VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti CR v ČR objektu hotelu Beatrice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti CR v ČR – objektu hotelu Beatrice

Bakalářská práce

Autor: Hana Polehňová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2015

Zadání BP

Anotace Autor BP: POLEHŇOVÁ Hana Název BP: Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti CR v ČR – objektu hotelu Beatrice Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Tématem této bakalářské práce je představení pasivních staveb a možnost jejich uplatnění v oblasti cestovního ruchu. Práce se dělí na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřím na samotný cestovní ruch, kde si přiblížíme jeho charakteristiku a význam. Dále se v teoretické části dozvíme, co jsou pasivní budovy, jak pracují a jaké jsou výhody a nevýhody těchto domů. V praktické části se zaměřím přímo na určitý pasivní hotel, který je jediný v České republice a pomocí dotazníkového šetření se pokusím zjistit, jak by se daly pasivní domy uplatnit v rámci cestovního ruchu. Klíčová slova: pasivní budovy, cestovní ruch. Abstract Author bachelor thesis: POLEHŇOVÁ Hana The bachelor thesis: The research of the use of the first passive building in the area in the Czech republic – the object „hotel Beatrice“. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. The topic of my bachelor thesis is the introduction to passive building and the possibilities of their useing.in the tourism. The thesis is divided into two parts. The first one is theoretical, the second is practical. In the first one I focused myself on the tourism, its charakteristic, meaning and importance. Then the theoretical part also tells us what the passive biuldings are, how they work and their advantages and disadvantages. In the practical part I focused on the specific hotel, which is the only one in the Czech republic and I tried to find out with help of public research how the passive building would succeed in the tourism. Keywords: passive buildings, tourism.

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala mojí vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Věře Nečadové, za trpělivost a nápomoc při zpracování mé bakalářské práce a především také za cenné připomínky a odborné rady, díky kterým tato práce vznikla. Dále bych velice ráda poděkovala hotelu Beatrice, díky kterému tato práce zaměřená na pasivní budovy mohla vzniknout.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít svoji bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………………………

...................................................... Podpis

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1 Teoretická část ....................................................................................................................... 11 1.1 Cestovní ruch.................................................................................................................. 11 1.2 Vývoj a podstata cestovního ruchu ................................................................................ 11 1.3 Modelování cestovního ruchu ........................................................................................ 13 1.4. Faktory ovlivňující trh cestovního ruchu ...................................................................... 14 1.4.1 Politické prostředí ................................................................................................... 14 1.4.2 Ekonomické prostředí ............................................................................................. 15 1.4.3 Sociální prostředí..................................................................................................... 15 1.4.4 Kulturní prostředí .................................................................................................... 15 1.4.5 Technicko – technologické prostředí ...................................................................... 16 1.4.6 Ekologické prostředí ............................................................................................... 16 1.4.7 Legislativní prostředí............................................................................................... 16 1.5 Druhy a formy cestovního ruchu .................................................................................... 17 1.5.1 Druhy cestovního ruchu .......................................................................................... 17 1.5.2 Formy cestovního ruchu .......................................................................................... 18 1.6 Trendy ve vývoji cestovního ruchu ................................................................................ 19 1.6.1 Masový cestovní ruch.............................................................................................. 20 1.6.2 Alternativní cestovní ruch ....................................................................................... 21 1.6.3 Nové trendy v oblasti cestovního ruchu v České republice .................................... 21 1.7. Postavení cestovního ruchu v národním hospodářství .................................................. 22 1.8 Pasivní dům .................................................................................................................... 24 1.8.1 Výhody a principy pasivních domů ........................................................................ 25 1.8.1.1 Základní znaky ................................................................................................. 25 1.8.1.2 Výhody ............................................................................................................. 26 1.8.2.3 Provoz multikomfortního domu ....................................................................... 26

1.8.2 Kritéria a pojmy pasivního domu ............................................................................ 27 1.8.2.1 Pro pasivní domy byla stanovena tato kritéria: ................................................ 27 1.8.2.2 Definice pojmů ................................................................................................. 28 1.8.3 Srovnání staveb ....................................................................................................... 29 1.8.4 Kvalita vnitřního prostředí pasivního domu............................................................ 30 1.8.4.1 Složky pozitivně ovlivňující vnitřní prostředí pasivních budov ...................... 30 2 Praktická část ......................................................................................................................... 31 2.1 Předchůdci pasivních domů ........................................................................................... 31 2.1.1 První experiment ..................................................................................................... 32 2.1.2 Na cestě ke standardu pasivnímu domu .................................................................. 32 2.2 Zelená úsporám .............................................................................................................. 33 2.2.1 Cíl programu ........................................................................................................... 33 2.2.2 Zdroje financování .................................................................................................. 33 2.2.3 Dotace...................................................................................................................... 33 2.2.3.1 Oblasti podpory pro rodinné domy: ................................................................. 34 2.2.4 Zelená úsporám v kostce ......................................................................................... 34 2.3 Pasivní budova Eine Welt Handel ag ............................................................................. 35 2.3.1 Strategický partner .................................................................................................. 36 2.3.2 Základní informace o Eine Welt Handel ag ............................................................ 36 2.3.2.1 Popis budovy .................................................................................................... 36 2.4 Pasivní komplex Alila Villas z Uluwatu ........................................................................ 38 2.5 Horská chata Monte Rosa .............................................................................................. 40 2.6 Vznik Nechor ................................................................................................................. 42 2.6.1 Přiblížení vesničky Nechory ................................................................................... 42 2.7 Pasivní hotel Beatrice ..................................................................................................... 44 2.7.1 Vybavení hotelu Beatrice ........................................................................................ 45 2.8 Výsledky dotazníkového šetření .................................................................................... 47

2.9 Shrnutí údajů vyplývajících z dotazníku a zjištěné výsledky dotazníkového šetření .... 61 2.10 Shrnutí praktické části .................................................................................................. 63 Závěr..................................................................................................................................... 68 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 70 Seznam použitých internetových zdrojů .............................................................................. 71 Seznam obrázků ................................................................................................................... 73 Seznam tabulek .................................................................................................................... 74 Přílohy .................................................................................................................................. 75

Úvod V této bakalářské práci se dozvíme, co to cestovní ruch je a jaký význam či přínos by pro cestovní ruch mohly mít právě pasivní budovy. Zaměřím se speciálně na hotel Beatrice, který je jako jediný v České republice vystavěn pasivně, což si myslím, že je škoda, protože

těchto

staveb

v oblasti

cestovního

ruchu

ve

světě

najdeme

spousty

a daly by se považovat za fenomén této doby hlavně z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Cílem bakalářské práce je představení první pasivní stavby hotelu Beatrice v ČR, seznámení s problematikou těchto staveb a provedení dotazníkového šetření, jehož výsledkem by mělo být případné uplatnění výstavby pasivních domů v rámci cestovního ruchu. Téma: Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti CR v ČR – objektu hotelu Beatrice jsem si vybrala, protože s pasivními budovami jsem se setkala již na střední škole, a proto jsem byla velice nadšena, že s tímto tématem mohu pracovat i v dalším studiu, jelikož mě téma ohledně pasivních budov velice zaujalo. Myslím si, že tyto budovy jsou téma aktuální, zajímavé a atraktivní nejen pro mě, ale i pro ostatní. O pasivních budovách v dnešní době slyšel kde kdo, ale ne každý ví, na jakém principu tyto budovy pracují, nebo jak se liší od klasických staveb. V minulosti tento model domu existoval v podobě venkovského statku, který byl nezávislý. Vyprodukoval dostatek potravin, topilo se dřevem, pouze elektrická energie byla nahrazována silou zvířat a svícemi na svícení. V dnešní době je možné energeticky soběstačný dům postavit při zachování současného standardu bydlení. Ceny energie stále rostou, a proto je velkou výhodou, že technologický rozvoj v minulých letech umožnil, aby nové stavby vyprodukovaly více energie, než samy spotřebují. V současné době stojí pasivních domů v Evropě už tisíce, především v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Švédsku I u nás ovšem rostou pasivní domy, jako houby po dešti, ale ve zmiňované oblasti cestovního ruchu bohužel nikoli. Jejich stavba zanechá v krajině jen minimální stopu, a to by mělo být našim hlavním cílem pro nejbližší budoucnost. Proto si myslím, že by bylo dobré se s výstavbou těchto budov zaměřit přímo na cestovní ruch především u nás v České republice, protože cestovní ruch patří v dnešní době již mezi základní potřeby každého z nás. Celkovým trendem v dnešní době je udržitelný cestovní ruch, který se snaží o zachování přírodního rázu krajin a zachovat tak dlouhou prosperitu těchto oblastí pro další generace. Neustále se nám zvětšuje ozonová

9

díra kvůli oxidu uhličitému, tak proč bychom si pomocí těchto staveb nemohli jeho zvětšování zpomalit či pozastavit? Čtenář této práce možná nezíská veškeré informace o pasivních domech, ale pokusím se udělat vše, co bude v mých silách, abych poskytla co nejvíce informací. Věřím, že můj výzkum bude úspěšný a uvedu na pravou míru vše, co se týká pasivních domů, konkrétně tedy hotelu Beatrice a jeho dopadu na životní prostředí. Pro zpracování bakalářské práce jsem použila metodu popisu, výkladu, grafického znázornění a aplikovaného výzkumu s kvantitativní strategií.

10

1 Teoretická část 1.1 Cestovní ruch Charakterizovat cestovní ruch jako takový, není jednoduchý úkol, protože se skládá z několika složek. Existuje mnoho různých definic, ale žádná z nich není zcela vyčerpávající. Dá se obecně tvrdit, že jde o cestu mimo trvalé bydliště za účelem uspokojování specifických potřeb. Snažíme se najít, co možná nejpřesnější definici kvůli tomu, abychom mohli cestovní ruch nějakým způsobem plánovat, vyhodnocovat, řídit a sledovat. (Horner, Swarbrooke, 1996). Významnou součástí národní i světové ekonomiky se stal cestovní ruch v počátcích 20. století, ovšem největší rozmach v této oblasti začal v počátcích 21. století, toto období bylo odborníky nazýváno „Fenomén 21. století“. (Gúčik, 2004)

1.2 Vývoj a podstata cestovního ruchu V začátcích zkoumání cestovního ruchu šlo spíše o empirické opisování jevu, popularizaci a o vytváření předpokladů pro jeho rozvoj, než o systematické vědecké bádání. (Gúčik, 2010) Cestovní ruch jako takový je souhrn aktivit, jak účastníků cestovního ruchu, tak i podniků a organizací cestovního ruchu, které poskytují služby účastníkům mimo jejich trvalá bydliště. Proto, aby se cestovní ruch mohl rozvíjet, musíme splnit tři základní předpoklady, a to zajistit obyvatelům náležité disponibilní důchody a vytvořit jim dostatečný fond volného času a zajistit bezpečnost v dané lokalitě. Důležité měřítko životní úrovně dané země je to, jak se její obyvatelé podílí na cestovním ruchu. V dnešní době je cestovní ruch podporován mnoha faktory, které souvisí například s tím, jak jsou naši občané vzdělaní. Čím vyšší vzdělání, tím jejich jazyková bariéra opadá a vyvolává v nich zájem o poznávání nových destinací, místních kultur, zvyků a prožití nevšedních zážitků. Dále to jsou faktory jako zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva a tím i jeho růst, rozšiřování moderních technologií, které nám usnadňují rychlé a pohodlné cestování do vzdálenějších destinací, umožňují nám bezproblémovou komunikaci a podobně. V dřívější době se daly potřeby cestovního ruchu zařadit mezi potřeby luxusní, v dnešní době ovšem tyto potřeby spadají mezi potřeby běžné, čili jsou součástí spokojeného života občana. (Kolektiv autoru KCR VŠE, 2008)

11

Cestovní ruch nám nepřináší jenom pozitiva, ale i negativa. Na pozitiva se můžeme koukat z několika hledisek. 

Ze sociálního hlediska - zvýšení kvality životní úrovně v dané lokalitě, zvelebení místních tradic nebo využívání volného času občanů, a jiné.



Z ekonomického hlediska - můžeme koukat na CR jako na zdroj kapitálu, zahraniční CR ovlivňuje platební bilanci státu, díky rozvoji CR nám vznikají nové pracovní pozice v různých odvětvích a jiné.



Z environmentálního

hlediska

–

zvyšují

zodpovědnost

návštěvníků,

která se týká především životního prostředí, dále využívá historický, kulturní, ale i přírodní potenciál dané oblasti, a jiné. Do negativ se dá zařadit hned několik věcí. Jeden ze závažných problémů je změna životního stylu místního obyvatelstva, který ohrožuje původní zvyky a tradice místních obyvatel v dané lokalitě, dále to může být sociální stres nebo střet kultur. Dalším negativem je

infrastruktura,

která

vzniká

v původním

prostředí,

kde

se

zavádí

silniční,

železničtí a letištní sítě, kanalizace, rychlé a většinou necitlivé výstavby zařízení cestovního ruchu. Dalším výrazným faktorem je překročení únosné míry návštěvnosti, což ovlivňuje životní prostředí (hluk, znečišťování vody, poškozování památek, požáry, ovzduší a podobně.), mezi negativa se řadí i růst narkomanie, který je spojen s pašováním drog a nárůst prostituce, která se rozrůstá především v turisticky přitažlivých oblastech. (Kolektiv autoru KCR VŠE, 2008, portál turistika-olafek.estranky.cz, 2014)

Definice cestovního ruchu: „Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti“ (Hunziker, Krapf, 1942).

„Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichž místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti“ (C. Kaspar, 1975).

12

„Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (UNWTO, Světová organizace cestovního ruchu, 1991).

„Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku“.(Gúčík, 2010).

Cestovní ruch prošel různými úpravami definicí. Rozvíjel se postupně a byl ovlivňován vnějšími činiteli. Hunziker a Kraft chápali CR jako pobyt mimo trvalé bydliště, Kaspar k této definici přidal další aspekty, a to cestování a motivaci, Gúčik rozšířil definici ještě o volný čas. (Linderová, 2013)

1.3 Modelování cestovního ruchu Pokud se začneme bavit o modelování cestovního ruchu, tak vycházíme z hlediska ekonomického. Tento model nám však ukazuje jen jakousi představu. Tímto modelováním se zaobíralo hned několik autorů jako například Kaspar (1975), Freyer (1993), Gúčik (2000), Bieger (2004) a mnoho dalších. Autoři definovali či graficky znázorňovali dva podsystémy CR, a to subjekt a objekt. Pánové Hunziker a Krapf považovali za objekt CR instituce, destinace a všechna zařízení, která se podílela přímo nebo nepřímo na službách zabezpečující CR. Za subjekt CR považují člověka. Na tento model navázal v roce 1975 Kaspar, který za subjekt považoval návštěvníka, typického spotřebitele statků a služeb, v cestovním ruchu. Objektem považoval všechny poskytovatele služeb CR, a to podniky, organizace a cílové místo. (Linderová, 2013) V cestovním ruchu je tedy subjektem návštěvník, o kterém mluvíme jako o nositeli poptávky a spotřebiteli statků a služeb, neboli produktech cestovního ruchu. Naopak objektem cestovního ruchu a nositelem nabídky jsou podniky, instituce a cílová místa cestovního ruchu. Na cestovní ruch má vliv nejen podsystém, neboli objekt a subjekt, ale i jiné systémy, 13

které tvoří jeho vnější okolí. Bavíme se tedy o ekonomickém, sociální, politickém, technicko technologickém, ekologickém a kulturním prostředí. (Gúčik, 2001) (viz obrázek 1).

Obr. 1 Systém cestovního ruchu

Politické prostředí

Ekonomické prostředí

Legislativní prostředí

CESTOVNÍ RUCH Kulturní prostředí

SUBJEKT

OBJEKT

Sociální prostředí

Ekologické prostředí

Technickotechnologické prostředí FORMY A DRUHY CR

Zdroj: Gúčik, 2007, úprava vlastní 2015

1.4. Faktory ovlivňující trh cestovního ruchu Trh cestovního ruchu lze rozdělit do několika skupin, které jsou citlivé na faktory vnějšího okolí. Vztah mezi vnějším prostředím a cestovním ruchem je vzájemný. (Palatková, Zichová, 2011) Budeme se zabývat těmito prostředími - politickému, ekonomickému, sociálnímu, kulturnímu, technologickému a ekologickému. Tyto faktory nám v rozlišné míře ovlivňují poptávku i nabídku po cestovním ruchu.

1.4.1 Politické prostředí Cestovní ruch je závislí na politické situaci daného státu. To, že udržujeme mírové vztahy s okolními státy, nám pomáhá rozvíjet cestovní ruch. V zemích, které jsou ekonomicky 14

rozvinuté je cestovní ruch hospodářsko - politicky významným faktorem. Vláda by se měla zabývat cestováním tak, aby cestování bylo pro každého z nás, co nejlehčí a nejjednodušší. Tomuto napomáhá odstraňování cestovních formalit, kdy byla zrušena vízová povinnost ve státech EU, které podepsali Schengenskou dohodu. Najdou se i takové země, které se k této dohodě nepřidali z důvodů bezpečnosti, kdy měli strach, že by vzrostl terorismus, nebo že by bylo jednodušší pašovat drogy přes hranice a podobně. (Gúčik, 2004)

1.4.2 Ekonomické prostředí Ekonomické faktory mohou být nepopiratelně pozitivní, ale i negativní na vliv cestovního ruchu. Spadá sem ekonomický růst, míra nezaměstnanosti, míra inflace, rozdělování bohatství společnosti (HDP), stabilita měny a úroková míra.

1.4.3 Sociální prostředí Sociální prostředí je tvořeno lidskou společností, jakož to rodinami, národy, státy, společenskými organizacemi nebo obcemi. (Gúčik, 2010) Potřeby člověka jsou ovlivňovány i mimoekonomickými faktory. Tím je ovlivňováno rozdělování HDP, sociální politika státu, pracovní a mimopracovní podmínky, spravedlivé rozdělování důchodů, které se poté projevuje životní úrovní občanů. Další významnou částí je demografická struktura, která ovlivňuje zákazníka při volbě cílového místa podle věku, pohlaví, sociální situací a podobně. (Linderová, 2013)

1.4.4 Kulturní prostředí Kulturní prostředí je významně ovlivňováno cestovním ruchem. Kultura vyjadřuje určité duchovní hodnoty, které přejímala od předešlých generací. Každý národ má své specifické hodnoty, většinou vzniklé z běžných životních zkušeností a situací. Zvyky, formy zábavy, postoje a hodnoty, tradice a zvyky, ale taky vzdělání významně ovlivňuje cestovní ruch. Při rozvoji cestovního ruchu si musíme dávat pozor na to, aby se nám kultury neprolínaly. Tímto tématem se zabývá především trvale udržitelný cestovní ruch, který se snaží zachovávat přírodní, ale i kulturní ráz dané lokality, které dělají cílové místo konkurence schopným na trhu. (Gúčik, 2010)

15

1.4.5 Technicko – technologické prostředí Mezi tyto technologie se dají zařadit dopravní infrastruktura, technická a informačně technologická vybavenost. Na trhu dopravních služeb se projevují informační technologie, budují se velké lodě na zaoceánské plavby, velkokapacitní letadla, rozšiřují se dopravní sítě dálnic a železničních tratí, budují se vysokorychlostní koridory, síť vysokorychlostních vlaků a díky tomuto rozvoji dochází ke snadnějšímu zpřístupňování vzdálených destinací. O zmenšení světa se nám postarali nové komunikační technologie. Mluvíme tady o internetu, který je rozšířen po celém světě, elektronické letenky, GPS, čipové či magnetické karty, virtuální katalogy, rezervační systémy a PDA zařízení a podobně. O ulehčení práce cestovním kancelářím, ubytovacím zařízením či dopravcům se postaraly globální distribuční systémy, jako jsou například Amadeus, Galileo, Sabre nebo Worldspan. (Linderová, 2013)

1.4.6 Ekologické prostředí Tam, kde se vyskytují kulturně – historické a přírodní zdroje v krajině se také rozvíjí cestovní ruch. Pokud budeme narušovat rovnováhu krajiny, jakož to vodu, ovzduší, rostlinstvo a podobně, dojde dřív nebo později k likvidaci cestovního ruchu. Abychom tomuto předešli, byla v roce 1995 uspořádaná mezinárodní konference o Zemi, jejímž výsledkem byla strategie trvale udržitelného rozvoje. (Gúčik, 2010) Mezi další příklady, které ovlivňují prostředí, jsou katastrofy, jako je zemětřesení, povodně, sopky nebo tsunami. Tyto katastrofy na delší dobu ochromí cestovní ruch v dané lokalitě. (Vystoupil, Šauer, 2006)

1.4.7 Legislativní prostředí Do tohoto prostředí spadají vyhlášky, nařízení, předpisy, zákony, cla, dovozní kvóty a tak dále. Musíme zde zmínit dva významné a zároveň dobrovolné dokumenty na mezinárodní úrovni, a to globální etický kodex cestovního ruchu, který definuje principy rozvoje cestovního ruchu (právo na cestování, respektování návštěvníků místním obyvatelstvem, a podobně) a Agendu 21, která se týká trvale udržitelného rozvoje. (Linderová, 2013)

16

1.5 Druhy a formy cestovního ruchu Cestovní ruch byl dosud vyobrazován v obecné rovině, nyní nabývá určitou podobu, která je tváří jeho obsahového i jevového hlediska. Setkáváme se s různým členěním cestovního ruchu, který se projevuje v reálné konkrétní podobě a to buď na straně nabídky, nebo na straně poptávky. Cestovní ruch nejčastěji dělíme na formy a druhy. (Indrová a kolektiv, 2009), (viz. tabulka 1) Tab. 1 Členění podle Ministerstva pro místní rozvoj

Druhy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu

Podle místa realizace

Rekreační

Podle původu návštěvníků

Kulturní

Podle počtu návštěvníků

Společensky orientovaný

Podle vlivu platební bilance

Sportovní

Podle způsobu zabezpečení

Ekonomicky orientovaný

Podle způsobu financování

Specificky orientovaný

Podle délky trvaní Podle převažujícího místa pobytu Podle věku návštěvník Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičkovská, Szczyrba, 2008, in Liderová, 2013, úprava vlastní 2015

1.5.1 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu lišíme podle toho, který způsob či průběh cestovního ruchu převažuje. Druhy dělíme hned podle několika hledisek. (Krulová, 2013) Dle místa realizace:  Domácí CR- jedná se o domácí obyvatelstvo na území daného státu.  Zahraniční CR – realizuje se za hranicemi daného státu a dělíme se:  Aktivní CR (příjezdový) – příjezdy zahraničních návštěvníků na území daného státu.  Pasivní CR (výjezdový) – výjezdy místních občanů daného státu na území státu jiného.

17

Dle délky trvání:  Krátkodobý CR – jedná se o cesty, které jsou do tří přenocování  Dlouhodobý CR – jedná se o cesty, které jsou delší než tři přenocování, ale nepřesahují více než jeden rok  Výletní – cesta netrvá déle, než 24 hodin Dle počtu návštěvníků:  Individuální CR - cestování rodin, většinou jde ale o jednotlivce  Kolektivní CR – cesty větších kolektivů, mívá podobu skupinového, masového či rodinného CR Dle způsobu cesty a pobytu:  Organizovaný CR – cestu zprostředkovávají především cestovní kanceláře nebo jiné podnikatelské subjekty  Neorganizovaný CR – účastníci si program a služby zabezpečují sami Dle věku návštěvníků:  Mládežnický  Rodinný  Seniorský Dle způsobu financování:  Komerční – účastník, který se účastní CR, si hradí vše sám  Nekomerční – účastník si hradí pouze část nákladů, zbytek mu hradí pojišťovna nebo zaměstnavatel

1.5.2 Formy cestovního ruchu Formy máme základní a specifické. Mezi základní formy řadíme potřeby nejširší, naopak specifické uspokojují speciální požadavky účastníků. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) Dá se tvrdit, že formy odvozujeme od motivace. (Vystoupil, Šauer, 2006)  Rekreační CR – tento CR přispívá k obnově duševních i fyzických sil každého z nás. Pro Česko je pro tento CR typické chataření a chalupaření. Odpočívat můžeme aktivně nebo pasivně ve vhodném rekreačním prostředí jako jsou lesy, hory nebo voda. 18

 Kulturně – poznávací CR – je zaměřen na poznávání všeho okolo nás, zvyků, kultury, tradic, historie a podobně.  Sportovně-turistický CR – zde svoji dovolenou trávíme aktivním odpočinkem při sportovních akcích. Může se jednat i o pasivní účast na sportovních akcích.  Léčebný a lázeňský CR - tento CR je určen pro jednotlivce a obnovu jejich duševních a fyzických sil prostřednictvím léčby, prevence či relaxace.  Specifický CR – se uskutečňuje v souladu s nejnovějšími trendy CR. Mezi tyto formy patří CR mládeže, seniorů, rodinný, městský, venkovský, lidí s tělesným handicapem, eko a agroturistika, kongresový a incentivní, náboženský, chalupářský a chatařský, zábavní, gastronomický, sportovní lov, rybolov, mototuristika, golfová turistika, karavanová turistika, nákupní turistika a další.

1.6 Trendy ve vývoji cestovního ruchu Cestovní ruch se dá považovat za významný fenomén z vícera hledisek, jako jsou třeba ekonomické, sociálně – kulturní i environmentální. Rozvoj cestovního ruchá má ovšem dvojí efekt, a to jak pozitivní, tak i negativní. Jeho dopady ovlivňují vždy danou destinaci cestovního ruchu, který se stal neodmyslitelnou náplní volného času, je také významnou součástí hospodářského rozvoje. Cestovní ruch prošel v posledních desetiletích velkými změnami. Evropská komise definovala v roce 2003 deset základních trendů, které ovlivňují cestovní ruch. Jsou to tyto faktory: demografie, volný čas, zdraví, vzdělávání, životní styl, informační technologie, doprava, zkušenosti s cestováním, udržitelný rozvoj, jistota a bezpečí. Společnost Euromonitor vypracovala v roce 2012 souhrn globálních trendů, které se týkají mnoha oblastí. Mezi tyto trendy se řadí například cestování do oblastí, které byly dříve zakázané nebo nedostupné, často se také cestuje za účelem nákupu luxusního zboží a předních světových značek, mezi další trend se dají zařadit nové technologie. Očekávaným trendem je zájem o nákup zlata. Novinkou v cestovním ruchu se dá nazvat „digitální detox“. Jde o to, že v dnešní době jsme všichni závislý na elektronických zařízeních, proto v hotelech vnikají nové služby, jako jsou „ digitální detoxikační dovolená“, abychom si odpočinuli od stresu a shonu.

19

V roce 2013 společnost Skift definovala 13 trendů. Nárůst poplatků za různé služby, nárůst turistů z Číny, růst transparentnosti cen, zájem o kulinářský cestovní ruch, nové a rozšiřující služby na letištích, prostředkem pro tvorbu značky a image destinace se stává film, aplikace se stávají základním zdrojem informací, rozvoj a expandování leteckých společnost atd. Světové trendy v cestovním ruchu:  cestovní ruch vzdoruje ekonomické krizi  poptávky jsou stále více individuální  roste zájem o dobrodružný a zdravotnický cestovní ruch  prodeje zájezdů rostou více prostřednictvím „on-line“  zvětšuje se význam sociálních sítí  trendy v Evropě – nárůst turistů z Ruska a ze zámoří  nárůst výjezdového cestovního ruchu turistů zejména z Číny, Japonska a Jižní Koreje V cestovním ruchu se nám některé trendy projevují dlouhodobě, jsou to trendy demografické a využití moderních komunikačních a informačních technologií. Nové trendy nejsme schopni jednoznačně identifikovat, jelikož se cestovní ruch neustále rozvíjí a jeho zájem stoupá, jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. (Kotíková, 2013)

1.6.1 Masový cestovní ruch Rozvoj cestovního ruchu závisí na rozmanitosti prostředí. Lidé cestují proto, aby opustili své běžné prostředí a viděli něco nového. Počátky rozvoje masového cestovního ruchu se datují do poloviny 19. století, kde měl významnou roli Thomas Cook, díky kterému vznikl organizovaný cestovní ruch. Lidé samozřejmě cestovali i dříve, ale ne pro vlastní potěšení. Než vznikly cestovní kanceláře, museli být účastníci cestovního ruchu velice aktivní a vše si museli zajišťovat sami, což pro ně bylo velice namáhavé. S růstem cestovních kanceláří, které zajišťují organizaci, cestovatelé přebírají pasivnější roli. Masový ruch jako takový zaznamenal rozvoj v druhé polovině 20. století. V této době byly splněny dvě základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, a to dostatek volného času a disponibilní finanční prostředky. Díky tomu se cestování stává dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva. Prudkému rozvoji masového cestovního ruchu došlo v šedesátých letech, díky rozvoji dopravy, která začala snižovat ceny zájezdů. Další etapou rozvoje byly komplexní střediska, která klientům nabízí veškeré služby. Velká pozornost byla také věnována pobytům „all inclusive“, služba, která nám umožňuje sníst a vypít, co chceme za jednotnou cenu. 20

Masový cestovní ruch tedy nabízí účastníkům pohodlí nejen během pobytu, ale i během pořizování dovolené. Negativní stránkou masového cestovního ruchu jsou nepříznivé dopady v životním prostředí, čili protiklad k udržitelnému rozvoji, šetrnému cestovnímu ruchu. Masový cestovní ruch je spojován s bezstarostnou dovolenou na pláži a je obecně rozšířeným modelem tří „S“ – Sun, Sea, Sand (slunce, moře, písek). Přispívá i k sjednocování služeb, produktů i zážitků. (Kotíková, 2013)

1.6.2 Alternativní cestovní ruch Alternativní turismus rozeznává dva typy cestujících, a to „cestovatele“ a „turistu“. Za cestovatele považujeme člověka, který je aktivní, vyhledává dobrodružství, zážitky a setkání s lidmi, naproti tomu turista očekává, že pro něj vše bude zajištěno a očekává, že se mu přihodí zajímavé věci. Setkáváme se ale s tím, že se cestovatelé mění v turisty z toho důvodu, že atraktivní složky cestování jsou prodávány v balíku. I v dnešní době ale nalezneme cestovatele, nejčastěji se jedná o batůžkáře. Cílem těchto lidí jej poznat danou destinaci. Jezdit místní dopravou, chodit do restaurací, kam chodí místní obyvatelé, navazují kontakt s místním obyvatelstvem, snaží se zažít danou destinaci, tak jako místní obyvatelé. Snahou alternativního cestovního ruchu je vrátit se k základnímu motivu – poznávání. Autenticitu vnímáme jako opravdovost, pravost, původnost či reálnost. To, co se nám jevilo ze začátku jako neautentické, se časem může stát autentickým. Příkladem může být Disneyland, který byl ze začátku vnímán jako umělá atrakce, nyní je považován jako typický příklad americké kultury. (Kotíková, 2013)

1.6.3 Nové trendy v oblasti cestovního ruchu v České republice  Zdravotní turistika – Česko je vyhledávanou destinací pro zdravotní zákroky, jako jsou plastická a estetická chirurgie, stomatologie, reprodukční turistika.  Kulinářská turistika – snažíme se o návrat k původním typickým českým jídlům. Restaurace bývají označené logem Czech Specials – nabízejí pravé české a moravské speciality. 21

 Dark turismus – je spojován s návštěvou míst, která jsou spojená s tragédií nebo neštěstím například Terezín, bojiště bitvy u Slavkova a další.  Filmový cestovní ruch – návštěva míst, kde se točily filmy. Z českých pohádek nesmíme opomenout Pyšnou princeznu – Telč, Popelka – Švihov. Z amerických filmů to jsou například James Bond – Karlovy Vary, Letopisy Narnie – Tiské skály nebo Amadeus – Zámek Kroměříž.  Gay and lesbian tourism – G/L nová klientela, nosí tzv. „růžové peníze“, které utrácejí za cestování, kulturu a zážitky. Česko patří mezi nejtolerantnější země Evropy.  Voluntary tourism – Tento cestovní ruch kombinuje prvky cestování a dobrovolnickou práci. Je lákadlem většinou pro mladé lidi. (portál old.czechtourism.cz, 2015)

1.7. Postavení cestovního ruchu v národním hospodářství Cestovní ruch je svázán s celou řadou odvětví národního hospodářství, proto je obtížně uchopitelným jevem. Při jeho definování vycházíme z poptávky, kdy sledujeme strukturu a výši výdajů účastníků. Význam cestovního ruchu pro jednotlivá období národního hospodářství odhadujeme pomocí satelitního účtu. (portál mmr.cz, 2015) Používáme zde makroekonomické agregáty, které nám pomáhají hodnotit národní hospodářství daného státu, těmito agregáty sledujeme a vyhodnocujeme ekonomickou rovnováhu státu. Jedná se o tyto veličiny – hrubý domácí produkt, inflace, nezaměstnanost a bilance zahraničního obchodu. (portál old.czechtourism.cz, 2015)

Hrubý domácí produkt – představuje finální množství statků a služeb vytvořených na území určitého státu v daném období v peněžním vyjádření za jeden rok. Dá se vypočítat třemi způsoby, a to produkční, výdajovou nebo důchodovou metodou. (portál czso, cz, 2015) Rozdělujeme ho na spotřebu, vládní výdaje na zboží a služby, čistý export a hrubé investice. S jeho růstem, rostou nejen příjmy, ale i spotřeba domácností a spotřeba veřejná. (Linderová, 2013) Výpočty HDP Produkční metoda – souhrn finálních výrobků a služeb, které byly vyrobeny a poskytnuty za určité obdobní na území daného státu. V praxi se určuje, zda je daný statek konečný nebo meziprodukt, který bude dále zpracováván. V této fázi se počítá s přidanou hodnotou 22

v jednotlivých fázích výroby. Jedná se tedy o součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví. Vývojová metoda – vyčíslení výdajů jednotlivých sektorů na nákup finálních výrobků a služeb. Počítá se s hodnotou finálních nákupů, takže výdaje na meziprodukt se neberou v potaz. Důchodová metoda – Počítá se jako součet národního důchodu, který tvoří součet příjmů domácností, amortizací a nepřímými daněmi. Tato metoda výpočtu vyřazuje transferové platby. (portál finance.cz, 2015)

Inflace – projevuje se poklesem kupní síly peněz, tím tedy rostou ceny zboží a služeb. Na nákup téhož koše zboží, spotřebitel potřebuje více peněz. Inflaci v České republice měří Český statistický úřad. (portál cnb.cz, 2015)

Nezaměstnanost – ovlivňuje především výdaje domácností na nezbytné potřeby, jako je cestovní ruch. (Linderová, 2013) České republika patří k zemím, kde je míra nezaměstnanosti jedna z nejnižších, musíme ale podotknout, že pracujeme s jinou metodikou výpočtu, než Ministerstvo práce a sociálních věcí. (portál kurzy.cz, 2015)

Platební bilance – v platební bilanci státu se projevují příjmy z výjezdového a příjezdového cestovního ruchu. Je to vztah mezi součtem peněžních příjmu ze zahraničí a peněžních výdajů do zahraničí zpravidla za jeden rok. (Linderová, 2013)

Cestovní ruch má vliv na – zaměstnanost, záchranu kulturních, uměleckých a historických památek, příjem do státního rozpočtu, koloběh finančních prostředků, podporu rozvoje malého a středního podnikání, tvorbu nových pracovních příležitostí, stimulování investic do místní infrastruktury, zvýšení všeobecné vzdělanostní úrovně a životního standardu obyvatelstva. (portál old.czechtourism.cz, 2015)

23

1.8 Pasivní dům Velká část laické veřejnosti si pod pojmem pasivní dům představuje něco jako „zdravé jídlo“ – „Co je zdravé, nemůže být dobré.“ Tyto fráze by se daly převést na „Co je ekologické, nemůže být hezké a pohodlné.“ V pasivních budovách je tomu právě naopak, i když stále koluje spousta předsudků a mýtů. Pasivní budovy jsou domy s nízkou spotřebou energie, což je pro stavitele velmi zajímavé. Můžeme tedy tvrdit: „Nejlevnější je ta energie, kterou nespotřebujeme.“ Tyto budovy jsou multikomfortní, a proto jejich jedinou výhodou není pouze nízká náročnost, ale i čerstvý a

čistý

vzduch

nebo

konstantní

teplota

v jakémkoliv

ročním

období.

(

Saint-Gobain Isover-Orsil, 2010) Na první pohled jde o zcela klasickou stavbu, kde můžete provozovat svoje aktivity a běžné záležitosti denního dění. Jeho kouzlo a význam slova ,,pasivní,“ se skrývá v použitých konstrukcích, které v co nejvyšší míře zabraňují únikům tepla do venkovního prostředí, vhodném dispozičním uspořádání, a také vhodným větráním a využitím odpadního tepla rekuperační jednotkou. Domy jsou stavěny podle osvědčených a ověřených technologií, které maximálním způsobem využívají vlastní tepelnou energii a přírodní zdroje tepla. (portál pasivnidomy.cz, 2014) Obr. 2 Pasivní dům

Zdroj: portal rodina-finance.cz, 2011

24

Tab. 2 Srovnání podle spotřeby energie

Běžné domy 70. Léta Současná novostavba Nízkoenergetický dům Pasivní dům Nulový dům

Cca 200 kWh/m2 Cca 80 – 140 kWh/m2 Méně než 50 Méně než 15 Méně než 5 Zdroj: Hudec, 2008, úprava vlastní 2015

1.8.1 Výhody a principy pasivních domů Název „pasivní dům“ vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků. Pasivní dům je stavba, která se vytopí téměř sama pomocí slunečního záření a vnitřních tepelných zisků – spotřebičů, osob apod. Pasivní dům spotřebuje ve srovnání s běžnou stavbou zhruba desetkrát méně tepla na vytápění, to je méně než 15kWh/(m2.rok). Díky tomu se pasivní dům obejde bez klasické topné soustavy, stačí pouze malý zdroj, který pokryje zbylou potřebu tepla pro vytápění. Vysoký stupeň zateplení s sebou přináší výbornou tepelnou pohodu. Větrací systém se zpětným získáváním odpadního tepla prochází celým prostorem. Tím dojde k vyrovnání teplot nejen v jedné místnosti, ale i v celém domě. Systém funguje jako živý organismus – reaguje okamžitě na změny v jakékoli místnosti. Díky vzduchotěsné obálce budovy bez tepelných mostů a nepřetržitému větrání nedochází v konstrukcích ke kondenzaci, a tím pádem k poruchám jí vyvolanými. (Hudec, 2008)

1.8.1.1 Základní znaky  orientace hlavní prosklené fasády k jihu  kompaktní tvar bez zbytečných výčnělků  špičková izolační okna  vynikající tepelné izolace a vzduchotěsnost domu  důsledné řešení tepelných mostů  řízené větrání s rekuperací tepla  chybějící klasický topný systém

25

1.8.1.2 Výhody  vyšší komfort života  nízké náklady na vytápění  stálý přívod čerstvého vzduchu  netvoří se průvan  příjemné teploty v létě i zimě 1.8.2.3 Provoz multikomfortního domu Na tomto schématu můžeme vidět, jak teplo uvnitř pasivního domu cirkuluje. Rekuperace je zařízení, které nasává čerstvý vzduch automaticky z venkovního prostředí a přivádí ho dovnitř. Vzduch prochází přes filtr, který ho zbavuje škodlivin (prach, pyl) a před vstupem do místnosti se ještě dohřeje na pokojovou teplotu. Vzduch, který odchází z místností, se s přívodním nesmísí, ale přes tepelný výměník mu předá velkou část svého tepla. A v tomto je obrovská úspora tepla. Zemní výměník tepla je zařízení, které slouží pro předehřátí vzduchu v topném období a ochlazení v létě. Trubka výměníku musí být zakopána v hloubce minimálně 1,5 m, kde je již stálá teplota po celý rok. (Hudec, 2008) Obr. 3 Schéma klasického pasivního domu

Zdroj: portál pasivnidomy.cz, 2014

26

1.8.2 Kritéria a pojmy pasivního domu 1.8.2.1 Pro pasivní domy byla stanovena tato kritéria:  měrná spotřeba tepla na vytápění ≤ 15 kWh/(m2a)  maximální topný výkon 10 W/m2  součinitel prostupu tepla u stěn U ≤ 0,15 W/(m2K)  okna s hodnotou U ≤ 0,8 W/(m2K) při celkové energetické propustnosti solárního záření g ≥ 50%  celková neprůvzdušnost nesmí přesáhnout 0,6 násobek výměny vzduchu za hodinu  se součinitelem vzduchové neprůvzdušnosti n50 ≤ 0,6 h-1  vzduchotechnická jednotka s rekuperací s účinností vyšší než 80%  celková roční spotřeba primární energie (na topení, ohřev TUV, větrání a elektrické spotřebiče) nesmí překročit 120 kWh/(m2a) Tab. 3 Tabulka s vysvětlivkami symbolů

Název

Symbol

Součinitel tepelné λ

Jednotka

Vysvětlení

W/(m.K)

Schopnost látky (materiálu)

Souvislost

vést teplo

vodivosti Tloušťka vrstvy

d

m Schopnost

Tepelný odpor

R

m2.K/W

určité

materiálu

tloušťce

o R=d/ λ

zadržet

teplo Schopnost Součinitel

U

W/(m2K)

materiálu

o U=1/R

určité tloušťce vést teplo (čím menší je hodnota U,

prostupu tepla

tím méně tepla projde) Roční

spotřeba Q

kWh/rok

tepla Měrná

Roční spotřeba tepla vztažená na

spotřeba

tepla na vytápění

Ev

kWh/(m2rok

jeden metr čtvereční podlahové

)

plochy

Zdroj: Hudec, 2008, úprava vlastní 2015

27

1.8.2.2 Definice pojmů Energetická bilance – poměru mezi energetickými vstupy a výstupy (ztrátami) domu se říká energetická bilance. Měrná potřeba tepla na vytápění – základní ukazatel pro hodnocení pasivního domu. Říká, kolik tepla spotřebuje dům za jeden rok. Pro snadnější porovnání se přepočítává na jeden metr čtvereční podlahové plochy. Tepelná ztráta – teplo, které z vytápěného prostoru uniká přes obvodové konstrukce a větráním, tvoří tepelnou ztrátu. Je to zároveň množství tepla, které musí být do domu dodáno, aby byla zajištěna tepelná pohoda i v zimě. Tepelné zisky – teplo, které vstupuje do vytápěného prostoru jinou cestou než topnou soustavou, tzn. slunečním zářením a teplenými zisky z vnitřních zdrojů, jako jsou například elektrické spotřebiče a člověk. Součinitel prostupu tepla U – udává množství tepla, které projde konstrukcí o ploše jeden metr čtvereční při rozdílu venkovních a vnitřních teplot jeden stupeň Celsia. Primární energie – zvýšíme-li množství energie, kterou musíme dodat přímo do domu o ztráty v rozvodné síti a energii, která musela být k její výrobě spotřebována, dostaneme primární energii. Například u vytápění elektřinou je primární energie až čtyřikrát vyšší, než když použijeme obnovitelné zdroje. Rekuperace – rekuperační výměník umí odebrat teplo ze znečištěného vzduchu z místnosti a předat ho čistému vzduchu, který přivádíme z venkovního prostředí. To je princip úspory tepla rekuperací. Zemní výměník tepla – zařízení, které slouží pro předehřátí vzduchu v zimě a ochlazení v létě. Trubka výměníku musí být zakopána v hloubce minimálně 1,5 m, kde je již stálá teplota po celý rok

28

1.8.3 Srovnání staveb Mezi klasickou budovou a pasivní budovou bychom hledali těžko rozdíly, ale přece tu jsou. Jde především o kvalitu vnitřního životního prostředí. Za nejvíce škodlivé, životnímu prostředí, jsou v dnešní době výstavby a bydlení jako takové, protože průměrné hodnoty na vytápění a ohřátí vody na jednotlivce jsou až 3000 kg oleje za rok. Dnes můžeme s jistotou tvrdit, že v pasivním domě jsou nároky na vytápění nižší o více než 75% a ve srovnání se starými budovami může být úspora až 90%. Místnost, která by měla 20m2 bychom v zimě vytopili 10 čajovými svíčkami nebo pomocí dvou 100 wattových žárovek. (portal isover.cz, 2014) Tab. 4 Tabulka s ukazateli úspory energie

Potřeba energie na vytápění typického RD pro jednu rodinu Druh stavby

kWh/m2a 300 - 250

kWh/m2a 150 - 100

Nedostatečně tepelně izolovaný dům

Neprosto nedostatečná tepelná izolace Konstrukčně nevyhovující, neúnosná cena za vytápění (typické venkovské budovy, modernizované staré budovy).

Konstrukce Obvodové stěny

kWh/m2a 50 - 40

Nutná energetická sanace (typická občanská výstavba 50.-70. let minulého století).

kWh/m2a ≤15

Pasivní domy Nízkoenergetické domy

(Jedním z požadavků pasivních domů je splnění těchto hodnot).

Typické hodnoty součinitele U a tloušťky izolací 1,30 W/(m2K)

0,40 W/(m2K)

0,20 W/(m2K)

0,13 W/(m2K)

0 cm

6 cm

16 cm

Průměrně 30 cm

Střecha

0,90 W/(m2K)

0,22 W/(m2K)

0,15 W/(m2K)

(tloušťka izolace)

4 cm

22 cm

30 cm

Podlaha na terénu

1,00 W/(m2K)

0,40 W/(m2K)

0,25 W/(m2K)

0,15 W/(m2K)

0 cm

6 cm

10 cm

26 cm

5,10 W/(m2K)

2,80 W/(m2K)

1,10 W/(m2K)

(masivní, tl. 25 cm)

(Tloušťka izolace)

Okna Větrání

Netěsné spoje

Otevřená okna

Jednotka nuceného větrání s rekuperací

0,10 W/(m2K) 40 cm

0,80W/(m2K) Komfortní ventilační systém s rekuperací tepla

Emise CO2

Roční spotřeba energie litry palivového oleje/m2 obytné plochy

Zdroj: portál isover.cz, 2014, úprava vlastní 2015

29

1.8.4 Kvalita vnitřního prostředí pasivního domu Život v pasivním domě neznamená pouze úsporu nákladů na vytápění, ale můžete také počítat s tím, že se zbavíte většiny svých zdravotních problémů. Zařízení, které pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a upravuje vlhkost vzduchu. Díky tomu, že stroj přivede vždy přesně tolik vzduchu, kolik potřebujete, se nemusíte bát plísní, které tak často trápí obyvatele rekonstruovaných panelových domů. Uvnitř domu potom pak dýcháte pouze čerstvý vzduch.

1.8.4.1 Složky pozitivně ovlivňující vnitřní prostředí pasivních budov Teplota vzduchu – U pasivních domů je, díky kvalitní izolační obálce, povrchová teplota stěn téměř shodná s teplotou vzduchu v místnosti. Nedochází proto ke kondenzaci na konstrukcích a nedochází k nepříjemnému efektu chladného sálání stěn. Udržování nastavené teploty je automaticky regulováno. Vlhkost vzduchu – Optimální relativní vlhkost vzduchu je v rozmezí 35 – 50%. Relativní vlhkost kolísá v průběhu roku. V topném období se snižuje. Mikroorganismy – Zásluhou řízeného větrání prochází vzduch přes filtry vzduchotechniky, kde se zachytí jak prachové částice, tak většina mikroorganizmů. Prach – Díky kvalitní filtraci je účinnost zachytávání prašných částic velmi vysoká. Prostředí pasivních domů je tak velmi vhodné pro osoby s astmatem a alergiky.

Velmi nízká spotřeba tepla nemusí nutně znamenat také nízké provozní náklady. V domě platíme také za ohřev teplé vody a za elektřinu pro domácnost. Spotřeba energie pro ohřev vody je v pasivním domě zhruba stejná jako spotřeba energie na vytápění. Proto je snaha snížit tuto spotřebu například solárním systémem. Spotřebu elektrické energie můžeme snížit úspornými elektrickými spotřebiči i fotovoltaickými články. Jako dodatečný zdroj tepla jsou oblíbená kamna na biomasu.(Hudec, 2008)

30

2 Praktická část 2.1 Předchůdci pasivních domů Jestliže jsou obytné budovy postaveny kvalitně, nepotřebují dodatečné zdroje na chlazení ani na vytápění, a to v mnoha klimatických pásmech. Jsou to například části Číny, Portugalska a Iránu. Z toho nám vyplývá, že pasivní domy svého druhu zde byly konstruovány odjakživa, jenom takto nebyly označovány. V průběhu 80. a 90. let začali němečtí vědci zkoumat, zda by principy fungování těchto budov bylo možné uplatnit za pomocí moderních technologií do jiných klimatických podmínek. Předchůdci těchto domů vznikali na místech, kde by je nikdo nečekal, a to v chladných oblastech. Již od středověku byly na Islandu konstruovány hlínou, trávou a mechem dobře izolované domy, které uměly minimalizovat tepelné úniky, a tím se dařilo šetřit na ostrově palivem. V těchto domech jsme ovšem postrádali odpovídající okna či větrání. Pozastavíme se ještě u výzkumné lodi polárníka Fridtjofa Nansena s názvem Fram, která nám teď poslouží jako příklad, kde se poprvé vyzkoušely principy pasivního domu. Tato loď byla zateplena dehtovanou plstí a korkem. Těmito materiály měla zateplené stropy a boky, okna na této lodi byly s trojitým zasklením. O vyhřátí vnitřního prostoru se dokázala postarat petrolejová lampa, ať již venku bylo plus 5°C nebo mínus 30°C. Větrání bylo řešeno plachtami, které byly směrovány na ventilátor, který v případě potřeby vháněl do prostor čerstvý vzduch. (portál pasivnídoma.cz, 2014) Obr. 4 Pasivní dům na Islandu

Zdroj: portál passipedia.passiv.de, 2014

31

2.1.1 První experiment V 70. letech v souvislosti s globálními ropnými šoky a energetickou krizí se započal vědecký výzkum domů s nízkou spotřebou energií. Pokusy probíhaly například v Kodani, kde vznikl první nulový dům, který je stále funkční a slouží jako ubytování pro hosty, ovšem funguje již jen jako dům nízkoenergetický. Další experimenty probíhaly v Severní Americe. Jedním z nejzajímavějších projektů v této oblasti byl energeticky úsporný dům ve výšce 2000 metrů nad mořem, a to ve Skalistých horách. Tato budova je jednou z průkopnických staveb a získala v roce 2011 ocenění od Institutu pasivního domu. V 70. letech jsme se s těmito budovami mohli setkat i v Německu, kde tyto projekty využívaly řízeného větrání, zemních tepelných výměníků a dalších prvků a kombinovali je s monitoringem vnitřního prostředí za pomocí výpočetní techniky. V 80. letech zde potom vznikl projekt nulového domu, který se bohužel neosvědčil kvůli vysokým energetickým nárokům na fungování. Tento dům ovšem dodnes funguje v nízkoenergetickém standardu a stal se zdrojem mnoha cenných poznatků. Tyto budovy se zpočátku setkávaly s problémy, jelikož nebyl kladen dostatečný důraz na vzduchotěsnost, kvalitní okna nebyly k dispozici a budovy byly často vybaveny experimentální technikou se sklony k poruchovosti. (portál pasivnídoma.cz, 2014)

2.1.2 Na cestě ke standardu pasivnímu domu Významným pokrokům v této problematice došlo ve Švédsku, kde byly stavěny nízkoenergetické domy, které měly mechanickou ventilaci, dobrou úroveň zateplení a kvalitní okna. V Německu byl poté udělán poslední krok k pasivnímu energetickému standardu v rámci mezinárodní výzkumné skupiny zkoumající potenciál budování těchto budov. V Hessensku byla výsledkem série čtyř testovacích domů, které jsou od roku 1991 normálně obývány. Data, která se získala z fungování domů a chování jejich obyvatel, ukázaly výhody řešení pasivních domů. Domy se stavěly na předchozích zkušenostech a daly tak základ standardu pasivního domu, tak jak jej známe dnes. Tento projekt měl pečlivou přípravu a kladl důraz na kvalitu stavebních prvků, které byly speciálně vyráběny, a díky tomuto dosáhl tento projekt úspěchu. Po úspěšném projektu těchto testovacích domů byly zadány do sériové výroby. Výzkumníci z Institutu pasivního domu v Darmstadtu uvádí, že tento princip nebyl vynalezen nýbrž objeven a díky pokroku v technice umožnil jeho rozšíření do celého světa. (portál pasivnídomy.cz, 2014) 32

2.2 Zelená úsporám Jde o program Ministerstva životního prostředí, administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR, podporuje výstavbu energeticky úsporných budov, či jejich rekonstrukce, dále potom výměnu nevyhovujících zdrojů na vytápění a využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento projekt se podílí i na rozvoji ekonomiky České republiky, jde o oblasti stavebnictví, strojírenství a další související obory, díky kterým nám vznikají pracovní místa. (portál novazelenamusporam.cz, 2015)

2.2.1 Cíl programu Cílem tohoto programu je úspora energie, ale především jde o zlepšení stavu životního prostředí

snížením

emisí

a

skleníkových

plynů.

Jde

také

o

sociální

přínosy,

jako jsou zvýšení kvality bydlení občanů, zlepšení vzhledu obcí, měst a podobně. (portál novazelenamusporam.cz, 2015)

2.2.2 Zdroje financování „Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem tzv. emisních povolenek EUA (European Union Allowance) dle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů v rámci EU ETS v období 2013 – 2020. Financování Programu probíhá přes státní rozpočet ČR.“ (portál novazelenamusporam.cz, 2015)

2.2.3 Dotace Podporovány jsou projekty, které vedou ke snížení energetické náročnosti budov formou zateplení domů, výměnou oken a dveří, dále je podporována výstavba nových pasivních budov, výměna neekologických zdrojů tepla za ekologicky šetrné zdroje, pod kterými si můžeme představit kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle. Čím více se sníží energetická náročnost budovy, po uskutečnění opatření, tím vyšší je finanční podpora. (portál novazelenamusporam.cz, 2015)

33

2.2.3.1 Oblasti podpory pro rodinné domy: a) Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů  dotace na zateplení domů – výměna oken a dveří, zateplení stěn, střechy, stropu nebo podlahy b) Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností  dotace na výstavbu c) Efektivní využití zdrojů energie  dotace na výměnu neekologických zdrojů tepla za zdroje ekologicky šetrné jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle  na instalaci solárních systémů, systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu  na výměnu elektrického vytápění

2.2.4 Zelená úsporám v kostce  V tomto roce je na dotace přidělena 1,1 mld. korun, 600 milionů na rodinné domy a 500 milionů na bytové domy v Praze.  Novinkou je možnost získání příspěvku na menší energetické úpravy, tzv. dílčí úpravy s podmínkou snížení tepelné potřeby (energie) o min. 20% (např. okna + dveře + dílčí zateplení).  Nově lze získat dotaci na výměnu elektrického topení za tepelné čerpadlo.  Jednoduchá administrativa programu – méně dokladů, ověřených kopií a méně papírování.  Rychlejší administrace – 3 týdny na schválení žádosti, na kontrolu dokumentace a výpočet výše dotace a na vyplacení dotace.  Není nutné použít předepsané seznamy výrobků a firem, ale musíme dodržet požadavky na technické parametry.  RD nacházejících se v Moravskoslezském a Ústeckém kraji jsou zvýhodněny zvýšením dotačních částek o 10% (portál pasivnidomy.cz, 2015).

34

2.3 Pasivní budova Eine Welt Handel ag Jak už jsem se zmínila v úvodu, tématika pasivních domů není pro mne žádnou novinkou. Proto bych vás nejprve ráda seznámila s pasivní budouvou Eine Welt Handel ag, než se pustíme do popisu pasivního hotelu Beatrice. Na střední škole jsem vypracovávala práci na téma: „Ekologická řešení pasivních domů“. Tímto úkolem bylo dokázat, že pasivní domy jsou opravdu přínosné pro naše životní prostředí, což se mi podařilo dokázat pomocí výpočtu emisí, kde jsem zjistila, že rozdíl mezi běžným a pasivním domem v produkci CO2 je opravdu značný. Rozdíl u pasivních domů je o 5,47 t Co2/rok nižší, než u domů běžných. Pasivní budovy jako takové se dají považovat za nový trend ve stavitelství. V České republice máme spousty rodinných pasivních domů, tak proč bychom nemohli tyto stavby uplatnit i v cestovním ruchu? Jsem toho názoru, že pasivní budovy mají ohlas v různých oblastech, a proto si myslím, že v oblasti cestovního ruchu mají budoucnost. Obr. 5 Eine Welt Handel ag

Zdroj: portál dabonline.cz, 2011

35

2.3.1 Strategický partner Mým strategickým partnerem byl jednatel Eine Welt Hendel AG pan Karl Pirsch, který mi poskytl velice zajímavou exkurzi ve štýrském městečku Niklasdorf, kde vystavěl pasivní dům. Jeho práce je velice zajímavá, pomáhá v rozvoji organizaci Fair Trade. Fair Trade by se dalo do češtiny přeložit jako spravedlivý obchod. Dá se říci, že jde o celosvětové hnutí, které se zabývá obchodováním s rozvojovými zeměmi. Cílem tohoto spravedlivého obchodu je poskytnout výrobci, například pěstiteli kávy v Africe, dostatečnou mzdu, aby si mohl zajistit základní životní potřeby, jako je strava, vzdělání a podobně. 2.3.2 Základní informace o Eine Welt Handel ag Budova se sídlem ve štýrském městečku Niklasdorf byla dokončena 24. 4. 2009. Tento pasivní dům získal ocenění od ministryně BM Doris Bures za průkopnictví pasivních domů ze dřeva v Rakousku. Téhož roku získal cenu i za ochranu klimatu. 2.3.2.1 Popis budovy Tato budova slouží především jako velkosklad zmiňovaných výrobků z fair trade, tento sklad s prodejnou tvoří asi 80% veškerého prostoru, zbylých 20% tvoří kanceláře a reprezentativní místnosti, které slouží na různé prezentace a jednání. V těchto reprezentativních místnostech je 600 m2 stěn a stropů pokryto speciálním termodřevem ESCHE, které se tepelně zpracovává. Dřevo, produkuje látku lignin, která ho tmavě zbarví a působí dojmem exotického dřeva. Provoz se díky tomuto dřevu, které na sebe váže oxid uhličitý, snížil až o 85% energie. Jediná nevýhoda tohoto dřeva je, že pokud není zakomponován v pasivní budově, tak špatně pracuje (roztahují se škvíry na zemi, apod.). Sloupy v této budově se vyráběly z malých hranolků, a tím získaly lepší stabilitu a dosahují různých velikostí. Z termodřeva se tyto sloupy nevyrábějí, byly by příliš nákladné. Ve všech prostorách jsou na stropech umístěny desky s průduchy, které slouží k proudění vzduchu, jak čerstvého, tak vydýchaného, které vyvádí z budovy ven. Kotle v tomto pasivním domě spalují štěpku a každé dva roky se kontrolují. Teplo potom putuje do speciální vzduchotechniky, která ho rozvede po celém domě. V celé budově jsou zabudované senzory, které celý dům kontrolují a regulují teplotu. Na střeše budovy jsou okna, která se samy automaticky otevírají, pokud je v budově velké teplo. V létě je budova hůře ochlazována. Musejí se otevírat speciální otvory, které jsou umístěné ve stěnách, především ve skladových prostorách, které regulují noční ochlazený vzduch po celé budově. Výstavba tohoto domu stála cca 3,3 milionů eur a investor získal 20 % nákladů z dotací Evropské unie. 36

Obr. 6 Reprezentativní prostory s využitím termodřeva Esche

Zdroj: portál dabonline.cz, 2011 Obr. 7 Skladové prostory v Eine Welt Handel ag

Zdroj: vlastní

37

2.4 Pasivní komplex Alila Villas z Uluwatu Tento komplex se nachází na rajském ostrově Bali, zdejší pláže lákají turisty z celého světa. Rozmach turistiky však také přináší environmentální problémy. Půda a vodní zdroje se pomalu stávají vzácnými a ráj se tak ocitá v nebezpečí. Bali se potýká s hustou dopravou a problémy spojenými s odpadem, ochránci přírody volají po turistice šetrné k životnímu prostředí, která šetří přírodní zdroje. Zde na poloostrově Bukit na jihu Bali bylo postaveno nové rekreační středisko, které může posloužit jako dobrý příklad. Letovisko Alila Villas z Uluwatu se na první pohled neliší od ostatních. Tento luxusní komplex se však striktně řídí pravidly udržitelného rozvoje a šetří jak vodu, tak i elektřinu. Středisko postavilo architektonické studio Woha ze Singapuru, které po celém světě sklízí ocenění za své ekologické hotely. Richard Hassel je zakladatelem studiem Woha a má také na starost tento projekt. (portál dw.de, 2015) Obr. 8 Alila Villas z Uluwatu

Zdroj: portál triptease.com, 2014

Projekt je postaven na myšlence unikátního proudění vzduchu. Tato myšlenka spočívala v tom, zda se mohou zákazníci toho komplexu cítit pohodlně i v místnostech bez klimatizace, použily se zde metody křížového proudění vzduchu, všechny místnosti jsou propojené, takže vzduch volně plyne a chladí celý dům. 38

V domě jsou široké posuvné dveře ve venkovních zdech, a vedou přímo k bazénu, který zajišťuje samovolné chlazení prostor domu. Zajímavá je terasovitá střecha z lávových kamenů dovezených ze sousedního ostrova Java. Tento kámen zajišťuje přirozenou izolaci. Kameny jsou volně položeny a vytvářejí tak spoustu vzduchových kapes, které střechu ochlazují. Když nastane období vlhka, kameny fungují jako houba nasávající vodu, takže mezi nimi začne klíčit tráva a jiné rostliny. Kameny tedy vypadají úplně jinak v období sucha a v období vlhka. (portál dw.de, 2015) Obr. 9 Posezení v komplexu Alila Villas z Uluwatu

Zdroj: portál davidmixner.com, 2014

Téměř 60% zaměstnanců na stavbě pochází z místních chudých vesnic. Obyvatelé tak mají zajištěno živobytí a peníze navíc zůstávají zde, kapitál neopouští hranice státu, což je další podmínka trvale udržitelného turismu. (portál dw.de, 2015)

39

2.5 Horská chata Monte Rosa Monte Rosa je tvořena deseti vrcholy, které převyšují hranici 4 000 m. Vedle Mont Blancu je to druhý nejvyšší masiv Alp. Osm vrcholů leží na italském území. Východní svahy jsou skalnaté, jsou zde značné ledovcové zlomy, západní svahy jsou mírnější a zaledněné až k vrcholům. (portál treking.cz, 2014) Tato chata je přezdívaná „horský křišťál“ a pyšní se v ledovcové oblasti švýcarského kantonu Wallis. Tato budova stojí v unikátní krajině v nadmořské výšce 2 883 metru, má pět pater, 120 lůžek a byla budována tak, aby zapadala do místního prostředí, připomíná torzo skaliska uprostřed ledu, dá se považovat za ukazatel turistům. Seshora budova působí jako vybroušená skála a zespodu jako věž. Tuto budovu zde budovali pomocí vrtulníku, který měl za úkol dovézt sem všechen potřebný materiál. Jižní strana této budovy je osázena fotovoltaickými panely, díky kterým má budova nezbytně potřebnou provozní energii. (portál archiweb.cz, 2015) Obr. 10 Horská chata Monte Rosa

Zdroj: portál archicakes.cz, 2015

40

Tato chata se začala budovat v srpnu roku 2008 a 10. března 2010 byla otevřena. Chatu tvoří prefabrikované dřevěné díly, které měly cca 200 tun a byly sem dopravovány za pomocí vrtulníku Aerospatiale SA 315 B společnosti Air Zermatt s užitečnou nosností 650 kg na staveniště. Budova je energeticky soběstačná - z 90% bez provozu elektrické kuchyně a s provozem kuchyně je to 64%. Zachycuje vodu především na jaře, když taje sníh, která slouží k výrobě pitné vody pro kuchyni, sprchy s teplou vodou a teplovodní vytápění. S užitkovou vodou jsou splachovány toalety. Zapínání nabíjení baterií, které slouží k úpravě odpadní vody, je automatické za slunečného počasí. Při špatném počasí se úprava vody vypíná, abychom baterie zbytečně nevybíjely. (portál imaterialy.dumabyt.cz, 2014) Jak už jsem zmiňovala, tato budova má pět podlaží, které jsou podobné. Zajímavostí této budovy je spirálovité schodiště, díky kterému proniká do budovy velké množství tepla a zároveň nám nabízí jedinečný výhled na panorama švýcarských Alp. Vnitřek budovy je kruhovitého tvaru, který je celý obložený dřevem a je vybavený špičkovým softwarem. Programy tohoto softwaru kontrolují téměř vše. Od úspory energie, meteorologické stanice až po rezervační systém chaty. (portál reference.evelux.cz, 2015) Obr. 11 Interiér horské chaty Monte Rosa

Zdroj: cs.wikipedia.cz, 2014

41

2.6 Vznik Nechor Historie vzniku Nechor je velmi zajímavá. Původní sklepní ulička se nacházela u cesty do Čejkovic, kde byl nejbližší kostel, ale protože se velká část prušáneckých mužů cestou k nedělní bohoslužbě zastavila ve sklípku a na mši nedorazila, nechali tehdejší majitelé panství sklepy zbourat a poskytli nové pozemky pro nové sklepy u Nechor a pro jistotu nechali vystavět kostel přímo v Prušánkách. Neobvyklý název sklepní vesnice vysvětlují dvě pověsti. Podle první prý kdysi ve sklepech vznešení pánové tak popíjeli, až jeden z nich zůstal zmožen ležet. Jedni se ptali: „Je chorý?“ „Ne chorý – opity“, odpověděli druzí. Druhá verze tvrdí, že kdo často navštěvuje prušánecké sklepy, je zdravý a ne chorý. (portal moravskysklep.cz, 2014) Obr. 12 Nechorské sklepní uličky 1

Zdroj: portál cestovani.idnes.cz, 2014

2.6.1 Přiblížení vesničky Nechory Vesnička Nechory jsou jednou z největších vinařských dědinek na Slovácku, patří k obci Prušánky na jižní Moravě a nachází se uprostřed měst Břeclavi a Hodonína. Nechory jsou malebnou vesničkou tvořenou krásnými zákoutími sklepních uliček, které lemují vinné sklepy, vytvářejí charakter malé obce s vlastním náměstíčkem. Jsou ojedinělou lokalitou, kde nikdo nebydlí, všechna tato stavení slouží pouze k jednomu účelu, a to k výrobě a pěstování vinné révy a odpočinku.

42

Vinné sklepy se zde začaly stavět na konci 18. století, většina z nich měla svoji vlastní lisovnu. V dnešní době lisovnu mají všechny sklepy, někdy je nad lisovnou vybudována společenská místnost, nebo místnost na přespání. Sklepy, které byly stavěny na konci 20. století, jsou většinou stavěny jako jednopatrové, v dolní části mají velkou lisovnu a nad ní společenské nebo obytné patro. Nechory jsou v dnešní době již tak velké, že se dělí na dolní Nechory, které tvoří onu obdivovanou vesničku a Horní Nechory jsou podél vinohradnické cesty ležící přímo mezi vinohrady. V těchto končinách si můžete udělat příjemné procházky ve vinohradech a navštívit nejeden sklep místních vinařů, kde vás rádi uvítají a pozvou k ochutnávce dobrého vína. Díky folklóru, který tu stále žije, mají Nechory své kouzlo. Pořádají se tu různé zajímavé kulturní akce, a to nejen vinařské, ale i folklórní a společenské, jak pro blízké okolí, tak pro vzdálenější kouty naší republiky. Nechory jako takové jsou tedy příjemnou zastávkou při putování za moravskými víny pro všechny vinaře i nevinaře. Nachází se zde více než 450 vinných sklepů a vede tudy i vinařská cyklistická stezka. Najdeme zde i půjčovnu kol a zázemí pro údržbu kol, čili zde není problém si kolo vypůjčit, či uschovat a to všechno v blízkosti hotelu. V hotelovém areálu najdeme i cyklosklep, který slouží všem žíznivým a hladovým cyklistům, kteří projedou kolem, ale i všem ostatním, kteří sem zavítají. (portál nechory.cz, 2015, portál ujenoura.cz, 2015) Obr. 13 Nechorské sklepní uličky 2

Zdroj: portál segwaybreclav.cz, 2015

43

2.7 Pasivní hotel Beatrice V této vinné vesničce se budeme bavit především o hotelu Beatrice, který v září 2015 oslaví čtvrté narozeniny. Důvodem této výstavby bylo především to, že manželé Ivičičovi měli v těchto končinách velmi úspěšný a proslulý sklep u Jeňoura, který má kapacitu 150 návštěvníků, a proto je vyhledáván i většími skupinami lidí. Nejbližší ubytování je v Hodoníně, které je od sklepů u Jeňoura vzdáleno necelou půl hodinu cesty autem, což pro návštěvníky vinných sklepů nebylo zrovna příjemné, a proto zde byl pasivní hotel Beatrice vybudován. Teď to mají zákazníci od sklepa do hotelu téměř 250 metrů. Jelikož ve vesnici není zavedený plyn, bylo pro manželé Ivičičovi toto jedním z důvodů, proč vystavět právě pasivní hotel. Ve sklepech se topí dřevem, a kdyby hotel nebyl pasivní, protopila by se spousta dřeva i v něm. Teď si v pasivním domě přitápí elektřinou, a to s minimálními náklady. V hotelu se udržuje všude stejná teplota, ale pokud by byla zákazníkům zima, mohou si přitopit na pokoji sami podle jejich potřeby. V létě je zase celá budova ochlazována speciální technikou, která rozhání po celém objektu čerstvý a svěží vzduch. Jediné, co majitele hotelu v tomto období trápí, jsou sami zákazníci. Neví, na jakém principu tato budova pracuje a často v pokojích větrají, tak, jak jsou zvyklí z domu, což je samozřejmě špatně. Tyto budovy jsou vystavěny tak, aby všude v místnostech byla stejná teplota. Pokud v některém pokoji teplota stoupne, systém tuto teplotu přesune do pokoje, kde teplota právě klesá. Tím, že zákazníci větrají, neprobíhá tato výměna tak, jak má a stává se tak, že v recepci, která je celá prosklená, bývají v létě vysoké teploty jako ve skleníku, což pro zaměstnance není moc příjemné. Hotel si majitel spravuje sám a stará se i o vinnou révu, která roste okolo hotelu. Vinná réva je pěstěná tak, aby se plazila po hotelu, což je v letních dnech příjemné, protože díky tomu neprostupuje tolik slunečního záření do pokojů. Obr. 14 Pasivní hotel Beatrice

44 Zdroj: portál ujenoura.cz, 2014

2.7.1 Vybavení hotelu Beatrice Hotel Beatrice má přesně 25 pohodlně vybavených dvoulůžkových pokojů s nepřetržitou rekuperací vzduchu. Každý pokoj obsahuje prostornou ložnici se dvěma lůžky, včetně třetího lůžka, který můžete využívat k dennímu odpočinku. Osvětlení v pokoji se dá ovládat pohodlně z postele. U postele nechybí lampička ani odkládací polička. V předsíni najdeme velkou vestavěnou skříň. V koupelně nechybí umyvadlo, které je posazeno v mramorové desce, na kterém samozřejmě nechybí košíček s kvalitní hotelovou kosmetikou a všemu nad tím dominuje velké zrcadlo. Dále zde nechybí ani vysoušeč vlasů a pro zimní období je možnost zapnout si koupelnové podlahové topení. V pokoji najdeme i stůl se třemi židlemi a lampičkou. Každý pokoj má i svoji vlastní terasu, na kterou se dostanete francouzskými dveřmi. Zákazník zde má krásný výhled na vinice, sad či hotelový bazén a může tak nasávat příjemnou atmosféru a užívat si klidu a ticha, kterého je tu opravdu dostatek. Vedle vchodu do hotelu je postavena terasa, kde jsou židle a stoly plně k dispozici každému pro příjemné posezení. Hotel má bezbariérový přístup a jeden pokoj přizpůsobený pro vozíčkáře. Samozřejmě zde nechybí WiFi připojení k internetu. Na recepci jsou k dispozici dvě pohodlné pohovky, denní tisk a velkoplošná televize. Obr. 15 Pokoj hotelu Beatrice

Zdroj: portál ujenoura.cz, 2014

45

Obr. 16 Koupelna hotelu Beatrice


Hotel Beatrice má i konferenční sál, kde se dají pořádat různé akce, jako jsou firemní školení, vernisáže, meetingy, koncerty, ale také divadlo, svatební obřady a jiné kulturní akce. Kapacita konferenčního sálu je 125 osob. Tento sál je samozřejmě dostatečně vybaven technikou pro prezentace, čili zde nechybí data projektor s plátnem, flip chart, ozvučení celého sálu včetně mikrofonu a WiFi. Občerstvení během těchto akci není pro hotel žádný problém a výběr mají opravdu pestrý. Hosté mají k dispozici kávu, čaj, juice, ovoce, chleby s domácí pomazánkou, moučníky, které vytváří hotelová cukrářka a mnoho dalších pochutin. Obr. 17 Konferenční sál hotelu Beatrice


46

2.8 Výsledky dotazníkového šetření Průzkum byl realizován kvantitativním výzkumem, tedy formou dotazníkového šetření, který byl zpracován v písemné a elektronické podobě. Dotazník byl sestaven ze třinácti otázek, a to především z otázek uzavřených a polouzavřených. Dotazník byl vytvořen především pro návštěvníky pasivního hotelu Beatrice, jak již bylo zmíněno v písemné, tak i elektronické podobě. Písemné dotazování probíhalo v areálu hotelu Beatrice a elektronické dotazování probíhalo za pomocí sociálních sítí. Otázky z dotazníku upravím do dílčích grafů a patřičně je okomentuji pro bližší informace. Celkový počet respondentů byl 225. Cílem tohoto dotazníku je zjistit jaké podvědomí mají lidé o pasivních budovách. Jestli ví, na jakém principu pracují, jaké jsou jejich výhody nebo, jak jsou finančně náročné. Dále je cílem dotazníku zjistit, jak vnímají pasivní budovu sami zákazníci hotelu Beatrice a jaký z něj mají pocit. Dotazník je tvořen třemi částmi. První část je představení mé osoby a shrnutím této problematiky. Poté jsem respondenty seznámila s tím, že dotazník je zcela anonymní a slouží pouze pro účely k vytvoření této bakalářské práce. Další část se zabývá otázkami dotazníku týkajících se všeobecně pasivních budov, které jsou poté směrovány na samotný hotel Beatrice. Poslední část dotazníku se vztahuje na demografické údaje respondentů.

47

1. Víte, co to jsou pasivní budovy? Tab. 5 Víte, co to jsou pasivní budovy?

Ano Ne

144 81

64% 36%

Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 18 Víte, co to jsou pasivní budovy?

1) Víte, co to jsou pasivní budovy?

36%

Ano Ne

64%


Na první otázku „Víte, co to jsou pasivní budovy?“ dle dotazníkového šetření zodpovědělo 64% respondentů ano, což znamená, že vědí, o které budovy se jedná a 36% odpovědělo ne, z toho můžeme vyvodit, že neví, co pojem „pasivní budovy“ znamená.

48

2. Víte, na jakém principu pracují? Tab. 6 Víte, na jakém principu pracují?

Ano Ne

126 99

56% 44%


Obr. 19 Víte, na jakém principu pracují?

2) Víte, na jakém principu pracují?

44% Ano Ne 56%


Druhá otázka zněla „Víte, na jakém principu pracují?“, kde 56% respondentů odpovědělo, že principy pasivních budov znají a ví, na jakém systému tyto domy pracují a 44% respondentů tuto technologii neznají.

49

3. Navštívila jste pasivní budovu? Tab. 7 Navštívila jste pasivní budovu?

Ano Ne

151 74

67% 33%


Obr. 20 Navštívila jste pasivní budovu?

3) Navštívil/a jste pasivní budovu?

33%

Ano Ne

67%


Ve třetí otázce jsem se ptala „Navštívila jste pasivní budovu?“ kde mi 67% dotazovaných odpovědělo, že pasivní budovu navštívilo a zbylých 33% ne.

50

4. Vyberte 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které jsou pro Vás důležité. Tab. 8 Vyberte 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které jsou pro Vás nejdůležitější.

Vyšší komfort života

39%

Nízké náklady na vytápění

94%

Stálý přívod čerstvého vzduchu

36%

Netvoří se průvan

6%

Příjemné teploty v létě i v zimě

42%

Snížení emisí CO2

33%

Možnost získání dotací – zelená úsporám

53%

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 21 Vyberte 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které jsou pro Vás důležité.

4) Vyberte 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které jsou pro Vás nejdůležitější. 13%

17%

Vyšší komfort života Nízké náklady na vytápění Stálý přívod čerstvého vzduchu

11%

Netvoří se průvan 31%

Příjemné teploty v létě i v zimě Snížení emisí CO2

14% 2%

Možnost získání dotací - zelená úsporám

12%


Ve čtvrté otázce jsem vybízela respondenty, aby mi vybrali 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které považují za nejdůležitější, kde 31% respondentů zvolilo nízké náklady na vytápění, 17% respondentů zvolilo možnost získat dotace – zelená úsporám a 14% příjemné teploty v létě i v zimě. Dále 13% respondentů vybralo vyšší komfort života, 12% stálý přívod čerstvého vzduchu, 11% snížení emisí CO2 a 2% respondentů vybralo to, že se netvoří průvan. 51

5. Vyberte 3 důvody, proč byste souhlasili s výstavbou pasivních domů v oblasti cestovního ruchu. Tab. 9 Vyberte 3 důvody, proč byste souhlasili s výstavbou pasivních domů v oblasti cestovního ruchu.

Stejné teploty v létě i v zimě

19%

Snížení emisí CO2 – lepší životní podmínky

67%

Zdraví prospěšnější dům

75%

Netvoří se plísně

64%

Budova má vzdušný moderní vzhled

39%

Vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností

31%

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 22 Vyberte 3 důvody, proč byste souhlasili s výstavbou pasivních domů v oblasti cestovního ruchu.

5) Vyberte 3 důvody, proč byste souhlasili s výstavbou pasivních domů v oblasti cestovního ruchu. 11%

6% Stejné teploty Lepší životní podmínky

13%

23% Zdraví prospěšnější dům Netvoří se plísně Budova má vzdušný moderní vzhled

22% 25%

Vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností


V páté otázce jsem po respondentech chtěla, aby mi vybrali tři důvody, proč by s výstavbou pasivních budov v oblasti cestovního ruchu souhlasili. Z grafu můžeme vyčíst, že za hlavní tři důvody pro výstavbu těchto budov odpovědělo 25% respondentů pro zdraví prospěšnější dům, 23% dotazovaných zvolilo lepší životní podmínky, díky snížení emisí CO2, 22% odpovědělo, že se netvoří plísně, díky cirkulaci vzduchu. Dále 13% respondentů odpovědělo, že má budova vzdušný moderní vzhled, 11% zvolilo vhodné stínění proti přehřívání interiéru místností, většinou se zakomponováním rostlin a 6% vybralo stejné teploty.

52

6. Myslíte si, že jsou pasivní budovy finančně náročné na výstavbu? Tab. 10 Myslíte si, že jsou pasivní budovy finančně náročné na výstavbu?

Ano Ne

162 63

72% 28%


Obr. 23 Myslíte si, že jsou pasivní budovy finančně náročné?.

6) Myslíte si, že jsou pasivní budovy finanečně náročné na výstavbu?

28%

Ano Ne

72%


V šesté otázce jsem se ptala „Myslíte si, že jsou pasivní budovy finančně náročné?“, kde si většina dotazovaných, to je 72% procent myslí, že jsou pasivní domy finančně náročnější oproti klasickým stavbám a pouhých 28% si myslí, že tomu tak není.

53

7. Byl/a jste s návštěvou prvního pasivního hotelu Beatrice v České republice spokojená?

Tab. 11 Byl/a jste s návštěvou prvního pasivního hotelu Beatrice v České republice spokojená?

Ano Ne

191 34

85% 15%


Obr. 24 Byl/a jste s návštěvou prvního pasivního hotelu Beatrice v České republice spokojená?

7) Byla jste s návštěvou prvního pasivního hotelu Beatrice v ČR spokojená? 15%

Ano Ne

85%


Sedmá otázka se týkala přímo prvního pasivního hotelu Beatrice v České republice, kterou jsem se chtěla dozvědět, jak se zde klientům líbilo. Tato otázka dopadla velice pozitivně, protože 85% z dotazovaných bylo s návštěvou tohoto hotelu spokojeno a pouhých 15% nebylo.

54

8. Co se Vám zde nejvíce líbilo? Tab. 12 Co se Vám zde nejvíce líbilo?

Příjemné prostředí v areálu hotelu

53%

Zákoutí sklepních uliček

14%

Příjemný personál v hotelu a vinných sklepech u Jeňoura, které jsou součástí

6%

Samotný hotel Beatrice, co se týče jeho řešení a úspory

27%


Obr. 25 Co se Vám zde nejvíce líbilo?

8) Co se Vám zde nejvíce líbilo?

27%

Příjemné prostředí v areálu hotelu Zákoutí sklepních uliček 53%

Příjemný personál Hotel Beatice a jeho řešení

6%

14%


Osmá otázka měla za úkol zjistit, co se zde klientům nejvíce líbilo. Nejvíce zde klienty z 53% zaujalo prostředí v areálu hotelu, 27% získal samotný hotel Beatrice, co se týče jeho řešení a úspory, 14% respondentů odpovědělo, že se jim líbily zdejší sklepní uličky, které mají své kouzlo, a 6% respondentů odpovědělo, že se jim líbil zdejší příjemný personál.

55

9. Jak jste se dozvěděli o hotelu Beatrice? Tab. 13 Jak jste se dozvěděli o hotelu Beatrice?

Zaměstnavatel

25

11%

Od přátel

105

47%

Internet

86

38%

Televize

2

1%

Billboard

7

3%

Tisk

0

0%

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 26 Jak jste se dozvěděli o hotelu Beatrice?

9) Jak jste se dozvěděli o hotelu Beatrice? 1% 3% 0% 11% Zaměstnavatel Od přátel 38%

Internet Televize Billboard 47%

Tisk


V další otázce jsem se zajímala o to, kde se klienti o hotelu Beatrice dozvěděli. Téměř 47% dotazovaných se o tomto hotelu dozvědělo od přátel, 38% dotazovaných se o hotelu dozvědělo díky internetu, 11% dotazovaných bylo zaměstnanci hotelu, čili se o něm dozvěděli od zaměstnavatele, 3% z billboardů a 1% z televize.

56

10. Přál/a byste si dostávat informace o akcích, které hotel Beatrice pořádá? Tab. 14 Přál/a byste si dostávat informace o akcích, které hotel Beatrice pořádá?

Ano Ne

126 99

56% 44%


Obr. 27 Přál/a byste si dostávat informace o akcích, které hotel Beatrice pořádá?

10) Přál byste si dostávat informace o akcích, které hotel Beatrice pořádá?

44% Ano Ne 56%


V desáté otázce jsem se zajímala o to, zda by klienti hotelu Beatrice byli rádi, kdyby dostávali od hotelu upozornění, nebo pozvánky na další události, které se zde konají. O pozvánky na akce v hotelu Beatrice má zájem 56% klientů.

57 Zdroj: vlastní zpracování

11. Pohlaví respondenta. Tab. 15 Pohlaví respondenta

Ano Ne

126 99

56% 44%


Obr. 28 Pohlaví respondenta

11) Pohlaví respondenta.

33%

Muž Žena

67%


Na tento dotazník odpovídali především muži, přesně řečeno 56% dotazovaných, zbylých 44% tvořily ženy.

58

12. Věk respondenta. Tab. 16 Věk respondenta.

15 – 20

14

6%

21 - 35

101

45%

36 – 50

56

25%

51 – 65

45

19%

65 a více

11

5%


Obr. 29 Věk respondenta.

12) Věk respondenta. 5%

6%

19%

15 - 20 21 - 35 36 - 50 51 - 65 45% 66 a více

25%


Z dotazovaných, kteří odpovídali na tyto otázky, bylo 45% respondentů ve věku 21 – 35 let, 25% respondentů ve věku 36 – 50 a 19% tvořili respondenti ve věku 51 – 65 let, nejméně odpovídali respondenti ve věku 15 – 20 s podílem 6% a nejmenší podíl 5% tvořila věková kategorie 65 a více let.

59

13. Jaké je vaše nejvyšší dokončené vzdělání? Tab. 17 Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

Základní Střední odborné (vyučen) Úplné střední (ukončené maturitní zkouškou) Vysokoškolské Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 30 Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

13) Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? 0% 3%

28%

Základní Střední odborné Úplné střední Vysokoškolské

69%


Poslední otázkou v tomto dotazníku bylo zjistit, jakého nejvyššího vzdělání respondenti dosáhli. Nejvyššího zastoupení s

69% měli respondenti vysokoškolské vzdělání,

28% dotazovaných mělo úplné střední vzdělání a pouhé 3% dotazovaných byli vyučení.

60

2.9

Shrnutí

údajů

vyplývajících

z dotazníku

a

zjištěné

výsledky

dotazníkového šetření Cílem toho dotazníku bylo zjistit, jestli klienti znají pasivní budovy a ví, na jaké principu pracují, dále bylo cílem zjištění, zda byli klienti s návštěvou prvního pasivního hotelu Beatrice v České republice spokojení, a jestli by tyto domy byly přínosné pro cestovní ruch v České republice. V první otázce jsem se zajímala o to, jestli klienti pasivního hotelu Beatrice ví, co jsou pasivní budovy. Z dotazníkového šetření jsem se dozvěděla, že více než polovina respondentů, to je 64%, tuší, co jsou pasivní budovy zač. Další otázkou bylo, zda ví, na jakém principu budovy pracují, kde odpovědělo 56% respondentů ano, z čehož nám vyplývá, že s pojmem „pasivní budovy“ se sice setkalo 64% dotazovaných, ale jen 56% respondentů dokáže vysvětlit, v čem spočívá tajemství pasivní. Ve třetí otázce jsem se zaměřila na to, zda klienti hotelu Beatrice vůbec registrují, že nocují v pasivní budově. Odpovědi na tuto otázku mě velice překvapily, protože 33% z dotazovaných vůbec netušilo, že navštívili pasivní budovu. Mezi tři nejdůležitější faktory pro výstavbu pasivního domu si klienti vybrali následující – 94% respondentů zvolilo nízké náklady na vytápění, z čehož vyplývá, že v pasivním domě spotřebujete 1,5 litrů palivového oleje/m2 obytné plochy za rok, kdežto v klasické budově je to 25-30 litrů palivového oleje/m2 obytné plochy za rok, tím šetříme nejen naše peněženky, ale i životní prostředí. Druhé místo zvolilo 53% respondentů, a to možnost získat dotaci – zelená úsporám, která je určena na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavba nových rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a na lepší a efektivní využití zdrojů energie. Jako poslední bod vybralo 42% respondentů to, že se v těchto budovách zdržují příjemné teploty v létě i v zimě, nehledě na to, že tyto budovy jsou speciálně upraveny tak, aby nebyl teplotní rozdíl v místnostech u země a u stropu, kam v klasických stavbách teplo stoupá. V další otázce jsem se zaměřila přímo na cestovní ruch a ptala se na tři hlavní důvody, proč by respondenti souhlasili s výstavbou pasivních budov v oblasti cestovního ruchu. Nejvíce respondentů, to je 75%, zvolilo odpověď zdraví prospěšnější dům, tím se myslí, že je tento dům prospěšný pro jeho obyvatele, protože pracuje i v noci. Filtruje vzduch, a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu, což ocení především alergici. Dalším faktorem, který si zvolilo 67% respondentů, bylo snížení emisí CO2, díky kterým se nám daří vytvářet lepší životní podmínky a 64% respondentů si zvolilo jako další bod pro výstavbu těchto budov to, že se v těchto budovách netvoří plísně, díky 24 hodinové cirkulaci vzduchu. 61

Další otázkou jsem se zaměřila na finanční náročnost těchto budov, co se týče jejich výstavby, která dopadla tak, že 72% respondentů si myslí, že tyto budovy nejsou finančně náročnější oproti klasickým budovám. Odpovědí jsem byla příjemně překvapená, protože na střední škole, kde jsem zpracovávala práci, která se týkala také pasivních budov a to z hlediska ekologického, mi téměř každý odpovídal, že jsou pasivní budovy finančně náročnější, než stavby klasické, proto jsem ráda, že toto povědomí o pasivních budovách opadá. V dalších otázkách jsem se zaměřila na samotný hotel Beatrice, kde jsem se dozvěděla, že většina ubytovaných klientů byla s návštěvou toho hotelu velice spokojená, a to celých 85%. Nejvíce zde klienty zaujalo prostředí v areálu hotelu, kde nám výhled zkrášlují okolní vinice se sklepními uličkami, dále to, že je zde klid a volný čas se dá trávit i na venkovních terasách nebo u hotelového bazénu, ve kterém se lze zchladit v horkých letních dnech. Dalším faktorem byl samotný hotel Beatrice, který klienty okouzlil, co se týče jeho řešení a úspory z čehož se dá usoudit, že se sem budou rádi vracet. Téměř polovina klientů se o hotelu dozvěděla od přátel. K hotelu Beatrice patří i vinné sklepy u Jeňoura, kde se pořádají různé akce, na které by 56% z dotazovaných rádo dostávalo informace či pozvánky.

62

2.10 Shrnutí praktické části Praktickou část jsem zahájila představením předchůdců pasivních budov, kde jsme se dozvěděli, že pasivní budovy svého druhu zde byly konstruovány odjakživa, ale nebyly takto označovány. Z počátku vznikaly na místech, kde by je nikdo nečekal, a to v chladných oblastech, jako byl například Island. První experimenty ve stavbě pasivních budov začaly v 70. letech například v Kodani, kde vznikl první nulový dům nebo v Severní Americe, kde byl jedním z nejzajímavějších projektů energetický dům ve Skalistých horách, který získal ocenění od Institutu pasivního domu. V 70. letech se těmto budovám začali věnovat i v Německu, kde monitorovali vnitřní prostředí za pomocí výpočetní techniky a v 80. letech zde vznikl projekt nulového domu. V této době ovšem ještě nebyl tak kvalitní materiál, proto se tyto budovy z počátku setkávali s problémy. Významným pokrokům v problematice těchto budov došlo ve Švédsku, kde byly stavěny nízkoenergetické domy, které

využívali

již

kvalitní

okna

a

dveře,

zateplení

a

mechanickou

ventilaci.

V Německu byl poté udělán poslední krok k pasivnímu energetickému standardu a ve městě Hessensku byly výsledkem čtyři testovací domy, kde se sledovalo, jak tyto budovy pracují, a jak se obyvatelům v těchto domech žije. Výsledky tohoto výzkumu později ukázaly výhody řešení těchto budov. Po úspěchu těchto testovacích domů byly zadány do sériové výroby. V kapitole 2.2 jsem se okrajově věnovala dotacím zelená úsporám. Jde o projekt Ministerstva životního prostředí,

který podporuje výstavbu energetických budov, rekonstrukce

a různé výměny zdrojů na vytápění. Cílem tohoto projektu je úspora energie, zlepšení životního prostředí a také zvýšení sociálních přínosů jako je například kvalita bydlení občanů. Dotace se potom přidělují podle energetické náročnosti budovy. Čím více se po uskutečnění opatření sníží, tím vyšší je finanční podpora. Kapitola 2.3 je zaměřena na pasivní dům Eine Welt Handel ag, který jsem osobně navštívila na střední škole, a díky kterému jsem se na vlastní oči přesvědčila, co v sobě skrývá název „pasivní budova“. Tato stavba byla dokončena v dubnu 2009 a získala dvě ocenění, a to za průkopnictví pasivních domů ze dřeva v Rakousku a za ochranu klimatu. Tuto budovu najdeme ve štýrském městečku Niklasdorf, kterou vlastní pan Karl Pirsch. Tato budova má vícero účelů. Slouží jako velkosklad, ve kterém najdeme výrobky organizace Fair Trade, která se zabývá obchodováním s rozvojovými zeměmi. Dále slouží jako prodejna výrobků Fair Trade, kde najdeme téměř vše od pochutin po různé dárkové předměty. Sklady a prodejna jsou v přízemí, v poschodí potom najdeme kanceláře a reprezentativní sály, kde se konají různé přednášky, porady a prezentace. V této budově mě zaujal již zmiňovaný 63

reprezentativní sál, který je obložen speciálním termodřevem Esche, které na sebe váže oxid uhličitý a snižuje tak energii v budově. Toto termodřevo se tepelně zpracovává a poté působí dojmem exotického dřeva. Tato budova stála celkem 3,3 milionů eur a díky dotacím z Evropské unie dostal majitel 20% z nákladů. Kapitola 2.4 popisuje další pasivní komplex, který se váže na cestovní ruch. Jedná se totiž o letovisko Ailla Villas z Uluwatu, které se nachází na ostrově Bali. Tento komplex se striktně řídí pravidly trvale udržitelného rozvoje a šetří vodu i elektřinu. Richard Hassel je zakladatelem studia Woha, které se tímto projektem zabývalo. Tento projekt se zaměřil na to, aby se lidé v tomto komplexu cítili příjemně i bez klimatizace, čili je postaven na myšlence unikátního proudění vzduchu, kterého se dosáhlo tím, že jsou všechny místnosti v komplexu nějakým způsobem propojené a vzduch volně proudí celým areálem, který zároveň i ochlazuje. Další zajímavostí na tomto letovisku je střecha, která je volně osázena lávovými kameny, které vytvářejí spoustu vzduchových kapes a zajišťují tak přirozenou izolaci. Střecha vypadá jinak v období vlhka, kdy samovolně klíčí tráva a v období sucha. Trvale udržitelným cestovním ruchem v této oblasti se tu zajímají opravdu hodně,

téměř

60%

zaměstnanců

v tomto

komplexu

jsou

místní

domorodci,

kteří si zde vydělávají na živobytí a díky tomu peníze neupouští hranice státu. Kapitola 2.4 se věnuje horské chatě Monte Rosa, kterou jsem vybrala záměrně kvůli jejímu vzhledu. Přezdívá se jí „horský křišťál“ a byla budována tak, aby zapadala do místního prostředí a nenarušovala tak ráz krajiny. Tato výstavba byla velice náročná, protože byla stavěna v necelých třech tisících metrech nad mořem a bez pomoci vrtulníku, který sem svážel všechen materiál, by stavba niky nevznikla. Budova je osázena fotovoltaickými panely, ze kterých má budova energii, dále pak využívají užitkovou vodu z ledovců k vytváření vody pitné. Velkou zajímavostí této pětipodlažní budovy je prosklené spirálovité dřevěné schodiště, díky kterému do budovy proniká velké množství tepla a díky kterému se můžeme kochat krásným výhledem. Kapitola 2.6 se věnuje přiblížení vesničky Nechory, kde stojí první pasivní hotel Beatrce v České republice. V úvodu této vesničky se mi líbily dvě pověsti, které vypovídají o tom, jak vznikl název Nechory, proto vám je tady připomenu. V první pověsti se mluví o sklepech, kde popíjeli vznešení pánové, dokud jeden z nich nezůstal ležet. Poté se ptali, zdali je chorý, na to mu odpověděli, „Ne chorý, ale opitý.“ Druhá pověst praví, že ten, kdo často navštěvuje prušánecké sklepy, je zdravý a ne chorý.

64

Nechory patří k největším vinařským dědinám na Slovácku a nachází se uprostřed měst Břeclavi a Hodonína. Zvláštností je to, že zde nikdo nebydlí. Je tvořena sklepními uličkami, které okouzlí nejednoho návštěvníka. Já samotná jsem byla tímto zákoutím mile překvapena. V jednu chvíli mi připadalo, že se blížím na konec světa, ale opak byl pravdou. Většina sklepů, které tu jsou nasázeny jeden vedle druhého, má krásné sférázy, což jsou malby, které zdobí obruby nade dveřmi a okny. Můžeme zde vidět malované hroznové víno, lístky, květiny, ptáky, srdce a spoustu dalších motivů. Tyto sklepy všude dokola lemují vinohrady, ze kterých si majitelé sklepů dělají vlastní vína. Sklepy, které zde byly postaveny na konci 20. století, mají většinou dvě patra. Ve spodní části sklepu je lisovna a nad ní je vybudována společenská místnost nebo místnost na přespání. Místní vinaři jsou velice příjemní a milí lidé, kteří vás rádi pozvou na ochutnávku dobrého vína. Díky folklóru, který tu stále žije má toto místo své kouzlo. Tyto končiny lákají ke krásným slunným procházkám nebo k projížďce na kole po vinařské cyklistické stezce V kapitole 2.7 se konečně dostáváme k samotnému hotelu Beatrice. Tento hotel byl vybudován manželi Ivičičovi, kteří zde mají proslulé vinné sklepy u Jeňoura. Hotel Beatrice bude mít v září 4 roky a leží asi 250 m od vinných sklepů u Jeňoura, což je pro hosty velice příjemné, protože v minulosti museli návštěvníci těchto sklepů jezdit kvůli ubytování až do Hodonína, což po celovečerní degustaci vín, které si pan Ivičič vyrábí sám, nebylo moc příjemné. Dalším faktorem pro výstavbu pasivního hotelu pro manžele Ivičičovi bylo to, že v místní vesnici není zavedený plyn. Kdyby byl hotel postaven klasicky, protopila by se v něm spousta dřeva, kterým se přitápí ve sklepech. Nakonec v hotelu Beatrice přitápí elektřinou, a to s minimálními náklady. V každém pokoji je umístěn termostat, kterým si každý návštěvník hotelu může regulovat teplotu sám podle potřeby, což se mi líbilo, protože v zimních večerech má každý z nás rád jinou pokojovou teplotu. Jediným problémem, se kterým se zde v letních dnech bojuje, je ten, že někteří klienti neznají principy pasivního domu, ve kterém není potřeba větrat, jelikož se čerstvý vzduch vhání do pokojů rekuperační jednotkou, a často nechávají otevřená okna, což je samozřejmě špatně. Z recepce, kterou do budovy proniká nejvíce světla a tudíž i tepla, se stává skleníkem, což pro personál není vůbec příjemná záležitost. Kolem hotelu si pan Ivičič pěstuje vinnou révu, kterou nechává plazit se po železných římsách balkónů, což je v letních dnech velice příjemné, protože díky tomu neprostupuje tolik tepla ze slunečního záření do pokojů a zákazníci si tak můžou i na balkónech užívat příjemného stínu. 65

Hotel Beatrice má 25 pohodlně vybavených dvoulůžkových pokojů, ovšem neslouží jen k přenocování. Jsou zde prostory i pro různé semináře, prezentace, či firemní školení. Tím, že k hotelu patří i vinné sklepy u Jeňoura má tento hotel moře služeb i co se týče kuchyně.

Můžete

si

zde

pochutnat,

jak

na

klasických

moravských

jídlech,

tak na francouzských specialitách nebo dezertech od místní cukrářky, která pro vinné sklepy u Jeňoura vytváří nejednu pochutinu, která potěší oko i jazyk. V tomto areálu se můžete zúčastnit i klasické zabijačky, což si myslím, že pro lidi z měst, kteří se těchto aktivit normálně neúčastní, musí být velice zajímavá podívaná. Z mého pohledu toho areál hotelu Beatrice nabízí opravdu hodně a stojí za to, si to vyzkoušet na vlastní kůži. Součástí bakalářské práce byl dotazník, který byl zaměřený na pasivní budovy a jejich význam pro cestovní ruch. Cílem bylo zjistit, jaké mají lidé povědomí o pasivních budovách, jestli ví, na jaké principu pracují, jaké jsou jejich výhody, jak jsou finančně náročné, a jak vnímají pasivní hotel Beatrice sami návštěvníci toho hotelu. Dotazníkové šetření mě celkem překvapilo. Pasivní budovy se dají označit jako novodobý trend, a přesto o těchto budovách vědělo téměř 64% respondentů, i když vysvětlit, na jakém principu tyto budovy pracují, by dokázalo odpovědět 56% dotazovaných, i tak to není zanedbatelné číslo, ale doufám, že se toto povědomí o pasivních budovách brzy změní. Další otázkou v tomto dotazníku bylo zjistit, zda si klienti hotelu Beatrice uvědomují, že nocují v pasivním hotelu, jejich odpovědi mě udivily, jelikož 33% netušilo, že jsou ubytováni v pasivní budově. Dalším bodem dotazníku bylo, aby si klienti vybrali, které tři důležité faktory pro výstavbu svého pasivního domu by vybrali. Tyto tři body se umístili na prvních třech příčkách, a to nízké náklady na vytápění, možnost získání dotací zelená úsporám, a jako třetí pozitivní faktor si klienti zvolili, že tyto budovy si udržují příjemné teploty, jak v horkých letních dnech, tak i v zimních chladných večerech, díky

kvalitní

izolaci.

Další

otázka

byla

zaměřena

přímo

na

cestovní

ruch,

kde jsem po klientech chtěla, aby označili tři body, které považují za důležité pro budování těchto budov v oblasti cestovního ruchu. Odpovědi byli následující. Nejvíce respondentů, to je 75%, vybralo, že tyto budovy jsou prospěšnější pro jejich obyvatele, protože dokáží vzduch zbavovat různých škodlivin a prachu, což je samozřejmě výhodné pro alergiky či pro lidi, kteří trpí exémy. Dalším důležitým faktorem pro výstavbu pasivních komplexů v oblasti cestovního ruchu bylo snížení emisí CO2, které nám umožňují vytvářet lepší životní podmínky, což já osobně považuji za velice příznivý vliv pro oblast cestovního ruchu, 66

jelikož

cestovní

ruch

patří

v dnešní

době

mezi

standardy

života

a

zařízení,

která se na tuto oblast specializují je opravdu hodně, z toho pro mě vyplývá, že nevidím žádný negativní důvod, proč by se komplexy v cestovním ruchu nemohli stavět, tak, abychom šetřili životní prostředí dalším generacím, když nám to tato doba a její technologie dovolují. Další otázky z dotazníku byly směrovány na samotný hotel Beatrice, kde jsme se dozvěděli, že 85% klientů je velice spokojeno se službami hotelu. Dále zde klientelu oslovila krásná krajina všude kolem, lákající všechny k procházkám nebo k průzkumu sklepních uliček. V této lokalitě si musí odpočinout téměř každý, už jen kvůli příjemnému tichu, které tu panuje, dá se říci, že zde člověk zapomene na shon a ruch, který zažívá každý z nás, každý den v našich osobních životech. Já sama bych návštěvu všem doporučila, protože si myslím, že by opravdu stála za to!

67

Závěr Za téma bakalářské práce jsem si vybrala Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti cestovního ruchu v České republice – objektu hotelu Beatrice. Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem se pasivními budovami zabývala již na střední škole, a to z pohledu ekologie a velice mě téma ohledně pasivních domů uchvátilo, proto jsem byla velice nadšena, když jsem zjistila, že v České republice máme v oblasti cestovního ruchu pasivní hotel, a tím pádem jsem v této tématice mohla pokračovat i v dalším studiu. V této bakalářské práci jsem si dala za úkol stručně vysvětlit, co jsou to pasivní budovy, na jaké principu pracují, proč by byly přínosné pro cestovní ruch a zároveň představit první pasivní hotel Beatrice v České republice. Myslím si, že jsem cíle bakalářské práce splnila. Pasivní budovy jsou budovy multikomfortní, což znamená, že jejich výhodou není pouze nízká náročnost, ale také čerstvý a čistý vzduch nebo konstantní teplota v jakémkoliv ročním období. Tyto budovy se na první pohled jeví jako stavby klasické, které nám slouží pro naše běžné aktivity. Význam pasivních budov je v jeho použitých konstrukcích, které zabraňují únikům tepla do venkovního prostředí, vhodném kompozičním uspořádání a vhodným větráním s využitím odpadního tepla rekuperační jednotkou. Domy jsou stavěny podle osvědčených a ověřených technologií, které maximálním způsobem využívají vlastní tepelnou energii a přírodní zdroje tepla. Tyto budovy se vytopí téměř samy pomocí slunečního záření a vnitřních tepelných zisků ze spotřebičů, osob a tak dále. Díky tomu stačí v domácnosti malý zdroj vytápění, který pokryje zbylou potřebu tepla. Rekuperační jednotka rozhání čerstvý vzduch, který prochází přes filtr a zbavuje ho tak škodlivin, po celé budově a dohřeje ho na požadovanou pokojovou teplotu. Vzduch, který odchází z místností, se s čerstvým vůbec nemísí, ale přes tepelný výměník mu předá část svého tepla, což je také velká úspora. Součástí této bakalářské práce bylo i dotazníkové šetření. Tento dotazník byl zaměřen na pasivní budovy všeobecně a dále směrován na pasivní hotel Beatrice. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, jaké podvědomí mají lidé o pasivních budovách. Jestli ví, na jakém principu pracují, jaké jsou jejich výhody nebo, jak jsou finančně náročné. Dále je cílem dotazníku zjistit, jak vnímají pasivní budovu sami zákazníci hotelu Beatrice a jaký z něj mají pocit. Díky dotazníku jsme se dozvěděli, že více než polovina respondentů ví, co jsou to pasivní budovy, ale to, že o těchto budovách vědí, ještě nemusí znamenat, že ví, na jakém principu pracují. Z otázek zaměřených přímo na hotel jsme se dozvěděli následující. Většina klientů ubytovaných v hotelu Beatrice byla se službami velice spokojená. Nejvíce zde klienty oslovila 68

zdejší příroda. Je zde ticho, které si vychutná téměř každý z nás, poté nás dokáží zaujmout sklepní zákoutí a celkový výhled kolem dokola, který zkrášlují okolní vinice. Klienti, kteří navštívili tento hotel, byli spokojení0000000000000000 s tím, jak samotný hotel vypadá a jak pracuje, co se týče jeho konstrukce a řešení. Myslím si, že tyto budovy v oblasti cestovního ruchu mají obrovský potenciál. Všude ve světě najdeme v této oblasti plno budov, které jsou už roky v provozu, a nikdy s nimi nebyl žádný závažný problém. Já sama vidím obrovské plus těchto budov v tom, že lidé, kteří mají astmatické potíže, se zde můžou pohybovat bez jakýchkoli potíží, jelikož vzduch, který zde dýchají je zbavován prachu. Další velkou výhodou jsou pasivní budovy pro rodiny s malými dětmi, jelikož jsou stejné teploty, jak u země, tak u stropu a nemusí se tedy bát, že by děti nachladly. Tyto budovy jsou celkově přínosem pro trvale udržitelný rozvoj, jelikož jejich stavba zanechá v krajině jen minimální stopu, a to považuji za hlavní cíl této doby. Díky tomuto opatření můžeme zachovat dlouhou prosperitu těchto oblastí pro další generace. Tato bakalářská práce s názvem: Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti CR v ČR – objektu hotelu Beatrice bude umístěna na recepci ve zmiňovaném hotelu, kde bude mít možnost každý návštěvník nahlédnout do této práce a přiblížit si tak, co jsou to pasivní budovy a jaký přínos mají nejen pro cestovní ruch, ale i pro celý svět.

69

Seznam použité literatury HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 8024702029. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky : vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80247-3748-5. GÚČIK, M. 2001. Cestovný ruch pre hotelové a obchodné akadémie. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2001. 105 s. ISBN 80-08-03071-2. GÚČIK, M. a kol. 2004. Krátky slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2004. ISBN 80-88945-73. GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 s. Knižnica cestovného ruchu, 15. ISBN 9788089090808. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. FORET, Miroslav a Jana TURČÍNKOVÁ. Cestovní ruch. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 106 s. ISBN 807157838x. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. KRULOVÁ, Jitka. Cestovní ruch: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2013, 108 s. ISBN 978-80-87314-32-6. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 9788024515694. LINDEROVÁ, I. 2013. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. Jihlava: VŠPJ. 2013. 267 S. ISBN 978-80-87035-82-5. Cestovní ruch pro všechny, Kolektiv VŠE, MMR ČR, Praha 2008, ISBN 978-80-7399-407-05 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 70

Pasivní domy: principy, projekty, realizace, mýty. [Častolovice: Saint-Gobain Isover CZ, 2010], 170 s. ISBN 978-80-254-8508-8. HUDEC, Mojmír. Pasivní rodinný dům: proč a jak stavět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 108 s. Profi & hobby. ISBN 978-80-247-2555-0. HUDEC, Mojmír, Blanka JOHANISOVÁ a Tomáš MANSBART. Pasivní domy z přírodních materiálů. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 157 s. ISBN 978-80-247-4243-4. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu: nové produkty z hlediska motivace účastníků cestovního ruchu, nové trendy v nabídce turismu pro specifické skupiny, názorné příklady ze zahraničí i z České republiky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, c2013,

Seznam použitých internetových zdrojů Energeticky úsporné bydlení: Multi-Komfortní dům: pasivní dům od Isoveru [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z:http://www.isover.cz/pasivni-dum Designmag: Vychází první publikace o českých pasivních domech [online]. 2015 [cit. 201504-14]. Dostupné z:http://www.designmagazin.cz/media/20647-vychazi-prvni-publikace-oceskych-pasivnich-domech.html Port

TV:

Nízkoenergetické

domy [online].

2015

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

z:http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/269-nizkoenergeticke-domy/video/ Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům? [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-je-pasivni-dum.html Czechtourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Czechtourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. 2005-2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.old.czechtourism.czh Passipedia: The Passive House – historical review. Passipedia: The Passive House – historical

review [online].

2015

[cit.

2015-04-07].

Dostupné

z: http://passipedia.passiv.de/passipedia_en/basics/the_passive_house_-_historical_review Old.czechtourism.cz:

Charakteristika

a

význam

cestovního

ruchu

v

Česku. Old.czechtourism.cz: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online].

71

2015

[cit.

2015-04-07].

Dostupné

z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-

charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ Kurzy: Nezaměstnanost v ČR. Kruzy: Nezaměstnanost v ČR [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ ECOPIA: Intelligent Building, Sustainable Living. ECOPIA: Intelligent Building, Sustainable Living [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.dw.de/ecopia-intelligentbuilding-sustainable-living/a-16466122 Archiweb: Horská chata Monte Rosa, Švýcarsko. Archiweb: Horská chata Monte Rosa, Švýcarsko [online].

2015

[cit.

2015-04-10].

Dostupné

z: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=10322&type=9 Treking: Monte Rosa. Treking: Monte Rosa [online]. 2014 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:http://www.treking.cz/horolezectvi/monte-rosa.htm Nechory: Vinné sklepy Nechory. Nechory: Vinné sklepy Nechory [online]. 2015 [cit. 201504-10]. Dostupné z:http://www.nechory.cz/?p=p_16 Turistika:

Negativa

cestovního

ruchu [online].

2014

[cit.

2015-04-11].

Dostupné

z: http://www.turistika-olafek.estranky.cz/clanky/negativa-cestovniho-ruchu.html Finance:

Jak

se

počítá

HDP? [online].

2015

[cit.

2015-04-13].

Dostupné

z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/vypocet/ IMateriály: Monte-Rosa-Hütte – horská chata [online]. 2014 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/technologie/monte-rosa-hutte-horska-chata-sprovozem-rizenym-automaticky-podle-pocasi_103010.html Velux: Horská chata Monte Rosa Hut [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://reference.evelux.cz/detail/horska-chata-monte-rosa-hut Archicakes: HORSKÁ CHATA MONTE ROSA [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://www.archicakes.cz/cs/horska-chata-monte-rosa

72

Seznam obrázků 1. Systém cestovního ruchu

14

2. Pasivní dům

24

3. Schéma klasického pasivního domu

26

4. Pasivní dům na Islandu

31

5. Eine Welt Handel ag

35

6. Reprezentativní prostory s využitím termodřeva ESCHE

37

7. Skladové prostory v Eine Welt Handel ag

37

8. Alila Villas z Uluwatu

38

9. Posezení v komplexu Alila Villas z Uluwatu

39

10. Horská chata Monte Rosa

40

11. Interiér horské chaty Monte Rosa

41

12. Nechorské sklepní uličky 1

42

13. Nechorské sklepní uličky 2

43

14. Pasivní hotel Beatrice

44

15. Pokoj hotelu Beatrice

45

16. Koupelna hotelu Beatrice

46

17. Konferenční sál hotelu Beatrice

46

18. Víte, co jsou pasivní budovy?

48

19. Víte, na jakém principu pracují?

49

20. Navštívila jste pasivní budovu?

50

21. Vyberte 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které jsou pro vás důležité

51

22. Vyberte 3 důvody, proč byste souhlasili s výstavbou pasivních domů v oblasti CR

52

23. Myslíte si, že jsou pasivní budovy finančně náročné na výstavbu?

53

24. Byl/a jste s návštěvou 1. pasivního domu Beatrice v ČR spokojen/á?

54 73

25. Co se Vám zde nejvíce líbilo?

55

26. Jak jste se dozvěděli o hotelu Beatrice?

56

27. Přál/a byste si dostávat informace o akcích, které hotel Beatrice pořádá?

57

28. Pohlaví respondenta

58

29. Věk respondenta

59

30. Jaké je vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

60

Seznam tabulek 1. Členění podle Ministerstva pro místní rozvoj

17

2. Srovnání podle spotřeby energie

25

3. Tabulka s vysvětlivkami symbolů

27

4. Tabulka s ukazateli úspory energie

29

5. Víte, co jsou pasivní budovy zač?

48

6. Víte, na jakém principu pracují?

49

7. Navštívila jste pasivní budovu?

50

8. Vyberte 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které jsou pro Vás důležité

51

9. Vyberte 3 důvody, proč byste souhlasili s výstavbou pasivních domů v oblasti CR

52

10. Myslíte si, že jsou pasivní budovy finančně náročné na výstavbu?

53

11. Byl/a jste s návštěvou prvního pasivního hotelu Beatrice v ČR spokojená?

54

12. Co se Vám zde nejvíce líbilo?

55

13. Jak jste se dozvěděli o hotelu Beatrice?

56

14. Přál/a byste si dostávat informace o akcích, které hotel Beatrice pořádá?

57

15. Pohlaví respondenta.

58

16. Věk respondenta

59

17. Jaké je vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

60

74

Přílohy Dotazník jmenuji se Hana Polehňová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě - obor cestovní ruch. Dotazník je určen pro zaměstnance a zákazníky hotelu Beatrice. Tímto bych Vás chtěla zdvořile požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který se zaměřuje na výstavbu pasivních domů v oblasti cestovního ruchu. Pasivní budovy jsou zajímavé tím, že dochází ke značné úspoře nákladů na vytápění a můžete se díky nim zbavit některých svých zdravotních problémů. Dotazník je zcela anonymní a výsledky výzkumného šetření budou využity ke zpracování bakalářské práce na téma: Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti CR v ČR – objektu hotelu Beatrice. Upřímně Vám děkuji za Váš čas a spolupráci, Hana Polehňová. 1) Víte, co to jsou pasivní budovy? a) Ano b) Ne 2) Víte, na jakém principu pracují? a) Ano b) Ne 3) Navštívila jste pasivní budovu? a) Ano b) Ne 4) Vyberte 3 důvody ke stavbě pasivního domu, které jsou pro Vás nejdůležitější. a) Vyšší komfort života b) Nízké náklady na vytápění c) Stálý přívod čerstvého vzduchu d) Netvoří se průvan e) Příjemné teploty v létě i v zimě f) Snížení emisí CO2 g) Možnost získání dotací – zelená úsporám 75

5) Vyberte 3 důvody, proč byste souhlasili s výstavbou pasivních domů v oblasti cestovního ruchu. a) Stejné teploty - jak u stropu, tak u země (malé děti) b) Snížení emisí CO2 - lepší životní prostředí c) Zdraví prospěšnější – dům, který pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu d) Netvoří se plísně – díky cirkulaci vzduchu e) Budova má vzdušný moderní vzhled f) Vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností, většinou se zakomponováním živých rostlin 6) Myslíte si, že jsou pasivní budovy finančně náročné na výstavbu? a) Ano b) Ne 7) Byl/a jste s návštěvou prvního pasivního hotelu Beatrice v České republice spokojená? a) Ano b) Ne 8) Co se vám zde nejvíce líbilo? a) Příjemné prostředí v areálu hotelu b) Zákoutí sklepních uliček c) Příjemný personál v hotelu, ale i ve vinných sklepech u Jeňoura, které jsou součástí d) Samotný hotel Beatrice, co se týče jeho řešení a úspory 9) Jak jste se dozvěděl/a o hotelu Beatrice? a) Zaměstnavatel b) Od přátel c) Internet d) Televize e) Billboard f) Tisk

76

Hana Polehňová – Dotazníkové šetření - výstavba pasivních domů v oblasti cestovního ruchu

10) Přál/a byste si dostávat informace o akcích, které hotel Beatrice pořádá? a) Ano b) Ne 11) Pohlaví respondenta a) Žena b) Muž 12) Věk respondenta a) 15 – 20 b) 21 – 35 c) 36 – 50 d) 51 - 65 e) 66 – a více 13) Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? a) Základní b) Střední odborné (vyučen) c) Úplné střední (ukončené maturitní zkouškou) d) Vysokoškolské

77

Hana Polehňová – Dotazníkové šetření - výstavba pasivních domů v oblasti cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Provedení výzkumu využití první pasivní stavby v oblasti CR v ČR objektu hotelu Beatrice

Recommend Documents