VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji

Bakalářská práce

Autor: Lucie Kameníková Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2015

1

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Lucie Kameníková Ekonomika a management Finance a řízení Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji Cílem bakalářské práce bude analyzovat vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2014 a posoudit její výši z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti rizikových skupin obyvatelstva. Dílčím cílem bude porovnat situaci v Pardubickém kraji s ostatními regiony v České republice a vyhodnotit jejich situaci. Dále bude cílem posoudit vliv vzdělání, věku a pohlaví na výši a vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji.

Ing. Roman Fiala, Ph.D. zástupce vedoucí katedry

Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

2

Anotace Cílem bakalářské práce je analýza nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2005-2014 a posouzení její výše z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti rizikových skupin. Dále budu porovnávat vývoj s ostatními regiony České republik a zanalyzuji jaký má vliv vzdělání, věk a pohlaví na její výši a vývoj. V teoretické části jsou definovány základní pojmy této problematiky, mezi něž patří pojmy trh práce, nezaměstnanost, druhy nezaměstnanosti a měření nezaměstnanosti, politika zaměstnanosti a další. Praktická část je věnována vývoji nezaměstnanosti v Pardubickém kraji.

Klíčová slova Trh práce, nezaměstnanost, druhy nezaměstnanosti, měření nezaměstnanosti, trh práce, politika zaměstnanosti, úřad práce, rekvalifikace.

Abstract The objective of the Bachelor thesis is the analysis of unemployment in the Pardubice region in the years 2005-2014 and the assessment of the amount of the viewpoint of long-term unemployment and unemployment risk groups. Furthermore, I will compare the development with other regions of the Czech Republic and to analyze what its affect on education, age and sex on the amount and the development. In the theoretical part, the basic concepts of these issues are defined, which include the concepts of the labour market,

unemployment,

types

of

unemployment,

and

the

measurement

of

unemployment, employment policies, and more. The practical part is devoted to the development of the unemployment in the Pardubice region. The keywords labour market, unemployment, unemployment benefits, the measurement of unemployment, the labour market, employment policy, the Labour Office, retraining.

3

Poděkování Především bych chtěla poděkovat mé vedoucí práce paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za cenné, odborné rady a připomínky, které mi poskytla během psaní mé práce. Dále bych chtěla poděkovat mojí rodině, která mě podporovala po celou dobu studia.

4

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Holetíně dne 21. června 2015 ...................................................... Podpis

5

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Teoretická část .......................................................................................................... 9 2.1

Trh práce ............................................................................................................ 9

2.2

Význam práce pro člověka ............................................................................... 10

2.3

Nezaměstnanost................................................................................................ 10

2.4

Dlouhodobá nezaměstnanost ............................................................................ 11

2.5

Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................... 11

2.5.1 2.6

Měření nezaměstnanosti ................................................................................... 13

2.7

Přirozená míra nezaměstnanosti ....................................................................... 15

2.8

Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 16

2.8.1

Věcné hledisko .......................................................................................... 16

2.8.2

Časové hledisko ........................................................................................ 17

2.8.3

Hledisko dobrovolnosti ............................................................................. 17

2.9

Rizikové skupiny nezaměstnaných .................................................................. 18

2.10

Státní politika zaměstnanosti ........................................................................ 19

2.11

Úřady práce .................................................................................................. 22

2.11.1 3

Sociální důsledky ...................................................................................... 12

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci ........................... 23

Praktická část .......................................................................................................... 25 3.1

Pardubický kraj ................................................................................................ 25

3.1.1 3.2

Úřady práce v Pardubickém kraji ............................................................. 27

Nezaměstnanost v Pardubickém kraji .............................................................. 27

3.2.1

Vývoj nezaměstnanosti v letech 2005 – 2014 .......................................... 27

3.2.2

Nezaměstnanost dle rizikových skupin (2005 - 2014).............................. 29

3.2.3

Porovnání Pardubického kraje s ostatními kraji ....................................... 34

3.2.4

Vliv nezaměstnanosti na vzdělání, věk a pohlaví ..................................... 56 6

3.3

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 64

3.4

Závěr ................................................................................................................ 67 Literatura……………………………………………………………………..65 Internetové zdroje…………………………………………………………….66 Seznam tabulek……………………………………………………………….75 Seznam grafů…………………………………………………………………76 Seznam obrázků………………………………………………………………77 Příloha č. 1 – dotazník………………………………………………………..78 Příloha č. 2 – grafy dotazníkového šetření…………………………………...85

7

1

Úvod

Téma „Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji“ jsem si vybrala z důvodu, že nezaměstnanost patří mezi jeden z největších problémů nejen naší země, již od historie až po současnost. Je to jev, o kterém je hodně spekulováno a diskutováno, přesto se ho nedaří snadno řešit. Celková míra nezaměstnanosti v České Republice je v roce 2014 7,5 %. V mé práci jsem se zaměřila na Pardubický kraj, v kterém se nachází moje bydliště. V teoretické části budou vysvětleny základní pojmy spojené s touto problematikou. V praktické části se budu zabývat vývojem tohoto problému za několik posledních let, jak v Pardubickém kraji, tak i v ostatních krajích ČR. Dále nezaměstnanosti rizikových skupin obyvatelstva. Zaměřím se i na vliv vzdělání, pohlaví a věku na výši a vývoj nezaměstnanosti. Při čerpání dat použiji především webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí a také Českého statistického úřadu. Bakalářská práce bude doplněna dotazníkovým šetřením. Pro tuto analýzu jsem si připravila dotazník pro nezaměstnané osoby, které jsou evidovány na úřadu práce, pro získání doplňujících údajů. K získávání dat pro dotazník mi pomohly úřady práce v Pardubickém kraji.

V závěru mé práce shrnu zjištěné

informace a pokusím se navrhnout řešení pro zlepšení situace na trhu práce.

8

Teoretická část

2

2.1 Trh práce Je to místo, kde se setkávají dva ekonomické subjekty, kterými jsou firmy a domácnosti,

a

to

prostřednictvím

poptávky

a

nabídky

práce.

(Tuleja, Majerová, Nezval, 2012) Je to trh jako každý jiný, ale svým způsobem výjimečný. Na tomto trhu člověk nabízí své schopnosti, talent, nadání a další dovednosti. Člověk je vlastně vlastníkem výrobního faktoru práce, který na trhu může uplatnit. (Brožová, 2003) Práce nemá stejnou povahu jako ostatní zboží, je to výrobní faktor svého druhu. Trh práce také často bývá předmětem státních zásahů nebo místem politických střetů. Trh práce je místo, na němž jsou vytvářeny podmínky zaměstnanosti včetně mezd a platů. Vývoj trhu práce je doprovázen nepružností poptávky po práci. Od roku 1990 trh práce v České republice prošel rychlými změnami, které souvisejí s potížemi vyrovnání nabídkové a poptávkové strany na trhu práce. Nabídková strana trhu práce je ovlivněna: 

reálnou mzdou, její současnou a očekávanou úrovní,



majetkovými poměry domácností,



mimopracovními příjmy, včetně státních transferů,



demografickým vývojem, tj. struktura a počet obyvatelstva podle pohlaví a věku,



mírou ekonomické aktivity obyvatelstva,



pracovními zvyky, kulturou a tradicemi.

Poptávková strana trhu práce je ovlivněna: 

cenou práce, výší reálné mzdy nebo mzdového tarifu,



poptávkou po produktech a službách a jejich cenou,



produktivitou práce,



cenou ostatních vstupů,



očekávanými budoucími tržbami, 9



volnou disponibilní pracovní silou na trhu práce. (Dvořáková, 2007)

2.2 Význam práce pro člověka Práce představuje pro člověka důležitou podmínku pro důstojnou existenci. Poskytne mu nejen materiální užitek, ale i pocit seberealizace a společenskou užitečnost. Z psychologického hlediska formuje člověka po stránce rozumové, duševní, emocionální a tělesné. Práce je základní lidskou činností a právo na práci patří k základním lidským právům. Neslouží pouze k výrobě statků a služeb, ale pomáhá vytvářet sociální postavení člověka. (Buchtová, Šmajs, Boleloucký, 2013) Práce je spojena s vynakládáním úsilí a využití znalostí a dovedností. Pro člověka je důležitý nejen význam peněz, ale také vlastní úsilí, uznání, důstojnosti, rozvoj a dalších možností, které práce nabízí. (Armstrong, 2007) Pojmy, které mají pro člověka základní význam: 

peníze – jsou motivačním zdrojem k uspokojování potřeb



úroveň činností – práce je základem pro získávání zkušeností a zdokonalování schopností



rozmanitost žití – práce umožňuje vstoupit do různých sociálních oblastí



struktura času – organizování denního režimu



sociální kontakt – pracovní prostředí pomáhá vytvořit nové vztahy



osobní identita – zaměstnání vytváří osobní identitu. (http://www.saske.sk/cas/archiv/4-2003/fedakova-std.html)

2.3 Nezaměstnanost Zaměstnanost, popřípadě nezaměstnanost obyvatelstva můžeme označit za některý z hlavních sociálně-ekonomických problémů současné společnosti, jelikož klesne-li úroveň zaměstnanosti pod určitou hranici, pak není tento problém jen problémem ekonomickým, ale také politickým a sociálním. (Tuleja, Majerová, Nezval, 2012) Zaměstnaný je takový člověk, který vykonává sebezaměstnání nebo zaměstnání, za které je placen. Mezi zaměstnané patří i takoví lidé, kteří zrovna nepracují, a to např. z důvodu nemoci, stávky nebo dovolené. Nezaměstnaný je naopak člověk, který je 10

ochoten a schopen pracovat nebo během nějaké doby do zaměstnání nastoupit, nemá sebezaměstnání ani placené zaměstnání a aktivně ho hledá. Zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady vytváří ekonomicky aktivní obyvatelstvo. (Brožová, 2003) Je to složitý jev, který nelze hodnotit globálně. K jejímu zjišťování je třeba mít síť nezbytných dat. Mezi zjišťovaná data patří informace, např. kde se nezaměstnanost vyskytuje, koho se týká, jak dlouho setrvává, jaké jsou dispozice pro její řešení atd. Nezaměstnaností jsou ohroženy všechny skupiny pracovníků stejně, přesto existují rizikovější skupiny. Do těchto skupin se zejména řadí ženy, mladiství a absolventi škol, handicapovaní a lidé v předdůchodovém věku. Dále je známo, že nezaměstnanost spíše postihuje lidi s nižším vzděláním a kvalifikací. Důležitým faktorem je také doba trvání nezaměstnanosti. (Krebs, 2007)

2.4 Dlouhodobá nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti může mít závažné sociální důsledky, které mohou vést až k existenčním potížím daného člověka, ale také i jeho rodiny, ztrátě pracovních schopností a vlastní sebeúcty. Dlouhodobá nezaměstnanost by se měla posuzovat nejen z hlediska její výše, ale i z hlediska její délky. Pokud je mnoho lidí nezaměstnaných po dobu několika let, je to známka toho, že v ekonomice není něco v pořádku. Příčinou může být ekonomická recese, ale i nízká úroveň mezd, nebo k práci nemotivující podpora v nezaměstnanosti.

2.5 Důsledky nezaměstnanosti Ekonomické důsledky – vyplývají ze skutečnosti, že ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik je schopna vyrábět. Tzn., že dochází k poklesu HDP. To ovlivňuje možnosti sociálních transferů a úroveň dané ekonomiky. Sociální důsledky – nezaměstnanost má individuální dopady na lidskou osobnost. Ty se projevují se v různých oblastech osobního i společenského života. Můžou se za nimi skrývat různé životní tragédie, rozpady rodin či jiné negativní okolnosti. Nejčastěji jsou uváděny vlivy: 

na životní úroveň 11



na rodinu



na strukturaci a vnímání času



na fyzické a psychické zdraví. (Krebs, 2010)

2.5.1 Sociální důsledky Snížení životní úrovně – v dnešní době díky sociální podpoře nedochází k existenčnímu ohrožení nezaměstnaného. Avšak nezaměstnaný si nedokáže udržet jistou životní úroveň, na kterou byl zvyklý. To se samozřejmě odráží na míře jeho materiální spotřeby (výdaje za oblečení, volnočasové aktivity apod.). Změna vnímání času – zaměstnaný člověk prací tráví poměrně značnou část dne. Ten pak plyne podle určitých zvyklostí a má svou strukturu. Pokud člověk o zaměstnání přijde, může to pro něj představovat psychické zatížení a musí si vytvořit strukturu náhradní. Možnost odpočinku při práci je pak dán hodnotou času. Při nezaměstnanosti přestává mít čas významnou roli, postrádá smysl a je doplňován pocitem nudy. Pro vyplnění tohoto času pak člověk postrádá finance a dostává se do tíživé situace. Sociální izolace – dlouhodobá nezaměstnanost může na daného jedince působit depresivně, a to z důvodu, že se stydí za to, že doposud nezískal zaměstnání a vlivem této zkušenosti má sklon se zaměstnaným lidem vyhýbat. Do tohoto stavu se lidé dostávají postupně s prodlužující se délkou nezaměstnanosti. Sociální izolaci je nutno chápat především jako izolaci od většiny zaměstnané populace. Ztráta statutu – při ztrátě zaměstnání člověk zároveň přichází o statut zaměstnaného a přijímá méněcenný statut nezaměstnaného. Od nezaměstnaného se pak očekává, že by měl danou situaci změnit a je mu za to dávána určitá vina. Pokud práci nenachází, je brán jako líný a neschopný. Společnost na něj vyvíjí tlak, aby co nejvíce času trávil hledáním nového zaměstnání a přijal jakoukoli práci za jakoukoli mzdu. Zátěž rodinných vztahů – pokud člen rodiny přijde o zaměstnání, pak je rodina nucena zavést úsporná opatření. Těžká situace pak nastává, pokud v rodině o zaměstnání přijde muž. Může to vést ke ztrátě autority a k proměně jeho role v rodině. Chybějící finanční prostředky např. na volnočasové aktivity dětí pak mohou způsobit vleklé rozpory mezi partnery a ohrozit tak stabilitu rodiny. 12

Zhoršení zdravotního stavu – nezaměstnanost je chápána jako stresová situace, která vede k různým fyziologickým reakcím apod. Z výzkumu Buchtové (2002) vyplývá, že více než polovina nezaměstnaných má příznaky neurotických potíží jako jsou úzkost, duševní neklid, podrážděnost, nespavost, migrény a žaludeční potíže. Nepříznivé stavy mohou vznikat i z nadměrného požívání nikotinu, alkoholu a jiných drog. Ztráta zájmu o život společnosti – jedním z dalších dopadů dlouhodobé nezaměstnanosti je, že člověk začíná svůj život vnímat jako neužitečný, jeho cíle mizí a obecně se vytrácí zájem o život a hodnoty společnosti. (Plesník, 2006)

2.6 Měření nezaměstnanosti Celková úroveň se do roku 2013 měřila pomocí míry nezaměstnanosti (u), která udávala procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Hodnota míry nezaměstnanosti se určila buďto pomocí rovnice, která dávala do vzájemného poměru nezaměstnané (U) a pracovní sílu (PS): u = (U/PS)*100 nebo pomocí rovnice, ve které je ve jmenovateli pracovní síla nahrazena součtem zaměstnaných a nezaměstnaných: u = U/(E+U)*100 Za pracovní sílu se označovalo obyvatelstvo od určité věkové hranice, které pracuje (označujeme jako zaměstnané - U) nebo pracovat chce, popřípadě si aktivně práci hledá a je do ní ochotno nastoupit, ale nepracuje (označujeme jako nezaměstnané - E). (Tuleja, Majerová, Nezval, 2012) Nyní se od roku 2013 používá k měření nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob ve věku od 15 do 64 let. Na změně výpočtu se dohodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí s Českým statistickým úřadem. Důvodem je, že tyto dva úřady zveřejňovaly lišící se výsledky zjišťování. Čitatel nového ukazatele obsahuje počet evidovaných lidí bez práce v požadovaném věku a jmenovatel obsahuje celkový počet obyvatel v požadovaném věku.

13

(www.czso.cz/csu/czso/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanosti20121 107)

Obrázek 1: Porovnání ukazatelů

(Zdroj: www.czso.cz/csu/czso/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanosti20121 107) Člověk, který si práci nehledá a nejeví o ní zájem, tedy není zaměstnaným, nemá význam nazývat ho nezaměstnaným. Uchazeč o zaměstnání se většinou hlásí na úřadu práce a to z důvodu, že úřad může pomoci najít práci a také proto, že je to podmínka pro získání podpory v nezaměstnanosti. (Holman, 2002)

Můžeme tedy říci že, zaměstnaní jsou ty osoby, které jsou starší 15 let a mají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání. Nezaměstnaní jsou osoby starší 15 let splňující tři podmínky, a to: 

nejsou zaměstnané ani sebezaměstnané,



aktivně práci hledají,



jsou schopné do práce nastoupit do 14 dnů. (Pavelka, 2007)

14

Obrázek 2: Rozdělení obyvatelstva

(Zdroj: Pavelka, 2007 – vlastní zpracování)

2.7 Přirozená míra nezaměstnanosti V ekonomice se vždy bude nacházet jistý počet nezaměstnaných. Tento počet pak mohou tvořit kupříkladu absolventi nebo lidé, kteří hledají nové, lepší zaměstnání a další. Do přirozené míry nezaměstnanosti nezahrnujeme cyklickou nezaměstnanost, jelikož ta vzniká z důvodu kolísání cyklu ekonomiky. V každé ekonomice je její výše jiná. Nejčastější faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti: 

demografické změny – ve společnosti jsou některé skupiny obyvatelstva, které mají vyšší míru nezaměstnanosti, než je průměr. Patří sem především mladí lidé a ženy. Pokud nastoupí na trh práce větší počet mladých lidí, může se stát, že přirozená míra nezaměstnanosti poroste, protože tito lidí často bývají bez praxe a hledání práce je pro ně obtížnější;



vládní politika – některá politická rozhodnutí mohou ovlivňovat trh práce. Pokud je například stanovena neúměrná výše a čerpání sociálních dávek, může to být demotivační krok pro ty, co práci hledají;

15



strukturální změny v ekonomice – expanze a útlum některých odvětví působí na výši

strukturální

nezaměstnanosti,

která

patří

do

přirozené

míry

nezaměstnanosti. (Pavelka, 2007) Snižování přirozené míry nezaměstnanosti má dlouhodobý charakter v podobě snižování frikční a strukturální nezaměstnanosti. K tomu mohou pomoci tato opatření: 

zlepšení informovanosti o volných pracovních místech;



podpora rekvalifikace ze strany vlády;



podpora migrace lidí za prací;



omezení sociálních dávek;



redukce zákonem stanovených minimálních mezd. (Helísek, 2002)

2.8 Druhy nezaměstnanosti 2.8.1 Věcné hledisko Frikční nezaměstnanost – jedná se o typ, který je svým způsobem také nevyhnutelný. Může se stát, že např. z osobních nebo finančních důvodů ukončíte své nynější zaměstnání a nastoupíte do nové, lepší práce. V období přestupu dojde k časovému nesouladu, a tím se člověk na nějaký čas zařadí mezi nezaměstnané. Další situace může nastat po ukončení studia, kdy člověk určitý čas hledá práci. Nepředpokládá se, že absolvent najde práci ihned, nebo si nástup do práce posune o několik dnů. Mezi horší varianty patří, že člověk přijde o práci propuštěním, např. z důvodu reorganizace pracoviště, a poté také trvá nějaký čas, než si najde novou práci. Strukturální nezaměstnanost – Tento typ postihuje jen některá odvětví ekonomiky, a proto bývá problémem regionálním. Příkladem může být člověk, který celý život pracuje v huti nebo v dole a dojde k restrukturalizaci či reorganizaci pracovních míst, čímž je propuštěn a stává se tedy nezaměstnaným v rámci strukturální nezaměstnanosti. Je velká pravděpodobnost, že po tomto pracovním místě není či nebude velká poptávka na trhu práce. (Tuleja, Majerová, Nezval, 2012) Strukturální nezaměstnanost je tedy spojena s nesouladem nabídky a poptávky po pracovních silách v některých pracovních oblastech. Vzhledem ke změnám techniky 16

v dnešní době můžeme říci, že tato nezaměstnanost je průvodním jevem adaptivní ekonomiky. (Krebs, 2010) Cyklická nezaměstnanost – vzniká nedostatkem pracovních míst na trhu. Je důsledkem nedostatečné úrovně agregátní poptávky po statcích a tedy i po pracovní síle. Nastává tedy, když je ekonomika v poklesu. Sezónní nezaměstnanost – jestliže člověk pracuje jako zemědělec nebo lyžařský instruktor, je jeho nezaměstnanost nevyhnutelná, protože se jedná o práci, která závisí na ročním období. Je to tedy taková nezaměstnanost, která vzniká z důvodu sezónních změn v nabídce zaměstnání nebo nabídky práce. (Tuleja, Majerová, Nezval, 2012) Skrytá nezaměstnanost – o tomto typu můžeme hovořit tehdy, pokud osoby bez práce nejsou evidovány na úřadu práce a přesto o práci mají zájem. Jedná se např. o osoby v předčasném důchodu nebo matky po mateřské dovolené (Kaczor, 2013)

2.8.2 Časové hledisko Krátkodobá nezaměstnanost – v ekonomice nepůsobí vážné problémy. Většinou se kryje s frikční a zčásti se strukturální nezaměstnaností. Dlouhodobá nezaměstnanost – v ekonomice je velkým problémem. Vyplývá ze špatného vývoje ekonomiky a často sem řadíme nezaměstnanost cyklickou. (Fialová, 2006)

2.8.3 Hledisko dobrovolnosti Dobrovolná nezaměstnanost – souvisí s přirozenou mírou nezaměstnanosti a narušuje průběh ekonomiky. V tomto případě se většinou jedná o frikční a zčásti strukturální nezaměstnanost. (Fialová, 2006) Důvodem může být, že při dané mzdě člověk nechce pracovat nebo pracovat nechce vůbec a žije z různých podpor. V dnešní ekonomice je typické, že při značném výskytu těchto nezaměstnaných jedinců ekonomika dokáže produktivně fungovat. (Krebs, 2010) Nedobrovolná nezaměstnanost – většinou jde o dlouhodobý charakter a řadíme sem zejména cyklickou nezaměstnanost. (Fialová, 2006) 17

Jde o to, že poptávka po práci, např. z důvodu kvalitního výdělku, je vyšší, než počet nabízených pracovních míst. (Krebs, 2010)

2.9 Rizikové skupiny nezaměstnaných Trh práce vyčleňuje skupinu lidí s větším rizikem uplatnění. Tyto skupiny lidí jsou zejména charakterizovány věkem, vzděláním, pohlavím, zdravotním stavem a příslušností k etnické skupině. Opakovaná nezaměstnanost je pro ně větším rizikem než pro ostatní a spíše nacházejí práci na hůře či méně placených místech. Politika zaměstnanosti je pak zaměřena na pomoc těmto skupinám lidí. Mladší věkové skupiny do 30 let – uchazeči o své první zaměstnání mají mezi konkurencí značnou nevýhodu. Jakožto absolventi středních a vysokých škol nemají téměř žádné praktické zkušenosti, mají horší orientaci na pracovním trhu a chybí jim potřebné pracovní kontakty pro ulehčení jejich hledání práce. Dalším problémem je nedostatečný příjem, jelikož většina těchto osob rodinu zakládá nebo ji má založenou. Problém může být i psychologicky-výchovného rázu. Pokud se mladý člověk včas nenaučí pracovním návykům, může to pro něho být velký nedostatek v budoucnu. Volný čas bude doprovázen nudou, a to pak může vést k vyřazování ze společnosti. Ti, kteří ukončili vzdělání v méně oblíbených oborech s malou praxí, pak špatně nachází uplatnění. Hledání nové práce je na tak mizivé úrovni, např. z důvodu nedostatku pracovních míst, že nezaměstnanost je pak pro ně jediným východiskem. Nedobrovolné vyloučení z trhu práce může v člověku vyvolat paniku a ten pak přijímá práci na nízké úrovni či s neuspokojivým výdělkem. Lidé v předdůchodovém věku – jestliže uchazeči o zaměstnání činí problém získat zaměstnání ve středním věku, potom pro něj musí činit ještě větší problém získat práci v předdůchodovém věku. Pro zaměstnavatele se jeví jako výhodnější investice mladí lidé. Starší lidé jsou pak v tomto směru částečně diskriminováni. Někdy se stává, že jediným východiskem získání příjmu je samostatné podnikání. Čím víc člověk stárne, projevují se na něm jeho určité návykové stereotypy. Je pro něj pak obtížnější učit se novým situacím. Pro každou skupinu lidí znamená ztráta zaměstnání určitou změnu, která je ve většině případů doprovázena poklesem příjmu a životní úrovně, kvalifikace, sebedůvěry a někdy i zhoršení zdravotního stavu. 18

Ženy – nevýhodné postavení žen na trhu práce je často způsobováno tím, že ženy jsou spojovány se starostmi o rodinu, kdežto muži představují stabilní pracovní sílu. V dnešní době zaměstnavatelé upřednostňují vícesměnný provoz. Matky s dětmi mají problém se těmto podmínkám přizpůsobit a nastává problém u zaměstnavatele. Zaměstnanost žen je celosvětovým problémem. Pro ženy není snadné spojit mateřské povinnosti s prací. Ve vyspělých zemích se tento problém snaží řešit nabízením pracovních míst se zkrácenou nebo pružnou pracovní dobou. Zdravotně postižení lidé – se ztrátou pracovních schopností přichází pocit ztráty smysluplného života či určité lidské důstojnosti. Vzhledem k tomu, že v dnešní době se klade velký důraz na efektivitu práce a kvalitu odvedené práce, tito lidé mají stále menší šance uplatnění na trhu práce. Nezaměstnanost zdravotně postiženého člověka je pak finanční přítěží pro rodinu. Sociální systém se podílí na podpoře jejich základních potřeb, ale vývoj této podpory závisí na legislativních podmínkách. Lidé bez kvalifikace – podle výzkumu dlouhodobé nezaměstnanosti se jedná o největší rizikovou skupinu. Řadí se sem jak absolventi základních škol, tak i obtížně vzdělávaní mladí lidé s malým zájmem o zaměstnání. Dále sem patří i alkoholici, recidivisté, lidé propouštění z nápravných zařízení a další jedinci, kteří se nedovedou ztotožnit s nároky společnosti. Tato skupina lidí často využívá sociálních podpor. Romské etnikum – většina Romů disponuje pouze základním vzděláním. Jelikož je v dnešní době na trhu práce kladen důraz na vzdělání a kvalifikaci uchazečů, je obtížné pro tuto skupinu lidí získat zaměstnání. Oblasti, v nichž je podíl romského etnika většinový, jsou více zatíženy kriminalitou, závislostí na sociálních dávkách a dalšími sociálními problémy. Uplatnění Romů na trhu práce je proto velice obtížné. (Buchtová, 2002)

2.10 Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti se snaží nastolit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití pracovních sil a zajištění práva občanů na 19

zaměstnání. Dále se zaměřuje na zajištění optimálních podmínek pro zvolené zaměstnání. Každý člověk má právo (Listina základních práv a svobod) na zaměstnání bez ohledu na pohlaví, jazyk, barvu pleti, rasu, náboženství, členství v politických stranách či hnutí, národnost, etnický nebo sociální původ, věk, majetek nebo vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. (Dvořáková, 2007) Politika zaměstnanosti se zaměřuje především na tyto aktivity: 

na rozvoj infrastruktury trhu práce – pomocí specializovaných institucí (např. úřady nebo zprostředkovatelny práce) se snaží vytvářet informační, zprostředkovatelské a poradenské služby;



napomáhá vytvářet nová pracovní místa a činnosti – např. poskytuje peněžní pomoc na nová pracovní místa, podporu začínajícím podnikatelům, snaží se podporovat veřejně prospěšné práce a vytváří lepší podmínky pro zaměstnávání absolventů či handicapovaných občanů;



zaměřuje se na zvýšení adaptibility pracovních sil – snaží se vytvářet různé rekvalifikační programy;



podílí se na zabezpečení životních podmínek formou sociálních dávek a podpor nezaměstnaných – tuto skupinu nazýváme pasivní politikou zaměstnanosti, kdežto tři předešlé skupiny nazýváme aktivní politikou zaměstnanosti. (Krebs, 2010)

Obrázek 3: Státní politika zaměstnanosti

Zdroj: Kaczor,2011 – vlastní zpracování V roce 1999 byl přijat jako součást střednědobé strategie tzv. „Národní plán zaměstnanosti“. Tento plán byl záměrem EU a slouží jako plán rozvoje lidských zdrojů. 20

Snaží se klást důraz na aktivní politiku zaměstnanosti na rozdíl od pasivní. Plán je rozdělen do 4 pilířů. 1. Podpora zaměstnanosti – snaží se odstranit bariéry vstupu na trh práce především

pro

rizikové

skupiny uchazečů

o

zaměstnání,

jako

jsou

handicapovaní, mladí uchazeči, dlouhodobě nezaměstnaní a další. Snaží se uchazeče motivovat a usiluje o setrvání v zaměstnání. K několika opatřením, která vyvíjí, patří např. zavedení školního předmětu s názvem „Volba povolání“, zvýhodnění ekonomicky aktivních před ekonomicky neaktivními (optimální minimální mzda či životní minimum), zřízení kompaktní rehabilitace handicapovaných s cílem jejich pracovního zapojení a jiné. 2. Podpora podnikání – vylepšení podmínek pro podnikání a vyrovnání konkurenčního prostředí. Podporuje nejen malé a střední podniky, ale také podnikání velkých domácích i zahraničních investorů. Co se týká opatření, jedná se jak o přímou pomoc ze státního rozpočtu, tak i nepřímou, jako jsou daňové úlevy, využívání veřejných zakázek a další. 3. Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám – jedná se o zlepšení či modernizaci organizace práce a pracovní doby, napomáhá přizpůsobit se podnikům, zaměstnavatelům i zaměstnancům. Organizace těchto opatření závisí na dialogu mezi danými subjekty. 4. Podpora rovných příležitostí všech osob – hlavním cílem je odstranění diskriminace z trhu práce. Snaží se napomáhat lidem, kteří jsou znevýhodněni v důsledku příslušnosti k rase, pohlaví, rozdílného odměňování apod. Z těchto pilířů vyplývá, že společně tvoří podporu aktivní politiky zaměstnanosti. Pro každý rok je rozpracován plán v dokumentu „Národní akční plán zaměstnanosti“. (Krebs, 2007)

21

2.11 Úřady práce Patří mezi územní orgány státní správy v oblasti zaměstnanosti. Mají právní subjektivitu a ředitele úřadu práce jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Jejich hlavní činností je hodnocení stavu na trhu práce, vytváření koncepcí vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímání opatření k ovlivnění nabídky a poptávky na trhu práce. Zaměstnavatelům a občanům pomáhají v oblasti zaměstnanosti. Plní následující funkce: 

informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace a také informují zaměstnavatele o zdrojích pracovních sil;



hledají uchazečům a zájemcům vhodné zaměstnání;



poskytují poradenské služby spojené s hledáním nové práce, volbou profese, odbornou výchovou a rekvalifikace;



vedou evidenci uchazečů či zájemců o zaměstnání, evidenci pracovních míst, pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti;



rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů, určují nároky a výši podpory v nezaměstnanosti, zpracovávají výplaty podpory v nezaměstnanosti a rozhodují o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení podpory;



zabezpečují, zřizují a usměrňují rekvalifikaci pro uchazeče;



podporují podnikatele a zaměstnavatele při tvorbě nových pracovních míst, absolventům zajišťují odborné praxe a místa pro rekvalifikace, vytvářejí veřejně prospěšné práce a podporují tvorbu chráněných dílen pro zdravotně postižené;



vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a pro zaměstnavatele, kteří mají zájem o občany ze zahraničí, vydávají povolení;



spolupracují s orgány ovlivňujícími trh práce, se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správou a s ostatními orgány státní správy;



dohlížejí na dodržování závazných právních předpisů o zaměstnanosti, mzdových předpisů, zákoníku práce, při porušení ukládají pokuty a vyřizují stížnosti občanů; 22



hospodaří s financemi na provoz úřadů a s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti. (Dvořáková, 2007)

2.11.1 Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci Při ztrátě zaměstnání nabízí stát podporu, ta však nevzniká automaticky. Nárok vzniká osobám, které vykonávaly zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost alespoň 12 měsíců v rozhodném období. Další povinností je odvod pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kdy rozhodné období trvá alespoň 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Následnou podmínkou je požádat daný úřad práce o poskytnutí podpory a poslední podmínka je, že v den, kdy má být podpora přiznána nesmí být žadatel poživatelem starobního či plného invalidního důchodu. Aby vznikl nárok na podporu při rekvalifikaci, žadatel se účastní rekvalifikace, která je zabezpečována krajskou pobočkou Úřadu práce a v den, kdy má být podpora přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Zda podporu žadatel získá, rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Podpora je vyplácena po celou dobu rekvalifikace s některými výjimkami. Do předchozího zaměstnání lze zařadit i náhradní dobu zaměstnání, do níž se např. započítává: 

osobní péče o dítě do 4 let věku;



pobírání plného invalidního důchodu;



příprava na práci osob se zdravotním postižením;



péče o osobu, která se podle zvláštních předpisů považuje za závislou na pomoci osoby jiné;



soustavné přípravy na budoucí povolání v maximální délce 6 měsíců;



výkon dlouhodobé dobrovolnické služby překračující rozsah výkonu v průměru minimálně 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy s danou organizací.

23

Délka a výše podpory 

5 měsíců do 50 let věku;



8 měsíců nad 50 let a do 55 let věku;



11 měsíců nad 55 let věku.

První dva měsíce doby podpory je výše příspěvku 65%, další dva měsíce je ve výši 50% a zbytek podpůrčí doby 45% průměrného čistého výdělku. Ten se vyměřuje z posledního ukončeného zaměstnání nebo ze základu pojistného. Pokud bylo poslední zaměstnání ukončeno bez vážného důvodu nebo dohodou se zaměstnavatelem, po celou podpůrčí dobu získáváme 45%. V situaci, kdy nelze určit např. výši posledního průměrného nebo čistého výdělku či základu pojistného, podpora žadatele je v prvních dvou měsících ve výši 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, další dva měsíce 0,12násobku a po zbytek podpůrčí doby 0,11násobku. Vypočtená výše podpory se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je 0,58násobek a maximální výše při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy za 1. a 3. čtvrtletí v národním hospodářství kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém buďto byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti nebo ve kterém nastoupil na rekvalifikaci. (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast2.aspx)

24

3

Praktická část

3.1 Pardubický kraj Kraj má rozlohu 4 519 km2 a žije v něm k 11. 9. 2014 okolo 516 049 obyvatel, průměrná hustota je 112 obyvatel na 1 km2. Nachází se zde 451 obcí, z toho 26 obcí s pověřeným obecním úřadem a 15 obcí s rozšířenou působností. Z celkového počtu obcí má kraj 38 měst, kde sídelním městem kraje je statutární město Pardubice.

Obrázek 4: Přehled okresů Pardubického kraje

Zdroj: (http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/pardubicky-kraj/okresy/) V kraji se soustřeďuje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Průmysl zde má pestrou strukturu. Nejsilnější je všeobecné strojírenství, pak průmysl oděvní, textilní, kožedělný, avšak nejvyšší podíl produkce má chemický průmysl. Význam má i zemědělský sektor. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří společnost FOXCONN CZ, s. r. o., dále Synthesia, a. s., Automotive Systems Czech, s.r.o., KIEKERT-CS, s.r.o., Univerzita Pardubice či Pardubická krajská nemocnice, a. s. Z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,35 %. Region protíná evropský železniční koridor, ale může využít i vodní a leteckou dopravu. Proto v poslední době zaznamenává kraj významný zájem zahraničních investorů, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón. V Pardubickém kraji je mnoho přírodních zajímavostí, památek a pamětihodností. Řadíme sem Chráněnou krajinnou oblast Železné hory, Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy, Chráněnou krajinnou oblast Orlické hory, oblast Polabí či masív Králického Sněžníku. 25

Mezi známé architektonické památky patří například středověké hrady, jako je Lichnice, zřícenina Oheb nebo hrad Rychmburk. Nejvýznamnější historické stavební památky v severní části Pardubického kraje souvisejí se starým moravským rodem pánů z Pernštejna. Mezi stavby Pernštejnů patří i dva mohutné hrady - Litice nad Orlicí a Kunětická hora. (http://www.pardubickykraj.cz/okraji/27654?managepreview=ok&language=1&chapter=1174),

V Pardubickém kraji se nachází celkem 284 základních škol. V okrese Chrudim nalezneme 57 základních škol, v okrese Pardubice 61, v okrese Svitavy 74 a v Ústí nad Orlicí 92. Středních škol pro okresy Chrudim je 13, Pardubice 24, Svitavy 16 a Ústí nad Orlicí 22. Celkový počet vyšších odborných škol v kraji činí 8. Vysokoškolské studium umožňuje město Pardubice, kde se nachází Univerzita Pardubice. Ta se člení na fakultu elektrotechniky

a

informatiky,

chemicko-technologickou,

ekonomicko-správní,

filozofickou, zdravotních studií, dopravní a fakultu restaurování v Litomyšli. (www.atlasskol.cz)

Obrázek 5: Přehled obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji

Zdroj: (http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/pardubicky-kraj/obce-s-rozsir-pusobnosti/)

26

3.1.1 Úřady práce v Pardubickém kraji Krajská pobočka Úřadu práce se nachází ve městě Pardubice. Celkem se v kraji nachází 17 pracovišť úřadů práce. Tyto pobočky nalezneme ve městech Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Skuteč, Svitavy, Třemošnice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.

3.2 Nezaměstnanost v Pardubickém kraji 3.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v letech 2005 – 2014 Údaje uvedené v tabulce č. 1 a grafu č. 1 znázorňují podíl nezaměstnaných osob v % v Pardubickém kraji v porovnání s celou Českou republikou.

Tabulka 1: Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2005 - 2014

2005 ČR

6,59

Pardubický

6,10

2006 5,75 5,15

2007 4,49 4,01

2008 4,51 4,50

kraj

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování)

27

2009 7,12 7,32

2010 7,40 7,45

2011 6,77 6,50

2012 7,37 7,03

2013

2014

8,17

7,46

7,45

6,22

9,00 8,00 7,00 Podíl nezaměstnaných 6,00 osob v % 5,00

ČR Pardubický kraj

4,00 3,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Roky

Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2005 – 2014

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Z grafu č. 1 je patrné, že vývoj nezaměstnanosti v obou sledovaných oblastech je velmi podobný. Do roku 2007 zaznamenáváme pokles, od roku 2008 do 2009 se hodnoty téměř překrývají a zaznamenávají prudký nárůst. Důvodem je začátek ekonomické krize, která se začala projevovat i u nás. V roce 2011 došlo k oživení ekonomiky a k poklesu nezaměstnanosti. V roce 2012 a 2013 hodnoty opět rostou. Pardubický kraj se však vyznačuje nižším podílem nezaměstnaných osob. Společnost Paramo v tomto období propustila až 250 pracovníků vlivem špatné situace na trhu s ropnými produkty. Dalším důvodem mohla být prohibice, kdy na Pardubicku muselo skončit s výrobou několik malých lihovarů, jedním z nich je lihovar v Hrobicích. Rok 2014 můžeme brát jako dozvuk světové krize se zlepšováním dané situace. Nyní je rok 2014 na úrovni roku 2005, kdežto celkově Česká republika této úrovně ještě nedosahuje. Můžeme tedy říci, že Pardubický kraj má lepší vývoj. Celkový počet zaměstnavatelů Pardubického kraje k roku 2013 činí 10 767. V roce 2014 bylo propuštěno pouze 353 pracovníků, oproti roku 2013 je to pokles o 117 zaměstnanců (470 propuštěných). (http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/lihovary-zastavuji-vyrobu-budeme-propousteta-pak-zavreme-tvrdi.html;

http://ekonomika.idnes.cz/ceny-aut-zacnou-stoupat-0w1-

/ekonomika.aspx?c=A131125_214743_ekonomika_brm)

28

3.2.2 Nezaměstnanost dle rizikových skupin (2005 – 2014) Máme 6 rizikových skupin nezaměstnaných, z nichž jsem si vybrala pro analýzu 2 důležité skupiny, a to absolventy škol společně s mladistvými a osoby se zdravotním postižením. Tyto skupiny jsem si vybrala, jelikož mezi absolventy budu v nejbližší době patřit a problematika této skupiny je pro mě přínosnou informací. Zdravotně postižené jsem si vybrala, protože si myslím, že patří mezi velmi rizikovou skupinu. Problém najít si práci je složité pro zdravé občany, natož pro lidi se zdravotním handicapem.

Tabulka 2: Přehled o počtech absolventů a osob se zdravotním postižením v letech 2005 - 2014 v Pardubickém kraji

Roky

Absolventi a ZTTP Celkem nezaměstnaných mladiství 2005 1957 4019

22782

2006

1519

3862

19369

2007

1088

3580

15417

2008

1355

3486

16998

2009

2011

4087

26817

2010

1784

3996

27359

2011

1777

3528

23631

2012

2012

3371

25264

2013

2431

3749

26371

2014

1343

3178

21938


29

Počet nezaměstnaných

30000 25000

Absolventi a mladiství

20000 15000 Zdravotně postižení

10000 5000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Roky

Celkem nezaměstnaných obyvatel

Graf 2: Přehled o počtech absolventů a osob se zdravotním postižením v letech 2005 - 2014 v Pardubickém kraji

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) V uvedeném grafu č. 2 můžeme vidět porovnání počtu nezaměstnaných absolventů a zdravotně postižených v porovnání s celkovým počtem nezaměstnaných v Pardubickém kraji. Z grafu je patrné, že hranice počtu nezaměstnaných u sledovaných skupin nepřesáhla ve sledovaných letech 5 000 nezaměstnaných. Pro lepší zhodnocení jsem si vytvořila graf č. 3 pouze sledovaných skupin bez celkového počtu nezaměstnaných.

30

4500 4000 3500 3000 absolventi a mladiství

Počet 2500 nezaměstnaných 2000 osob

Zdravotně postižené osoby

1500 1000 500 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Roky

Graf 3: Přehled nezaměstnaných absolventů a zdravotně postižených osob v letech 2005 – 2014

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) V následující tabulce č. 3 jsou uvedeny podíly nezaměstnaných absolventů a mladistvých společně se zdravotně postiženými osobami. Hodnoty jsou uvedeny v %. Tabulka 3: Podíl nezaměstnaných absolventů a zdravotně postižených lidí v letech 2005–2014

Podíl absolventů a

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

8,59

7,84

7,05

7,97

7,49

6,52

7,52

7,96

9,21

6,12

17,64 19,93 23,22

20,5

15,24

14,6

14,93 13,34 14,21 14,48

mladistvých Podíl ZTTP


31

23,22

Podíl nezaměstnaných

25

20

17,64

20,5

19,93

15,24

14,6

15 10

8,59

7,84

7,05

7,97

7,49

6,52

14,93 7,52

13,34 7,96

14,21

14,48

9,21 6,12

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Roky Podíl absolventů a mladistvých

Podíl ZTTP

Graf 4: Podíl nezaměstnaných absolventů a zdravotně postižených lidí v letech 2005 – 2014

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Z grafu č. 4 je zcela patrné, že dominující skupinou jsou nezaměstnané osoby se zdravotním postižením. Vývoj nezaměstnanosti má téměř stejnou tendenci. Výjimkou je rok 2008, ve kterém je zlom poklesu a dochází k růstu počtu nezaměstnaných absolventů a rok 2009, ve kterém nastává zlom u zdravotně postižených. Zaměříme-li se na osoby se zdravotním postižením, můžeme vidět, že v roce 2009 dosáhl jejich počet nejvyšší hodnoty 4 087 nezaměstnaných, oproti tomu v roce 2014 nabýval nejnižší hodnoty 3 178 nezaměstnaných. Od roku 2005 do 2009 má počet těchto osob klesavou tendenci, v roce 2009 počet nezaměstnaných prudce stoupl a do roku 2012 opět klesal. V posledních dvou letech došlo ke značným změnám, kdy v roce 2013 počet nezaměstnaných prudce stoupl a v roce 2014 naopak klesl a to o 571 nezaměstnaných. První nárůst nezaměstnaných s handicapem, který začíná rokem 2009, pravděpodobně způsobila ekonomická krize. V dalších letech nejsou zaznamenány značné výkyvy. Další skok přináší rok 2013, kde bylo nejspíše důvodem nárůstu nezaměstnaných krácení dotací poskytovatelům sociálních služeb, což vedlo k propouštění. Pokles hodnot v roce 2014 mohlo způsobit, že byl v roce 2013 zahájen projekt s názvem „Finanční gramotnost jako nástroj uplatnění na trhu práce pro osoby se zrakovým postižením“, který je financován z Evropského sociálního fondu. Je určen zejména pro ty osoby, jež se chtějí věnovat profesi finančního poradce. 32

Celkově tato skupina má velmi stížené podmínky při hledání práce a ucházení se o ní, jelikož díky svému handicapu jsou možnosti při výkonu práce značně omezeny. Další vliv může hrát dosažené vzdělání. V případě dosažení pouze základního vzdělání jsou pak odkázání na jednoduché manuální práce. Pro tyto osoby jsou zřizovány chráněné dílny, na které zaměstnavatel dostává od státu finanční příspěvek při zaměstnávání alespoň 60% těchto osob. Příspěvek na jedno pracovní místo pak činí 8násobek hrubé mzdy národního hospodářství nebo 12násobek při těžkém zdravotním postižení. V Pardubickém kraji se nachází 10 chráněných dílen. (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/216589-nevidomi-na-pardubicku-mohouprijit-o-sluzby-chybi-penize/; http://firmy.finance.cz/zamestnanci/informace/zamestnavani-osob-se-zdravotnimpostizenim/chranena-pracovni-dilna/;

http://cz.kompass.com/a/chranene-dilny-pro-

postizene/8810010/r/pardubicky-kraj/cz_cz053/) Další kategorií jsou absolventi škol a mladiství. Nejvyšších hodnot graf dosahuje v roce 2013 s počtem 2431, kdežto nejnižších v roce 2007 s počtem 1088. Od roku 2005 do 2007 má vývoj klesavou tendenci. V roce 2008 a 2009 hodnoty výrazně vzrostly, což mohla pravděpodobně ovlivnit ekonomická krize. Jakožto uchazeči o práci bez téměř žádné praxe nejsou vhodnými kandidáty při obsazování pracovních pozic. V roce 2010 a 2011 hodnoty stagnují, roky 2012 a 2013 opět zaznamenávají lehký nárůst, kdežto rok 2014 vykazuje prudký pokles. Na tento pokles by mohl mít především vliv nárůst nových pracovních míst. Opět dochází k oživení ekonomiky, na trhu začínají působit menší zaměstnavatelé. Dále byl zřízen program od Evropské unie s názvem „Odborné praxe pro mladé do 30 let“, kdy zaměstnavatel získá na uchazeče do 30 let a 2 let praxe finanční příspěvek z Evropského sociálního fondu po dobu 12 měsíců. Tento projekt byl odstartován 1. 6. 2013 a pokračovat bude do 31. 10. 2015. V budoucnu tedy můžeme předpokládat pokles nezaměstnanosti těchto skupin uchazečů. (http://www.esfcr.cz/projekty/odborne-praxe-pro-mlade-do-30-let-v-pardubickem-kraji; http://www.finance.cz/zpravy/finance/426989-v-pardubickem-kraji-nezamestnanostmirne-klesla-diky-nabidce-mist/ 33

3.2.3 Porovnání Pardubického kraje s ostatními kraji Uvedené údaje v tabulce č. 4 vyjadřují podíl nezaměstnaných osob, což vyjadřuje počet uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel České Republiky v %. Česká Republika má 14 krajů, které budou v následujících tabulkách porovnávány s krajem Pardubickým v letech 2005 –2014. Tabulka 4: Přehled podílů nezaměstnaných osob krajů České Republiky

2005

2006

2007 2008

2009

2010

2011 2012

2013

2014

Hl. m. Praha

2,64

2,29

1,80

1,82

3,24

3,61

3,59

4,16

5,14

5,03

Středočeský

4,69

4,01

3,22

3,43

5,51

6,09

5,62

6,13

6,90

6,36

Jihočeský

4,92

4,19

3,35

3,65

5,92

6,39

5,81

6,38

7,10

6,20

Plzeňský

4,94

4,30

3,41

3,98

6,50

6,64

5,75

5,94

6,45

5,70

Karlovarský

7,92

7,07

5,58

5,82

8,66

8,94

7,98

8,51

9,33

8,21

Ústecký

11,30 10,2

7,88

7,32

9,87

10,23 9,79

10,47 11,47 10,67

Liberecký

5,74

5,18

4,35

5,03

8,29

8,06

7,34

7,75

8,46

7,72

Královéhradecký 5,41

4,73

3,52

3,62

5,96

6,28

5,68

6,55

7,31

6,36

Pardubický

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

Vysočina

6,02

5,23

4,21

4,72

7,72

8,10

7,16

7,63

8,05

7,35

Jihomoravský

7,52

6,49

5,15

5,08

8,05

8,45

7,61

8,15

8,94

8,25

Olomoucký

7,53

6,44

4,81

4,89

8,86

9,08

8,33

8,93

9,79

8,82

Zlínský

6,55

5,63

4,43

4,53

7,98

7,91

7,00

7,82

8,34

7,36

Moravskoslezský

10,18 8,98

6,87

6,08

8,88

9,04

8,31

9,18

10,47 9,80

(Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování)

34

Hlavní město Praha Středočeský kraj

14

Podíl nezaměstnaných osob v %

12

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

10 Karlovarský kraj Ústecký kraj

8

Liberecký kraj 6

Královéhradecký kraj Pardubický kraj

4

Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

2

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Roky

2013

2014

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Graf 5: Přehled podílů nezaměstnaných osob krajů České Republiky

(Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování) Nejlepší vývoj nezaměstnanosti v letech 2005–2014 vykazuje hlavní město Praha, naopak Ústecký kraj má hodnoty znatelně nejhorší. Ostatní kraje mají velmi podobný vývoj.

V následujících tabulkách budou srovnány kraje České Republiky s Pardubickým krajem. Hodnoty jsou opět uvedeny jako podíl nezaměstnaných osob, tedy v %.

35

3.2.3.1 Hlavní město Praha Tabulka 5: Podíl nezaměstnaných osob hlavního města Praha a Pardubického kraje

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Pardubický 6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

2,29

1,80

1,82

3,24

3,61

3,59

4,16

5,14

5,03

kraj Hl.

město 2,64

Praha


(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) 8 7

6,5

6,1

6

7,03

5,14 4,01

4,5

4

3,61

3,24 2,64

2,29

2

7,45 6,22

5,15

5

3

7,45

7,32

1,8

5,03

4,16 3,59

1,82

1 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Roky Pardubický kraj

Hlavní město Praha

Graf 6: Podíl nezaměstnaných osob hlavního města Praha a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Z grafu č. 6 je zcela jasné, že hlavní město Praha se může chlubit nižší hodnotou podílu nezaměstnaných osob ve srovnání s krajem Pardubickým, a to až téměř s polovičním rozdílem výše hodnot. Praha je jednoznačně dominujícím krajem v porovnání se všemi kraji ČR, což je patrné z grafu č. 5. Hlavní město ČR má nejvíce obyvatel ze všech srovnávaných krajů. V roce 2014 byl tento počet 1 259 079 obyvatel. Dále je na 1. místě v žebříčku výše průměrných mezd, která je k prosinci 2014 ve výši 33 347 Kč za měsíc. Praha je jednoznačně největším centrem dění na našem trhu práce. Má rozsáhlé možnosti v oblasti práce. Nabízí velkou a pestrou nabídku ve výběru odvětví povolání, 36

což práci zajišťuje nejen pražským obyvatelům, ale také Středočeskému kraji a vůbec celé naší republice. Snadnější dopravu po městě zajišťuje pražské metro jako jediné v našem státě. Spojení s městem a okolními kraji zabezpečuje rozsáhlá síť autobusových linek a vlakových spojení především z krajských měst. např. z hlavního vlakového nádraží v Pardubicích nám urychlí cestu Pendolino, které nás dopraví za 1 hodinu a 15 minut na hlavní nádraží v Praze. V roce 2007 byl v obou krajích podíl nezaměstnaných osob minimální (1,8 %), poté došlo k nárůstu vlivem hospodářské krize a následné recese. Maximální hodnoty pro oba kraje ukazuje rok 2013 (5,14 %). Nárůst v hlavním městě způsobila krize ve stavebnictví, kdy se zhoršil trh s byty, čímž byla ovlivněna bytová výstavba. K prosinci roku 2014 bylo evidováno 43 499 uchazečů o zaměstnání, z toho počet žen činil 22 202. Počet uchazečů na 1 volné místo je 4,6 uchazečů. (https://www.czso.cz/documents/11236/26845779/charakteristika.pdf/bfe5633c-95a54a8e-8e19-f3daf5dcf1d8?version=1.2; http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/)

3.2.3.2 Středočeský kraj Tabulka 6: Podíl nezaměstnaných osob Středočeského a Pardubického kraje

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

Středočeský 4,69

4,01

3,22

3,43

5,51

6,09

5,62

6,13

6,90

6,36

Pardubický kraj

kraj (Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování)

37


7 6 5

7,45

7,32

8 6,1

4,69

5,51

5,15 4,01 4,01 3,22

4

6,09

6,5 5,62

7,03 6,13

7,45

6,9

6,226,36

4,5 3,43

3 2 1 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Středočeský kraj

Graf 7: Podíl nezaměstnaných osob Středočeského a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Do roku 2011 si držel 2. nejlepší místo v porovnání s ostatními kraji, poté se jeho příčka zhoršila, což vidíme v grafu č. 5. Nyní z grafu č. 7 porovnávající kraj Středočeský a Pardubický vidíme, že Středočeský kraj vykazuje do roku 2013 lepší, tedy nižší hodnoty. Až v roce 2014 dochází ke změně, kdy Pardubický kraj vykazuje o něco málo lepší hodnoty. Nejlepší hodnoty podílu nezaměstnaných osob v obou krajích opět vykazuje rok 2007, naopak nejhorší 2013. Důvodem je opět dlouhodobá recese coby dopad ekonomické krize, která má dlouhodobý vliv na naši ekonomiku. Lepší vývoj ukazuje až rok 2014. Středočeský kraj má výhodnou zeměpisnou pozici, jelikož zcela obklopuje hlavní město Prahu. Mladí lidé se do kraje stěhují s vidinou lepší uplatnitelnosti na trhu práce v hlavním městě. Pro Prahu je kraj zdrojem pracovní síly, zásobuje ji potravinami a dopravu zajišťuje výborná dopravní infrastruktura. Středočeský kraj má nejhustší dopravní síť, ale také nejzatíženější a to v celé České republice. V kraji je rozvinutá zemědělská a průmyslová výroba. Co se týká zemědělství, tak hlavní roli hrají výhodné klimatické a půdní podmínky. Průmysl v kraji je zastoupen naším největším automobilovým výrobcem, tedy společností ŠKODA AUTO, a. s., Mladá Boleslav, která má velký podíl na zaměstnávání obyvatel tohoto kraje. Krize ve stavebnictví a dalších odvětvích hospodářství postihla i tento kraj, což nám ukazuje nárůst v roce 2009. 38

(https://www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_kraje) 3.2.3.3 Jihočeský kraj Tabulka 7: Podíl nezaměstnaných osob Jihočeského a Pardubického kraje

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Pardubický 6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

4,19

3,35

3,65

5,92

6,39

5,81

6,38

7,10

6,20

kraj Jihočeský

4,92



8 7 6 5

7,45

7,32 6,1

6,39

5,92 4,92 5,15 4,19 4,01 3,35

4

7,03 6,38

6,5

7,45

7,1 6,22 6,2

5,81

4,5 3,65

3 2 1 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Jihočeský kraj

Graf 8: Podíl nezaměstnaných osob Jihočeského a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Jihočeský kraj se opět vyznačuje lepšími hodnotami než kraj Pardubický. Vývoj nezaměstnanosti má podobnou tendenci jako předchozí kraje. Kritický rok je 2008 a prudký nárůst vyznačuje rok 2009. Další roky mají velmi podobné hodnoty, a to vyšší. Změna nastává až v roce 2014, kdy dochází k mírnému poklesu nezaměstnanosti. 39

Jihočeský kraj je známý množstvím rybníků a lesů, což je jeho národní bohatství. Výhodou je, že část kraje tvoří hranice s Německem a Rakouskem. To pak může být přínosem v oblasti obchodu a cestovního ruchu, jelikož kraj oplývá poměrně značným množstvím kulturních památek. Kraj se neřadí mezi průmyslové kraje jako kraj Pardubický, spíše se jedná o kraj zaměřený na zemědělství. Jihočeský kraj se však může chlubit celkem 5 vysokými školami, z nichž 2 jsou soukromé. Celkově je zde rozsáhlá síť škol (35 mateřských škol, 256 základních, 89 středoškolských a 23 gymnázií). Mezi

významné

firmy

Jihočeského

kraje

patří

strojírenská

firma

Robert Bosch, spol. s r. o, která je i největším zaměstnavatelem. Počet zaměstnanců firmy se pohybuje okolo 2 000 (k roku 2009). Dalším významným zaměstnavatelem je firma KOH-I-NOOR HARDTMUTH

a. s. (670 zaměstnanců k roku 2009) a

potravinářská firma MADETA a. s. (1508 zaměstnanců k roku 2013) Průměrná mzda v tomto kraji činí 23 146 Kč. (http://www.finance.cz/zpravy/finance/396528-madeta-v-pololeti-zvysila-trzby-na-257-mld-kc-vzrostl-i-zisk/;http://stiky.e15.cz/vysledky/2009/jihocesky; https://www.czso.cz/csu/xc/charakteristika_kraje)

3.2.3.4 Plzeňský kraj Tabulka 8: Podíl nezaměstnaných osob Plzeňského a Pardubického kraje

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Pardubický 6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

4,30

3,41

3,98

6,50

6,64

5,75

5,94

6,45

5,70

kraj Plzeňský

4,94


40


8 7

6 5

7,45

7,32

6,64

6,5

6,1 4,94 5,15 4,3

4

4,01 3,41

6,5 5,75

7,03 5,94

7,45 6,45 6,22 5,7

4,5 3,98

3

2 1

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Plzeňský kraj

Graf 9: Podíl nezaměstnaných osob Plzeňského a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Znovu vidíme, že Plzeňský kraj má lepší hodnoty ve srovnání s Pardubickým krajem. Nejnižších hodnot nabývá v roce 2007, poté opět nastupuje růst podílu nezaměstnaných osob. Rok 2010 eviduje nejvyšší číslo (6,64 %). To je jasně způsobeno nástupem hospodářské krize. Až v roce 2014 zaznamenáváme slabý pokles. Průměrná hrubá mzda se rovná 24 519 Kč. Z pohledu ekonomiky je Plzeňský kraj spíše průmyslový. Mezi významné průmyslové odvětví patří strojírenství. Hraničí s Německem, lépe řečeno s Bavorskem. Díky své poloze přitahuje zahraniční investory. Mezi významné firmy kraje řadíme Plzeňský Prazdroj, a. s., mezi zahraniční společnosti patří japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. na výrobu televizorů. Důležitou úlohu v oblasti trhu práce sehrává 42 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 20 jich zaměstnává více než 1 000 pracovníků. Mezi největší zaměstnavatele patří např. Fakultní nemocnice, Psychiatrická léčebna Dobřany, již zmiňované firmy a další. Nedostatek pracovníků je v oblasti techniky, rizikové skupiny jsou např. absolventi škol, postižení či administrativní pracovníci. (http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-plzensky-kraj-2216.html; https://www.czso.cz/documents/11252/17840049/33010814charcz.pdf/26adfdca-7df34c40-9804-90a4c822428f?version=1.0) 41

3.2.3.5 Karlovarský kraj Tabulka 9: Podíl nezaměstnaných osob Karlovarského a Pardubického kraje

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

Karlovarský 7,92

7,07

5,58

5,82

8,66

8,94

7,98

8,51

9,33

8,21

Pardubický kraj

kraj


(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) 10 9 8 7

7,92 7,07 6,1

6

5,15

5

7,45

7,32

9,33

8,94

8,66

7,98 6,5

5,58 4,01

8,51 7,03

8,21

7,45 6,22

5,82

4,5

4

3 2 1 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Karlovarský kraj

Graf 10: Podíl nezaměstnaných osob Karlovarského a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Karlovarský kraj vykazuje vyšší hodnoty nezaměstnanosti v porovnání se srovnávaným krajem. Vývoj hodnot má naprosto stejnou tendenci. Rok 2007 dosahuje minimálních hodnot, až v roce 2009 zaznamenal prudký nárůst. Tento výkyv byl zřejmě zapříčiněn hromadným propouštěním v Karlovarském porcelánu. Rok 2013 dominuje nejvyššími hodnotami. V tomto roce zaznamenala velkou finanční krizi Karlovarská krajská nemocnice, kdy jí chyběla částka až 80 miliónů korun na provoz, vyplácení mezd a dalších provozních věcí. Lehký pokles je dán rokem 2014. Např. výrobce porcelánu 42

Thun 1794, a. s. má pro své zaměstnance stabilní práci, neboť už druhým rokem zpracovává zakázky pro řetězec IKEA. Naopak stavebnictví je stále v recesi. Karlovarský kraj je bohatý na cestovní ruch, a to především v oblasti lázeňství. Kromě lázeňství je důležitá také orientace na těžbu hnědého uhlí. Velkými zaměstnavateli jsou firmy Sokolovská uhelná, a. s. nebo Witte Nejdek, spol. s r. o. a další. (https://www.czso.cz/csu/xk/charakteristika_karlovarskeho_kraje; http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/nemocnice-v-karlovarskem-kraji-jsouna-hranici-snizovani-platu-zadaji-kraj-o-pomoc--1189016; http://byznys.ihned.cz/c1-30771760-karlovarsky-porcelan-ohlasil-hromadnepropousteni;

http://vary.idnes.cz/ekonomicka-situace-firem-v-karlovarskem-kraji-se-

zlepsuje-pno-/vary-zpravy.aspx?c=A140417_2057221_vary-zpravy_slv)

3.2.3.6 Ústecký kraj Tabulka 10: Podíl nezaměstnaných osob Ústeckého a Pardubického kraje

2005

2006 2007 2008 2009 2010

2011 2012

2013

2014

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,45

6,22

11,30 10,2

7,88

7,32

9,87

10,23 9,79

Pardubický 6,10

7,03

kraj Ústecký kraj (Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování)

43

10,47 11,47 10,67


14 11,47

11,3

12

10,2

9,87

10 7,88

8

10,23 7,45

7,32 7,32

6,5

6,1

5,15

6

4,01

9,79

10,47

7,03

10,67

7,45 6,22

4,5

4 2

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Ústecký kraj

Graf 11: Podíl nezaměstnaných osob Ústeckého a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Z grafu č. 11 je jasně zřetelné, že Ústecký kraj dosahuje vyšších, tedy horších hodnot než kraj Pardubický. V souhrnném grafu si kraj drží po celé období nejhorší příčku. S porovnávaným krajem má obdobný trend. Rok 2008 dosahuje nejnižších hodnot a poté rok 2009 zaznamenává skok nahoru a to o 2,5 %. Následující roky vykazují postejné hodnoty, až rok 2013 dosahuje nejvyšších hodnot. Takto vysoké a špatné hodnoty mohou být způsobeny tím, že tato oblast republiky je známá vysokým počtem romského etnika spadající do rizikových skupin nezaměstnaných. Tyto skupiny osídlují oblasti sídlišť, což může ohrožovat bytovou výstavbu. Přitom je kraj známý uhelnými doly a hranice s Německem pro něj může být jasnou příležitostí v oblasti cestovního ruchu a obchodu. I vinná réva má zde důležité postavení. Co se týče hustoty zalidnění, řadí se na 4. místo v celé České republice. To může být ovšem další problém pro získání pracovního místa. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří Severočeské doly, Chemopetrol, Mostecká uhelná společnost a Krajská zdravotní, a.s. Nejvíce zaměstnaných osob je tedy ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2013 klesla těžba a produkce uhlí, což mohlo mít za následek propouštění zaměstnanců a díky tomu mohl tento rok vykazovat takto vysoký podíl

44

nezaměstnaných. Zlepšení situace v roce 2014 je nejspíše odrazem nasmlouvání zakázek se společností ČEZ. (http://ekonomika.idnes.cz/tezba-uhli-v-ceske-republice-v-roce-2013-dss/ekonomika.aspx?c=A140422_173759_ekonomika_spi; https://www.czso.cz/csu/xu/charakteristika_kraje)

3.2.3.7 Liberecký kraj Tabulka 11: Podíl nezaměstnaných osob Libereckého a Pardubického kraje

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Pardubický 6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

5,18

4,35

5,03

8,29

8,06

7,34

7,75

8,46

7,72

kraj Liberecký

5,74

kraj


(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

8,29 8,06 7,45 7,32 6,15,74

5,155,18 4,014,35

2005

2006

2007

8,46 7,75 7,45 7,72 7,34 7,03 6,5 6,22

5,03 4,5

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Liberecký kraj

Graf 12: Podíl nezaměstnaných osob Libereckého a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Graf č. 12 nám ukazuje, že vývoj nezaměstnanosti má obdobný vývoj trendu. Nejnižších hodnot opět dosahuje rok 2007, a to ve výši 4,35 %. Poté rok 2009 45

zaznamenává silný nárůst. V tomto roce se snížil počet pracovních míst až o 500. V dalších letech jsou hodnoty podobné, rozdíl zde hraje 1 %. V roce 2013 vidíme nejvyšší hodnoty nezaměstnanosti ve výši 8,46 %, což je až poloviční nárůst v porovnání s rokem 2007. Např. v roce 2013 firma Preciosa, která reprezentuje sklářský průmysl, propouštěla své zaměstnance až ve 3 závodech. Hodnoty v roce 2014 lehce klesají. Liberecký kraj má spíše průmyslový charakter, do něj můžeme řadit sklářství, bižuterii, výrobu plastů, strojírenství a zpracovatelský průmysl. V oblasti zemědělství není bohatý na ornou půdu, naopak velké bohatství tvoří rozsáhlé lesy. V kraji se nachází chráněné krajinné oblasti a hornaté oblasti. To zajišťuje rozsáhlý cestovní ruch. Ve městě Liberec se nachází Technická univerzita. Mezi významné zaměstnavatele patří Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. (k září 2009 až 2013 zaměstnanců) a Lucas Varity s.r.o. (k září 2009 až 1000 zaměstnanců). (http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/; https://www.czso.cz/csu/xl/charakteristika_kraje; http://stiky.e15.cz/vysledky/2009/liberecky;

http://www.novinky.cz/kariera/155436-

mate-padaka-uslysi-od-ceskych-firem-tisice-zamestnancu.html; http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/219839-preciosa-propousti-lidi-bez-pracepribude-v-turnove-i-jirkove/)

3.2.3.8 Královéhradecký kraj Tabulka 12: Podíl nezaměstnaných osob Královéhradeckého a Pardubického kraje

Pardubický

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013 2014

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

5,41

4,73

3,52

3,62

5,96

6,28

5,68

6,55

7,31

6,36

kraj Kraj HK

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) 46


8 7 6

7,45

7,32 6,1 5,41

5

6,28

5,96 5,15 4,73 4,01 3,52

4

6,5

7,03 6,55

7,457,31 6,226,36

5,68

4,5 3,62

3 2 1 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Královéhradecký kraj

Graf 13: Podíl nezaměstnaných osob Královéhradeckého a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Graf č. 13 znázorňuje vývoj Královéhradeckého kraje, který vykazuje nižší hodnoty s výjimkou roku 2014. Nejnižší hodnoty ukazuje rok 2007 (3,52 %) a s velmi nepatrným rozdílem rok 2008 (3,62 %). Poté v roce 2009 přichází prudký nárůst o více než 2%. To způsobila ekonomická krize, v jejímž důsledku začalo několik firem propouštět. Nejvíce zaměstnanců propustila firma OCZ Vrchlabí, což zasáhlo 109 pracovníků. Mezi další patří firma Treves nebo družstvo Sněžka Náchod. Nejvyšší hodnoty vykazuje rok 2013 (7,31%). Rok 2014 klesl pouze o 1% a hodnoty jsou nad úrovní Pardubického kraje. V tomto roce královéhradecké firmy propustily 121 zaměstnanců. Kraj Královéhradecký můžeme charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový a bohatý na cestovní ruch. Oblast zemědělství je spojena s Polabím. Cestovní ruch zajišťují především v zimním období Krkonoše. Co se týká průmyslu, ten je z hlediska zaměstnanosti dominujícím odvětvím. Patří sem výroba motorových vozidel nebo výroba elektrických zařízení či textilní výroba. Mezi hlavní zaměstnavatele patří MSILNICE, a.s. (606 zaměstnanců), Cutisin, s. r. o. (1066 zaměstnanců) nebo Marius Pedersen, a. s. (890 zaměstnanců) k roku 2009.

47

(http://nachodsky.denik.cz/z-regionu/kralovehradecky-kraj-zasahlo-propousteni-jenejvetsi-od-roku-2008-20121227-zaxq-.html; http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/vzari-ohlasilo-hromadne-propousteni-20-firem-propusti-813-lidi/1138159; http://stiky.e15.cz/vysledky/2009/kralovehradecky)

3.2.3.9 Vysočina Tabulka 13: Podíl nezaměstnaných osob kraje Vysočina a Pardubického kraje

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pardubický

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

6,02

5,23

4,21

4,72

7,72

8,10

7,16

7,63

8,05

7,35

kraj Vysočina



9

8,1 7,72 7,45 7,32

8 7

6,16,02

6

5,155,23

5

4,014,21

8,05 7,63 7,45 7,35 7,16 7,03 6,5 6,22

4,54,72

4 3 2 1 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Vysočina

Graf 14: Podíl nezaměstnaných osob kraje Vysočina a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) V grafu č. 14 vidíme, že kraj Vysočina dosahuje vyšších hodnot. Výjimkou je pouze rok 2005 s nevelkým rozdílem. Vývoj trendu je podobný jako v předchozích grafech. Po roce 2008 přichází náhlý nárůst, který si drží do roku 2013 postejný vývoj 48

s maximálním rozdílem 1 %. Rok 2014 zaznamenává pouze mírný půlprocentní pokles. Nejnižší hodnota 4,21 % patří roku 2007, naopak nejvyšší 8,1% roku 2010, který je srovnatelný s rokem 2013. Významné postavení v kraji má zemědělství, v němž převažuje produkce brambor, olejnin a chov skotu. Do průmyslových činností především patří odvětví strojírenské, kovodělné, dřevozpracující, potravinářské a energetika. Společně s krajem Pardubickým a Jihomoravským tvoří NUTS II. Značný význam hraje kvalitní silniční a železniční síť, což je příležitost pro obchody či investory. Za výhodu můžeme považovat i polohu kraje.

Mezi

největší

zaměstnavatele

patří

Bosh

Diesel,

s.

r.

o.,

Automotive Lighting, s. r. o., Žďas, a. s., Agrostroj Pelhřimov, a. s., který v roce 2009 propustil značnou část svých zaměstnanců, se nyní stabilizoval. Také Motorpal, a. s., který v roce 2011 naopak nabíral novou pracovní sílu díky sjednaným zakázkám. (http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zamstnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel/; https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_kraje)

3.2.3.10 Jihomoravský kraj Tabulka 14: Podíl nezaměstnaných osob v Jihomoravském a Pardubickém kraji

Pardubický

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

7,52

6,49

5,15

5,08

8,05

8,45

7,61

8,15

8,94

8,25

kraj Jihomoravský kraj


49


10 8

8,45 8,05 7,45 7,32

7,52 6,1

6,49 5,15

6

5,15 4,01

5,08 4,5

2007

2008

8,94 8,25 8,15 7,61 7,45 7,03 6,5 6,22

4 2 0 2005

2006

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Jihomoravský kraj

Graf 15: Podíl nezaměstnaných osob Jihomoravského a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) V grafu č. 15 vidíme, že hodnoty Jihomoravského kraje jsou vyšší než hodnoty kraje Pardubického. V průměru se jedná o 1 % rozdíl. Nejnižších hodnot zde dosahuje rok 2008 s číslem 5,08 %. Nejvyšších hodnot dosahuje opět rok 2013 s číslem 8,94 %. Dominantní postavení zde má průmysl a zemědělství. Významný je i jeho ekonomický potenciál, kdy vytvořený hrubý domácí produkt představuje desetinu z HDP celé České republiky. Důležitý je zde obchod, komerční služby či oprava zboží. Podnebí v oblasti Znojma a Hodonína spěje jak k pěstování obilovin nebo řepky, ale i k vinné révě, ovocnářství a zelinářství. Tyto oblasti jsou nejvíce zasaženy sezónní nezaměstnaností. Centrum dění zaujímá město Brno, které je coby moravská metropole známé širokou nabídkou vysokých škol, soudnictvím a centrem kultury. Z hlediska dopravy je hlavní síť tvořena dálnicí D1 a D2, letištěm a rozsáhlou železniční sítí. Mezi největší zaměstnavatele patří Fakultní nemocnice Brno, která zaměstnává okolo 5000 zaměstnanců, dále vysoké školy, k nimž patří Vysoké učení technické či Mendelova univerzita. Dále firma Siemens, s. r. o. má okolo 9200 zaměstnanců. (https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_jihomoravskeho_kraje; https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?countryId=CZ&acro=lmi&showRegion=true&lang =cs&mode=text®ionId=CZ0&nuts2Code=CZ04&nuts3Code=CZ042&catId=2753)

50

3.2.3.11 Olomoucký kraj Tabulka 15: Podíl nezaměstnaných osob Olomouckého a Pardubického kraje

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pardubický

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

7,53

6,44

4,81

4,89

8,86

9,08

8,33

8,93

9,79

8,82

kraj Olomoucký kraj (Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování)

Posíl nezaměstnaných osob v %

12 10 8

7,53 6,1

6

8,33

7,45

7,32

6,5

6,44 5,15

9,79

9,08

8,86

4,81 4,01

4,89 4,5

2007

2008

8,93 7,03

8,82 7,45 6,22

4 2 0 2005

2006

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Olomoucký kraj

Graf 16: Podíl nezaměstnaných osob Olomouckého a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) V grafu č. 16 vidíme, že Olomoucký kraj vykazuje horší hodnoty. Trend přímky má postejný vývoj jako kraj Pardubický. Rok 2007 má nejnižší hodnoty, a to 4,81 %. Výkyv zachycuje rok 2009, což bylo zapříčiněno hospodářskou krizí. Poté jsou hodnoty v podobné úrovni, rok 2013 ukazuje hodnoty nejvyšší 9,79%. V tomto roce 4 firmy propustili 129 zaměstnanců. Rok 2014 ukazuje mírný pokles hodnot. Kraj je zaměřen spíše na průmysl s rozvinutými službami, především je zde zastoupeno strojírenství. Na jihu kraje je oblast s nejúrodnější půdou v České republice. Nachází se zde několik potravinářských podniků, textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a 51

optických zařízení. Cestovní ruch zajišťují hornaté oblasti především v zimním období. Výhodou je opět poloha kraje, který sousedí s Polskem a dobrá dopravní síť. Je zde opět možnost zahraničního obchodu a investorů. Mezi významné firmy řadíme Univerzitu Palackého, která zaměstnává 3800 zaměstnanců (k roku 2013), dále fakultní nemocnice v Olomouci s 3350 zaměstnanci (k roku 2013) nebo Meopta optika zaměstnává 2300 zaměstnanců (k roku 2013). V oblasti investic zaujímají vysoké místo firmy HELLA AUTOTECHNIK NOVA v Mohelnici, M.L.S. Holice v Olomouci a Invensys Appliance Controls ve Šternberku. Vysoký podíl zaměstnanců je i ve stavebnictví, které se řadí v zimních obdobích mezi slabší odvětví. V tomto odvětví je známá firma Skanska a GEMO Olomouc. Větší pracovní nabídky jsou spíše v centru kraje než v hraničních oblastech. Větší poptávka po zaměstnancích je v oblasti elektrotechniky vlivem rozšířenosti podniků v kraji. (http://zpravy.aktualne.cz/finance/hromadne-propousteni-skonci-tisic-lidi-z-dvacetifirem/r~i:article:790536/; https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?countryId=CZ&acro=lmi&showRegion=true&lang =cs&mode=text®ionId=CZ0&nuts2Code=CZ04&nuts3Code=CZ042&catId=2759; https://www.czso.cz/csu/xm/charakteristika_kraje)

3.2.3.12 Zlínský kraj Tabulka 16: Podíl nezaměstnaných osob Zlínského a Pardubického kraje

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pardubický

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

6,55

5,63

4,43

4,53

7,98

7,91

7,00

7,82

8,34

7,36

kraj Zlínský kraj


52


9

7,98 7,91 7,45 7,32

8 7

6,55 6,1

6

6,5

7

8,34 7,82 7,45 7,03

7,36 6,22

5,63 5,15 4,43 4,54,53 4,01

5 4 3 2 1 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Zlínský kraj

Graf 17: Podíl nezaměstnaných osob Zlínského a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Zlínský kraj opět disponuje vyššími hodnotami oproti kraji Pardubickému, což můžeme vidět v grafu č. 17. Opět můžeme vidět, že nejnižší počet nezaměstnaných je v roce 2007 (4,43 %) a nejvyšší počet nezaměstnaných byl opět v roce 2013 (8,34 %). V roce 2009 oba kraje vykazují stejné hodnoty s pouhým rozdílem 0,03 %. Oproti roku 2008 však hodnoty vzrostly až o 3 %, což způsobila ekonomická krize. V květnu roku 2010 byl zrealizován projekt na podporu zaměstnanosti s názvem „Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji“, který trval do září roku 2011. Tento projekt měl pomoci lidem rozpoznat jejich silné a slabé stránky, předpoklady a také obory, ve kterých je pro ně vhodné hledat zaměstnání a dále se rozvíjet. Cílem bylo zmírnit fluktuaci uchazečů o zaměstnání. Jako pozitivum můžeme brát, že počet osob pobírající příspěvek v nezaměstnanosti se od roku 2005 výrazně snížil a to z 29,6 osob na 19,6. Zlínský kraj je zaměřen na zpracovatelský průmysl. Jedná se především o odvětví dřevozpracující a kovodělný. Kraj je chudý na nerostné suroviny, využívána jsou ložiska uhlářských hlín, štěrkopísků a význam zde má i těžba pískovce. Mezi významné firmy patří Barum Continental, s. r. o., který zaměstnává 4500 pracovníků (k roku 2015) a řadí se mezi firmy s největším ročním obratem, dále sem můžeme zařadit firmy Mitas, a.s. (výroba pneumatik), Česká zbrojovka, a.s. (zbraně), DEZA a.s. (chemický průmysl 53

a plastikářství). Tento kraj patří k turistickým krajům. Je zde velké množství památek. Současně dokáže nabídnout lázeňství, vinařství a sportovní zázemí. (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt/Principy-uspesnehoprojektu/Uspesne-projekty/Priklady-dobre-praxe/Cilena-opatreni-na-trhu-prace-veZlinskem-kraji; https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?countryId=CZ&acro=lmi&showRegion=true&lang =cs&mode=text®ionId=CZ0&nuts2Code=CZ04&nuts3Code=CZ042&catId=2764; http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/zlinsky-kraj/okresy/hospodarske-prostredi/trh-prace/)

3.2.3.13 Moravskoslezský kraj Tabulka 17: Podíl nezaměstnaných osob Moravskoslezského a Pardubického kraje

2005

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

2014

6,10

5,15

4,01

4,50

7,32

7,45

6,50

7,03

7,45

6,22

Moravskoslezský 10,18 8,98

6,87

6,08

8,88

9,04

8,31

9,18

10,47 9,80

Pardubický kraj


54


12

10,47

10,18 10

8,98

8

6,87

6,1 6

9,04

8,88

5,15

9,18 8,31

7,45

7,32

6,5

6,08

9,8

7,03

7,45 6,22

4,5

4,01 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

se

kraje

2014


Moravskoslezský kraj

Graf 18: Podíl nezaměstnaných osob Moravskoslezského a Pardubického kraje

(Zdroj: www.mpsv.cz, vlastní zpracování) Moravskoslezský

kraj

patří

mezi

2.

nejhůře

vyvíjející

v oblasti

nezaměstnanosti, což vidíme v grafu č. 18. Kraj v roce 2005 dosahuje znatelně vyšších hodnot oproti kraji Pardubickému. Do roku 2008 zaznamenáváme pokles a opět rok 2009 přináší růst počtu nezaměstnaných, což je způsobeno především dopadem hospodářské krize. Poté se trend vyvíjí bez značných výkyvů. Rok 2013 je opět kritickým, jelikož nabývá nejvyšších hodnot (10,47 %). Vysoká čísla nezaměstnaných jsou z části způsobena sociální skladbou obyvatelstva tohoto kraje. V roce 2011 oznámila firma Pegatron, která se zabývá výrobou IT techniky, hromadné propouštění. V roce 2013 prošlo velkou krizí stavebnictví, kdy ubylo vlivem vládních úspor větší množství veřejných zakázek, toto se však týká celkově celé republiky. Další krizí prošla firma OKD, kvůli snížení poptávky po černém uhlí, což se odrazilo i na propouštění zaměstnanců. Moravskoslezský kraj je průmyslovou oblastí. Především je známý bohatstvím nerostných surovin, a to koksovatelného černého uhlí. Je centrem hutní výroby a těžby uhlí, které však v dnešní době už není tak masivní. Dále se zde prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a chemický a farmaceutický průmysl. V oblasti těžby pracuje až 1/3 lidí. Velký problém tu však činí dlouhodobá nezaměstnanost, nižší porodnost a špatné ovzduší. Oblast cestovního ruchu 55

především zajišťuje oblast Jeseníků a Beskyd. Zemědělské podmínky zde nejsou tolik příznivé kvůli klimatickým podmínkám. (http://ekonomika.idnes.cz/firma-pegatron-czech-propusti-vetsinu-z-1-500zamestnancu-p2k-/ekoakcie.aspx?c=A110210_142617_ekoakcie_fih; http://byznys.lidovky.cz/opravy-notebooku-v-ostrave-konci-pegatron-propusti-az-1500-lidi-p7o-/firmy-trhy.aspx?c=A110210_151611_firmy-trhy_nev; http://www.okd.cz/cs/media/napsali-o-nas/okd-zefektivnuji-praci-chystaji-sepropoustet?FfArticleItem_page=158; https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/2013.pdf)

3.2.4 Vliv vzdělání, věku a pohlaví na nezaměstnanost V Pardubickém kraji žilo k 11. 9. 2014 celkem 516 049 obyvatel. Údaje k 31. 12. 2013 říkají, že nárůst obyvatel byl pouze v okrese Pardubice a to díky stěhování. Průměrný věk v kraji se zvyšuje a je výši 41,5 let na obyvatele. Podíl dětské složky v kraji mírně vzrostl. (https://www.czso.cz/documents/10180/20543145/33013014a1.pdf/5d6fed85-bb724019-a6eb-9535e7bfc08e?version=1.0)

3.2.4.1 Vzdělání V tabulce č. 18 je vyobrazen celkový počet žáků a studentů v Pardubickém kraji za rok 2005 a 2013. Rok 2014 není zpracován z důvodu postupného aktualizování dat českým statistickým úřadem.

56

Tabulka 18: Počet žáků a studentů škol v Pardubickém kraji v letech 2005 - 2013

Typ školy Mateřská škola

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 15 235 15 323 15 549 16 074 16 629 17 490 17 994 18 572 18 976

Základní škola

47 690 45 852 44 046 42 521 41 266 40 955 41 184 41 505 42 295

26 683 26 604 26 274 25 993 25 713 24 193 23 394 21 965 21 137 Střední škola 7 204 7 160 7 125 7 061 6 910 6 639 6 305 6 014 5 987 Z toho: gymnázium Z toho: odborné vzdělání

18 841 18 816 18 541 18 350 18 249 17 604 16 413 15 321 14 527

Z toho: nástavbové studium

638

628

608

582

554

670

676

630

623

Vyšší odborná škola

1 705

1 711

1 711

1 542

1 516

1 499

1 545

1 520

1521

Vysoká škola

7 505

8 333

8 815

9 244 10 063 10 391 10 541 10 353 10 275


50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Mateřská škola

Základní škola

Střední škola

Z toho: Z toho: Z toho: Vyšší gymnázium odborné nástavbové odborná vzdělání studium škola 2005

2013

Graf 19: Počet žáků a studentů škol v Pardubickém kraji v letech 2005 - 2013

57

Vysoká škola

(Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování) Vývoj žáků mateřských škol je ovlivněn porodností, můžeme tedy vidět, že má rostoucí tendenci. Počet školáčků ve sledovaných letech narostl o 3 741. Co se týče žáků základních škol, tak tam zaznamenáváme úbytek až o 5 395 žáků. Pokles středoškolských žáků je nejspíše následkem nižší porodnosti v 90. letech. Oproti tomu studenti vysoké školy stále rostou. Zaznamenáváme zvýšení o 2 770 studentů. Růst je nespíše ovlivněn vyššími ambicemi lidí, požadavky firem a také stále lepšími možnostmi studia. Počet studentů na Univerzitě Pardubice převyšuje počet 10 000. V následující tabulce č. 19 jsou znázorněny hodnoty evidovaných uchazečů na úřadu práce podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Hodnoty jsou analyzovány pro roky 20052013. Hodnoty jsou v tabulce uvedeny v tisících.

Tabulka 19: Počet nezaměstnaných osob podle typu vzdělání v letech 2005 – 2013 v tisících

Základní vzdělání

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2,2

2,3

2,9

2,2

3,7

4,0

3,5

5,8

4,9

8,1

7,0

5,1

3,5

6,9

6,9

5,8

7,8

9,0

3,1

3,5

2,6

2,5

4,5

5,0

3,8

5,3

6,4

0,7

0,9

0,6

1,0

1,3

0,9

0,9

1,1

1,9

a bez vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské


58

Počet nezaměstnaných osob v tisících

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Roky Základní vzdělání a bez vzdělání

Střední bez maturity

Střední s maturitou

Vysokoškolské

2013

Graf 20: čet nezaměstnaných osob podle typu vzdělání v letech 2005 – 2014

(Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování) Z grafu č. 20 je jasné, že nejvíce rizikovou skupinou absolventů s nejvyšším dosaženým vzděláním jsou lidé se středním vzděláním bez maturity. Toto vzdělání patří mezi nejrozšířenější u obyvatel Pardubického kraje. Po celou dobu sledovaných let si drží 1. příčku.

Nejnižší

hodnoty

patří

vysokoškolskému

vzdělání.

Naopak

lidí,

s

vysokoškolským vzděláním je nejméně. Lidé se základním vzděláním a bez vzdělání zaujímají 2. místo s výjimkou roku 2012, kdy jejich hodnoty byly vyšší než střední vzdělání s maturitou, které řadíme na 3. místo. Lidí s nejnižším vzděláním ubývá, můžeme tedy říct, že úroveň vzdělání se zlepšuje. Střední vzdělání s maturitou bývá v posledních letech populárnější, než vzdělání bez maturity, tedy obory s výučním listem.

3.2.4.2 Věk V následující tabulce č. 20 je znázorněn počet nezaměstnaných v tisících. Rozdělení je podle věkové struktury. Data jsou zaznamenána od roku 2005 do 2013. Rok 2014 není uveden z důvodu pozdější aktualizace údajů na stránkách českého statistického úřadu.

59

Tabulka 20: Počet nezaměstnaných osob v letech 2005 – 2013 z hlediska věku uvedený v tisících

Věk

2005 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15-19

1,0

1,0

0,9

x

0,7

1,2

0,6

1,0

0,8

20-24

2,4

1,8

1,5

0,8

2,2

2,7

1,7

3,0

3,1

25-29

1,9

2,3

1,9

1,4

1,6

1,9

2,4

2,8

1,5

30-34

1,9

2,4

1,6

1,2

2,9

2,3

2,3

2,1

2,7

35-39

2,2

1,6

1,1

0,9

1,6

2,4

1,3

2,5

3,7

40-44

0,9

0,8

1,0

1,0

1,5

2,1

1,2

1,7

2,2

45-49

1,1

0,8

x

0,8

1,4

1,4

1,4

1,5

2,3

50-54

2,0

1,7

1,8

1,6

2,3

2,2

1,3

2,2

2,1

x

1,1

0,9

1,0

1,8

1,7

1,6

2,6

3,2

2010

2011

2012

2013

55 a více


Počet nezaměstnaných v tisících

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

Roky 15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

Graf 21: Počet nezaměstnaných osob uvedený v tisících v letech 2005 – 2013 z hlediska věku

(Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování) 60

55 a více

V grafu č. 21 vidíme, že nejméně evidovaných lidí na úřadu práce je ve věku 15-19 let. Důvodem však je, že většina těchto lidí je stále studenty. Skupina lidí ve věku od 20 do 24 let je na tom již hůře, jelikož po ukončení středních škol či učilišť nastává doba hledání

práce

s téměř

nulovou

praxí

a

malými

pracovními

zkušenostmi.

Nezaměstnanost lidé ve věku od 25 do 34 let má podobný vývoj. Nepatří mezi rizikové skupiny, jelikož u těchto lidí se předpokládá již nějaká praxe. Pokud vezmeme pouze skupinu lidí od 25-29 let, což jsou z části absolventi vysokých škol, jejich vývoj po hospodářské krizi měl rostoucí tendenci do roku 2012, poté počet klesl. Důvod poklesu mohl být ten, že úřady práce zavedli pro absolventy speciální evidenční program pro podporu

nalezení

zaměstnání.

V roce

2009

však

došlo

k náhlému

nárůstu

nezaměstnaných ve věku 30-34 let. Lidé ve věku 35-39 let v roce 2005 patřili mezi ohroženější skupinu lidí, poté hodnoty do roku 2008 klesali. Zvrat nastal v roce 2009, když hodnoty začali opět růst. Další pokles nastal v roce 2011 a poté v následujícím roce došlo opěk k prudkému nárůstu. V roce 2013 dosahoval počet těchto nezaměstnaných největších hodnot (3700 nezaměstnaných). Skupina lidí od 40 až do 49 let patří také mezi méně rizikové. Po celou dobu vývoje mají podobné hodnoty společně s vývojem trendu. Výjimkou je rok 2010, kdy lidé ve věku 40-44 let dosahovali oproti lidem ve věku 45-49 let vyšších hodnot. Lidí ve věku 55 a více od roku 2005 stále přibývá. Trend má rostoucí tendenci a v roce 2013 dosahuje největších hodnot. Tato skupina je riziková, jelikož lidé v tomto věku nemohou vykonávat fyzicky náročnou práci a proto se jejich počty zvyšují. Zvyšující se i proto, že se stále zvyšuje důchodový věk a zaměstnavatelé dávají přednost mladším zájemcům.

61

3.2.4.3 Pohlaví Tabulka 21: Počet obyvatel z hlediska pohlaví v letech 2005 - 2014

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Celkem 506024 507751 511400 515185 516329 517164 516411 516440 515985 516372 obyvatel Nezaměstnaní 22782 19369 15417 16998 26817 27359 23631 25264 26371 21938 celkem Muži celkem 248042 249217 251418 253973 254545 255117 254961 255018 254797 255137 Nezaměstnaní 11055 9151 7158 8354 14338 15133 12314 13170 13697 11155 muži Ženy celkem 257982 258534 259982 261212 261784 262047 261450 261422 261188 261235 Nezaměstnané 11727 10218 8259 8644 12479 12226 11317 12094 12674 10783 ženy Volná pracovní 2364 7296 9541 3654 1813 2165 2609 1857 2393 3465 místa (Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování)

Počet nezaměstnaných osob

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Roky Celkem nezaměstnaní

Nezaměstnaní muži

Nezaměstnané ženy

Volná pracovní místa

Graf 22: Počet obyvatel z hlediska pohlaví v letech 2005 - 2014

(Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování) Z grafu č. 22 vidíme, že do roku 2008 bylo více nezaměstnaných žen. Poté nastala změna a od roku 2009 až do roku 2014 úřady evidují více mužů než žen. Největší rozdíl počtu mužů a žen je v letech 2009 a 2010. V ostatních letech jsou hodnoty poměrně vyrovnané a nevykazují tak velký rozdíl. Při pohledu na sloupec celkem nezaměstnaných a volných pracovních míst můžeme říci, že situace na trhu je špatná. 62

Největší počet pracovních míst byl v roce 2007. V tomto roce byla situace na trhu, dá se říci, v normálu a o rok později doléhá ekonomická krize. Můžeme si tedy položit otázku „doléhá krize spíše na ženy či na muže“? Víme, že ženy mají horší podmínky na trhu práce, jelikož mají větší problém při hledání zaměstnání. Tyto problémy jsou způsobeny tím, že mají menší výběr v odvětví zaměstnání a jejich finanční ohodnocení je v průměru nižší než u mužů. Ženy se také spíše starají o rodinu ze sociálního hlediska. Pokud jsou ženy samoživitelky, poté musejí vzít práci na zkrácený úvazek nebo využít sociální podpory, která není příliš vysoká. Přesto z grafu vyplývá, že po dopadu krize byli v nevýhodě muži. Mohl to způsobit pokles práce ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu, což je spíše mužský obor. Hodnoty mužů a žen rostou současně, takže nelze říci, že by se růst nezaměstnanosti mužů kompenzoval snížením hodnot u žen a naopak. (https://www.czso.cz/csu/xe/casove_rady_regionalni)

63

3.3 Dotazníkové šetření K dalšímu výzkumu jsem použila dotazníkové šetření. Dotazník se skládá z 18 otázek. Určen byl pro lidi, kteří byli v posledních 5 letech nezaměstnaní. Celkem jsem získala odpovědi od 81 dotazovaných respondentů. K získání informací jsem využila ochotu zaměstnanců úřadů práce v Chrudimi a Hlinsku, kteří rozdali dotazníky evidovaným uchazečům o zaměstnání. Dále jsem využila webové stránky www.vyplnto.cz, které mi poskytly částečný počet odpovědí.

3.3.1 Výsledky V mém dotazníkovém šetření jsem získala odpovědi od 81 respondentů, tedy nezaměstnaných lidí vedených na úřadu práce, z nichž odpovídalo 42 žen a 39 mužů. Z hlediska nezaměstnanosti se jedná spíše o nezaměstnanost krátkodobou. Více jak 50 % dotazovaných odpovědělo, že jejich nezaměstnanost trvala do 6 měsíců. Pracovní možnosti jsou nejen v celém kraji, ale i v malých obcích. Patrně se jedná o malé firmy. Pozice krajského města je malá, větší význam mají okresní města. Pokud se zaměříme na mobilitu v kraji, z 51 % převažuje automobilová doprava. Veřejná hromadná doprava je využívána pouze z 13,5 %. Lidí, kteří nedojíždějí je téměř 36 %. Nejspíše jsou zaměstnáni ve firmách blízkých jejich bydliště. Nejrozšířenější pracovní pozicí je dělník (60,53%) a manažer 1. úrovně (19,74%). Lidé stráví dojížďkou do zaměstnání okolo 30 minut, což odpovídá zaměstnanosti v okolních vesnicích a v místních firmách. Co se týče nákladů na dojíždění, ty jsou ve srovnání s výdělkem vysoké. Náklady z 31 % činí 1000 – 2000 Kč za měsíc. Ze 44 % mají lidé výši mzdy v rozmezí 10000 – 15000 Kč. Nejvíce propouštěnými jsou tedy lidé s menší mzdou. Ve srovnání s průměrnou hrubou mzdou zveřejněnou na českém statistickém úřadu, která činí 22277 Kč, jsou mzdy nezaměstnaných velice pod úrovní. Dále můžeme vidět, že úřady práce nezajistili práci 80% dotazovaných. Proč tedy nebyly schopny tomuto množství zařídit alespoň rekvalifikace? Nabídku na rekvalifikaci dostalo pouze 42 %. Nejrozšířenější pracovní obor evidovaných je v oblasti stavebnictví (20,51 %), administrativní a podpůrné činnosti (14,1 %) a velkoobchod a maloobchod (12,82 %). Co se týče stěhování se za prací, tak 58 % dotazovaných není ochotných pro získání nové práce změnit bydliště. Většina respondentů ochotných se přestěhovat je ve věku 18-29 let. 64

Další výsledky dotazníkového šetření si znázorníme v následujících grafech. 1. Věková struktura dotazovaných:

13,58%

8,64%

18-29 30-39 40-49

53,09%

50 a více

24,69%

Graf 23: Věková struktura dotazovaných

2. Vzdělanostní struktura dotazovaných: 4,94% 4,94% Vyučen bez maturity

7,41% 30,86%

Střední odborné s maturitou Vysokoškolské

11,11%

Vyučen s maturitou Základní Gymnázium

17,28%

Vyšší odborné

23,46%

Graf 24: Vzdělanostní struktura dotazovaných

65

3. Důvod nezaměstnanosti: 3,70%

1,23%

Snižování pracovních míst ze strany zaměstnavatele

Absolvent školy

6,17% 22,22%

6,17%

Nevyhovující plat Špatné pracovní podmínky

11,11%

19,75%

Dobrovolná, hledání nového pracovního místa Po návratu z mateřské dovolené

13,58%

Sezónní práce 16,05% Z důvodu pracovního handicapu

Graf 25: Důvod nezaměstnanosti dotazovaných

V grafu č. 23 vidíme, že více než polovinu dotazovaných tvoří lidé ve věku od 18 – 29 let. Lidé ve věku 30-39 let tvoří téměř 25 %. Pokud se zaměříme na graf č. 24 vidíme, že dotazovaní s vyučením bez maturity jsou nejrozšířenější nezaměstnanou skupinou lidí z hlediska vzdělanosti (30,86 %). Další ohroženou skupinou jsou lidé, kteří dosáhli středního odborného vzdělání (23,46 %) a vysokoškolského vzdělání (17,28 %). Graf č. 25 nám říká, jaký byl důvod nezaměstnanosti dotazovaných. Z odpovědí vyplívá, že 22,22 % lidí ztratilo svoji práci z důvodu snižování pracovních míst ze strany zaměstnavatele. To vypovídá o tom, že firmy propouštěli své zaměstnance v době ekonomické krize. 19,75 % dotazovaných jsou absolventi. Znamená to, že tato skupina lidí má slabé postavení na trhu práce a oprávněně jsou řazeny mezi rizikové skupiny obyvatel. 16,05 % dotazovaných není spokojené se svým finančním výdělkem, což vyplívá z otázky č. 16. Z výsledků mého dotazníkového šetření mohu říci, že státní politika zaměstnanosti nefunguje, tak jak je předpokládáno. Plat nezaměstnaných v posledním zaměstnání je na nízké úrovni. Jelikož většina lidí má ve svém bydlišti své zázemí, není ochotna se stěhovat. Myslím, že v této problematice bude vždy co zlepšovat. 66

3.4 Závěr Cílem mojí práce bylo analyzovat vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2014 a posoudit její výši z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti rizikových skupin obyvatelstva. Dílčím cílem bylo porovnat situaci v Pardubickém kraji s ostatními regiony v České republice a vyhodnotit jejich situaci. Posledním cílem bylo posoudit vliv vzdělání, věku a pohlaví na výši a vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji. V první řadě jsem se věnovala teoretické části, kde jsem vysvětlila základní pojmy spojené s nezaměstnaností. Mezi tyto pojmy patří trh práce, nezaměstnanost, druhy nezvěstnosti, politika zaměstnanosti a další. V praktické části jsem se nejdříve věnovala vývoji nezaměstnanosti v Pardubickém kraji ve sledovaných letech, to jsem porovnala s podílem nezaměstnaných České republiky. Dále jsem si vybrala 2 rizikové skupiny obyvatel a to absolventy a zdravotně postižené lidi, které jsem analyzovala jejich nezaměstnanost a zjistila jsem, že ohroženější skupinou jsou lidé se zdravotním postižením. Dále jsem porovnala vývoj nezaměstnanosti všech krajů České republiky a každý z krajů jsem srovnala s krajem Pardubickým. Zde jsem zjistila, že kraj s nejlepšími hodnotami je hlavní město Praha a nejhoršími hodnotami disponuje kraj Ústecký. Ze souhrnného grafu č. 5 vidíme, že kritickými roky jsou 2009 a 2013. Nárůst hodnot v roce 2009 byl jasně způsoben hospodářskou krizí, která se odrazila na zaměstnanosti. Rok 2013 byl dozvuk krize, kde se začaly projevovat její následky v podobě krachů firem a propouštění zaměstnanců. Následně jsem analyzovala věk, pohlaví a vzdělání nezaměstnaných uchazečů. Z pohledu věkové struktury obyvatel jsou podle počtu evidovaných lidí na úřadu práce v průměru nejohroženější skupinou lidí ve věku 20 - 24 let a 30 - 34 let. Z hlediska vzdělání jsou nejohroženější lidí se středním vzděláním bez maturity, tedy obory s výučním listem. Z hlediska pohlaví byly do roku 2008 ohroženější skupinou ženy, poté nastal zvrat a do roku 2014 úřady práce evidují více mužů. Pro lepší zobrazení situace, jsem ke každé tabulce zpracovala grafy. Nakonec jsem použila pro analýzu dotazníkové šetření, kde jsem získávala informace od lidí, kteří byli v posledních 5 letech nezaměstnaní.

67

Podle mého názoru je nezaměstnanost značný problém, který nebude mít nikdy 100 % řešení. Je tu ovšem možnost nezaměstnanost snížit. Jedním z možných řešení je pokusit se zajistit kvalitnější pracovní sílu v tom smyslu, že se budeme snažit přiřadit pracovníka na pracovní pozici odpovídající jeho kvalifikaci. Tím by se mohly snížit náklady na rekvalifikaci menšího počtu lidí, kteří by rekvalifikaci mohli potencionálně využít. Ušetřené peníze by se poté mohli použít na jiné metody snižování nezaměstnanosti, např. finanční podpora firmám, které přijmou na pracovní pozice absolventy. Dále bychom mohli vytvořit nová pracovní místa přilákáním tuzemských i zahraničních investorů. V kraji jsou nevyužité prostory např. zkrachovalých firem. Lákadlem by mohla být kvalifikovaná pracovní síla a zlepšení kvality dopravní infrastruktury. Jelikož kvalita silnic je ve špatném stavu, může to ovlivnit jak možnost dopravy zaměstnanců, tak i investorů při hledání vhodných lokalit k investování kapitálu. Pro lepší orientaci nezaměstnaných lidí by stálo za zvážení, zda by stát neměl zainventovat do vytvoření jednotného portálu pro firmy hledající nové zaměstnance. Popřípadě zlepšit kvalitu portálu úřadu práce. Pro rozvoj malých a středních firem bych zvýšila možnost využití dotací. Kritéria pro malé firmy jsou mnohdy nevyhovující a těžko splnitelná, tudíž pro firmu i riziková. Jedním z velkých problémů, jsou nezaměstnaní absolventi. Na trhu práce existuje dlouhodobá poptávka po absolventech technických oborů, která není dostatečně uspokojená. Jedním z řešení je zlepšení spolupráce mezi školami a zaměstnavateli, která by mohla pomoci k zavádění nových studijních oborů, zkvalitnění stávajících studijních plánů podle potřeb zaměstnavatelů, stejně jako i zavedení větší praxe pro studenty, kteří by tak byli lépe připraveni na uplatnění na trhu práce. V současnosti, jelikož nemají pracovní zkušenosti, není o ně na trhu práce příliš velký zájem. Existují dotace z Evropské Unie, které jsou však časově omezené. Stát by se mohl pokusit o prodloužení doby čerpání těchto dotací. Další možnou variantou by bylo, kdyby stát vyjednal s firmami pro ně výhodné podmínky v případě, že přijmou absolventy. Stát by měl zvýšit podporu učebních oborů, které nejsou pro lidi už tolik atraktivní (kovář,

68

krejčová a další) a zároveň zpřísnit kritéria pro přijetí na střední a vysoké školy. Školy by mohli sjednávat alespoň nějaké pracovní pozice pro své budoucí absolventy. Podobně i podporou drobných a středních firem v oblasti cestovního ruchu, zemědělství, stavebnictví a dalších služeb by mohly vzniknout nové pracovní příležitosti. Firmy mnohdy využívají levnou pracovní sílu, např. cizince, což ubírá pracovní místa pro občany ČR. Tato situace je těžce řešitelná, protože toto rozhodnutí je zcela v kompetenci dané firmy, přesto by stát mohl těmto firmám zkusit nabídnout sice dražší pracovní sílu, ale kvalitnější a kvalifikovanější.

69

Literatura 1) ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy : 10. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. 2) BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-16-4. 3) BUCHTOVÁ,

Božena,

Josef

ŠMAJS

a

Zdeněk

BOLELOUCKÝ.

Nezaměstnanost. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, 187 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4282-3. 4) DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Management lidských zdrojů. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2007, xxii, 485 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179893-4. 5) FIALOVÁ, Helena. Úvod do ekonomiky. Vyd. 3., přeprac. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006, c1995, 153 s. ISBN 80-01-03523-9. 6) HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: základní kurs. 2. přeprac. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-26-x. 7) KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013, 242 s. ISBN 978-80-245-1930-2. 8) KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007, 503 s. ISBN 9788073572761. 9) KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 9788073575854. 10) PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007, 277 s. ISBN 978-80-86730-21-9. 11) TULEJA,

Pavel,

Pavel

NEZVAL

a

Ingrid

MAJEROVÁ.

Základy

makroekonomie. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 312 s. ISBN 978-80-265-00070.

70

Internetové zdroje 1) Aktuálně.cz: Hromadné propouštění [online]. 2013 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z:

http://zpravy.aktualne.cz/finance/hromadne-propousteni-skonci-tisic-lidi-z-

dvaceti-firem/r~i:article:790536/ 2) Atlas školství: Přehled škol [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: www.atlasskol.cz 3) Business.center.cz: Zákon o zaměstnanosti [online] 2015. [cit. 2015-06-11]. Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast2.aspx 4) BusinessInfo.cz: Charakteristika Plzeňský kraj [online]. 2011 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-plzensky-kraj2216.html 5) Česká televize: Nevidomí na Pardubicku mohou přijít o služby [online]. 2013 [cit.

Dostupné

2015-06-22].

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/216589-nevidomi-na-pardubickumohou-prijit-o-sluzby-chybi-penize/) 6) Český rozhlas: Snižování platů v karlovarské nemocnici [online]. 2013 [cit. Dostupné

2015-06-22].

z:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/nemocnice-v-karlovarskem-krajijsou-na-hranici-snizovani-platu-zadaji-kraj-o-pomoc--1189016 7) Český statistický úřad: Časové řady [online]. 2015 [cit. 2015-06-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xe/casove_rady_regionalni 8) Český statistický úřad: Demografický vývoj [online]. 2013 [cit. 2015-06-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20543145/33013014a1.pdf/5d6fed85bb72-4019-a6eb-9535e7bfc08e?version=1.0 9) Český statistický úřad: Charakteristika hlavního města Prahy [online]. 2013 [cit. Dostupné

2015-06-22].

z:

https://www.czso.cz/documents/11236/26845779/charakteristika.pdf/bfe5633c95a5-4a8e-8e19-f3daf5dcf1d8?version=1.2

71

10) Český statistický úřad: Charakteristika Jihomoravského kraje [online]. 2015 [cit.

2015-06-23].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_jihomoravskeho_kraje 11) Český statistický úřad: Charakteristika kraje [online]. 2015 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_kraje 12) Český statistický úřad: Charakteristika kraje [online]. 2015 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xc/charakteristika_kraje 13) Český statistický úřad: Charakteristika kraje [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xu/charakteristika_kraje 14) Český statistický úřad: Charakteristika kraje [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xl/charakteristika_kraje 15) Český statistický úřad: Charakteristika kraje [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_kraje 16) Český statistický úřad: Metodika ukazatelů [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/xe/metodika-ukazatelu-nejdulezitejsi-

udaje?p_p_id=3&p_p_lifecycle=0&p_p_state=maximized&p_p_mode=view&_ 3_struts_action=%2Fsearch%2Fsearch&_3_groupId=0&_3_keywords=Rizikov %C3%A9%20skupiny+nezam%C4%9Bstnan%C3%BDch&_3_format=&_3_de lta=20&_3_advancedSearch=false&_3_andOperator=true&_3_resetCur=false& cur=4 17) Český statistický úřad: Trh práce v ČR - časové řady - 1993 až 2013 [online]. 2014 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/250130-14r_2014-30300 18) Český statistický úřad: Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamest nanosti20121107 19) Český statistiký úřad: Charakteristika kraje [online]. 2014 [cit. 2015-06-22]. Dostupné

z:

https://www.czso.cz/documents/11252/17840049/33010814charcz.pdf/26adfdca -7df3-4c40-9804-90a4c822428f?version=1.0 20) Český statistiký úřad: Charakteristika kraje [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xm/charakteristika_kraje 72

21) ČT24: Preciosa propouští [online]. 2013 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/219839-preciosa-propousti-lidi-bezprace-pribude-v-turnove-i-jirkove/ 22) Deník.cz: Propouštění v Královéhradeckém kraji [online]. 2012 [cit. 2015-0623]. Dostupné z: http://nachodsky.denik.cz/z-regionu/kralovehradecky-krajzasahlo-propousteni-je-nejvetsi-od-roku-2008-20121227-zaxq-.html 23) ESF: Odborné praxe pro mladé do 30 let v Pardubickém kraji [online]. 2014 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/odborne-praxe-promlade-do-30-let-v-pardubickem-kraji 24) EURES: Informace o pracovním trhu [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?countryId=CZ&acro=lmi&showRegion=true &lang=cs&mode=text®ionId=CZ0&nuts2Code=CZ04&nuts3Code=CZ042&cat Id=2753 25) EURES: Informace o pracovním trhu [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?countryId=CZ&acro=lmi&showRegion=true &lang=cs&mode=text®ionId=CZ0&nuts2Code=CZ04&nuts3Code=CZ042&cat Id=2759 26) EURES: Informace o pracovním trhu [online]. 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?countryId=CZ&acro=lmi&showRegion=true &lang=cs&mode=text®ionId=CZ0&nuts2Code=CZ04&nuts3Code=CZ042&cat Id=2764 27) FEDÁKOVÁ,

Denisa.

dôsledkynezamestnanosti.

Štúdie Dostupné

a

články,2003: z:

Nezamestnaní

a

http://www.saske.sk/cas/archiv/4-

2003/fedakova-std.html 28) Finance.cz: Madeta v pololetí zvýšila tržby [online]. 2013 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/396528-madeta-v-pololetizvysila-trzby-na-2-57-mld-kc-vzrostl-i-zisk/ 29) Finance.cz: Nezaměstnanost mírně klesla [online]. 2014 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/426989-v-pardubickem-krajinezamestnanost-mirne-klesla-diky-nabidce-mist/ 73

30) Firemní finance: Chráněná pracovní dílna [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z:

http://firmy.finance.cz/zamestnanci/informace/zamestnavani-osob-se-

zdravotnim-postizenim/chranena-pracovni-dilna/ 31) Hospodářské novin: Propouštění v karlovarském porcelánu [online]. 2008 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-30771760-karlovarskyporcelan-ohlasil-hromadne-propousteni 32) Idnes.cz: Ceny aut už neklesnou [online]. 2013 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ceny-aut-zacnou-stoupat-0w1/ekonomika.aspx?c=A131125_214743_ekonomika_brm 33) Idnes.cz: Karlovarský porcelán ohlásil propuštění [online]. 2014 [cit. 2015-0622]. Dostupné z: Hospodářské noviny [online]. 2008 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-30771760-karlovarsky-porcelan-ohlasilhromadne-propousteni 34) Idnes.cz: Pegatron propustí většinu zaměstnanců [online]. 2011 [cit. 2015-0623].

Dostupné

z:

http://ekonomika.idnes.cz/firma-pegatron-czech-propusti-

vetsinu-z-1-500-zamestnancu-p2k/ekoakcie.aspx?c=A110210_142617_ekoakcie_fih 35) Idnes.cz: Těžba uhlí v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-06-23]. Dostupné

z:

http://ekonomika.idnes.cz/tezba-uhli-v-ceske-republice-v-roce-

2013-dss-/ekonomika.aspx?c=A140422_173759_ekonomika_spi 36) jizdnirady.cz [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/ 37) Kompass: chráněné dílny pro postižené [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://cz.kompass.com/a/chranene-dilny-pro-postizene/8810010/r/pardubickykraj/cz_cz053/ 38) Lidovky.cz: V Ostravě končí pegatron [online]. 2011 [cit. 2015-06-23]. Dostupné

z:

http://byznys.lidovky.cz/opravy-notebooku-v-ostrave-konci-

pegatron-propusti-az-1-500-lidi-p7o-/firmytrhy.aspx?c=A110210_151611_firmy-trhy_nev 39) Ministersto práce a sociálních věcí: Statistiky nezaměstnanosti [online]. 2015 [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/download/?_piref37_264786_37_264785_264785.next 74

_page=/download.do&_piref37_264786_37_264785_264785.typstnez=1&_piref 37_264786_37_264785_264785.typstnezct=1#ukaz 40) Ministerstvo práce a sociálních věcí: Analýzy [online]. 2013 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/2013.pdf 41) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji

[online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné z:

http://www.strukturalni-

fondy.cz/cs/Jak-na-projekt/Principy-uspesneho-projektu/Uspesneprojekty/Priklady-dobre-praxe/Cilena-opatreni-na-trhu-prace-ve-Zlinskem-kraji 42) Novinky.cz: Máte padáka uslyší tisíce zaměstnanců [online]. 2008 [cit. 2015-0623]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/kariera/155436-mate-padaka-uslysi-odceskych-firem-tisice-zamestnancu.html 43) OKD: OKD zefektivňují práci [online]. 2007 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://www.okd.cz/cs/media/napsali-o-nas/okd-zefektivnuji-praci-chystaji-sepropoustet?FfArticleItem_page=158 44) Regionální Informační Servis: O kraji - Liberecký kraj [online]. 2012 [cit. 201506-23]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/regionalniinformace/o-kraji/ 45) Regionální Informační servis: Okresy Pardubického kraje [online]. 2014 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/pardubickykraj/okresy/ 46) Regionální Informační Servis: Trh práce v okresech [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/zlinsky-kraj/okresy/hospodarskeprostredi/trh-prace/ 47) Společně na trhu práce Vysočina: Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://www.jobczat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/iizam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel/ 48) Sportovnínoviny.cz: V září ohlásilo propouštění 20 firem [online]. 2014 [cit. 2015-06-23].

Dostupné

z:

http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/v-zari-

ohlasilo-hromadne-propousteni-20-firem-propusti-813-lidi/1138159 49) Štiky českého byznysu: Jihočeský kraj [online]. 2009 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://stiky.e15.cz/vysledky/2009/jihocesky 75

50) Štiky českého byznysu: Královéhradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://stiky.e15.cz/vysledky/2009/kralovehradecky 51) Štiky českého byznysu: Liberecký kraj [online]. 2009 [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://stiky.e15.cz/vysledky/2009/liberecky 52) TN CZ: Lihovary zastavují výrobu [online]. 2012 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/lihovary-zastavuji-vyrobu-budemepropoustet-a-pak-zavreme-tvrdi.html

76

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2005 - 2014 ............. 27 Tabulka 2: Přehled o počtech absolventů a osob se zdravotním postižením v letech 2005 - 2014 v Pardubickém kraji .................................................................................... 29 Tabulka 3: Podíl nezaměstnaných absolventů a zdravotně postižených lidí v letech 2005–2014 ...................................................................................................................... 31 Tabulka 4: Přehled podílů nezaměstnaných osob krajů České Republiky ..................... 34 Tabulka 5: Podíl nezaměstnaných osob hlavního města Praha a Pardubického kraje .... 36 Tabulka 6: Podíl nezaměstnaných osob Středočeského a Pardubického kraje ............... 37 Tabulka 7: Podíl nezaměstnaných osob Jihočeského a Pardubického kraje .................. 39 Tabulka 8: Podíl nezaměstnaných osob Plzeňského a Pardubického kraje .................... 40 Tabulka 9: Podíl nezaměstnaných osob Karlovarského a Pardubického kraje .............. 42 Tabulka 10: Podíl nezaměstnaných osob Ústeckého a Pardubického kraje ................... 43 Tabulka 11: Podíl nezaměstnaných osob Libereckého a Pardubického kraje ................ 45 Tabulka 12: Podíl nezaměstnaných osob Královéhradeckého a Pardubického kraje ..... 46 Tabulka 13: Podíl nezaměstnaných osob kraje Vysočina a Pardubického kraje ............ 48 Tabulka 14: Podíl nezaměstnaných osob v Jihomoravském a Pardubickém kraji ......... 49 Tabulka 15: Podíl nezaměstnaných osob Olomouckého a Pardubického kraje ............. 51 Tabulka 16: Podíl nezaměstnaných osob Zlínského a Pardubického kraje .................... 52 Tabulka 17: Podíl nezaměstnaných osob Moravskoslezského a Pardubického kraje .... 54 Tabulka 18: Počet žáků a studentů škol v Pardubickém kraji v letech 2005 - 2013 ...... 57 Tabulka 19: Počet nezaměstnaných osob podle typu vzdělání v letech 2005 – 2013 v tisících .......................................................................................................................... 58

77

Tabulka 20: Počet nezaměstnaných osob v letech 2005 – 2013 z hlediska věku uvedený v tisících .......................................................................................................................... 60 Tabulka 21: Počet obyvatel z hlediska pohlaví v letech 2005 - 2014 ............................. 62

Seznam grafů Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2005 – 2014................... 28 Graf 2: Přehled o počtech absolventů a osob se zdravotním postižením v letech 2005 - 2014 v Pardubickém kraji .................................................................................... 30 Graf 3: Přehled nezaměstnaných absolventů a zdravotně postižených osob v letech 2005 – 2014 .................................................................................................................... 31 Graf 4: Podíl nezaměstnaných absolventů a zdravotně postižených lidí v letech 2005 – 2014 .................................................................................................................... 32 Graf 5: Přehled podílů nezaměstnaných osob krajů České Republiky ........................... 35 Graf 6: Podíl nezaměstnaných osob hlavního města Praha a Pardubického kraje ......... 36 Graf 7: Podíl nezaměstnaných osob Středočeského a Pardubického kraje .................... 38 Graf 8: Podíl nezaměstnaných osob Jihočeského a Pardubického kraje ........................ 39 Graf 9: Podíl nezaměstnaných osob Plzeňského a Pardubického kraje .......................... 41 Graf 10: Podíl nezaměstnaných osob Karlovarského a Pardubického kraje .................. 42 Graf 11: Podíl nezaměstnaných osob Ústeckého a Pardubického kraje ......................... 44 Graf 12: Podíl nezaměstnaných osob Libereckého a Pardubického kraje ...................... 45 Graf 13: Podíl nezaměstnaných osob Královéhradeckého a Pardubického kraje .......... 47 Graf 14: Podíl nezaměstnaných osob kraje Vysočina a Pardubického kraje .................. 48 Graf 15: Podíl nezaměstnaných osob Jihomoravského a Pardubického kraje................ 50 Graf 16: Podíl nezaměstnaných osob Olomouckého a Pardubického kraje ................... 51 78

Graf 17: Podíl nezaměstnaných osob Zlínského a Pardubického kraje .......................... 53 Graf 18: Podíl nezaměstnaných osob Moravskoslezského a Pardubického kraje .......... 55 Graf 19: Počet žáků a studentů škol v Pardubickém kraji v letech 2005 - 2013 ............ 57 Graf 20: čet nezaměstnaných osob podle typu vzdělání v letech 2005 – 2014 .............. 59 Graf 21: Počet nezaměstnaných osob uvedený v tisících v letech 2005 – 2013 z hlediska věku ................................................................................................................................. 60 Graf 22: Počet obyvatel z hlediska pohlaví v letech 2005 - 2014 .................................. 62 Graf 23: Věková struktura dotazovaných ....................................................................... 65 Graf 24: Vzdělanostní struktura dotazovaných .............................................................. 65 Graf 25: Důvod nezaměstnanosti dotazovaných ............................................................ 66

Seznam obrázků Obrázek 1: Porovnání ukazatelů ..................................................................................... 14 Obrázek 2: Rozdělení obyvatelstva ................................................................................ 15 Obrázek 3: Státní politika zaměstnanosti........................................................................ 20 Obrázek 4: Přehled okresů Pardubického kraje .............................................................. 25 Obrázek 5: Přehled obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji ......................... 26

79

Příloha č. 1 - dotazník Dobrý den, mé jméno je Lucie Kameníková a tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci. Cílem mé práce je zjištění vývoje nezaměstnanosti v Pardubickém kraji. Dotazník je zcela anonymní a bude pouze sloužit pro účely mé bakalářské práce. POKYNY PRO VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU Políčka jsou zaškrtávací, vyplněný dotazník nechte v daném úřadu práce k vyzvednutí. Děkuji za Váš čas a spolupráci. 1) Pohlaví



muž



žena

2) Do jaké věkové kategorie patříte?



18-29



30-39



40-49



50 a více

3) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?



základní



vyučen bez maturity



vyučen s maturitou



střední odborné s maturitou



gymnázium



vyšší odborné



vysokoškolské 80

4) Jak dlouho trvala Vaše nezaměstnanost?



do 6 měsíců



od 7 měsíců do 1 roku



nad 1 rok

5) Jaký důvod měla Vaše nezaměstnanost?



nevyhovující plat



špatné pracovní podmínky



snižování pracovních míst ze strany zaměstnavatele



dobrovolná, hledání nového pracovního místa



z důvodu pracovního hendikepu



po návratu z mateřské dovolené



jiný důvod: …………………………

6) Kolikrát jste se registroval/a za posledních 5 let na úřadu práce?



1



2



3



4 a více

7) Získal/a jste díky úřadu práce zaměstnání?



ano



ne

8) Nabídl Vám úřad práce možnost rekvalifikace?



ano



ne 81

9) V jakém oboru jste naposledy pracoval/a?



zemědělství, lesnictví a rybářství



těžba a dobývání



zpracovatelský průmysl



výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla



zásobování vodou; činnosti související



stavebnictví



velkoobchod a maloobchod



doprava a skladování



ubytování, stravování a pohostinství



informační a komunikační činnosti



peněžnictví a pojišťovnictví



činnosti v oblasti nemovitostí



profesní, vědecké a technické činnosti



administrativní a podpůrné činnosti



veřejná správa a obrana



vzdělání



zdravotní a sociální péče



kulturní, zábavní a rekreační činnosti



ostatní činnosti

10) Na jaké pracovní pozici jste pracoval/a?



dělník



řízení – 1. úroveň (mistr, vedoucí dílny)



řízení – střední úroveň (vedoucí výroby, oddělení, úseku, střediska,…)



řízení – nejvyšší úroveň (vedoucí odbytu, vedoucí HRM, ředitel,…)

82

11) Jakou praxi jste na dané pozici získal (počet let)?



do 5 let



6 – 10 let



11 – 15 let



16 – 20 let



nad 20 let

12) Dojížděl/a jste za prací?



ne



ano, do jiné vesnice



ano, do okresního města



ano, do krajského města

13) Jakým způsobem jste za prací dojížděl/a?



autem



autobusem



vlakem



jinak



nedojížděl/a jsem

14) Jaké byly Vaše náklady na dojíždění do zaměstnání?



do 500 Kč za měsíc



500 – 1000 Kč za měsíc



1000 – 2000 Kč za měsíc



nad 2000 Kč

83

15) Kolik času jste denně strávil/a dojížďkou do zaměstnání?



do 30 minut



30 minut až 1 hodina



1 hodina a více

16) Jaký byl Váš hrubý příjem v bývalém zaměstnání?



do 10 000 Kč



10 000 – 15 000 Kč



15 000 – 20 000 Kč



20 000 – 25 000 Kč



nad 25 000 Kč

17) Kde bydlíte?



v krajském městě



v okresním městě



ve větší vesnici (nad 500 obyvatel)



v malé vesnice (do 500 obyvatel)

18) Jste ochotný/á se za prací přestěhovat?



ano



ne

84

Příloha č. 2 – grafy dotazníkového šetření 1. Jaké je Vaše pohlaví?

žena

48,15%

muž

51,85%

Graf 26: Pohlaví dotazovaného

2. Jak dlouho trvala Vaše nezaměstnanost?

20,99% do 6 měsíců od 7 měsíců do 1 roku 53,09% 25,93%

Graf 27: Délka nezaměstnanosti

85

nad 1 rok

3. Kolikrát jste se registroval/a na úřadu práce za posledních 5 let?

11,11% 9,88%

1 2 53,09%

3 4 a více

25,93%

Graf 28: Počet registrací na úřadu práce za posledních 5 let

4. Získal/a jste díky úřadu práce zaměstnání?

19,75%

ano ne

80,25%

Graf 29: Získané zaměstnání od úřadu práce

86

5. Nabídl Vám úřad práce možnost rekvalifikace?

41,98%

ano ne

58,02%

Graf 30: Nabídka rekvalifikace od úřadu práce

6. V jakém oboru jste naposled pracoval/a? 2,56% 2,56%

2,56%

1,28% stavebnictví

1,28%

administrativní a podpůrné činnosti

3,85%

velkoobchod a maloobchod

20,51%

3,85%

informační a komunikační činnost zpracovatelský průmysl

5,13%

ostatní činnosti 6,41%

14,10%

veřejná správa a obrana zemědělství, lesnictví a rybářství

6,41%

vzdělání

7,69%

12,82%

výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla doprava a skladování

8,97%

zdravotnictví a sociální péče

Graf 31: Pracovní odvětví

87

7. Na jaké pracovní pozici jste pracoval/a? 2,63%

17,11% dělník řízení - 1. úroveň řízení - 2. úroveň 19,74%

60,53%

řízení - 3. úroveň

Graf 32: Pracovní pozice dotazovaného

8. Jakou praxi jste na dané pozici získal/a? 5,13%

2,56%

5,13%

do 5 let 6-10 let

15,38%

16-20 let 11-15 let nad 20 let 71,79%

Graf 33: Délka praxe na dané pracovní pozici

88

9. Dojížděl/a jste za prací

6,25%

ne

36,25%

26,25%

ano, do jiné vesnice ano, do okresního města ano, do krajského města

31,25%

Graf 34: Dojížďka do zaměstnání

10. Jakým způsobem jste za prací dojížděl/a? 2,47%

11,11% autem nedojížděl/a jsem 50,62% 35,80%

autobusem vlakem

Graf 35: Jakým způsobem dotazovaný dojíždějí do zaměstnání

89

11. Jaké byly náklady na dopravu?

22,41% 31,03%

1000-2000 Kč 500-1000 Kč nad 2000 Kč do 500 Kč

22,41% 24,14%

Graf 36: Náklady na dopravu

12. Kolik času denně jste strávil/a dojížďkou do zaměstnání?

12,73%

do 30 minut 30 minut - 1 hodina

27,27% 60%

Graf 37: Čas strávený dojížďkou do zaměstnání

90

1 hodina a více

13. Jaký byl Váš hrubý příjem v bývalém zaměstnání?

6,41% 10,26%

10 000-15 000 Kč 43,59%

15 000-20 000 Kč do 10 000 Kč

17,95%

20 000-25 000 Kč nad 25 000 Kč 21,79%

Graf 38: Hrubý příjem dotazovaného

14. Kde bydlíte?

11,11%

na vesnici (nad 500 obyvatel) 17,28%

48,15%

v okresním městě na vesnici (do 500 obyvatel) v krajském městě

23,46%

Graf 39: Bydliště dotazovaného

91

15. Jste ochotný/á se za prací přestěhovat?

41,98%

ne 58,02%

Graf 40: Ochota stěhování se za prací

92

ano

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji

Recommend Documents