VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost žen ve III. trimestru o klokánkování

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Porodní asistentka

Informovanost žen ve III. trimestru o klokánkování Bakalářská práce

Autor:Renáta Burešová Vedoucí práce: Lenka Görnerová Jihlava 2013

ANOTACE Bakalářská práce pojednává o metodě klokánkování. Zjišťuje, jaká je informovanost žen touto metodou ve III. trimestru těhotenství. Zabývá se nalezením odpovědí na otázky, odkud ženy získávají informace, a jak jsou v dané oblasti orientovány. Zkoumá, jaký je jejich postoj k této metodě. V první části textu (teoretická část) se dozvídáme stručné informace o vývoji plodu, o dělení těhotenství, předčasném porodu a o samotném klokánkování. Samotný výzkum se nachází ve druhé části textu (praktická část), pro který bylo zvoleno dotazníkové šetření. Výsledky jsou zde zároveň i prezentovány pomocí grafů. Klíčová slova Těhotenství, trimestr, klokánkování, předčasný porod, bonding.

Annotation The Bachelor thesis deals with the method of kangaroo care. Figuring out what is the awareness of women in this method III. trimester of pregnancy. It concerns finding answers to the following questions: where do women get their information, and how they are oriented in a given area? It examines the attitude of women to this method. In the first part of the text (theoretical part) we find brief information about fetal development, the division pregnancy, premature birth and about kangaroo care. The research itself is in the second part of the text (practical part), which was selected for the survey. Results are also presented in the graphs.

Keywords Pregnancy, trimester, kangaroo care, premature birth, bonding.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat mé vedoucí bakalářské práce Mgr. Lence Görnerové, za podporu, trpělivost a cenné rady při jejím vytváření. Dále děkuji MUDr. Weberové za její rady. Velký dík směřuje respondentkám, které mi věnovaly svůj čas. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při psaní práce podporovali.

OBSAH 1

2

Úvod .......................................................................................................................... 7 1.1

Cíl výzkumu ...................................................................................................... 9

1.2

Hypotézy............................................................................................................ 9

Teoretická část ....................................................................................................... 10 2.1

Těhotenství ...................................................................................................... 10

2.1.1

Oplození (fertilizace)............................................................................... 11

2.1.2

Implantace a nidace ................................................................................ 12

2.1.3

Vývoj plodového vejce ............................................................................ 12

2.2

Předčasný porod ............................................................................................. 15

2.2.1 2.3

3

4

Následky předčasného porodu ............................................................... 16

Klokánkování.................................................................................................. 18

2.3.1

Vymezení pojmu ..................................................................................... 18

2.3.2

Historie ..................................................................................................... 18

2.3.3

Výhody klokánkování ............................................................................. 19

2.3.4

Bonding .................................................................................................... 20

2.3.5

Příprava na klokánkování...................................................................... 24

2.3.6

Klokánkování tatínky ............................................................................. 24

2.3.7

Klokánkování dvojčat............................................................................. 24

2.3.8

Princip klokánkování ............................................................................. 25

2.3.9

Výzkumy na téma klokánkování ........................................................... 26

Praktická část......................................................................................................... 27 3.1

Metodika výzkumu......................................................................................... 27

3.2

Charakteristika vzorku respondentů ........................................................... 27

3.3

Charakteristika výzkumného prostředí ....................................................... 27

3.4

Průběh výzkumu ............................................................................................ 27

3.5

Zpracování získaných dat.............................................................................. 27

3.6

Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................. 28

3.7

Analýza hypotéz ............................................................................................. 42

3.8

Diskuze ............................................................................................................ 49

3.9

Návrh řešení a doporučení pro praxi ........................................................... 54

Závěr ....................................................................................................................... 55

Seznam použité literatury ............................................................................................... 57 Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 60

1

Úvod

Bakalářskou práci na téma „Informovanost žen ve III. trimestru o klokánkování“ jsem si vybrala hlavně proto, že mě tato metoda velmi zaujala. I přes veškeré moderní pokroky, které nám současná medicína nabízí, je stále velmi vysoké procento narozených před termínem porodu. V České republice se udává, že téměř 8 % porodů končí předčasným porodem. To znamená, že se narodí dítě před 38. týdnem těhotenství a zároveň ve spodní hranici 24. týdne. V případě, že by se narodilo dříve než ve 24. týdnu jednalo by se už o potrat, a to je kapitola sama o sobě. Příčin předčasného porodu existuje velká řada, mnohdy ani není možno zjistit, proč k tomu došlo. Mezi nejdůležitější z nich se uvádí vícečetné těhotenství, infekce plodových obalů, záněty močového systému. Vidíme tedy, že člověk není schopen určit, kdy se jeho miminko rozhodne přijít na svět. Lékaři se tomu samozřejmě snaží předejít, ale v mnoha případech, je to i přes veškerou snahu marné. Pokud se tedy tak stane, že se „malý človíček“ narodí před termínem porodu, je třeba mu poskytnout zvláštní a individuální péči. Dítě by totiž ještě mělo být u matky v děloze a vyvíjet se minimálně do 38. – 42. týdne těhotenství, což je považováno za porod v termínu, kdy je miminko plně vybaveno na start do života. Jestliže se však narodí předčasně, je mu poskytnuta adekvátní péče na specializovaných pracovištích, zejména v perinatologických centrech. Centra jsou vybavena moderní technikou, přístroji - z nejznámějších např. inkubátory, které představují pro předčasně narozené jakousi „náhradní dělohu“, kde jim jsou uměle vytvořeny podmínky pro jejich další vývoj. Domnívám se, že i v současnosti, kdy je péče o předčasně narozené na velmi vysoké úrovní, tak stejně je zapotřebí využít i alternativních metod. Obzvláště v případě, kde je dokázáno mnoho pozitivních výsledků, jako je tomu i u klokánkování. Dle mého názoru je vhodné a přínosné zapojit samotné rodiče do péče o své miminko. Situace předčasného porodu je zátěž pro všechny členy rodiny. Je to nečekaná událost, která přináší mnoho úskalí a nových životních zkušeností. Myslím si, že klokánkování metoda, kdy rodiče mohou zahřát své miminko na své kůži, je neocenitelná v tom smyslu, že pomáhá se mnohem rychleji a efektivněji vyrovnat se vzniklou situací. Je přínosná, jak pro děti samotné, tak i pro jejich rodiče. Hodně záleží na zdravotnických pracovnících, jak se k tomu postaví a jak rodiče podpoří.

7

Klokánkování je totiž metoda, která má svůj vznik v zemích, kde chybělo moderní vybavení a přístroje. Je to metoda, která vůbec nic nestojí a má mnoho pozitivních ohlasů a výsledku, viz dále. Proč tedy nevyužít něco, co nikoho nic nestojí, pouze lásku a trpělivost, a pomoct tím tak našim dětem?

8

1.1

Cíl výzkumu

Za cíl č. 1 jsem si zvolila zjistit, jak jsou ženy ve III. trimestru informované o metodě klokánkování. Zajímala jsem se hlavně o to, kolik informací mají, odkud tyto informace získávají a jaký je jejich celkový postoj ke klokánkování. Na konci práce bych chtěla jako cíl č. 2 vytvořit krátký informační materiál, který by zahrnoval důležité informace a poznatky ohledně klokánkování.

1.2

Hypotézy

K cíli č. 1 jsem si stanovila celkem 7 hypotéz. 1. Více než 50 % těhotných žen nezná metodu klokánkování. 2. Více než 50 % těhotných žen získává informace o klokánkování z médií. 3. Domnívám se, že vícerodičky budou mít více informací o klokánkování než prvorodičky. 4. Předpokládám, že těhotné ženy nad 31 let budou mít o klokánkování více informací než ženy do 30 let. 5. Domnívám se, že ženy s vyšším vzděláním budou více informované o klokánkování než ženy s nižším vzděláním. 6. Více než 70 % žen by uvítalo více informací o klokánkování. 7. Více než 50 % žen by vyzkoušelo klokánkování na vlastní kůži.

9

2

Teoretická část

2.1

Těhotenství

Těhotenství je období v životě ženy, kdy v jejím organismu dochází k vývoji plodu. Trvá v průměru 280 dnů, to znamená 10 lunárních měsíců, počítáno po 28 dnech (Roztočil, 2008). Délku těhotenství určujeme od prvního dne poslední menstruace. Ta se může lišit v rozmezí od 266 do 294 dnů z důvodu individuálních rozdílů v délce a pravidelnosti cyklu (Zwinger, 2004). Délka těhotenství se udává v ukončených týdnech a dnech. Během těhotenství si žena prochází tři období, tzv. trimestry, pro které jsou typické charakteristické rysy (Čech, 1999). 1. trimestr trvá od počátku těhotenství do 12. týdne těhotenství, 2. trimestr probíhá od ukončeného 12. do 28. týdne, 3. trimestr začíná od 28. týdne až do porodu (Čech, 1999). V průběhu těhotenství se vyvíjí plod v děloze matky. Těhotenství vzniká tím, že dochází ke splynutí mužské pohlavní buňky- spermie a ženské pohlavní buňky- vajíčka, jedná se tedy o oplození. Oplozením vznikne zygota, která nese 46 chromozomů, a to buď XX, nebo XY. Během těhotenství se rozlišují 3 období- oplození, implantace a nidace a vývoj plodového vejce. Těhotenství končí porodem plodu (Roztočil, 2008, Slezáková a kol., 2011).

10

Dle délky těhotenství je možno rozdělit porod: 

porod v termínu (partus maturus)

Tím se rozumí narození dítěte ve 38. až 42. týdnu těhotenství. 

předčasný porod (partus praematurus)

Jedná se o porod před ukončeným 37. týdnem těhotenství. 

opožděný porod (partus serotinus)



porod po ukončeném 42. týdnu těhotenství (Zwinger, 2004);

2.1.1 Oplození (fertilizace) K oplození dochází splynutím mužské zárodečné buňky (spermie) s ženskou zárodečnou buňkou- vajíčkem (oocyt) (Roztočil, 2008). Spermie Zralá spermie se skládá z hlavičky (caput), krčku (collum), spojovací části (pars conjuncta) a z bičíku (cauda). Je to buňka o velikosti 50-60 mikrometrů, pohybuje se rychlostí 25mikrometrů/s. Vznikají v točitých kanálcích varlete. Během 10 dnů dochází k vývoji spermie. Nejprve z nediferenciované pohlavní buňky spermiogonie vzniká mitózou primární spermatocyty. Z nich prvním meiotickým dělením vzniknou 2 sekundární spermatocyty, které nesou haploidní počet chromozomů, buď 22 + X nebo 22 + Y. Z těchto buněk druhým meiotickým dělením vzniknou spermatidy. Na rozdíl od ženy, spermiogeneze probíhá u zdravého muže od puberty až po pozdní stáří. Jeden ejakulát obsahuje 300- 500 milionu spermií (Roztočil, 2008). Oocyt Vajíčka vznikají v ovariu- vaječníku v průběhu ovariálního cyklu (Roztočil, 2008).

11

Ženy mají jeden pár vaječníků, ve kterém se nachází folikuly různého stupně jejich vývoje. Než vznikne samotné vajíčko (oocyt), musí si projít přes primární, sekundární až na terciární folikul, jedná se o Graafův folikul, který později působením proteolytických enzymů, praskne a nastává ovulace, kdy je vajíčko uvolněno z vaječníku a zachyceno vejcovodem. Jestliže vajíčko není do 24 hodin oplodněno spermií, tak ztrácí svou schopnost a zaniká. Dále z prasklého folikulu působením FSH a LH hormonu vzniká žluté tělísko- corpus luteum. To se stává prozatímní endokrinní žlázou produkující estrogeny a progesteron. Jestliže žena neotěhotní, tak nastane tuková kapénková degradace buněk žlutého tělíska a postupně zaniká a přeměňuje se na corpus albicans. Pokud je však vajíčko oplodněno, tak vzniká corpus luteum graviditatis, jehož úlohou je hormonální příprava na těhotenství. Takto působí až do ukončeného 3. měsíce těhotenství, pak se objevují regresní změny, ačkoliv je v těle přítomno po celou dobu těhotenství, ale jeho funkci přebírá placenta (Čech, 2008).

2.1.2 Implantace a nidace Dochází ke změně děložní sliznice působením progesteronu z corpus luteum graviditatis. Endometrium je více vaskularizováno, zvyšuje se jeho výška a obsah glykogenu v buněčných vakuolách (Roztočil, 2008). K vlastní implantaci a nidaci dochází cca 6. den po oplození. Během toho blastocysta nalehne na děložní stěnu a začne prorůstat do sliznice dutiny děložní (Roztočil, 2008).

2.1.3 Vývoj plodového vejce Plodové vejce zahrnuje plod, placentu, plodové obaly, plodovou vodu a pupečník (Roztočil, 2008). Placenta Placenta je dočasná endokrinní žláza a hormonálně udržuje těhotenství produkcí steroidních hormonů (estrogeny a progesteron), hCG a lidského placentárního laktogenu. Umožňuje kontakt s organismem matky a plodu během těhotenství. Je zodpovědná za zásobování plodu kyslíkem a živinami a za odvádění zplodin jeho metabolismu (Roztočil, 2008).

12

Plodové obaly Rozeznávají se tři plodové obaly: decidua, chorion a amnion (Roztočil, 2008). Decidua Tvoří zevní obal plodového vejce. Jedná se o těhotensky změněné endometrium. Je zodpovědná za nidaci plodového vejce a za jeho první výživu (Roztočil, 2008). Chorion Plodový obal, který tvoří placentu a vzniká z diferenciovaného cytotrofoblastu (Roztočil, 2008). Amnion Jedná se o vnitřní obal plodového vejce. Amnion překrývá plodovou část placenty a pupečníku, je bezcevný a průhledný. Amnion je kryt kubickým epitelem, jehož buňky secernují amniální tekutinu (Roztočil, 2008). Plodová voda (Liquor amnii) Je to tekutina, která vyplňuje amniální dutinu. Plodová voda je tvořena amniálním epitelem a zároveň i močí plodu. Skládá se ze solí, bílkovin, močoviny, odloupaných buněk plodu, mázku a lanuga (Roztočil, 2008). Plodová voda má následující význam: 

napomáhá k roztlačování děložní svaloviny,



je součástí vnitřního prostředí plodu a má účast na jeho metabolizmu,



ochrana placenty a matky před pohyby plodu,



ochrana plodu před nebezpečím zvenčí,



umožňuje pohyby plodu,



při porodu působí na roztahování dolního děložního segmentu, hrdla a branky děložní,



z plodové vody lze stanovit stav plodu (Roztočil, 2008);

13

Pupečník (Funiculus umbilicalis) Umožňuje důležité spojení s placentou a plodem nezbytné pro výměnu mezi nimi. Skládá se ze dvou artérií, které vedou odkysličenou krev plodu, a z jedné žíly, která vede okysličenou krev k plodu (Roztočil, 2008). Plod Vývoj plodu se rozděluje do dvou vývojových období. Od 3. do 12. týdne těhotenství se jedná o embryonální vývoj. Během embryonálního vývoje dochází k organogenezi. Od 12. týdne se embryo mění na plod a nastává období fetálního vývoje plodu. Pro toto období je typický velký růst a dokončení vývoje stávajících struktur (Roztočil, 2008).

14

2.2

Předčasný porod

Dle definice se za předčasný porod počítá ukončení těhotenství před 38. týdnem těhotenství (gravidity). Za dolní hranici předčasného porodu se v České republice udává 24. týden. Jedná se o tzv. hranici viability neboli životaschopnosti plodu. Tato hranice se mění díky neustále zlepšující se péči a s rozvojem neonatologie. Do roku 1994 byl za hranici viability v ČR považován 28. týden a porodní hmotnost nad 1000g. Z toho lze usuzovat na stále zlepšující se péči o předčasně narozené, neboť šance na přežití je nyní v České republice stanovena na 24. týden těhotenství a na porodní hmotnost nad 500 g (Zwinger, 2004, Dokoupilová, 2009). Za porod je také považováno narození dítěte s hmotností 500 g a více, který projevuje alespoň jednu ze známek života a zároveň i narození dítěte, které má hmotnost nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin. Označení porod získává i mrtvorozené dítě s hmotností vyšší než 1000 g a více (Zwinger, 2004). O potrat by se jednalo v případě, že by živý plod vážil méně než 500 g (pokud zemře do 24 hod.) a nebo by se narodil mrtvý plod s hmotností nižší než 1000g (Čech, 1999). V České republice končí zhruba 8 % těhotenství předčasným porodem. Důvodů je mnoho, mezi nejčastější z nich patří: inkompetence- nedostatečnost hrdla děložního, vývojové vady dělohy, nadměrné množství plodové vody, přílišné rozepnutí dělohy při vícečetném těhotenství, preeklampsie, cukrovka, tělesná a psychická traumata, poruchy vývoje placenty a plodu. Mezi nejčastější příčinu se však uvádí zánět plodových obalů a placenty (Čech, 1999). K ukazatelům, které signalizují hrozící předčasný porod, se zahrnuje: krvácení z rodidel, předčasný odtok plodové vody a děložní stahy (Čech, 1999). Porod nezralého miminka se řeší individuální cestou s přihlédnutím ke všem závažným skutečnostem. Miminka se rodí buď vaginálně, nebo císařským řezem, záleží totiž na příčině. Šance na přežití u předčasně narozeného jedince pak závisí na jeho gestačním stáří a na jeho dosažené hmotnosti (Čech, 1999).

15

Rozdělení novorozence dle dosaženého gestačního stáří (týdne těhotenství): 

36. – 37. týden těhotenství = lehká nezralost,



32. – 35. týden těhotenství = střední nezralost,



28. – 31. týden těhotenství = těžká nezralost,



24. – 28. týden těhotenství = extrémní nezralost (Čech, 1999);

Rozdělení dle dosažené hmotnosti plodu: 

nad 2500 gramů = normální váha novorozence,



1500 – 2500 gramů = nízká porodní hmotnost novorozence,



1000 – 1500 gramů = velmi nízká porodní hmotnost,



pod 100 gramů = extrémně nízká porodní hmotnost (Čech, 1999);

Z výše uvedeného je třeba zvolit adekvátní péči o novorozence. V ČR je třístupňová péče o novorozence (Čech, 1999). 1. stupeň zahrnují všechny městské porodnice s novorozeneckým oddělením. Starají se o fyziologické novorozence nebo lehce nezralé, narozené po 35. týdnu těhotenství, pokud je jejich adaptace zcela bez problémů (Čech, 1999). 2. stupeň představují intermediární centra ve větších městech. Péče je zaměřena na novorozence narozené po 35. týdnu těhotenství. V případě dobré poporodní adaptace je možno i v nižším týdnu. Pracuje zde vyškolený personál a v centrech je zajištěna ventilační podpora a infuzní výživa (Čech, 1999). 3. stupeň reprezentuje celkem 12 perinatologických center - Praha - UPMD Podolí, FN Motol, VFN v Apolinářské ulici, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Ústí nad Labem, Most, Brno a Zlín. Centra jsou vybavena jednotkami intenzivní péče pro novorozence a poskytují péči již během komplikovaného těhotenství (Čech, 1999).

2.2.1 Následky předčasného porodu Narození nedonošeného novorozence představuje pro celou rodinu stresovou zátěž. Očekávání z porodu dopadlo jinak, než si rodina představovala. Objevují se u nich pocitu strachu, zklamání, osobního selhání a musí se vypořádat s realitou, která se pohybuje na hranici života a smrti (Dokoupilová, 2009). 16

Kromě biologických faktorů ovlivňují vývoj nedonošeného dítěte i faktory psychosociální. Důležitý je vzájemný vztah mezi matkou a dítětem, který bývá ohrožen depresivními stavy matky. U matek se objevují pocity viny a selhání, které jsou ovlivněny tím, jak matka vnímala partnerovu pomoc během těhotenství i po porodu. Psychický stav matky se může projevit na vývoji dítěte (Dittrichová, 2004). Mezi hlavní překážky, jak se s touto nečekanou událostí vyrovnat, je pocit dezorientace. Celá rodina je nedobrovolně vržena do nového, neznámého prostředí. I přes veškerou snahu zdravotnického personálu- uklidnit rodiče a navodit cílený pocit důvěry, nedochází k uklidnění. Psychické pochody rodičů můžeme pochopit, když porovnáme situaci „před“ a „po“ předčasném porodu. Před porodem si většina budoucích matek aktivně vyhledává informace o porodu, mateřství a kojení. Účastní se těhotenských přípravných kurzů, kde jsou podporovány v radostném očekávání a v jejich vlastním ženství. Dá se to tedy shrnout, že atmosféra během těhotenství je provázena sněním. První krůčky, slůvka, úsměv, o tom všem žena nevysloveně a skrytě sní. Občas se mihne pocit obavy, ale ten je rychle vystřídán očekáváním standardního porodu a následné péče. Pokud tedy dojde k neočekávanému zvratu, který se neshoduje se snem, dochází k procitnutí. To je provázeno zmatky, které přerůstají v šok. Přáním je probudit se ze špatného snu, odmítnout nečekanou situaci. Zoufalství po porodu je veliké, proto není divu, když se myslí rodiče mihne přání smrti potomka a aby se mohli vrátit k dosavadnímu životu, na který jsou zvyklí. Zároveň s ním se objevuje i touha, aby vše dobře dopadlo (Dokoupilová, 2009).

17

Klokánkování

2.3

2.3.1 Vymezení pojmu Tento pojem pochází z anglického slova „Kangaroo care“, jedná se o metodu skin-toskin neboli kůže na kůži. Patří do jedné z metod bazální stimulace (Magurová, 2009). Klokánkování je označení, které připomíná klokanici nesoucí své mládě, které se rodí v nezralém stadiu vývoje (Sears, 2012). Umožňuje vznik pevného pouta mezi rodiči a dětmi. Klokánkování zahrnuje 3 součásti péče: 

kontakt kůže na kůži (skin-to-skin),



výlučné kojení,



podpora vztahu matka-dítě (Magurová, 2009);

2.3.2 Historie Zrod této metody se datuje do roku 1978 a připisuje se velkoporodnici

v jedné

chudinské čtvrti v kolumbijské Bogotě. Porodnice se v té době potýkala s nedostatkem inkubátorů a s častým výskytem infekcí. Vše nabralo jiný spád, když pediatr Edgar Rey Sanabria se svým týmem přišel na myšlenku, aby ženy nosily své děti na těle po dobu 24 hodin denně. Děti byly nahé, oblečené pouze v plínce, vlněném kulichu a v teplých ponožkách. Takto oděné děti byly umístěny na matčin nahý hrudník mezi prsy. Připevněny byly pomocí pruhu látky a přikryty matčiným oblečením. Dítě bylo v neustálém fyzickém kontaktu s matkou (nebo s otcem či jiným příbuzným), kontakt byl přerušen pouze na nezbytnou dobu během přebalování a koupání. O dítě bylo pečováno tímto způsobem až do očekávaného termínu porodu. Pozitivním výsledkem, že to dítěti svědčí, bylo přibývání na váze, jako by tomu bylo v děloze (Jirásková, 2006).

18

Našla se však velká část lékařů, která toto počínání zpochybňovala. A proto se roku 1989 kolumbijští lékaři snažili tuto metodu obhájit a podrobili ji srovnávacímu šetření. Z jejich výzkumu vyplynulo, že klokánkované děti rostou stejně rychle jako děti v inkubátoru a po jednom roce mají i větší obvod hlavičky. Přínos klokánkování není jen v zemích, které nedisponují adekvátním technickým vybavením, ale i tam, kde jsou pro péči o novorozence k dispozici nejmodernější přístroje (Jirásková, 2006). Průkopnice klokánkování v USA, Dr. Susan Ludington- Hoe (1993) demonstruje metodu klokánkování a její pozitivní vlivy na skutečném případu, z října roku 1991. V tomto roce se totiž v nemocnici v Bostonu narodilo miminko ve 24. týdnu těhotenství. Předčasně narozený chlapec byl těžce nemocný a zdravotničtí pracovníci museli vynakládat vysoké úsilí, aby ho udrželi při životě. Jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval. Proto zajistili jeho matce potřebný čas, aby měla možnost se s ním rozloučit. K velkému překvapení však došlo za 2 hodiny poté, kdy se zdravotničtí pracovníci vrátili- viděli jeho matku, jak svého syna, stále napojeného na přístrojích, chová nahého na své obnažené hrudi. Sestřičky si povšimly důležitých ukazatelůstabilnější krevní tlak, zvýšené okysličení krve, snížené množství oxidu uhličitého. Požádali tedy jeho matku, aby dělala tu samou věc po celou noc a mezitím monitorovali jeho stav. Během 24 hodin došlo k dramatickému zlepšení. Miminko bylo po určité době zdravé propuštěno z nemocnice. Díky tomuto úspěchu se tato metoda využívá s oblibou dále (Ludington, 1993).

2.3.3 Výhody klokánkování Bylo provedeno velké množství vědeckých výzkumů, z jejichž závěrů vyplynulo následující. Výhody jsou přínosné, jak pro samotné děti, tak i pro jejich rodiče (Ludington, 1993).

19

Mezi prokázané výhody u dětí se uvádí: 

stabilizace srdeční frekvence,



pravidelnější dýchání,



stabilnější tělesná teplota,



lepší prokrvení,



prevence prochladnutí,



delší doba spánku potřebná pro správný vývoj mozku,



váhový přírůstek,



omezení zbytečných aktivit, které snižují kalorie na úkor dítěte,



snížení plačtivosti,



déletrvající bdělost,



vhodná příležitost ke kojení,



pevnější bonding,



zvýšení pravděpodobnosti časnějšího propuštění z nemocnice (Ludington, 1993);

Z provedených výzkumů je dokázáno, že plod je schopen zapamatovat si sluchový vjem matčina tepu srdce. Po provedených pokusech u dětí, kterým se vysílal tep lidského srdce (75 úderů/min), se ztišil pláč a zlepšil spánek, což vedlo k rychlejšímu dosažení své původní váhy (Pouthas, 2000).

2.3.4 Bonding Tento pojem pochází z angličtiny a překládá se jako připoutání, lepení neboli sepjetí. Zahrnuje proces vytváření vztahu mezi matkou a miminkem. Klinická psycholožka věnující se problematice podpory bondingu Michaela Mrowetz (2011) píše o tom, že raný vztah mezi nimi se tvoří a upevňuje již před porodem a naplno se ukotvuje během porodu díky zvýšené koncentraci hormonů.

20

Pod pojmem „připoutání“ rozumíme dlouhodobý a těsný emoční vztah, nejčastěji mezi matkou a dítětem. Tento vztah zahrnuje snahu být co nejvíce na blízku a v těsném kontaktu. Vazba vzniká po narození rychle. Zpočátku je na matce, jak tuto těsnou vazbu podpoří- úsměvy, laskání, hlazení. Start do života dítěte může být ztížen, pokud je matka „necitlivá“ k jeho potřebám, či nemá podporu z okolí. Dítě pak těžko získává tak potřebný pocit bezpečí a jistoty. Je dokázáno, že pokud vznikne pevná vazba mezi matkou a dítětem, tak dítě se lépe vyvíjí ve sféře emoční, sociální i kognitivní (Dunovský, 1999). Sears (2012) ve své knize uvádí, že dle výzkumu Dr. Marshalla H. Klause a Dr. Johna H. Kennella z roku 1976, že nejen u zvířat, ale i u lidí existuje tzv. „senzitivní období“. V tomto období je právě největší možnost vytvořit vzájemný vztah. Jejich studie taktéž ukazují, že raný kontakt mezi matkou a dítětem ovlivní i to, jak se matka o dítě bude starat v budoucnu. John Bowlby (2010) píše o 4 hlavních teorií počátku a podstatě dětské připoutanosti: Fyziologické potřeby Podstatou je, že dítě pro své přežití musí uspokojovat své základní fyziologické potřeby- např. potřeba potravy a tepla a v důsledku toho se připoutává k dané osobě. Daná osoba se tedy stává zdrojem uspokojování jeho potřeb. Jedná se o tzv. „teorii vypočítavé lásky“ (cupboard – love theory), „teorie sekundárního pudu“ (Bowlby, 2010). Lidský prs Novorozenci vykazují vrozený zájem o lidský prs. Postupem času se naučí, že v okamžiku, kdy je jim prs nabídnut, tak společně s ním je přítomna i osoba, ke které si vytváří pouto. Bowlby navrhuje termín tzv. „teorie primárního sání objektu“ (Primary Object Sucking) (Bowlby, 2010). „Teorie primárního upnutí k objektu“ (Primary Object Clinging). Mezi primární potřeby novorozence patří kontakt s lidskou bytostí nezávisle na uspokojování dalších jeho primárních potřeb, jako např. potřeba potravy a tepla (Bowlby, 2010)

21

„Teorie primární touhy po návratu do dělohy“ (Primary Return-to-Womb Craving). Touha novorozence o návrat do nitroděložního období (Bowlby, 2010). Je dokázáno, že novorozenec je schopen rozpoznat vlastní matku dříve, než je schopno se jí přidržovat a že dítě ve věku třech měsíců dokáže odlišit matku od ostatních lidí. Z mnoha provedených experimentů vyplývá, že již u novorozence fungují všechny smyslové orgány. Několik dnů po narození dokáže rozeznávat různé pachy a hlasy (Bowlby, 2010). Dle Searse (2012) je po porodu nezbytně důležité dodržet následující kroky pro navázání citové vazby: Dívat se na své dítě Novorozenci vidí na vzdálenost cca 25 cm, to představuje přibližnou vzdálenost od matčiny bradavky k jejím očím. Sears (2012) píše, že během první hodiny jsou oči novorozence doširoka otevřeny a i pro cizí osoby jsou jistým způsobem okouzlující. To potvrzuje i výzkum Dr. Klause a Dr. Kennella v knize Bonding, kde probíhal výzkum o pohledu novorozence. Výzkumu se účastnily studentky medicíny, které v té době neplánovaly dítě. Zajímavé je, že v okamžiku, kdy výzkum skončil, tak si každá z nich plánovala mateřství (Sears, 2012). Mluvit se svým novorozeným miminkem Studie ukazují schopnost novorozenců rozeznat hlas vlastní matky a otce, dokonce i jejich sourozenců, od ostatních (Sears 2012). Kojit své dítě v první hodině po porodu Zatímco dítě saje matčinu bradavku, tak se do jejího těla vyplavuje hormon oxytocin. Ten je zodpovědný za lepší stahování dělohy a za menší poporodní krvácení (Sears, 2012). Antalová (2011) pojednává o tom, že medicínské pojetí porodu připravilo ženu o hlavní vyvrcholení porodního procesu- o radost. Rutinní postupy, během kterých jsou miminka oddělena od svých matek, mohou za to, že ženy nemají již zmíněnou radost z porodu a posléze i raný vztah mezi matkou a miminkem není ze začátku takový (Mrowetz, 2011).

22

Mezi zásadní kroky k podpoře bondingu patří maximálně možný kontakt matky s novorozeným miminkem, který je třeba zahájit, co nejdříve. Nejlépe ihned po porodu, nahé, neumyté miminko položit na nahou hruď matky. Mezi doporučení se uvádí, že by se neměla smývat plodová voda z rukou miminka, protože je stejné vůně a chuti jako matčina bradavka. Tudíž miminko lépe vyhledá zdroj mateřského mléka, neboť si instinktivně strká pěstičky do úst. Již výše zmíněný kontakt kůže na kůži přispívá k lepší poporodní adaptaci a zajišťuje dostatečné teplo. Také je velmi důležité zajistit vzájemný kontakt z očí do očí (Mrowetz, 2011). Mnoho rodičů je po porodu překvapeno, že jejich miminko nepláče, vědci tvrdí, že v prvních minutách po porodu je miminko v poklidné bdělosti a tudíž je schopno komunikovat s okolím. A již v prvních minutách po porodu novorozenec začne vnímat, ke komu patří. Tato bdělá fáze trvá cca jednu hodinu, poté miminko usíná hlubokým spánkem. Proto je vhodné trávit tento čas se svým miminkem, protože během následujících dní už bude tato fáze trvat kratší dobu (Sears, 2012). Situace, kdy je miminko odděleno od matky, jsou v České republice běžné. V mnoha nemocnicích je snaha přiložit miminka na břicho matky, ale poté jsou často oddělena z důvodu rutinně zavedených postupů- vážení, měření, ošetření. V ČR je zhruba 10 – 12 % porodů vedeno jako rizikových. Ale pouhá méně než třetina matek je v nepřetržitém kontaktu se svým miminkem po dobu 2 hodin po fyziologickém porodu. Není pravda, že bez bondingu si matka nevytvoří vztah se svým miminkem. Jedná se o to, že v prvních hodinách po porodu jsou vyplavovány hormony, které usnadňují celou situaci vstupu do mateřství (Mrowetz, 2011). Dr. Ludington (1993) ve své knize píše nejen o pozitivních vlivech na dětech, ale i na rodičích samotných. Rodiče získávají pozitivnější přístup k náročné situaci, lépe se přizpůsobují nové rodičovské roli. Magurová (2009) dodává, že rodiče získávají pocit většího sebevědomí. Dokážou více porozumět projevům a signálům jejich dítěte. Jirásková (2006) zmiňuje skutečnost, že samotné klokánkování přispívá k úspěšnému kojení, kdy kontakt matky s dítětem v blízkosti prsů stimuluje (podněcuje) tvorbu mléka (Ludington, 1993, Magurová, 2009, Jirásková, 2006).

23

2.3.5 Příprava na klokánkování Klokánkování by mělo probíhat v příjemném prostředí- dostatek tepla, příjemná hudba, pohodlné polohovací křeslo (Magurová, 2009). Během klokánkování je miminko spolu s plenkou položeno na matčin hrudník, mezi její prsy a přikryto dekou. Nedonošená miminka nemají dostatek podkožního tuku, a proto potřebují matčino teplo, aby si udržela teplotu. Studie klokánkování ukazuje na to, že teplota matčiny kůže okamžitě zareaguje jejím zvýšením teploty, jakmile začne klesat teplota dítěte (Sears, 2012). Pohyb po místnosti během klokánkování je možný, ale je třeba, aby si matka fixovala dítě pomocí šátku. Tělesný kontakt mezi matkou a dítětem se ze začátku omezuje na dobu 5 minut, postupně se doba prodlužuje. Obvykle se začíná s polohou tvářičky dítěte k levému prsu matky (nebo otce). Existuje pro to jednoduché vysvětlení- dítě lépe vnímá pro něj již známý tlukot srdce (Magurová, 2009).

2.3.6 Klokánkování tatínky Klokánkování není vhodnou metodou výhradně pro maminky, ale i pro tatínky má své důležité opodstatnění (Sears, 2012). Navzdory tomu, že se miminko nevyvíjelo v otcově těle, tak otec je schopen klokánkovat stejně tak jako žena. Tlukot jeho srdce, dech a teplo sálající z jeho těla má na miminko stejně pozitivní vliv. Dokonce to přináší i své výhody, díky jeho větším rukám jsou doteky pevnější a působí více ochranitelsky (Ludington, 2012).

2.3.7 Klokánkování dvojčat V knize Kangaroo Care (Ludington, 1993) se můžeme dozvědět i o možnostech klokánkování dvojčat. Přínos plynoucí z klokánkování má vliv i na ně. Mohou být klokánkována jak spolu, to znamená, že každé je na jednom prsu, tak i odděleně. Další alternativou může být zapojení jiného člena rodiny do péče, zejména tatínky. Je znám zajímavý případ, kdy matka měla na své hrudi dvojčátka až po dobu 6 hodin. Po tuto dobu matka i s dětmi spokojeně spala, aniž by u nich došlo k prochladnutí.

24

2.3.8 Princip klokánkování Metoda klokánkování se stala známou po celém světě a v současnosti se uplatňuje ve 2 způsobech: 1. Nepřerušované (kontinuální) klokánkování Tento způsob se uplatňuje zejména v méně rozvojových zemích. Klokánkuje se po dobu 24 hodin, 7 dní v týdnu. Matka nahrazuje inkubátor prostřednictvím svého těla a udržuje tak fyziologické funkce dítěte v optimálních mezích (Sikorová, 2011). Během kontinuálního klokánkování se lze střídat s další osobou, která může zcela zastoupit v roli, neboť 24hodinový kontakt je náročný. Klokánkující osoba musí dokonce i spát v polosedu, aby se předešlo případnému reflexu u dítěte. Klokánkování je ukončeno ve chvíli, kdy dítě začne polohu odmítat (Sikorová, 2011). 2. Nepřerušovaná verze Tato varianta se objevuje v rozvinutějších zemích. Klokánkování se omezuje na určitou dobu, nejčastěji od jedné do několika hodin. Tento způsob se využívá v případech, kdy nepřerušovaný způsob není vhodný. Ideální doba jsou 2 hodiny a více, protože tato délka poskytuje stimulaci ke zvýšené tvorbě mléka a zároveň jsou omezeny zbytečné přesuny z a do polohy klokánkování. Každý přesun dítěte působí na vztah ničivě. (Sikorová, 2011). Dr. Ludington (1993) se na podkladě již provedených výzkumů domnívá, že se metoda klokánkování uplatňuje na základě těchto 3 faktorů, které mají vliv na dítě: 1. během klokánkování se vytváří podmínky, které dítě zná už z období intrauterinního (nitroděložního) života- například tlukot matčina srdce, její hlas; 2. miminko není nijak omezeno v pohybu, podporuje flexi- ohyby rukou a nohou; 3. ochraňuje dítě a poskytuje mu úlevu od zatěžujících elementů intenzivní péče.

25

2.3.9 Výzkumy na téma klokánkování Na toto téma proběhla již řada výzkumů, které probíhaly ve Skandinávii, Anglii, Francii, Německu, Indii, Ugandě, Keňe, Mosambiku a v USA. Výsledky jsou v naprosté většině kladné. Dokonce i organizace jako UNICEF a WHO podporují tuto metodu. (Ludington, 1993). Sikorová a Suszková (2011) prováděly výzkum, ve kterém se snažily najít dostatek důkazů pro opodstatnění používání metody klokánkování na Jednotce intenzivní péče pro novorozence. Jako zdroje dat jim posloužily elektronické databáze, ze kterých bylo nalezeno 34 studií zabývající se klokánkováním. Z jejich výsledků vyplynulo, že klokánkování má pozitivní vliv na novorozence, a to zejména v oblastech efektivního kojení, vnímání bolesti během invazivních výkonů, rychlejšího příbytku na váze, delšího a klidnějšího spánku, pozitivního vztahu matka - dítě, udržení nebo zvýšení tělesné teploty, zkrácení doby hospitalizace, růstu do délky, růstu obvodu hlavičky a aktivace centrální nervové soustavy (Sikorová, 2011) Rovněž byl prokázán i dlouhodobý efekt klokánkování na dítě. Klokánkované děti vykazují v 1. roce života vyšší IQ, než ostatní děti. Přispívá tomu samotná poloha při klokánkování, která stimuluje smyslové oblasti: 

zvuková stimulace díky hlasu matky,



čichová stimulace z těla matky,



vestibulárně- kinetická stimulace díky poloze dítěte na hrudníku rodiče,



hmatová stimulace díky stálému kontaktu kůže na kůži



oční stimulace, díky níž dítě sleduje matčinu tvář, tělo a ostatní předměty (Sikorová, 2011);

Klokánkování má zároveň i pozitivní vliv na temperament dítěte. Takové děti jsou spořádanější, mnohem klidnější, a dokonce méně pláčou (Sikorová, 2011). Mimo jiné poukazují na skutečnost, že v České republice chybí vypracované standardy pro využití metody klokánkování v praxi (Sikorová, 2011).

26

3

Praktická část

3.1

Metodika výzkumu

V praktické části bakalářské práce jsem si zvolila kvantitativní výzkumnou metodu pomocí anonymního dotazníku.

3.2

Charakteristika vzorku respondentů

Dotazníky jsem distribuovala cíleně, těhotným ženám, které se nacházely ve III. trimestru těhotenství. Dotazníkové šetření bylo zahájeno v listopadu 2012 a ukončeno v březnu 2013.

3.3

Charakteristika výzkumného prostředí

Sběr dat probíhal v gynekologické ambulanci MUDr. Poustky v Jihlavě, dále prostřednictvím internetových stránek určených pro těhotné. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 100 získaných dotazníků.

3.4

Průběh výzkumu

Pro výzkumnou část jsem si zvolila kvantitativní metodu sběru dat pomocí anonymního dotazníku. Tím se mi podařilo získat větší počet respondentů za poměrně krátký časový úsek a potřebné informace ke své práci. Dotazník (viz. Příloha č. 1) byl vytvořen za pomoci a spolupráce vedoucí práce. Dotazník obsahuje 14 otázek z toho 1 otázku otevřenou a 3 proměnné. Proměnné vyjadřují věk, vzdělání a počet porodů u respondentek.

3.5

Zpracování získaných dat

Získaná data jsem zpracovala v aplikacích Microsoft Word a Microsoft Excel. Dále jsem je znázornila do grafů, doplněných komentáři.

27

3.6

Vlastní výsledky výzkumu

Otázka č. 1: Jaký je Váš věk?

1. Jaký je Váš věk?

69% 31%

do 30 let nad 31 let

Graf 1 Jaký je Váš věk?

Z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek se 69 % (69 žen) žen nacházelo ve věkové kategorii do 30 let, 31 % (31 žen) žen ve věkové kategorii nad 31 let.

28

Otázka č. 2: Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání?

2. Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání?

4%

13%

35% 10%

základní

vyučena střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné

6%

vysokoškolské 32%

Graf 2 Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání?

Z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek uvedly 4 % (4 ženy) žen, že mají základní vzdělání, 13 % (13 žen) žen je vyučených. 10 % (10 žen) žen má střední školu bez maturity, 32 % (32 žen) žen střední školu s maturitou, 6 % (6 žen) žen má vyšší školu. 35 % (35 žen) žen uvedlo, že vystudovaly vysokou školu.

29

Otázka č. 3: Po kolikáté budete rodit?

3. Po kolikáté budete rodit?

7% 8%

35% poprvé podruhé potřetí počtvrté a více

50%

Graf 3 Po kolikáté budete rodit?

U otázky č. 3 jsem se zajímala o to, po kolikáté budou dotazované ženy rodit. Dozvěděla jsem se, že z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek, 35 % (35 žen) žen bude rodit poprvé, 50 % (50 žen) žen podruhé. Potřetí bude rodit 8 % (8 žen) žen a počtvrté a více 7 % (7 žen) žen.

30

Otázka č. 4: Máte osobní zkušenost s předčasně narozeným dítětem?

4. Máte osobní zkušenost s předčasně narozeným dítětem?

24%

ano ne

76%

Graf 4 Máte osobní zkušenost s předčasně narozeným dítětem?

Z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek má 24 % (24 těhotných žen) těhotných žen zkušenost s předčasně narozeným dítětem, kdežto 76 % (76 žen) žen z celkového počtu nemá zkušenost s předčasně narozeným dítětem.

31

Otázka č. 5: Slyšela jste někdy o metodě zvaná klokánkování, jejímž principem je zahřát nedonošené miminko přímo na kůži?

5. Slyšela jste někdy o metodě zvaná klokánkování?

29%

ano ne

71%

Graf 5 Slyšela jste někdy o metodě zvaná klokánkování?

Na otázku č. 5, zda respondentky slyšely o metodě klokánkování, odpovědělo z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek, 71 % (71 žen) žen „ano“, 29 % (29 žen) žen „ne“.

32

Otázka č. 6.: Pokud ano, odkud jste se o klokánkování dozvěděla?

6. Odkud jste se o klokánkování dozvěděla?

27%

45%

média - internet, televize, rádio

tisk - knihy, noviny, časopisy příbuzní, přátelé

7%

21%

zdravotnický personál porodní asistentky, lékaři…

Graf 6 Odkud jste se o klokánkování dozvěděla?

Na otázku č. 6 odpovědělo 45 % (32 respondentek) respondentek, že se o klokánkování dozvěděly z médií, 21 % (15 žen) žen z tisku. Odpověď „příbuzní, přátelé“ uvedlo celkem 7 % (5 žen) žen a odpověď „zdravotnický personál“ 27 % (19 žen) žen z celkového počtu 100 % (71 respondentek) respondentek.

33

Otázka č. 7: Máte s klokánkováním vlastní zkušenost?

7. Máte s klokánkováním vlastní zkušenost?

14%

ano ne

86%

Graf 7 Máte s klokánkováním vlastní zkušenost?

Ze 100 % (100 respondentek) respondentek odpovědělo 14 % (14 žen) žen, že má vlastní zkušenost s klokánkováním, 86 % (86 žen) žen nemá.

34

Otázka č. 8: Kam Vám je umístěno miminko při klokánkování?

8. Kam Vám je umístěno miminko při klokánkování?

12%

na záda na stehno na hrudník nevím

88%

Graf 8 Kam Vám je umístěno miminko při klokánkování?

U otázky č. 8 jsem se zajímala, zda respondentky vědí, kam jim je umístěno miminko při klokánkování. Měly na výběr z těchto odpovědí: „na záda“, „na stehno“, „na hrudník“ nebo „nevím“. Správně odpovědělo 88 % (88 žen) žen z celkového počtu 100 % (100 žen) žen, kdy uvedly jakou svou odpověď, že na hrudník. 12 % (12 žen) žen odpověď nevědělo. Žádná z respondentek neuvedla jako svou odpověď „na stehno“, ani „na hrudník.“

35

Otázka č. 9: Pro koho je klokánkování přínosné?

9. Pro koho je klokánkování přínosné?

9%

2% pouze pro novorozence

pro rodiče i novorozence

nevím 89%

Graf 9 Pro koho je klokánkování přínosné?

Zde jsem se zabývala tím, zda respondentky vědí pro koho je klokánkování přínosné. Mohly si vybrat z odpovědí „pouze pro novorozence“, „pouze pro rodiče“, „pro rodiče i novorozence“ nebo „nevím“. Na tuto otázku odpovědělo správně 89 % (89 respondentek) respondentek z celkového počtu 100 % (100 žen) žen, kdy uvedly pro rodiče i novorozence. 2 % (2 respondentky) respondentek se mylně domnívá, že správná odpověď je pouze pro novorozence a zbylých 9 % (9 žen) žen uvedlo, že neví. Nikdo z dotázaných neuvedl jako svou odpověď „pouze pro rodiče“, tedy 0 % (0 žen) žen.

36

Otázka č. 10: Víte, kdy je klokánkování nejúčinnější?

10. Víte, kdy je klokánkování nejúčinější?

21% 36%

první týden života první den života první rok života nevím

24% 19%

Graf 10 Víte, kdy je klokánkování nejpřínosnější?

Z celkového počtu 100 % (100 žen) žen odpovědělo správně odpověď „během prvního týdne života“ 36 % (36 respondentek) respondentek. 19 % (19 žen) žen uvedlo, že během prvního dne života a 24 % (24 žen) žen se mylně domnívá, že správná odpověď je během prvního roku života. 21 % (21 žen) žen uvedlo, že neví.

37

Otázka č. 11: Jaké je vhodné oblečení pro miminko během klokánkování?

11. Jaké je vhodné oblečení pro miminko během klokánkování?

miminko je úplně nahé

16%

46% miminko je v zavinovačce

miminko je v plínce a je zahaleno matčiným oblečením nevím

37% 1%

Graf 11 Jaké je vhodné oblečení pro miminko během klokánkování?

Z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek odpovědělo správně, tedy „miminko je v plínce a je zahaleno matčiným oblečením“, celkem 37 % (37 žen) žen. 46 % (46 těhotných žen) těhotných žen uvedlo, že miminko je úplně nahé, 16 % (16 těhotných) těhotných neví a 1 % (1 žena) žen, že miminko je pouze v zavinovačce.

38

Otázka č. 12: Znáte některé výhody klokánkování?

12. Znáte některé výhody klokánkování?

vznik citové vazby

stabilnější tělesná teplota

23%

43%

4%

zklidnění dítěte- lépe prospívá dítě cítí tlukot srdce

17% 4%

3%

5%

rychlejší spuštění laktace

pravidelnější dýchání dítěte neznám

Graf 12 Znáte některé výhody klokánkování?

U otázky č. 12 jsem zjišťovala, zda respondentky znají některé z výhod klokánkování. Nejvíce jsem se setkala s odpovědí, že neznají, celkem u 43 % (55 respondentek) respondentek. 23 % (29 žen) žen uvádělo „vznik citové vazby“, 17 % (22 žen) žen uvedlo, že dítě se při klokánkování zklidní, a tudíž lépe prospívá. 5 % (6 žen) žen uvedlo jako výhodu „dítě slyší tlukot srdce“. Stejný počet žen, 4 % (5 žen) žen, napsaly jak svou odpověď „stabilnější tělesná teplota“ a „pravidelnější dýchání dítěte“. 3 % (4 ženy) žen uvedly jako výhodu rychlejší nástup laktace. Uvedené údaje jsou z celkového množství 100 % (127 odpovědí) odpovědí.

39

Otázka č. 13: Uvítala byste více informací a propagace o klokánkování?

13. Uvítala byste více informací a propagace o klokánkování?

9% 7% ano

ne

nepřemýšlela jsem o tom 84%

Graf 13 Uvítala byste více informací o klokánkování?

84 % (84 dotázaných žen) dotázaných žen z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek by uvítalo více informací a propagace o klokánkování, 7 % (7 žen) žen nemá o informace zájem a 9 % (9 žen) žen uvedlo jako svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“.

40

Otázka č. 14: Chtěla byste vyzkoušet tuto metodu na vlastní kůži?

14. Chtěla byste vyzkoušet tuto metodu na vlastní kůži?

52%

40%

ano ne nepřemýšlela jsem o tom

8%

Graf 14 Chtěla byste vyzkoušet tuto metodu na vlastní kůži?

Z celkového počtu 100 % (100 žen) žen by 40 % (40 respondentek) respondentek chtělo vyzkoušet klokánkování na vlastní kůži, 8 % (8 žen) žen by nechtělo a 52 % (52 žen) žen uvedlo jako svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“.

41

3.7

Analýza hypotéz

Hypotéza č. 1: Více než 50 % těhotných žen nezná metodu klokánkování.

15. Slyšela jste někdy o metodě zvaná klokánkování?

29%

ano ne

71%

Graf 15 Hypotéza č. 1: Více než 50 % nezná metodu klokánkování.

K této hypotéze se vztahuje otázka č. 5 (Slyšela jste někdy o metodě zvaná klokánkování, jejímž principem je zahřát nedonošené miminko přímo na kůži?). 71 % (71 žen) žen z celkového počtu 100 % (100 žen) žen o této metodě již slyšelo a 29 % (29 žen) žen neslyšelo. Tato hypotéza se nepotvrdila.

42

Hypotéza č. 2: Více než 50 % těhotných žen získává informace o klokánkování z médií.

16. Odkud jste se o klokánkování dozvěděla?

45%

27%

média- internet, televize, rádio tisk- knihy, noviny, časopisy příbuzní, přátelé

7% zdravotnický personállékaři, porodní asistentky… jiné

21%

Graf 16 Hypotéza č. 2: Více než 50 % těhotných žen získává informace o klokánkování z médií.

K hypotéze č. 2 se vztahuje otázka č. 6, ve které se snažím zjistit, odkud se respondentky o klokánkování dozvěděly. Na výběr měly možnost z těchto odpovědí: média, tisk, příbuzní, přátelé nebo zdravotnický personál. 45 % (32 respondentek) respondentek uvedlo, že se o klokánkování dozvědělo z médií, 21 % (15 žen) žen z tisku. Odpověď „příbuzní, přátelé“ uvedlo celkem 7 % (5 žen) žen a odpověď „zdravotnický personál“ 27 % (19 žen) žen z celkového počtu 100 % (71 respondentek) respondentek. Tato hypotéza se nepotvrdila.

43

Hypotéza č. 3: Domnívám se, že vícerodičky budou mít více informací o klokánkování než prvorodičky.

90%

83%

80%

relativní četnost

70% 60%

56%

50%

44%

správně špatně+neví

40% 30% 17%

20%

10% 0% prvorodičky

vícerodičky parita ženy

Graf 17 Hypotéza č. 3: Domnívám se, že vícerodičky budou mít o klokánkování více informací než prvorodičky.

K hypotéze č. 3 se vztahují otázky č. 8, 9, 10, 11. Jedná se o otázky, které mi pomohly zjistit, jak správné informace o klokánkování ženy mají. U prvorodiček jsem zaznamenala celkem 56 % (78 správných odpovědí) správných odpovědí a 44 % (62 špatných) špatných z celkového počtu 100 % (140 odpovědí) odpovědí, u vícerodiček 83 % (215 správných odpovědí) správných odpovědí a 17 % (45 špatných) špatných z celkového počtu 100 % (260 odpovědí) odpovědí. Hypotéza se potvrdila.

44

Hypotéza č. 4: Předpokládám, že těhotné ženy nad 31 let budou mít o klokánkování více informací než ženy do 30 let.

70%

65% 61%

60%

relativní četnost

50% 39%

40%

35% správně

30%

špatně+neví

20% 10% 0%

do 30 let

nad 31 let věková kategorie

Graf 18 Procentuální zastoupení správných a špatných odpovědí dle věkové kategorie.

K hypotéze č. 4 se vztahují otázky č. 8, 9, 10, 11. U těhotných žen do 30 let jsem zaznamenala celkem 61 % (169 správných odpovědí) správných odpovědí a 39 % (107 odpovědí špatných) odpovědí špatných z celkového počtu 100 % (276 odpovědí) odpovědí, u žen nad 31 let 65 % (81 správných odpovědí) správných odpovědí a 35 % (43 špatných) špatných z celkového počtu 100 % (124 odpovědí) odpovědí. Hypotéza se potvrdila.

45

Hypotéza č. 5: Domnívám se, že ženy s vyšším vzděláním budou o klokánkování

relativní četnost

více informovány než ženy s nižším vzděláním.

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

69%

31%

64% 36%

63% 37%

63% 37% správně špatně+neví

dosažené vzdělání Graf 19 Procentuální zastoupení správných a špatných odpovědí dle dosaženého vzdělání.

K hypotéze č. 5 se vztahují otázky č. 8, 9, 10, 11. U žen se základním vzděláním jsem zaznamenala 31 % (5 správných odpovědí) správných odpovědí a 69 % (11 špatných) špatných z celkového počtu 100 % (16 odpovědí) odpovědí. U žen s vyučením či středním vzděláním bez maturity jsem zaregistrovala 64 % (59 správných odpovědí) správných odpovědí, 36 % (33 špatných) špatných z celkového počtu 100 % (92 odpovědí) odpovědí. Středoškolsky vzdělané ženy získaly 63 % (81 správných) správných, 37 % (47 špatných odpovědí) špatných odpovědí z celkového počtu 100 % (128 odpovědí) odpovědí. Ženy vysokoškolačky získaly 63 % (104 odpovědí) odpovědí správných, 37 % (60 špatných) špatných z celkového počtu 100 % (164 odpovědí) odpovědí. Hypotéza se nepotvrdila.

46

Hypotéza č. 6: Více než 70 % žen by uvítalo více informací o klokánkování.

20. Uvítala byste více informací a propagace o klokánkování?

7%

9% ano ne nepřemýšlela jsem o tom

84%

Graf 20 Hypotéza č. 6: Více než 70 % žen by uvítalo více informací o klokánkování.

. K hypotéze č. 6 se vztahuje otázka č. 13 (Uvítala byste více informací a propagace o klokánkování?). 84 % (84 dotázaných žen) dotázaných žen z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek by uvítalo více informací a propagace o klokánkování, 7 % (7 žen) žen nemá o informace zájem a 9 % (9 žen) žen uvedlo jako svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“. Tato hypotéza se potvrdila.

47

Hypotéza č. 7: Více než 50 % žen by vyzkoušelo klokánkování na vlastní kůži.

21. Chtěla byste vyzkoušet tuto metodu na vlastní kůži?

52%

40%

ano ne nepřemýšlela jsem o tom

8%

Graf 21 Hypotéza č. 7: Více než 50 % žen by vyzkoušelo klokánkování na vlastní kůži.

K hypotéze č. 7 se vztahuje otázka č. 14 (Chtěla byste vyzkoušet tuto metodu na vlastní kůži?). Z celkového počtu 100 % (100 žen) žen by 40 % (40 respondentek) respondentek chtělo vyzkoušet klokánkování na vlastní kůži, 8 % (8 žen) žen by nechtělo a 52 % (52 žen) žen uvedlo jako svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“. Tato hypotéza se nepotvrdila.

48

3.8

Diskuze

V této bakalářské práci byly zvoleny 2 cíle. Cílem č. 1 bylo zjistit informovanost žen ve III. trimestru o klokánkování. Za cíl č. 2 bylo vytvořit informační materiál o klokánkování, který by napomohl pochopit široké veřejnosti, o co se jedná. K cíli č. 1 bylo vytvořeno 7 hypotéz, které se dle provedeného výzkumu potvrdily nebo vyvrátily. Výzkumné šetření bylo prováděno prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Anonymní dotazníky byly určeny ženám ve III. trimestru těhotenství. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 100 vyplněných dotazníků. Výsledky šetření jsou zpracované v podobě grafů a vyhodnocení jednotlivých otázek je doplněno komentářem pod grafem. V úvodu dotazníku byly umístěny otázky vztahující se k věku, vzdělání a počtu porodů. Z celkového počtu 100 respondentek bylo nejvíce žen (69 %) ve věkové kategorii do 30 let. K této otázce se vztahovala i hypotéza č. 4, která předpokládala, že těhotné ženy nad 31 let budou o klokánkování více informovány než ženy do 30 let. Tato hypotéza se potvrdila. Na otázku, jaké má žena nejvyšší dosažené vzdělání, odpovědělo 35 % (35 respondentek) respondentek, že vysokoškolské. 32 % (32 žen) žen uvedlo střední školu s maturitou, 13 % (13 žen) žen je vyučených, 10 % (10 žen) žen má střední školu bez maturity a 6 % (6 žen) žen uvedlo vyšší odborné vzdělání z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek. K této otázce se vztahovala i hypotéza č. 5, která předpokládala, že ženy s vyšším vzděláním budou o klokánkování více informovány než ženy s nižším vzděláním. Tato hypotéza se nepotvrdila. U otázky č. 3 jsem se zajímala o to, po kolikáté budou dotazované ženy rodit. Dozvěděla jsem se, že z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek 35 % (35 žen) žen bude rodit poprvé, 50 % (50 žen) žen podruhé. Potřetí bude rodit 8 % (8 žen) žen a počtvrté a více 7 % (7 žen) žen. S touto otázkou souvisela i hypotéza č. 3, kde se domnívám, že vícerodičky budou mít více informací o klokánkování než prvorodičky. Tato hypotéza se potvrdila.

49

U otázky č. 4 zjišťuji, zda ženy mají osobní zkušenost s předčasně narozeným dítětem. Klokánkování je metoda, která má největší uplatnění u předčasně narozených. 76 % (76 žen) žen z celkového počtu 100 % (100 žen) žen uvedlo, že ne a 24 % (24 žen) žen má již nějakou vlastní zkušenost s předčasně narozeným dítětem. U otázky č. 5 zjišťuji, zda respondentky o klokánkování slyšely během svého života. Z celkového počtu 100 % (100 žen) žen odpovědělo 71 % (71 žen) žen „ano“, 29 % (29) žen „ne“. Touto otázkou se nepodařilo prokázat hypotézu č. 1, která předpokládala, že více než 50 % těhotných nezná metodu klokánkování. Důvodem může být současná snaha žen být informována a hledat si dostupné informace, neboť ženy chtějí být o dění kolem sebe a jejich miminka informovány. Dalším faktorem může být dobrá proinformovanost a propagace klokánkování. Dále předchozí otázkou č. 5 navazuji na otázku č. 6, kde se ptám žen, které odpověděly „ano“ na otázku č. 5, odkud se o klokánkování dozvěděly. Respondentky si mohly vybrat z nabízených možností či vypsat odpověď vlastní. Největší procento žen 45 % se o klokánkování dozvědělo z médií (internet, televize, rádio), dále 27 % žen uvedlo odpověď „zdravotnický personál“, 21 % (15) žen se o klokánkování dozvědělo z tisku (knihy, noviny, časopisy). Zbývajících 7 % (5) žen označilo odpověď „příbuzní, přátelé“. Ani jedna z respondentek nevypsala vlastní odpověď v kategorii „jiné“. Tímto se nepodařilo prokázat hypotézu č. 2, která předpokládala, že více než 50 % těhotných žen získává informace o klokánkování z internetu. Internet byl sice nejvíce označovanou odpovědí respondentek, ale uvedlo to jen 45 % (32 žen) žen, nikoliv 50 %. Příčinu nepotvrzení hypotézy si vysvětluji tím, že velká většina žen se o klokánkování dozví, až když se nachází v situaci předčasného porodu a je jim tedy nabídnuta možnost klokánkovat z řad zdravotnického personálu. Toto tvrzení je postaveno díky otázce č. 4, kde 24 % (24 žen) žen má vlastní zkušenost s předčasně narozeným dítětem. Většina žen, 86 % (86 žen) žen nemá s klokánkováním vlastní zkušenost, pouhých 14 % (14 žen) žen má.

50

U otázek č. 8, 9, 10 a 11 zjišťuji znalost žen o klokánkování. Zajímám se o to, zda se orientují v zásadních informacích. Respondentky si mohly vybrat ze 4 nabízených odpovědí, přičemž pouze jedna odpověď byla správná, dvě odpovědi špatné a jedna „nevím“. Správnou odpověď, že miminko je při klokánkování umístěno na hrudník uvedlo 88 % (88 žen) žen, zbývajících 12 % (12 žen) žen správnou odpověď nevědělo. Správnou odpověď na otázku, pro koho je klokánkování přínosné, uvedlo 89 % (89 žen) žen. Klokánkování je nejúčinnější během prvního týdne života vědělo pouhých 36 % (36 žen) žen. Překvapilo mě, že pouhých 37 % (37 žen) žen vědělo za jakých podmínek klokánkování probíhá. Ptala jsme se totiž, jak je miminko během klokánkování oblečeno. A správnou odpověď, že miminko je v plínce a je zahaleno matčiným oblečením vědělo pouhých 37 % (37 žen) žen. Z výše uvedeného vyplývá, že informovanost žen se pohybuje v rozmezí 62,5 %. K výše uvedeným otázkám se vztahovaly 3 hypotézy. Všechny jsou zaměřeny na informovanost žen. Snažím se porovnat rozdíly v informovanosti o klokánkování dle parity žen, maximálního dosaženého vzdělání a věkové kategorie. Díky otázkám 8-11 se potvrdila hypotéza č. 3, kde se domnívám, že vícerodičky budou mít více informací o klokánkování než prvorodičky. Tato hypotéza je také znázorněna v grafu č. 17. Hypotéza se potvrdila, protože u vícerodiček jsem zaznamenala 83 % (215 správných odpovědí) správných odpovědí z celkového počtu 100 % (260 odpovědí) odpovědí, kdežto u prvorodiček pouhých 56 % (78 správných odpovědí) správných odpovědí z celkového počtu 100 % (140 odpovědí) odpovědí. Hypotéza se tedy potvrdila, to znamená, že vícerodičky o klokánkování ví více. Následující hypotéza č. 4 se lišila pouze tím, že jsem porovnávala správnost odpovědí mezi dvěma věkovými kategoriemi: do 31 let, nad 31 let. V této hypotéze jsem předpokládala, že těhotné nad 31 let budou mít o klokánkování více informací než ženy do 30 let. Z výsledků vyplynulo potvrzení hypotézy. U těhotných žen do 30 let jsem zaznamenala celkem 61 % (169 správných odpovědí) správných odpovědí z celkového počtu 100 % (276 odpovědí) odpovědí, u těhotných do 30 let 65 % (81 správných odpovědí) správných odpovědí z celkového počtu 100 % (124 odpovědí) odpovědí. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 18.

51

V hypotéze č. 5 porovnávám informovanost respondentek dle jejich dosaženého vzdělání. V hypotéze se domnívám, že ženy s vyšším vzděláním budou o klokánkování více informovány než ženy se vzděláním nižším. Hypotézu se nepodařilo prokázat, neboť nejsprávněji odpovídaly ženy s vyučením či středním vzděláním bez maturity. Zaregistrovala jsem u nich celkem 64 % (59 správných odpovědí) správných odpovědí z celkového počtu 100 % (16 odpovědí) odpovědí. Bylo to překvapivé zjištění, že nezáleží na vzdělání, co se informovanosti o klokánkování týče. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 19. V dotazníku se nacházela jedna otevřená otázka, kde ženy měly možnost vypsat výhody, které klokánkování přináší. Vyhodnocení odpovědí se nachází v grafu č. 12. Nejčastěji ženy uváděly, že neví. Celkem to uvedlo 43 % (55 respondentek) respondentek. Mezi uváděné výhody patřilo: vznik citové vazby, zklidnění dítěte a jeho lepší prospívání, dítě slyší tlukot srdce, stabilnější tělesná teplota dítěte, pravidelnější dýchání dítěte a rychlejší nástup laktace. Hypotéza č. 6, která předpokládala, že více než 70 % žen by uvítalo více informací o klokánkování se potvrdila za pomoci otázky č. 13. Vyhodnocení této otázky ukázalo, že 84 % (84 dotázaných žen) dotázaných žen z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek by uvítalo více informací a propagace o klokánkování, 7 % (7 žen) žen nemá o informace zájem a 9 % (9 žen) žen uvedlo jako svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“. Výsledek odpovídá mému zjištění během studování dostupné literatury o klokánkování. Zjistila jsem, že většina informací a provedených výzkumů pochází ze zahraničí. U nás není mnoho odborníků, kteří by se touto problematikou zabývali. A stejně tak se přikládám k tvrzení Sikorové a Suszkové (2011), že v ČR chybí vypracované standardy pro využití klokánkování v praxi. To vnímám jako velké negativum, neboť z provedených výzkumů je známo mnoho přínosů nejen na dítě, ale i na jeho rodiče.

52

40 % (40 respondentek) respondentek by chtělo vyzkoušet klokánkování na vlastní kůži, pouhých 8 % (8 žen) žen by nechtělo a 52 % (52 žen) žen uvedlo jako svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“. Tímto se nepotvrdila hypotéza č. 7, která předpokládala, že více než 50 % žen by vyzkoušelo klokánkování na vlastní kůži. Nepotvrzení hypotézy si vysvětluji tím, že ženy nejčastěji uvedly jakou svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“ z důvodu, že se nenacházely v situaci předčasného narození dítěte. Za cíl č. 2 jsem si stanovila vytvořit informační materiál pro laickou veřejnost, neboť při psaní bakalářské práce nebylo snadné sehnat informace o klokánkování. Informační materiál jsem zpracovala pomocí Microsoft PowerPoint, viz Příloha č. 3.

53

3.9

Návrh řešení a doporučení pro praxi

Lepší uplatnění metody klokánkování v praxi vidím zejména ve vypracování standardů pro využití klokánkování v praxi. V ČR tyto standardy úplně chybí. Dle mého názoru je to veliká škoda. Myslím, že by to pomohlo, nejen zdravotnickému personálu, ale i kvalita nabízených služeb ve zdravotnictví by se posunula o něco výše. Výsledkem by byli spokojení klienti/pacienti. Průzkum také ukázal, že 29 % (29 respondentek) respondentek nikdy neslyšelo o klokánkování a zároveň bylo zaznamenáno, že 43 % (55 respondentek) respondentek z celkového počtu 100 % (100 žen) žen nezná žádnou z výhod klokánkování. Proto je vhodné nabídnout dostatek informací o této metodě. To by měl být úkol pro zdravotnický personál, který by měl správně edukovat o metodě, která nic nestojí a má mnoho dokázaných pozitivních výsledků. Též by bylo vhodné podporovat rodiče v nelehké situaci jako je předčasné narození dítěte a vymezit jim místnost pro klokánkování v příjemném prostředí s dostupným vybavením.

54

4

Závěr

Tato bakalářská práce pojednává o metodě klokánkování. Zjišťuje jaká je informovanost žen touto metodou ve III. trimestru těhotenství. Zabývá se nalezením odpovědí na otázky, odkud ženy získávají informace a jak jsou v dané oblasti orientovány. Snaží se zjistit, jaký je jejich postoj ke klokánkování. Díky teoretické části jsem si utřídila své poznatky v problematice předčasně narozených a jejich potřeb. Dále jsem načerpala nové poznatky o metodě klokánkování. Během studování dostupné literatury o klokánkování jsem zjistila, že většina informací a provedených výzkumů pochází ze zahraničí. U nás není mnoho odborné veřejnosti, která by se touto problematikou zabývala. A stejně tak se přikládám k tvrzení Sikorové a Suszkové (2011), že v ČR chybí vypracované standardy pro využití klokánkování v praxi. To vnímám jako velké negativum, neboť z provedených výzkumů je známo mnoho přínosů nejen na dítě, ale i na jeho rodiče. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost žen ve III. trimestru o klokánkování. Rovněž bylo stanoveno 7 hypotéz, 3 se potvrdily a 4 byly vyvráceny. Z výsledků vyplynulo, že 71 % (71 žen) žen z celkového počtu 100 % (100 žen) žen o klokánkování již slyšelo. Nejčastěji uváděným zdrojem informací o této metodě posloužila média, celkem 45 % (32 respondentek) respondentek uvedlo, že se o klokánkování dozvědělo z médií z celkového počtu 100 % (71 respondentek) respondentek. Z výsledků vyplynulo, že vícerodičky mají o klokánkování více informací než prvorodičky. Rovněž i ženy nad 31 let jsou lépe informovány než ženy do 30 let. Celková informovanost respondentek byla v průměru 62,5 %. Informovanost žen o klokánkování nesouvisí se vzděláním ženy, neboť ženy s vyučením či středním vzděláním bez maturity odpovídaly lépe než ženy vysokoškolačky. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že 84 % (84 dotázaných) dotázaných žen z celkového počtu 100 % (100 respondentek) respondentek by uvítalo více informací a propagace o klokánkování. Dokonce 40 % (40 respondentek) respondentek by chtělo vyzkoušet klokánkování na vlastní kůži, pouhých 8 % (8 žen) žen by nechtělo a 52 % (52 žen) žen uvedlo jako svou odpověď „nepřemýšlela jsem o tom“.

55

Myslím si, že klokánkování - metoda, kdy rodiče mohou zahřát své miminko na své kůži je neocenitelná v tom smyslu, že může pomoci se mnohem rychleji a efektivněji vyrovnat se vzniklou situací. Je přínosná, jak pro děti samotné, tak i pro jejich rodiče. Hodně záleží na zdravotnických pracovnících, jak se k tomu postaví a jak rodiče podpoří. Klokánkování je totiž metoda, která má svůj vznik v zemích, kde chybělo moderní vybavení a přístroje. Je to metoda, která vůbec nic nestojí a má mnoho pozitivních ohlasů a výsledků, viz výše. Proč tedy nevyužít něco, co nikoho nic nestojí, pouze lásku a trpělivost, a pomoct tím tak našim dětem?

56

Seznam použité literatury BOWLBY, J. Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807-3676-704. ČECH, E. Porodnictví. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-716-9355-3. DITTRICHOVÁ, J., PAPOUŠEK, M. a PAUL, K. Chování dítěte raného věku a rodičovská péče. Praha: Grada, 2004. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-247-0399-8. DOKOUPILOVÁ, M. Narodilo se předčasně: průvodce péčí o nedonošené děti. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807-3675-523. DUNOVSKÝ, J. Sociální pediatrie: vybrané kapitoly. Praha: Grada Pub., 1999. ISBN 80-716-9254-9. JIRÁSKOVÁ, V. KLOKÁNKOVÁNÍ - ZAHŘÁT NEDONOŠENÉ DÍTĚ NA SVÉM TĚLE.

In:

AZRODINA

[online].

2006

[cit.

2012-11-10].

Dostupné

z:

http://www.azrodina.cz/2357-klokankovani-zahrat-nedonosene-dite-na-svem-tele. LUDINGTON-HOE, S., GOLANT, S. Kangaroo care: The best you can do to help your preterm infant. New York: Bantam Books, 1993. ISBN 05-533-7245-9. MAGUROVÁ, D.; BODÍKOVÁ, J. Kangaroo Care a jeho uplatnění v ošetřovatelské praxi. In: Zdravotnické noviny- Sestra [online]. 2009, 5, [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/kangaroo-care-a-jeho-uplatneni-v-osetrovatelskepraxi-422433. MROWETZ, M., CHRASTILOVÁ, G. a ANTALOVÁ,I. Bonding – porodní radost: podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti? Praha: DharmaGaia, 2011. ISBN 978-807-4360-145. POUTHAS, V., JOUEN, F. Psychologie novorozence. Praha: Grada, 2000. ISBN 80716-9960-8. ROZTOČIL, A. Moderní porodnictví. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978802-4719-412. SEARS, W., SEARS, M. Kontaktní rodičovství: rozumná cesta k pochopení a výchově dětí. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-802-5705-971.

57

SIKOROVÁ, L., SUSZKOVÁ, M. BENEFITY METODY KLOKÁNKOVÁNÍ PRO NEDONOŠENÉHO

NOVOROZENCE.

Ošetřovatelství

a

porodní

asistence:

Recenzovaný vědecký časopis [online]. 2011, roč. 2, č. 3 [cit. 2012-11-12]. ISSN 18042740. Dostupné z: http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/dok/201103/1_sikorova_suszkova.pdf . SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9. ZWINGER, A. Porodnictví Praha: Galén, 2004. ISBN 80-726-2257-9.

58

Seznam grafů Graf 1 Jaký je Váš věk? .................................................................................................. 28 Graf 2 Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání? ....................................................... 29 Graf 3 Po kolikáté budete rodit? ..................................................................................... 30 Graf 4 Máte osobní zkušenost s předčasně narozeným dítětem? ................................... 31 Graf 5 Slyšela jste někdy o metodě zvaná klokánkování?.............................................. 32 Graf 6 Odkud jste se o klokánkování dozvěděla? ........................................................... 33 Graf 7 Máte s klokánkováním vlastní zkušenost? .......................................................... 34 Graf 8 Kam Vám je umístěno miminko při klokánkování?............................................ 35 Graf 9 Pro koho je klokánkování přínosné? ................................................................... 36 Graf 10 Víte, kdy je klokánkování nejpřínosnější? ........................................................ 37 Graf 11 Jaké je vhodné oblečení pro miminko během klokánkování? ........................... 38 Graf 12 Znáte některé výhody klokánkování? ................................................................ 39 Graf 13 Uvítala byste více informací o klokánkování? .................................................. 40 Graf 14 Chtěla byste vyzkoušet tuto metodu na vlastní kůži? ........................................ 41 Graf 15 Hypotéza č. 1: Více než 50 % nezná metodu klokánkování. ............................ 42 Graf 16 Hypotéza č. 2: Více než 50 % těhotných žen získává informace o klokánkování z médií............................................................................................................................. 43 Graf 17 Hypotéza č. 3: Domnívám se, že vícerodičky budou mít o klokánkování více informací než prvorodičky. ............................................................................................. 44 Graf 18 Procentuální zastoupení správných a špatných odpovědí dle věkové kategorie. ........................................................................................................................................ 45 Graf 19 Procentuální zastoupení správných a špatných odpovědí dle dosaženého vzdělání. .......................................................................................................................... 46 Graf 20 Hypotéza č. 6: Více než 70 % žen by uvítalo více informací o klokánkování. . 47 Graf 21 Hypotéza č. 7: Více než 50 % žen by vyzkoušelo klokánkování na vlastní kůži. ........................................................................................................................................ 48

59

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Povolení ke sběru dat Příloha č. 3: Cíl č. 2 - Informační materiál o klokánkování Příloha č. 4: Kazuistiky Příloha č. 5: Fotografie z klokánkování Příloha č. 6: Souhlas s poskytnutím fotografií Příloha č. 7: Porodní plán k podpoře bondingu

60

Příloha č. 1: Dotazník Milá nastávající maminko, Jmenuji se Renáta Burešová a jsem studentkou 3. ročníku oboru Porodní asistentka na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Do rukou se Vám dostal dotazník, který je součástí mé bakalářské práce na téma Informovanost žen ve III. trimestru o klokánkování. Dovoluji si Vás požádat o jeho vyplnění, které Vám zabere maximálně 10 minut. Dotazník je zcela anonymní a data, která mi poskytnete, budou použita a zpracována v mé bakalářské práci. Děkuji za Váš čas a ochotu. Renáta Burešová

Vaši odpověď, prosím, zakroužkujte, nebo dopište. Je uvedena pouze 1 správná odpověď. 1. Jaký je Váš věk? a) do 30 let b) nad 31 let 2. Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání? a) základní b) vyučena c) střední bez maturity d) střední s maturitou e) vyšší odborné f) vysokoškolské 3. Po kolikáté budete rodit? a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) počtvrté a více 4. Máte osobní zkušenosti s předčasně narozeným dítětem? a) ano b) ne 5. Slyšela jste někdy o metodě zvaná klokánkování, jejímž principem je zahřát nedonošené miminko přímo na kůži? a) ano b) ne

6. Pokud ano, odkud jste se o klokánkování dozvěděla? a) média - internet, televize, rádio b) tisk - knihy, noviny, časopisy c) příbuzní, přátelé d) zdravotnický personál- lékaři, porodní asistentky… e) jiné……………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… 7. Máte s klokánkováním vlastní zkušenost? a) ano b) ne 8. Kam Vám je umístěno miminko při klokánkování? a) na záda b) na stehno c) na hrudník d) nevím 9. Pro koho je klokánkování přínosné? a) pouze pro novorozence b) pouze pro rodiče c) pro rodiče i novorozence d) nevím 10. Víte, kdy je klokánkování nejúčinnější? a) během prvního týdne života b) během prvního dne života c) během prvního roku života d) nevím

11. Jaké je vhodné oblečení pro miminko během klokánkování? a) miminko je úplně nahé b) miminko je v zavinovačce c) miminko je v plínce a je zahaleno matčiným oblečením d) nevím 12. Znáte některé výhody klokánkování? …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………….………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………….…………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……................................... 13. Uvítala byste více informací a propagace o klokánkování? a) ano b) ne c) nepřemýšlela jsem o tom 14. Chtěla byste vyzkoušet tuto metodu na vlastní kůži? a) ano b) ne c) nepřemýšlela jsem o tom Děkuji Vám za Váš čas strávený vyplněním tohoto dotazníku.

Příloha č. 2: Povolení k sběru dat

Příloha č. 3: Cíl č. 2 – Informační materiál o klokánkování

Co je to? Jak na to? Kdy na to? Proč na to?

KLOKÁNKOVÁNÍ

Kangaroo Mother Care Skin-to-skin

CO JE TO?  Klokánkování

neboli Cangaroo Mother Care či Skin-to-skin je metoda, která přináší mnoho výhod, jak pro miminko samotné, tak i pro klokánkující osoby (rodiče).

 Finančně

nestojí ani korunu, zapotřebí je „pouze“ Vaše láska a trpělivost.

KDY NA TO?  Vhodné

zejména u nedonošených či příliš malých dětí.  Pokud to zdravotní stav dítěte umožní, tak se začíná co nejdříve- klokánkování je nejúčinnější během 1. týdne života.  Vhodné i po císařském řezu, kdy tatínek může zastoupit matku a usnadnit tak začátek života dítěte.

PROČ NA TO? Je prokázáno mnoho výhod, na které má klokánkování vliv:  stabilizace srdeční frekvence,  pravidelnější dýchání,  stabilnější tělesná teplota,  lepší prokrvení,  prevence prochladnutí,  delší doba spánku potřebná pro správný vývoj mozku,

PROČ NA TO?  váhový

přírůstek,  omezení zbytečných aktivit, které snižují kalorie na úkor dítěte,  snížení plačtivosti,  déletrvající bdělost,  vhodná příležitost ke kojení,  pevnější bonding,  zvýšení pravděpodobnosti časnějšího propuštění z nemocnice

CO NA ZÁVĚR?  Je

na Vás, jak ke klokánkování přistoupíte.

 Nebojte

se obrátit na zdravotnický personál ohledně klokánkování.

DOPORUČENÉ STRÁNKY O KLOKÁNKOVÁNÍ  http://babyklokanci.blogspot.cz/2010/01/kl

okankovani.html  http://nedoklubko.cz/stitky/klokankovani/  http://www.mojebrisko.cz/?p=4648  http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article

/1289/klokankovani_miminek.html

Příloha č. 4: Kazuistiky Příběh ze života č. 1: Maminka Iva se synem Danielem. Žena, 23 let, poprvé těhotná. Otěhotněla spontánně a těhotenství probíhalo bez problémů zhruba do 3. měsíce. Od 3. měsíce začala špinit a byl jí naordinován Utrogestan (lék obsahující ženský pohlavní hormon progesteron, který se podílí na přípravě těhotenství a jeho udržení). Dále se vše vyvíjelo v pořádku. Až do okamžiku, kdy se jí začal zkracovat děložní čípek, bylo jí naordinováno Magnesium a doporučen klidový režim. Čípek se však zkracoval čím dál víc, a proto byla odeslána svým gynekologem do nemocnice. Nejprve ležela v nemocnici v Táboře, vybrala si ji kvůli blízkosti svého bydliště. Tam se svou péčí nebyla vůbec spokojena, zdálo se jí, že zdravotnický personál neví, co s ní a s jejím ještě nenarozeným miminkem dělat. Léčba tedy vůbec nepomáhala, a tak byla převezena z nemocnice v Táboře do nemocnice v Českých Budějovicích. V Českých Budějovicích jí o několik dní později, ve 32 + 5 gestačním týdnu těhotenství praskla plodová voda, která byla zeleně zbarvená. Ozvy miminka na monitoru nebyly fyziologické, a proto byl proveden dne 13.2.2013 akutní císařský řez. Narodil se syn Daniel ve 33. týdnu těhotenství s porodní váhou 1560 g a mírou 40 cm. Ačkoliv se narodil ve 33. týdnu, tak byl bez větších obtíží. Daniela převezli na neonatologické oddělení, kde byl umístěn do inkubátoru. Několik dní měl zavedené nostrilky na podporu dechu a sondu zavedenou do žaludku kvůli výživě. Daniel se narodil ve středu odpoledne, ale osobně ho mohla poprvé spatřit až za 2 dny později, tedy v pátek odpoledne, kdy byla převezena z JIP na oddělení šestinedělí. Vidět svého syna jí bylo umožněno jen na chvíli, neboť po císařském řezu nemohla dlouho stát a jako doprovod s ní byla pouze sestřička žákyně, která byla na tomto oddělení poprvé a nenabídla jí židličku, na kterou by se mohla posadit a strávit tam s ním tak delší čas. O tom, že si může malého pohladit, byla informována až v neděli večer, tedy až za 4 dny po porodu se mohla svého syna poprvé dotknout. Když se ho poprvé dotkla, tak cítila štěstí, ale i smutek a výčitky zároveň. Nemohla se zbavit pocitu, že je to její vina, že ona je ta, co mu ublížila, tím že ho nebyla schopna donosit.

Z pocitů si vybavuje proplakané dny a trýzeň z toho, že se na svého syna mohla jenom dívat jako do výlohy s luxusním zbožím. Nemohla se zbavit pocitu, že jí nepatří, jako kdyby to ani nebyl její syn. Pokaždé, když nesla synovi odstříkané mléko, tak se moc těšila, až ho uvidí, ale zároveň z té návštěvy pociťovala prohlubující se vzdálenost mezi nimi. I nyní když si na to vzpomene, tak jí tečou slzy a cítí tu známou bezmoc. Informace o předčasných porodech a nedonošených dětech si vyhledávala na internetu. Netušila, že ji postihne takováto situace, která ji bude stát spoustu strachu, nervů, stresu, starostí a výčitek. Paradoxem v této nelehké situaci byl přístup její rodiny a přátel. Jelikož rodina, ani přátelé neměli zkušenost s předčasným porodem, tak nevěděli, jak se k ní v takové situaci chovat. Vzpomíná na to, jak jí několikrát za den přišla sms zpráva, zda už jsou doma a zda bude malý v pořádku. Ona sama to však netušila a nemohla si ničím být ohledně jeho zdravotního stavu jistá. Také jí udivovaly situace, kdy jí její blízcí prosili o zaslání jeho fotografie a posléze se divili tomu, jak je maličký, když byli seznámeni s faktem, že je nedonošený. Nejčastější utišení, které se jí dostalo, bylo, že všechno zlé je k něčemu dobré- ale ona nemohla pochopit, jak to souvisí s její situací. Největší oporou pro ni byl její manžel. Chápal, jak se cítí, snažil se ji povzbuzovat a dodávat ji energii svou přítomností a odhodláním. O možnosti klokánkování se poprvé dozvěděla až v neděli- 4. den po porodu. Když odcházela z neonatologické JIP, tak jí sestřička jen tak mezi řečí oznámila, že zítra bude moct začít klokanit. Netušíc o co se jedná, se podívala na sestřičku a požádala ji o vysvětlení. Ta jí též oznámila, že musí být osprchovaná a pořídit si košili, která bude vepředu rozepínací, aby jí mohli přiložit miminko na hrudník. Dozvěděla se, že může být přítomen i její manžel, a proto mu ihned volala, aby mu oznámila tu radostnou událost. V noci ani nemohla pořádně spát, jak se na to těšila. Každou chvíli štěstím plakala.

Druhý den, po sprše, nastala ta nejzvláštnější a nejhezčí chvilka jejího života. Seděla v pohodlném křesle, naproti se svým manželem a těšila se, jak konečně ucítí svého syna na vlastní kůži. Po přiložení miminka nejvíce myslela na to, že je to její syn a že nepatří těm lidem v zelených a bílých pláštích. To, že ho mohla držet v náručí, jí zbavilo pocitu, že není její. Pomohlo jí to navodit myšlenku na lepší zítřky, a že půjdou brzy spolu domů. Klokanění jí bylo umožněno 2x za den, od 10:30 do 11:30 hod a od 16:30 do 17:30 hod. V místnosti, kde klokánkování probíhalo, nebylo vidět na hodiny a ta chvilka s ním vždy rychle utekla. Vadilo jí, když např. sestřička přišla dříve, když jim ještě zbýval společný čas, který jim měl být vyhraněn. Ze své zkušenosti je však moc ráda, že se klokánkování dostalo i do České republiky. Neboť během klokánkování je navázán úzký kontakt s miminkem. A zároveň pomáhá překonat vzniklé problémy a probouzí v člověku naději, že vše bude zase v pořádku. Příběh ze života č. 2: Maminka Lenka s dcerou Claudií. Žena, 35 let, 3 děti. Předchozí dvě těhotenství probíhaly bez problémů. Podstoupila i odběr plodové vody na podezření na Downův syndrom, který dopadl negativně. Narodili se jí chlapci, nejstarší syn nyní 17 let a mladší syn 12 let. Problém nastal až se 3. těhotenstvím, v té době jí bylo 32 let a manželovi 41 let. Potíže se vyskytly kolem 21. gestačního týdne těhotenství., kdy začínala pociťovat křeče v podbřišku. Gynekolog jí na to předepsal Magnosolv. Vše probíhalo dál, až do 23. týdne, kdy jí začala odtékat plodová voda. Na Bulovce jí byl potvrzen odtok plodové vody a byla převezena do Podolí. Tam začal nekonečný kolotoč injekcí, kapaček, vyšetření, ale i neustálého strachu a pláče. Zdravotnický personál se k ní choval mile, snažil se jí vysvětlit, co se událo, ale nikdo jí nebyl schopen říct proč. Připravovali ji i na to, že miminko může přijít na svět a nemusí přežít, nebo že bude postiženo některou z vad. Ke zlomu došlo ve 29. týdnu těhotenství, kdy muselo být těhotenství ukončeno císařským řezem. Vybrala si anestezii pouze lokální, takže vše mohla vnímat a slyšet. Nyní jí to však zpětně připadá zbytečné, neboť dceru ihned umístili do inkubátoru a odvezli na ARO. Dcera Claudie vážila 1390 g a měřila 39 cm.

O klokánkování se dozvěděla až od zdravotnických pracovníků, kteří jí ochotně poskytli veškeré informace a zodpověděli její dotazy. Prvně jim bylo klokánkování umožněno osmý den po porodu. Z vlastní zkušenosti udává, že pokud je klokánkování umožněno, tak velice pomáhá matce po psychické stránce. Nabíjelo ji neskutečnou energií a klidem. Mohla pocítit na vlastní kůži teplo vycházející z jejího tělíčka a mnohdy měla pocit, že miminko má více síly než ona sama. Líbilo se jí, že do klokánkování mohl být zapojen i její manžel. Ty chvíle jí dávaly zapomenout na ten neustálý strach o zdraví jejich dcery. Vše společnými silami dobře dopadlo, domů ji propustili po 6 týdnech hospitalizace. Její dceři jsou nyní 3 roky a nikdo by neřekl, že se narodila o 11 týdnů dříve.

Příloha č. 5: Fotografie z klokánkování Se souhlasem maminky přikládám fotografie z klokánkování.

Klokánkování tatínkem

Příloha č. 6: Souhlas s poskytnutím fotografií

Příloha č. 7: Porodní plán k podpoře bondingu Níže uvedený postup je z fyziologického pohledu ideální. Je možné, že se během porodu rozhodnete jinak, samotné okolnosti porodu možná takovýto postup neumožní, ale kontrola nad situací a otevřená komunikace zvýší šanci na vaši spokojenost. Do porodního plánu napište přesně to, co si přejete vy sama, neopisujte, volte své formulace, přejte si a plánujte na míru právě sobě a svému dítěti. Porodní plán je vhodné konzultovat jak s pracovníky gynekologie, tak neonatologie. S jeho zpracováním vám pomůže porodní asistentka anebo vás v sepsání podpoří dula. Varianty jsou uvedeny vždy ty z okrajů spektra, možná si sama zvolíte ještě úplně jinou variantu. Některé body jsou pro někoho důležité, pro jiného nikoliv. Vyberte to, aby porodní plán vyhovoval vám a vašemu dítěti. Tento porodní plán počítá také s variantou ambulantního porodu. Přejeme hodně dobré předporodní, porodní i poporodní energie. Porodní plán Matka: Otec: Doprovod: Gynekolog: Pediatr: Jsem prvo(druho-)rodička (krátký popis předchozích porodů, popř.komplikací). Úvod: (např.) Porod považuji za přirozenou a intimní součást svéhoživota. Ráda bych tedy, aby mi bylo umožněno postupovat dle mých pocitů, vlastním tempem a bez zásahů.

Během porodu si nepřeji přítomnost studentů medicíny či zdravotní školy, při následné hospitalizaci prosím o konzultaci předem. Příprava: Dle situace se rozhodnu pro klystýr (nebo Yal). Nebo: Přeji si klystýr. Oholena jsem — nejsem a nepřeji si. Zvládání bolesti: Rutinně si nepřeji žádné léky urychlující porod nebo tlumící bolest. Bolest bych ráda překonala pouze nefarmakologickými metodami — volný pohyb, aromaterapie, masáže, změna polohy, sprcha, balon atd. Pokud přece jen aplikaci takovýchto léků uznáte za vhodnou, prosím Vás o podání informací, abych se mohla sama rozhodnout. Nebo: Přeji si nabídnout farmakologické metody tlumící bolest. Preventivní zavedení kanyly: ano — ne Amniotomie: ano — ne Jídlo a pití během porodu: ano — ne Monitoring plodu: (např.) Provádět v co nejmenší nutné míře, v poloze, která mi bude příjemná, pokud možno prosím o zachování možnosti pohybu. Nebo: Monitoring si přeji po celou dobu porodu. Výkony a zákroky během porodu, eventuálně při komplikacích: Veškeré zákroky prosím před provedením se mnou coby rodičkou konzultovat, musím s výkonem vyjádřit souhlas. Pokud nebudu schopna rozhodovat samostatně, prosím o konzultaci s manželem. Anestezie: V případě císařského řezu preferuji epidurální anestezii. Nebo: Celkovou anestezii. Pohyb a porodní poloha: Chci se volně pohybovat a měnit polohy dle vlastní potřeby. Ráda bych rodila v poloze, ke které spontánně dospěji i mimo porodní lůžko. Nebo: Chci rodit na porodním lůžku. Tlačení: Prosím o podporu spontánního tlačení bez zadržování dechu a řízení. Nebo: Mohu tlačit řízeně.

Ochrana hráze: Epiziotomie — jen v lékařsky indikovaném případě, uvítám pomoc porodní asistentky při ochránění hráze. Nebo: Nepřeji si ochranu hráze. První porod proběhl bez nástřihu. Po porodu: Prosím přiložit miminko hned po porodu s ještě nepřestřiženým pupečníkem. Pupečník: Prosím nechat dotepat. Dále prosím ošetřit mnou doneseným přípravkem Wecesin (výborný pudrový přípravek firmy Weleda na zasychání pupečníku — pozn. autorek). Porod placenty: Prosím neurychlovat odloučení placenty. Nebo: Prosím placentu připravit k prohlédnutí a odnesení — placentu si vidět nepřeji — placentu si přeji porodit řízeně. Ošetření miminka: Preventivně neodsávat, jen v případě potřeby. Nemýt, pouze jemně otřít na matčině těle a přikrýt do přinesených osušek společně s matkou. Kanavit nepodávat injekčně, pouze per os dle situace. Miminko prosím neodnášet, Apgar skóre lze zhodnotit, aniž by se miminko ode mne vzdálilo. Ihned po porodu neměřit, nevážit, zvážit lze případně po souhlasu matky později. Prosím o podporu bondingu — kontakt kůže na kůži. Prosím nepopisovat dítě na těle, na svou zodpovědnost beru pouze dvě značení. V případě komplikací Spolurozhodování: Chci být předem informována o všech zákrocích tak, abych se mohla podílet na rozhodování o dalším postupu. Nebudu-li schopna rozhodovat osobně, přeji si, aby za mne mluvil manžel. Císařský řez: Prosím nehospitalizovat na JIP (pokud nedojde k ohrožení života), ale společně s dítětem a manželem na nadstandardním pokoji. Prosím o možnost přiložení dítěte mému muži na hruď. Hospitalizace: Pokud to dovolí zdravotní stav matky a dítěte, prosím připravit reverz na odchod z nemocnice pro matku i dítě po několika hodinách. Prosím nepřemisťovat na novorozenecké oddělení.

Při komplikacích preferuji co nejkratší dobu hospitalizace bez ohledu na doporučovaných dvaasedmdesát hodin hospitalizace. Prosím umožnit rodičům kdykoliv opustit nemocnici dle vlastního zvážení po konzultaci s personálem. Ambulantní pediatr je připraven převzít dítě do své péče ihned po propuštění z nemocnice, rodiče jsou s pediatrem v telefonickém kontaktu. Při případné nutnosti hospitalizace dítěte vzhledem k jeho komplikacím prosím vše prodiskutovat s rodiči. Matka si přeje být ve fyzické blízkosti dítěte, a to za každých okolností. Děkuji za vstřícnost. (podpisy obou rodičů či matky, jde-li rodit sama) Péče o miminko Níže uvedený postup je ideální, samotné okolnosti porodu možná takovýto postup neumožní, nicméně je vhodné požádat personál o to, aby každou odchylku konzultoval s rodiči předem. Prosím o maximální podporu bondingu — kontakt kůže na kůži. Miminko si přeji mít po celou dobu u sebe. Miminko s ještě nepřestřiženým pupečníkem prosím ihned po porodu přiložit na mé břicho. Pupečník prosím nestříhat, nechat dotepat (chci zkontrolovat rukou /uchopíte-li nedotepaný pupečník, cítíte tep/), přestřihnout nejlépe až po spontánním porození placenty. Pupečník prosím ošetřit mnou doneseným přípravkem WECESIN. Neodstraňovat pahýl pupečníku, přeji si ho nechat přirozeně odpadnout. Péči o pupeční pahýl převezmou rodiče spolu s ambulantním pediatrem. Ošetření miminka: Preventivně neodsávat, jen v případě potřeby. Nemýt, pouze jemně otřít na mém těle a přikrýt do přinesených osušek společně s matkou. Kanavit nepodávat injekčně, pouze per oral dle situace. Miminko prosím neodnášet, Apgar skóre lze zhodnotit, aniž by se miminko ode mne vzdálilo. Neměřit, nevážit, zvážit lze případně po mém souhlasu později. Prosím o podporu bondingu — kontakt kůže na kůži. Prosím nepopisovat dítě na těle, na svou zodpovědnost beru pouze dvě značení. Hospitalizace: Pokud to dovolí zdravotní stav matky a dítěte, prosím připravit reverz na odchod z nemocnice pro matku i dítě po několika hodinách. Prosím nepřemisťovat na novorozenecké oddělení. Při komplikacích preferuji co nejkratší dobu hospitalizace bez ohledu na doporučovaných dvaasedmdesát hodin. Prosím umožnit rodičům

kdykoliv opustit nemocnici dle vlastního zvážení po konzultaci s personálem. Ambulantní pediatr je připraven převzít dítě do své péče ihned po propuštění z nemocnice, rodiče jsou s pediatrem v telefonickém kontaktu. Při případné nutnosti hospitalizace dítěte vzhledem k jeho komplikacím prosím vše prodiskutovat s rodiči. Matka si přeje být ve fyzické blízkosti dítěte, a to za každých okolností. Dokrmování umělým mlékem: Plné kojení, v případě nutnosti dokrmu pokud možno pouze mateřským mlékem. Vyšetření novorozence při hospitalizaci: Veškerá vyšetření chtějí rodiče nejprve konzultovat se zdravotnickým personálem, ke všem vyšetřením musí vyjádřit souhlas a u každého bude dle situace přítomen jeden z rodičů. Kanavit nepodávat injekčně, ale orálně. Dítě nebude nikam odnášeno bez vědomí rodičů, pokud to budou vyšetření vyžadovat, bude je vždy jeden z rodičů doprovázet, a to po předešlé konzultaci o nutnosti vyšetření či zákroku. Povinná screeningová vyšetření zajistí rodiče u ambulantního pediatra. Prosíme, aby personál vždy konzultoval s rodiči zamýšlenou manipulaci s dítětem, jakoukoliv manipulaci s dítětem preferují provést rodiče sami. Sono ledvin provést v přítomnosti jednoho z rodičů. Přejeme si co nejdůslednější podporu kontaktu miminka a jeho rodičů. Pokud by nemohla ze zdravotních důvodů mít miminko kůži na kůži ihned po porodu matka, přejeme si stejný postup a dítě položit na holou hruď otce. Děkujeme za vstřícnost. (podpisy rodičů) Pokud si vypracujete porodní plán, doporučujeme jej s popisem péče o miminko po porodu vyhotovit dvakrát a předat také pracovníkům neonatologie.

Porodní plán k podpoře bondingu u porodu císařským řezem: Matka: Otec: Zdravotnický doprovod: např. soukromá porodní asistentka Doprovod u prvního ošetření dítěte: Gynekolog: Pediatr: Vážení lékaři, sestry, zdravotníci, zvolili jsme porodnici v…, protože si vážíme Vaší profesionality, špičkové úrovně zdravotnické práce a ochoty. Předem Vám děkujeme za veškerou péči a pomoc. Zároveň prohlašujeme, že přijímáme veškerá rizika spojená s našimi přáními. V případě ohrožení zdraví či života matky či dítěte se v jakémkoli okamžiku budeme okamžitě a bezvýhradně řídit Vašimi pokyny. Naší hlavní prioritou je, aby dítě bylo v maximálním přímém kontaktu s minimálně jedním z rodičů. Prosíme, aby po celou dobu pobytu v porodnici nebylo dítě nikam odnášeno ani s ním nebylo manipulováno, aniž by o tom byl jeden z rodičů informován a souhlasil s tím. Za každých okolností (včetně pobytu na novorozenecké sesterně či JIP) prosíme o umožnění přítomnosti jednoho z rodičů či doprovázející porodní asistentky. Přikládáme podrobnější porodní plán s návrhy řešení zohledňujícími různé eventuality. Během porodu císařským řezem prosíme o následující: Po zavedení spinální analgezie: přítomnost otce na porodním sále. Po vybavení dítěte: ukázat dítě rodičům, než dojde k ošetření. (Další postup viz Péče o dítě.) Po ošetření dítěte: v přineseném ručníku položit na hruď matky a ponechat u rodičů po dobu, jakou si budou přát, případně do konce operace.

Matka, otec i dítě se společně přesouvají na nadstandardní pokoj, kde na dítě i matku dohlíží rodiči najatá zdravotnice (porodní asistentka) minimálně do následujícího rána. Dítě neodvážet na novorozeneckou sesternu k adaptaci, tu zajistí rodiče sami „skin to skin“. Nebude-li k dispozici nadstandardní pokoj, umožnit pobyt na porodním sále (nebo jinde) po dobu dvou hodin, jak je běžné u fyziologického porodu. V případě, že matce bude muset být v kterémkoli okamžiku operace zavedena plná narkóza, prosíme o dodržení výše uvedených bodů s tím, že v kontaktu s dítětem zůstane pouze otec a dále se bude postupovat, jak je popsáno níže. V případě, že matka bude muset být odvezena na JIP, prosíme o následující: Zkrácení pobytu na JIP na nejnutnější minimum. Přiložení dítěte co nejdříve po porodu a ponechání u matky tak dlouho, jak si bude přát. Další přikládání dle přání matky. Jinak dítě zůstává po celou dobu pobytu matky na JIP v doprovodu otce a porodní asistentky na nadstandardním pokoji. V případě, že nebude možný pobyt na nadstandardním pokoji, prosíme o následující: Umístit matku s dítětem na standardní pokoj. Otci a najaté porodní asistentce umožnit je kdykoli navštívit. Bude-li matka na JIP, umožnit přítomnost otce a najaté porodní asistentky u dítěte až do převozu matky na standardní pokoj. Přeložit na nadstandardní pokoj okamžitě, jakmile to bude možné. Péče o dítě — prosíme o následující: Při prvním ošetření po porodu: neodsávat a nevykapávat preventivně oči, nemýt, kanavit podat perorálně (ne injekčně), pouze provést Apgar skóre, nevážit, neměřit, otřít přineseným ručníkem a v něm položit na hruď matce. Ke kojení přiložit již na sále, následně co nejčastěji, pokud možno nedokrmovat. Dítě neodvážet na novorozeneckou sesternu k adaptaci, tu zajistí rodiče sami pomocí „skin to skin“. Neodstraňovat pahýl pupečníku. Péči o něj přebírají rodiče spolu se svým pediatrem.

Novorozenecký screening provést při kojení a po nahřátí patičky přímo na pokoji. Prosíme, abyste náš plán nechápali jako výraz nedůvěry v personál nemocnice, ale jako touhu rodičů dát svému dítěti to nejlepší — tedy trvalou přítomnost blízké osoby, která má dle našeho názoru i některých výzkumů významný vliv na příznivý duševní vývoj dítěte. Přítomnost vlastní porodní asistentky volíme proto, aby při použití nestandardních postupů byla zajištěna maximální bezpečnost dítěte i matky, aniž bychom nadměrně zatěžovali personál. Děkujeme za pochopení a vstřícnost (podpisy rodičů) Mrowetz, M. et al.: Bonding - porodní radost 2011