VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů s colitis ulcerosa

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života pacientů s colitis ulcerosa Bakalářská práce

Autor: Tereza Plachá Vedoucí práce: Prof., MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2014

Anotace: Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s onemocněním ulcerózní kolitida. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá kvalitou života a ulcerózní kolitidou, jejími příznaky, průběhem, diagnostikou, komplikacemi a léčbou. V praktické části je zahrnut vlastní výzkum, kterého se účastnili respondenti na gastroenterologických odděleních v nemocnicích Olomouc a Prostějov. Zjištěné výsledky jsou zpracovány v programu Microsoft Office Excel a zaznamenané v grafech.

Klíčová slova: Kvalita života, ulcerózní kolitida, dotazník SF-36

Annotation: The bachelor thesis deals with the quality of life of patients with ulcerative colitis disease. The work consists of theoretical and practical part. The theoretical part is focused on quality of life and ulcerative colitis, symptoms, course of the disease, diagnosis, complications and treatment. The practical part includes own research, which was attended by respondents on gastroenterology ward in hospitals Prostějov and Olomouc. The results are processed in Microsoft Office Excel and arranged into diagrams.

Key words: Ulcerative colitis, quality of life, questionnaire SF-36

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Prof., MUDr. Jozefu Novotnému, CSc. za trpělivost, ochotu a cenné rady při vedení mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala nemocnici Prostějov a nemocnici Olomouc za možnost dotazníkového šetření a zároveň také děkuji všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku. Nakonec bych chtěla poděkovat všem, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali.

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah 1

2

ÚVOD ....................................................................................................................... 8 1.1

Cíl práce ...................................................................................................... 10

1.2

Pracovní hypotézy....................................................................................... 10

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 11 2.1 2.1.1

Historie kvality života ............................................................................. 11

2.1.2

Definice kvality života ............................................................................ 11

2.1.3

Rozsah pojetí kvality života .................................................................... 12

2.1.4

Dimenze kvality života ........................................................................... 12

2.1.5

Měření kvality života .............................................................................. 12

2.2

3

Současné poznatky o zdraví a kvalitě života .............................................. 11

Současné poznatky o colitis ulcerosa.......................................................... 13

2.2.1

Tlusté střevo – anatomie a fyziologie ..................................................... 13

2.2.2

Definice ulcerózní kolitidy ..................................................................... 15

2.2.3

Historie ulcerózní kolitidy ...................................................................... 15

2.2.4

Příčina ulcerózní kolitidy ........................................................................ 16

2.2.5

Průběh onemocnění................................................................................. 16

2.2.6

Příznaky ulcerózní kolitidy ..................................................................... 17

2.2.7

Klasifikace ulcerózní kolitidy dle anatomické lokalizace ...................... 17

2.2.8

Diagnostika ulcerózní kolitidy ................................................................ 18

2.2.9

Komplikace onemocnění ........................................................................ 20

2.2.10

Léčba ulcerózní kolitidy ..................................................................... 21

2.2.11

Prognóza onemocnění ......................................................................... 28

2.2.12

Těhotenství a plodnost ........................................................................ 28

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 29 3.1

Metodika výzkumu ..................................................................................... 29

4

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .................... 29

3.3

Průběh, popis a zhodnocení výzkumu ........................................................ 30

3.4

Výsledky výzkumu ..................................................................................... 31

3.5

Diskuze ....................................................................................................... 70

3.6

Návrh řešení a doporučení pro praxi........................................................... 75

ZÁVĚR .................................................................................................................. 76

SEZNAMY .................................................................................................................... 77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 77 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 80 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 81 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 83

1

Úvod „Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno“ Indické přísloví

Tento citát mne velmi zaujal, protože alespoň částečně uvádí do problematiky ulcerózní kolitidy. Ulcerózní kolitida je chronický zánět tlustého střeva a konečníku. Toto onemocnění se řadí k nespecifickým střevním zánětům, stejně jako Crohnova choroba. Colitis ulcerosa je rovněž řazena mezi autoimunní onemocnění, protože přesná příčina onemocnění nebyla dodnes stanovena. Nemoc může vzniknout na základě několika rizikových faktorů, ke kterým může patřit zejména nadměrná konzumace uzenin a masa, nedostatek vlákniny v potravě, nedostatek pohybu a stres, který se v dnešní uspěchané době vyskytuje stále častěji. Onemocnění postihuje muže i ženy a vyskytuje se po celém světě. Může se objevit v dětství, ale stejně tak i v dospělosti. Podle mých vlastních zkušeností není o tomto onemocnění mezi veřejností velká informovanost a přitom se v naší populaci vyskytuje stále častěji. Důvodem vysokého výskytu bude zřejmě špatný životní styl a dnešní hektická doba. Tato nemoc se může vyskytnout prakticky u každého, proto si myslím, že informovanost o této chorobě by se měla zvýšit. To byl jeden z důvodu, proč jsem si zvolila téma bakalářské práce „Kvalita života pacientů s colitis ulcerosa“. Ráda bych všem přiblížila tuto problematiku a zároveň bych ráda ukázala, jak tato nemoc ovlivňuje kvalitu života nemocných. Dalším důvodem, proč jsem si zvolila toto téma, je mé osobní onemocnění touto nemocí. Ráda bych věděla, jak kvalitu života ovlivňuje tato nemoc i u ostatních nemocných a stejně nemocným bych ráda ukázala, jak je kvalita života ovlivněna u jiných. V práci jsem si zvolila hlavní cíl, kterým je zjistit kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa. Protože věřím, že kvalita života u nemocných s ulcerózní kolitidou je ovlivněna, ráda bych zjistila, v jakých oblastech je ovlivněna nejvíce. Ke zjištění použiji dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím, který mi pomůže objasnit, ve kterých oblastech je kvalita života ovlivněna nejvíce. Pokusím se také pomocí uvedené literatury a internetových zdrojů popsat a vysvětlit, co to vlastně je kvalita života a ulcerózní kolitida. Budu se zabývat definicí, historií, příznaky, průběhem, diagnostikou a komplikacemi a také shrnu nejdůležitější poznatky o léčbě. Tímto způsobem se pokusím ostatním přiblížit problematiku nejen ulcerózní kolitidy, ale také problematiku 8

kvality života. Přála bych si, aby tato práce pomohla neinformované veřejnosti pochopit tuto nemoc a problémy s ní spojené a zároveň, aby nemocní mohli zjistit, jak nemoc ovlivňuje ostatní s ulcerózní kolitidou, protože jak již bylo zmíněno „Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno“…

9

Cíl práce

1.1 

Hlavním cílem je zjistit kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa.



Vedlejším cílem je zjistit zda a jakým stylem ovlivňuje colitis ulcerosa pracovní zátěž a jiné životní aktivity.

Pracovní hypotézy

1.2 

Předpokládám, že colitis ulcerosa omezuje fyzické funkce nemocného.



Předpokládám, že colitis ulcerosa ovlivňuje pracovní zátěž jak fyzicky, tak emocionálně.



Předpokládám, že bolest ovlivňuje kvalitu života nositele onemocnění



Předpokládám, že colitis ulcerosa ovlivňuje vitalitu a všeobecné duševní zdraví.



Domnívám se, že colitis ulcerosa zhoršuje pohled na vnímání vlastního zdraví nemocného.

10

2

Teoretická část

2.1

Současné poznatky o zdraví a kvalitě života

2.1.1 Historie kvality života Kvalita života byla poprvé zmíněna v práci Pigoua v roce 1920, ve které se zabýval ekonomií a sociálním zabezpečením. V Evropě se pojem kvalita života objevil v programu Římského klubu. Jednou z hlavních aktivit tohoto klubu bylo programové zvyšování životní úrovně lidí a jejich kvality života. První faktory, které ovlivňují kvalitu života, byly vymezeny W. Forresterem a patřily k nim finance zabezpečující životní standard, zabezpečení potravinami, stav znečištění životního prostředí a hodnota růstu počtu obyvatel. Tyto faktory byly rozšířeny a doplněny v roce 1961 OSN, která přijala 12 faktorů a označila je jako podmínky života. V roce 1974 evropská komise OSN systematizovala sociální indikátory do 8 skupin. V současné době je kvalita života nedílnou součástí všech vědních oborů. Jak uvádí Vaďurová a Mühlpachr (2005), zejména v lékařství, je kvalita života jedním z nejdůležitějších ukazatelů při volbě a hodnocení celkové úspěšnosti léčby. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005)

2.1.2 Definice kvality života Existuje celá řada definic kvality života, ani jedna z nich však nebyla v průběhu třiceti let všeobecně akceptována. Nejlépe pojem kvalita života vysvětluje definice, která popisuje kvalitu života chápanou jako důsledek interakce mnoha různých faktorů. K nim patří sociální, zdravotní, ekonomické a environmentální podmínky, které kumulativně a velmi často neznámým způsobem interagují a ovlivňují tak lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností. (Payne, 2005) Pro medicínu a zdravotnictví má rozhodující význam definice, která se opírá o pojetí zdraví WHO. Definice zdraví podle WHO zní: „Zdraví není chápáno pouze jako nepřítomnost nemoci, ale jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody.“ Podle WHO je tedy kvalita života to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije a to ve vztahu k jeho osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu. (Payne, 2005)

11

2.1.3 Rozsah pojetí kvality života Makro-rovina V této rovině se jedná o otázky kvality života velkých společenských celků, např.: dané země, kontinentu. Problematika kvality života se zde stává součástí základních politických úvah jako například boj s terorismem, hladomorem, epidemiemi apod. Mezi-rovina Tato rovina pojednává o měření kvality života v malých sociálních skupinách jako ve škole, nemocnici, pečovatelském domě nebo podniku. Patří sem také otázky vzájemných vztahů mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojování či neuspokojování základních potřeb člověka. Personální rovina Hlavní podstatou personální roviny je život jednotlivce. Patří sem hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, nadějí, ale také představy a očekávání. Rovina fyzické existence Ve čtvrté rovině se jedná o pozorovatelné chování druhých lidí, které je objektivně měřitelné a srovnatelné jako například chůze pacienta před a po ortopedické operaci. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005; Křivohlavý, 2002)

2.1.4 Dimenze kvality života Kvalitu života můžeme rozdělit na objektivní a subjektivní. Pod pojem subjektivní kvalita života patří lidská emocionalita a všeobecná spokojenost se životem. Výsledná spokojenost je závislá na osobních cílech, očekáváních a zájmech. Objektivní kvalita života znamená splnění požadavků, které se týkají sociálních a materiálních podmínek života, sociálního statusu a fyzického zdraví. (Payne, 2005)

2.1.5 Měření kvality života Metod, kterými můžeme měřit kvalitu života je mnoho. Dle Křivohlavého (2002) se dělí do třech skupin.

12

1. Metody měření kvality života, kde kvalitu života hodnotí druhá osoba – objektivní. 2. Metody měření kvality života, kde hodnotitelem je sama daná osoba – subjektivní. 3. Metody, které jsou smíšené a vznikly kombinací metod 1 a 2. (Křivohlavý, 2002) Z objektivních metod je v dnešní době jedním z nejrozšířenějších přístupů metoda APACHE II neboli Hodnotící systém akutního a chronicky změněného zdravotního stavu. Tato metoda se pokouší vystihnout celkový stav pacienta ryze fyziologickými a patofyziologickými kritérii. Základním předpokladem je, že vážnost onemocnění pacienta je možné posoudit podle toho, jak se kvantitativně odchyluje daný stav pacienta od normy. Z metod subjektivních je nejrozšířenější metoda SEIQoL neboli Systém individuálního hodnocení kvality života. Její autoři vyšli z metody Repertory Grid, jejímž výchozím bodem byla domněnka, že naše myšlenky a činy jsou důsledkem osobních představ, které máme o věcech, lidech apod. SEIQoL je způsob zjišťování kvality života, který neklade předem kritéria, která byla stanovena, ale vychází z osobních představ dotazovaného o tom, co on či ona považuje za důležité. Mezi metody smíšené patří metoda MANSA neboli Krátký způsob hodnocení kvality života, který byl vypracován na univerzitě v Manchesteru. Zaměřuje se na zjišťování spokojenosti v oblasti zdravotního stavu, sebepojetí, sociálních vztahů, rodinných vztahů, náboženství, zaměstnání, trávení volného času, finanční situace, životní prostředí aj. Cílem této metody je vytvoření přesného obrazu kvality života dané osoby v dané chvíli. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005; Křivohlavý, 2002)

2.2

Současné poznatky o colitis ulcerosa

2.2.1 Tlusté střevo – anatomie a fyziologie Gastrointestinální systém je systém, který zajišťuje příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání živin a vyloučení nestrávených a nestravitelných zbytků potravy. Cílem trávící soustavy je získání živin z potravy, tedy trávení. Trávící soustava je dlouho téměř 8 metrů a skládá se z dutiny ústní, hltanu, jícnu, žaludku, tenkého střeva a poslední části, tlustého střeva – intestinum crassum (Příloha F). To je dlouhé 1,2 až 1,5 metru a široké od 4 cm do cca 7,5 cm. Tlusté střevo se skládá ze 3 částí:

13

1) Caecum – slepé střevo Caecum je nejširší část tlustého střeva uložená v pravé jámě kyčelní s ileocaekálním vyústěním na levém boku slepého střeva. Je dlouhé 6–8 cm a 6–7,5 cm široké. Appendix vermiformis – červovitý výběžek – je součástí slepého střeva a je připojen na slepě zakončený dolní konec caeka, je dlouhý 5–10 cm a tlustý asi jako tužka. 2) Colon – tračník Colon je hlavní částí tlustého střeva a skládá se ze 3 úseku: colon ascendens (vzestupný tračník), který jde od slepého střeva po pravé straně vzhůru pod játra, colon trasnversum (příčný tračník), jde napříč zprava nalevo pod játry a žaludkem ke slezině, colon descendens (sestupný tračník) jde po levé straně břišní dutiny od sleziny dolů, k okraji malé pánve do levé jámy kyčelní a colon sigmoideum (esovitá klička) je úsek střeva, který je esovitě zakřivený a jde od konce sestupného tračníku do středu malé pánve, kde tračník pokračuje konečníkem. 3) Rectum – konečník Je posledním úsekem střeva v malé pánvi, kde vyúsťuje navenek otvorem nazývaným anus – řiť. Je dlouhý asi 12–16 cm a široký 4 cm. (Čihák, 2002) Tlusté střevo se od tenkého makroskopicky velmi odlišuje. Je charakteristické svým větším průsvitem, našedlou tmavší barvou, utvářením povrchu a charakterem sliznice. Sliznice střeva je bledá až šedá, žlutavá, nenese klky a je kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem. Mezi buňkami epitelu sliznice jsou četné pohárkové buňky, které produkují velké množství hlenu. Podslizniční vazivo je poměrně silné, obsahuje cévní a nervovou pleteň a zasahují do něho shluky lymfocytů ze sliznice. Svalová vrstva střeva je poměrně slabá.(Dylevský, 2009) Arteriální zásobení tlustého střeva zajišťuje a. mesenterica superior a a. mesenterica inferior. Rectum je zásobeno z a. rectalis superior. Mechanismus análního uzávěru je působen jednak svěrači (vnitřním a vnějším) a jednak svalovinou pánevního dna. M. sphincter ani internus (vnitřní svěrač) je zesílená hladká cirkulární svalovina análního kanálu ve tvaru prstence vysokého asi 2 cm. Tento vnitřní svěrač nelze ovládat vůlí. M. sphincter ani externus (zevní svěrač) je svěrač z příčně pruhované svaloviny, který lze ovládat vůlí. (Naňka, Elišková, Eliška, 2009)

14

Tlusté střevo přijímá z tenkého střeva kašovitý až tekutý obsah (chymus), z něhož byly v tenkém střevě vstřebány živiny. K hlavním funkcím tlustého střeva patří absorbce vody a elektrolytů, zahuštění střevního obsahu, pasáž zbytků s jejich konečným vyprázdněním a trávení vlákniny. Vstřebávání vody v tlustém střevě významně šetří tekutiny, odhaduje se, že zahuštěním střevního obsahu se absorbuje až 250 g vody. Tlusté střevo, zejména levý tračník, slouží jako rezervoár stolice. Trávení vlákniny se odehrává díky činnosti střevních bakterií. (Klener, 2011) Tlusté střevo je možné rozdělit na následující funkční jednotky: slepé střevo (kontrolní mechanismy plnění a vyprazdňování), pravá část tračníku (rytmická peristaltika), levá část tračníku (rytmická peristaltika), konečník (peristaltické kontrakce), anální kanál (převažující konstantní cirkulární kontrakce). Je možné rozlišit 3 hlavní typy pohybů tlustého střeva: antiperistaltika (caecum, colon descendens), tonické a rytmické kontrakce cirkulární svaloviny směřující aborálním směrem (střední část tlustého střeva), intenzivní peristaltické vlny několikrát za den – výrazně posunují obsah směrem k esovité kličce. (Bureš, Horáček, 2003)

2.2.2 Definice ulcerózní kolitidy Ulcerózní kolitida, která je řazena do skupiny idiopatických střevních zánětů, je hemoragicko-katarální a chronický zánět tlustého střeva, kdy je tlusté střevo postiženo v různém rozsahu. Zpravidla bývá prvotně postižena sliznice konečníku a onemocnění se šíří dál do vyšších vrstev střeva. Onemocnění postihuje zejména sliznici a podslizniční části, ve výjimečných případech však může postihnout i hlubší vrstvy střeva. (Červenková, 2009)

2.2.3 Historie ulcerózní kolitidy Zřejmě první popis ulcerózní kolitidy pochází z roku 1774 z Irska. Ulcerózní kolitida byla od ostatních infekčních zánětů odlišena až na konci 19. století. Nejdříve byla za příčinu UC považována infekce bakteriemi, poté se prosazovaly imunologické koncepce. V roce 1948 vydal profesor Mařatka monografii Colitis ulcerosa, která byla prvním rozsáhlým dílem v naší literatuře o idiopatických střevních zánětech. (Lukáš M., 1998)

15

2.2.4 Příčina ulcerózní kolitidy Příčina onemocnění není známá i přesto, že je onemocnění známé více než 100 let. Hlavní postavení v etiopatogenezi má dnes otázka imunologická. Několik autorů řadí UC mezi autoimunní onemocnění. Je velmi pravděpodobné, že ke spuštění chronického zánětlivého střevního onemocnění je třeba dvou složek: vnitřní genetické dispozice a zevního faktoru – střevní mikrobiální flóry. (Lata, Bureš, Vaňásek, 2010) K rizikovým faktorům, které mohou zřejmě vyvolat onemocnění, patří strava. Nemocní mají většinou nižší spotřebu ovoce a zeleniny a naopak vyšší spotřebu masa, mléka a vajec. Dalšími rizikovými faktory mohou být infekce, nepravidelná pracovní doba, stres, alergie apod. Kouření cigaret je uváděno jako ochranný faktor před vznikem ulcerózní kolitidy. (Lukáš K., 1999)

2.2.5 Průběh onemocnění V 90 % případů se zcela typicky střídají období vzplanutí zánětu, která se nazývají relapsy s bezpříznakovým obdobím klidu, které je nazýváno remise. Jednotlivá období se mohou střídat buď spontánně, nebo vlivem léčby. Podle některých gastroenterologů může za relapsy psychický stres, důležitou roli však hrají také širokospektrá antibiotika či virové respirační infekce. U žen může organismus přehnaně reagovat například na těhotenství nebo na hormonální antikoncepci. Je prokázáno, že na jaře a na podzim je výskyt relapsů výrazně vyšší. (Červenková, 2009) Podle průběhu rozeznáváme tyto typy: 1. Průběh intermitující (přibližně 40 % rektálních a levostranných tvarů) – Nárazy nemoci jsou poměrně řidší, objevují se v intervalech jednoho nebo více let. V mezidobí se zánět sliznice upraví a obtíže vymizí. 2. Průběh remitující – Zde jsou nárazy nemoci častější. Během mezidobí je zánět v mírnější formě, jeho intenzita kolísá. Endoskopické i histologické změny přetrvávají. 3. Průběh chronický 4. Průběh perakutní – Perakutní průběh je charakterizován prudkým začátkem a rychlou progresí, často je fatální. (Mařatka, 1999)

16

2.2.6 Příznaky ulcerózní kolitidy Hlavním příznakem UC je průjem, který je většinou spojen s příměsí krve. Vyprazdňování stolice je časté, ale nebývá objemné. Dalším příznakem je bolestivé nucení na stolici, tzv. tenesmy, kdy může odcházet pouze nevelké množství krve nebo krvavého hlenu. Nemocný má obvykle časté ranní defekace. Přes den se stav může upravit, zhoršení přichází znovu večer. Při těžším průběhu se může vyskytnout i 20 vodnatých stolic denně. Z dalších symptomů bychom neměly vynechat zvýšenou teplotu a bolesti v břiše, které doprovází zejména perakutní průběh. Bolest břicha bývá tupá nebo ostrá, ohraničená v dolní polovině břicha. Křečovitá bolest se vyskytuje po jídle a po vyprázdnění většinou mizí. Zvracení se může vyskytovat u těžkého průběhu, stejně tak i úbytek na váze, který je tím větší, čím rozsáhlejší postižení střeva je. Anorexie bývá způsobená nauzeou, častými průjmy, časným pocitem sytosti a únavou. (Lukáš K., 1997)

2.2.7 Klasifikace ulcerózní kolitidy dle anatomické lokalizace Nejčastěji se ulcerózní kolitida rozděluje podle rozsahu zánětu: 1. Proktitida – forma, kdy je postižen pouze konečník 2. Proktosigmoiditida – postiženo rektum a sigmoideum 3. Levostranná forma – postižení tračníku od konečníku po slezinné ohbí 4. Subtotální forma – při této formě je postižen tračník od rekta po jaterní ohbí 5. Pankolitida – je postižen celý tračník (Lukáš, 1997) V praxi je vyhovující dělení nemoci na (Příloha G): 1. Tvar lehký (rektální) – postižení konečníku a esovité kličky, nejčastější forma, která postihuje 50 % pacientů 2. Tvar středně těžký (levostranná kolitida) – postižení střeva včetně sestupného tračníku, postihuje asi 20 % pacientů 3. Tvar těžký (pankolitida) – postižení tračníku příčného a vzestupného i s oblastí slepého střeva, postiženo asi 30 % pacientů (Kohout, Pavlíčková, 2006)

17

U proktitidy je hlavním symptomem tzv. rektální syndrom, kdy nemocní netrpí bolestmi břicha a kromě tenezmů jsou obvykle bez obtíží. Stolice bývá tvarovaná, nebo častěji tužší zácpovitá. Neobjevuje se horečka ani zvýšená teplota, nedochází k hmotnostnímu úbytku, ale později se může objevit anémie. (Lukáš, 1998) Při levostranném postižení se vedle tenezmů a rektálního syndromu objevuje také kolitický syndrom, který doprovází průjem, bolesti a střevní dyspepsie. Ve většině případu se objevuje hubnutí, nechutenství, únava a zvýšené teploty. (Lukáš, 1998) Časté vodnaté průjmy s větším obsahem krve, hlenu a hnisu, křečovité bolesti celého břicha, velká ztráta hmotnosti, zvýšené teploty až vysoké horečky a hluboká anémie jsou příznaky postižení celého tračníku. (Lukáš M., 1998)

2.2.8 Diagnostika ulcerózní kolitidy K diagnostice ulcerózní kolitidy je potřeba provést řadu vyšetření – klinických, laboratorních, endoskopických, histologických a radiodiagnostických. Výsledky laboratorních vyšetření diagnózu potvrzují a jsou užitečné zejména při stanovení aktivity nemoci a sledování účinnosti léčby. (Lukáš K., 1997) Každé vyšetření pacienta by mělo začít důkladným anamnestickým a fyzikálním vyšetřením. Anamnézu lékař získá na základě vyslechnutí pacienta a sepsání všech jeho obtíží. K fyzikálnímu vyšetření použije lékař pohled, poslech, pohmat a poklep a vyšetří pacienta per rektum. Lékař může zaznamenat zvýšenou bolestivost břicha, různé infiltráty, pozitivní nález v konečníku aj. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Z laboratorních ukazatelů obvykle postačí sledování krevního obrazu, CRP a sedimentace červených krvinek. Až u 70 % nemocných můžeme laboratorním vyšetřením zjistit anémii (chudokrevnost) různého stupně. Sedimentace erytrocytů je zvýšená v závislosti na aktivitě choroby a přítomnosti komplikujících infekcí. Množství bílých krvinek může být normální nebo zvýšené. U pacientů s těžším průběhem se může objevit přechodná leukemoidní reakce. U některých nemocných se může vyskytnout trombóza. Při těžkých průjmech a zvracení dochází k rozvratu vodního a minerálního hospodářství. (Lukáš K., 1997) Další důležité vyšetření je vyšetření stolice. Vzhled stolice je jedním z ukazatelů vážnosti nemoci. Při rektálním tvaru bývá stolice formovaná, často i bobkovitá 18

s příměsí krve a hnisu. Při tvaru levostranném a celkovém bývá stolice řídká, promísená s krví a hnisem a často má hnilobný zápach. Stolice se dále vyšetřuje na bakterie a parazity. Dalším vyšetřením, které se provádí, je test na okultní krvácení, kde zjišťujeme skryté krvácení, které nelze vidět pouhým okem. (Mařatka, 1999) K endoskopickým vyšetřením, která se provádějí při diagnostice UC patří hlavně rektoskopie a koloskopie. Rektoskopie je vůdčí diagnostickou metodou. Není nutná žádná příprava, je snadno dostupná a přináší velmi důležité informace, které mohou být rozhodující při vedení medikamentózní terapie. Při rektoskopickém vyšetření je možné odebrat bioptický vzorek sliznice a provést histologické vyšetření. Smyslem odebrání bioptických vzorků je histologicky stanovit změny v tkáních korelujících s diagnostikou UC, což je velmi důležité v diferenciální diagnostice proti Crohnově chorobě, dalším kolitidám, karcinomu nebo divertikulitidě. Zároveň umožňuje odhalit dysplastické změny. Rektoskopie je prvním instrumentálním vyšetřením, které se provádí při podezření na UC. (Lukáš M., 1998; Antoš, Kachlík, Šlauf, 2013) Koloskopie je jedním z nejdůležitějších vyšetření, které se v diagnostice i terapii idiopatických střevních zánětů využívá. Koloskopie může být indikována v případě, kdy má onemocnění těžší klinický průběh, nebo když choroba nereaguje na předtím účinnou terapii. Při vyšetření se zjistí rozsah onemocnění a stav sliznice. Nález na sliznici může být v klidové fázi UC téměř normální s dobře viditelnou cévní kresbou a světle růžovou barvou sliznice. U pacientů trpících UC dlouhodobě můžeme na sliznici pozorovat zvýšený lesk sliznice a drobné granulace, cévní kresba nemusí být patrna a sliznice má tmavě růžovou barvu (Příloha H). Při počínajícím relapsu UC se na sliznici objevuje otok, který se projeví červenou barvou s nápadným prosáknutím, není patrna cévní kresba a na sliznici můžeme pozorovat větší množství hlenu. (Lukáš M., 1998) Dalším vyšetřením je irigografie, což je vyšetření tlustého střeva rektální aplikací baryových suspenzí se současným zaváděním vzduchu. Toto vyšetření se nesmí provádět při hrozící perforaci a mělo by následovat až po rektoskopii. Známkou zánětu sliznice je vymizení reliéfu a známkou hlubšího zánětu je ztráta elasticity stěny. Při akutních stavech je provádění irigografie nevhodné a může jej částečně nahradit nativní snímek břicha, který má význam při podezření na toxické megacolon. (Lukáš K., 1997) Využití ultrasonografie při diagnostice UC je nevelké, protože rektum a sigmoideum jsou obtížně vyšetřitelné, navíc se jedná o změny na sliznici. Větší význam má v tomto 19

případě endosonografie rektální sondou, která dokáže zobrazit podslizniční vrstvy a okolí. Magnetická rezonance má význam zejména při zobrazování píštělí a abscesů. (Lukáš K., 1997)

2.2.9 Komplikace onemocnění Místní komplikace K častým místním komplikacím patří anorektální poruchy, mezi které můžeme zařadit hemoroidy, trhliny, výhřez anu a periproktální absces. Krvácení z rekta je typickým projevem UC. Obvykle je nevelké, ale trvalé a pochází ze zánětu sliznice. (Lukáš M., 1998) Další komplikací je perforace, kterou můžeme rozdělit na perforaci, při které dochází k proděravění stěny střeva s následnou volnou komunikací s peritoneální dutinou, a na perforaci krytou, kdy je porušena kontinuita střeva postupně. Volná perforace tlustého střeva do břišní dutiny je téměř vždy následkem toxického megacolon a má velmi vysokou mortalitu, která sahá až k 50 %. (Lukáš M., 1998) Striktury nebývají u UC časté, ale mohou se vyskytovat u pacientů s extenzivním postižením a kontinuálním průběhem. Projevují se zvýrazněním průjmu a inkontinencí stolice a nejčastěji se nacházejí v rektu a sigmatu. (Lukáš K., 1997) Toxické megacolon je jedna z nejobávanějších a často smrtících komplikací UC. Je to závažná ataka kolitidy, která se projeví při těžkém zánětu střeva a je provázená úplnou, nebo částečnou dilatací střeva. Při přestupu zánětu do hlubších vrstev střeva ztrácí tračník schopnost kontrakce, rozšiřuje se a vzniká paralytický ileus. Toxické megacolon nejčastěji postihne nemocné s pankolitidou a s vysokým stupněm aktivity nemoci. Výskyt toxického megacolon je u UC průměrně až 8 %. (Lukáš K., 1997) Riziko zhoubné přeměny v kolorektální karcinom je u nemocných s ulcerózní kolitidou vyšší než u zdravé populace, asi 3–5 %. Rozsah onemocnění a délka trvání nemoci jsou nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují vznik kolorektálního karcinomu. Riziko stoupá u nemocných s pankolitidou, naopak pacienti, kteří mají kolitidu ohraničenou na konečník a esovitou kličku, mají riziko vzniku karcinomu stejné, jako zdravá populace. Dalším faktorem pro zvýšené riziko zhoubné přeměny v karcinom je trvání nemoci více než 10 let a vznik choroby před 15. rokem života. (Lukáš M., 1998) 20

Vzdálené (mimostřevní) komplikace K těmto komplikacím patří zejména nedostatek vitamínů, bílkovin a solí, které jsou způsobeny nedostatečným příjmem, zvýšenou ztrátou a sníženou schopností vstřebávat tyto látky. Játra jsou u těžkých proktokolitid postižena téměř vždy. Primární sklerotizující cholangitida, nejzávažnější vzdálená komplikace, je velmi těžké, nevyléčitelné onemocnění, které se vyskytuje hlavně u mladších mužů. U většiny pacientů může vést až k obstrukci žlučových cest a ke vzniku biliární cirhózy. Mohou se objevovat projevy kožní, jako psoriasis vulgaris, která postihuje až 6 % pacientů a pyoderma gangraenosum, což je vzácná a nejtěžší kožní komplikace všech ISZ (idiopatických střevních zánětů). Mezi další vzácné vzdálené komplikace patří postižení plic a srdce. Z metabolických komplikací je nejčastější osteoporóza. (Mařatka, 1999; Lukáš M., 1998)

2.2.10 Léčba ulcerózní kolitidy Standardní léčbou rozumíme zejména léčbu medikamentózní, kam řadíme nejčastěji podávanou skupinu léčiv, aminosalicyláty. V ČR jsou z této skupiny léčiv dostupné pouze mesalazin a sulfasalazin. Při nedostatečné účinnosti těchto léků nebo při vysoké aktivitě nemoci se podávají topické či systémové kortikosteroidy, imunosupresiva a moderním trendem se stala léčba biologická. (Občanské sdružení pacientů s idiopatickými střevními záněty, 2011) K volbě správné léčby musíme stanovit přesnou diagnózu, rozsah a komplikace nemoci a stejně tak aktivitu zánětu. Úspěšná léčba závisí na rychlém rozpoznání choroby, včasné chirurgické konzultaci a antibakteriální a protizánětlivé léčbě. Při těžkém průběhu zahrnuje léčba nitrožilní podávání tekutin, plazmy, krve, zavedení nasogastrické sondy, antibiotika a intravenózní podávání kortikosteroidů. (Lengyel, Féher, 2000) 1) Medikamentozní léčba Léčba idiopatických střevních zánětů je zaměřena na léčbu aktivního onemocnění a předcházení relapsu, když je nemoc v období remise. V medikamentózní léčbě jsou používány:

aminosalicyláty,

kortikosteroidy,

imunosupresiva,

antibiotika

a

protiprůjmové léky. Tyto léky jsou nejčastěji vyráběny ve formě tablet, kapslí nebo jako granulát – tyto formy léků jsou určeny k užívání per os. Další variantou je podávání 21

léků ve formě čípků, pěny nebo léčebných nálevů, klyzmat. Některé druhy léků jsou určeny k nitrožilnímu podání nebo se aplikují jako podkožní injekce. (Lukáš K., Šatrová, 2004) Aminosalicyláty Od roku 1942 jsou aminosalicyláty základem léčby. V dnešní době se pro nevýhodu možných nežádoucích účinků užívá původní sulfasalazopyridin (sulfasalazin) jen minimálně a byl nahrazen mesalazinem. (Souček, 2011) Jak již bylo zmíněno, nyní využíváme preparátů kyseliny 5-aminosalicylové (5-ASA), která může být podávána per os, lokálně v klyzmatech nebo v čípcích. Léky, které obsahují kyselinu 5-aminosalicylovou (5-ASA = mesalazin), ovlivňují zánětlivou odpověď v zánětem postižené sliznici střeva. Tyto léky se užívají při léčbě lehkých až středně těžkých forem UC. Jejich hlavní indikací je nejen léčba udržovací, ale i indukční při akutním vzplanutí nemoci. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Podle rozsahu postižení se volí různé preparáty. Při postižení rekta a sigmoidea dáváme přednost čípkům a klysmatům, pro zbylou část tlustého střeva jsou vhodnější tablety, i když sestupný tračník můžeme ještě ovlivnit klysmaty. Při postižení celého tlustého střeva volíme tablety Pentasa, Asacol a Colazide. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Kortikosteroidy V léčbě nespecifických střevních zánětů se kortikosteroidy objevily asi o deset let později než aminosalicyláty. I po desítkách let zůstávají spolu s aminosalicyláty základem léčby, protože jejich role je i dnes stále nezastupitelná. (Zbořil, 2001) Kortikosteroidy se široce používají k tlumení zánětlivých a imunitních reakcí organismu. Abychom je mohli zařadit do léčebného plánu, je velmi důležitá volba preparátu, dávkování a další léčebné strategie. (Zbořil, 2001) Důležitými faktory pro volbu správného léku a dávkování jsou: lokalizace zánětlivého postižení, aktivita nemoci, tíže nemoci, přítomnost či nepřítomnost komplikací a přítomnost či nepřítomnost mimostřevních příznaků. Při proktitidě jsou doporučovány čípky a pěny, ale jejich nevýhodou je omezení lokálního efektu na rektum. Při levostranném tvaru ještě účinkují léčebná klyzmata, nicméně jsou doporučována spolu s orální terapií. Při extenzivním tvaru kolitidy je doporučována léčba orální nebo 22

parenterální. Mezi nejčastěji užívané kortikosteroidy se řadí: hydrokortizon + ACTH, prednizon, prednizolon, metylprednizolon, dexametazon a topické steroidy. (Zbořil, 2001) Imunosupresiva Imunosupresiva jsou léky blokující činnost imunitního systému, který je zodpovědný za obranu organismu proti cizorodým látkám. Při autoimunním onemocnění vytváří imunitní systém protilátky proti vlastním tkáním a vystupňovaná zánětlivá odpověď zhoršuje příznaky choroby. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Pro zvládnutí akutního stádia UC se nejčastěji podávají glukokortikosteroidy a cyklosporin, který je vhodný i pro léčbu komplikací UC, zejména při toxickém megacolon. Azathioprin a 6-merkaptopurin se užívá jako náhrada vysoké dávky kortikoidů a jsou vzhledem k nástupu účinku za 8 až 12 týdnů vhodné k terapii chronicky aktivní UC a také pro udržení remise. Metotrexát není používán při navozování remise pro jeho velmi pozdní nástup účinku, ale je využíván při těžkých stavech, kde jiná léčba selhala a také jako poslední možnost před chirurgickým zákrokem. (Zbořil, 2007) Antibiotika Užití antimikrobiální terapie předchází vyšetření stolice na bakteriologické a parazitologické vyšetření, protože bakteriální i parazitární infekce může být spouštěcím faktorem relapsu proktokolitidy. Antibiotická terapie je nutná u těžkých forem nemocí, které doprovází sepse, tak jak tomu bývá při těžce probíhající UC. Při fulminantním průběhu UC jsou antibiotika podávána parenterálně, nejčastěji cefalosporinová antibiotika. Pro prevenci recidivy UC se neukázalo prospěšné žádné antibiotikum. Při léčbě UC nejsou antibiotika lékem první volby. (Lukáš M., 1998) Probiotika Jak uvádí Kohout, et al. (2004), probiotika jsou živé fyziologické mikroorganismy trávicího traktu, které jsou prospěšné pro zdraví hostitelského makroorganismu. Nepatogenní E. coli má profylaktické účinky v klidové fázi UC, které jsou srovnatelné s mesalazinem. Skupina laktobacilů a bifidobakterií je ve vyšších koncentracích indikována při léčbě UC u intolerance aminosalicylátů. (Kohout, et al., 2004) 23

Protiprůjmové léky Tyto léky mohou být účinné v symptomatické léčbě u lehké až středně těžké kolitidy, protože snižují frekvenci vyprazdňování. Do této skupiny patří difenoxylát, loperamid (Imodium), codein, dioctahedral smectite (Smecta). Léky se nesmí podávat u těžkých kolitid pro riziko vzniku toxického megacolon. (Lukáš K., 1997) 2) Biologická léčba Biologická léčba je hitem současné medicíny v léčbě idiopatických střevních zánětů. Je určena pacientům, u kterých selhala předchozí léčba kortikosteroidy a imunosupresivy. (Červenková, 2009) Podstatou biologické léčby je cílený zásah do biologických procesů probíhajících v poškozeném nebo nemocném organismu. Podle FDA (Food and Drug Administration Office) patří do skupiny biologické léčby terapeutická séra, toxiny, antitoxiny, produkty virů, bakterií a kvasinek nebo jiných usmrcených či živých mikroorganismů. (Zbořil, et al., 2012) Biologická léčba pomáhá dosáhnout kompletní remise, slizničního hojení, snížení až vysazení kortikosteroidů, snížení hospitalizací a nutností operací. Léčebná odpověď dosahuje až 69 % a je obvykle spojena se zlepšením slizničních změn. Kompletních remisí je však necelých 40 %. (Zbořil, et al., 2012) Do léčby ulcerózní kolitidy vstoupila biologická terapie mnohem později než u Crohnovy choroby. Dlouhou dobu byl biologickým preparátem pro léčbu ulcerózní kolitidy pouze infliximab. Nyní však probíhají jednání o schválení adalimumabu v České republice. (Zbořil, et al., 2012) Infliximab Infliximab je monoklonální protilátka proti TNF-alfa (tumor nekrotický faktor) třídy IgG, která obsahuje ze 75 % lidskou a ze 25 % myší bílkovinu. Podává se ve formě intravenózních infuzí v dávce 5mg/kg váhy. (Zbořil, et al., 2012) Adalimumab Adalimubab je rekombinantní humánní monoklonální protilátka proti TNF-alfa třídy IgG. Je podáván ve formě subkutánní injekce. (Zbořil, et al., 2012) 24

Kontraindikací biologické léčby je těžká alergická reakce, sepse, přítomnost abscesu, infekce virovou hepatitidou B a C, náhlá příhoda břišní a toxické megacolon. (Zbořil, et al., 2012) 3) Chirurgická léčba Při ulcerózní kolitidě se chirurgický zákrok provádí nejčastěji ve třech situacích kdy: 1. Medikamentózní léčba nevede ke zklidnění zánětu. 2. Prudký průběh zánětu nereaguje na intenzivní léčbu. Zde hrozí vážné komplikace jako masivní krvácení z konečníku či perforace střeva. 3. Vznik předrakovinových ložisek na sliznici tlustého střeva. Chirurgická léčba je nejčastěji indikována jako urgentní (ileostomie, kolektomie) nebo elektivní, při chronickém průběhu s komplikacemi. (Souček, 2011) Při chirurgické léčbě ulcerózní kolitidy je na výběr ze čtyř variant: 1. Totální proktokolektomie (Příloha I) Totální kolektomie s ileostomií byla do léčby UC zavedena v roce 1931. Její zavedení do léčby však ve srovnání s prostou ileostomií naráželo na velkou morbiditu a mortalitu. V současné době je riziko pooperačních komplikací výrazně nižší a výkon lze provést bez speciální techniky i jednodobě. Jedinou nevýhodou je trvalá ileostomie, která vyžaduje speciální péči. Při chirurgickém výkonu je odstraněn konečník a celé tlusté střevo a je vytvořena terminální ileostomie. Proktokolektomie je nejčastěji indikována u starších nemocných, u nemocných s vyšším operačním rizikem, u nemocných po výkonech na rektu, popř. po amputaci rekta, resekcích na tenkém střevě a malignizaci v rektu. (Lukáš M., 1998) 2. Ileorektální anastomóza se subtotální kolektomií (Příloha J) Kolektomie s ileorektální anastomózou je známá od počátku minulého století. Při tomto chirurgickém výkonu se odstraní celé tlusté střevo, ale na rozdíl od proktokolektomie je ponechán konečník, na který je napojeno tenké střevo. Je to výkon kontroverzní, protože je mu vytýkáno pokračování zánětu v pahýlu konečníku, který musí být trvale kontrolován a léčen, proto je v dnešní době tento výkon prováděn výjimečně. K jeho výhodám patří menší náročnost pro pacienta i operatéra a nižší výskyt chirurgických komplikací. (Lukáš M., 1998)

25

3. Kontinentní ileostomie (Příloha K) Principem kontinentní ileostomie je vytvoření rezervoáru a chlopně, která zaručuje hromadění obsahu tenkého střeva po určitou dobu v takto uměle vytvořeném zásobníku z terminálního ilea. Nemocný má sice uměle vytvořené stoma, ale není zatěžován trvalým odtokem řídkého obsahu tenkého střeva. Výkon má však řadu komplikací. V prvních měsících po výkonu je nejčastější komplikací selhání chlopně, které vyžaduje chirurgické řešení. Dalšími častými komplikacemi, které vyžadují chirurgický zákrok, jsou prolaps stomatu, prolaps chlopně stomatem a píštěle v okolí ileostomie. Méně často se vyskytují stenózy, krvácení, ischemie a nekrózy rezervoáru nebo chlopně. (Lukáš M., 1998) 4. Proktokolektomie a ileo-pouch-analní anastomóza (Příloha L a M) Relativně úplné řešení UC představuje proktokolektomie s tzv. ileo-pouch-anální anastomózou. Tento chirurgický výkon se stal během posledních deseti let velmi rozšířeným, zejména proto, že na rozdíl od ileostomie, zůstává po tomto výkonu zachována kontinence. Výkon spočívá v odstranění celého tlustého střeva i konečníku, z něhož se ponechá jen řitní kanál. Z několika kliček tenkého střeva se vytvoří vak (pouch), obvykle ve tvaru písmene J a na jeho bříško se našije horní konec řitního kanálu. Zůstává tak zachována kontinence a zároveň je vytvořen rezervoár nahrazující funkci rekta (kapacitně asi z 50 %). Pacienti s IPPA mají obvykle 6–8 stolic denně, popisují však lepší kvalitu života než při ileostomii. U 5–10 % pacientů však dojde k selhání ileo-pouch-anální anastomózy a musí být proveden přechod na trvalou ileostomii. Ileo-pouch-anální anastomóza je sice pro pacienty s UC příjemnější metodou volby, než ileostomie, může však přinést řadu komplikací, ke kterým patří zejména zánět sliznice ve vytvořeném vaku (pouchitida). (Kasper, Harrison, 2005) Pouchitida, nejčastější komplikace po IPPA, je zjišťována asi u 10–30 % nemocných po operaci pro idiopatickou proktokolitidu. Důvod, proč zánět vzniká, není znám. Zánět se může projevovat bolestmi břicha, vodnatým a krvavým průjmem, tenesmy, inkontinencí, únavou, teplotami a úbytkem na váze. 90 % pacientů dobře reaguje na podávání metronidazolu, antibiotik, sulfasalazinu, mesalazinu a steroidů. (Mařatka, 1999)

26

4) Dieta Dieta je důležitou součástí léčebného režimu. Ve většině případů se ponechává normální perorální přívod stravy, ten je přerušen pouze u nemocných s toxickým megacolon nebo u velmi těžkého relapsu. (Kohout, et al., 2004) U aktivního onemocnění je nutná bezezbytková dieta bez mléka s nízkým obsahem cukru. U vysoce aktivního onemocnění je podávána výživa parenterální nebo enterální. Při křečovitých bolestech břicha, v období průjmu a při zúžení střeva je velmi důležité omezení vlákniny a většího množství kofeinu. (Lukáš, Šatrová, 2004) Bezezbytková dieta je lehce stravitelná a nenadýmavá, obsahuje snížený obsah tuků a zvýšený obsah bílkovin. K přípravě pokrmů by se mělo využívat pouze vaření, dušení a pečení bez tuku. K potravinám doporučeným patří: Maso

Libové, telecí, kuřecí, králičí, krůtí, libové ryby, drůbeží šunka

Přílohy

Brambory, bramborová kaše, rýže, těstoviny

Zelenina a ovoce

Zelenina vařená nebo dušená, ovoce měkké a bez zrníček

Nápoje

Neperlivé minerální vody, čaj, slabé ovocné šťávy, voda

Mléčné výrobky

S nízkým obsahem tuku, nízkotučný sýr a tvaroh

Rostlinné tuky, olej, margaríny, pečivo bílé a starší…

K zakázaným potravinám patří zejména: Maso

Tučné, smažené, grilované, kořeněné, uzené, vnitřnosti, uzeniny

Přílohy

Kynutý knedlík, smažené hranolky, krokety

Zelenina

Syrová, nakládaná, mražená

Nápoje

Minerálky, alkohol, černá káva s kofeinem

Tmavé pečivo, houby, luštěniny, tučné mléčné výrobky, pikantní potraviny… (Lukáš, Starnovská, 1998; http://www.fitnesstv.cz/bezezbytkova-dieta)

27

5) Psychoterapie Každá diagnostika chronického onemocnění znamená pro člověka obrovskou psychickou zátěž. Každý člověk je jiný a tak se i každý s touto skutečností vyrovnává jinak. Stres, napětí a úzkost jsou faktory, které mohou průběh střevního onemocnění ovlivnit. (http://www.strevnizanety.cz/psychika-a-ibd) Stres může ovlivnit míru imunitní reakce, může vyvolat akutní vzplanutí nemoci a může také způsobit hlubokou imunosupresi. Pokud je však psychoterapie prováděna vhodně, může nemoc zklidnit. U některých pacientů jsou ke zlepšení psychického stavu předepisována sedativa. (Kohout, Pavlíčková, 2006)

2.2.11 Prognóza onemocnění Prognóza nemoci je ovlivněna několika faktory a to: odpovědí na konzervativní léčbu, frekvencemi spontánních remisí, jejich délkou a udržením, nutností chirurgického zákroku, komplikacemi a mimostřevními projevy, rizikem vzniku neoplazií, možnou extenzí kolitidy apod. (Lukáš K., 1997) Fulminantní průběh UC často vyžaduje chirurgický zákrok. Akutní kolitida přechází ve více než 90 % do remise. Dlouhodobá prognóza je závislá na rozsahu, aktivitě a trvání nemoci. Pokroky v konzervativní a chirurgické léčbě výrazně zlepšily prognózu a kvalitu života nemocných. Podle různých studií, asi 25–70 % nemocných vede normální život. (Lukáš K., 1997)

2.2.12 Těhotenství a plodnost Plodnost u žen s UC je normální nebo jen minimálně narušena. Porucha plodnosti se může objevit při těžké aktivitě nemoci a při přestupu zánětu na vejcovody nebo vaječníky. U mužů se může porucha plodnosti objevit při užívání sulfasalazinu, ale po vysazení léku se do několika měsíců vrací k normálu. Většina těhotenství u žen s UC končí porodem zdravého novorozence. Pouze výskyt spontánních potratů je u žen s UC lehce zvýšený než u žen bez tohoto onemocnění. (Lukáš K., 1999)

28

3

Praktická část

3.1

Metodika výzkumu

Cílem výzkumu této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa. Jako výzkumnou metodu jsem použila kvantitativní výzkum a jako výzkumný nástroj dotazníkové šetření, ke kterému jsem použila standardizovaný dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím (Příloha B). Ke každému dotazníku jsem přiložila popis toho, k jakému účelu je určen a informovala jsem o anonymním a dobrovolném vyplnění (Příloha A). Dotazník SF-36 (36-Item Short-Form Health Survey) je sebeposuzující nástroj hodnotící zdraví vnímané pacientem. Je to krátká forma generického dotazníku k hodnocení zdravotního stavu v obecné populaci. Byl vytvořen pro samovyplňování osobami staršími 14 let. Dotazník byl navržen k použití v klinické praxi – screeningu jednotlivých pacientů, výzkumu a monitorování kvality života specifických a obecných populací. Dotazník je použitelný ke zjištění kvality života u širokého spektra onemocnění. Obsahuje celkem 36 otázek, které jsou rozděleny do 8 zdravotních oblastí: fyzické zdraví, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, všeobecné duševní zdraví, vitalita a všeobecné vnímání vlastního zdraví. V úvodu dotazníku jsou informativní údaje o věku, pohlaví a dosaženém vzdělání. Následující otázky jsou věnovány hodnocení zdraví. Otázky 1, 2 a 11 se týkají všeobecného vnímání vlastního zdraví, otázka 3 se týká fysických funkcí, otázka 4 se vztahuje k fyzickému omezení rolí, otázka 5 k emočnímu omezení rolí, otázky 6 a 10 se vztahují k fyzickému a emočnímu omezení sociálních funkcí, otázky 7 a 8 se týkají bolesti, otázky 9b, 9c, 9d, 9f a 9h se týkají všeobecného duševního zdraví a otázky 9a, 9e, 9g a 9i se vztahují k vitalitě.

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí

Dotazníky jsem po souhlasech vedení nemocnic (Příloha C, D a E) rozdala na gastroenterologických odděleních ve Fakultní nemocnici Olomouc a v nemocnici Prostějov, kde byly nabízeny pacientům, kteří trpí ulcerózní kolitidou. Kvůli nízkému počtu vyplněných dotazníků z nemocnic jsem dotazník přepracovala do elektronické

29

podoby. Ten jsem poté prostřednictvím sociálních sítí nabízela lidem trpícím ulcerózní kolitidou.

3.3

Průběh, popis a zhodnocení výzkumu

Výzkum probíhal od 2.7.2013 do 15.2.2014. Celkem jsem rozdala 130 (100%) dotazníků a vrátilo se mi 102. 2 dotazníky byly neúplně vyplněny, proto jsem je vyřadila. Návratnost tedy byla 79 %. Získaná data jsem vyhodnotila a zpracovala v programu Microsoft Office Excel, kde jsem ze získaných údajů vypracovala grafy pro znázornění dat. Vyhodnotila jsem odpovědi všech 36 otázek a zároveň jsem vyhodnotila i údaje o věku, pohlaví a dosaženém vzdělání respondentů. Bakalářská práce tedy obsahuje celkem 39 grafů.

30

3.4

Výsledky výzkumu

Věk respondentů

40

36

Absolutní četnost

35

31

30

25 18

20 15 10

4 4

5

6

0

1 10-19 20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-80

Věk

Graf 1 Věk respondentů

Graf 1 zobrazuje věk respondentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů. Uvedené údaje jsem rozdělila do věkových kategorií po 10 letech. 36 respondentů (36 %) bylo ve věku 30–39 let, 31 respondentů (31 %) bylo ve věku 20–29 let, 6 respondentů (6 %) bylo ve věku 60–69 let, 4 respondenti (4 %) byli ve věku 10–19 let a stejný počet respondentů (4) byli ve věku 50–59 let. Pouze 1 respondent (1%) měl věk mezi 70–80 lety.

31

Pohlaví respondentů

80

71

Absolutní četnost

70 60 50 40

29

30 20 10 0 Muž Žena

Pohlaví

Graf 2 Pohlaví respondentů

Graf 2 znázorňuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu respondentů se průzkumu zúčastnilo celkem 71 žen (71 %) a 29 mužů (29 %).

32

Dosažené vzdělání

59

60

Absolutní četnost

50 40 30

30 20

11

10 0 Základní

Střední

Vysokoškolské

Vzdělání

Graf 3 Nejvyšší dosažení vzdělání

Graf 3 zobrazuje, jaké nejvyšší vzdělání respondenti dosáhli. 59 respondentů (59 %) uvedlo, že mají středoškolské vzdělání. 30 respondentů (30 %) mělo vysokoškolské vzdělání a 11 respondentů (11 %) dosáhlo základního vzdělání.

33

Následující grafy 4 a 5 se vztahují k otázkám 1 a 2 a náleží k doméně všeobecné vnímání vlastního zdraví. Celkové zdraví

45 45 40

Absolutní četnost

35 30 25 20 15 10 5 0

21

16

16

2

Výborné

Velmi dobré

Dobré

Dosti dobré

Špatné

Celkové zdraví

Graf 4 Celkové zdraví respondentů

Graf 4 zobrazuje pohled respondentů na jejich celkové zdraví. 45 respondentů (45 %) uvedlo, že své zdraví vnímají jako dobré. 21 respondentů (21 %) vnímá se zdraví jako špatné, 16 respondentů (16 %) uvedlo, že své zdraví vnímá jak velmi dobré. Stejný počet respondentů (16) odpověděl, že své zdraví vnímají jako dosti dobré a pouze 2 respondenti (2 %) vnímají své zdraví jako výborné.

34

Zdraví dnes ve srovnání před rokem

34

35

33

30

Absolutní četnost

25 20

15

15

13

10 5

5

0 Mnohem Poněkud lepší než lepší než Přibližně stejné jako před před před rokem rokem rokem

Poněkud horší než před rokem

Mnohem horší než před rokem

Srovnání zdraví dnes a před rokem Graf 5 Posouzení stavu zdraví dnes a před rokem

Graf 5 ukazuje, jak respondenti hodnotí své zdraví teď ve srovnání před rokem. 34 respondentů (34 %) uvádí, že je jejich zdravotní stav poněkud lepší, než před rokem. 33 respondentů (33 %) hodnotí své zdraví přibližně stejné jako před rokem. 15 respondentů (15 %) vnímá své zdraví jako mnohem lepší, než před rokem. 13 respondentů (13 %) uvádí své zdraví jako poněkud horší, než před rokem a 5 respondentů (5 %) vnímá své zdraví jako mnohem horší, než před rokem.

35

Grafy 6 až 15 se vztahují k otázce 3, která obsahuje 10 podotázek. Ty jsou řazeny k doméně fyzické funkce. Otázky se týkají činností, které respondenti vykonávají během svého typického dne. Respondenti vyjádřili, zda a do jaké míry omezuje jejich zdraví vykonávání následujících činnosti. Omezení aktivit

45 40

44

38

Absolutní četnost

35 30 25 18

20 15 10 5 0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení aktivit Graf 6 Omezení aktivit

V Grafu 6 jsou shrnuty odpovědi respondentů, kteří odpovídali, jestli je jejich zdraví omezuje v usilovných činnostech jako je běh, zvedání těžkých předmětů a provozování náročných sportů. 44 respondentů (44 %) uvedlo, že je zdraví v těchto činnostech omezuje trochu. 38 respondentů (38 %) uvedlo, že jejich zdraví omezuje tyto činnosti hodně a 18 respondentů (18%) zdraví neomezuje vůbec.

36

Omezení pracovní činnosti

60 52

Absolutní četnost

50 36

40 30

20

12

10 0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení pracovní činnosti

Graf 7 Omezení pracovní činnosti

Graf 7 znázorňuje odpovědi respondentů na to, do jaké míry je omezuje jejich zdraví ve středně namáhavých činnostech jako je posunování stolu, luxování, hraní kuželek a jízda na kole. 52 respondentů (52 %) uvedlo, že je jejich zdraví neomezuje vůbec ve vykonávání těchto činností. 36 respondentů (36 %) jejich zdraví omezuje trochu a 12 respondentů (12 %) omezuje hodně.

37

Omezení těžké pracovní činnosti

70 61 60

Absolutní četnost

50 40

30

30 20

9

10 0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení těžké pracovní činnosti

Graf 8 Omezení těžké pracovní činnosti

Graf 8 znázorňuje, jak jsou respondenti omezeni svým zdravím při zvedání nebo nesení těžkého nákupu. 61 respondentů (61 %) nejsou svým zdravím vůbec omezeni. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že je jejich zdraví omezuje trochu a 9 respondentů (9 %) vnímá, že je zdraví omezuje hodně.

38

Výrazné omezení pohybové aktivity

57

60

Absolutní četnost

50 40

33

30 20

10

10 0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Výrazné omezení pohybové aktivity

Graf 9 Výrazné omezení pohybové aktivity

Z Grafu 9 je zřejmé, jak respondenty omezuje zdraví při vycházení schodů několik pater. 57 respondentů (57 %) uvedlo, že je zdraví při vycházení schodů několik pater neomezuje vůbec. 33 respondentů (33%) omezuje jejich zdraví trochu a 10 respondentů (10 %) omezuje hodně.

39

Absolutní četnost

Mírné omezení pohybové aktivity

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

82

15 3

Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Mírné omezení pohybové aktivity

Graf 10 Mírné omezení pohybové aktivity

V grafu 10 je vyjádřeno, jak respondenty omezuje zdraví při chůzi do schodů do jednoho patra. 82 respondentů (82 %) jejich zdraví neomezuje vůbec, 15 respondentů (15 %) uvedlo, že je jejich zdraví při vyjití jednoho patra omezuje trochu a 3 respondenti (3 %) uvedli, že je zdraví omezuje hodně.

40

Omezení aktivity při změnách polohy

70

64

60

Absolutní četnost

50 40

29

30 20

7

10 0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení aktivity při změnách polohy

Graf 11 Omezení aktivity při změnách polohy

Z Grafu 11 můžeme vyčíst, do jaké míry omezuje zdraví respondenty při předklonu, shýbání a pokleku. 64 respondentů (64 %) uvedlo, že je zdraví při těchto činnostech vůbec neomezuje. 29 respondentů (29 %) omezuje zdraví trochu a 7 respondentů (7 %) uvádí, že jsou omezování hodně.

41

Omezení aktivity při dlouhé chůzi

68

70 60

Absolutní četnost

50 40 24

30 20

8

10 0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení aktivity při dlouhé chůzi

Graf 12 Omezení aktivity při dlouhé chůzi

Graf 12 znázorňuje, jak zdraví omezuje respondenty při chůzi dlouhé 1 km. 68 respondentů (68 %) uvedlo, že je zdraví neomezuje vůbec. 24 respondentů (24 %) omezuje trochu a 8 respondentů (8 %) omezuje hodně.

42

Omezení aktivity při chůzi

86

90 80

Absolutní četnost

70 60

50 40 30 20 10 0

4

Ano, omezuje hodně

10

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení aktivity při chůzi

Graf 13 Omezení aktivity při chůzi

V Grafu 13 je vyjádřeno, do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi několik set metrů. 86 respondentů (86 %) není svým zdravím při chůzi několik set metrů vůbec omezeno. 10 respondentů (10 %) je omezeno trochu a 4 respondenti (4 %) jsou omezeni hodně.

43

Omezení aktivity při krátké chůzi

100

92

Absolutní četnost

80 60 40 20

2

6

0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení aktivity při krátké chůzi

Graf 14 Omezení aktivity při krátké chůzi

Graf 14 představuje zpracovanou odpověď na to, jak jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi po ulici dlouhé 100 metrů. 92 respondentů (92 %) odpovědělo, že je jejich současné zdraví neomezuje. 6 respondentů (6 %) uvedlo, že se cítí trochu omezeni a jen 2 respondenti (2 %) odpověděli, že jsou omezováni hodně.

44

Omezení aktivity při běžné denní činnosti

100

93

Absolutní četnost

80 60 40 20

1

6

0 Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

Omezení aktivity při běžné denní činosti

Graf 15 Omezení aktivity při běžné denní činnosti

Z Grafu 15 můžeme vyčíst, jak se respondenti cítí omezováni svým zdravím při koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby. 93 respondentů (93 %) uvádí, že při těchto činnostech nejsou vůbec omezováni. 6 respondentů (6 %) odpovědělo, že jsou omezováni trochu a pouze 1 respondent (1 %) je při těchto činnostech omezován hodně.

45

Grafy 16 až 19 se týkají otázky číslo 4, která obsahuje 4 podotázky. Náleží k doméně fyzické omezení rolí. Grafy znázorňují, zda se u respondentů vyskytly dále uvedené problémy při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím. Čas potřebný pro denní činnost

59 60

50

Absolutní četnost

41 40

30 20 10 0 Ano Ne

Čas potřebný pro denní činnost

Graf 16 Čas potřebný pro denní činnost

Graf 16 popisuje odpověď respondentů na otázku, zda se zkrátil čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti. 59 respondentů (59 %) odpovědělo, že se jejich čas věnovaný práci nebo jiným činnostem zkrátil. 41 respondentů (41 %) uvedlo, že se jejich čas pro danou práci nebo činnost nezkrátil.

46

Pracovní výkonnost

67

70

Absolutní četnost

60 50 40

33

30 20 10 0 Ano Ne

Pracovní výkonnost

Graf 17 Pracovní výkonnost

Graf 17 znázorňuje, zda respondenti udělali méně, než chtěli. 67 respondentů (67 %) uvedlo, že kvůli zdravotním potížím udělali méně, než chtěli. 33 respondentů (33 %) uvedlo odpověď ne, tedy že udělali to, co chtěli.

47

Omezení v pracovních činnostech

70

62

Absolutní četnost

60

50 38

40 30

20 10 0 Ano Ne

Omezení v pracovních činnostech

Graf 18 Omezení v pracovních činnostech

Z Grafu 18 můžeme vyčíst, zda respondenti byli omezeni v druhu práce nebo jiných činnostech. 62 respondentů (62 %) odpovědělo ano, tedy že se cítili v druhu práce nebo jiných činnostech omezeni. 38 respondentů (38 %) se omezeni necítili.

48

Omezení v pracovním výkonu

70

61

60

Absolutní četnost

50 39 40 30 20 10 0

Ano Ne

Omezení v pracovním výkonu

Graf 19 Omezení v pracovním výkonu

Graf 19 zobrazuje, zda měli respondenti nějaké potíže při práci nebo jiných činnostech a museli vynaložit zvláštní úsilí. 61 respondentů (61 %) uvedlo, že nějaké potíže měli a museli vynaložit zvláštní úsilí. Zbylých 39 respondentů (39 %) zhodnotilo, že žádné potíže neměli.

49

Grafy 20 až 22 se vztahují k 5. otázce a doméně emoční omezení rolí. Otázka 5 se skládá z 3 podotázek. Tyto grafy popisují, zda se u respondentů vyskytly dále uvedené problémy při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím, jako například kvůli depresi nebo úzkosti. Čas potřebný pro výkon práce

58 60

Absolutní četnost

50

42

40 30 20 10 0 Ano Ne

Čas potřebný pro výkon práce

Graf 20 Čas potřebný pro výkon práce

Graf 20 zobrazuje, jestli se v důsledku emocionálních potíží zkrátil čas respondentů, který věnovali práci nebo jiné činnosti. 58 respondentů (58 %) uvedlo, že se jejich čas zkrátil. 42 respondentů (42 %) uvedlo, že nezkrátil.

50

Snížení pracovního výkonu

57

60

Absolutní četnost

50

43

40 30 20

10 0 Ano Ne

Snížení pracovního výkonu

Graf 21 Snížení pracovního výkonu

V grafu 21 je popsáno, jestli respondenti udělali méně, než chtěli. 57 respondentů (57 %) odpovědělo ano, tedy udělali méně, než chtěli a 43 respondentů (43 %) odpovědělo ne, z čehož vyplývá, že udělali to, co chtěli.

51

Snížení pozornosti

51 51

Absolutní četnost

50,5 50 49,5

49

49 48,5 48 Ano Ne

Snížení pozornosti

Graf 22 Snížení pozornosti

Graf 22 znázorňuje pozornost respondentů. Ti odpovídali, zda byli při práci nebo jiných činnostech méně pozorní, než obvykle. 51 respondentů (51 %) uvedlo, že byli pozorní jako obvykle. 49 respondentů (49 %) uvedlo, že byli méně pozorní.

52

Graf 23 se vztahuje k otázce 6 a doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí. Omezení společenského života

30

30 25

Aboslutní četnost

25 20

22 19

15 10 5

4

0 Vůbec ne

Trochu

Mírně

Poměrně dost

Velmi silně

Omezení společenského života

Graf 23 Omezení společenského života

V grafu 23 je vyjádřena odpověď respondentů týkající se jejich emocionálních nebo tělesných potíží. Respondenti odpovídali, zda jim tyto potíže bránily a do jaké míry jejich normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že jim tyto potíže bránily trochu. 25 respondentů (25 %) uvedlo, že jim tělesné nebo emocionální potíže bránily v normálním společenském životě poměrně dost. 22 respondentů (22%) uvedlo, že jim bránily mírně. 19 respondentům (19 %) tyto potíže nebránily vůbec a pouze 4 respondenti (4 %) uvedli, že jim emocionální nebo tělesné potíže bránily velmi silně.

53

Graf 24 se vztahuje k otázce 7 a graf 25 k otázce 8. Obě otázky se řadí do domény bolest. Bolest

35

31

30 24

Absolutní četnost

25 20

15

15

15 10

9 6

5 0 Žádné

Velmi mírné

Mírné

Střední

Silné

Velmi silné

Bolest Graf 24 Síla bolesti

Graf 24 zobrazuje, jaké velké bolesti měli respondenti v posledních 4 týdnech. 31 respondentů (31 %) uvedlo, že měli bolesti mírné. 24 respondentů (24 %) mělo bolesti střední. 15 respondentů (15 %) uvedlo, že měli bolesti velmi mírné. Stejný počet respondentů, tedy 15 (15 %) odpovědělo, že bolesti neměli žádné. 9 respondentů (9 %) mělo bolesti silné a zbylých 6 respondentů (6 %) trpělo velmi silnými bolestmi.

54

Snížení výkonu v důsledku bolesti

30

29 27

Absoliutní četnost

25 20

20

16

15 10 8 5

0 Vůbec ne

Trochu

Mírně

Poměrně dost

Velmi silně

Snížení výkonu v důsledku bolesti

Graf 25 Snížení výkonu v důsledku bolesti

V Grafu 25 můžeme vyčíst, do jaké míry bránily respondentům bolesti v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech. 29 respondentů (29 %) uvedlo, že jim bolest v práci vůbec nebránila. 27 respondentů (27 %) odpovědělo, že jim bolest bránila trochu, 20 respondentům (20 %) bránila bolest mírně, 16 respondentům (16 %) poměrně dost a 8 respondentům (8 %) bránila bolest v práci velmi silně.

55

Grafy 26 až 34 se vztahují k otázce 9, které obsahuje 9 podotázek. Grafy 26, 30, 32 a 34 se vztahují k doméně vitalita a grafy 27, 28, 29, 31 a 33 se vztahují k doméně všeobecné duševní zdraví. Následujících 9 grafů vyjadřuje pocity respondentů na to, jak se jim dařilo v předchozích 4 týdnech. Pracovní elán

35

31 29

Absolutní četnost

30 25 20

17

14

15 10 5

3

6

0 Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pracovní elán Graf 26 Pracovní elán

Graf 26 znázorňuje, jak často se respondenti cítili plni elánu v předchozích 4 týdnech. 31 respondentů (31 %) uvedlo, že se jen občas cítili plni elánu. 29 respondentů (29%) se plni elánu cítili pouze málokdy. 17 respondentů (17 %) se tak cítilo většinou, 14 respondentů (14 %) dost často, 6 respondentů (6 %) se plni elánu necítili nikdy a pouze 3 respondenti (3 %) se tak cítili pořád.

56

Nervozita v důsledku onemocnění

33

35 30

27

Absolutní četnost

25 21

20

15 10

7

6

6

5 0 Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Nervozita v důsledku oenmocnění Graf 27 Nervozita v důsledku onemocnění

Graf 27 vyjadřuje, jak často byli respondenti nervózní. 33 respondentů (33 %) odpovědělo, že byli občas nervózní. 27 respondentů (27 %) bylo nervózních dost často. 21 respondentů (21 %) odpovědělo málokdy. 7 respondentů (7 %) bylo nervózních pořád a 6 respondentů (6 %) většinou. Stejný počet respondentů, tedy 6 (6 %) uvedlo, že nervózní nebyli nikdy.

57

Deprese v důsledku onemocnění

30

30 25

Absolutní četnost

20

17

18

18

13

15 10 4 5 0

Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Deprese v důsledku onemocnění Graf 28 Deprese v důsledku onemocnění

Z grafu 28 je zřejmé, jak často respondenti pociťovali depresi tak silnou, že je nic nemohlo rozveselit. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že takovou depresi neměli nikdy. 18 respondentů (18 %) uvedlo, že měli depresi málokdy a stejný počet respondentů, 18 (18 %), uvedlo odpověď občas. 17 respondentů (17 %) pociťovalo depresi dost často, 13 respondentů (13 %) většinou a 4 respondenti (4 %) pořád.

58

Klid a pohoda v důsledku nemoci

30

28 23

25

Absolutní četnost

28

20

15

13

10

6

5 2

0 Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Klid a pohoda v důsledku nemoci Graf 29 Klid a pohoda v důsledku nemoci

Z grafu 29 můžeme vyčíst, jak často respondenti v předchozích 4 týdnech pociťovali klid a pohodu. 28 respondentů (28 %) odpověděli, že málokdy. Stejný počet respondentů, tedy 28 (28 %), pociťovalo klid a pohodu občas. 23 respondentů (23 %) uvedlo pocit klidu a pohody většinou. 13 respondentů (13 %) vnímalo klid a pohodu dost často. Pořád pociťovalo klid a pohodu 6 respondentů (6 %) a odpověď nikdy zvolili 2 respondenti (2 %).

59

Charakteristika dostatku energie

35

35 30 26

Absolutní četnost

25 20

17

15 9

10 5

10

3

0 Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Charakteristika dostatku energie

Graf 30 Charakteristika dostatku energie

Graf 30 popisuje, jak často byli respondenti plni energie. 35 respondentů (35 %) uvedlo, že plni energie byli málokdy. 26 respondentů (26 %) odpovědělo občas. Dost často odpovědělo 17 respondentů (17 %), odpověď nikdy zvolilo 10 respondentů (10 %), odpověď většinou vybralo 9 respondentů (9 %) a jen 3 respondenti (3 %) se plni energie cítili pořád.

60

Pesimismus a smutek v důsledku nemoci

30 25

27

Absolutní četnost

25 20

20 15 10

11 7

10

5 0 Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pesimismus a smutek v důsledku nemoci

Graf 31 Pesimismus a smutek v důsledku nemoci

Graf 31 ukazuje, jak často respondenti pociťovali pesimismus a smutek. 27 respondentů (27 %) uvedlo, že pesimismus a smutek pociťovali občas, 25 respondentů (25 %) dost často, 20 respondentů (20 %) málokdy, 11 respondentů (11 %) většinou, 10 respondentů (10 %) nikdy a 7 respondentů (7 %) odpovědělo, že pořád.

61

Zvýšená vyčerpanost v důsledku onemocnění

30

30

27

Absolutní četnost

25 18

20 15

12 11

10 5

2

0

Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Zvýšená vyčerpanost v důsledku onemocnění

Graf 32 Zvýšená vyčerpanost v důsledku onemocnění

Z grafu 32 je zřejmé, jak často se respondenti cítili vyčerpáni. 30 respondentů (30 %) odpovědělo občas. 27 respondentů (27 %) uvedlo, že dost často. 18 respondentů (18 %) uvedlo většinou. 12 respondentů (12 %) uvedlo odpověď pořád, odpověď málokdy zvolilo 12 respondentů (12 %) a 2 respondenti (2 %) uvedli, že se vyčerpáni necítili nikdy.

62

Pocit štěstí v důsledku nemoci

40

36

Absolutní četnost

35 30 25 14

15 10

22

20

20

5

5 3

0 Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit štěstí v důsledku nemoci Graf 33 Pocit štěstí v důsledku nemoci

Graf 33 znázorňuje, jak často byli respondenti šťastni. 36 respondentů (36 %) odpovědělo občas, 22 respondentů (22 %) málokdy, 20 respondentů (20 %) dost často, 14 respondentů (14 %) většinou, 5 respondentů (5 %) pořád a pouze 3 respondenti (3 %) uvedli odpověď nikdy.

63

Zvýšená únavnost v důsledku onemocnění

38

40 35

Absolutní četnost

30 25

20

21

20 15

13

10 6

5

2

0 Pořád Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Zvýšená únavnost v důsledku onemocnění Graf 34 Zvýšená únavnost v důsledku onemocnění

Graf 34 zobrazuje, jak často se respondenti cítili unaveni. 38 respondentů (38 %) uvedlo, že se cítili unaveni dost často. 21 respondentů (21 %) bylo unaveno občas. 20 respondentů (20 %) se cítilo unaveno pořád. 13 respondentů (13 %) uvedlo většinou. 6 respondentů (6 %) odpovědělo málokdy a 2 respondenti (2 %) uvedli, že nikdy.

64

Graf 35 se vztahuje k otázce 10 a doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí. Omezení ve společenském životě v důsledku emoci

30 30

28 23

Aboslutní četnost

25 20

16

15 10 3

5 0 Pořád

Většinou

Občas

Málokdy

Nikdy

Omezení ve společenském životě v důsledku nemoci

Graf 35 Omezení ve společenském životě v důsledku nemoci

Graf 35 zobrazuje, jak často bránily respondentům jejich tělesné nebo emocionální obtíže ve společenském životě (návštěvy přátel, příbuzných apod.) v předchozích 4 týdnech. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že jim obtíže bránily občas. 28 respondentů (28 %) uvedlo, že jim bránily málokdy. 23 respondentů (23 %) odpovědělo většinou. 16 respondentů (16 %) odpovědělo nikdy a 3 respondenti (3 %) uvedli odpověď pořád.

65

Grafy 36 až 39 se vztahují k otázce 11, která obsahuje 4 podotázky. Náleží k doméně všeobecné vnímání vlastního zdraví. Následující 4 grafy tedy znázorňují odpovědi respondentů, kde vyjadřovali, do jaké míry pro ně platí jednotlivá tvrzení. Zvýšený pocit chorobnosti při základním onemocnění

35

32

30 25

Aboslutní četnost

25

22

20 15

11

10

10

5 0

Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Zvýšený pocit chorobnosti při základním onemocnění

Graf 36 Zvýšený pocit chorobnosti při základním onemocnění

V grafu 36 respondenti odpovídali, zda si myslí, že onemocní snadněji jakoukoli nemocí, než jiní lidé. 32 respondentů (32 %) uvedlo, že onemocní spíše, než jiní lidé. 25 respondentů (25 %) si není jisto. 22 respondentů (22 %) si myslí, že spíše ne. 11 respondentů (11 %) odpovědělo jistě ano a 10 respondentů (10 %) odpovědělo, že určitě ne.

66

Pocit zdraví ve srovnání se zdravými

40

37

Absolutní četnost

35 30

27

25 19

20 14

15

10 5

3

0 Jistě ano Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Pocit zdraví ve srovnání se zdravými

Graf 37 Pocit zdraví ve srovnání se zdravými

Z grafu 37 lze vyčíst, zda si respondenti myslí, že jsou stejně zdrávi jako ostatní lidé. 37 respondentů (37 %) uvedlo, že spíše ne. 27 respondentů (27 %) odpovědělo určitě ne. 19 respondentů (19 %) si není jisto. 14 respondentů (14 %) odpovědělo spíše ano a pouze 3 respondenti (3 %) uvedli jistě ano.

67

Předpokládané zhoršení zdraví vzhledem k základnímu onemocnění

34

35

31

Absolutní četnost

30 25 20

18

15 10

8

9

5 0 Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Předpokladané zhoršení zdraví vůči základní nemoci

Graf 38 Předpokládané zhoršení zdraví vzhledem k základnímu onemocnění

V grafu 38 můžeme vidět, kolik respondentů předpokládá, že se jejich zdraví zhorší. 34 respondentů (34 %) odpovědělo, že si nejsou jisti. 31 respondentů (31 %) odpovědělo spíše ano. 18 respondentů (18 %) odpovědělo spíše ne. 9 respondentů (9 %) se domnívá, že určitě ne a 8 respondentů (8 %) uvedlo jistě ano.

68

Pohled nositelů colitis ulcerosa na perfektní zdraví

43

45

Absolutní četnost

40 35 30 25 20 15 10 5 0

21

23

10 3

Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Pohled nositelů colitis ulcerosa na perfektní zdraví

Graf 39 Pohled nositelů colitis uclerosa na perfektní zdraví

Graf 39 znázorňuje pohled respondentů na tvrzení, že jejich zdraví je perfektní. 43 respondentů (43 %) uvedlo, že jejich zdraví určitě není perfektní. 23 respondentů (23 %) uvedlo, že spíše není. 21 respondentů (21 %) si není jisto. 10 respondentů (10 %) odpovědělo spíše ano a zbylí 3 respondenti (3 %) uvedli jistě ano.

69

3.5

Diskuze

Ulcerózní kolitida je autoimunní chronické onemocnění, které si vyžaduje od nositelů dodržování správného životního stylu, životosprávy a terapie. Každé porušení zhoršuje kvalitu jejich života a omezuje nejzákladnější životní funkce. Cílem bakalářské práce bylo porovnat zdraví se základním onemocněním a sledovat kvalitu života nositele tohoto závažného autoimunního onemocnění. Vedlejším cílem bylo zjistit, zda a jakým stylem ovlivňuje colitis ulcerosa pracovní zátěž a jiné životní aktivity. Dosažené výsledky jsou ve shodě s údaji v literatuře. Na zjištění zhoršení kvality života jsem vypracovala celkem 5 pracovních hypotéz, ve kterých jsem se snažila podat odpověď na zhoršenou kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa a provedla jsem kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo celkem 102 respondentů. Zpracováno bylo celkem 100 řádně vyplněných dotazníků. Výzkumu se zúčastnilo 71 žen (71 %) a 29 mužů (29 %). Nejvíce respondentů bylo ve věku 30–39 let, celkem 36 respondentů (36 %), o něco méně, 31 respondentů (31 %), bylo ve věku 20–29 let. Nejnižší zastoupení, pouze 1 respondent (1 %), byl ve věku 70–80 let. U otázky vzdělání uvedla většina respondentů, 59 (59 %), vzdělání středoškolské. Překvapivá odpověď pro mne byla ta, kde respondenti odpovídali, jak vnímají své zdraví. 45 respondentů (45 %) uvedlo, že své zdraví vnímají jako dobré, což bych u takového onemocnění neočekávala. Odpověď špatné totiž uvedlo pouze 21 respondentů (21 %). Další otázky se již týkaly hypotéz a jsou vyhodnoceny samostatně. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že colitis ulcerosa omezuje fyzické funkce nemocného. Pro vyhodnocení této hypotézy jsem použila otázku č. 3, která obsahovala 10 podotázek a která patří k doméně fyzické funkce. Z výzkumu vyplývá, že ulcerózní kolitida omezuje respondenty nejvíce v usilovných činnostech, jako je běh, zvedání těžkých předmětů a provozování náročných sportů. U této podotázky uvedlo 44 respondentů (44 %), že jsou omezování trochu a 38 respondentů (38 %) uvedlo, že jsou omezování hodně. V luxování, hraní kuželek a jízdě na kole již tolik respondenti omezováni nejsou. Pouze 12 respondentů (12 %) je omezováno hodně a 36 (36 %) trochu. Podobné odpovědi jsem zaznamenala i při činnostech, které se týkají zvedání nebo nesení těžkého nákupu, při činnostech, jako je předklon, shýbání a poklek a při odpovědích na podotázky, jak jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi do několika pater a při 70

chůzi dlouhé 1 km. Změna přišla u podotázky chůze do schodů do 1 patra. Zde jsou pouze 3 respondenti (3 %) omezováni hodně a 15 respondentů (15 %) trochu. Nejméně jsou respondenti omezování při chůzi několik set metrů, při chůzi dlouhé 100 m a při koupání a oblékání bez pomoci. U těchto podotázek uvedla většina respondentů, 86–93 (86 % – 93 %), že nejsou omezováni vůbec. Z této otázky jsem tedy zjistila, že u některých činností jsou respondenti svým zdravím omezování hodně, u některých trochu a u některých téměř vůbec. Z uvedeného však jednoznačně vyplývá, že colitis ulcerosa omezuje fyzické funkce nemocného. Hypotéza se mi tedy potvrdila. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že colitis ulcerosa ovlivňuje pracovní zátěž jak fyzicky, tak emocionálně. K objasnění této hypotézy jsem vyhodnotila otázky 4 a 5. Obě se zaměřovaly na fysické a emoční omezení rolí. Napřed jsem vyhodnocovala fysické omezení rolí, ke kterému se vztahuje otázka č. 4. Ta obsahuje 4 podotázky, které se zabývaly tím, zda se u respondentů vyskytl uvedený problém při práci nebo běžné denní činnosti v předchozích 4 týdnech kvůli zdravotním potížím. U všech 4 odpovědí převažovala odpověď ano. Průměrně tedy 62 respondentů (62 %) uvedlo, že se jim zkrátil čas, který věnovaly práci, že udělaly méně, než chtěli, že byli v práci nebo běžných činnostech omezeni, nebo že měli při práci potíže a museli vynaložit větší úsilí. Dále jsem zpracovala a vyhodnotila otázku č. 5, která se vztahuje k emočnímu omezení rolí. Otázka obsahovala 3 podotázky, které se zabývaly tím, zda se u respondentů vyskytl uvedený problém při práci nebo běžné denní činnosti v předchozích 4 týdnech kvůli emocionálním potížím jako například kvůli depresi nebo úzkosti. 58 respondentů (58 %) uvedlo, že se zkrátil čas, který věnovaly práci a 57 respondentů (57 %) uvedlo, že udělali méně, než ve skutečnosti chtěli. Na podotázku, zda byli respondenti méně pozorní, než obvykle, odpovědělo 49 respondentů (49 %) ne. Z výše popsaného tedy vyplývá, že colitis ulcerosa ovlivňuje pracovní zátěž nebo běžné denní činnosti fyzicky i emocionálně, průměrně ve více než 58 %. Hypotéza se mi tedy potvrdila.

71

Hypotéza č. 3: Předpokládám, že bolest ovlivňuje kvalitu života nositele onemocnění. K prokázání této hypotézy jsem vyhodnotila otázky 7 a 8, které se zaměřují na bolest. U otázky č. 7 jsem zjišťovala, jak silné bolesti měli respondenti v posledních 4 týdnech. 31 respondentů (31 %), což byl nejvyšší počet odpovědí, uvedlo, že mělo bolesti mírné. 24 respondentů (24 %) mělo bolesti střední. 30 respondentů (30%) uvedlo, že měli bolesti velmi mírné anebo žádné. 9 respondentů (9 %) trpělo bolestmi silnými a 6 respondentů (6 %) trpělo velmi silnými bolestmi. Z této otázky tedy vyplývá, že 85 respondentů (85 %) mělo nějaké bolesti. Otázka č. 8 se zaměřovala na to, do jaké míry bránily respondentů bolesti v práci. 29 (29 %) uvedlo, že vůbec. 27 respondentů (27 %) odpovědělo trochu, 20 respondentů (20%) odpovědělo mírně, 16 respondentů (16 %) poměrně dost a zbývajících 8 respondentů (8 %) uvedlo, že jim bolesti v práci bránily velmi silně. Práce u většiny respondentů byla tedy bolestí rozhodně ovlivněna. Kvalita života je tedy bolestí u pacientů trpících ulcerózní kolitidou ovlivněna poměrně dost. Pouze 15 respondentů (15 %) uvádí, že nemělo bolesti žádné a pouze 29 respondentů (29 %), že jim bolesti v práci vůbec nebránily. Bolest tedy ovlivňuje kvalitu života nositele onemocnění. Hypotéza se mi potvrdila. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že colitis ulcerosa ovlivňuje vitalitu a všeobecné duševní zdraví. K objasnění této hypotézy jsem vyhodnotila otázku č. 9, která se vtahuje k doméně vitalita a všeobecné duševní zdraví. Otázka obsahuje celkem 9 podotázek, kde respondenti odpovídali na to, jak se jim dařilo v posledních 4 týdnech. První podotázka se tázala respondentů, jak často se cítili plni elánu. Nejvíce respondentů, 39 (39 %) odpovědělo, že občas. Druhá nejčastější odpověď byla málokdy, na kterou odpovědělo 29 respondentů (29 %). Odpověď pořád zvolili pouze 3 respondenti (3 %) a naopak, odpověď nikdy zvolilo 6 respondentů (6 %). V druhé podotázce, která se týkala toho, jak často byli respondenti nervózní, jsem získala podobné výsledky u odpovědi občas, kterou zvolilo 33 respondentů (33 %). Druhou nejčastější odpovědí bylo dost často, kterou zvolilo 27 respondentů (27 %). Tato odpověď mne velmi překvapila. Další 72

podotázkou bylo, jak často respondenti pociťovali depresi. Zde jsem dospěla k povzbudivějšímu výsledku, protože 30 respondentů (30 %) uvedlo, že nikdy. Ostatní odpovědi měli podobný počet respondentů, pouze odpověď pořád zvolili 4 respondenti (4 %). Dále jsem se zabývala pocitem klidu a pohody, který má občas anebo málokdy 28 respondentů (28 %). Jak často se respondenti cítili plni energie, jsem vyhodnocovala v další podotázce, kde nejvíce respondentů, 35 (35 %), zvolilo odpověď málokdy. Pesimismus a smutek pociťovalo občas 27 respondentů (27 %) a dost často 25 respondentů (25 %). Občas vyčerpáno se cítilo 30 respondentů (30 %) a 27 respondentů (27 %) se cítilo vyčerpáno dost často. V další podotázce odpovídali respondenti na to, jak často se cítili šťastni. Opět byla nejčastěji volena odpověď občas, kterou si vybralo 36 respondentů (36 %). Poslední podotázkou bylo, jak často se respondenti cítili unaveni. Tato odpověď byla velmi zajímavá. 38 respondentů (38 %) uvedlo odpověď dost často. Překvapilo mě, že 20 respondentů (20 %) se cítí unaveno pořád. Z průzkumu vyplývá, že ulcerózní kolitida ovlivňuje vitalitu a všeobecné duševní zdraví nemocného. Pacienti se cítí plni elánu a energie jen občas nebo málokdy, dost často pociťují nervozitu, pouze málokdy mají pocit klidu a pohody, často jsou vyčerpáni, šťastní se cítí jen občas a unavení velmi často. Tato hypotéza se mi rovněž potvrdila. Hypotéza č. 5: Domnívám se, že colitis ulcerosa zhoršuje pohled na vnímání vlastního zdraví. K prozkoumání této hypotézy jsem vyhodnotila otázku č. 11. Ta se skládá ze 4 podotázek a náleží k doméně všeobecné vnímání vlastního zdraví. V první podotázce byli respondenti dotazování, zda si myslí, že onemocní jakoukoli nemocí snadněji, než ostatní. 32 respondentů (32 %) uvedlo odpověď spíše ano. Jistě ano zvolilo 11 respondentů (11 %) a určitě ne zvolilo 10 respondentů (10 %). Další podotázka se ptala respondentů, zda si myslí, že jsou stejně zdraví, jako ostatní lidé. 37 respondentů (37 %), což bylo nejvíce odpovědí, odpovědělo spíše ne. 27 respondentů (27 %) uvedlo odpověď určitě ne. Z toho vyplývá, že 64 respondentů (64 %) trpící colitis ulcerosa se necítí stejně zdrávo, jako ostatní lidé. V další podotázce si 34 respondentů (34 %) není jisto, zda se jejich zdraví zhorší. Dalších 39 respondentů (39 %) očekává, že se jejich zdravotní stav zhorší. Poslední podotázka posuzovala, jestli si respondenti myslí, že je jejich zdraví perfektní. Nejvyšší počet respondentů, 43 (43 %), uvedlo odpověď určitě 73

ne. 23 respondentů (23 %) odpovědělo spíše ne. Celkem tedy 66 respondentů (66 %) nepovažuje své zdraví za perfektní. V žádné odpovědi nebyl výsledek vyšší, než 70 %. 43 respondentů (43 %) se domnívá, že onemocní snadněji, než ostatní lidé. Dvě třetiny respondentů se domnívají, že nejsou zdraví, jako ostatní lidé. Více, než třetina respondentů očekává, že se jejich zdravotní stav zhorší a dvě třetiny respondentů své zdraví za perfektní nepovažují. Colitis ulcerosa tedy zhoršuje pohled nemocných na jejich zdraví. Hypotéza se mi potvrdila.

74

3.6

Návrh řešení a doporučení pro praxi

Jak jsem již na začátku uvedla, sama trpím ulcerózní kolitidou, proto si dovolím uvést několik návrhů, které by mohli přispět ke zlepšení kvality života lidí, kteří trpí touto nemocí. První věc, která by se měla zlepšit, je informovanost veřejnosti o této nemoci. Lidé by měli vědět, jaké je to onemocnění, jaké jsou jeho příznaky a jaká je dostupná léčba. Sama jsem se již setkala s nepochopením okolí ohledně mé nemoci a potřeb, ba někdy i s výsměchem. Proto si myslím, že větší informovanost by mohla tuto situaci alespoň částečně změnit. Klad bych viděla ve vzdělávání veřejnosti prostřednictvím informačních letáků na vhodných veřejných místech, nebo vhodných reklam na internetu, kde by se lidé dozvěděli o charakteru nemoci. Stejný problém vidím i v informovanosti nemocných. Často se setkávám v různých diskuzích s nevědomostí a neinformovaností o léčbě a průběhu nemoci. Pacienti jsou často málo zasvěceni o své nemoci, setkávají se s nepochopením okolí a informace si musejí hledat sami. Lékaři a sestry by se měli podílet na edukaci faktorů, které mohou průběh onemocnění zlepšit nebo naopak zhoršit – životní styl, dietoterapie, farmakoterapie. Měli by se také zaměřit na psychickou stránku nemocného a vždy mu být oporou. Velkým problémem, který sice nepatří do zdravotnictví, ale je každodenním problémem nemocných, je nedostatek toalet na veřejných místech. Zdravý člověk o tom uvažuje málokdy, ale člověk trpící ulcerózní kolitidou denně. Člověk s ulcerózní kolitidou musí při návštěvě města, kina, restaurace, při plánování dovolené nebo jen při návštěvě u známých přemýšlet o toaletě. I zde se lidé často setkávají s nepochopením (v restauracích, obchodech) a tyto starosti tak mohou přispět k jejich nervozitě, depresi a pesimismu. Řešení přitom není tak nereálné – vybudování pár veřejných toalet na veřejných místech nebo alespoň pochopení naší nemoci od majitelů restaurací a obchodů. Většině osob s ulcerózní kolitidou by to ušetřilo spousty stresu a nervozity.

75

4

Závěr

Kvalita života je pojem, který je i v dnešní době velmi těžké definovat. Pojetí kvality života můžeme rozdělit do čtyř rovin a zároveň můžeme kvalitu rozdělit podle dimenzí a to na objektivní a subjektivní. Existuje několik měřících metod, kterými lze kvalita života změřit – objektivní, subjektivní a smíšené. Ulcerózní kolitida je autoimunní zánět tlustého střeva a konečníku, který se řadí mezi nespecifické střevní záněty a zároveň mezi civilizační nemoci. Je to onemocnění s bohatou symptomatologií, kde je nejčastějším příznakem průjem. Onemocnění postihuje muže i ženy a vyskytuje se po celém světě. Léčba může být medikamentózní, chirurgická, biologická a pomoci může také dieta a změna životního stylu. V bakalářské práci jsem se snažila přiblížit samotné onemocnění a poukázat na to, v čem nejvíce ovlivňuje kvalitu života nemocného. Proto jsem zvolila hlavní cíl, kterým bylo zjistit kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa. Vedlejším cílem bylo zjistit, zda a jakým stylem ovlivňuje colitis ulcerosa pracovní zátěž a jiné životní aktivity. Stanovila jsem celkem 5 hypotéz. K vedlejšímu cíli se vztahovala hypotéza č. 2, kde jsem zjistila, že colitis ulcerosa ovlivňuje pracovní zátěž a jiné životní aktivity a to jak fyzicky, tak emocionálně. Ostatní hypotézy se vztahovaly k hlavnímu cíli. V bakalářské práci jsem tedy zjistila, že celkově je kvalita života u nemocných s ulcerózní kolitidou ovlivněna a to ve všech 8 doménách – fyzické zdraví, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, všeobecné duševní zdraví, vitalita a všeobecné vnímání vlastního zdraví. Život lidí s touto nemocí je ovlivněn, přesto i s ní dokážou žít plnohodnotný život. Vyrovnávání se s nemocí je u každého individuální a každého nemoc ovlivňuje jinak. Všichni nemocní však mají jedno společné a to touhu po tom být zdraví. Cíl bakalářské práce byl splněn.

76

Seznamy Seznam použité literatury 1. ADÁMKOVÁ, L.: Bezezbytková dieta [online]. 2011 [cit. 2013-09-17]. Dostupné z: http://www.fitnesstv.cz/bezezbytkova-dieta 2. ANTOŠ, F., KACHLÍK, D., ŠLAUF, P.: Koloproktologie I. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2013, 87 s. ISBN 978-80-87023-13-6. 3. BUREŠ, J., HORÁČEK, J.: Základy vnitřního lékařství. 1. vyd. Editor Jan Bureš, Jiří Horáček. Praha: Galén, 2003, 870 s. ISBN 80-726-2208-0. 4. ČERVENKOVÁ, R.: Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. 1. vyd. Praha: Galén, ©2009, 111 s. ISBN 978-80-7262-600-7. 5. ČIHÁK, R.: Anatomie 2. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 470 s. ISBN 80247-0143-X. 6. DYLEVSKÝ, I.: Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 532 s. ISBN 97880-247-3240-4.

7. KASPER, D. L., HARRISON, T. R., et al: Harrison's principles of internal medicine. 16th ed. New York: McGraw-Hill, Medical Pub. Division, ©2005, 2607 s. ISBN 00-714-0235-7. 8. KLENER, P.: Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a doplň. vyd. Praha: Galén, 2011, 1174 s. ISBN 978-807-2627-059. 9. KOHOUT, P., PAVLÍČKOVÁ, J.: Crohnova choroba, ulcerózní kolitida. 1. vyd. Praha: Forsapi, ©2006, 80 s. Rady lékaře, průvodce dietou, sv. 1. ISBN 80-9038200-2.

77

10. KOHOUT, P., et al: Výživa u pacientů s idiopatickými střevními záněty. 1. vyd. Praha: MAXDORF, 2004, 174 s. ISBN 80-734-5023-2. 11. KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0. 12. LATA, J., BUREŠ, J., VAŇÁSEK, T., et al: Gastroenterologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2010, 256 s. ISBN 978-807-2626-922. 13. LENGYEL, G., FÉHER, J.: Therapy of Acute and Severe Ulcerative Colitis. Chronic inflammatory bowel disease. Progress and controversies. Progress in Hepato-Pharmacology. 2000, č. 5, s. 69-74. ISSN 1335-4957. 14. LUKÁŠ, K.: Idiopatické střevní záněty: diagnostika a léčba pro praxi. Vyd. 1. Praha: Triton, 1997, 175 s. ISBN 80-858-7531-4. 15. LUKÁŠ, K.: Ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc: stručný průvodce pro pacienty. Vyd. 1. Praha: Triton, 1999, 14 s. ISBN 80-725-4003-3. 16. LUKÁŠ, K., ŠATROVÁ, J.: Dieta při ulcerózní kolitidě a Crohnově nemoci. 1. vyd. Praha: Triton, 2004, 87 s. ISBN 80-725-4473-X. 17. LUKÁŠ, M.: Psychika a nespecifické střevní záněty [online]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strevnizanety.cz/psychika-a-ibd 18. LUKÁŠ, M., et al: Idiopatické střevní záněty: nejistoty, současné znalosti a klinický přístup. 1. vyd. Praha: Galén, 1998, 359 s. ISBN 80-858-2479-5. 19. LUKÁŠ, M., STARNOVSKÁ, T.: Diety při zánětlivém onemocnění střev: recepty, rady lékaře. Praha: Sdružení MAC, 1998, 31 s. Diety pro nejčastější choroby. ISBN 80-860-1523-8. 20. MAŘATKA, Z.: Gastroenterologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1999, 490 s. ISBN 80-718-4561-2. 78

21. NAŇKA, O., ELIŠKOVÁ, M., ELIŠKA, O.: Přehled anatomie. 2., přeprac. a doplň. vyd. Editor Lubomír Houdek. Praha: Karolinum, 2009, 416 s. ISBN 978-802-4617176. 22. PAYNE, J.: Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. V Praha: Triton, 2005, 629 s. ISBN 80725-4657-0. 23. SOUČEK, M.: Vnitřní lékařství. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2011, 805 s. ISBN 978-802-1054-189. 24. VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P.: Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 143 s. ISBN 80210-3754-7. 25. Všechno, co jste chtěli vědět o idiopatických střevních zánětech, ale báli jste se zeptat. 1. vyd. Praha: Občanské sdružení pacientů s idiopatickými střevními záněty, 2011, 59 s. ISBN 978-80-905120-0-9. 26. ZBOŘIL, V., et al: Imunosupresiva v léčbě idiopatických střevních zánětů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 126 s. ISBN 978-802-4715-636. 27. ZBOŘIL, V., et al: Kortikosteroidy v léčbě nespecifických střevních zánětů. 1. vyd. Praha: Galén, 2001, 90 s. ISBN 80-726-2133-5. 28. ZBOŘIL, V., et al: Biologická terapie v léčbě idiopatických střevních zánětů. 1. vyd. Praha: Mladá fronta a.s., 2012, 167 s. ISBN 978-80-204-2656-7.

79

Seznam zkratek UC – Ulcerózní kolitida WHO – Světová zdravotnická organizace GIT – Gastrointestinální systém ISZ – Idiopatické střevní záněty ACTH – Adrenokortikotropní hormon FDA – Food and Drug Administration Office TNF – Tumor nekrotický faktor GIT – Gastrointestinální systém IPPA – Ileo-pouch-anal anastomosis a. – Arteria (tepna) m. – Musculus (sval)

80

Seznam grafů Graf 1 Věk respondentů .................................................................................................. 31 Graf 2 Pohlaví respondentů ............................................................................................ 32 Graf 3 Nejvyšší dosažení vzdělání.................................................................................. 33 Graf 4 Celkové zdraví respondentů ................................................................................ 34 Graf 5 Posouzení stavu zdraví dnes a před rokem .......................................................... 35 Graf 6 Omezení aktivit ................................................................................................... 36 Graf 7 Omezení pracovní činnosti .................................................................................. 37 Graf 8 Omezení těžké pracovní činnosti......................................................................... 38 Graf 9 Výrazné omezení pohybové aktivity ................................................................... 39 Graf 10 Mírné omezení pohybové aktivity ..................................................................... 40 Graf 11 Omezení aktivity při změnách polohy ............................................................... 41 Graf 12 Omezení aktivity při dlouhé chůzi .................................................................... 42 Graf 13 Omezení aktivity při chůzi ................................................................................ 43 Graf 14 Omezení aktivity při krátké chůzi ..................................................................... 44 Graf 15 Omezení aktivity při běžné denní činnosti ........................................................ 45 Graf 16 Čas potřebný pro denní činnost ......................................................................... 46 Graf 17 Pracovní výkonnost ........................................................................................... 47 Graf 18 Omezení v pracovních činnostech ..................................................................... 48 Graf 19 Omezení v pracovním výkonu........................................................................... 49 Graf 20 Čas potřebný pro výkon práce ........................................................................... 50 Graf 21 Snížení pracovního výkonu ............................................................................... 51 Graf 22 Snížení pozornosti ............................................................................................. 52 Graf 23 Omezení společenského života.......................................................................... 53 Graf 24 Síla bolesti ......................................................................................................... 54 Graf 25 Snížení výkonu v důsledku bolesti .................................................................... 55 Graf 26 Pracovní elán ..................................................................................................... 56 Graf 27 Nervozita v důsledku onemocnění .................................................................... 57 Graf 28 Deprese v důsledku onemocnění ....................................................................... 58 Graf 29 Klid a pohoda v důsledku nemoci ..................................................................... 59 Graf 30 Charakteristika dostatku energie ....................................................................... 60 Graf 31 Pesimismus a smutek v důsledku nemoci ......................................................... 61 Graf 32 Zvýšená vyčerpanost v důsledku onemocnění .................................................. 62 81

Graf 33 Pocit štěstí v důsledku nemoci .......................................................................... 63 Graf 34 Zvýšená únavnost v důsledku onemocnění ....................................................... 64 Graf 35 Omezení ve společenském životě v důsledku nemoci ...................................... 65 Graf 36 Zvýšený pocit chorobnosti při základním onemocnění ..................................... 66 Graf 37 Pocit zdraví ve srovnání se zdravými ................................................................ 67 Graf 38 Předpokládané zhoršení zdraví vzhledem k základnímu onemocnění .............. 68 Graf 39 Pohled nositelů colitis uclerosa na perfektní zdraví .......................................... 69

82

Seznam příloh Příloha A Úvod k dotazníku ........................................................................................... 84 Příloha B: Dotazník SF-36 .............................................................................................. 85 Příloha C: Žádost o umožnění dotazníkového šetření - Olomouc .................................. 90 Příloha D: Žádost o umožnění dotazníkového šetření - Prostějov.................................. 91 Příloha E: Potvrzení žádosti o dotazníkové šetření ........................................................ 92 Příloha F: Tlusté střevo ................................................................................................... 93 Příloha G: Typy postižení střeva .................................................................................... 93 Příloha H: Střevo postižené ulcerózní kolitidou ............................................................. 94 Příloha I: Totální proktokolektomie s ileostomií ............................................................ 94 Příloha J: Subotální kolektomie s ileorektální anastomózou .......................................... 95 Příloha K: Kontitnentní ileostomie ................................................................................. 95 Příloha L: Ileo-pouch-anální anastóza 1 ......................................................................... 96 Příloha M: Ileo-pouch-anální anastomóza 2 ................................................................... 96

83

Příloha A Úvod k dotazníku

Příloha B: Dotazník SF-36

Příloha C: Žádost o umožnění dotazníkového šetření - Olomouc

Příloha D: Žádost o umožnění dotazníkového šetření - Prostějov

Příloha E: Potvrzení žádosti o dotazníkové šetření

Příloha F: Tlusté střevo

Zdroj: Kolorektum.cz: Kolorektální karcinom. [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost--kolorektalni-karcinom

Příloha G: Typy postižení střeva

Zdroj: KLENER, P.: Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a doplň. vyd. Praha: Galén, 2011, 1174 s. ISBN 978-807-2627-059.

Příloha H: Střevo postižené ulcerózní kolitidou

Zdroj: Slideshow: Ulcerative Colitis Surgery – What to Expect. [online]. [cit. 2014-0318]. Dostupné z: http://www.webmd.com/ibd-crohns-disease/ulcerative-colitis/ss/slide show-surgery

Příloha I: Totální proktokolektomie s ileostomií

Zdroj: Crohn's Disease: [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://gi.jhsps.org/ GDL_Disease.aspx?CurrentUDV=31&GDL_Cat_ID=AF793A59-B736-42CB-9E1FE79D2B9FC358&GDL_Disease_ID=291F2209-F8A9-4011-8094-11EC9BF3100E

Příloha J: Subotální kolektomie s ileorektální anastomózou

Zdroj: Crohn's Disease: [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://gi.jhsps.org/ GDL_Disease.aspx?CurrentUDV=31&GDL_Cat_ID=AF793A59-B736-42CB-9E1FE79D2B9FC358&GDL_Disease_ID=291F2209-F8A9-4011-8094-11EC9BF3100E

Příloha K: Kontitnentní ileostomie

Zdroj: Bowel Diversion Surgeries: Ileostomy, Colostomy, Ileoanal Reservoir, and Continent Ileostomy - National Digestive Diseases Information Clearinghouse. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://digestive.niddk.nih.gov/ddiseases/pubs/ileostomy/

Příloha L: Ileo-pouch-anální anastóza 1

Zdroj: Laparoscopic Surgery Options for IBD: When, Why, and Where? | Penn State Hershey GI Report. [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://pennstatehersheygire port.org/2012/05/03/laparoscopic-surgery-options-for-ibd-when-why-and-where/ Příloha M: Ileo-pouch-anální anastomóza 2

Zdroj: Zdroj: Slideshow: Ulcerative Colitis Surgery – What to Expect. [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z:http://www.webmd.com/ibs/ss/slideshow-surgery