VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm jako významný faktor turismu Valašska

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm jako v ý z n a m n ý f a k t o r t u r i s m u Va l a š s k a Bakalářská práce

Autor: Romana Zubíková Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Marada Jihlava 2011

Copyright © 2010 Romana Zubíková

Zadání práce

Anotace ZUBÍKOVÁ, Romana: Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm jako významný faktor turismu Valašska. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Marada. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 110 stran. Ve své práci bych ráda představila Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V teoretické části jsem se zaměřila na všeobecnou charakteristiku muzeí v přírodě a jejich význam pro zachování kulturního bohatství. V praktické části jsem poskytla nejdůležitější informace o samotném Valašském muzeu v přírodě. Součástí práce je i marketingový výzkum prováděný formou osobního dotazování a SWOT analýza. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit význam Valašského muzea v přírodě pro současný turistický ruch na Valašsku a perspektivy jeho dalšího rozvoje v budoucnosti.

Klíčová slova Muzeum v přírodě. Valašské muzeum v přírodě. Valašsko. Návštěvník.

Annotation ZUBÍKOVÁ, Romana: Open-air museum in Rožnov pod Radhoštěm as a significant element of Wallachian tourism. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Tourism department. The work supervisor Mgr. Miroslav Marada. Qualification degree: bachelor. Jihlava 2011. 110 pages. In my bachelor work I would like to present a Wallachian Open-Air Museum which is located in Rožnov pod Radhoštěm. In the theoretical part I focused on general characteristics of open-air museums and their meaning for preservation of cultural heritage. In the practical part I provided the most important facts about the Wallachian Open-Air Museum itself. A conversational marketing survey and SWOT analysis are also the parts of the work. The main target of my work is to evaluate the significance of the Wallachian open-air museum for contemporary tourism in Wallachia and horizonts of its future development.

Key words Open-air museum. Wallachian Open-Air Museum. Wallachia. Visitor.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Mgr. Miroslavu Maradovi za odborné vedení práce a podporu při jejím vytváření. Děkuji také zaměstnancům Valašského muzea v přírodě a všem ostatním, kteří mi poskytli potřebné materiály a informace. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, všem blízkým a přátelům, za podporu a trpělivost, bez které by nebylo možné práci dokončit.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod a cíl práce...............................................................................................................15

2

Teoretická část ................................................................................................................16 2.1

Historie muzeí v přírodě ...........................................................................................16

2.1.1

Vývoj muzeí v přírodě ve světě ........................................................................16

2.1.2

Vývoj muzeí v přírodě u nás.............................................................................18

2.2

Charakteristika muzeí v přírodě................................................................................20

2.2.1

Definice muzea v přírodě..................................................................................20

2.2.2

Rozdílnost muzeí v přírodě...............................................................................21

2.2.3

Funkce ochrany muzeí v přírodě ......................................................................22

2.3

Muzea v přírodě v České republice ..........................................................................23

2.4

Význam muzeí v přírodě...........................................................................................28

2.4.1

Význam muzeí v přírodě pro zachování kulturního dědictví a bohatství

lidového folklóru...............................................................................................................28

3

2.4.2

Kulturně-vzdělávací funkce muzeí v přírodě....................................................29

2.4.3

Význam muzeí v přírodě pro současnost..........................................................29

2.4.4

Význam a využití muzeí v přírodě pro cestovní ruch.......................................30

Praktická část..................................................................................................................31 3.1

Historie Valašského muzea v přírodě .......................................................................31

3.2

Charakteristika Valašského muzea v přírodě............................................................35

3.3

Popis Valašského muzea v přírodě ...........................................................................35

3.3.1

Dřevěné městečko.............................................................................................36

3.3.2

Mlýnská dolina .................................................................................................37

3.3.3

Valašská dědina ................................................................................................38

3.3.4

Pustevny............................................................................................................39

3.4

Činnost Valašského muzea v přírodě........................................................................41

3.5

Valašské muzeum v přírodě a folklór .......................................................................42

3.6

Propagace Valašského muzea v přírodě ...................................................................43

3.7

Provoz Valašského muzea v přírodě.........................................................................44

3.8

Návštěvnost Valašského muzea v přírodě ................................................................47

3.9

Hospodaření Valašského muzea v přírodě................................................................49

3.10

Spolupráce Valašského muzea v přírodě s městem Rožnov pod Radhoštěm...........50

7

3.11

Význam Valašského muzea v přírodě pro region.....................................................51

3.12

Marketingový výzkum..............................................................................................53

3.12.1

Popis marketingového výzkumu.......................................................................53

3.12.2

Zpracování marketingového výzkumu .............................................................55

3.12.3

Shrnutí marketingového výzkumu....................................................................66

3.13

SWOT analýza Valašského muzea v přírodě ...........................................................68

3.13.1 4

Doporučení a návrhy pro Valašské muzeum v přírodě.....................................71

Závěr ................................................................................................................................74

Seznam použité literatury ......................................................................................................76 Přílohy......................................................................................................................................80

Přílohy A – Dotazník pro návštěvníka Valašského muzea v přírodě…………………………...82 B – Program Valašského roku 2010…………………………………………………....85 C – Výchovně-vzdělávací pořady konané ve Valašském muzeu v roce 2010…………90 D – Bohoslužby a mše svaté konané ve Valašském muzeu v přírodě v roce 2010…….92 E – Plánek areálu Valašského muzea v přírodě………………………………………...94 F – Dřevěné městečko………………………….............................................................95 G – Mlýnská dolina………………………………………………………………….....99 H – Valašská dědina…………………………………………………………………..103 CH – Pustevny………………………………………………………………………...108

8

Seznam grafů a tabulek Seznam grafů: Pokud není v závorce uvedený zdroj – grafy jsou vlastního zdroje. Graf 1: Návštěvnost Valašského muzea v přírodě v letech 2001–2009 [37]……. …...48 Graf 2: Hospodářský výsledek Valašského muzea v letech 2004–2009 [37]........ …...49 Graf 3: Důvod návštěvy Valašského muzea v přírodě………...………………….…...55 Graf 4: Počet návštěv Valašského muzea v přírodě………...…………………….…...56 Graf 5: Délka rozhodování pro návštěvu Valašského muzea v přírodě………......…...56 Graf 6: Zdroje informací o Valašském muzeu v přírodě……...…………………..…...57 Graf 7: Nejnavštěvovanější areál Valašského muzea v přírodě………...………...…...58 Graf 8: Způsob návštěvy Valašského muzea v přírodě………...………………... …...59 Graf 9: Délka pobytu návštěvníka Valašského muzea v přírodě………...……….…...59 Graf 10: Spokojenost se službami ve Valašském muzeu v přírodě………...……. …...60 Graf 11: Valašské muzeum v přírodě jako hlavní cíl cesty do regionu..…...……. …...62 Graf 12: Ovlivnění návštěvy ostatních lokalit Valašska návštěvou Valašského muzea v přírodě………..…………………………………………………………..…...62 Graf 13: Doporučení návštěvy Valašského muzea v přírodě………..…………....…...63 Graf 14: Kraj bydliště návštěvníka Valašského muzea v přírodě………..…….....…...64 Graf 15: Pohlaví návštěvníka Valašského muzea v přírodě………...…………….…...65 Graf 16: Věková skladba návštěvníků Valašského muzea v přírodě………..…....…...65

9

Seznam tabulek: Tab. 1: Přehled nejvýznamnějších muzeí v přírodě v České republice [8]……… …...24 Tab. 2: Otevírací doba Dřevěného městečka v roce 2010 [19]………………….. …...44 Tab. 3: Otevírací doba Mlýnské doliny v roce 2010 [19]……………………….. …...44 Tab. 4: Otevírací doba Valašské dědiny v roce 2010 [19]………………………. …...45 Tab. 5: Vstupné ve Valašském muzeu v přírodě v roce 2010 [19]……………… …...45 Tab. 6: Poplatek za průvodcovské služby ve Valašském muzeu v roce 2010 [19] …...46 Tab. 7: Vstupné do areálů vybraných muzeí v přírodě v roce 2010 [18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28]……….....……………………………………………………...…...46 Tab. 8: Přehled návštěvnosti za rok 2009 ve vybraných muzeích v přírodě [19, 21, 22, 23, 24, 25]…………………………………………………………………….. …...47

10

Seznam používaných zkratek AMG – průkaz člena asociace muzeí a galerií v České republice Apod. – a podobně Č. – číslo M. n. m. – metrů nad mořem Obr. – obrázek Str. – strana Sv. – svaté Tab. – tabulka Tis. – tisíc Tzv. – takzvané ZTP – průkaz pro občany se zvlášť těžkým zdravotním postižením ZTP/P – průkaz pro občany se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce

11

Slovník termínů Bača – pastevec ovcí Bezzemek – člověk, který nevlastnil žádnou půdu Došek – základní prvek slaměné krytiny střechy; svazek slámy (obvykle žitné) vymlácené cepy upevněný slaměným pleteným provazcem Etnografie – národopis Fojt – nejbohatší sedlák; dědičný rychtář, který zastupoval vrchnost; obdoba rychta a rychtáře v ostatních krajích Fojtství – rozměrnější a bohatší usedlost obývaná rodinou fojta, který byl nejvyšším představitelem obce na Valašsku Hamr – vodní kovárna s kladivem poháněným vodním kolem na hřídeli Hrázděné stavby – podstatou je rámová kostra tvořená svislými sloupky; na našem území se používalo hrázdění pouze ve štítech a v patrech; u nás rozšířené zejména na území obývaném německým etnikem v západních a severních Čechách Jizba – obytná místnost domu, v níž je topeniště s otevřeným ohništěm Koliba – roubená stavba bez komínů a s otevřeným ohništěm budovaná pastýři na salaších z hrubých neopracovaných kamenů; sloužila jako sezónní obydlí a místo, kde pastýři spali a zpracovávali mléčné produkty Koliba na ,,líhách“ – koliba opatřena dřevěnými sanicemi (tzv. ,,líhami“), ke kterým se zapřáhal pár volů při stěhování koliby z místa na místo podle toho, kde stál košár Košár – přenosná dřevěná ohrada pro ovce Křiváčkárna – drobné stavby k výrobě nožů – křiváků Milník – rozcestník; sloup uvádějící vzdálenost od významných míst Miškař – zvěrokleštič; toulavé a výnosné řemeslo s vlastním slangem, při kterém se kastrovali býci, koně, kanci a berani

12

Odzemek – valašský sólový mužský tanec ve zrychlujícím se tempu s podřepy a výskoky Ochrana ,,in situ“ – ochrana ,,na místě“; ochrana staveb na jejich původním místě a v původním přirozeném prostředí Ovce plemene valaška – ovce menšího tělesného rámce dobře přizpůsobená pro salašnický způsob chovu ovcí v horských oblastech; mléko vhodné k výrobě ovčích sýrů Ovčín – nízká stavba pro ustájení ovcí Pajta – lehká dřevěná stavba sloužící na horských pastvinách jako přístřešek před nepříznivým počasím Pasekáři – Valaši, kteří žijí v osamocených chýších pod horami a chovali ovce a kozy salašnickým způsobem Paseky – mýtiny vzniklé vykácením lesního porostu; menší skupiny hospodářských usedlostí na východní Moravě postavených mimo obec na mýtinách uprostřed lesů Polygonální stodola – archaický typ stodoly vícebokého půdorysu; na nízké roubené konstrukci je postavená vysoká strmá střecha; v terénu zachovány již velmi výjimečně Robota – práce Roubené stavby tzv. karpatského typu – zasahují na severovýchodní Moravu z horských oblastí Karpat ze Slovenska a Polska; jedná se o přízemní roubený dům se sedlovou střechou krytou původně šindelem Salaš – základní jednotka při salašnickém chovu ovcí, kolem které se uskutečňoval každodenní hospodářský a společenský život pastýřů; nejdůležitějšími stavebními složkami salaše byla koliba a košár Salašnictví – sezónní chov ovcí a koz na horských pastvinách, který se z rumunských Karpat šířil tzv. valašskou kolonizací až na Moravu a do Slezska Stánisko – sezónní chlévy pro hovězí dobytek nebo ovčíny postavené na horských pastvinách

13

Sýpka – samostatná stavba nebo prostor v domě (často v patře) či v jiné budově usedlosti sloužící k uskladnění obilí popřípadě dalších věcí Špaletové komory – špaletové stodoly jsou osobitým stavebním projevem s omezeným regionálním výskytem; název je odvozen od špalet, vyskytujících se u podélně průjezdných stodol na Hané; rozbíhavé stěny špalet umožňovaly snazší vjezd vozu naloženého obilím na mlat a při mlácení se do špalety ukládaly snopy Útulna – noclehárna Valašská pila ,,jednoška“ – pila se dvěma vodními koly ale pouze s jedním pilním listem Valašsko – hornatá oblast, která se rozkládá podél východní hranice státu se svébytnou kulturou, typickým chovem drobného skotu na pastvinách a s odlišným jazykem Valcha – tradiční technické zařízení pro zplsťování sukna spařováním a ubíjením Žudr – mohutná patrová přístavba vystupující kolmo z boční strany domu; v přízemí průchozí se vstupem do domu a otevřená arkádovými oblouky; v patře umístěna komora či sýpka stojící na sloupech; typický pro oblast Hané

14

1 Úvod a cíl práce V současné době hrají muzea v přírodě jednu z nejvýznamnějších rolí v zachování lidových staveb a způsobu života našich předků. V běžném životě se s lidovou architekturou setkáme už jen zřídka. Muzea v přírodě tak ochraňují lidové bohatství pro budoucí generace, aby i ty věděly, jak se žilo, radovalo a hospodařilo. Pro toto téma jsem se rozhodla na základě přesvědčení, že význam muzeí v přírodě pro cestovní ruch, zejména ten regionální, je velký a do budoucna by měl ještě více narůstat. Já sama pocházím z regionu Valašsko, pro který je Valašské muzeum v přírodě hlavní turistickou atrakcí. Hlavním cílem mé práce je tedy zhodnotit význam Valašského muzea v přírodě pro celou oblast Valašska a vymezit možnosti jeho dalšího rozvoje. K dosažení hlavního cíle mé práce jsem si zvolila metodu marketingového šetření formou osobního dotazování mezi návštěvníky Valašského muzea v přírodě. Výsledky dotazníků byly využity i v následující SWOT analýze, která byla sestavena i na základě rozhovorů se zaměstnanci Valašského muzea v přírodě, turistických informačních center či se zaměstnanci samotného města Rožnov pod Radhoštěm. V teoretické části mé práce se zaměřuji na historický vývoj muzeí v přírodě ve světě a u nás, definuji pojem muzeum v přírodě a vymezuji jeho hlavní funkce a význam nejen pro zachování kulturního dědictví, ale také jeho využití pro cestovní ruch. Pojednávám rovněž o nejvýznamnějších muzeích v přírodě nacházejících se na území České republiky. V praktické části se již plně věnuji Valašskému muzeu v přírodě. Je zde zaznamenána jeho historie, hlavní činnosti, provoz, návštěvnost či hospodaření. V této části jsou uvedeny rovněž výsledky dotazníkového průzkumu, který byl zaměřen na návštěvníky muzea, kvalitu poskytovaných služeb, jednotlivé areály a na význam muzea pro region. Výsledky marketingového šetření byly rovněž uplatněny ve SWOT analýze, z níž byly vyhodnoceny následující návrhy a opatření pro Valašské muzeum v přírodě, které by mohly v budoucnu muzeu a tedy i celému regionu pomoci k ještě větší návštěvnosti. Informace pro mou bakalářskou práci jsem čerpala zejména z regionální literatury a z publikací, které byly vydány přímo Valašským muzeem v přírodě. Velmi užitečnými se ukázaly také informace od samotných zaměstnanců muzea.

15

2 Teoretická část 2.1 Historie muzeí v přírodě 2.1.1 Vývoj muzeí v přírodě ve světě Historie muzeí v přírodě byla velice složitá. Vždyť až do šedesátých let devatenáctého století bychom jen těžko lidovou kulturu ve sbírkách evropských muzeí hledali. Pokud se lidová kultura v muzeu objevila, byla zastoupena pouze její zvláštní, nejčastěji sváteční, podoba. Způsobil to zejména romantismus, který v etnografickém bádání převládal. Tyto sbírkové předměty však nemohly ukázat pravdivý obraz života prostého lidu. [14] Změna nastala až v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se do popředí dostávají vědecké směry odmítající romantismus. Začaly vznikat první sbírky dokládající život a práci lidu, první národopisná oddělení i celá muzea. Zakladatelem prvního etnografického muzea byl Artur Hazelius, který založil v letech 1872–1873 ve Stockholmu národopisné muzeum severským zemí Nordiska Museet dokumentující lidovou kulturu celé Skandinávie. Právě národopisné sbírky a expozice v muzeích přispěly ke vzniku pozdějších muzeí v přírodě. [14] Dalším významným faktorem, který výrazně ovlivnil vznik muzeí v přírodě, bylo pořádání velkých světových výstav. První výstava, která ukazovala svým návštěvníkům modely lidových staveb z celého světa, zejména pak z britských kolonií, se konala roku 1851 v Londýně. V roce 1873 ve Vídni již byly představeny skutečné lidové stavby z několika zemí. O pět let později na výstavě v Paříži byly k vidění i interiéry domů s krojovanými figurínami. Následovaly další významné výstavy v Amsterodamu v roce 1883 a o dva roky později v Budapešti, kde bylo vystaveno zařízení dvanácti domů z uherských zemí. [10, 14] Za samotnou historií muzeí v přírodě se však musíme vydat až do Skandinávie. Zde jistý, již dříve zmíněný, učitel švédského jazyka Artur Hazelius usiloval o prezentaci lidové kultury v její původní podobě. Podle Jaroslava Štiky (1989, str. 9) se zejména snažil o vytvoření muzea plného tradiční práce a lidových zvyklostí. Již na světové výstavě v Paříži v roce 1878 vystavil skutečný interiér skandinávské jizby s figurínami a ve svém Nordickém muzeu prezentoval expozici bydlení Laponců. Vrcholem jeho 16

snahy bylo vytvoření prvního muzea v přírodě na světě, které budoval od roku 1880. Stalo se tak dne 11. října 1891 v hlavním městě Švédska Stockholm. Muzeum se nachází na návrší zvaném Skansen, jehož název lze přeložit do češtiny jako hradby či opevnění. Právě slovo skansen se časem rozšířilo do střední a východní Evropy, kde tento název začali lidé užívat jako synonymum pro muzeum v přírodě. [14] Jak už to ale bývá, i toto prvenství je podle Jaroslava Štiky (1989, str. 11) zpochybňováno nejméně třemi skandinávskými muzei. Ovšem je jisté, že právě skandinávská muzea v přírodě jsou kolébkou a zároveň vzorem pro celou Evropu. Vždyť celé čtyři pětiny ze stovky muzeí založených do konce světové války vznikly právě ve Skandinávii. [14] Jedny z nejstarších muzeí v přírodě najdeme v sousedním Norsku. Na královském majetku v Oslu stály stavby z různých oblastí Norska již v roce 1883. Muzeum Norsk Folkemuseum, které bylo zpřístupněno veřejnosti v roce 1902, se pyšní zachovalými roubenými stavbami ze 13. a 16. století. Muzeum Sandvigske Samlinger v Lillehammeru bylo otevřeno o rok později v roce 1904. Jeho zakladatel Anders Sandvig chtěl, aby jednotlivé stavby nebyly jen ukázkou umění lidí, ale sloužily k poznání jejich způsobu života. Muzeum tak představuje vývoj domů od těch nejjednodušších až po náročné stavby podle různých sociálních vrstev. [10, 14] Nezaostávaly ani ostatní kouty Skandinávie. Celodánské muzeum v přírodě v Lyngby v Kodani bylo otevřeno již v roce 1901. Dnes se muzeum pyšní zejména ukázkami tradičního zemědělství. Naopak muzeum tradičních řemesel najdeme ve finském městě Turku. [10, 14] Zbytek Evropy v 19. století za Skandinávií zaostával. Existovaly určité úmysly či projekty, ale ani ty nebyly realizovány. V roce 1912 se podařilo u Arnhemu vybudovat celoholandské muzeum Het Nederlands Openluchtmuseum. Ještě před první světovou válkou vznikala muzea v přírodě také na severu Německa a Polska. Následovala další významná muzea, jmenujme alespoň lotyšskou Rigu, náš Rožnov pod Radhoštěm či muzeum v Bukurešti. [10, 14] Po druhé světové válce začíná nové období budování muzeí v přírodě. Se stále se zvyšujícím počtem muzeí, který byl vyvolán zejména obavami o lidové stavby zničené válkou, se začaly objevovat i diskuze o provozu a podobě muzeí v přírodě. V roce 1957

17

vznikla Deklarace o muzeích v přírodě, která usměrňuje provádění rekonstrukcí a replik, stanovuje, co patří a nepatří do tohoto typu muzea a zároveň odsuzuje komerčnost a neodbornost. Tato deklarace měla velký ohlas, který způsobil zakládání muzeí po celém světě. K rychlému rozvoji muzeí v přírodě došlo ve východní Evropě zejména v Polsku, Maďarsku či v pobaltských republikách, kde mělo velký vliv sousedství se Skandinávií. V západní Evropě pak mělo výsostné postavení Německo. [10, 14] Co se týká rozmístění evropských muzeí v přírodě, čím severněji jdeme, tím více muzeí najdeme. Naopak na jihu Evropy muzeí v přírodě výrazně ubývá. Jedním z důvodů by mohlo být podle Jiřího Langera (2005, str. 15) to, že kultura nebyla rozdělena podle společenských vrstev a sídel. Další příčinou je materiál, ze kterého se dříve stavělo. Zatímco na jihu se stavělo především z kamene a hlíny, na severu převažovalo dřevo. Rychlý růst muzeí ve Skandinávii ovlivnily také klimatické podmínky, které zapříčinily, že zde tolik nepůsobí dřevokazný hmyz, houby a plísně. Stavby z kamene se dochovaly v dobrém stavu, navíc se těžko přenášejí, takže jsou chráněné přímo na svém místě či v celé rezervaci. Není a nebyla tak potřeba budovat muzea z přenesených staveb. V jižní Evropě tak najdeme množství antických a středověkých památek na svém místě. [10, 14] Muzea v přírodě samozřejmě vznikají i mimo evropský kontinent v Asii, Africe, Americe či Austrálii. Například ve Spojených státech amerických mají muzea v přírodě velmi komerční zaměření. [10]

2.1.2 Vývoj muzeí v přírodě u nás Historie muzeí v přírodě v České republice je spjata se Zemskou jubilejní výstavou, která se konala v roce 1891 v Praze. Byla zde vystavena tzv. česká chalupa s lidovými výšivkami, jejíž úspěch a ohlas byl veliký. Již v průběhu výstavy vznikla myšlenka na uspořádání jiné, tentokrát Národopisné výstavy československé. Díky iniciativě Pražského výboru výstavy vzniklo na dvě stě krajinských a místních výborů pro její přípravu. V letech 1892–1894 bylo uspořádáno na 180 místních národopisných výstav, které vedly ke vzniku mnoha muzeí. [14] V roce 1895 se konala samotná Národopisná výstava československá, kterou navštívily více než dva milióny návštěvníků. Patrné zde byly znaky odborné spolupráce etnografů,

18

architektů a mnoha muzeí. Výstava nabídla svým návštěvníkům devadesát staveb a na sedmnáct tisíc exponátů. Předměty dokumentovaly způsob života lidu z celé České republiky a Slovenska, ovšem většina z nich opět dokládala spíše jen jeho sváteční podobu. Nejdůležitější částí výstavy se stala tzv. výstavní dědina, zejména její samostatná část valašská osada. [10, 14] V následujících letech proběhlo několik pokusů o vybudování prvního muzea v přírodě na našem území. Po úspěchu výstavní dědiny se objevily snahy o její zachování či přemístění, ovšem většina objektů byla napadena dřevokaznou houbou. Dalším pokusem byl návrh na uspořádání Slovanské výstavy v roce 1914, později přesunuté na rok 1916. Bohužel válka realizaci výstavy zabránila. Mezi válkami se nepodařilo vybudovat ani muzeum v přírodě v Praze, které navrhovala Drahomíra Stránská. Po dalších zmařených pokusech se jeden projekt nakonec uskutečnil. V roce 1925 vzniklo v Rožnově pod Radhoštěm Valašské muzeum v přírodě jako jedno z prvních muzeí svého druhu ve střední Evropě. [1, 14] V roce 1958 byla v Rožnově uspořádána i první celostátní konference o muzeích v přírodě a o ochraně lidového stavitelství. Byla zde přijata koncepce pracovníků památkové péče, kteří prosazovali záchrannou funkci muzea. Lidová stavba měla zůstat na původním místě co nejdéle, přemístění by bylo možné jen při jejím ohrožení. Objevily se však velké potíže s udržováním a kulturním využitím staveb. Navíc ani regionální muzea se s touto koncepcí naštěstí nikdy nesmířila. [14] V šedesátých a sedmdesátých letech začaly postupně vznikat další muzea v přírodě. Muzea se stavěla podle rozdílných koncepcí, což přispělo k tomu, že každé muzeum představilo lidovou kulturu trochu jinak. Nejstarší tradici má Polabské národopisné muzeum, které se nachází v Přerově nad Labem. Jeho počátky sahají až k Zemské jubilejní výstavě z roku 1891, kde byla vystavena česká vesnická chalupa z Polabí, která se o 67 let později stala základem tohoto muzea v přírodě. V osadě Veselý kopec nalezneme spoustu domů na původních místech, jež jsou od sebe velmi vzdálena. Naopak v Muzeu vesnice v Kouřimi se stavby, které ukazují vývoj domu od primitivních staveb až po ty honosné, staví na volné ploše. [10, 14]

19

2.2 Charakteristika muzeí v přírodě 2.2.1 Definice muzea v přírodě ,,Jedná se o záměrně vybrané soubory staveb lidové kultury příslušné oblasti, přenesené do vhodného terénu a rozmístěné a vybavené tak, aby objekty mohly být chráněny pro potřeby vědy a kultury, i masově využívány pro výchovné účely podle potřeb společnosti.“ (Beneš, 1967, str. 6) [1] Jaroslav Štika (1989, str. 5, 6) vymezil muzeum v přírodě jako netradiční muzejní expozici, která je tvořena seskupením lidových staveb a dalších předmětů dokládající způsob života lidí. Stavby jsou přeneseny z vymezeného území na jedno místo, nejčastěji se jedná o volnou přírodu nebo park, které je více nebo méně podobné místu, odkud tyto stavby byly přeneseny. [14] Posláním těchto muzeí je podle Českého svazu muzeí v přírodě (2007): ,,Předkládat širokým vrstvám návštěvníků pravdivé příběhy o skutečných lidech prostřednictvím živých, interaktivních prezentací s využitím autentických staveb a objektů a povzbudit je k tomu, aby své zážitky sdíleli s námi i mezi sebou navzájem.“ [31] Muzea v přírodě se vyznačují tedy hlavně starými stavbami. Nejedná se ale pouze o budovy, ale o celé prostředí. Dochází k rekonstrukci celé vesnice či města. K muzeu v přírodě patří rovněž vše, co je spojené s obživou lidí. Najdeme zde ukázky tradičních řemesel či hospodaření. Jako vzpomínku si můžeme odvézt tradiční výrobek či ochutnat tradiční místní pokrmy. Nedílnou součástí a hlavně obrovskou výhodou muzeí v přírodě je interiér staveb zpřístupněný pro veřejnost. V prostorách staveb najdete tematicky zaměřené sbírky, které dokládají způsob života a tradičního hospodaření obyvatel v určité oblasti a období. Rovněž se zde konají pravidelné lidové slavnosti jako jarmarky, masopusty a další kulturní akce.

20

2.2.2 Rozdílnost muzeí v přírodě Existuje celá řada muzeí v přírodě po celém světě, ale žádné z nich není stejné. Nelze vytvořit nějakou typologii těchto muzeí, protože vše v muzeu v přírodě se stává živým, proměnným. Rovněž účel zakládání muzeí v přírodě se lišil. Najdeme nejen velká celonárodní či regionální muzea, ale také menší, vesnická či soukromá. Mnoho malých muzeí najdeme zejména v severských zemích. Lidé na severu mají větší potřebu přátelského setkávání. Zdejší spolky si tak zakládají muzea nejen kvůli prezentaci své lidové kultury, ale rovněž aby se jejich členové měli kde scházet. [10] Podle Jiřího Langera (2005, str. 15) lidé ve střední Evropě vnímají lidovou kulturu odděleně od kultury vyšších vrstev. Naopak v severní Evropě nejsou tak velké rozdíly patrné. Dalším rozdílem je přístup k návštěvníkům v jednotlivých muzeích. V muzeích nalezneme různé materiály a můžeme zde pobývat, jak dlouho chceme. V jiných zemích, zejména severních a východních, najdeme muzejní pracovníky, kteří mohou předvádět nějakou tradiční činnost nebo podat odborné informace o usedlosti a to i v několika jazycích. [10] Každé muzeum poskytuje svým návštěvníkům základní služby, mezi které patří toalety, parkoviště či informace o muzeu. Muzea samozřejmě nabízejí i další služby jako občerstvení, prodejnu suvenýrů a publikací o muzeu či tradiční řemeslné výrobky. V západní Evropě najdeme více odborných knih, méně suvenýrů. Na východě Evropy je to přesně naopak. Skoro v každém muzeu se nachází rovněž amfiteátr, kde probíhají folklórní představení. [10] Jiří Langer napsal (2005, str. 14): ,,Muzea v současné době již tolik nekladou důraz na národní zvláštnosti kulturní prezentace, ale na regionální zvláštnosti společného základu. Člověk nevnímá jen muzea své země, ale umí porovnávat vše podobné v rámci euroregionu a vše odlišné v jiných klimatických zónách a v zemích s jinými historickými osudy.“ [10]

21

2.2.3 Funkce ochrany muzeí v přírodě Podle Josefa Beneše (1967, str. 4) existují celkem dvě formy ochrany lidové architektury. Kromě ochrany staveb na jejich původním místě tzv. ochrany ,,in situ“ ještě přenášení vybraných staveb do areálu muzeí. Právě tyto dvě formy se staly častým sporem mezi muzejníky a pracovníky památkové péče. Nejlepším možným způsobem řešení však bylo použít takovou metodu, která byla pro ten konkrétní případ nejvhodnější. [1] Výhodami ochrany staveb na jejich původním místě je zachování vztahů mezi objektem a prostředím. Zachovává se autentická kvalita dochované zástavby a atmosféra místa. Naopak nevýhodou takových staveb je často jejich velká vzdálenost od druhé kulturně hodnotné stavby a jejich opuštěnost. Často se nacházejí na samotách či jsou rozptýleny po vesnici. U takových staveb nastávají potíže s ochranou, údržbou i využitím. Rovněž návštěvnost není tak veliká. Příkladem muzea vzniklého z původní historické vesnice u nás je například Soubor lidové architektury Zubrnice, Soubor staveb lidové architektury v Příkazích nebo Národopisné muzeum Slánska v Třebízi. [1, 17] Naopak u ochrany spojené s přenesením stavby do muzea takové nevýhody nehrozí. Jedinou nevýhodou je její přenesení do uměle vytvořeného prostředí. Ztrácejí se tak vazby s okolní krajinou. Muzea jsou budována na tzv. ,,zelené louce“ ve vhodném přírodním prostředí s dobrou dopravní dostupností. Stavby jsou přeneseny z blízkého okolí nebo jsou budovány repliky vybraných objektů. Ovšem budování replik má za následek ztrátu autenticity materiálu a řemeslného zpracování. [1, 17] Existuje zde i řada výhod. Tou nejdůležitější je záchrana objektu jeho přenesením, který by ve svém původním prostředí zanikl. S tím souvisí samozřejmě jeho údržba a další využití v muzeu. Navíc návštěvnost stavby je mnohem vyšší. Lidé raději navštíví celé soubory staveb soustředěné v muzeu než jednotlivé objekty, které jsou rozptýlené po okolí. Stoupá i větší využití staveb pro výchovu, vědu či kulturní vyžití. Samozřejmě nejde tímto způsobem zachránit všechny stavby, pouze jejich velmi malý počet, ale i ten je důležitý. Může se totiž stát, že stavby na původním místě úplně přestanou existovat. Příkladem muzea přenesených staveb u nás je například Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Soubor lidových staveb Vysočina, Muzeum lidových staveb v Kouřimi či Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. [1, 17]

22

2.3 Muzea v přírodě v České republice Po dlouhou dobu neexistovala v České republice žádná instituce, která by řešila všeobecně problematiku muzeí v přírodě. Zástupci jednotlivých státních muzeí v přírodě tak rozhodli v roce 2007 o vzniku Českého svazu muzeí v přírodě, o. s., který by hájil jejich zájmy a potřeby. Sídlem tohoto svazu se stalo Valašské muzeum v přírodě, které je zároveň i pověřené Ministerstvem kultury prováděním metodické a poradenské činnosti pro muzea v přírodě. Toto občanské sdružení má celkem devět členů, které tvoří kromě Valašského muzea v přírodě ta nejvýznamnější muzea tohoto druhu u nás. Hlavním cílem svazu je kromě řešení potřeb muzeí především snaha zvýšit zájem o poznání života našich předků u široké veřejnosti. [19, 31] Podle Českého svazu muzeí v přírodě (2007) se v současné době vyskytují na našem území na dvě desítky státních či soukromých muzeí v přírodě. Naopak podle Martina Čerňanského ze stránek lidové architektury se v České republice nachází celkem jedenáct muzeí v přírodě, viz tabulka č. 1. [19, 17] Největší koncentrace muzeí u nás je ve středních Čechách a na východě republiky. Ve Středočeském kraji se nachází nejvíce muzeí v přírodě. Jejich počet se šplhá k číslu čtyři. Hned dvojí zastoupení velkých muzeí tohoto druhu má Zlínský kraj. Velké množství muzeí v přírodě v těchto oblastech je ovlivněno nejen vysokým počtem dochovaných památek lidové architektury, ale i dlouhou tradicí folklóru na východní a jižní Moravě. Morava se vyznačuje také tím, že v každém moravském kraji najdeme alespoň jedno muzeum v přírodě. Muzeum tohoto druhu bychom jen těžko hledali například v hlavním městě Praha či v kraji Vysočina.

23

Tab. 1: Přehled nejvýznamnějších muzeí v přírodě v České republice (zdroj: Dvořáček, 2010)

Název muzea v přírodě

Rok otevření

Předmět ochrany

Kraj

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

1925

Lidová architektura a způsob života v oblasti Valašska

Zlínský

Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem

1967

Lidové stavitelství z oblasti středního Polabí

Středočeský

Soubor lidových staveb Vysočina

1972

Jednotlivé osady s lidovým stavitelstvím Vysočiny

Pardubický

Národopisné muzeum Slánska v Třebízi

1975

Lidová architektura a zemědělství Slánska

Středočeský

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

1976

Lidová architektura a způsob bydlení v Čechách

Středočeský

Soubor lidových staveb Rymice

1977

Památky lidového stavitelství východní Hané

Zlínský

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy

1981

Způsob života v oblastech Slovácka a Pomoraví

Jihomoravský

Soubor lidové architektury Zubrnice

1987

Ukázka historické vesnice v Českém středohoří

Ústecký

Soubor staveb lidové architektury v Příkazích

1994

Lidová architektura oblasti Hané

Olomoucký

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví

2002

Ukázka lidového stavitelství ze Sedlčanska

Středočeský

Expozice lidové architektury v Chanovicích

2002

Památky lidové architektury jihozápadních Čech

Plzeňský

Naším největším muzeem je Valašské muzeum v přírodě, o kterém pojednávám v další části práce. Jedním z nejstarších muzeí v přírodě je Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem. Původně zde stála bývalá panská kovárna, později přerovská rychta, která byla upravena podle vzoru tzv. české chalupy vystavené na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Tato staročeská chalupa byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1900. Vedle chalupy byla ještě umístěna rumpálová studna a zvonička. Staročeská chalupa se tak může považovat podle Petra Dvořáčka (2010, str. 52) za jedno z nejstarších národopisných muzeí v přírodě ve střední Evropě. Po celkové rekonstrukci v roce 1967 převzalo staročeskou chalupu do své správy Polabské muzeum v Poděbradech a zřídilo v ní své národopisné oddělení. Ve stejném roce tedy vzniklo samotné Polabské národopisné muzeum. Postupně bylo muzeum doplněno dalšími 31 24

objekty. Celý areál doplňují menší stavby jako studny, včelín, zvoničky, socha sv. Jana Nepomuckého, holubník či milník od staré císařské silnice. Interiéry objektů obsahují malovaný polabský nábytek a expozice lidového umění, zemědělství či stavitelství. Areál je doplněn o pěstování tradičních bylin, květin, okrasných stromů a koření. [5, 8, 24, 29] Největším muzeem v přírodě v Čechách je Soubor lidových staveb Vysočina. Muzeum bylo zpřístupněné v roce 1972. Od ostatních muzeí v přírodě se liší tím, že objekty nejsou soustředěny na jednom místě, ale nacházejí se v několika osadách. V současné době zahrnuje objekty na Veselém kopci, soubor roubených domků hlineckých řemeslníků nazývaný Betlém, vodní kovací hamr ve Svobodných Hamrech a řemeslné dílny v obci Možděnice. Nejznámější částí je osada na Veselém kopci, která se datuje od první poloviny 16. století. Svým návštěvníkům ukazuje lidové stavitelství z oblasti českomoravského pomezí a Železných hor. Obsahuje volně rozptýlené zemědělské usedlosti a lidové technické památky na vodní pohon. Nachází se zde kolem třiceti objektů, z nichž některé jsou přenesené a některé stojí na svém původním místě. Muzeum seznamuje své návštěvníky s životem, prací a zábavou drobných rolníků od počátku 19. století do století dvacátého. Muzeum je ve správě Národního památkového ústavu. [8, 17, 22] Národopisné muzeum Slánska v Třebízi bylo pro návštěvníky zpřístupněno v roce 1975. Předmětem ochrany jsou převážně kamenné stavby z 16. až 18. století na svém původním místě, které tvořily návesní vesnici. Nejhodnotnější stavby na návsi slouží jako muzejní expozice, ostatní domy jsou stále obývány. Muzeum v současné době tvoří celou třebízskou náves s barokním kostelíkem, barokní kapličkou s kašnou a rybníčkem. Interiéry domů ukazují způsob bydlení a život vesnické rodiny v západní části středních Čech. Dochovaný celek hospodářských staveb prezentuje unikátní památku barokní zděné lidové architektury na Slánsku. [5, 8, 18, 29] Muzeum lidových staveb v Kouřimi vzniklo v roce 1972 jako pobočka Regionálního muzea v Kolíně. Původně mělo muzeum záchrannou funkci. Jeho hlavním cílem bylo přemístění staveb ze zátopové oblasti při stavbě vodního díla na řece Želivce. Pro veřejnost byla první část muzea zpřístupněna v roce 1976. V současné době již neplní záchrannou funkci, ale ukazuje svým návštěvníkům regionální typy lidové architektury z celých Čech a sociální i výtvarnou mnohotvarost a bohatost venkovského stavitelství.

25

Prezentuje tak celkovou představu o českém způsobu bydlení. Rovněž se zde každoročně konají pořady ukazující tradiční lidové zvyky a obyčeje. Muzeum bylo vyhlášeno kulturní památkou České republiky. [8, 26, 29] Soubor lidových staveb Rymice u Holešova je ve správě Muzea Kroměřížska a představuje památky lidového stavitelství východní Hané. První objekty byly otevřeny pro návštěvníky v roce 1977. Stavby, které se dochovaly na původním místě, jsou kombinací hliněného zdiva s roubením se střechou ze slaměných došků. Hanácké domy jsou zvýšeny patrovou komorou. Muzeum dokumentuje způsob bydlení a hospodaření koncem 18. století, v 19. a na počátku 20. století. Interiéry objektů jsou vybaveny tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. Místní část Hejnice byla prohlášena za vesnickou památkovou rezervaci. [8, 17, 25] O prezentaci lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka se uvažovalo již na počátku 20. století. S výstavbou se však začalo až v roce 1973. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1981. Celkem se zde nachází na 65 objektů rozčleněných do jednotlivých areálů s názvy Moravské Kopanice, Luhačovické Zálesí, areál technických vodních staveb, areál vinohradnických staveb, areál lučního hospodářství, areál strážnické Dolňácko a areál Horňácko. Právě ukázka vinohradnických staveb s vinohradem je u nás ojedinělá. Muzeum prezentuje způsob života a bydlení lidu v horských oblastech Slovácka a v úrodné části Pomoraví s pěstováním vinné révy z přelomu 19. a 20. století. Každý rok se zde kromě zvykoslovných pořadů koná Mezinárodní folklórní festival Strážnice. Muzeum je součástí Národního ústavu lidové kultury. [5, 8, 17, 27] Soubor lidové architektury Zubrnice byl pro veřejnost zpřístupněn v roce 1987. Základem muzea je dochovaná vesnice středověkého původu, která představuje život a kulturu původního, převážně německého, obyvatelstva. Najdeme zde stavby roubené, hrázděné i zděné. Muzeum je doplněno i drobnými přenesenými objekty. Uvidíme zde například zemědělské usedlosti s expozicemi, sušárnu na ovoce, vesnickou školu, barokní studnu, kostel, roubený vodní mlýn či malé nádraží s expozicí dopravy. Muzeum je ve správě Památkového ústavu. [8, 17, 23] Soubor staveb lidové architektury ,,Hanácké skanzen“ v Příkazích u Olomouce prezentuje dochované usedlosti s typickým prvkem lidové architektury Hané – žudrem. Hlavní částí muzea je Kameníčkův grunt č. p. 54 se špaletovou stodolou a s přilehlými

26

zahradami, kde jsou umístěné další špaletové stodoly. Stavby pocházejí z 19. století. Muzeum bylo otevřeno v roce 1994. V současné době muzeum nabízí řadu expozic a akcí přibližujících zdejší lidovou kulturu. Areál muzea je ve správě Národního památkového ústavu. Část obce byla prohlášena za vesnickou památkovou rezervaci. [8, 17, 21] Muzeum vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci patří k nejmladším muzeím. Tato oblast se vyznačuje vysokým počtem zachovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století, ale i starších. Iniciátorem záchrany těchto staveb bylo okresní Hornické muzeum v Příbrami. V roce 1998 vznikly první objekty k přemístění do záchranného regionálního muzea v přírodě. O rok později došlo k budování Muzea vesnických staveb jako pobočky Hornického muzea. V roce 2002 byla zpřístupněna veřejnosti první stavba. Interiéry staveb odráží sociální rozvrstvení původních obyvatel. V muzeu najdeme obytné zemědělské usedlosti, technické i sakrální stavby. Sběrnou oblastí muzea je okres Příbram se zaměřením na Sedlčansko. Během roku zde probíhá několik kulturních pořadů. [8, 17, 28, 29] Jedno z nejmladších muzeí tohoto druhu je budováno od roku 1994. Jedná se o Expozici lidové kultury v Chanovicích. Hlavním cílem je záchrana ohrožených lidových objektů v jihozápadních Čechách. Jako první byl zpřístupněn interiér obytné chalupy z Čachrova v roce 2002. V současné době je rozebráno na 13 objektů na jejich původním místě nebo v areálu expozice. Celkově by zde mělo stát na 26 objektů. [5, 8, 20]

27

2.4 Význam muzeí v přírodě Muzea v přírodě mají velký význam hned z několika důvodů. Poskytují přehled o architektuře lidových staveb, které jsou předem pečlivě vybrané tak, aby co nejlépe charakterizovaly danou oblast. Stavby odrážejí nejen svou funkci, ale i sociální rozdělení obyvatel. Stavby jsou stavěny či rekonstruovány podle tradičních stavebních technik z typického materiálu, tradičním způsobem, přičemž se muzea snaží o maximální autentičnost. Velmi důležitý je tak výběr objektů a jejich rozmístění v terénu, který by co nejvíce připomínal původní prostředí. Nesmí tak chybět stromy, tekoucí voda či hospodářská zvířata. Rovněž interiéry budov jsou vybavovány podle skutečnosti. [1]

2.4.1 Význam muzeí v přírodě pro zachování kulturního dědictví a bohatství lidového folklóru Muzeum v přírodě má neocenitelný význam pro zachování toho, co nám naši předkové zanechali. Jedná se o kulturní zařízení, ve kterém dochází k oživení lidové kultury mnoha způsoby. Je to místo, které slouží k uchování vybraných objektů architektonické či jiné hodnoty, které již nelze chránit na jejich původním místě. Podle Josefa Beneše (1967, str. 7) je nejdůležitější funkcí takového muzea záchrana objektů, která je realizována jejich přenesením do muzea. Samozřejmě přenesením stavby do uměle vytvořeného prostředí se může částečně ztratit její památková hodnota. Muzea v přírodě se proto snaží stavbu obnovit tradičními technikami a umístit ji do terénu, který by co nejlépe odpovídal skutečnému místu. Některá muzea v přírodě vznikají přímo z historické vesnice. [1] Každé muzeum v přírodě prezentuje život a kulturu lidu v dané oblasti. Přitom se snaží o co největší přiblížení svých návštěvníků ke způsobu života let minulých. Živé muzeum, to je důležitá charakteristika muzea v přírodě. Nejedná se tedy pouze o lidovou architekturu. Svým návštěvníkům muzeum nabízí ukázky tradičních řemeslných či hospodářských prací, hospodářská zvířata, tradiční výrobky, kuchyni, kroje, zpěv či tance. Několikrát do roka mohou být součástí muzea v přírodě různé pořady a festivaly, které mají pro zachování lidového folklóru obrovský význam. Pomocí této činnosti se tradiční 28

folklór dostane nejlépe do povědomí návštěvníků. Právě tyto akce zpravidla muzeu přinesou i nejvyšší návštěvnost. Muzea v přírodě tedy ochraňují lidové bohatství se vším všudy. Právě v muzeu v přírodě můžeme nahlédnout, jak žili a jak trávili volný čas naši předkové. Navíc objekty lidové architektury jsou součástí kulturního dědictví našeho národa. Proto je velmi důležitá jejich ochrana, kterou se muzea v přírodě zabývají.

2.4.2 Kulturně-vzdělávací funkce muzeí v přírodě Muzea v přírodě se vyznačují rovněž výchovnou a vzdělávací funkcí. Ukazují mladší generaci život a architekturu v minulosti. Navíc každé muzeum je jedinečné, každé charakterizuje jinou oblast, trochu jiný způsob života, jinou architekturu. Pro tuto funkci je velmi důležitá autentičnost, pravdivost jednotlivých objektů, prostředí či vybavení, kterou nám poskytují různé sbírkové a archivní předměty či vyprávění pamětníků. Porušením této zásady dochází ke klamání návštěvníků a ztrátě této funkce. Pokud je stavba rekonstruována podle vědecké dokumentace, má význam i pro vědecké využití. Muzea v přírodě existují nejen pro ochranu lidových památek, ale také proto, aby se návštěvníci seznámili s kulturou regionu. Návštěvou muzea v přírodě se lidé obohatí novými informacemi, znalostmi a poznatky o celém regionu.

2.4.3 Význam muzeí v přírodě pro současnost V současné době představují muzea v přírodě významnou formu muzejní prezentace. S postupujícími léty mají taková muzea čím dál tím větší význam. V dnešní moderní době plné počítačů je návštěva muzea v přírodě velmi osvěžující. Návštěvník muzea tak zjistí, že se dalo žít i bez moderních technologií pouze s využitím přírody. Velkým problémem pro lidové stavby byla ztráta jejich původní funkce. Tyto stavby již k dnešnímu životu nestačí. Některé stavby ztrácejí svůj původní vzhled modernizací, některé chátrají v důsledku nezájmu jejich vlastníků. Proto je budování muzeí v přírodě velmi důležité, ale také velice složité a finančně nákladné. Ovšem obrovskou výhodou je přímý kontakt návštěvníků s lidovou kulturou, kterou již v dnešní době jen tak neuvidíme.

29

Návštěvou muzea se tak vrátíme o několik let zpátky. Navíc při velkém zániku lidových staveb je tato forma ochrany lidových staveb možná jediná, která budoucím generacím zbude. Může se totiž stát, že stavby na původním místě úplně zaniknou. Jedinou možností, jak poznat dřívější život obyvatel Valašska, tak bude pouze návštěva muzea v přírodě.

2.4.4 Význam a využití muzeí v přírodě pro cestovní ruch Velký význam mají muzea v přírodě rovněž pro cestovní ruch. Patří mezi lokalizované atropogenní objekty cestovního ruchu. Zejména jsou součástí domácího regionálního cestovního ruchu. Zároveň představují muzea nejčastěji pouze doplňkovou aktivitu. Místo, kde se turisté zastaví při své cestě či pobytu v regionu. Při návštěvě muzea v přírodě hraje hlavní roli odpočinek, zábava, rekreace a hlavně poznání. Muzea v přírodě znamenají pro cestovní ruch nejdůležitější formu prezentace lidové kultury. Lidé totiž raději navštíví celé soubory lidových staveb v muzeu než jednotlivé objekty na jejich původním místě, které jsou rozptýleny po okolí. Podle České centrály cestovního ruchu CzechTourism (2010) je nejnavštěvovanějším muzeem tohoto druhu Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 2009 ho navštívilo kolem 260 tisíc turistů. Mezi 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v celé České republice se sice toto muzeum nedostalo, ale velký vliv má na cestovní ruch regionální. Ve Zlínském kraji je po zoologické zahradě Lešná hned druhým

nejnavštěvovanějším

turistickým

cílem.

Na

první

místo

mezi

nejnavštěvovanějšími turistickými atraktivitami se muzeum v přírodě dostalo jen v Pardubickém kraji, kde navštívilo skanzen Veselý kopec na 73 tisíc návštěvníků. [30] Muzea v přírodě zvyšují atraktivnost a návštěvnost regionu. Turisty lákají nejen svým areálem, ale rovněž pořádanými kulturními a folklórními akcemi v prostorách muzea. Stávají se nedílnou součástí domácího cestovního ruchu. Navíc význam muzeí v přírodě pro cestovní ruch by měl do budoucna ještě více narůstat.

30

3 Praktická část 3.1 Historie Valašského muzea v přírodě Vznik Valašského muzea v přírodě je opět spjat s Národopisnou výstavou československou, která se konala v roce 1895 v Praze. Jednou z nejzdařilejších a nejúspěšnějších částí této výstavy se stala právě valašská osada, která zahrnovala lidové stavby z Valašska podle architekta Dušana Jurkoviče a vsetínského stavitele Michala Urbánka. Valašská osada nabídla svým návštěvníkům k vidění skutečný milíř na dřevěné uhlí, valašskou pilu ,,jednošku“ s náhonem, křiváčkárnu, sušírnu, chalupu podle vzoru z Nového Hrozenkova, kotel na pálení slivovice či salaš se stádem ovcí a koz. Stála zde i pověstná Hospoda Na posledním groši, kde hrála věhlasná valašská Pelárova kapela. Valašská osada se vyjímala snahou o co největší pravdivost a o oživení expozice ukázkami tradičních prací, což bylo v této době nevídané. Na výstavu zavítalo přes dva milióny návštěvníků, vědomí o valašské architektuře a kultuře se tak rozšířilo do všech koutů České republiky a Slovenska. [3, 13, 14, 19] Jedním z návštěvníků této výstavy byl i Bohumír Jaroněk, který na myšlenku výstavby Valašského muzea v přírodě přišel za podpory svého bratra Aloise. Bohumír Jaroněk se narodil roku 1866 v Malenovicích u Zlína v chudé rodině barvíře. Po studiu na reálce v Novém Jičíně začal studovat odbornou školu pro umělecko-řemeslné zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Již během studií v Novém Jičíně obdivoval lidovou architekturu v blízkém Štramberku. Zejména křivolaké uličky a chalupy tohoto městečka ho uchvátily. Po studiích následovalo cestování po světě a povolání jako malíř, fotograf či grafik. Právě úspěch Národopisné výstavy československé byl podle Jaroslava Štiky (1976, str. 2) jedním z impulsů jeho zájmu o ochranu lidového stavitelství. [3, 12, 15, 19] Druhým impulsem se pak stal celosvětový ohlas švédského Skansenu a cesta jeho bratra Aloise do skandinávských zemí v roce 1909. Alois Jaroněk zde získal cenné zkušenosti o technice přemísťování staveb a jejich konzervaci. Navštívil zde právě vznikající muzeum v přírodě v dánském městě Aarhus, muzeum Bygdøy u Osla a zejména poznal nejstarší muzeum v přírodě Skansen ve čtvrti Djurgärden ve švédském Stockholmu. V roce 1909 se oba bratři natrvalo usazují v Rožnově pod Radhoštěm, jehož náměstí

31

s dřevěnými patrovými domy s podloubím bratry inspirovalo k vytvoření Valašského muzea. [3, 13, 14, 15, 19] V roce 1911 vznikl v Rožnově pod Radhoštěm Muzejní spolek, jehož posláním bylo vybudování muzea v přírodě. Prvním předsedou spolku byl samozřejmě Bohumír Jaroněk, který již používal název Valašské muzeum v přírodě. ,,Muzeum má skvělé předchůdce v Československé vesnici na Národopisné výstavě československé v Praze a ve stockholmském Skansenu,“ řekl tehdy Bohumír Jaroněk (Koukal, 2000, str. 10). Schválený rozpočet na výstavbu činil 17 745,64 korun. První objekty v muzeu měly zahrnovat rožnovskou radnici, sýpku, zvonici, kříže, studny, plot, včelín a další menší stavby. [3, 13, 15] Nejvíce diskuzí vyvolala stará radnice překážející přestavbě rožnovského náměstí. Obec chtěla radnici zbourat, ale naštěstí byl přijat návrh na převezení radnice do městského parku zvaného Hájnice, kde měla tvořit základ muzea v přírodě. Na výstavě ve Vídni v roce 1912 vzbudil velký ohlas Jaroňkův projekt muzea v podobě dřevěného dřevorytu, který zaujal i samotného arcivévodu Ferdinanda d´Este. Muzejní spolek tak získal částku 8 000 K na záchranu staré radnice, kterou opravil. Její přesun do městského parku se však už neuskutečnil. Všechny plány zmařila válka. [3, 13, 15] Valašské muzeum v přírodě vzniklo až několik let po válce, kdy se výrazně zvýšil zájem o lidovou kulturu. Začaly se pořádat folklórní slavnosti jako Hanácký či Slovácký rok a v roce 1925 první ročník Valašského roku. Bratři Jaroňkovi prosadili, aby se tato slavnost konala již v nově vzniklém muzeu a tak na jaře roku 1925 byla do městského parku převezena rožnovská radnice, postavena Billova chalupa z rožnovského náměstí a další drobné stavby jako zvonice z Dolní Bečvy, studna či včelín. Stavební práce prováděla firma Barabáš-Bayer, tesařské práce mistr Michal Fabián. V červenci ve slavnostní atmosféře Valašského roku se tak zrodilo nejstarší muzeum svého druhu ve střední Evropě. [3, 13, 15, 19] Dalšímu rozšiřování muzea zabránily nejen chybějící finanční prostředky, ale rovněž záporný vztah k muzeu rožnovských představitelů a části veřejnosti. I přesto se nakonec povedlo do muzea převézt další valašské stavby. V roce 1927 přibyla studna ze Štramberka, studna a zvonice z Horní Lidče, kříž z Valašské Polanky a o rok později Vaškova hospoda z rožnovského náměstí pocházející snad už z 16. století. Pokračovalo se ve vybavování interiérů a sběru různých předmětů. Přibyly však i neustálé spory

32

muzejního spolku o umístění muzea v prostorách parku s jinými rožnovskými institucemi, které chtěly odvézt stávající budovy mimo park. Samotný Bohumír Jaroněk často litoval, že muzeum nestojí někde jinde. Svou nespokojenost s dosavadní výstavbou muzea a neustálými tahanicemi o park vyslovil Bohumír Jaroněk takto: ,,Muzeum musí být živé a pravdivé. Jeho umístění do parku ho svírá. Nejsou zde potoky, louky, pole, ovocné stromy. O co lépe by muzeum vyhlíželo na pasece!“ (Štika, Langer, 1989, str. 25). [3, 13, 14, 15] Poslední stavba Bohumírovy éry byla dostavěna v roce 1933. Jednalo se o kopii fojtství z Velkých Karlovic, které se mělo stát Valašským zemědělským muzeem. Ve stejném roce totiž umírá osoba, která se o vznik muzea nejvíce zasloužila – Bohumír Jaroněk. Po jeho smrti se výstavba nových staveb opět zastavila. Na Bohumírovo místo nastoupil jeho bratr Alois, ovšem chyběla mu potřebná razance. Až v roce 1942 byla dokončena kopie dřevěného kostela z Větřkovic, který vyhořel v roce 1887. Na náklady spojené s výstavbou kostela se složili rožnovští občané. Po smrti i druhého z bratrů Aloise a jejich sestry Julie se Muzejní spolek zaměřoval především na vybavení objektů a na služby návštěvníkům. [3, 14, 15] Konec druhé světové války tak znamenal i konec éry bratří Jaroňků, kteří usilovali o živé a pravdivé muzeum naplněné prací, řemeslem, uměním, zpěvem a tancem. Dokonce se i podle Vítězslava Koukala (2000, str. 15) vyslovili, že by chtěli, aby jejich muzeum vypadalo jinak. Stálo by na jiném místě a obsahovalo by nejen honosné, ale hlavně prosté stavby, které by ukazovaly skutečný život zdejšího lidu. V roce 1953 přešlo Valašské muzeum do státní správy, konkrétně do správy Krajského muzea ve Zlíně. Ve státní správě zůstává muzeum dodnes. [3, 15] Nevýhodou muzea v této době byla jeho orientace pouze na život vyšší vrstvy ve městě, která neodrážela skutečný život na Valašsku. Převážná většina valašských obyvatel žila v prostých chalupách, což mohlo být pro návštěvníky muzea zavádějící. Navíc tyto prosté chalupy vlivem industrializace velmi rychle mizely. V roce 1954 se tak rozhodlo o rozšíření muzea o Valašskou dědinu, která by ukazovala právě život prostého lidu na vesnici. O rok později byla do Rožnova přivezena první stavba, patrová komora ze Seninky, jež měla být umístěna v parku poblíž muzea. [3, 12, 13]

33

Tak začala druhá etapa výstavby Valašského muzea v přírodě. Areál parku však nebyl příliš vhodný a ani představitelé města s tímto umístěním nesouhlasili. Vedení muzea se tak vrátilo k myšlence Bohumíra Jaroňka, který chtěl, aby jeho muzeum stálo na pasece. V roce 1958 byla přijata koncepce, podle které se muzeum mělo stát muzeem karpatského roubeného domu. V roce 1962–1963 pak byla na rožnovskou paseku zvanou Stráň převezena první stavba. Jednalo se o chalupu z údolí Miloňov ve Velkých Karlovicích. Nejvhodnějšími stavbami do této části se staly hospodářské usedlosti z pasek, horských osad, stánisek a salaší. [3, 15] V roce 1971 se stalo Valašské muzeum v přírodě kulturním zařízením Krajského národního výboru Severomoravského kraje v Ostravě. O tři roky později v roce 1974 byla vypracována konečná podoba muzea, která zahrnovala i třetí část Valašského muzea – Mlýnskou dolinu. Touto částí měla protékat strouhou voda, která měla za úkol roztáčet velká kola mlýnské pily, valchy či hamru. Uvedený areál technických staveb byl zpřístupněn v roce 1982. Cílem této koncepce byla snaha o komplexní ukázku tradiční lidové kultury, rekonstrukce historické oblasti a činnosti v ní. Sběrnou oblastí se stala východní část Moravy a Slezska. [3, 14, 19] V současné době se muzeum rozděluje do tří areálů, v nichž představuje architekturu a život na Valašsku. Výstavba nových objektů v muzeu i nadále neutichá. Právě naopak. V letech 2007–2011 se zde realizuje velmi rozsáhlý projekt ,,Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“. Díky tomuto projektu se mohly postavit nové objekty a rekonstruovat ty stávající.

34

3.2 Charakteristika Valašského muzea v přírodě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je státní příspěvkovou organizací. Od roku 1991 vykonává funkci zřizovatele Ministerstva kultury České republiky. Valašské muzeum v přírodě sídlí ve městě Rožnov pod Radhoštěm, ulice Palackého 147, 756 61. V roce 1995 bylo Valašské muzeum v přírodě prohlášeno za Národní kulturní památku. [19] Valašské muzeum v přírodě je největším muzeem v přírodě v České republice. Zároveň se jedná o nejstarší muzeum svého druhu ve střední Evropě. Muzeum ve třech areálech přibližuje různé formy tradičního stavitelství a bydlení, které bylo typické pro oblast Valašska. Do správy muzea náleží i unikátní stavby na Pustevnách nedaleko Rožnova pod Radhoštěm. Hlavním cílem muzea se stalo oživení tradičních technik, lidového umění, zábavy a obyčejů, ale také osévání polí tradičními rostlinami a jejich sklízení tradičními technologiemi. Muzeum zahrnuje i živé hospodářství s různými druhy hospodářských zvířat, která se na Valašsku chovají. Součástí muzea se rovněž stal folklór. Po celý rok se zde konají různé slavnosti a pořady tradičního folklóru.

3.3 Popis Valašského muzea v přírodě Valašské muzeum v přírodě se skládá ze tří areálů. Nejvyšší část muzea se nazývá Kolibiska, která prezentuje drsný život na valašských a těšínských salaších. Stáda ovcí valašek s bačou, myslivna, lovecké posedy, přístřešek šindeláře a skutečný milíř na dřevěné uhlí má místo v této části muzea. Pod Kolibisky se rozkládají pasekářské samoty. Velká vzdálenost od vsi a chudoba naučila zdejší obyvatele sounáležitosti s přírodou a všestrannosti. Pod pasekami najdeme těšínskou, kopaničářskou a valašskou dědinu. Najdeme zde i ty nejprimitivnější domy bez komínů. Směrem na západ spadá stráň prudce dolů do Mlýnské doliny, kde se nachází tradiční technické stavby. Většina z nich pracuje na vodní pohon. Řemeslnická ulička vede do poslední části, Dřevěného městečka, která znázorňuje život na malém horském městě. Valašské muzeum rovněž spravuje unikátní stavby Libušín a Maměnka na nedalekých Pustevnách. [13, 19] Plánek areálu Valašského muzea v přírodě je uveden v příloze E.

35

3.3.1 Dřevěné městečko Jedná se o nejstarší a nejnavštěvovanější areál Valašského muzea v přírodě, který vznikl z iniciativy sourozenců Jaroňků a členů Muzejního spolku. Tento areál se nachází na levém břehu řeky Bečvy v prostorách městského parku, dříve známém jako Hájnice. Dřevěné městečko nese reálné stopy romantického pojetí. Areál byl otevřen v roce 1925 při příležitosti národopisné slavnosti Valašský rok, na jejíž přípravě se podíleli i obyvatelé Rožnova. V této době areál tvořily objekty jako rožnovská radnice z roku 1770 a měšťanský Billův dům z roku 1750, které byly do muzea převezeny z rožnovského náměstí. Tyto dva velké domy doplňovala zvonice z Dolní Bečvy a včelín. [3, 7, 33] Do konce světové války byl areál rozšířen o nejstarší stavbu v muzeu Vaškovu hospodu, dále o kopii fojtství z Velkých Karlovic, které představuje venkovské bydlení v bohatých rodinách na Valašsku, a o kopii kostela sv. Anny z Větřkovic, který zastupuje valašské venkovské dřevěné kostelíky. Tento kostelík obklopuje hřbitov s tzv. Valašským Slavínem, kde jsou pohřbeny významné osobnosti Valašska včetně bratří Jaroňků. [6, 7, 33] Po stavebním útlumu v 50. a na začátku 60. let došlo k dalšímu rozšiřování areálu. Vedle Vaškovy hospody vznikla kopie Žingorovy chalupy z rožnovského náměstí známé jako Hospoda Na posledním groši. V zadní části městečka najdeme sýpku z Prostřední Suché, sýpku z Heřmanic, která je jednou z největších roubených staveb v Karpatech, nebo malé stodůlky pro soukeníky ze Štramberka. Technologii výroby pálenky ukazuje kopie Vlčkovy palírny z Lačnova. Najdeme zde i kuželnu z Ústí u Vsetína. Janíkova stodola pro 260 diváků slouží jako kulturní centrum s divadelním sálem. Tradiční valašské pokrmy je možné ochutnat nejen ve Vaškově hospodě, ale také v Hospodě Na posledním groši. [7, 19, 33] Dřevěné městečko je nejnavštěvovanějším areálem díky své dobré dostupnosti, ale zejména proto, že se zde koná převážná část programů a festivalů. V Komorním amfiteátru pro 500 diváků se odehrává většina programů, které ukazují návštěvníkům život našich předků. Po celý rok se zde konají velké folklórní festivaly jako Rožnovská valaška, Rožnovské slavnosti či Jánošíkův dukát. Expozici Valašského muzea v přírodě oživují rovněž ukázky rukodělných prací. Celý areál doplňují menší stavby, které tvoří dřevěné zvoničky, soubor klátových úlů či kamenné kříže s vyrytými znaky. [7, 33] 36

Dřevěné městečko představuje život na malém městě od poloviny 19. století do první třetiny století dvacátého. Je jakousi rekonstrukcí původního rožnovského náměstí, na kterém stály dřevěné roubené patrové domy. Dřevěné městečko tak ukazuje bydlení a život měšťanů. Najdeme zde spojení karpatské kultury se slohovým uměním renesance, baroka či empíru. [7, 12] Seznam všech objektů Dřevěného městečka, mapu a fotografie naleznete v přílohách F.

3.3.2 Mlýnská dolina Jedná se o nejmladší areál Valašského muzea v přírodě. Mlýnská dolina se rozprostírá na ploše údolní louky kolem starého vodního náhonu v místě, které navazuje na Valašskou dědinu. Návrhy na výstavbu Mlýnské doliny se postupně tvořily od roku 1968. Areál byl zpřístupněn v roce 1982. Valcha, mlýn i pila jsou umístěny přesně tak, jak tomu bylo ještě na počátku 19. století ve Velkých Karlovicích v údolí Podťaté. Soukenická valcha pochází z roku 1828 a je umístěna pod horním rybníkem společně s mlýnem z druhé třetiny osmnáctého století. Na mlýn navazuje valašská pila ,,jednoška“ pocházející z roku 1782. Sdružení těchto tří staveb je typické pro většinu horských obcí. [10, 19, 34] Příkladem získání oleje z pecek a semen pomocí lidské síly je původní lisovna oleje z Brumova, která pochází ze 17. století. Hamr z roku 1827 je rekonstrukcí provozu z Ostravice, který funguje díky prudkému toku proudné vody. Hamr ukazuje na dlouhou tradici zpracování železné rudy v Moravskoslezských Beskydech. Všechny objekty s výjimkou lisovny jsou poháněny vodní silou. Vyznačují se rovněž technickou dokonalostí a výbornou konstrukcí ze dřeva. Expozici ,,Dopravní prostředky na Valašsku“, dokumentující různé druhy valašských dopravních prostředků, můžete vidět v objektu vozovny z Ostravice. Areál byl dále rozšířen o kovárnu z Horní Lidče, obytný dům z Trojanovic, stodolu z Velkých Karlovic či o roubenou zvonici z Dolní Bečvy, která sem byla přesunuta z Dřevěného městečka. [19, 34] Hlavním cílem nejmladšího areálu je ukázat živé stavby s jejich zařízením, které přibližují svým návštěvníkům tradiční postupy výroby oleje, řezání desek, mletí obilí, výrobu železného nářadí či ukázky tradičního rybářství. Objekty v muzeu charakterizují rozvoj a specializaci hospodářství na vesnici v 17. až 19. století. [19, 34] Seznam všech objektů Mlýnské doliny, mapa a fotografie jsou uvedeny v přílohách G. 37

3.3.3 Valašská dědina Jedná se o nejrozsáhlejší a živý areál Valašského muzea v přírodě. Rozkládá se na slunečné stráni nad městem. Stojí zde více než 30 objektů z celého Valašska. První stavby zde vznikly v roce 1962. O deset let později byl areál zpřístupněn veřejnosti. Hlavním záměrem jeho budování byla záchrana tradičních roubených domů, hospodářských objektů a jejich původního historického prostředí. Stavby tak doplňují políčka se zemědělskými plodinami, zahrádkami, ovocnými stromy či tradičním chovem ovcí plemene valaška. Je zde vyjádřena sounáležitost obyvatel s krajinou. V průběhu roku se zde konají programy, které ukazují tradiční způsoby hospodaření. [4, 35] Důležitým charakterem Valašské dědiny je její sociální vrstvení. Ukázkou obydlí středního horského zemědělce je usedlost z Velkých Karlovic – Miloňova. Najdeme zde i honosné fojtství z Lidečka, které stojí na dolním konci obce, tam kde byla půda nejlepší. Naopak nejchudší ukázkou způsobu života je chalupa bezzemka z Leskovce nebo Mališova chalupa, kde v jediné místnosti bydlelo jedenáct osob. Takové chalupy najdeme na okrajích obcí, kde byla půda méně hodnotná. [2, 4, 35] Valašská dědina zahrnuje rovněž příbytky pasekářů. Typickou ukázkou je Šturalova pasekářská usedlost z Velkých Karlovic – Podťatého či dům z Velkých Karlovic – Jezerného. Ukázkou salašnictví je pajta z jižního Valašska, která sloužila jako přístřešek na ochranu před deštěm. Příkladem primitivní roubené stavby, již si stavěl bača, je koliba z Černé hory. Posledním typem salašnického hospodaření na moravském Valašsku je stánisko z Rákošového z druhé poloviny 19. století. [2, 4, 35] Vstupním objektem do areálu je tzv. živý dům, který je využíván zejména k realizaci různých programů pro děti i dospělé. Dále zde nalezneme chalupu miškaře ze Študlova, která se vyznačuje tím, že nemá komín. Ukázkou obydlí drobného zemědělce je Blinkova chalupa z Horní Bečvy. Dům s chlévem z Valašské Polanky zahrnuje expozici tkalcovství. Ukázku tradiční kovářské práce najdeme v kovárně z Lutoniny. Novým objektem je evangelický toleranční kostel z Huslenek. Veřejnou budovu zde reprezentuje škola z Velkých Karlovic – Miloňova. Nalezneme zde i amfiteátr Na Stráni postavený při příležitosti Valašského roku v roce 1985. [4, 19, 35]

38

Lidový urbanistický celek představuje tzv. Mališova kula. Jedná se o seskupení dřevěných obytných a hospodářský staveb propojených příbuzenskými vazbami. Jde například o dům z Nového Hrozenkova č. p. 60, který ukazuje obydlí středního rolníka s domáckou výrobou plátna a stolařstvím, či dům z Nového Hrozenkova č. p. 10 s expozicí svatby. [4, 35] Občerstvit se můžete v roubeném domu ze Zděchova, pocházejícím z první poloviny 19. století, který zahrnuje i kupecký krám. Polygonální stodola z Hodslavic, která je zvláštní svým šestihranným půdorysem, slouží rovněž jako občerstvovací místo. Najdeme zde i chalupu z Prlova, jejíž obyvatelé poskytovali obětavou pomoc partyzánům v zimě 1944–1945. Nejstarším stavebním objektem Valašské dědiny je dům z Lužné, který pochází z poloviny 18. století. [2, 4, 35] Interiéry staveb prezentují život obyvatel od konce 18. století do poloviny 20. století. Jsou vybaveny například domáckou výrobou pláten, koberců, ovčí vlny a lnu či kovářstvím a kolářstvím. Kromě obytných domů zde nalezneme zvonice, studny, komory, sklípky, sušírnu ovoce či dosud funkční větrný mlýn z Kladník. [4, 19, 35] Rozhodnutí o výstavbě tohoto areálu padlo v roce 1958. Došlo tak k uskutečnění záměru bratří Jaroňků vybudovat muzeum na pasece. Areál ukazuje prosté dřevěnice chudých obyvatel Valašska, které jsou zasazeny do prostředí odpovídajícího původnímu místu. Valašská dědina dokumentuje způsob života na vsi od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. [4, 19, 35] Seznam všech objektů Valašské dědiny, mapa a fotografie areálu jsou uvedeny v přílohách H.

3.3.4 Pustevny Ve správě Valašského muzea v přírodě je kromě zmiňovaných tří částí ještě beskydské sedlo Pustevny, které se nachází ve výšce 1 018 m. n. m. Pustevny najdeme nedaleko Rožnova pod Radhoštěm v blízkosti hory Radhošť. V polovině 18. století zde stála první dřevěná poustevna. Po poustevnících, kteří zde žili, získaly Pustevny i své jméno. V současné době jsou Pustevny významným turistickým střediskem. Jejich dominantu tvoří lidové dřevěné stavby podle architekta Dušana Jurkoviče. Ve správě Valašského muzea v přírodě jsou stavby Libušín a Maměnka. [5, 9, 19]

39

S výstavbou na Pustevnách se začalo v závěru 19. století, kdy počet návštěvníků Pusteven neustále rostl. Členové nejstaršího českého turistického spolku Pohorská jednota Radhošť začali vytvářet nové turistické trasy a stavět horské útulny. V roce 1891 zde stála první útulna s šestnácti lůžky zvaná Pustevňa. O dva roky později byla postavena rozhledna Cyrilka a v roce 1984 kamenná útulna Šumná. Rostoucí turistický ruch znamenal nutnost zvýšit kapacitu ubytování. Členové spolku požádali o pomoc s výstavbou vsetínského stavitele Michala Urbánka, jehož zaměstnancem byl slovenský architekt Dušan Jurkovič, který navrhl útulnu Maměnka a jídelnu Libušín ve stylu lidové secese s bohatým stylizovaným dekorem. Interiér Libušína je zdoben freskami a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhů Mikoláše Alše. Stavby byly zpřístupněny v roce 1899. [8, 9, 16, 19] Další stavební rozvoj nastal až po první světové válce. V roce 1926 byl otevřen moderní hotel Tanečnica. Další horský hotel Radegast byl postaven v roce 1932. Bohužel druhá světová válka zničila stávající objekty. V osmdesátých letech přišlo s myšlenkou zásadní rekonstrukce právě Valašské muzeum v přírodě. S rekonstrukcí podle dobových Jurkovičových plánů se začalo až v roce 1995. Právě v tomto roce se stal vlastníkem areálů stát s právem hospodaření pro Valašské muzeum v přírodě. O čtyři roky později byla slavnostně znovuotevřena jídelna Libušín a v roce 2003 hotel Maměnka. [8, 9, 16] Kromě těchto objektů tvoří areál v současné době ještě Stará poustevna, rozhledna Cyrilka a Valašská zvonice s barevnými ornamenty. Stavby na Pustevnách obsahují prvky z lokalit Valašska a Slovenska. V době rekonstrukce byl areál Pusteven prohlášen za národní kulturní památku. [8, 9] Seznam všech objektů Pusteven, mapa a fotografie areálu jsou uvedeny v přílohách CH.

40

3.4 Činnost Valašského muzea v přírodě Činnost Valašského muzea v přírodě je velice rozsáhlá. Mezi hlavní body patří poskytování služeb návštěvníkům. Hlavním úkolem muzea je uchování sbírky movitých i nemovitých dokladů lidové kultury a architektury z oblasti Moravy a Slezska, kde se rozšířily roubené domy karpatského typu. Sběrná oblast zahrnuje převážně kraj Zlínský a Moravskoslezský, částečně i Olomoucký. V expozicích muzea je uloženo kolem 4 226 sbírkových předmětů. [19, 37] K tomu patří i činnosti spojené s prezentací tradičního způsobu života jako například chov tradičních zvířat, pěstování plodin či ukázka řemesel. Muzeum dokumentuje rovněž život a kulturu valašského lidu a vede genealogickou kartotéku valašských rodů. Dále spravuje knihovnu a celou řadu dokumentů, filmotéku, videotéku či fotografický archiv. Dokumenty dále odborně zpracovává. Rovněž provádí vědecký výzkum prostředí, vydává různé publikace, pořádá odborné konference a semináře či spolupracuje s jinými organizacemi. [37] Mezi další významné činnosti patří pořádání různých kulturních a vzdělávacích pořadů a folklórních festivalů. V areálu muzea probíhá po celý rok na šedesát programů a čtyři mezinárodní folklórní festivaly. Navíc se muzeum vyznačuje vysokou odbornou úrovní. Muzeum vydává sborník valašského muzea v přírodě s názvem Museum vivum. Tento vědecký sborník vychází v tištěné podobě jedenkrát ročně a je určen odborné veřejnosti. Valašské muzeum v přírodě umožňuje také pronájem jednotlivých prostor a pořádání svatebních obřadů. Pořádá rovněž výstavy. [19, 37] Činnost muzea se v posledních letech zaměřuje především na plnění plánu projektu s názvem ,,Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“. Projekt je podporován Norským finančním mechanismem, jehož prioritou je zachování evropského kulturního dědictví. Norský grant vychází z účasti České republiky v Evropském hospodářském prostoru, kdy se státy Evropského sdružení volného obchodu, mezi které patří i Norsko, zavázaly přispívat na rozvojové projekty zemím, které přistupují do Evropského hospodářského prostoru. [19, 32, 37] Celkové náklady na projekt činí 3 159 847 EUR, přičemž 85 % je hrazeno z Norského finančního mechanismu. Zbylých 15 % je hrazeno z příspěvků Ministerstva kultury České republiky. Tento projekt probíhá od roku 2007, dokončen má být v dubnu roku

41

2011. Hlavním cílem projektu je rozšíření a zvýšení atraktivity expozic s využitím nových forem prezentace, jež by měly vliv na postupné zvyšování návštěvnosti muzea. [19, 32] V areálu Dřevěného městečka měl tento projekt zajistit rekonstrukci Janíkovy stodoly a Vaškovy hospody. Dále došlo k přemístění zvonice z Dolní Bečvy z Dřevěného městečka do areálu Mlýnská dolina. Nejmladší areál Mlýnská dolina byl rovněž obohacen o obytný dům z Trojanovic, kovárnu z Horní Lidče či o stodolu Tomkova mlýna z Velkých Karlovic. Valašská dědina se také rozrostla o nové objekty. Přibyla vesnická škola z Velkých Karlovic – Miloňova, evangelický toleranční kostel z Huslenek a hospoda s kupeckým krámem a ledovnou ze Zděchova. Došlo také k přemístění dvou usedlostí v rámci areálu. [19, 32, 37] Norský grant dále financuje rozsáhlou rekonstrukci konzervátorského pracoviště ve Frenštátě pod Radhoštěm. Uvnitř objektu Sušák je realizována stálá expozice ,,Městečko pod Radhoštěm“. Valašské muzeum se rovněž připravilo na prezentaci lidové kultury pomocí multimediálních pořadů. [37]

3.5 Valašské muzeum v přírodě a folklór Valašsko je typické svým folklórem, který je v tomto regionu velmi bohatě zastoupen. Není tedy zvláštností, že i Valašské muzeum v přírodě prezentuje folklór již od svého vzniku. Vždyť už samotné otevření muzea v roce 1925 provázela různá hudební či taneční vystoupení. V současné době se v průběhu roku v muzeu odehrávají celkem čtyři mezinárodní festivaly. Muzeum udržuje folklórní tradice v rámci Valašského roku, jehož vrcholem jsou Rožnovské slavnosti. Tento festival se koná v červenci v areálu Dřevěného městečka jednou za dva roky. Rožnovské slavnosti představují folklórní soubory nejen z Valašska, ale i z jiných, nejčastěji evropských, oblastí. Kromě zpěvu a tance ožívá muzeum i ukázkami tradičních řemesel. Na stejném místě a ve stejném měsíci probíhá ještě jeden festival s názvem Romská píseň, který hostí romské umělce z celé České republiky a Slovenska. K doprovodným akcím patří například ukázky romských řemesel, jídel či romské literatury. [7, 11, 16]

42

Třetím mezinárodním festivalem je Rožnovská Valaška konaná v červnu. Tento festival je zasvěcen armádním souborům a zároveň i přehlídkám skupin historického šermu. První srpnový víkend se každoročně koná festival Jánošíkův dukát, věnovaný tradiční slovenské kultuře. Kromě souborů z celé Evropy je na festivalu k vidění například jarmark lidových řemesel, ukázky národních kuchyní či mistrovství ve stloukání másla. [7, 11, 16] Valašské muzeum připravuje pro návštěvníky po celý rok řadu výchovně-vzdělávacích pořadů. Mezi návštěvníky jsou nejoblíbenější zvykoslovní programy. Jedná se o tradiční masopusty, jarní obyčeje v předvelikonočním svatém týdnu, stavění máje, výhon ovcí, církevní pořady, konec sklizně či advent a vánoční svátky. Ke zvykoslovným pořadům patří i tradiční jarmarky, které nabízejí rukodělné zboží. Pořady mají velký vliv na návštěvnost muzea. Přilákají až polovinu z celkového počtu návštěvníků. Programy tvoří součást Valašského roku, viz příloha B. [7, 19] Zároveň je v muzeu dostupná řada výstav, které jsou nejen doprovodem k pořádaným programům. Často jsou spojeny i s určitým ročním obdobím. Valašské muzeum v přírodě ožívá v hlavní turistické sezóně každý víkend vystoupeními valašských souborů, ale i souborů z jiných koutů České republiky, včetně souborů divadelních. [7]

3.6 Propagace Valašského muzea v přírodě Propagace muzea je zajišťována hlavně prostřednictvím informačních letáků, propagačních materiálů, plakátů či tiskovin. Muzeum rovněž posílá informace o různých akcích konaných v muzeu veřejným sdělovacím prostředkům. Jedná se většinou o regionální noviny, televize či rádia. Valašské muzeum v přírodě se vyznačuje rovněž kvalitními internetovými stránkami, které obsahují veškeré informace pro potenciální návštěvníky. Na těchto stránkách najdete nejen informace o muzeu a jeho areálech, ale rovněž podrobné informace o jednotlivých programech, nabízených službách, publikační činnosti či provozních podmínkách. [19, 37] Kromě vlastních stránek poskytuje muzeum informace i jiným internetovým stránkám. Muzeum rovněž zajišťuje stylovou výzdobu areálů k pořádaným akcím. Propagace Valašského muzea v přírodě je také realizována na výstavách a veletrzích cestovního ruchu jako je Regiontour v Brně. Propagaci muzea zajišťuje samostatný útvar propagace. [37]

43

3.7 Provoz Valašského muzea v přírodě Otevírací doba Valašského muzea v přírodě je rozdělena podle jednotlivých areálů a měsíce v roce, v němž chcete muzeum navštívit. Prohlídka Dřevěného městečka a Valašské dědiny je individuální. V těchto areálech jsou ve vybraných objektech k dispozici pracovníci muzea, kteří poskytují kvalifikovaný výklad. Organizovaným skupinám je možné na vyžádání poskytnout průvodce. Naopak prohlídku Mlýnské doliny lze absolvovat pouze s průvodcem. Každá skupina čítající maximálně 30 osob má vymezený čas na prohlídku. [19] Areál Dřevěného městečka je otevřen v hlavní sezóně denně. V měsících leden až duben, říjen a prosinec je v pondělí areál uzavřen. Obecně platí, že návštěvníci areálu mají možnost poslední prohlídky třicet minut před zavírací dobou. [19] Tab. 2: Otevírací doba Dřevěného městečka v roce 2010 (zdroj: http://www.vmp.cz)

Období v roce 2010

Otevírací doba Dřevěného městečka

1. 1.

12.00–16.00

2. 1–31. 3. a 1. 10.–2. 11.

10.00–16.00

1. 4.–30. 6. a 1. 9.–30. 9.

09.00–17.00

1. 7.–31. 8.

09.00–18.00

5. 12.

15.00–20.00

11. 12. a 26. 12.–31. 12.

09.00–16.00

18. 12.–19. 12.

15.00–18.00

Areál Mlýnské doliny není otevřen celoročně. V zimních měsících jsou brány do nejmladšího areálu uzavřeny. Poslední prohlídka areálu začíná 60 minut před zavírací dobou. Prohlídka Mlýnské doliny je organizována pouze s doprovodem průvodce. [19] Tab. 3: Otevírací doba Mlýnské doliny v roce 2010 (zdroj: http://www.vmp.cz)

Období v roce 2010 Otevírací doba Mlýnské doliny 1. 5.–30. 6.

09.00–17.00

1. 7.–31. 8.

09.00–18.00

1. 9.–30. 9.

10.00–17.00

44

Valašská dědina je v průběhu roku otevřena denně s výjimkou ledna až dubna, října a prosince, kdy je v pondělí zavřeno. Rovněž jsou v těchto měsících uzavřeny interiéry objektů. Poslední prohlídka se koná devadesát minut před zavírací dobou. [19] Tab. 4: Otevírací doba Valašské dědiny v roce 2010 (zdroj: http://www.vmp.cz)

Období v roce 2010

Otevírací doba Valašské dědiny

2. 1.–31. 3. a 1. 10.–1. 11.

10.00–16.00

1. 4.–30. 6.

09.00–17.00

1. 7.–31. 8.

09.00–18.00

1. 9.–30. 9.

10.00–17.00

6. 12.–10. 12. a 13. 12.–15. 12.

08.00–16.00

11. 12. a 26. 12.–31. 12.

09.00–16.00

Vstupné Valašského muzea v přírodě se dělí podle navštěvovaného areálu a druhu vstupného. Vstupenka platí na jeden den a pro jeden vstup. Snížené vstupné platí pro studenty, důchodce do 70 let a pro držitele průkazu ZTP. Dětské vstupné zahrnuje děti od 6 do 15 let. Rodiče s jedním nebo dvěma dětmi do 15 let mohou využít rodinné vstupné. Vstup zdarma platí pro děti do 6 let, důchodce nad 70 let, držitele průkazu ZTP/P s doprovodem a pro držitele průkazu AMG. Valašské muzeum v přírodě zahrnuje rovněž řadu dalších slev, které jsou popsány při vstupu do muzea či na oficiálních internetových stránkách Valašského muzea v přírodě. [19] Tab. 5: Vstupné ve Valašském muzeu v přírodě v roce 2010 (zdroj: http://www.vmp.cz)

Vstupné

Dřevěné městečko

Mlýnská dolina

Valašská dědina

Všechny areály

Výstavy

Základní

60 Kč

80 Kč

100 Kč

180 Kč

30 Kč

Snížené

50 Kč

60 Kč

70 Kč

130 Kč

20 Kč

Dětské

30 Kč

40 Kč

50 Kč

90 Kč

15 Kč

Rodinné

120 Kč

160 Kč

200 Kč

360 Kč

60 Kč

Za zvíře

20 Kč

20 Kč

20 Kč

50 Kč

Valašské muzeum nabízí také průvodcovské služby za příplatek. Velikost výpravy je stanovena do 45 osob. Skupinovou prohlídku je třeba objednat alespoň 14 dnů předem. 45

Prohlídku muzea lze uskutečnit i mimo návštěvní dobu. Cena takové prohlídky činí 100% příplatek k uvedeným cenám. [19] Tab. 6: Poplatek za průvodcovské služby ve Valašském muzeu v přírodě v roce 2010 (zdroj: http://www.vmp.cz)

Druh výpravy

Poplatek za průvodcovské služby

Školní výprava s výkladem v českém jazyce

100 Kč

Výprava s výkladem v českém jazyce

200 Kč

Výprava s výkladem v cizím jazyce

400 Kč

Vstupenku do všech areálu muzea a případné informace o prohlídkách či vstupném získáte v budově Sušák. V této budově se kromě pokladen nacházejí výstavní sály muzea a prodejna suvenýrů. V porovnání s ostatními muzei v přírodě u nás je cena za vstup do Valašského muzea v přírodě poněkud vyšší. Jednotlivé areály se dají srovnat s cenami ostatních muzeí, ovšem návštěva všech tří areálů je docela vysoká, hlavně pokud se jedná o rodinu s dětmi. Přehled vstupného ve vybraných muzeí v přírodě u nás najdete v následující tabulce č. 7. Tab. 7: Vstupné do areálů vybraných muzeí v přírodě v roce 2010 (zdroj: oficiální stránky jednotlivých muzeí dostupné na: 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28)

Muzeum v přírodě

Základní Snížené Rodinné

Polabské národopisné muzeum v Přerově n. L.

50 Kč

30 Kč

130 Kč

Soubor lidových staveb Vysočina – Veselý Kopec

50 Kč

30 Kč

150 Kč

Národopisné muzeum Slánska v Třebízi

35 Kč

20 Kč

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

60 Kč

30 Kč

150 Kč

Soubor lidových staveb Rymice

40 Kč

20 Kč

80 Kč

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy

60 Kč

30 Kč

120 Kč

Soubor lidové architektury Zubrnice

50 Kč

30 Kč

130 Kč

Soubor staveb lidové architektury v Příkazích

50 Kč

30 Kč

130 Kč

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví

20 Kč

10 Kč

Expozice lidové architektury v Chanovicích

20 Kč

10 Kč

46

3.8 Návštěvnost Valašského muzea v přírodě Jak už jsem dříve zmínila Valašské muzeum v přírodě je nejnavštěvovanějším muzeem svého druhu v celé České republice. V roce 2009 se rovněž Valašské muzeum v přírodě umístilo podle České centrály cestovního ruchu (2010) se svou návštěvností na pátém místě mezi všemi muzei a galeriemi v celé České republice. [30] Mezi muzei v přírodě u nás nemá Valašské muzeum v přírodě konkurenci. Se svou návštěvností je tomuto muzeu nejblíže snad jen Soubor lidových staveb Vysočina, který je podle České centrály cestovního ruchu (2010) nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Pardubickém kraji. Ovšem rozdíl v návštěvnosti od Valašského muzea v přírodě je i tak značný. V roce 2009 tento rozdíl činil okolo 180 000 návštěvníků. Ostatní muzea v přírodě, jak je patrné z tabulky č. 8, již velmi výrazně zaostávají. [30] Tab. 8: Přehled návštěvnosti za rok 2009 ve vybraných muzeích v přírodě (zdroj: výroční zprávy jednotlivých muzeí dostupné na: 19, 21, 22, 23, 24, 25)

Muzeum v přírodě

Návštěvnost v roce 2009 260 004

Valašské muzeum v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina – Veselý Kopec

73 259

Polabské národopisné muzeum v Přerově n. L.

43 407

Soubor lidové architektury Zubrnice

19 929

Soubor staveb lidové architektury v Příkazích

3 912

Soubor lidových staveb Rymice

1 084

Nejvyšší počet návštěvníků Valašského muzea v přírodě je dlouhodobě pozorován v měsíci srpnu, který tvoří kolem 25 % z celkové návštěvnosti muzea. Následuje červenec s 20% návštěvností, dále měsíce září, květen a červen, které tvoří 10 % návštěvnosti. Nejnavštěvovanějším areálem muzea je Dřevěné městečko. Tento stav je dán i tím, že právě v tomto areálu se odehrává většina kulturních akcí. [37] V roce 2009 navštívilo muzeum celkem 260 004 návštěvníků. Tento počet oproti předchozímu roku klesl o 3,95 % tedy o 10 689 návštěvníků. Na pokles návštěvnosti v tomto roce měla určitý vliv i celosvětová ekonomická krize. Rovněž počasí muzeu 47

nepřálo. Navíc muzeum v létě poškodily mylné zprávy o silnicích do Rožnova, jež měly být poničeny silným deštěm. Sněhová kalamita v měsíci říjnu dokonce způsobila i uzavření muzea z důvodu poškození velkého množství stromů. Naopak nárůst hostů zaznamenala Valašská dědina. Počet byl dvakrát vyšší než v roce 2008. K tomuto jevu jistě přispěla výstavba nových objektů v rámci Norského grantu, ale také otevření areálu i mimo sezónu. Celkem zde zavítalo 6 000 návštěvníků. Nárůst asi o 5 % zaznamenala také Mlýnská dolina. Dřevěné městečko bylo opět nejnavštěvovanějším areálem muzea. Tradičně velká návštěvnost byla na akcích v rámci Valašského roku. [37] Největší vliv na návštěvnost muzea má počasí. Nepříznivé počasí v hlavní sezóně může způsobit výrazný pokles návštěvnosti jako v roce 2006, kdy toto číslo bylo nejnižší za posledních deset let. Rovněž v roce 2008 se počasí moc nevydařilo, pršelo na třech významných akcích muzea. [37] Počet návštěvníků Valašského muzea v přírodě ve vybraných letech

Počet návštěvníků

500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Graf 1: Návštěvnost Valašského muzea v přírodě v letech 2001–2009 (zdroj: výroční zprávy muzea za rok 2001–2009)

Graf č. 1 ukazuje postupný pokles návštěvnosti muzea. Nejvyšší návštěvnost za posledních deset let byla zaznamenána v roce 2002. Celkem navštívilo muzeum v tomto roce 384 076 lidí. Od roku 2002 začal postupný pokles, který vyvrcholil v roce 2006. Počet návštěvníků byl pouhých 231 342. O rok později naopak návštěvnost velmi stoupla. Rok 2007 tak konečně zastavil několikaletý návštěvnický pokles. Nárůst činil 59 414 návštěvníků. Opět na tento jev mělo vliv počasí, tentokrát panovalo příznivé slunečné počasí během víkendů v hlavní sezóně. A i přes nepřízeň počasí si dokázalo Valašské muzeum v roce 2009 udržet standard v návštěvnosti. [37] 48

3.9 Hospodaření Valašského muzea v přírodě Muzeum hospodaří s finančními prostředky, které získává ze své hlavní činnosti. Dále s peněžními prostředky ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem tedy Ministerstvem kultury České republiky. Muzeum dále hospodaří ze svých vlastních fondů. Rovněž je financováno peněžními prostředky přijatými jako dary od fyzických či právnických osob. [37] Celkem Ministerstvo kultury ČR přidělilo na provoz muzea v roce 2009 částku ve výši 43 888 tis. Kč. Tato částka pokryla přibližně 68 % nákladů. Ostatní náklady muzeum hradilo z vlastních zdrojů. Nejvyšší nákladovou položkou muzea jsou osobní náklady. V roce 2009 činily 51 % z celkových nákladů. Další velkou nákladovou položkou představuje spotřeba materiálu zahrnující například materiál na opravy a údržbu, pohonné hmoty, úklidové potřeby, ochranné oděvy a další materiály potřebné pro provoz muzea. Odpisy majetku rovněž zatěžují muzeum. [37] Nejvýznamnějšími vlastními zdroji muzea jsou tržby za vstupné. V minulém roce tvořily celkem 60 % z vlastních výnosů muzea. Vysokou výnosovou položkou jsou také příjmy z nájemného za prostory, které muzeum nevyužívá. Další významné zdroje příjmů tvoří rovněž výnosy z reklamy a z prodeje suvenýrů či tradičních výrobků v prodejně muzea. [37]

Hospodářský výsledek

Hospodářský výsledek Valašského muzea v přírodě ve vybraných letech 2 000 000,00 1 500 000,00 1 000 000,00 500 000,00 0,00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

Graf 2: Hospodářský výsledek Valašského muzea v přírodě v letech 2004–2009 (zdroj: výroční zprávy muzea za rok 2004–2009)

49

Za posledních šest let vykazovalo muzeum hospodářský zisk. Z grafu č. 2 je patrné, že rok 2009 byl co se týče hospodářského výsledku nejúspěšnější. Celkový zisk činil v tomto roce 1 830 749,73 Kč. Naopak jubilejní rok 2005 vykázal zisk pouhých 5 123,66 Kč. Nižší míra návštěvnosti než v roce 2004 a zároveň výdaje spojené s vysokým počtem investičních akcí způsobily tento nejnižší zisk za poslední roky. Naopak rok 2007 znamenal hospodářský výsledek ve výši 928 814,67 Kč. Na tomto výsledku mají do jisté míry podíl tržby za vstupné, které byly o více než 2 milióny vyšší než v roce předcházejícím. [37]

3.10 Spolupráce Valašského muzea v přírodě s městem Rožnov pod Radhoštěm Spolupráce Valašského muzea v přírodě se samotným městem Rožnov pod Radhoštěm je velmi rozsáhlá. Spolupráce se ovšem nekoná v rámci propagace akcí pořádaných ve Valašském muzeu v přírodě. V tomto ohledu je Valašské muzeum v přírodě samostatné. Propagaci zde zajišťuje samostatný útvar propagace. Město Rožnov pod Radhoštěm je spolupořadatelem všech festivalů, které ve Valašském muzeu probíhají. Město se tak podílí na pořádání festivalu Rožnovská valaška, Romská píseň, Rožnovské slavnosti a Jánošíkův dukát. Tyto festivaly jsou podporovány rovněž finančními prostředky pro organizátora těchto akcí, kterým ale není vždy pouze Valašské muzeum v přírodě. Například festival Jánošíkův dukát organizuje ve spolupráci s Valašským muzeem Folklórní sdružení České republiky, Jánošíkův dukát, o. s., Svetové združenie Slovákov v zahraničí a další organizace. Město Rožnov pod Radhoštěm rovněž spolupracuje s Valašským muzeem v přírodě na různých projektech. V posledních letech město pravidelně předkládá kulturně zaměřené projekty do ,,Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013“. Díky projektu ,,Návrat ke karpatským tradicím“ město plně financovalo festival Jánošíkův dukát, na který za poslední tři roky uvolnilo kolem 800 tis. Kč, dále Svatojánská noc podpořena 100 tis. Kč, Setkání bylinkářů s financováním 80 tis. Kč. V roce 2009 město vyčlenilo částku 200 tis. Kč na pořádání festivalu Rožnovské slavnosti. Pro rok 2011 město zvýšilo finanční prostředky na tento festival na částku ve výši 350 tis. Kč. Dále město finančně podporuje například folklórní soubory a další organizace a

50

instituce, které ve Valašském muzeu pořádají své akce. Finanční podpora se týká placení nájmu prostor v muzeu a dalších nákladů s tím spojených, které jim město částečně či plně hradí ze svého grantového systému. Město tak podporuje Valašské muzeum v přírodě, zejména akce v něm pořádané, nemalými částkami. V současné době připravuje město Rožnov pod Radhoštěm další kulturní projekt předložený do ,,Operačního programu přeshraniční spolupráce“. Pozvání na poradu obdrželo i Valašské muzeum v přírodě, jehož aktivita na tomto projektu bude velmi vítaná. (Veškeré informace o této spolupráci byly čerpány z rozhovoru s tiskovým mluvčím města Rožnov pod Radhoštěm Mgr. Tomášem Grossem)

3.11 Význam Valašského muzea v přírodě pro region Valašské muzeum v přírodě má obrovský význam pro celý region a hlavně město Rožnov pod Radhoštěm. Na Valašsku neexistuje žádné jiné muzeum tohoto druhu, ani muzeum, které by přibližovalo Valašskou kulturu široké veřejnosti tak atraktivním způsobem. Jedná se o muzeum lákající svými stavbami a zejména oživenými expozicemi a kulturními programy tisícovky turistů každý rok. Jde o nejnavštěvovanější památku lidové kultury v celé České republice. Téměř žádný návštěvník regionu si Valašské muzeum nenechá ujít. Nikde jinde Vám nenabídnou v rámci jedné prohlídky tradiční valašské stavby zasazené do typického valašského prostředí s ukázkami tradičních lidových prací. Valašské muzeum v přírodě tak má neocenitelný význam pro zachování kulturního dědictví Valašska. Po celém Valašsku je lidový folklór hojně uchováván na vesnicích nebo ve folklórních souborech, jež svými vystoupeními obohacují prohlídku muzea v hlavní sezóně. V okrese Vsetín a na celém Valašsku nemá toto muzeum v návštěvnosti konkurenci. Existence muzea tedy výrazně zvyšuje návštěvnost nejen regionu, ale hlavně města Rožnov pod Radhoštěm. Valašské muzeum je důležité i z hlediska regionálních financí. Přijíždějící návštěvníci nechají v regionu více peněz nejen díky návštěvě muzea, ale také místních restaurací, hotelů, sportovních či jiných aktivit. Muzeum tak dává obživu i ostatním zařízením, které nejen v Rožnově pod Radhoštěm poskytují služby v oblasti cestovního ruchu.

51

Valašské muzeum v přírodě přispívá k rozvoji regionu a jeho zaměstnanosti. Muzeum snižuje nezaměstnanost v okrese Vsetín, který má v rámci Zlínského kraje nejvyšší míru nezaměstnanosti. Muzeum v roce 2009 zaměstnávalo na 126 osob. Kromě stálých zaměstnanců nabízí muzeum i pozice sezónních pracovníků. Nejvíce sezónních pracovníků pracuje na místech průvodců, pokladních či lidí, jejichž hlavním úkolem je návštěvníky informovat. Další významnou oblastí je pořádání různých akcí, které poskytují návštěvníkům, ale i obyvatelům města či regionu, široké spektrum možného kulturního vyžití a vyplnění tzv. volnočasových aktivit. [37] Do budoucna by měl význam Valašského muzea ještě narůstat. Se zánikem lidových staveb a tradic v jednotlivých regionech bude chtít ještě více lidí poznat své kořeny. Valašské muzeum v přírodě má výborné předpoklady pro tuzemský cestovní ruch, ale i pro zakotvení na mezinárodních trzích. K tomu bude zapotřebí dobrá propagace muzea v zahraničí a spolupráce se zahraničními muzei či jinými organizacemi. Pro celý region Valašsko by bylo přínosné zatraktivnit i ostatní lokality či památky. Dominantní postavení Valašského muzea v přírodě je evidentní. Žádná jiná regionální památka se návštěvností Valašskému muzeu v přírodě nemůže rovnat. Podle turistického informačního centra v Rožnově pod Radhoštěm téměř každý návštěvník města muzeum navštívil nebo se ho navštívit chystá. Velký zájem je především o kulturní programy. Toto turistické centrum se na druhou stranu často setkává s reakcí turistů: ,,V muzeu už jsme byli, co jiného nám můžete nabídnout?“ Návštěvníci Valašského muzea tak často spojují jeho návštěvu s návštěvou ostatních atraktivit regionu, zejména se sousedním Radhoštěm či Pustevnami. Existence muzea je tedy velmi důležitá i pro ostatní lokality především v okolí Rožnova. Ovšem byla by zapotřebí intenzivnější propagace muzea spolu s celým regionem, která by kromě Valašského muzea v přírodě zahrnovala i další lokality Valašska nejen v okolí Rožnova, jež by se daly navštívit spolu s muzeem. Hlavním cílem je totiž nalákat vícedenní či zahraniční návštěvníky, kteří by v regionu strávili delší dobu a utratili zde více peněz. Je tedy důležité nabídnout jim možnost výletů či zkusit nabídnout již naplánované trasy po regionu.

52

3.12 Marketingový výzkum 3.12.1 Popis marketingového výzkumu K získání potřebných primárních informací byla použita metoda šetření formou osobního dotazování. Tato metoda je vedena formou rozhovorů mezi tazatelem a respondentem. Osobní dotazování má spoustu výhod, mezi které patří například vysoká míra návratnosti, reprezentativnost šetření a možnost dotazovat se na obsahově náročné téma.

Navíc

tazatel

může

získat

informace

i

z pozorování

respondentů.

U marketingového výzkumu byl zvolen standardizovaný rozhovor se stejným pořadím otázek podle předem připraveného dotazníku. Skupinou respondentů se stali návštěvníci Valašského muzea v přírodě. [36] Samotné dotazování proběhlo v měsících červnu, srpnu a na začátku října roku 2010. Dotazování probíhalo převážně v hlavní sezóně muzea, tedy v srpnu. Dotazování v měsíci říjnu, stejně jako v červnu, zastupovalo mimosezónní návštěvníky a školní skupiny. Srpen byl zaměřen nejen na návštěvníky muzea, ale dotazování proběhlo rovněž v době konání mezinárodního festivalu Jánošíkův dukát, konaného na začátku srpna. Mezi dotazované tak patřili i někteří návštěvníci tohoto festivalu. Návštěvníci byli dotazování v areálu muzea před východem z jednotlivých areálů. Celkově bylo osloveno 200 návštěvníků muzea. Pro techniku dotazování jsem zvolila formu vlastního oslovování návštěvníků, kdy jsem se ptala na jednotlivé otázky, nabízela možnosti odpovědí a rovněž zapisovala odpovědi do připravených dotazníků. Touto technikou jsem se tak chtěla vyhnout nízké návratnosti u písemného dotazování a vyloučit možnost nedorozumění, nepochopení či nesprávného označení jednotlivých otázek dotazníku. Navíc jsem měla možnost zjistit doplňující informace k jednotlivým otázkám. Otázky byly kladeny ve stejném znění jako jsou uvedeny v dotazníku a také ve stejném pořadí. Snažila jsem se oslovovat různé věkové skupiny různého pohlaví. Převážná většina dotazovaných byla české národnosti, u cizinců byl dotazník přeložen do anglického jazyka. Při oslovování jednotlivých návštěvníků jsem se setkala se vstřícností. Pouze dvakrát se mi stalo, že návštěvník nechtěl na otázky odpovědět z důvodu časového vytížení či neochoty.

53

Dotazník, obsahuje celkem šestnáct otázek. Převážná většina otázek je uzavřených, pouze tři otázky jsou otevřené. U uzavřených otázek je vždy na výběr z několika odpovědí. Hlavním cílem dotazníků bylo zjistit kvalitu služeb poskytovaných ve Valašském muzeu v přírodě a význam muzea pro celý region Valašska. Dotazník byl zaměřen na: 

návštěvníka Valašského muzea v přírodě – jak dlouho se zdrží v regionu a s kým a odkud do muzea přijel, zda muzeum navštěvují více ženy či muži a jaká věková skupina muzeum nejvíce navštěvuje,



služby poskytované ve Valašském muzeu v přírodě – úroveň poskytovaných služeb v muzeu a celková spokojenost návštěvníka s vybranými službami Valašského muzea v přírodě,



areály Valašského muzea v přírodě – nejnavštěvovanější areál muzea, jaké jsou hlavní atraktivity muzea a co by návštěvníci v muzeu doplnili či změnili,



význam Valašského muzea pro návštěvníky – důvod jejich návštěvy, jak často navštěvují Valašské muzeum a kde se o něm dozvěděli, kdy se rozhodli pro návštěvu muzea a jejich doporučení pro známé a příbuzné,



význam Valašského muzea v přírodě pro region – zda návštěvníky podnítila návštěva muzea k dalším cestám po Valašsku či návštěvě jeho dalších atraktivit a zda bylo Valašské muzeum v přírodě jejich hlavním cílem při návštěvě regionu.

Dotazník je uveden v příloze A. Výsledky průzkumu byly zaznamenány do grafů podle jednotlivých otázek dotazníku. K vyhodnocení byly použity výsečové grafy, kde jsou hodnoty uvedeny v procentech. Všechny uvedené grafy jsou vlastní konstrukce.

54

3.12.2 Zpracování marketingového výzkumu Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy Valašského muzea v přírodě? Důvod návštěvy Valašského muzea v přírodě

16%

1% 23%

9% 5%

Dovolená, odpočinek Výlet Vzdělávání, poznávání regionu Návštěva příbuzných a známých Návštěva kulturního programu Pouze projíždím Jiný důvod

46%

Graf 3: Důvod návštěvy Valašského muzea v přírodě

Většina dotazovaných návštěvníků uvedla jako hlavní důvod návštěvy Valašského muzea v přírodě výlet a to 94 z celkového počtu 200 dotazovaných. Tato odpověď se vyskytovala zejména u jednodenních návštěvníků z blízkého okolí muzea, kterých se v muzeu vyskytovalo nejvíce. Druhou nejčastější odpovědí byla dovolená spojená s odpočinkem a relaxací, kterou použilo 47 respondentů. Tato odpověď se naopak vyskytovala nejčastěji u vícedenních návštěvníků. Návštěvu kulturního programu uvedlo 32 respondentů. Tato odpověď převládala hlavně v den konání mezinárodního festivalu Jánošíkův dukát. Návštěva příbuzných či známých byla rovněž velmi častou odpovědí, kterou uvedlo celkem 17 návštěvníků.

55

Otázka č. 2: Kolikrát jste již navštívil/a Valašské muzeum v přírodě? Počet návštěv Valašského muzea v přírodě 16%

21%

Poprvé Podruhé Poněkolikáté Jezdím zde velmi často

31% 32%

Graf 4: Počet návštěv Valašského muzea v přírodě

Z grafů č. 4 vyplývá, že odpovědi u této otázky byly velice vyrovnané. Nejčastěji navštívili dotazovaní Valašské muzeum v přírodě již poněkolikáté. Tuto odpověď uvedlo celkem 65 návštěvníků. Následovala odpověď podruhé s počtem 63 respondentů. Velmi často navštěvuje muzeu 41 návštěvníků. Jednalo se převážně o dotazované, kteří jezdí do muzea už od dětství nebo pravidelně každý rok. Během časté návštěvy si vybudovali k muzeu velmi kladný vztah. Poprvé navštívilo Valašské muzeum 31 dotazovaných. Otázka č. 3: Kdy jste se rozhodl/a pro návštěvu Valašského muzea v přírodě? Délka rozhodování pro návštěvu Valašského muzea v přírodě 6%

21% Spontánně Plánoval/a jsem návštěvu dopředu Rozhodl/a jsem se až po návštěvě regionu Jinak

73%

Graf 5: Délka rozhodování pro návštěvu Valašského muzea v přírodě

56

U dotazovaných návštěvníků výrazně převažovala dopředu plánovaná návštěva Valašského muzea v přírodě. Tuto odpověď označilo celkem 147 respondentů, přičemž převážná doba plánování návštěvy muzea byla jeden týden před zahájením návštěvy. Druhou nejčastější odpovědí bylo spontánní rozhodnutí v den návštěvy muzea, kterou uvedlo 42 dotazovaných. Největší vliv na toto rozhodnutí mělo vydařené počasí, jež bylo na návštěvu muzea jako stvořené. Pouhých 11 návštěvníků se rozhodlo pro návštěvu Valašského muzea v přírodě až po návštěvě regionu. Otázka č. 4: Jak jste se dozvěděl/a o Valašském muzeu v přírodě? Zdroje informací o Valašském muzeu v přírodě 13%

Vlastní zkušenosti Reference od známých a příbuzných

6% 42%

7% 5%

Turistické informační centrum Tištěné informace Rozhlas, televize Informace od CK a CA

4%

Internet

23%

Jiné zdroje

Graf 6: Zdroje informací o Valašském muzeu v přírodě

Z grafu č. 6 je patrné, že převažující odpovědí na tuto otázku byly vlastní zkušenosti. Takto odpovědělo celkem 86 dotazovaných. Většina z nich má povědomí o Valašském muzeu v přírodě již dlouhá léta či dokonce od dětství. Jednalo se zejména o návštěvníky pocházející přímo z regionu Valašsko či z blízkého okolí. Reference od známých a příbuzných hrají rovněž velkou roli. Tuto odpověď uvedlo celkem 48 dotazovaných. Na základě internetových informací se rozhodlo 26 návštěvníků. Rozhlas či televizi uvedlo 13 lidí a informace od cestovních kanceláří či agentur 11 dotazovaných, kteří cestovali na Valašsko zejména v rámci organizované skupiny. Turistická informační centra a tištěné informace návštěvu muzea moc neovlivňují.

57

Otázka č. 5: Který areál Valašského muzea v přírodě jste navštívil/a nebo se hodláte navštívit? Nejnavštěvovanější areál Valašského muzea v přírodě 3% Dřevěné městečko

4%

Mlýnský dolina

15%

30%

Valašská dědina Všechny areály Dřevěné m. a Valašská d.

1%

Dřevěné m. a Mlýnská d. Valašská d. a Mlýnská d.

47% Graf 7: Nejnavštěvovanější areál Valašského muzea v přírodě

Z průzkumu vyplývá, že nejčastěji volí návštěvníci prohlídku všech tří areálů Valašského muzea v přírodě. Tuto odpověď uvedlo celkem 95 dotazovaných. Nejnavštěvovanějším samostatných areálem muzea je Dřevěné městečko, které uvedlo 63 respondentů. Tato odpověď se často vyskytovala u návštěvníků kulturního programu a u dotazovaných v měsíci říjnu z důvodu již zavřeného areálu Mlýnské doliny. Velmi oblíbená je rovněž kombinace Dřevěného městečka a Valašské dědiny, kterou zvolilo 29 návštěvníků. Druhou nejčastější kombinací byla návštěva Dřevěného městečka a Mlýnské doliny, již ale uvedlo pouze 7 respondentů. Samostatnou návštěvu Mlýnské doliny nevolil nikdo z dotazovaných.

58

Otázka č. 6: Přijel/a jste? Způsob návštěvy Valašského muzea v přírodě 5% 9%

1% Sám/sama S rodinou

20% 65%

S přáteli V rámci organizované skupiny Jinak

Graf 8: Způsob návštěvy Valašského muzea v přírodě

Návštěvníci nejčastěji přijíždějí do Valašského muzea v přírodě s rodinou. Tuto odpověď uvedlo celkem 131 dotazovaných. Druhou nejpočetnější odpovědí byla návštěva s přáteli, kterou označilo 44 respondentů. V rámci organizované skupiny navštívilo muzeum celkem 17 osob. Pouze dvě dotazované osoby navštívily muzeum samy. Devět osob navíc uvedlo, že je v muzeu na návštěvě s přítelem či přítelkyní. Otázka č. 7: Jak dlouho se zdržíte v regionu? Délka pobytu návštěvníka Valašského muzea v regionu 12%

21%

Jeden den a méně

67%

Dva dny Více dnů

Graf 9: Délka pobytu návštěvníka Valašského muzea v přírodě

Z grafu č. 9 vyplývá, že nejvíce do muzea zavítají jednodenní návštěvníci regionu. Celkem tuto odpověď uvedlo 135 návštěvníků. Zejména se jednalo o obyvatele Valašska či blízkého okolí a návštěvníky kulturního programu v muzeu. Dva dny se

59

v regionu zdrželo celkem 41 dotazovaných návštěvníků. Dvoudenní návštěva byla nejčastěji spojená s víkendovým pobytem v regionu či s návštěvou známých a příbuzných. Více dnů uvedl nejmenší počet, celkem 24 respondentů, kteří v regionu byli nejčastěji na dovolené. Otázka č. 8: Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb Valašského muzea v přírodě, pokud s nimi máte zkušenosti?

Spokojenost se službami ve Valašském muzeu v přírodě (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) Celkový dojem z návštěvy

1,09

Chování zaměstnanců muzea

1,195

Celková spokojenost se službami

1,205 1,4206

Průvodcovské služby Srozumitelnost informací pro návštěvníky

1,48 1,6

Nabídka upomínkových předmětů Propagace muzea

1,66 2,215

Nabídka občerstvovacích zařízení Ceny nabízených služeb

2,265 2,495

Výška vstupného 0

0,5

1

1,5

2

2,5

Graf 10: Spokojenost se službami ve Valašském muzeu v přírodě

Z grafu č. 10 vyplývá, že návštěvníci Valašského muzea v přírodě nejlépe ohodnotili celkový dojem z návštěvy muzea. U této služby výrazně převažovalo hodnocení známkou jedna. Naopak průměrné hodnocení známkou tři využilo pouze šest respondentů. Návštěvníci byli rovněž velmi spokojeni s chováním zaměstnanců muzea. I u této služby výrazně převažovalo výborné hodnocení. Celková spokojenost se službami a srozumitelnost informací pro návštěvníky se umístily také velmi vysoko. Průvodcovské služby v muzeu se využívají pouze v areálu Mlýnská dolina nebo u skupin, které si průvodce objednají. S průvodcovskými službami se tak setkalo pouze 107 z 200 dotazovaných. I přesto byly tyto služby hodnoceny velmi pozitivně. Naopak u nabídky upomínkových předmětů a u propagace Valašského muzea už převažovala známka dvě. Horší známky dostaly ceny nabízených služeb a nabídka občerstvovacích zařízení v muzeu. U těchto služeb se již objevoval vysoký podíl průměrných známek. 60

3

Úplně nejhůře hodnotili dotazovaní výši vstupného do Valašského muzea v přírodě. Většina dotazovaných ho označila jako průměrné. Je překvapivé, že jsem se u jednotlivých otázek setkala pouze s relativně kladným hodnocením. Žádný z dotazovaných návštěvníků nepoužil známku pět. Nejhorší známka tak byla čtyřka, která se objevila jen u otázky na výši vstupného. Otázka č. 9: Co se Vám nejvíce v areálu muzea líbilo? Nejvíce návštěvníků Valašského muzea uvedlo, že se jim v muzeu líbí úplně všechno. Další častou odpovědí bylo celkové prostředí a stavby. Nejlíbivějším areálem se stala Valašská dědina. V Dřevěném městečku se nejvíce návštěvníkům líbil kostel a pošta, v Mlýnské dolině pak mlýn a kovárna. Valašská dědina byla vyzdvihována díky krásnému prostředí, hospodářským zvířatům a oživeným expozicím. Rovněž se návštěvníkům v této části zamlouval větrný mlýn. Kladně byly hodnoceny i nejnovější objekty ve Valašské dědině financované z Norského grantu, jako je kostel, hospoda či škola. Otázka č. 10: Postrádáte něco ve Valašském muzeu v přírodě? Popřípadě co byste změnil/a? Dotazovaní návštěvníci muzea se povětšinou u této otázky shodli, že nic v muzeu nepostrádají a ani by nic neměnili. Když už se nějaká jiná odpověď našla, byla spojená s lepší nabídkou občerstvení či se snížením vstupného do areálu muzea. Otevírací doba byla zmíněná pouze u dotazování prováděného v říjnu, jelikož v této době je zkrácena a je uzavřen areál Mlýnské doliny. Rovněž interiéry staveb ve Valašské dědině jsou v tomto měsíci zavřené.

61

Otázka č. 11: Je Valašské muzeum v přírodě hlavním cílem Vaší cesty do regionu? Valašské muzeum v přírodě jako cíl cesty do regionu

26% ano ne nevím 74%

Graf 11: Valašské muzeum v přírodě jako hlavní cíl cesty do regionu

Pro většinu návštěvníků Valašského muzea v přírodě je hlavním cílem jejich cesty do regionu právě Valašské muzeum v přírodě. Uvedlo to tak 148 dotazovaných. Svou cestu rovněž doplňují návštěvou například sousedních Pusteven, Radhoště s Radegastem či Frenštátu pod Radhoštěm. Pro 52 návštěvníků hlavním cílem Valašské muzeum v přírodě nebylo. Otázka č. 12: Podnítila Vás návštěva muzea k dalším návštěvám Valašska anebo alespoň jeho některých lokalit? Ovlivnění návštěvy ostatních lokalit Valašska návštěvou Valašského muzea v přírodě 1% Určitě ano Spíše ano

39% 60%

Nevím Spíše ne Určitě ne

Graf 12: Ovlivnění návštěvy ostatních lokalit Valašska návštěvou Valašského muzea v přírodě

Z grafu č. 12 vyplývá, že většina dotazovaných by na základě návštěvy Valašského muzea v přírodě ráda navštívila i další atraktivity regionu. Nejčastější odpovědí bylo

62

určitě ano, takto odpovědělo celkem 121 návštěvníků. Spíše ano zvolilo 77 dotazovaných. Spíše ne odpověděli pouze dva respondenti s tím, že to nejdůležitější z Valašska už viděli v muzeu. Ostatní odpovědi nebyly uvedeny. Otázka č. 13: Doporučil/a byste svým známých či příbuzným návštěvu muzea? Doporučení návštěvy Valašského muzea v přírodě 8%

Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určitě ne 92%

Graf 13: Doporučení návštěvy Valašského muzea v přírodě

U této otázky jsem se setkala během výzkumu pouze s kladnou odpovědí. Většina návštěvníků by návštěvu muzea určitě svým známých či příbuzným doporučila. Uvedlo to 184 dotazovaných. Zbývajících 16 respondentů by návštěvu Valašského muzea v přírodě spíše doporučilo. Ostatní odpovědi nebyly zastoupeny.

63

Otázka č. 14: Jste ochoten/ochotna uvést město či kraj Vašeho bydliště? Kraj bydliště návštěvníka Valašského muzea v přírodě 10% 28%

6% 6% 1%

3% 1% 1% 13%

31%

Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

Graf 14: Kraj bydliště návštěvníka Valašského muzea v přírodě

Nejvíce dotazovaných návštěvníků pocházelo z Moravskoslezského kraje. Jednalo se celkem o 56 dotazovaných. Na druhém místě se umístil Zlínský kraj, ve kterém se město Rožnov pod Radhoštěm nachází, s celkovým počtem 49 respondentů. Tento jev je dán zejména blízkostí bydliště návštěvníka vzhledem k muzeu. Olomoucký kraj byl rovněž hojně zastoupen, a to počtem 23 návštěvníků. Ze vzdálených krajů se nejlépe umístilo hlavní město Praha s počtem 18 dotazovaných. Naopak Karlovarský, Ústecký, Liberecký kraj a kraj Vysočina nebyl zastoupen. Nejvíce cizinců pocházelo ze sousedního Slovenska. Setkala jsem se celkem s 18 Slováky. Tento jev je dán nejen blízkostí hranice se Slovenskem, ale také tím, že slovenští občané zavítají do muzea často při návštěvě svým známých či příbuzných. Druhými nejčastějšími cizinci s počtem 8 dotazovaných byli Poláci, za nimi následovali Němci s počtem pěti dotazovaných.

64

Otázka č. 15: Jste? (Podíl žen a mužů mezi návštěvníky) Pohlaví návštěvníka Valašského muzea v přírodě

45% 55%

Žena Muž

Graf 15: Pohlaví návštěvníka Valašského muzea v přírodě

Poměr mužů a žen byl velice vyrovnaný. Dotazovaných žen bylo 111, mužů pak 89. Otázka č. 16: Váš věk je? Věková skladba návštěvníků Valašského muzea v přírodě 20%

2%

11%

19% 21% 27%

Do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 a více let

Graf 16: Věková skladba návštěvníků Valašského muzea v přírodě

Nejpočetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 36–45 let. Celkem se jednalo o 56 dotazovaných. Následovala věková skupina 46–55 let s počtem 42 respondentů. Hned za ní se umístila věková skupina nad 56 let s počtem 40 dotazovaných a věková skupina 26–35 let, kterou uvedlo 37 respondentů. Dalších 21 návštěvníků patřilo do věkové skupiny 18–25 let. Pouze čtyři dotazovaní byli mladší 17 let.

65

3.12.3 Shrnutí marketingového výzkumu Valašské muzeum v přírodě je hlavním turistickým cílem při návštěvě regionu Valašsko. Nejčastějším důvodem návštěvy muzea je výlet. Lidé zde rovněž rádi zavítají za odpočinkem v rámci dovolené či návštěvy příbuzných a známých. Jen velmi malá část z návštěvníků se v muzeu zastaví při své cestě do jiné destinace. Lidé nejčastěji navštěvují muzeum opakovaně či velmi často. Jedná se zejména o návštěvníky, kteří bydlí přímo v regionu nebo v blízkém kraji. Návštěvníci si nejraději plánují návštěvu Valašského muzea v přírodě dopředu, přičemž nejčastější doba plánování je jeden týden před zahájením návštěvy. Poměrně velká část osob se rozhoduje pro návštěvu muzea spontánně v den návštěvy. Při jejich rozhodování hraje důležitou roli počasí. Naopak malá část návštěvníků se rozhodla pro návštěvu až po příjezdu do regionu. Z tohoto zjištění vyplývá, že povědomí o Valašském muzeu v přírodě je opravdu velké. Návštěvníci nejčastěji vědí o Valašském muzeu v přírodě ze svých vlastních zkušeností. Velmi důležité jsou reference od známých a příbuzných. Také internet je důležitým zdrojem informací. Ostatní informační zdroje návštěvu muzea moc neovlivňují. Návštěvníci nejčastěji zavítají do všech tří areálů muzea. Je vidět, že návštěvníky muzea neodradí od prohlídky všech areálů ani vyšší cena. Když už si návštěvník vybere pouze prohlídku jednoho areálu, jedná se nejčastěji o Dřevěné městečko. Tento jev je dán i tím, že se v tomto areálu odehrává většina kulturních programů. Nejatraktivnější kombinací areálů pro turisty je kombinace Dřevěného městečka a Valašské dědiny. Častým důvodem návštěvy pouze těchto dvou areálů je možnost samostatné prohlídky, která v Mlýnské dolině není možná. Tento areál lze navštívit pouze s průvodcem v určených časových intervalech. Interval mezi jednotlivými prohlídkami není dlouhý, ale i přesto se některým návštěvníkům na prohlídku čekat nechce. Nejméně atraktivní je tedy návštěva areálu Mlýnská dolina, kterou volí turisté většinou pouze v kombinaci s jiným areálem Valašského muzea v přírodě. Když už turisté zavítají do Valašského muzea v přírodě, tak téměř vždy s rodinou, často pak také s přáteli. V muzea ale potkáme i organizované skupiny, ať už se jedná o školní výpravy či výlety organizované cestovními kancelářemi a agenturami. Nejčastější skupinou jsou jednodenní návštěvníci, kteří do muzea přijeli v rámci výletu za

66

poznáním valašské kultury. Velmi často se turisté zdrží v regionu dva dny, nejčastěji přes víkend. Kvalita služeb poskytovaných Valašským muzeem je hodnocena velice kladně. Návštěvníci jsou zpravidla se vším velmi spokojeni. Zejména dojem z návštěvy muzea je u převážné většiny návštěvníků výborný. Největší nedostatek vidí návštěvníci v nabídce občerstvovacích zařízení či v cenách poskytovaných služeb, ovšem i tyto služby hodnotí v nejhorším případě jako průměrné. Nejhůře v průzkumu dopadla výše vstupného. Zejména pro rodiny s dětmi je cena prohlídky všech areálů v muzeu vysoká. Ale i přes výši vstupného je počet návštěvníků Valašského muzea značný. Většině návštěvníků se v areálu líbí vše od staveb a expozic po celkové prostředí. Za nejhezčí areál považují návštěvníci Valašskou dědinu, která upoutá svými stavbami, přírodním prostředím, oživenými expozicemi či hospodářskými zvířaty. Většině návštěvníků se líbí areál Valašského muzea takový, jaký je, a nic by na něm neměnili. Snížit by se mohlo jen vstupné a prodloužit otevírací doba mimo hlavní sezónu. Jak už jsem zmínila, význam Valašského muzea v přírodě pro region je obrovský. Téměř všichni návštěvníci by na základě návštěvy tohoto muzea rádi podnikli výlet i do ostatních koutů Valašska a navštívili jeho další zajímavá místa. Právě návštěva Valašského muzea ovlivnila názor a znalosti turistů o celém regionu Valašsko. Navíc pro mnoho z nich bylo Valašské muzeum hlavním cílem jejich cesty. Všichni návštěvníci by také návštěvu Valašského muzea v přírodě doporučilo svým známým a příbuzným. Do muzea nejčastěji jezdí návštěvníci z nejbližších krajů ať už to je samotný Zlínský kraj nebo sousední kraje Moravskoslezský a Olomoucký. Výjimkou ale nejsou ani návštěvníci z krajů vzdálenějších. V muzeu se potkáte rovněž s cizinci. Nejčastějšími návštěvníky jsou slovenští občané. Dále se zde můžete nejčastěji setkat s Poláky a Němci. Podíl žen a mužů je v muzeu velmi vyrovnaný, nejčastější věkovou skupinou jsou podle průzkumu lidé ve věku 36–45 let. Ovšem ostatní věkové skupiny nijak nezaostávají.

67

3.13 SWOT analýza Valašského muzea v přírodě SWOT analýza byla prováděna zejména na základě výsledků marketingového průzkumu, rozhovorů s představiteli jednotlivých útvarů Valašského muzea v přírodě a z vlastních poznatků. Dále byl veden pohovor s představiteli turistických informačních center v Rožnově pod Radhoštěm a v okresním městě Vsetín a s tiskovým mluvčím města Rožnov pod Radhoštěm.

Silné stránky (Strengths) 

Dlouhodobá tradice Valašského muzea v přírodě.



Jedinečnost Valašského muzea v přírodě v regionu.



Dominantní postavení mezi ostatními muzei v přírodě v rámci celé České republiky.



Bohatá celoroční nabídka kulturních programů a jejich různorodost.



Nabídka vzdělávacích programů pro školní skupiny.



Pořádání čtyř mezinárodních folklórních festivalů.



Dobrá image a snadno rozpoznatelná značka.



Pronájem prostor muzea jiným organizacím.



Kvalitní internetové stránky.



Organizace práce rozdělená do několika útvarů.



Dotace od Ministerstva kultury České republiky.



Spolupráce s městem Rožnov pod Radhoštěm na pořádání různých kulturních akcích či projektech.



Viditelné a zřetelné značení muzea pro přijíždějící i projíždějící návštěvníky po celé délce hlavní cesty v Rožnově pod Radhoštěm.



Vhodné přírodní prostředí bez hluku zejména v areálu Valašská dědina.

68



Neomezená možnost pobytu a pohybu návštěvníků v prostorách Valašského muzea s výjimkou areálu Mlýnská dolina.



Možnost prohlídky bez průvodce i s objednaným průvodcem s výjimkou areálu Mlýnská dolina, kde je prohlídka organizována vždy s průvodcem.



Oživené expozice a hospodářská zvířata v prostorách muzea.



Bezbariérový přístup s výjimkou areálu Valašská dědina, kde je pohyb pro vozíčkáře a kočárky omezený.



Výletní vláček, který vozí celou letní sezónu turisty po nejatraktivnějších místech Rožnova se zastávkou ve Valašském muzeu v přírodě.



Možnost parkování v blízkosti Valašského muzea v přírodě.

Slabé stránky (Weaknesses) 

Ovlivnění návštěvy počasím.



Ovlivnění návštěvy sezónností.



Vyšší cena prohlídky všech tří areálů a občerstvovacích služeb v muzeu.



Velké finanční prostředky vynaložené na údržbu muzea.



Orientační systém pro návštěvníky v areálu Valašská dědina.



Nedostatečná jazyková vybavenost průvodců a osob v oživených expozicích.



Vodní náhon v rukou jiných vlastníků než Valašským muzeem v přírodě.



Splácení vysoké pohledávky ve výši 960 273,35 Kč za nezaplacené nájemné a služby s ním spojené za pronájem z roku 2004.



Velká vzdálenost od hlavního města a hranic s Německem.

Příležitosti (Opportunities) 

Nové expozice a objekty umístěné v muzeu.



Rozšíření spolupráce s ostatními muzei v přírodě a s významnými organizacemi. 69



Rozšíření nabídky kulturních programů.



Spolupráce s informačními centry a cestovními kancelářemi či agenturami.



Možnost získávání dotací z Evropské unie a předložení dalších projektů do ,,Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013“.



Intenzivnější propagace muzea na tuzemských a zejména zahraničních trzích.



Vybudování dětského koutku před areálem muzea.



Větší nabídka valašských specialit.



Nabídka tzv. balíčků služeb hlavně v období mimo hlavní sezónu a nabídka dalších aktivit a zajímavostí v okolí.



Spolupráce s dalšími nejen regionálními organizacemi jako například Klub českých turistů, jednotlivé portály cestovního ruchu, Sokol, Skaut apod.



Vytvoření organizace, která by koordinovala propagaci muzea a celého regionu Valašsko mezi jednotlivými subjekty.

Hrozby (Threats) 

Nedostatek finančních prostředků.



Nižší návštěvnost způsobená špatným počasím v průběhu hlavní sezóny.



Nižší návštěvnost způsobená úbytkem zejména rodin s dětmi z důvodu vyššího vstupného či ekonomické krize.



Ničení památek a krádeže v prostorách Valašského muzea v přírodě.



Nová konkurence.



Ztráta zaměstnanců z důvodu jejich věkové struktury (velký podíl předdůchodového věku) či přechodu do jiného odvětví.



Chátrání stávajících objektů.



Možnost opětovného nesouhlasu vlastníků vodního náhonu s jeho užíváním.

70

3.13.1 Doporučení a návrhy pro Valašské muzeum v přírodě Na Valašském muzeu v přírodě nenajdeme žádné velké nedostatky. Největším problémem Valašského muzea je počasí, které má zásadní vliv na návštěvnost muzea a tedy i na jeho příjmy. Bohužel počasí nejde ovlivnit. Pro muzeum bude důležité udržet si nejen stávající návštěvníky, ale zároveň se pokusit přilákat nové. Toho lze docílit správnou propagací a zviditelněním muzea v hromadných sdělovacích prostředcích. Na propagaci muzea se podílejí i další organizace. Téměř ve všech publikacích či na internetových stránkách propagujících Valašsko Valašské muzeum najdeme. Muzeum je zde povětšinou zdůrazněno jako významná atraktivita regionu. Rovněž podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, zejména v Rožnově pod Radhoštěm, zdůrazňují blízkost muzea na svých internetových stránkách či ve vlastních propagačních materiálech. Jenomže ani tato propagace nestačí. Potřebná by byla koordinace těchto subjektů, kterou by mohlo zajistit vytvoření sdružení či organizace, jež by spolupracovala s jednotlivými subjekty a vytvořila novou atraktivní propagaci nejen muzea, ale všech zajímavých míst Valašska. Většina obyvatel Valašska či blízkého okolí zná muzeum již dlouhá léta a také ho již zpravidla navštívili. Je potřeba se tedy zaměřit na programy, které by motivovaly k opětovné návštěvě muzea i místní obyvatele. Proto bude důležité pokračovat v pořádání kulturních akcí a snažit se nabídnout novou a zajímavou škálu programů. Naopak u turistů ze vzdálenějších míst by bylo vhodné propagovat muzeum přímo ve sdělovacích prostředcích příslušného kraje tak, aby se k nim informace o muzeu dostaly co nejblíže. Zajímavá by byla i propagace pomocí ukázky tradičních tanců ve valašských krojích se zpěvem, muzikou a ochutnávkou valašských specialit v jednotlivých krajích a městech. Jistě by byla taková propagace intenzivnější než prosté rozdávání letáků, které většina lidí vyhodí. Tuto propagaci by mohla zajišťovat právě nově vzniklá organizace koordinující propagaci mezi jednotlivými subjekty. Propagace muzea by mohla být také zvýšená ze strany cestovních kanceláří a agentur, pomocí reklamních poutačů a bannerů na internetových stránkách, na různých kulturních akcích či na tuzemských, ale také zahraničních veletrzích cestovního ruchu.

71

Většina návštěvníků muzea je jednodenních, proto je třeba se zaměřit i na vícedenní návštěvníky. Jelikož město s muzeem nespolupracuje v rámci propagace, bylo by přínosné začít uvažovat o možné spolupráci do budoucna. Muzeum spolu s městem a celým regionem by mohlo přilákat ještě více turistů. Nejdůležitější skupinou návštěvníků muzea jsou rodiny s dětmi. Muzeum by se tedy mělo na tuto skupinu zaměřit a zkusit jim poskytnout ještě další výhody nejen ve výši vstupného. Tyto rodiny by jistě uvítaly i rozšíření služeb pro ty nejmenší, jako například dětský koutek v prostorách před muzeem. V současné době se malý koutek s dřevěnou houpačkou nachází pouze v areálu Dřevěného městečka. Město Rožnov pod Radhoštěm provozuje po celou letní sezónu výletní vláček vozící turisty po nejatraktivnějších místech Rožnova. Právě jednou ze zastávek je i Valašské muzeum v přírodě. Tento nápad je určitě přínosný a zatraktivní tak Valašské muzeum i pro ty nejmenší děti. Důležitá tedy bude podpora a spolupráce se samotným městem Rožnov pod Radhoštěm. Jednotlivé areály muzea jsou velmi vhodně uspořádané a každý z nich se zaměřuje na něco jiného. Není potřeba je nijak měnit. Přeorganizovat by se mohl jen orientační systém ve Valašské dědině, který se zdá být návštěvníkům zmatený. Vhodnější by bylo použití jednoduššího a výraznějšího značení. Také přístup do tohoto areálu je trošku složitý pro kočárky či pro lidi na vozíčku. Zlepšit by se tak měla nabídka pro občany se speciálními potřebami. Řada návštěvníků má rovněž problém najít východ a vstup do jednotlivých areálů, proto je zapotřebí lépe označit a zvýraznit tyto části. Muzeum by rovněž mohlo lépe informovat o cestě do odlehlejší části Valašského muzea v přírodě, která se nachází na Pustevnách. Informace o jízdních řádech do Trojanovic, odkud vede lanovka na Pustevny, či vlastní autobusové spojení by bylo jistě přínosné pro turisty, kteří necestují autem. Nabídka občerstvovacích zařízení v areálech by se mohla omezit pouze na valašské speciality. Rovněž bude potřeba rychle vyřešit jednání o odkupu vodního náhonu od stávajících vlastníků, aby se neopakovala situace z měsíce května a června roku 2010. V těchto měsících byl areál Mlýnské doliny bez vody a návštěvníci tak přicházeli o ukázkový provoz mlýna, pily, hamru či valchy. Muzeum tak přišlo o návštěvníky a desetitisíce korun. Důvodem byl nesouhlas stávajících majitelů s užíváním náhonu. Situace byla vyřešena nájemní smlouvou do poloviny září roku 2010.

72

Do budoucna bude potřeba uchovávat tradiční způsob hospodaření či řemeslných prací, jehož ukázky jsou k dispozici v muzeu. Jelikož většina osob provádějících tyto tradiční práce je staršího věku, bude zapotřebí učit tomuto řemeslu nové a mladé řemeslníky. Navíc tradiční techniky těchto prací se již v dnešní době téměř nevyskytují. Bylo by tedy vhodné pořádat kurzy, které by se těmito pracemi zabývaly, dokud je ještě od koho se učit. Zlepšit by se mohla i jazyková vybavenost zaměstnanců muzea, kteří se setkávají s návštěvníky z cizích zemí. Tomu by napomohl intenzivní jazykový kurz určený pro zaměstnance. Důležité je také zatraktivnit Valašské muzeum pro turisty. Toho by se dalo docílit nabídkou tzv. balíčků služeb hlavně v období mimo hlavní sezónu. Nabídnout návštěvníkům kromě muzea také další zajímavosti v okolí. Při pěkném počasí je v regionu Valašsko spousta aktivit, ale co dělat, když Vám počasí nepřeje. V zimních měsících je možné spojit návštěvu jen s lyžování na blízkých sjezdovkách či běžeckých tratích. Návštěva muzea by se tak mohla nabízet společně s návštěvou turistických zajímavostí během cesty. Například turisté z Brna by navštívili před návštěvou Valašského muzea zámek a zahrady v Kroměříži apod. Ke zvýšení návštěvnosti by mohlo také pomoci cestování za kulinářskými specialitami Valašska, jejichž ochutnávky by probíhaly přímo ve Valašském muzeu v přírodě. Valašské speciality s domácí slivovicí, valašským tancem a cimbálovou muzikou by mohly oslovit další turisty, zejména pak organizované skupiny. Dobré by bylo i nadále rozvíjet výchovné programy pro školní skupiny. Většina těchto programů je určena pro I. stupeň základních škol. Byla by potřeba rozšířit programy i pro starší žáky a střední školy. Přínosná pro muzeum bude jistě další spolupráce s ostatními muzei v přírodě a dalšími organizacemi v oblasti propagace či vytváření programů, schopnými přinést další finanční prostředky z Evropské unie. Využít by se také mohlo spolupráce s fiktivní monarchií tzv. Valašským královstvím, která propaguje celý region a je známá po celé České republice. Spolupráce se zahraničními organizacemi může rovněž přinést větší povědomí o tomto muzeu v zahraničí. Dobrá propagace v sousedních státech přiláká více zahraničních návštěvníků, kteří budou mít pozitivní vliv na celý region. Ovšem nejdůležitější bude pro muzeum udržet si své dobré jméno a kvalitu poskytovaných služeb i do budoucna.

73

4 Závěr Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit význam Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm pro současný turistický ruch na Valašsku a perspektivy jeho dalšího rozvoje v budoucnosti. V teoretické části mé práce jsem se zaměřila na historii muzeí v přírodě nejen ve světě, ale zejména v České republice. Hlavním cílem bylo ukázat složitý vývoj s řadou změn, které přispěly ke vzniku těchto muzeí. Důležité bylo definovat muzeum v přírodě s jeho charakteristickými znaky a funkcemi. Dále jsem se zaměřila na nejvýznamnější muzea v přírodě v České republice, s nimiž bylo srovnáváno právě Valašské muzeum v přírodě. V neposlední řadě jsem zhodnotila význam muzeí v přírodě obecně pro zachování kulturního bohatství, současnost a jejich využití pro cestovní ruch. V další části práce jsem se věnovala samotnému Valašskému muzeu v přírodě. Nastínila jsem zde jeho zajímavou historii, která se potýkala s řadou záporných názorů na jeho výstavbu. Jak se ovšem později ukázalo, založení Valašského muzea v přírodě bylo velmi důležité pro celý region. Dále jsou v této části uvedeny nejdůležitější činnosti muzea, jeho charakteristika a podrobný popis jednotlivých areálů, mezi které jsem zařadila i areál Pusteven, jehož stavby patří pod správu Valašského muzea v přírodě. Jednotlivé areály jsou doplněny informacemi o podmínkách jejich provozu a výši vstupného, které se ukázalo jako nejvyšší mezi všemi muzei v přírodě v České republice. Rovněž v dotazníkovém průzkumu byla cena vstupného hodnocena nejhůře ze všech nabízených služeb. Ovšem ani výše vstupného neodradí turisty od návštěvy tohoto muzea. Vždyť Valašské muzeum v přírodě představuje nejnavštěvovanější muzeum tohoto druhu v celé České republice. V roce 2009 navštívilo muzeum přes 260 tis. návštěvníků. Rozdíl v návštěvnosti ve srovnání s ostatními muzei v přírodě v České republice je veliký. Marketingový výzkum byl prováděn mezi návštěvníky Valašského muzea v přírodě. K získání potřebných primárních informací byla použita metoda formou osobního dotazování, která se mi zdála jako nejvhodnější. Měla jsem tak možnost případně přesně vysvětlit jednotlivé otázky a ptát se na doplňující informace. Jednotlivé otázky dotazníku se soustředily nejen na návštěvníka muzea, ale zejména na kvalitu služeb poskytovaných ve Valašském muzeu v přírodě a jeho význam pro celý region. 74

Z marketingového výzkumu například vyplynulo, že nejčastějším důvodem návštěvy muzea je výlet, přičemž nejčastěji je návštěva plánovaná jeden týden předem. Nejdůležitější jsou vlastní zkušenosti či reference od známých a příbuzných. Návštěvníci nejčastěji navštíví všechny tři areály muzea. Nejlíbivějším areálem se stala Valašská dědina. Hodnocení kvality služeb poskytovaných muzeem je velice kladné. Muzeum nejčastěji navštěvují turisté ze sousedních krajů. Nejčastější věkovou skupinou jsou lidé ve věku 36–45 let. Nejvýznamnější skupinou pro muzeum jsou rodiny s dětmi. Význam Valašského muzea v přírodě pro region je obrovský. Nejenže má neocenitelný význam pro zachování valašské lidové kultury, ale ročně přiláká do regionu tisícovky turistů. Z marketingového průzkumu rovněž vyplynulo, že skoro všichni návštěvníci by na základě návštěvy muzea rádi podnikli výlet i do ostatních koutů Valašska. Právě návštěva muzea ovlivnila názor a znalosti turistů o celém regionu. Valašské muzeum v přírodě má význam i z pohledu regionálních financí. Existence Valašského muzea je přínosná i pro ostatní lokality či zařízení zejména v okolí města Rožnov pod Radhoštěm. Ovšem byla by zapotřebí intenzivnější propagace v rámci celého regionu, která by přilákala turisty Valašského muzea v přírodě i do ostatních koutů Valašska. Valašské muzeum je rovněž důležitým zaměstnavatelem. V závěru práce byla použita SWOT analýza, která charakterizuje slabé a silné stránky muzea a jeho možné příležitosti a ohrožení do budoucna. Na základě této analýzy a dotazníkového průzkumu byly stanoveny návrhy a doporučení pro Valašské muzeum v přírodě. I když toto muzeum nedisponuje žádnými velkými nedostatky, jsou zde určité věci, které by se mohly změnit. Tím nejdůležitějším pro muzeum bude udržet si své jméno, postavení v regionu, kvalitu poskytovaných služeb, své návštěvníky a snažit se přilákat nové, zejména ze zahraničí. Myslím si, že stanoveného cíle a naplnění metod bylo v mé bakalářské práci dosaženo. Byla bych ráda, kdyby mé poznatky znamenaly přínos nejen pro Valašské muzeum v přírodě, ale hlavně pro budoucí návštěvníky muzea.

75

Seznam použité literatury Knižní zdroje: 1. BENEŠ, J.: Národopisná muzea v přírodě jako naléhavý problém naší společnosti. 1. vyd. Olomouc: Vlastivědný ústav, 1967. 22 s. 2. BUZEK, L.: Valašská dědina. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 1974. 31 s. 3. BUZEK, L., LANGER, J.: Valašské muzeum, oživené chalupy a lidé. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1975. 100 s. ISBN 48-014-75 4. CVIKLOVÁ, H., kolektiv: Valašská dědina. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2010. 77 s. ISBN 978-80-87210-20-8 5. DAVID, P., SOUKUP, V.: 555 památek lidové architektury České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie, a. s., 2000. 184 s. ISBN 80-7011-674-9 6. DRÁPALA, D., PREJDOVÁ, R., SOBOTKA, R.: Valašský Slavín: průvodce. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2006. 83 s. ISBN 80-239-7360-6 7. DRÁPALOVÁ, L.: Dřevěné městečko. 2. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2008. 61 s. ISBN 978-80-87210-00-0 8. DVOŘÁČEK, P.: Skanzeny České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 177 s. ISBN 978-80-200-1883-0 9. HASALÍK, R.: Pustevny. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2008. 43 s. ISBN 978-80-87210-12-3 10. LANGER, J.: Atlas památek: Evropská muzea v přírodě. 1. vyd. Praha: Baset, 2005. 892 s. ISBN 80-7340-069-3 11. LANGEROVÁ, B.: Zlínský kraj: křižovatka folkloru. 1. vyd. Praha: ACR Alfa, s. r. o., 2006. 351 s. ISBN 80-86408-14-0 12. PŘIKRYL, B., ŠTIKA, J., KRAMOLIŠ, O.: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov pod Radhoštěm: Merkur, 1985. 24 s.

76

13. SMAHEL, R., ŠTIKA, J.: Valašské muzeum v přírodě. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1976. 160 s. ISBN 70-071-76 14. ŠTIKA, J., LANGER, J.: Československé múzeá v prírode. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1989. 160 s. ISBN 80-217-0039-4 15. VALAŠSKÉ MUZEUM V PŘÍRODĚ: Almanach k 75. výročí založení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 1925–2000. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Grafia Nova, 2000. 162 s. ISBN 80-238-5149-7 16. VESELSKÁ, J., kolektiv: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 1925–2005. 1. vyd. Lanškroun: TG TISK s. r. o., 2005. 123 s. ISBN 80-2394462-2 Internetové zdroje: 17. Čerňanský, M.: Lidová architektura [online]. 2000–2010 [cit. 2010-07-8]. Dostupný z WWW: http://www.lidova-architektura.cz 18. Jaroch, J.: Národopisné muzeum Slánska v Třebízi [online]. 2008–2010 [cit. 2010-08-9]. Dostupný z WWW: http://www.muzeumtrebiz.cz 19. Oficiální stránky Valašského muzea v přírodě: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm [online]. 2010 [cit. 2010-01-8]. Dostupný z WWW: http://www.vmp.cz 20. Oficiální stránky Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech: Expozice lidové architektury v Chanovicích [online]. 2005–2010 [cit. 2010-05-9]. Dostupný z WWW: http://www.sumavanet.cz/muzeumkt/ 21. Oficiální stránky Hanácké skanzen: Soubor staveb lidové architektury v Příkazích [online]. 2007–2010 [cit. 2010-10-9]. Dostupný z WWW: http://www.hanackeskanzen.cz 22. Oficiální stránka muzea Veselý kopec: Skanzen na Veselém Kopci [online]. 2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupný z WWW: http://www.vesely-kopec.cz 23. Oficiální stránky skanzenu Zubrnice: Soubor lidové architektury Zubrnice [online]. 2009–2010 [cit. 2010-10-9]. Dostupný z WWW: http://www.zubrnice.cz 77

24. Oficiální stránky Polabského muzea: Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem [online]. 2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupný z WWW: http://www.polabskemuzeum.cz 25. Oficiální stránky Muzea Kroměřížska: Muzeum Kroměřížska – lidové stavby Rymice [online]. 2006–2010 [cit. 2010-10-9]. Dostupný z WWW: http://www.muzeum-km.cz 26. Oficiální stránky Regionálního muzea v Kolíně: Muzeum lidových staveb v Kouřimi [online]. 2010 [cit. 2010-08-9]. Dostupný z WWW: http://www.muzeumkolin.cz 27. Oficiální stránka Národního ústavu lidové kultury: Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici [online]. 2008–2010 [cit. 2010-06-09]. Dostupný z WWW: http://www.skanzen.nulk.cz 28. Oficiální stránky Hornického muzea Příbram: Muzeum vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci [online]. 2010 [cit. 2010-10-9]. Dostupný z WWW: http://www.muzeum-pribram.cz 29. Oficiální stránka muzeí Středočeského kraje: Muzea v přírodě Středočeského kraje [online]. 2010 [cit. 2010-5-09]. Dostupný z WWW: http://www.skanzeny.eu 30. Rytířová, J.: Česká centrála cestovního ruchu [online]. 2005–2010 [cit. 201010-9]. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz Propagační letáky: 31. Český svaz muzeí v přírodě o. s.: Český svaz muzeí v přírodě s programem na rok 2010. Rožnov pod Radhoštěm 2009 32. Drápalová, L., Valašské muzeum v přírodě: Norway Grants. Rožnov pod Radhoštěm: Grafia Nova, s. r. o., 2009 33. Valašské muzeum v přírodě: Dřevěné městečko. Rožnov pod Radhoštěm: Grafia Nova, s. r. o., 2009 34. Valašské muzeum v přírodě: Mlýnská dolina. Rožnov pod Radhoštěm: Grafia Nova, s. r. o., 2009 78

35. Cviklová, H., Valašské muzeum v přírodě: Valašská dědina. Rožnov pod Radhoštěm: Grafia Nova, s. r. o., 2009 Ostatní prameny: 36. KŘESŤAN, V., VAŠÍČEK, M.: Marketing – skripta. Jihlava: Vysoká škola Polytechnická, 2005 37. Výroční zprávy Valašského muzea v přírodě za rok 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009

79

Přílohy Všechny uvedené fotografie jsou vlastního zdroje. A – Dotazník pro návštěvníka Valašského muzea v přírodě B – Program Valašského roku 2010 [19] C – Výchovně-vzdělávací pořady konané ve Valašském muzeu v roce 2010 [19] D – Bohoslužby a mše svaté konané ve Valašském muzeu v přírodě v roce 2010 [19] E – Plánek areálu Valašského muzea v přírodě [19] F – Dřevěné městečko F.1 – Plánek areálu Dřevěné městečko [19] F.2 – Přehled objektů v Dřevěném městečku [19] F.3 – Fotografie areálu Dřevěné městečko G – Mlýnská dolina G.1 – Plánek areálu Mlýnská dolina [19] G.2 – Přehled objektů v Mlýnské dolině [19] G.3 – Fotografie areálu Mlýnská dolina H – Valašská dědina H.1 – Plánek areálu Valašská dědina [19] H.2 – Přehled objektů ve Valašské dědině [19] H.3 – Fotografie areálu Valašská dědina CH – Pustevny CH.1 – Plánek areálu Pusteven [19] CH.2 – Přehled objektů na Pustevnách [19] CH.3 – Fotografie areálu Pustevny

80

K bakalářské práci jsou přiloženy také propagační materiály, které jsou umístěny v kapse na vnitřní straně zadní desky vazby. Veškeré uvedené materiály vydalo Valašské muzeum v přírodě. Najdete zde tyto letáky: 

Český svaz muzeí v přírodě s programem na rok 2010



Norway Grants



Dřevěné městečko



Mlýnská dolina



Valašská dědina

81

Příloha A – Dotazník pro návštěvníka Valašského muzea v přírodě Dobrý den, chtěla bych Vás tímto požádat o vyplnění jednoduchého dotazníku. Jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a tento dotazník je součástí výzkumu prováděného v rámci mé bakalářské práce. Dotazník má za cíl zjistit kvalitu služeb poskytovaných ve Valašském muzeu v přírodě a jeho význam pro celý region. U jednotlivých otázek zaškrtněte vždy jednu nejvhodnější odpověď a případně doplňte požadovanou informaci. Předem Vám děkuji za vyplnění. Dotazník pro návštěvníka Valašského muzea v přírodě 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy Valašského muzea v přírodě? Dovolená, odpočinek Výlet Vzdělávání, poznávání regionu Návštěva příbuzných a známých Návštěva kulturního programu Pouze projíždím Jiný důvod……………………………………….. 2. Kolikrát jste již navštívil/a Valašské muzeum v přírodě? Poprvé Podruhé Poněkolikáté Jezdím zde velmi často 3. Kdy jste se rozhodl/a pro návštěvu Valašského muzea v přírodě? Spontánně (tento den) Plánoval/a jsem návštěvu dopředu Rozhodl/a jsem se až po návštěvě tohoto regionu Jinak…………………………………………… 4. Jak jste se dozvěděl/a o Valašském muzeu v přírodě? Vlastní zkušenosti Reference od známých a příbuzných Turistické informační centrum Tištěné informace (průvodci, knihy, propagační materiály apod.) Rozhlas, televize Informace od cestovních kanceláří a agentur Internet Jiné…………………………………………….

82

5. Který areál Valašského muzea v přírodě jste navštívil/a nebo se hodláte navštívit? Dřevěné městečko Mlýnská dolina Valašská dědina Všechny areály 6. Přijel/a jste? Sám/sama S rodinou S přáteli V rámci organizované skupiny (školní výlety, firemní akce apod.) Jinak…………………………………………… 7. Jak dlouho se zdržíte v regionu? Jeden den a méně Dva dny Více dnů 8. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb Valašského muzea v přírodě, pokud s nimi máte zkušenosti? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – nejlepší a 5 – nejhorší) Služby Srozumitelnost informací pro návštěvníky Chování zaměstnanců muzea Nabídka upomínkových předmětů v muzeu Nabídka občerstvovacích zařízení v muzeu Ceny nabízených služeb v muzeu Průvodcovské služby (pokud byly využity) Výška vstupného Propagace muzea (propagační materiály apod.) Celkový dojem z návštěvy muzea Celková spokojenost se službami muzea

Nejlepší 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2

Průměr 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4

Nejhorší 5 5 5 5 5 5 5 5

nevím nevím nevím nevím nevím nevím nevím nevím

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

nevím nevím

9. Co se Vám nejvíce v areálu muzea líbilo? …………………………………………………………………………………………… 10. Postrádáte něco ve Valašském muzeu v přírodě? Popřípadě co byste změnil/a? …………………………………………………………………………………………… 11. Je Valašské muzeum v přírodě hlavním cílem Vaší cesty do regionu? Ano Ne Nevím 83

12. Podnítila Vás návštěva muzea k dalším návštěvám Valašska anebo alespoň jeho některých lokalit? Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určitě ne 13. Doporučil/a byste svým známým či příbuzným návštěvu muzea? Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určitě ne 14. Jste ochoten/ochotna uvést město či kraj Vašeho bydliště? (pokud ano, uveďte jaké) ……………………………………………………………………………………............. 15. Jste Žena Muž 16. Váš věk je Do 17 let 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 a více let Místo: Datum:

84

Příloha B – Program Valašského roku 2010 Únor 

06. 02. 2010 – Masopust – tradiční masopustní program spojený s 13. ročníkem soutěže mistrů řeznického řemesla ,,O nejlepší valašskou klobásku“ a s 3. ročníkem soutěže ,,O nejlepší valašskou tlačenku“.

Duben 

03. 04. 2010 – Velikonoce na Valašsku – Bílá sobota – Velikonoční jarmark s řemeslnými ukázkami.



04. 04. 2010 – Velikonoce na Valašsku – Hod Boží velikonoční – tradiční velikonoční a jarní zvyky v podání folklórních souborů.



05. 04. 2010 – Velikonoce na Valašsku – Červené pondělí – tradiční šmigrust s programem, nabídka velikonočního zboží.

Květen 

01. 05. 2010 – Stavění máje – tradiční lidová slavnost spojená se stavěním májky.



18. 05 2010 – Den muzeí – volný vstup do areálu Mlýnská dolina.



23. 05. 2010 – Vystoupení FS Detva – vystoupení folklórního souboru ze Slovenska.



29. 05. 2010 – Slabikář devatera řemesel – ukázka devíti tradičních řemesel, které si mohou vyzkoušet malí i velcí návštěvníci.



30. 05. 2010 – Kácení máje – tradiční lidová slavnost spojená s kácením májky.

Červen 

05. 06. 2010 – Vystoupení sboru pozounérů – sbor pozounérů z německého děkanátu Sulzbach-Rosenberg.

85



05. 06. 2010 – Jaro na dědině – oživené expozice ukázkami tradičních jarních prací ve Valašské dědině.



05. 06. 2010 – Bačova dcera – divadelní hra podle předlohy rožnovského kronikáře Miloše Kulišťáka při příležitosti 40. výročí jeho úmrtí.



09. 06. 2010 – Muzika z Valašské Bystřice – pořad z hudebního cyklu ,,Valašsko a jeho vynikající muzikanti a zpěváci“.



11. 06.–13. 06. 2010 – Rožnovská Valaška – XVII. ročník Mezinárodního armádního folklórního festivalu a XI. Ročník přehlídky skupin historického šermu.



19. 06. 2010 – Devatero kvítí aneb setkání bylinkářů – ukázky různých způsobů tradičního využití bylinek a vaření čajů minulých generací ve Valašské dědině.



19. 06. 2010 – Svatojánský večer – program zasvěcený zvykosloví, ohňům a vystoupením nejen folklórních souborů.



20. 06. 2010 – Soláň jubilující – pořad k 20. výročí založení folklórního souboru Soláň.



26. 06. 2010 – 1. Pořad k 85. výročí Valašského muzea v přírodě – setkání pamětníků, pracovníků a přátel Valašského muzea v přírodě.

Červenec 

02. 07. 2010 – Absolventské představení účastníků Školy mladých odzemkářů – ukázky odzemkového a obuškového tance.



03. 07.–04. 07. 2010 – Lázeňský výlet – návrat do časů, kdy byl Rožnov vyhlášených lázeňským místem.



05. 07.–06. 07. 2010 – Zvonečkový jarmark a medový hrneček – dny hrnčířů a včelařů, celodenní tvůrčí dílny hrnčířů a dráteníků v Dřevěném městečku.



10. 07. 2010 – Hejův nožík – 14. ročník mezinárodního setkání řezbářů a vyhlášení vítězů soutěže odzemkářů s doprovodným programem.

86



11. 07. 2010 – Jubilejní ozvěny Valašského Slavína – jubilea osobností Aloise Jaroňka, Emila Zátopka, Miloše Kulišťáka a Stanislava Vašuta v provedení rožnovského folklórního souboru Radhošť.



17. 07. 2010 – Pekařská sobota – 17. ročník oslavy cechu pekařského spojené s ochutnávkou pečiva.



18. 07. 2010 – Závěrečný koncert primášků – závěrečný koncert týdenní tvůrčí dílny dětí hrajících na housle.



24. 07. 2010 – Romská píseň – 16. ročník mezinárodního festivalu romských tanečních a pěveckých souborů, ukázky tradičních romských řemesel a kuchyně



25. 07. 2010 – Anenská pouť – krojované procesí z farního kostela a pouťová slavnost v Dřevěném městečku.



31. 07.–01. 8. 2010 – Dny řemesel a setkání kovářů – 20. ročník setkání mistrů starých řemesel: kovářů, kameníků, bednářů, klempířů, šindelářů a dalších řemeslníků.

Srpen 

06. 08.–08. 08. 2010 – Jánošíkův dukát – XII. ročník mezinárodního festivalu slovenského folklóru v České republice a X. ročník mistrovství Valašského království ve stloukání másla.



14. 08.–15. 08. 2010 – Starodávný jarmark – bohatý program s historickými kolotoči.



21. 08.–22. 08. 2010 – Výlet do Mlýnské doliny – rybářský výlet a oživené expozice v Mlýnské dolině.



28. 08. 2010 – Příběh chalupy č. p. 60 aneb co se děje v zákulisí Valašského muzea – představení a ukázky jednotlivých pracovišť Valašského muzea v přírodě.



29. 08. 2010 – Hasičská neděle – ukázky hašení ohně od historie po současnost a průvod do muzea.

87

Září 

04. 09.–05. 09. 2010 – Za robotú na dědinu – představení areálu Valašské dědiny s oživenými expozicemi.



05. 09. 2010 – Z druhé strany Radhoště – ozvěny frenštátského festivalu – vystoupení folklórních souborů.



12. 09. 2010 – Muzicirování se Soláněm – tanečníci a sólisté cimbálové muziky Soláň a jejich hostů.



18. 09. 2010 – Běh rodným krajem Emila Zátopka – 8. ročník memoriálu olympijského vítěze.



24. 09. 2010 – Podzimní putování s broučky Valašským královstvím – dětský lampiónový průvod s programem a symbolická cesta Karafiátových Broučků z knihovny.



28. 09. 2010 – Koncert dechové hudby ke státnímu svátku – vystoupení Junior Beskydská muzika ZUŠ Rožnov pod Radhoštěm

Říjen/listopad 

08. 10. 2010 – Putování s Kašavou po Zlínsku a jižním Valašsku – cimbálová muzika Kašava, program z hudebního cyklu ,,Valašsko a jeho vynikající muzikanti a zpěváci“.



16. 10.–02. 11. 2010 – Úroda z polí, zahrad a sadů aneb Valašský hortikomplex – výstava starých krajových odrůd ovoce, obiloviny a další plodiny pěstované v minulosti nejen na Valašsku.

Prosinec 

05. 12. 2010 – Mikulášský podvečer – večerní prohlídka areálu s mikulášskou nadílkou.



06. 12.–15. 12. 2010 – Vánoce na dědině – tradiční program pouze pro objednané školy a skupiny s ukázkami zimních prací, přípravy Vánoc a vánočního zvykosloví.

88



11. 12. 2010 – Vánoční jarmark – nabídka dárků tradičních řemeslníků s bohatým zvykoslovným programem, oživené expozice na Valašské dědině.



15. 12. 2010 – Vánoční setkání v Janíkově stodole.



18. 12.–19. 12. 2010 – Živý betlém – lidová hra a narození Ježíše podle Evangelia sv. Matouše.



26. 12. 2010 – Štěpánská koleda – vánoční koncert.

89

Příloha C – Výchovně-vzdělávací pořady konané ve Valašském muzeu v přírodě v roce 2010 Březen 

23. 03.–25. 03. 2010 – Velikonoce na Valašsku – procházka Valašskou dědinou s nahlédnutím do velikonočních zvyků a tradic, délka prohlídky 120 minut, určeno pro základní školy.

Duben 

13. 04.–15. 04. 2010 – Srdce na dlani aneb co se můžeme dozvědět o regionálních malířích – nejvýznamnější malíři Valašska, v prostorách Sušáku, délka prohlídky 120 minut, určeno pro 8.–9. třídy základních škol a střední školy.



20. 04.–22. 04. 2010 – Poznáváme Valašsko, náš kraj – jaro na dědině – program je zaměřen na chov domácích zvířat, pěstování plodin a jejich využití, Živý dům ve Valašské dědině, délka trvání 90–120 minut, určeno pro 1.–2. třídy základních škol.



27. 04.–29. 04. 2010 – Slova od srdce aneb proč spisovatelé svá slova věnovali Valašsku – nejvýznamnější osobnosti a jejich díla, Živý dům ve Valašské dědině, délka trvání 90–120 minut, určeno pro II. stupeň základních škol a střední školy.

Květen 

24. 05.–26. 05. 2010 – Jak Valach na Valašsko přišel – seznámení s příchodem Valachů na Moravu, jejich tradice a zvyky, Živý dům ve Valašské dědině, délka trvání 90–120 minut, určeno pro 3.–9. třídy základních škol.



29. 05. 2010 – Slabikář devatera řemesel – devět tradičních řemesel na vyzkoušení pro malé i velké, Dřevěné městečko.

90

Červen 

07. 06.–09. 06. 2010 – Jak Valaši stavěli včelí úly – včelí společenství dnes a v historii Valašska, Živý dům ve Valašské dědině, délka trvání 90–120 minut, určeno pro I. stupeň základních škol.

Červen/červenec 

29. 6.–02. 07. 2010 – Škola odzemku – odzemkový a obuškový tanec, Janíkova stodola v Dřevěném městečku, určeno pro chlapce od 15 let.

Červenec 

12. 07.–18. 07. 2010 – O Valašského primáška – týdenní tvůrčí dílna primášů dětských cimbálových muzik, Penzion Hradisko Rožnov pod Radhoštěm, určeno pro chlapce a děvčata ve věku 10–18 let ze Slovenska, Polska a České republiky.

Září 

07. 09.–09. 09. 2010 – Jak to bylo s horú Radhošť – seznámení s bájnou horou Radhošť, délka trvání od 09.00–12.00, Janíkova stodola v Dřevěném městečku, určeno pro mateřské školy a I. stupeň základních škol.

Listopad 

09. 11.–11. 11. 2010 – Co vařily naše babičky – program zaměřená na lidovou stravu na Valašsku, Živý dům ve Valašské dědině, délka trvání 120 minut, určeny pro žáky od 5. třídy základních škol.

Prosinec 

06. 12.–15. 12. 2010 – Vánoce na dědině – ukázky přípravy Vánoc a vánočního zvykosloví, určeno pouze pro předem objednané skupiny.

91

Příloha D – Bohoslužby a mše svaté konané ve Valašském muzeu v přírodě v roce 2010 Březen 

28. 03. 2010 – Květná neděle – kostel sv. Anny, pobožnost se slavnostním svěcením ratolestí, průvod městem od farního chrámu všech svatých.

Červenec 

05. 07. 2010 – Pravoslavná liturgie – kostel sv. Anny.



06. 07. 2010 – Bohoslužba v evangelickém tolerančním kostele z Huslenek – v areálu Valašské dědiny.



25. 07. 2010 – Pouť ke svaté Anně – tradiční krojované procesí z kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm do kostela sv. Anny ve Valašském muzeu v přírodě.



26. 07. 2010 – Mše svatá k poctě svaté Anny – kostel sv. Anny.

Srpen 

26. 08. 2010 – Mše svatá – k výročí posvěcení kostela sv. Anny.

Září 

05. 09. 2010 – Pravoslavná panychida – kostel sv. Anny, po ukončení pietní akt u symbolického hrobu ThDr. V. Petříka.

Říjen 

08. 10. 2010 – Mše svatá ve starobylém ritu – kostel sv. Anny.

Listopad 

02. 11. 2010 – Mše svatá za zesnulé pochované na Valašském Slavíně – kostel sv. Anny.

92

Prosinec 

04. 12. 2010 – Roráty – ranní mše svatá.



28. 12. 2010 – Vánoční mše svatá.

93

Příloha E – Plánek areálu Valašského muzea v přírodě

94

Přílohy F – Dřevěné městečko Příloha F.1 – Plánek areálu Dřevěné městečko

95

Příloha F.2 – Přehled objektů v Dřevěném městečku 1. Hlavní vstup do areálu 2. Kostel sv. Anny z Větřkovic 3. Billův měšťanský dům 4. Rožnovská radnice 5. Hostinec U Vašků 6. Kuželna 7. Hospoda Na posledním groši 8. Fojtství z Velkých Karlovic 9. Vlčkova palírna z Lačnova 10. Mostek přes potůček se sochou sv. Jana Nepomuckého 11. Sýpka z Prostřední Suché 12. Soukenické stodůlky ze Štramberka 13. Sýpka z Heřmanic 14. Janíkova stodola 15. Soubor klátových úlů 16. Zvonička z Horní Lidče 17. Kříž Porubského 18. Komorní amfiteátr 19. Furgon 20. Východ z areálu 21. Občerstvení

96

Příloha F.3 – Fotografie areálu Dřevěné městečko

Obr. 1: Billův měšťanský dům a Kostel sv. Anny

Obr. 2: Rožnovská radnice

Obr. 3: Expozice staré pošty v Rožnovské radnice

Obr. 4: Soukenická dílna z Bojkovic

Obr. 5: Hospoda Na posledním groši a Hostinec U Vašků

Obr. 6: Soubor klátových úlů

97

Obr. 7: Valašský Slavín

98

Přílohy G – Mlýnská dolina Příloha G.1 – Plánek areálu Mlýnská dolina

99

Příloha G.2 – Přehled objektů v Mlýnské dolině 1. Vozovna z Ostravice 2. Zvonička z Dolní Bečvy 3. Kovárna z Horní Lidče 4. Lisovna oleje z Brumova 5. Valcha z Velkých Karlovic 6. Mlýn z Velkých Karlovic se stodolou 7. Pila z Velkých Karlovic 8. Hamr z Ostravice 9. Obytný dům z Trojanovic

100

Příloha G.3 – Fotografie areálu Mlýnský dolina

Obr. 8: Vozovna z Ostravice

Obr. 9: Kovárna z Horní Lidče

Obr. 10: Lisovna oleje z Brumova

Obr. 11: Valcha z Velkých Karlovic

Obr. 12: Mlýn z Velkých Karlovic

Obr. 13: Stodola z Velkých Karlovic

101

Obr. 14: Pila z Velkých Karlovic

Obr. 15: Hamr z Ostravice

Obr. 16: Hamr z Ostravice – interiér

Obr. 17: Dům z Trojanovic – interiér

102

Přílohy H – Valašská dědina Příloha H.1 – Plánek areálu Valašská dědina

103

Příloha H.2 – Přehled objektů ve Valašské dědině 1. Vstup do areálu – „Živý dům“ 2. Polygonální stodola z Hodslavic 3. Pajta z jižního Valašska 4. Koliba z Černé hory 5. Chalupa z Velkých Karlovic – Miloňova 6. Chalupa bezzemka z Leskovce 7. Chalupa ze Študlova 8. Blinkova chalupa z Horní Bečvy – Janinovy lúky 9. Sušírna ovoce ze Seninky 10. Chalupa z Lužné 11. Komora ze Seninky 12. Zvonice z Lužné 13. Stánisko – dům z Karolinky – Rákošového 14. Škola z Velkých Karlovic – Miloňova 15. Hospoda s kupeckým krámem ze Zděchova 16. Šturalova pasekářská usedlost z Velkých Karlovic – Podťatého 17. Zvonička z Vrbětic 18. Evangelický toleranční kostel z Huslenek 19. Chalupa z Prlova 20. Větrný mlýn z Kladník 21. Dům s chlévem a podsíňky z Valašské Polanky 22. Dům s podsíňkem a sklepem z Velkých Karlovic – Jezerného č. p. 37

104

23. Kovárna z Lutoniny 24. Obytný dům z Nového Hrozenkova č. p. 10 25. Chalupa z Nového Hrozenkova č. p. 536 26. Chalupa z Nového Hrozenkova č. p. 205 27. Chalupa z Nového Hrozenkova č. p. 60 28. Chalupa z Velkých Karlovic – Jezerného č. p. 38 29. Fojtství z Lidečka A – Amfiteátr na stráni

105

Příloha H.3 – Fotografie areálu Valašská dědina

Obr. 18: Výstup do areálu Valašská dědina

Obr. 19: Pajta z jižního Valašska

Obr. 20: Polygonální stodola z Hodslavic – interiér

Obr. 21: Stavby v areálu Valašská dědina

Obr. 22: Iteriér domu ve Valašské dědině

Obr. 23: Blinkova chalupa z Horní Bečvy

106

Obr. 24: Obytné domy z Nového Hrozenkova

Obr. 25: Dům z Karolinky – interiér

Obr. 26: Stánisko – dům z Karolinky – Rákošového

Obr. 27: Škola z Velkých Karlovic

Obr. 28: Hospodářská zvířata v areálu Valašské dědiny

Obr. 29: Expozice bylinkářství

107

Přílohy CH – Pustevny Příloha CH.1 – Plánek areálu Pusteven

108

Příloha CH.2 – Přehled objektů na Pustevnách 1. Stará Poustevna 2. Libušín 3. Maměnka 4. Zvonice 5. Rozhledna Cyrilka

109

Příloha CH.3 – Fotografie areálu Pustevny

Obr. 30: Pustevny

Obr. 31: Rozhledna Cyrilka

Obr. 32: Libušín

Obr. 33: Maměnka

Obr. 34: Zvonice

110