VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů se stomií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života pacientů se stomií Bakalářská práce

Autor: Andrea Šustáčková Vedoucí práce: Mgr. Veronika Kusínová Jihlava 2015

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou života pacientů se stomií. Teoretická část popisuje anatomii trávicího traktu a močového systému. Dále je práce zaměřena na historii stomií, pojem stomie a její základní dělení. Jsou zde uvedena onemocnění, která vedou k založení stomie. Popsána je předoperační a pooperační péče, stomické pomůcky, ošetřování stomie a komplikace stomií. Zmíněn je také životní styl stomiků a kvalita života pacienta se stomií. V praktické části jsou uvedeny výsledky kvantitativního výzkumu, ve kterém se zabývám kvalitou života pacientů se stomií. Získané výsledky jsou znázorněny pomocí grafů se slovním zhodnocením. Klíčová slova Kvalita života, stomie, stomická sestra, stomické pomůcky, komplikace Abstract This bachelor’s thesis deals with problems of life for patients with a stoma. The theoretical part describes the anatomy of the digestive tract and urinary system. The work is also focused on the history of stoma, stoma concept and its basic divisions. It lists diseases, which lead to occurrence of a stoma. It describes the preoperative and postoperative care, ostomy supplies, ostomy care and stoma complications. The lifestyle of patients with stoma and their quality of life are also described. The practical part contains results of a quantitative research, which deals with the quality of life for patients with a stoma. The obtained results are illustrated using graphs with verbal evaluation. Key words Quality of life, stoma, ostomy nurse, ostomy aids, complications

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat paní Mgr. Veronice Kusínové za trpělivost, ochotu, odborné a cenné rady při vypracování mé bakalářské práce. Dále chci poděkovat celé své rodině za morální a finanční podporu během celého studia. Dík patří i Všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 1

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ......................................................................... 10 1.1

Anatomie a fyziologie trávicího traktu ...................................................................... 10

1.2

Anatomie a fyziologie tenkého střeva ....................................................................... 11

1.3

Anatomie a fyziologie tlustého střeva ....................................................................... 11

1.4

Anatomie močového systému .................................................................................... 12

1.5

Základní pojmy .......................................................................................................... 13

1.6

Historie stomií ........................................................................................................... 13

1.6.1 1.7

Historie péče o stomie ........................................................................................ 14

Stomie ........................................................................................................................ 15

1.7.1

Ileostomie ........................................................................................................... 15

1.7.2

Kolostomie ......................................................................................................... 15

1.7.3

Urostomie ........................................................................................................... 16

1.8

Onemocnění trávicí trubice ....................................................................................... 16

1.8.1

Crohnova choroba .............................................................................................. 16

1.8.2

Ulcerózní kolitida ............................................................................................... 17

1.8.3

Divertikulitida .................................................................................................... 17

1.8.4

Kolorektální karcinom........................................................................................ 17

1.9

Onemocnění močového ústrojí .................................................................................. 18

1.9.1

Nádorové onemocnění močového měchýře ....................................................... 18

1.9.2

Vrozené malformace .......................................................................................... 18

1.9.3

Spina bifida ........................................................................................................ 18

1.10 Předoperační příprava ................................................................................................ 19 1.10.1

Prvotní pocity stomiků ....................................................................................... 20

1.11 Pooperační péče ......................................................................................................... 20 1.12 Stomické pomůcky .................................................................................................... 21 1.12.1

Jednodílný systém .............................................................................................. 21

1.12.2

Dvoudílný systém ............................................................................................... 21

1.12.3

Další pomůcky.................................................................................................... 22

1.13 Ošetřování stomie ...................................................................................................... 22 1.14 Komplikace stomií ..................................................................................................... 23 1.14.1

Časné komplikace .............................................................................................. 23

1.15 Irigace ........................................................................................................................ 25 1.15.1

Pomůcky potřebné k irigaci................................................................................ 25

1.16 Stomie u dětí .............................................................................................................. 26 1.17 Životní styl stomiků ................................................................................................... 26 1.17.1

Psychický stav a přijmutí stomie ........................................................................ 26

1.17.2

Tělesný pohyb a pracovní zařazení .................................................................... 26

1.17.3

Cestování ............................................................................................................ 27

1.17.4

Výživa a pitný režim .......................................................................................... 27

1.17.5

Sexuální život stomika ....................................................................................... 28

1.18 Kvalita života ............................................................................................................. 28

2

1.18.1

Historie kvality života ........................................................................................ 28

1.18.2

Pojem „kvalita života“ ....................................................................................... 28

1.18.3

Kvalita života stomiků ....................................................................................... 29

VÝZKUMNÁ ČÁST ........................................................................................................ 30 2.1

Cíle výzkumu ............................................................................................................. 30

2.2

Výzkumné otázky ...................................................................................................... 30

2.3

Metodika výzkumu .................................................................................................... 31

2.4

Charakteristika vzorku respondentů .......................................................................... 32

2.5

Charakteristika výzkumného prostředí ...................................................................... 32

2.6

Průběh výzkumu ........................................................................................................ 33

2.7

Zpracování získaných dat .......................................................................................... 33

2.8

Výsledky výzkumu .................................................................................................... 34

2.8.1 2.9

Dotazník ............................................................................................................. 34

Diskuze ...................................................................................................................... 63

2.10 Návrh řešení a doporučení pro praxi ......................................................................... 67 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 69 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................... 71 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 75 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 76 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 78

ÚVOD Bakalářskou práci na téma „Kvalita života pacientů se stomií“ jsem si vybrala, protože si myslím, že toto téma je v současné době velmi aktuální. Každoročně přibývá počet lidí, u kterých se vyskytuje onemocnění, které vede k vytvoření dočasné nebo trvalé stomie. S touto problematikou jsem se několikrát setkala během svého studia na střední zdravotnické škole a vysoké škole. Mohu říci, že poměrně dost mě překvapilo, kolik lidí tímto onemocněním trpí. Proto mě velmi zajímalo jak stomici zvládají novou životní situaci a jak hodnotí svoji kvalitu života se stomií. Studie prokázaly, že za posledních třicet let se zdvojnásobil počet lidí, trpících tímto onemocněním a největší riziko vzniku je po 40. roce života do 75. roku života. (Lajdová a Uríčková, 2010) Vytvořením stomie dochází u pacientů k nefyziologickému vyprazdňování střev a močového měchýře, kdy vyprazdňování neprobíhá obvyklým způsobem, ale pomocí vyústěného dutého orgánu na stěnu břišní a stomických sáčků. Vytvoření stomie zásadně ovlivňuje dosavadní život pacienta, má vliv na kvalitu života a psychiku člověka, který se musí nejprve smířit se samotnou prognózou základního onemocnění. Člověk se také musí vyrovnat s tím, že se liší od ostatních lidí. Pacienti přistupují ke stomii různě, neboť každý člověk je jiný. Někdo stomii bere jako velký zásah do života, pro jiné může být ulehčením, ba dokonce záchranou života, například při nádoru. O nové stomiky pečuje stomická sestra, která při této problematice hraje nezastupitelnou roli. Také záleží na podpoře rodiny či nejbližších příbuzných. Ve své bakalářské práci se zabývám jak pacienty, kteří klub stomiků nenavštěvují, tak pacienty, kteří patří ke členům klubu stomiků. V klubech stomiků se mohou seznámit s lidmi, které postihl stejný osud. Mohou zde být k sobě zcela otevření, vzájemně si radit, získávat nové zkušenosti. Kluby stomiků pořádají pravidelné akce a schůzky. Má bakalářská práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám základní anatomií trávicího traktu a močového systému, historií stomie, pojmem stomie a druhy stomie. Dále se zabývám onemocněním, která vedou k založení stomie, předoperační přípravě a pooperační péči. Jsou zde také zmíněny pomůcky, 8

potřebné ke stomii, péče o stomii, nejčastější komplikace, životní styl stomiků a kvalita života pacienta se stomií. V praktické části je popsána metodika výzkumu. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Jsou zde uvedeny výsledky výzkumu, diskuse, návrh a doporučení pro praxi.

9

1 SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY 1.1 Anatomie a fyziologie trávicího traktu Trávicí trubice se skládá z ústní dutiny, hltanu, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva a konečníku. Hlavní funkcí trávicího traktu je trávení, vstřebávání a sekrece neboli vylučování nestravitelných zbytků. (Lukáš, 2005). Stěna trávicí trubice je složena ze čtyř základních vrstev: sliznice (tunica mucosa), podslizniční vazivo (tela submucosa), svalovina (tunica muscularis) a vnější povrchová vrstva (tunica externa). (Kachlík, 2013) 

Dutina ústní (cavitas oris) - začínající částí trávicí trubice je ústní štěrbina spolu se rty,

která se rozděluje na ústní předsíň (vestibulum oris) a vlastní dutinu ústní (cavitas oris propria). Dále je dutina ústní tvořena jazykem, zuby, patrem, které se dělí na měkké a tvrdé, krčními mandlemi a slinnými žlázami. (Kachlík, 2013) 

Hltan (pharynx) - je trubicový orgán, dlouhý asi 12 - 15 cm. Hltan dělíme na tři části:

nosohltan (nasopharynx), ústní část (pars oralis) a hrtanová část (pars laryngea). (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) 

Jícen (oesophagus) - je asi 25 cm dlouhá svalová trubice, spojující hltan a žaludek.

Jeho funkcí je transport spolknutých soust do žaludku. (Kachlík, 2013) 

Žaludek (gaster) - je umístěn v horní části dutiny břišní, kde je obklopen bránicí, játry,

slezinou, slinivkou a příčným tračníkem. Skládá se z česla (cardia), těla (corpus) a vrátníku (pylorus). Funkce žaludku je hromadění spolknuté stravy, její mechanické rozmělnění a promíchání se žaludečními šťávami. (Kachlík, 2013) 

Tenké střevo (intestinum tenue) - je nejdelší část trávicí trubice, vycházející

ze žaludku. Má tři funkce: trávení, vstřebávání a transport potravy. (Plánička a Kohout, 2009) 

Tlusté střevo (intestinum crassum) - navazuje na tenké střevo a má daleko větší

průměr. Vstřebává vodu a z nevstřebaných zbytků potravy vznikají fekálie. (Plánička a Kohout, 2009) 

Konečník (rektum) - je dlouhý asi 12 - 15 cm. Dělí se na dvě části: horní prostornou

část (ampulla recti) a dolní krátký úzký řitní kanál (canalis analis). Na konci řitního kanálu nalezneme dva svěrače, vnitřní řitní svěrač z hladkého svalstva a zevní řitní svěrač z příčně pruhovaného svalstva. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009)

10

1.2 Anatomie a fyziologie tenkého střeva Tenké střevo (intestinum tenue) představuje nejdelší úsek trávicí trubice. Je dlouhé 3 - 5 metrů. Sliznice tenkého střeva je pokryta jednovrstevným cylindrickým epitelem a vystupuje v střevní klky (villi intestinales) a příčné kruhové řasy (plicae circulares). Tenké střevo se skládá z dvanáctníku, lačníku a kyčelníku. (Kachlík, 2013) 

Dvanáctník (duodenum) - má délku asi 20 - 28 cm a je umístěn mezi žaludkem

a lačníkem. Jeho horní část je volná, jinak je pevně upevněn na zadní stěně břišní. Dělí se na horní část (pars superior), sestupnou část (pars descendens), hlavní žlučovod (ductus choledochus), dolní část (pars inferior) a vzestupnou část (pars ascendens). (Kachlík, 2013) 

Lačník a kyčelník (jejunum et ileum) - jsou pokračováním dvanáctníku. Lačník tvoří

přibližně 2/5 tenkého střeva a zvolna přechází do kyčelníku. Jejich funkcí je mechanické zpracování tráveniny, její mísení se střevní a slinivkovou šťávou, žlučí. Dále štěpí bílkoviny, cukry a tuky. (Kachlík, 2013)

1.3 Anatomie a fyziologie tlustého střeva Tlusté střevo (intestinum crassum) je konečným úsekem trávicí trubice. Má délku asi 1,5 metru a našedlou barvu. Sliznice tlustého střeva je taktéž jako tenké střevo kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem avšak bez klků. Tlusté střevo se skládá ze slepého střeva, vzestupného, příčného a sestupného tračníku, esovité kličky a konečníku. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) 

Slepé střevo (caecum) - slepé střevo představuje nejširší část tlustého střeva. Je dlouhé

přibližně 10 cm a umístěno v pravé jámě kyčelní. Z jeho vrcholu vybíhá červovitý přívěsek (apendix vermiformis), který je dlouhý 2 - 30cm, kde díky velkému množství lymfatické tkáně dochází často k zánětům. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) 

Vzestupný tračník (colon ascendens) - je pokračováním slepého střeva a jaterním

ohbím (flexura coli dextra). Přechází do příčného tračníku. Je nepohyblivý a dlouhý asi 16 - 20 cm. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) 

Příčný tračník (colon transversum) - je nejdelší úsek tlustého střeva, dlouhý asi 50 cm.

Příčný tračník je zavěšen na peritoneálním závěsu napříč pobřišniční dutinou, až ke slezině, kde přechází levým tračníkovým ohbím (flexura coli sinistra) do sestupného tračníku. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) 11



Sestupný tračník (colon descendent) - má délku přibližně 20 - 30 cm a je přisedlý

na zadní stěnu břišní. V levé jámě kyčelní přechází v esovitou kličku. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) 

Esovitá klička (colon sigmoideum) - je zakřivená, pohyblivá a připomínající písmeno

S. Přechází v konečník, když vstupuje do malé pánve. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009)

1.4 Anatomie močového systému Močový systém se skládá z ledvin, močovodu, močového měchýře a močové trubice. Hlavním úkolem je odvod odpadních látek, čímž se podílí na udržování homeostázy vnitřního prostředí. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) Stěna vývodních močových cest je složena ze tří základních vrstev: sliznice (tunica mucosa), svalovina (tunika muscularis) a vnější povrchová vrstva (tunica externa). (Kachlík, 2013) 

Ledvina (ren, nephros) - je párový orgán, připomínající tvar fazole červenohnědé

barvy. Obě ledviny jsou umístěny v retroperitoneu v horní části bederní krajiny. Jsou obaleny tukovým pouzdrem. Funkce ledvin je vylučování vody a moče, do které vylučuje hlavně dusíkaté látky a soli. Množství vyloučené moče za den je přibližně 1 – 2 litry. Mezi hormony, ovlivňující denní množství moče řadíme aldosteron a antidiuretický hormon. Základní stavební a funkční jednotka ledvin se nazývá nefron. V nefronu dochází k filtraci krve a tvorbě moči. Nefron je složen ze tří částí, a to z klubíčka vlásečnic (glomerulus), Bowmanova pouzdra (capsula glomeruli) a ledvinného kanálku (tubulus renalis). (Kachlík, 2013) 

Močovod (ureter) - je 25 - 30 cm dlouhá trubice. Vychází z ledvinné branky do malé

pánve a ústí do močového měchýře. (Kachlík, 2013) 

Močový měchýř (vesica urinaria) - je svalový orgán, připomínající tvar cibule

a uložený za stydkou sponou v malé pánvi. Močový měchýř se skládá z vrcholu (apex), těla (corpus) a dna (fundus). První nucení na moč se objevuje už při náplni asi 150 ml. (Kachlík, 2013; Naňka, Elišková, 2009) 

Močová trubice (urethra) - je svalový orgán odvádějící moč. Liší se u žen a u mužů.

Močová trubice ženy (urethra feminina) měří 3 - 4 cm. Mužská močová trubice (urethra maskulina) je delší, měří přibližně 18 - 20 cm. (Kachlík, 2013)

12

1.5 Základní pojmy 

Klub stomiků - jde o sdružení stomiků (ileostomiků, kolostomiků či urostomiků)

a aktivitami v těchto klubech jsou společná setkání, pořádání odborných seminářů, organizace rekondičních pobytů či kulturních akcí. Členové pořádají pravidelné schůzky, na které zvou i odborné lékaře, stomasestry a zástupce firem, které vyrábějí stomické pomůcky. V České republice je většina klubů pod sdružením České ILCO (Příloha 1). (Jánská, 2012; Kluby stomiků, 2010) 

Poradna pro stomiky - je zaměřena na péči o stomické pacienty před i po operaci

a po celou dobu hospitalizace v nemocnici. Poskytuje poradenství i po propuštění z nemocnice. Dále podává informace o stomických pomůckách a pomáhá s jejich výběrem. (Jánská, 2012) 

Sestra specialistka (stomasestra) - pracuje v ošetřovatelském týmu chirurgických,

gastroenterologických a dalších oddělení. Tyto sestry jsou zaměřené na péči o pacienty se stomií, poskytují jim odborné rady a pomáhají vrátit se do běžného života. (Jánská, 2012)

1.6 Historie stomií Až do 20. století bylo známo velmi málo informací o stomiích, jejím léčení nebo o samotném ošetřování stomíí. Anestezie byla základním problémem pro vykonávání obtížnějších břišních operací. První historické zmínky, kdy muselo dojít k vyústění střeva při úrazu, pochází ze starověku. (Škochová, 2014) V roce 350 př. n. l. Praxagoras z Kósu vytvořil vývod při poranění břicha. V roce 1710 Littré jako první v pořadí nastínil provést kolostomii, ale tento nápad uskutečnil až Pillore, který v roce 1776 provedl první cékostomii. Pro chirurgii byl zlomový konec 18. století, kdy byl zrušen zákon, který odděloval chirurgii od medicíny. V anglii roku 1850 Luke provedl první fixaci břišní kolostomie spolu s vyvedením kličky sigmoidea přes stěnu břišní. Roku 1855 Thiersch v Německu vytvořil bypass transverzální kolostomie. Z doby napoleonských válek pochází zmínky o zdárném ošetření střelných poranění břicha s vyhřeznutými vnitřnostmi.

V roce

1888

český

chirurg

Karel

Maydl

provedl

dvouhlavňovou

sigmoideostomii. V posledních desetiletích se chirurgické techniky značně zlepšily, a to díky modernějšímu vybavení operačních sálů, novějším nástrojům a novým metodám anestezie. (Škochová, 2014; Zachová et al., 2010) 13

„I u nás se zachoval z této doby pozoruhodný záznam o záchraně vojína s poraněním břicha. V lidové kronice králové-městeckého tkalce Ferdinanda Janáka z první poloviny 19. století jsou zaznamenány životní osudy kantora Vincence Svobody, který byl odveden k rakouským švališérům a v bitvě byl tak těžce zraněn, že mu kulka prolétla bokem a druhým ven (přerazila mu tlusté střevo). „Zraněného vojína se ujali Francouzi, kteří ho našli na bojišti. Dali si s ním práci, vytáhli mu přeražené střevo dírou v boku a upevnili je ke stěně břišní, na bok mu dali pikslu, a když cítil, že by byla plná, odepjal ji, vyčistil a připjal opět.“ Tak žil kantor Svoboda s touto kolostomií a učil v Dymokurech, kde až po mnoha letech zemřel.“ (Typovský, 1977, s. 20 - 21)

1.6.1 Historie péče o stomie Je známo, že pacient se po založení stomie musí vyrovnat se samotnou diagnózou nemoci, ale také jejím chirurgickým řešením. Pacient má velmi často problém vypořádat se s novým vnímáním a prožíváním vlastního těla. V tomto období hraje pro pacienta důležitou roli, jak rodina, tak ošetřovatelský personál. (Zachová, 2010) Prvním krokem při ošetřování stomie vyvedené na povrch těla bylo překrytí stomie buničitou vatou nebo rouškou. Avšak tento postup byl pro pacienta i personál nepříjemný. První stomické pomůcky se začaly objevovat v Československu v šedesátých letech 20. století. Představovaly je sáčky, které se upevňovaly k tělu pomocí tzv. Jánošíkova pásu, který se podložil mulovým čtvercem. Tyto pomůcky nebyly spolehlivé, obtékaly, nepřiléhaly ke kůži, docházelo k unikání střevního obsahu a neexistovalo nic, co by pohlcovalo zápach. Kůže byla ošetřována pouze mastmi a pastami. Další pokrok znamenal kolostomický pás se sponou, kroužkem a sáčkem z polyetylénu. Spona však pacientům zabraňovala při vykonávání každodenních aktivit, protože byla vyráběna z tuhé hmoty. Výměna tohoto systému byla velmi zdlouhavá a problematická. (Zachová, 2010; Jánská, 2012) Největší pokrok zaznamenaly nalepovací sáčky, ve kterých se vystřihl otvor pro stomii, a poté se připevnily ke kůži okolo stomie. Výhodou těchto sáčků byla jejich rychlá a jednoduchá výměna, přilnavost ke kůži a pohlcování pachu. Na mokvající kůži se používal kroužek z pryskyřice. V dalším postupu se vytvořily nedráždivé lepidla na kůži, poté vznikaly samostatné podložky, které po nalepení mohli zůstat na kůži několik dní. (Zachová, 2010; Jánská, 2012)

14

1.7 Stomie „Stomie vychází z řeckého slova stoma, stomatos (ústa, otvor, ústí) a znamená vyústění dutého orgánu na povrch těla jeho chirurgickým vyšitím anebo pomocí katétru.“ (Zachová, Drlíková, 2010, s. 31) Existuje mnoho druhů stomie. Z hlediska doby trvání rozdělujeme stomie na dočasné, u kterých lze postupně obnovit funkci poškozeného orgánu a trvalé, kde již nelze funkci poškozeného orgánu obnovit. Podle funkce rozdělujeme stomie na výživné a derivační. Mezi výživné stomie řadíme gastrostomii a jejunostomii, které se vytvářejí při dlouhodobé neschopnosti perorálního příjmu potravy. (Vytejčková et al., 2013; Holubová et al., 2013) K břišním stomiím patří ileostomie a kolostomie, vyústění tenkého nebo tlustého střeva na břišní stěnu. Stomie také můžeme dělit podle chirurgické konstrukce na nástěnné, jednohlavňové nebo dvouhlavňové. (Vytejčková et al., 2013; Holubová et al., 2013)

1.7.1 Ileostomie Ileostomie (Příloha 2) znamená vyústění terminální části tenkého střeva na stěnu břišní. Nejčastější umístění je v pravém podbřišku. Vhodné je vytvořit vysokou manžetu 1 - 3 cm nad kůži, protože obsah, který vytéká ze stolice, je velmi agresivní a řídký. Vytékající obsah není zapáchající, protože tenké střevo neobsahuje tolik bakterií jako střevo tlusté. (Otradovcová et al., 2006; Marková, 2006; Jánská, 2012)

1.7.2 Kolostomie Kolostomie (Příloha 3) znamená vyústění tlustého střeva na stěnu břišní a spadá pod nejčastější druh vývodu. Má kruhový tvar o velikosti 2 - 5 cm a je jasného červeno - růžového zbarvení. Kolostomie není citlivá na pohmat, protože ve sliznici střeva se nenachází nervová zakončení. Společně s obsahem z vývodu tlustého střeva odchází i střevní plyny, proto je vhodné náležitě upravit stravu. Z hlediska chirurgické konstrukce můžeme stomie dělit na nástěnnou, terminální (jednohlavňovou) a axiální (dvouhlavňovou) stomii. Dle umístění dělíme stomie na cékostomie (dočasné odvádění plynů a řídké stolice), transverzostomie (vyústění příčného tračníku) a sigmoideostomie (vyústění na esovité kličce tlustého střeva). (Otradovcová et al., 2006; Marková, 2006; Jánská, 2012)

15

1.7.3 Urostomie Urostomie (Příloha 4) znamená vyústění močových cest na stěnu břišní. Patří mezi nejméně častý typ stomie. Urostomie se dělí na kontinentní a inkontinentní. Metodou kontinentní urostomie je vytvoření močového rezervoáru, z části tenkého střeva, do kterého jsou všity oba močovody. Rezervoár se vyprazdňuje cévkováním po 4 - 6 hodinách. U inkontinentní urostomie odchází moč spontánně do urostomického sáčku. Ošetřování urostomie je daleko složitější pro agresivitu moče a častější vylučování. (Vytejčková et al., 2013)

1.8 Onemocnění trávicí trubice Mezi základní onemocnění, která mohou být řešena stomií, patří: idiopatické střevní záněty, divertikulitida, kolorektální karcinom, dále se jedná o familiární adenomatózní polypózu, zánětlivé postižení tlustého střeva, akutní ischemii střeva, poranění anorektální oblasti střeva a anorektální inkontinenci. (Zachová, 2010)

1.8.1 Crohnova choroba Crohnova choroba je onemocnění, které spadá mezi idiopatické střevní záněty, avšak příčina není zcela známá. Na vzniku se mohou podílet faktory imunologické, infekční a genetické. Tato chronicky zánětlivá choroba může postihnout jakýkoliv úsek trávicího traktu. Nejčastější lokalizací postižení bývá terminální ileum. Ale může postihovat i tlusté střevo či konečník. U onemocnění se střídají postižené části se zdravými. Onemocnění se objevuje zejména u mladších lidí ve věku 20 - 30 let. Pro Crohnovu chorobu jsou typické komplikace jako píštěle, střevní obstrukce, poruchy výživy, stenózy a abscesy. Mezi příznaky patří kolikovitá bolest břicha, průjem, teploty, snížení hmotnosti, zvracení, chudokrevnost a s ní spojená únava. Léčba bývá konzervativní, zahrnující dodržování bezezbytkové diety, bohaté na bílkoviny, dále užívání antibiotik, kortikoidů a imunosupresiv. Chirurgická léčba je indikována zvláště při komplikacích, kdy se provádí odstranění postižené části střeva. (Zachová, 2010; Slezáková, 2007)

16

1.8.2 Ulcerózní kolitida Ulcerózní kolitidu rovněž řadíme mezi idiopatické střevní záněty, postihující tračník a rektum, kde příčina je neznámá. Jedná se o tzv. autoimunitní onemocnění. Ulcerózní kolitida postihuje především mladé lidi ve věku 15 - 30 let, poté se vyskytuje nad 60 let věku. Mezi příznaky, které se objevují, patří krev ve stolici, vodnatá stolice s krví, hlenem a hnisem, průjem či bolesti břicha. V akutní fázi se objevují horečky. Konzervativní léčba je založena na dodržování diety a léčbě pomocí farmakologických prostředků, jako jsou kortikosteroidy nebo imunosupresiva. Při komplikacích je indikována chirurgická léčba. (Lukáš, Žák, 2007; Vodička, 2006; Marešová, 2009)

1.8.3 Divertikulitida Divertikl je výchlipka sliznice střeva, která vzniká nadměrným dlouhodobým tlakem ve střevě. Hovoříme o tzv. civilizační chorobě, jejíž výskyt úzce souvisí se špatným životním stylem s nedostatkem vlákniny ve stravě. U lidí starších 80 let je riziko výskytu vyšší 65 %. Při přítomnosti více divertiklů ve střevě, mluvíme o divertikulóze. Pokud střevní obsah uvázne, nastává zánět střeva - divertikulitida, projevující se jako náhlá příhoda břišní s bolestí břicha vystřelující do levé dolní oblasti. Léčba je nejprve konzervativní, spočívá v dodržování bezezbytkové stravy. U lehčí fáze je klid na lůžku, užívání antibiotik, parenterální výživa. Chirurgická léčba je nutná v případě perforace divertiklu. (Vodička, 2006; Marešová, 2009)

1.8.4 Kolorektální karcinom Kolorektální karcinom je nádorové onemocnění na sliznici tlustého střeva. Je maligní. Je to tzv. adenokarcinom, tedy vznikající ze žlázového původu. Jedná se o nejčastější nádor střeva a nejčastější onemocnění gastrointestinálního traktu. V poslední době se řadí mezi tři nejčastější zhoubné nádory. Na vzniku onemocnění se podílejí stravovací faktory, které se dělí na faktory vnější a vnitřní, ale také faktory genetické. Mezi faktory zevní patří rostlinná strava, tuk a maso, obezita, životní styl (kouření, alkohol, pohybová aktivita). Mezi vnitřní faktory řadíme věk a důležitým faktorem ovlivňujícím vznik kolorektálního karcinomu je rodinná anamnéza. Kolorektální karcinom vzniká převážně po 50. roce života. Projevy karcinomu se většinou objevují již u pokročilejších nádorů a liší se od lokalizace nádoru.

17

Mezi příznaky řadíme krevní ztráty (anémie, enteroragie), které lze zjistit pomocí testu na okultní krvácení. Dále se jedná o nadýmání, střídání průjmů a zácpy, nutkání na stolici či hmatná rezistence v břiše. Ve většině případů je indikována chirurgická léčba, která spočívá v odstranění postiženého střeva. U některých stádií onemocnění bývá indikována pooperační chemoterapie. Prognóza nemocných je dána stadiem choroby u jejího zjištění. Zejména hovoříme o 5letém přežití u asi 50 % nemocných. (Lukáš, 2005)

1.9 Onemocnění močového ústrojí Mezi základní onemocnění, která mohou být řešena urostomií, patří: nádorové onemocnění močového měchýře, hydronefróza a spina bifida, dále se jedná o agenezi močového měchýře, atrofii močového měchýře či strikturu močovodu.

1.9.1 Nádorové onemocnění močového měchýře Jde o poměrně časté nádorové onemocnění. Objevuje se kolem 65 let a větší riziko představují kuřáci. Mezi příznaky, které se objevují, řadíme hematurii, dysurii, polakisurii či uroinfekce. U pokročilého onemocnění se objevuje renální insuficience neboli nedostatečnost. Onemocnění se řeší chirurgickým výkonem. (Jánská, 2012)

1.9.2 Vrozené malformace Jedním z nejčastějších postižení postihující děti je hydronefróza. Znamená hromadění moči v ledvinné pánvičce, čímž způsobuje překážku, díky které nedochází k odtoku moči. (Zachová, 2010)

1.9.3 Spina bifida Jedná se o vrozenou vadu páteře, která se projevuje poruchou obratlů. Dochází k vyklenutí míchy ven z páteřního kanálu. Díky neurologickému postižení dochází k inkontinenci. (Jánská, 2012; Zachová, 2010)

18

1.10 Předoperační příprava „Péče o pacienta je multioborová činnost. Na zdravotní péči se mohou podílet lékař internista, gastroenterolog, chirurg, onkolog a jejich týmy. Kromě dalších zdravotnických odborníků chceme zmínit i možnost spolupráce s psychologem, eventuálně psychiatrem. Záleží na individuálních potřebách pacientů, kteří se musí vyrovnat s diagnózou onemocnění a následným schématem náročné léčby.“ (Zachová, 2010, s. 56) Základem předoperační přípravy je stomická sestra, která by měla být empatická, tolerantní a trpělivá. (Majšiková, 2014) Pracuje v ošetřovatelském týmu a podává pacientovi a jeho rodině teoretické i praktické informace v oblasti předoperační edukace nemocného, vše mu řádně vysvětlí. Pacient nemusí edukaci přijmout, avšak ho musíme poučit o možných potížích. (Vytejčková et al., 2013) Den před operací je pacient hospitalizován na oddělení v důsledku vyprázdnění střeva. K operaci je nutné mít kompletní interní vyšetření nemocného, a to odběr na biochemii, hematologii a koagulaci, nádorové markery, EKG vyšetření, RTG srdce a plic, CT vyšetření břicha a pánve, endosonografie konečníku a výsledky histologie. Nemocného přijímá ošetřující lékař a hodnotí jeho anamnézu, výsledky předoperačních a laboratorních výsledků, edukuje ho o hospitalizaci, samotném výkonu a možných komplikacích. Nemocný má právo na doplňující otázky a podepisuje informovaný souhlas o výkonu. Vyprázdnění nemocného probíhá formou klyzmatu nebo pitím roztoků. Zdravotní sestra provádí před operačním výkonem hygienu, aplikuje nízké dávky heparinu, jako prevence trombembolické nemoci, podává premedikaci dle ordinace lékaře. Ráno se provádí holení operačního pole a bandáže dolních končetin. (Vytejčková et al., 2013) Ráno před výkonem se označuje místo pro stomii na přední straně břicha. Důležité je však vyvarovat se jizvám, kožní řase či okolí pupku. (Prochotský, 2006) V bezprostřední fázi je součástí příprava střeva na operaci formou klyzmatu či vypitím roztoků, ale závisí na individuálních zvyklostí oddělení. (Majšiková, 2014) U akutních operací se příprava nemocného provádí po poradě s internistou, chirurgem a anesteziologem. (Vytejčková et al., 2013)

19

1.10.1 Prvotní pocity stomiků „Obava z přijetí vzhledu vlastního těla z důvodu umělého vyústění střeva a nefyziologického vyprazdňování jeho obsahu. Úzkost, strach a pocit beznaděje ze současné nemoci z důvodu nastalé životní situace. Pocit nejistoty a beznaděje ze sexuálního života a následné terapie.“ (Drobná, 2010, s. 55)

1.11 Pooperační péče Nemocný je po operačním výkonu uložen na monitorované lůžko a sestra nově vytvořenou stomii pravidelně sleduje. Stomická sestra pracuje společně s ošetřující sestrou pacienta. Společně učí pacienta soběstačnosti při ošetřování stomie. Pacient se učí ošetřovat stomii krok za krokem. Nejprve výměnu stomického sáčku koná stomická sestra a nemocný pouze přihlíží. Výměna se provádí vleže nebo vestoje a sestra nemocnému vše podrobně vysvětluje. Poté si nemocný výměnu stomického sáčku provozuje sám a sestra na něj dohlíží, popřípadě mu pomáhá. Dále si výměnu provádí pouze sám za dohledu a kontroly sestry. (Vytejčková et al., 2013) V pooperační péči se pacient a jeho rodina poučují o životním stylu (hygienická péče, spánek a odpočinek, vyprazdňování), dietním režimu, rehabilitaci, běžných každodenních činnostech či stomických pomůckách. (Vytejčková et al., 2013) Po operaci se pravidelně kontrolují životní funkce pacienta, jeho celkový stav, žilní přístup, nauzea, při bolesti se aplikují analgetika podle ordinace lékaře. Dále kontrolujeme samotnou stomii, jakou má barvu, zda neotéká, nekrvácí, odchod plynů a stolice. Sledovat se také musí příjem a výdej tekutin. Výživa je zpočátku parenterální a postupně se přechází na tekutou či kašovitou stravu. Pacient by měl jíst pomalu, v menších dávkách a vypít alespoň 2 litry denně. Strava musí být bohatá na vitamíny, minerály a bílkoviny, ale neměla by obsahovat kořeněná, nadýmavá a sladká jídla. Dechová rehabilitace je také nezbytnou součástí pooperační péče. Dále musíme dbát na to, aby okolí kůže bylo čisté a suché. Stomie má velký vliv na psychiku nemocného, proto mu je sestra nablízku. Také je důležitá podpora rodiny, partnera či přátel. (Slezáková, 2007) Pacient by měl vědět, že bude pravidelně navštěvovat stomickou poradnu. A měl by obdržet kontakt na různé organizace či kluby stomiků, kde může dojít k seznámení s lidmi, kteří žijí se stejným postižením. (Drobná, 2010)

20

1.12 Stomické pomůcky Stomické pomůcky (Příloha 5) představují jeden z hlavních úkolů, a to zadržení moči a stolice. V současné době je možnost vybrat řadu pomůcek z osmi firem: 

ConvaTec



Coloplast



B. Braun



Dansac



WELLAND Medical



Lipoelastic



Eakin



Sabrix

Všechny tyto firmy poskytují jednodílné a dvoudílné pomůcky, mající odlišné barvy, velikosti, tvary, ale také konstrukci. Dále poskytují příslušenství pro ošetřování, očištění a ochranu pokožky. (Stomické pomůcky, 2010)

1.12.1 Jednodílný systém U jednodílného systému jsou sáčky s lepivou vrstvou. Tyto sáčky se vyrábějí s otvory, které se mohou jakkoliv vystřihnout podle velikosti vývodu stomie. Lepící plocha sáčku obsahuje želatinu s hojivými účinky. Sáčky jsou buďto výpustné nebo uzavřené a mají béžovou barvu. (Lukáš, 2005)

1.12.2 Dvoudílný systém Dvoudílný systém se užívá daleko častěji než jednodílný. Je složen z podložky a sáčku, kde jsou k sobě připojeny pomocí kroužku. Podložka může být přilehlá na stěně břišní i pár dní, takže nedráždí tolik kůži okolo stomie. (Lukáš, 2005) 

Podložky - podložky se vyrábějí o různých rozměrech a jsou želatinové. Jiné podložky

mají želatinový střed a vnější strana čili okraj je z mikroporu. Dále rozlišujeme podložky pro dětské pacienty a pro pacienty s vpadlou stomií. (Lukáš, 2005) 21



Sáčky - sáčky jsou vyráběny s filtrem nebo bez filtru a mohou být buďto béžové

nebo průhledné. Průhledné, výpustné se používají v pooperačním období. Jsou jak výpustné, tak uzavřené a vypouštějí se pomocí svorky. (Lukáš, 2005) 

Urostomické sáčky - urostomické sáčky se používají pro sběr moči, jejich

příslušenstvím je tzv. chlopeň, která brání tomu, aby se moč navracela zpět. (Lukáš, 2005)

1.12.3 Další pomůcky 

Ochranné pasty - používají se k ochraně kůže před přilepením podložky, jsou lepivé



Adhezivní pasta - chrání pokožku a brání zatékání



Zásypový pudr na uklidnění podrážděné pokožky



Ochranný film - ubrousky napuštěné ochrannou látkou, ochrana pokožky před účinky stolice, jako jsou puchýřky nebo oděrky



Ochranná destička



Odstraňovač náplastí - vhodný ke snadnějšímu odstranění podložky, umytí a regeneraci kůže



Přídržný pásek, který se upevní k tělu



Pohlcovač pachů - spray do sáčků i okolí



Vkládací kroužky u zapadlých stomií (Lukáš, 2005)

1.13 Ošetřování stomie Péče o stomii začíná v pooperačním období, kdy prvním krokem je obeznámit pacienta s podstatou správné, šetrné a bezpečné manipulaci se stomickou pomůckou. Ošetřování stomie provádí vyškolená stomasestra, která pacientovi napomáhá při nácviku základní péče o stomii. Dále edukuje pacienta v oblasti stravování, o vzniku možných komplikací, o úhradě stomických pomůcek zdravotní pojišťovnou a radí s otázkami běžného denního života. Do nácviku je vhodné zapojit i rodinného příslušníka, který může být při ošetřování stomie rovněž nápomocný. (Péče o stomii, 2014) Jak uvádí Lajdová a Uríčková (2010), lze při dodržování jistých principů u ošetřování stomie zabránit nepříznivým situacím, jako jsou například komplikace. Důležité je vhodně změřit a vystřihnout otvor na podložce nebo sáčku, sáček či podložku vyměnit ihned pokud dojde k podtékání. Na pokožku nepoužívat prostředky, které dráždí okolí kůže. Před samotným 22

ošetřením je dobré připravit si potřebné pomůcky. Zapomenout bychom neměli na stomické podložky a sáčky, žínku, mýdlo a ručník. Na očištění a osušení stomie použijeme buničitou vatu či další kosmetické prostředky (pudr, pasty, ochranné filmy, odstraňovač náplastí atd.). (Lukáš, 2005) Nejdříve si vystřihneme o trochu větší otvor na podložce, než je samotná stomie. Stomii omyjeme, vysušíme do sucha a začervenalá místa potřeme ochrannými a hojivými pomůckami. Z připravené pomůcky odlepíme papírovou folii a přilepíme na stomii. Je vhodné krouživými pohyby objet okolí stomie, abychom se ujistili, že je dostatečné připevněna. Při použití dvoudílného systému připevníme k podložce sáček. (Lukáš, 2005) Při propuštění z nemocnice pacient zvládá bezvýhradně ošetřování stomie. Měl by být přesvědčený, že mu byly poskytnuty veškeré informace, pomůcky pro stomii a že péče o stomii je každým dnem lepší a lepší. (Lajdová a Uríčková, 2010)

1.14 Komplikace stomií 1.14.1 Časné komplikace Nevhodné umístění stomie Špatně umístěnou stomii najdeme v místě kožní řasy, jizev či v místě, kde pacient nosí pásek. Tento problém může vyvolat dermatitidy, čili zánět kůže nebo mohou vznikat vředy. Tato potíž se nevyskytuje příliš často, ale spíše v akutní fázi. (Komplikace stomií, 2014) Krvácení Krvácení ze stomie je obvykle výsledek pooperačního výkonu. Dochází k němu při manipulaci se stomickými pomůckami. Pouze ojediněle se po operaci vyskytuje krvácení z poraněné cévy či mechanicky poraněného střeva. Pokud dojde ke krvácení, tak se kontroluje množství krve v sáčku a stomie se oplachuje vlažnou vodou. U drobnějších krvácení se přiloží pouze tampón. (Vytejčková et al., 2013; Komplikace stomií, 2014) Nekróza Příčinou nekrózy bývá nedostatečný přítok krve do tkáně a špatná výživa střeva. Dalšími příčinami bývají otok či útlak střeva okolím. Léčba je konzervativní se sledováním rány 23

několikrát denně a nekróza se postupně odstraňuje. Provádí ji chirurgický lékař nebo stomická sestra. (Vytejčková et al., 2013) Píštěle Píštěle se objevují při chronických onemocnění, jako je zánět střeva či diabetes mellitus. Způsobují, že podložky a sáčky nedrží na pokožce, dochází k podtékání a dráždění. (Komplikace stomií, 2014) Otok Vzniká při manipulaci se stomií. Na stomii se dávají studené obklady a sleduje se průchodnost stomie. Pokud otok nemizí, může jít o nějakou vážnější komplikaci. (Vytejčková et al., 2013) Kožní komplikace Vznikají zatékáním vytvořeného obsahu pod podložku. Může se jednat o alergickou reakci nebo dráždění. Postihuje spíše pacienty s ileostomií. V první řadě se musí odstranit příčina, která tyto potíže způsobila. Pacient by se měl vyhnout kořeněným, ostrým jídlům a alkoholu. (Komplikace stomií, 2014; Vytejčková et al., 2013) Pozdní komplikace

Prolaps Znamená výhřez střeva i několik desítek centimetrů. Může být způsoben nedostatečnou fixací střeva nebo může vzniknout při zvýšeném nitrobřišním tlaku. Vyhřezlá střevní sliznice může zapříčinit i krvácení. (Komplikace stomií, 2014; Vytejčková et al., 2013) Stenóza Znamená nesrovnalost mezi otvorem břišní stěny a průměrem střeva. Příčinou může být otok nebo zánět střevní sliznice. Zúžení může také způsobovat polyp či metastáza ve stomii. Stomasestra provádí pravidelnou dilataci (rozšíření) střeva. Úprava dietního režimu taktéž patří do léčby stenózy. (Vytejčková et al., 2013)

24

Retrakce Střevo bývá vtaženo a kraj stomie sahá až několik centimetrů pod úroveň kůže. Břišní stěna má tvar nepravidelné prohlubně. Vyskytuje se v akutní fázi, kdy pacient musí být nutně operován či u nemocných trpících obezitou. Známkami bývají podtékaní stolice pod podložku a dráždění kůže. (Vytejčková et al., 2013) Parastomální kýla Parastomální kýla je nejčastější komplikací. Dochází k vyklenutí v okolí stomie, což způsobuje zhoršení použití stomických pomůcek. Vzniká oslabením břišní stěny při založení stomie. Jako prevence se používají břišní pásy. (Komplikace stomií, 2014) Špatné vyprazdňování stomie Vzniká při nesprávném dodržování stravovacího a pitného režimu pacienta. (Komplikace stomií, 2014)

1.15 Irigace „Irigace je způsob očistného klyzmatu, který umožňuje na dobu dvou až tří dnů dokonalé vyprázdnění tlustého střeva. Po dalších dvou až třech dnech je tento výkon nutné znovu opakovat.“ (Rapčan, 2008, s. 48) Nemocní nemusí používat stomické sáčky, ale pouze krytky nebo zátky. Irigace se provádí přibližně jednu hodinu, pomocí irigační soupravy. Nejdříve lze irigaci provést přibližně půl roku od operace. Důležitý je však souhlas nemocného a posudek lékaře. Kontraindikacemi irigace mohou být například prolaps střeva, parastomální kýla, stenóza stomie nebo zánětlivá onemocnění střev. (Rapčan, 2008, s. 48)

1.15.1 Pomůcky potřebné k irigaci Mezi pomůcky, které jsou důležité k irigaci, patří: nádoba na irigační tekutinu, konus, který je spojený s irigační hadicí a regulátorem průtoku, irigační manžeta na vypuštění obsahu, svorka, krytky a obal na irigaci, dále také vazelína pro jednodušší zavedení konusu do stomie.

25

Výplach střeva se provádí vlažnou vodou (36 - 38 stupňů), která se vpouští pomaleji. Velmi rychlému proudu by se mělo vyhnout, protože může vyvolat křeče. Pomůcky k irigaci ze 75 % hradí zdravotní pojišťovna. (Zachová, 2010)

1.16 Stomie u dětí Jak už vyplývá z názvu, tak stomie nemusí postihovat pouze dospělé, ale i malé děti. Doba, kdy děti mají stomii, se liší, nejčastěji je vytvořena podle příčiny, díky které byla stomie vytvořena. Onemocnění, která vedou k vytvoření dětské stomie, jsou vrozené vývojové vady trávicího traktu, zánětlivá onemocnění střev, mekóniový ileus, dále také úrazy břicha a pánve. U dětí jsou stomie ve většině případů dočasné. Výměna sáčku u dětí probíhá daleko častěji než u dospělých. Výběr vhodných pomůcek, hraje důležitou roli v péči o stomii. Existují například dětské minisáčky. Při ošetřování dítěte je podstatná i edukace rodičů. Nejčastější komplikace, které se mohou vyskytovat, jsou prolaps a macerace kůže, která u dětí způsobuje bolest. (Jánská, 2012)

1.17 Životní styl stomiků 1.17.1 Psychický stav a přijmutí stomie Vytvořením stomie se pro pacienta mění jak jeho vlastní tělo, tak i život. Pokud se pacient nedokáže dostatečně přizpůsobit novému životnímu stylu, může dojít ke ztrátě sebedůvěry, jistoty a bezpečí a tím i k depresivnímu ladění. Adaptaci můžeme rozdělit na aktivní, kdy pacient věří v brzké uzdravení, má schopnost přizpůsobit se nemoci a jejím problémům a spolupracuje s ošetřujícím personálem a pasivní, kdy se pacient uzavírá do sebe, je apatický, rezignuje. V adaptaci hraje velmi důležitou roli informovanost pacienta ze strany personálu a podpora rodiny. Jakmile není stomik v pozitivní náladě, jeho problémy mohou vést k úplné bezmocnosti

a

depresi.

Musí

se

vyrovnat

s tím,

že

nebude

žít

stejný život

jako před vytvořením stomie. (Marešová, 2009)

1.17.2 Tělesný pohyb a pracovní zařazení Po uběhnutí období rekonvalescence 8 - 12 týdnů, by měl pacient začít s pravidelným tělesným pohybem. Neměl by zvedat nic těžšího než 2 - 3 kg. Mezi vhodné aktivity je dobré 26

zařadit turistiku, cvičení s míčem, jízdu na kole nebo plavání. Úkolem aktivit je vyvolat dobrou náladu, nikoliv přivodit nepříjemné pocity či utrpení. Důležité je si každou aktivitu předem naplánovat. Pokud to povoluje zdravotní stav pacienta, mohou si stomici zajít třeba do sauny. Vyvarovat by se měli pouze některým sportům, které by mohli škodlivě ovlivnit stomii nebo nadměrně namáhat břišní stěnu (například bojové sporty, hokej, posilování). (Zachová, 2010) Zda se pacient vrátí plně do svého zaměstnání po rekonvalescenci, se posuzuje individuálně. Avšak řada nemocných může získat díky svému celkovému zdravotnímu stavu invalidní důchod. (Zachová, 2010)

1.17.3 Cestování Stomie není žádná překážka v cestování. Stomici mohou řídit automobil, avšak je vhodné podložit bezpečnostní pás například ručníkem, aby nedošlo k poruše stomie nebo stomických pomůcek. Při cestování je důležité zabalit si dostatek stomických pomůcek, potřebných k výměně stomie. I cestování do zahraničí nemusí vždy představovat komplikace. Jestliže nastane nějaký problém, může pacient využít průkazku potvrzenou zdravotnickým zařízením i s cizojazyčným vysvětlením, kterou vyrobilo České ILCO. (Zachová, 2010)

1.17.4 Výživa a pitný režim I stomici by měli dodržovat zásady zdravé výživy. V první řadě by si měli vyzkoušet, která strava je pro ně vhodná a která strava je nevhodná (Příloha 6). Strava by měla být pestrá a výživově plnohodnotná pro správný vývoj organismu. V prvních dvou měsících po operaci by se měl pacient vyvarovat luštěninám, tučné a nadýmavé stravě či ovocím, které mají slupku. Snídaně i obědy by měly být bohaté. Mělo by se jíst v klidu, pomalu a v pravidelných intervalech spolu s dostatečným doplněním tekutin. Pro stomika je velmi důležité udržovat potřebnou vodní bilanci (Příloha 7). U pitného režimu je také důležité, aby byl příjem vody shodný s výdejem v určitém časovém období. (Vybíhalová, 2012) Nadýmavý účinek mají potraviny, jako jsou luštěniny, čerstvý chleba, zelí či květák. Proti nadýmání jsou brusinky nebo jogurt. Co se týče zápachu, ten podporuje chřest, vejce, česnek nebo houby. Zápach mírní jogurt či petržel. Ke vzniku průjmu vede káva, cukr, švestky, hrušky, mléko a tlumí ho čokoláda, rýže nebo banány. (Vybíhalová, 2012)

27

1.17.5 Sexuální život stomika Když opomineme věk či diagnózu je vytvoření stomie určitým zásahem do intimního života pacienta i jeho partnera. Vliv na sexuální aktivitu mohou mít pocity samotného stomika a jak se s těmito změnami vypořádává jeho parter. Dnes si pacient může vybrat z široké nabídky stomických pomůcek, ke kterým patří i speciální stomické prádlo. Pacient se tak může cítit příjemně a bezpečně i v průběhu intimní chvíle. Jedním z prostředků jak přemoct překážky v sexuální oblasti je hovořit mezi sebou upřímně a narovinu. (Jánská, 2012, Sexualita po zavedení…, 2014)

1.18 Kvalita života 1.18.1 Historie kvality života Termín „kvalita života“ byl poprvé zmíněn již ve 20. letech, ve spojitosti s ekonomickým vývojem chudších obyvatel. (Jánská, 2012) V 60. letech americký prezident definoval kvalitu života, při projevu, při kterém chtěl dosáhnout zlepšení kvality života Američanů. (Jánská, 2012) Německý politik Willy Brandt v 70. letech sestavil program na zlepšení kvality života pro své spoluobčany. (Jánská, 2012)

1.18.2 Pojem „kvalita života“ Ve slovnících je pojem „kvalita života“ definován jako jakost, hodnota. Kvalita života je sám o sobě velmi složitý a rozsáhlý pojem. Dělí se na objektivní a subjektivní. Zkoumá všechny aspekty života, jako jsou psychologické, duševní a sociální podmínky pro zdravý a šťastný život. V ošetřovatelství můžeme mluvit o kvalitě života pacientů s diabetes mellitus apod., naopak například v sociologii můžeme hovořit o kvalitě života obyvatelstva či národa. (Gurková, 2011; Šubrt, 2008) „V odborném jazyce se termín kvalita života používá na popis pozitivních i negativních aspektů života. Hodnocení, zda je, či není náš život kvalitní, je založené na porovnávání našeho života se žádoucí, očekávanou úrovní existence, nebo se životem druhých lidí.“ (Gurková, 2011, s. 22)

28

Jak uvádí Rejesky a Mihalko (2001), lze uvádět kvalitu života jako psychologický konstrukt anebo kvalitu života jako souhrnný pojem. S termínem „kvalita života“ může být spojován pojem tzv. well-being, neboli pocit pohody. Hovoříme tu o dlouhodobém emočním cítění, které může mít souvislost ve spokojenosti člověka se svým životem. (Jánská, 2012)

1.18.3 Kvalita života stomiků Kvalita života se pokládá za důležitou jak v chirurgii, tak u samotných pacientů. Pacienti potřebují vědět informace o chirurgické operaci, ale také se potřebují dozvědět o vyhlídkách do budoucnosti. Kvalita života se čím dál více uplatňuje ve zdravotnictví a zařazuje se na první příčku základního měřítka stavu nemocného. (Jánská, 2012) Každý pacient bere pojem „kvalita života“ úplně jinak, jediné na čem se shodnou, je to, že svoji kvalitu chtějí mít co možná nejvýš. Chtějí realizovat běžné každodenní aktivity, bez ohledu na možné komplikace, zkrátka chtějí žít spořádaný život. Pacient musí od základu svůj život změnit. Musí si vyzkoušet jaká strava je pro něj vhodná a naopak jaké potraviny mu činí problémy. Popořadě musí zkoušet, jaké potraviny tělo snáší lépe a naopak jaké potraviny je vhodné z jídelníčku vyřadit. Psychický stav stomika může mít vliv na jeho partnerský život. U takovýchto problémů a řadě dalších může být nápomocna poradna pro stomiky, kde docílí odborné pomoci nebo klub stomiků, kde se seznámí s lidmi, které postihlo to samé. Kluby stomiků pořádají pravidelné schůzky či různé akce. (Jánská, 2012) Kvalita života stomiků zavisí také na tom, jaký druh stomie mají vytvořený, zda se jedná o ileostomii či kolostomii a jestli je dočasná nebo trvalá. Důležité pro kvalitu života je také to, jaký život pacient řídil před onemocněním a cílem je schopnost vést kvalitní a spořádaný život. (Jánská, 2012)

29

2 VÝZKUMNÁ ČÁST Praktická část se zabývá popisem metodiky výzkumu, charakteristikou respondentů a prostředím, kde byl výzkum prováděn a vyhodnocením získaných dat z dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu metodou dotazníku jsou zobrazeny v grafech. V této části je uveden i návrh řešení pro praxi.

2.1 Cíle výzkumu 

Zhodnotit subjektivní vnímání kvality života klientů se stomií.



Zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňuje stomie u klientů oblasti běžného života.

2.2 Výzkumné otázky  Jak hodnotí klienti kvalitu svého života po založení stomie? 

Jakým způsobem změnila stomie po založení klientům jejich život?



Jak hodnotí klienti spokojenost se svým zdravím?



Jaké psychické problémy se vyskytují u klientů v souvislosti se založením stomie?



Jaké fyzické problémy se vyskytují u klientů v souvislosti se založením stomie?



Jak hodnotí klienti své vztahy s rodinou, partnerem či nejbližšími přáteli?

 Jakým způsobem ovlivňuje stomie u klientů oblasti v běžném životě? 

K jakým změnám došlo u klientů v oblasti pracovního poměru po založení stomie?



Jaká pociťují klienti omezení při vykonávání každodenních činností?



Jakým způsobem ovlivnila stomie klientům jejich fyzickou zdatnost?



K jakým změnám došlo v oblasti volnočasových aktivit či společenských akcí?



Jak ovlivnilo založení stomie klientům jejich intimní život?

30

2.3 Metodika výzkumu Pro výzkumnou část bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní metodu. Metodou sběru dat byl sestavený dotazník, který jsem si zvolila z důvodu získání velkého množství dat o dané problematice. „Úkolem kvantitativního výzkumu je statisticky popsat typ závislosti mezi proměnnými, změřit intenzitu této závislosti apod. Pracuje většinou s velkým souborem respondentů. Používá metod dotazníku, standardizovaného rozhovoru, analýzy dat apod.“ (Kutnohorská, 2009, s. 21 - 22) Dotazníková metoda je nejčastěji používanou metodou. Tato metoda má výhodu v tom, že je zde možnost získání informací od vysokého počtu respondentů, ale bohužel odpovědi mohou být zkreslené, neboť tam není přímý kontakt s respondentem a odpovědi mohou být tedy nepřesné. (Jánská, 2012) Hlavním kritériem pro výběr respondentů byla přítomnost stomie u všech respondentů, zdravotní stav, který nebránil výzkumu a také ochota účastnit se dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven tak, abych si odpověděla na stanovené cíle a výzkumné otázky. Dotazník se skládá z úvodní části a z otázek zaměřených na danou problematiku. Je zaměřen na kvalitu života klientů se stomií, na potíže, které se u respondentů v souvislosti se stomií objevují. Na omezení v každodenním životě, která jim stomie přináší a dále také na spokojenost klientů se svým zdravím. Na závěr dotazníku jsou uvedeny otázky, týkající se rodiny a blízkého okolí či partnerského života. V úvodu dotazníku se ve zkratce představuji respondentům a žádám je o vyplnění dotazníků, informuji je, že dotazník je zcela anonymní a že získaná data budou použita pouze ke zpracování mé práce, také se zmiňuji o možnostech vyplnění dotazníku. Dotazník skládající se z 29 otázek je rozdělen na otázky uzavřené, polootevřené a otevřené. Uzavřené otázky jsou otázky č. 1, 3, 4, 7, 13, 14 a 29, kde byli nabídnuty možné varianty odpovědí. Polootevřené otázky jsou otázky č. 2, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27 a 28. Otevřené otázky, kde měli respondenti možnost uvést vlastní odpověď, jsou otázky č. 9, 11, 12, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 26, 27 a 28.

31

Na začátku dotazníku jsou otázky zaměřeny na demografické údaje (pohlaví, věk, bydliště, rodinný stav, důvod, který vedl k založení stomie, typ stomie a délka života se stomií). Další otázky byly formulované v návaznosti na stanovené cíle a výzkumné otázky. K prvnímu cíli - „Zhodnotit subjektivní vnímaní kvality života klienta se stomií.“ se vztahují otázky č. 10, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 27 a 29. K druhému cíli - „Zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňuje stomie u klienta oblasti běžného života.“ se vztahují otázky č. 8, 9, 21, 22, 23, 24, 25, 26 a 28. Vzhledem k rozsahu tématu se dále budu v praktické části věnovat ileostomii a kolostomii.

2.4 Charakteristika vzorku respondentů Dotazník byl určen pro muže a ženy různého věku, kteří žijí se stomií. Výzkumu se celkově zúčastnilo 100 respondentů, z toho bylo zastoupeno 56 mužů (56 %) a 44 žen (44 %). Respondenti byli ve věku od 20 - 35 let, ale i ve věku více než 75 let. Avšak nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 56 - 65 let a to 39 (39 %). Více respondentů pocházelo z města, a to celkem 64 (64 %). Nejvíce respondentů 67 (67 %) uvádí, že jejich rodinný stav je ženatý, vdaná. Nejvíce respondentů 59 (59 %) uvedlo, že důvodem, který vedl k založení stomie, byl nádor. Na otázku „Jaký typ stomie máte?“ nejvíce respondentů 58 (58 %) uvedlo, že mají kolostomii a největší počet respondentů 36 (36 %) žijí se stomií více jak 10 let.

2.5 Charakteristika výzkumného prostředí Rozdáno bylo 100 dotazníků (100 %). V Klubu stomiků ILCO Vysočina v Bystřici nad Pernštejnem bylo rozdáno 10 dotazníků a v Klubu stomiků Brno bylo rozdáno 20 dotazníků. Tyto dotazníky se mi vrátily v plném počtu, tedy 30. Dále jsem dotazníky rozdala v elektronické podobě přes free dotazník survio.com, kde jsem kontaktovala vedoucí v klubu stomiků ILCO České Budějovice, ve spolku ILCO Olomouc a ve slezském klubu stomiků v Ostravě a žádala je o distribuci těchto dotazníků. Dotazník byl volně přístupný i pro stomiky, kteří nejsou členy klubu stomiků. Ke dni 4. 3. 2016 jsem ukončila sběr odpovědí. Přes internetovou stránku survio.com, dotazník vyplnilo 71 respondentů. Jeden dotazník byl neúplně dokončen, proto jsem ho ve výzkumu nepoužila. Vyplněných dotazníků se mi tedy navrátilo 100, což je návratnost 100 %.

32

2.6 Průběh výzkumu Samotnému výzkumu předcházelo schválení žádostí o provedeném výzkumu. V klubu stomiků ILCO v Bystřici nad Pernštejnem mi žádost schválila vedoucí tohoto klubu paní Dvořáková Marie (Příloha 8), v klubu stomiků v Brně mi žádost schválila paní Ing. Strnadová Jana. Dále jsem dotazníky rozdala v elektronické podobě přes free dotazník survio.com, kde jsem e-mailem kontaktovala vedoucí v klubu stomiků ILCO České Budějovice, ve spolku ILCO Olomouc a ve slezském klubu stomiků v Ostravě a požádala je o distribuci těchto dotazníků. Dotazník (Příloha 9) byl volně přístupný i pro jiné stomiky, například pro ty, kteří nejsou členy klubu stomiků. Samotný výzkum probíhal v časovém rozmezí od 7. 12. 2015 do 4. 3. 2016. V klubu stomiků v Bystřici nad Pernštejnem a v klubu stomiků v Brně jsem dotazníky vyplňovala s respondenty osobně, dohromady jich bylo 30. Respondenty jsem předem informovala, že dotazník je zcela anonymní, že získaná data využiji pouze ve své práci. Vyplnění jednoho dotazníku trvalo průměrně 15 minut. Spolupráce s vedením v klubu stomiků ILCO Vysočina v Bystřici nad Pernštejnem a v klubu stomiků v Brně byla výborná, všichni byli moc ochotní mi pomoci a provedení výzkumu proběhlo zcela bez komplikací.

2.7 Zpracování získaných dat Získaná data byla zpracována pomocí programů Microsoft Office Word 2007, který byl zvolen pro zpracování psaného textu a Microsoft Office Excel 2007 pro zpracování grafů.

33

2.8 Výsledky výzkumu Otázku 1, 2, 3, 4, 5, 6, a 7 jsem použila v metodice výzkumu, zajímalo mě pohlaví respondentů, věková kategorie, kde respondenti bydlí, rodinný stav, důvod, který vedl k založení stomie a délka života se stomií.

2.8.1 Dotazník 2.8.1.1 Složení souboru respondentů dle pohlaví V grafu 1 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 1: Jakého jste pohlaví? 60

56

50

Absolutní četnost

44 40

30

20

10

0 Žena

Muž Kategorie respondentů podle pohlaví

Graf 1 Posouzení pohlaví respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit pohlaví respondentů. Z grafu 1 vyplývá, že výzkumu se zúčastnilo 44 žen (44 %) a 56 mužů (56 %).

34

2.8.1.2 Složení souboru respondentů dle věku V grafu 2 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 2: Kolik Vám je let? 45 39

40

33

Absolutní četnost

35 30 25 20

16

15 9

10 5

3

0 20 - 35 let

36 - 45 let 46 - 55 let 56 - 65 let Kategorie respondentů podle věku

Jiné

Graf 2 Posouzení věku respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit věk respondentů. Z grafu 2 vyplývá, že nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 56 - 65 let a to 39 (39 %), 16 dotazovaných (16 %) bylo ve věku 46 - 55 let a 9 dotazovaných (9 %) bylo ve věku 36 - 45 let. Nejméně respondentů bylo ve věku 20 - 35 let, a to pouze 3 (3 %), 33 respondentů (33 %) uvedlo jiný věk, a to mezi 69 - 76 lety.

35

2.8.1.3 Složení souboru respondentů dle bydliště V grafu 3 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 3: Odkud pocházíte? 70

64

60

Absolutní četnost

50 40

36

30 20 10 0 Město

Vesnice Kategorie respondentů podle bydliště

Graf 3 Posouzení bydliště respondentů (n = 100)

Otázkou č. 3 jsem chtěla zjistit, odkud respondenti pocházejí. Z grafu 3 vyplývá, že 64 dotazovaných (64 %) uvedlo, že žijí ve městě a 36 dotazovaných (36 %), že na vesnici.

36

2.8.1.4 Složení souboru respondentů dle rodinného stavu V grafu 4 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 4: Jaký je Váš rodinný stav? 80 67

70

Absolutní četnost

60 50 40 30 17

20

11 10

5

0 Svobodný/á

Ženatý/vdaná Rozvedený/á Kategorie respondentů podle rodinného stavu

Vdovec/vdova

Graf 4 Posouzení rodinného stavu respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit rodinný stav respondentů. Z grafu 4 vyplývá, že 67 dotazovaných (67 %) označilo možnost ženatý/vdaná, 17 respondentů (17 %) rozvedený/á a, 11 respondentů (11 %) vdovec/vdova. Pouze 5 dotazovaných (5 %) označilo možnost svobodný/á.

37

2.8.1.5 Složení souboru respondentů dle důvodu založení stomie V grafu 5 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 5: Jaký byl důvod k založení stomie? 70 59

60

Absolutní četnost

50 40 30

26

20

15

10 0 0 Úraz

Nádor Zánětlivé onemocnění Jiné onemocnění Kategorie respondentů podle důvodu založení stomie

Graf 5 Posouzení důvodu založení stomie u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaký byl důvod k založení stomie. Z grafu 5 vyplývá, že z celkového počtu 100 respondentů (100 %) nikdo neuvedl jako důvod založení stomie úraz (0 %). Nádor uvedlo 59 respondentů (59 %) a zánětlivé onemocnění uvedlo 26 respondentů (26 %). 15 dotazovaných (15 %) uvedlo jiné onemocnění, nejčastěji se jednalo o vrozenou vadu, polypózu střev či nefunkční močový měchýř.

38

2.8.1.6 Složení souboru respondentů dle typu stomie V grafu 6 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 6: Jaký typ stomie máte? 70 58

60

Absolutní četnost

50 40 31 30 20 11 10 0 Ileostomie

Kolostomie Kategorie respondentů podle typu stomie

Jiné

Graf 6 Posouzení typu stomie u respondentů (n = 100)

Otázkou č. 6 jsem chtěla zjistit, jaký typ stomie respondenti mají. Z grafu 6 vyplývá, že 58 dotazovaných (58 %) uvedlo jako typ stomie kolostomii. 31 dotazovaných (31 %) uvedlo jako typ stomie ileostomii a zbylých 11 respondentů (11 %) uvedlo jiný typ, a to buďto urostomii nebo kombinaci kolostomie a urostomie.

39

2.8.1.7 Složení souboru respondentů dle délky života se stomií V grafu 7 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 7: Jak dlouho žijete se stomií? 40 36 35 29

Absolutní četnost

30 24

25 20 15 11 10 5 0 0 Méně než 6 měsíců

6 měsíců - 2 roky

2 - 5 let

5 - 10 let

Více jak 10 let

Kategorie respondentů podle délky života se stomií

Graf 7 Posouzení délky života se stomií u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit délku života respondentů se stomií. Z grafu 7 vyplývá, že možnost více jak 10 let vybralo celkem 36 respondentů (36 %). Druhou nejčastější odpovědí byla doba od založení stomie 5 - 10 let, odpovědělo tak celkem 29 respondentů (29 %). 24 respondentů (24 %) má stomii 2 - 5 let, rozmezí 6 měsíců - 2 roky zvolilo 11 dotazovaných. Méně než 6 měsíců neuvedl žádný z dotazovaných.

40

Otázkou 8, 9, 21, 22, 23, 24, 25, 26 a 28 jsem chtěla zjistit, jakým způsobem ovlivňuje stomie u klientů oblasti v běžném životě. 2.8.1.8 Změna pracovního poměru V grafu 8 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 8: Došlo u Vás z důvodu založení stomie k nějaké změně pracovního poměru? 30 26

28

26

Absolutní četnost

25 20 15 10 5

9 7 3 1

0

Kategorie respondentů podle změny pracovního poměru

Graf 8 Posouzení změny pracovního poměru u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, k jakým změnám pracovního poměru u respondentů došlo. Z grafu 8 vyplývá, že nejvíce dotazovaných 28 (28 %) označilo možnost ne, jsem ve starobním důchodu, 26 respondentů (26 %) ano, jsem v invalidním důchodu a 26 dotazovaných (26 %) uvedlo jinou možnost, z toho 15 respondentů uvedlo, že jsou stále zaměstnaní či, že pracují na plný úvazek např. jako technik či projektant ve stavebnictví a 11 respondentů uvedlo, že po založení stomie museli do důchodu.

41

2.8.1.9 Problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání V grafu 9 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 9: Pokud jste zaměstnaný/á, máte problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání? 80 72 70

Absolutní četnost

60 50 40 30

28

20 10 0 Ano Ne Kategorie podle problémů s ošetřováním stomie v zaměstnání

Graf 9 Posouzení problémů s ošetřováním stomie v zaměstnání u respondentů (n = 100)

Otázkou č. 9 jsem chtěla zjistit, zdali respondenti mají problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání. Z grafu 9 vyplývá, že 72 respondentů (72 %) nemá žádné problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání a 28 respondentů (28 %) ano. Nejčastějším důvodem bylo nedostatečné zázemí a málo soukromí. Jeden z dotazovaných uvedl jako důvod, že si někteří spolupracovníci dosti neomaleně stěžovali, že to zapáchá apod.

42

Otázkou 10, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 27 a 29 jsem chtěla zjistit, jak klienti hodnotí kvalitu svého života po založení stomie. 2.8.1.10 Problémy spojené se stomií V grafu 10 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 10: Máte nějaké problémy související se stomií? 40

37

35

Absolutní četnost

30 25 21 19

20 15 10 5

6

6 4

5

2

0 Bolest

Zápach

Zácpa

Průjem

Podtékání Finanční Žádné náročnost nemám Kategorie podle problémů spojených se stomií

Jiné

Graf 10 Posouzení problémů spojených se stomií u respondentů (n = 100)

Otázkou č. 10 jsem chtěla zjistit, zda mají respondenti nějaké problémy související se stomií. Z grafu 10 vyplývá, že 5 dotazovaných (5 %) uvedlo bolest, 6 (6 %) uvedlo zápach, 4 respondenti (4 %) uvedli zácpu, 6 (6 %) respondentů uvedlo průjem, 21 dotazovaných (21 %) označilo možnost podtékání a pouze 2 z dotazovaných (2 %) označili možnost finanční náročnost. Nejvíce respondentů uvedlo, že se u nich nevyskytují žádné problémy spojené se stomií, a to 37 (37 %), 19 respondentů uvedlo jinou možnost (ve většině případů se jednalo o dekubity a kýlu nad stomií či bolest kvůli parastomální kýle, někteří odpověděli, že mají od každého trochu).

43

2.8.1.11 Zvládání péče o stomii V grafu 11 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 11: Zvládáte ošetřování stomie sám? 80 70 70

Absolutní četnost

60 50 40 30 22 20 10

5

3

0 Ano zvládám sám/a bez pomoci

Spíše ano

Spíše ne, potřebuji Ne nezvládám, pomoc druhé osoby potřebuji pomoc druhé osoby Kategorie podle zvládání péče o stomii

Graf 11 Posouzení zvládání péče o stomii u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zdali respondenti zvládají ošetřovaní stomie sami. Z grafu 11 vyplývá, že 70 respondentů (70 %) zvládají ošetřování stomie bez pomoci. 22 dotazovaných (22 %) označilo možnost spíše ano a 5 dotazovaných (5 %) spíše ne. 3 respondenti uvedli, že při ošetřování stomie potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastější odpovědí na otázku, která osoba jim pomáhá, bylo, že výměnu provádí někdo z rodiny, např. dcera, manžel či manželka, další uvedli, že nepoužívají klasické pomůcky.

44

2.8.1.12 Informovanost o ošetřování stomie V grafu 12 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 12: Máte pocit, že jste dobře informován/a o ošetřování stomie? 100

94

90 80

Absolutní četnost

70 60 50 40 30 20 10

6

0 Ano Ne Kategorie podle informovanosti o ošetřování stomie

Graf 12 Posouzení informovanosti o ošetřování stomie u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit informovanost o ošetřování stomie. Z grafu 12 vyplývá, že možnost ano označilo celkem 94 respondentů (94 %) a ne odpovědělo pouze 6 respondentů (6 %). Z této otázky je jednoznačně patrné, že informovanost stomiků je velmi uspokojující. Nejvíce respondentů uvádělo, že se tyto informace dozvěděli z klubu stomiků či od stomasestry, časopisů nebo internetu.

45

2.8.1.13 Spokojenost s dostupností pomůcek V grafu 13 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 13: Jste spokojen/a s dostupností stomických pomůcek? 80 71 70

Absolutní četnost

60 50 40 30 20 20 9

10

0 0 Spokojen/a

Spíše ano Spíše ne Nespokojen/a Kategorie podle spokojenosti s dostupností pomůcek

Graf 13 Posouzení spokojenosti s dostupností pomůcek u respondentů (n = 100)

Otázkou č. 13 jsem chtěla zjistit spokojenost s dostupností stomických pomůcek. Z grafu 13 vyplývá, že 71 dotazovaných (71 %) označilo možnost spokojen/a, 20 respondentů (20 %) spíše ano a 9 respondentů (9 %) spíše ne. Nikdo z respondentů neuvedl možnost nespokojen/a (0 %).

46

2.8.1.14 Znalost klubu stomiků V grafu 14 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 14: Víte o existenci klubu stomiků? 70

65

60

Absolutní četnost

50 40

35

30 20 10 0 0 Ano

Ano, jsem členem Kategorie podle znalosti klubu stomiků

Ne

Graf 14 Posouzení znalosti klubu stomiků u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda respondenti vědí o existenci klubu stomiků. Z grafu 14 vyplývá, že z celkového počtu 100 respondentů (100 %) nikdo neuvedl, že nezná pojem klub stomiků (0 %). Možnost ano označilo 35 respondentů (35 %) a dokonce 65 z dotazovaných (65 %) uvedli, že jsou členy klubu stomiků.

47

2.8.1.15 Výskyt psychických problémů V grafu 15 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 15: Vyskytly se u Vás nějaké psychické problémy související se založením stomie? 70 58

60

Absolutní četnost

50 42 40 30 20 10 0 Ano Ne Kategorie podle výskytu psychických problémů

Graf 15 Posouzení výskytu psychických problémů u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda se u respondentů vyskytly nějaké psychické problémy související se stomií. Z grafu 15 vyplývá, že 58 dotazovaných (58 %) uvedlo, že ne a 42 dotazovaných (42 %) uvedlo, že ano. Nejčastějším psychickým problémem u respondentů byla deprese, strach či ztráta sebevědomí a v neposlední řadě samotné smíření se stomií.

48

2.8.1.16 Řešení problémů V grafu 16 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 16: Pokud se u Vás vyskytují nějaké problémy, na koho se obracíte při jejich řešení? 35

33

31

30

Absolutní četnost

25 20

18

15

13

10 5 5 0 Praktický lékař

Zdravotní sestra Psycholog Rodina Kategorie podle řešení problémů

Jiné

Graf 16 Posouzení řešení problémů u respondentů (n = 100)

Tato otázka měla zjistit, na koho se stomici obrací v případě problému. Z grafu 16 vyplývá, že 33 respondentů (33 %) označilo možnost zdravotní sestra. Praktického lékaře uvedlo 18 respondentů (18 %). Psychologa uvedlo 5 respondentů (5 %) a rodinu 13 respondentů (13 %). 31 dotazovaných (31 %) uvedlo jinou možnost (ve většině případů byla uvedena sestra ve stomaporadně).

49

2.8.1.17 Změna života se stomií V grafu 17 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 17: Změnila Vám stomie život? 80 70

69

Absolutní četnost

60 50 40 31 30 20 10 0 Ano

Ne Kategorie podle změny života se stomií

Graf 17 Posouzení změny života se stomií u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda stomie respondentům změnila život. Z grafu 17 vyplývá, že 69 respondentům (69 %) stomie změnila život a zbylým 31 respondentům (31 %) život nezměnila. Nejčastěji respondenti uváděli, že se museli vzdát některých aktivit, jako je cestování, návštěvy kulturních akcí apod., někteří odpověděli, že se zpočátku cítili méněcenní ve společnosti, ale na druhé straně jim stomie zachránila život.

50

2.8.1.18 Spokojenost se zdravím V grafu 18 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 18: Jak byste hodnotil/a spokojenost se svým zdravím? 50 43

45

Absolutní četnost

40 35 30 24

25 20

19

15 10 10 4

5 0 Spokojený/á

Spíše spokojený/á

Spíše Nespokojený/á nespokojený/á Kategorie podle spokojenosti se zdravím

Jiné

Graf 18 Posouzení spokojenosti se zdravím u respondentů (n = 100)

Tato otázka měla zjistit spokojenost respondentů se svým zdravím. Z grafu 18 vyplývá, že 19 respondentů (19 %) označilo možnost spokojený/á, 43 respondentů (43 %) spíše spokojený/á, 24 respondentů (24 %) označilo možnost spíše nespokojený/á a 10 (10 %) nespokojený/á. 4 z dotazovaných (4 %) označili jinou možnost, kde nejčastěji respondenti uváděli: „jsou na tom lidé hůř“ nebo „v rámci možností, někdy ano někdy ne“.

51

2.8.1.19 Změny ve vztahu s rodinou či partnerem V grafu 19 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 19: Došlo u Vás vlivem stomie k nějakým změnám ve vztahu s rodinou či partnerem? 80 73 70

Absolutní četnost

60 50 40 30

27

20 10 0 Ano Ne Kategorie podle změn ve vztahu s rodinou a partnerem

Graf 19 Posouzení změn ve vztahu s rodinou či partnerem u respondentů (n = 100)

Tato otázka měla zjistit, zda došlo vlivem stomie k nějakým změnám ve vztazích s rodinou či partnerem. Z grafu 19 vyplývá, že 73 dotazovaných (73 %) označilo možnost ne a 27 dotazovaných (27 %), že ano, kde nejvíce respondentů uvádělo, že se rodina více semkla a ve všem si pomáhá nebo, že došlo k rozchodu s partnerem či partnerkou.

52

2.8.1.20 Změny ve vztahu s nejbližšími přáteli V grafu 20 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 20: Došlo u Vás vlivem stomie k nějakým změnám ve vztahu s nejbližšími přáteli? 90

84

80

Absolutní četnost

70 60 50 40 30 20

16

10 0 Ano Ne Kategorie podle změn ve vztahu s nejbližšími přáteli

Graf 20 Posouzení změn ve vztahu s nejbližšími přáteli u respondentů (n = 100)

Tato otázka měla zjistit, zda došlo vlivem stomie k nějakým změnám ve vztahu s nejbližšími přáteli. Z grafu 20 vyplývá, že 84 respondentů (84 %) uvedlo, že ne a zbylých 16 (16 %) uvedlo, že ano, kde nejčastěji respondenti uváděli, že v klubu stomiků našli mnoho blízkých přátel.

53

2.8.1.21 Překážka při vykonávání každodenních činností V grafu 21 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 21: Vadí Vám stomie při vykonávání každodenních činností? 70 60 60

Absolutní četnost

50 40 40 30 20 10 0 Ano Ne Kategorie podle překážky při vykonávání každodenních činností

Graf 21 Posouzení překážky při vykonávání každodenních činností u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda pacientům vadí stomie při vykonávání každodenních činností. Z grafu 21 vyplývá, že 40 respondentů (40 %) odpovědělo, že ano a možnost ne vybralo 60 respondentů (60 %). U odpovědi ano, respondenti nejčastěji uvedli, že je stomie omezuje při sportování či pohybu, zvedání těžších břemen, např. nošení nákupu.

54

2.8.1.22 Ovlivnění pohybu a fyzické zdatnosti V grafu 22 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 22: Ovlivnila stomie Vaši pravidelnou pohybovou aktivitu či fyzickou zdatnost? 60

57

50

Absolutní četnost

43 40

30

20

10

0 Ano Ne Kategorie podle ovlivnění pohybu a fyzické zdatnosti

Graf 22 Posouzení ovlivnění pohybu a fyzické zdatnosti u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda stomie ovlivnila respondentům jejich pravidelnou pohybovou aktivitu či fyzickou zdatnost. Z grafu 22 vyplývá, že 57 respondentů (57 %) odpovědělo, že ano, a to nejčastěji v souvislosti s plaváním, sportem nebo při větší fyzické zátěži. 43 respondentů (43 %) označilo možnost ne.

55

2.8.1.23 Omezení aktivit a společenských akcí V grafu 23 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 23: Musel/a jste se po založení stomie vzdát nějakých volnočasových aktivit či společenských akcí? (kino, divadlo, cestování, apod.) 70

65

60

Absolutní četnost

50 40

35

30 20 10 0 Ano Ne Kategorie podle omezení aktivit a společenských akcí

Graf 23 Posouzení omezení aktivit a společenských akcí u respondentů (n = 100)

Tato otázka měla zjistit, zda respondenti museli omezit svoje aktivity či společenské akce. Z grafu 23 vyplývá, že 65 dotazovaných (65 %) se nemuselo vzdát svých volnočasových aktivit či společenských akcí a 35 dotazovaných (35 %) se jich vzdát muselo, a to nejčastěji cestování, kina a divadla, někteří se bojí zápachu či zvukových projevů.

56

2.8.1.24 Ovlivnění intimního života V grafu 24 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 24: Pokud máte partnera/ku, ovlivnilo založení stomie Váš intimní život? 60

56

50

Absolutní četnost

44 40

30

20

10

0 Ano Ne Kategorie podle ovlivnění intimního života

Graf 24 Posouzení ovlivnění intimního života u respondentů (n = 100)

Tato otázka měla zjistit, zda stomie respondentům ovlivnila jejich intimní život. Z grafu 24 vyplývá, že 56 dotazovaných (56 %) označilo možnost ano a zbylých 44 dotazovaných (44 %) označilo možnost ne. Nejčastěji respondenti uváděli, že musejí být více opatrní, ale že jsou tolerováni ze strany partnera/ky, některým skončil sexuální život úplně.

57

2.8.1.25 Ostych před partnerem při svlékaní V grafu 25 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 25: Stydíte se před vaším partnerem při svlékání? 60 51

Absolutní četnost

50

40

36

30

20 13 10

0 Stydím Nestydím Jiné Kategorie podle ostychu před partnerem při svlékání

Graf 25 Posouzení ostychu před partnerem při svlékání u respondentů (n = 100)

Tato otázka měla zjistit, zda se respondenti stydí před svým partnerem při svlékaní. Z grafu 25 vyplývá, že 51 dotazovaných (51 %) se nestydí před svým partnerem při svlékání a 13 dotazovaných (13 %) se stydí. 33 respondentů (36 %) uvedlo jinou možnost. Někteří uvedli, že se stydí pouze občas, jiní, že chodí i do bazénu nebo do sauny. Další odpověděli, že žijí sami.

58

2.8.1.26 Překážka při seznamování s lidmi V grafu 26 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 26: Vadí Vám stomie při seznamování s novými lidmi? 80 72 70

Absolutní četnost

60 50 40 30

28

20 10 0 Ano Ne Kategorie podle překážky při seznamování s lidmi

Graf 26 Posouzení překážky při seznamování s lidmi u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda respondentům stomie vadí při seznamování s novými lidmi. Z grafu 26 vyplývá, že 72 respondentů (72 %) označilo možnost ne a 28 respondentů (28 %) označilo možnost ano, kde nejvíce respondentů uvádělo, že mají vyboulené břicho, proto se s nikým novým nestýkají.

59

2.8.1.27 Ztráta sebedůvěry V grafu 27 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 27: Trpíte pocitem ztráty sebedůvěry? 80 68

70

Absolutní četnost

60 50 40 32 30 20 10 0 Ano

Ne Kategorie podle ztráty sebedůvěry

Graf 27 Posouzení ztráty sebedůvěry u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda respondenti trpí pocitem ztráty sebedůvěry. Z grafu 27 vyplývá, že možnost ne označila většina respondentů, a to 68 (68 %), zbylých 32 (32 %) uvedlo, že ano. U odpovědi ano respondenti nejčastěji uvedli, že se bojí zápachu a plynatosti a že jim to je nepříjemné.

60

2.8.1.28 Změna jídelníčku V grafu 28 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 28: Musel/a jsem z důvodu stomie změnit jídelníček? 51,5 51 51

Absolutní četnost

50,5 50 49,5 49 49 48,5 48 Ano

Ne Kategorie podle změny jídelníčku

Graf 28 Posouzení změny jídelníčku u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda respondenti museli kvůli stomii změnit jídelníček. Z grafu 28 vyplývá, že 49 dotazovaných (49 %) odpovědělo, že ano a možnost ne vybralo 51 dotazovaných (51 %). U odpovědi ano nejčastěji respondenti uváděli, že je potřeba nejprve zjistit co mohou a co nemohou jíst. Nejvíce se musejí vyvarovat nadýmavé stravě, sušenému ovoci, luštěninám a uzeninám.

61

2.8.1.29 Hodnocení kvality života V grafu 29 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 29: Jak byste hodnotil/a kvalitu Vašeho života se stomií? 40

38

35

Absolutní četnost

30 26 25 21 20 15 10 10 5 5 0 0 Výborná

Velmi dobrá Dobrá Dostatečná Špatná Kategorie podle hodnocení kvality života

Velmi špatná

Graf 29 Posouzení hodnocení kvality života u respondentů (n = 100)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jak respondenti hodnotí kvalitu svého života. Z grafu 29 vyplývá, že možnost výborná označilo 5 respondentů (5 %), odpověď velmi dobrá uvedlo 26 respondentů (26 %), 21 respondentů (21 %) označilo možnost dostatečná a možnost špatná uvedlo 10 respondentů (10 %). Dotazovaní nejčastěji označovali možnost dobrá, a to celkem 38 (38 %). Kvalitu jako velmi špatnou neuvedl žádný z dotazovaných (0 %).

62

2.9 Diskuze V této práci jsem se zabývala kvalitou života pacientů se stomií. Mým cílem bylo zhodnotit subjektivní vnímání kvality života klientů se stomií a zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňuje stomie u klientů oblasti běžného života. Pro porovnání s mojí prací využiji výsledky výzkumu uveřejněné v bakalářské práci Jitky Sedláčkové s názvem „Kvalita života pacientů se stomií“ z roku 2015 na Univerzitě Pardubice, Fakultě zdravotnických studií (Sedláčková, 2015). Dále s výsledky výzkumu Pavly Malíkové s názvem „Kvalita života pacientů se střevní stomií“ z roku 2013 z Lékařské fakulty v Hradci Králové (Malíková, 2013). Dále jsem svou práci porovnávala se studií s názvem „Quality of Life Outcomes in Patients Living with Stoma“ neboli Výsledky kvality života u pacientů žijících s vývodem střeva autorů Anarakiho, Vafaieho, Behba, Maghsoodia, Esmaeilpoura a Safaeeho z roku 2012. (Anaraki et al., 2012) Výsledky mého výzkumu uvedly, že mezi respondenty bylo více mužů než žen, a to 56 %. Více mužů ve výzkumném vzorku uvádí i Sedláčková ve své bakalářské práci, kde z 36 respondentů bylo téměř 70 % mužů (Sedláčková, 2015). Věkové rozdělení zkoumaného vzorku bylo od 20 - 35 let do 56 - 65 let a více. Nejvíce respondentů bylo ve věku od 56 do 75 let. Podobné složení výzkumného vzorku udává taktéž Sedláčková ve své práci, a to věkové rozdělení respondentů od 51 do 70 let. (Sedláčková, 2015) Prvním cílem bylo zhodnotit subjektivní vnímání kvality života klientů se stomií. Na tento cíl navazují výzkumné otázky. V mém výzkumu v otázce, zda klienti trpí pocitem ztráty sebedůvěry, většina respondentů 68 (68 %) odpověděla, že ne. Ostatní respondenti 32 (32 %) uvedli, že trpí pocitem ztráty sebedůvěry, kde nejčastějším důvodem byl zápach a plynatost, který jim je nepříjemný. Výzkumná otázka č 1: Jak hodnotí klienti kvalitu svého života po založení stomie? Z mého výzkumu vyplývá, že více jak polovina klientů hodnotí kvalitu svého života jako velmi dobrou či dobrou, uvedlo tak celkem 64 dotazovaných (64 %). 21 dotazovaných (21 %) hodnotí svoji kvalitu života jako dostatečnou a 10 dotazovaných (10 %) hodnotí svoji kvalitu života jako špatnou. Pouze 5 dotazovaných (5 %) uvedlo, že jejich kvalita života

63

je výborná. Malíková uvádí, že ze 74 respondentů 50 % považuje svoji kvalitu života za velmi dobrou nebo dobrou, 31,5 % ji považuje za neutrální a za špatnou či velmi špatnou ji považuje 14,9 % respondentů. Bylo velmi pozitivní zjistit, že mnoho respondentů je se svojí kvalitou života spokojeno. (Malíková, 2013) Výzkumná otázka č. 2: Jak změnila klientům stomie po založení jejich život? Z mého výzkumu je patrné, že se po založení stomie více jak polovině respondentům změnil jejich dosavadní život, a to celkem 69 dotazovaným (69 %), kde nejčastější odpovědí bylo, že se museli vzdát nějakých aktivit, jako je sportování, cestování, návštěvy kulturních akcí či domácí práce. 23 respondentů (23 %) odpovědělo, že se po založení stomie cítili méněcenní ve společnosti, ale na druhé straně jim stomie zachránila život. K podobným výsledkům došla i Sedláčková ve své práci, kde někteří respondenti uvedli, že chápou, že vytvoření stomie je jejich jediná naděje na pokračování života (Sedláčková, 2015). Čekala jsem, že negativních odpovědí bude daleko více, protože přijmout stomii, v dnešní době, tak citlivé na dokonalý vzhled je velmi těžké. Výzkumná otázka č. 3: Jak hodnotí klienti spokojenost se svým zdravím? Z mého výzkumu vyplývá, že většina mých respondentů je spokojena se svým zdravím, a to v 62 %. Ostatní respondenti 38 (38 %) jsou málo spokojeni nebo nespokojeni. Z toho si 2 respondenti (2 %) myslí, že na tom lidé mohou být i hůře. Malíková, uvádí, že velmi spokojeno nebo spokojeno se svým zdravím je ze 74 respondentů 25,7 %, neutrální postoj zaujímá 44,6 % respondentů 29,7 % respondentů je nespokojeno nebo velmi nespokojeno (Malíková, 2013). Jak pacient vnímá sám sebe je důležitým prvkem v jeho životě. Výzkumná otázka č. 4: Jaké psychické problémy se vyskytují u klientů v souvislosti se založením stomie? Výsledky mého výzkumu uvedly, že psychické problémy se vyskytly u 42 dotazovaných (42 %). Nejčastěji se jednalo o deprese, dále také o strach či ztrátu sebevědomí. K podobným výsledkům došli i autoři Anaraki a kolektiv, kteří uvedli, že více než polovina pacientů se po založení stomie potýkala s depresemi (Anaraki et al., 2012). Zdravotní a stomická sestra

64

jsou pro pacienty zásadní pomocí, a prvním kontaktem, na který se pacienti obrací, při výskytu nějakých potíží. Výzkumná otázka č. 5: Jaké fyzické problémy se vyskytují u klientů v souvislosti se založením stomie? Výsledky mého výzkumu uvedly, že 37 respondentů (37 %) nemá žádné potíže související se stomií. Obtíže s podtékáním sáčku udává 21 respondentů (21 %). Obavy z náhlého podtečení brání stomikům v jejich koníčcích, sociálních kontaktech, omezují cestování či návštěvy společenských akcí. Bolestmi v okolí stomie trpí 5 respondentů (5 %). Zácpa a průjem pro stomiky z vybraného souboru respondentů nebyly velkým problémem. Zácpu uvedli 4 respondenti (4 %) a potíže s průjmy uvedlo 6 respondentů (6 %). Problémy se zápachem má 6 respondentů (6 %). Finanční náročnost uvedli 2 respondenti (2 %). 5 dotazovaných (5 %) uvedlo, že se potýkají s dekubity a kýlou a 14 dotazovaných (14 %) uvedlo, že mají od každého trochu. Sedláčková ve své práci uvádí, že obavy z uvolnění sáčku má 23 respondentů (66 %) z 36, bolest v okolí stomie zažívá 19 respondentů (53 %), zácpa se pro stomiky nezdála být velkým problémem a potíže s průjmy má 25 respondentů (69 %). (Sedláčková, 2015) Výzkumná otázka č. 6: Jak hodnotí klienti své vztahy s rodinou, partnerem či nejbližšími přáteli? Z mého výzkumu je patrné, že v rodinných a partnerských vztazích necítí žádnou změnu 73 respondentů (73 %). Někteří respondenti 15 (15 %) uvedli, že došlo k rozchodu s partnerem či partnerkou. Kladným zjištěním bylo to, že 12 respondentů (12 %) uvedlo, že jim rodina více pomáhá a ve všem je podporuje. Rodina je základním zázemím člověka, kdy v těžkých situacích právě odtud očekáváme podporu. Sedláčková ve své práci uvedla, že v osobních vztazích necítí žádnou změnu 22 respondentů (61 %) z 36, v otázce podpory rodiny a přátel se plně podpořeno cítí 20 respondentů (58 %) z 36. (Sedláčková, 2015) Dalším cílem bylo zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňuje stomie u klientů oblasti běžného života. Na tento cíl navazují další výzkumné otázky.

65

Výzkumná otázka č. 7: K jakým změnám došlo v oblasti pracovního poměru u klientů po založení stomie? Z mého výzkumu je patrné, že většina respondentů 66 (66 %) je ve starobním či invalidním důchodu. 9 respondentů (9 %) jsou zaměstnaní na poloviční úvazek a nezaměstnaných je 10 respondentů (10 %). Avšak pozitivním zjištěním bylo to, že někteří pracují ve stejném zaměstnání jako před založením stomie, a to 15 respondentů (15 %). K podobným výsledkům dospěla Sedláčková, která uvedla, že většina respondentů (81%) byla ve starobním důchodu. (Sedláčková, 2015) Výzkumná otázka č. 8: Jaká pociťují klienti omezení při vykonávání každodenních činností? Z mého výzkumu vyplývá, že na otázku týkající se omezení při vykonávání každodenních činností respondenti odpověděli, že je stomie omezuje především v celkovém pohybu, při sportování či zvedání těžkých břemen, jako je například nošení nákupu. Avšak více jak polovina respondentů 60 (60 %) uvedlo, že je stomie při vykonávání každodenních činností neomezuje. Výzkumná otázka č. 9: Jakým způsobem ovlivnila stomie klientům jejich pohybovou aktivitu či fyzickou zdatnost? Z mého výzkumu je patrné, že omezení v pohybové aktivitě pociťuje mnoho stomiků, 57 (57 %), a to především v souvislosti se sportem a s ním spojené plavání nebo při větší fyzické námaze. Toto omezení můžeme přisuzovat i vyššímu věku respondentů, kdy je z odpovědí zřejmé, že mnoho respondentů se zřeklo těchto aktivit z důvodu založení stomie. K podobným výsledkům dospěla i Sedláčková, která uvádí, že 23 respondentů z 36 označilo pohybovou aktivitu za problémovou. (Sedláčková, 2015)

66

Výzkumná otázka č. 10: K jakým změnám došlo v oblasti volnočasových aktivit či společenských akcí? Ve volnočasových aktivitách či společenských akcí necítí žádné změny 65 respondentů (65 %). 19 respondentů (19 %) uvedlo, že se museli vzdát cestování, kina či divadla, ostatní respondenti 16 (16 %) omezili společenský život z důvodu zápachu nebo nepříjemných zvukových projevů. Sedláčková ve své práci uvádí, že 23 respondentů z 36 cestuje bez potíží. Výzkumná otázka č. 11: Jak ovlivnilo založení stomie klientům jejich intimní život? Je patrné, že výsledky byly ovlivněny věkem, celkovou kondicí a jinými faktory. Z mého výzkumu vyplývá, že u více jak poloviny dotazovaných 56 (56 %) došlo ke změnám v sexuálním životě, a to, že jim sexuální život skončil úplně, u mužů například z důvodu ztráty erekce nebo, že při sexu musejí být více opatrní. Anaraki a kolektiv uvádí, že většina pacientů ztratily svou sexuální aktivitu po založení stomie. (Anaraki et al., 2012)

2.10 Návrh řešení a doporučení pro praxi Velmi důležitou roli v prevenci, ale také v řešení komplikací hraje edukace prováděná zkušenou stomickou sestrou. Úkolem každé stomické sestry je pacienta správně edukovat v péči o stomii, ale také o možných komplikacích, které mohou pacienta během života potkat. Dalším významným faktorem je informovanost pacienta ze strany zdravotnického personálu o předoperační přípravě a pooperační péči a řádná edukace o režimových opatřeních. Edukace v předoperační přípravě je velmi důležitá, protože pacient má právo vědět, co ho v daný okamžik čeká. Velmi důležité je také odpovědět na všechny dotazy pacienta ohledně stomie. Každý pacient se stomií by měl být také poučen o nutnosti pravidelných kontrol ve stomické poradně. Vzhledem k tomu, že na standardních odděleních, jako je gynekologie, kožní, apod. není ošetřování stomie běžným úkolem a se stomií se tam setkávají pouze zřídka, by měli být všechny sestry školeny v oblasti základní péče o stomii, protože se může stát, že tam bude pacient se stomií jednou hospitalizován.

67

Bylo by vhodné rozšíření informovanosti laické veřejnosti o problematice stomií v podobě článků či časopisů o stomiích, publikovaných na internetu, v obchodech nebo ve stáncích. Každý z nás se může v každodenním životě setkat s pacienty se stomií. Při kontaktu s těmito lidmi je důležité, aby nedošlo k nevhodnému chování ze strany neinformovaných lidí, z toho důvodu, že stomie občas zapáchá nebo může vydávat zvukové projevy. Toto chování může u pacientů se stomií vyvolat negativní emoce a tím pádem dojít ke zhoršení jejich kvality života. Dále bych pacientům se stomií doporučila zařadit do svého života dostatečný odpočinek a relaxaci, aby jejich kvalita života byla co nejlepší.

68

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit subjektivní vnímání kvality života klientů se stomií. Dále jsem zjišťovala, zda a jakým způsobem ovlivňuje stomie u klientů oblasti každodenního života. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje poznatkům o anatomii a historii stomie, zabývá se pojmem stomie a jejími druhy. Dále se věnuje onemocněním, která vedou k založení stomie, předoperační a pooperační péči, pomůckám, ošetřováním stomie, komplikacím. Následně je popsán životní styl stomiků a kvalita života pacientů se stomií. V praktické části jsou uvedeny výsledky kvantitativního výzkumu. Zabývám se zde popisem metodiky výzkumu, charakteristikou vzorku respondentů, charakteristikou výzkumného prostředí a průběhem výzkumu. Dále je v praktické části uvedena analýza výsledků, která byla prováděna pomocí dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven z 29 otázek v návaznosti na stanovené cíle a výzkumné otázky. Pro snadné a vhodné vyhodnocení jsou otázky a získaná data zpracovány do grafů. Graf je vždy doplněn o stručný komentář. V následné diskuzi jsou zodpovězené vymezené výzkumné otázky a je zde uveden návrh řešení pro praxi. Zpracování této práce mi dalo velké množství informací o dané problematice, které jistě využiji i v budoucí praxi. Díky získaným vědomostem jsem si uvědomila, že tato problematika není pro pacienta, kterému byla stomie vytvořena, jednoduchá. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že vytvoření stomie je nezbytně nutné, například pokud jde o záchranu života. Je velmi důležité, aby zdravotní pracovníci dbali jak o fyzickou stránku takto postiženého pacienta, tak o psychickou, protože život se stomií zpočátku není nic jednoduchého a pacienti mohou snadno spadnout do deprese či stavu úzkosti. Proto by měla být do spolupráce zapojována i rodina nemocného, která nemocnému kdykoliv pomůže a ve všem ho podpoří. Důležitá je také informovanost pacientů o této problematice. Pacienti by měli dbát na dostatečný odpočinek, věnovat se zdravému způsobu života, utvářet a posilovat pozitivní vztahy a tím dosáhnout zvyšování kvality života. Příjemně mě překvapil výsledek šetření, zda jsou pacienti se stomií spokojeni se svým zdravím. Velká většina respondentů odpovídala kladně. Informovanost o ošetřování stomie je také velmi uspokojivá. Odpovědělo tak 94 dotazovaných (94 %), kde zdrojem informací

69

jak jsem předpokládala, byla stomasestra, klub stomiků, časopisy či internet. Myslím si, že jak pečovat o stomii by měl vědět každý pacient, bez ohledu na jeho věk a proto je nutná celková edukace pacientů nebo alespoň jejich rodinných příslušníků. V otázkách mezilidských vztahů je znát, že nejdůležitější oporou stomiků je nejen jejich rodina, která přes onemocnění vedoucí k založení stomie zůstala ve velké většině stabilní, ale také partner, partnerka či nejbližší přátelé. Výsledky této práce také dokazují, že vytvoření stomie má negativní dopad na intimní život stomiků, čímž se snižuje jejich kvalita života. Při zjišťování, jak by pacient hodnotil kvalitu svého života se stomií, vyšly pozitivní výsledky. Zájmem každého stomika, stejně jako každého člověka, by měla být snaha dosáhnut takové kvality života, se kterou bude dotyčný spokojený a svůj život bude považovat za plnohodnotný. Touto problematikou jsem se zabývala také proto, že si myslím, že i přes celkový počet prací či studií, které se zabývají stomií a přes zlepšení, kterého bylo v této problematice dosaženo, laická veřejnost ví pouze málo informací o této problematice. Na závěr práce bych ráda chtěla věřit, že všichni pacienti budou i nadále dostatečně informováni o léčebném režimu a o životosprávě a že jim stomie nebude tolik zasahovat do současného života, aby mohli každodenní aktivity, do kterých patří cestování, návštěva kina nebo divadla či domácí práce provádět bez jakýchkoliv problémů. Mým velkým přáním je, aby takto postižení pacienti prožily svůj život i s takovýmto onemocněním spokojeně a co možná nejvíce plnohodnotně.

70

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Atlas lidského těla. Překlad PLÁNIČKA, Marek a Jan KOHOUT, 2009. Čestlice: Rebo. ISBN 978-80-255-0114-6. DROBNÁ, Petra, 2010. Psychická podpora nemocných se stomií. Sestra. 20(3), 54 - 55. ISSN 1210-0404. GURKOVÁ, Elena, 2011. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3625-9. HOLUBOVÁ, A., H. NOVOTNÁ a J. MAREČKOVÁ, 2013. Ošetřovatelská péče v gastroenterologii a hepatologii. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2806-6. Ileostomie [online].

©

2010

[cit.

2016-01-16].

Dostupné

z: http://www.ilco.cz/cojestoma.php#ileostomie. Indian Journal of Palliative Care. 2012. Quality of Life Outcomes in Patients Living with Stoma. [online].

[citováno

2016-01-02].

Dostupné

z: ˂http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3573471/˃. JÁNSKÁ, Pavla, 2012. Kvalita života pacientů se stomií. Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. 2. Lékařská fakulta. KACHLÍK, David, 2013. Úvod do preklinické medicíny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta. ISBN 978-80-87878-01-9. Kluby stomiků [online]. © 2010 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.ilco.cz/kluby.php. Kolostomie [online]. © 2010 [cit. 2016-01-16]. Dostupné z: http://www.ilco.cz/cojestoma.php#kolostomie. Komplikace

stomií [online].

©

2014

[cit.

2016-01-02].

Dostupné

z: http://www.stomici.cz/komplikace-stomii. KUTNOHORSKÁ, Jana, 2009. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN 978-80-2472713-4. 71

LAJDOVÁ, Andrea a Alena URÍČKOVÁ, 2010. Význam informací v procesu adaptace pacienta na život s kolostomií. Sestra. 20(9), 56 - 58. ISSN 1210-0404. LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK, 2007. Gastroenterologie a hepatologie: učebnice. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1787-6. LUKÁŠ, Karel, 2005. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada. ISBN 80-247-1283-0. MAJŠIKOVÁ, Michaela, 2014. Preedukace a její výhody v péči o stomika. Sestra. 24(6), 40. ISSN 1210-0404. MALÍKOVÁ, Pavla, 2013. Kvalita života pacientů se střevní stomií. Hradec Králové. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Lékařská fakulta v Hradci Králové. MAREŠOVÁ, Jana, 2009. Hodnocení kvality života pacientů se stomií. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno. Lékařská fakulta. MARKOVÁ, Marie, 2006. Stomie gastrointestinálního a močového traktu. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN 80-7013-434-8. NAŇKA, Ondřej a Miloslava ELIŠKOVÁ, 2009. Přehled anatomie. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1717-6. OTRADOVCOVÁ, Iva a Lucie KUBÁTOVÁ, 2006. Komplexní péče o pacienta se stomií. Praha: Galén. ISBN 80-7262-432-6. Péče o stomii [online]. © 2008 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.stomici.cz/pece-ostomii. PROCHOTSKÝ, Augustín, 2006. Karcinóm hrubého čreva a konečníka. Bratislava: Litera Medica. ISBN 80-967189-4-0. Příklad vodní bilance [online]. © 2012[cit. 2016-01-16]. Dostupné z: http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/vyziva-a-pitny-rezim-stomiku-465165. RAPČAN, Milan, 2008. Irigace - výplach střeva. Sestra. 18(5), 48. ISSN 1210-0404.

72

REJESKI, Jack et al., 2001. In Journals of Gerontology. Physical Activity and Quality of Life in Older Adults. 56(2), 23-35. ISSN: 1079-5006. SEDLÁČKOVÁ, Jitka. Kvalita života pacientů se stomií [online]. 2015 [cit. 2014-01-02]. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/61593/SedlackovaJ_KvalitaZivota_RP_2015.pdf?s equence=1&isAllowed=y. Sexualita

po

zavedení

stomie [online].

©

2011

[cit.

2016-01-02].

Dostupné

z: http://www.stomici.cz/clanky/sexualita-po-zavedeni-stomie-1. SLEZÁKOVÁ, Lenka, 2007. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty I: Interna. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1775-3. SLEZÁKOVÁ, Lenka, 2007. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II: Pediatrie, chirurgie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2040-1. Stomické

pomůcky [online].

©

2010

[cit.

2016-01-02].

Dostupné

z: http://www.ilco.cz/pomucky.php. Stomické pomůcky [online]. © 2015 [cit. 2016-01-16]. Dostupné z: http://jazdravotnickepotreby.cz/stomicke-pomucky/. ŠKOCHOVÁ, Dagmar, 2014. Historie ošetřování stomií. Sestra. 24(5), 44-46. ISSN 1210-0404. ŠUBRT, Jiří, 2008. Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1486-1. TYPOVSKÝ, Kamil, 1977. Traumatologie břicha. Praha: Avicenum. Urostomie [online]. © 2010 [cit. 2016-01-16]. Dostupné z: http://www.ilco.cz/cojestoma.php#urostomie. VODIČKA, Josef, 2006. Speciální chirurgie. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-1101-5.

73

VYBÍHALOVÁ, Lenka. 2012. Výživa a pitný režim stomiků. Sestra. 22(6), 43-44. ISSN 1210-0404. Vybraná vhodná a nevhodná jídla [online]. © 2012 [cit. 2016-01-16]. Dostupné z: http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/vyziva-a-pitny-rezim-stomiku-465165. VYTEJČKOVÁ, R., P. SEDLÁŘOVÁ a V. WIRTHOVÁ, 2013. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II: speciální část. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3420-0. ZACHOVÁ, Veronika, 2010. Stomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3256-5.

74

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK apod. - a podobně cm - centimetr CT - počítačová tomografie EKG - elektrokardiografie et al. - a kolektiv ILCO - dobrovolné sdružení stomiků kg - kilogram př. n. l. - před naším letopočtem RTG - rentgenové vyšetření tzv. - tak zvaný

75

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Posouzení pohlaví respondentů Graf 2 Posouzení věku respondentů Graf 3 Posouzení bydliště respondentů Graf 4 Posouzení rodinného stavu respondentů Graf 5 Posouzení důvodu založení stomie u respondentů Graf 6 Posouzení typu stomie u respondentů Graf 7 Posouzení délky života se stomií u respondentů Graf 8 Posouzení změny pracovního poměru u respondentů Graf 9 Posouzení problémů s ošetřováním stomie v zaměstnání u respondentů Graf 10 Posouzení problémů spojených se stomií u respondentů Graf 11 Posouzení zvládání péče o stomii u respondentů Graf 12 Posouzení informovanosti o ošetřování stomie u respondentů Graf 13 Posouzení spokojenosti s dostupností pomůcek u respondentů Graf 14 Posouzení znalosti klubu stomiků u respondentů Graf 15 Posouzení výskytu psychických problémů u respondentů Graf 16 Posouzení řešení problémů u respondentů Graf 17 Posouzení změny života se stomií u respondentů 76

Graf 18 Posouzení spokojenosti se zdravím u respondentů Graf 19 Posouzení změn ve vztahu s rodinou či partnerem u respondentů Graf 20 Posouzení změn ve vztahu s nejbližšími přáteli u respondentů Graf 21 Posouzení překážky při vykonávání běžných činností u respondentů Graf 22 Posouzení ovlivnění pohybu a fyzické zdatnosti u respondentů Graf 23 Posouzení omezení aktivit a společenských akcí u respondentů Graf 24 Posouzení ovlivnění intimního života u respondentů Graf 25 Posouzení ostychu před partnerem při svlékání u respondentů Graf 26 Posouzení překážky při seznamování s lidmi u respondentů Graf 27 Posouzení ztráty sebedůvěry u respondentů Graf 28 Posouzení změny jídelníčku u respondentů Graf 29 Posouzení hodnocení kvality života u respondentů

77

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Kluby stomiků Příloha č. 2: Ileostomie Příloha č. 3: Kolostomie Příloha č. 4: Urostomie Příloha č. 5: Různé typy stomických pomůcek Příloha č. 6: Vybraná vhodná a nevhodná jídla Příloha č. 7: Příklad vodní bilance Příloha č. 8: Žádost o umožnění dotazníkového šetření Příloha č. 9: Dotazník

78