Slavonice z pohledu návštěvníků a místních obyvatel

Slavonice z pohledu návštěvníků a místních obyvatel

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé práce, paní PhDr. Vlastě Novotné za odbornou pomoc a cenné rady. Děkuji také panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za pomoc a podporu při výběru tématu. Velmi děkuji panu Čestmíru Palánovi za poskytnutí informací a za vyjádření k mé práci. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří byli ochotni zúčastnit se dotazníkového průzkumu a také slavonickým obchodníkům a podnikatelům, kteří souhlasili s umístěním dotazníků do jejich objektů. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Slavonice z pohledu návštěvníků a místních obyvatel Bakalářská práce

Autor: Nikola Kadrnošková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2012

Copyright © 2012 Nikola Kadrnošková

Abstrakt KADRNOŠKOVÁ Nikola: Slavonice z pohledu návštěvníků a místních obyvatel. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání názorů návštěvníků města a obyvatel Slavonic. Ze zjištěných závěrů budou vyvozeny návrhy na zkvalitnění cestovního ruchu ve městě. První část práce je teoretická a týká se dané problematiky, následuje část praktická, která se věnuje dotazníkovému výzkumu. Údaje, které byly v rámci tohoto průzkumu vyvozeny, pocházejí z výsledků, které byly shromážděny dotazováním návštěvníků města a místních obyvatel. Klíčová slova: Slavonice. Návštěvník. Obyvatel. Dotazník. Památková rezervace.

Abstract KADRNOŠKOVÁ Nikola: Slavonice in the vision of visitors and local residents. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Qualification grade: bachelor. Jihlava 2012.

The main objective of this Bachelor Thesis is the comparison of opinions of town visitors and residents of Slavonice. Proposals for improving the quality of tourism in the town will be drawn from observed conclusions. The first part of the Thesis is theoretical and it concerns given questions, the following part is practical and it is devoted to questionnaire research. Data, which was drawn within this survey, was derived from results that were gathered by questioning of town visitors and local residents.

Key words: Slavonice. Visitor. Resident. Questionnaire. Conservation area.

12

Předmluva Tématem této bakalářské práce jsou Slavonice z pohledu návštěvníků a místních obyvatel. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem chtěla psát o něčem, co je mi blízké. Ve Slavonicích žiji a s touto problematikou jsem seznámena. V městském cestovním ruchu působím každé léto při svých brigádách či při školních praxích. Cílem této bakalářské práce je především porovnat názory návštěvníků města Slavonice a místních obyvatel. Práce je rozdělena na dvě části. V té teoretické se zaměřím na základní informace o městě a jeho charakteristiku. Proberu historii města, nejvýznamnější památky a atraktivity v okolí města. Dále se budu zabývat předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Nakonec, v části praktické, vyhodnotím dotazníkový výzkum mezi návštěvníky města a místními obyvateli a pokusím se navrhnout opatření, která by vedla ke zkvalitňování turismu ve městě. Tato práce může sloužit jako podklad pro představitele města, nebo jinou instituci či osobu, která by se chtěla zabývat rozvojem a zkvalitňováním cestovního ruchu ve Slavonicích.

13

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 18 I. Teoretická část ......................................................................................................... 19 1 Slavonice .................................................................................................................. 19 1.1 Základní informace ............................................................................................ 19 1.2 Historie města .................................................................................................... 21 1.3 Památky města ................................................................................................... 25 1.4 Atraktivity v okolí .............................................................................................. 30 2 Mikroregion Dačicko ................................................................................................ 35 3 Městská památková rezervace .................................................................................. 36 4 UNESCO ................................................................................................................. 38 5 Předpoklady cestovního ruchu .................................................................................. 39 5. 1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ........................................................ 40 5.1.1 Přírodní předpoklady ................................................................................... 40 5.1.2 Kulturně-municipální předpoklady .............................................................. 41 II. Praktická část .......................................................................................................... 45 6.1 Selektivní předpoklady cestovního ruchu ........................................................... 45 6.2 Realizační předpoklady ...................................................................................... 47 6.2.1 Dopravní předpoklady ................................................................................. 48 6.2.2 Ubytovací zařízení ....................................................................................... 49 6.2.3 Stravovací zařízení ...................................................................................... 53 6.2.4 Kulturní zařízení .......................................................................................... 54 6.2.5 Sportovní zařízení ........................................................................................ 56 7 Sběr primárních dat .................................................................................................. 58 7. 1 Dotazníkové šetření mezi návštěvníky města..................................................... 58 7.2 Dotazníkové šetření mezi místními obyvateli ..................................................... 71 14

8 Vyhodnocení a návrhy na zkvalitnění turismu .......................................................... 87 9 Vyjádření představitele města ................................................................................... 91 Závěr ........................................................................................................................... 92 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 94 Knižní zdroje ............................................................................................................... 94 Seznam příloh ........................................................................................................... 100

15

Seznam ilustrací a grafů Obr. č. 1: Mapa Jihočeského kraje [52] Obr. č. 2: Znak města Slavonice [53] Obr. č. 3: Prapor města Slavonice [53] Obr. č. 4: Mapa mikroregionu Dačicko [54] Schéma č. 1: Předpoklady cestovního ruchu [Pásková, Zelenka, 2002] Tabulka č. 1: Demografické údaje o obyvatelstvu [55] Tabulka č. 2: Ubytování ve Slavonicích Tabulka č. 3: Návštěvnost atraktivit v okolí (turisté) Tabulka č. 4: Návštěvnost atraktivit v okolí (občané města) Graf č. 1: Podnikatelská základna ve Slavonicích [56] Graf č. 2: Intenzita opakovaných návštěv turistů Graf č. 3: Důvody opětovné návštěvy Graf. č. 4: Délka pobytu návštěvníků Graf č. 5: Co zaujalo turisty Graf č. 6: Názor návštěvníků na dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení Graf č. 7: Ohodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení Graf č. 8: Názor návštěvníků na dostatečnost kulturního programu Graf č. 9: Co ve Slavonicích návštěvníkům chybí Graf č. 10: Rozdělení respondentů dle pohlaví Graf č. 11: Rozdělení respondentů mužů do věkových kategorií

16

Graf č. 12: Rozdělení respondentů žen do věkových kategorií Graf č. 13: Rozdělení respondentů podle krajů Graf č. 14: Délka života respondentů ve Slavonicích Graf č. 15: Spokojenost obyvatel se životem ve městě Graf č. 16: Největší přednosti města podle obyvatel Graf č. 17: Největší nedostatky města podle obyvatel Graf č. 18: Názor obyvatel na dostatečnost kutlurního vyžití Graf č. 19: Jaká kultura chybí občanům Graf č. 20: Názor místních obyvatel na zvýšení povědomí o městě přistěhovalými Graf č. 21: Co chybí občanům ve městě Graf č. 22: Důvody návštěvy turistů dle občanů Graf č. 23: Spokojenost obyvatel s turisty Graf č. 24: Výhody příjezdu turistů dle občanů Graf č. 25: Názor obyvatel na statut Městské památkové rezervace Graf č. 26: Rozdělení respondentů (místních obyvatel) dle pohlaví Graf č. 27: Rozdělení respondentů mužů (místních) do věkových kategorií Graf č. 28: Rozdělení respondentů žen (místních) do věkových kategorií

Pozn. U grafů a obrázků, u nichž není uveden zdroj, je tvůrcem autor bakalářské práce.

17

Úvod Při vybírání tématu pro svou bakalářskou práci jsem chtěla psát o něčem, co mi je blízké a čemu rozumím. Celý svůj život jsem strávila ve městě Slavonice, toto město je významnou

destinací

cestovního

ruchu

v České republice.

Chtěla

bych

se

prostřednictvím této práce o svém rodném městě více dozvědět a napomoci k jeho rozvoji a zkvalitnění městského cestovního ruchu. Cílem práce je zmapovat názory návštěvníků města a místních obyvatel na město, kulturu a cestovní ruch. Smyslem je zjistit současnou situaci, tedy jak často se turisté do města vracejí, jak dlouho zde pobývají, co se jim ve městě líbí či nelíbí, co jim schází a z těchto poznatků vytvořit návrhy na zlepšení situace. Ovšem s ohledem na kvalitu života místních obyvatel. Cílem práce je také zjistit spokojenost obyvatel s jejich životem ve městě, zmapovat vliv příjezdu turistů na život ve městě či výhody prohlášení města městskou památkovou rezervací. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám především základními fakty o městě, pokusím se obsáhnout historii města, vyzdvihnu některé památky ve městě, které stojí za návštěvu. Dále se budu zabývat atraktivitami, které se nacházejí v okolí města. Krátce se budu věnovat problematice městských památkových rezervací, či pokusu města o zapsání na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Praktická část je věnována z části sběru sekundárních dat. Zde jsou popsány selektivní a lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu ve městě. V jejich rámci budou popsány demografické údaje o občanech, dopravní předpoklady, ubytovací a stravovací zařízení, kulturní či sportovní zařízení. Praktická část se dále věnuje dotazníkovému šetření mezi turisty a obyvateli města a následným návrhům pro rozvoj turismu ve městě. Na Vysoké škole polytechnické Jihlava byly již o Slavonicích zpracovány dvě bakalářské práce, a to MPR Slavonice Helenou Brambůrkovou (2011) a Význam městské památkové rezervace Slavonice pro cestovní ruch Ditou Markočiovou (2009). K vypracování bakalářské práce budu využívat knížních publikací, elektronických zdrojů, propagačních materiálů, či svých osobních zkušeností a poznatků.

18

I. Teoretická část 1 Slavonice 1.1 Základní informace Malé a velmi malebné městečko Slavonice se nachází v Jihočeském kraji v okrese Jindřichův Hradec. Jihočeský kraj sousedí s Plzeňským krajem, se Středočeským krajem, s krajem Vysočina a krajem Jihomoravským. Na hranicích České republiky Jihočeský kraj sousedí s Německem a Rakouskem. Kraj se skládá ze sedmi bývalých okresů, a to okresu České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozloha kraje činí 10.057 kilometrů čtverečních, což ho řadí na druhé místo ve velikosti krajů v České republice. Počet obyvatel, kteří v Jihočeském kraji žijí, je 625.267. Hustota obyvatel je 61,8 obyvatel/km2. V kraji se nachází 623 obcí. Nejvyšším bodem kraje je Plechý (1.378 m n. m.) a nejnižším bodem je hladina Orlické přehrady (350 m n. m.). Centrem kraje jsou České Budějovice, které jsou devátým největším městem České republiky podle počtu obyvatel, jichž má kolem 95.000. [1,2]

Obr. č. 1: Mapa Jihočeského kraje (měřítko nebylo u zdroje uvedeno) 19

Slavonice se nacházejí na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Leží v nadmořské výšce 519 metrů, na východním okraji České Kanady. Město má společně s okolními obcemi něco přes 2.700 obyvatel. Ke Slavonicím tedy patří katastrálně několik okolních obcí. Jsou to Kadolec, Maříž, Mutišov, Rubašov, Stálkov a Vlastkovec. Městem protéká Slavonický potok, na němž byly vytvořeny kaskády rybníků. Slavonický potok je přítokem Rakouské Dyje. V současné době je starostou města pan Josef Urban. Znak města se skládá z modrého štítu, který je rozdělen žlutým křížem na čtyři pole. Zlatá pětilistá růže, která je znakem rodu pánů z Hradce, se nachází na prvním a čtvrtém poli. Ve druhém poli je zlatá padací mříž a v poli třetím je zlatá palisáda. Nad štítem je otevřená kolčí helma a nad ní je vyobrazena zlatá královská koruna, z níž vyrůstá bíle oděný anděl. Roku 1996 byl městu udělen prapor. Zajímavé osobnosti, které jsou spojeny se Slavonicemi, jsou např. umělecká historička PhDr. Anna Fárová, akad. sochař Martin Ceplecha, textilní výtvarnice Zuzana Krajčovičová, spisovatelka Lenka Lanczová, sochař, řezbář a restaurátor Jiří Netík a další. Významným rodákem města je ThDR. et PhDr. Theodor Deimel, katolický kněz a vlastivědný pracovník. [Nekuda, 2005] [3,4]

Obr. č. 2: Znak města Slavonice

Obr. č. 3: Prapor města Slavonice 20

1.2 Historie města Město Slavonice vzniklo původně jako strážní osada. Stalo se tak ve 12. století na spojnici cest mezi Prahou a Vídní a mezi Brnem a Českými Budějovicemi. Význam osady postupně vzrůstal, a to zejména díky rozšiřování dálkového obchodu nebo zemských stezek. Pokud bychom chtěli hledat nejstarší osídlení ve Slavonicích, najdeme je, jak už to tak bývá, v blízkosti duchovních staveb, a to kolem farního kostela a také kolem kostela sv. Jana Křtitele, kde se usídlilo původní obyvatelstvo, které bylo zřejmě původu slovanského, jak nám napovídá název města. Za krále Přemysla Otakara I. se ve Slavonicích začali usazovat i obyvatelé z Dolního Rakouska. Král Slavonice daroval rodu Vítkovců, a to s největší pravděpodobností za mimořádné zásluhy. Vznik města se udál zřejmě někdy v polovině 13. století. První písemná zmínka o Slavonicích se dochovala z roku 1260, konkrétně ze dne 12. září, a to v listině z hradu Bítova, odkud bylo Slavonicko ve 13. století spravováno. V listině je uváděn „dominus Werneru plebanus de Zlawinc“, což je v překladu farář Werner ze Slavonic. V roce 1277 byly Slavonice králem Přemyslem Otakarem II. osvobozeny od placení mýta Jemnici a zároveň se jim dostalo užívání práva platit mýto ve Slavonicích. Roku 1278 král vydal příkaz Oldřichovi z Hradce, aby nechal města Slavonice a Telč opevnit hradbami. Stalo se tak proto, že město bylo důležité z hlediska obrany země. Okolo města tedy vznikly hradby a příkopy. Vstupy do města byly opatřeny bránami, a to Jemnickou, Dačickou (Bolíkovskou) a Rakouskou. O město a jeho rozvoj se nadále staral i král Václav II. Roku 1292 od něj získalo město právo na výběr mýta při převozu soli z Rakouska do Brna a do Jihlavy. Město také získalo právo na sklad zboží. Slavonice byly součástí panství pánů z Hradce. Ti měli ve městě i svůj tzv. Panský dům. V materiálu ze 14. století můžeme najít doklad o městské pečeti s nápisem SIGILIUM CIVITATIS TZLEBINGS. Ve městě se nacházelo velké množství řemeslníků. Nejvýznamnějšího postavení se těšili soukeníci, ale také například řezníci nebo pekaři. Roku 1423 město, díky svému systému hradeb, odolalo dobývání jednoho z Žižkových polních velitelů Jana Hvězdy z Vícemilic, ten si bohužel svůj neúspěch vynahradil vypálením kaple Božího Těla nad městem. Kaple byla opět vystavena a vysvěcena, 21

práce byly dokončeny roku 1437. Bohužel v následujících několika stech letech nebyly hradby udržovány a při hrozícím nebezpečí ze strany Turků se roku 1529 raději slavoničtí obyvatelé vydali ukrýt na blízký hrad Landštejn. Po husitském období se město začalo opět rozvíjet. V 15. století město získalo právo výročního trhu a právo vařit pivo. Docházelo i k rozvíjení řemesel, jak už jsem psala výše, ve Slavonicích se těšili dobrému postavení soukeníci, řezníci, pekaři, ale v těchto dobách bychom ve Slavonicích našli také ševce, kramáře, pláteníky apod. Největšího rozkvětu se dostalo Slavonicím v 16. století. V této době se ve městě nacházelo na 300 řemeslníků. Na potoku, který protéká městem, jsme mohli najít 7 mlýnů. Chutné ryby z okolních rybníků se dovážely i do Vídně. Za tímto rozkvětem stojí zejména zřízení poštovní stanice. Stalo se tak roku 1526, kdy nastoupil na trůn Ferdinand I. Habsburský, a to zejména kvůli rychlejšímu spojení mezi Prahou a Vídní. Slavonice zřízením poštovní stanice získaly statut významného místa, mnohokrát jimi císař projížděl při svých cestách do Vídně a zpět. Roku 1564 byli slavoničtí obyvatelé svědkem průjezdu císařova pohřebního průvodu. Dalším významným faktorem rozkvětu města bylo dělení hradeckých statků, a to mezi Jáchyma a Zachariáše z Hradce roku 1550. Zachariáš, který byl velmi vzdělaný a netajil se přízní k novým uměleckým proudům, obdržel do své správy města Slavonice a Telč. Zejména díky němu mohly Slavonice dosáhnout takového renesančního rozkvětu. Zachariáš povolal do Slavonic italské stavitele, ale na výstavbách se velkou měrou podíleli také zdejší umělci, jako Jíří Esterreicher nebo Leopold Esterreicher. Kamenickou značku LE, tedy iniciály tohoto umělce, můžeme najít na nejdůležitějších stavbách města. Díky pánům z Hradce bylo také obnoveno opevnění města, které již bylo z velké časti zchátralé. Opraveny byly vstupní brány, bašty, hradby, ale i příkopy. Roku 1549 byla dokončena stavba městské věže, která trvala čtyřicet šest let. Díky tomuto vrcholnému období rozkvětu Slavonic jsme i dnes svědky architektury, která patří do tzv. české renesance, která se vyznačuje především bohatou dekorací fasád, použitím sgrafit, nástěnných maleb, plastických článků, štítů a atik. Na konci 16. století se ve Slavonicích začalo prosazovat nové učení, a to i přesto, že se páni z Hradce hlásili k tradičním katolickým rodům. Většina obyvatel se začala hlásit k evangelické víře. Důsledky bitvy na Bílé hoře v roce 1620 postihly i Slavonice. Roku 1622 byly vypleněny. V období třicetileté války bychom ve městě našli pouze osminu 22

obyvatel, protože mnozí měšťané Slavonice opustili po příchodu jezuitů do města v roce 1623. Město několikrát ochránily hradby, avšak v roce 1645 jej nedokázaly ochránit před nájezdem Švédů, kteří následně požadovali velké výpalné a z kraje odešli až v roce 1650. Město bylo finančně vyčerpáno a v roce 1680 přišla další pohroma v podobě moru. Velkým mezníkem ve slavonické historii se stal rok 1750, kdy město pohltil obrovský požár. Město ale ovlivnila mnohem více jiná událost, a to přeložení poštovní cesty z Vídně do Prahy přes Znojmo a Jihlavu. Díky tomuto nařízení Marie Terezie se Slavonice ocitly na kraji zájmů a hospodářsky upadaly, ztratily význam a od té doby již nedosáhly své renesanční slávy. Roku 1848 město zachvátil další obrovský požár, město se také stalo součástí nového dačického okresu. V 19. století se ve Slavonicích utvořila silná židovská komunita, což bylo díky vzniku několika textilních továren určitou vzpruhou pro hospodářství. Roku 1896 byla ve Slavonicích postavena nová budova synagogy. Ve Slavonické historii najdeme spoustu změn, ale na změny nejbohatší a nejdramatičtější bylo století dvacáté. Významná změna se udála hned na počátku století, kdy byl národnostní charakter čistě německý. Roku 1902 byla do Slavonic zavedena železnice. Trať vedla z Kostelce u Jihlavy přes Telč a Dačice. O rok později, tedy v roce 1903 byla železnice prodloužena směrem do rakouského Waidhofenu. Díky přivedení železnice do města se dařilo udržovat hospodářství. Mnohem palčivější ale byla situace politická. Jak již bylo zmíněno, téměř stoprocentně bylo město německé, to bylo umocněno zřízením soudního okresu Slavonice roku 1911. Tímto úkonem se vyčlenilo území, na kterém převažovali němečtí obyvatelé uvnitř politického okresu Dačice. Před první světovou válkou žily Slavonice velmi bohatým společenským i kulturním životem. Během války trpěly Slavonice hospodářskou krizí, nemluvě o úbytku mužů, kteří se vydali na frontu a již se nevrátili. Po jejím konci, kdy byla vyhlášena Československá republika, slavoničtí obyvatelé toužili po připojení k Německu nebo Rakousku, tuto situaci museli dokonce vyřešit čeští legionáři z Itálie při ozbrojeném střetu. Díky vzniku nové politické situace byly Slavonice odtrženy od staletých vazeb na Dolní Rakousko. Ve městě také docházelo k výraznému zvýšení počtu českých obyvatel. Německé obyvatelstvo ale stále převažovalo, a proto zde docházelo k různým sporům, např. o pojmenování ulic, radnice odmítala uvádět české názvy ulic, takže 23

nakonec ulice nebyly označeny vůbec. Převaha německých obyvatel se projevovala také v politickém životě, ve volbách vždy drtivě vítězily německé strany. V březnu roku 1938 došlo k anexi Rakouska a Slavonice se ocitly na hranicích s Velkoněmeckou říší. Tato situace vyvrcholila roku 1938 v Mnichově, kde se rozhodlo o připojení pohraničí k říši, a tak byly Slavonice dne 8. října obsazeny německou správou. Dne 26. října 1938 navštívil Slavonice Adolf Hitler, který projížděl zabraným pohraničím. Slavonice tedy až do roku 1945 patřily pod Landrat ve Waidhofenu. Na konci druhé světové války byly Slavonice osvobozeny Rudou armádou, a to dne 9. května 1945. Ani ne do měsíce byl ve městě proveden tzv. divoký odsun, který trval pouze několik dní, a během této doby Slavonice opustila většina obyvatelstva, to bylo odsunuto do Rakouska. Některé německé rodiny zde však mohly zůstat, aby město nezůstalo prázdné a aby se měl kdo postarat o hospodářské zvířectvo. Tyto rodiny se ale poté musely odstěhovat v průběhu následujícího léta. Prázdné domy ve Slavonicích začali obydlovat lidé z českého vnitrozemí. Byli to především rolníci, mezi kterými si budovala silnou pozici Komunistická strana Československa. Po nástupu této strany k moci město velmi zásadním způsobem ovlivnila státní hranice a železná opona, která se na začátku padesátých let začala budovat. Dne 4. března 1953 byly Slavonice zahrnuty do hraničního pásma, po čemž následoval odchod 22 rodin, protože nebyly zhledány spolehlivými pro pobyt v tomto zpřísněném režimu u hranic. Kvůli zřízení hraničního pásma upadal stav cenných památek a neprováděly se žádné stavební úpravy. Na konci padesátých let se začalo uvažovat o vyčlenění města z hraničního pásma. Pro lidi z okolních vesnic, které nebyly v hraničním pásmu, byla situace velmi složitá. Nemohli si obstarat nákup, navštívit své příbuzné či kulturní akce bez propustky. Nakonec byly Slavonice roku 1960 z hraničního pásma vyjmuty. Roku 1961 byly Slavonice vyhlášeny městskou památkovou rezervací, což alespoň částečně, společně s vyjmutím z hraničního pásma, otevřelo přístup do města. Slavonice ale byly stále ovlivněny přítomností pohraniční stráže a ostnatými dráty. Po Sametové revoluci roku 1989 Slavonice dostaly možnost rozvoje a mohly se stát navštěvovaným místem, které má co nabídnout. Došlo k několika rekonstrukcím, mimo jiné obou náměstí či několika domů, otevřelo se podzemí a rozvinul se čilý kulturní a cestovní ruch. Snad se podaří v tomto nastoleném trendu pokračovat. [Hoftichová, 1997; Chadimová, Vávra, Žampa, 2004; Pechová, 1967; Stehlík, 2009; Tiray, 2008]

24

1.3 Památky města Na tomto místě bych se chtěla krátce zmínit o několika vybraných památkách, které se nacházejí ve Slavonicích. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází za Panským domem mezi Horním náměstím a náměstím Míru. Byl vystaven ve druhé polovině 14. století, pravděpodobně na místě starší svatyně. Jedná se o trojlodní baziliku s presbyteriářem o dvou polích. [Hoftichová, 1997] [5] Městská věž Městská věž se začala stavět roku 1503. Stavba byla dokončena po čtyřiceti šesti letech roku 1549 v předvečer svátku sv. Vavřince, jak dokazuje latinsky vysekaný nápis při vchodu do věže. Věž je vysoká 56,5 metrů. Ochoz, po kterém se můžeme projít, se nachází ve výšce 35 metrů. Pokud se chceme pokochat pohledem z městské věže, musíme vyjít 144 kamenných a 32 dřevěných schodů. Ve věži můžeme najít také obytné patro, kde až do roku 1945 bydlel ponocný. Po roce 1989 se věž dočkala celkové opravy a byla zpřístupněna veřejnosti. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Slavonické podzemí Podzemí se táhne pod větší částí Horního náměstí i dolního náměstí Míru. Vzniklo pravděpodobně ve 13. století, společně s gotickou zástavbou města. Chodby byly vyhloubeny s největší pravděpodobností horníky z Jihlavska, kteří je vytesali ručně želízkem a kladivem. Chodby sloužily k odvodu spodní vody. Roku 1993 byly započaty práce na sanaci a zmapování podzemních chodeb. Délka prozkoumané časti podzemí čítá 1.375 metrů. Díky práci archeologů se našly cenné historické důkazy o životě místních obyvatel, např. soubory fragmentů keramiky, dřev, zvířecích kostí i kovové předměty. Část podzemí je od roku 1998 zpřístupněna a je možno si vybrat ze dvou prohlídkových tras. [6]

25

Kostel Božího Těla O založení kostela u Slavonic „ Kdysi stával na místě dnešního kostela Svatého těla (Ducha) menší kostelíček. Tuto stavbu se jednou pokusilo vykrást několik zlodějů. Loupež se jim vcelku podařila a před kostelem se již jen zbavili nepotřebných hostií ze zlatého kalichu. Nikdo neví, zda tyto zloděje později někdo dopadl, ale jisté je, že se na celou příhodu zapomnělo. Až jednou když poblíž pásl jeden mladý pastýř ovce, viděl blízko již rozbořeného kostelíku slabou zlatavou záři. Nejprve se polekal, ale pak si dodal odvahy a vykročil směrem ke světlu. V okamžiku, kdy se ocitl dost blízko, uviděl uprostřed keře zářící hostii. Její světlo se rozlévalo keřem, prostupovalo ho a pastýře se zmocnil velice dobrý pocit. Vůbec se nemohl od světla odtrhnout. Stále jen stál a pozoroval zázrak. Po dlouhé chvíli se konečně překonal, odvrátil se a pomalu sešel do Slavonic. A hned běžel za farářem, a všechno mu vypověděl. Farář vzal monstranci a vydal se nahoru směrem k zářícímu keři. Jak tak šli, shromáždil se okolo nich veliký dav a všichni je doprovázeli směrem vzhůru. Když došel zástup až k zářícímu keři, všichni zmlkli a v bázni hleděli na tento úkaz. Kněz vzal hostii do monstrance a průvod se vydal zpět k městu. Pomalu se blížili k městské bráně, a znenadání hostie zmizela. Nikdo najednou nevěděl, co se stalo, když v tom spatřili opět zářící keř nahoře na kopci. Ihned se celý průvod vydal nahoru a v keři opět uviděli zářící hostii. Ještě jednou ji tedy vzali do monstrance a vydali se do města a opět se jim hostie ztratila a objevila se na kopci. V tu chvíli si tedy lidé řekli, že hostie má asi zůstat tam, kde je, a rozhodli se na tomto místě vystavět kostel. Stavba nebyla ničím a nikým přerušována a nakonec ho vysvětili na kostel Božího těla. Později se mu v období reformace začalo říkat kostel svatého Ducha.“ [Urban, Pěkný, 1998] Poutní kostel Božího Těla stojí na kopci nad městem, údajně byl založen již roku 1280. Po vypálení husity roku 1423 byl kostel znovu vysvěcen v roce 1437. Velmi zajímavá je skleněná mozaika sv. Kryštofa z roku 1933, která upoutá každého návštěvníka. Výjev z výše zmíněné legendy o hostii můžeme najít na rokokovém oltáři z roku 1780, který je umístěn ve středu hlavní lodi nad místem zázraku. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004]

26

Kostel sv. Jana Křtitele Tento špitální kostel pochází s největší pravděpodobností z první poloviny 14. století. Kostelík nazýváme špitální, jelikož roku 1414 zde byl založen, po vzoru Jindřichova Hradce, špitál. Kostel také několikrát čelil požárům a vyhořel, naposledy se tak stalo roku 1845. Fasáda je zdobena torzy sgrafit z roku 1582. Uvnitř kostela nalezneme restaurovanou malbu Posledního soudu. Kostel je odsvěcený a konají se v něm například koncerty místního pěveckého sboru. [7] Náměstí a domy Ve Slavonicích se nacházejí dvě náměstí. Horní náměstí a náměstí Míru. Na obou náměstích se nacházejí domy z období renesance, na obou jsou kašny. Z náměstí vedou již zmíněné brány či uličky. Roku 1996 bylo zrekonstruováno náměstí Míru a roku 2002 Horní náměstí. Na Horním náměstí se nachází kašna sv. Floriana, která pochází z roku 1783. Kašna je kamenná a tyčí se nad ní barokní socha sv. Floriana, která stojí na starším gotickém pilíři. Na náměstí Míru najdeme kašnu se sochou sv. Panny Marie Immaculaty. Kašna je čtyřboká a ve středu obdélníkových stěn najdeme reliéfy pětilisté růže. Mušlovitá mísa je ozdobena čtyřmi chrliči. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Protože domů na náměstích, které bych tu mohla popsat, je mnoho, vyberu alespoň některé z nich a krátce je představím. Dům č. p. 453 Tento renesanční dům, kterému se také říká malý medailónový dům, nabízí pohled na průčelí se stínovanými sgrafity. Nad portálem si můžeme všimnout erbu kožešnického cechu s letopočtem 1573. Pod okny jsou zachovány původní medailony s reformátory církve včetně Martina Luthera. Horní část fasády byla zrekonstruována na základě grafických předloh kvůli nečitelnosti zachovaných sgrafit. Fasáda tohoto domu byla odhalena již ve třicátých letech dvacátého století, a to jako první ve Slavonicích. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004]

27

Dům č. p. 459 Tento dům jsem vybrala zejména kvůli jeho krásnému mázhauzu zaklenutému čtyřmi poli vějířové sklípkové klenby na osmiboký sloupek. Dům pochází z roku 1550 a až do roku 1880 bylo jeho součástí i arkádové loubí a atika. V patře se nachází také síň, která je sklenutá čtyřmi poli křížové klenby. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Dům č. p. 479 Dům vznikal v letech 1543-1549 na dvou středověkých parcelách. V přízemí domu se nachází rozlehlý mázhauz s valenou klenbou se sítí plastických žeber, ve středu klenby se nachází motiv zvířecí tlamy. V mázhauzu je malovaný sladovnický erb, erb pánů z Hradce a Lvů z Rožmitálu a pětilistá růže. V patře se nachází cechovní sál s bohatými kolorovanými sgrafity, jež vyobrazují novozákonní výjevy, které doplňují erby a monogramy. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Dům č. p. 480 V mázhauzu tohoto domu můžeme najít nejproslulejší klenbu ve Slavonicích. Jedná se o vějířovou sklípkovou klenbu, též nazývanou jako „diamantovou“. Na stěnách najdeme sgrafita erbů či pětilisté růže. V patře je zachovalá síň s freskami, která je veřejnosti přístupná, jelikož se v ní nachází Turistické informační centrum. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Dům č. p. 517 Sgrafita na tomto domě byla zachována pouze ve fragmentech a opět jsou rozdělena do několika rovin. Náměty sgrafit jsou planetární božstva, biblické výjevy a královské portréty. V patře se nachází lutheránská modlitebna, která pochází z 16. století a její stěny jsou zdobeny výjevy z Apokalypsy a vykazují silně protikatolické cítění. V domě je uspořádána výstava starého hospodářského nářadí a je zde možné zařídit si prohlídku s výkladem. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004]

Dům č. p. 518 Dnes je tento dům spojením dvou domů, pravý dům je zdobený psaníčky, levý je ozdoben starozákonními výjevy. Na domě je také zdobený arkýř na mohutných 28

kamenných krakorcích. Současný název domu je Fárův dům, toto označení odkazuje na, dnes již zesnulou, majitelku domu Annu Fárovou. Dům slouží také jako depozitum děl fotografa Libora Fáry. Rekonstrukce interiéru domu získala roku 2000 cenu GRAND PRIX, nejen za architektonické řešení, ale také jako investorský počin. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Dům č. p. 520 Na tomto domě můžeme najít jednu z nejpůsobivějších figurálních sgrafitových fasád. Najdeme zde mytologické výjevy nebo podobizny rakouských arcivévodů. Vznik domu se datuje do druhé poloviny 16. století, první patro je vyložené na krakorcích a je ukončeno plastickou korunní římsou. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Dům č. p. 522 Sgrafito na průčelí nese datum vzniku 1547 a jedná se o jedno z nejstarších figurálních sgrafit na sever od Alp. První patro je opět vysunuté na krakorcích. Zajímavé jsou plechové chrliče ve tvaru hlavy sumce, které odvádějí vodu se střechy vysazeného patra. Ve sgrafitech najdeme příběhy Kaina a Ábela, Samsona, vyobrazeno je deset kroků lidského života od deseti do sta let. V průjezdu domu je freska s erbem Zachariáše z Hradce. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Dům č. p. 528 V pravé části tohoto „dvojdomu“ se nachází jediná sgrafita ve Slavonicích, která obsahují převážně světské výjevy, jako např. zápas bojovníků nebo krmení osla. Mezi krakorci vysunutého patra jsou náboženské motivy. Sgrafita zde byla odhalena teprve roku 1992, kdy byla odkryta a zrestaurována tato nádherná stínovaná sgrafita. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] Dům č. p. 536 Domu se také přezdívá medailónový dům, protože jeho průčelí je pokryto čtyřmi pásy s portrétními medailony. V medailonech najdeme 24 známých osobností z 16. století a nápisy, které určují osobu a její postavení nebo hodnost. Původní středověké zdivo v interiéru domu bylo strženo v šedesátých letech 20. století, sklepení bylo zasypané a zabetonované a v domě vznikly nájemní byty. Dochovalo se tedy pouze průčelí domu a stejně tak je tomu u domů č. p. 534 a 537. [Chadimová, Vávra, Žampa, 2004] 29

1.4 Atraktivity v okolí Landštejn Hrad Landštejn byl vybudován ve 13. století, výstavba započala snad roku 1222. Důvodem zbudování hradu byla ochrana zemské stezky, ale také ochrana českomoravsko-rakouské hranice. Hrad Landštejn je jednou z nejvýznamnějších románských památek celé střední Evropy. Dvě věže, které jsou propojeny palácem, představují ojedinělý komplex svého druhu. Návštěvníci se mohou pokochat překrásným výhledem na lesy České Kanady z vyšší věže hradu nebo zhlédnout expozici, kde se dozví informace o dějinách hradu a místních archeologických nálezech. V létě je pro návštěvníky připraven kulturní program, kde se mohou pobavit při představeních šermířů, kejklířů, tanečních skupin apod. Zajímavé je, že se na hradě velmi zalíbilo spisovateli Friedrichu von Schillerovi tak, že do okolí umístil děj svého dramatu Loupežníci. [8] Montserrat Poutní kostel Panny Marie Bolestné neboli Montserrat se nachází západně od obce Mutná. Kapli nechal vybudovat plukovník Bartoloměj Tannazoll-Zill, který tím vzdával dík za uzdravení během bojů ve Španělsku. Mezi lety 1712-1716 byla původní kaple přestavěna na velký poutní kostel, který byl ale roku 1785 zrušen a zbourán. Díky faráři z nedalekého Cizkrajova byl kostel v letech 1858-1865 obnoven. Kostel, ke kterému se při mariánských poutích sjíždí velké množství věřících, je jednolodní obdélníková stavba, která je dominantou okolní krajiny. [Nekuda, 2005 Pevnostní areál Návštěvníci Slavonic mohou v jejich okolí zhlédnout jednu z nejlepších expozic lehkého opevnění v České republice. Toto opevnění bylo vybudováno na sklonku třicátých let 20. století. Vzniklo kolem celé hranice Československé republiky na obranu před nacisty. Pevnostní areál je ukázkou tohoto opevnění s devíti bunkry, rekonstruovanými do stavu mobilizace ze září roku 1938. Návštěvníci areálu mohou vidět např. původní kulomety, pušky, pozorovací periskopy, výstroj osádky apod. Každý rok, první týden v srpnu, je v areálu uspořádána bojová ukázka „Přepadení řopíků 1938“. [9] 30

Graselovy stezky O Janu Johanu Grasselovi „Když se řekne loupežník, asi si většina z vás představí zlého člověka, škodícího společnosti. To asi skutečně platí, ale jsou tu výjimky, jako třeba Jánošík, nebo Jan Johanes Grassel (dále již jen Grázl). U posledního jmenovaného nacházíme zvláštnost, a to tu, že jeho příjmení přešlo do vulgární mluvy jako nadávka. Když se někdo o vás zmíní, že jste Grázl, nebudete o něm mít už asi to nejlepší mínění. Ale přes tuto zvláštnost byl Grázl bezesporu dobrý člověk, pokud je pravda, že (jako Jánošík) bohatým bral a chudým dával. Když se Grázl narodil, měl již tolik bratrů a sester, že už by ho rodiče nestačili uživit. Bylo jim nemluvněte líto, ale museli ho dát na výchovu k jiným lidem. Do osmi let byl vychováván hodným dědečkem a dobrosrdečnou babičkou, kteří žili na samotě v lese klidným životem. Tam získal Grázl to nejcennější, víru v dobro a v to, že se musí podporovat chudý lid (babička i dědeček byli totiž chudí). V devíti letech přichází k ne zrovna přívětivé rodině Klapkových. Tato rodina ho až do jeho osmnácti let zneužívala jako sluhu, což mělo za následek, že se Grázl naučil žít v nehostinných podmínkách, že se učil nejrůznější intriky a úskoky, které hlavně používal na svou macechu, která s ním neměla slitování. Tato rodina byla bohatá. Své bohatství zdědila a to Grázlovi přišlo nespravedlivé. Dalších pár let se Grázl potloukal životem, jak jen to šlo. Třel neskutečnou bídu s nouzí, skoro každý den, když zrovna nenašel u nikoho tak dobré srdce, aby mu za nějakou práci dal najíst, musel si jídlo ukrást nebo hladovět… Je pravda, že ty krádeže byly častější než hladovění a práce dohromady. Jednou se mu však stala nemilá věc. Byl chycen při činu! Vloupal se tenkrát do pekařství, protože již den nic nejedl. V tu chvíli přiběhl pekař, ale když uviděl ubožáka, odpustil mu a ještě mu daroval pár bochníků chleba. Ještě tu noc se Grázl vydal pryč. Odešel z města a nesa na zádech v ranci bochníky chleba, vydal se hledat trvalejší úkryt. Byl rozhodnut trávit čas mimo lidi a nastoupit dráhu loupežníka. Poblíž Vlastkovce, u rybníka Rákosník, se nachází skalní město a jeskyně. Tam někde se Grázl natrvalo usadil. Grázl však i nadále vedl dobrodružný život plný dobrých i zlých skutků až do chvíle, než to úřady přestalo takříkajíc bavit. Bylo to v době, když mu již ubývaly síly, spousta jeho druhů ho opustila a pozvolna ho přestával bavit život. V té době se konečně podařilo 31

vojákům Grázla zatknout, odsoudit ho a nakonec za velké slávy a podpory všech boháčů a ke smutku chudých popravit.“ [Urban, Pěkný, 1998] Graselovy stezky jsou naučné stezky, které se nachází ve Slavonicích a jejich okolí. Prochází územím, kde žil a loupil Johan Grasel. V této době zde najdeme 8 výletních okruhů pro pěší turisty. Cílem tvůrců Graselových stezek je ukázat lidem místní dědictví, historii osidlování krajiny, přírodní a technické zajímavosti i stavby podél stezek. Vše by ale mělo probíhat v souladu s šetrnou turistikou. Roku 2003 tento projekt získal cenu Heritage Award za přínos k ochraně kulturního a přírodního dědictví a komunitní spolupráci. Na stezkách najdeme v krajině umělecká díla různých umělců, převážně akademických sochařů a sochařek. [10] Maříž Maříž je vesnice nacházející se přibližně 2,5 kilometrů od Slavonic. Dříve existovala jako samostatná obec, dnes je místní částí Slavonic. První písemnou zmínku o Maříži bychom našli v pramenech z roku 1372. Po druhé světové válce, kdy byla Maříž stejně jako Slavonice, součástí pohraničního pásma, byla cíleně likvidována a vystěhována. Na počátku 90. let se tak zde z původních domů zachovala pouze jejich torza. Nyní se Maříž znovu vzchopila, najdeme zde nad 20 domů, obec je proslulá díky známé Mařížské keramice. Návštěvníci se mohou projít v nově upraveném Mařížském parku a prohlédnout si ruiny někdejšího zámku. [Nekuda, 2005 Pfaffenschlag „Kdysi stála u Slavonic vesnice Pfaffenschlag. Byla to poměrně utěšeně se rozvíjející vesnice, když jednou se ve vesnici zjevil duch. Byla to jakási přízračná bytost neurčitého tvaru a byly skrze ni vidět stromy a domy. Nejdříve se tohoto přízraku všichni obávali, ale nakonec se jich pár přeci jen odvážilo na ducha promluvit. První se toho odvážil starosta, ale duch nějak nereagoval. Po chvíli se jeden muž přízraku dotknul a rázem ho polil chlad. V příštích minutách prožil silné halucinace. V tomto snu se mu zdálo následující: viděl vojsko dobývající Pfaffenschlag, hořící domy, umírající rodiny a spousty dalších válečných hrůz. Když se probudil, byl duch už pryč. Na čele ho studil pot a po zádech mu také stékal proužek potu. Všichni ostatní se hned ptali, co že se to stalo, a on jim hned vyprávěl, o svém vidění. Všech lidí ve vesnici se zmocnila hrůza, protože si uvědomili, že to vlastně byla věštba. Hned ráno si začali balit své cenné i 32

obyčejné věci a dali se na útěk. Všichni své věci naházeli do studně, kterou zasypali a poté opustili vesnici. Když k večeru dorazilo do vsi vojsko, našli ji prázdnou. Nikde nenašli žádnou hlídku, která by později vesničanům měla dát zprávu, že vojsko již ve vesnici není a ani v domech nebyly žádné cennější věci. Rozzuřili se tedy a celou vesnici vypálili. Vypráví se, že poklad, který je ukrytý ve studni, může člověk vyzdvihnout jen na Velký pátek a musí při tom odříkávat čarovné zaříkadlo, nesmí však přitom ale promluvit cokoliv jiného. Jednoho dne se sedlák bydlící kousek od vypálené vesnice dozvěděl o tomto pokladu. Dlouho dumal nad tím, jak by mohl poklad vyzvednout, až si pomyslel: „To by snad zvládnul jen pekelník!“ V tu chvíli, kde se vzal, tu se vzal, objevil se ďábel a řekl: „Já sice sám nemůžu poklad vyzvednout, ale když mi dáš půlku pokladu, naučím tě kouzelné zaříkání.“ S tím sedlák souhlasil a na Velký pátek se vydal s čertem pro poklad. Když došli k Pfaffenschlagu, začal sedlák pomalu odříkávat kouzelnou formuli. Jen co dořekl poslední slovo, tak se před ním objevil otvor do země a tam uviděl zlatavou záři pokladu. Sedlák byl tak ohromen, že zapomněl na to, že nesmí říct nic jiného než magickou formuli, a pronesl: „No to je nádhera!“ V tu chvíli se však otvor zavřel a poklad se ztratil. Čert jakmile si uvědomil, co se stalo, zakvičel a propadl se do země. Sedlák se pokoušel o štěstí i další roky, ale již nikdy si nevzpomněl na správné znění zaříkadla, a proto se nešťasten musel obejít bez pokladu.“ [Urban, Pěkný, 1998] Pfaffenschlag je zaniklá středověká osada ukrytá v lesích mezi Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem. Osada byla vystavěna na konci 13. století na základech slovanského sídliště, které zaniklo v průběhu 12. století. Během husitských válek byla vesnice vypálena. V letech 1959-1971 zde probíhal archeologický výzkum. Tato archeologická lokalita má celorepublikový význam a návštěvník si zde může prohlédnout pozůstatky středověké vesnice, která je příkladem zaniklé středověké hornické osady. [11, 12]

33

Vodní pila Peníkov Tuto unikátní památku, která byla díky své úplnosti, původnosti a zachovalosti a svému vybavení prohlášena za nemovitou kulturní památku, najdete u osady Peníkov. Tato ojedinělá pila je evropským unikátem z poloviny 19. století. Roku 2005 byla pila obnovena a uvedena do provozu, došlo tak k jejímu zachování, ale hlavně k zpřístupnění pro veřejnost, které si nyní může prohlédnout i ukázkový pořez. [13]

34

2 Mikroregion Dačicko Slavonice jsou členem mikroregionu Dačicko. Jedná se o dobrovolné sdružení, které vzniklo roku 2004. V mikroregionu Dačicko je začleněno 23 obcí, na území mikroregionu žije přibližně 20.000 obyvatel a jeho plocha činí 471,89 km2. Členy mikroregionu jsou obce Báňovice, Budeč, Budíškovice, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec, Dačice, Dobrohošť, Heřmaneč, Horní Meziříčsko, Horní Němčice, Horní Slatina, Hříšice, Jilem, Kostelní Vydří, Peč, Písečné, Slavonice, Staré Hobzí, Studená, Třebětice, Volfířov, Županovice a jejich katastrální území. Centrem regionu je město Dačice. [14, 15]

Obr. č. 4: Mapa mikroregionu Dačicko (měřítko nebylo u zdroje uvedeno)

Mikroregion Dačicko vychází z „Programu rozvoje mikroregionu Dačicko“, jehož cílem je navrhnout střední až dlouhodobý rozvoj Dačicka. Smyslem je provázání zájmů a záměrů všech členských obcí. Nejdůležitějšími částmi projektu jsou Identita mikroregionu, Infrastruktura a životní prostředí, Podnikání a cestovní ruch, Zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova a Kvalita života. [16]

35

3 Městská památková rezervace Slavonice byly dne 31. srpna roku 1961 prohlášeny městskou památkovou rezervací. Městská památková rezervace představuje vyšší kategorii ochrany památkově hodnotného území. „Tato území se zpravidla vyznačují kompaktní, historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichž mnohé jsou prohlášenými nemovitými kulturními památkami. Homogenní území rezervací bez výrazných novodobých stavebních rušivých zásahů se vyznačují zejména dochovaným historickým půdorysem, zástavbou v původních objemech a tvarech, včetně tvarů střech a podílu vegetační složky. V zájmu zachování svých hodnot tato území vyžadují poměrně přísnou a důslednou ochranu.“ [17] „Chráněny jsou nejen jednotlivé kulturní památky, ale i ostatní objekty a plochy, tj. historický půdorys sídla (parcelace, uliční síť); prostorová a hmotová skladba; urbanistická struktura; uliční interiéry; historické podzemní prostory (zejména sklepy, štoly); panorama s hlavními dominantami v blízkých i dálkových pohledech; historické zahrady a parky; prvky drobné architektury, materiály apod.“ [17] Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.) uvádí podmínky ochrany, péče a vyhlašování památkových rezervací, památkových zón, kulturních památek, apod. A povinnosti s tímto spojené. V několika jeho paragrafech se řeší problematika památkových rezervací. [18] § 6a Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón „Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování1) a příslušnou obcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán ochrany“), ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2.“ [18] 36

§ 17 Ochranné pásmo „Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně obecní úřad obce s rozšířenou působností ochranné pásmo na návrh krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 je vyloučena, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu nemovitosti v tomto ochranném pásmu, která není kulturní památkou.“ [18]

37

4 UNESCO Slavonice nabízejí téměř kompletní zachovaný soubor renesančních domů pokrytých překrásnými sgrafity. V měšťanských domech můžeme najít mázhauzy s jedinečnými sklípkovými klenbami či interiéry ozdobené množstvím fresek nebo nádhernými kamennými prvky. Zejména kvůli tomuto souboru se město Slavonice roku 2000 rozhodlo usilovat o nominaci na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. K nominaci byl vybrán soubor 24 měšťanských renesančních domů a následně byla zpracována i nominační zpráva, která byla vypracována Národním památkovým ústavem, a to pod vedením paní architektky Kučové a pana doktora Štulce. Město také aktualizovalo základní dokumentaci potřebnou k rozvoji města, jako např. nový Územní plán, Plán regenerace, Regulační plán, apod. K propagaci města za hranicemi vznikla výstava 24 fotografií od fotografa Prokopa Paula, kterou, ač původně vznikla pro odborníky v centrále UNESCO v Paříži, mohli vidět i návštěvníci v několika evropských zemích. Na vzniku této výstavy se významnou měrou podílelo občanské sdružení Inspirace Slavonice. [19] Přijetí Slavonic na seznam UNESCO by znamenalo obrovskou reklamu, informace o městě ve světových průvodcích, příliv turistů, investorů, financování ochrany památek, ale také možnost nových pracovních příležitostí. [20] Bohužel roku 2006 Česká republika nominaci stáhla, jelikož posudek Mezinárodní rady památek zápis nedoporučil.

Díky zásahu státu se může město pokusit o zápis

v budoucnosti, při lepších podmínkách, znovu. ICOMOS (International Council On Monumental and Sites – mezinárodní rada pro památky a sídla, který je hlavním poradním orgánem organizace UNESCO v záležitostech ochrany kulturního dědictví) své rozhodnutí nedoporučit město na zápis odůvodnila tím, že Slavonice nejsou svým významem světoví či evropští, nýbrž pouze národní. Podle odborníků je také evropských památek na seznamu již mnoho. V České republice je památek zapsaných na seznamu vzhledem k její rozloze vůbec nejvíce, což jí paradoxně přitěžuje. Do budoucna chce UNESCO získat na seznam více památek, které se nacházejí mimo Evropu a další tradiční regiony. [21, 22]

38

5 Předpoklady cestovního ruchu „Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu jsou předpoklady cestovního ruchu souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohaúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně – chronologického členění (P. Mariot) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady je možné dále dělit na přírodní a kulturně-municipální, realizační předpoklady na komunikační a materiálně-technické, selektivní předpoklady se člení na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické, personální a ekologické.“ [Pásková, Zelenka, 2002]

Předpoklady cestovního ruchu

Selektivní předpoklady

Politické Administrativní

Lokalizační předpoklady

Realizační předpoklady

Přírodní

Komunikační Kulturně -

Materiálně -

municipální

technické

Demografické Urbanizační Sociologické Ekologické Personální

Schéma č. 1: Předpoklady cestovního ruchu

39

5. 1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu

„Lokalizační předpoklady CR zahrnují obvykle (podle P. Mariota) přírodní předpoklady (reliéf, struktura a přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita vzduchu) a kulturně-municipální předpoklady – lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy.“ [Pásková, Zelenka, 2002]

5.1.1 Přírodní předpoklady

Slavonice a jejich okolí se vyznačují krásnou, dodnes nezničenou přírodní krajinou. Slavonice se nacházejí v oblasti České Kanady.

„Česká Kanada je oblast přibližně se rozkládající mezi městy Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem o rozloze ne více než 300 km2. V rámci této oblasti je vymezeno území definované Nařízením Jihočeského kraje, které požívá vyšší stupeň ochrany a tím je Přírodní park Česká Kanada o rozloze 18700 ha s několika přírodními rezervacemi.“ [23]

Pro Českou Kanadu jsou typické rozlehlé lesy, velké množství rybníků a sem tam se zde vyskytne žulový balvan. V oblasti najdeme řeky Nežárka a Moravská Dyje a bohaté množství potoků, které odvodňují již zmíněné rybníky. Podnebí v České Kanadě je vcelku drsné, s vydatnými srážkami a nižšími průměrnými teplotami. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký Kámen u Kunžaku (738 m n. m.). [24]

Samotné město Slavonice se nachází v nejjižnější části Dačické sníženiny, v širokém údolí Slavonického potoka a na přilehlých svazích. Zde mají převahu zejména mírné svahy. Slavonický potok se vlévá do Rakouské Dyje, která se v rakouském městě Raabs an der Thaya stéká s Moravskou Dyjí a tvoří tak řeku Dyji. Ta se poté vlévá do řeky Morava u města Lanžhot. Morava se u slovenského města Devín stéká s Dunajem, který ústí do Černého moře. V okolí Slavonic se nachází několik rybníků, na Slavonickém 40

potoce je jich osm. Jmenujme například Starý rybník, Velký spálený rybník, Silniční rybník, který se díky dotacím dočká vyčištění. Nesmíme opomenout rybník Dědek, který byl roku 1995 vyhlášen přírodní památkou. Předmětem ochrany je mezotrofní rybník s vysokou druhovou diverzitou zooplanktonu, fytoplanktonu a dalších vodních organismů, včetně zvláště chráněných druhů vyšších rostlin v pobřežním pásmu. [Nekuda, 2005 [25]

5.1.2 Kulturně-municipální předpoklady

Kulturní památky

Ve městě Slavonice se nachází velké množství kulturních památek, které jsem již popsala v kapitole Památky města.

Kulturní akce

Ve Slavonicích se koná během celého roku několik kulturních akcí, nejvíce jich je uspořádáno zejména během letní sezóny, a to z toho důvodu, že v těchto měsících je ve městě nejrušněji, je zde také mnoho turistů a v neposlední řadě je vhodné počasí pro uspořádání těchto akcí. V této práci pár kulturních akcí popíši, ale pro představu do přílohy přidávám Kulturní kalendář města na rok 2012.

Cesta pohádkovým lesem

Každý rok se ve Slavonicích na počest oslavy Mezinárodního dne dětí koná na začátku června Cesta pohádkovým lesem. V odpoledních hodinách se děti shromažďují na Strážném vrchu a vydávají se na cestu dlouhou přibližně 6 km. Po cestě děti musí plnit různé úkoly na zhruba desítce stanovišť. Do plánku, na kterém je vyobrazena cesta i s jednotlivými stanovišti, dostanou děti za každý splněný úkol razítko. Při úspěšném splnění úkolu děti obdrží také nějakou drobnost. Jednotlivá stanoviště mají na starost různá místní sdružení, např. oddíl skautů, Svaz zahrádkářů, Svaz důchodců, TJ Sokol Slavonice, Svaz dobrovolných hasičů, myslivci, rybáři apod. V cíli, který je v přírodním

41

areálu Strážného vrchu, děti dostanou diplom a balíček sladkostí. Cestu pořádá Městské kulturní středisko, město Slavonice a společenské organizace města.

Do loňského roku se vždy cesta po ukončení této akce uzavřela, ale 4. září 2011 došlo k otevření nové turistické trasy pro děti, která je otevřená po celý rok a je tak přístupná všem dětem a jejich rodinám. Do Slavonic během léta přijíždí mnoho rodin s dětmi a takto pro ně může být zaplněna mezera v nabídce turistických výletů. [26]

Začátek turistické trasy je v Turistickém informačním centru ve Slavonicích, zde si mohou děti zakoupit brožurku s mapkou, na které jsou vyznačena stanoviště, kde budou plnit úkoly. Pokud tyto úkoly splní, na zpáteční cestě, opět v turistickém informačním centru, získají odměnu. Trasa je podle náročnosti rozdělena na tři možnosti projití, a to bronzová stezka pro mrňata a skřítky (1,8 km, 4 stanoviště), stříbrná stezka pro zdatné poutníky (2,5 km, 6 stanovišť) a zlatá stezka pro válečníky a princezny bojovnice (4 km, 8 stanovišť). [27]

Slavonické kulturní léto

Festival Slavonické kulturní léto pravidelně od června do září nabízí víkendové kulturní akce, konané zejména v prostorách historického náměstí. Velmi často jsou zde pořádány koncerty, divadelní představení nebo různé výstavy.

Slavonické kulturní léto je zaměřeno zejména na zatraktivnění města. Všechny pořady jsou návštěvníkům volně přístupny bez vstupného. V letošním roce mohou zájemci navštívit např. Výstavu Musica sacra, folkové, lidové či country koncerty, klavírní recitál, besedu o Egyptě, různé přednášky, představení pro děti a mnoho jiného. V rámci programu je možné projet se parním vlakem v období Parního léta.

Slavnosti Trojmezí

Dnes již tradiční letní festival, který vznikl roku 1996 díky Slavonické renesanční společnosti. Jeho snahou je oživení současnosti a obroda občanské společnosti a

42

kulturních hodnot ve městě. Festival často probíhá i v rámci česko-rakouské spolupráce. Festival vždy trvá několik dní, většinou začátkem srpna. [28]

Festival má vždy velmi bohatý a různorodý program, v minulých letech jsme tak měli možnost zhlédnout alternativní i běžná divadelní představení pro dospělé i pro děti, několik vernisáží, projekcí fotografií, koncert studentského jazzového bandu, mohli jsme se zúčastnit výtvarných dílen či autorských čtení. V programu také bývá zařazena procházka s přednáškou. Loňský rok se také v rámci festivalu konal pokus o nejdelší sgrafito, kde si každý mohl vyzkoušet vyškrábnout své vlastní sgrafito a podílet se tak na pokusu o vytvoření nejdelšího nepřerušeného sgrafita. Loni i předloni se mohli občané i návštěvníci po dobu konání slavností zúčastnit kurzu jógy. [29]

Slavonický jarmark

Tato událost se koná vždy třetí sobotu v září již po dobu delší než dvacet let. Letos se bude konat již dvacátý třetí Slavonický jarmark.

Jarmark se koná na náměstí Míru, na Horním náměstí a v ulici Nádražní. Na tato místa se již den předem sjíždějí prodejci se svými stánky. V těchto stáncích mohou návštěvníci jarmarku zakoupit různé dárkové předměty, občerstvení, tradičně na jarmarku bývá velké množství stánků, kde je možné ochutnat i koupit burčák. Každý rok se sem tak sjíždí mnoho vinařů.

Na náměstí ale nebývají pouze stánky, ale také zde bývá postavené pódium, na kterém probíhá doprovodný program. Jarmark každoročně začíná fanfárami z městské věže. Bezprostředně po jejich doznění začíná program na pódiu, na kterém se střídají různá hudební vystoupení rozdílných žánrů, např. dechové, jazzové hudby či folkové hudby. Velmi oblíbenou částí programu je každoroční vystoupení mažoretek z Domu dětí a mládeže z Dačic.

Již tradičně bývá Jarmark doplněn domácími vepřovými hody, které pořádá místní Sbor dobrovolných hasičů ve vnějších prostorách hasičské zbrojnice. I zde se koná doprovodný program v podobě živé hudby.

43

Při jarmarku si vždy přijdou na své i nejmenší účastníci, pravidelně o jarmarku do města přijíždí pouť s různými atrakcemi. Pokud děti chtějí, mohou se projet na koni v rámci jízd, které pořádá jezdecký oddíl z nedalekého Mutišova.

V době konání jarmarku bývá také otevřené městské muzeum, do kterého je po celý den vstup zdarma.

44

II. Praktická část 6 Sběr primárních dat 6.1 Selektivní předpoklady cestovního ruchu „Selektivní předpoklady zahrnují předpoklady demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlaví), politické (politická stabilita/ nestabilita, válka, terorismus, fundamentalismus, nacionalismus, rasismus, bezpečnostní situace atd.), sociologické (ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků a objektů individuální rekreace, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena rodiny, počet a struktura členů domácnosti, mentalita, životní styl, xenofóbie; mnohé jevy klasifikované ve společnosti - demografické, sociální, politické apod. - vzájemně se ovlivňují a není mezi nimi pevná hranice), urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba sídel, bytový fond), ekologické (nejen aktuální kvalita životního prostředí, ale také trendy vývoje jeho kvality), personální (profesionalita ve službách, managementu).“ [Pásková, Zelenka, 2002] Orgánem obce Slavonice je zastupitelstvo, které tvoří 15 členů. Jak již bylo uvedeno, starostou města je pan Josef Urban, funkci místostarosty vykonává Ing. Hynek Blažek. V zastupitelstvu jsou také 3 radní, kteří společně se starostou a místostarostou tvoří radu města. Na internetových stránkách města jsou vyvěšována usnesení zastupitelstva i rady a různé vyhlášky, které si tak občané mohou přečíst. Zastupitelstvo také schvaluje rozpočet města, který je také možno najít na internetových stránkách města.

Městské kulturní středisko (MěKS), je nejzákladnějším zařízením města pro oblast kultury a cestovního ruchu. Připravuje nejen kulturní programy, ale je provozovatelem Turistického informačního centra, Městské knihovny, Městského muzea a vydává Slavonické novinky. Vzhledem k tomu, že Městský úřad ve Slavonicích nemá odbor kultury a cestovního ruchu, zastává MěKS i některé funkce tohoto odboru.

Na území obce se nachází pošta, policejní stanice, hasičská zbrojnice, zdravotní středisko, turistické informační centrum, dům s pečovatelskou službou a další. Co se týče školství, najdeme ve Slavonicích jednu mateřskou školu, dále základní školu, kterou žáci navštěvují od první do deváté třídy. Ve městě je také základní škola 45

speciální, kterou navštěvují žáci, kteří potřebují zvláštní péči. Umělecky nadané děti mohou navštěvovat základní uměleckou školu.

Životní prostředí je v dobrém stavu. Ovzduší na jihu republiky je považováno za málo znečištěné, což platí i pro Slavonice a okolí. Hlavním zdrojem znečišťování je doprava. Také v zimě zplodiny a zápach z komínů nejsou zrovna příjemné.

Vybrané demografické údaje obyvatelstva Slavonic ke dni 31. 12. 2010

Počet obyvatel celkem v tom ve věku: 0-14 let 15-64 let více jak 65 let

2.608 385 1.857 366

Počet mužů celkem v tom ve věku: 0-14 let 15-64 let více jak 65 let Počet žen celkem v tom ve věku: 0-14 let 15-64 let více jak 65 let

1.302 193 967 142 1.306 192 890 224

Průměrný věk

40,3

Živě narození v roce 2010 z toho: muži ženy Zemřelí v roce 2010 z toho: muži ženy

21

Přistěhovalí v roce 2010 Vystěhovalí v roce 2010

52 68

Sňatky roku 2010 Rozvody roku 2010

12 6

10 11 22 13 9

Tabulka č. 1: Demografické údaje o obyvatelstvu

Trvale obydlené domy a byty ve Slavonicích

Ve Slavonicích se nachází 492 trvale obydlených domů a 859 trvale obydlených bytů. Ve Slavonicích a v okolí se také nachází poměrně velké množství trvale neobydlených domů či bytů, které jsou často využívány k rekreačním účelům, zejména jako víkendové chaty, chalupy nebo byty. Další jsou využívány pro přechodné bydlení. [30] 46

Struktura ekonomické základny

Na následujícím grafu můžeme vidět zobrazení podnikatelské základny ve Slavonicích dle odvětví. Nejvíce podnikatelů podniká v oblasti služeb, tedy 60 %. Na druhém místě se umístil průmysl, ve kterém podniká 15,8 % podnikatelů. Dalším odvětvím je stavebnictví, které zaměstnává 14,7 % podnikatelů a v zemědělství 9,5%.

Graf č. 1: Podnikatelská základna ve Slavonicích

6.2 Realizační předpoklady „Realizační předpoklady jsou předpoklady CR zahrnující komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a infrastrukturu CR (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení, dopravní zařízení, další zařízení infrastruktury CR).“ [Pásková, Zelenka, 2002]

47

6.2.1 Dopravní předpoklady

Aby mohl být provozován cestovní ruch, je potřeba se do místa rekreace nějak dostavit. Slavonicemi a jejich okolím prochází zejména komunikace II. a III. třídy Městem tedy prochází například silnice II/152 Nová Bystřice – Slavonice – Staré Hobzí nebo II/406 Telč – Dačice – Slavonice a II/409 Studená – Český Rudolec – Slavonice. Tyto silnice samozřejmě dále ještě pokračují, zde jsou naznačena vždy tři města pro představu. Tyto silnice mají menší význam, což ukazuje na okrajovou polohu Slavonic a celého regionu v rámci Jihočeského kraje. V okolí je také mnoho silnic III. třídy a místních komunikací. Hustota komunikací je tedy celkem dostačující, ovšem jejich technický stav není z nejlepších a silnice by zasloužily opravu.

Autobusovou dopravu zajišťují pravidelné autobusové linky. Ve Slavonicích se nachází 8 zastávek a pravidelně zde jezdí 34 spojů. Autobusy jezdí zejména do Dačic, do Nové Bystřice a pak dále do Jindřichova Hradce, do Jemnice. Pokud je nutno cestovat někam dál, člověk se musí vyrovnat se spoustou přestupů a také s větším množstvím času stráveným na cestě. Linky na trase do Jemnice a Dačic obsluhuje dopravní firma Štefl, linky ve směru na Jindřichův Hradec zajišťují autobusy ČSAD Jindřichův Hradec. Spojení ze Slavonic jsou celkem dostačující v ranních hodinách, kdy občané dojíždějí do práce nebo do školy a naopak odpoledne, kdy zase jezdí zpět. Ovšem v dopoledních a večerních hodinách je spojení nedostačující a stejně tak o víkendech, kdy je spojení minimální. [31]

Novinkou v autobusovém spojení je linka Raabs/Th – Slavonice – Dačice – Telč. Provoz linky byl zahájen v prosinci loňského roku a byla zavedena v rámci českorakouského projektu „Dosažitelnost spojuje“. V období mezi 11. 12. 2011 a 8. 1. 2012 byli cestující na lince přepravováni zdarma. Spoj jezdí ve všední dny pouze v pátek, tři spoje jezdí z Čech do Rakouska a tri spoje naopak. O víkendu jezdí také těchto šest spojů, pouze v jinou časovou dobu. [32]

Vlaková doprava je provozována na trati č. 227 Kostelec u Jihlavy – Telč – Slavonice. Ve Slavonicích trať končí. Nachází se zde jedna železniční stanice, tedy nádraží, a je zde k dispozici 11 spojů. Význam trati by měl stoupnout s plánovaným propojením 48

železnice do Dolního Rakouska ve směru Fratres – Waldkirchen (to bylo ovšem odloženo na neurčito). Trať by se s tímto propojením mohla stát významnou tepnou osobní i nákladní dopravy a mohla by posílit i zaměstnanost a místní podnikání. Podle mého názoru spoje také nejsou dostačující, mnohdy se z Kostelce u Jihlavy dostanete pouze do Dačic nebo do Telče bez možnosti navazujícího autobusového či vlakového spojení. Některé vlakové spoje byly také, jako již na mnoha místech v celé republice, zrušeny. Chybí tedy některé vlakové spojení během dne, zejména pak ve večerních hodinách. Například o víkendu, kdy mohou být v okolí pořádány kulturní akce, by se vlakové spojení ve večerních hodinách občanům určitě hodilo. [31]

Velmi důležité v oblasti cestovního ruchu je také parkování. Ve Slavonicích je několik parkovišť. Přímo na náměstí Míru je parkoviště pro osobní automobily a je placené. Na Horním náměstí je také parkoviště osobních automobilů. Možnost parkování osobních automobilů a také autobusů je u autobusového nádraží. Společně s osobními automobily mohou na parkovišti u kulturního domu parkovat i automobily nákladní. Další parkoviště pro osobní automobily jsou u firmy Otavan a v ulici Na Potoku. [33] Ve Slavonicích se nachází pro dopravu velice důležitý hraniční přechod SlavoniceFratres.

6.2.2 Ubytovací zařízení

Ve Slavonicích se nachází několik možností ubytování pro turisty. Zařízení jsou různé kategorie, najdeme zde jak hotely, tak i penziony, ubytovny či ubytování v soukromí, v různých apartmánech apod.

Co se týče hotelů, ve Slavonicích můžeme najít čtyři. Hotel Alfa, Hotel U Růže, Hotel Arkáda a Design hotel Besídka. Hotel U Růže, Hotel Arkáda a Besídka mají tři hvězdičky. Hotel Alfa má na své fasádě hvězdu jednu. Tři z těchto hotelů se nacházejí na náměstí Míru, pouze Hotel Besídka najdeme na Horním náměstí. Hotely tak mají značně výhodnou polohu pro turisty, jelikož obě náměstí jsou pro ně největší atraktivitou. [34] 49

Hotel U Růže nabízí kromě klasického ubytování také wellness pobyty, prostory pro firemní akce, školení, workshopy teambuildingové a zážitkové programy. Hotel má vlastní restauraci. V hotelovém wellness najdeme saunu, bazén, hotel nabízí také masáže. Ubytovaný host by si neměl nechat ujít návštěvu hotelového sklepení ze 13. století, které hotel momentálně využívá jako vinotéku a archiv vín. [35] Hotel Arkáda nabízí svým ubytovaným možnost úschovy kol a lyží, možnost parkování vozidla na uzamykatelném parkovišti či motocyklů v uzamykatelné garáži. Ubytovaní, jejichž vášní je rybaření, mohou využít toho, že hotel má svůj vlastní rybník, na kterém mohou, pokud není zamrzlý, rybařit. Hotel má také zahradu, ve které mohou zákazníci strávit nějaký čas, například posedět u ohniště. Speciální balíčky služeb nabízené hotelem jsou cyklistický, běžkařský či rybářský. [36] Design hotel Besídka vznikl roku 2004. Byl vybudován nad již existující restaurací Besídka. Tu založili členové divadla Sklep. Dnes je již provozovatelem pouze jeden z původních. Hotel je zajímavý tím, že jeho pokoje nejsou číslovány, ale nesou jména po spoluzakladatelích Besídky. Takže se můžete ubytovat například v pokoji Hanák či Vávra. V hotelu je i rokokově renesanční sál, kde se mohou pořádat různé tance, rauty, semináře, divadelní představení, ale probíhá zde třeba i cvičení jógy. V hotelu a právě i v tomto sálu probíhá v létě i Letní škola duchovního experimentu v teorii a praxi. [37] Hotel Alfa nabízí především levné ubytování v centru města. V nabídce má ubytování pro školy v přírodě s možností využití vlastní učebny. V hotelu se nachází také společenská místnost s parketem, kde se konají např. svatby, rodinné oslavy, apod.

Pokud turisté upřednostňují ubytování v penzionu, ve Slavonicích mohou využít služby jediného penzionu, jímž je Bejčkův mlýn. [34]

Bejčkův mlýn je certifikován Asociací hotelů a restaurací ČR dle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro kategorii PENZION, třídu *** SUPERIOR. Penzion se nachází v areálu prvního mlýna ve Slavonicích. Penzion nabízí školní pobyty a výlety do České Kanady, firemní akce, školení, workshopy 50

teambuildingové a zážitkové programy. V historickém sklepení mlýna s unikátními válenými klenbami je vinotéka o kapacitě 60 osob. V areálu penzionu se nachází domácí ZOO, kde si ubytovaní mohou prohlédnout spoustu zvířat, např. osly, ovce, kozy, pštrosy, bažanty, perličky, krůty, sovy, housata, slepice, králíky, morčata, pávy a mnoho dalších. V penzionu je také botanická zahrada.[38]

V nabídce ubytování ve Slavonicích je také několik rekreačních domů. Jsou to Rekreační dům Slavonice, Vila Slavonice a Secesní dům. [34]

Pro vyznavače levného ubytování jsou k dispozici dvě ubytovny. Ubytovna SOKOL a Ubytovna v ZÁKLADNÍ ŠKOLE, která je v provozu o letních prázdninách, kdy žáci nenavštěvují školu. [34]

Ve městě je nepřeberné množství tzv. ubytování v soukromí. Jedná se většinou o ubytování v apartmánech v rodinných domech. Jmenujme např. Apartmány Pod Věží, Apartmán Svobodovi, Ubytování Karel Kunc, Apartmán GALERIE, Historický apartmán NA STARÉ POŠTĚ a mnoho dalších. [34]

V následující tabulce jsem vytvořila přehled ubytovacích zařízení a vypočítala jejich průměrnou cenu za noc, tato cena je ale pouze orientační, protože spousta zařízení má cenu ovlivněnou počtem nocí, věkem ubytovaných, typem pokojů apod. U ubytování v soukromí jsem uvedla pouze pár příkladu pro představu.

51

Adresa

Kapacita lůžek

Průměrná cena za osobu na noc

Hotel U Růže

náměstí Míru 452

30 + 6 přistýlek

1.030,-

Hotel Arkáda

náměstí Míru 466

39 + 11 přistýlek

600,-

Design hotel Besídka

Horní náměstí 522

16 + přistýlky

730,-

Hotel Afa

náměstí Míru 482

45

225,-

Stálkovská 25

50 + 10 přistýlek, v létě 18 lůžek v chatkách

1.100,-

16

325,-

8 + 1 přistýlka

250,-

Na Potoku 174

33

215,-

Ubytovna Sokol

Na potoku 7

52

140,-

Ubytovna v základní škole

Jana Žižky 395

30

130,-

Apartmány Pod Věží

Horní náměstí 526

8 + 4 přistýlky

460,-

Apartmán Svobodovi

Lebeděvova 402

7 + 2 přistýlky

180,-

Ubytování Karel Kunc

Svatopluka Čecha 84

14 + přistýlky

400,-

Apartmán Špringerovi

Jana Žižky 225

6

300,-

Apartmán Geistovi

Petra Bezruče 326

6 + 2 přistýlky

250,-

Ubytovací zařízení Hotely

Penziony Bejčkův mlýn Rekreační domy Rekreační dům Slavonice Vila Slavonice Secesní dům

Boženy Němcové 557 Bedřicha Smetany 362

Ubytovny

Ubytování v soukromí

Tabulka č. 2: Ubytování ve Slavonicích

52

6.2.3 Stravovací zařízení

Jako dnes asi v každém městě a vesnici, tak i ve Slavonicích se nachází několik stravovacích zařízení různé úrovně a kategorie. Nejvíce restaurací se nachází na náměstí Míru. Návštěvníci můžou navštívit například restauraci Appetito, kde si mohou pochutnat na drůbežím, vepřovém nebo hovězím masu, zvěřině, rybách či bezmasých a sladkých jídlech. V letním období mívá restaurace otevřenou malou zahrádku přímo na náměstí a také zahradu uvnitř dvora domu, kde se nachází i dětské hřiště, což jistě ocení rodiny s dětmi. Další zajímavá restaurace na náměstí je Hospůdka v mázhauzu, která je umístěna v mázhauzu měšťanského domu na náměstí a při jídle se tak můžete kochat sklípkovou klenbou, v létě je zahrádka samozřejmostí. Další stravovací zařízení jsou již ve zmiňovaných hotelech. Restaurace v Hotelu Alfa, Restaurace v Hotelu Arkáda a v Hotelu U Růže. V restauraci U Růže mají v menu velký výběr těstovin či gnocchi, steaků, ryb nebo zeleninových salátů. Podávají zde také pizzu. U těchto tří restaurací je vždy v létě postavena zahrádka na náměstí. Na Horním náměstí se nachází již výše zmíněná restaurace Besídka. V této restauraci je tradicí pečení pizzy, dále zde v menu můžeme najít těstoviny, bezmasá i masová jídla, deserty, saláty ale i speciality. V zařízení se nachází také velice zajímavý dětský koutek, kde si děti návštěvníků a strávníků mohou zkrátit dlouhou chvíli. Před restaurací bývá v teplém počasí umístěna malá zahrádka.

Milovníci rychlého občerstvení mohou zavítat do občerstvení Petrik, kde je k dostání klasická škála produktů rychlého občerstvení.

Vyznavači piva mohou navštívit jednu za dvou pivnic, a to Pivnici U Huberta nebo Pivnici Resta. [39]

Ve Slavonicích si přijdou na své i milovníci sladkého. Na náměstí Míru se nachází cukrárna Dolci ricordi a na Horním Náměstí je umístěna cukrárna s galerií Nebeská. Obě cukrárny mají velice příjemnou atmosféru. Přes léto bývají ve Slavonicích otevřené také dvě kavárny, jedna se nachází přímo pod městskou věží vedle vchodu do kostela, je to kavárna La petite Mort. Další kavárna se jmenuje Galerie a můžete zde s kávou posedět na terase do dvora nebo na zahrádce na náměstí nebo také uvnitř galerie, kde při 53

popíjení kávy můžete sledovat tiskařky, které zde vyrábí ručně tištěný textil, tašky, ubrusy a jiné věci, které se zde zároveň prodávají. Během léta se na náměstí také prodává točená zmrzlina.

6.2.4 Kulturní zařízení

Městské muzeum

Jedním z kulturních zařízení ve městě je městské muzeum, to se nachází na náměstí Míru. Muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí od července do srpna. V červnu je vstup možný po domluvě v Turistickém informačním centru a během víkendů.

V muzeu se nachází stálá expozice. Historický vývoj města, expozice pomocí sbírkových předmětů, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nálezy z městského podzemí, řemeslnické nástroje, hospodářské nástroje, předměty denního užívání, jako je nádobí, nábytek, nástroje či oděvy. Tyto předměty dokládají historický vývoj města a život lidí ve městě. Architektonický vývoj města, kde jsou k prohlédnutí historické fotografie města, fragmenty sochařských a architektonických prvků. Zajímavý je model historického centra města. Další expozicí mapuje archeologický výzkum lokality Pfaffenschlag. Z nálezů, které jsou v muzeu k dispozici, si můžeme představit život této středověké vesnice. Jsou zde i modely pozůstatků vesnice a rekonstrukce původního vzhledu vesnice. Roku 2011 muzeum navštívilo 1500 lidí. [40]

Kulturní dům

Dalším ze zařízení, kde se můžeme s kulturou setkat, je kulturní dům. Kulturní dům zajišťuje různé kulturní pořady. Nachází se zde sál, kde se konají různé koncerty, zábavy, programy pro děti (karneval) apod. Každoročně se zde koná Myslivecký ples a Hasičský ples. Sál je také možné si pronajmout, a to jak krátkodobě, tak i dlouhodobě. [41]

54

Městská knihovna

Pro vášnivé čtenáře je ve Slavonicích připravena knihovna. Tu najdeme v přízemních prostorách kulturního domu, kam byla roku 2004 přestěhovaná z vyšších pater, aby do ní měli snadný přístup i starší občané města. Knihovna slouží samozřejmě k půjčování a následnému čtení knih, dále zde však mají občané bezplatný přístup k internetu. Knihovna pořádá velké množství výchovných besed, zejména pro žáky mateřské a základní školy a také zhruba pětkrát do roka pořádá literární soutěže pro děti o ceny. [42]

Institut Slavonice

Institut Slavonice je mezinárodní konferenční a vzdělávací centrum. V budově jsou k dispozici prostory pro různé akce firem, vládních institucí, neziskových organizací, zájmových spolků a veřejnosti. Najdeme zde velký přednáškový sál, dva salónky, galerii, ateliér a další. V prostorách institutu provozuje Centrum pro budoucnost o.p.s. filmový klub, různé přednášky apod. [43]

Ateliéry a galerie Ve Slavonicích je také několik ateliérů. V textilním ateliéru Zuzany Krajčovičové jsou k vidění a na prodej textilní výtvory, jako jsou tašky, peněženky, ubrusy, polštáře apod. Zároveň je zde možnost pozorovat tiskařky při práci a také si zde mohou návštěvníci natisknout svůj vlastní výtvor, který si ihned odnesou s sebou. Dalším uměleckým ateliérem je keramický ateliér a galerie umělecké keramiky Tereza Kuhnova. V galerii jsou k prohlédnutí a ke koupi díla keramičky. Výstava děl je také v hotelu U Růže, o kterém již byla řeč. Ateliér nabízí také kurzy keramiky. Dalším velmi zajímavým místem je řezbářský ateliér Jiří Netík, kde jsou k vidění díla autora a každoročně jsou zde pro zájemce připraveny kurzy řezbářství a sochařství. Autorská originální keramika Maříž nabízí nejen prodej této známé keramiky, ale hlavně tvořivou dílnu, kde si návštěvník může vybrat přibližně z osmdesáti druhů keramiky a vytvořit si tak své dílo, např. namaluje si sám svůj hrnek. V ateliéru zapůjčí vše potřebné a lektor zákazníkům vše vysvětlí. Ve Slavonicích je ještě jedna dílna, a to Keramika z Maříže, kde si návštěvníci mohou zúčastnit víkendového kurzu, kde si také mohou namalovat svou 55

keramiku nebo pod vedením Zuzany Krajčovičové potisknout textilii. [44, 45, 46, 47, 48]

Galerií je ve Slavonicích také několik, jsou to např. Galerie Slavonice, Galerie ART nebo galerie Dačická brána se stálou expozicí dobových fotografií a historických reprodukcí Slavonic. [49]

Velmi zajímavé je Muzeum samorostů pana Tůmy. V tomto soukromém muzeu se nachází více než 600 exponátů, z nichž celoročně přístupné jsou umístěné na zahradě a v okolí hájenky pana Tůmy. Další exponáty jsou umístěny v garáži a bývalé stodole a jejich návštěvu lze telefonicky domluvit. [50]

Hned za hraničním přechodem v rakouské obci Fratres se nachází Museum humanum Fratres, kde se nachází unikátní sbírka předmětů z pěti kontinentů.

6.2.5 Sportovní zařízení

Možností ke sportování je ve Slavonicích několik. Najdeme zde příležitosti k provozování jak letních, tak zimních sportů. Velmi populární mezi návštěvníky jsou cyklotrasy, kterých vede v okolí Slavonic opravdu požehnaně. Zájemci si také mohou ve Slavonicích kola zapůjčit. V zimě jsou naopak připraveny běžkařské tratě, takovýchto upravených tratí je ve Slavonicích a okolí 40 km. Pěší turisté si také přijdou na své, vedou zde také trasy pro pěší turistiku. Slavonicemi procházejí trasy označené červenou a zelenou turistickou značkou. Naučné Grasselovy stezky jsou také velmi zajímavé, stejně jako naučná stezka mateřské školy či již zmiňovaná turistická trasa pro děti Cesta pohádkovým lesem. Pro vyznavače sjezdového lyžování jsou v okolí sjezdovky, a to v Dobersbergu, Nové Bystřici a Mrákotíně. V areálu základní školy je k dispozici tenisový kurt, vedle je víceúčelové hřiště a fotbalové hřiště TJ Sokol. Školní tělocvična se také dá pronajmout a probíhají v ní např. hodiny aerobiku, cvičení pro starší ženy, hraje se zde basketbal, konají se zde různé sportovní kroužky pro děti apod. Ve městě je nová, opravená kuželna, kde si každý může pronajmout dráhy a zahrát si kuželky nebo se podívat na zápasy I. a II. ligy „Slavonické podnikovky“. V sále Městského kulturního střediska se každý týden cvičí zumba a dvakrát týdně se zde hraje 56

florbal. Dobrodružnější povahy se mohou vydat k nedalekému Landštejnu, kde se nachází Lanové a outdoorové centrum Landštejn, kde si kromě lanových překážek mohou návštěvníci vyzkoušet paintball, aquazorbing či lukostřelbu. V blízkém cyklocampu najdeme krytou halu, která je vhodná na tenis a ostatní míčové hry. Ve Starém Městě pod Landštejnem je volně přístupná in-line dráha. Velmi oblíbené je dnes jezdectví a koně vůbec. I ve Slavonicích tedy nejdeme zařízení, kde je možné se na koni projet. Jedná se o jezdeckou stáj Desperado. Projížďku na koních zprostředkovává také Hafling club ve 3 km vzdálené vesnici Mutišov. I pro golfové nadšence se v okolí Slavonic najde vyžití, mohou navštívit golfové hřiště v Nové Bystřici nebo v rakouském Litschau. Možností ke koupání moc není, v okolí je sice hodně rybníků, ale jejich kvalita ke koupání se rok od roku liší. Nejbližší umělé koupaliště je aquapark v Dačicích nebo bazén v Jemnici. Velmi pěkné a příjemné je přírodní koupaliště v Dobersbergu. Dále také ve Starém Městě pod Landštejnem apod. [51]

57

7 Sběr primárních dat Hlavním úkolem dotazníkového šetření byl výzkum mezi návštěvníky města Slavonice a mezi jeho obyvateli. Dotazníky se soustředily na stávající situaci cestovního ruchu ve městě a také na možnosti jeho rozvoje. Dotazníky určené pro obyvatele se také soustředily na spokojenost s jejich životem ve městě.

7. 1 Dotazníkové šetření mezi návštěvníky města Na začátku léta roku 2011 jsem začala provádět dotazníkový průzkum mezi turisty, kteří navštívili Slavonice. Turisty jsem oslovovala přímo na ulici, převážně tedy na obou náměstích, dále jsem díky ochotě provozovatelů dotazníky mohla umístit do několika ubytovacích zařízení, kde mi je vyplňovali návštěvníci zde ubytovaní. V neposlední řadě byly dotazníky k dispozici v několika obchodech, restauracích nebo např. na městské věži. Dotazníkové šetření probíhalo nadále i v následujícím zimním období, kde byla ale odezva minimální, díky kontrastu návštěvnosti Slavonic v letním a zimním období. Dotazníků jsem k vyhodnocení od návštěvníků obdržela celkem 148. Při tvorbě dotazníku jsem chtěla dosáhnout toho, aby nebyl moc krátký ani moc dlouhý. Ze zkušenosti vím, že pokud je dotazník dlouhý a obsáhlý, lidé nejsou zrovna ochotni ho vyplnit. Mým cílem bylo, aby byl dotazník dlouhý nejvýše na jednu stranu formátu A4. Nakonec se tedy dotazník skládal z devíti otázek, z nichž osm se týká daného tématu a jedna zbylá se skládá ze tří podotázek, které charakterizují respondenta. Většina otázek byla uzavřeného typu, kde si dotazovaný mohl vybrat z několika možností. Jedna otázka byla typu polootevřeného a tři otázky typu otevřeného. Vyplňování dotazníků bylo dobrovolné a anonymní. Vzor dotazníku je k nahlédnutí v příloze.

58

Otázka č. 1: Po kolikáté jste navštívili Slavonice?

Graf č. 2: Intenzita opakovaných návštěv turistů

Pokud se podíváme na graf výše, můžeme vidět, že nejvíce respondentů, celých 54 %, na tuto otázku odpovědělo, že město již navštěvují po několikáté, více než třikrát. Je to velice pozitivní zjištění, ze kterého vyplývá, že se do města turisté rádi vracejí, jsou zde spokojeni a tyto zkušenosti mohou předávat dále. Stejně tak pozitivní jsou odpovědi, kde dotazovaní zodpověděli, že tato návštěva je již jejich druhá či třetí. Druhou návštěvu města absolvovalo 11% dotazovaných a třetí návštěvu 9% dotazovaných. Druhou největší část grafu zabírá odpověď, Slavonice navštěvuji poprvé (26 %).

59

Otázka č. 2: Pokud jste se sem vrátili, co Vás k tomu vedlo?

Graf č. 3: Důvody opětovné návštěvy

Tato otázka se vztahuje k otázce první a vyplňovali ji pouze ti respondenti, kteří na první otázku odpověděli jinak než poprvé. Tato otázka byla otevřeného typu a dotazovaní zde udávali důvody jejich opětovné návštěvy Slavonic. Odpovědi se mezi sebou velice často prolínaly, přesto jsem byla schopna je rozdělit podle určitých znaků. Nejčastějším důvodem další návštěvy byla krása města, respektive zalíbení v místních památkách, jejich architektuře, historie města a celkový ráz města. Tento důvod uvedlo 32% návštěvníků. Velice častou odpovědí byla také rodina a přátelé, konkrétně návštěva rodiny, příbuzných, ale také dovolená s rodinou, přáteli, kolektivní dovolená s přáteli na kolech apod. Tyto důvody byly rozhodující pro 30% odpovídajících. Shodný počet respondentů, tedy 30%, uvedlo, že se jim zde velice zalíbila krásná příroda, krajina a okolí. Zbylých 8% uvedlo jiný důvod. Mezi těmito byly například nostalgie, krásné vzpomínky, odpočinek či relax, pracovní cesta. Zajímavá odpověď byla např. krátká doba první návštěvy. 60

Otázka č. 3: Pobýváte ve městě pouze jeden den nebo zde zůstáváte přes noc?

Graf. č. 4: Délka pobytu návštěvníků

Další otázka se týkala délky pobytu návštěvníků ve Slavonicích. Návštěvníků, kteří si přijeli prohlédnout město a strávit zde pouze jeden den bylo 19% z dotazovaných. Slavonice byly např. jejich zastávkou při delší dovolené, při které cestovali po kraji nebo se vydali na krátký jednodenní výlet. Nejméně respondentů, tedy 9%, ve Slavonicích zůstávalo přes noc. Velmi vysoké číslo vidíme na grafu u odpovědi zůstávám zde déle než dva dny. Tuto odpověď vybralo 72% dotazovaných. Toto číslo je velmi příznivé zejména pro místní poskytovatele ubytování a obchodníky, tudíž i pro celkový rozvoj města.

61

Otázka č. 4 Co Vás ve Slavonicích nejvíce zaujalo?

Graf č. 5: Co zaujalo turisty

Další, v pořadí již čtvrtá, otázka měla za úkol zjistit, co návštěvníky ve Slavonicích nejvíce zaujalo, a je to další otázka otevřeného typu. Nejvíce lidí, celkem 60 %, zaujaly ve Slavonicích památky, architektura, dále fasády domů, náměstí a domy na nich, brány, hradby, věž, stropní klenby či podzemí. Druhou nejpočetnější odpovědí byla příroda, krajina, hlavně její zachovalost a čistota, pěkné okolí a spousta cyklostezek i turistických stezek. Tyto odpovědi uvedlo dohromady 18 % dotazovaných. Někteří lidé našli zaujetí v malých českých obchůdcích, v nemalém množství uměleckých ateliérů či v proslulé Mařížské keramice, bylo jich 6 %. Celých 16 % uvedlo jiné důvody. Některé byly velmi zajímavé a chtěla bych je zde zmínit. Uvedeni byli např. prima a dobří lidé, přátelská atmosféra, jarmark, vlakové nádraží a konec železniční tratě, genius loci, uváděny byly také specifické restaurace či konkrétní domy a dokonce i lidé. Pozoruhodná byla odpověď jednoho pána, kterého nejvíce zaujalo, co asi dělají v zimě místní lidé.

62

Otázka č. 5: Myslíte si, že je zde dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení?

Graf č. 6: Názor návštěvníků na dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení

Tato otázka byla velice jednoduchá a respondenti vybírali ze tří možností. Plných 72 % si myslí, že je ve městě dostatek ubytovacích i stravovacích zařízení, 13 % si myslí, že ne, a uvítali by jich více. 15 % z oslovených nedokáže na otázku odpovědět, neví. Tato otázka zahrnovala ještě podotázku, která měla zjistit, jaká je úroveň těchto ubytovacích a stravovacích zařízení podle turistů. Odpovídající mohli vybírat na stupnici od jedné do pěti, kde měli zařízení oznámkovat tak, jak se to běžně praktikuje ve škole. I když v dotazníku tato možnost nebyla, někteří návštěvníci uvedli jako odpověď nevím, tudíž jsem ji do grafu také zahrnula. Výsledky jsou znázorněny na následujícím grafu.

63

Podotázka otázky č. 5: A jaká je jejich úroveň?

Graf č. 7: Ohodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení

Zde je tedy ohodnocení místních ubytovacích a stravovacích zařízení podle návštěvníků, kteří byli ochotni vyplnit dotazník. Známkou 1 ohodnotilo 17 % dotazovaných. Nejvíce turistů, více než polovina, tedy 54 %, oznámkovalo zařízení známkou 2. Známkou 3 by ohodnotilo místní restaurace a ubytování 21 % respondentů. Zastoupení v dotazníku měly i dvě nejhorší známky. Známkou 4 a 5 by shodně ohodnotilo zařízení 2 % turistů. Celkem 4 % oslovených do dotazníku dopsala nevím nebo otázku nevyplnilo. Dalo by se tedy říci, že úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení ve městě není výborná, ale pouze dobrá. Ovšem není to úroveň vyloženě špatná.

64

Otázka č. 6: Myslíte si, že je zde přes sezónu dostatečný kulturní program?

Graf č. 8: Názor návštěvníků na dostatečnost kulturního programu

Další otázka se týkala kulturního programu. Respondenti měli za úkol vyjádřit svůj názor na dostatečnost kulturního programu, zejména během letní sezóny. Tato otázka nedopadla zrovna dobře, jelikož celých 50 % dotazovaných odpovědělo, že neví, jestli je ve Slavonicích přes letní sezónu dostatečný kulturní program, což ukazuje na nízkou informovanost turistů. Někteří z oslovených jsou ovšem s programem seznámeni, jsou s ním spokojeni a považují jej za dostačující, v dotazníku tedy zvolili odpověď ano. Těchto dotazovaných bylo 32 %. Další skupinou byli návštěvníci, kteří sice byli s programem seznámeni, ale nepovažovali jej za dostačující a nejsou s ním spokojeni. Odpověď ne v dotazníku označilo 18 %.

65

Otázka č. 7: Co Vám ve Slavonicích chybí?

Graf č. 9: Co ve Slavonicích návštěvníkům chybí

Otázka s číslem 7 měla za úkol zjistit, co ve Slavonicích turistům schází. Otázka byla otevřená a každý tak mohl vyjádřit jakýkoli svůj názor. Překvapivě jsou lidé zřejmě se stráveným časem ve Slavonicích spokojeni, jelikož nejvíce lidí odpovědělo, že jim zde nic neschází. Bylo jich celkem 44 %. Další, a ne zanedbatelnou, položkou byla možnost koupání v bazénu, ale zejména v přírodním koupališti. Tato odpověď byla tedy druhou nejčastější, s 23 % dotazovaných. Některým respondentům naopak chybělo kulturní vyžití, např. kulturní akce, kino či letní kino, často také večerní programy, místo posedávání v restauracích apod. Kultura chybí 10 % dotazovaných. Stejné procento oslovených, tedy 5 %, se vyjádřilo, že jim ve městě chybí některé obchody, zejména večerka, a raději by upřednostnili jiné obchody místo vietnamských, ale také by ve městě uvítali lepší a kvalitnější ubytování a restaurace. Zhruba 2 % respondentů by uvítala kvalitnější dopravní spojení města s okolím. 11 % návštěvníků vyjádřilo jiné názory, mezi kterými bychom našli např. zprovoznění železniční trati do Rakouska, dětské hřiště, zanedbání některých památek, odpadkové koše na psí exkrementy apod. 66

Otázka č. 8: Navštívili jste nějaké místo v okolí? V této otázce dotazovaní vyplňovali, jestli navštívili nějaké atraktivity v okolí, na výběr měli z pěti vybraných míst v okolí, nebo mohli zvolit odpověď ne. Pokud navštívili nějaké jiné místo v okolí, které nebylo ve zvoleném výběru, mohli jej vypsat do předtištěné kolonky jiné. V následující tabulce je znázorněno procento respondentů, které navštívilo uvedenou okolní atraktivitu.

Ne

0

Landštejn

90,10%

Maříž

75,50%

Pfaffenschlag

48%

Montserrat

41,80%

Pevnostní areál

65,30%

Jiné

35,70%

Tabulka č. 3: Návštěvnost atraktivit v okolí (turisté)

Z tabulky vyplývá, že každý z dotazovaných navštívil alespoň jednu atraktivitu v okolí, protože nikdo na tuto otázku neodpověděl záporně. Nejlépe z okolních atraktivit je na tom Landštejn, který navštívilo něco málo přes 90 % oslovených respondentů. Na druhém místě pomyslného žebříčku bychom našli vesnici Maříž, kterou navštívilo téměř 76 % dotazovaných. Velmi dobře je na tom s návštěvností také pevnostní areál, jež navštívilo a bunkry si přišlo prohlédnout 65 % návštěvníků. Zaniklou středověkou osadu Pfaffenschlag navštívilo 48 % respondentů a poutní kostel Montserrat necelých 42 % respondentů. Někteří dotazovaní navštívili také jiné atraktivity v okolí, bylo jich kolem 36 % a často navštívili např. Klášter, Graselovy stezky, Český Rudolec, Staré Město pod Landštejnem, Fratres, nebo města Telč, Dačice, Jemnice či Jindřichův Hradec. 67

Charakteristika respondentů Otázka číslo 9 zahrnovala doplňující údaje o respondentech. Vyplňovali zde, jestli jsou muž nebo žena, věkovou kategorii a z jakého přijeli kraje.

Graf č. 10: Rozdělení respondentů dle pohlaví

Jak můžeme vidět z grafu, rozdělení respondentů dle pohlaví je celkem vyvážené. Něco málo přes polovinu, tedy 58 %, dotazovaných byly ženy. Pokud bychom jejich počet vyjádřili číslem, bylo by to 86 žen, které byly ochotny vyplnit mnou vytvořený dotazník. Mužů bylo o nějaké to procento méně, konkrétně 42 %. Celkem se tedy mého dotazníkového šetření mezi turisty zúčastnilo 62 mužů. Všichni následně odpovídali na další podotázku, která se týkala jejich věku, v následujících grafech jsou tedy rozděleny věkové kategorie podle pohlaví. V obou případech nejčastěji odpovídali lidé ve věku 56 a více let (32 % mužů a 28 % žen) a nejméně lidé ve věku do 17 let (2 % mužů a 5 % žen). Další kategorie byly celkem vyrovnané, druhou největší skupinou byli lidé ve věku od 36 do 45 let (22 % mužů a 23 % žen), dále skupina od 46 do 55 let (12 % mužů a 18 % žen), od 26 do 35 let (17 % mužů a 14 % žen) a v poslední řadě skupina od 18 do 25 let (15 % mužů a 12 % žen). 68

Graf č. 11: Rozdělení respondentů mužů do věkových kategorií

Graf č. 12: Rozdělení respondentů žen do věkových kategorií

69

Graf č. 13: Rozdělení respondentů podle krajů

Jak jsem již uvedla výše, turisté do dotazníku vyplňovali, z jakého jsou kraje, odkud přijeli. V grafu můžeme vidět rozdělení jednotlivých krajů a kolik návštěvníků, kteří vyplňovali dotazník, z nich do města zavítalo. Nejvíce dotazovaných do Slavonic přijelo ze Středočeského kraje, bylo jich 21 %. Druhou nejpočetnější skupinou byli návštěvníci z Jihočeského kraje, kterých bylo 17 %. Ze sousedního, tedy Jihomoravského kraje, přijelo město navštívit 14 % turistů. Zajímavých 11 % návštěvníků pocházelo z kraje Ústeckého. Z hlavního města Prahy bylo 10 % oslovených turistů. Z Plzeňského kraje přijelo 6 % respondentů a o něco méně, 5 %, přijelo z kraje Moravskoslezského. Z Olomouckého kraje do města zavítala 4 % a z Karlovarského kraje 3 % výletníků. Shodně, po 2 %, bylo návštěvníků z kraje Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického a Zlínského. Nejméně turistů přijelo ze sousední Vysočiny, pouhé 1 %.

70

7.2 Dotazníkové šetření mezi místními obyvateli Na podzim 2011 jsem započala svůj výzkum mezi obyvateli města. Tento výzkum trval do začátku jara roku 2012. V tomto období jsem obyvatelům města rozdávala dotazníky, které mi postupně vyplněné vraceli. Obyvatele jsem oslovovala osobně a někteří z nich byli ochotni je dále předávat svým známým. Dotazníky jsem také umístila do několika obchodů, kde je mohli místní vyplňovat. Několik dotazníků jsem rozeslala elektronickou poštou, zde byla však návratnost minimální. Ke zpracování se mi navrátilo zpět celkem 157 dotazníků. Při tvorbě dotazníku jsem se opět snažila, aby byl stručný a výstižný. Nakonec dotazník obsahoval 13 otázek. 12 otázek se týkalo daného tématu a 1 otázka sloužila k získání doplňujících údajů o respondentech. V případě 5 otázek si mohli dotazovaní vybrat z určených možností, u jedné otázky následovala v případě jedné konkrétní odpovědi ještě podotázka. Polootevřeného typu byla 1 otázka. Zbylých 6 otázek bylo typu otevřeného, kde každý mohl svobodně vyjádřit svůj názor. Vyplňování dotazníků bylo opět dobrovolné a anonymní. Vzor dotazníku je přiložen v příloze.

71

Otázka č. 1: Jak dlouho ve Slavonicích žijete?

Graf č. 14: Délka života respondentů ve Slavonicích

První otázka v dotazníku se týkala délky života ve Slavonicích. Respondenti vybírali z řady možností, podle toho, který časový úsek odpovídal jejich životu a pobytu ve Slavonicích. Nejvíce dotazovaných zde žije již více než 40 let, je jich celých 24 %. Stejné procento respondentů vyplnilo odpověď, že ve Slavonicích žijí 31-40 let. Obyvatel, kteří ve Slavonicích žijí již 21-30 let je podle dotazníku 21 %. Celkem početná je skupina dotazovaných, kteří žijí ve Slavonicích 16-20 let, je jich 16 %. 11 % obyvatel ve městě žije po dobu 11-15 let. Nejmenšími skupinami jsou lidé, kteří ve Slavonicích pobývají 6-10 let a méně než 5 let. Obě tyto skupiny zahrnují 2 % obyvatel. Pokud tyto údaje porovnám s uvedeným věkem dotazovaných, vyvodím z toho, že velké množství obyvatel zde žije celý život nebo se přistěhovali v dětství. Počet přistěhovaných obyvatel do Slavonic je nízké.

72

Otázka č. 2: Jak jste spokojeni s Vaším městem jako místem, kde žijete a pracujete?

Graf č. 15: Spokojenost obyvatel se životem ve městě

Další otázka se týkalo toho, jak jsou obyvatelé spokojeni s městem, jako s místem, kde žijí a pracují. U této otázky si mohli vybírat ze čtyř možností, které vidíte výše v grafu. Z něj vyplývá, že nejvíce lidí je se svým životem ve Slavonicích spíše spokojeno, sešlo se jich 67 %. Na druhém místě je s 19 % odpověď, která nám říká, že obyvatelé jsou ve městě spíše nespokojeni. V mém průzkumu se našli i místní obyvatelé, kteří jsou s městem Slavonice, jako místem, kde žijí, velice spokojeni, těchto obyvatel je příjemných 12 %. Na druhou stranu je zde i pár lidí, kteří jsou ve Slavonicích velmi nespokojeni, těch se při vyplňování dotazníku sešlo nejméně a jejich podíl činí 2 %.

73

Otázka č. 3: Co vnímáte jako největší přednost Vašeho města, čeho si na svém městě nejvíce považujete, co se Vám na městě Slavonice nejvíce líbí?

Graf č. 16: Největší přednosti města podle obyvatel

Třetí otázka v dotazníku byla otevřeného typu, obyvatelé zde psali, co je podle nich největší předností města, co se jim na městě nejvíce líbí či čeho si nejvíce považují. Více než polovina dotazovaných uvedla, že se jim ve Slavonicích nejvíce líbí především zachovalé památky, architektura či historie města, velmi častou odpovědí bylo náměstí a s ním spojený cestovní ruch. Obyvatel, kteří uvedli tyto přednosti, bylo přes polovinu, celých 59 %. Druhou nejčastější uváděnou odpovědí byla okolní příroda a krajina, klid ve městě, také lidé oceňují čistý vzduch, celkovou čistotu města či nízkou kriminalitu. Respondentů, kteří toto upřednostňují, bylo 27 %. 6 % dotazovaných nepovažuje za přednost města nic, 2 % neví, co by uvedli jako přednost. Dalších 6 % oslovených uvedlo jiné přednosti či to, čeho si nejvíce považují. Našli bychom zde odpovědi jako přátelé a rodina, park, poloha u hranic, vlakové nádraží a jiné.

74

Otázka č. 4: Co považujete za největší nedostatek Vašeho města, co se Vám osobně na Vašem městě nejvíce nelíbí?

Graf č. 17: Největší nedostatky města podle obyvatel

Tato otázka je přesným opakem otázky předchozí. I zde si dotazovaní nevybírali z možností, ale vypisovali svůj názor. Lidé ve Slavonicích jsou nejvíce nespokojeni hlavně se situací kolem pracovních příležitostí, kterých je zde málo. Jak můžeme vidět, tento nedostatek zabírá největší část grafu, a to 28 %. Překvapivé množství občanů, konkrétně 18 %, nenachází žádný nedostatek. Celých 13 % obyvatel považují za největší nedostatek města neuspokojivé kulturní a sportovní vyžití. Některým občanům se nelíbí špatná infrastruktura, dopravní obslužnost města s okolím či nutné dojíždění za lékaři nebo nákupy, stejně tak jako nedostačující zásobování a služby. Takovýchto občanů bychom mezi dotazovanými našli 9 %. Častější uklízení odpadků a úklid celého města by uvítalo 7 % obyvatel, stejně jako odpadkové koše na psí exkrementy. Zábava pro mladé chybí 6 % obyvatelstva. Vedení města, jeho obsazení, komunikace s nimi a s úřady se nelíbí 5 % občanů. Stejně jako málo českých obchodů na úkor vietnamských 75

či městem projíždějící kamiony. Mezi 6 % jiných odpovědí byly např. maloměstská mentalita, krátká turistická sezóna nebo například malá kupní síla, kvůli které se mnohdy zavírají některé obchody.

Otázka č. 5: Myslíte si, že je ve městě dostatek kultury?

Graf č. 18: Názor obyvatel na dostatečnost kutlurního vyžití

Z grafu nám jasně vyplývá, že více než polovina oslovených si myslí, že ve Slavonicích je nedostatek kulturního vyžití. Mohli jsme si to odvodit i z předchozí otázky, kde někteří občané toto uváděli jako nedostatek města. Pokud dotazovaní na tuto otázku odpověděli ne, čekala je ještě podotázka, jejíž výsledky jsou znázorněny na dalším grafu. Jsou zde ale také občané, kteří zhledávají kulturu a kulturní vyžití ve městě za dostačující, těch je 27 %. Někteří občané nejsou seznámeni s kulturními akcemi a programem a u otázky vybrali možnost nevím, bylo jich celkem 22 %.

76

Podotázka otázky č. 5: Pokud ne, co přesně Vám chybí?

Graf č. 19: Jaká kultura chybí občanům

Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří si myslí, že je ve městě nedostatek kultury, tedy 51 % všech dotazovaných, což je 80 občanů. Ve Slavonicích lidé nejvíce postrádají kino, letní kino, divadelní představení, koncerty, komornější koncerty či pěvecké večery (59 %). Místní občané by také uvítali více kultury pro mladé a děti, našli bychom jich 13 %. Stejné procento, tedy 13 %, obyvatel by si přálo mít ve městě více kulturních akcí, často mají pocit, že jsou zde tyto akce pořádány pouze přes letní období. 8 % dotazovaných by uvítalo pořádání většího množství kulturních a zábavních akcí pro střední i starší generaci. Bohužel někteří respondenti, kteří si myslí, že je ve Slavonicích nedostatek kultury tuto podotázku nevyplnilo, bylo jich celých 7 %.

77

Otázka č. 6: Myslíte si, že obyvatelé, kteří se přistěhovali po roce 1989, pozvedli kulturní povědomí o městě?

Graf č. 20: Názor místních obyvatel na zvýšení povědomí o městě přistěhovalými

Tato otázka dopadla ze všech otázek nejvíce vyrovnaně. Mírně navrch mají ti občané, kteří si myslí, že přistěhovalí obyvatelé zvýšili kulturní povědomí o Slavonicích, je jich 36 %. O něco méně, tedy 34%, je těch, kteří nevědí a 30 % dotazovaných obyvatel si nemyslí, že by obyvatelé, co se přistěhovali po roce 1989, pozvedli kulturní povědomí o městě.

78

Otázka č. 7: Co Vám ve městě chybí?

Graf č. 21: Co chybí občanům ve městě

Tato otázka opět nabízela dotazovaným vyjádřit svůj názor, rozepsat své myšlenky. Stejně jako u dotazníků vyplňovaných turisty, i zde se objevila specifická odpověď, kino a bazén, respektive možnost koupání, tyto věci ve městě chybí 23 % obyvatel. Stejnému množství obyvatel ve městě nechybí nic. 13 % respondentů není spokojeno s množstvím stávajících obchodů a uvítali by více obchodů a služeb či nějaký supermarket. I zde se opakují pracovní příležitosti, které chybějí 12 % obyvatel. Častou odpovědí byla také jiná sportovní zařízení než bazén, jako např. in-line dráha, kluziště, zimní stadion, fitcentrum či golfové hřiště apod. Některá z těchto sportovních zařízení by rádo navštívilo 8 % oslovených občanů. Obyvatelům také chybí lepší obslužnost s okolím a kvalitnější infrastruktura, těchto obyvatel je 5 %. Několika občanům (4 %) chybí ve městě prostory pro děti a mladistvé, zejména dětské hřiště a několika jiným (3 %) pro změnu kultura, zejména prostory pro ni a kvalitní restaurace. Jinou odpověď uvedlo 9 % obyvatel, např. lepší dohled policie, informace o dění ve městě, či zákazníci a turisté. Opět se zde našly zajímavé odpovědi, jako letiště nebo KFC. 79

Otázka č. 8: Z jakého důvodu si myslíte, že turisté Slavonice navštěvují?

Graf č. 22: Důvody návštěvy turistů dle občanů

V této otevřené otázce občané vyplňovali svůj názor na to, proč turisté vůbec do Slavonic jezdí. Jak je vidět z grafu, občané v tom mají celkem jasno, 77 % si myslí, že turisty do Slavonic lákají místní památky a jejich architektura, historické centrum města a krásné okolí a příroda. Ve Slavonicích je často k vidění hodně cyklistů, a možná proto někteří obyvatelé uvedli jako důvod návštěvy turistů cyklostezky, bylo jich 11 %. Velmi zajímavý názor je ten, že do města turisté jezdí díky jeho poloze blízko rakouských hranic, a to zejména proto, že jsou zvědaví, jak vypadá tento kraj, do kterého byl dlouhá léta zakázán přístup. Tento názor sdílí 5 % občanů. 2 % obyvatel míní, že návštěvníci ve Slavonicích vyhledávají klid, pohodu a prostředí pro odpočinek a další 2 % na otázku neznalo odpověď. Jinou odpověď uvedla 3 % oslovených. Mezi nimi např. kultura, zvyk, či Vietnamci, s odkazem na rakouské návštěvníky, kteří právě u vietnamských obchodníků rádi nakupují.

80

Otázka č. 9: Jak jste spokojen/a s návštěvností Slavonic turisty?

Graf č. 23: Spokojenost obyvatel s turisty

V této jednoduché otázce dotazovaní vybírali pouze ze tří možností. Odpovědi jsou rozděleny téměř na polovinu, kdy 48 % občanů je rádo, že turisté navštěvují Slavonice, 51 % není ani rádo, ani nerado, zkrátka turisté jim nevadí a pouhé 1 % z oslovených obyvatel není rádo, když turisté zavítají do jeho města.

81

Otázka č. 10: V čem podle Vás spočívá výhoda příjezdu turistů do Slavonic?

Graf č. 24: Výhody příjezdu turistů dle občanů

V této otevřené otázce občané hledali výhody příjezdu turistů do Slavonic. Valná většina, konkrétně 71 %, se jich shodla na přílivu financí pro město, které žije z cestovního ruchu, ale také pro místní podnikatele a obchodníky. 8 % obyvatel oceňuje, že díky příjezdu turistů je město mnohem živější, je zde více kultury a dochází k rozvoji města. Celých 14 % místních v příjezdu návštěvníků do města žádnou výhodu nevídí nebo o žádné neví. 7 % občanů uvedlo jinou odpověď, většinou v důsledku nepochopení otázky, ale našly se i zajímavé odpovědi, jako např., že turisté doma o městě poví své rodině a známým a dojde tak k propagaci Slavonic.

82

Otázka č. 11: Považujete za velkou výhodu města jeho statut Městské památkové rezervace? Proč?

Graf č. 25: Názor obyvatel na statut Městské památkové rezervace

Plných 68 % místních obyvatel se shoduje na tom, že prohlášení Slavonic městskou památkovou rezervací je výhoda. Oceňují, že díky tomuto statutu se ve městě pečuje o tolik cenné památky, že město díky tomu může získat různé dotace na jejich opravu a restaurování. Nebo také oceňují, že se o Slavonicích píše ve více časopisech či průvodcích a dochází tak k propagaci města, a tím pádem k většímu přílivu turistů. Bohužel také dodávají, že je tu jedno velké ale, a to sice, že místní kvůli tomu musejí často jednat s památkáři, pokud si např. chtějí udělat nějaké úpravy na svém domě a často jim ani nejsou povoleny. Troufám si říct, že zejména díky tomuto problému uvedlo 18 % obyvatel, že statut městské památkové rezervace za výhodu nepovažují. 14 % občanů uvedlo, že neví, o takovéto věci se nezajímají nebo jim nerozumí.

83

Otázka č. 12: Znáte atraktivity v okolí Slavonic? Navštívili jste je? Pokud jste je navštívili, které to byly? Obdobně jako návštěvníci, i místní obyvatelé v této otázce volili z pěti možností atraktivit v okolí, které navštívili. Pokud navštívili i jiné atraktivity, které nebyly v dotazníku uvedeny, mohli je do něj dopsat. Hlavní otázka byla, jestli občané atraktivity znají a zdali je navštívili. Na tuto otázku všichni dotazovaní odpověděli ano. V následující tabulce je znázorněno procento místních obyvatel, kteří danou atraktivitu znají a navštívili ji.

Ne

0

Landštejn

99%

Maříž

97%

Pfaffenschlag

85%

Montserrat

80%

Pevnostní areál

89%

Jiné

19%

Tabulka č. 4: Návštěvnost atraktivit v okolí (občané města)

Z tabulky vyplývá, že místní obyvatelé znají atraktivity ve svém okolí velmi dobře. Nejvíce navštěvovanou památkou občany v okolí je hrad Landštejn, na který zavítalo 99 % dotazovaných. Neméně dobře je na tom vesnice Maříž, kterou navštívilo 97 % oslovených obyvatel. Zaniklou středověkou osadu Pfaffenschlag si již prohlédlo 85 % respondentů. O něco méně, tedy 80 %, jich zavítalo k poutnímu kostelu Montserrat. Muzeum československého opevnění si do pevnostního areálu přišlo prohlédnout 89 % dotazovaných. Jiné atraktivity uvedlo 19 % lidí. Mezi odpověďmi bychom našli místa jako Graselovy stezky, rakouské pohraničí, Trojmezí či vesnici Mutišov.

84

Charakteristika respondentů Poslední otázka sloužila k charakteristice respondentů, kteří zde vyplňovali příslušnost k pohlaví a do jaké věkové kategorie patří.

Graf č. 26: Rozdělení respondentů (místních obyvatel) dle pohlaví

Rozdělení respondentů podle pohlaví není až tak vyrovnané, jak tomu bylo u návštěvníků města. Zde převažují ženy, kterých bylo 66 %. Ochotných vyplnit dotazník bylo tedy 103 žen. Mužů je o poznání méně, tedy 34 %. Dotazník vyplnilo 54 mužů. V následujících grafech jsou znázorněny věkové kategorie jednotlivých pohlaví. Nejsilnější věkovou kategorií, která byla ochotna vyplnit dotazník je ta od 36 do 45 let (36 % mužů a 39 % žen). Silná je také kategorie 56 let a více (14% mužů a 17% žen). Obdobně je na tom kategorie od 18 do 25 let (17 % mužů a 11 % žen). I další kategorie jsou poměrně vyrovnané jako např. od 26 do 35 let (14 % mužů a 9% žen), dále od 46 do 55 let (8 % mužů a 10 % žen) a v poslední řadě kategorie do 17 let (11 % mužů a 17 % žen).

85

Graf č. 27: Rozdělení respondentů mužů (místních) do věkových kategorií

Graf č. 28: Rozdělení respondentů žen (místních) do věkových kategorií

86

8 Vyhodnocení a návrhy na zkvalitnění turismu Tato část práce se věnuje vyhodnocení dotazníkového výzkumu a také předložení návrhů, díky kterým by se mohla zlepšit kvalita turistického ruchu ve Slavonicích. Dělám to z toho důvodu, že vím, že zejména z cestovního ruchu město žije, díky němu prospívá a je třeba tedy vynaložit veškeré úsilí na jeho zkvalitnění a zlepšení. Vyhodnotím tedy jak dotazníky turistů, tak dotazníky místních občanů. Protože jaký má smysl dělat ve městě nějaké změny, když to negativně ovlivní život obyvatel, v mém výzkumu jde o to, pokusit se navrhnout určitá řešení, která by byla v souladu života obyvatel s rozvojem cestovního ruchu ve městě. Příjemné překvapení je, že více jak polovina dotazovaných turistů navštívila město více než třikrát. Pod vlivem tohoto pozitivního zjištění by se ale nemělo nabýt dojmu, že není nutno vylepšovat zaběhnuté a vymýšlet nové věci pro zpestření turistického života ve městě. Zjišťování délky pobytu návštěvníků ve městě dopadlo také celkem dobře, ovšem stále je zde velké procento lidí, kteří do Slavonic zavítají pouze na jeden den, jelikož nemají pocit, že by jim město mohlo nabídnout dostatek zážitků na delší dobu. Návštěvníky ve městě nejvíce zaujaly památky, architektura, krása města apod. Doporučila bych tedy, aby bylo o památky postaráno stejně dobře, možná i lépe. Některé památky na náměstí jsou opravdu krásně opravené a zrekonstruované, ale najdou se i takové, které by si opravu zasloužily a doplnily tak krásu obou náměstí. Fasády některých domů jsou oprýskané či špinavé. Vím, že ne všechny domy jsou majetkem města a jejich majitelé nemají mnohdy na opravy prostředky, ale myslím si, že dotace na opravu by dostat mohli. I Slavoničané si podle dotazníků velmi cení svých zachovalých památek a také historie města. Většina si také myslí, že právě tyto uvedené věci stojí za návštěvami turistů. I toto je tedy argument pro péči a opravu památek. Další předností dle turistů i místních je příroda, čistota města a krásné okolí. Líbilo by se mi, kdyby okolí i město bylo čisté a udržovala se okolní příroda. Když jsem byla fotografovat město do této práce, při focení zbytků opevnění, konkrétně jihozápadní bašty, jsem ji ani nemohla vyfotit zevnitř, jelikož byla plná plechovek, kelímků a jiných odpadků. Netvrdím, že jsou tam odpadky neustále, zřejmě si zde někdo udělal „večírek“. Chtělo by to tedy takovéto věci častěji kontrolovat a uklízet stejně intenzivně 87

jako náměstí. Pokud bych byla návštěvník města a viděla takto znehodnocenou památku, asi by mne to znechutilo a možná odradilo od další návštěvy. Ubytovací a stravovací zařízení jsou kapitola sama pro sebe. Většina turistů míní, že jich je ve Slavonicích dostatek. Ovšem někteří jsou jiného názoru a mají zkušenost s tím, že si v létě nemohou dát kvůli plným restauracím oběd. Zde je těžké hledat nějaké řešení, jelikož v zimním období mnohdy tyto restaurace zejí prázdnotou, a tak se tedy zřejmě budou turisté muset spokojit se stávajícím počtem restaurací. Ubytování je podle mne ve městě dostatek a návštěvník si může vybrat z velkého množství typů i cenových kategorií. Úroveň restaurací podle výletníků není nijak valná, většina si myslí, že je dobrá. Zde mohu poradit pouze poskytovatelům ubytovacích a stravovacích zařízení, aby se snažili svým zákazníkům poskytnout co nejlepší služby, příjemné prostředí a atmosféru a pomáhali tak rozvíjet turismus ve městě. Co se týče kulturního programu během letní sezóny, až příliš návštěvníků neví, jestli je dostačující či nikoli. Myslím si, že je to tím, že vůbec kulturní program na dané období neznají. Jsou zřejmě málo informovaní a pak také na tyto akce nechodí. Myslím, že by bylo vhodné rozmístit plakáty na kulturní akce v co nejvíce částech města. Také bych navrhla rozmístit letáky s kulturním programem (jako například ten uvedený v příloze) do místních obchodů, restaurací, cukráren apod., ale hlavně do ubytovacích zařízení, nejlépe do všech pokojů. Turisté by tak mohli být více informovaní a zpříjemnit si svůj pobyt nějakou kulturní akcí. Lákadlem pro nové turisty by mohlo být i zpestření kulturního programu, zejména kvůli těm, kteří si myslí, že kultury zde není dostatek a ve městě jim chybí. Většina akcí se koná o víkendu, zařadila bych alespoň nějaké i přes týden, přeci jenom ne všichni turisté jezdí do Slavonic o víkendu. Nehledě na to, že pestřejší program by uvítali i místní obyvatelé, z nichž více jak polovina nepokládá kulturu ve městě za dostačující a uvítali by například divadelní představení, koncerty či jiné kulturní akce, a to i mimo letní sezónu. Je možné, že pokud by se ve městě konaly nějaké zajímavé akce mimo sezónu, začali by do Slavonic jezdit turisté i v jiném, než letním období. Dalším příjemným zjištěním je, že nezanedbatelnému množství návštěvníků ve městě nic nechybí. Mnohým ale chybí možnost koupání. Řekla bych, že to je velký nedostatek, protože je jasné, že pokud jsme na letní dovolené, většinou se chceme někde vykoupat, ať už v bazénu či přírodním koupališti. Tato možnost ve Slavonicích chybí. 88

V okolí je sice několik rybníků, ale jejich čistota se rok od roku spíše zhoršuje. Myslím, že by bylo užitečné vybudovat v bezprostřední blízkosti města pěkné přírodní koupaliště, nejlépe s hřištěm pro děti či menším sportovním hřištěm, popřípadě i se stánkem s občerstvením. Orgány města by se mohly inspirovat nedalekým koupalištěm v rakouském Dobersbergu. Opravdu si myslím, že kdyby se nějaké takové koupaliště v budoucnu vybudovalo, velice by to pomohlo cestovnímu ruchu, protože návštěvníci by měli důvod ve městě zůstat déle a přijíždělo by i více rodin s dětmi. Možnost koupání či bazén velice chybí i místním občanům. Proto by možná město mohlo tuto možnost opravdu zvážit. Kromě bazénu chybí místním také kino. Zde bych viděla možnost zlepšení v domluvě vedení města s Institutem Slavonice, kde se již jednou za čtrnáct dnů filmy promítají, na případné spolupráci a promítaní více filmů. Jiným řešením by mohlo být letní kino, např. pojízdné, které jezdilo do Slavonic v dřívějších letech, což by určitě uvítali i turisté. Turisté jsou celkem dobře seznámeni s atraktivitami v okolí a navštěvují je. Ne všechny jsou ale tak známé a možná by neuškodila jejich větší propagace a upozornění turistů na tyto atraktivity, které by mohlo opět prodloužit jejich pobyt ve městě. Velmi příjemným zjištěním je, že i místní obyvatelé znají své okolí a podnikají návštěvy okolních atraktivit a vědí, co jejich město i okolí může turistům nabídnout. Nyní se zaměřím na místní obyvatele, kteří velice často za největší nedostatek města považují to, že je zde málo pracovních příležitostí, což také nepřímo ovlivňuje rozvoj turismu ve městě. Pokud lidé nebudou mít práci, zmenší se už tak malá kupní síla a může dojít k uzavírání některých obchodů či podniků, turisté si již nyní stěžují na nedostatek obchodů ve městě, a pokud by vymizely další, mohli by do města přestat jezdit. Těžko hledat v dnešní těžké a finančně náročné době řešení tohoto problému, snad jen čekat, jak se tato situace vyvine. Pro cestovní ruch je také důležitá infrastruktura a dopravní obslužnost s okolím, v tomto vidí problém jak turisté, tak místní obyvatelé. Nebylo by jistě od věci se těmito věcmi zabývat a vylepšit stav komunikací (které trpí projížděním kamionů) či chodníků. Velmi diskutovaným tématem je soužití „domorodých“ obyvatel s obyvateli přistěhovanými po roce 1989. Někteří tvrdí, že přistěhovalí obyvatelé zvedli kulturní povědomí o městě, někteří že ne. Tuto kontroverzní otázku jsem tedy umístila do svého 89

dotazníku. Tato otázka rozdělila obyvatele přibližně na třetiny, z nichž o něco více si myslí, že přistěhovalí opravdu Slavonice více proslavili. Nevím, jak tomu bylo na začátku devadesátých let, ale myslím, že dnes je již situace lepší a obě tyto stkupiny (přistěhovalí i domorodí) spolu dnes snad již lépe ve městě koexistují. Nejlepším řešením této situace by bylo, aby obě skupiny spojily své síly a spolupracovaly na rozvoji a zkvalitnění cestovního ruchu ve městě i jejich života v něm. Celkově jsou místní obyvatelé rádi za příjezd turistů do města a uvědomují si jejich přínos i výhodu statutu městské památkové rezervace, které městu náleží. Zajisté by uvítali rozvoj cestovního ruchu ve městě. Někteří už tak ale činí a ve Slavonicích vznikla expertní skupina místních podnikatelů působících v cestovním ruchu a představitelů města, která má za cíl vytvoření plánu podpory cestovního ruchu ve Slavonicích. Z rozhovoru s jejím členem, panem Čestmírem Palánem, mimo jiné předsedou komise pro kulturu a cestovní ruch, jsem se dozvěděla, že skupina již vytvořila propagační materiály, které zahrnují leták s kulturním kalendářem na rok 2012, leták s ubytovacími zařízeními ve Slavonicích a leták s památkami, tipy na výlety apod. S těmito propagačními materiály se město prezentovalo na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Praze. Skupina také tvoří Program sociálně ekonomického rozvoje města Slavonice. Pan Palán mi také prozradil, že plánují vypracovat novou vycházkovou trasu, která má pracovní název Slavonice nejen renesanční a která bude zahrnovat místa, kterých si turista často nevšimne. Na trase si bude moci prohlédnout např. židovskou synagogu, zahrady se zbytky hradeb, nově vystavěné časti města, viadukt apod. Další plánovaná trasa by měla ústit u kostela Božího Těla a dále pokračovat po kapličkách a božích mukách, které jsou pro Slavonice a okolí typické. Dále se plánují turistům nabízet různé pobytové balíčky, tzv. package, které by vždy měly určité téma. V návaznosti na tyto informace je na následující straně umístěno vyjádření pana Čestmíra Palána k mé bakalářské práci.

90

9 Vyjádření představitele města Pan Čestmír Palán, zastupitel, člen rady města, ředitel Městského kulturního střediska, předseda komise pro kulturu cestovní ruch, mi k mé bakalářské práci, na základě jejího přečtení a prostudování, poskytl vyjádření, které je uvedeno níže.

Slavonice 26. 4. 2012

Vážená slečno Kadrnošková, pozorně jsem prostudoval Vaši bakalářskou práci. Zvláště mě zaujala část poukazující na práci expertní skupiny. Na základě seznámení se s výsledkem Vaší práce, Vás chci požádat o spolupráci v rámci této skupiny při přípravě Programu sociálně ekonomického rozvoje města Slavonice. Vámi shromážděná data by se mohla stát cenným zdrojem informací pro analytickou část připravovaného materiálu.

Čestmír Palán ředitel MěKS Slavonice

91

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo shrnout návrhy na zkvalitnění cestovního ruchu ve městě Slavonice a zvýšení návštěvnosti na základě dotazníkového průzkumu. Poukázat na zajímavé památky a atraktivity v okolí, shrnout předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a ukázat potenciál pro růst turismu ve městě. Teoretická část práce poskytla informace o městě a jeho okolí, uskutečnila náhled do pestré historie města a představila nejzajímavější památky a okolní místa, která doplňují turistickou atraktivitu Slavonic. Teoretická část také krátce nahlédla do problematiky městské památkové rezervace a zatím neúspěšné cesty Slavonic na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. V této části se také nachází charakteristika města z hlediska lokalizačních předpokladů. Praktická část byla z poloviny věnována charakteristice města z pohledu selektivních a realizačních předpokladů v rámci sběru sekundárních dat. Druhá polovina praktické části se věnovala dotazníkovému výzkumu mezi návštěvníky města a také místními obyvateli. V závěrečné části se nacházejí vlastní návrhy na zkvalitnění cestovního ruchu ve městě a na zvýšení návštěvnosti města a také vyjádření od představitele města, pana Čestmíra Palána, zastupitele a radního města, ředitele MěKS. Účelem dotazníkového průzkumu mezi turisty bylo zjištění spokojenosti návštěvníků s pobytem ve Slavonicích, s místními zařízeními a kulturními akcemi, zdali se návštěvníci do Slavonic vracejí a jak dlouho zde pobývají. Zjištění byla celkem pozitivní, turisté často návštěvu Slavonic opakují a zůstávají zde povětšinou déle než dva dny a velice si cení místních památek i okolní přírody. Nejvíce jim při jejich pobytu ve městě chyběla možnost koupání. Dotazníkový průzkum mezi obyvateli měl za úkol zjistit spokojenost místních se životem i kulturním vyžitím, zdali mají povědomí o vyhlášení Slavonic městskou památkovou rezervací a považují to za výhodu či nikoli a také jak vnímají návštěvnost města turisty. Z šetření vyplynulo, že jsou místní se svým životem ve Slavonicích spíše spokojeni, považují si cenných památek a okolní nezničené přírody. Většina vidí v prohlášení města za městskou památkovou rezervaci výhodu a jsou spokojeni s příjezdem turistů nebo jim nevadí. Nejvíce místním chybí nedostatek pracovních příležitostí, větší kulturní vyžití a také již zmíněná možnost koupání. 92

Hlavním smyslem je vytvořit ve městě takové prostředí a podmínky, které budou uspokojovat potřeby turistů a zároveň potřeby místních obyvatel. Pokud budou obě tyto skupiny spokojeny, je to základem pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Psaní této bakalářské práce pro mě mělo velký smysl. Dozvěděla jsem se o svém městě opět něco nového a získala o něm všeobecný přehled. Získala jsem povědomí o tom, jak město vidí někdo, kdo v něm nežije a naopak, jak město vidí místní obyvatelé a co jim v něm schází. Doufám, že tato práce měla alespoň nějaký přínos a že čtenáře, který ji bude číst, obohatí o nové informace.

93

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje HOFTICHOVÁ, Petra. Slavonice: městská památková rezervace. Slavonice: Slavonická renesanční společnost, 1997. ISBN není uvedeno. CHADIMOVÁ, Zdeňka, VÁVRA David, ŽAMPA Zdeněk a další. Slavonice - perla renesance. Slavonice: Slavonická renesanční společnost, 2004. ISBN není uvedeno. NEKUDA, Vladimír. Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Vyd. 1. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005. ISBN 80-727-5059-3. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN není uvedeno. PECHOVÁ, Oliva. Slavonice: Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1967. ISBN není uvedeno. STEHLÍK, Michal. Slavonické dvacáté století 1900-1960. Dačice: Občanské sdružení Krasohled Dačice, 2009. ISBN 978-80-254-5804-4. TIRAY, Jan. Slavonický okres. 2. vydání. Brno: Garn, 2008. ISBN 978-80-86347-41-7. URBAN, Jakub, PĚKNÝ Martin. Pověsti, příběhy a báchorky v oblasti České Kanady: aneb co se prý stalo v kraji, který leží nedaleko zříceniny hradu Landštejna. Praha: Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s., 1998. ISBN není uvedeno.

Elektronické zdroje [1] O kraji. Jihočeský kraj [online]. 2001-2004 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.jihocesky-kraj.cz/infomenu.asp?r=1 [2] Vybraná fakta. Jižní Čechy [online]. 2003-2009 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/vybrana-fakta.html [3] Základní informace o městě. Turisitcké informační centrum Slavonice [online]. 2005 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200036&id=9184&p1=25043 [4] Osobnosti. Slavonice [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.slavonice.cz/mesto/osobnosti/18

94

[5] Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Hrady a zámky České republiky [online]. 19952012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=1454 [6] O podzemí. Slavonické podzemí [online]. 2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://podzemi.shslavonice.cz/ [7] Kaple a kostely. Turisitcké informační centrum Slavonice [online]. 2006 [cit. 201204-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200036&id=21361&p1=25045 [8] Historie. Hrad Landštejn [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.hrad-landstejn.eu/historie/ [9] Úvodem. Pevnostní areál Slavonice [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.slavonicebunkry.cz/ [10] Graselovky. Zdroj Slavonice [online]. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.zdrojslavonice.cz/images/stories/graselovky/TZ-_Graselovkysochy.07.10.pdf [11] Pfaffenschlag historie. Hrady a zámky České republiky [online]. 2004 [cit. 201204-20]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=2557 [12] Tipy na výlety na české straně hranice. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200036&id=4276&p1=25063 [13] Vodní pila Penikov. Český Rudolec [online]. 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskyrudolec.cz/technicka-kulturni-pamatka-vodni-pila-penikov/gs4242/p1=3597 [14] Profil mikroregionu. Mikroregion Dačicko [online]. 2005 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=strategie-rozvojemikroregionu/profil-mikroregionu [15] Členské obce. Mikroregion Dačicko [online]. 2005 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=clenske-obce

95

[16] Program rozvoje. Mikroregion Dačicko [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=strategie-rozvoje-mikroregionu [17] Památkově chráněná území. Národní památkový ústav [online]. 2003-2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkovapece/pamatkovy-fond/pamatkove-chranena-uzemi/ [18] Zákon o státní památkové péči. Národní památkový ústav [online]. 2003-2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkovapece/zakony-mezinarodni-dokumenty/zakon-o-statni-pamatkove-peci/ [19] Cesta do UNESCO. Město Slavonice [online]. 2005 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.slavonice-mesto.cz/cesta-do-unesco/d-45466/p1=15277 [20] SLAVONICE - kandidát na seznam UNESCO. Pohraničí [online]. 2003 [cit. 201204-20]. Dostupné z: http://www.pohranici.cz/main.php?CID=118&CUser=3&TID=5&TUser=17&Apli=1 [21] Slavonice si musí na zápis do UNESCO počkat. Slavonice [online]. 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://old.slavonice.cz/main.php?CID=321&CUser=3&TID=5&TUser=3&Apli=1 [22] UNESCO přitvrdilo vůči Česku. Má moc památek. Zpravodajský server Lidových novin [online]. 2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/unescopritvrdilo-vuci-cesku-ma-moc-pamatek-fes/ln_kultura.asp?c=A070212_093302_ln_kultura_svo [23] Česká Kanada. Česká Kanada [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html [24] Česká Kanada. Penzion a restaurace Rudolec [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.rudolec.cz/kanad-cz.html [25] Zvláště chráněná území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=17 77

96

[26] Pohádková trasa jako turistická cesta. Slavonice [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.slavonice.cz/zazitky/pohadkova-trasa-jako-turistickacesta/4,572 [27] Pro děti. Turisitcké informační centrum Slavonice [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=52680&p1=25847 [28] Slavnosti Trojmezí 2009. Místní kultura [online]. 2009 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.mistnikultura.cz/slavnosti-trojmezi-2009 [29] Slavnosti Trojmezí. Slavonice [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.slavonice.cz/o-nas/projekty/slavnosti-trojmezi/slavnosti-trojmezijubilejni/29,566 [30] Sídelní struktura a demografické údaje. Mikroregion Dačicko [online]. 2005 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=strategie-rozvojemikroregionu/profil-mikroregionu/sidelni-struktura-a-demograficke-udaje [31] Infrastruktura a doprava. Mikroregion Dačicko [online]. 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=strategie-rozvojemikroregionu/profil-mikroregionu/infrastruktura-a-doprava [32] Nový autobusový spoj Raabs-Telč. Město Slavonice [online]. 2011 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.slavonice-mesto.cz/novy-autobusovy-spoj-raabs-telc/d92607 [33] Parkování. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=13247&p1=25061 [34] Ubytování ve Slavonicích [online]. 2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.slavonice-ubytovani.cz/ubytsl.htm [35] Hotel u Růže [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.hoteluruze.cz/?id=cz%2Fmain&mf=1000000 [36] Hotel Arkáda [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.hotelarkada.cz/index.php?page=t03d00l01 97

[37] Besídka [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.besidka.cz/index.html [38] Penzion Bejčkův mlýn [online]. 2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.bejckuvmlyn.cz/?id=cz%2Fmain&mf=1000000 [39] Restaurace. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=986&p1=25050 [40] Městské muzeum. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=16424&p1=25039 [41] Kulturní dům. Městské kulturní středisko Slavonice [online]. 2011 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.slavonicemeks.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=18 [42] Základní informace o knihovně. Městská knihovna Slavonice [online]. 2009 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://knihovna-slavonice.ic.cz/?q=node/17 [43] Institut Slavonice [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.institutslavonice.cz/ [44] Keramika Slavonice [online]. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.keramika-slavonice.com/ [45] Galerie Slavonice [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.galerieslavonice.com/ [46] Jiří Netík [online]. 2002 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://netik-art.sweb.cz/ [47] AOK Maříž [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.aokmariz.cz/ [48] Maříž [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.mariz.cz/#!__masterpage-1 [49] Zajímavá místa. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004 [cit. 201204-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=987&p1=25047

98

[50] Muzeum samorostů. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=8847&p1=25047 [51] Sportovní možnosti. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.i.slavonicemesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=10247&p1=25060 [52] Jihočeský kraj. Správní mapa České republiky [online]. 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://spravnimapa.topograf.cz/jihocesky-kraj [53] Slavonice. Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slavonice [54] O mikroregionu. Mikroregion Dačicko [online]. 2005 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=o-mikroregionu [55] Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [56] Ekonomické prostředí. Mikroregion Dačicko [online]. 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=strategie-rozvojemikroregionu/profil-mikroregionu/ekonomicke-prostredi

99

Seznam příloh Příloha č. 1: Fotografie z města Slavonice Příloha č. 2: Fotografie hradu Landštejn Příloha č. 3: Fotografie z vesnice Maříž Příloha č. 4: Fotografie Montserratu Příloha č. 5: Fotografie z pevnostního areálu Příloha č. 6: Fotografie z Graselových stezek Příloha č. 7: Fotografie ze zaniklé středověké osady Pfaffenschlag Příloha č. 8: Fotografie vodní pily Peníkov Příloha č. 9: Fotografie z muzea samorostů Příloha č. 10: Kulturní kalendář na rok 2012 Příloha č. 11: Dotazník pro návštěvníky Příloha č. 12: Dotazník pro obyvatele

Pozn. U fotografií, u nichž není uveden zdroj, je tvůrcem autor bakalářské práce.

100