VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Bezdomovectví v Havlíčkově Brodě z pohledu bezdomovců i ostatních obyvatel města

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce

Bezdomovectví v Havlíčkově Brodě z pohledu bezdomovců i ostatních obyvatel města Bakalářská práce

Autor: Ivana Brychtová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2015

13

2

COPYRIGHT © 2015 Ivana Brychtová

3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše) z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

Podpis ………………………….

4

Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za její cenné rady, vstřícnost, trpělivost a odborné vedení při tvorbě této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu magistru Topolovskému a jeho kolegům za odbornou pomoc a ochotu spolupracovat. Rovněž bych chtěla poděkovat občanům Havlíčkova Brodu, kteří se zúčastnili mého výzkumu, za jejich odpovědi a vstřícný přístup. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině, která mě během celého studia velmi podporovala.

5

Anotace BRYCHTOVÁ Ivana: Bezdomovectví v Havlíčkově Brodě z pohledu bezdomovců i ostatních obyvatel města. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra sociální práce. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Cílem práce je zjistit na základě dotazníkového šetření názory obyvatel Havlíčkova Brodu na bezdomovectví v jejich městě a pomocí rozhovorů s vybranými bezdomovci ukázat jejich pohled na danou problematiku. V teoretické části je popsáno, co je to bezdomovectví obecně, kdo je považován za bezdomovce a jaké jsou možné příčiny bezdomovectví. Dále je zde rozebírána problematika bezdomovců jako obětí trestných činů i jako pachatelů trestných činů. V této části bakalářské práce jsou také uvedeny základní údaje o městě Havlíčkův Brod a bližší informace o samotném bezdomovectví v Havlíčkově Brodě. V praktické části jsou na základě kvantitativního výzkumu vyhodnoceny dotazníky, které byly předloženy obyvatelům města Havlíčkův Brod. Také jsou zde sepsány provedené rozhovory s místními lidmi bez domova. Práce bude využita pro účely Městského úřadu Havlíčkův Brod - úseku sociálních služeb a prevence kriminality.

Klíčová slova Bezdomovec, bezdomovectví, Havlíčkův Brod

6

Annotation BRYCHTOVÁ Ivana: Homelessness in the town of Havlíčkův Brod from the perspective of the homeless and other residence of the town. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015 The aim of this thesis is to determine opinions of Havlíčkův Brod population on the issue of homelessness, which was done on the basis of survey. It also focuses on the homeless people’s view on the issue of homelessness, which was expressed during conversations in the town of Havlíčkův Brod. The theoretical part describes what homelessness is in general, who is considered to be a homeless person and what the possible causes of homelessness are.Then homeless people are considered either as victims of crime or as offenders of crime. In this part of the thesis basic information about the town of Havlíčkův Brod and further information about homelessness directly in Havlíčkův Brod is given. The theoretical part describes what homelessness is in general, who is considered to be a homeless person and what the possible causes of homelessness are. Then homeless people are considered either as victims of crime or as offenders of crime. In this part of the thesis basic information about the town of Havlíčkův Brod and further information about homelessness directly in Havlíčkův Brod is given.

Key words Homeless, homelessness, Havlíčkův Brod

7

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Obyvatelstvo Havlíčkova Brodu ve věku 15 a více let podle vzdělání.

8

Seznam grafů Graf č. 1: Rozložení vzorku respondentů podle pohlaví. Graf č. 2: Věk dotazovaných respondentů. Graf č. 3: Hodnocení závažnosti bezdomovectví jako sociálního problému ze strany mužů i žen. Graf č. 4: Odpovědi respondentů i respondentek, odkud nejčastěji slýchají o problematice bezdomovectví. Graf č. 5: Odpovědi respondentů na otázku, koho považují za osobu bez domova. Graf č. 6: Hodnocení jednotlivých příčin bezdomovectví dle názoru respondentek. Graf č. 7: Hodnocení jednotlivých příčin bezdomovectví dle názorů respondentů. Graf č. 8: Názory respondentů na vznik bezdomovectví v důsledku rodinných sporů. Graf č. 9: Názory mužů a žen, zda závislost na návykových látkách a chudoba patří k hlavním příčinám vzniku bezdomovectví. Graf č. 10: Odpovědi respondentů podle věku, zda vnímají bezdomovce spíše jako pachatele trestných činů než oběti trestných činů. Graf č. 11: Odpovědi respondentů podle věku, zda považují spíše muže bezdomovce za pachatele trestných činů. Graf č. 12: Odpovědi respondentů podle pohlaví, zda schvalují trestnou činnost bezdomovců jako východisko z jejich situace. Graf č. 13: Odpovědi respondentů, zda se vyhýbají místům, kde se vyskytují bezdomovci. Graf č. 14: Důvody, proč se respondenti vyhýbají místům výskytu bezdomovců. Graf č. 15: Názory respondentů, zda jim vadí zdržování bezdomovců na veřejných místech, jako jsou parky a autobusová nádraží. Graf č. 16: Názory respondentů, zda by souhlasili s omezením vstupu bezdomovců na veřejná místa. 9

Graf č. 17: Odpovědi respondentů, jakou formu pomoci by poskytli lidem bez domova. Graf č. 18: Odpovědi respondentů do 35 let, jak vnímají osoby bez domova. Graf č. 19: Odpovědi respondentů nad 35 let, jak vnímají osoby bez domova. Graf č. 20: Názory respondentů a respondentek na to, co předpokládají, že by lidem bez domova nejvíce pomohlo při řešení jejich situace. Graf č. 21: Odpovědi žen i mužů na otázku, jakou formu pomoci by podle jejich názoru nejvíce preferovali lidé bez domova. Graf č. 22: Odpovědi žen i mužů na to, jakou formu pomoci by mělo město poskytnout lidem bez domova.

10

Obsah Seznam tabulek Seznam grafů Úvod .............................................................................................................................. 13 TEORETICKÁ ČÁST Literární rešerše ........................................................................................................... 14 1. Vymezení základních pojmů .................................................................................... 15 1.1 Pojem „bezdomovectví“ a jeho charakteristika .................................................... 15 1.2 Pojem „bezdomovec“ ............................................................................................ 16 2. Příčiny bezdomovectví ............................................................................................. 18 2.1 Chudoba ............................................................................................................... 19 2.2 Kriminalita - propuštění z věznice jako příčina bezdomovectví .......................... 20 2.3 Nezaměstnanost .................................................................................................... 21 2.4 Počátek bezdomovectví u mladých lidí do 26 let a jeho příčina .......................... 21 3. Bezdomovecká subkultura ...................................................................................... 23 3.1 Pojem subkultura .................................................................................................. 23 3.1.1 Vzhled a oblečení ........................................................................................ 23 3.1.2 Způsob bydlení ............................................................................................ 24 3.1.3 Zdroje obživy .............................................................................................. 24 4. Bezdomovci jako oběti trestných činů..................................................................... 27 5. Bezdomovci jako pachatelé trestných činů ............................................................ 29 6. Havlíčkův Brod ......................................................................................................... 30 6.1 Základní údaje ...................................................................................................... 30 6.1.1 Základní charakteristika havlíčkobrodského okresu a samotného města Havlíčkův Brod ............................................................ 30 6.1.2 Obyvatelstvo ................................................................................................ 31 6.1.3 Podnikatelské prostředí ................................................................................ 32 6.1.4 Nezaměstnanost............................................................................................ 32 6.1.5 Sociální profil města Havlíčkův Brod .......................................................... 33

11

7. Bezdomovectví v Havlíčkově Brodě ........................................................................ 35 7.1 Místa výskytu bezdomovců .................................................................................. 35 7.2 Stávající ochranná opatření .................................................................................. 36 PRAKTICKÁ ČÁST 8. Kvantitativní výzkum ............................................................................................... 38 9. Dotazník ..................................................................................................................... 39 9.1 Proces analýzy dat ................................................................................................ 39 10. Hypotézy .................................................................................................................. 40 10.1 Operacionalizace hypotéz .................................................................................. 42 11. Vyhodnocení dotazníkového šetření...................................................................... 44 12. Testování hypotéz ................................................................................................... 49 12.1 Analýza hypotézy č. 1 ........................................................................................ 49 12.2 Analýza hypotézy č. 2 ........................................................................................ 52 12.3 Analýza hypotézy č. 3 ........................................................................................ 55 12.4 Analýza hypotézy č. 4 ........................................................................................ 59 12.5 Analýza hypotézy č. 5 ........................................................................................ 61 13. Shrnutí dotazníků ................................................................................................... 66 14. Kvalitativní výzkum ............................................................................................... 67 15. Charakteristika vzorku respondentů .................................................................... 69 16. Realizace výzkumu ................................................................................................. 70 17. Rozhovory ................................................................................................................ 71 17.1 Respondent A ..................................................................................................... 71 17.2 Respondent B ..................................................................................................... 72 17.3 Respondent C ..................................................................................................... 73 17.4 Respondent D ..................................................................................................... 74 18. Shrnutí rozhovorů ................................................................................................... 76 19. Diskuse ..................................................................................................................... 77 20. Závěr ........................................................................................................................ 81 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 83 Přílohy ............................................................................................................................ 86 12

Úvod Bezdomovectví je vážný sociální problém, jehož závažnost v současné době postupně narůstá. Přesto si myslím, že znalosti o tomto sociálním fenoménu jsou v České republice na poměrně nízké úrovni. Je to způsobené i tím, že bezdomovectví bylo za minulého režimu záměrně „zneviditelňováno“. Tento problém se znovu vrátil do podvědomí lidí v devadesátých letech po příchodu kapitalismu, který s sebou přinesl rozsáhlé změny v sociální a ekonomicko-politické sféře. Snad v každé zemi na světě se s tímto problémem potýkali a s různou úspěšností stále potýkají. Bezdomovectví je v současné době velice rozšířený sociální problém. V první řadě je třeba říci, že není pouze problémem pro lidi bez domova, ale pro celou společnost, ve které se tento jev vyskytuje. Se zvyšujícím se počtem lidí bez domova se zvyšuje i kriminalita, která s tímto sociálním problémem nepřímo souvisí. Důsledek bezdomovectví také vrhá špatný stín na různé státy. V dnešní době, kdy se každý stát snaží o co nejlepší image, je důležité, aby se jeho řídící složky, potažmo celá společnost snažily o snížení počtu bezdomovců a jejich začlenění do normálního života. Tuto práci jsem si vybrala, jelikož si myslím, že bezdomovectví je dlouhodobě aktuální téma, navíc pro mě osobně velice zajímavé. Také bych se ráda dozvěděla názory ostatních lidí na tuto problematiku. Myslím si, že lidé by měli být informováni o tomto sociálním jevu, protože lidé bez domova se vyskytují téměř v každém městě České republiky a je dobré mít alespoň základní přehled o tom, jak moc závažný problém v dnešní době bezdomovectví představuje. Bakalářská práce byla zpracovávána ve spolupráci s Městským úřadem v Havlíčkově Brodě, cenné informace mi poskytl zejména Mgr. Marek Topolovský, který zastupuje zdejší odbor sociálních věcí a zároveň je vedoucím úseku sociálních služeb a prevence kriminality. Tato práce bude sloužit jako podklad pro úsek sociálních služeb, jelikož z ní mohou čerpat informace o tom, jaké názory mají občané Havlíčkova Brodu na osoby bez domova a popřípadě jakou podporu či pomoc může město Havlíčkův Brod těmto lidem poskytnout. Díky zjištěným názorům bude moci městský úřad učinit vhodná opatření, která budou vyplývat ze zjištěných dat. Byla bych ráda, kdyby zjištěné názory obyvatel Havlíčkova Brodu na bezdomovectví pomohly městu ke vhodným změnám či preventivním opatřením, které by podpořily zlepšení zdejší situace. Dále je možné na základě rozhovorů s místními bezdomovci zjistit, jak se dotázaní lidé bez domova dostali do své nepříznivé sociální situace a zda by ji chtěli nějakým způsobem řešit. 13

TEORETICKÁ ČÁST Literární rešerše V této bakalářské práci jsou využívány převážně knihy zabývající se problematikou bezdomovectví a také vybrané knihy o sociální práci. V bakalářské práci je dále využita kniha i z oblasti sociální patologie. Jedná se o tyto zdroje:  HRADECKÁ, V., HRADECKÝ, I. Bezdomovství - extrémní vyloučení. 1. vyd. Praha: Naděje, 1996, 107 s., ISBN 80-902292-0-4  KUCHAŘ, P. Bezdomovectví v návaznosti na výkon služby u Policie České republiky. Brno, 2010, 62 s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně  MAREK, J., STRNAD, A., HOTOVCOVÁ, L. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Portál, 2012. 176 s., ISBN 97880-262-0090-1  MAREK, J., STRNAD, A., HOTOVCOVÁ, L. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Portál, 2012. 176 s., ISBN 97880-262-0090-1  MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. 384 s., ISBN 80-7178-548-2  MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ P. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005, 351 s., ISBN 80-7367-002-x  OBADALOVÁ, M. Problémy bezdomovství. (Problems of homelessness). Sociální politika, 29, 2003, č. 1  PRŮDKOVÁ, T., NOVOTNÝ, P. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 96 s., ISBN 978-80-7387-100-0 Tyto knihy jsou základními zdroji, ze kterých je v bakalářské práci čerpáno. Knihy, které jsou v této práci citované a nejsou uvedené v literární rešerši, budou doplněné v závěrečných zdrojích.

14

1. Vymezení základních pojmů 1.1 Pojem „bezdomovectví“ a jeho charakteristika V literatuře, která se zabývá problémem bezdomovectví, je možné objevit široké spektrum nejrůznějších pojmů zabývajících se bezdomovectvím. Mezi těmito pojmy lze nalézt jak úzká vymezení (tzv. restriktivní), která chápou bezdomovectví jako absenci přístřeší (střechy nad hlavou) u jednotlivců, tak je zde možné objevit i širší vymezení. Co se týče právě tohoto širšího vymezení u definice bezdomovectví, hovoříme zejména o jedincích, kteří přebývají na různých ubytovnách či v azylových domech. Avšak existují i nejširší vymezení, jež uvažují v souvislosti s jedinci, kteří nemají svoje bydlení zajištěné. (Obadalová, 2003) Typickým příkladem nejužšího vymezení je definice M. Obadalové, podle níž je bezdomovec jedinec bez přístřeší, popřípadě jedinec, který dlouhodobě využívá služeb různých sociálních zařízení. (Obadalová, 2003). Jak již bylo zmíněno, nejužší vymezení pojmu bezdomovectví vyznačuje ztrátu střechy nad hlavou. Právě v důsledku zmíněného nejužšího pojetí definice bezdomovectví je řešení tohoto problému zúženo pouze na oblast bytové politiky. Pokud nahlédneme do anglické terminologie, je toto nejužší pojetí definice bezdomovectví velmi blízké pojmu „roofless“. (Kuchař, Brno, s. 7) Charakteristickým rysem širšího vymezení pojmu bezdomovectví je, že se nevztahuje pouze na chybějící přístřeší, ale v souvislosti s tímto jevem se zohledňuje i problém sociálního vyloučení. (Kuchař, Brno, s. 7) Co se týče samotné definice bezdomovectví, lze tento pojem vyjádřit jako způsob života osoby bez domova. Bezdomovectví je nejvíce typické pro chudší a odlehlejší části velkoměst a je charakteristické nejen spoustou negativních faktorů, ale také sociální izolovaností a psychickým strádáním. [1] Koloběh, který roztáčí fenomén bezdomovectví pod stále se zvyšující odstředivou silou tíže chudoby a vyloučení, zraňuje každého, komu není lhostejné, že se ve společnosti objevují takové neduhy. Bezdomovectví se v této době ukazuje jako extrémní projev společenského vyloučení. Dnešní společnost je s tímto nežádoucím sociálním jevem neoddiskutovatelně spojena, avšak velmi často se odmítá touto problematikou zabývat, a to buď z neznalosti tohoto problému či kvůli tomu, že ji obtěžuje. (Hradecká, Hradecký, 1996) 15

Bezdomovectví není pouze věcí individuální, přestože se mnozí snaží tvrdit opak a pokouší se tak bezdomovectví negativně označovat. Dalším velice významným rysem bezdomovectví je jeho relativní charakter. S určitostí je možné říci, že bezdomovectví je relativní ke všem obecným standardům a požadavkům společnosti. (Hradecká, Hradecký, 1996) V neposlední řadě je také podstatné zmínit velice důležitý a zároveň těžko definovatelný charakteristický rys a to ten, že problém bezdomovectví by měl být řešen spíše v jeho příčinách než v samotných důsledcích a následných nežádoucích dopadech. (Hradecká, Hradecký, 1996)

1.2 Pojem „bezdomovec“ Pojmy jako je bezdomovectví a bezdomovec jsou definice, které obohatily český jazyk zejména v souvislosti se změnou politického režimu v naší zemi v roce 1989. Za komunistického režimu se pojem bezdomovectví nepoužíval, a to i přesto, že se zde bezdomovci vyskytovali. Jednalo se zejména o osoby, které nechtěly či nemohly bydlet u rodičů a založení vlastní rodiny pro ně bylo téměř nemožné. Dále se jednalo většinou o osoby, které v dětství prošly ústavní výchovou, či o rozvedené jedince, kteří v tomto důsledku ztratili domov. Avšak za minulého režimu bylo zcela vyloučené, aby někdo přežíval na ulici, jelikož tento režim to v zásadě neumožňoval. Přesněji řečeno každý musel někam patřit a někde pracovat, a pokud tomu tak nebylo, byl trestně stíhán za příživnictví. Aby se některé osoby vyhnuly tomuto obvinění, musely dlouhodobě žít v podnikových ubytovnách, protože na vlastní byt či dům neměly z různých důvodů nárok a většinou o něj ani neměly zájem. Tyto osoby povětšinou vykonávaly ty „nejšpinavější“ práce, avšak pro velké podniky zcela nezbytné. (Průdková, Novotný, 2008) Když po roce 1989 začaly tyto podniky krachovat a zbavovat se ubytoven i „nepotřebných lidí“, problém bezdomovectví vyplul na povrch a začal se prohlubovat. Takřka nikdo z těchto osob nebyl připraven na takovou změnu životního stylu a jen málokdo se s ní dokázal vypořádat. Pouze malá část osob se dokázala adaptovat na změnu politicko-ekonomické situace a vyrovnat se se skutečností, že nově nabytá svoboda od nich vyžaduje určitou odpovědnost a zvýšené nároky. [2]

16

Za poslední dvě dekády prošel pojem bezdomovec zásadní proměnou, původně se jednalo o pojmenování osoby bez státního občanství nebo domovského práva. V tomto

významu

dodnes

chápe

pojem

bezdomovec

český

právní

řád.

(Průdková, Novotný, 2008) Za bezdomovce je považován člověk, který byl z různých důvodů postižen společenským vyloučením nebo ztrátou bydlení. Za bezdomovce však může být některými lidmi považována i osoba, která sice nepřebývá přímo na ulici, ale pobírá sociální dávky a žije na ubytovnách či v městských bytech a na těchto dávkách je závislá. Po opuštění ubytovny či městského bytu se však z takové osoby bezdomovec přebývající na ulici ve většině případů stane. Velmi častým jevem u lidí bez domova bývá, že mnozí z nich jsou bezdomovci pouze přechodně. V letním období zůstávají na ulici, avšak na zimu se přesouvají do ubytoven či azylových domů. Pojem bezdomovec je také označením pro člověka, který přebývá na veřejných místech či v neadekvátních nebo v nejistých bytových podmínkách. Být bez domova tedy znamená pozbývat místo, kde kolem sebe máme rodinu, její lásku a péči a učíme se zde žít v lidské společnosti. Od rodiny člověk přijímá hodnoty a učí se určitému životnímu stylu. Je to bezpečné zázemí a člověk se sem může kdykoliv vrátit a dostane se mu zde přivítání, jistota, podpora, spokojenost a životní harmonie. Toto vše lidem bez domova nepochybně schází. (Průdková, Novotný, 2008)

17

2. Příčiny bezdomovectví Existuje mnoho výzkumů prováděných mezi bezdomovci, které se zaměřují na příčinu bezdomovectví. Tyto výzkumy jasně ukazují na to, že bezdomovectví je výslednicí působení několika faktorů různé povahy. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005) “Pochopení otázky příčin bezdomovectví můžeme považovat za nejdůležitější jak z hlediska prevence vzniku tohoto sociálního jevu, tak i z hlediska bezdomovectví již vzniklého.“ (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005, s. 320) G. Schwarzová uvádí, že problematiku bezdomovectví je potřeba vnímat jako velmi

komplexní

sociální

jev,

který

má

různorodé

příčiny

i

důsledky.

Právě z výčtu těchto důvodů má bezdomovectví výrazný vliv na život jedince. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005) Většina lidí, kolem kterých projde na ulici bezdomovec, se zamyslí nad tím, proč se dostal do této situace. Vzhled bezdomovce je obvykle nepřehlédnutelný a lidé přemýšlí, zda je vůbec možné těmto osobám nějak pomoci. Polemizují, „co je příčinou tohoto stavu, zda si za to může sám, nebo se stal obětí systému.“ (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012, s. 16) „Zapletalová (2006) prováděla menší výzkum mezi prodejci - bezdomovci časopisu Nový prostor a zjistila, že lidé bez domova za svoji situaci viní objektivní příčiny a situační atributy.“ (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012, s. 18) Za objektivní příčiny se považují systémové chyby a bezdomovec je tedy obětí těchto chyb. Oproti tomu situační atributy se mění podle situace, a proto existuje několik příčin bezdomovectví. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) V. a I. Hradečtí rozdělují příčiny bezdomovectví na: 

Objektivní - patří sem prostředí společnosti, včetně politiky zaměstnanosti a bytové politiky státu.



Subjektivní - mezi subjektivní příčiny patří sociální situace jedince, která je ovlivněna jeho schopnostmi sociální adaptace ve společnosti.

18

Subjektivní faktory jsou dále děleny do určitých skupin: 

materiální - tuto skupinu nejvíce vystihuje ztráta bydlení a zaměstnání, nedostatek finančních příjmů, úmrtí partnera nebo rodičů či zadluženost



vztahové - pro tuto skupinu je charakteristické špatné rodinné zázemí, případně i rozpad rodiny (například v důsledku násilí)



osobní - do této skupiny je zařazena sociální nezralost, osamělost, stáří či handicap (mentální nebo tělesný)



institucionální - opuštění ústavního zařízení (propuštění z léčebny, propuštění z výkonu trestu, odnětí svobody apod.) (Hradecká, Hradecký, 1996)

2.1 Chudoba Vznik bezdomovectví v důsledku chudoby bývá společným faktorem všech bezdomovců a lidé, kteří nejsou postiženi chudobou, se tomuto sociálnímu problému mohou lépe vyhnout. Chudoba obecně postihuje velmi často osoby, které jsou méně odolné a slabé. Chudoba není pouze problémem České republiky, ale vyskytuje se i v bohatých západních zemích, avšak u nás není její výskyt tak markantní. Tento fakt však nesmí Českou republiku uklidňovat, jelikož chudoba je v naší zemi jednou z hlavních příčin bezdomovectví. (Průdková, Novotný, 2008) Lidé spící na ulicích, v parcích či na nádražích se stali symbolem vyloučení ze společnosti a bídy, stále ale bezdomovectví dojímá populaci méně než ostatní důsledky chudoby. Společnost totiž vnímá bezdomovce spíše jako alkoholiky a kriminálníky a neuvědomuje si, že chudoba je jednou z hlavních příčin jejich stavu. (Mareš, 1999) „Chudoba je stav, kdy lidé nejsou schopni uspokojit své základní potřeby v míře, kterou společnost

v dané

době

uznává

jako

minimální

nebo

nezbytně

nutnou.“

(Průdková, Novotný, 2008, s. 31). Rozlišuje se chudoba subjektivní, objektivní, relativní a absolutní. Subjektivní chudoba je individuální pocit každého, kdo se cítí být chudým. Tento pocit závisí na tom, s kým se dotyčná osoba srovnává, a protože většina z nás má tendenci srovnávat se s velmi bohatými lidmi, bývá míra subjektivní chudoby výrazně nadhodnocena. (Průdková, Novotný, 2008)

19

Objektivní chudoba je stav, kdy příjem jedince nedosahuje státem stanovené hranice chudoby. V České republice je za tuto hranici považováno životní minimum. (Průdková, Novotný, 2008) Životní minimum činí v současné době pro jednotlivce 3 410 Kč, pro první osobu v domácnosti 3 140 Kč, pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem, je životní minimum 2 830 Kč. Pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let je částka životního minima 1 740 Kč, pro dítě ve věku 6 až 15 let 2 140 Kč a pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let činí částka životního minima 2 450 Kč. [3] Relativní chudoba se určuje vzdáleností od průměrného životního standardu. Patří sem například průměrný čistý příjem jedné osoby. Tento typ chudoby se vyskytuje ve vyspělých zemích včetně našeho státu. (Průdková, Novotný, 2008) Absolutní chudoba je označením pro stav, kdy osoba nemá dostatečné prostředky k zajištění přežití. V České republice se absolutní chudoba vyskytuje jen velmi zřídka, avšak

v

rozvojových

zemích

tvoří

tito

lidé

podstatnou

část

obyvatel.

(Průdková, Novotný, 2008)

2.2 Kriminalita - propuštění z věznice jako příčina bezdomovectví Lidé, kteří jsou propuštěni z výkonu trestu, se mnohdy stávají bezdomovci a tím rozšiřují jejich řady. Po propuštění se tito lidé většinou ocitají před branou věznice zcela sami, nemají kam jít, nemají žádné blízké a rodina se od nich většinou odvrátila. Delší pobyt ve věznici velmi zásadně naruší sebevědomí každého člověka a tito lidé mohou po propuštění pociťovat výraznou nejistotu ve svém chování. Část vězňů, která je propuštěna, nemá dostatek finančních prostředků, a musí proto čelit nástrahám civilního, často už neznámého života. Takový jedinec neví, kam jít, kde bude nocovat, později se dokonce objeví problémy s oblečením, jelikož nemá peníze na to, aby si pořídil nové. Také začne zjišťovat, že obchody jsou odlišné, ceny se zvýšily nebo že zástavba města se za dobu pobytu ve věznici výrazně obměnila. Avšak na všechny tyto změny je jedinec propuštěný z věznice schopný se adaptovat. (Hradecká, Hradecký, 1996) Problémy však mnohdy nastanou s tím, že tyto osoby postrádají průkaz totožnosti či zápočtový list, a nemohou tak být zaevidovány na úřadu práce. Na dávky sociální pomoci nemají nárok stejně jako na léčení, jelikož nejsou pojištěny. 20

Bez peněz a možnosti ubytování či zaměstnání musí tyto osoby přebývat na nádražích, v parcích či v opuštěných halách, kde se postupně stávají součástí bezdomovecké subkultury. (Hradecká, Hradecký, 1996)

2.3 Nezaměstnanost Ztráta zaměstnání je považována za doprovodný jev bezdomovectví. Při terénní práci s lidmi bez domova je toto téma nejčastěji řešeným problémem a většina bezdomovců si myslí, že získání zaměstnání je hlavní krok k návratu do běžného života. Problém však představuje fakt, že tyto osoby si trvalý pracovní úvazek nedokážou udržet, jelikož již většinou pozbyly běžné pracovní návyky. Bezdomovci sice tvrdí, že chtějí pracovat, ale zároveň se snaží hledat důvody, proč do zaměstnání vůbec nenastoupit nebo z něho co nejdříve odejít. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) V dnešní době, kdy má práce především ekonomickou hodnotu a společenský status, představuje ztráta zaměstnání posun jedince jiným směrem. Být nezaměstnán představuje veliký problém, zejména pokud je nezaměstnanost dlouhodobá. Mnoho bezdomovců tak uvádí, že dlouhodobá nezaměstnanost je hlavní příčina jejich stavu. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) Problém nezaměstnanosti je mnohem komplikovanější, než si lidé uvědomují. Většina bezdomovců totiž není evidována na úřadech práce, což znamená, že nejsou oficiálně nezaměstnaní. Někteří bezdomovci jsou zaměstnáváni alespoň při sezónních pracích, toto ale způsobuje, že se opakovaně ocitají bez práce a není jim tak umožněn kariérní posun. Musí si proto vystačit pouze s minimálním příjmem, který jim neumožňuje žít běžný společenský život. Jsou odkázáni na bydlení v ubytovnách, avšak po zaplacení nájmu jim nezbývají žádné další finanční prostředky a jsou nuceni z ubytovny odejít. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012)

2.4 Počátek bezdomovectví u mladých lidí do 26 let a jeho příčina Mladí bezdomovci jsou často lidé, kteří již v dětství utíkali dobrovolně a opakovaně z domova. Tyto jejich útěky lze chápat jako určité signály narušené jistoty a pocitu bezpečí, který by měl domov poskytovat.

21

Také to mohou být „projevy nestandardní socializace a s ní související neschopnosti jednat v souladu s běžnými pravidly. Útěk z domova mohl být důsledkem nezvládání stresujících situací, jimž byli ve své rodině z nejrůznějších důvodů vystaveni. Téměř čtvrtina mladých bezdomovců uvádí, že z domova často a opakovaně utíkali.“ (Vágnerová, Csémy, Marek, 2013, s. 58). To výrazně svědčí o tom, že domov pro tyto osoby nepředstavoval bezpečí a jistotu. Typickým znakem mladých bezdomovců je propad ve vzdělání, často i problematické chování a s tím související nežádoucí návyky. Nedokončené studium na škole nebo špatná profesní příprava snižují možnost získat dlouhodobé a kvalitní zaměstnání a zvyšují riziko dalšího společenského propadu. (Vágnerová, Csémy, Marek, 2013)

22

3. Bezdomovecká subkultura 3.1 Pojem subkultura Bezdomovci jako odlišná část obyvatelstva mají specifickou subkulturu. „Subkultura je soubor specifických norem, hodnot, vzorců chování, které určují životní styl určité skupiny. Tento styl je zřetelně odlišný od stylu života v širším společenství, do něhož příslušníci subkultury z nějakého hlediska přesto patří.“ (Matoušek, 2003, s. 230) Do subkultury patří například vzhled a oblečení, způsoby bydlení nebo také zdroje obživy. (Matoušek, 2003) V následujících podkapitolách jsou jednotlivé subkultury bezdomovců popsány z hlediska jejich charakteristických znaků.

3.1.1 Vzhled a oblečení To, jak bezdomovec vypadá a co má na sobě, je první věc, která ho obvykle odlišuje od ostatních lidí. Na ulici není lehké dodržovat hygienu, a proto bývá jedinou možností, jak dbát o svůj vzhled, používání veřejných sprch. Zde však musí platit poplatky ve stanovené výši, což bývá často problém. Pro jedince, kteří jsou na ulici krátce, je důležité uchovat si každodenní hygienické návyky, protože se odmítají identifikovat s bezdomoveckou subkulturou. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) Větší tendenci udržovat určitou úroveň hygieny mají mladší jedinci, osoby provozující prostituci či osoby zaměřené na drobnou kriminalitu. Právě u kriminality je velice důležité dbát na vzhled a vizáž, jelikož neupravená a špinavá osoba vzbuzuje podezření. Hygiena rozdělila osoby bez domova na ty, které se snaží bezdomovectví skrýt a na ty, které již rezignovaly a svým vzhledem dávají veřejnosti najevo, že jsou bezdomovci. Za nedodržování hygienických návyků většinou stojí závislost na alkoholu či porucha osobnosti. Tito jedinci mívají jiné priority než starost o svůj zevnějšek. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) Se vzhledem souvisí také oblečení. Po určitém čase stráveném na ulici je oblečení otrhané, špinavé či zapáchá a právě to je hlavním rozeznávacím znakem k identifikaci

jedinců

s bezdomoveckou subkulturou. Bezdomovci

si

obvykle

obstarávají „nové“ oblečení v popelnicích nebo navštěvují různé charitativní organizace. Někteří mladí bezdomovci jej dokonce často kradou. U bezdomovců bývá velice oblíbený vojenský či trampský oblek, zato starší bezdomovci mají raději saka. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) 23

3.1.2 Způsob bydlení Lidé, kteří se ocitnou bez domova a nemají kam jít, jsou téměř celý den součástí veřejného prostoru. Mohou přespávat na ulici nebo v opuštěných továrnách, kde nemají žádné soukromí ani sociální zázemí. Přesto tato místa nazývají svým domovem. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) Osoba, která se ocitne na ulici, nepovažuje tento způsob života za ideální a má za to, že tento stav je pouze přechodný. To, že by mohlo jít o dlouhodobější zkušenost, si osoba na ulici obvykle nepřipouští. Podle této situace se zařídí a snaží se hlavně přežít noc, nocuje v parku na lavičce, jezdí tramvají nebo si najde nějakou opuštěnou budovu. Takový styl života je velice náročný a postupně narůstá spánkový deficit. Významným problémem je jednoznačně neustálý strach z okradení či z fyzického napadení. Lidé bez domova jsou pod neustálými pohledy kolemjdoucích, což má výrazný vliv na sebevědomí a psychiku člověka. Z těchto důvodů bezdomovci často konzumují alkohol, který jim zároveň slouží i jako uspávací prostředek. Adaptace na tento způsob života je velice obtížná a záleží na individualitě těchto osob. Někdo si zvykne, jiný se snaží o změnu. Mezi nejvíce preferovaná místa bezdomovců patří parky, nádraží, opuštěné tovární haly či různá zákoutí na nepříliš rušných místech ve městech. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) Podle způsobů bydlení je možné rozdělit bezdomovce do určitých skupin. Jedná se o jedince, kteří mají kde bydlet, ale přespávají tam pouze občas, a to z důvodů, že v bytě bydlí moc lidí nebo nevychází se spolubydlícími. Další skupinu tvoří bezdomovci, kteří občas navštěvují rodinu či známé, aby se u nich mohli vypsat. K tomu dochází převážně v zimě, kdy bývají přes noc silné mrazy. Dalším typem bezdomovců jsou ti, kteří natrvalo odešli od své rodiny a nyní přespávají na různých místech. Jedince bez domova lze také rozdělit na ty, kteří bydlí v opuštěné budově a na ty, kteří si svůj život zpestří tím, že jsou hospitalizováni v nemocnici nebo v sociálním zařízení.[4]

3.1.3 Zdroje obživy Pokud se někdo ocitne na ulici, bývá většinou zároveň vyřazen z běžného i z pracovního života. Pravidelné příjmy tyto osoby většinou nemají, a tak bývají jejich zdroje obživy velmi různorodé, a někdy mohou být dokonce i v rozporu se zákonem. 24

Obecně však platí, že bezdomovci se při shánění obživy vážnější kriminality nedopouští. Pro spoustu bezdomovců se často stává zdrojem obživy to, co ostatní lidé považují za odpad. Bezdomovci, kteří jsou na ulici jen krátký čas, mívají většinou „zkušenějšího“ kolegu, který jim předává zkušenosti s vybíráním popelnic. Ze začátku jde hlavně o překonání určité hranice, kdy je člověk přinucen k tomu, aby do popelnice sáhl. Po čase, kdy je počáteční ostych překonán, se bezdomovec učí, v jakých místech a hlavně kdy je nejlepší popelnice vybírat. Pro lidi bez domova je nejvhodnějším časem noc či brzké ranní hodiny, jelikož se venku nepohybuje takové množství lidí jako přes den. Po určitém čase se dostaví celková ztráta studu z toho, že je někdo uvidí, jak vybírají popelnice. Začnou chodit v centru města od koše ke koši a již jim vůbec nevadí, že jsou na očích veřejnosti. Vybírání popelnic bývá nejčastějším způsobem zdrojů obživy, ale netýká se pouze jídla. Věci, které zde bezdomovci najdou, mohou zpeněžit a získat za ně finanční prostředky. Bohužel ale za získané peníze si většinou raději zakoupí alkohol než jídlo. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) Dalším velice častým zdrojem obživy bezdomovců je žebrání na ulicích. Žebráci, jak se jim mezi lidmi, ale i v odborných knihách říká, nemají stálé bydlení nebo bydlí v nevyhovujících podmínkách a žebrají proto, aby se uživili. Avšak mezi těmito

lidmi

lze

nalézt

i

takové

jedince,

kteří

mají

zajištěné

bydlení,

bohužel ale všechny jejich peníze utratí za nájem, a tak žebrají, aby se o sebe mohli nějakým způsobem dále postarat. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012) „Slovo žebrat pochází z češtiny a původně poukazovalo na chudé usedlé ve vesnici.“ (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012, s. 72). Žebrání je pasivní žádání o pomoc, a to prostou přítomností žebráka na místech, kde se vyskytuje větší množství lidí. Žebrající osoby jsou obvykle starší jedinci a alkoholici, pro něž je typická pozice, kdy leží nebo klečí na zemi s nataženou rukou a před sebou mají nádobku nebo čepici na peníze. Pozice ve stoje, kterou žebráci také zaujímají, sice není tak obvyklá, ale přesto je u těchto osob využívána. Mnohdy mají tyto osoby tělesný handicap nebo jej alespoň předstírají. V některých případech se dokonce můžeme setkat s tím, že má žebrající osoba u sebe psa, aby zvýšila případnou lítost kolemjdoucích. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012)

25

Lidé, kteří žebrají, bývají zpravidla špinaví a velmi zanedbaní. Jde zde především o to, aby tímto způsobem vyzývali ostatní k pomoci. Nejúspěšnějšími žebráky bývají vozíčkáři, nevidomí či jinak handicapovaní, ale i ti, kteří u sebe mají psa. Zvláštním druhem žebráků jsou osoby, které k žebrání využívají hudební nástroje. Tito lidé se obecně označují jako tzv. umělci. Nesnaží se vzbudit v kolemjdoucích lítost, ale chtějí zpeněžit své schopnosti. (Marek, Strnad, Hotovcová, 2012)

26

4. Bezdomovci jako oběti trestných činů Osoby bez domova se stávají velmi často terčem násilí a agresivních útoků ze strany okolí. Oproti tomu běžná populace, žijící podle standardních sociálních vazeb, se s tímto problémem většinou nesetká. Zvýšený počet útoků na osoby bez domova může svědčit o tom, že lidé, kteří se k tomuto chování uchýlí, počítají s tím, že bezdomovci vlastní napadení ani neohlásí. V dnešní době nabývají formy násilí neobvyklých rozměrů, což zvyšuje míru nebezpečí pro bezdomovce. (Fischer, Škoda, 2009) Bezdomovci, kteří přespávají na ulici, jsou ohroženi fyzickým napadením jak ze strany jednotlivců, tak i ze strany skupin. Nejvíce bezbranní jsou lidé bez domova ve spánku či v bdělém stavu, kdy nejsou schopni se účinně bránit. Osoby bez domova obvykle nemívají dobrou fyzickou kondici a velmi často bývají obětí početné skupiny, proti které nemají možnost obrany. Bezdomovci, kteří jsou napadeni a zraněni, to obvykle nenahlásí ani na policii, jelikož mají strach z pomsty násilníků nebo nedůvěřují policejním složkám. Proto se pro pomoc obrací ke své komunitě nebo se snaží pomoci si sami. Lidé, kteří se zabývají problematikou bezdomovectví, jsou přesvědčeni, že osoby bez domova jsou z velké části oběti trestných činů, nikoli pachatelé. (Průdková, Novotný, 2008) Možným pachatelem trestných činů proti bezdomovcům však bývá i policie, která proti těmto lidem mnohdy používá nepřiměřenou míru agresivity a násilí. Jsou zjištěny i případy, kdy městská policie údajně vyváží bezdomovce mimo město a tam s nimi „řeší“ problémy za pomoci fyzického násilí. Dále můžeme k pachatelům, kteří si svou agresivitu vybíjejí na lidech bez domova, zařadit také skupiny mladých lidí. Tyto skupiny bývají často tvořeny radikálními příznivci pravicového extremismu. V neposlední řadě je také nutno zmínit, že lidé bez domova se mnohdy stávají obětmi agrese ze strany bezpečnostních ochranek poblíž supermarketů či nákupních center. [5] Jako příklad z praxe, kdy se staly osoby bez domova obětmi trestného činu, lze uvést případ přímo z Havlíčkova Brodu, ke kterému došlo zhruba před patnácti lety. V nedaleké lokalitě Vlkovska u Havlíčkova Brodu přebývaly starší osoby bez domova. Po nějakém čase zde začalo docházet k opakovaným problémům, kdy skupina mladých lidí začala úmyslně navštěvovat bezdomovce. Avšak při těchto „návštěvách“

27

jim úmyslně ničili věci, slovně je uráželi a nakonec došlo i k různým formám vyhrožování. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Eva Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a zároveň v minulosti pracovala jako sociální kurátorka na městském úřadě. Náplní její práce byla mimo jiné i problematika bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.)

28

5. Bezdomovci jako pachatelé trestných činů Tomuto tématu je věnována jen malá pozornost, a to jak v domácí, tak i v zahraniční literatuře. Proto lze jen s velkými obtížemi objevit relevantní informace týkající se trestných činů spáchaných přímo osobami bez domova. (Štěchová, Luptáková, Kopoldová, 2008) Obecně však můžeme konstatovat, že se mezi bezdomovci vyskytuje značné procento propuštěných vězňů. Těm, kteří zatím nebyli trestně stíhání, hrozí poměrně vysoké riziko, že v této nepříznivé sociální situaci dříve či později nějaký trestný čin spáchají. K tomu

je

vede

především

denní

přítomnost

v kriminogenním

prostředí.

(Štěchová, Luptáková, Kopoldová, 2008) V bezdomovecké subkultuře jsou poměry a očekávání komunity diametrálně rozdílné od poměrů a očekávání většinové společnosti. Osoby bez domova, které v této subkultuře žijí po delší dobu, stále více ztrácejí obvyklé hodnoty běžné společnosti. [5] „Předpokládá se, že v komunitě bezdomovců víceméně odpadá strach z ostudy ze spáchaného deliktu jako korigující prvek a částečně odpadá i strach z trestu - přes všechna negativa spojená s uvězněním dostanou bezdomovci ve věznici to, co jim akutně nejvíce chybí, a to střecha nad hlavou a jídlo.“ (Štěchová, Luptáková, Kopoldová, 2008, s. 49) Nakonec je třeba zmínit, že ne všichni bezdomovci porušují zákon, avšak dá se důvodně předpokládat, že v okolí jejich přítomnosti je výskyt kriminality vyšší než ve většinové společnosti. Snížení počtu osob bez domova je obecně považováno za preventivní opatření ke snížení kriminality. [5]

29

6. Havlíčkův Brod 6.1 Základní údaje V kapitolách níže jsou popsány základní údaje o městě Havlíčkův Brod. Konkrétně se jedná o charakteristiku tohoto města a celého havlíčkobrodského okresu, dále o jeho obyvatelstvo, nejvýznamnější firmy a odvětví práce v Havlíčkově Brodě. Také je v následujících kapitolách zaměřena pozornost na nezaměstnanost v tomto městě a je popsáno, kdo a jak se v Havlíčkově Brodě zabývá problematikou bezdomovectví. [6]

6.1.1 Základní charakteristika havlíčkobrodského okresu a samotného města Havlíčkův Brod Havlíčkobrodský okres se rozprostírá v severní části kraje Vysočina. Na severovýchodní

straně sousedí s okresem Chrudim, který je součástí Pardubického kraje a na jihu a jihovýchodě sousedí s okresy Jihlava a Žďár nad Sázavou. Jihozápadním sousedním okresem je pak Pelhřimov a na severozápadě tvoří sousední hranici se Středočeským krajem, kde sousedí s okresem Kutná Hora a z menší části i s okresem Benešov. Okres Havlíčkův Brod se svou rozlohou řadí až na čtvrté místo za

okresy

Žďár

nad

Sázavou,

Třebíč

a

Pelhřimov.

Nejmenším

okresem

v Kraji Vysočina je pak dle rozlohy okres Jihlava. Co se týče počtu obyvatel, havlíčkobrodský okres se na tomto demografickém údaji podílí méně než pětinou, což je přibližně 95 000 obyvatel. [7] Pro okres

Havlíčkův Brod

hraje důležitou úlohu

průmysl

a

zemědělství.

Mezi nejvýznamnější podniky se řadí firmy zabývající se textilní a oděvní výrobou, dále výrobou skla a také strojírenské podniky, které jsou v tomto okrese na vysoké úrovni. Množství výroby je vysoce ovlivněno počtem zakázek. Ve většině podniků se od roku 2002 výrazně snížil počet zaměstnanců a v některých firmách byla výroba dokonce úplně přerušena. Na zaměstnanosti obyvatel v okrese Havlíčkův Brod se také významně podílí stavebnictví a terciární sektor. V zemědělství hraje významnou roli zejména pěstování brambor, což je dané vhodnými podmínkami a podnebím pro pěstování těchto plodin.[6]

30

V rámci celého Kraje Vysočina se havlíčkobrodský okres vyznačuje druhou nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti. Prvenstvím se v tomto ohledu může chlubit okres Pelhřimov. To je dáno zejména aktivní politikou zaměstnanosti v tomto okrese. [6] Samotné město Havlíčkův Brod leží v Kraji Vysočina zhruba 23 km severně od Jihlavy v nadmořské výšce cca 422 m. n. m. a protéká jím řeka Sázava. Je největším městem v havlíčkobrodském okrese, co se týče rozlohy i počtu obyvatel. [8] Rozloha města činí 64, 95 km2. [9]

6.1.2 Obyvatelstvo V okrese Havlíčkův Brod mělo k 1. 1. 2015 přihlášeno trvalý pobyt 94 885 obyvatel, což řadí tento okres na čtvrté místo v Kraji Vysočina. [10] Samotné město Havlíčkův Brod mělo ke stejnému datu přihlášeno k trvalému pobytu celkem 23 306 obyvatel. [9] Tímto počtem se město Havlíčkův Brod řadí podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2011 na 51. místo podle počtu obyvatel v ČR. [11] V tabulce níže je podle posledního sčítání lidu v roce 2011 uvedeno, jaký počet obyvatel má dané vzdělání v okrese Havlíčkův Brod. Z této tabulky je možno vyčíst, že v havlíčkobrodském okrese je nejvíce lidí se středním vzděláním (včetně vyučení bez maturity) a nejmenší počet obyvatel tvoří osoby bez vzdělání. Tabulka 1: Obyvatelstvo Havlíčkova Brodu ve věku 15 a více let podle vzdělání.

Kraj Vysočina celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem bez vzdělání

431 767

80 708

1 819

390

79 912

14 284

střední vč. vyučení

161 731

30 333

úplné střední s maturitou

134 235

26 318

41 049

7 083

bakalářské

7 351

1 350

magisterské

32 790

5 559

13 021

2 300

základní vč. neukončeného z toho nejvyšší ukončené vzdělání

Havlíčkův Brod

vysokoškolské z toho

nezjištěno Zdroj: www.czso.cz

31

Fakt, že mělo v havlíčkobrodském okrese trvalý pobyt 390 osob bez vzdělání, může být jedna z mnoha příčin, že se ve městě Havlíčkův Brod vyskytuje proměnlivý počet bezdomovců. V současné době jich tu přebývá přibližně 12. (Informace zpracované na základě e - mailu od pana Topolovského ze dne 21. 9. 2015. Mgr. Marek Topolovský je v současné době vedoucí úseku sociálních služeb a prevence kriminality v Havlíčkově Brodě.)

6.1.3 Podnikatelské prostředí V Havlíčkově Brodě a jeho okolí byl vždy patrný zejména zemědělský a průmyslový charakter. Historicky je zde zakořeněno pěstování brambor, ječmene a pícnin, nesmíme zapomenout ani na pivovarnictví, které je ve městě dodnes zachováno. Při výstavbě železnice nastal v Havlíčkově Brodě velký hospodářský vzestup, jelikož v blízkosti železničních tratí se začaly stavět nové podniky. Vznikla zde papírna, tkalcovna a další výrobní podniky. Velice důležité pro toto město bylo, že díky masivnímu rozšíření brambor v celé oblasti zde vznikly lihovary a škrobárny. Roku 1912 bylo do Havlíčkova Brodu z Prahy přeneseno sídlo Ústředního svazu pěstitelů zemáků a o 12 let později byl tento svaz přejmenován na Výzkumný ústav bramborářský, který je v Havlíčkově Brodě dodnes. [8]………………………. V současné době se v Havlíčkově Brodě nachází Okresní hospodářská komora, jejímž úkolem je seskupovat místní podnikatelské subjekty a zároveň spolupracovat s veřejnou sférou a vytvářet co nejlepší podmínky pro podnikání. [8] Mezi současné nejvýznamnější zaměstnavatele v Havlíčkově Brodě patří firmy Futaba Czech, s. r. o., Pleas, a. s. a COOP družstvo HB. [12] Na zaměstnanosti města se také velmi výrazně podílí

odvětví

zdravotnictví,

a

to

konkrétně

Nemocnice

Havlíčkův

Brod

a Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod. Mezi důležité zaměstnavatele dále patří Město Havlíčkův Brod. [8]

6.1.4 Nezaměstnanost „Míra nezaměstnanosti je významným makroekonomickým ukazatelem. Má vypovídající schopnost o celkové ekonomické situaci.“ (Rücklová, 2009, s. 26) Havlíčkův Brod je největším městem v okrese. Má nejlepší podmínky, co se týče zaměstnanosti, a to nejen díky zaměstnavatelům, ale také z důvodu samotných uchazečů o zaměstnání. Pokud bude pozornost zaměřena na stabilitu trhu práce, lze konstatovat, 32

že zde není žádný dominantní zaměstnavatel, který zaměstnává podstatnou část obyvatel a na němž by závisela celková situace v zaměstnanosti. Dlouhodobě zde působí značná nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou po pracovní síle, nejvíce však strádají okrajové oblasti havlíčkobrodského okresu,

jelikož je zde nedostatek

pracovních míst. (Rücklová, 2009, s. 26) K 31. 3. 2015 bylo evidováno celkem 4 058 uchazečů o zaměstnání, což je 6,34%. Havlíčkův Brod je v tomto ohledu okresem s druhou nejnižší mírou nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. [7]

6.1.5 Sociální profil města Havlíčkův Brod V Havlíčkově Brodě je rozšířeno velké spektrum sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány všem potřebným lidem bez výjimek a nezáleží na tom, zda se jedná o dítě či seniora. Co se týče sociálních služeb zaměřujících se na pomoc osobám bez domova, je nutné zmínit, že město Havlíčkův Brod objektivně nemá dostatečné množství služeb tohoto charakteru. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a v minulosti pracovala jako sociální kurátorka. Na této pozici se mimo jiné zabývala problematikou bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.) Ve městě je provozován azylový dům určený pro osoby bez domova, avšak slouží pouze pro ženy. Zřizovatelem azylového domu je Oblastní charita Havlíčkův Brod. [13] Oproti tomu pro muže bez domova zde není žádná taková sociální služba, a proto jsou většinou posíláni do azylových domů v Jihlavě nebo ve Žďáře nad Sázavou. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a v minulosti pracovala jako sociální kurátorka. Na této pozici se mimo jiné zabývala problematikou bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.) Jako další sociální služba v Havlíčkově Brodě, která je poskytována lidem ohroženým sociálním vyloučením, je Dům na půli cesty, jehož zřizovatelem je Centrum J. J. Pestalozzi. Tato sociální služba je určena zejména pro mladé lidi od 18 do 26 let. [14] V našem městě se bezdomovectvím zabývá Městský úřad Havlíčkův Brod, a to konkrétně úsek sociálních služeb a prevence kriminality. Zde jsou aktuálně tři sociální pracovníci, kteří se zabývají zmíněnou problematikou a také spolupracují 33

s několika dalšími organizacemi. Jedná se zejména o pomoc v oblasti sociálního bydlení, kdy úsek sociálních služeb a prevence kriminality spolupracuje s různými ubytovnami či se soukromými osobami poskytujícími ubytování. Další spolupráce probíhá s institucemi v oblasti ošacení, a to zejména s jihlavskou charitou. V neposlední řadě je také velmi rozšířená spolupráce v oblasti stravování, kdy se sociální pracovníci z úseku sociálních služeb a prevence kriminality obrací zejména na potravinovou banku v Ledči nad Sázavou. (Informace zpracované na základě e - mailu od pana Topolovského ze dne 21. 9. 2015. Mgr. Marek Topolovský je v současné době vedoucí úseku sociálních služeb a prevence kriminality v Havlíčkově Brodě.)

34

7. Bezdomovectví v Havlíčkově Brodě V Havlíčkově Brodě, stejně jako v mnoha větších městech České republiky, lze nalézt skupiny bezdomovců, které přebývají na různých místech. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Eva Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a zároveň v minulosti pracovala jako sociální kurátorka na městském úřadě. Náplní její práce byla mimo jiné i problematika bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.) Podle článku v Havlíčkobrodském deníku bylo osloveno v lednu roku 2015 pracovníkem městského úřadu sedm osob bez domova v Havlíčkově Brodě. Těmto osobám byla nabídnuta možnost dočasného ubytování na ubytovnách či v některém z azylových domů v Jihlavě nebo v Třebíči. Oslovení bezdomovci však tuto nabídku odmítli, a to i přes to, že by za ubytování nic neplatili, veškeré náklady by za ně hradilo město. Podle místostarostky Havlíčkova Brodu Ivany Mojžyškové je pravděpodobným důvodem odmítnutí neochota a nechuť bezdomovců řídit se podle pravidel, která platí v ubytovnách nebo v azylových domech. Jde o to, že se zde nesmí pít alkohol ani kouřit. Ivana Mojžyšková také podotkla, že se v Havlíčkově Brodě vyskytují bezdomovci, o kterých nemají pracovníci městského úřadu žádné bližší povědomí, a tudíž neznají ani přesný počet těchto osob. Jedná se zejména o bývalé pacienty psychiatrické nemocnice, kteří se po propuštění či neúspěšném navrácení do běžného života ve svých domovských obcích vrací zpět do Havlíčkova Brodu. [15]

7.1 Místa výskytu bezdomovců Bezdomovci v Havlíčkově Brodě jsou na různých místech. Přes den je možné tyto osoby spatřit zejména u místního supermarketu Kaufland či na blízkém vlakovém nádraží. Pouze velmi zřídka jsou k vidění na Havlíčkově náměstí či v centru města. Avšak pokud ve městě probíhá některá ze společensko-kulturních akcí, je možné tyto osoby spatřit přímo v samém centru města. Na noc se však tyto osoby opět přesunou na místo svého obvyklého pobytu. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Eva Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a zároveň v minulosti pracovala jako sociální kurátorka na městském úřadě. Náplní její práce byla mimo jiné i problematika bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.) 35

Mezi nejznámější místa, kde se osoby bez domova zdržují a přespávají, patří Lázničkova stráň. Toto místo však v současné době není lidmi bez domova již tolik preferováno. Další lokalitou, kde žije jeden velmi známý brodský bezdomovec, je most nad Šlapankou. V poslední době se navíc zvyšuje obliba nocování v parku u Okresní nemocnice Havlíčkův Brod. V neposlední řadě je také velmi oblíbenou lokalitou, kde se bezdomovci velmi často vyskytují, rozlehlý areál Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Eva Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a zároveň v minulosti pracovala jako sociální kurátorka na městském úřadě. Náplní její práce byla mimo jiné i problematika bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.) V zimě se však často stává, že lidé bez domova nepřespávají na místech obvykle vyhledávaných. Mnohdy si v zimních měsících hledají nocleh například v panelových domech pod schody či v nehlídaných vytápěných budovách, kde je pochopitelně větší teplo. V těchto případech často dochází k situaci, že obyvatelé domu kontaktují městkou policii a ta má právo legitimovat osoby, popřípadě je nechat vykázat z daného místa. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Eva Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a zároveň v minulosti pracovala jako sociální kurátorka na městském úřadě. Náplní její práce byla mimo jiné i problematika bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.)

7.2 Stávající ochranná opatření Město Havlíčkův Brod již v minulosti učinilo určitá opatření sloužící proti zdejším osobám bez domova. Jedná se zejména o taková opatření, kdy městský úřad úzce spolupracuje s městskou policií, která je v případě problémů s bezdomovci ihned kontaktována a následně „zasáhne“. Jedná se o velice důležitou spolupráci, jelikož se stává, že s bezdomovci je v některých situacích obtížná domluva a pomoc městské policie je takřka nutností. Jedná se zejména o situace, kdy tyto osoby přespávají ve sklepních prostorách panelových domů a odmítají odejít. (Informace zpracované na základě rozhovoru s paní Holendovou ze dne 25. 5. 2015. Paní Eva Holendová je občankou Havlíčkova Brodu a zároveň v minulosti pracovala jako sociální kurátorka na městském úřadě. Náplní její práce byla mimo jiné i problematika bezdomovectví v Havlíčkově Brodě.) Dalším opatřením, která Havlíčkův Brod učinil, je monitoring vybraných krizových míst. Tento monitoring byl zaveden roku 2001 ve spolupráci 36

s Programem prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Jedná se zejména o sledování prostorů a lokalit, ve kterých může docházet k fyzickému napadání nejen bezdomovců, ale i ostatních obyvatel města, nebo je důvodné podezření, že by v daných lokalitách mohla být prováděna trestná činnost. [16] V průběhu času byl tento monitoring doplňován o další rizikové lokality na základě spolupráce Městské policie Havlíčkův Brod s obvodním oddělením Policie ČR Havlíčkův Brod až do dnešní podoby, kdy je ve městě provozováno celkem 13 stacionárních kamer a jedna mobilní. [17] Již zmíněný monitoring slouží především k nepřetržitému sledování krizových lokalit a výrazně tak zvyšuje bezpečnost, a to zejména ve večerních hodinách. Svoji funkci však tento systém plní i preventivně, kdy bylo kupříkladu potvrzeno, že po zavedení monitorovacího systému se rapidně snížil počet kapesních krádeží na monitorovaných místech. Další výhodou je, že díky tomuto systému v případě jakéhokoliv problému může policie ihned zasáhnout a zabránit tak, aby možný konflikt nebo výtržnost nenabyly větších rozměrů. [18]

37

PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části mé bakalářské práce jsou na základě kvantitativního výzkumu zpracovány a vyhodnoceny dotazníky od občanů Havlíčkova Brodu. Při tvorbě byl také použit kvalitativní výzkum, a to při rozhovorech s místními bezdomovci. Tyto rozhovory v bakalářské práci rovněž uvádím.

8. Kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum je jedna z možných metod pro získání dat, jejichž cílem je popsat zkoumanou oblast. Pro svou jednoduchost a nenáročnost bývá tato metoda využívána nejčastěji. Kvantitativní výzkum je orientován na velké množství respondentů, kteří obvykle odpovídají na dané otázky pomocí dotazníků. [19] Kvantitativní výzkum vychází z představy, že to, co je předmětem zkoumání v sociálním světě, lze do jisté míry měřit a určitým způsobem třídit. Získané informace jsou poté kvantifikovány a následně analyzovány se záměrem potvrzení, či vyvrácení obecných představ. (Reichel, 2009) V tomto případě tedy můj výzkum slouží k potvrzení či vyvrácení hypotéz utvořených z informací v teoretické části práce.

38

9. Dotazník Dotazník je velmi rozšířená technika sociálního výzkumu. Jedná se o způsob dotazování, při kterém respondenti vybírají z odpovědí na dané otázky. Tato technika kvantitativního výzkumu má však i jistá omezení. Nelze jej použít pro dotazování osob, které mají určitý handicap. Jedná se například o nevidomé osoby, mentálně či jinak postižené osoby nebo také o imigranty, kteří zatím neovládají úřední jazyk. Existují tři různé

typy dotazníků.

Dotazník

nestrukturovaný,

dotazník

polostrukturovaný

či dotazník strukturovaný, který bývá asi nejvíce využíván. (Reichel, 2009) Pro tuto bakalářskou práci byl zvolen strukturovaný dotazník, při kterém respondenti odpovídali písemnou formou na konkrétní otázky v daném pořadí. Dotazník je sestaven a určen pro obyvatele Havlíčkova Brodu. Byl rozdáván zdejším občanům na Havlíčkově náměstí. Již zmíněný dotazník je určen pro osoby různých věkových kategorií a je sestaven z otázek týkajících se problematiky bezdomovectví. Dotazník je poskládán tak, aby z odpovědí bylo možno zjistit názory občanů na tuto problematiku, včetně případných preventivních opatření. Všechny vyplněné dotazníky jsou zcela anonymní.

9.1 Proces analýzy dat Dotazník vyplnilo 260 respondentů. Sběr dat byl proveden v období od července do října 2015. Na základě kontroly muselo být z výzkumu vyřazeno celkem 32 dotazníků. 19 dotazníků nemohlo být zařazeno do procesu analýzy dat z důvodu nadlimitního množství vybraných odpovědí. Se zbylými 13 dotazníky nebylo pracováno z důvodu jejich neúplnosti. Celkově tedy bylo pracováno s 228 dotazníky.……………

…………. 39

10. Hypotézy Z teoretické části je možno vytvořit řadu hypotéz. Pro účely této práce jich však bylo zvoleno pět, a ty budou dále zkoumány. Hypotézy se buď podaří potvrdit, nebo dojde k jejich zamítnutí. V případě nepravdivosti hypotéz bude uvažováno o možných příčinách jejich negativních výsledků. V následující části bude vysvětleno, proč došlo právě k takovému nastavení hypotéz. Hypotéza č. 1 Respondentky předpokládají, že hlavní příčinou bezdomovectví jsou spory v rodině, oproti respondentům, kteří jako hlavní faktory vzniku bezdomovectví uvádí závislost na návykových látkách a chudobu. Hypotéza byla takto nastavena na základě obecného přesvědčení, že ženy jsou více vázány a orientovány na rodinu, a tudíž mají větší strach například ze ztráty svého dítěte. Naopak muži nemají takový strach ze ztráty svého potomka kvůli rodinným sporům, ale spíše se domnívají, že závislost na návykových látkách či chudoba mohou mít závažnější sociální dopad, a proto uvádí jako hlavní faktory vzniku bezdomovectví právě tyto případy. Hypotéza č. 2 Dotazovaní respondenti do 35 let mají tendenci vnímat bezdomovce spíše jako pachatele trestných činů, za které považují spíše muže bezdomovce, oproti osobám starším 35 let, kteří vnímají bezdomovce jako oběti trestných činů. Tato hypotéza byla nastavena na základě veřejného pohledu lidí na problematiku bezdomovectví, protože ve většině případů je tomu tak, že pokud se řekne bezdomovec, mnoho lidí si jej hned spojuje s pachateli trestných činů. Lidé také mnohdy předpokládají, že bezdomovci se živí především krádežemi a pro svou obživu se tedy automaticky

uchylují

k páchání

trestných

činů,

jako

jsou

drobné

krádeže,

loupeže či přepadení za účelem zajistit si finanční hotovost, jídlo nebo ošacení. Dotazovaní respondenti do 35 let mají tendenci vnímat osoby bez domova jako pachatele trestných činů, za které považují spíše muže bezdomovce. Toto tvrzení vychází z předpokladu, že lidé do 35 let nahlíží na tyto osoby negativněji a vidí v nich „kriminálníky“, naopak lidé nad 35 let, považují bezdomovce spíše za oběti trestných činů. Toto může být dáno soucitem s lidmi bez domova či větší vyzrálostí a rozsáhlejšími životními zkušenostmi. 40

Hypotéza č. 3 Ženy se více straní prostředí, ve kterém se lidé bez domova vyskytují, a proto by souhlasily s omezením vstupu bezdomovců na určitá místa spíše než muži, kteří z těchto míst nemají takovou obavu a nestraní se jich, a proto by méně omezovali lidem bez domova vstup na určitá místa. Tato hypotéza vychází z předpokladu, že ženy, jakožto fyzicky slabší osoby, se místům, kde se bezdomovci vyskytují, budou vyhýbat více než muži. Lze také předpokládat, že muži by se útokům bezdomovců ubránili spíše než ženy, a proto by dotazované respondentky souhlasily s omezením vstupu bezdomovců na určitá místa. Dále tato hypotéza vychází z předpokladu, že muži nemají tak veliký pud sebezáchovy jako ženy, a proto by lidem bez domova méně omezovali vstup na určitá místa. Samozřejmě je zde i možnost, že bezdomovci své útoky raději směřují na ženy než na muže, a proto se ženy vyhýbají těmto místům podstatně více. Hypotéza č. 4 Dotazovaní respondenti do 35 let by lidem bez domova neposkytli žádnou formu pomoci a předpokládají, že tito lidé nechtějí svoji současnou situaci nijak řešit oproti respondentům starším 35 let, kteří by spíše poskytli bezdomovcům určitou pomoc a myslí si, že bezdomovci chtějí tuto nepříznivou situaci řešit. Takto nastavená hypotéza vznikla na základě rozšířeného mínění mladších osob do 35 let o tom, že lidé bez domova nechtějí svoji situaci řešit, protože aktuální životní styl těmto osobám vyhovuje a nemají důvod, aby tuto situaci změnili. Z těchto důvodů budou respondenti spíše volit možnost neposkytovat žádnou formu pomoci oproti respondentům starším 35 let, kteří vycházejí z předpokladu, že osoby bez domova se do této nepříznivé sociální situace nedostali vlastní vinou, a proto jsou více ochotni poskytnout těmto lidem určitou formu pomoci a podílet se tak na pomoci při řešení jejich situace. Hypotéza č. 5 Muži si myslí, že lidem bez domova by k vyřešení této situace pomohl větší jednorázový finanční příspěvek oproti ženám, které spíše předpokládají, že by bezdomovcům pomohla soustavná podpora ze strany sociálních pracovníků.

41

Tato hypotéza vznikla na základě domněnky, kdy si muži myslí, že peníze by bezdomovcům nejvíce pomohly při řešení jejich tíživé situaci, a proto by spíše lidem bez domova pomohli jednorázovým finančním příspěvkem, oproti ženám, které budou zastávat spíše jiný názor. Respondentky, jakožto „citlivější“ část populace, budou spíše preferovat komplexnější přístup a více pozornosti těmto osobám při řešení jejich situace, jelikož vychází z přesvědčení, že osoby bez domova potřebují dlouhodobou pomoc a podporu.

10. 1 Operacionalizace hypotéz Hypotéza č. 1 Respondentky předpokládají, že hlavní příčinou bezdomovectví jsou spory v rodině, oproti respondentům, kteří jako hlavní faktory vzniku bezdomovectví uvádí závislost na návykových látkách a chudobu. Tato hypotéza je aplikována v dotazníkových otázkách č. 4, 5, 6. Hypotéza č. 2 Dotazovaní respondenti do 35 let mají tendenci vnímat bezdomovce spíše jako pachatele trestných činů, za které považují spíše muže bezdomovce, oproti osobám starším 35 let, které vnímají bezdomovce jako oběti trestných činů. Tato hypotéza je aplikována v dotazníkových otázkách č. 7, 8. Hypotéza č. 3 Ženy se více straní prostředí, ve kterém se lidé bez domova vyskytují, a proto by souhlasily s omezením vstupu bezdomovců na určitá místa spíše než muži, kteří z těchto míst nemají takovou obavu a nestraní se jich, a proto by méně omezovali lidem bez domova vstup na určitá místa. Tato hypotéza je aplikována v dotazníkových otázkách č. 10, 11, 12, 13. Hypotéza č. 4 Dotazovaní respondenti do 35 let by lidem bez domova neposkytli žádnou formu pomoci a předpokládají, že tito lidé nechtějí svoji současnou situaci nijak řešit oproti

42

respondentům starším 35 let, kteří by spíše poskytli bezdomovcům určitou pomoc a myslí si, že bezdomovci chtějí tuto nepříznivou situaci řešit. Tato hypotéza je aplikována v dotazníkových otázkách č. 14, 15. Hypotéza č. 5 Muži si myslí, že lidem bez domova by k vyřešení této situace pomohl větší jednorázový finanční příspěvek, oproti ženám, které spíše předpokládají, že by bezdomovcům pomohla soustavná podpora ze strany sociálních pracovníků. Tato hypotéza je aplikována v dotazníkových otázkách č. 16, 17, 18.

43

11. Vyhodnocení dotazníkového šetření V této části bakalářské práce bude věnována pozornost vyhodnocení a vysvětlení odpovědí respondentů na dané otázky z předem připraveného dotazníku. Odpovědi na otázky, které budou popsány v textu a vypracovány v jednotlivých grafech, byly získány celkem od 228 respondentů. Popis demografické otázky: Z výsledného počtu vyhodnocených dotazníků bylo zjištěno, že respondentek bylo podstatně více než respondentů.

35,53% MUŽI ŽENY 64,47%

Graf č. 1: rozložení vzorku respondentů podle pohlaví, Zdroj: vlastní zpracování

V průběhu sběru dat byl zjišťován fakt, že ženy mají větší ochotu vyplnit dotazníky na toto téma než muži. Z toho také plyne, že z celkového počtu oslovených osob se tohoto výzkumu zúčastnilo 64,47 % žen oproti zbývajícím 35,53 % mužů. Avšak tato skutečnost bude minimalizována procentuálním porovnáváním výsledků mezi oběma pohlavími, aby zde nemohlo dojít ke zvýhodnění mužů či žen.

44

Věk dotazovanýh respondentů 20%

18%

18 - 25 26 - 35 7%

9%

36 - 45 46 - 55

18% 28%

56 - 65 66 a více

Graf č. 2: věk dotazovaných respondentů, Zdroj: vlastní zpracování

Ze znázorněného grafu lze odvodit, že nejvíce respondentů je ve věkovém rozmezí mezi 46 - 55 lety a tato část tvoří více než čtvrtinu z celkového počtu všech dotázaných. Respondenti ve věku 66 a více let tvoří 20 % z celkového počtu všech dotázaných. Z analýzy výsledků vyplývá, že nejochotnější k odpovědím byli respondenti ve věku 46 - 55 let. Skutečnost může být zapříčiněna tím, že většina osob v tomto věkovém rozmezí má již vytvořený určitý názor na tuto skupinu obyvatel a vzhledem k dnešní uspěchané době je ochotnější věnovat svůj čas vyplnění dotazníku spíše než mladší věkové kategorie. Je zajímavé, že osoby ve věku 66 a více let se také ve velké míře podílely na tomto výzkumu. Tento fakt může svědčit o tom, že respondenti v tomto věku jsou ochotní lidé, kteří se nebojí projevit svůj názor a dost možná i osobní zkušenost. Co se týče respondentů středních věkových kategorií, je celkem zarážející, že ochota těchto respondentů odpovídat není tak zřejmá, jak by se dalo původně očekávat. Dalo by se předpokládat, že důvod neodpovídat na dotazník by měly spíše osoby v nejmladší věkové kategorii, a to vzhledem k jejich věku a ne zcela vyhraněným názorům.

45

Otázka č. 1 - Ohodnoťte na škále 1 - 5, jak moc závažný problém je podle Vás v dnešní době bezdomovectví, přičemž č. 1 znamená velice závažný problém a č. 5 znamená, že bezdomovectví nepředstavuje žádný problém. 50,00%

42,86% 43,55%

45,00% 40,00% 35,00%

31,43%

30,00%

25,81%

25,00% 17,74%

20,00%

Muži 15,71%

Ženy

15,00% 10,00%

8,57% 8,87% 4,03%

5,00% 0,00%

1,43% 1

2

3

4

5

Muži

8,57%

31,43%

42,86%

15,71%

1,43%

Ženy

8,87%

17,74%

43,55%

25,81%

4,03%

Graf č. 3: hodnocení závažnosti bezdomovectví jako sociálního problému ze strany mužů i žen, Zdroj: vlastní zpracování

Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že téměř stejný počet mužů i žen zvolil odpověď číslo 3. To znamená, že tito dotázaní respondenti považují bezdomovectví za závažný sociální problém, který sice neohrožuje podstatným způsobem chod společnosti, ale je potřeba ho určitým způsobem řešit a snažit se ho eliminovat. Znatelný rozdíl je vidět u odpovědi číslo 4, kdy zejména ženy volily tuto možnost. To, že respondentky tuto odpověď zvolily častěji než muži, může vypovídat o tom, že ženy považují bezdomovectví za malý, nikoliv však zanedbatelný sociální problém. Ještě větší rozdíl je možno vidět u odpovědí mužů a žen, kteří hodnotili tento problém číslem 2. Muži tuto odpověď volili častěji než ženy. Tento výsledek může být zapříčiněn skutečností, že muži více než ženy přikládají problematice bezdomovectví významnější závažnost, a proto se domnívají, že by bylo například vhodné zajistit více sociálních programů pro snížení celkového počtu lidí bez domova. Téměř shodné výsledky vyšly u žen i mužů u odpovědi číslo 1, která charakterizuje bezdomovectví jako velmi závažný sociální problém. Je zajímavé, že pouze malá část dotázaných respondentek i respondentů volila tuto možnost. Ženy i muži, kteří uvedli tuto možnost, mohou zastávat názor, že bezdomovectví je v dnešní době díky různým aspektům velice rozšířený a nebezpečný sociální problém, který postihuje řadu osob, a je proto 46

velice důležité ho aktivně řešit. Oproti tomu jen minimum mužů uvedlo, že bezdomovectví nepředstavuje v současné době žádný problém, avšak ženy u této otázky měly větší zastoupení odpovědí. Skutečnost, že respondentky uvedly odpověď číslo 5 častěji než respondenti, může být zapříčiněna odlišným vnímáním problému bezdomovectví. Dotázané ženy se spíše snaží tento problém minimalizovat a tím zlehčovat pohled na danou problematiku. Otázka č. 2 - Z jakých zdrojů nejčastěji slýcháte o problematice bezdomovectví?

Celkové výslekdy - Muži & Ženy 0%

Z televize

9%

Z rádia 18%

Z novin/časopisů 48%

Z internetu Z odborných knih zabývajícíh se problematikou bezdomovectví Ústní informace od příbuzných, známých

16% 9%

graf č. 4: odpovědi respondentů i respondentek, odkud nejčastěji slýchají o problematice bezdomovectví Zdroj: vlastní zpracování

Z výsledků grafu lze vyčíst, že většina dotázaných respondentů se o problematice bezdomovectví dozvídá z televize. Tento výsledek byl očekávaný, jelikož je v dnešní době televize nejvýznamnějším zdrojem informací. Druhý nejčastější zdroj informací, který volili dotázaní respondenti, byl internet. Tento výsledek se dal také předpokládat, jelikož se fenomén internetu v posledních letech stále více rozšiřuje a začíná upozaďovat

dříve

preferované

zdroje

informací.

Informace

o

problematice

bezdomovectví z novin či časopisů uvedlo jako zdroj více než 15 % dotázaných respondentů. Z této skutečnosti se dá usuzovat, že zmíněnou variantu odpovědi volila spíše generace lidí nad 45 let. Tito lidé byli z dřívějších let zvyklí na čerpání informací mimo televize a rádia a informace získávali zejména z novin či časopisů. Toto je zapříčiněno především tím, že v dřívější době zvuková a obrazová média neplnila tak zásadní roli jako dnes. Naopak informovanost přenášená ústně od příbuzných a známých byla druhou nejméně častou odpovědí dotazovaných 47

respondentů. To může ukazovat na to, že dnešní společnost se stále snaží upozaďovat tento problém, a proto se o něm veřejně nechce tolik mluvit. To potvrzuje i fakt, že možnost čerpání informací z odborných knih nezvolil ani jeden z respondentů. Otázka č. 3 - Koho lidé nejčastěji považují za bezdomovce? 80,00%

75,51%

70,00%

62,96%

60,00% 50,00% 40,00% 30,00%

22,22%

16,33%

20,00% 10,00%

11,11%

8,16%

MUŽI ŽENY

3,70% 0,00%

0,00% Osoba společensky Osoba, která se Osoba, která žije na Osoba nemající nepřizpůsobivá nezdržuje ve svém ubytovnách, a jsou domov či žijící v trvalém bydlišti jí poskytovány nejistých a různé sociální nepřiměřených dávky k zajištění podmínkách základních životních potřeb Graf č. 5: odpovědi respondentů na otázku, koho považují za osobu bez domova, Zdroj: vlastní zpracování

Ze zjištěných výsledků lze s určitostí říci, že většina žen i mužů volila stejnou odpověď a považují za bezdomovce osobu nemající domov nebo osobu žijící v nejistých a nepřiměřených podmínkách. Tyto výsledky jsou s největší pravděpodobností ovlivněny skutečností, že běžná populace má možnost vidět osoby bez domova zejména na nádražích, v parcích či u nákupních center. Dotazovaní respondenti na základě této skutečnosti usuzují, že osoby bez domova nemají kam jít, a proto nejčastěji volili tuto variantu odpovědi. Značný rozdíl je však vidět u dotazovaných mužů a žen, kteří bezdomovce považují za osobu společensky nepřizpůsobivou. Muži tuto variantu volili častěji, což svědčí o tom, že více než ženy vnímají bezdomovce jako osoby, jež nejsou schopné žít dle určitých pravidel, a proto se snáze dostanou do této nepříznivé sociální situace. Z analýzy je možné vidět, že není velký procentuální rozdíl mezi odpověďmi respondentů a respondentek, kteří vnímají bezdomovce jako sociálně slabou osobu žijící na ubytovně a pobírající různé sociální dávky. Velice zajímavé zjištění je u druhé odpovědi, jelikož ji žádná z dotázaných respondentek na rozdíl od mužů nezvolila. 48

12. Testování hypotéz 12. 1 Analýza hypotézy č. 1 Otázka č. 4 - Přiřaďte k jednotlivým důvodům bezdomovectví čísla, která podle Vás odpovídají (označte každou příčinu číslem 1 - 4, přičemž č. 4 znamená nejčastější důvod bezdomovectví a č. 1 znamená nejméně častý důvod bezdomovectví, čísla se nesmí opakovat) chudoba

chudoba

kriminalita (pobyt ve vězení)

kriminalita (pobyt ve vězení)

nezaměstnanost

nezaměstnanost

závislost na návykových látkách

závislost na návykových látkách

29%

27%

29%

22%

23% 22%

22%

26%

Graf č. 6: hodnocení jednotlivých příčin

Graf č. 7: hodnocení jednotlivých příčin

bezdomovectví dle názoru respondentek,

bezdomovectví dle názorů respondentů,

Zdroj: vlastní zpracování

Zdroj: vlastní zpracování

Tyto grafy jasně zobrazují názory respondentů a respondentek na hlavní faktory vzniku bezdomovectví. Zde je jednoznačně vidět, že muži i ženy uvádějí jako hlavní faktor vzniku bezdomovectví závislost na návykových látkách. Tento výsledek mohl vzniknout na základě přesvědčení dotázaných, že závislost na návykových látkách je v dnešní době velmi závažný problém a díky tomuto problému se mnoho lidí dostane do tíživé životní situace, která může velmi snadno vyústit až v bezdomovectví. Na druhém místě uvádějí ženy jako možný faktor vzniku bezdomovectví chudobu, naopak muži uvádějí nezaměstnanost. Výsledek vypovídá o tom, že ženy vnímají chudobu jako velmi závažný problém, který v současnosti zasahuje část populace v České republice a může tak být pravděpodobným doprovodným jevem ke vzniku bezdomovectví. To, že muži uvádějí na druhém místě nezaměstnanost, může být důsledkem toho, že v České republice dlouhodobě roste míra sociálně slabých jedinců. 49

Pokud tyto osoby přijdou o práci, může docházet k důvodnému předpokladu, že se z nich mohou stát v určitých případech lidé bez domova. Zajímavý výsledek je vidět u dotázaných žen, neboť stejná část (22 %) jich uvedla, že jako možný faktor bezdomovectví je nezaměstnanost a kriminalita. Při porovnání obou skupin respondentů můžeme vidět, že téměř všechny příčiny bezdomovectví jsou zastoupeny podobným poměrem, což ukazuje na nejednotný pohled dotázaných na tuto problematiku. Otázka č. 5 - Myslíte si, že je možné, že se z lidí stanou bezdomovci v důsledku předchozích rodinných sporů?

Ne, nemyslím si, že by se v důsledku rodinných sporů stal z někoho bezdomovec

10,20% 18,52%

Ano, určitě je možné, že předchozí rodinné spory mohou vyústit v tento sociální problém, ale není to hlavní příčina bezdomovectví Ano a myslím si, že to patří k nejčastější příčině bezdomovectví

85,71% 77,78%

ŽENY MUŽI

4,08% 3,70%

0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% 100,00% Graf č. 8: názory respondentů na vznik bezdomovectví v důsledku rodinných sporů, Zdroj: vlastní zpracování

Z tohoto grafu lze vyčíst, že převážná většina žen souhlasí s tvrzením, že rodinné spory mohou vyústit v bezdomovectví, avšak nejsou jeho hlavní příčinou, totéž si myslí i většina mužských respondentů. Tento graf tedy vyvrací hypotézu, která předpokládala, že ženy budou přisuzovat předchozím rodinným sporům hlavní příčinu vzniku bezdomovectví. Z analýzy výsledků dále vyplývá, že muži stejně jako ženy uvádějí rodinné spory jako jednu z možných příčin bezdomovectví, avšak ne jako nejčastější důvod, jak by bylo možné předpokládat. Jen malé procento žen i mužů si myslí, že rodinné spory jsou hlavní příčinou bezdomovectví. Takto malé procento může souviset s tím, že si většina dotazovaných respondentů toto riziko neuvědomuje. Větší část mužů dokonce uvedla, že rodinné spory vůbec nepovažují za příčinu bezdomovectví. Toto může být způsobeno tím, že dotázaní respondenti nemají žádnou rodinu, nebo rodinu mají, ale nedochází v ní k žádným „ostřejším“ konfliktům, a proto si tyto osoby neuvědomují, že v důsledku rodinných sporů může dojít až k tomu, že se z lidí stanou bezdomovci. 50

Otázka č. 6 - Zastáváte názor, že závislost na návykových látkách a chudoba patří v dnešní době k hlavním příčinám bezdomovectví? 70,00%

65,31%

60,00% 51,85% 50,00% 40,00%

37,04% MUŽI

30,00%

ŽENY 22,45%

20,00% 7,41%

10,00%

8,16%

3,70% 4,08%

0,00% Rozhodně ano

Spíše ano

Rozhodně ne

Spíše ne

Graf č. 9: názory mužů a žen, zda závislost na návykových látkách a chudoba patří k hlavním příčinám vzniku bezdomovectví, Zdroj: vlastní zpracování

Znázorněný graf jasně zobrazuje názory respondentů a respondentek na hlavní faktory vzniku bezdomovectví. Je zde vidět, že dotazovaní respondenti nejčastěji označovali variantu „spíše ano“. Tuto odpověď volily také dotazované respondentky, a to dokonce častěji než muži. Ve výsledcích tohoto grafu se objasňují výsledky z předchozího grafu, kde většina dotázaných osob uvedla, že rodinné spory mohou být počáteční příčinou bezdomovectví, avšak nepovažují je za hlavní příčiny bezdomovectví. Dle této analýzy lze tedy s určitostí říci, že muži i ženy považují závislost na návykových látkách a chudobu za hlavní příčiny bezdomovectví. Tato domněnka muže být zapříčiněna tím, že jak závislost na návykových látkách, tak i chudoba, jsou v současné době v České republice velice rozšířené sociální jevy, které jsou často probírané v mediích. Značný rozdíl je však viditelný u odpovědí mužů a žen u odpovědi „rozhodně ano.“ Muži tuto odpověď volili častěji než ženy, jelikož jsou více přesvědčeni, že závislost na návykových látkách a chudoba jsou jednoznačně hlavními příčinami vzniku bezdomovectví. Je možné se domnívat, že odpovědi respondentů vzešly z toho, že muži znají osobně více případů, kdy se ze zmíněných důvodů stali z dříve „obyčejných“ lidí bezdomovci. Oproti tomu ženy volily častěji odpověď „spíše ano“, jelikož se více straní bezdomovců, a neznají proto pravý důvod jejich situace. Je zajímavé, že pouze malé 51

procento žen i mužů si rozhodně nemyslí, že uvedené hlavní příčiny bezdomovectví mohou vyústit v tento sociální problém. Toto může poukazovat na to, že si dnešní společnost začíná uvědomovat závažnost těchto faktorů pro vznik bezdomovectví.

12. 2 Analýza hypotézy č. 2 Otázka č. 7 - Vnímáte bezdomovce jako pachatele trestných činů nebo oběti trestných činů?

80,00%

67,27%

70,00%

63,16%

60,00% 50,00% 40,00%

Respondenti do 35 let

31,58%

30,00%

Respondenti nad 35 let

18,18%

20,00%

14,55%

10,00%

5,26%

0,00% Vnímám je spíše jako pachatele trestných činů

Vnímám je spíše jako oběti trestných činů

Vnímám je jako pachatele, tak i jako oběti trestných činů

graf č. 10: odpovědi respondentů podle věku, zda vnímají bezdomovce spíše jako pachatele trestných činů než oběti trestných činů, Zdroj: vlastní zpracování

Z tohoto grafu lze vidět, že téměř shodné procento respondentů do 35 let a respondentů nad 35 let vnímá bezdomovce jako pachatele a zároveň i jako oběti trestných činů. Odlišná procenta jsou u odpovědí respondentů na vnímání bezdomovců jako pachatelů trestných činů. Respondenti do 35 let tuto odpověď volili více než respondenti nad 35 let. Jen malé procento respondentů do 35 let vnímá bezdomovce pouze jako oběti

trestných

činů.

V tomto

případě

byla

potvrzena

část

hypotézy,

která předpokládala, že respondenti do 35 let budou vnímat osoby bez domova spíše jako pachatele trestných činů a osoby nad 35 let budou vnímat bezdomovce spíše jako oběti trestných činů. Avšak celkově lze říci, že respondenti se nepřiklánějí ani k jedné z jednoznačných odpovědí, a proto vnímají bezdomovce jako pachatele a oběti trestných činů zároveň, a to bez rozdílu věku. Vnímání bezdomovců jako obětí trestných činů může být zapříčiněno informacemi z médií, kde se často objevují zprávy, že bezdomovci byli bezdůvodně napadeni. Oproti tomu vnímání bezdomovců jako pachatelů trestných činů může být důsledek toho, že lidé často slýchají negativní 52

informace od svého okolí ohledně kriminality lidí bez domova. Toto vnímání může být také způsobeno obecným přesvědčením, že bezdomovci jsou svému okolí nebezpeční. Otázka č. 8 - Domníváte se, že pachateli trestných činů jsou spíše muži bezdomovci? 100,00% 89,80%

90,00%

84,21%

80,00% 70,00% Respondenti 60,00% do 35 let 50,00% Respondenti 40,00% nad 35 let 30,00%

15,79%

20,00%

10,20%

10,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Ano, myslím si, že Myslím si, že pachateli Myslím si, že nezáleží na pachateli trestných činů trestných činů jsou spíše pohlaví jsou spíše muži ženy bezdomovkyně bezdomovci Graf č. 11: odpovědi respondentů podle věku, zda považují spíše muže bezdomovce za pachatele trestných činů, Zdroj: vlastní zpracování

Tento graf zobrazuje doplňující výsledky ke grafu předchozímu. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předcházející otázce zvolili odpověď „A“ nebo „C“. Z výsledků grafu je vidět, že většina všech dotázaných respondentů do 35 let i respondentů nad 35 let si myslí, že u bezdomovců jako pachatelů trestných činů nezáleží na pohlaví. Avšak i v tomto případě se potvrdila část hypotézy, která předpokládala, že respondenti do 35 let budou považovat jako pachatele trestných činů spíše muže bezdomovce než ženy bezdomovkyně. Odpověď, kdy si lidé myslí, že nezáleží na pohlaví, vzešla nejspíše z přesvědčení dotázaných respondentů, že jak muži, tak i ženy bez domova potřebují ke své obživě nejčastěji peníze a jídlo, a proto se obě pohlaví bez rozdílu dopouštějí drobné kriminality. Velmi překvapující je však fakt, že respondenti do 35 let i respondenti nad 35 let ani jednou neodpověděli, že pachateli trestných činů jsou spíše ženy bez domova. Tento výsledek poukazuje na předpoklad, že ženy bezdomovkyně spíše nemají povahu či odvahu na to, 53

aby se dopouštěly trestných činů, i když by se to v jejich situaci dalo očekávat. Téměř stejné procento respondentů do 35 let a nad 35 let si myslí, že pachateli trestných činů jsou spíše muži. Jejich odpovědi mohou vycházet z přesvědčení, že ženy v této nepříznivé sociální situaci ochotněji přistupují na určitá pravidla a přijmou pomoc od sociálních pracovníků či různých charitativních organizací, a tudíž nepotřebují páchat trestnou činnost. Oproti tomu muži bez domova jsou více lhostejní ke své situaci a ve většině případů ani nemají zájem ji řešit. V důsledku toho se dopouštějí trestných činů spíše jen muži bezdomovci. Otázka č. 9 - Schvalujete trestnou činnost (např. krádeže) jako východisko z této nepříznivé životní situace?

87,76%

Ne, neschvaluji a nesouhlasím s tímto jednáním

Ano, schvaluji toto řešení, avšak pouze v mezní situaci

82,72%

8,16% 14,81%

4,08%

ŽENY MUŽI

Ano, schvaluji toto řešení 2,47% 0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% 100,00% Graf č. 12: odpovědi respondentů podle pohlaví, zda schvalují trestnou činnost bezdomovců jako východisko z jejich situace, Zdroj: vlastní zpracování

Na zobrazeném grafu je jasně vidět, že ženy i muži jsou v tomto ohledu velice striktní a neschvalují jakoukoliv trestnou činnost ze strany bezdomovců. Dokonce zavrhují tento způsob chování, i kdyby se jednalo o mezní situaci. Důvodem nesouhlasu respondentů s tímto chováním může být zejména veliký smysl pro spravedlnost. Lidé odmítají vnímat bezdomovectví jako stav bezmocnosti a toto je vede k závěru, že neschvalují tento způsob chování jako určitou polehčující okolnost, která by se těmto lidem dala tolerovat. Pouze malé procento respondentů i respondentek uvedlo, že s tímto chováním souhlasí, avšak pouze v mezní situaci. Zde je možné vidět zajímavé zjištění, že s tímto faktem souhlasí mnohem více muži než ženy, což naznačuje větší míru mužské tolerance k drobné kriminalitě. Z analýzy výsledků je zcela zřejmé, že pouze minimum všech respondentů schvaluje trestnou činnost u osob bez domova. 54

Při detailním pohledu je možné vidět, že ženy souhlasí ve větší míře s tímto chováním než muži. Tento výsledek naznačuje, že ženy, které s tímto jednáním souhlasí, mají pro tyto „zoufalé“ činy bezdomovců větší pochopení než muži.

12. 3 Analýza hypotézy č. 3 Otázka č. 10 - Vyhýbáte se místům, kde se bezdomovci vyskytují?

NE ANO

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

20,41% 44,44%

79,59% 55,56%

ŽENY

MUŽI

Graf č. 13: odpovědi respondentů, zda se vyhýbají místům, kde se vyskytují bezdomovci, Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu je na první pohled zřejmé, že se potvrdila hypotéza, která předpokládala, že ženy se budou více stranit prostředí, ve kterém se vyskytují bezdomovci. Téměř 80 % dotázaných žen uvedlo, že se těmto místům vyhýbá. To svědčí o tom, že mají z lidí bez domova strach a jako „slabší“ pohlaví se cítí více zranitelné z důvodu jejich možných útoků. Svou roli zde také může hrát důvodné podezření, že bezdomovci si dovolí napadnout spíše ženu než muže. Zbývajících 20 % dotázaných žen se těmto místům cíleně nevyhýbá, což může být zapříčiněno menšími obavami či domněnkou, že lidé bez domova nejsou takovou hrozbou pro okolí a ženy samotné. Více než polovina dotázaných mužů se místům výskytu bezdomovců také vyhýbá, avšak ne v takové míře jako ženy. Tento výsledek vypovídá o tom, že i muži považují bezdomovce za osoby, které v nich vzbuzují oprávněný strach. Zbylá část dotazovaných respondentů uvedla, že se místům výskytu bezdomovců nevyhýbá. Předpokládá se totiž, že muži jako osoby fyzicky a psychiky zdatnější se méně obávají, že by v inkriminovaných místech mohlo dojít k jejich napadení či obtěžování ze strany bezdomovců.………… 55

Otázka č. 11 - Jaké k tomu máte hlavní důvody?

35,90% Strach z přepadení

26,67% 21,79%

Negativní informace z medií

30,00% 17,95%

Velký pud sebezáchovy

16,67% 14,10%

Špatná os. zkušenost

Neochota pomoci bezdomovci, pokud by si o pomoc řekl 0,00%

13,33%

ŽENY MUŽI

10,26% 13,33% 10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

Graf č. 14: důvody, proč se respondenti vyhýbají místům výskytu bezdomovců, Zdroj: vlastní zpracování

Tento graf zobrazuje detailní důvody, proč se respondenti, kteří v předcházející otázce zvolili odpověď „ANO“, vyhýbají místům výskytu bezdomovců. Jak u mužů, tak i u žen je největší obava z přepadení. Výsledek svědčí o tom, že muži i ženy se obávají možného napadení v případě setkání s bezdomovcem. U žen je tento výsledek zveličen tím, že bezdomovec si spíše dovolí napadnout ženu, protože ženy jsou fyzicky slabší než muži. Velmi překvapivým výsledkem analýzy je fakt, že téměř třetina dotázaných mužů uvedla, že se těmto místům vyhýbá kvůli negativním informacím z médií. Toto překvapující zjištění může spočívat v tom, že muži jsou více ovlivnitelní informacemi z médií a přisuzují jim větší závažnost než ženy. Téměř stejné množství respondentů i respondentek uvedlo, že jako důvod stranění se místům výskytu lidí bez domova je velký pud sebezáchovy. Tito lidé mají strach z přímé konfrontace s lidmi bez domova, a proto radši ani nepřipustí možné osobní setkání s nimi. Špatnou osobní zkušenost uvedl téměř stejný počet dotázaných respondentů i respondentek. Z těchto výsledků lze usuzovat, že lidé, kteří se místům výskytu bezdomovců vyhýbají z tohoto důvodu, měli již v minulosti s lidmi bez domova negativní zkušenost. Je však zajímavé, že procento dotazovaných žen i mužů je téměř stejné, přestože by se dala předpokládat procentuální převaha žen. Přes 13 % mužů uvedlo, že se těmto místům vyhýbá 56

z důvodu neochoty poskytnout bezdomovcům případnou pomoc. Stejný důvod uvedlo přes 10 % žen. Tento výsledek poukazuje na to, že ženy jsou vůči osobám bez domova lítostivější a pokud by se dostaly do přímé konfrontace, poskytly by bezdomovcům určitou pomoc spíše než muži. Otázka č. 12 - Vadí Vám, že se bezdomovci zdržují i na místech, jako je autobusové nádraží, parky apod.? 90,00%

81,48%

81,63%

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% MUŽI

40,00%

ŽENY

30,00% 20,00% 6,12%

10,00%

14,81%

12,24%

3,70%

0,00% Ano, vadí

Ne, nevadí

Je mi jedno, jestli tam jsou, nebo ne

Graf č. 15: názory respondentů, zda jim vadí zdržování bezdomovců na veřejných místech, jako jsou parky a autobusová nádraží, Zdroj: vlastní zpracování

Z tohoto grafu lze vyčíst, že naprosté většině dotázaných žen i mužů vadí lidé bez domova na veřejných místech, a to zřejmě kvůli všem negativním aspektům dopadajícím na okolní osoby v daném prostoru. Spolu s tím i jejich přítomnost na těchto místech vrhá negativní stín na celkovou image města. Pouze necelá 4 % mužů uvedla, že jim nevadí výskyt bezdomovců na těchto místech, oproti tomu stejný názor preferovalo dvojnásobné množství žen. Takto malé procento mohlo vzniknout z přesvědčení menšiny mužů o tom, že osoby bez domova nejsou konfliktní lidé, a nehrozí tak z jejich strany žádný útok. Ženy, kterým nevadí výskyt bezdomovců na daných místech, se mohou domnívat, že na těchto místech bývají nainstalovány bezpečnostní kamery, a tudíž jim nehrozí ze strany bezdomovců žádné ohrožení. Z analýzy dat také vyplývá, že podobnému procentu žen i mužů je jedno, zda se osoby bez domova vyskytují na veřejných místech. Toto mínění je nejspíše zapříčiněno celkovou lhostejností a nezájmem k této skupině lidí.………………………………….

57

Otázka č. 13 - Souhlasili byste s omezením vstupu bezdomovců do těchto míst? 60,00%

55,56%

50,00%

44,90%

42,86%

40,00% 29,63%

30,00%

MUŽI ŽENY

20,00% 7,41% 10,20%

7,41%

10,00%

2,04% 0,00% Rozhodně ano

Spíše ano

Rozhodně ne

Spíše ne

Graf č. 16: názory respondentů, zda by souhlasili s omezením vstupu bezdomovců na veřejná místa, Zdroj: vlastní zpracování

Z výsledků tohoto grafu vyplývá, že většina mužů by určitě souhlasila s omezením vstupu bezdomovců na veřejná místa. Avšak ženy by s omezením vstupu bezdomovců na určitá místa souhlasily ve větší míře než muži. Z přechozího grafu bylo zjištěno, že

mužům

i

ženám

vadí

přítomnost

bezdomovců

na

veřejných

místech.

Následně by necelých 56 % mužů těmto lidem dokonce omezilo na uvedená místa vstup. Tento výsledek je dán tím, že dotázaní muži zastávají jasný názor, že by se lidé bez domova rozhodně neměli zdržovat na místech, kde se celodenně pohybuje velké množství lidí, oproti tomu počet respondentek, které by rozhodně omezily vstup na zmíněná místa, byl téměř o 10 % nižší. To poukazuje na fakt, že ženy nejsou tolik striktní v otázce omezování vstupu osobám bez domova na daná místa. Tento fakt potvrzuje i analýza odpovědi „spíše ano“, kde je jasně vidět, že ženy volily tuto odpověď mnohem častěji. Viditelný rozdíl je také u odpovědí mužů a žen u možnosti „rozhodně ne“. Tyto výsledky také podporují domněnku, že ženy více soucítí s bezdomovci a nechtějí je tak rezolutně oddělovat od společnosti. Při detailnější analýze výsledků je však vidět, že žen, které vyjádřily souhlas s omezením vstupu, bylo více než mužů. Tímto výsledkem byla potvrzena hypotéza, která předpokládala, že ženy budou častěji než muži souhlasit s omezením vstupu bezdomovců na určitá místa.

58

12. 4 Analýza hypotézy č. 4 Otázka č. 14 - Pokud byste si měl/a vybrat, jakou formu pomoci byste poskytl/a lidem bez domova, jaká by to byla? 70,00%

64,52%

60,00%

55,32%

50,00% 40,00% 27,66%

30,00%

24,73%

20,00% 6,45%

10,00%

4,30%

13,48%

3,55%

0,00% Finanční příspěvek Respondenti do 45 let Respondenti nad 55 let

Materiální pomoc Morální podpora Žádnou pomoc bych (oblečení, jídlo (motivovat osobu jim neposkytl/a apod.) bez domova, že vždy je možnost něco změnit)

Graf č. 17: odpovědi respondentů, jakou formu pomoci by poskytli lidem bez domova, Zdroj: vlastní zpracování

Z analýzy výsledků znázorněného grafu vyplývá, že většina dotázaných ve věku do 35 let by lidem bez domova poskytla materiální pomoc. Stejnou formu pomoci by lidem bez domova poskytli také respondenti ve věku nad 35 let, avšak ne v tak vysoké míře. To, že by většina všech dotázaných respondentů raději poskytla lidem bez domova materiální pomoc, může být zapříčiněno předpokladem, že případný finanční příspěvek by osoby bez domova nejspíše nevyužili na řešení své situace, ale spíše na nákup alkoholu či cigaret. Právě na základě zmíněného předpokladu zvolilo možnost finanční pomoci lidem bez domova pouze velmi malé procento respondentů. Je zajímavé, že téměř čtvrtina všech dotázaných by těmto lidem poskytla morální podporu spíše než jakoukoli jinou formu pomoci. Z výsledků lze tedy s určitostí říci, že se nepotvrdila hypotéza, která předpokládala, že respondenti do 35 let by lidem bez domova neposkytli žádnou formu pomoci. Naopak respondenti nad 35 let by téměř ve dvojnásobné míře neposkytli žádnou formu pomoci lidem bez domova. Tito respondenti zřejmě mají v paměti, že téměř veškeré snahy společnosti o záchranu lidí bez domova byly nakonec neúspěšné, a proto se domnívají, že těmto lidem již není pomoci.… 59

Otázka č. 15 - Uveďte, prosím, jak Vy osobně vnímáte řešení této nepříznivé sociální situace bezdomovci (zde odpovězte, prosím, na všechny uvedené výroky a pokud s výrokem souhlasíte, udělejte křížek u odpovědi ANO, pokud nesouhlasíte, udělejte křížek u odpovědi NE)

Respondenti do 35 let Lidé bez domova se nezabývají touto situací, jsou smířeni s tím, že jsou z nich bezdomovci

42,11%

Bezdomovci nechtějí svou situaci nijak řešit, tento způsob života jim vyhovuje

36,84%

Bezdomovci by rádi svou situaci řešili, ale stydí se říci si o pomoc

57,89%

68,42%

Bezdomovci chtějí svou situaci řešit, avšak neví jak, a nemají dostatečné množství informací o možnostech pomoci NE

63,16%

42,11%

Bezdomovci chtějí svou situaci řešit, ale nemají k tomu dostatečnou motivaci

ANO

57,89%

31,58%

52,63% 0%

20%

47,37% 40%

60%

80%

100%

Graf č. 18: odpovědi respondentů do 35 let, jak vnímají osoby bez domova, Zdroj: vlastní zpracování

Respondenti nad 35 let Lidé bez domova se nezabývají touto situací, jsou smířeni s tím, že jsou z nich bezdomovci

71,93%

28,07%

Bezdomovci nechtějí svou situaci nijak řešit, tento způsob života jim vyhovuje

70,18%

29,82%

Bezdomovci by rádi svou situaci řešili, ale stydí se říci si o pomoc Bezdomovci chtějí svou situaci řešit, ale nemají k tomu dostatečnou motivaci Bezdomovci chtějí svou situaci řešit, avšak neví jak, a nemají dostatečné množství informací o možnostech pomoci ANO

NE

31,58%

50,88%

36,84%

68,42%

49,12%

63,16%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%

Graf č. 19: odpovědi respondentů nad 35 let, jak vnímají osoby bez domova, Zdroj: vlastní zpracování

60

U prvního výroku je vidět značný rozdíl mezi respondenty do 35 let a nad 35 let. Zde se nepotvrdila hypotéza, která předpokládala, že respondenti do 35 let budou považovat bezdomovce za osoby, které nechtějí svou situaci řešit, oproti respondentům starším 35 let, kteří budou předpokládat, že bezdomovci by svou nepříznivou situaci chtěli řešit. Z analýzy výsledků jasně plyne, že s prvním výrokem mnohem více souhlasí respondenti nad 35 let. To může být pravděpodobně dáno tím, že se respondenti nad 35 let občasně setkávají s bezdomovci na veřejných místech a dlouhodobě evidují skutečnost, že členové bezdomovecké komunity v Havlíčkově Brodě se téměř nemění. U druhého výroku je také značný rozdíl v odpovědích respondentů do 35 let a nad 35 let. Respondenti nad 35 let s tímto výrokem souhlasí více, což může být způsobeno stejnou domněnkou, která byla uvedena u prvního výroku. U obou zkoumaných věkových kategorií nesouhlasila se třetím výrokem většina respondentů. Tento výsledek nepřímo potvrzuje předešlé výroky, u nichž se dotazovaní respondenti spíše přiklánějí k tomu, že osoby bez domova nechtějí a nemají zájem řešit svou situaci. U respondentů do 35 let se přiklání většina k výroku, že bezdomovci chtějí svou situaci řešit, avšak nemají dostatečnou motivaci, oproti respondentům nad 35 let, kde je rozdíl mezi souhlasem a nesouhlasem pouze minimální. Co se týče posledního výroku, je možné konstatovat, že více než 63 % respondentů nad 35 let s ním nesouhlasí.

12. 5 Analýza hypotézy č. 5 Otázka č. 16 - Co předpokládáte, že by lidem bez domova nejvíce pomohlo při řešení jejich situace? 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% MUŽI ŽENY

37,04% 32,65% 29,63% 22,22% 22,45% 20,41% 16,33%

11,11% 8,16%

0,00% Morální podpora od ostatních lidí

Ekonomická podpora

Přijetí do Pomoc ze strany Žádná z pobytové sociální sociálních uvedených služby pracovníků možností by těmto lidem nepomohla

Graf č. 20: názory respondentů a respondentek na to, co předpokládají, že by lidem bez domova nejvíce pomohlo při řešení jejich situace, Zdroj: vlastní zpracování

61

Podle

znázorněného

grafu

většina

dotázaných

žen

i

mužů

předpokládá,

že lidem bez domova by nejvíce pomohlo, kdyby byli přijati do pobytové sociální služby, například do azylových domů. Tento výsledek může vycházet z přesvědčení respondentů, že lidem bez domova by pobyt v příslušných sociálních zařízeních „otevřel oči“ a pomohl jim tam ke snazšímu navrácení do běžného života. S tím souvisí také výsledek u čtvrté odpovědi, neboť přijetí do pobytové sociální služby a pomoc od sociálních pracovníků spolu velmi úzce souvisí. Necelých 12 % mužů uvedlo, že by lidem bez domova nejvíce pomohla morální podpora, naopak ženy tuto odpověď volily méně. Z toho lze vyvodit předpoklad mužů, že morální podpora poskytnutá bezdomovcům je důležitým aspektem pro to, aby se tito lidé snažili s jejich nepříznivou situací bojovat a nevzdávali se. Velmi zajímavé zjištění můžeme vidět u odpovědí dotázaných respondentek, jelikož téměř 17 % z nich uvedlo, že by lidem bez domova pomohla ekonomická podpora, avšak muži tuto možnou odpověď neuvedli ani v jednom případě. Z tohoto výsledku jasně plyne, že muži, co se týče finanční podpory, lidem bez domova nedůvěřují a myslí si, že tyto osoby by obdržený finanční příspěvek nepoužili na řešení jejich tíživé sociální situace. Oproti tomu ženy tento názor nezastávají a naopak si myslí, že finanční příspěvek může být pro bezdomovce důležitým krokem. Téměř 30 % dotázaných mužů a 21 % dotázaných žen zde uvádí, že žádná z nabízených možností by osobám bez domova nepomohla. Tento výsledek může být způsoben přesvědčením respondentů, že těmto lidem již není pomoci, popřípadě se mohou domnívat, že by bezdomovcům pomohlo zcela jiné, zde neuváděné řešení. Z analýzy výsledků lze tedy s určitostí konstatovat, že v tomto případě se nepodařilo hypotézu potvrdit.

62

Otázka č. 17 - Která z uvedených možností by byla dle Vašeho názoru více preferována lidmi bez domova? 45,00%

42,86%

40,00%

37,04%

35,00% 30,00%

29,63%

24,49%

25,00% 20,00%

18,52%

22,45% 14,81%

15,00%

10,20%

10,00% 5,00% 0,00% Jednorázový finanční Soustavná pomoc od Materiální zajištění příspěvek sociálních pracovníků (jídlo, oblečení apod.) MUŽI

Osoby bez domova nemají zájem o jakoukoliv pomoc

ŽENY Graf č. 21: odpovědi žen i mužů na otázku, jakou formu pomoci by podle jejich názoru nejvíce preferovali lidé bez domova, Zdroj: vlastní zpracování

Z analýzy výsledků lze vyvodit, že nejvíce dotázaných žen i mužů uvedlo odpověď „materiální zajištění“. Tento výsledek může být zapříčiněn skutečností, že zejména ženy vnímají bezdomovce jako osoby, které ve své situaci postrádají mnoho potřebných věcí, a proto je nutné především jejich materiální zajištění. Oproti tomu více mužů uvedlo, že bezdomovci by ve své situaci preferovali jednorázový finanční příspěvek. Zde může jít o mužskou domněnku, která spočívá v tom, že bezdomovci mají zájem dostávat finanční příspěvky, nicméně dle předešlého grafu bylo jasně potvrzeno, že muži tuto formu podpory striktně odmítají. Odpověď číslo 2 zvolilo téměř 19 % mužů a 23 % žen. Tento výsledek ukazuje, že necelá pětina všech dotázaných by preferovala větší podporu ze strany sociálních pracovníků. Téměř 15 % mužů uvedlo, že bezdomovci nemají zájem o jakoukoliv pomoc. Z grafu je však patrné, že ženy tento názor nezastávají v takové míře jako muži, což může souviset s tím, že dotázané respondentky nepovažují bezdomovce za osoby, které by rezignovaly na svou nepříznivou sociální situaci a odmítaly by jakoukoliv okolní pomoc.

63

Otázka č. 18 - Pokud byste měl/a rozhodnout, jakou formu pomoci by mělo město Havlíčkův Brod poskytnout lidem bez domova, jaká by to byla? 2,72% 3,70%

Finanční příspěvek

17,69%

Materiální pomoc (oblečení, jídlo apod.)

29,63%

Zajištění sociální pobytové služby pro osoby bez domova

19,73% 7,41% 56,46%

Vytvoření sociálního programu pro začleňování osob bez domova do běžného života

50,62%

Navýšení počtu sociálních pracovníků v oblasti zabývající se bezdomovectvím

2,04% 4,94%

Žádnou pomoc by jim město nemělo neposkytovat

1,36% 3,70%

ŽENY MUŽI

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

Graf č. 22: odpovědi žen i mužů na to, jakou formu pomoci by mělo město poskytnout lidem bez domova Zdroj: vlastní zpracování

Podle znázorněného grafu by většina dotázaných žen i mužů městu doporučila, aby pro osoby bez domova vytvořilo sociální program, který by jim napomáhal začlenit se do běžného života. Tento výsledek může souviset s názorem respondentů, kteří by byli rádi, kdyby se zdejší osoby bez domova začlenili do běžného života. To může také souviset s domněnkou, že sociální program zaměřený na začlenění osob bez domova do společnosti by mohl v mnohém zlepšit image města a spolu s tím by se mohla snížit kriminalita v rizikových místech. V důsledku avizovaných změn by se mohli lidé ve městě cítit celkově bezpečněji. Pouze 7,41% mužů uvedlo, že by město mělo zajistit bezdomovcům sociální pobytové služby. Takto nízké procento může naznačovat důvodnou domněnku respondentů, že by zmíněné opatření nemělo požadovaný přínos pro město ani pro osoby bez domova. Naopak ženy toto řešení vnímaly příznivěji a viděly v něm jedno z možných východisek. Muži však mnohem častěji volili odpověď „materiální pomoc“. Tento výsledek může být zapříčiněn tím, že respondenti považují bezdomovce za chudé a zanedbané osoby, které nejsou samy schopné opatřit si základní potřeby. Je překvapující, že ženy i muži v dotaznících téměř neprojevili zájem o navýšení počtu sociálních pracovníků zabývajících se problematikou bezdomovectví. Dle názorů zmíněných respondentů se lze domnívat, 64

že jak muži, tak i ženy považují toto řešení za neefektivní. Odpověď „finanční příspěvek“ zvolilo pouze 3,70 % mužů a 2,72 % žen. Zde výsledek svědčí o tom, že většina respondentů i respondentek není nakloněna této formě pomoci, jelikož se domnívá, že lidé bez domova nepoužijí obdržený finanční příspěvek na řešení své tíživé situace. V neposlední řadě je možno ze znázorněného grafu odvodit, že muži jsou radikálnější než ženy a dle jejich názoru by město nemělo bezdomovcům poskytovat žádnou formu pomoci. Ženy tento názor nezastávají v takové míře, z čehož lze usuzovat, že dotázané respondentky více souhlasí s tím, aby se osobám bez domova dostávalo určité pomoci ze strany společnosti.

65

13. Shrnutí dotazníků Z analýzy výsledků jednotlivých otázek dotazníku lze konstatovat, že zcela potvrzeny byly pouze dvě hypotézy, zbývající tři hypotézy se nepodařilo potvrdit. Tato skutečnost rozhodně nebyla očekávána, avšak po vyhodnocení všech výsledků byla jasně prokázána pravdivost či nepravdivost zkoumaných hypotéz. To, proč se některé z hypotéz nepodařilo potvrdit, bude řešeno v kapitole Diskuse. Grafy, které jsou vytvořeny na každou otázku, byly zvoleny tak, aby nejlépe vystihly podstatu odpovědí respondentů.

66

14. Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum je sociologická metoda prováděna na různé skupině respondentů. Cílem tohoto výzkumu je zejména zjistit, proč se respondenti chovají určitým způsobem, ale také jaké jsou jejich důvody takového chování. V kvalitativním výzkumu jsou typickými otázkami kdo, proč a jak. [20] Názory metodologů na kvalitativní výzkum jsou zcela odlišné. Někteří metodologové rozumí kvalitativním výzkumem určité strategie, které jsou pouze doplňkem kvantitativních výzkumů. Další metodologové uvádí tuto metodu jako vyhraněnou výzkumnou pozici, která je postavena na jednotném přírodovědeckém základě vědy. Typickým příkladem kvalitativního výzkumu je, že si výzkumník na jeho počátku vybírá výzkumné téma a stanoví si výzkumné otázky. Tyto otázky je možné v průběhu výzkumu doplňovat či měnit. Kvalitativní výzkumník poté dále vyhledává informace, které následně analyzuje, a díky tomu dochází k osvětlení výzkumných otázek. Výzkumník pracuje přímo v terénu a sběr dat i jejich následná analýza se provádí v delším časovém intervalu. (Hendl, 2005) Rozhovor je formální komunikace mezi dvěma osobami tváří v tvář. Rozhovor tedy nepředstavuje pouze nezávazný náhodný rozhovor, ale jsou zde přesně vymezené role, kdy jedna osoba klade otázky a respondent na ně odpovídá. Rozhovor má také své výhody a nevýhody. Významnou výhodou je pružnost. To znamená, že během rozhovoru je možné ihned reagovat a přizpůsobovat tempo respondentovi. Zkušený výzkumník je schopný během rozhovoru rozpoznat i neverbální signály, jako je například výraz v obličeji, u jaké otázky respondent dlouze přemýšlel a u čeho se cítil nepříjemně. Další výhodou rozhovoru je nepochybně hlubší proniknutí do řešené problematiky. Naopak jeho nevýhodou je vzhledem ke kontaktu „tváří v tvář“ chybějící anonymita při řešení citlivých či choulostivých témat a dále i časové omezení respondentů

při

sběru

dat

a

časová

náročnost

při

zpracování

informací.

[21]…………………………………. Reichel uvádí tři druhy rozhovoru. Jedná se o volný rozhovor, narativní rozhovor a polostrukturovaný rozhovor. (Reichel, 2009) Pro tuto bakalářskou práci jsem si zvolila polostrukturovaný rozhovor.

67

Způsob formulování otázky je nejdůležitější prvek, díky kterému se určí, jak respondent odpoví. Kladené otázky v rozhovoru by měly být jasně formulované, citlivě položené, neutrální a otevřené. Při vytváření samotných otázek musí být věnována dostatečná pozornost tomu, aby při jejich formulaci nedocházelo k vnucování odpovědí. (Hendl, 2005)

68

15. Charakteristika vzorku respondentů Vzorek respondentů v kvalitativním výzkumu tvořily osoby bez domova z Havlíčkova Brodu. Rozhovory byly provedené se čtyřmi muži, kteří momentálně bydlí díky sociálnímu pracovníkovi v městských bytech či na ubytovnách. Dále je nutné konstatovat, že tyto osoby mají omezenou svéprávnost. Věkové rozmezí oslovených respondentů bylo ve věku 45 - 65 let.

69

16. Realizace výzkumu Kvalitativní výzkum byl proveden na Městském úřadě v Havlíčkově Brodě, kam dotazovaní respondenti dochází pro sociální dávky, na které mají ze zákona nárok. Otázky, na které respondenti odpovídali, byly předem připraveny a byly poskytnuty Městským úřadem v Havlíčkově Brodě, konkrétně panem magistrem Topolovským. Rozhovory probíhaly v říjnu 2015. Co se týče spolupráce, vybraní respondenti byli ochotni odpovídat na všechny otázky, které jim byly kladeny. Při kvalitativním výzkumu nedošlo k zásadnímu problému, který by ovlivnil průběh rozhovoru, avšak někteří respondenti odpovídali na kladené otázky pouze velmi stručně. Rozhovory byly se souhlasem respondentů a jejich opatrovníka nahrávány na mobilní telefon a následně zpracovány do písemné formy. Z časového hlediska se u žádného respondenta nevyskytl problém, jelikož jeden rozhovor trval v průměru 10 - 15 minut.

70

17. Rozhovory V této kapitole budou sepsány rozhovory, které byly provedeny s osobami bez domova z Havlíčkova Brodu. Všechny rozhovory jsou zcela anonymní a probíhaly za souhlasu všech dotazovaných i jejich opatrovníka.

17.1 Respondent A Otázka č. 1 - Proč se zdržujete právě ve městě Havlíčkův Brod? Respondent A v rozhovoru uvedl, že se v tomto městě zdržuje z důvodu citového pouta, jelikož má rád zdejší prostředí a byla zde poskytnuta potřebná pomoc. Z rozhovoru také vyplynula informace, že respondent A nepochází z Havlíčkova Brodu, ale je původem z Pardubic a po určitou dobu žil také v Chrudimi. Momentálně je respondent A přihlášen v Havlíčkově Brodě k trvalému pobytu a žije v městském bytě. Poznámka k otázce č. 1: Na tuto otázku odpověděl respondent jen velmi stručně. Otázka č. 2 - Důvod toho, proč jste v této situaci? Z odpovědi respondenta na tuto otázku vyšlo najevo, že hlavním důvodem, proč se ocitl v této špatné životní situaci, jsou psychické problémy, díky nimž byl opakovaně hospitalizován. Respondent dále uvedl, že v důsledku těchto problémů byl léčen již od svých šesti let. Poté se na krátký čas vrátil domů k rodině, avšak později byl umístěn do dětského domova. Respondent A vystudoval speciální základní školu, další vzdělání nemá. Po ukončení studia vystřídal různá zaměstnání v Chrudimi. Před několika lety byl kvůli přetrvávajícím psychickým problémům (včetně pití alkoholu) hospitalizován v havlíčkobrodské psychiatrické nemocnici. Na otázku „Co se dělo po propuštění z psychiatrické nemocnice?“ respondent odpověděl, že se již nechtěl vrátit do Chrudimi, kde dříve bydlel, ale zůstal v Havlíčkově Brodě. Zde bohužel nemá nikoho ze své rodiny, a tak tu zůstal sám, bez rodiny a práce, což výrazně přispělo k tomu, že se dostal do této tíživé životní situace. Na doplňující otázku „Jaké příbuzné má v Chrudimi?“ odpověděl respondent A vyhýbavou otázkou a přešel na jiné téma. Poznámka k otázce č. 2: U této otázky se respondent rozmluvil více než u předchozí, avšak při doplňující otázce směřující na jeho rodinu raději odbočil od tématu.

71

Otázka č. 3 - Chcete svou stávající situaci řešit? Jak? Na tuto otázku odpověděl respondent A velmi krátce a stručně. Uvedl, že je se svou situací momentálně spokojený a že nemá důvod něco měnit. Na doplňující otázku „Nechtěl byste svoji situaci řešit například tím, že byste si našel zaměstnání?“ odpověděl, že nedokáže s určitostí říci, zda by se dokázal vrátit k nějaké práci a podle svých slov „už na práci není“. Otázka č. 4 - Co by Vám pomohlo vyřešit Vaši stávající situaci? Respondent A uvedl, že je v současné době spokojený se svou situací a že nepřemýšlí nad tím, co by mu v jeho situaci momentálně nejvíce pomohlo. Také zmínil, že to, co mu nejvíce pomohlo zlepšit jeho situaci, byla pomoc sociálního pracovníka Městského úřadu v Havlíčkově Brodě. Ta vyústila až v nabídku možnosti bydlení v městském bytě, se kterou respondent souhlasil.

17.2 Respondent B Otázka č. 1 - Proč se zdržujete právě ve městě Havlíčkův Brod? Dotazovaný respondent odpověděl, že se ve městě Havlíčkův Brod narodil a žil vždy jen v tomto městě. Tuto informaci dále rozvedl a zmínil se, že tu žije sám, nikoho z rodiny zde již nemá. Na doplňující otázku „Máte nějaké příbuzné?“ odpověděl, že má dvě sestry, které žijí v Kolíně, a že se s nimi nestýká. Rodiče již nemá, zemřeli v roce 2006. Dále mu byla položena otázka „Proč nejste se sestrami v Kolíně?“ Z odpovědi, kterou respondent uvedl na tuto otázku, bylo možno slyšet v jeho hlase hněv, jelikož uvedl, že pokud by ho sestry chtěly vzít k sobě, už by tak dle jeho názoru dávno učinily. Avšak dále zmínil, že chce raději zůstat v Havlíčkově Brodě, jelikož to zde velmi dobře zná. Otázka č. 2 - Důvod toho, proč jste v této situaci? U této otázky bylo zjištěno, že respondent považuje za hlavní důvod jeho špatné životní situace smrt matky, která se o něj celý život starala. Z respondentovy odpovědi bylo dále možné vyvodit, že smrt matky psychicky nezvládl a musel být hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Respondent B také uvedl, že po ukončení léčby v psychiatrické nemocnici se nebyl schopný postarat sám o sebe, zůstal v Havlíčkově Brodě bez své rodiny a nevěděl, koho by mohl požádat o pomoc, a tak se dostal do tíživé životní situace. 72

Otázka č. 3 - Chcete svou stávající situaci řešit? Jak? U odpovědi na tuto otázku byla z respondenta cítit jakási lhostejnost k jeho situaci. Uvedl, že nepracuje a vyhovuje mu to tak, jak to v současné době má. Na otázku „Nechtěl byste svoji situaci řešit s vašimi sestrami?“ odpověděl opět velmi lhostejným způsobem. Uvedl, že by s nimi svou situaci řešit nechtěl, a doplnil, že z jejich strany by se výrazné pomoci ani nedočkal. Otázka č. 4 - Co by Vám pomohlo vyřešit Vaši stávající situaci? Z odpovědi respondenta B na tuto otázku vyplynulo přesvědčení, že vlastně žádnou pomoc nepotřebuje. Podotkl, že si ani neuvědomuje způsob pomoci, která by mohla vyřešit jeho situaci v soukromém a rodinném životě. Poznámka k otázce č. 3 a 4: Odpovědi na tyto otázky byly velmi podobné, jelikož respondent B stále opakoval, že mu jeho současná situace vyhovuje a nemá snahu cokoliv měnit.

17.3 Respondent C Otázka č. 1 - Proč se zdržujete právě ve městě Havlíčkův Brod? Respondent C u této otázky uvedl, že hlavním důvodem, proč se zdržuje v Havlíčkově Brodě, je hospitalizace v místní psychiatrické nemocnici. Tuto informaci respondent sám rozvedl a zmínil se, že byl hospitalizován kvůli konfliktu s jinou osobou a důležitou roli zde hrál také alkohol, se kterým měl dotazovaný respondent v minulosti problémy. Respondent C se však po propuštění z psychiatrické nemocnice nevrátil zpět na místo bývalého trvalého bydliště a raději zůstal v Havlíčkově Brodě. Otázka č. 2 - Důvod toho, proč jste v této situaci? Z odpovědi respondenta na tuto otázku vyplynulo, že po propuštění z havlíčkobrodské psychiatrické nemocnice pobýval na nejmenované ubytovně v Havlíčkově Brodě. Na tuto odpověď byla položena doplňující otázka „Proč jste se nevrátil zpět domů?“ Respondent na tuto otázku odpověděl, že se nemohl po hospitalizaci vrátit zpět, jelikož ho majitel v průběhu léčby vystěhoval z bytu. Tuto skutečnost následně uvedl jako hlavní příčinu toho, proč se nachází v dané situaci. Poznámka k otázce č. 2: Respondent momentálně bydlí v městském bytě v Havlíčkově Brodě, kde má hlášené trvalé bydliště. 73

Otázka č. 3 - Chcete svou stávající situaci řešit? Jak? Respondent na tuto otázku nejdříve uvedl, že již v minulosti se rozvedl. Z této informace dále vyplynulo, že bývalá manželka má v současnosti přítele a respondenta by již zpátky k sobě nevzala. Na základě zmíněných okolností uvedl, že nemá zájem svou situaci řešit. Dále doplnil, že v Havlíčkově Brodě žije již dlouhou dobu, momentálně mu jeho situace vyhovuje a nerad by cokoliv zásadního měnil. Otázka č. 4 - Co by Vám pomohlo vyřešit Vaši stávající situaci? Respondent se u této otázky zmínil, že má z předešlého manželství dceru a syna. Z této informace dále vyplynulo, že by mu k vyřešení stávající situace mohla pomoci dcera, pokud by u ní mohl zůstat. Avšak podotkl, že bohužel nezná dceřino telefonní číslo ani bydliště, a proto s ní nemá možnost být v kontaktu a domluvit se na případné pomoci.

17.4 Respondent D Otázka č. 1 - Proč se zdržujete právě ve městě Havlíčkův Brod? Z výpovědi na tuto otázku bylo zjištěno, že respondent D se narodil v Havlíčkově Brodě, avšak převážnou část života žil v Chotěboři. Momentálně je však zpět v Havlíčkově Brodě, jelikož zde byl hospitalizován v psychiatrické nemocnici a po ukončení léčby se na místo svého předešlého bydliště již nevrátil. Z respondentovy výpovědi vyplynulo, že je v Havlíčkově Brodě, kde mu byla poskytnuta potřebná pomoc, spokojený. Respondent D je zde v současné době přihlášen k trvalému pobytu a bydlí v městském bytě. Otázka č. 2 - Důvod toho, proč jste v této situaci? Z odpovědi na tuto otázku vyplynulo, že respondent se v této situaci nachází z důvodu závislosti na alkoholu. Respondent D uvedl, že byl nejprve umístěn na záchytnou stanici, a v důsledku toho byl poté hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Dále konstatoval, že po ukončení léčby chtěl zůstat v Havlíčkově Brodě, avšak neměl zde nikoho z rodinných příslušníků, a tak byl odkázán pouze sám na sebe. Tyto faktory vedly ke vzniku nepříznivé životní situace, ve které se aktuálně nachází.

74

Otázka č. 3 - Chcete svou stávající situaci řešit? Jak? Z odpovědi na tuto otázku bylo zjištěno, že respondent nechce svou stávající situaci nikterak měnit. Uvedl, že je v Havlíčkově Brodě velmi spokojený a že si váží možnosti nabídky zůstat v tomto městě a bydlet v městském bytě. Dále z odpovědi vyplynulo, že respondent D má strach svou stávající situaci nějakým způsobem řešit, jelikož by už nechtěl měnit navyklý způsob života. Otázka č. 4 - Co by Vám pomohlo vyřešit Vaši stávající situaci? Respondent D na tuto otázku odpověděl, že k vyřešení jeho stávající situace by mu nejspíše pomohla matka, pokud by se k ní mohl vrátit. Avšak uvedl, že se s ní již nestýká a neudržují spolu kontakt, tudíž se mu zdá tato možnost vyloučena. Z další odpovědi na tuto otázku vyplynulo, že pomoc od matky je pravděpodobně jediný možný způsob, který by respondentovi pomohl vyřešit současnou životní situaci.

75

18. Shrnutí rozhovorů Všechny provedené rozhovory proběhly bez problémů a respondenti zodpověděli všechny kladené otázky. Dále je důležité zmínit skutečnost, že z rozhovorů vyplynuly informace, které byly nápomocné při objasňování otázek souvisejících s dotazníkem. Odpovědi získané při rozhovorech také pomohly zjistit, jaké názory mají lidé bez domova na svou tíživou životní situaci. Některé informace vzešlé z rozhovorů byly neočekávané a tento fakt bude rozebírán v kapitole Diskuse.

76

19. Diskuse V této kapitole budou řešeny důvody, proč se tři z pěti hypotéz nepodařilo potvrdit. Dále zde budou vyhodnoceny rozhovory, konkrétně otázky, na které odpovídaly osoby bez domova. V neposlední řadě budou v této kapitole navržena řešení, která by mohla pomoci městu či samotným bezdomovcům k vyřešení jejich nepříznivé sociální situace. První hypotéza byla mylná, a to hlavě z toho důvodu, že respondentky neuváděly jako hlavní možnou příčinu bezdomovectví rodinné spory, jak se předpokládalo. Naopak spíše souhlasily s tím, že k hlavním faktorům vzniku bezdomovectví patří závislost na návykových látkách a chudoba, což se původně očekávalo od mužů. Avšak část hypotézy byla potvrzena, a to právě díky mužům, jelikož ve většině souhlasili s tím, že závislost na návykových látkách a chudoba mohou být hlavní příčiny bezdomovectví. V konečném výsledku však tato hypotéza nebyla potvrzena. Fakt, že se hypotézu nepodařilo potvrdit, může souviset s tím, že ženy sice vnímají rodinné spory jako možné riziko vzniku bezdomovectví, avšak je vidět, že závislost na návykových látkách a chudoba jsou mezi ženami stále považovány za více ohrožující jevy. Druhá hypotéza byla naopak potvrzena. Z výsledků vyšlo najevo, že dotazovaní respondenti do 35 let mají opravdu tendenci vnímat bezdomovce spíše jako pachatele trestných činů, naopak respondenti nad 35 let je vnímají spíše jako oběti trestných činů. Avšak je velmi důležité zmínit fakt, že zbývající drtivá většina respondentů se přiklání k názoru, že bezdomovce vnímají jako pachatele i jako oběti trestných činů. Dále bylo prokázáno, že dotázaní respondenti do 35 let považují za pachatele trestných činů spíše muže bezdomovce, čímž byla i druhá část hypotézy potvrzena. Výsledky analýzy dat potvrdily pravdivost třetí hypotézy, která předpokládala, že ženy se budou více stranit prostředí, ve kterém se lidé bez domova vyskytují, a proto by většina z nich souhlasila s omezením vstupu bezdomovců na určitá místa. Naopak muži, kteří z těchto míst nemají takovou obavu a nestraní se jich, by méně omezovali lidem bez domova vstup na určitá místa. Celkově je tedy možné konstatovat, že tato hypotéza byla potvrzena ve všech aspektech. Čtvrtá hypotéza, která předpokládala, že respondenti do 35 let by lidem bez domova neposkytli žádnou formu pomoci a domnívají se, že tito lidé nechtějí svou situaci nijak 77

řešit, nebyla potvrzena. Z analýzy výsledků byl zjištěn naprostý opak, kdy vyšlo najevo, že dotazovaní respondenti do 35 let měli větší tendenci těmto lidem pomoci. Naopak respondenti nad 35 let byli v otázce poskytnutí pomoci mnohem odmítavější. Tento fakt je dosti zarážející, avšak může mít své opodstatnění. Starší lidé mají v paměti, že téměř veškeré snahy společnosti pomoci lidem bez domova nakonec byly neúspěšné. A proto k této problematice zaujímají odmítavý postoj. Ani druhá část čtvrté hypotézy, která předpokládala, že respondenti do 35 let budou vnímat bezdomovce jako osoby, které nechtějí svou situaci řešit, nebyla potvrzena. Z výsledků opět vyplývá naprostý opak. Na základě analýzy dat u páté hypotézy došlo k jejímu vyvrácení. Z výsledků odpovědí souvisejících s touto hypotézou bylo zjištěno, že finanční příspěvek neuvedl žádný z dotázaných respondentů. Tato skutečnost zcela vyvrátila domněnku, která předpokládala, že dle názoru mužů by lidem bez domova nejvíce pomohl jednorázový finanční příspěvek. Tato část hypotézy tedy nebyla potvrzena, což může být způsobeno mužskou domněnkou, že osoby bez domova by obdržený finanční příspěvek

nepoužili

na

řešení

jejich

tíživé

sociální

situace.

Ženy

také

nenaplnily předpoklad hypotézy, jelikož nejvíce dotázaných respondentek uvedlo, že dle jejich názoru by lidem bez domova pomohlo přijetí do pobytové sociální služby. Fakt, že se nepodařilo potvrdit ani část hypotézy zaměřující se na odpovědi respondentek, je zapříčiněn tím, že ženy dle zjištěných výsledků považují za prioritu, aby byli lidé bez domova přijati do určité pobytové sociální služby. Co se týče průběhu rozhovorů, byly pro tuto metodu šetření použity čtyři předem připravené otázky od Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, na které odpovídali čtyři respondenti. Otázka č. 1 - Proč se zdržujete právě ve městě Havlíčkův Brod? Ze

všech

provedených

rozhovorů

vyplynulo,

že

tři

dotázání

respondenti

se v Havlíčkově Brodě zdržovali z důvodu hospitalizace v místí psychiatrické nemocnici a po ukončení léčby se již nevrátili zpět na místo svého trvalého bydliště. Pouze jediný respondent uvedl, že je v Havlíčkově Brodě již od svého narození, avšak byl také hospitalizován v psychiatrické léčebně. Momentálně jsou tito respondenti ubytováni za pomoci sociálního pracovníka z městského úřadu v městských bytech.

78

Otázka č. 2 - Důvod toho, proč jste v této situaci? U této otázky byla zjištěna neočekávaná informace, jelikož všichni respondenti uvedli, že hlavním důvodem jejich situace je hospitalizace v psychiatrické nemocnici, a to v důsledku psychických problémů či alkoholismu. Dva z nich trpěli psychickými problémy a dva zápasili s alkoholem. Tato skutečnost pomohla objasnit otázku v dotazníku, která se zaměřovala na názory respondentů, co považují za hlavní příčinu vzniku bezdomovectví. V dotazníkové otázce bylo možno vybrat z několika možností a mezi nimi byla také závislost na návykových látkách, což někteří oslovení uvedli jako hlavní příčinu vzniku bezdomovectví. Hospitalizaci v psychiatrické nemocnici v důsledku psychických problémů však dotazníkové šetření vůbec nenabízelo. Otázka č. 3 - Chcete svou stávající situaci řešit? Jak? Z odpovědí bylo zjištěno, že všichni dotázaní nemají zájem svou situaci řešit. Uvedli, že jsou spokojeni se současným stavem. Tato výpověď také pomohla objasnit dotazníkovou otázku, která zkoumala, zda si respondenti myslí, že lidé bez domova chtějí svou stávající situaci nějak řešit. Ti, kteří v dotazníku zvolili odpověď, že nepředpokládají řešení této nepříznivé životní situace samotnými bezdomovci, uvedli v tomto směru „správnou odpověď“. Otázka č. 4 - Co by Vám pomohlo vyřešit Vaši stávající situaci? Z výsledku rozhovorů bylo zjištěno, že dva ze čtyř respondentů jsou momentálně spokojeni, neví a ani nepřemýšlí nad tím, co by jim mohlo pomoci k vyřešení jejich stávající situace. Zbylí dva respondenti uvedli, že by jim nejspíše k vyřešení jejich tíživé životní situace pomohl návrat ke své rodině. Tato otázka taktéž souvisela s dotazníkovým šetřením a zabývala se zjišťováním, co by lidem bez domova nejvíce pomohlo při řešení jejich situace. U této otázky bylo několik variant možné odpovědi a někteří respondenti zvolili, že žádná z uvedených možností by lidem bez domova nepomohla. Tito respondenti měli částečně pravdu, jelikož ze dvou rozhovorů vyplynulo, že osoby bez domova v současnosti žádnou pomoc nepotřebují a ani se tímto tématem nezabývají. Dva respondenti odpověděli, že by jim k vyřešení tíživé životní situace pomohl návrat ke své rodině. Tato možnost odpovědi však v dotazníku uvedena nebyla. 79

Je nutno říci, že v této práci byly zjištěny skutečnosti, které by mohly v budoucnu vést ke zlepšení situace ohledně bezdomovectví v Havlíčkově Brodě. Co se týče návrhu řešení vztahujících se na obyvatele Havlíčkova Brodu, je potřeba zmínit, že při analýze výsledků v dotaznících bylo zjištěno, že většina respondentů by souhlasila s omezením vstupu bezdomovců na místa, jako je například autobusové či vlakové nádraží. Toto možné řešení bych určitě městu Havlíčkův Brod doporučovala, jelikož by výrazně přispělo k většímu pocitu bezpečí lidí na těchto místech. Tento krok by také určitě vedl ke zlepšení celkové image města. Jako další možný návrh, který by se týkal zlepšení situace u samotných bezdomovců, je dle mého názoru vybudování azylového domu pro muže v Havlíčkově Brodě. Jsem si vědoma, že tento krok není pouze v kompetenci města, avšak myslím si, že by výrazně přispěl k řešení místního bezdomovectví. V průběhu vyhodnocování rozhovorů v bakalářské práci byly nalezeny drobné nedostatky. Jde o skutečnost, která vzešla ze závěru vyhodnocených rozhovorů, jelikož bylo zjištěno, že hlavními příčinami, proč se havlíčkobrodští bezdomovci dostali do nepříznivé sociální situace, byla závislost na alkoholu či hospitalizace v místní psychiatrické nemocnici v důsledku psychických problémů. Avšak zmíněná druhá hlavní příčina vzniku bezdomovectví vůbec nebyla uvedena v dotazníku jako možnost odpovědi, jelikož v době jeho tvorby nebyla tato příčina předpokládána jako možný faktor. Tato možnost nebyla z mé strany jakkoliv očekávána a považovala jsem ji za téměř vyloučenou. Další nedostatek byl zjištěn v souvislosti se čtvrtou otázkou rozhovoru. Zde bylo řešeno, co by lidem bez domova pomohlo v jejich složité situaci. Na tuto otázku odpověděli dva respondenti tím, že by jim pomohl návrat ke své rodině. Avšak tento způsob vyřešení jejich tíživé životní situace nebyl v dotazníkové otázce týkající se tohoto tématu uveden jako možnost odpovědi. Zmíněných nedostatků jsem si plně vědoma a jsem ráda, že jsem díky této bakalářské práci získala nové poznatky a rozšířila si své obzory.

80

20. Závěr Název mé bakalářské práce zněl Bezdomovectví v Havlíčkově Brodě z pohledu bezdomovců i ostatních obyvatel města. Cílem práce bylo na základě dotazníkového šetření zjistit názory obyvatel Havlíčkova Brodu na bezdomovectví v tomto městě a pomocí rozhovorů s vybranými bezdomovci zjistit jejich pohled na danou problematiku. Cíl práce byl naplněn. V teoretické části bylo vymezeno, co je bezdomovectví jako takové, kdo je považován za bezdomovce, nechyběla ani stručná historie zmíněné problematiky. Také bylo v této části popsáno, co je bezdomovecká subkultura a jaká jsou její specifika (například vzhled a oblečení, způsob bydlení či zdroje obživy bezdomovců). V rámci těchto kapitol byla věnována pozornost i příčinám vzniku bezdomovectví. Dále se v teoretické části řešila problematika kriminality bezdomovců a problematika bezdomovců jako obětí trestných činů. V neposlední řadě byla v této části věnována pozornost také samotnému bezdomovectví v Havlíčkově Brodě. V praktické

části

byl

použit

jak

kvantitativní,

tak

i

kvalitativní

výzkum.

V kvantitativním výzkumu byl použit dotazník a na základě teoretické části bylo vytvořeno pět hypotéz, které byly zaměřeny na zkoumání názorů občanů Havlíčkova Brodu na bezdomovectví. Na základě získaných odpovědí z dotazníků bylo provedeno vyhodnocení a analýza získaných dat. Z analýzy bylo zjištěno, že dvě hypotézy se potvrdily, zbývající tři hypotézy potvrzeny nebyly. V praktické části byl

také

použit

kvalitativní

výzkum,

který

probíhal

formou

rozhovorů

s havlíčkobrodskými bezdomovci. Tato bakalářská práce byla zpracována ve spolupráci s Městským úřadem v Havlíčkově Brodě, konkrétně s úsekem sociálních služeb a prevence kriminality. Práce bude sloužit jako podklad pro tento úsek, jelikož díky odpovědím v dotazníku mohou příslušní pracovníci zjistit, jaké názory mají občané Havlíčkova Brodu na osoby bez domova a co by ohledně bezdomovectví doporučili městu. Díky těmto informacím může úsek sociálních služeb a prevence kriminality zajistit vhodná a preventivní opatření. Vzhledem k tomu, že v bakalářské práci byla využita také metoda rozhovoru s místními bezdomovci, bude moci již zmíněný úsek zjistit, jak tyto osoby vnímají svou situaci a zda vůbec mají potřebu ji řešit. Věřím, že tato bakalářská práce bude přínosem pro zaměstnance městského úřadu a zároveň pro obyvatele města. 81

Domnívám se, že na tuto bakalářskou práci by mohlo být v budoucnu určitým způsobem navázáno, a to zejména v detailnějším zjišťování názorů obyvatel Havlíčkova Brodu na bezdomovectví. V této práci bylo na základě dotazníkového šetření zjištěno hned několik zajímavých informací, a to jak ze strany dotázaných občanů, tak i ze strany dotázaných osob bez domova. Na základě těchto zjištění a nabytých zkušeností by bylo možné provést detailnější analýzu vnímání této problematiky. Výsledky nové analýzy by mohly poukázat na možná vhodnější opatření pro zlepšení situace ve městě.

82

Seznam použitých zdrojů Seznam tištěných zdrojů FISCHER, S., ŠKODA, J. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 224 s., ISBN 978-80-247-2781-3 HENDL, J., Kvalitativní výzkum. 1. vyd. Praha: Portál, 2005, 408 s., ISBN 80-7367040-2 HRADECKÁ, V., HRADECKÝ, I. Bezdomovství - extrémní vyloučení. 1. vyd. Praha: Naděje, 1996, 107 s., ISBN 80-902292-0-4 KUCHAŘ, P. Bezdomovectví v návaznosti na výkon služby u Policie České republiky. Brno, 2010, 62 s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně MAREK, J., STRNAD, A., HOTOVCOVÁ, L. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Portál, 2012. 176 s., ISBN 978-80-2620090-1 MAREŠ, P. Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s. Základy sociologie. ISBN 80-85850-61-3 MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. 384 s., ISBN 807178-548-2 MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ P. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005, 351 s., ISBN 80-7367-002-x OBADALOVÁ, M. Problémy bezdomovství. (Problems of homelessness). Sociální politika, 29, 2003, č. 1 PRŮDKOVÁ, T., NOVOTNÝ, P. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 96 s., ISBN 978-80-7387-100-0 REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 181 s., ISBN 978-80-247-3006-6 RÜCKLOVÁ, Ž. Sociálně ekonomický profil města Havlíčkův Brod. Pardubice, 2009, 75 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice VÁGNEROVÁ, M., CSÉMY, L., MAREK, J. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 338 s., ISBN 978-80-246-22095

83

Seznam elektronických zdrojů [1] Bezdomovectví [online] [cit. 2015-09-09] Dostupné z: http:// bezdomovci.estranky.cz/clanky/definice-bezdomovectvi.html [2] HRADECKÝ. Národní zpráva o bezdomovství v ČR 2006, politická část. [online] [cit. 2015-09-01] Praha, Naděje, 2006. Dostupné z: http://www.nadeje.cz/img-content/files/docs/odborne/2006nzob_p_cz.pdf [3] Životní a existenční minimum [online] [cit. 2015-09-09] Dostupné z: http://mpsv.cz/cs/11852 [4] Analýza sociálně vyloučených občanů [online] [cit. 2015-09-09] Dostupné z: http://abstinent.websnadno.cz/Ziva-kniha-bezdomovce.html [5] ŠTĚCHOVÁ, LUPTÁKOVÁ, KOPOLDOVÁ. Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie. [online] [cit. 2015-09-18]. Praha, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/344.pdf [6] Charakteristika okresu Havlíčkův Brod [online] [cit. 2015-09-17] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_havlickuv_brod [7] Statistický bulletin - Kraj Vysočina [online] [cit. 2015-09-17] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/g-nezamestnanost-6pp164d96w [8] HAVLÍČKŮV BROD. Strategický plán rozvoje města Havlíčkův Brod 2014 - 2024. [online] [cit. 2015-10-22] Dostupné z: http://www.muhb.cz/strategicky-plan-rozvoje-mesta-havlickuv-brod-2014-2024/ds28330 [9] Havlíčkův Brod - Městské informační centrum [online] [cit. 2015-09-17] Dostupné z: http://mic.muhb.cz/dp/id_ktg=27483&p1=57746 [10] Regionální informační servis [online] [cit. 2015-09-18] Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/okresy/ 84

[11] Největší města ČR [online] [cit. 2015-09-18] Dostupné z: http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=1358 [12] Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů [online] [cit. 2015-09-18] Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zamstnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel/ [13] Havlíčkův Brod - informační systém sociálních služeb [online] [cit. 2015-09-20] Dostupné z: http://www.soshb.cz/skupiny/osoby-v-socialni-krizi/p23-oblastni-charita-havlickuvbrod/s21-azylovy-dum.html [14] Dům na půl cesty Havlíčkův Brod [online] [cit. 2015-09-21] Dostupné z: http://www.pestalozzi.cz/projekty.php?atr=&cl=5 [15] Havlíčkobrodský deník [online] [cit. 2015-09-21] Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/bezdomovci-pod-strechu-nechteji20150107.html [16] Kamerový systém [online] [cit. 2015-10-15] Dostupné z: http://mp.muhb.cz/kamerovy-system/gs-1004/p1=1014 [17] Havlíčkobrodský deník [online] [cit. 2015-10-15] Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/dve-mesta-ziskaji-nove-kamery20150324.html [18] Havlíčkobrodský deník [online] [cit. 2015-10-15] Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20120220kamery.html [19] Kvantitativní výzkum [online] [cit. 2015-11-01] Dostupné z: http://www.survio.com/cs/blog/serialy/kvantitativni-vyzkum-1-uvod#.VjIhyysXveQ [20] Kvalitativní výzkum [online] [cit. 2015-11-10] Dostupné z: http://haltmarova.cz/metody/kvalitativni/

85

Přílohy Příloha č. 1

DOTAZNÍK

Bezdomovectví v Havlíčkově Brodě z pohledu bezdomovců i ostatních obyvatel města

Autorka: Ivana Brychtová Kontakt: [email protected] 86

Vážení občané Havlíčkova Brodu, předem děkuji za Váš čas strávený při vyplňování tohoto dotazníku. Jsem studentkou třetího ročníku Vysoké školy polytechnické, obor zdravotně-sociální pracovník a v rámci kvantitativního výzkumu k bakalářské práci bych Vás chtěla požádat, abyste v tomto dotazníku zodpověděli několik otázek, které jsou zaměřeny na problematiku bezdomovectví a Váš názor na tento sociální problém. Vážení občané Havlíčkova Brodu, sociální problém bezdomovectví byl, je a bude vždy velice častým jevem vyskytujícím jak ve Vašem městě, tak i v celé České republice, a proto si myslím, že je důležité znát Vaše názory na danou problematiku. Tímto bych Vás chtěla požádat o upřímné odpovědi, protože Váš názor mě zajímá. Byl/a jste vybrán/a zcela náhodně spolu s dalšími desítkami respondentů. Dále bych Vás chtěla informovat a zaručit Vám, že vyplnění tohoto dotazníku je anonymní a data budou použita pouze pro účely bakalářské práce a pro úsek sociálních služeb a prevence kriminality v Havlíčkově Brodě. Velice Vám děkuji za Váš čas a ochotu spolupracovat při vyplnění tohoto dotazníku a přeji mnoho úspěchů v pracovním i osobním životě.

Ivana Brychtová

______________________________________________________________________

Instrukce: Otázky si vždy pečlivě přečtěte a vyberte odpověď, která odpovídá Vašemu názoru, a tuto odpověď zakroužkujte, pokud tomu nebude jinak. Pokud odpověď, kterou jste označili, budete chtít změnit, původní odpověď přeškrtněte a označte novou. U otázek je většinou možno zakroužkovat pouze jednu odpověď, pokud tomu tak není, je uveden postup, jak na danou otázku odpovědět.

87

1) Ohodnoťte na škále 1 - 5, jak moc závažný problém je podle Vás v dnešní době bezdomovectví, přičemž č. 1 znamená velice závažný problém a č. 5 znamená, že bezdomovectví nepředstavuje žádný problém (zakroužkujte Vámi zvolenou odpověď) 1

2

3

4

5

2) Z jakých zdrojů nejčastěji slýcháte o problematice bezdomovectví? (zde můžete zakroužkovat max. 2 odpovědi) A. B. C. D. E. F.

Z televize Z rádia Z novin/časopisů Z internetu Z odborných knih zabývajících se problematikou bezdomovectví Ústní informace od příbuzných, známých

3) Která z odpovědí dle Vašeho názoru nejvíce vystihuje profil bezdomovce? A. Osoba společensky nepřizpůsobivá B. Osoba, která se nezdržuje ve svém trvalém bydlišti C. Osoba, která žije na ubytovnách, a jsou jí poskytovány různé sociální dávky k zajištění základních životních potřeb D. Osoba nemající domov či žijící v nejistých a nepřiměřených podmínkách 4) Přiřaďte k jednotlivým důvodům bezdomovectví čísla, která podle Vás odpovídají (očíslujte každou příčinu číslem 1 - 4, přičemž č. 4 znamená nejčastější důvod bezdomovectví a č. 1 znamená nejméně častý důvod bezdomovectví, čísla se nesmí opakovat) chudoba kriminalita (pobyt ve vězení) nezaměstnanost závislost na návykových látkách

88

5) Myslíte si, že je možné, že se z lidí stanou bezdomovci v důsledku předchozích rodinných sporů? A. Ano a myslím si, že to patří k nejčastější příčině bezdomovectví B. Ano, určitě je možné, že předchozí rodinné spory mohou vyústit v tento sociální problém, ale není to hlavní příčina bezdomovectví C. Ne, nemyslím si, že by se v důsledku rodinných sporů stal z někoho bezdomovec 6) Zastáváte názor, že závislost na návykových látkách a chudoba patří v dnešní době k hlavním příčinám bezdomovectví?

A. Rozhodně ano B. Spíše ano C. Rozhodně ne D. Spíše ne

7) Vnímáte bezdomovce jako pachatele trestných činů nebo oběti trestných činů? A. Vnímám je spíše jako pachatele trestných činů B. Vnímám je spíše jako oběti trestných činů C. Vnímám je jako pachatele, tak i jako oběti trestných činů 

Na následující otázku budou odpovídat pouze ti, kteří v předchozí otázce zvolili variantu „A“ nebo „C“. Ostatní přejdou na otázku č. 9.

8) Domníváte se, že pachateli trestných činů jsou spíše muži bezdomovci? A. Ano, myslím si, že pachateli trestných činů jsou spíše muži bezdomovci B. Myslím si, že pachateli trestných činů jsou spíše ženy bezdomovkyně C. Myslím si, že nezáleží na pohlaví 9) Schvalujete trestnou činnost (např. krádeže) jako východisko z této nepříznivé životní situace? A. Ano, schvaluji toto řešení B. Ano, schvaluji toto řešení, avšak pouze v mezní situaci C. Ne, neschvaluji a nesouhlasím s tímto jednáním

89

10) Vyhýbáte se místům, kde se bezdomovci vyskytují? A. Ano B. Ne 

Na následující otázku budou odpovídat pouze ti, kteří v předchozí otázce zvolili variantu „A“. Ostatní přejdou na otázku č. 12.

11) Jaké k tomu máte hlavní důvody? (zakroužkujte, prosím, Vaši odpověď, je možné zde zakroužkovat max. 2 odpovědi) o o o o o

strach z přepadení velký pud sebezáchovy špatná osobní zkušenost negativní informace z médií neochota pomoci bezdomovci, pokud by si o pomoc řekl

12) Vadí Vám, že se bezdomovci zdržují i na místech, jako je autobusové nádraží, parky apod.? A. Ano, vadí B. Ne, nevadí C. Je mi jedno, jestli tam jsou, nebo ne 13) Souhlasili byste s omezením vstupu bezdomovců do těchto míst?

A. Rozhodně ano B. Spíše ano C. Rozhodně ne D. Spíše ne

14) Pokud byste si měl/a vybrat, jakou formu pomoci byste poskytl/a lidem bez domova, jaká by to byla? A. Finanční příspěvek B. Materiální pomoc (oblečení, jídlo apod.) C. Morální podpora (motivovat osobu bez domova, že vždy je možnost něco změnit) D. Žádnou pomoc bych jim neposkytl/a 90

15) Uveďte, prosím, jak Vy osobně vnímáte řešení této nepříznivé sociální situace bezdomovci (zde odpovězte, prosím, na všechny uvedené výroky a pokud s výrokem souhlasíte, udělejte křížek u odpovědi ANO, pokud nesouhlasíte, udělejte křížek u odpovědi NE) VÝROKY Bezdomovci chtějí svou situaci řešit, avšak neví jak, a nemají dostatečné množství informací o možnostech pomoci Bezdomovci chtějí svou situaci řešit, ale nemají k tomu dostatečnou motivaci Bezdomovci by rádi svou situaci řešili, ale stydí se říci si o pomoc Bezdomovci nechtějí svou situaci nijak řešit, tento způsob života jim vyhovuje Lidé bez domova se nezabývají touto situací, jsou smířeni s tím, že jsou z nich bezdomovci

ANO

NE

16) Co předpokládáte, že by lidem bez domova nejvíce pomohlo při řešení jejich situace? A. B. C. D. E.

Morální podpora od ostatních lidí Ekonomická podpora Přijetí do pobytové sociální služby Pomoc ze strany sociálních pracovníků Žádná z uvedených možností by těmto lidem nepomohla

17) Která z uvedených možností by byla dle Vašeho názoru více preferována lidmi bez domova? A. B. C. D.

Jednorázový finanční příspěvek Soustavná pomoc od sociálních pracovníků Materiální zajištění (jídlo, oblečení apod.) Osoby bez domova nemají zájem o jakoukoliv pomoc

91

18) Pokud byste měl/a rozhodnout, jakou formu pomoci by mělo město Havlíčkův Brod poskytnout lidem bez domova, jaká by to byla? Finanční příspěvek Materiální pomoc (oblečení, jídlo apod.) Zajištění sociální pobytové služby pro osoby bez domova Vytvoření sociálního programu pro začleňování osob bez domova do běžného života E. Navýšení počtu sociálních pracovníků v oblasti zabývající se bezdomovectvím F. Žádnou pomoc by jim město nemělo neposkytovat A. B. C. D.

19) Jaký je Váš věk? A. B. C. D. E. F.

18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 66 a více

20) Na závěr, prosím, uveďte Vaše pohlaví A. Muž B. Žena

Děkuji za vyplnění dotazníku

92