VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Informovanost rodičů o první pomoci při akutní laryngitidě
Bakalářská práce
Autor: Daniela Červená Vedoucí práce: Mgr. Hana Bořilová Jihlava 2016
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tématem „Informovanost rodičů o první pomoci při akutní laryngitidě“. Teoretická část charakterizuje pojem laryngitida, popisuje zásady první pomoci při její akutní formě, zmiňuje některé z možností dalšího vzdělávání a získávání informací v oblasti zdraví a péče o něj, následně charakterizuje úlohu rodičů a ošetřujícího personálu v péči o dítě s laryngitidou. Praktická část se zaměřuje na vyhodnocení informací zjištěných dotazníky, jež si kladly za cíl nejen zmapovat aktuální orientovanost respondentů v problematice laryngitidy, ale i zjistit současné povědomí oslovených o zásadách první pomoci při její akutní formě a odhalit nejpreferovanější způsoby nápravných opatření, jež by vedla ke zlepšení současné situace v uvedené oblasti. Klíčová slova: laryngitida, prevence laryngitidy, první pomoc při laryngitidě, osvěta.
Abstract This dissertation deals with the topic “Parents’ Knowledge of First Aid for Acute Laryngitis”. The theoretical part characterises the term laryngitis, describes the principles of first aid for its acute form, mentions some of the options for further education and obtaining information on health and care for it, and subsequently characterises the role of parents and treatment personnel in care for a child with laryngitis. The practical part focuses on the assessment of information from questionnaires that were aimed at mapping how well respondents are currently oriented in the issue of laryngitis, as well as ascertaining their current awareness of the principles of first aid for its acute form, and revealing the best remedy methods that would lead to an improvement in the situation in the field. Key words: laryngitis, prevention of laryngitis, first aid for laryngitis, education.
Poděkování Děkuji paní Mgr. Haně Bořilové za její odborné vedení, cenné rady, lidský přístup a za perfektní spolupráci při psaní této bakalářské práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22. dubna 2016 ...................................................... Podpis
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 2 Poděkování........................................................................................................................ 4 1 Úvod............................................................................................................................... 8 1.1 Cíle výzkumu .......................................................................................................... 9 1.2 Hypotézy ................................................................................................................. 9 2 Teoretická část ............................................................................................................. 10 2.1 Laryngitida ............................................................................................................ 10 2.1.1 Příčiny laryngitidy ......................................................................................... 10 2.1.2 Anatomie hrtanu ............................................................................................ 11 2.1.3 Příznaky laryngitidy....................................................................................... 11 2.1.4 Léčba laryngitidy ........................................................................................... 12 2.1.5 Prevence vzniku laryngitidy .......................................................................... 12 2.2 První pomoc při akutní laryngitidě ....................................................................... 13 2.3 Vzdělávání a rozšiřování informovanosti laiků zaměřené na téma zdraví a péče o něj............................................................................................................................. 14 2.4 Účastníci péče o dítě s laryngitidou ...................................................................... 15 3 Praktická část ............................................................................................................... 17 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 17 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 17 3.3 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 18 3.4 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 18 3.5 Diskuze ................................................................................................................. 30 3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 32 4 Závěr ............................................................................................................................ 36 Seznam použité literatury ............................................................................................... 39 Seznam grafů .................................................................................................................. 41 6
Seznam příloh ................................................................................................................. 42 Příloha 1 - Obrázek dýchací soustavy - celkové schéma ............................................ 43 Příloha 2 - Obrázek hrtanu .......................................................................................... 44 Příloha 3 - Obrázek zotavovací polohy....................................................................... 45 Příloha 4 - Dotazník .................................................................................................... 46
7
1 Úvod Autorka zvolila jako téma této bakalářské práce problematiku informovanosti rodičů o první pomoci při akutní laryngitidě u dětí, protože ji považuje za aktuální a opomíjenou. Jedná se totiž o diagnózu, při níž může i sebemenší zaváhání v poskytnutí první pomoci ohrozit to nejcennější, co rodiče mají – život dítěte. K záchraně dítěte při atace akutní laryngitidy přitom stačí tak málo - znalost minima základních informací a zejména akceptace zásady, že dítě zásadně netransportujeme k lékaři, ale přivoláváme zdravotní pomoc k němu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjištění aktuálního povědomí veřejnosti o první pomoci při akutní laryngitidě u dětí, dále reflexe preferovaných způsobů osvěty nejen rodičů v oblasti rozšíření informovanosti a navržení podpůrných opatření, jež by měla realizací v praxi současnou situaci výrazně zlepšit. Práci tvoří dvě hlavní části, teoretická a praktická. Teoretická část vymezuje základní pojmy týkající se laryngitidy, jejích příznaků, léčby, prevence, první pomoci i specifických úloh jednotlivých účastníků péče o dítě s laryngitidou. Praktická část pojednává o metodice výzkumného dotazníkového šetření, charakterizuje respondenty a výzkumné prostředí, dále rozebírá zjištěná data a představuje je i názorně, formou grafů. Nejpřínosnější částí celé práce je však kapitola navrhující řešení a doporučení pro praxi, u nichž jsou vždy uvedeny výhody i případná úskalí při jejich eventuálním realizování, jež by mělo vést ke zlepšení současné situace v oblasti informovanosti rodičů o první pomoci při akutní formě laryngitidy u dětí. Praktickou část doplňuje seznam použité literatury, seznam grafů a přílohová část obsahující tři obrázky a dotazník.
8
1.1 Cíle výzkumu Cíl první Zjistit informovanost rodičů o laryngitidě. Cíl druhý Zjistit informovanost rodičů o první pomoci při akutní laryngitidě. Cíl třetí Zjistit, jaký způsob získávání informací o laryngitidě a první pomoci při její akutní formě by rodiče preferovali.
1.2 Hypotézy Hypotéza první Předpokládám, že 50 % a více respondentů neví, co je laryngitida a nezná její příznaky. Hypotéza druhá Předpokládám, že 75 % a více respondentů neví, jaká je první pomoc při akutní laryngitidě. Hypotéza třetí Předpokládám, že 75 % a více respondentů preferuje získávání informací prostřednictvím internetu.
9
2 Teoretická část 2.1 Laryngitida Laryngitida je zánět horního 1 úseku dýchacích cest – hrtanu. Dochází k otoku a ke zvýšenému prokrvení sliznice hrtanu, ke spasmu hladké svaloviny dýchacích cest, zúží se jeho průsvit. Postihuje nejčastěji batolata a děti předškolního věku. V prvních letech života může dokonce i malý otok ohrozit život dítěte, protože průsvit hrtanové části dýchací trubice kojence je bez patologických změn pouze 10 mm. Během roku se toto onemocnění vyskytuje zpravidla ve dvou velkých vlnách, a to zejména v jarních a podzimních měsících. Závažnost stavu je dána věkem dítěte, anatomickými poměry a mírou otoku sliznice hrtanu. (Slezáková, 2010) Laryngitida není pouze zánětlivým onemocněním hrtanu, ale postihuje rovněž hlasivky včetně jejich okolí. Často se objevuje po běžném nachlazení, např. po rýmě. Toto onemocnění postihuje častěji chlapce, a to dokonce v poměru 1 : 2. Laryngitida se rozlišuje na virovou a bakteriální formu podle toho, zda jí způsobil virus či bakterie.
2.1.1 Příčiny laryngitidy Nejčastější příčinou laryngitidy je virová infekce horních cest dýchacích (např. vir influenzy, parainfluenzy, RS virus,…), méně často i bakteriální infekce (např. Haemophilus influenzae, streptokoky, stafylokoky,…). Laryngitidu může stejně tak vyvolat také Chlamydia pneumoniae či Corynebacterium diphteriae. Většinou se nejedná o samostatné onemocnění, ale často provází onemocnění průdušek, chřipku nebo zápal plic. Také nadměrné namáhání hlasivek (zpěv, křik) může způsobit zánět hrtanu. Mezi další faktory způsobující laryngitidu patří dráždění cigaretovým kouřem (aktivní i pasivní kouření), průmyslově znečištěné ovzduší i alergeny. (Slezáková, 2010) 1
V některé literatuře je hrtan uváděný jako součást dolních cest dýchacích, společně s průdušnicemi
a průduškami, viz např. MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-7184-867-0.
10
Ve výjimečných případech může být laryngitida zapříčiněna alergickou reakcí. (Vitalion…, 2015)
2.1.2 Anatomie hrtanu Hrtan náleží do dýchací soustavy. Je umístěn mezi nosohltanem a průdušnicí, tzv. tracheou (viz Příloha 1 – Obrázek dýchací soustavy – celkové schéma). „Hrtan (larynx) je dutý trubicový orgán v přední části krajiny krční (viz Příloha 2 Obrázek hrtanu), u ženy asi 5 cm dlouhý, u muže cca 7 cm. Přední plocha je pokryta dolními svaly jazylky. Podél bočních stěn jsou přiloženy laloky štítné žlázy. Dolní část hrtanu pokračuje plynule v průdušnici. Podkladem hrtanu jsou chrupavky. Největší z nich je chrupavka štítná. Je tvořena dvěma ploténkami, jejichž přední okraje se spojují a vytvářejí ostrou hranu. Tato hrana vystupuje u mužů na krku jako nápadný hrbol („ohryzek“). K hornímu okraji štítné chrupavky se připíná široká vazivová blána, kterou je celý hrtan zavěšen k jazylce. Chrupavka prstencová má tvar prstenu. Jeho oblouk je převrácen vpřed, dozadu směřuje ploténka čtyřúhelníkového tvaru. Na horním okraji ploténky jsou kloubně připojeny dvě menší trojboké chrupavky hlasivkové. K hrtanu patří ještě příklopka hrtanová (epiglottis). Má tvar listu se stopkou a sklání se při polykání nad vchodem do hrtanu. Na chrupavky, spojené navzájem vazy a klouby, se připojují příčně pruhované svaly. Svými stahy mění postavení chrupavek a tím také tvar a velikost hrtanové dutiny při dýchání a ovlivňují tvoření hlasu. Vnitřek hrtanu je vystlán sliznicí s řasinkovým epitelem.“ (Machová, 2005, s. 84)
2.1.3 Příznaky laryngitidy Hlavními příznaky laryngitidy je náhle vzniklý drsný, štěkavý, suchý kašel, který vzniká zúžením mezi slizničními valy ve střední části hrtanu. Bez dalších varovných příznaků se často přidává namáhavé dýchání (dušnost) a pískot při nádechu (tzv. inspirační stridor). Rovněž se ve většině případů vyskytuje zvýšená teplota, někdy až horečka, ale jsou známy i kazuistiky s absencí tohoto příznaku. (Vyhnánková, 2006) 11
U dětských pacientů celou situaci ještě zhoršuje přítomný neklid zapříčiněný stísněným pocitem nedostačujícího dýchání až dušení. Nemocný je ve většině případů bledý, vystupuje na něm studený pot a dýchání se stává stále obtížnějším. Při akutní laryngitidě virového původu se příznaky obstrukce dýchacích cest vyvíjejí postupně, od počáteční dušnosti, kdy nemocný zapojuje pomocné dýchací svaly až k vpadávání jugulárních jamek, mezižeberních svalů a epigastria. Postižený chraptí, může dojít až ke ztrátě hlasu (afonii). (Náhlovská, 2013) Při laryngitidě způsobené bakteriemi, se příznaky obstrukce vyvíjejí velmi rychle, tělesná teplota náhle a prudce stoupne, dochází k výrazné inspirační dušnosti a následně pak k náhlému respiračnímu selhání. V tomto případě neklid dítěte v důsledku závažné hypoxie přechází v klid a apatii. (Náhlovská, 2013) Laryngitida se prokazuje pomocí základních vyšetřovacích metod, mezi které patří anamnéza (osobní, rodinná, nynější onemocnění), fyzikální vyšetření (pohled, poslech), vyšetření krve (hematologické, biochemické, CRP, mikrobiologické a ABR – z důvodu prokázání dušení), vyšetření moči a v neposlední řadě výtěr z krku.
2.1.4 Léčba laryngitidy Základem pro léčbu akutní virové laryngitidy je klidový režim, zvlhčování chladnějším vzduchem, inhalace, Priessnitzův obklad na krk. Dále se podávají léky tlumící příznaky, kterými jsou především antitusika a antipyretika. U dětí do věku 12 let je nutno akceptovat skutečnost, že jim nesmí být podán salicylát z důvodu zapříčinění vzniku Reyeova syndromu (těžkého onemocnění s poškozením jater a dalších orgánů, včetně mozku). Rizikem je také možné akutní jaterní selhání často končící i smrtí pacienta. (Hahn, 2007) Léčba akutní bakteriální laryngitidy je v základu stejná jako u virového zánětu hrtanu, pouze jsou navíc ordinována antibiotika, v závažných stavech je vhodná indikace kortikoidů.
2.1.5 Prevence vzniku laryngitidy Základem prevence tohoto onemocnění je celkově dobrá kondice lidského organismu získaná např. racionálním stravováním, zdravou výživou, dodržováním pitného režimu, 12
rovněž vhodnou pohybovou aktivitou, dostatečným přísunem vitamínů, otužováním, psychickou kondicí, dostatkem odpočinku. Obecně lze konstatovat, že jsou vůči vzniku laryngitidy odolnější většinou lidé se zdravým životním stylem. Mezi rizikové faktory podporující vznik laryngitidy patří teplý a nadměrně suchý vzduch v místnosti, protože dráždí dýchací cesty a snižuje tím jejich obranyschopnost. Proto je vhodné vzduch upravovat pomocí zvlhčovačů vzduchu, případně vlhkých tkanin umístěných na radiátoru. Jako velmi efektivní se rovněž osvědčilo časté větrání v uzavřených prostorách. Dalším
rizikovým
ve znečištěném
či
faktorem
je
zakouřeném
časté
přetěžování
prostředí,
jejich
hlasivek,
např.
nepřiměřeným
pobytem
využíváním
a nedostatečnou hlasovou hygienou. To vše má za následek snižování samočistících schopností dýchacích cest, jež jsou pak náchylnější ke vzniku infekce.
2.2 První pomoc při akutní laryngitidě Pokud nezabírá léčba uvedená v kapitole 2.1.4 a zdravotní stav vygraduje ve výrazné potíže s dechem, případně dostaví-li se projevy dušení, je důležité přivolat posádku Zdravotní záchranné služby. Pokus o transport nemocného do nemocničního zařízení vlastními prostředky je velmi rizikový. Velmi vhodné je zajistit pacientovi dýchání chladného a vlhkého vzduchu, který působí při laryngitidě příznivě na snižování otoku sliznice hrtanu. Dále je zapotřebí zachovat klid a nepřenášet paniku, nervozitu, strach a obavy na nemocného, který naopak potřebuje uklidnit, protože nemůže dýchat a jeho strach (nejen z udušení) se zpravidla stupňuje. (Bydžovský, 2011) Při akutním stavu laryngitidy může dojít až k dechové zástavě. V takovém případě je nutné bezprostředně zahájit nejen umělé dýchání, ale i kompletní kardiopulmonální resuscitaci (dále jen KPR), a to z toho důvodu, že po zástavě dechu již do 2 minut nastává rovněž zástava oběhu. KPR u dospělého jedince, který má asfyxii (což může být i případ akutní laryngitidy), začínáme 2 vdechy (musíme provést záklon hlavy, aby nám mohl vzduch proudit do dýchacích cest) a pokračujeme 30 stlačeními hrudníku (propnutýma rukama přiloženýma k dolní polovině hrudní kosti). Stlačení hrudníku musí být dostačující,
13
cca 5 cm do hloubky hrudníku o frekvenci 100´. Frekvence dechu by měla odpovídat frekvenci 20´. KPR u dětí (do 8 let) zahajujeme 5 vdechy (u malých dětí je záklon hlavy malý či žádný), a pokud ještě není zavolaná zdravotní záchranná služba, voláme ji až po 1. minutě KPR. Hrudník stlačujeme do hloubky jeho jedné třetiny o stejné frekvenci jako u dospělého, i stejném poměru, tedy 30 : 2. Frekvence dechu by měla odpovídat frekvenci 20´. Při KPR u novorozenců začínáme také 5 vdechy, ale do nosu i úst zároveň. Poté pokračujeme v resuscitačním poměru 3 : 1, kdy stlačení hrudníku musí být o jednu třetinu jeho hloubky ve frekvenci 120´. Frekvence dýchání by měla být 30 dechů za minutu. Během každé KPR je důležité v pravidelných intervalech kontrolovat, zda se nám obnovily životně důležité funkce, tj. srdeční oběh a dýchání. Pokud ano, uložíme postiženého do zotavovací polohy (viz Příloha 3 – Obrázek zotavovací polohy) a nadále kontrolujeme jeho fyziologické funkce (v případě jejich opětovné zástavy znova zahájíme KPR) a počkáme na příjezd zdravotní záchranné služby (dále jen ZZS).
2.3 Vzdělávání a rozšiřování informovanosti laiků zaměřené na téma zdraví a péče o něj Informace o zdraví a péči o něj jsou pevně a zpravidla i povinně zakomponovány do jednotlivých předmětů v rámci základního i středoškolského vzdělávacího systému školství, takže každý člověk získá základní informace v rámci absolvování povinné školní docházky. Studenti studující střední či případně vyšší formy škol získají větší povědomí i podrobnější informace týkající se zdraví a péče o něj. Prakticky lze říci, že lidé po ukončení povinné školní docházky získávají další informace v této oblasti pouze na základě vynaložení vlastní iniciativy. V takovém případě pak mohou využít: -
příležitostné tematicky zaměřené přednášky a semináře,
-
samostudium odborné a popularizačně naučné literatury,
-
četbu odborných a popularizačně naučných časopisů, periodik apod.,
-
vzdělávací vstupy v televizních i rozhlasových pořadech,
-
tematicky zaměřené pořady v televizi (např. DoktorKA…) 14
-
reklamní prospekty farmaceutických firem,
-
instruktážní videa a spoty v čekárnách zdravotnických zařízení,
-
akreditované kurzy,
-
reklamní spoty v televizi,
-
studium univerzity třetího věku,
-
internetové stránky, webové portály s danou problematikou,
-
nárazové akce pořádané v rámci různých mezinárodních kampaní a světových dnů (např. světový den zdraví, …),
Situace ve vzdělávání a rozšiřování informovanosti laiků zaměřené na téma zdraví a péče o něj v rámci systému českého zdravotnictví skýtá několik možností, jak si celoživotně rozšiřovat penzum znalostí a informací na výše uvedené téma. Je však zcela postavena na bázi dobrovolnosti, záleží jen na zájmu každého jednotlivce, zda je ochoten vynaložit aktivitu, čas, energii i finance a do jakékoli formy celoživotního vzdělávání se zapojit.
2.4 Účastníci péče o dítě s laryngitidou V péči o dítě s laryngitidou se angažují zejména rodiče (případně dospělé osoby mající dítě v péči), lékaři, sestry i pomocný ošetřující personál. Každý z nich však plní svou specifickou úlohu. Jako první do péče o dítě s laryngitidou zpravidla vstupují rodiče, když u dítěte zaregistrují objevující se příznaky počínajícího onemocnění. Úlohou rodiče v péči o dítě s laryngitidou je zejména zajištění včasné diagnostiky onemocnění návštěvou lékaře. Následně se od rodiče očekává aktivní spolupráce se specialistou a maximální pozornost při edukaci o postupech v kritických situacích, které mohou s velkou pravděpodobností nastat. Dalším úkolem rodičů je zajištění léčiv a dohlížení nad dodržováním léčebného režimu naordinovaného odborníkem. Největší specifickou úlohou rodiče je však emocionální zajištění dítěte, ať už svou přítomností, klidem, laskavostí, péčí nebo jakýmkoli blízkým kontaktem (samozřejmě za striktního dodržování základních preventivních opatřeních zabraňujících přenosu infekce). Úloha ošetřujícího personálu v péči o dítě s laryngitidou je podobná, ale vzhledem k tomu, že je ošetřující personál pro dítě zpravidla cizím člověkem, musí vynaložit více 15
různých podpůrných metod, aby si v co nejkratším časovém úseku získal důvěru a přátelství dítěte, což v mnohých případech ztěžuje neznámé prostředí a zdravotnická uniforma. To pomáhá překonat aplikace specifik v psychologickém přístupu v péči o nemocné dítě, jakými jsou např.: -
představení se dítěti (formou odpovídající věku dětského pacienta),
-
maximální spolupráce s rodinou,
-
seznámení s oddělením, včetně jeho režimu, maximální možné přizpůsobení nemocničního režimu domácím zvyklostem (v případě hospitalizace),
-
hovořit nejen s rodičem, ale i přímo s dítětem (vnímat ho jako aktivního účastníka situace),
-
získání důvěry (pravdivým nastíněním situace uzpůsobeným věku dítěte, dodržováním slibů, …)
-
dostatečná komunikace s pacientem před výkonem i během něj (jako účinná obrana proti pacientově strachu z neznalosti situace – nevědomost dítěte podporuje fantazii a obavy),
-
terapie hrou, vyjadřování pocitů dětského pacienta prostřednictvím loutky, hra jako základ komunikace u dětí předškolního věku…,
-
akceptace Charty práv hospitalizovaných dětí,
-
hospitalizace menších dětí (cca do 10 let věku) společně s matkou nebo jiným dospělým,
-
klidné a trpělivé chování personálu,
-
časté chválení dětského pacienta…
16
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Metodou výzkumu této bakalářské práce byla zvolena metoda kvantitativní, a to ve formě dotazníkového šetření. Dotazník se skládal ze 13 otázek, z nichž bylo 10 otázek povinných, a zbylé 3 otázky byly zodpovídány jen na základě volby poslední povinné otázky. Na začátku dotazníku byly zařazeny otázky zjišťující všeobecné informace, jako jsou pohlaví, počet dětí a zaměstnání v oboru zdravotnictví. Dále následovaly otázky postupně mapující všechny stanovené cíle. První hypotéza, týkající se informovanosti v oblasti laryngitidy včetně jejích příznaků patřící k cíli prvnímu, byla zjišťována v otázkách číslo 4 a 5. Hypotéza druhá, zabývající se mírou informovanosti rodičů v první pomoci při akutní laryngitidě, je zkoumána v otázce číslo 7, která náležela k druhému cíli této práce. Otázka číslo 10 byla věnována hypotéze třetí, ta předpokládala, že většina respondentů bude preferovat získávání informací o laryngitidě na internetu. Tato otázka byla základní otázkou pro třetí cíl, jenž si kladl za úkol zjistit nejžádanější způsob získávání informací.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Pro dotazníkové šetření výzkumné části této práce byla zvolena elektronická forma dotazníku šířená prostřednictvím internetu. Charakter výzkumného prostředí, v tomto případě internet, mohl do jisté míry ovlivnit výsledek otázky číslo 10, která se týkala preferovanosti místa získávání informací o laryngitidě. Dotazník byl vytvořen a dále šířen díky internetovému portálu survio, a to po dobu prvních tří kalendářních měsíců roku 2016. Toto období, pro sbírání dat potřebných k výzkumu, bylo zvoleno záměrně po uplynutí podzimních a zimních měsíců, kdy je výskyt laryngitid častější. Cílovou skupinou respondentů byly, vzhledem k tématu této bakalářské práce, pouze rodiče.
17
Dotazník byl zobrazen celkem 156 respondentům, ale pouze 115 z nich dotazník dokončilo. Zbylých 41 dotazovaných vyplňování dotazníku ukončilo u otázky číslo 4 týkající se charakteristiky onemocnění laryngitidy, kdy zjistili, že odpověď neznají.
3.3 Zpracování získaných dat Pro zhotovení této závěrečné práce jsem převážně využívala textový editor Microsoft Word 2007. Za účelem zpracování informací získaných prostřednictvím dotazníku od respondentů byl využit program Microsoft Office Excel 2007. Pro grafické znázornění výsledků jednotlivých otázek z dotazníku jsem zvolila grafy výsečové formy pro snazší orientaci.
3.4 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1: Jste: (zakroužkujte jednu odpověď)
6%
žena muž
94%
Graf 1 Pohlaví respondentů (n = 115)
Cílem této otázky bylo zjistit, zda je respondentem žena či muž. Na tomto grafu můžeme vidět, že z celkového počtu 115 respondentů bylo 108 dotazovaných ženského pohlaví a 7 účastníků výzkumu bylo pohlaví mužského. V procentuálním vyjádření je tedy 94 % respondentů žen a 6 % mužů.
18
Otázka číslo 2: Pracujete v oboru zdravotnictví? (zakroužkujte jednu odpověď)
30%
Ano ne
70%
Graf 2 Zaměstnání ve zdravotnictví (n = 115)
2. otázka dotazníku si kladla za cíl vypátrat, zda jsou dotazovaní respondenti zaměstnáni ve zdravotnictví. Z vyplněných
dotazníků
vyplývá,
že
81
dotazovaných
respondentů
pracuje
ve zdravotnictví a 34 mimo tento obor. Vyjádřeno v procentech pracuje 70 % procent dotazovaných ve zdravotnictví a 30 % mimo něj.
19
Otázka číslo 3: Kolik máte dětí? (zakroužkujte jednu odpověď)
5%
2%
46% Jedno dvě tři 47%
více
Graf 3 Počet dětí (n = 115)
Otázka, v pořadí 3., měla zjistit počet dětí dotazovaných respondentů. Z odpovědí vyplývá, že 53 dotazovaných má jedno dítě, 54 respondentů má děti dvě, tři děti má 6 respondentů a více jak tři děti mají 2 dotazovaní. Po převedení výsledků této otázky do procentuálních hodnot lze konstatovat, že jedno dítě má 46 % respondentů, dvě děti má 47 % dotazovaných, tři děti má 5 % respondentů a více jak tři děti mají 2 %.
20
Otázka číslo 4: Laryngitida je: (zakroužkujte jednu správnou odpověď)
5%
19% 2%
zánětlivé onemocnění nosohltanu zánětlivé onemocnění plic zánětlivé onemocnění hrtanu pro mě neznámý pojem
74%
Graf 4 Charakteristika laryngitidy (n = 115)
4. otázka dotazníku byla zaměřena na zjištění informovanosti rodičů v oblasti laryngitidy. Z průzkumného šetření vyplývá, že 22 respondentů vnímá laryngitidu jako zánětlivé onemocnění nosohltanu. 2 dotazovaní si myslí, že laryngitida je zánětlivé onemocnění plic. 80 dotazovaných ví, že laryngitida je zánětlivé onemocnění hrtanu. A pro zbylých 6 dotazovaných je laryngitida neznámý pojem. V procentuálním vyjádření lze uvést, že 19 % účastníků výzkumného šetření vnímá laryngitidu jako zánětlivé onemocnění nosohltanu, 2 % respondentů považují laryngitidu za zánětlivé onemocnění plic. 74 % rodičů ví, že laryngitida je zánětlivé onemocnění hrtanu a pro 5 % tázaných je laryngitida neznámý pojem.
21
Otázka číslo 5: Hlavní příznaky akutní formy laryngitidy jsou: (zakroužkujte jednu správnou odpověď)
0% 4% štěkavý kašel, dušnost, zvýšená teplota až horečka vyrážka, svědění, otoky, bolesti kloubů bolest v podbřišku, pálení při močení, zakalená moč pro mě neznámé 96%
Graf 5 Příznaky laryngitidy (n = 115)
Otázka číslo 5 měla za úkol zjistit, zda dotazovaní rodiče vědí, jaké příznaky má laryngitida. Výsledky této otázky ukázaly, že převážná většina, tedy 110 respondentů, ví, že laryngitida se projevuje štěkavým kašlem, dušností a zvýšenou teplotou až horečkou. Příznaky ukazující na onemocnění kůže nebo zánětlivé onemocnění močových cest nikdo z dotazovaných nezvolil. 5 rodičů přiznalo, že jsou pro ně příznaky laryngitidy neznámé. 96 % respondentů ví, že laryngitida má za příznaky štěkavý kašel, dušnost a zvýšenou teplotu až horečku. 0 % respondentů, tedy nikdo, nepovažuje za příznaky laryngitidy vyrážku, svědění, otoky a bolesti kloubů, ani bolest v podbřišku s pálením při močení a zakalenou močí. 4 % dotazovaných rodičů odpovědělo, že příznaky laryngitidy jsou pro ně neznámé.
22
Otázka číslo 6: Prodělalo Vaše dítě akutní formu laryngitidy? (zakroužkujte jednu správnou odpověď)
6%
13%
Ano - jednou ano - opakovaně 26%
ne nevím
55%
Graf 6 Prodělání dítěte laryngitidy (n = 115)
6. otázka v tomto dotazníku zjišťovala, zda mají dotazovaní rodiče osobní zkušenost s laryngitidou u svých dětí. 15 respondentů odpovědělo, že jejich dítě prodělalo laryngitidu jedenkrát. 30 rodičů uvedlo, že jejich dítě mělo laryngitidu opakovaně. Potomci 63 dotazovaných rodičů laryngitidu doposud neprodělali a 7 respondentů neví, zda jejich dítě laryngitidu mělo či ne. Vyjádřeno v procentech: 13 % dotázaných tvoří rodiče, jejichž děti prodělaly laryngitidu jednou; 26 % má v domácnosti dítě mající vlastní zkušenosti s recidivami laryngitidy; 55 % rodičů uvedlo, že má doma dítě, které laryngitidu nikdy nemělo a 6 % respondentů neví, zda jejich dítě laryngitidu prodělalo.
23
Otázka číslo 7: Co uděláte v situaci, kdy má dítě akutní formu laryngitidy projevující se těžkým dušením a silným neklidem postupně přecházejícím v klid a apatii? (zakroužkujte jednu správnou odpověď) Odvezu dítě k nejbližšímu lékaři
0%
1%
12% zavolám záchrannou službu, zajistím chladný a vlhký vzduch k dýchání, při zástavě dechu zahájím umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž počkám, až to přejde
87% nevím
Graf 7 První pomoc při akutní laryngitidě (n = 115)
Cílem této otázky bylo zjištění informovanosti rodičů o první pomoci při akutní laryngitidě. Získané odpovědi ukazují, že 14 respondentů by dítě odvezlo k nejbližšímu lékaři. 100 respondentů by se zachovalo správně, tudíž by zavolali záchrannou službu, zajistili chladný a vlhký vzduch k dýchání a při zástavě dechu zahájí umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. Nikdo z dotazovaných by nečekal, až tento stav přejde. A 1 rodič neví, co by měl dělat. Při vyjadřování v procentech můžeme tedy říci, že 12 % účastníků dotazníkového šetření by dítě v akutním stavu laryngitidy odvezlo k nejbližšímu lékaři. 87 % respondentů by se v dané situaci zachovalo správně a zavolalo by zdravotní záchrannou službu, zajistilo by chladný a vlhký vzduch k dýchání a při zástavě dechu zahájilo umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. 0% by čekalo, až akutní stav odezní a 1 % by nevědělo, co má dělat.
24
Otázka číslo 8: Z jakých zdrojů jste získali Vaše znalosti o laryngitidě a o první pomoci při její akutní formě? (zakroužkujte jednu odpověď)
26%
26%
Z informačních letáků v čekárně praktického lékaře pro děti a dorost z médií
od rodičů, kteří se s tím sami setkali 22%
26%
nezískal/a jsem žádné informace
Graf 8 Původ získaných informací o laryngitidě (n = 115)
Otázka číslo 8 zjišťovala, odkud rodiče získali informace o akutní laryngitidě a první pomoci při ní, které doposud mají. Odpovědi této otázky jsou jako jediné téměř vyrovnané, protože 30 respondentů získalo informace z letáků v čekárně praktického lékaře pro děti a dorost, 30 dotazovaných se informace dozvěděli z médií, 25 rodičů má informace ze zkušeností svých či ostatních rodičů a zbylých 30 tázaných informace nijak nezískali. V procentuálním vyjádření 26 % má informace z letáků od lékaře, dalších 26 % získalo informace v médiích, 21 % rodičů se obohatilo o tyto informace na základě zkušeností vlastních či ostatních rodičů a zbývajících 26 % nezískalo žádné informace.
25
Otázka číslo 9: V případě potřeby zjištění informací o této problematice bych je hledal/a: (zakroužkujte jednu odpověď)
2% 20% 36% u ošetřujícího lékaře na internetu v odborných publikacích nevím
42%
Graf 9 Místa hledání informací o laryngitidě (n = 115)
9. otázka zjišťovala, kde by, v případě potřeby, rodiče hledali informace o tematice laryngitidy a první pomoci při její akutní fázi. Z grafu vyplývá, že druhou nejvyužívanější variantou k získání informací týkajících se laryngitidy by byl ošetřující lékař, u kterého by informace hledalo 42 dotázaných. Většina rodičů, konkrétně 48 respondentů, by informace zjišťovala pomocí internetu. Dalších 23 respondentů by, v případě potřeby, zjišťovalo informace v odborných publikacích. 2 rodiče by vůbec nevěděli, kde mají tyto informace hledat. V procentuálním vyjádření tedy vyšlo, že 36 % dotázaných by chtělo získat informace týkající se laryngitidy u ošetřujícího lékaře, 42 % respondentů by informace zjišťovalo na internetu, 20 % v odborných publikacích a 2 % dotazovaných rodičů neví, kde by potřebné informace hledali.
26
Otázka číslo 10: Kde byste chtěli získat informace o problematice akutní laryngitidy? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)
20% 36% Na internetu v televizi v čekárně u lékaře je mi to jedno
32% 12%
Graf 10 Preferované způsoby získání informací o laryngitidě (n = 115)
Tato otázka zjišťovala, jaký zdroj informací o laryngitidě a o první pomoci při její akutní formě by rodiče preferovali. Odpovědi ukazují, že 41 respondentů by chtělo získat informace na internetu. Dalších 14 účastníků dotazníkového šetření by si přálo získávat informace prostřednictvím televize. 37 dotazovaných by uvítalo informace v čekárně u lékaře a zbylým 23 rodičům je jedno, kde informace získají. V procentech lze tedy vyjádřit, že 36 % rodičů chce získávat informace na internetu, dalších 12 % by za zdroj informací rádo využilo televizi, 32 % by uvítalo informace v čekárně u lékaře a 20 % je to jedno.
27
Otázka číslo 11: Na internetu by mi nejvíce vyhovovaly informace o akutní formě laryngitidy v podobě: (zakroužkujte jednu odpověď)
7%
informačních emailů zasílaných automaticky zdravotní pojišťovnou
10%
instruktážních videí umístěných na specializovaných webových stránkách
29%
54%
online chatu s lékařem specialistou (nepřetržitý provoz) je mi to jedno
Graf 11 Preferované způsoby získávání informací o laryngitidě na internetu (n = 41)
Otázka číslo 11 zjišťovala, jaké způsoby získávání informací na internetu by rodičům nejvíce vyhovovaly. Z grafického znázornění odpovědí lze vypozorovat, že 4 respondenti by preferovali formu informačních emailů zasílaných automaticky zdravotní pojišťovnou. Následující variantu, a to instruktážní videa umístěná na specializovaných webových stránkách, by volilo nejvíce – tedy 22 dotazovaných. 12 rodičů by uvítalo online chat s lékařem specialistou, a to v nepřežitém provozu. 3 rodičům, kteří vyplňovali dotazník, je jedno, jakým způsobem by si na internetu informace získali. Informační emaily zasílané automaticky zdravotní pojišťovnou by volilo 10 % tázaných. Instruktážní videa umístěná na specializovaných webových stránkách by využilo 54 % respondentů. Online chat s lékařem specialistou v nepřežitém provozu by použilo 29 % a 7 % je jedno, jaký způsob získávání informací o laryngitidě by na internetu využilo.
28
Otázka číslo 12: V televizi by mi nejvíce vyhovovaly informace o akutní formě laryngitidy v podobě: (zakroužkujte jednu odpověď)
7%
0% informačních spotů vysílaných v časech reklamy zahrnutí problematiky do děje oblíbených seriálů
36% 57%
článků na teletextu je mi to jedno
Graf 12 Preferované způsoby získávání informací o laryngitidě v televizi (n = 14)
Cílem této otázky bylo zjištění nejvyužívanějších způsobů získávání informací prostřednictvím televize. Nejvíce respondentům, číselnou hodnotou vyjádřeno 8 dotazovaným, by se líbila možnost získávání informací o laryngitidě v televizi prostřednictvím informačních spotů vysílaných v časech reklamy. Druhou nejpreferovanější metodou vyšlo zahrnutí problematiky do děje oblíbených seriálů, kterou by upřednostňovalo 5 dotázaných. Informace ve formě článkům teletextu by vyhovovaly pouze jedné odpovídající osobě. Nikomu z respondentů preferujících získávání informací pomocí televize nebylo jedno, jakou formou by se k nim informace dostaly. Vyjádřeno v procentech by chtělo 57 % respondentů získávat informace prostřednictvím informačních spotů vysílaných v čase reklamy. Dalších 36 % by uvítalo zahrnutí problematiky laryngitidy a první pomoci při její akutní formě do děje oblíbených seriálů. Zbylých 7 % by upřednostnilo získání informací ve formě článků na teletextu a 0 % by bylo jedno, jakou formou v televizi by se k nim informace dostaly.
29
Otázka číslo 13: V čekárně u lékaře by mi nejvíce vyhovovaly informace o akutní formě laryngitidy v podobě: (zakroužkujte jednu odpověď)
11% 38%
informačních letáků článků umístěných na nástěnce instruktážních spotů projektovaných na obrazovce
46%
je mi to jedno 5%
Graf 13 Preferované způsoby získávání informací o laryngitidě v čekárně u lékaře (n = 37)
Poslední otázka dotazníku se věnovala upřednostňovaným způsobům získávání informací o laryngitidě v čekárně u lékaře. 14 respondentů by chtělo informace v čekárně u lékaře získat prostřednictvím informačních letáků. Nejméně dotazovaných, 2, by uvítali informace ve formě článků umístěných na nástěnce. Nejvíce rodičů, celkem 17, by preferovalo získávání informací v podobě instruktážních spotů projektovaných na obrazovce a 4 dotazovaným je jedno, jakým způsobem by se k nim informace v čekárně u lékaře dostaly. V procentuálním vyjádření lze dle výsledku odpovědí říci, že 38 % chce informace dostávat prostřednictvím letáků. 5 % by uvítalo články umístěné na nástěnce. 46 % preferuje instruktážní spoty projektovaných na obrazovce. A zbylým 11 % je to jedno.
3.5 Diskuze Hypotéza první: Předpokládám, že 50 % a více respondentů neví, co je laryngitida a nezná její příznaky.
30
Hypotézu první zjišťovaly dvě otázky v dotazníku, a to konkrétně otázka číslo 4 a otázka číslo 5. U obou z nich dotazovaní volili jednu správnou odpověď ze čtyř různých možností. První část hypotézy týkající se znalosti pojmu laryngitida nebyla potvrzena, jelikož 74 % respondentů vědělo, co je laryngitida. Skutečnost, že respondenti předčili první hypotézu o 24 % v oblasti informovanosti o tomto onemocnění, ovlivnil zřejmě fakt, že 70 % z nich pracuje ve zdravotnictví. Z toho tedy vyplývá, že pouhé 4 % respondentů nepracujících ve zdravotnictví věděly, co je laryngitida. Nejčastější chybnou odpovědí bylo označení laryngitidy za zánětlivé onemocnění nosohltanu (19 %). U otázky číslo 5, zjišťující povědomí respondentů o příznacích laryngitidy, se vyskytovaly pouze dva typy odpovědí, 96 % odpovědí bylo správných a uvádělo, že základními příznaky laryngitidy jsou: štěkavý kašel, dušnost, zvýšená teplota až horečka. Skutečnost, že pouhé 4 % dotázaných uvedly, že jsou pro ně příznaky laryngitidy neznámé, byla zřejmě zapříčiněna kompozicí a formulací otázek, kdy otázka číslo 4 nabízela varianty odpovědí týkající se pouze dýchacích cest, kdežto následující otázka číslo 5 již předkládala pouze jednu variantu odpovídající problémům dýchacího ústrojí. Přestože neproběhl žádný podobný výzkum na dané téma a není tudíž možné provést srovnání výsledků, je zjevné, že je žádoucí a nutné zlepšení informovanosti a osvěty laiků nepracujících ve zdravotnictví a zvýšení povědomí o tomto onemocnění u zmiňované cílové skupiny. Hypotéza druhá: Předpokládám, že 75 % a více respondentů neví, jaká je první pomoc při akutní laryngitidě. Hypotéza druhá byla zjišťována prostřednictvím otázky číslo 7, která rovněž nabízela jednu správnou odpověď ze čtyř možných variant. Ani druhá hypotéza se překvapivě nepotvrdila, 87 % dotázaných totiž zvolilo správnou odpověď a prokázalo tak, že ví, co mají dělat v situaci, kdy má dítě akutní formu laryngitidy projevující se těžkým dušením a silným neklidem postupně přecházejícím v klid a apatii. Z toho vyplývá, že drtivá většina respondentů by ve výše uvedené situaci kontaktovala zdravotní záchrannou službu.
31
Chybnou odpověď, že by při akutním ataku laryngitidy dítě odvezli k nejbližšímu lékaři, zvolilo sice pouhých 12 %, ale vzhledem k faktu, že tato chybná varianta může ohrozit život dítěte, jedná se i přesto o vysoké skóre ve vztahu k ohrožení zdraví a života dětského pacienta. I tuto otázku jistě ovlivňuje skutečnost zjištěná druhou otázkou dotazníku, že 70 % respondentů pracuje ve zdravotnictví společně s šestou otázkou, jež pro změnu zjistila, že 39 % dotázaných tvoří rodiče, jejichž dítě prodělalo akutní formu laryngitidy (13 % jednou a 26 % opakovaně).
Hypotéza třetí: Předpokládám, že 75 % a více respondentů preferuje získávání informací prostřednictvím internetu. Třetí hypotézu prověřovala otázka číslo 10 v dotazníku, v níž opět dotazovaní vybírali pouze jednu odpověď ze čtyř možných variant. Překvapivě se ukázalo, že se ani třetí hypotéza nepotvrdila, protože pouze 36 % respondentů preferuje získávání informací prostřednictvím internetu. Přestože se jednalo o většinu, procentuální zastoupení bylo výrazně (konkrétně o 39 %) nižší než předpokládaný odhad. Nejpočetnější skupinou odpovědi byla tedy preference internetu jako zdroje získávání informací, druhou nejčetnější odpovědí byla varianta získání informací od ošetřujícího lékaře, tuto možnost upřednostnilo 32 % respondentů. Při stanovování třetí hypotézy byl zohledněn fakt, že dotazníky budou vyplňovány prostřednictvím internetu, proto bylo očekáváno vysoké procento (75 %) preferenčních hlasů ve prospěch internetových zdrojů, o to překvapivější je konečný výsledek. To, že druhou nejčetnější odpovědí byla preference získání informací od ošetřujícího lékaře, a to v celkem vyváženém poměru (32 % : 36 %), mohla ovlivnit např. i menší časová náročnost zjištění informací od lékaře, který je pro laickou veřejnost zpravidla i větší odbornou a důvěryhodnou autoritou.
3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi Cílem této závěrečné práce není pouze zjištění a konstatování aktuálního stavu a potřeb laické veřejnosti v oblasti dalšího vzdělávání zaměřeného na tematiku laryngitidy u dětí (včetně prevence, příznaků, příčin, první pomoci), ale zejména navržení několika 32
námětů řešení a doporučení, která by mohla v praxi výrazně přispět k zefektivnění současné situace. Tato kapitola bude koncipována tak, že vyjmenuje ke každé z možností uvedených v dotazníku2 varianty různých eventuálních řešení, jež mohou být v praxi aplikovány v představené či pozměněné podobě. U každého doporučení budou zmíněna pozitiva, případně i potenciální nevýhody konkrétního řešení. Návrhy řešení a doporučení pro praxi v oblasti internetových zdrojů: -
instruktážní videa umístěná na specializovaných webových stránkách (výhody: 24hodinová dostupnost, maximální možná názornost a srozumitelnost; nevýhody: nutnost internetového připojení, riziko záměny důvěryhodného internetového zdroje s pseudo-odbornými neověřenými webovými stránkami);
-
online chat s lékařem specialistou (výhody: nepřetržitý provoz, vstup osobního lidského faktoru při komunikaci, individuální přístup k pacientovi – informace „na míru“ aktuálnímu stavu; nevýhody: nutnost internetového připojení);
-
informační emaily zasílané automaticky zdravotní pojišťovnou v inkriminované době zvýšeného výskytu laryngitidy (výhody: získání informace s minimálním vynaložením energie, garance odbornosti informací; nevýhody: informace obecného charakteru, nutnost zřízení emailové schránky a internetového připojení, komplikovanější nalezení emailu starší datace + riziko automatického zařazení do spamové pošty s následným odstraněním).
Návrhy řešení a doporučení pro praxi v rámci televizního vysílání: -
informační spoty vysílané v časech reklamy (výhody: prokazatelně nejvyšší procento persvaze a působení na diváky, častá četnost výskytu, vysoká pravděpodobnost oslovení nejpočetnější cílové skupiny laiků, pasivní získávání informací, velká pravděpodobnost opakovaných zhlédnutí zajišťujících lepší zapamatování důležitých informací; nevýhody: riziko odchodu diváků od televizního přijímače v době reklamy);
2
v pořadí dle preferovaných odpovědí respondentů, od nejžádanější po nejméně upřednostňovanou
variantu.
33
-
zahrnutí problematiky do děje oblíbených seriálů (výhody: emocionální prožitek a následné efektivnější pamětní uchování informací, povýšení zábavných seriálů na děj s edukačními pasážemi, oslovení cílové skupiny diváků nevyužívajících odbornou literaturu; nevýhody: nezjištěny);
-
článek na teletextových stránkách televize (výhody: nepřetržitá dostupnost; nevýhody: limity grafické přehlednosti, neatraktivnost sdělení, technicky překonaná metoda, nízká sledovanost teletextu3).
Společnou výhodou návrhů řešení a doporučení pro praxi v rámci televizního vysílání je potřeba přítomnosti televizního vysílače. Návrhy řešení a doporučení pro praxi v čekárnách zdravotnických zařízení: -
instruktážní spoty projektované na obrazovce (výhody: efektivní vyplnění čekání, odborná důvěryhodnost podpořená prostředím, působení na rizikovou cílovou skupinu pacientů s nižší imunitou - často vyhledávající lékařskou péči; nevýhody: faktor náhody ovlivňující čekání v době promítání edukačního spotu);
-
informační letáky (výhody: možnost odnesení informací s sebou, prospekční materiály si zpravidla vezmou pouze lidé, kteří mají o dané skutečný zájem; nevýhody: náročnost textu pro méně vzdělané a sociálně znevýhodněné občany);
-
články umístěné na nástěnkách (výhody: alternativa v případech absence televizního vysílání v čekárnách; nevýhody: neatraktivita sdělení, potenciální ztrátovost, nemožnost odnést si informace s sebou).
Přestože tato závěrečná práce prokázala, že řešením, které v oblasti internetových zdrojů supluje vyhledání lékařské péče a je jako jediné v maximální možné míře schopné akceptovat individuálnost každého pacienta a vzniklé situace, je online chat s lékařem, respondenti jednoznačně preferovali instruktážní videa.
3
Ze statistických údajů uváděných na teletextových stránkách ČT 1, konkrétně na teletextové straně číslo
862, vyplývá, že nejsledovanější je teletext na ČT 1 a ČT sport. Průměrný údaj za posledních 6 dnů uvádí, že teletext na ČT 1 sledovalo 4, 01 % diváků, což je zanedbatelná část potřebné cílové skupiny (bez ohledu na vyhledávanou tematiku).
34
V rámci televizního vysílání dotazovaní upřednostňovali informační spoty vysílané v časech reklam, zatímco autorka této závěrečné práce považuje za nejefektivnější variantu zahrnutí problematiky do děje oblíbených seriálů. V prostředí čekáren zdravotnických zařízení by respondenti nejvíce uvítali projekci instruktážních spotů na obrazovce, což se zároveň ukázalo i jako nejpřínosnější varianta pro zlepšení současné informovanosti laické veřejnosti.
35
4 Závěr Tato závěrečná práce se zabývá tématem informovanosti veřejnosti v oblasti akutní laryngitidy u dětí, včetně její prevence, příčin, příznaků a první pomoci. Jejím hlavním cílem však je zjištění aktuální informovanosti laiků o výše uvedeném tématu a následný screening potřeb respondentů společně s navazujícím porovnáním předností i nevýhod preferovaných nápravných opatření aplikovatelných do praxe doplněných o návrhy dalších možných řešení vedoucích ke zlepšení současného stavu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o výzkum, který doposud nebyl jindy ani jinde realizován, nejsou k dispozici žádné podklady, s nimiž by bylo možné provést srovnání výsledků šetření. V teoretické části jsou uvedené informace o laryngitidě, o jejích příčinách, o anatomii hrtanu, dále jsou vyjmenované příznaky laryngitidy a popsána její léčba, nechybí ani zmínka o prevenci vzniku laryngitidy, následují rovněž informace o vzdělávání a o rozšiřování informovanosti laiků zaměřené na téma zdraví a péče o něj. Závěr teoretické části specifikuje úlohu jednotlivých účastníků (rodičů a ošetřovatelského personálu) angažovaných v péči o dítě s laryngitidou. Praktická část této závěrečné práce přibližuje metodiku výzkumu, charakterizuje vzorek respondentů a výzkumného prostředí, popisuje zpracování získaných dat, cituje výsledky výzkumu společně s jejich grafickým znázorněním včetně vyhodnocení 13 otázek dotazníkového šetření, jež bylo realizováno formou elektronického dotazníku na webu survio.com, kde respondenti, z 94 % ženského pohlaví, vyplnili 115 validních dotazníků. Vlivem funkčně sestaveného dotazníku a díky adekvátně voleným a jednoznačně formulovaným otázkám se podařilo získat potřebné informace a splnit všechny tři vytyčené cíle. Ani jedna ze tří stanovených hypotéz se nepotvrdila. První cíl – zjistit informovanost rodičů o laryngitidě – ukázal, že větší povědomí o laryngitidě mají rodiče pracující ve zdravotnictví a ti, kteří se již s onemocněním akutní laryngitidy setkali jednou či opakovaně u svých dětí. Co je laryngitida nevědělo pouhých 26 % dotázaných. Lze s jistotou říci, že tuto skutečnost ovlivňuje fakt, že 70 %
36
respondentů pracuje ve zdravotnictví, proto se zřejmě rovněž nepotvrdila hypotéza, jež uváděla, že 50 % a více dotázaných nebude vědět, co je laryngitida. Druhý cíl byl také splněn a poukázal na to, že se nepotvrdila druhá hypotéza, protože pouhých 12 % dotázaných zvolilo chybnou variantu první pomoci při akutní laryngitidě. Přestože se jedná o poměrně nízké číslo, vzhledem k tomu, že toto pochybení může v praxi ohrozit život dítěte, lze považovat realizaci nápravných opatření vedoucích ke zlepšení informovanosti laické veřejnosti za žádoucí a potřebné. Třetí cíl zjistil, jaký způsob získávání informací o laryngitidě a první pomoci při její akutní formě by rodiče preferovali. V dotazníkovém šetření byly respondentům nabídnuty tři formy nápravných opatření, konkrétně v oblasti čerpání informací z internetových a televizních zdrojů, další alternativou bylo získání potřebných vědomostí ve zdravotnických zařízeních. U každé možnosti mohli upřednostnit jednu ze tří různých variant řešení. Z internetových zdrojů dotazovaní preferovali instruktážní videa umístěná na specializovaných webových stránkách, dále by uvítali informační spoty vysílané v televizi v časech reklamy a instruktážní videa projektovaná na obrazovkách v čekárnách zdravotnických zařízení. Pozitiva i úskalí navrhovaných opatření však ukázala, že se jako nejvýhodnější jeví získávání informací o laryngitidě formou online chatu s lékařem prostřednictvím internetu, protože tato varianta, jako jediná ze všech, dokáže v maximální možné míře aplikovat individuální přístup k pacientovi i ke konkrétní vzniklé situaci. Realizace tohoto opatření v praxi by neměla být ani finančně nákladná, konzultujícími lékaři by na chatu mohl být střídající se odborně kvalifikovaný personál, který zrovna vykonává službu ve zdravotnickém zařízení. Za doposud dostupnou variantu tohoto opatření lze považovat telefonický hovor se zdravotní záchrannou službou. Většina rodičů však ataku akutní laryngitidy v počáteční fázi nepovažuje za vážnou a mnohdy až život ohrožující situaci, a proto se k zavolání na linku pohotovostní služby neodhodlají. Další výhodou chatu je rovněž anonymita rodičů žádajících o pomoc, kteří se často stydí za svou neznalost a někdy se ani neodváží pomoc prostřednictvím linky záchranné zdravotní služby ke svému dítěti přivolat. Závěrem lze konstatovat, že ideálním řešením rozšíření povědomí široké veřejnosti v oblasti informovanosti o první pomoci při akutní laryngitidě dětí by byla kombinace více způsobů zlepšování osvěty, tzn. současně prostřednictvím internetových 37
a televizních
zdrojů,
ale
i
doplňujícími
edukačními
metodami
v čekárnách
zdravotnických zařízení.
38
Seznam použité literatury 1. BYDŽOVSKÝ, Jan, 2011. Předlékařská první pomoc. PRAHA: Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-2334-1. 2. HAHN, Aleš a kolektiv, 2007. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. PRAHA: Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-0529-3. 3. KELNAROVÁ, Jarmila a kolektiv, 2013. První pomoc II. PRAHA: Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-8580-6. 4. MACHOVÁ, Jitka, 2005. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum. ISBN 807184-867-0. 5. NÁHLOVSKÁ M., UŠNÍ, NOSNÍ, KRČNÍ (ORL). Laryngitida. [online]. © 2006-13 [cit.
2016-30-3].
Dostupné
z:
http://www.nahlovska.medikus.cz/cz/O-
nemocech/archive?id=93 6. NOVOTNÝ, Ivan a Michal HRUŠKA, 2008. Biologie člověka. Praha: Fortuna. ISBN 978-80-7373-007-9. 7. PLEVOVÁ, Ilona a Regina SLOWIK, 2010. Komunikace s dětským pacientem. Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-2968-8. 8. SLEZÁKOVÁ, Lenka a kolektiv, 2010. Ošetřovatelství v pediatrii. Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-7439-8. 9. SLEZÁKOVÁ, Lenka a kolektiv, 2007. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II – Pediatrie, chirurgie. PRAHA: Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-2040-1. 10. VITALION LEPŠÍ INFORMACE, LEPŠÍ ZDRAVÍ. Laryngitida. [online]. © 2015 [cit. 2016-29-03]. Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/laryngitida/ 11. VYHNÁNKOVÁ, Ludmila. Kašel při onemocnění horních cest dýchacích. Solen s. r. o.: Pediatrie pro praxi. [online]. 2006, 9(1) [cit. 2016-30-03]. ISSN 1803-5264. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2006/01/02.pdf 12. ZACHAROVÁ, E., M. HERMANOVÁ a J. ŠRÁMKOVÁ, 2007. Zdravotnická psychologie. Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-2068-5.
39
13. ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA. Poskytování první pomoci. Zástava dechu a oběhu. [online]. © neuvedeno [cit. 2015-01-6]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=1pomoc
40
Seznam grafů Graf 1 Pohlaví respondentů (n = 115) ............................................................................ 18 Graf 2 Zaměstnání ve zdravotnictví (n = 115) ................................................................ 19 Graf 3 Počet dětí (n = 115) ............................................................................................. 20 Graf 4 Charakteristika laryngitidy (n = 115) .................................................................. 21 Graf 5 Příznaky laryngitidy (n = 115) ............................................................................ 22 Graf 6 Prodělání dítěte laryngitidy (n = 115) ................................................................. 23 Graf 7 První pomoc při akutní laryngitidě (n = 115) ...................................................... 24 Graf 8 Původ získaných informací o laryngitidě (n = 115) ............................................ 25 Graf 9 Místa hledání informací o laryngitidě (n = 115) ................................................. 26 Graf 10 Preferované způsoby získání informací o laryngitidě (n = 115) ....................... 27 Graf 11 Preferované způsoby získávání informací o laryngitidě na internetu (n = 41) .. 28 Graf 12 Preferované způsoby získávání informací o laryngitidě v televizi (n = 14) ...... 29 Graf 13 Preferované způsoby získávání informací o laryngitidě v čekárně u lékaře (n = 37)............................................................................................................................ 30
41
Seznam příloh Příloha 1 ...................................................... Obrázek dýchací soustavy - celkové schéma Příloha 2 .................................................................................................... Obrázek hrtanu Příloha 3 ................................................................................. Obrázek zotavovací polohy Příloha 4 .............................................................................................................. Dotazník
42
