPJ na stárnutí a stáří mezi dvěma odlišnými obory (např. obor Zdravotně sociální pracovník v porovnání s oborem Všeobecná sestra). Zajímavým výzkumem by také mohlo být zkoumání pohledu na stárnutí a stáří z perspektivy vyučujících katedry sociální práce. Většina z nich se s těmito pojmy setkává při vyučování, tudíž bylo by zajímavé zjistit, jak tuto problematiku vnímají. Závěrem lze říci, že díky této bakalářské práci si mohli studenti uvědomit, jaký zaujímají postoj ke stárnutí a stáří a také zda by v budoucnu chtěli se skupinou, jakou jsou senioři pracovat. Před touto problematikou rozhodně nelze zaujímat lhostejný postoj a dělat jakoby se nás to netýkalo. Rozhodně bylo dobré vidět, že většina studentů zaujímá ke stárnutí a stáří kladný pohled.
54
Seznam použitých zdrojů Literární zdroje 1.
BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2.
2.
BOČÁK, M., RUSNÁK, J. (eds.) Médiá a text. 1 vyd. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 2008. 292 s. ISBN 978-80-8068-730-4.
3.
ČEVELA, R. KALVACH Z., ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie úvod do problematiky. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. 264 s. ISBN 978-80-2473901-4.
4.
DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada a. s., 2012. 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3.
5.
HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomém stáří. 2 vyd. Praha: HBT, 2010. 365 s. ISBN 97880-87109-19-9.
6.
HAŠKOVCOVÁ, H. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012, 194 s. ISBN 978-80-7262-900-8.
7.
HAUKE, M. Zvládání problémových situací se seniory: nejen v pečovatelských službách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 128 s. ISBN 978-80-247-5216-7.
8.
JANDOUREK, J. Slovník sociologických pojmů. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-3679-2.
9.
KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9.
10. KŘIVOHLAVÝ, J. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-7046-8. 11. KŇAPOVÁ, K. Mediální obraz stáří a stárnutí ve vybraných českých médiích. 1 vyd. Praha: Alternativa 50+, 2015. 8 s. ISBN: 978-80-905711-7-4. 12. MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3.
55
13. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 14. NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIĆOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. 1. vyd. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. 85 s. ISBN 978-80-87007-96-9. 15. NOVÁK, T. Jak (ne)rozumět emocím stárnoucích rodičů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. Psychologie pro každého. 112 s. ISBN 978-80-247-5152-8. 16. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8. 17. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009, 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6. 18. SAK, P., KOLERÁSOVÁ, K. Sociologie stáří a seniorů. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 232 s. ISBN 978-80-247-3850-5. 19. ŠPATENKOVÁ,
N.,
SMÉKALOVÁ,
L.
Edukace
seniorů:
geragogika
a gerontodidaktika. 1. vyd. Praha: Grada a. s., 2015. 232 s. ISBN 978-80-247-54468. 20. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 463 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 21. VIDOVIĆOVÁ, L. Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008. 233 s. ISBN 97880-210-4627-6. 22. VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80247-2170-5.
Kvalifikační práce 23. ACHILISOVÁ, V. Znalosti všeobecných sester o ageismu. Zlín, 2013. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Batě, ústav ošetřovatelství. Vedoucí bakalářské práce doc. Mgr. Martina Cichá, Ph.D.
56
24. STEJSKALOVÁ, M. Hodnocení stáří očima mladé generace. České Budějovice, 2014. Bakalářská práce. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, Katedra právních oborů, řízení a ekonomiky. Vedoucí bakalářské práce MUDr. Rostislav Čevela, Ph.D., MBA. 25. VACÍKOVÁ, I. Problematika stárnutí a stáří. Plzeň, 2014. Bakalářská práce. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity, Katedra psychologie. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Novotná Lenka.
Internetové zdroje 26. Lucie Vidovićová: Mýty o mýtech, aneb senioři v reklamě. Důstojné stárnutí [online].
2016
[cit.
2016-03-20].
Dostupné
z:
. 27. Obecné informace. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2016 [cit. 201603-20]. Dostupné z: https: . 28. Obecné informace. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2016 [cit. 201603-20]. Dostupné z: . 29. Zdravotně sociální pracovník. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: . 30. Srov. Definition of an older or elderly person. who. [online]. 2016 [cit. 2016-0312]. Dostupné z .
57
Přílohy Příloha č. 1 – dotazník
58
STÁRNUTÍ A STÁŘÍ Z POHLEDU STUDENTŮ OBORU ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK VŠPJ
Dotazník
PavlínaNováčková e-mail: [email protected] 59
Vážená studentko, Vážený studente, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma Stárnutí a stáří z pohledu studentů oboru Zdravotně sociální pracovník VŠPJ. Vyplnění dotazníku je zcela dobrovolné a anonymní. Získaná data budou využita pouze pro účely mé bakalářské práce. Vyplnění bude také v mnoha ohledech přínosem pro další studenty oboru ZSP. Děkuji Vám za ochotný přístup k vyplnění dotazníku a přeji mnoho úspěchů ve studiu na VŠPJ. Pavlína Nováčková Studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava Obor Zdravotně sociální pracovník
Upozornění! Otázku si vždy pozorně přečtěte! Vyberte si odpověď a označte vždy jen jednu odpověď, pokud v instrukci není uvedeno jinak. Na všechny nejasnosti u otázek se mě prosím neváhejte zeptat. Děkuji Vám za pochopení. Upozornění 1! Pokud odpověď, kterou jste zakroužkoval(a), nebude ta, která odpovídá Vašemu hodnocení, a budete chtít své původní rozhodnutí změnit, postupujte následujícím způsobem:
A B © D
60
1) Jaký pohled máte na seniory ve společnosti? Pozitivní Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní
A B C D
2) Jaký pohled máte na své prarodiče? Pozitivní Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní
A B C D
3) Co se Vám vybaví, když se řekne senior? A B C D E F
Vysoký věk Vzhled Zdravotní potíže Vnoučata Důchod Nemohoucnost
4) Co si myslíte o starých lidech? ………………………………………………………………….………………………… ………………………………………………….………………………………………… …………………………………………………………………………….……………… ……………...…………….……………………………………………….……………… …………………………………………………………………………….……………… 5) Co si myslíte o stárnutí? ………………………………………………………………….………………………… ………………………………………………….………………………………………… ………………………………………………………………………………………….… ……………...…………….…………………………………………………………….… …………………………………………………………………………………………….. 6) Co si myslíte o stáří? ………………………………………………………………….………………………… ………………………………………………….………………………………………… ………………………………………………………………………………………….… ……………...…………….…………………………………………………………….… …………………………………………………………………………………………….
61
7) Absolvoval(a) jste během studia na VŠPJ nebo předchozího studia na SŠ praxi v zařízeních poskytující péči seniorům? A B
Ano Ne
Instrukce: Pokud jste v předešlé otázce odpověděl(a) A pokračujte prosím otázkou č. 6. 8) Ovlivnila nějak tato praxe Váš pohled na seniory? A B C
Ano, ovlivnila pozitivně Ano, ovlivnila negativně Ne, neovlivnila
9) Ovlivnil Váš pohled na seniory nějaký předmět ve škole? Odpovědi označte křížkem (x). Ano, ovlivnil pozitivně
Předmět
Ano, ovlivnil negativně
Ne, neovlivnil
Základy anatomie a fyziologie Teorie ošetřovatelství Zdraví a nemoc Základy psychiatrie a psychopatologie Sociální gerontologie a geriatrie Sociální patologie Sociální politika Teorie sociální práce Sociální psychologie Sociologie Psychologie osobnosti Jiný:
10) Jsou podle Vás senioři pro společnost přítěží? A B C D E
Ano, jsou Spíše jsou Spíše nejsou Ne, nejsou Nevím
62
11) Představují pro Vás vaše prarodiče přítěž? A B C D E
Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím
12) Setkal(a) jste se někdy s pojmem ageismus? A B C
Ano, setkal(a) Ne, nesetkal(a) Nevím, nepamatuji se
13) Co si představujete pod pojmem ageismus? …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………..…………………………………………….. …………………………………………………………………………………………… ……………..…………………………………………………………………………..… …………………………………………………………………………………………... 14) Máte ageistický pohled na seniory ve společnosti? A B C
Ano, mám Ne, nemám Nevím
15) Která skupina lidí podle Vás seniory nejvíce diskriminuje? A B C D
Žáci na základních školách Studenti Pracující lidé Ostatní senioři
16) Setkávají se podle Vás senioři s ageismem i v zaměstnání? A B C
Ano, setkávají Ne, nesetkávají Nevím
63
17) Souhlasíte s těmito tvrzeními o seniorech? Odpověď označte křížkem (x). Tvrzení
Ano
Ne
Nevím
Senioři žijí v chudobě Všichni senioři mají Alzheimera Všichni senioři mají zdravotní problémy Senioři nepotřebují sex Všichni senioři jsou závislí na pomoci druhé osoby Všichni senioři jsou stejní Senioři jsou společností ignorováni 18) Jaké je Vaše pohlaví? A B
Žena Muž
19) Kolikátý semestr studujete? A B C D E F
1 semestr 2 semestr 3 semestr 4 semestr 5 semestr 6 semestr
64
