Roudnice nad Labem a okolí z pohledu místních obyvatel a návštěvníků

Roudnice nad Labem a okolí z pohledu místních obyvatel a návštěvníků

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych velice ráda poděkovala především vedoucí mé bakalářské práce, PhDr. Vlastě Novotné za užitečné rady, pomoc, připomínky a také čas, který mi věnovala při psaní této práce. Děkuji také všem respondentům, kteří byli ochotni vyplnit dotazníky a pomohli mi tak ke zpracování praktické části. V neposlední řadě děkuji mé mojí rodině a přátelům, kteří mě v těchto chvílích podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Roudnice nad Labem a okolí z pohledu místních obyvatel a návštěvníků Bakalářská práce

Autor: Veronika Zahálková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2013

© Copyright 2013 Veronika Zahálková

Abstrakt ZAHÁLKOVÁ, Veronika: Roudnice nad Labem a okolí z pohledu místních obyvatel a návštěvníků. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 89 stran. Cílem bakalářské práce je zjištění image města z pohledu místních obyvatel a návštěvníků. Oba názory shrnu a navrhnu kroky ke zlepšení stávající situace. V teoretické části se nacházejí základní informace o městě a okolí a předpoklady pro cestovní ruch. Praktická část je věnována dotazníkovému výzkumu, návrhům na zlepšení a SWOT analýze. Veškeré údaje jsou zpracováním dvou dotazníků, které jsem předkládala místním obyvatelům a návštěvníkům. Klíčová slova: Roudnice nad Labem. Obyvatel. Návštěvník. Říp. Dotazník. SWOT analýza. Abstract ZAHÁLKOVÁ, Veronika: Roudnice nad Labem and surroundings from the perspective of local residents and visitors. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work PhDr. Vlasta Novotná. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 89 pages. A target of my bachelors study was to find out what is the image of the city from the view of its citizens and visitors. Both opinions I will sum up and will offer steps for improvement of recent situation. In theoretical part is basic information about city and surroundings and possibilities for tourism. Practical part is dedicated to questionnaire research, proposals for improvement and SWOT analysis. All data are resulting from two types of questionnaires that I was giving to local citizens and visitors. Key words: Roudnice nad Labem. Visitor. Resident. Říp. Questionnaire. SWOT analysis.

7

Předmluva Tématem této bakalářské práce je Roudnice nad Labem z pohledu místních obyvatel a návštěvníků. Toto téma jsem si vybrala, protože v Roudnici nad Labem žiji a tak jsou mi věci spojené s tímto městem blízké. Cílem práce je především zjistit, jak místní a návštěvníci pohlížejí na Roudnici nad Labem a okolí. S čím jsou spokojeni, jaký je jejich pohled na kvalitu služeb a co by naopak zlepšili. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části se zaměřuji na základní informace o městě, historii a okolí. Rozeberu také předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. V praktické části vyhodnotím dotazníkový výzkum mezi místními obyvateli a návštěvníky, oba názory shrnu a pokusím se navrhnout, jak zlepšit stávající situaci ve městě. Kromě dotazníkového šetření se v praktické části nachází také SWOT analýza města. Tato práce by mohla být podkladem pro vedení města, popřípadě pro firmu či fyzickou osobu, která by se chtěla zabývat rozvojem města. Práce by mohla posloužit všem, kteří by měli zájem zkvalitnit život ve městě místním obyvatelům, ale také všem, kteří se chtějí zabývat rozvojem cestovního ruchu v Roudnici nad Labem a okolí.

8

Obsah SEZNAM ILUSTRACÍ .............................................................................................................................. 10 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................ 10 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................................... 10

ÚVOD A CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 12

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 14 1

ROUDNICE NAD LABEM ................................................................................. 14

1.1 Všeobecné informace ............................................................................................ 14 1.2 Historie .................................................................................................................. 15 2

PŘEDPOKLADY PRO CR ................................................................................. 19

2.1 Lokalizační předpoklady ..................................................................................... 19 2.1.1 Přírodní předpoklady ...................................................................................... 19 2.1.2 Kulturně-municipální předpoklady................................................................. 24 2.2 Selektivní předpoklady ........................................................................................ 31 2.3 Realizační předpoklady........................................................................................ 35 2.3.1 Materiálně technická základna ....................................................................... 35 2.3.2 Komunikační předpoklady ............................................................................. 41 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 44 2.4 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 44 2.4.1 Dotazník místní obyvatelé .............................................................................. 44 2.4.2 Dotazník návštěvníci ...................................................................................... 61 2.5 SWOT analýza ...................................................................................................... 77 2.5.1 Silné stránky ................................................................................................... 77 2.5.2 Slabé stránky .................................................................................................. 78 2.5.3 Příležitosti ....................................................................................................... 79 2.5.4 Hrozby ............................................................................................................ 80 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................................................ 83 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 86

9

Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Znak města [2] ………………………………………………......

15

Obrázek č. 2: Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu ………………………… 22 Obrázek č. 3: Zřícenina hradu Hazmburk s Bílou věží, pohled ze zadní části … 23 Obrázek č. 4 : Roudnický zámek ………………………………………………. 25 Obrázek č. 5: Pseudorenesanční Radnice ……………………………………… 27 Obrázek č. 6: Osobní lodní doprava na Labi …………………………………... 43 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Demografické údaje za rok 2010 [21] …………………………… 32 Tabulka č. 2: Frekvence opakování odpovědí - kulturní a společenské akce ….

51

Tabulka č. 3: Frekvence opakování zajímavých míst ………………………….

52

Tabulka č. 4: Přehled návrhů na zlepšení, dle frekvence výskyty ……………..

57

Tabulka č. 5: Památky, místa a události zajímavé pro návštěvníky …………… 72 Seznam grafů Graf č. 1: Rozdělení respondentů dle pohlaví …………………………………. 45 Graf č. 2: Rozdělení respondentů do věkových kategorií ……………………..

46

Graf č. 3: Rozdělení žen podle věku …………………………………………… 46 Graf č. 4: Rozdělení mužů podle věku ………………………………………… 47 Graf č. 5: První vzpomínka spojená s Roudnicí nad Labem …………………... 48 Graf č. 6: Znalost sportovních akcí v Roudnici a okolí ………………………... 49 Graf č. 7: Znalost kulturních a společenských událostí ………………………... 50 Graf č. 8: Pohled na kvalitu služeb na Roudnicku ……………………………..

52

10

Graf č. 9: Zdroje informací o akcích ve městě a okolí ………………………… 54 Graf č. 10: Co by mohlo odradit návštěvníky města a okolí? …………………. 55 Graf č. 11: Doporučení návštěvy známým …………………………………….. 56 Graf č. 12: Rozdělení respondentů dle pohlaví (návštěvníci) ………………….

61

Graf č. 13: Rozdělení respondentů do věkových kategorií (návštěvníci) ……… 62 Graf č. 14: Rozdělení žen podle věku (návštěvníci) …………………………… 63 Graf č. 15: Rozdělení mužů podle věku (návštěvníci) ………………………… 63 Graf č. 16: Rozdělení návštěvníků podle bydliště ……………………………... 64 Graf č. 17: Důvod návštěvy města ……………………………………………..

64

Graf č. 18: Celková délka pobytu návštěvníků ………………………………...

65

Graf č. 19: Místo ubytování návštěvníků ……………………………………… 66 Graf č. 20: Druh ubytovacího zařízení ………………………………………… 66 Graf č. 21: Druh stravování ……………………………………………………. 67 Graf č. 22: Způsob dopravy ……………………………………………………. 68 Graf č. 23: Odkud víte o Roudnici a okolí? ……………………………………

68

Graf č. 24: Spokojenost návštěvníků se službami ……………………………... 69 Graf č. 25: Názory návštěvníků na ceny ubytování ……………………………… 70 Graf č. 26: Atraktivnost Roudnice a okolí (návštěvníci) ………………………… 71 Graf č. 27: Opětovná návštěva …………………………………………………... 71 Graf č. 28: Náměty na zlepšení (návštěvníci) ……………………………………. 72

Pozn.: U obrázků, tabulek i grafů, kde není uveden zdroj, je tvůrcem autor této bakalářské práce.

11

Úvod a cíl práce Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jaké téma bakalářské práce zvolit. Chtěla jsem psát o něčem, co znám nebo co je mi blízké a nakonec jsem se rozhodla pro téma spojené s mým rodným městem, Roudnicí nad Labem. Psát o Roudnici se mi zdálo jako dobrý nápad, jak moci město ještě důkladněji poznat a zároveň možnost podílet se na rozvoji a zviditelnění tohoto severočeského města, které si myslím, že určitě stojí za návštěvu. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje všeobecné informace o městě, historii města a především předpoklady pro cestovní ruch. Rozebrala jsem selektivní, lokalizační i realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Vše je rozepsáno podle výkladového slovníku cestovního ruchu. Jako první zmíním lokalizační předpoklady, kde rozeberu především přírodní atraktivity města a okolí a také se zaměřím na památky, které se ve městě nacházejí, a myslím si, že jsou z hlediska cestovního ruchu zajímavé. U přírodních předpokladů zmíním nejen významné hory nebo přírodní památky, ale rozeberu také celkovou situaci ohledně flóry, fauny nebo vodstva. Dalšími předpoklady pro cestovní ruch, které jsou v mé práci uvedené, jsou předpoklady selektivní. V této části práce se zaměřím především na informace o obyvatelích města. Nebude to však jediné, co se v této části bude nacházet. Na začátku uvedu informace o samosprávě města a na konci této kapitoly se zmíním o zajímavých osobnostech z minulosti i současnosti, které jsou spjaty s Roudnicí nad Labem Poslední kapitolou v části teoretické, budou informace o realizačních předpokladech. V této části se budu zabývat infrastrukturou města a komunikačními předpoklady. Pod infrastrukturu zařadím všechny zařízení nezbytné pro cestovní ruch. Kromě základních, ubytovacích a stravovacích zařízení, rozeberu také zařízení zábavní, kulturní, sportovní a některé další. Praktická část se skládá z dotazníkového šetření, které jsem provedla hned dvakrát, jednou u místních obyvatel a podruhé byl dotazník přizpůsoben pro návštěvníky města a okolí. Dále se v praktické části nachází návrhy na zlepšení a SWOT analýza. Cílem bakalářské práce je zjištění image města a okolí z pohledu místních obyvatel a návštěvníků, kteří do města a okolí přijíždějí. Závěry z dotazníků budou shrnuty, poté 12

bude vytvořena SWOT analýza a také zmíním některé návrhy, které by mohly zlepšit situaci ve městě nejen obyvatelům, ale především právě turistům. Návrhy na zlepšení by mohly do města přilákat více nových turistů. K vypracování mé bakalářské práce budu používat knižní publikace, elektronické zdroje, propagační materiály a své osobní zkušenosti.

13

Teoretická část 1 Roudnice nad Labem 1.1 Všeobecné informace Název města je pravděpodobně odvozen od železitého pramene s rudou barvou, zvaného Rudnice. Ten i dnes vytéká v blízkosti Kostela Narození Panny Marie a je mezi místními známý jako „Rudný pramen“. Původní název města však byl Rúdnice nebo také Rudenice. Roudnice, ležící v nadmořské výšce 195 metrů nad mořem, se rozkládá na levém břehu řeky Labe. Město se pyšní rozlohou 16,67 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel tohoto města je dle údajů ČSÚ z roku 2012 více jak 13 000. K městu náleží také vesnice Podlusky. Pokud se turisté rozhodnou vydat do Roudnice nad Labem, nebude to pro ně, troufám si říci, žádný problém. Roudnice se nachází na severozápadu České republiky, v kraji Ústeckém, spadající pod okres Litoměřice, zhruba 50 kilometrů od Prahy a 45 kilometrů od krajského města Ústí nad Labem. Poloha Roudnice nad Labem je poměrně strategická, leží přímo mezi těmito městy v těsné blízkosti dálnice D8 (E55) na trase: Praha–Ústí nad Labem–Drážďany–Berlín. Na tuto trasu je také napojena mezinárodní železniční doprava a nechybí ani vodní cesta po Labi, na které je pravidelně zajišťována jak nákladní, tak osobní doprava. Roudnice nad Labem je nejen hospodářským, společenským a kulturním centrem Podřipska, ale také střediskem zemědělské a ovocnářské oblasti. Rozvíjí se zde průmysl chemický, strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. V okolí tohoto podřipského města se nachází spousta zajímavých památek a míst, kterými se budu zabývat v dalších kapitolách této práce, ale za zmínku, co se okolí týče, stojí památná hora/sopka Říp (455,5 m. n. m.), kterou by každý správný Čech měl dobře znát již ze základní školy a alespoň jednou za svůj život by se na toto místo měl vydat, rozhlédnout se do dálek a navštívit románskou rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Protože právě toto místo sehrálo podle pověstí důležitou roli v historii naší země. [1]

14

Znak města Roudnice nad Labem je poměrně jednoduchý a je vyobrazen ve čtyřech barvách: modré, červené, bílé a nechybí ani trocha žluté barvy. Na znaku města se tyčí dvě věžičky obklopené hradbami.

Obr. č. 1: Znak města

1.2 Historie Stejně jako každé město, i Roudnice nad Labem má svojí bohatou historii. Ačkoli se Roudnice považuje za jedno z nejstarších českých měst, není znám přesný datum vzniku této původně trhové osady. Osídlování v polabské krajině začalo již v předhistorickém čase. Archeologické nálezy svědčí o tom, že zde žil člověk již od mladší doby kamenné. Osidlování pokračovalo i přes starší dobu železnou, starší a střední dobu bronzovou, stěhování národů až do historické doby, kdy začal narůstat počet památek. V Roudnici nad Labem začalo první obydlování na levém břehu řeky Labe, pravděpodobně proto, že nabízela větší možnost obrany od severu, protože byla chráněna korytem Labe. Jak jsem výše zmínila, Roudnice byla původně trhovou osadou. Tu později vystřídalo město. Nejstarší písemné zmínky jsou z let 1167 a 1176. Město se rozkládalo od východu k západu podél řeky Labe. Postupně se rozrůstalo a došlo ke vzniku města ulicového typu, které bylo pravděpodobně obehnáno palisádovou hradbou. Ve východní části byl na ostrohu vybudován biskupský hrad, na druhém ostrohu městská strážní věž (dnešní Hláska) a pod ní kostelík. V blízkosti kostela vytékal rudný

15

pramen, který dal pravděpodobně městu jméno a i dnes tu stále je. Územní plán, který dostačoval až do 19. století, určil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi roku 1378. Po založení nového města tímto arcibiskupem došlo k uzavření Roudnice ze tří stran hradební zdí, která dala velký prostor pro další rozvoj města. Došlo k budování nových staveb a druhého náměstí. Gotická podoba města byla dotvářena mostní věží, městskými branami a radnicí. Do dnešní doby se však z gotiky dochovaly pouze zbytky ve sklepení, na místech, kde dříve stály gotické domy. Kdy došlo ke vzniku města nelze s přesností určit, protože nezůstala zachována zakládací listina. K dispozici je pouze její opis z roku 1610, který uvádí rok 1237. Někteří historikové však tento rok nepřijímají, protože má listina značné formální nedostatky. Další listina z roku 1279 uvádí Roudnici jako město, které obsadil v braniborských válkách Pavel Baruth, 21. září 1279. Je však dosti pravděpodobné, že k povýšení na město došlo ještě mnohem dříve. V Roudnici nad Labem stál také původně hrad, který by postaven o roce 1182 a patřil pražskému biskupství. Stavitelem byl pražský biskup Jindřich Břetislav, který byl zároveň panovníkem. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV. Z hradu se do dnešní doby dochovala pouze malá část obvodového zdiva, protože byl v roce 1467 vypálen vojskem Jiřího z Poděbrad. V roce 1294 postavil Tobiáš z Bechyně kamenný kostel, který byl na místě současné sakristie Kostela Narození Panny Marie. Jeho podobu můžeme určit právě ze současné sakristie, její spodní část je totiž vybudována na původních kamenných románských kvádrech. Jan IV. z Dražic, který od roku 1302 do roku 1343 spravoval město, pozval do Roudnice v roce 1333 mistra Viléma z Avignonu s jeho pomocníky a požádal je o vystavění mostu přes řeku. Pracovali zde rok a postupně školili české mistry, kteří pravděpodobně roku 1340 most dokončili. Kamenný roudnický most byl třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách. Po dalších 200 let jsou zprávy o mostu nejasné. Přes most táhly také vojska Jana Žižky z Trocnova a Jiřího z Poděbrad. Roku 1540 byl most pravděpodobně ve špatném stavu a tak došlo k rekonstrukci, kterou vedl Karel Dubanský z Duban. Později došlo k opravám v letech 1621-1623, kdy Zdeněk

16

Vojtěch z Lobkowicz nabádal v korespondenci roudnického hejtmana ke znovuzřízení této důležité komunikace. Kvůli povodním musel být most často opravován, i když ty největší přežil bez větší újmy. V této době byla část mostu již dřevěná. Během třicetileté války byl most považován za jeden z nejdůležitějších strategických bodů v Čechách. V této době také přišel k největší úhoně. Most byl spálen a poté kompletně zničen. Od třicetileté války nebyl nikdo schopen most znovu postavit nebo zrekonstruovat, protože se jednalo o velice nákladnou věc. Ke stavbě nového mostu došlo až v letech 19061910. Roku 1421 byla Roudnice dobyta a značně poničena husitským vojskem. Došlo i ke zničení kláštera, který tu do té doby stál a fungoval. Bohužel nebyl nikdy znovu obnoven. Po tomto nájezdu husitských vojsk, čekalo město těžké období, během kterého došlo ke změnám majitelů. Během třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V této době také bylo město v rukou rodu Lobkowiczů, kteří městu věnovali potřebnou péči. Především Václav Eusebius z Lobkowicz se zasloužil o rozvoj města, a nechal také přestavět tehdejší hrad na barokní zámek. V 19. století začalo docházet k rozvoji strojírenství a železnice a Roudnice nad Labem se tak stala průmyslovým a hospodářským centrem Podřipska. Kvůli výstavbě železnice však musely být zničeny některé stavby. Stranou musel jít kostel sv. Václava i městské hradby se vstupními branami. Do historie města se také zapsalo obrozenecké hnutí. Roudnice se stala jedním z center kulturní a vzdělávací osvěty. Po 2. světové válce došlo ke stavbě sídlišť, nemocnice s poliklinikou a sportovním areálům. V této době také došlo k jisté kulturní ztrátě. Zámek byl vyvlastněn a jeho depozitář byl částečně zničen nebo umístěn do jiných zámků a muzeí. Do dnešních dnů prodělala Roudnice 4 etapy rozšiřování. Nejstarší město mělo tvar úzkého obdélníka a jeho obvod se rozkládal přibližně od dnešního nádraží ke kostelu Narození Panny Marie, kde stoupal vzhůru, mírně se zužoval ke Rvačovu, v jeho třetině se lomil a vedl vodorovně k první spojnici Lužické a Budyňské stezky. Lužická se táhla podél Hostěrazu směrem k Mevě a Budyňská se napojovala na prastarou Chlumeckou stezku, jdoucí do Saska. Druhý spoj tvořil křižovatku do města. Linie okruhu pokračovala dále a za hradem se svažovala dolů ke svému výchozímu bodu.

17

Rozloha města stačila až do poloviny 19.stolení. Ve druhé polovině 19. století došlo k nejradikálnějšímu rozvoji města. Začali vznikat továrny a do města přicházelo stále více obyvatel. Došlo tak k rozšíření města směrem k dříve samostatným obcím Bezděkovu a Hracholuskám. Další územní rozšiřování přišlo v šedesátých letech. Roku 1963 byla připojena ves Podlusky. Později v letech 1985 a 1986 došlo k připojení dalších obcí: Židovice, Dobříň, Záluží a Kozlovice. Během tohoto rozvoje město ztratilo svůj kulturní ráz a tak po roce 1989 došlo k velkým změnám, jelikož občané nechtěli zatratit význam tohoto přirozeného centra Podřipska. Občané usilovali o zachování významu a chtěli dostát hrdému postavení města. Proto v této době díky iniciativě občanů došlo k znovuobnovení Podřipského muzea, začalo se více pečovat o historické památky a dokonce byla vydána ročenka „Vlastivědný sborník Podřipsko“. (Hlaváčková, 2006, Hlaváčková, Král, 1994), [26] „V každé etapě měla Roudnice jiný kolorit. Až do 14. století tvořil její základní dominantu hrad, tyčící se na skále, a jeho masivní zdivo bylo dokladem nezničitelnosti. Vrcholný středověk přidal další akcenty. O duchovní stránce života svědčily sakrální a profánní stavby. Svou výší a křehkostí zvítězily nad zákony hmoty. Gotika ctila časné i věčné hodnoty. Přestože se renesance v Roudnici příliš neprosadila, objevilo se několik příkladů myšlení člověka, který se chtěl radovat z pozemských darů a do zatím jednotného města vnesl jiný odstín. Druhý ráz města určil barok. V jeho epoše se opět lidská mysl upnula k hodnotám, které život převyšují a dávala člověku důvěru, že je možné citem poznat smyslovou i duchovní skutečnost. Proto barok volil dynamiku tvarů, záhadnost půdorysů a prostorů, rozmanitost a monumentalitu hmot. Na mapě středověkého plánu Roudnice uskutečnil barok svou mnohotvárností změnu. K malebnosti města přispěla tvarovou vynalézavostí již jen secese. Její tvůrci věřili, v univerzálnost vitálních sil přírody, z níž čerpali svou inspiraci.“ (Hlaváčková, Král, 1994)

18

2 Předpoklady pro CR V této části bakalářské práce se budu zabývat předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, které se pokusím shrnout ze všech stran a dojít tak k co nejlepšímu závěru. Jedná se lokalizační, selektivní a realizační. Všechny předpoklady shrnu podle výkladového slovníku cestovního ruchu. „Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu jsou předpoklady cestovního ruchu souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohaúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně – chronologického členění (P. Mariot) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady je možné dále dělit na přírodní a kulturně-municipální, realizační předpoklady na komunikační a materiálně-technické, selektivní předpoklady se člení na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické, personální a ekologické.“ (Pásková, Zelenka, 2002)

2.1 Lokalizační předpoklady „Lokalizační předpoklady CR zahrnují obvykle (podle P. Mariota) přírodní předpoklady (reliéf, struktura a přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita vzduchu) a kulturně-municipální předpoklady–lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy.“ (Pásková, Zelenka, 2002)

2.1.1 Přírodní předpoklady Roudnice nad Labem se rozprostírá v jihovýchodní části Ústeckého kraje. Na jihu sousedí se středočeským krajem, na západě hraničí malou částí se správním obvodem Louny. Na severu sousedí se správními obvody Litoměřice a Lovosice. Celá oblast Roudnicka je tvořena převážně nížinami při řece Labe. Za nejnižší bod je považována hladina Labe u obce Lounky. Nejvyšším bodem je vrchol hory Říp (455,5 m. n. m) a druhým nejvyšším bodem je vrchol Sovice (278 m. n. m). Roudnicko je také součástí Českého středohoří. Hora Říp je pozůstatkem třetihorní vulkanické činnosti v oblasti křídové pánve.

19

Roudnice nad Labem a blízké okolí je známé především pro svou produkci vína a zeleniny. Právě díky tomu je Roudnicko spolu s Litoměřicemi nazýváno Zahradou Čech. Většina okolních vesnic má zemědělský charakter, centrem zemědělských obcí je například Budyně nad Ohří. Přírodní a klimatické podmínky na tomto území zemědělství přejí, proto většina území tvoří zemědělské plochy. Oblast celého Podřipska spadá do několika povodí. Do povodí Labe a Ohře, okrajově do povodí Vltavy. Díky řece Labe se v Roudnici daří vodním sportům, například kanoistice, která má ve městě i svůj vlastní klub. V letních měsících se na povodí Labe pořádá řada závodů, například na divoké vodě. Momentálně však byla divoká voda zničena z důvodu stavby vodní elektrárny v místě, kde byla vybudována divoká voda. Nová dráha má opět vzniknout. Po ukončení hlavních prací na elektrárně se na ní má začít pracovat. Podzemní vody nalezneme v blízkosti Mšeného, zhruba 14 kilometrů od Roudnice. Jsou to železnaté prameny, na jejichž základě byly roku 1776 založeny lázně, dnes však lázně fungují na jiném principu. Tyto železnaté prameny se tvoří vyluhováním oxidů a hydroxidů železa v horninách, v dnešní době tyto prameny využívány nejsou. Klimatické podmínky jsou v oblasti Roudnicka poměrně dobré, pro cestovní ruch si myslím, že jsou ideální. Léto bývá teplé a suché, zimy mírné. Průměrná roční teplota je 8,5 °C. Tyto klimatické podmínky jsou vhodné především pro cestování od jara do podzimu. Jelikož zimy jsou zde mírné a není tu dostatek sněhu ani míst, kde by se dalo například lyžovat, je Roudnice nad Labem a okolí v zimních měsících méně navštěvováno. Dle analýzy města Roudnice nad Labem se město řadí mezi oblasti se střední emisní zátěží. V okolních obcích je kvalita ovzduší dobrá, pouze lokálně může být ovlivněna spalováním pevných paliv v domech a bytech či vlivem automobilové dopravy. Střední emisní zátěž je zaviněna především tím, že se v okolí nachází poměrně dost zdrojů znečištění ovzduší. Jedná se například o ČEZ, a. s., Mondi Štětí, a. s., zemědělské farmy ve Straškově a několik dalších. Na druhou stranu Roudnice nabízí spoustu přírodních atraktivit ve zdejší krajině. Návštěvníci i obyvatelé se mohou vydat na procházky podél řeky Labe, navštívit lesy mezi Vědomicemi, Kyškovicemi, Chodouny a Vrbicí, vydat se do některých míst přírodního parku Dolní Poohří, například do Budyně nad Ohří, Doksan nebo Nových 20

Dvorů u Doksan. Překrásné je také okolí Řípu nebo lesy okolo Předonína. Přímo ve městě jsou významnými krajinnými prvky: Horův park, park na Karlově náměstí, park pod rozhlednou a Tyršův park. Pokud vezmeme Roudnici jako obec s rozšířenou působností, na jejím území pak nalezneme maloplošná zvláště chráněná území: Přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Jedná se o NPP Kleneč, PR Loužek, PR Pístecký les, PR Myslivna a PP Slatiniště u Vrbky. Celková plocha maloplošně chráněných území je 159,8782 hektarů. Ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem je vyhlášeno celkem 201 kulturních památek a pouze jedna národní kulturní památka, kterou je hora Říp s rotundou, o které se zmíním podrobněji níže v této práci. Co se týče fauny, je v Roudnici nad Labem (především na roudnickém letišti) výskyt syslů obecných, kteří jsou kriticky ohroženým druhem s národním významem. Z flóry se pak na území Roudnicka vyskytují zvláště chráněné rostliny: hvozdík písečný (Kleneč), sinokvět chrpovitý (Oleško), hrachor hrachovitý (Mšené - lázně). [25] Hora Říp Říp (455,5 m. n. m.) je považován za nejpamátnější českou horu a již od dávných dob je symbolem našich národních dějin. S horou Říp je spjata jedna ze základních pověstí českých dějin o příchodu praotce Čecha do naší země, o které jistě slyšelo každé malé dítě již při svých prvních hodinách vlastivědy. Na vrcholku této památné hory, kterou by řada odborníků nazvala sopkou, stojí románská rotunda, která je od roku 1126 obnovená k příležitosti věčné památky na vítěznou

bitvu

knížete

v bitvě u pohraničního

Soběslava

Chlumce.

Kaple

I.

proti nebyla

římskému původně

císaři zasvěcená

Lotharovi patronu

Přemyslovců sv. Jiří, ale pouze patronu země české sv. Vojtěchovi. Teprve později, v 16. století, došlo k svěcení na sv. Jiří. Dnes se název často uvádí se jmény obou svatých. Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěch na Řípu je Národní kulturní památkou. Významnou roli sehrál Říp v období českého národního obrození. V průběhu velkého táboru lidu v roce 1868 byl na Řípu vyzvednut a slavnostně dopraven do Prahy jeden ze základních kamenů Národního divadla. Tradiční dubnová pouť k uctění svátku sv. Jiří se koná již od 16. století. O této pouti je zmínka v další části této práce.

21

Rotunda s válcovou západní věží a polokruhovou apsidou dovršuje a zároveň uzavírá vývoj podobných staveb v Čechách. Ve věži můžete stále vidět dvě původní sdružená románská okna se středovými sloupky. Naproti tomu stávající portál s půlkruhovými sklenutými okny pocházejí z rekonstrukce objektu v letech 1869 a 1881. V roce 1870 byla do vnitřku rotundy umístěna také socha sv. Jiří s drakem od českého sochaře Bernarda Otto Seelinga. Nově se na výzdobě interiéru kaple významnou měrou podílel také český sochař Stanislav Hanzík. (Vlastivědný spolek Říp, 2009; Národní památkový ústav Ústí nad Labem, 2006)

Obr. č. 2: Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu

Další hory v okolí Kromě hory Říp je možné navštívit některé z mnoha vrcholků Českého středohoří. Mezi ty nejznámější a nejnavštěvovanější patří například: Hazmburk, Kamýk, Lovoš, Milešovka, Radobýl, Sedlo nebo Varhošť, kde se nachází také rozhledna.

22

Zřícenina hradu Hazmburk Jednou z dominant krajiny Českého středohoří, jak jsem již zmínila, je také Hazmburk. Stojí na vrcholku čedičového masivu a je připomínkou slávy nedobytného gotického hradu. Všichni, kteří mají rádi široké pohledy do krásné krajiny, především dolního Poohří, se mohou vydat na výlet právě sem a z výšky 418 m. n. m. se rozhlédnout do dálek a prohlédnout si také zříceninu hradu, která tu stojí. Návštěvníkům jsou také zpřístupněny obě věže. Bílá věž a Černá věž. Z obou věží je krásný výhled na okolí. Bílá věž má výšku 25 metrů a Černá věž o metr více, tedy 26 metrů. [3]

Obr. č. 3: Zřícenina hradu Hazmburk s Bílou věží, pohled ze zadní části

Přírodní památka Dobříňský háj Tento velký lužní háj se nachází v obci Dobříň, přibližně 2 kilometry od Roudnice. Do Dobříňského háje se dá dojít i pěšky podél Labe. Jde o jeden z posledních dochovaných polabských lužních hájů na území Ústeckého kraje. Plocha háje je 21,2 hektarů a na konci roku 2010 byla lokalita vyhlášena Přírodní památkou, především pro ochranu lesní vegetace a ohrožených sněženek, které se tu vyskytují v opravdu velkém množství. Kromě sněženek se v tomto místě vyskytují také ohrožené druhy hmyzu. [4] 23

Pískovna Dobříň Pískovna v Dobříni je v letních měsících velice oblíbeným místem na koupání, ačkoli je aktivním těžebním místem písku a po celém areálu jsou výstražné cedule s nápisy „Vstup na vlastní nebezpečí“, lidé sem pravidelně přijíždějí na letní opalování a koupání. Bohužel je toto místo také v podstatě jediným místem, kde se dá v letních měsících koupat. V Roudnici se nenachází letní koupaliště a tak většina míří právě sem.

2.1.2 Kulturně-municipální předpoklady Kulturní památky Mezi kulturní památky zahrnu jak architektonické památky, tak památky technické. Zmíním se také o památnících a pomnících, které se v Roudnici nebo blízkém okolí nacházejí. Město Roudnice nad Labem je městskou památkovou zónou a architektonických památek tu je dostatek. Roudnický zámek Roudnický zámek, který vznikl v letech 1652–1684, je dominantou města a především náměstí, na kterém se nachází. Na zámek je vidět ze všech stran náměstí a tak všichni, kteří do Roudnice přijíždějí přes most, ihned spatří tento barokní monument, na jehož místě stál původně románský hrad, avšak z původního hradu na tomto místě zbylo jen pramálo. Roudnický zámek se tyčí nad řekou Labe a je ve vlastnictví Lobkoviczů. Zámek byl již v minulosti sídlem vévodů a knížat rodiny Lobkowiczů a tak dokumentuje ve svých místnostech dějiny a život právě tohoto rodu. V zámeckém areálu návštěvníci mohou spatřit nejenom zámecké budovy, ale také kostel, klášter, jízdárnu nebo zmíněné základy původního hradu, které pocházejí z 12. století. Roudnický zámek je k dispozici návštěvníkům od dubna do konce října, kromě pondělí je otevřen po celý pracovní týden i o víkendy. Prohlídky zámku jsou možné i mimo uvedenou sezónu po telefonické dohodě, především pro skupiny. Popřípadě mohou návštěvníci zvolit i atraktivní noční prohlídku zámeckých prostor, ale opět je nutné dohodnout si termín telefonicky či prostřednictvím elektronické pošty. Pro milovníky dobrého a kvalitního vína doporučuji navštívit i Lobkowiczké zámecké vinařství, jehož sklepy se nacházejí v podzemí zámku. Toto vinařství má dlouholetou tradici a snaží se produkovat pouze kvalitní vína, o čemž svědčí jistě i to, že roudnická vína získala řadu ocenění. Ochutnávku vín můžete také absolvovat v době konání vinobraní v Roudnici, 24

kdy je řízená degustace zdejších vín tradičně na programu. Zajímavostí také je, že se do roku 2009 v prostorách zámku nacházela vojenská hudební konzervatoř. [5]

Obr. č. 4: Roudnický zámek

Věž Hláska V minulosti byla Věž Hláska součástí opevnění města, dnes už je to však jediná dochovaná část městského opevnění. Původně věž sloužila k různým účelům, a proto v průběhu let měnila svou podobu. Měla například obrannou funkci, využívala se k ohlašování požárů či jako letecká pozorovatelna. V současné době plní pouze funkci rozhledny. Pokud vystoupíte do věže, čeká Vás krásný pohled na celé město a především na řeku Labe, rozhledna se totiž tyčí přímo nad řekou. Věž Hláska je vidět i z roudnického náměstí a přístup na ní je velice snadný. Stačí pěšky dojít do horní části Karlova náměstí, kde se na pravé straně nachází navazující Husovo náměstí a toto náměstí projít až na samotný konec. Průvodce také všem návštěvníkům podá kvalitní výklad o historii města a o dalších památkách, které v Roudnici nalezne. Kostel Narození Panny Marie a bývalý augustiniánský klášter Roudnický kostel, kterému byl základní kámen položen roku 1333, za dobu své existence získal několik podob a prošel řadou rekonstrukcí, převážně kvůli vypálení a poboření kostela. Stavba kostela, který založil biskup Jan IV. z Dražic, trvala více než 25

20 let a již roku 1421 došlo k prvnímu velkému zásahu husitů, kteří kostel z většiny zbořili a zapálili. Husity však ničení kostela neskončilo, spíše začalo. Ještě několikrát se útoky na kostel opakovaly a na první velkou rekonstrukci si kostel počkal až do roku 1725, kdy se úkolu zhostil architekt Octavian Broggi. „Klášterní kostel Narození Panny Marie je typickou stavbou české gotiky 1. poloviny 14. století. Má podobu basilikálního trojlodí s bohatě vystavěným kněžištěm“ [6] Románský hrad Použití slova hrad není možná úplně nejvhodnější, vhledem k tomu, že z hradu zbyla opravdu jen malá část, ale kdysi byl hrad dominantou a chloubou města. Hrad se tyčil nad řekou Labe ve dvanáctém století a měl tak strategickou polohu při nájezdech na město. Do dnešní doby se bohužel dochovalo pouze obvodové zdivo, které je zpevněné několika věžicemi a v přízemí velký částečně podsklepený sál. Kaple sv. Josefa Jedná se o barokní kapli, která byla vystavěna roku 1777. Celá stavba je tvořena menší předsíní a čtverhrannou kaplí, která má zaklenutou kopuli s lucernou. Uvnitř je k vidění oltář z umělého mramoru a na kopuli mohou návštěvníci spatřit malbu se čtyřmi evangelisty a kompozicí „Zasnoubení Panny Marie“ a „Útěk do Egypta“. Kaple je přístupná v sezóně, kdy je součástí prohlídky kostela. Návštěvu je možno realizovat také o vybrané víkendy nebo v době konání vinobraní, kdy jsou otevřené všechny památky ve městě. [7] Kaple sv. Viléma Další z roudnických kaplí, která je pro turisty atraktivní. Kaple byla vystavěna v letech 1726–1728 majitelem roudnického zámku Filipem Hyacintem z Lobkowicz a jeho v té době druhou ženou Annou Marií Vilemínou, kněžnou z Althanu. Stavbou, která vznikla na místě tehdejšího popraviště zvaného jako “Na stínadlech“, byl pověřen stavitel vrcholného baroka Octavio Broggio, jehož úkolem byla také velká rekonstrukce roudnického kostela. Kaple má obdélníkový půdorys s dynamicky prohnutým průčelím, postranní pilastry nesou kladí s bohatě profilovanou římsou. Interiér kaple je zdoben freskami Václava Vavřince Reinera. Veškerá činnost, která byla na kapli provedena je v sounáležitosti slohové i estetické, a proto se stavba řadí mezi skvosty vrcholného baroka v Čechách. [8] 26

Kratochvílova rozhledna Rozhledna, která stojí v jednom z roudnických parků, se nachází zhruba půl kilometru od centra města a je tak pro všechny návštěvníky snadno dosažitelná. Byla postavena roku 1935 k 60. výročí od vzniku podřipské rolnické záložny a pojmenována po zakladateli záložny Václavu Kratochvílovi. Na stavbě se podílel architekt Otakar Štěpánek, který ji navrhl ve funkcionalistickém stylu a samotnou stavbu provedli stavitelé A. Hádl a F. Hájek. Rozhledna se nachází ve výšce 208 metrů nad mořem a její celková výška je 11 metrů. Poslední renovace proběhla v roce 2004, kdy se opět vrátily i původní tabulky s popisy výhledů. Výhled z vrcholku rozhledny je krásný a můžete spatřit kromě města také vrcholky Českého středohoří, hrad Hazmburk, vysílač na Bukové hoře a při opravdu dobré viditelnosti i Krušné hory. Otevřeno je denně a vstupné je zdarma. [9] Pseudorenesanční Radnice Radnice byla postavena podle projektu stavitele Kuželovského, roku 1869 na místě dvou středověkých domů. Fasádu domu navrhl Alois Samohrd a fresky byly provedeny Láďou Novákem. Původní radnice, která byla renesanční, stála na místě dnešní knihovny. Knihovna se nachází o dvě budovy dál od radnice. Přímo vedle radnice je návštěvníkům k dispozici Amber hotel Vavřinec s restaurací. V budově radnice se také nachází informační centrum.[10]

Obr. č. 5: Pseudorenesanční Radnice (velká světlá budova) 27

Špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého „Stavitelská huť Antonia Porty po dokončení zámku pokračovala i na výstavbě okolních hospodářských budov. Špýchar, neboli sýpka, byl vystavěn v barokním slohu v poslední čtvrtině 17. století. Před budovou je umístěn sloup z roku 1721 se sochou sv. Jana Nepomuckého (patrona uchování zpovědního tajemství a šťastného návratu).‘‘ [10] Další atraktivity města Kromě výše zmíněných atraktivit lze ještě zmínit Roudnický most, Zvonici, Morový sloup a sochu sv. Vavřince, Pomník mistra Jana Husa, Roudnický židovský hřbitov, Kaple sv. Rozálie, Karlovo a Husovo náměstí s krásnými historickými domy. Atraktivity v okolí Klášter Doksany Vesnička Doksany leží zhruba 10 kilometrů od Roudnice nad Labem a nalezneme zde, v jihovýchodní části na břehu ramene řeky Ohře, krásný dochovaný klášter ve kterém byla vychovávána a vzdělávána Anežka Česká. Tento ženský premonstrátský klášter byl založen již roku 1141 českým knížetem Vladislavem II. a jeho ženou Gertrudou. Za dobu své existence klášter prošel řadou změn. Nechyběl obrovský rozmach ve 13. a 14. století, vyplenění během třicetileté války, v polovině 17. století došlo k úctyhodné barokní přestavbě, ale i následnému zrušení kláštera, které ukončil v roce 1782 císař Josef II.

Následně byl klášter využíván jako nemocnice a kasárna. Později došlo

k úpravám a změně charakteru na panské sídlo – zámek. V roce 1945 připadlo panství v Doksanech Státnímu statku v Roudnici nad Labem a až v roce 1998 se sem vrátily řádové sestry. Klášter je plně funkční a probíhají tu pravidelně modlitby, mše i projevy. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout románskou kryptu, klášterní kostel Narození Panny Marie nebo barokní zahrady s anglickým parkem. [11] Památník Terezín Za druhé světové války byl Terezín městem, ve kterém se nacházel největší koncentrační tábor na našem území. Dnes je toto místo velkým a zároveň jediným památníkem v naší republice, který připomíná tragické osudy desetitisíců Židů (mužů, žen i dětí), kteří si tímto koncentračním táborem prošli. Ačkoli je toto místo smutné a určitě v nikom nenavodí příjemné pocity, pravidelně sem míří autobusy se stovkami 28

turistů. K vidění jsou stále expozice v Muzeu ghetta, kasárny, pietní místa, stavby a pomníky. Otevřeno je denně od rána do pozdních odpoledních hodin. Od Roudnice je Terezín vzdálen 15 kilometrů. [12] Kulturní a společenské akce V Roudnici se po celý rok koná několik menších kulturních akcí. Především v Kulturním domě Říp se celoročně hrají různá představení, spousta z nich je i pro děti. Nejvíce akcí se koná v jarních a letních měsících, kdy do Roudnice zavítá i nejvíce turistů. Během roku se v Roudnici pořádá několik různých akcí k různým příležitostem, často to bývají různá výročí a tak město uspořádá akce, kdy přijedou známí zpěváci a kapely. Co se týče například koncertů, žádné velké se v Roudnici nekonají, ale například roudnické kapely mívají pravidelné vystoupení v restauraci Renda. V posledních letech se místem pro konání různých koncertů a festivalů stalo místo pod horou Říp. Říp si pro svůj koncert vybrali například Eva a Vašek, oblíbení především u starších občanů. Minulý rok se konal první ročník Řípfestu na kterém nechyběly známé hvězdy jako například: Ozzy Osbourne, Nazareth nebo Korn. Vinobraní Roudnické vinobraní patří k jedné z největší akcí pořádaných v tomto městě. Každoročně se při této příležitosti sejdou místní obyvatelé a rok od roku přibývá i návštěvníků z jiných měst a vesnic. Vinobraní každoročně probíhá v září, zpravidla v polovině, a je tak přivítáním podzimu a oslavou dobrého vína, pití, hudby a zábavy. V posledních letech se vinobraní koná na náměstí a v prostorách Roudnického zámku a zámeckého parku, kde nechybí spousta stánků a programy pro děti i dospělé. Město Roudnice nad Labem se ve spolupráci s Lobkowicz Events Management snaží přilákat co nejvíce návštěvníků na tuto událost a proto výběr hostů je každým rokem lepší, přijíždějí sem známé kapely a zpěváci. V roce 2012 jsme měli možnost shlédnout kromě domácích roudnických kapel také hvězdy, jako jsou například: Gipsy.cz, Clou, UDG, David Deyl, Olga Lounová nebo skupina Segment. Při příležitosti vinobraní jsou také otevřeny místní památky a tak mají všichni možnost spojit kulturu s trochou historie. [20]

29

Řipská pouť Tradiční Řipská pouť se koná v obci Krabčice již od 16. století a je událostí, která každoročně přiláká desetitisíce turistů. Původně měla pouť konaná v Krabčicích, nacházejících se zhruba 5 kilometrů od Roudnice nad Labem, spíše podobu Jarmarku, časem však dospěla až do dnešní podoby. Pouť se koná vždy v dubnu, okolo 24. dubna, kdy slaví svátek Jiří a trvá od pátku do neděle. Není náhodou, že je pouť v tomto datu, jde o oslavu svatého Jiří, kterému je zasvěcena kaple na vrcholku hory. Pokud se sem turisté rozhodnou vydat, čeká tu na ně zhruba stovka různých atrakcí, spousta stánků s různými pochutinami, hračkami, květinami nebo textilem. Zkrátka na své si tu přijde úplně každý, jak milovníci sladkých ručně malovaných perníků, tak milovníci sýrů, masa i piva. A pokud někdo jen rád nakupuje, určitě si z této pouti může odnést nějaký pěkný kousek oblečení či ručně vyráběné bižuterie. Pod úpatím hory také nikdy nechybí alespoň jedno podium, které po celé tři dny patří kapelám, zpěvákům, hercům, moderátorům a organizátorům, kteří zpestří tuto velkou událost nejen dětem a jejich rodičům, ale i mládeži. Tradičně nechybí nikdy přehlídka veteránů a skoky padákem na přesnost, přičemž v neděli je vždy vyhlášen vítěz a nejlepší letecký sportovec roku. Doprava na Řipskou pouť je vždy zajišťována vlakovými a autobusovými spoji a navazující kyvadlovou autobusovou dopravou z náměstí v Roudnici nad Labem. Spoje jsou každoročně posíleny a je možno využít i historického vláčku, který uvítají především rodiny s dětmi. Dle starosty obce Krabčice, Jiřího Šimáčka, v roce 2012 zavítalo na Řipskou pouť více jak 50 tisíc návštěvníků. Farmářské trhy v Roudnici nad Labem Minulý rok, tedy v roce 2012, se poprvé na Husově náměstí objevily farmářské trhy. Letos opět na stejném místě je možnost tyto trhy od dubna do listopadu navštívit. Konají se každou sobotu dopoledne jednou za 14 dní. A jako ve většině naší republiky i tady se objevují stánky s českými produkty. Maso, ryby, sýry, víno, ovoce, zelenina, sladké pochutiny a nechybí ani stánky s kořením, bylinkami a květinami. Určitě stojí za to se alespoň na malou chvíli zastavit a něco si z těchto trhů odnést.

30

Jarmark ve Štětí Tradiční štětský jarmark, který se v tomto městě koná už léta, každoročně přiláká spousty turistů a obyvatel z okolí. Na jarmarku nechybí stánky s různými pochutinami, hračkami, oblečením, doplňky a spoustou dalšího zboží. Štětský jarmark má vždy pestrý doprovodný program pro děti i dospělé, přičemž vstupné je zdarma. Děti si mohou užít zábavu na kolotočích nebo shlédnout loutkové divadlo. Dospělí se mohou pobavit a zazpívat si při vystoupení kapel a zpěváků. Jarmark se koná vždy v první polovině září.

2.2 Selektivní předpoklady „Selektivní předpoklady zahrnují předpoklady demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlaví), politické (politická stabilita/ nestabilita, válka, terorismus, fundamentalismus, nacionalismus, rasismus, bezpečnostní situace atd.), sociologické (ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků a objektů individuální rekreace, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena rodiny, počet a struktura členů domácnosti, mentalita, životní styl, xenofóbie; mnohé jevy klasifikované ve společnosti - demografické, sociální, politické apod.–vzájemně se ovlivňují a není mezi nimi pevná hranice), urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba sídel, bytový fond), ekologické (nejen aktuální kvalita životního prostředí, ale také trendy vývoje jeho kvality), personální (profesionalita ve službách, managementu).“ (Pásková, Zelenka, 2002) Nejvyšším orgánem samosprávy města je zastupitelstvo. Zastupitelstvo schvaluje program rozvoje města, rozpočet města a obecně závazné vyhlášky. Roudnické zastupitelstvo tvoří celkem 18 členů, z čehož 3 místa patří starostovi a místostarostům města. Jak už jsem zmínila, o vedení města se dělí starosta a 2 místostarostové. Starostou je pan Vladimír Urban, prvním místostarostou pan Pavel Šrytr a druhým je pan Zdeněk Kubínek. Výkonným orgánem města je rada města, kterou tvoří kromě 4 radních ještě starosta a oba místostarostové. A nyní už se podíváme na konkrétní číselné statistiky. Všechny níže uvedené údaje o počtech obyvatel, průměrném věku, sňatcích a tak dále, jsou převzaty ze stránek Českého Statistického Úřadu. Všechny údaje se také vztahují k roku 2010, novější údaje bohužel Český Statistický Úřad zatím neposkytuje.

31

Demografické údaje za rok 2010 muži

Stav

6 380

Celkový počet obyvatel

obyvatel ženy

k 31.12.2010

6 714

0 – 14

V tom ve

15 – 64

věku

let

9 017

nad 65

Počet sňatků Nově narození

Potraty

937 z toho muži

2 227

let

41,8

13 094

1 850

let

4 569

Celkem

143

muži

50

z toho

139

Přistěhovalí

Celkem

407

Přírůstek

Vystěhovalí

Celkem

546

stěhováním

muži

Přirozený

38

ženy

77

samovolný

12

miniinterupce

26

jiné

12

ženy

81

58

4

4 448

1 353

66

Celkem

obyvatel

z toho ženy

Rozvody

Zemřelí

Celkový přírůstek

913

874

58 Celkem

Průměrný věk

-139

Stěhováním

-139

Tabulka č. 1: Demografické údaje za rok 2010

32

Významné osobnosti Čestní občané a osobnosti K Roudnici a k její historii se vztahuje mnoho osob z české historie, které se více či méně, podepsali i na rozvoji Roudnice a určitě stojí za zmínku. Mezi uvedenými osobami jsou jak čestní občané, tak osoby, které měly vliv na pozdější rozvoj města. Nechybí ani jména, která jsou důležitá nejen pro Roudnici, ale také pro českou historii. 1904–1942: ANTONÍN HERYNK Antonín Herynk byl učitel, publicista, komunální politik, osvětový pracovník a také starosta města Roudnice nad Labem. V dnešní době je jeho jméno téměř zapomenuto a to i přesto, že před 2. sv. válkou patřil k nejvýznamnějším osobnostem Roudnicka. Do roku 1989 bylo jeho jméno zamlčováno, jelikož pro ideology dřívějšího režimu byl tento úspěšný starosta v rámci jednostranně nastavené propagandy nepřijatelný. Narodil se 9.6.1884 v Butovicích u Prahy a v roce 1904 začal v Roudnici učit. Po třiceti letech se vypracoval až na pozici ředitele v obecné chlapecké škole a reprezentoval učitele na Podřipsku. Další jeho činností bylo pořádání přednášek, při kterých se snažil ostatní vzdělávat nejen v historii, ale také v oblasti politických a sociálních otázek. Většinu svého času věnoval právě této rozsáhlé vzdělávací a osvětové činnosti. Roku 1922 se stal členem městského zastupitelstva a o tři roky později také členem městské rady. V letech 1929–1935 byl prvním náměstkem starosty. Bojoval s českými fašisty, jejichž snahou bylo ovládnutí Roudnice. Naštěstí jejich snaha byla neúspěšná. Od roku 1935 působil ve městě sám jako starosta za sociálně demokratickou stranu. Svojí funkci výborně využíval a snažil se o neustálý rozvoj města, o který se začal zajímat již ve funkci radního. Ve funkci starosty zůstal do ledna 1939 a setrval by v ní jistě déle, kdyby se kvůli nátlaku českých fašistů nemusel této funkce vzdát. V červnu téhož roku byl zbaven i funkce ředitele školy a poslán do penze. O tři roky později, roku 1942, byl udán, zatčen gestapem a následně 30.6., popraven v Praze na střelnici Kobylisy. [13, 14]

33

30.9.1895,

ROKY:

1901, 1907, 1908, 1937: TOMÁŠ GARRIQUE MASARYK –

Prezident osvoboditel, několikrát navštívil a přednášel v Roudnici 19.10.1947: DR. MAX LOBKOWICZ – majitel roudnického zámku, čestný občan 28.10.1947: DR. EDVARD BENEŠ – II. Československý prezident (jmenovací dekret vlastní podřipské muzeum), čestný občan 10.5.1968: ARM. GEN. LUDVÍK SVOBODA – prezident ČSSR a člen předsednictva ÚV KSČ, čestný občan 10.5.1968: ALEXANDR DUBČEK – poslanec Federálního shromáždění ČSSR a generální tajemník ÚV KSČ, čestný občan 11.4.1984: DR. MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL – prozaik, autor historické beletrie, filmový scénárista, čestný občan 10.12.1984: JAN KOZÁK – spisovatel, čestný občan 20.11.1997: MILOSLAV VLK – kardinál, 35. arcibiskup pražský, metropolita a primas český, čestný občan 22.2.2009: RNDR. ING. LADISLAV NICEK – Nestor českého otužileckého plavání a roudnický rodák, čestný občan [15] Známé osobnosti V Roudnici i v současné době žije několik slavných osobností, které se sice nijak výrazně nepodílejí na rozvoji města, ale jako zajímavost si myslím, že za zmínku stojí. Jejich jména se často objevují v médiích, takže většina lidí tyto jména zná. Níže uvedu pár z nich. I když například první dva se aktivně zapojují do dění města (Demonstrace za Roudnickou nemocnici – vystoupil zde a pronesl svůj názor pan Michal Horáček i pan Martin Maxa, který zazpíval a nebylo to jeho první vystoupení v Roudnici. Jsou to lidé ze současnosti, takže jejich význam pro město zhodnotí až historie. MICHAL HORÁČEK – spisovatel, textař, žije zde MARTIN MAXA – zpěvák, žije zde BOHUMIL KLEPETKO – televizní moderátor, narodil se zde a žije zde LENKA BRADÁČOVÁ – vrchní státní zástupkyně, narodila se zde ZDENĚK ŠČASNÝ – fotbalista, žije zde

34

2.3 Realizační předpoklady „Realizační předpoklady jsou předpoklady CR zahrnující komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a infrastrukturu CR (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení, dopravní zařízení, další zařízení infrastruktury CR).“ (Pásková, Zelenka, 2002)

2.3.1 Materiálně technická základna Pod materiálně-technickou základnu je zahrnuta veškerá infrastruktura města, která je potřebná pro život místních obyvatel a především pro spokojený pobyt všech návštěvníků města Roudnice nad Labem či okolí. Ubytovací kapacity Hotely Myslím si, že ubytovací kapacity jsou pro Roudnici jistou slabinou. V Roudnici se nachází pouze tři hotely, z čehož jeden, Amber Hotel Vavřinec, je poměrně vyšší cenové kategorie na takto malé město, takže návštěvníci hotelu jsou spíše obchodníci, jelikož zmíněný hotel disponuje kongresovým sálem. Další dvě ubytovací kapacity jsou Hotel Koruna a Hotel Lípa. Hotel Lípa je vhodný především pro sportovce a často je využíván na soustředění a to z toho důvodu, že se v areálu nachází fotbalová hřiště a fitness zázemí. Hotel Koruna je poměrně flexibilní, nabízí ubytování v hotelových apartmánech v nejvyšším patře hotelu, ale také jednodušší cenově přijatelné pokoje pro hosty, kteří přenocují pouze jednu noc. Tyto pokoje „mládežnického hotelu“, jak je nazývá samotný hotel Koruna, jsou vhodné také například pro cyklisty, kteří nechtějí platit zbytečně velké peníze za komfort, ale stačí jim příjemný jednoduchý pokoj. Další ubytování je možné zvolit ve městě Štětí, které se nachází zhruba 10 kilometrů od Roudnice. Ve Štětí je možné se ubytovat také ve třech ubytovacích kapacitách: Hotel Sport, Hotel Terek a Penzion Oáza. Pokud se návštěvníci města neubytují v Roudnici a nechtějí do Štětí, mohou zvolit Hotel Amálka v obci Straškov, který se nachází 6 kilometrů od Roudnice.

35

Stravovací služby Roudnice, ačkoli je poměrně malá, disponuje velkým množstvím restaurací či jiných stravovacích zařízení, avšak kvalita stravy není v každé z nich úplně perfektní. Myslím si, že na tomto by provozovatelé měli zapracovat, určitě by jejich restaurace navštěvovalo více zákazníku, místních i turistů. Většina stravovacích zařízení v Roudnici jsou pizzerie, ale ve své nabídce mají kromě pizz také jiné pokrmy, přes těstoviny až po hovězí maso na různé způsoby. V Roudnici a okolí mohou místní i návštěvníci zajít do těchto restaurací: Pizzerie Vavřinec, Pizzerie Koruna, Pizzerie pod Lipou, Restaurace Maják, Steakgrill v obci Račiněves, Zámecká restaurace, Restaurace Renda, Restaurace a bar Monako, Pizzerie Ĺapetito. Přičemž všechny tyto stravovací zařízení mají i venkovní posezení, které je možné využít vždy od jara do podzimu. Kromě zmíněných restaurací se v Roudnici nachází několik rychlých občerstvení, asijské bistro, oblíbené jsou i „turecké kebaby“. Pro milovníky sladkého pečiva jsou v Roudnici tři cukrárny, z toho dvě na náměstí. Téměř každá restaurace má také zázemí kavárny a na jídelním lístku zákusky. Pro ty, kteří si rádi dají sklenku vína nebo míchaný drink jsou v Roudnici také bary. Nově byla před koncem roku 2012 otevřena čajovna, která několika místním chyběla, což se také projevilo při dotazníkovém šetření. Čajovna nabízí širokou škálu čajů, vodní dýmky a dokonce nápojový lístek s množstvím míchaných koktejlů. A aby měli lidé kam vyrazit i v týdnu, čajovna pořádá úterní akce s živou hudbou v příjemném prostředí. Kulturní zařízení Muzea Podřipské muzeum Muzeum, které vzniklo již roku 1900, za dobu své existence fungovalo na několika různých místech. Do 50. let 20. století se muzeum různě stěhovalo v rámci města a zámku. O propagaci se staral především profesor Karel Rozum. Logické je, že kvůli stěhování muzeum neprosperovalo zrovna nejlépe a tak na přelomu 50. a 60. let, bylo zrušeno. Rok 1999 byl pro muzeum stěžejním. Především díky Společnosti pro obnovu Podřipského muzea, bylo muzeum znovu otevřeno. Až do roku 2003 se muzeum nacházelo v prostorách městského úřadu. Prostory úřadu však nedostačovaly a bylo 36

nutné muzeum přestěhovat do rozsáhlejších prostor. Během roku 2003 vedení města zajistilo pro muzeum nové prostory. Podřipské muzeum však vlivem předchozího zániku nemělo žádné rozsáhlejší expozice a tak bylo nuceno k výpůjčkám a pomoci od litoměřického muzea a Národního muzea v Praze. Pomoc zafungovala úžasně a naše muzeum získalo zpět obnovený základ muzejní sbírky. Tyto sbírky v minulosti již muzeu patřily, jenže díky jeho zrušení byly rozmístěny do zmíněných muzeí a část byla také rozkradena. Podřipské muzeum má pro všechny své návštěvníky připraveny stálé expozice, které se v muzeu nachází po celý rok. Od roku 2004 je významnou součástí muzea expozice, zaměřená na historický vývoj Roudnice a okolí. Kromě zmíněných stálých expozic nabízí také různé dočasné expozice, které se mění a zpravidla každý měsíc je pro návštěvníky připraveno něco nového. Návštěvníci se mohou také přijít podívat na výstavy různých fotografií Podřipska nebo si poslechnout některou z přednášek, kterou pořádají zaměstnanci muzea. Na ukázku uvedu dvě ze zmíněných přednášek: Povídání o letecké archeologii, Pravěká a středověká historie Roudnice nad Labem. [16] Muzeum čs. opevnění Roudnice nad Labem Toto muzeum je jedním z dalších v Roudnici nad Labem. Nachází se na konci města, na místě, kde vjíždíte z Roudnice do obce Podlusky. V současné době na tomto místě vyrostlo nákupní centrum, které skýtá všechny druhy obchodů, přes potraviny, drogerii, textil, hračky a dokonce i elektroniku. Nákupní centrum přiláká spoustu návštěvníků z okolí a mohlo by tak dát potenciál k větší návštěvnosti muzea čs. Opevnění. Ke stavbě polního opevnění došlo v roce 1937. Celkem bylo vystavěno 81 takovýchto objektů a jejich cílem bylo zabránit přechodu nepřátel přes řeku Labe tak, aby se zabránilo postupu na Prahu a Roudnici. Roku 1998 začali členové Klubu přátel čs. opevnění Roudnice n. L s opravou, čistěním a rekonstrukcí stávajícího bunkru a v dnešní době má stejnou podobu jako v roce 1938. [6] Galerie Galerie moderního umění Roudnice nad Labem Za vznik roudnické galerie město vděčí především mecenáši a sběrateli Augustu Švagrovskému, který v roce 1910 zaslal do Roudnice bedny s obrazy spolu s přáním o postavení galerie moderního umění. V roce 2010 tedy roudnická galerie oslavila 37

100 let výročí založení a je tak třetí nejstarší veřejnou sbírkotvornou institucí v Čechách specializovanou na výtvarné umění. Galerie, jak jí dnes známe, byla po rekonstrukci otevřena roku 1965 v budově bývalé jízdárny Lobkowiczů, která byla postavena italským barokním architektem Antoniem Portou. O otevření se postaral především ředitel galerie Miloš Saxl a slavnostně tuto galerii přijel otevřít i ministr kultury Čestmír Císař. Na počátku galerie návštěvníci mohli spatřit kolekci jedinečných šedesáti obrazů Antonína Slavíčka. S pomocí místních, regionálních i státních institucí se kolekce v této galerii postupně, v kvalitním zázemí, rozrůstala a dnes je z ní významné centrum výtvarné kultury v České republice. V dnešní době skýtá galerie více jak tři tisíce sbírkových předmětů. Expozice jsou veřejnosti zpřístupněné po celý rok. Návštěvníci mohou do Roudnice zavítat a prohlédnout si jak stálou expozici, tak i krátkodobé prezentace různých druhů umění. V galerii nechybí ani doprovodné programy, které rozvíjí téma výstav. V prostorách galerie probíhají v průběhu roku koncerty, především klavírní. Nechybí ani divadelní představení literární či literárně hudební programy, přednášky, besedy i filmové večery. Pro ty nejmenší umělce je k dispozici výtvarný ateliér. V období od února do dubna probíhala například výstava Marie Filippové a Petra Helbicha. ,,Galerie představuje významné kulturní a společenské centrum Roudnice nad Labem i Podřipska, které však svým odborným programem dalece přesahuje hranice regionu. Je členem Rady galerií ČR a Asociace muzeí a galerií ČR. Jejím zřizovatelem je Ústecký kraj.” [17] Divadla Klasické divadlo v Roudnici bohužel nemáme, ale pravidelně se v Kulturním domě Říp pořádají divadelní představení pro dospělé i děti, zábavného i vážnějšího rázu. Oblíbené je například Sváťovo divadlo, které pořádá představení pro děti. Nejbližší divadlo se nachází na Mělníku, 20 kilometrů od Roudnice nebo v okresním městě Litoměřice, také 20 kilometrů od Roudnice.

38

Sportovní zařízení I přesto, že Roudnice není až tak velké město, nabízí podstatně velké sportovní vyžití. V Roudnici naleznete několik fitness center, fotbalová hřiště, krytý plavecký bazén, zimní hokejový stadion, tenisové kurty a spoustu dalšího. Labská stezka Pro cyklisty bude určitě zajímavá Labská stezka, která vede z Německa, kde je známá pod názvem Elberadweg. Labská stezka je také součástí evropských tras EuroVelo. Na území České republiky má tato trasa zhruba 370 kilometrů. Pokud se rozhodnete projet si tuto trasu celou, pak na vás kromě příjemných nížin čeká také stoupání v horských a podhorských údolí. Jako cíl nebo začátek si mohou cyklisté zvolit například pramen řeky Labe v Krkonoších. Labská stezka vede právě i přes Roudnici a tak do města každoročně přiláká i spousty německých turistů, kteří jsou opravdoví milovníci cyklistiky. Trasa, vedoucí přes Roudnici je příjemná. Cyklisté jedou po rovinaté asfaltové silnici podél Labe, a pokud se rozhodnou vydat například dále na Mělník, čekají je krásné pohledy na okolní vinice, chmelnice nebo horu Říp. [18] Cyklotrasy Všichni, kteří mají rádi cyklistiku si určitě v Roudnici a okolí přijdou na své. Kromě zmíněné Labské stezky je možné vydat se na kole například na Lovoš nebo ke zřícenině hradu Kamýk, odkud je možné dojet až na ústecký Střekov. Pro romantičtější povahy bude vhodná například projížďka Opárenským údolím, které se táhne severně od Lovosic, právě pod svahem Lovoše. Dají se tedy příjemně spojit dvě trasy. Při projížďce uvidíte Milešovský potok, zříceninu gotického hradu Opárno, bývalý mlýn pod hradem (možnost občerstvení). Je také možné vydat se na kole k vrcholku Řípu a odtud se pak vydat směrem na Mělník, kde můžou cyklisté navštívit zámek Mělník, patřící stejně jako zámek roudnický, Lobkowiczům. [23, 24] Sportovní akce V Roudnici se koná především spousta cyklistických závodů. Jde například o: Závod míru juniorů, „Po stopách Praotce Čecha“ (trasa: Roudnice–Říp+okolí) nebo „Giro de Zavadilka“. Kromě cyklistických závodů je možné navštívit okolí Labe, kde se pravidelně v červnu koná Evropský pohár rychlostních člunů. Roudnice je také místem, kde se daří kanoistice. Pravidelně jsou pořádány závody ve sprintech či slalomech na 39

„divoké vodě“. Momentálně se na tomto místě ale staví vodní elektrárna, po výstavbě dojde k znovuvybudování „divoké řeky“. Kanál Račice Veslařský kanál nebo také Sportcentrum v Račicích je oblíbeným místem pro různé sporty. Veslařská dráha vznikla na místě bývalé pískovny v roce 1986. Tento vodní kanál má délku 2 350 metrů, šířku 30 metrů a nabízí 8 závodních drah. Parametry kanálu jsou vhodné pro profesionály, takže se tu každoročně pořádají světové soutěže. Například: Mistrovství světa juniorů v kanoistice, Mistrovství světa ve veslování, Mistrovství světa Dračích lodí a dokonce i Mistrovství světa v rybaření. Okolo celého kanálu je silnice o délce 5 kilometrů a je využívána cyklisty, milovníky in-line bruslí nebo běhání. V areálu se nachází také hotel, restaurace, parkoviště, hlediště pro 5 000 diváků a další nezbytné zázemí. [19] Kulturní zařízení Kulturní dům Říp Pokud návštěvníci mají chuť zažít trochu kultury, stačí se vydat na Husovo náměstí do kulturního domu, za kterým se nachází i již výše zmiňovaná Věž Hláska. V Řípu se pořádají různé akce od divadelních představení po zábavní programy, plné smíchu a tradičně také taneční pro studenty. V plesové sezóně nechybí ani konání plesů. V březnu a dubnu se v kulturním domě konaly například zábavní akce: Jako doma s Ivo Šoldasem - večerem provází Lenka Selčanová, Travesti Hanky Panky. Vstupenky na akce pořádané v KD Říp mohou zájemci zakoupit v informačním centru nebo v městské knihovně. Knihovna Ervína Špindlera Dříve budova bankovního institutu a radnice, dnes knihovna, která ukrývá více jak 65 tisíc svazků knih. Knihovna se nachází na strategickém místě, přímo na Karlově náměstí v historické budově č. 19. Po vstupu do prostor knihovny se návštěvníci mohou vydat buď do oddělení pro dospělé, které se nachází v přízemí nebo si vystoupat pár desítek schodů do oddělení pro děti. V celém areálu se nachází vystavené obrázky a ruční tvorby dětí z místních škol a školek. Také se tu pro děti často pořádají různé soutěže, ať už výtvarné, recitační nebo úplně jiné. V horním patře vedle dětského 40

oddělení se nachází sál, kde se pořádají besedy, přednášky a výstavy, které jsou samozřejmě veřejnosti přístupné. Knihovna Ervína Špindlera nabízí mimo knih také denní tisk, noviny, časopisy a pro ty, co si raději vyhledávají informace na webových stránkách, je přístupný i Internet. Kino Kino je v Roudnici velkou otázkou a také velkým nedostatkem. V Roudnici se kino sice nachází, ale bohužel už není několik let v provozu a tak místní ani návštěvníci nemají kam vyrazit, aby se podívali na pěkný film, a musí tak volit buď filmové večery v poklidu domova, nebo si musí dojet několik desítek kilometrů do vzdálenějších měst. Nejbližší kino se nachází ve Štětí a má pravidelný, i když trochu užší program. Další možností jsou Litoměřice. Vyznavači multikin či opravdu velkoplošné produkce se vším všudy, si budou muset udělat výlet do Ústí nad Labem nebo do Prahy, což je cesta dlouhá 40 – 50 kilometrů. Zprostředkovatelské organizace Ačkoli je Roudnice nad Labem poměrně malé město, nachází se zde několik zprostředkovatelských organizací, především cestovní kanceláře a agentury. Cestovní kanceláře, které se v Roudnici nachází, jsou dvě a to: AXIA a SLAN tour. V Roudnici jsou navíc tři cestovní agentury: 1.CESTOVNÍ agentura, provozovaná Františkem Scherbaumem, H-Tour, provozovaná Olgou Holubovou a cestovní agentura Martin Černý. Kromě zmíněných CK a CA je možno využít služeb CA Veselý školní autobus, která zajišťuje akce pro školní kolektivy a mateřské školky.

2.3.2 Komunikační předpoklady Doprava Automobilová doprava Jak už jsem v úvodu této práce zmínila, Roudnice nad Labem je významnou dopravní křižovatkou. A to nejen díky mostu přes řeku Labe, ale i díky napojení na dálnici D8 (E55) na trase Praha–Ústí nad Labem–Drážďany–Berlín. Díky tomuto spojení se do Roudnice snadno dostanou i naši němečtí sousedé, kteří tvoří také část návštěvníků města.

41

Hlavní komunikace, které vedou přes město, jsou silnice č. II/240 (trasa: Praha-Kralupy nad Vltavou–Velvary–Roudnice nad Labem), silnice č. II/246 (trasa: Louny– Libochovice–Roudnice nad Labem–Mělník). Autobusová doprava Autobusové nádraží se nachází na Karlově náměstí, kde jsou zastávky podél zámku a poté na levé straně náměstí, naproti knihovně, městskému a finančnímu úřadu či restauraci Vavřinec. Doprava je zajišťována především dopravcem ČSAD Slaný, část tvoří ČSAD Střední Čechy a. s. a několik dalších soukromých dopravců. Cestovatelé, kteří se budou chtít do Roudnice dostat ze vzdálenějších míst pomocí autobusové dopravy, se nevyhnout několika přestupům. Z Roudnice moc přímých spojů do vzdálenějších měst nejezdí. Bez přestupů se můžete dostat do okolních obcí a měst, například na Mělník, do Štětí a Litoměřic, do Klenče, do Krabčic a v neposlední řadě do Prahy. Praha je asi nejvzdálenějším místem, kam se dostanete bez přestupů, poté už musíte volit jinou autobusovou nebo železniční dopravu. Městská hromadná doprava V Roudnici máme pouze jednu autobusovou linku MHD a to linku č. 556001, která jezdí jen ve všední dny, což může být pro některé návštěvníky možná nedostatkem, avšak Roudnice není až tak velké město a většina památek se nachází v centru poměrně blízko u sebe, takže není potřeba daleko dojíždět. Až do roku 2010 byla městská hromadná doprava zajišťována Dopravním podnikem Ústeckého kraje, na pět let však v roce 2011 získala zakázku společnost Veolia Transport Praha s. r. o. Železniční doprava Přes město vede železniční koridor na trase Praha - Drážďany, tudíž je Roudnice napojena jak na mezistátní tak na mezinárodní železniční dopravu a dostupnost pomocí železniční dopravy je opravdu dobrá. Na hlavní trati má Roudnice pouze jedno nádraží. Na vedlejší trase, po které jezdí pravidelně motoráček, jsou ještě další tři zastávky. Od června do září je možné využít historické vláčky, Středohorský a Podřipský motoráček, které jsou oblíbené především u turistů a rodin s dětmi. [1, 22]

42

Vodní doprava Řeka Labe je v Roudnici využívána hlavně pro nákladní dopravu, ta tvoří největší část lodní dopravy. Co se týká osobní dopravy, ta je provozována převážně našimi německými sousedy, kteří zde často projíždějí svými výletními loděmi. Další velkou část osobní lodní dopravy tvoří plavby oblíbenými loděmi Porta Bohemica 1 a Porta Bohemica 2. Porta Bohemica 1 je lodí „gastronomickou“ a větší, pojme až 300 osob. Porta Bohemica 2 je menší, s kapacitou 115 osob a je považována za loď „vinařskou“. Takže ať už si návštěvníci vyberou první nebo druhou variantu, čeká je gastronomický nebo degustační zážitek, spojený s poznáním okolních krás na trase Ústí nad Labem– Litoměřice–Roudnice nad Labem.

Obr. č. 6: Osobní lodní doprava na Labi

43

Praktická část 2.4 Dotazníkové šetření Jako praktickou část mojí bakalářské práce jsem volila dotazníkové šetření. Rozhodla jsem se zpracovat rovnou dotazníky dva. Jeden dotazník pro místní obyvatele a nejbližší okolí v rozsahu zhruba 10 kilometrů a druhý dotazník byl určen návštěvníkům města Roudnice a opět blízkého okolí. Průzkum jsem prováděla v létě a na podzim roku 2012, kdy je ještě teplé počasí a město tak láká nejvíce návštěvníků. Pro oba dotazníky jsem zvolila osobní dotazování a určila jsem si, že pro každý typ dotazníku se dotážu 100 respondentů, celkem tedy k dotazníkovému průzkumu bylo nutno 200 respondentů. Všem dotázaným ještě jednou děkuji za ochotu při vyplňování dotazníků.

2.4.1 Dotazník místní obyvatelé Jak už jsem zmínila, dotazování místních obyvatel a blízkého okolí, probíhalo osobně. Celkový počet respondentů byl 100. Dotazování probíhalo osobně, na náměstí v Roudnici nad Labem, ve všedních dnech v období od srpna do října. Kolemjdoucích jsem se vždy dotázala, zda jsou z Roudnice nebo z okolí do deseti kilometrů a zda by byli ochotní odpovědět mi na otázky k dotazníku ohledně města, který mám k mé bakalářské práci. Většina byla ochotná a na otázky z dotazníku mi odpověděla. Vybírala jsem si respondenty různých věkových kategorií, muže i ženy. Několik dotazníků jsem také rozdala mým známým a rodině, kteří žijí v Roudnici a poprosila je o vyplnění dotazníků a poté si je od nich znovu vyzvedla. Snažila jsem se dotazník sestavit tak, aby nebyl příliš dlouhý a neodradil tak většinu dotazovaných od odpovídání. Dotazník měl velikost jedné A4 stránky a obsahoval jedenáct otázek, z čehož dvě otázky se týkaly identifikace respondenta. Otázky jsem volila různých typů. Čtyři otázky byly formou otevřených odpovědí, kdy dotazovaný měl odpovědět naprosto sám a individuálně. Dvě otázky měly podobu s uzavřenou odpovědí a na tři otázky mohl dotazovaný zvolit buď některou z uvedených odpovědí či svou odlišnou odpověď. Kompletní dotazník přikládám jako přílohu této práce.

44

Charakteristika respondentů V úvodu dotazníku jsem se respondentů vždy dotazovala na jejich pohlaví a věk. Při osobním dotazováním nebyla otázka ohledně pohlaví nutná, sama jsem viděla, zda se jedná o muže či ženu, a tak jsem zjišťovala jen věkovou hranici, do které patří, abych mohla respondenty lépe charakterizovat.

43% muž 57%

žena

Graf č. 1: Rozdělení respondentů dle pohlaví

Díky tomu, že celkový počet lidí, kteří mi na dotazník odpověděli, dosáhl čísla 100, lze z grafu kromě procent ihned vyčíst také celkový počet dotázaných mužů a žen. Celkově mi tedy na dotazník byly ochotny odpovědět spíše ženy. Dotázaných žen bylo o 14 % více než mužů. Počet žen byl 57. Mužů mi na dotazník odpovědělo 43. Dalším parametrem, jak charakterizovat respondenty, bylo zjištění jejich věku. Přesněji věkové kategorie, do které spadají. Především u žen by nebylo moc vhodné ptát se na konkrétní věk. Nejvíce dotázaných spadá do věkové skupiny 21–30 let, kterých bylo téměř 50 %. Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věku 31–40 let, těm připadá 20 %. Další věkové skupiny jsou procentuelně srovnatelné, pouze respondentů nad 61 let jsem bohužel moc nezastihla. Respondenti nad 61 let tvoří pouze 4 %.

45

4% 10%

10% méně než 20 21-30

9%

31-40 41-50 51-60

20%

47%

61 a více

Graf č. 2: Rozdělení respondentů do věkových kategorií

Aby byli dotazovaní lépe rozčleněni, níže přikládám ještě dva grafy, které detailněji zobrazují věkové kategorie dle pohlaví. Jedná se tedy o graf, kde rozdělím do věkových kategorií ženy a o graf, v kterém rozdělím podle věku muže.

5%

7%

11% méně než 20 21-30

7%

31-40 41-50 44% 26%

51-60 61 a více

Graf č. 3: Rozdělení žen podle věku

Jak je z grafu vidět, největší část tvoří ženy ve věku 21–30 let. Tato věková kategorie připadá na 44 % žen, které odpovídaly. Číselně se jedná o 25 žen. Zhruba čtvrtina připadá ženám ve věku 31–40 let, číselně se jedná o 15 žen. Nejvíce mi tedy byly ochotné odpovědět ženy od 21 do 40 let. Celkem 11 % dotazovaných tvořily ženy ve 46

věku 51-60 let, kterých v číslech bylo 6. Ve věkové skupině pod 20 let a ve skupině 41–50 mi odpověděl stejný počet žen a to 4, v procentech se jednalo o 7 % žen. Nejméně žen bylo ve věku nad 61 let, což logické i vzhledem k tomu, že celkově v této věkové kategorii bylo nejméně respondentů. Ale i přesto, že tato skupina byla nejmenší, z celkových 4 dotázaných byly 3 ženy, tedy většina.

2% 9%

14% méně než 20

12%

21-30 31-40 41-50

12%

51-60 51%

61 a více

Graf č. 4: Rozdělení mužů podle věku

Co se mužů týče, vhledem k tomu, že rozdíl mezi celkovým počtem odpovídajících mužů a žen nebyl příliš velký, rozdělení do věkových kategorií se příliš neliší. Nepatrné rozdíly se však naleznou. Přes 50 % dotázaných mužů spadá do kategorie 21–30 let, v číslech jde o 22 mužů. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří muži pod 20 let, kterých mi odpovědělo celkem 6. Z tohoto vyplývá, že nejvíce ochotní odpovídat, byli muži do 30 let. U žen byla naopak nejpočetnější skupina od 21 do 40 let. 12 % připadá na věkové kategorie 31–40 let a 41–50 let. Právě u věkové kategorie 31–40 let je větší rozdíl oproti ženám. Zatímco žen mi odpovědělo 15, čili 26 %, mužů mi odpovědělo pouze 5, tedy 12 %. Ve věku nad 61 let byl pouze 1 muž. Nyní už se budu věnovat konkrétním otázkám, které se v dotazníku pro místní obyvatele a okolí do 10 kilometrů, nacházely. Jedná se o 9 otázek, různě formulovaných, jak bylo zmíněno výše.

47

Otázka č. 1: Co si vybavíte, když se řekne Roudnice nad Labem?

4% 4% 12%

Pivovar 3%

Roudnický zámek Rudný pramen

37%

Hora Říp Centrum Podřipska Domov 36%

Jiné

4%

Graf č. 5: První vzpomínka spojená s Roudnicí nad Labem

Odpovědi na otázku týkající se toho, co si obyvatelé vybaví, když se řekne „Roudnice nad Labem“, se poměrně lišily. Dalo by se říci, že se respondenti rozdělili na „dva tábory“. Pro jednu polovinu Roudnice znamená domov a druhá polovina si vybaví hlavně Říp. Větší část a to 12 % se shodla na tom, že si jako první vybaví Roudnický zámek. Pouze 3 % dotázaných si vybaví Rudný pramen, který dal městu jméno. Stejný počet procent získala odpověď Centrum Podřipska a Pivovar (ten je však v dnešní době nevyužívaný a v hodně špatném stavu, ale lidé si ho vybavují díky tomu, že město dlouho jednalo o tom, zda pivovar odkoupí či ne. Celkem 4 respondenti uvedli jiné odpovědi. Dva ze zástupců mladších obyvatel uvedli Roudnickou hudební scénu a Gymnázium. Starší respondenti uvedli, že si při slově Roudnice nad Labem vybaví „náměstí ve svahu“ a „moje rodné město“. Kromě zmíněných vypsaných odpovědí byla v nabídce také historie. Historii však neuvedl vůbec nikdo z dotázaných.

48

Otázka č. 2: Uveďte, pokud znáte, alespoň 3 sportovní akce pořádané v Roudnici nad Labem a okolí

10% 19%

4%

neznám 12%

3 odpovědi 2 odpovědi více pouze 1 55%

Graf č. 6: Znalost sportovních akcí v Roudnici a okolí

U této otázky se ukázalo, že spousta obyvatel města a blízkého okolí neví o sportovních událostech konaných na Roudnicku. I přesto, že více jak 50 % dotázaných udalo 3 odpovědi, velká část odpovědí nebyla úplně správná. Jednalo se spíše o sporty, které se v Roudnici a okolí provozují, než o sportovní akce nebo události jako takové. Na akce většího formátu si vzpomnělo zhruba 75% dotázaných. Ostatní uvedli pouze sporty, jako jsou: fotbal, hokej, baseball, basketball, atletika, tenis a plavání. Časté byly i kombinace sportovních akcí a jednotlivých sportů. Na druhou stranu, dle mého názoru se v Roudnici a okolí nekoná až tak velká spousta sportovních událostí, takže se dá omluvit to, že ne všichni si vzpomněli. Ale aspoň měli snahu uvést i nějaké sporty, o kterých ví, že se tu provozují. Události, na které si respondenti vzpomněli, se stále opakovali a celkem jich bylo pouze 7. Nejvíce si lidé pamatují: Závody dračích lodí v Račicích, Giro de Zavadilka (cyklistické závody), Air show, Veslařské závody (Roudnice, Račice), Evropský pohár rychlostních člunů, Závod míru juniorů (cyklistika), 3 metry nad Labem (skákání na kolech do Labe, minulý rok poprvé konaná akce, kterou si zapamatovalo poměrně dost lidí). Tyto odpovědi byly nejčastější, jen se různě měnila jejich struktura.

49

Kromě opakovaných 7 sportovních akcí, uvedlo 5 lidí ještě další akce. Ty se však už v dalších odpovědích znovu neopakovaly. Šlo o akce: Skate závody ve Štětí, Orientační běh, Dětský aerobic maraton v Klenči, Rybářské závody a kurzy tance. Poměrně mě překvapilo, že téměř 20 % dotázaných vůbec nevědělo žádnou sportovní akci nebo sport. Někteří dokonce uvedli, že se o sporty nezajímají a proto neví. Celkem 12 % dotázaných uvedlo pouze dvě odpovědi, místo třech odpovědí. Z těchto odpovědí však 90 % tvořily opravdu sportovní akce většího formátu. Dalších 10 % respondentů uvedlo pouze jednu odpověď, avšak všechny obsahovaly přímo sportovní akci. Čtyři dotázaní dokonce uvedli více než tři odpovědi. Dva uvedli pouze sportovní akce a dva odpověděli kombinací sportovních akcí s klasickými sporty. Otázka č. 3: Uveďte, pokud znáte, alespoň 3 kulturní či společenské události pořádané v Roudnici nad Labem a okolí

3% 6% 18% 1 odpověď 2 odpovědi 3 odpovědi 38%

Neznám/Nevím 35%

Více

Graf č. 7: Znalost kulturních a společenských událostí

U této otázky se ukázalo, že obyvatelé města nemají až tak vžité kulturní a společenské akce, které se tu konají. Většina nebyla schopna uvést ani 3 takovéto akce. Na druhou stranu to svědčí i o tom, že se ve městě nekonají akce až tak velkého formátu, které by si lidé zapamatovali. Na tomto by město jistě mohlo také zapracovat a snažit se akce ve městě více propagovat. V procentech tedy 38 % uvedlo 3 odpovědi, 35 % respondentů uvedlo pouze odpovědi dvě. A pouhých 6 % uvedlo více než 3 akce společenského či kulturního rázu.

50

Jak se z výzkumu ukázalo, místní si nejvíce pamatují roudnické vinobraní a řipskou pouť. Vinobraní uvedli téměř všichni, řipskou pouť téměř polovina dotázaných. Značná část také uvedla akce konané v KD Říp nebo akce v galerii (Galerijní noc a den, koncerty, výstavy). Níže pro lepší přehlednost a konkrétnost uvedu tabulku s odpověďmi, kterých se mi při výzkumu dostalo. V tabulce je také zobrazeno, kolikrát se daná odpověď opakovala. Akce Vinobraní Řipská pouť Akce v KD Říp Galerijní noc a den/výstavy/koncerty Letní kino/Kinematograf bratří Čadíků Novoroční ohňostroj Pálení čarodejnic Open air festival/koncerty na zámku Vánoční trhy/rozsvícení stromku Roudnické farmářské trhy Štětský jarmark Diskotéky Pod Lipou Noc v muzeu

Počet 95x 41x 16x

Akce Dětský den FEDO - Štětí Koncerty v Rendě

Počet 2x 2x 2x

13x

Knihovna - besedy,čtení

2x

11x 10x 7x

Májový průvod Roudnice na řece času Taneční

1x 1x 1x

6x 5x 3x 2x 2x 2x

Husitské dny Historická řemesla v Roudnici Roudnické pocitové mapy Historie hraček Výlov kapříků (Kiwanis klub) Roudnické hudební jaro

1x 1x 1x 1x 1x 1x

Tabulka č. 2: Frekvence opakování odpovědí - kulturní a společenské akce

Otázka č. 4: Dokážete vyjmenovat některá zajímavá místa v Roudnici nad Labem a okolí? Odpovědi na tuto otázku byly úspěšné a poměrně obsáhlé. Většina obyvatel uvedla více odpovědí a pouze 4 respondenti neuvedli odpověď žádnou, dva dokonce napsali, že v Roudnici a okolí pro ně není nic zajímavé. Došla jsem tak k závěru, že většina shledává město atraktivní a myslí si, že má co nabídnout. Což je určitě dobré zjištění z hlediska cestovního ruchu. Celkově se mi sešla pěkná řada zajímavých míst. Všechny uvedu níže v tabulce, kde bude opět vepsán i výskyt dané atraktivity ze všech dotaznících. Abych vše shrnula. Tak nejvíce zajímavá připadá místním hora Říp, která se nachází nedaleko Roudnice. Tato odpověď je pochopitelná, Říp sehrál velkou roli pro historii 51

naší země a Roudnicka. Druhé nejzajímavější místo je pro dotázané respondenty roudnický zámek (a hrad), za ním hned Hláska, kostel, Kratochvílova rozhledna a obě náměstí. Odpovědí bylo opravdu hodně a opakovaly se. Co mě ale překvapilo je to, že 3 dotázaní dokonce uvedli jako zajímavé místo roudnické letiště, které mě osobně by až tak zajímavé nepřipadalo, ale jak je vidět, někteří by doporučili i návštěvu areálu letiště. V odpovědích se také objevila místa z okolí Roudnice, například Klášter Doksany, Terezín, kanál Račice nebo zřícenina hradu Hazmburk. Zajímavé místo Hora Říp Roudnický zámek a hrad Hláska Kostel Narození panny Marie Kratochvílova rozhledna Náměstí (Karlovo, Husovo) Zámecký park Cyklotrasa/okolí Labe Galerie Podřipské muzeum Kanál Račice

Výskyt 69x 52x 31x 27x 17x 12x 11x 10x 10x 8x 8x

Hazmburk

Zajímavé místo Výskyt Klášter Doksany 7x Pískovna a háj Dobříň 7x Rudný pramen 5x Roudnický most 4x Zvonice 4x Nevím/Nic zajímavého 4x Bývalý Pivovar 3x Letiště 3x Terezín 3x Disco Pod Lipou, Renda (koncerty) 2x Park nad Gymnáziem 1x

7x

České středohoří

1x

Tabulka č. 3: Frekvence opakování zajímavých míst

Otázka č. 5: Je podle Vás kvalita služeb v Roudnici nad Labem srovnatelná s ostatními městy Ústeckého kraje?

7%

Ano Ne, je horší Ne, je lepší

31% 62%

Graf č. 8: Pohled na kvalitu služeb na Roudnicku

52

Více jak 60 % dotazovaných shledává kvalitu ve městě a okolí jako srovnatelnou s okolními městy Ústeckého kraje. Ovšem více jak 30 % obyvatel města si myslí, že kvalita služeb je na Roudnicku horší, což není malá část a určitě by se kvalita mohla zlepšit. Kromě místních obyvatel by to ocenili i návštěvníci a byli by tak více motivováni k návratu. Dle mého názoru by kvalita služeb opravdu mohla být na lepší úrovni. Například v restauracích a obchodech by bylo dobré, kdyby se zaměstnanci chovali ke svým zákazníkům lepším způsobem. Což ale dle mého názoru úzce souvisí také se zaměstnavatelem, který by měl své zaměstnance lépe motivovat a vést ke zlepšení kvality poskytovaných služeb. Služby jsou totiž, jak je známo, silně vázány na lidské zdroje a pokud není spokojený zaměstnanec, často bývá nespokojen i zákazník. Toto tedy není tak úplně problémem vedení města, ale podnikateli ve městě. Bohužel jen malá část dotázaných shledává kvalitu služeb v Roudnici a okolí lepší než v ostatních městech Ústeckého kraje.

53

Otázka č. 6: Odkud čerpáte informace o nabídce kulturních, společenských a sportovních událostí, v Roudnici n/L a okolí?

14% 22% Oficiální web Městský rozhlas 5%

24%

Výlepní plakátové plochy Facebook Noviny, časopisy

21%

Jiné

14%

Graf č. 9: Zdroje informací o akcích ve městě a okolí

Nejčastějšími zdroji, kde místní čerpají informace, jsou webové stránky města, výlepní plakátovací plochy a noviny a časopisy. Všechny tyto zdroje jsou poměrně vyrovnané, o malý kousek vedou noviny a časopisy. Obyvatelé Roudnice čerpají především z Roudnických novin, které občanům chodí do schránek zdarma a je v nich k naleznutí spousta aktuálních informací, program akcí a různé články o tom, co se stalo nebo chystá. 14 % dotázaných uvedlo jako zdroj informací také sociální síť Facebook. Takto odpovídali ale pouze respondenti do 30 let. Dalších 14 % uvedlo jinou odpověď. Mezi jinými odpověďmi byly uvedeny i webové stránky: http://www.akceroudnice.cz/, které uvedl jeden člověk. Jeden respondent také uvedl, že informace vůbec nevyhledává. Další odpověď, kterou uvedli čtyři dotázaní, bylo, že informace čerpají od přátel nebo kombinace internet a známí. Celkem šest dotázaných zatrhlo více zdrojů informací a čtyři dotázaní zatrhli všechny uvedené zdroje. Nejméně respondentů uvedlo, že informace čerpá z městského rozhlasu, což mě osobně celkem překvapilo, ačkoliv rozhlas slyšíme často, informace nejsou zřejmě tak často opakovány, aby si je obyvatelé vryli do paměti a proto raději volí jiné zdroje informací o událostech ve městě.

54

Otázka č. 7: Co myslíte, že by mohlo odradit návštěvníky města Roudnice nad Labem či jeho okolí?

6%

11%

1% 3%

Nedostatek ubytování Nekvalitní ubytování

5% 27% 6%

Špatné jídlo Vysoké ceny Kriminalita Nedostatek zábavy Bez obav Jiné

41%

Graf č. 10: Co by mohlo odradit návštěvníky města a okolí?

Převážná většina dotázaných si myslí, že návštěvníky by mohl odradit nedostatek zábavy. Z této odpovědi se dá vyčíst, že i místním v Roudnici chybí více zábavy a určitě by uvítali další zařízení či lepší program zábavních akcí. Avšak poměrně velká část si také myslí, že by návštěvníky nemuselo odradit nic a že by neměli mít obavy do města přijet. Podstatnou věcí, která pro návštěvníky nesmí chybět, je ubytování. Z grafu můžeme vidět, že 11 % respondentů si myslí, že ve městě není pro návštěvníky dostatek ubytování. Což z hlediska cestovního ruchu je značný nedostatek. Avšak kromě jednoho dotázaného všichni shledávají kvalitu dosavadního ubytování v pořádku. 5 % obyvatel se domnívá, že ve městě jsou vysoké ceny, které by se návštěvníkům také nemusely líbit. Kromě obav z cen někteří také uvedli kriminalitu. Celých 6 % dotázaných odpovědělo jinou odpovědí, než byla nabídnuta. Tři respondenti nad 50 let uvedli, že by návštěvníky mohla odradit romská menšina, dvěma dotázaným se nelíbí stav silnic ve městě a okolí a jeden dotázaný uvedl, že by problémem mohla být velká koncentrace vietnamských obchodníků. Dle mého názoru jsou toto ale věci, se kterými se setkáme v každém městě, takže by neměli být závazným důvodem k odrazení návštěvníků. Nejdůležitějším bodem bude jistě zaměření se na zvýšení zábavy ve městě.

55

Otázka č. 8: Doporučil/a byste návštěvu svým známým?

35% Ano Ne 56%

nevím

9%

Graf č. 11: Doporučení návštěvy známým

Jak je z grafu jasně vidět, více jak polovina obyvatel by návštěvu města svým známým doporučila. Podstatně velká část, kterou tvoří 35 %, neví nebo si není jista, zda by návštěvu známým doporučila. Což bude především následkem toho, že velká část obyvatel si myslí, že kvalita ve městě není srovnatelná s ostatními městy Ústeckého kraje a následkem toho by nedoporučili ani návštěvu svým známým. Další vliv na tuto skutečnost má jistě to, že obyvatelé postrádají dostatek zábavy, která je k návštěvě a pobytu v daném místě velice důležitá. 9 % respondentů dokonce odpovědělo, že by návštěvu města známým vůbec nedoporučilo. Otázka č. 9: Co v Roudnici nad Labem či okolí postrádáte, co byste doporučili, aby se zlepšilo? U této otázky respondenti odpovídali různě. Někdo uvedl pouze jednu odpověď, někteří naopak uvedli odpovědí dokonce více než tři. Nebudu zde rozebírat celkové počty různých odpovědí, ale v tabulce opět shrnu, jak často se odpovědi opakovaly. Nicméně se ukázalo, že se obyvatelé Roudnice a okolí poměrně shodnou na tom, že nejvíce jim ve městě chybí letní koupaliště a kino, které je momentálně již několik let nefunkční. Město by jistě mělo ve spolupráci s místními firmami a dalšími organizacemi zvážit výstavbu koupaliště a znovuotevření kina. Jistě by to byl zpětný finanční přínos i pro město a krok vpřed pro rozvoj cestovního ruchu. Několik 56

dotázaných dokonce uvedlo, že je „ostuda“, že takto velké město nemá koupaliště ani funkční kino. Myslím si, že nejvíce tu opravdu chybí koupaliště. V letních měsících není v blízkém okolí v podstatě žádná šance, kam vyrazit na koupání, pokud doma nemáte vlastní velký bazén. Nejbližší koupaliště se nachází ve Štětí, zhruba 10 kilometrů od Roudnice, to je ale už několik let kvůli rekonstrukci zavřené. Značná část také postrádá více kulturního vyžití, zábavy nebo pestřejší noční život. Přičemž stížnosti na nedostatek zábavy se objevily také v předchozích otázkách. Několik respondentů uvedlo, že by si ve městě přáli čajovnu. Ta byla v prosinci roku 2012 nově otevřena, takže ji jistě spousta místních ocenila. V tabulce ji ale i přesto uvádím, jelikož výzkum probíhal před otevřením čajovny. Nedostatek/Návrh na zlepšení Kino/Letní kino

Výskyt 74x

Koupaliště Více kultury/zábavy/noční život Nic Podniky pro mladé Více koncertů Dostavba obchvatu/zkvalitnění silnic Lepší chodníky - Bezděkov Více sportu/děti/mládež/dospělí Hala na squash Obchody na Bezděkově Nekuřácké podniky Lepší restaurace/služby

56x 34x 11x 9x 8x

Nedostatek/Návrh na zlepšení Čajovna Oprava vlak. zastávek/hezčí nádraží Ubytování Chybí parkování zdarma MHD - více spojů/intervalů Více bezbariérových přístupů

Výskyt 3x

7x 7x 7x 6x 5x 5x 5x

Infrastruktura Skate park Žádné další sídliště Jednání doktorů v nemocnici Vedení města - kvalitnější Hezčí náměstí Lepší obřadní síň

1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x

Více cyklostezek

4x

Práce policie

1x

3x 2x 2x 2x 2x

Tab.č. 4: Přehled návrhů na zlepšení, dle frekvence výskyty

57

Shrnutí dotazníkového výzkumu mezi obyvateli V této části práce shrnu výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli města Roudnice nad Labem a blízkého okolí do 10 kilometrů. A pokusím se také navrhnout možná zlepšení, která by pomohla k lepšímu životu ve městě a větší spokojenosti místních obyvatel. Pro většinu dotázaných obyvatel znamená Roudnice domov, takže lze soudit, že místní jsou poměrně spokojeni s životem na Roudnicku a toto místo je pro ně opravdu domovem. Další větší část místních si Roudnici spojuje ihned s horou Říp. Co se týče sportovních událostí, konaných v Roudnici a okolí, zde se projevilo, že místní nejsou až tak dobře informování a pouze polovina dotázaných byla schopna uvést alespoň 3 tyto události. Ačkoliv se sešla pěkná řádka sportovních akcí a událostí, určitě by bylo dobré, kdyby místní byli více informovaní. Akce většího rozsahu by bylo určitě dobré více propagovat, což by určitě mělo pozitivní vliv nejen na návštěvnost místních, ale také turistů. Kulturní a společenské akce dopadly ještě o něco hůře, než akce sportovní. Zde ani polovina dotázaných neuvedla alespoň 3 události. Nejvíce mají místní v paměti Roudnické vinobraní a Řipskou pouť. Což jsou dle mého názoru opravdu dvě nejvíce známé a také nejlépe propagované akce roku. Město by se proto mělo určitě zaměřit i na lepší propagaci ostatních akcí, popřípadě připravit nové kulturní a společenské akce ve městě. Vhodné by bylo zaměřit se na mladší obyvatele a na rodiny s dětmi. Což soudím z toho, že především mladší respondenti neuvedli více akcí a také jim ve městě chybí více kultury a zábavy. Jak jsem zjistila, nejvíce dotázaných obyvatel zjišťuje informace o konání akcí různého typu především z novin, časopisů a z webových stránek města. Proto by bylo dobré, aby město i nadále zveřejňovalo informace na těchto místech. Myslím si, že například v Roudnických novinách je opravdu pěkný přehled o akcích, které se budou konat. Noviny však vycházejí jednou za měsíc a tak se může stát, že obyvatelé noviny někam založí a pak již zapomenou na to, co se kdy koná. Poměrně využívaným zdrojem informací jsou také výlepní plakátové plochy. Určitě bych doporučila na těchto místech stále informovat, popřípadě se snažit na nadcházející akce více upoutat pozornost. Myslím si, že by bylo dobré program akcí propagovat také na sociální síti Facebook. Poměrně velká část, především mladších ročníků, uvedla, že informace zjišťují právě na této sociální síti. Nachází se zde například stránka věnovaná Kulturnímu zařízení města 58

Roudnice nad Labem, která však prozatím moc dobře nefunguje. Určitě bych toto místo využila a zveřejňovala zde programy na nadcházející měsíc, popřípadě vytvořila přímo událost, která je většinou týden dopředu pozvaným uživatelům připomínána. V dnešní době se na Facebooku shlukují nejen skupiny mladých lidí, ale také starší občani, takže si myslím, že by zveřejňování akcí na této sociální síti mohlo mít efektivní přínos. Určitě by se také dalo zapracovat na webových stránkách města. Je zde sice kalendář akcí, ale určitě by bylo dobré například na hlavní stránce vložit větší „poutač“ na nadcházející akce. Velká část obyvatel je celkově nespokojena s tím, že ve městě není dostatek zábavy. Mladí by uvítali především více podniků pro mladé, koncerty atd. Starší by naopak ocenili například více sportovního a kulturního vyžití. Například halu na squash. Místní si také myslí, že nedostatek zábavy by mohl odradit turisty, kteří by do města chtěli přijet. Kromě nedostatku zábavy místní shledávají Roudnicko jako dobrou lokalitu pro cestovní ruch a myslí si, že by se víceméně neměli návštěvníci obávat. Jediným větším nedostatkem, který respondenti ještě uváděli, je nedostatek ubytovacích kapacit, což je pro cestovní ruch poměrně zásadní věc. I přesto by více jak polovina dotázaných doporučila město k návštěvě. Avšak poměrně velká část si není jistá nebo neví, zda by Roudnici nad Labem doporučili svým známým jako místo, kde strávit volný čas nebo se rekreovat. Toto je dle mého především následek toho, že si místní myslí, že by turistům chyběla právě výše zmíněná zábava. Myslím si, že pozitivní je určitě zjištění, že většina dotázaných obyvatel si myslí, že kromě hory Říp je spousta zajímavých míst přímo v Roudnici nad Labem. Místní uváděli například zámek, hlásku, kostel, rozhlednu, náměstí a spoustu dalších míst. Toto je velice dobré pro cestovní ruch. Město má spoustu pěkných míst, které může návštěvníkům nabídnout. Proto bych doporučila, aby o památky a další zajímavá místa ve městě bylo stále dobře postaráno a možná i lépe, než je tomu doposud. Některé památky by si zasloužily renovaci a lepší péči. Toto je jistě velký potenciál pro přilákání nových turistů do města. Většina dotázaných si myslí, že kvalita služeb je srovnatelná s jinými městy v Ústeckém kraji, avšak jistě je co zlepšovat, protože se objevil i dostatek obyvatel, kterým kvalita ve městě připadá horší. Provozovatelé především stravovacích a ubytovacích zařízení by se proto měli snažit svoje služby stále více zkvalitňovat a poskytnout tak svým 59

hostům lepší zázemí, atmosféru a lepší pocit z návštěvy například právě jejich podniku. Například ve stravovacích zařízeních by se měli více zaměřit na kvalitu a čerstvost surovin, což je v dnešní době velký trend a většina strávníků takové jídlo ocení. Kvalita služeb je důležitá nejen pro místní, ale opět také pro lepší rozvoj cestovního ruchu. Spokojený host se spíše na dané místo znovu vrátí. Abych zjistila, co místní ve městě a okolí vyloženě nejvíce postrádají, ptala jsem se jich přímo. Dostalo se mi spousta odpovědí, které si myslím, že by mohly být pro vedení města inspirací a mohlo by město k těmto námětům na zlepšení přihlédnout při zájmu o zajištění lepšího života ve městě. Věřím, že tyto návrhy by pomohly i k rozvoji cestovního ruchu. Až na několik málo dotázaných, všichni uvedli, že by se mělo v Roudnici znovu otevřít kino popřípadě alespoň letní kino s pravidelným programem. I já osobně si myslím, že je velká škoda, že ve městě nemáme žádné fungující kino. V dnešní době mají kina i menší města, než je Roudnice nad Labem. A jak se ukázalo, je to opravdu věc, která místním schází. Do Roudnice v posledních letech zavítá také Kinematograf bratří Čadíků, který promítá několik různých filmů po dobu několika dnů. Řekla bych, že toto je poměrně oblíbená akce, kam zavítá spousta místních. Alespoň z vlastní zkušenosti vím, že se při této příležitosti sešel dostatek lidí a užili si tak promítání v zámeckém parku. Myslím si, že pokud by se ve městě nemělo znovu otevřít kino – momentálně to na otevření nevypadá, mohlo by město zvážit alespoň letní kino s pravidelným programem. Místní by to cenili a věřím, že spoustě turistů by večerní posezení u filmu také přišlo vhod. Místní postrádají v Roudnici více věcí, ale většina z nich se neopakovala mockrát a jednalo se spíše o individuální nápady na zlepšení atd. Všechny návrhy na zlepšení či nedostatky jsou uvedeny přímo v tabulce u dané otázky. Avšak to, na čem se shodla opět většina místních, je absence koupaliště. Více jak polovina dotázaných v Roudnici postrádá letní koupaliště. To je však další velká investice, kterou by město muselo udělat. Avšak věřím, že by se jednalo, i když z dlouhodobějšího hlediska, o investici, která by se vyplatila. V okolí není moc míst, kam by se dalo vyrazit na letní koupání, a proto si myslím, že by koupaliště přilákalo do Roudnice kromě místních také obyvatele z okolních měst a vesnic. I z hlediska cestovního ruchu by to byl krok dopředu. Například rodiny s dětmi by jistě koupaliště v letních měsících velice ocenily.

60

2.4.2 Dotazník návštěvníci Druhý dotazník, který byl určen návštěvníkům města, vyplnilo celkem 100 lidí. Dotazování probíhalo osobně, opět na náměstí v Roudnici nad Labem. Probíhalo od srpna do listopadu, ve všední dny a především o víkendy. Vybírala jsem si opět muže i ženy v různém věkovém rozpětí, abych měla informace od různých generací. Kolemjdoucí jsem vždy oslovila s otázkou, zda jsou obyvateli města nebo přijeli do města či blízkého okolí kvůli dovolené, služební cestě nebo podobné události. Pokud odpověděli, že jsou v Roudnici jako turisté, zeptala jsem se jich, zda by byli ochotní věnovat mi několik minut svého času a vyplnit semnou dotazník k mojí bakalářské práci. Opět jsem se setkala s reakcemi jak pozitivními, tak negativními. I zde jsem se snažila, aby byl dotazník jasný a srozumitelný. Dotazník pro návštěvníky se skládal ze sedmnácti otázek, z čehož tři otázky se týkali identifikace respondenta. Otázky byly velice jednoduché a kromě jedné otázky měli dotazovaní vždy možnosti výběru odpovědí z již uvedených nebo mohli uvést odpověď jinou, vlastní. Délkou byl dotazník delší, na 2 strany A4, ale na odpovědi jednodušší, takže většina návštěvníků neměla problém s vyplněním. Kompletní dotazník přikládám jako přílohu. Charakteristika respondentů

42% 58%

žena muž

Graf č. 12: Rozdělení respondentů dle pohlaví (návštěvníci)

Celkově mi dotazník vyplnilo více mužů než žen. Rozdíl nebyl až tak velký, ale mužů bylo o něco více. Dotazník mi vyplnilo 58 mužů a 42 žen. Zde se počty lišily od dotazníkového výzkumu mezi místními. U prvního dotazníkového šetření odpovědělo více žen než mužů.

61

2% 6%

4%

7%

Méně než 18 5%

18 – 25 14%

25 – 30 30 – 35

6%

35 – 40 40 – 45

10% 21%

45 – 50 50 – 55

25%

55 – 60 60 a více

Graf č. 13: Rozdělení respondentů do věkových kategorií (návštěvníci)

Abych respondenty lépe charakterizovala, rozdělím je ještě podle věkových kategorií. Níže také uvedu zvlášť rozdělení mužů a žen do věkových kategorií. Jak je z grafu vidět, lze rozdělit respondenty do třech větších kategorií. Nejvíce respondentů, 25 %, bylo ve věku 35–40 let. Další početnější skupinu tvoří návštěvníci ve věku 30–35 let, kterým připadá 21 %. A poslední větší skupinou jsou respondenti ve věku 25–30 let. Lze tedy říci, že dotázaní návštěvníci byli spíše mladší od 25 do 40 let. Do města tedy míří spíše tato věková skupina. Toto věkové složení bych přisoudila tomu, že velká část dotázaných přijela za cykloturistikou, školením nebo sportovním soustředěním či událostí. Zmíněné činnosti jsou charakteristické více pro zmíněné věkové kategorie. Starších respondentů bylo méně, stejně tak respondentů pod 25 let příliš nebylo.

62

2% 5%

5%

Méně než 18 5%

5%

18 – 25 12%

25 – 30 30 – 35

9%

35 – 40 17%

12%

40 – 45 45 – 50 50 – 55 55 – 60

28%

60 a více

Graf č. 14: Rozdělení žen podle věku (návštěvníci)

2% 7% 9%

3%

Méně než 18 5%

18 – 25 16%

25 – 30 30 – 35

3%

35 – 40

9%

40 – 45 45 – 50 24% 22%

50 – 55 55 – 60 60 a více

Graf č. 15: Rozdělení mužů podle věku (návštěvníci)

Když se podíváme na oba grafy, ve kterých jsou rozděleni zvlášť muži a zvlášť ženy do věkových kategorií, můžeme vidět, že rozdíly nejsou opravdu nijak velké. Jedinou skupinou, kde je výraznější rozdíl je věková skupina 30–35 let, kde mi odpovědělo 2x více mužů (14 mužů) než žen (7 žen). Všechny ostatní věkové skupiny byly buď naprosto vyrovnané, nebo mi odpovědělo více mužů. Jedinou skupinou, kde mi odpovědělo více žen než mužů je kategorie 45–50 let (4 ženy a pouze 2 muži). Pokud bych měla uvést čísla, nejméně početnou skupinu tvoří respondenti pod 18 let, kde mi 63

odpověděl 1 chlapec a 1 dívka. U žen tvoří největší skupinu ženy ve věkové kategorii 35–40 let, kterých bylo celkem 12. U mužů je to o něco mladší skupina ve věku 30–35 let, kde mi mužů odpovědělo celkem 14. Jihočeský Liberecký Středočeský

Jihomoravský Pardubický Ústecký

Karlovarský Plzeňský Vysočina

3%

3%

6%

11%

Královehradecký Praha Zlínský

4%

9%

10%

6% 13%

11% 7%

17%

Graf č. 16: Rozdělení návštěvníků podle bydliště

Jak je vidět, návštěvníci do Roudnice nad Labem a okolí přijíždějí z různých krajů. Což je pro město jistě dobré, jelikož láká návštěvníky i ze vzdálenějších krajů a ne pouze ze sousedních krajů. Nejvíce respondentů, které jsem zastihla, odpovědělo, že bydlí v Praze, celkem jich bylo 17. Hned po Praze následoval Středočeský kraj. Stejný počet respondentů, celkem 11, k nám zavítalo z kraje Vysočina a z Pardubického kraje. Mezi dotázanými byli také návštěvníci ze Zlínského kraje nebo z Jihomoravského kraje. Nezastihla jsem však například nikoho, kdo by byl například z Moravskoslezského kraje nebo z Olomouckého kraje. Otázka č. 1: Jaký je důvod Vaší návštěvy? Rekreace Sportovní událost (soustředění) Cykloturistika 24%

Poznání Turistika Jiné (Konference/Školení)

13% 17%

21%

15% 10%

Graf č. 17: Důvod návštěvy města

64

Nejvíce dotázaných návštěvníků, celkem 24 %, zamířilo do Roudnice a okolí za jiným důvodem, než uvedeným v nabídce dotazníku. Všichni, kteří uvedli jiný důvod, také napsali, že důvodem jejich cesty je firemní školení nebo konference. Což poměrně odpovídá tomu, že se v centru Roudnice nachází Amber hotel Vavřinec, který disponuje kongresovým sálem. Také Sport Hotel Lípa nabízí prostory vhodné na školení, konference a podobné firemní akce. Dalších 21 % dotázaných uvedlo, že důvodem jejich cesty do Roudnice či okolí je cykloturistika, 17 % přijelo za poznáním památek, krajiny a okolí, 15 % přilákala na Roudnicko nějaká sportovní akce nebo soustředění, 13 % přijelo z důvodu rekreace a zbylých 10 % uvedlo jako důvod návštěvy turistiku. Lze tedy říci, že všechny skupiny jsou poměrně vyrovnané a pro Roudnici nad Labem je jistě dobrou zprávou, že návštěvníci sem míří za různými účely a není tak struktura návštěvníků jednotvárná. Je tedy vidět, že Roudnice nad Labem a okolí je cílem různých skupin návštěvníků. Otázka č. 2: Jaká je/bude délka Vašeho pobytu?

21% 29% 1 den 2-5 dní Týden

50%

Graf č. 18: Celková délka pobytu návštěvníků

Přesně 50 % dotázaných návštěvníků bylo ubytováno ve městě po dobu 2 – 5 dní. Což je především důsledkem toho, že velká část návštěvníků jezdí do Roudnice a okolí na školení, které obvykle trvá kratší dobu než týden. Další větší část, téměř 30 % tvoří jednodenní návštěvníci. Celých 21 % tvoří návštěvníci, kteří přijeli do Roudnice a okolí na dobu jednoho týdne. Do této skupiny připadají především ti, kteří přijeli za rekreací 65

nebo kvůli sportovnímu soustředění. Ačkoliv v dotazníku bylo uvedeno i více dní než týden, nikdo z dotázaných neuvedl, že by ve městě trávil delší dobu. Otázka č. 3: Jste ubytováni přímo v Roudnici nad Labem?

11%

Ano, v Roudnici Ne 89%

Graf č. 19: Místo ubytování návštěvníků

Převážná většina dotázaných návštěvníků odpověděla, že jsou ubytování přímo v Roudnici nad Labem. Což je určitě pozitivní zpráva pro město a poskytovatele ubytování. Pouze 11 % dotázaných bylo ubytováno mimo Roudnici. Ti, kteří byli ubytovaní mimo Roudnici, měli také uvést, ve kterém městě nebo obci mají zajištěno ubytování. Celkem tedy 6 návštěvníků bylo ubytováno ve Straškově v Hotelu Amálka, 5 návštěvníků uvedlo místo ubytování ve Štětí, kde se jednalo o Penzion Oáza a Hotel Terek. Otázka č. 4: V jakém ubytovacím zařízení jste ubytováni? 3%

Hotel Penzion 97%

Graf č. 20: Druh ubytovacího zařízení

66

Jak už lze vyčíst i z předchozí otázky, převážná většina dotázaných byla ubytována v hotelu. Jelikož přímo v Roudnici se nachází pouze hotely a ti, kteří neměli zajištěno ubytování přímo v Roudnici, uvedli přímo názvy ubytování, ve kterém pobývali po dobu své návštěvy. Pouze 3 dotázaní byli ubytování v penzionu. Šlo o penzion Oáza ve Štětí. Nikdo nebyl ubytován například v chatě nebo kempu. I když je pravda, že nejbližší kemp se nachází na Mělníku, který je vzdálen zhruba 20 kilometrů od Roudnice. Další kemp je možné navštívit například v Ústěku, 23 kilometrů od Roudnice, kde je možné využít i koupání v jezeru Chmelař. I když dle mého názoru cestovatelé ubytovaní v těchto místech vyrazí do Roudnice spíše na jednodenní výlet po památkách či na návštěvu zámku. Otázka č. 5: Jakého využíváte stravování?

15%

46%

Vlastní Snídaně Polopenze

39%

Graf č. 21: Druh stravování

I přesto, že možností na výběr bylo i u této otázky více, návštěvníci volili pouze 3 druhy stravování. Nejvíce návštěvníků volilo stravování vlastní, celkem se jednalo o 46 osob. Druhou nejvíce volenou variantou byla snídaně, kterou si vybralo 39 návštěvníků a pouze 15 dotázaných mělo stravování formou polopenze. Otázka č. 6: Je Vaše cesta organizována cestovní kanceláří? Na tuto otázku všichni odpověděli, že jejich cesta není organizována přes cestovní kancelář. Všichni si cestu, respektive ubytování, zařizovali individuálně sami. Popřípadě v případě školení či konferencí byla cesta zařizována zaměstnavatelem. 67

Otázka č. 7: Jakou jste zvolili dopravu do místa Vaší rekreace/ubytování?

Automobil

24%

Autobus

43% 3%

Vlak

3%

Motocykl Jízdní kolo

27%

Graf č. 22: Způsob dopravy

Nejvíce dotázaných přijelo do města nebo okolí automobilem, což je poměrně vhodný způsob dopravy, vzhledem k tomu, že Roudnice nad Labem se nachází v blízkosti dálnice. Celkem se jednalo o 43 % dotázaných. Druhým nejčastějším druhem dopravy byla autobusová doprava, kterou přijeli především ti, kteří sem mířili na sportovní soustředění nebo školení. Pouze o 3 % méně získala doprava pomocí jízdního kola, ta se tak stala třetí nejčastější dopravou. Volba této dopravy je poměrně logická vzhledem k tomu, že spousta dotázaných přijela do Roudnice a okolí za cykloturistikou. Proto tito cykloturisté volili pro svou přepravu na Roudnicko své kolo. Zbylých 6 % připadá na dopravu vlakem nebo pomocí motocyklu. Žádný další způsob dopravy dotázaní nevolili. Otázka č. 8: Odkud jste se dozvěděli o Roudnici nad Labem či okolí? Zaměstnavatel 10% Rodina, přátelé 49%

31% Internet a ostatní média 10% Vlastní iniciativa

Graf č. 23: Odkud víte o Roudnici a okolí?

68

Téměř 50 % dotázaných odpovědělo, že se o Roudnici nedozvěděli od známých nebo z podobných zdrojů, ale že cesta do Roudnice nad Labem byla pouze z jejich vlastní iniciativy a že si sami vybrali pro svůj pobyt právě naše město. Ačkoliv se určitě museli o Roudnici nějak dozvědět dříve, uvedli, že se jednalo o vlastní iniciativu. Myslím si, že spousta návštěvníků ví o Roudnici nad Labem již ze škol, a to díky spojitosti s horou Říp a právě proto se toto místo rozhodli navštívit. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že se návštěvník dozvěděl o Roudnici od rodiny nebo přátel. Z této odpovědi lze soudit, že doporučení známých má opravdu velký vliv a spousta cestovatelů dá právě raději na doporučení přátel a rodiny, než například na informace z médií (pouze 10 % dotázaných uvedlo jako zdroj informací Internet a jiná média). Proto by určitě bylo dobré, aby zaměstnanci ve službách měli ke svým hostům pozitivní přístup a byli příjemní, protože kromě okolí dotváří konečný efekt také služby. A pokud bude host spokojen, tak jistě dál doporučí svým známým také návštěvu města. A jak je vidět, na doporučení známých dá více jak třetina dotázaných návštěvníků města. 10 % respondentů také uvedlo, že se o Roudnici nad Labem dozvěděli od svého zaměstnavatele. Tuto odpověď však uvedli pouze ti, jejichž důvodem cesty bylo školení či konference. Otázka č. 9: Jste spokojeni se zdejšími službami?

4% 16%

14%

Velmi spokojen/a Spokojen/a Spíše nespokojen/a Nespokojen/a

66%

Graf č. 24: Spokojenost návštěvníků se službami

Více jak 60 % dotázaných návštěvníků bylo s kvalitou služeb ve městě a okolí spokojeno. Kvalitu služeb lze tedy řadit mezi takový průměr, kdy služby nenadchnou ani neurazí a host je celkově spokojen bez většího nadšení. Pouhých 16 % respondentů 69

uvedlo, že se službami jsou velmi spokojení, 14 % uvedlo, že jsou spíše nespokojeni a dokonce se našly i 4 % dotázaných, kteří nebyli spokojeni s kvalitou služeb vůbec. Celkově však lze říci, že většina byla s kvalitou spíše spokojena. Otázka č. 10: Jaký je Váš názor na ceny ubytování v místě?

2% 9% Nízké ceny 33%

Průměrné ceny Vysoké ceny

56%

Nevím, nemám názor na cenu

Graf č. 25: Názory návštěvníků na ceny ubytování

U této otázky respondenti využili také všech nabízených možností. Více jak 50 % si však myslí, že ceny za ubytování jsou v Roudnici nad Labem a okolí vysoké. Přes 30 % respondentů shledává ceny za ubytování jako průměrné. 9 % dotázaných nemá na cenu vůbec názor. Takto však odpovídali ti, kteří do města přijeli na školení a tak zřejmě neměli o ceně žádnou informaci. Pouhé 2 % dotázaných uvedlo, že ceny za ubytování jsou pro ně nízké. Celkově lze říci, že i přesto, že velká část dotázaných shledává ceny za ubytování vysoké, tak je s kvalitou spokojena, jak je vidět z předchozí otázky.

70

Otázka č. 11: Je pro Vás Roudnice nad Labem a okolí zajímavé?

11%

Ano Ne

89%

Graf č. 26: Atraktivnost Roudnice a okolí (návštěvníci)

Jak je z grafu jasně vidět, většině návštěvníků připadá Roudnice a její okolí dostatečně atraktivní a jsou tak spokojeni s tím, co tu mohou navštívit či vidět. Myslím si, že toto je určitě důležitý aspekt pro cestovní ruch a jak je vidět, Roudnice nad Labem má co nabídnout a většina dotázaných návštěvníků shledává toto místo zajímavých a atraktivním. Pouze 11 % dotázaných odpovědělo, že se jim Roudnicko nezdá zajímavé. Otázka č. 12: Zvažujete další návštěvu Roudnice nad Labem či okolí?

31% Ano Ne 69%

Graf č. 27: Opětovná návštěva

71

Ačkoliv většině dotázaných se město a jeho okolí zdálo zajímavé, přes 30 % odpovědělo, že návštěvu Roudnice nebo okolí znovu nezvažují. Ale i přesto 69 % dotázaných odpovědělo, že opětovnou návštěvu zvažují a určitě se do města nejméně jednou vrátí. Což si myslím, že je poměrně pěkné číslo a určitě dobrá zpráva pro Roudnicko. Otázka č. 13: Které památky, místa či události Vás zde zaujaly nejvíce? U této otázky většina dotázaných návštěvníků uvedla více odpovědí. Pro lepší přehlednost uvedu tabulku s počty výskytů různých odpovědí. Nejvíce se však návštěvníkům líbilo: Hora Říp, Roudnické vinobraní, památky města a okolí Roudnicka. Odpověď Hora Říp Roudnické vinobraní Památky ve městě Krásné okolí Roudnický zámek Náměstí Výstavy v galerii/muzeu Labská stezka Sportovní areál v Račicích

Výskyt 56x 43x 38x 37x 31x 25x 19x 18x 18x

Tab. č. 5: Památky, místa a události zajímavé pro návštěvníky Otázka č. 14: Co byste zde zlepšili?

Ubytovací služby Sportovní zařízení Více ubytovacích zařízení Přístupnost památek a jejich stav Služby informačního centra 16%

1%

Stravovací služby Více kulturních událostí Koupaliště Stav turistických tras Přístup místních lidí k turistům

6% 13% 4%

8% 8% 4%

18% 10%

12%

Graf č. 28: Náměty na zlepšení (návštěvníci)

72

Jak je z grafu vidět, návštěvníci si myslí, že ve městě a okolí je stále co zlepšovat. Podobně jako místní obyvatelé by i návštěvníci ocenili více zábavy a kulturního vyžití. Nejvíce však návštěvníkům chybí právě kulturní události a akce. Kromě zábavy a kultury by návštěvníci doporučili zlepšit kvalitu stravovacích služeb, což je ale spíše otázka místních podnikatelů než města samotného. Další odpovědí, kterou uvedl větší počet dotázaných je to, že by ve městě a okolí mohlo být více ubytovacích zařízení. Tuto odpověď uvedla většina těch, kteří shledávali ceny za ubytování jako vysoké. Proto si myslím, že by návštěvníci ocenili větší výběr ubytování a zároveň ubytování za nižší ceny. Ke zlepšování je toho více. Například stav turistických tras se některým nezdá příliš dobrý. Návštěvníci by také doporučili zlepšení služeb informačního centra. Kromě těchto návrhů na zlepšení, několik návštěvníků uvedlo, že jim chybí ve městě koupaliště. Jak je vidět, toto je také věc, kterou postrádají nejen místní ale i návštěvníci města. Dobrým zjištěním je určitě to, že kromě jednoho respondenta si nikdo nestěžoval na chování místních obyvatel. Jak je vidět, místní nemají s návštěvníky našeho města žádné větší problémy nebo se alespoň chovají slušně.

Shrnutí dotazníku pro návštěvníky Poměrně dobrý zjištěním je to, že turisté přijíždějí do města z různých důvodů. Nejčastěji však dotázaní návštěvníci přijeli do města kvůli školení nebo konferenci. Což je vzhledem k hotelům se zázemím pro tento druh cestovního ruchu logické. Roudnici si také vybírají ti, kteří mají rádi cykloturistiku a turistiku. Značnou část tvoří také návštěvníci, kteří přijeli za poznáním či rekreací. Roudnice je také místem, kam míří turisté na sportovní události nebo soustředění (Sport Hotel Lípa má zázemí pro tyto hosty). Nikdo z dotázaných však neuvedl, že přijel například na rodinnou dovolenou. Na druhou stranu si myslím, že Roudnice nemá moc velké zázemí pro tento typ návštěvníků. Ačkoliv dotázaní návštěvníci přijeli do města a okolí z různých důvodů, poměrně se shodovali v tom, co jim v Roudnici a okolí přijde zajímavé, co se jim líbí, nebo jaké události je zaujali. Nejvíce turisty zaujala hora Říp, kam zamířila spousta cykloturistů a pěších turistů. Jelikož dotazníkový výzkum probíhal i v době, kdy se ve městě konalo Roudnické vinobraní, velká část uvedla jako zajímavou událost právě zmíněné vinobraní. Návštěvníci také ocenili památky, náměstí a krásné okolí. Mimo území Roudnice nad Labem návštěvníky zaujal například sportovní areál v Račicích, kde se 73

konají různé závody a soutěže. Myslím si, že v tomto se místní a návštěvníci poměrně shodují a zdají se jim zajímavá a pěkná podobná místa a proto by mělo být o památky, čistotu ve městě a okolí opravdu dobře postaráno. Roudnici nad Labem a okolí si návštěvníci vybírají spíše pro kratší pobyty. Nikdo z dotázaných neuvedl, že bude na Roudnicku ubytován delší dobu než jeden týden. Nejčastěji ve městě a okolí turisté tráví pouze 2–5 dní. Míří sem také jednodenní turisté, přičemž většina z nich jsou cykloturisté, kteří ve městě pouze přenocují, prohlédnou si památky a pokračují dál ve své cestě. Dobrou zprávou je určitě to, že většina dotázaných byla ubytována přímo v našem městě a nevybrala si ubytování mimo Roudnici. Pouze 11 dotázaných mělo ubytování zařízeno jinde a do Roudnice nad Labem přijeli pouze na prohlídku památek a dalších zajímavých míst. Návštěvníci volili ubytování v hotelích a penzionu, žádné další ubytovací zařízení nebylo uvedeno. Což jak jsem zmínila již výše, je dáno nejspíše tím, že se v okolí nenachází příliš kempů, autokempů, chat atd. Téměř polovina dotázaných návštěvníků volila stravování vlastní. Myslím si, že zde by mohli majitelé ubytovacích zařízení udělat nějaké výhodnější balíčky pro své hosty, aby využili stravování přímo v hotelové restauraci a zvýšili si tak příjmy. Na druhou stranu je to dobrá zpráva pro ostatní provozovatele restaurací, cukráren a popřípadě kaváren. Pokud nemá host zajištěno stravování přímo v hotelu, může si vybrat z několika různých podniků a na další příjmy si tak přijdou i další podniky. Nejčastěji do Roudnice a okolí přijíždění turisté vlastní dopravou, tedy automobilem. Poměrně častým způsobem dopravy je využití dopravy železniční. Vzhledem k tomu, že spousta z dotázaných byli cykloturisté, odrazilo se to i na způsobu dopravy. Jejich volbou bylo jízdní kolo. Téměř polovina dotázaných návštěvníků si vybrala Roudnici pro svou cestu sama a nikdo je k tomu nemusel nabádat. Přes 30 % dotázaných se však o Roudnici dozvědělo od svých přátel nebo rodiny. Jak je tedy vidět, spousta cestovatelů dá na doporučení těch, které zná. A proto si myslím, že především zaměstnanci ve službách by měli být dobře vyškoleni a měli by hostům co nejvíce zpříjemnit jejich pobyt ve městě, popřípadě v okolí. Důležitým faktorem jsou také dobře vyškolení průvodci a zaměstnanci infocentra, kteří by měli poskytnout turistům kvalitní informace o

74

památkách a dění ve městě. I přesto, že si na kvalifikovanost zaměstnanců a průvodců nestěžoval, měli by být zaměstnanci nadále školeni a motivováni. Příjemné zjištění je, že většina dotázaných byla spokojena se službami, kterých se jim zde dostávalo. Ačkoliv většině se zdály ceny ubytování vysoké nebo průměrné, kvalita zřejmě odpovídala a hosté byli i přes vyšší ceny spokojeni. Kromě toho, že většina dotázaných návštěvníků byla spokojena s kvalitou služeb, byli spokojeni i s možnostmi, jaké město nabízí. Většině se město a okolí zdá atraktivní a určitě zvažují i další návštěvu. Což je z hlediska cestovního ruchu jistě velice dobré zjištění. Čím více turistů se bude do města vracet, tím více bude mít město příjmů z cestovního ruchu a bude tak možné město dále rozvíjet a zlepšovat stávající situaci. I když byla většina dotázaných návštěvníků spokojená, neznamená to, že ve městě a okolí není co zlepšovat. Námětů na zlepšení se objevilo více. Mimo jiné i návštěvníci uvedli, že jim ve městě chybí letní koupaliště. Zde by město opravdu ve spolupráci s investory mělo zvážit výstavbu koupaliště. Mohlo by to přilákat více nových turistů. Stejně jako místní, i návštěvníci nejvíce navrhují, že by ve městě mělo být více kulturních a zábavních akcí či událostí. Z tohoto důvodu by bylo určitě dobré zaměřit se na kulturní akce a zábavu ve městě a rozšířit ještě více dosavadní program. Dobrá by byla také větší propagace těchto akcí. Rozmístila bych po městě více letáků, plakátů či upoutávek na nadcházející akce, aby i návštěvníci měli lepší přehled a mohli tak při své návštěvě „zajít na trochu kultury“. Vhodné by bylo také do každého pokoje v roudnických hotelích dát program akcí na celý měsíc, kam by host mohl pohodlně nahlédnout. Aby byli místní více informováni, možná by bylo vhodné kromě programu, který je v Roudnických novinách, vycházejících jednou za měsíc, připomínat tento program třeba tak, že by ještě jednou do měsíce byl vhozen plakátek s programem obyvatelům Roudnice nad Labem do schránky. Další větší část návštěvníků by uvítala lepší stravovací služby. A nemalá část návštěvníků navrhuje, že by ve městě a okolí mohlo být více ubytovacích zařízení, aby měli větší možnost výběru při cestě do Roudnice nad Labem. Co se týče ubytovacích kapacit, bylo by určitě dobré zvážit tuto investici do budoucna. Mohla by to být jedna z klíčových věcí, jak do města přilákat více turistů. Nepředpokládám, že se do takové akce pustí město, ale určitě by této skutečnosti mohl využít nějaký podnikatel. Bylo by

75

vhodné vybudovat především ubytovací kapacity se zázemím například i pro rodiny s dětmi. Pro ty ve městě opravdu není vhodné ubytování, jak po cenové stránce, tak po stránce zázemí pro děti. Bylo by dobré vybudovat hotel například s dětským hřištěm a také bazénem, který by byl hojně využíván v letních měsících. Aby do města přijíždělo více turistů, bylo by dobré, jak jsem se již zmínila, zaměřit se na rodiny s dětmi. Rodiny s dětmi tvoří velkou část turistů a právě pro ně je v Roudnici nad Labem a okolí velmi malé zázemí. Vybudováním dostatečného množství dětských hřišť, koupaliště a hotelem se zázemím pro tento typ turistů by do města určitě přijíždělo více turistů. Prozatím jediné, co je pro tento typ turistů k dispozici, jsou divadelní představení pro děti v kulturním domě Říp. Další oblastí, která by se dala využít pro přilákání nových turistů by bylo vytvoření zájezdu typu „putování za vínem“. Roudnicko má potenciál k tomuto druhu cestovního ruchu díky množství vinic a vinařství. Popřípadě by se mohl utvořit zájezd gastronomického zaměření, který by spojil vinařství a chmelařství, které má v okolí také svou tradici. Co se týče spojení s jídlem, Roudnicko bohužel není příliš zaměřené na regionální potraviny. Avšak by se tohoto spojení dalo také využít. Jak se ale ukazuje na farmářských trzích, v okolí je dostatek osob, které se zaměřují na lokální potraviny a jejich výrobu. Zlepšit by se dal také stav památek ve městě. Město by tento krok mohlo zvážit a s pomocí dotací se pokusit tyto památky dát do ještě lepšího stavu. A to především z důvodu, že pro spoustu místní i návštěvníků jsou právě památky atraktivní. A pokud tyto místa budou vypadat pěkně a zároveň také čistě a upraveně, je možnost, že do města zavítá více turistů. Myslím si, že čistota města i památek je na velice dobré úrovni, takže by stačilo zaměřit se na obnovu památek. Možností, co zlepšovat je spousta. Město by se určitě mělo zaměřit i na lepší propagaci v ostatních regionech. Myslím si, že právě lepší propagace by mohla přilákat více turistů. Dotázaní návštěvníci navštívili Roudnici a okolí především na doporučení svých přátel. Těch, kteří uvedli jak důvod návštěvy média, moc nebylo. A tak je vidět, že Roudnicko nemá dostatečnou propagaci v okolních krajích. Ačkoliv dobré doporučení od známých je tou nejlepší reklamou.

76

2.5 SWOT analýza Název vychází z anglických slov, jejichž počáteční písmena dali vzniku názvu této analýzy. Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza by měla přehledně ukázat, jaké jsou silné a slabé místa města, jaké má město příležitosti nebo naopak hrozby například vzhledem ke konkurenčním městům a regionům. SWOT analýzu jsem chtěla sestavit po rozhovoru s některých z představitelů města, bohužel však z časové vytíženosti vedení a úředníků toto nebylo možné a proto jsem sestavila SWOT analýzu na základě dotazníkového šetření, poznatků při zpracování této práce a svých zkušeností. Několik informací jsem také čerpala z dokumentu Strategické cíle úřadu Roudnice nad Labem z roku 2012, který mi poskytlo město, alespoň jako malou kompenzaci.

2.5.1 Silné stránky Velké množství památek a dalších kulturních atraktivit Bohatá historie Poloha památek v centru města Infocentrum v centru města Poloha města – v dosahu dálnice D8 Atraktivnost města a okolí Vinařská oblast – Lobkowiczké zámecké vinařství, Mělnické vinařství, Žernosecké vinařství Blízkost hory Říp Labská stezka Pěkné okolí Labe, dostatek parků a přírodních atraktivit Velká oblíbenost Roudnického vinobraní Přátelští obyvatelé města 77

Kvalifikovaní zaměstnanci Velké množství stravovacích zařízení Zázemí pro školení a konference Zázemí pro sportovní události a soustředění Zázemí pro cyklisty a pěší turisty Spokojenost místních s vedením města Návštěvníci uvažují o opakované návštěvě Návštěvníci doporučují návštěvu svým známým Kvalita ubytovacích služeb Dobrá kvalita ovzduší na většině území ORP Roudnice nad Labem Závody a soutěže v Račicích Velké množství obchodů v centru města Dobrá dopravní dostupnost – silniční, železniční

2.5.2 Slabé stránky Malá propagace sportovních, kulturních a společenských událostí Nedostatek kulturního vyžití a zábavy Kvalita stravovacích zařízení Vyšší ceny Absence kina/letního kina Absence letního koupaliště Nedostatek obchodů v okrajových částech města – Bezděkov. Všechny obchody situovány pouze ve středu města. Kvalita chodníků v okrajových částech města 78

Krátkodobý pobyt návštěvníků Nedostatečné zázemí pro rodiny s dětmi Téměř v celém centru města placené parkoviště – nedostatek pro místní a návštěvníky, i když pro město naopak příjem

2.5.3 Příležitosti Různé zdroje zjišťování informací – možnost zaměřit se na více druhů propagace Posílení ubytovacích kapacit – stavba nových penzionů a hotelů, popřípadě vybudování kempu Prodloužení pobytu návštěvníků ve městě Dostavění obchvatu – nižší zatížení města, odklonění kamionů Možnost získání dotací z EU Zlepšení stavu zeleně ve městě Oprava některých památek ve městě Zlepšení webových stránek města – lepší přehlednost a informovanost o nadcházejících událostech Více dětských hřišť a celkově lepší zázemí pro rodiny s dětmi Více kulturních akcí, koncertů, zábavy Více cyklostezek Vybudování haly na squash – místním ve městě chybí Možnost vytvoření zájezdů například typu „putování za vínem“ (Spolupráce hotelů, vinařství a města. Spojení ochutnávek vína s poznáním města) Vhodnost pro poznávací turistiku Vznik nových pracovních příležitostí

79

Zvýšení propagace města Získání podpory od investorů – možnost vybudovat koupaliště, zprovoznit kino, nové pracovní příležitosti

2.5.4 Hrozby Snižování počtu zaměstnanců – ohrožení kvality poskytovaných služeb Kriminalita mládeže Nedostatek kulturního vyžití Stěhování obyvatel Z vypracované SWOT analýzy je vidět, že ve městě převažují spíše silné stránky. Ale určitě jsou zde příležitosti, jak zlepšit situaci ve městě nejen pro místní obyvatele, ale především pro turisty.

80

Závěr Cílem této práce bylo zjištění image města z pohledu místních obyvatel a návštěvníků. Tedy zjistit, jak místní obyvatelé pohlížejí na Roudnici nad Labem a naopak jaký dojem udělá město na návštěvníky. Cílem bylo také navrhnutí možností, jak zlepšit stávající situaci ve městě a přilákat nové návštěvníky. V teoretické části jsem shrnula základní informace o městě, historii, památkách a dalších zajímavých místech. Snažila jsem se vybrat především ty památky a místa, které jsou turisticky nejvíce atraktivní. V této části jsem také rozebrala předpoklady pro cestovní ruch na Roudnicku. V praktické části jsem se věnovala především dotazníkovému šetření. Dotazníkový výzkum probíhal mezi obyvateli města i návštěvníky. Následně jsem tyto dotazníky zpracovala a vyhodnotila. V této části se také nacházejí návrhy na zlepšení situace ve městě a také možné návrhy, které by mohly přilákat do města více nových turistů. Druhá polovina praktické části je věnována SWOT analýze, kterou jsem sestavila především na základě výsledků dotazníkového šetření. Účelem dotazníkového šetření mezi obyvateli bylo zjištění spokojenosti s životem ve městě, názor na kvalitu služeb, atraktivnost okolí, zjištění informovanosti obyvatel o kulturních, společenských a sportovních akcích. V neposlední řadě jsem také zjišťovala, co obyvatelům Roudnice nad Labem ve městě chybí a co by zlepšili. Došla jsem k závěru, že obyvatelé jsou poměrně spokojeni s životem v Roudnici nad Labem nebo okolí a považují toto místo za turisticky atraktivní. Horší však bylo zjištění, že obyvatelé nejsou dostatečně informování o akcích konaných ve městě a také, že jim chybí dostatek zábavy a kulturního vyžití. Nejvíce obyvatelům chybí letní koupaliště a kino. Dotazníkové šetření mezi návštěvníky města mělo za úkol zjistit kromě struktury návštěvníků, spokojenost návštěvníků se službami – jejich pohled na cenu a kvalitu. Dalším úkolem bylo také zjistit, jak na návštěvníky město působí, zda si myslí, že je dostatečně turisticky atraktivní a poskytuje dostatek kulturního, společenského a jiného vyžití, a zda by návštěvu do tohoto místa znovu opakovali. Tato část dopadla, dá se říci, velice dobře. Většina dotázaných byla spokojena s kvalitou i přes vyšší ceny a hodlá do Roudnice nad Labem ještě v budoucnu zamířit. Návštěvníci také uvedli velkou spoustu 81

míst, která se jím zdají zajímavá a pěkná, což je určitě dobré zjištění. V neposlední řadě jsem také zjišťovala, co ve městě návštěvníkům chybí. Zde většina, stejně jako místní obyvatelé, postrádá koupaliště a více kultury a zábavy. Značná část návštěvníků by také uvítala více ubytovacích kapacit. Dá se říci, že obyvatelé i návštěvníci se shodují v tom, že město je turisticky zajímavé a má dostatek památek a míst, která jsou velice pěkná a stojí za návštěvu. Obě skupiny dotázaných se shodují v tom, že ve městě chybí více zábavy, kultury a pro potřeby letní dovolené také koupaliště. Z tohoto důvodu by bylo určitě dobré se na tyto nedostatky více zaměřit a pomoci tak zkvalitnění života ve městě a také lepšímu využití pro rozvoj cestovního ruchu. Díky této práci jsem měla možnosti dozvědět se o mém rodném městě ještě více informací. Z dotazníkového výzkumu jsem se dozvěděla, jak obě skupiny respondentů město vidí a jak ho hodnotí i ti, kteří do města zavítali poprvé. Doufám, že tato práce bude dobrý zdrojem informací pro ty, kteří práci budou číst a dozví se tak něco nového. Byla bych také ráda, kdyby tato práce přispěla k rozvoji cestovního ruchu v Roudnici nad Labem a okolí a na jejím základě byli městem či jinými investory vyplněny nedostatky, které obyvatelé města i návštěvníci postrádají. Kromě konkrétních nedostatků by také bylo možné realizovat různě zaměřené zájezdy za vínem či gastronomií, jak jsem navrhovala výše. Obě varianty by byly časově a finančně náročné, ale věřím, že jednoho dne se alespoň některý z nich zrealizuje.

82

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje HLAVÁČKOVÁ, Miroslava a Karel KRÁL. Roudnice v proměnách staletí. Roudnice nad Labem: Galerie moderního umění, 1994. ISBN 80-85053-12-8. HLAVÁČKOVÁ, Miroslava. Roudnice nad Labem a okolí. Roudnice nad Labem: Kulturní zařízení Města Roudnice nad Labem, 2006. ISBN 80-239-7353-3. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN není uvedeno. Podřipsko: průvodce. 1. vydání. Roudnice nad Labem: Vlastivědný spolek Říp, 2009. ISBN 978-80-254-6016-0.

Elektronické zdroje [1] Město a okolí. Roudnice nad Labem [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://archive-cz.com/page/15039/2012-05-19/http://www.roudnicenl.cz/mesto-aokoli.html [2] Logo město Roudnice. Kontaktní centrum Litoměřice [online]. 2012 [cit. 2013-0428]. Dostupné z: http://www.kclitomerice.cz/img/logo_mesto_roudnice.png [3] Historie. Hrad Hazmburk [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.hrad-hazmburk.cz/historie/ [4] Přírodní památka Dobříňský háj. České středohoří [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.ceskestredohori.cz/clanky/dobrinsky-haj-2012-02.htm [5] Zámek Roudnice. Lobkowicz [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.lobkowicz.cz/Zamek-Roudnice-144.htm [6] Památky a cíle pro turisty. Kulturní zařízení Města Roudnice nad Labem, p.o. [online]. 2009 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.kzm-roudnice.cz/cz/proturisty/pamatky-a-dalsi-turisticke-cile/

83

[7] Kaple sv. Josefa: Roudnice nad Labem. Česká republika - Turistický průvodce [online]. 2007 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ustecky-kraj/kaple-sv-josefa-roudnice-nad-labem/ [8] Kaple svatého Viléma - Roudnice nad Labem. České Středohoří: turistický průvodce, výlety a akce [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.ceskestredohori.info/69.kaple-svateho-vilema-roudnice-nad-labem/ [9] Kratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem. Rozhledny [online]. 2006 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-kratochvilova-rozhlednav-roudnici-nad-labem [10] Památky. Město Roudnice nad Labem [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.roudnicenl.cz/mesto/pamatky [11] Klášter sester premonstrátek: Doksany [online]. 2006 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.klasterdoksany.cz/index.htm [12] Město Terezín: Památník [online]. 2006 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.mesto-terezin.cz/ [13] Herynk Antonín. Encyklopedie ČSSD [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.historiecssd.cz/h/herynk-antonin/ [14] Nacisté ho zabili, komunisté uvrhli do zapomnění. Litoměřický deník [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/nacisteho-zabili-komuniste-uvrhli-do-zapomneni-20120627.html [15] Čestní občané. Město Roudnice nad Labem [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.roudnicenl.cz/mesto/cestni-obcane [16] O nás. Podřipské muzeum [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.podripskemuzeum.cz/Stranky/o_nas.html [17] O galerii. Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://galerieroudnice.cz/o-galerii.html [18] Labská stezka [online]. 2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.labskastezka.cz/

84

[19] O sportcentru. Sportcentrum Račice [online]. 2007 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.racice.info/o-sportcentru [20] Roudnické vinobraní. Lobkowicz [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.lobkowicz.cz/Roudnicke-vinobrani-169.htm [21] Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [22] Roudnice nad Labem. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Roudnice_nad_Labem [23] Brána do Čech [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/ [24] Ústecký kraj [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/ [25] Územně analytické podklady pro ORP Roudnice nad Labem [pdf]. 2010 [cit. 201304-28]. [26] Historie. Město Roudnice nad Labem [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.roudnicenl.cz/mesto/historie

Další použité zdroje Brožurky a průvodce ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ. Cykloturistika: www.branadocech.cz. 2012. ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ. Církevní památky: www.branadocech.cz. 2012. ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ. Muzea a galerie: www.branadocech.cz. 2012. Rotunda Sv. Jiří a Sv. Vojtěcha na Řípu: Národní kulturní památka. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2006. Webové stránky Oficiální stránky Obce Krabčice [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.krabcice.cz/

85

Hora Říp: Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp [online]. 2009 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://hora-rip.cz/ Amber Hotel Vavřinec [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ambervavrinec.hotel.cz/ Hotel Koruna [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://hotel-koruna.hotel.cz/ Hotel Sport Lípa [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.hotelsportlipa.cz/ Penzion Oáza - Štětí [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.penzionoaza.cz/cs/penzion.html Hotel Amálka [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.hotel-amalka.cz/cs/ Hotel Terek [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.hotelterek.cz/cs/ Roudnice nad Labem: okolí [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://roudnice-nadlabem.ceskehory.cz/okoli/ Farnost Roudnice [online]. 2011 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.farnostroudnice.php5.cz/ Roudnice nad Labem: Kultura, Turista, Média [online]. 2010 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.kzm-roudnice.cz/cz/

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro místní obyvatele a okolí (do 10 kilometrů) Příloha č. 2: Dotazník pro návštěvníky města a okolí

86

Příloha č. 1 : Dotazník – Roudnice nad Labem a okolí z pohledu místních obyvatel 1. Jaké je Vaše pohlaví? 2. Kolik je Vám let?

ŽENA

MUŽ

Méně než 20 21-30 31-40

41 – 50 51 – 60 61 a více

3. Co si vybavíte, když se řekne Roudnice nad Labem? (1 odpověď) -

Pivovar

-

Historie

-

Roudnický zámek

-

Centrum Podřipska

-

Rudný pramen

-

Domov

-

Hora Říp

-

Jiné(uveďte) ___________

4. Uveďte, pokud znáte, alespoň 3 sportovní akce pořádané v Roudnici nad Labem a okolí. - _____________________________________________________________ 5. Uveďte, pokud znáte, alespoň 3 kulturní události pořádané v Roudnici nad Labem a okolí. - _____________________________________________________________ 6. Dokážete vyjmenovat některá zajímavá místa v Roudnici nad Labem a okolí? - Uveďte _____________________________________________________________ 7. Je podle Vás kvalita služeb v Roudnici nad Labem srovnatelná s ostatními městy Ústeckého kraje? ANO NE, je horší NE, je lepší 8. Odkud čerpáte informace o nabídce kulturních, společenských a sportovních událostí v Rci n/L a okolí? Oficiální web města Městský rozhlas Výlepní plakátové plochy (http://www.roudnicenl.cz/) Facebook

Noviny, časopisy

Jiné(uveďte) _________

9. Co myslíte, že by mohlo odradit návštěvníky města Roudnice nad Labem či jeho okolí? (1 odpověď) - Nedostatek ubytování - Vysoké ceny - Nekvalitní ubytování - Nedostatek zábavy - Špatné jídlo - Kriminalita - Bez obav - Jiné (popřípadě uveďte) 10. Doporučil/a byste návštěvu svým známým? - Ano - Ne - Nevím 11. Co v Roudnici nad Labem či okolí postrádáte, co byste doporučili, aby se zlepšilo? - Uveďte ___________________________________________________________

87

Příloha č. 2: Dotazník pro návštěvníky města a okolí

1. Jaké je Vaše pohlaví? - Žena - Muž 2. Kolik je Vám let? - Méně než 18 40 – 45 - 18 – 25 45 – 50 - 25 – 30 50 – 55 - 30 – 35 55 – 60 - 35 – 40 60 a více 3. Jaké je místo Vašeho bydliště - kraj? - Jihočeský - Olomoucký - Jihomoravský - Plzeňský - Karlovarský - Praha - Královehradecký - Středočeský - Liberecký - Ústecký - Moravskoslezský - Vysočina - Pardubický - Zlínský 4. Jaký je důvod Vaší návštěvy? - Rekreace - Turistika - Poznání - Cykloturistika - Sportovní událost - Jiné (popřípadě uveďte) 5. Jaká je/bude délka Vašeho pobytu? - 1 den - 8-14 dní - 2-5 dní - Více než 14 dní - Týden 6. Jste ubytováni přímo v Roudnici nad Labem? - Ano - Ne (pokud ne, uveďte místo vašeho pobytu) 7. V jakém ubytovacím zařízení jste ubytováni? - Hotel - Penzion - Chata, chalupa - Rekreační středisko - Kemp - Ubytování v soukromí - Jiné – uveďte - Neubytováno 8. Jakého využíváte stravování? - Vlastní - Plná penze - Snídaně - All inclusive - Polopenze 9. Je Vaše cesta organizována cestovní kanceláří? - Ano - Ne 10. Jakou jste zvolili dopravu do místa Vaší rekreace? - Automobil - Autobus - Vlak - Motocykl - Jízdní kolo - Pěší turistika - Jiné - uveďte 88

11. Odkud jste se dozvěděli o Roudnici nad Labem či okolí? - Rodina, přátelé - CK - Internet a ostatní média - Jiné - uveďte 12. Jste spokojeni se zdejšími službami? - Velmi spokojen/a - Spíše nespokojen/a - Spokojen/a - Nespokojen/a 13. Jaký je Váš názor na ceny ubytování v místě? - Nízké ceny - Vysoké ceny - Průměrné ceny - Nevím, nemám názor na cenu 14. Je pro Vás Roudnice nad Labem a okolí zajímavé? - Ano - Ne 15. Zvažujete další návštěvu Roudnice nad Labem či okolí? - Ano - Ne 16. Které památky, místa či události Vás zde zaujaly nejvíce? - Uveďte _______ 17. Co byste zde zlepšili? - Ubytovací služby - Přístupnost památek a jejich stav - Stravovací služby - Stav turistických tras - Sportovní zařízení - Služby informačního centra - Více kulturních událostí - Přístup místních lidí k turistům - Zařízení pro děti - Zařízení pro seniory - Jiné - uveďte

89