VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Katedra podnikového a evropského práva DIPLOMOVÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Katedra podnikového a evropského práva

DIPLOMOVÁ PRÁCE KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE V OBLASTI OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN

Vypracovala: Bc. Lenka Nezgodová Vedoucí práce: prof. JUDr. Martin Boháček, CSc.

Rok: 2012

PODĚKOVÁNÍ „Ráda bych na tomto místě poděkovala prof. JUDr. Martinu Boháčkovi, CSc. za jeho čas a nepostradatelné připomínky a rady při zpracovávání této práce. Zároveň děkuji svým rodičům a všem blízkým, kteří mě při studiu podporovali a pomohli mi tak dostat se až k vytouženému cíli.“

2

PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů.“

V Praze dne

………………………………………………….. Bc. Lenka Nezgodová

3

ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá klamáním spotřebitele v oblasti označování potravin. Cílem mé práce bylo u několika vybraných potravinových produktů posoudit, zda vzhledem k jejich označení a umístění v prodejně vybraného obchodníka nedochází ke klamání spotřebitele, a to na základě kontroly povinných údajů uváděných na daném druhu potraviny, analýzy umístění a označení výrobku ve vybraných prodejnách a dotazníkovém šetření obsahujícím otázky vztahující se k zájmu spotřebitelů o údaje uváděné na potravinách a dále k vybraným výrobkům v souvislosti s možným klamáním spotřebitele. Teoretická část práce se pak věnuje především právním předpisům v oblasti označování potravin a právním předpisům a judikátům věnujícím se klamání spotřebitele.

KLÍČOVÁ SLOVA klamání spotřebitele, označování potravin, ochrana spotřebitele, nekalá soutěž, klamavost, spotřebitel, průměrný spotřebitel, nekalé obchodní praktiky, obchodní zákoník, zákon o potravinových a tabákových výrobcích

KATALOGIZAČNÍ POPIS PRÁCE Jméno autora: Bc. Lenka Nezgodová Obor: Podnikání a právo Forma studia: prezenční Název práce: Klamání spotřebitele v oblasti označení potravin Rok: 2012 Počet stran: 75 Vedoucí práce: prof. JUDr. Martin Boháček, CSc.

4

OBSAH

Poděkování .......................................................................................................... 2 Prohlášení ............................................................................................................ 3 Anotace ................................................................................................................ 4 Klíčová slova ........................................................................................................ 4 Katalogizační popis práce .................................................................................... 4 Obsah .................................................................................................................. 5 1

ÚVOD ............................................................................................................... 8

2

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA POTRAVINÁCH ..........................................................10 2.1.

2.1.1.

Právní předpisy v ČR .....................................................................10

2.1.2.

Právní předpisy na úrovni ES .........................................................11

2.1.3.

Právní předpisy na mezinárodní úrovni ..........................................12

2.2.

Všeobecné požadavky na označování potravin ........................................13

2.3.

Údaje povinně uváděné na potravinách ....................................................14

2.4.

2.5.

3

Právní předpisy upravující údaje uváděné na potravinách ........................10

2.3.1.

Balené potraviny ............................................................................14

2.3.2.

Zabalené potraviny ........................................................................16

2.3.3.

Nebalené potraviny ........................................................................17

Povinné údaje u konkrétních skupin výrobků ............................................17 2.4.1.

Jogurty ...........................................................................................17

2.4.2.

Sýry ...............................................................................................19

2.4.3.

Máslo, směsné roztíratelné tuky a roztíratelné tuky ........................21

2.4.4.

Ovocné nápoje ...............................................................................23

2.4.5.

Kečupy ...........................................................................................25

2.4.6.

Čokoláda a výrobky z ní .................................................................26

Další údaje a označení uváděné na potravinách.......................................30 2.5.1.

Ochranná známka ..........................................................................30

2.5.2.

Označení vztahující se k původu výrobku ......................................31

2.5.3.

Označení pro biopotraviny .............................................................33

2.5.4.

Další označení ...............................................................................35

KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE V OBLASTI OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN...............37 3.1.

Právní předpisy v oblasti klamání spotřebitele ..........................................37

5

3.2.

3.1.1.

Česká legislativa v oblasti klamání spotřebitele..............................37

3.1.2.

Evropská legislativa v oblasti klamání spotřebitele .........................40

3.1.3.

Kontrolní orgány v oblasti označování potravin ..............................41

Pojmy v oblasti klamání spotřebitele v oblasti označení potravin ..............42 3.2.1.

Spotřebitel......................................................................................42

3.2.2.

Klamavé označování zboží a služeb - § 46, Obchodního ...............46

zákoníku ......................................................................................................46 3.2.3. 4

Nekalé obchodní praktiky ...............................................................49

ANALÝZA OZNAČENÍ VYBRANÝCH POTRAVINOVÝCH VÝROBKŮ ............51 4.1.

Postup při analýze ....................................................................................51

4.2.

Analýza údajů uvedených na obalech vybraných potravinových výrobků..51 4.2.1.

Ovocný nápoj .................................................................................52

4.2.2.

Studená rajčatová omáčka .............................................................52

4.2.3.

Kakaová poleva .............................................................................53

4.2.4.

Jogurtový výrobek ..........................................................................53

4.2.5.

Směsný roztíratelný tuk ..................................................................53

4.2.6.

Tavený výrobek s rostlinným tukem ...............................................53

4.2.7.

Shrnutí analýzy údajů uvedených na obalech výrobků ...................54

4.3. Analýza umístění vybraných potravinových výrobků v konkrétních prodejnách ..........................................................................................................54

4.4.

4.3.1.

Interspar.........................................................................................55

4.3.2.

Kaufland.........................................................................................56

4.3.3.

Tesco .............................................................................................57

4.3.4.

Albert Hypermarket ........................................................................58

4.3.5.

Shrnutí analýzy umístění a označení výrobků v prodejnách ...........58

Dotazníkové šetření ..................................................................................59 4.4.1.

Vyhodnocení dotazníku – segmentační otázky ..............................61

4.4.2. Vyhodnocení dotazníku – otázky týkající se zájmu spotřebitelů o informace na obalech ...................................................................................62

4.5.

4.4.3.

Vyhodnocení dotazníku – otázky týkající se konkrétních výrobků ..65

4.4.4.

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .........................................73

Shrnutí výsledků dílčích částí analýzy ......................................................74 4.5.1.

Ovocný nápoj Černý rybíz Hello .....................................................74

4.5.2.

Rajčatová omáčka .........................................................................75

4.5.3.

Jogurtový výrobek Dobrá máma.....................................................75

4.5.4.

Směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour .........................................75 6

5

4.5.5.

Kakaová poleva Kaumy .................................................................76

4.5.6.

Tavený výrobek s rostlinným tukem Javor ......................................76

ZÁVĚR ............................................................................................................78 Seznam použité literatury ....................................................................................82 Přílohy .................................................................................................................86 1.

Kontrolní tabulky – údaje na obalech výrobků .......................................86

2.

Kontrolní protokol – umístění a označení výrobků v obchodech ............90

3.

Dotazník ................................................................................................91

7

1 ÚVOD S potravinami přichází každý dennodenně do styku. V životě člověka mají bezpochyby

nepostradatelné

místo.

V poslední

době,

se

také

vzhledem

k všeobecnému trendu zkvalitňování života, zaměřuje zvýšená pozornost na složení a kvalitu potravin, které dle mnohých výzkumů ovlivňují dlouhodobé zdraví člověka a délku života. Lidé navíc utrácejí za potraviny velkou část svých příjmů, a proto by se měli zajímat, jestli za své peníze dostávají skutečně to, co očekávají a chtějí. Vedle obezřetnosti spotřebitelů je však také důležitá prevence, a to například prostřednictvím právních předpisů, které by zaručily určitou bezpečnost, ale také kvalitu potravin, a další postihovaly případné klamání spotřebitele. Důležitost existence uvedených předpisů si státy uvědomují, a proto jsou také součástí právních řádů jednotlivých zemí. V posledních letech se na ochranu spotřebitele začíná zaměřovat i právo Evropské unie, takže se předpisy věnující se klamání spotřebitele objevují i na této úrovni. Právní předpisy a především správní kontroly ale nejsou všepokrývající, čehož výrobci a prodejci využívají a snaží se především nepozorné spotřebitele oklamat. Na základě vlastní zkušenosti, kdy jsem se cítila jako oklamaný spotřebitel, jsem se rozhodla věnovat se ve své diplomové práci právě tématu klamání spotřebitele v oblasti označování potravin. Cílem této práce je u několika vybraných potravinových produktů posoudit, zda vzhledem k jejich označení a umístění v prodejně vybraného obchodníka nedochází ke klamání spotřebitele v oblasti druhu potraviny a z toho vyplývajících vlastností. Posouzení bude učiněno na základě platných právních předpisů v této oblasti a analýzy umístění a označení vybraných výrobků. Následně také zhodnotím, v jaké míře případné klamání leží na vině výrobce v důsledku špatného označení produktu a z jaké části může za klamání obchodník v důsledku klamavého umístění nebo označení na prodejně. Mnou provedená analýza se bude skládat ze tří částí. V první části analýzy zkontroluji, zda obaly potravin obsahují všechny zákonem požadované informace, případně, zda některé z nich nejsou zavádějící. Ve druhé části budu zjišťovat, mezi jakými výrobky jsou analyzované produkty umístěny ve vybraných hypermarketech a jestli jsou dobře označeny. Třetí a poslední část analýzy bude tvořena dotazníkovým šetřením, v němž budu zjišťovat, zda vůbec, případně jaké informace spotřebitelé na obalech potravin sledují a jestli v předchozích dvou částech

8

analyzované

výrobky mohou

svým

umístěním

a

označením

v obchodech

spotřebitele klamat v oblasti druhu potraviny a z toho vyplvajících vlastností. Část práce obvykle nazývaná jako teoretická1 se bude věnovat především právním předpisům v oblasti označování potravin a právním předpisům a judikátům věnujícím se klamání spotřebitele.

1

Dle názoru prof. JUDr. Martina Boháčka, CSc. je i část rozebírající právní předpisy a judikáty v dané oblasti části praktickou, a nikoli teoretickou, jelikož například. Judikáty jsou výsledky aplikace práva a také právní předpisy vznikají často na základě aktuálních potřeb společnosti a vycházejí tedy z praxe a nikoli z teorie, o niž se ale vždy opírají.

9

2 ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA POTRAVINÁCH Údaje uváděné na potravinách mají nejrůznější charakter i účel. Ty, které jsou stanoveny zákonem nebo jiným závazným předpisem a jsou tedy povinné, mají především informovat spotřebitele o potravině a určitým způsobem ho i chránit 2, zatímco ty nepovinné, jako je například logo výrobce, ochranná známka, nebo informace o vlastnostech výrobku, které ho mají odlišit od stejných produktů jiného výrobce, slouží především k lepší prodejnosti. Avšak i takové údaje jsou často regulovány právními předpisy, především proto, aby jimi nebyl spotřebitel uváděn v omyl.

2.1. PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA POTRAVINÁCH V rámci práva týkajícího se oblasti potravin patří mezi jednu z nejdůležitějších a nejsložitějších oblastí právě oblast označení potravin. Vzhledem ke své významnosti je navíc upravována nejen na úrovni jednotlivých států, ale také skrze směrnice a nařízení Evropské unie a mezinárodní Codex Alimentarius. 2.1.1. Právní předpisy v ČR Základním předpisem v oblasti označování potravin je v České republice zákon č. 110/1997 Sb., o potravinových a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů. Ten pro účely označování potravin rozlišuje tři základní kategorie výrobků – potraviny balené, nebalené a potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, přičemž stanovuje požadavky na označení zvlášť pro každou z těchto skupin. Zákon obsahuje výčet základních údajů, které musí být na obalu uvedeny, jako název, obchodní firma a sídlo výrobce/prodávajícího/balírny, údaj o množství, datu použitelnosti nebo minimální trvanlivosti, údaje o složení, skladování apod. Uvedený zákon je podpořen prováděcí vyhláškou č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, která podrobněji rozvádí povinnosti pro údaje stanovené v zákoně. Například v rámci složení potravin se věnuje údajům o složkách potravin, přídatných látkách, údajům o látkách určených k aromatizaci a v neposlední řadě údajům o alergenních složkách. Uvedené dva předpisy jsou nejdůležitějším předpisem v oblasti označování potravin v České republice nejen díky své obecnosti, ale také proto, že skrz ně byla do českého práva transformována základní směrnice komunitárního práva v této oblasti - směrnici 2000/13/ES ze dne 20. března 2000, o

2

Např. povinný údaj o číslu šarže slouží mimo jiné i k identifikaci výrobku při zjištění jeho závadnosti

10

sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravě a související reklamy, v platném znění. Konkrétní požadavky pro jednotlivé skupiny potravin pak stanovují zejména prováděcí vyhlášky k základnímu zákonu3 a pro potraviny živočišného původu pak také zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů. Do oblasti označování potravin spadá bezpochyby i zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 452/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, věnující se označení původu a zeměpisnému označení. Dále také zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro biopotraviny, které pak můžou nést speciální označení určené zmíněným potravinám. 2.1.2. Právní předpisy na úrovni ES Cílem právních předpisů na komunitární úrovni je harmonizace předpisů ve všech členských státech. Díky tomu by občané ve všech členských zemích měli nalézt na stejném typu výrobku stejné – povinně uváděné – údaje. Sjednocování slouží nejen k lepší orientaci spotřebitelů, ale také k volnému pohybu zboží, osob a služeb. Požadavky na označování potravin jsou upraveny jednak na horizontální úrovni, kdy jsou stanoveny obecné požadavky platné pro všechny potraviny, a dále na vertikální úrovni, kdy se v různých právních předpisech stanoví zvláštní požadavky pro určité druhy potravin. V současné době se odhaduje, že v rámci evropské potravinové legislativy, obsahuje požadavky na označování potravin více než čtyřicet právních předpisů. Základním předpisem v oblasti potravinového práva na úrovni Evropské unie je nařízení 178/2002/ES, o bezpečnosti potravin, které stanovuje obecné zásady a požadavky v této oblasti. Nejdůležitějším předpisem v oblasti označování potravin je směrnice 13/2000/ES4, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Spotřebitel by měl na jejím základě dostat informace o složení potravin, výrobci, datu spotřeby apod., a to tak, aby nebyl klamán. 3

326/2001 Sb. pro maso, drůbež, ryby, vejce a výrobky z nich, 77/2003 Sb. pro mléko, mléčné výrobky a tuky, 333/1997 Sb. pro mlýnské pekařské a cukrářské výrobky, 157/2003 Sb. pro ovoce, zeleninu a brambory a výrobky z nich 4 Do českého práva byla směrnice transponována především vyhláškou č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků a zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění. V oblasti reklamy byla směrnice transponována zákonem o regulaci reklamy;

11

Další předpisy se věnují konkrétním údajům uváděných na potravinách, jako například směrnice 89/396/EHS o označování šarže, k níž potravina patří, směrnice 90/496/EHS o nutričním označování potravin, nebo přímo aplikovatelné nařízení 1924/2006/ES o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Právní předpisy stanovující povinnosti v oblasti označování existují i pro konkrétní skupiny výrobků, což je případ například směrnice 2002/67/ES o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein nebo nařízení 41/2009/ES o složení

a označování

potravin

vhodných

pro

osoby

s nesnášenlivostí

lepku. Komunitární předpisy nezapomínají ani na regulaci v oblasti zdravotních tvrzení uváděných výrobci na potravinách, která se týkají snížení rizika onemocnění nebo pozitivních vlivů na zdraví osob, příkladem může být nařízení 983/2009/ES o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají snížení rizika onemocnění a vývoje a zdraví dětí. K zeměpisným označením a označením původu na potravinách se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů. K němu přísluší nařízení Komise (ES) č. 1898/2006, které je prováděcím předpisem a obsahuje některé podrobnosti řízení, příslušné formuláře a používané symboly. Na úrovni komunitárního práva se pak vyskytuje ještě označení tzv. tradiční krajové speciality, pro něž jsou stanovena pravidla v nařízení 509/2006/ES, o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, které je Evropskou unií udělováno danému produktu na základě nařízení 1216/2007/ES, jímž se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 509/2006/ES o zemědělských produktech a potravinách, které představují zaručené tradiční speciality. 2.1.3. Právní předpisy na mezinárodní úrovni Určité požadavky na označení potravin jsou stanoveny také na mezinárodní úrovni v rámci směrnic a norem spadajících pod Codex Alimentarius. Ten byl vypracován v šedesátých letech Organizací pro potraviny a zemědělství (FAO) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), které obě spadají mezi instituce Organizace spojených národů (OSN). Účelem kodexu bylo a je harmonizace požadavků kladených na potraviny především v oblasti jejich bezpečnosti a nezávadnosti, složení a značení a v neposlední řadě také podpora a rozvoj mezinárodního obchodu s potravinami.

12

Přestože předpisy spadající pod Codex Alimentarius nejsou právně závazné, jsou státy uznávané a často slouží jako základ pro tvorbu státních norem, nebo při rozhodování mezinárodních sporů v této oblasti. Vzhledem k počtu státu 5 , které Kodex uznávají, je jeho vliv v oblasti zajišťování určitých postupů v obchodu s potravinami obrovský.

2.2. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN Všeobecné požadavky na označování potravin stanovuje §§ 6 až 8, zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a především jeho prováděcí předpis, vyhláška č. 113/2005 Sb, ve znění pozdějších předpisů. Údaje musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě, s výjimkou označení šarže6. Co se týče čitelnosti, byla v červenci 2011 schválena Evropským parlamentem směrnice upravující mimo jiné i minimální velikost písma na 1,2 a 0,9 mm pro údaje uvedené na obalu potravině, v závislosti na velikosti jeho plochy. Pro výrobce budou pravidla závazná od roku 2014. Způsob označování nesmí také uvádět spotřebitele v omyl, a to pokud jde o vlastnosti, množství, trvanlivost či původ. Potravině například nemohou být přisuzovány vlastnosti a účinky, které potravina nevykazuje. Potravina také nesmí vyvolávat dojem zvláštních charakteristických vlastností, které ve skutečnosti mají všechny podobné potraviny. Nesmí být mimo jiné také uváděny údaje o tom, že je vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům a údaje, jejichž pravdivost nelze dokázat, nebo které by mohly vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin, o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny a údaje, které by mohly vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu7. Dále také platí, že na obalu směji být uvedeny či vyobrazeny jen ty suroviny nebo složky, které byly k výrobě použity. Pokud jsou na obalech znázorněny některé

5

185 států; údaj k 1. srpnu 2011 § 3 vyhlášky č. 113/2005 Sb, ve znění pozdějších předpisů 7 § 4 vyhlášky č. 113/2005 Sb, ve znění pozdějších předpisů 6

13

potraviny, musí být z obalu zcela jasné, které zobrazené složky jsou v potravině skutečně přítomny, a které ukazují pouze doporučené servírování nebo použiti.

2.3. ÚDAJE POVINNĚ UVÁDĚNÉ NA POTRAVINÁCH Množství a typy údajů povinně uváděných na potravinách se liší v závislosti na tom, zda se jedná o tzv. potravinu „balenou“, „zabalenou“ nebo „nebalenou“ 2.3.1. Balené potraviny Balené potraviny jsou potraviny balené přímo ve výrobě. K základním údajům, které až na výjimky musí být uvedeny na všech balených potravinách, patři: 

Název a sídlo výrobce/dovozce/prodávajícího/balírny; U právnických osob se uvádí název a sídlo obchodní firmy, u fyzické osoby jméno a příjmení a místo podnikaní. Za potravinu uvedenou na trh v plném rozsahu odpovídá osoba uvedena na obalu výrobku bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce, dovozce, balírnu nebo prodejce.



Název potraviny – její druh (např. mléčná čokoláda, rajčatový protlak apod.); Prováděcí vyhláška často stanoví, co musí potravin splňovat, aby mohla být označena daným názvem. Název výrobku (např. Kofila, Rama) není názvem potraviny, jedná se o údaj nepovinný.



Datum použitelnosti (spotřebujte do) u potravin podléhající rychlé zkáze, u ostatních potravin datum minimální trvanlivosti; Datum minimální trvanlivosti vymazuje minimální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Vyhláška vyjmenovává potraviny, u nichž toto datum nemusí být uvedeno (např. ovoce, zeleniny, sůl, cukr, ocet). Při trvanlivosti delší než 18 měsíců, se nemusí uvádět den a měsíc, ale postačuje pouze rok. Naopak datum použitelnosti vymezuje maximální dobu, po kterou je potraviny zdravotně nezávadná a po níž si zachovává všechny své specifické vlastnosti. Na rozdíl od potravin s datem minimální trvanlivosti nesmějí být výrobky, po uplynutí této doby nabízeny k prodeji, a to ani odděleně od ostatních výrobků.



Množství; Množství výrobku se uvádí v jednotkách hmotnosti (g, kg) nebo objemu (ml, l). Pokud je dohromady zabaleno v neprůhledném obalu více kusů potraviny, 14

uvádí se také počet kusů. Pokud je potravina v nálevu, musí být označena také množstvím nebo procentním podílem pevné složky. V případě, že název potraviny obsahuje název některé z jejích složek, nebo je tato složka na výrobku jinak slovně, graficky nebo obrazově zvýrazněna, musí být na potravině uvedeno také množství této složky, které daný výrobek obsahuje. 

Složení potraviny; Do složení potravin se uvádí nejen použité suroviny (např. voda, mléko, mouka, kakao), ale také přídavné látky (jako kyseliny, barviva, regulátory kyselosti, antioxidanty) a potravinové doplňky a aromatizující látky (vitamíny, aminokyseliny, minerální látky). Jednotlivé složky se řadí sestupně dle jejich obsahu v potravině.



Údaj o přítomných alergenních složkách; Informace o přítomnosti alergenní složky musí být uvedena v rámci údajů o složení potraviny. Povinnost se vztahuje nejen na alergenní složku jako takovou, ale i na látky z ní pocházející. Dle, v červenci 2011 Evropským parlamentem nově schválených pravidel pro označování potravin, budou muset být od roku 2013 uváděny alergeny na potravině takovým způsobem, aby informaci o nich spotřebitel našel na první pohled.



Označení šarže (v případě, že datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti neobsahuje den a měsíc); Šarže je množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek, většinou v určitém časovém úseku nebo z určité dodavky suroviny. Účelem šarže je možnost dohledat konkrétní výrobky v případě zjištěné zdravotní závadnosti a umožnit její staženi z trhu.



Údaj o ošetření ionizujícím záření, pokud bylo aplikováno.

V případech kdy by z důvodu špatného skladování nebo použití mohla být způsobena zdravotní závadnost výrobku, nebo z důvodu ochrany zdraví, se ještě uvádí pokyny ohledně: 

Způsobu skladování (např. teplota, ochrana před světlem, vlhkostí apod.)



Doby a způsobu skladování po otevření obalu;



Způsobu použití (návod k přípravě), a to vždy když je potravina určena k ředění, rozpuštění nebo mikrovlnnému ohřevu a u potravin, které nemohou být konzumovány bez tepelného ošetřeni, ale přitom pro spotřebitele by to nemuselo být zcela samozřejmé.

15

Potraviny obsahující některou z látek uvedenou ve vyhlášce 8 , jako například fenylalanin, kofein, chinin, musí dále obsahovat údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví u osob se specifickým postižením nebo při konzumaci nadměrného množství. Dle nových pravidel schválených Evropským parlamentem v červenci 2011 pak budou muset výrobci nejpozději od roku 2016 uvádět na potravinách ještě informace o energetickém obsahu, množství tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli, a to v jedné souhrnné tabulce. Údaje budou muset být přepočítané na 100g nebo na 100ml, případně na jednu porci. Kromě výše uvedených údajů jsou u určitých typů výrobků vyžadovány ještě další informace, například u potravin pro zvláštní výživu je požadován údaj o účelu, ke kterému je potravina určena – pro kojence, diabetiky, bezlepkovou dietu apod., nebo u většiny druhů ovoce a zeleniny a některých masných výrobků informace o třídě jakosti – šunka standardní/výběrová/nejvyšší jakosti. Další údaje jsou stanoveny také jednotlivými prováděcími vyhláškami pro konkrétní skupiny výrobků. Například mléko a smetana musí být označeny obsahem tuku a také způsobem tepelného ošetřeni, u roztiratelných tuků jako máslo, margariny a směsné tuky (z rostlinných a živočišných tuků) musí být vždy uveden celkový obsah tuku v %, a v případě směsných tuků i podíl jednotlivých obsažených tuků, na výrobcích ze zeleniny musí být uveden způsob zpracování (zelenina sterilovaná, sušena, v soli, v octě, v oleji, protlak nezahuštěny apod.), případně, zda a jak byla zelenina velikostně tříděna, jaký byl použit nálev apod. 2.3.2. Zabalené potraviny Zabalené potraviny jsou potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele. Na zabalených potravinách musí být uvedeny následující údaje:

8



Název firmy, která výrobek zabalila;



Název potraviny;



Množství;



Datum použitelnosti/trvanlivosti;

vyhláška č. 113/2005 Sb, ve znění pozdějších předpisů

16



Pro určité výrobky také třída jakosti, údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví a informace o ošetření ionizací.

Stejně jako u balených potravin mohou být pro určité skupiny výrobku další údaje vyžadovány některou z prováděcích vyhlášek. 2.3.3. Nebalené potraviny Nebalené potraviny jsou potraviny nebalené vůbec, nebo až za přítomnosti spotřebitele. U těchto potravin jsou vyžadovány tyto údaje: o

Název potraviny;

o

Datum použitelnosti/trvanlivosti;

o

Pro určité výrobky také množství, třída jakosti, údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví a informace o ošetření ionizací.

Další údaje mohou být vyžadovány příslušnými komoditními vyhláškami. Údaje musí být viditelně umístěny v písemné formě v místě nabízení výrobku k prodeji. Podle nových pravidel schválených v červenci 2011 Evropským parlamentem bude muset být od roku 2013 uvedena u nebalených potravin, jako jsou například potraviny podávané v restauracích nebo v jídelnách, informace o obsažených alergenech.

2.4. POVINNÉ ÚDAJE U KONKRÉTNÍCH SKUPIN VÝROBKŮ Jak už bylo řečeno výše, některé z povinně uváděných údajů na potravinách jsou stanoveny v prováděcích vyhláškách pro konkrétní skupiny výrobků (např. mléko a mléčné výrobky, zmrazené potraviny). V následujících kapitolách jsou uvedeny povinné údaje pro skupiny výrobků, do kterých patří potraviny analyzované v Kapitole 4 z hlediska možného klamání spotřebitele v důsledku klamavého označení. 2.4.1. Jogurty Dle prováděcí vyhlášky č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy, jedlé tuky a oleje, se může označení jogurt používat pro kysaný mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi pomocí tak zvané „čisté jogurtové kultury“, což je směs bakterií Streptococcus thermophillus a Lactobacillus bulgaricus ve vhodném poměru, 17

přičemž v 1 g bílého jogurtu musí být obsaženo minimálně deset milionů těchto živých mikroorganismů. Tak vznikne bílý jogurt, který je základem pro výrobu dalších poddruhů jogurtů, které mohou obsahovat další ingredience včetně různých zahušťovadel. Pokud se již hotový jogurt tepelně ošetří termizací, aby se tak prodloužila jeho trvanlivost, nelze takový výrobek nadále označovat jako jogurt, ale například jako jogurtový dezert. Jogurt totiž musí obsahovat určité množství živých bakterií, ale ty jsou po tepelné úpravě usmrceny. Ze stejného důvodu jogurty nesmí obsahovat konzervanty, neboť by při jejich použití také došlo k usmrcení jogurtových bakterií. Výrobky, jejichž objem se zvyšuje našlehávači a stabilizátory, se mohou nazývat např. jogurtová pěna, ale nikoli jogurt, protože správně by jogurt neměl obsahovat žádné přídatné látky neboli aditiva. Aby se výrobek mohl pyšnit přízviskem „jogurtový“, musí obsahovat minimálně 50 % jogurtu. V regálech obchodů můžeme najít různé druhy jogurtů. Základní členění je na jogurty bílé, které obsahují pouze mléko a čistou jogurtovou kulturu, a jogurty ochucené, který mi jsou především jogurty ovocné, jenž se doplňují sirupem, džemem či marmeládou, v nabídce jsou i jogurty čokoládové, s nugátem, medem, ořechy, cereáliemi, se zeleninou či dalšími přísadami. Dalším členěním je podle obsahu tuku, v rámci něhož rozeznáváme jogurty nízkotučné s obsahem tuku do 0,5 %, jogurty se sníženým obsahem tuku (0,5 – 3 % tuku), klasické jogurty (více než 3 % tuku) a smetanové jogurty, do kterých se přidává smetana, a obsahují nad 10 % tuku. Dle konzistence bychom pak mohli jogurty rozdělit na ty, které mají podobu nápoje, na krémovité jogurty a jogurty s pevnou konzistencí. Vyrábějí se i speciální druhy jogurtů jako například jogurty pro diabetiky s umělými sladidly a označením „DIA“, jogurty se sníženým množstvím laktózy („lactose-free“), které jsou určeny pro pacienty s nesnášenlivostí mléčného cukru laktózy. Dále jogurty s probiotiky a prebiotiky obsahující zdraví prospěšné kmeny bakterií a jenž jsou navíc doplněny o složky důležité pro růst těchto bakterií, nebo biojogurty bílé či ochucené se vyrábějí dle zásad ekologického zemědělství. Na obale jogurty musí být dle prováděcí vyhlášky č. 77/2003 Sb. a zákona 110/1997 Sb. uvedeny následující údaje: 

název obchodní firmy a sídlo výrobce

18



název druhu (jogurt bílý) a podskupiny (smetanový, nízkotučný, se sníženým obsahem tuku) pro neochucené jogurty; u ochucených výrobků se místo slova „bílý“ označuje použitá ochucující složka



množství v g nebo ml (cl, dl)



obsah tuku v %



údaj o způsobu skladování



datum použitelnosti (označeno slovy „spotřebujte do:“)



složení jogurtu – musí být uvedeny všechny složky a to v sestupném pořadí (na prvním místě bude složka, které výrobek obsahuje nejvíce)



zdravotní upozornění, pokud jogurt obsahuje složky, které mohou být pro některé konzumenty zdravotním rizikem



pokud jogurt obsahuje vitamíny, musí při překročení obsahu 15 % doporučené denní dávky (DDD) mít uveden obsah vitamínu v % na 100 g

Spotřebitelé by se u jogurtů neměli nechat oklamat zavádějící reklamou na jejich obalech, kdy je na nich uvedeno například „bez konzervantů“, protože bez konzervantů musí být všechny jogurty, stejně jako například nelze vyrobit jogurt s obsahem „0 % tuku“. Důležité je také sledovat složení jogurtů, jelikož do mnohých se dnes k dosažení správné konzistence přidává škrob nebo želatina. V některých státech, kde jsou přísnější pravidla, nesmí být "jogurt," který obsahuje škroby či želatinu nazýván jogurtem, ale jeho název bývá "jogurtový krém" či "jogurtový dezert." Ale i v Česku lze spatřit "jogurty", na jejichž obalech je drobným písmem napsáno, že se jedná o "mléčný výrobek tepelně ošetřený po předchozím kysacím procesu." 2.4.2. Sýry Sýrem se dle již zmíněné prováděcí vyhlášky č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy, jedlé tuky a oleje, lze nazvat pouze mléčný výrobek vyrobený vysrážením mléčné bílkoviny z mléka působením syřidla nebo jiných vhodných koagulačních činidel, prokysáním a oddělením podílu syrovátky. Vyhláška definuje i některé druhy sýrů - čerstvým sýrem je nezrající sýr tepelně neošetřený po prokysání, zrajícím sýrem sýr, u kterého po prokysání došlo k dalším biochemickým a fyzikálním procesům, taveným sýrem pak sýr, který byl tepelně upraven za přídavku tavicích solí. Vedle výše uvedených sýrů se na trhu objevují ještě další dvě kategorie výrobků, které spotřebitelé za sýry často mylně považují.

19

První takovou skupinou výrobků jsou sýrů připravené rekonstitucí složek mléka a mléčných surovin. Zpravidla se jedná o výrobek, kde se používají mléčné složky, tedy mléčný tuk a mléčná bílkovina (kasein). Po jejich smíchání se nalévají do forem a pak se po vytuhnutí balí. V obchodě tyto výrobky najdete označeny různě, např. sýr na zapékání, pizza sýr, mozzarella na zapékání atd. Druhou skupinou jsou pak tak zvané analogy, což jsou výrobky nápadně připomínající svým vzhledem a obalem sýr, ale jsou vyrobeny z rostlinného tuku. Takové výrobky mají na trhu místo především pro ty zákazníky, kterým nedělá mléko dobře, nebo si hlídají cholesterol. Avšak spotřebitel nesmí být těmito výrobky klamán tak, že by v něm vyvolávaly dojem, že si kupuje sýr. Jakmile je totiž ve složení sýra rostlinný tuk, není to sýr a nesmí být sýrem nazýván. V právních předpisech není uvedeno, jak se mají tyto výrobky nazývat, a výrobci tak často využívají názvoslovné volnosti a pojmenovávají výrobky názvy velmi podobnými názvům sýrů, například Tavené Lipno, Lidový smažák, Balkán. Další příklady, které často vedou ke klamání spotřebitele, jsou následující: „Eidam Alternative - takto se už výrobek nesmí nazývat, protože označení Eidam je generické, tedy druhové označení skupiny polotvrdých sýrů holandského typu. Nový eidam - ten samý případ. Cihla na smažení - jasně klamavý název, protože „cihla“ je mezi potravinami jednoznačné označení pro sýr - respektive jeho tvar. Lidový smažák - opět zavádějící název s ohledem na to, že každý si pod hovorovým označením „smažák“ jednoznačně vybaví správné označení „smažený sýr“, a už to je svým způsob opět klamavé jméno. Dalším příkladem jsou analogy tavených sýrů. Dnes jsou vyráběny některé náhražky tavených sýrů pod obchodní značkou, která se dříve používala právě pro tavený sýr, např. JAVOR. V deklaracích na obalu je sice správně uvedeno: Tavený výrobek (nebo potravinový výrobek), ale na přední straně obalu, kde je uvedeno obchodní jméno, je napsáno pouze: „Jemný tavený“. Už zde není ale uvedeno tavený „CO“. Výrobce tedy de facto nic neporušil, protože nepoužil slovo SÝR a v deklaracích má napsáno „tavený výrobek“, ale takovéto neúplné označení je přinejmenším zavádějící a spotřebitel si ho může vyložit různě. Výrobek je navíc

20

zabalen v obalu běžném pro tavené sýry, mezi nimi je i nabízen v maloobchodě k prodeji.“9 Dle prováděcí vyhlášky č. 77/2003 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb. musí být na obalech sýrů uvedeny následující údaje: 

názvem druhu; tavený sýr, tavený sýrový výrobek a syrovátkový sýr rovněž názvem skupiny,



u skupiny přírodních sýrů lze sýr označit názvem podskupiny,



obsahem tuku nebo tuku v sušině,



obsahem sušiny,



použitou ochucující složkou,



upozorněním "vyrobeno z nepasterovaného mléka", pokud byl tento výrobek vyroben z takového mléka,



jako "tavený sýrový výrobek", pokud tavený sýr obsahuje více než 5 % laktózy.

Sýry musí být dále označeny názvem hospodářského zvířete, z jehož mléka jsou vyrobeny. Čerstvý nezrající sýr musí být navíc označen datem použitelnosti. Jako "nízkotučný" lze označit tavený sýr s obsahem tuku v sušině nejvýše 30 % hmotnosti, jako vysokotučný lze označit tavený sýr s obsahem tuku v sušině nejméně 60 % hmotnosti. 2.4.3. Máslo, směsné roztíratelné tuky a roztíratelné tuky Prováděcí vyhláška č. 77/2003 Sb., stanoví vedle výše uvedených sýrů a jogurtů také požadavky pro roztíratelné tuky. Roztíratelným tukem je dle uvedené vyhlášky „jedlý tuk, nebo směs ztužených nebo přeesterifikovaných tuků, nebo kombinací těchto procesů, s jedlými oleji a tuky, ve formě emulze vody a tuku, s obsahem 10 % až 90 % hmotnostních tuku, který je při teplotě 20o C pevný“. Vyhláška definuje také pojem směsný roztíratelný tuk, což je „jedlý tuk, nebo směs ztužených nebo přeesterifikovaných tuků, nebo směs ztužených a přeesterifikovaných tuků, s jedlými oleji a tuky, ve formě emulze vody a tuku, s obsahem 10 % až 90 % hmotnostních tuku a s obsahem 10 % až 80 % hmotnostních mléčného tuku z celkového obsahu tuku, který je při teplotě 20oC pevný“. Rozdílem mezi roztíratelným tukem a směsným roztíratelným tukem je tedy přítomnost většího, či menšího obsahu mléčného tuku, to znamená, že je takovým přechodem mezi máslem a roztíratelným 9

SOS – družení obrany spotřebitelů: rozhovor s Ing. Jiřího Kopáčka, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského, dostupné z: http://www.spotrebitele.info/potraviny_zdravi/clanekdcbc.shtml

21

tukem, protože máslo obsahuje výhradně mléčný tuk ve formě emulze vody a tuku. U másla vyhláška rozlišuje ještě čerstvé máslo a stolní máslo (evropská legislativa ovšem zná pouze pojem máslo), přičemž čerstvý máslem může být označen pouze výrobek 20 dnů od data výroby, zatímco stolní máslo může být skladováno až 24 měsíců od data výroby, a to při teplotách minus 18°C a nižších. Výrobky z výše uvedených skupin se často prodávají ve stejném provedení – tvar obdélníkové kostky, jako příklad roztíratelného tuku může sloužit výrobek Hera, směsného roztíratelného tuku pak Zlatá Haná, Creme Bonjour, Raníčko, Mslíčko (název je správný, nejedná se o překlep) nebo Mazlíčko (dříve označován jako Maslíčko, ale propagován pod názvem Máslíčko, přičemž SZPI řešila zaměnitelnost názvu s názvem máslo a výsledkem bylo následující stanovisko: "Výrazy máslo a maslíčko nejsou vzájemně zaměnitelné. Slovo maslíčko nelze bez veškeré pochybnosti považovat za zdrobnělinu slova máslo. Jde tedy o jiný výrobek a spotřebitel je dostatečně informován...,"10). V případě umístění uvedených výrobků vedle sebe je nutná pozornost spotřebitele, aby koupil opravdu to, co chce – máslo/směsný roztíratelný tuk/roztíratelný tuk. Máslo musí vedle všeobecných údajů stanovených zákonem č. 110/1997 Sb. obsahovat především údaj o obsahu tuku, který musí být alespoň 82 %. Vzhledem k zamrazení stolního másla po až téměř dva roky od výroby se na daném výrobku moou následně objevit až tři data, protože výrobce na obal označí datum výroby, datum vyskladnění z mrazírenského skladu označí na vnější obal distributor a datum použitelnosti označí prodejce. U roztíratelného a směsného roztíratelného tuku musí být také uveden obsah tuku v celých procentech u směsného tuku dále pak i procentní podíl mléčného tuku z celkového obsahu. Označení "rostlinný" lze použít u roztíratelného tuku/směsného roztíratelného tuku, které byly vyrobeny z tuků a olejů rostlinného původu, přičemž mohou z celkového obsahu tuku obsahovat maximálně 2 % hmotnostní tuků živočišného původu. V případě přidání soli do výrobku je stanovena povinnost uvést na obale také její obsah v hmotnostních procentech.

10

Michal Spáčil, tiskový mluvčí SZPI, citace z článku „Co všechno jste (ne)chtěli vědět o másle“, autor: Petra Pospěchová, dostupné z: http://life.ihned.cz/jidlo/c1-52906430-vsechno-co-jste-ne-chteli-vedet-omasle

22

2.4.4. Ovocné nápoje Nealkoholické nápoje s obsahem ovoce nebo zeleniny se rozdělují na džusy (ovocné šťávy), ovocné nektary, ovocné nápoje a ovocné limonády. Přičemž při rozdělení nápojů záleží jak na podílu ovocné či zeleninové složky, tak na jejím zpracování a na množství přidaných látek. Požadavky na jednotlivé druhy nealkoholických nápojů s obsahem ovoce nebo zeleniny jsou v souladu s prováděcí vyhláškou č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, následující: Džus má podíl 100 % ovocné nebo zeleninové složky a označuje se také jako ovocná šťáva. Takže i když je nápoj označen jako 100 % ovocná šťáva, jde vlastně o 100 % džus a naopak. Džusy mohou obsahovat přírodní cukry, vitamíny a minerály a dále potom kyselinu citrónovou. Navíc jsou výborným zdrojem vitamínu C, kdy jedna sklenice může pokrýt celou doporučenou denní dávku tohoto vitamínu pro dospělého člověka. Džusy ovšem nesmí obsahovat konzervanty, umělá sladidla, barviva a jiné přidané látky. Ovocný nektar má podíl ovoce menší než 100 %, přičemž dolní hranice se pohybuje na 25 %. Nektary stejně jako džusy mohou obsahovat přírodní cukry, vitamíny, minerály a kyselinu citrónovou. Mohou být ovšem také doslazovány umělými sladidly, či medem. Ale nesmí obsahovat barviva, konzervanty a jiné přidané látky. Koncentrát je čerstvě vylisovaná ovocná šťáva, ze které byla při výrobě odstraněna voda. Většina jeho typů nepodléhá kvašení. Neobsahuje ovšem konzervanty. Z koncentrátu se také vyrábí 100 % džusy, potom mají na obalu uvedeno, že jde o džusy vyrobené z koncentrátu. Fresh neboli čerstvý džus je vyráběn přímo ze šťávy vylisovaného ovoce. Obvyklá trvanlivost je 2 týdny a musí být chlazený v celém distribučním řetězci. Ovocný nápoj má podíl ovoce nebo zeleniny nižší než 25 %, což je dolní hranice pro ovocný nektar. Ovocné nápoje už ovšem mohou obsahovat jak umělá sladidla, tak konzervanty, barviva a aromata.

23

Ovocná limonáda obsahuje jen velmi malé procento ovocné složky. Bývá také většinou sycená oxidem uhličitým, proto název limonáda. Může obsahovat přidané látky. Pokud nápoje s příchutí ovoce neobsahuje žádnou ovocnou složku, potom se nazývají jako nápoje s ovocnou příchutí. Jako džus se tedy dá označit pouze 100 % džus, nebo ovocný nektar. Ostatní nápoje už jsou tvořeny konzervanty, ochucovadly, barvivy a aromaty. Jestli je výrobek, džus, nektar nebo ovocný nápoj, zpravidla na první pohled nepoznáme. Na přední straně obalu totiž obvykle najdeme jen název ovoce, z něhož je nápoj vyroben – například Multivitamin lesní ovoce, Pomeranč 100% apod. Více o výrobku bychom se ale měli dočíst na obalu, kde je upřesněno z kolika procent ovocné složky se nápoj skládá, například Rajčatová šťáva se 100% podílem zeleninové šťávy nebo Banáno-jahodový nápoj s podílem ovocné šťávy 15 %. Kromě údajů uvedených v zákoně 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin11 jsou stanoveny tyto další požadavky na označení: 

uvedení podskupiny (džus, nektar, ovocný nápoj apod.),



druh ovoce, případně všechny druhy ovoce, jež nápoj obsahuje (jablko, ananas, pomeranč apod.), přičemž se druhy ovoce uvádějí v sestupném pořadí podle obsahu,



energetickou hodnotu (účinné až od 1. května 2012),



údaj o obsahu oxidu uhličitém, pokud ho nápoj obsahuje,



údaj, že se jedná o sycený nápoj,



u ovocného nektaru se uvede minimální obsah ovocné šťávy, ovocné dřeně nebo směsi těchto složek slovy "podíl ovocné složky: nejméně ..... %", která se uvedou ve stejném zorném poli jako název výrobku (účinné až od 1. května 2012),



u ovocné nebo zeleninové šťávy, do které byla přidána přírodní sladidla, se název skupiny doplní označením "přislazeno" nebo "s přídavkem cukru" s následujícím uvedením množství přidaných přírodních sladidel, počítaných jako sušina a vyjádřených v gramech na litr,

11

vyhláška č. 113/2005 Sb, ve znění pozdějších předpisů

24



u nápojů z koncentrátu se uvede údaj "z koncentrátu nebo koncentrátů" anebo "zčásti z koncentrátu nebo koncentrátů"; tento údaj se uvede jasně viditelnými písmeny v blízkosti názvu výrobku a musí dobře vynikat na pozadí (účinné až od 1. května 2012),



údaj o přidání dužniny nebo buněk k ovocné nebo zeleninové šťávě,

Pokud je tedy na obalu uvedeno, že džus obsahuje například 30 % doporučené denní dávky vitamínu C, toto množství vitamínu C musí obsahovat i jeden den před skončením záruky. 2.4.5. Kečupy Kečup patří mezi tzv. zpracované zeleninové výrobky, tedy potraviny, jejichž charakteristickou složku tvoří zelenina a které jsou upraveny konzervováním, jak stanovuje tzv. komoditní vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění pozdějších předpisů. Kečup je dle výše zmíněné vyhlášky řídce kašovitý až kašovitý, homogenní, jemný, případně s hrubšími částicemi přísad (zeleniny), bez zbytků slupek, semen a jiných částí rajčat, bez černých částic s výjimkou tmavých částic pocházejících z koření. Základní surovinou pro výrobu kečupů je rajský protlak, který vzniká zahuštěním vylisované rajské šťávy. K ochucení se přidává sůl, cukr a ocet, případně olej, někdy také cibule, česnek, koření nebo výtažky z bylin. K základním surovinám se přidávají škroby (kvůli konzistenci a dotvoření chuti), někdy i konzervační látky (zejména u výrobků v plastových obalech, které nemohou být plněny při vyšších teplotách, nebo u větších balení, která se obvykle nespotřebují najednou). Kečupy musí mít nejméně 7 % rajčatového podílu (musí obsahovat nejméně 25 % tzv. refraktometrické sušiny, z toho nejméně 7 % musí tvořit sušina vnesená rajčatovou surovinou). Kečupy označené Prima, Extra nebo Speciál musí mít rajčatového podílu nejméně 10 % (z 30 % sušiny). Požadavky na kvalitu českých kečupů jsou stanoveny národním předpisem, tento se však nevztahuje na kečupy dovezené ze zemí Evropského společenství, a proto kvalita „evropských“ kečupů může být někdy odlišná od českých, v závislosti na předpisech jednotlivých členských zemí. Evropské kečupy tedy mohou v některých případech obsahovat i méně rajčat než české kečupy, mohou být dokonce v případě

25

kečupů se sníženým obsahem energie slazeny i náhradními sladidly jako například sacharinem, aspartamem či sukralosou. Všechny kečupy, tedy české, evropské či dovezené ze třetích zemí musí být náležitě označeny. V první řadě musejí být označeny zařazením do skupiny – a tou je v případě kečupů skupina „zeleninové protlaky“. Pokud je na obale vyznačen obrázek rajčete, musí být v blízkosti názvu nebo ve složení výrobku u příslušné složky uvedeno množství rajčat v hmotnostních nebo objemových procentech. V případě velmi pikantních zeleninových výrobků, musí být na obale uvedeno, že se jedná o výrobek pálivý nebo silně pálivý. Dále musí být samozřejmě na obale kečupu uvedeny i všechny povinné údaje stanovené zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, jako například datum spotřeby, název a místo výrobce, množství. Při nákupu se můžeme setkat i s méně tradičními produkty vyrobenými z rajských jablek, např. tzv. kečupovými omáčkami. Komoditní vyhláška tento termín nezná, požadavky na tento typ výrobku tedy nejsou nikde vymezeny. 2.4.6. Čokoláda a výrobky z ní Prováděcím předpisem stanovujícím podrobnosti pro označování čokolád a čokoládových výrobků je vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové výrobky. Uvedený předpis je v souladu s příslušnou evropskou legislativou12, takže stejná pravidla platí i pro daný druh výrobků ve všech členských státech EU. Čokoládou se dle výše zmíněné vyhlášky rozumí potravina vyrobená z kakaových součástí, přírodních sladidel, náhradních sladidel nebo jejich kombinací, přídatných látek nebo látek určených k aromatizaci, popřípadě z dalších složek, jako například oříšky, mandle, kokos, sušené ovoce. Pokud je na obalu uvedeno pouze „čokoláda“, myslím se tím hořká čokoláda. Mléčná čokoláda obsahuje oproti hořké čokoládě navíc ještě mléko. Bílá čokoláda pak neobsahuje kakaovou sušinu, je vyrobená z kakaového másla, mléka nebo mléčných výrobků, sladidel, popřípadě z dalších složek.

12

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/6/ES ze dne 23. června 2000, o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě

26

Vedle čokolády (hořké čokolády), mléčné čokolády a bílé čokolády rozlišuje vyhláška13 ještě plněnou čokoládu, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza, a family mléčnou čokoládu. Etiketa čokolády musí vedle všeobecných povinných údajů, jako název výrobce, dovozce nebo obchodníka, datum minimální trvanlivosti, hmotnost a složení, obsahovat také informace:  o jakou čokoládu, čokoládové bonbóny nebo směs čokolády se jedná, např. bílou, mléčnou, hořkou, plněnou a podobně;  o obsahu kakaové sušiny ve formě: „Obsah kakaové sušiny nejméně xx %„;  o ochucujících složkách (např. mandle, oříšky, sušené ovoce);  o procentu zdůrazněné složky (např. u oříškové čokolády obsah oříšků). Pokud jsou výrobky čokoláda (hořká čokoláda), mléčná čokoláda, family mléčná čokoláda, bílá čokoláda, plněná čokoláda nebo čokoládové bonbony prodávány současně v jednom balení, lze označit výrobek jen názvem "směs čokolády" nebo "kolekce plněné čokolády", nebo obdobnými názvy. V daném případě může být uveden pouze seznam složek pro všechny čokolády ve směsi. Kromě kakaového másla mohou čokolády obsahovat i jiné rostlinné tuky, které vyhláška rovněž vyjmenovává; jsou to: illipe, bornejský tuk, tengkawang, palmový olej, sal, shea (bambucký tuk, olej z máslovníku), kokum gurgi a olej z jader manga; čokolády, které se používají při výrobě mražených krémů (zmrzlin) mohou obsahovat i kokosový olej. Čokolády, do kterých je přidán jiný rostlinný tuk, se označí slovy: "vedle kakaového másla obsahuje rostlinné tuky", přičemž jiného tuku nesmí být více než 5%. Uvedená informace se na obalu uvede v blízkosti seznamu složek, avšak zřetelně odděleně a minimálně stejně velkými písmeny jako složení. Některé čokolády (hořká, mléčná, čokoládové polevy) mohou být na obalu označeny slovy "extra", "vysoká jakost" apod. Jedná se o čokolády vyšší jakosti, u nichž musí být na obale uvedeny i informace o příslušných jakostních parametrech. Čokolády vyšší jakosti a výrobky z nich musí splňovat následující požadavky: 

hořká čokoláda musí obsahovat nejméně 43% celkové kakaové sušiny a nejméně 26% kakaového másla

13

vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové výrobky

27



mléčná čokoláda musí obsahovat nejméně 30% celkové kakaové sušiny a nejméně 18% mléčné sušiny a nejméně 4,5%



mléčného tuku v mléčné sušině



čokoládová poleva musí obsahovat nejméně 16 % tukuprosté kakaové sušiny.

Jakostní požadavky stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy čokolád jsou následující: Hořká čokoláda 

Obsah kakaového másla: 18%



Obsah tukuprosté kakaové sušiny: 14 %



Obsah celkové kakaové sušiny: 35%

Mléčná čokoláda 

Obsah tukuprosté kakaové sušiny: 2,5%



Obsah celkové kakaové sušiny: 25%



Obsah mléčného tuku: 3,5%



Obsah celkového tuku: 25%



Mléčná sušina: 14%

Family mléčná čokoláda 

Obsah tukuprosté kakaové sušiny: 2,5%



Obsah celkové kakaové sušiny: 20%



Obsah mléčného tuku: 5 %



Obsah celkového tuku: 25%



Mléčná sušina: 20%

Bílá čokoláda 

Obsah kakaového másla: 20%



Obsah mléčného tuku: 3,5 %



Mléčná sušina: 14%

Chocolate a la taza 

Obsah kakaového másla: 18%



Obsah tukuprosté kakaové sušiny: 14 %



Obsah celkové kakaové sušiny: 35%



Obsah mouky nebo škrobu: 8%

28

Chocolate familiar a la taza 

Obsah kakaového másla: 18%



Obsah tukuprosté kakaové sušiny: 12%



Obsah celkové kakaové sušiny: 30%



Obsah mouky nebo škrobu: 18%

Oříšková (hořká) čokoláda (gianduja) 

Celková kakaová sušina: 32%



20 až 40 g lískových oříšků na 100g výrobku



lze přidat mléko – max. 5%



mandle aj. max. 60% včetně lískových

Mléčná oříšková čokoláda 

mléčná sušina: 10 %



15 až 40 g lískových oříšků na 100 g výrobku

„Extra“, „vysoká jakost“ 

hořká čokoláda – alespoň 43% celkové kakaové sušiny, 26% kakaového másla



mléčná čokoláda – alespoň 30% celkové kakaové sušiny, 18% mléčné sušiny, 4,5%mléčného tuk

V období před Vánocemi a Velikonocemi jsou velmi žádané různé čokoládové figurky a kolekce a čokoládové bonbony. Pokud je v jejich názvu uvedena „čokoláda, čokoládový apod.“ musí být vyrobeny z jednoho druhu čokolády nebo jejich kombinace, přičemž čokoláda musí tvořit alespoň 25 % hmotnosti výrobku. Většina prodávaných daného typu není čokoládových, ale jsou označeny jako kakaové cukrovinky, kakaové pochoutky nebo výživové pochoutky. Takovéto nečokoládové čokolády se vyrábí z řepného cukru a levných rostlinných tuků, které nahrazují kakaové máslo. Čokoládový vzhled je zajištěn přídavkem kakaového prášku. Vyhláška stanovuje také pravidla pro čokoládové polevy, kdy čokoládová poleva z hořké čokolády musí obsahovat nejméně 35 % celkové kakaové sušiny, nejméně 31 % kakaového másla a nejméně 2,5 % tukuprosté kakaové sušiny. Poleva z mléčné čokolády musí obsahovat nejméně 31 % hmotnostních celkového tuku (kakaové máslo a mléčný tuk). Opravdových čokoládových polev je ale na trhu málo, hlavní

29

složkou většiny prodávaných polev jsou totiž rostlinné tuky, cukr a malé procento kakaa. Uvedené produkty pak musí být označeny jako poleva s obsahem kakaa atp.

2.5. DALŠÍ ÚDAJE A OZNAČENÍ UVÁDĚNÉ NA POTRAVINÁCH Podnikatelé uvádějící potraviny na trh je často označují vedle povinných údajů, také jinými nepovinnými informacemi a především různými značkami a označeními, které mají sloužit zejména k odlišení jejich výrobků od ostatních a lepší prodejnosti. Navíc mnoho konkrétních výrobků má u spotřebitelů dobrou pověst. Spotřebitel tedy při koupi potraviny určité značky nebo s jiným konkrétním označením, očekává určitou kvalitu nebo vlastnost. U zmíněných výrobků s dobrou pověstí se pak jejich výrobci snaží zajistit jim právní ochranu, která umožňuje případnou následnou lepší obranu proti zneužití, protože na úspěšných výrobcích se často snaží přiživit i jiní. 2.5.1. Ochranná známka Ochranné známky jsou všude kolem nás a díky tomu s nimi v běžném životě neustále setkáváme, a to nejčastěji ve formě označení výrobků a služeb, čím dál častěji ale také pronikají do označení ve virtuálním světě internetu. Málokdo si ale uvědomuje, že ochranné známky představují označení, která jsou chráněna právem, a to jak v národním, tak v mezinárodním měřítku. Funkcí ochranných známek je mimo jiné schopnost rozlišit zboží konkrétního výrobce od ostatních, díky čemuž se spotřebitel může lépe zorientovat v široké nabídce alternativ určitého zboží a vybrat si tak přesně podle jím požadované kvality nebo vlastností, které má s určitou značkou – ochrannou známkou spojené. Díky tomuto má ochranná známka pro některé společnosti klíčový význam a v případě celosvětově proslulých známek často i nevyčíslitelnou hodnotu. Z uvedených důvodů požívají ochranné známky ochranu na základě mezinárodních smluv i vnitrostátních právních předpisů. Ochrannou známkou může být dle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Nejčastěji se však lze v praxi setkat se slovními ochrannými známkami, které jsou tvořeny výlučně textem, s obrazovými ochrannými známkami, tvořenými abstraktním nebo realistickým obrázkovým prvkem, a ochrannými známkami kombinovanými, které kombinují

30

slovní prvky s obrázky. Čím dál častější jsou také prostorové ochranné známky tvořené trojrozměrným vyobrazením (např. tvar výrobku). Ochranné známky jsou vedle, již zmíněného zákona o ochranných známkách, ze kterého vyplývá výlučné právo majitele k užívání ochranné známky, chráněny také v rámci nekalé soutěže, jak je uvedeno v § 44 a násl. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výroba padělků či modifikací a kopírování výrobků s určitou ochrannou známkou s cílem se v rámci konkurenčního boje obohatit na úkor majitele ochranné známky nebo mu přinejmenším uškodit zpravidla vykazuje znaky klamavé reklamy, klamavého označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny či parazitování na pověsti, tedy konkrétních skutkových podstat spadajících pod nekalou soutěž. Vyloučen není ani souběh několika výše uvedených skutkových podstat současně. 2.5.2. Označení vztahující se k původu výrobku V posledních letech spotřebitelé přikládají stále větší význam kvalitě potravin než jejich kvantitě, jak se uvádí v preambuli nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů, což způsobuje růst poptávky po potravinách s identifikovatelným zeměpisným původem. O BRÁZEK 1- C HRÁNĚNÉ

Označování původu výrobků a zboží vzniklo tradicí.

ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ

Uvedené označení je u konkrétního výrobku pro spotřebitele

pevně

spojeno

určitou

kvalitou

a

vlastnostmi danými zeměpisnou oblastí, ze které pochází, jako například hořické trubičky, uherský salám. Před zneužíváním daného označení pro výrobky, které Z DROJ : WWW . BEZPECNOSTPOTRAVIN . CZ

z dané

zeměpisné

oblasti

nepochází,

je

chrání

soukromé právo v rámci ochrany proti nekalé soutěži

podle obchodního zákoníku. Postupem času však začalo být dané označení chráněno i právem veřejným tak, jako jsou například chráněny ochranné známky, tedy registrací u orgánu státní správy, v České republice u Úřadu na ochranu průmyslového vlastnictví. Chráněné označení původu je název regionu, určitého místa, případně země, které se používá k označení zemědělského produktu, který pochází z této oblasti a jehož 31

O BRÁZEK 2 – C HRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU

kvalita nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele a jehož produkce, zpracování a příprava probíhá

ve

vymezené

zeměpisné

oblasti.

Vedle

uvedeného je požadována také vazba na oblast původu. Vedle toho chráněné zeměpisné označení je také název regionu, určitého místa nebo země, které se používá k označení Z DROJ : WWW . BEZPECNOSTPOTRAVIN . CZ

zemědělského

produktu

nebo

potraviny

pocházející z této oblasti, a jenž má určitou kvalitu, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto

zeměpisnému původu a jehož produkce, zpracování nebo příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti. Nevyžaduje se tedy u něho existence vlastností daných výlučně oblastí, ve které je produkován (např. nošovické zelí může pocházet pouze z Nošovic, jelikož jeho chuť je dána půdou, na níž se pěstuje, zatímco štramberské uši mohou být vyráběny i jinde než ve Štramberku, pokud bude ale dodržena tradiční receptura). Třetím podobným označením jako dvě výše zmíněná je tzv. „Zaručená tradiční O BRÁZEK 3 – Z ARUČENÁ

specialita“, která je pak na výrobku doprovázena i

TRADIČNÍ SPECIALITA

logem. Produkty jsou na základě podané žádosti prověřeny, zda splňují požadavky na „zvláštní povahu“ danou především recepturou a způsobem výroby, a tradiční uplatňování na trhu a následně mohou být zařazeny

do

příslušného

Rejstříku.

V případě

„Zaručené tradiční speciality není podstatný původ. Zvláštní povaha tradičních specialit je spjata s použitím Z DROJ : WWW . BEZPECNOSTPOTRAVIN . CZ

tradičních surovin, nebo musí být charakterizována tradičním složením, nebo tradiční metodou produkce

anebo přípravy, nikoli však se zeměpisným původem. Výše uvedená označení může používat každý, kdo uvádí na trh zemědělské produkty nebo potraviny, které odpovídají specifikaci pro dané označení. Výhodou daných označení oproti ochranné známce je nevelký správní poplatek a trvalá platnost, protože není třeba ochranu obnovovat, práva jsou tudíž nevýlučná. Právo ochrany se navíc vztahuje na celé území EU.

32

2.5.3. Označení pro biopotraviny Správné a pravdivé označení potravin je velmi důležité v případě biopotravin, jejichž spotřeba se každoročně v České republice v posledních letech zvyšuje, což souvisí se vzrůstajícím zájmem lidí o to, co jí. Pojem biopotravina je definován v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.

V oblasti komunitárního práva se biopotravinami zabývá Nařízení

Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označovaní ekologických produktů, Nařízení Komise (ES) 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označovaní ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu. Biopotravinou je produkt ekologického zemědělství, na nějž bylo vydáno osvědčení o původu biopotraviny a který není vyroben pomocí minerálních hnojiv, pesticidů, herbicidů, hormonů nebo jinak upraven, např. genetickými změnami organismu. Biopotraviny také nemohou obsahovat další přídavné látky, které se běžně používají u běžných potravin, jako například různé přídavné stabilizátory potravin, pojiva, směsi a různé řady s označením E. Zákon o ekologickém zemědělství také stanovuje, jakým způsobem mají být biopotraviny označeny.

O BRÁZEK 4 – Č ESKÉ LOGO PRO BIOPOTRAVINY

Každá potravina, která nese označení BIO nebo „Produkt ekologického zemědělství“ musí mít na obalu zároveň uveden kód kontrolní organizace, která se zabývá kontrolou dodržování norem pro ekologické zemědělství a bioprodukty, a grafický znak tzv.

Z DROJ : WWW . BEZPECNOSTPOTRAVIN . CZ

biozebry. Uvedenou ekoznačku může ale používat pouze ten

O BRÁZEK 5 – E VROPSKÉ LOGO PRO BIOPOTRAVINY

výrobce, jehož potravinářský výrobek splnil všechny legislativně

stanovené

podmínky

zemědělství,

prošel

přísnou

kontrolních

organizací

pro

kontrolou

podléhající

ekologické jedné

z

Ministerstvu

zemědělství a obdržel „certifikát o původu biopotraviny“. Použití “biozebry” u potravin, které nepocházejí z

Z DROJ : WWW . BEZPECNOSTPOTRAVIN . CZ

ekologického zemědělství, je přísně postihováno. Od 1. července musí být na balených biopotravinách vyrobených v Evropské unii uvedeno také jednotné evropské logo pro tyto produkty. 33

Možné klamavé značeni biopotravin v maloobchodech řeší na základě podnětů kontrolních či spotřebitelských organizací nebo přímo spotřebitelů Ministerstvo zemědělství, které v případě zjištění pochybení zahájí správní řízení k nápravě věci a může uložit pokutu až do výše 1 milionu korun, v závislosti na druhu prohřešku. V oblasti klamavého označení slovem BIO bylo v České republice řešeno u veřejnosti více či méně známých případů. Nejznámější případ týkající se jogurtů DANONE pochází z roku 2000, tedy ještě před účinností zákona o ekologickém zemědělství, který stanovil pravidla pro užívání označení BIO, přičemž tato kauze také pravděpodobně urychlila přijetí uvedeného zákona. V roce 1997 byla ve prospěch koncernu Compagne Gervais Danone zapsána ochranná známka "BIO AU BIFIDUS AKTIV" (z překladu předložky vyplývá "bio díky/z bifidus aktiv"). Ve stejném roce se na českém trhu začaly prodávat jogurty uvedeného výrobce s nápisem využívajícím zkráceného textu ochranné známky (bio bifidus aktiv), což přispělo k zaměnitelnosti s opravdovými biopotravinami, označovanými symbolem tzv. "biozebry". Společnost

O BRÁZEK 6 – J OGURT BIO BIFIDUS ACTIV

DANONE

využila

nedokonalosti

ve

vyhlášce

Ministerstva zemědělství o označování potravin a tabákových

výrobků

nedostatečným

č.

způsobem

324/1997

Sb.,

poskytovala

která ochranu

označení „BIO“ a která se bohužel dala jednoduše obejít. Produkt podpořený rozsáhlou reklamní kampaní

Z DROJ : WWW . BIOREFLEXE . COM

zaznamenal značný obchodní úspěch, což vedlo k řetězové reakci dalších výrobců mléčných lahůdek, například společnost Galas začala některé jogurty Yoplait prodávat s označením "Bio aktiv" nebo Olma nazvala jeden ze svých jogurtů "Dr. BIO". Kvůli spojení "Bio bifidus aktiv" vznikl soudní spor, který proti firmě Danone iniciovaly především společnost PRO-BIO s.r.o. (největší český zpracovatel ekologických potravin) a Ekologický právní servis. V době, kdy "konvenční", tedy pouze takzvané biopochoutky zaplavovaly regály supermarketů, neexistoval ještě zákon, který by přímo zabraňoval neoprávněnému používání předpon "BIO" a "EKO". Žaloba proti Danone proto poukazovala na nekalou soutěž podle obchodního zákoníku - od parazitování na pověsti biopotravin, přes snadnou zaměnitelnost až po klamavé označení zboží. Hlavním předmětem sporu se stala výtvarná a textová podobnost obalu konvenčního jogurtu s podobou skutečných biopotravin označovaných zmíněnou "biozebrou", tedy tmavozelený podklad obalu,

34

zeleno-zelené pruhy, centrální nadpis BIO.

14

Společnost Compagne Gervais

Danone byla v soudní při nejprve úspěšná, u Městského soudu v Praze vyhrála. Následně však prohrála u Vrchního soudu v Praze. Městský soud v Praze nakonec uložil společnosti Danone, aby se omluvila. Proti verdiktu soudu podalo Danone odvolání opět k Vrchnímu soudu v Praze. Při nařízeném ústním jednání pak navrhlo Danone smírné řešení sporu spočívající v jiném znění omluvy, totiž že se Danone O BRÁZEK 7 – Z MĚNA JOGURTU BIO NA ACTIVIA

neomluví

společnosti

Pro

–

Bio,

ale

spotřebitelské veřejnosti. Uvedený návrh společnost Pro – Bio akceptovala. proběhnuté Z DROJ : WWW . LHOTELLERIE - RESTAURATION . FR

kauze

společnost

15

Po

produkt

přejmenovala a v současnosti se prodává pod názvem “Activia”.

2.5.4. Další označení Dalšími údaji a označeními uváděnými na potravinách jsou například výživová hodnota potravin, zdravotní tvrzení, nebo obrázky použitých surovin, možného servírování a podobně. Uvádění výživové hodnoty na potravinách se věnuje vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin, ve znění pozdějších předpisů, skrz ni byla zároveň do českého právního řádu transformována směrnice Rady 90/496/EHS, o nutričním označování potravin. Uvedená směrnice je pak ještě podpořena v členských zemích přímo účinným nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Údajem o výživové hodnotě musí být povinně označeny potraviny, na jejichž obalech je uvedeno výživové tvrzení a dle výše uvedeného Nařízeni ES i v případech uvedení zdravotního tvrzení. Údaje o výživové hodnotě musí být uvedeny pro 100 g nebo pro 100 ml potraviny. Kromě toho může výrobce vztáhnout tyto údaje i na podávanou dávku, jejíž množství je vyznačeno, nebo na jednu porci, pokud je uveden jejich počet v jednom balení. V případě údajů o vitamínech a minerálních látkách se uvádí kromě jejich množství také procento denní doporučené dávky, pokud převyšuje 15%.

14

Dvořák, Jiří: „Biopochoutky“ s puncí falše, dostupné z http://www.biopotraviny.info/kauzy.html Mach, Martin: DANONE: Litujeme toho, jestli jsme oklamali spotřebitele nápisem BIO, dostupné z: http://www.fitlife.cz/danone-bio 15

35

Uváděná množství se musí vztahovat na potravinu ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu. Výrobce může uvést hodnoty vztažené i na potravinu připravenou ke spotřebě podle návodu výrobce, je-li to vhodné. Návod pak musí být připojen k výrobku a musí obsahovat podrobné pokyny pro přípravu. Údaje týkající se výživové hodnoty musí být na obale určeném pro spotřebitele uvedeny na jednom místě v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami. Tam, kde to prostor na obale nedovoluje, lze informace uvést v lineární formě. Tyto údaje musí být vytištěny čitelně a nesmazatelně a musí být na dobře viditelném místě. Nesmí být dodatečně zakryty či změněny a musí být uvedeny v českém jazyce. Zdravotní tvrzení jsou přípustná pouze tehdy, pokud jsou v souvislosti s potravinou uvedena sdělení o významu různorodé a vyvážené stravy a zdravého životního stylu, o množství potraviny a způsob konzumace potřebné k dosažení uvedeného příznivého účinku, případně sdělení určené osobám, které by se měly vyhnout konzumaci této potraviny a vhodné varování, pokud nadměrná konzumace daného produktu může ohrozit zdraví. V případě údajů o snižování rizika onemocnění, nebo příznivém vlivu na organismus, mohou být uváděna pouze sdělení schválená Evropskou komisí. Nejsou naopak přípustná zdravotní tvrzení, která naznačují, že nekonzumováním dané potraviny by mohlo být ohroženo zdraví, tvrzení, která odkazují na míru nebo množství úbytku hmotnosti, nebo tvrzení, která odkazují na doporučení jednotlivých lékařů nebo dalších odborníků ve zdravotnictví. Co se týče obrázků vyobrazených na obalech potravin, mají za úkol především nalákat spotřebitele ke koupi výrobku. Jako všechny další údaje na obalech by spotřebitele neměly uvádět v omyl. Výrobci se ale často pod atraktivní obrázek snaží skrýt méně atraktivní produkt a aby v takovém případě nebyli nařčeni z klamání spotřebitele stačí, když k obrázku šťavnaté šunky nebo záplavy lesních plodů připojí drobným písmem "ilustrační foto" nebo také "tip na konzumaci" či "doporučená úprava".

36

3 KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE V OBLASTI OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN 3.1. PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE Oblast

klamání

spotřebitele

se

objevuje

jak

v právních

předpisech

soukromoprávních, tak veřejnoprávních. V soukromoprávních předpisech se jedná o úpravu v podobě tzv. nekalé soutěže, ve veřejnoprávních pak o ochranu spotřebitele a z toho plynoucí zákaz klamání spotřebitele. Nekalá soutěž byla poprvé stíhána na základě úpravy odpovědnosti za škodu ve francouzském Code Civil z roku 1804. Prvního samostatného zákona se pak dočkala roku 1896 v Německu, a to i přesto, že v Německu se v 19. století pokládalo stíhání nekalé soutěže za jev typicky francouzský a německé soudy odmítaly postupovat stejně s odůvodněním, že „na poli obchodu a živnostenské svobody je vše dovoleno, co není výslovně zakázáno“.16 V české právní úpravě se nekalá soutěž poprvé objevuje v roce 1919 díky přistoupení Československé republiky k Pařížské unijní úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883. Ta v článku 10bis, ods. 2 stanovuje, že „Nekalou soutěží je každá soutěžní činnost, která odporuje poctivým zvyklostem v průmyslu nebo obchodě.“, přičemž v dalším odstavci uvádí, že „Zejména musí být zakázány: jakékoliv činy, které by mohly jakkoli způsobit záměnu s podnikem, výrobky, nebo s průmyslovou nebo obchodní činností soutěžitele, falešné údaje při provozování obchodu, které by mohly poškodit dobrou pověst podniku, výrobků nebo průmyslové nebo obchodní činnosti soutěžitele, údaje nebo tvrzení, jejichž užívání při provozu obchodu by bylo s to uvádět veřejnost v omyl o vlastnosti, způsobu výroby, charakteristice, způsobilosti k použití nebo o množství zboží.“17 3.1.1. Česká legislativa v oblasti klamání spotřebitele Soukromoprávní úprava nekalé soutěže má základ v § 44 a násl. Obchodního zákoníku

18

. Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži nebo v

hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé

16

Hamann, L., Drábek, J., Buchtela, R.: Soutěžní právo československé, V. Linhart, Praha 1938, s. 21 V českém právním řádu je Pařížská unijní úmluva vedena v rámci vyhlášky Ministerstva zahraničních věci č. 64/1975. Sb. 18 Zákon č. 513/1991 Sb. v znění pozdějších předpisů 17

37

přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům, přičemž se nekalá soutěž zakazuje19. Nekalou soutěž podle § 44, odst. 2 Obchodního zákoníku tvoří zejména klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb 20 , vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, podplácení, zlehčování, srovnávací reklama, porušování obchodního tajemství, ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.

Uvedený výčet je však pouze

demonstrativní, za nekalou soutěž může být považováno vše, co naplňuje znaky generální klazule (§44 obchodního zákoníku). Ve výčtu jednotlivých skutkových podstat si můžeme všimnout rozdělení klamavé reklamy a klamavého označování zboží a služeb do dvou skutkových podstat nekalé soutěže, které je však z hlediska Pařížské úmluvy, směrnice č. 84/450 EHS, i německé nebo rakouské úpravy poněkud neobvyklé. Uvedené rozdělní má svůj původ v prvorepublikové úpravě zákona o nekalé soutěži (zákon č. 111/1927 Sb.), která navazovala na Madridskou úmluvu o potlačování nesprávných označování původu zboží z r. 1891.21 Ve veřejnoprávní úpravě nalezneme úpravu dané oblasti v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Prostřednictvím uvedeného zákona byly do českého právního

řádu

transformovány

evropské

normy,

především

pak

směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách. Zákon o ochraně spotřebitele se však oproti obchodnímu zákoníku nezabývá nekalou soutěží, ale nekalými obchodními praktikami, které definuje a zároveň zakazuje v § 4 jako „jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil“. Uvedená definice vychází z již zmíněné evropské úpravy, od které zákon o ochraně spotřebitele převzal také rozdělení nekalých obchodních praktik na praktiky klamavé22 a agresivní. Klamáním spotřebitele v oblasti označování potravin se zabývá i zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů. Ten v § 10 nazvaném Uvádění potravin do oběhu stanoví povinnost zákazu uvádět do oběhu potraviny klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem či neznámého původu a zároveň odkazuje na § 8 zákona o ochraně spotřebitele, nazvaném Zákaz klamání spotřebitele, což znamená, že potravinářský 19

§ 44 odst. 1, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů Více viz Kapitola 3.2.2 21 Munková, Jindříška: Právo proti nekalé soutěži: Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. S 347. ISBN 80-7179-569-0 22 Více viz Kapitola 3.2.3 20

38

podnik při označování výrobků musí respektovat také ochranu spotřebitele podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Označení údaji podle zákona č.110/1997 Sb. musí být dále pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě, s výjimkou označení šarže. Provozovatel potravinářského podniku je dále povinen neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny nesprávně označené a zabezpečit, aby při prodeji a přepravě potravin byl k dispozici doklad o původu zboží (§ 11 zákona č. 110/1997 Sb.). Se zákonem o potravinách a tabákových výrobcích přímo souvisí prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, vydaná Ministerstvem zemědělství. Klamání spotřebitele v oblasti označování potravin se věnuje § 4 vyhlášky. Ten uvádí, že způsoby označování potravin a tabákových výrobků se provádí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl, pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby, přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje, vyvoláváním dojmu, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny. Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se neuvádějí údaje, které jsou sice pravdivé, ale jejich uvedení by bylo schopné u běžného spotřebitele vyvolat klamnou představu o vlastnostech potraviny, například, že je potravina zdrojem všech životně nezbytných živin, že je potravina vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům nebo, že potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních předpisů bez doložení příslušnými náboženskými autoritami. Dále se neuvádějí údaje, jejichž pravdivost nelze dokázat, které by mohly vyvolat pochybnost o neškodnosti jiných podobných potravin, případně u spotřebitele vyvolat obavy z jejich použití. Neuvádějí se též údaje o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny a údaje, které by mohly vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu. Klamavost vylučuje i zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, jehož ustanovení zabraňuje zápisu označení, které by mohlo klamat veřejnost, zejména 39

pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby.23 Umístění nápadně podobné ochranné známky na výrobku způsobilé oklamat spotřebitele, že se jedná o výrobek jiné značky, by bylo chráněné v rámci skutkové podstaty nekalé soutěže Vyvolání nebezpečí záměny, případně generální klauzule. Existují i ustanovení proti klamání spotřebitele ohledně označení původu zboží, a to v rámci nekalosoutěžní úpravy v Obchodním zákoníku (skutková podstata Klamavé označení zboží a služeb) a dále v § 23 zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele. 24 3.1.2. Evropská legislativa v oblasti klamání spotřebitele V evropské legislativě nalezneme mnoho právních předpisů věnujících se dílčím oblastem souvisejícími s ochranou spotřebitele, například Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES, o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, nebo Směrnice 85/374/EHS, o odpovědnosti za vady výrobků, jednotná obecná úprava ochrany a klamání spotřebitele ale neexistuje, a to i přes její bezpochybnou užitečnost vzhledem k jednotnému vnitřnímu trhu. Jednou z prvních směrnic více zaměřenou na spotřebitele byla směrnice Rady 84/450/EHS z roku 1984 o klamavé a srovnávací reklamě. Ochrana spotřebitele jako taková totiž není v evropském právu upravena na obecné úrovni. Dlouhá léta byla totiž ochrana spotřebitele vyplývající jako vedlejší produkt především z ochrany hospodářské soutěže a budování jednotného evropského trhu. Další „spotřebitelská“ směrnice pochází z roku 2005 a týká se nekalých obchodních praktik25. Uvedená směrnice se zaměřuje na nekalé obchodní praktiky, které mohou ovlivnit nákupní chování spotřebitele. Nepřímo také chrání podniky před soutěžiteli, kteří nedodržují stanovená pravidla jednání na trhu, čímž přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu. Podle čl. 11 odst. 1 směrnice o nekalých obchodních praktikách mají členské státy povinnost zajistit existenci vhodných a účinných prostředků pro boj proti nekalým obchodním praktikám v zájmu ochrany spotřebitelů. Směrnice stanoví jednoznačný zákaz nekalých obchodních praktik, které člení na klamavé a agresivní. Zakazuje se nejen klamavé jednání, ale i klamavé opomenutí. 23

§4, písm. g, zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách Více viz Kapitola 3.2.2 25 směrnice Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách 24

40

Směrnice vychází při posuzování praktik z pojmu průměrného spotřebitele definovaného především judikaturou Soudního dvora, tj. spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný26, ale i soudních dvorů jednotlivých členských států. V příloze směrnice je uveden seznam praktik, které jsou v každém případě nekalé a jako takové zakázané a postižitelné. Směrnice byla do českého práva transponována především zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném znění (§§ 4 – 5a) a zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v platném znění. Mimo jiné byla na jejím základě rozšířena kontrolní pravomoc České obchodní inspekce, která do té doby kontrolovala převážně dodržování vah, měr, hygienických pravidel apod.27 3.1.3. Kontrolní orgány v oblasti označování potravin 28 Nad kvalitou a bezpečností potravin bdí v rámci ČR několik kontrolních organizací, z nichž každá má určitý okruh působnosti a pravomocí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz) Hlavní kontrolní aktivity SZPI jsou zaměřeny na kontrolu potravin a surovin pro výrobu potravin, zejména rostlinného původu, a dále také na distribuční řetězce. Mezi hlavní činnosti patří kontrola zdravotní nezávadnosti, jakosti a označování potravin, kontrola dodržování povinností při jejich výrobě a uvádění do oběhu, kontrola obsahu cizorodých látek v surovinách a potravinách či kontrola falšování potravin a klamání spotřebitele. Státní veterinární správa (www.svscr.cz) Úkolem SVS je ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním. SVS provádí dozor v řeznictvích i v obchodních řetězcích v úsecích, kde dochází k úpravě masa, drůbeže, ryb nebo vajec a mléka. Česká obchodní inspekce (www.coi.cz) Česká obchodní inspekce kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu. Uvedené kompetence se však netýkají potravin, tabákových výrobků a pokrmů. ČOI dále provádí kontrolu dodržování 26

Více viz Kapitola 3.2.1.1 Hajn, Petr: Komunitární a české právo proti nekalé soutěži. Masarykova univerzita. 2010, s. 146 28 Státní zemědělská a potravinářská inspekce – Informace pro spotřebitele: dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1018192&docType=ART&nid=11342 27

41

podmínek a kvality poskytovaných služeb. Na ČOI je možné se obracet v případě stížnosti na postup vyřízení reklamace. Státní ústav pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz) SÚKL je příslušný ve věcech dohledu nad výrobou, dovozem a prodejem léčiv a léčivých přípravků. Kontroluje a postihuje prodej padělaných nebo falešných léčiv. Orgány ochrany veřejného zdraví (www.mzcr.cz) Ochranu veřejného zdraví mají na starosti hygienické stanice přímo podřízené ministerstvu zdravotnictví. Tyto orgány zajišťují v plném rozsahu dozor nad dodržováním povinností a zdravotních požadavků především ve výrobnách, provozovnách a zařízeních veřejného stravování, jakož i při poskytování stravovacích služeb (např. v restauracích, hotelích, rychlých občerstveních, ve školních jídelnách apod.) Na hygienické stanice se lze obracet v případě podezření na poškození zdraví po požití potraviny. Místně příslušné živnostenské úřady (www.mpo.cz) Živnostenské úřady dozorují především splnění náležitostí označování prodejce a dodržování zákazu klamavé reklamy mimo reklamy v rozhlasovém a televizním vysílání a dalších specifických případů. Živnostenské úřady sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem a ustanoveními zvláštních právních předpisů, vztahujícími se na živnostenské podnikání.

3.2. POJMY V OBLASTI KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE V OBLASTI OZNAČENÍ POTRAVIN 3.2.1. Spotřebitel Podstatou mnohých právních předpisů je ochrana slabší strany, což je případ i práva nekalé soutěže, která chrání jako slabší subjekt spotřebitele. Přímo v Obchodním zákoníku ale definici spotřebitele nenalezneme, i přesto, že je v paragrafech o nekalé soutěži používán. Vymezení pojmu „spotřebitel“ může ale odvodit z definice „soutěžitele“ v Obchodním zákoníku, a to jako osobu, která nesplňuje podmínky stanovené pro soutěžitele, to znamená, že se nejedná o „fyzickou nebo právnickou osobu, která se účastní hospodářské soutěže“.29 Definici spotřebitele obsahuje i § 52, odst. 3, zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, který k uvedenému pojmu uvádí „Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.“ Vzhledem k tomu, že Občanský zákoník je lex generalis, tedy obecný předpis, k Obchodnímu zákoníku i k zákonu o ochraně spotřebitele, který také 29

Ondrejová, Dana: Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 328

42

definuje pojem „spotřebitel“, můžeme uvedenou definici považovat za obecnou definici platnou pro české právo, přičemž ostatní výklady považujeme za speciální ustanovení zohledňující zvláštní povahu právního vztahu zpravidla vycházející z nepřímého předmětu soukromoprávního vztahu 30 . Za zmínku také stojí, že až novela ve formě zákona č. 155/2010 Sb., vložila do definice v Občanském zákoníku před slovo „osoba“ určení „fyzická“, což znamená, že před uvedenou novelizací účinnou od 1. srpna 2010, mohly být, dle dané definice, za spotřebitele považovány i osoby právnické. Avšak zahrnutí právnických osob mezi spotřebitele odporovalo definici spotřebitele ve směrnici 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, a proto došlo ke zmíněné úpravě. Daná směrnice byla do českého právního řádu transformována především skrz zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Na jejím základě byla i v tomto zákoně definice spotřebitele omezena pouze ve prospěch fyzických osob, přičemž zní v současnosti takto: „Spotřebitelem je fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.“ „Konfrontujeme-li dvě nejzásadnější definice spotřebitele našeho právního řádu (občanský zákoník a zákon o ochraně spotřebitele), můžeme konstatovat, že se jedná o negativní a pozitivní vymezení; obě definice jsou však založeny na téže podstatě „nejednání v rámci obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti“ a nakupování či užívání služeb „za jiným účelem než podnikání“; obě jsou provázány s pojmem podnikatelská činnost.“31 Je vhodné zde zmínit s tématem související rozsudek Evropského soudního dvora vztahující se k vymezení pojmu spotřebitel32, v němž byla řešena otázka, zda-li je subjekt spotřebitel nebo podnikatel. Soud rozhodl, že je třeba na daný subjekt nahlížet z objektivního hlediska, a to i v případě, že předmět plnění by mohl sloužit jak k podnikání, tak k soukromému účelu. V takovém případě pak druhé smluvní straně nemohou svědčit práva poskytována spotřebiteli, jedině bylo by-li použití pro podnikatelské účely zanedbatelné.33 3.2.1.1.

Průměrný spotřebitel

Při posuzování, zda došlo ke klamání spotřebitele, se nezkoumá, byl-li oklamán konkrétní spotřebitel, ale jestli byl v daném případě oklamán tzv. „průměrný 30

Selucká ,Markéta: Ochrana spotřebitele v soukromém právu. Praha: C. H. Beck, 2008, str. 48 a 49 Srov. Selucká ,Markéta: Ochrana spotřebitele v soukromém právu. Praha: C. H. Beck, 2008, str. 49 32 Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 1. 2005, ve věci C-464/01, Johann Gruber proti BayWa AG 33 Srov. Ondrejová, Dana: Přehled judikatury ve věcech nekalé soutěže. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, str. 75 31

43

spotřebitel“ (směrnice o nekalých obchodních praktikách pracuje s pojmem „běžný spotřebitel“). Definici průměrného spotřebitele, ale nikde nenalezneme, při jeho určení se totiž vychází především v rozhodovací praxe soudů českých i Soudního dvora Evropské unie. Dále také bod 18. důvodů směrnice 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, říká, že „Je vhodné chránit před nekalými obchodními praktikami všechny spotřebitele; nicméně Soudní dvůr při rozhodování ve věcech týkajících se reklamy od přijetí směrnice 84/450/EHS

shledal

nezbytným

posuzovat

vliv

na

pomyslného

běžného

spotřebitele. Tato směrnice, v souladu se zásadou proporcionality a pro zajištění účinné ochrany v ní obsažené, vychází z pojmu průměrného spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný („reasonably wellinformed and reasonably observant and circumspect“), s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory, jak je vykládán Soudním dvorem. Pojem průměrného spotřebitele není statistickým pojmem. Pro stanovení typické reakce průměrného spotřebitele v daném případě budou muset vnitrostátní soudy a orgány vycházet z vlastního úsudku, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.“ Jak už bylo řečeno, při definování „průměrného spotřebitele“ se v praxi vychází především z předchozích rozhodnutí soudů. Určením průměrného spotřebitele se zabývala už prvorepubliková judikatura, a to například v případu „Karlovarská sůl“. Uvedený

název

nesl

uměle

vyráběný

produkt,

který

neobsahoval

látky

z karlovarských vřídel, ani zde nebyl vyráběn, obsahoval však dodatek „umělá karlovarská sůl“. Soud v daném případě dospěl k závěru, že průměrný zákazník nemusí znát rozdíly v obou solích, a to ani co se původu, balení a ceny týče a je zcela nerozhodné, jak je tomu v kruzích odborníků. 34 Dle současné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu by měla být u soudobého „průměrného spotřebitele“ „míra jeho pozornosti posuzována přísněji než dříve (již nejen povrchní či zběžná pozornost, ale „rozumná míra pozornosti a opatrnosti“ – viz bod 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách“35. Například v německy mluvících zemích byl ale spotřebitel považován na základě soudních rozhodnutí spíše za málo opatrného a prozíravého, zatímco ve státech jižní Evropy je spotřebitel starostlivý "otec rodiny", který tak snadno neotvírá svou peněženku.36 34

Ondrejová, Dana: Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 35 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. května 2007, sp. Zn. 32 Odo 229/2006 36 Srov. Hajn, Petr: Komunitární a české právo proti nekalé soutěži. Masarykova univerzita. 2010, str. 137(poznámka pod čarou)

44

V rozhodovací praxi Evropského soudního dvora můžeme od prvopočátku postihu nekalé soutěže pozorovat vývoj v definici „průměrného spotřebitele“, kdy se ze zcela běžného, nikoliv přílišnými vlastnostmi a obezřetností oplývajícího spotřebitele, který navíc nesleduje pozorně dění kolem sebe a je tedy snadno oklamatelný, stává tak zvaný „spotřebitel evropský“, který je dostatečně inteligentní, bystrý a pozorný na to, aby poznal běžné reklamní klamání a nedal se příliš snadno přesvědčit a zlákat reklamními výzvami k nákupu zboží a služeb. 37 Prvním rozhodnutím s přísnějším pohledem na „průměrného spotřebitele“ padlo v případu „Walter Rau v. De Smedt“38, kdy soud došel k závěru, že „se od spotřebitele vyžaduje určité kontrolní úsilí k zjištění, jaké zboží vlastně kupuje“. Průměrný spotřebitel v dnešním pojetí, na které odkazuje i bod 18. důvodů směrnice o nekalých obchodních praktikách byl pak vymezen Soudním dvorem Evropské unie v případu „Gut Springenheide“39. Důležitým rozhodnutím pro vymezení „průměrného spotřebitele“ bylo také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci „Nissan“ 40 , ve kterém dospěl k závěru, že „pro posouzení klamavé praktiky je relevantní, že se týká významného počtu spotřebitelů a že musí existovat kauzální vztah mezi klamavým údajným a skutečným oklamáním spotřebitele. Pokud by tak byl danou obchodní praktikou uveden v omyl pouze jeden či několik spotřebitelů, nebylo by možné takovou praktiku označit za nekalosoutěžní“. Toto rozhodnutí tak eliminovalo případy, kdy by určité jednání mohlo být posouzeno jako nekalosoutěžní na základě určitého myšlenkového excesu jednoho konkrétního spotřebitele, který by měl poté představovat měřítko „průměrnosti“.41 Přísnost ohledně pozornosti spotřebitele ukazuje také rozhodnutí 42 Evropského soudního dvora ohledně užití označení „naturrein“ (překl. čistě přírodní), na jahodovém džemu, který měl ve složení zároveň uveden želatinový prostředek pectin a při rozborech se dále zjistilo stopové množství olova, kadmia a dalších prvků. Soudní dvůr nepovažoval označení za klamavé a poznamenal, že tzv. průměrný spotřebitel si může utvořit představu o obsahu výrobku na základě 37

Ondrejová, Dana: Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 38 Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, věc „Walter Rau Lebensmittelwerke v De Smedt PVBA“, sp. zn. C-261/81 39 Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. Července 1998, věc „Gut Springenheide GmbH, Rudolf Tusky v Oberkreisdirektor des Kreises Steinfurt – Amt fϋr Lebensmittelϋberwachtung“, sp. zn. C-210/96 40 Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. ledna 1992 věc „Nissan“, sp. zn. C-373/90 41 Ondrejová, Dana: Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 42 Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. 4. 2000, ve věci C-465/98, Verein gegen Unwesen in Handel und Gewerbe Köln eV proti Adolf Darbo AG

45

informací uvedených v jeho složení. Samotný nápis „čistě přírodní“ na etiketě nemůže na průměrně informovaného, pozorného, chápavého spotřebitele působit klamavě, pokud je přítomnost dané chemické látky řádně uvedena ve složení. 43 Při posuzování „průměrného spotřebitele“ berou soudy také ohled na zboží, které zákazník kupuje. Jedná-li se o zboží každodenní potřeby, má se za to, že je toto kupováno bez vynakládání větší pozornosti a průměrný spotřebitel je při jeho pořizování spíše neopatrný, kdežto v případě tak zvaného vyhledávaného zboží, je při jeho nákupu spotřebitel pozornější a k reklamě vnímavější, jak zmiňuje Dana Ondrejová44, nebo rozsudek Spolkového soudního dvora SRN v rozhodnutí sp. zn. I ZR 167/97. Průměrný spotřebitel musí být vnímán také z pohledu jazyka použitého při obchodní praktice. Soudní dvůr Evropské unie také skrz svých několik rozhodnutí 45 doporučuje národním soudům, aby normativně rozhodly o klamavosti či neklamavosti, přičemž v rámci rozhodování mohou přistoupit ke znaleckým posudkům nebo průzkumům mezi spotřebiteli. Podpora tohoto přístupu se objevuje i v českém právním řádu, a to v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 3 Cmo 241/2006. 3.2.2. Klamavé označování zboží a služeb - § 46, Obchodního zákoníku „Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, nebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Ustanovení § 45 odst. 3 platí obdobně.“46 Jak vyplývá z výše uvedené citace obchodního zákoníku, postihuje daná skutková podstata převážně klamavé označení zboží a služeb týkající se jejich původu. Skutková podstata je tedy v úzké souvislosti s úpravou ochrany označení původu

43

Ondrejová, Dana: Přehled judikatury ve věcech nekalé soutěže. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s.302 44 Ondrejová, Dana: Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 45 Například rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. července 2000, věc „Lifting“, sp. zn. C-220/1998 nebo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. ledna 1999, ve věci „Sektkellerei G. C. Kessler GmbH & Co.“, sp. zn. C-303/97 46 § 46, odst. 1, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

46

zboží na základě zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu výrobků a zeměpisných označení, který tvoří tak zvanou formální ochranu. Ustanovení obchodního

zákoníku

je

pak

součástí

neformální

ochrany,

protože

o

nekalosoutěžním jednání by se jednalo při naplnění znaků skutkové podstaty i v případě, že by označení původu nebylo chráněno zvláštním zákonem. Hlavní podmínkou ochrany dle tohoto ustanovení je klamavost označení, a to v nejširším slova smyslu a dále musí být označení používáno v hospodářském styku, avšak bez nutnosti záměru získat svému nebo jinému podniku prospěch. Klamavost je chápána jako způsobilost vyvolat klamnou, tedy nesprávnou (realitě neodpovídající) představu. Vzhledem k určitě cykličnosti zákonného vymezení klamavosti, by bylo lépe definovat klamavost jako způsobilost vyvolat představu, která je v rozporu s objektivní skutečností. Vzhledem ke „způsobilosti“ vyvolat klamavou představu, nemusí nakonec k oklamání dojít, ale postačuje možnost, hrozba, nebezpečí že by k oklamání mohlo dojít. 47 Nevyžaduje se ani příčinná souvislost mezi klamavým jednáním a vznikem prospěchu, stačí pouze pouhé uvedení klamavého údaje.

48

Způsobilost klamat se pak posuzuje vzhledem

k adresátům, jímž je určena, přičemž se nemusí týkat všech adresátů. Petr Hajn upozorňuje ve své publikaci na praxi německých soudů, podle níž postačuje způsobilost oklamat 10-15% adresátů. 49 Klamavost se navíc musí týkat údajů v zákoně vypočtených – původ zboží, údaj o výrobci, jakosti, znacích zboží. Odkaz na § 45, odst. 3 Obchodního zákoníku uvedený v § 46, odst. 1 Obchodního zákoníku zahrnuje do dané skutkové podstaty i možnou klamavost údajů pravdivých, pokud jsou ale uvedeny v souvislostech nebo za okolností, jež mohou vyvolat omyl. (1) Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy "druh", "typ", "způsob" a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo o povaze zboží či služeb mylnou domněnku.50 Uvedený druhý odstavec § 46 Obchodního zákoníku rozšiřuje pojem klamavost i na tak zvané „delokalizační klauzule“, které však musí být způsobilé klamat. 47

srov. Munková, Jindříška: Právo proti nekalé soutěži: Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001., str. 443 48 Pelikánová Irena, Kobliha Ivan: Komentář k obchodnímu zákoníku: (s prihlednutim k evropskemu pravu). II. cast, Linde, 1995, str. 173 49 Hajn Petr: Právo nekalé soutěže, AUB Iuridica 135, MU Brno, 1994, str. 41 50 § 46, odst. 2, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

47

(2) Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako např. "pravý", "původní" apod.51 Třetí odstavec je úpravou přeměny označení původu na označení druhové, k němuž může dojít, není-li takové označení zapsáno a tedy zvláštně chráněno, nebo není-li zapsaná ochrana uplatňována. V rámci znění zákona o označení původu 52 se zákonodárce snaží zabránit, aby bylo zapsáno již zdruhovělé označení a označení zapsané by již naopak nemělo zdruhovět. Avšak nekalosoutěžní ujednání postihuje klamavé užití druhového označení. Praktické příklady klamavého označení dle výše uvedených ustanovení poskytují již stará soudní rozhodnutí z let 1937 a 1938. Například judikát 16450/1937 se týká viněty vlny s matoucím označením: „Žalující strana přednesla v žalobě, že žalovaný obchodník připevňuje na balíky příze, které prodává ve svém obchodě, reklamní nálepky s vyobrazením sběru bavlny na plantáži a lodní dopravy, ačkoliv sám není přímým dovozcem bavlny ze zámoří a ani nevyrábí příze ze surové bavlny. Tím poškozuje soutěžitele, neboť veřejnost raději kupuje u přímého dovozce, resp. výrobce. Zatímco soud prvního stupně tuto žalobu zamítl, odvolací soud upravené žalobě vyhověl. Vyšel především z posudku znalce, který došel k následujícím závěrům. Předmětné zboží je určeno pro tu část spotřebitelské veřejnosti, která má nejmenší obchodní rozhled a nejvíce podléhá sugesci obrázku. Proto vyobrazení plantáže, jak se sklízí bavlna, a vyobrazení zámořské lodě, jsou schopné uvést kupující v omyl, neboť u nich vyvolává nesprávnou domněnku, že firma, která tato vyobrazení používá, přímo vyrábí přízi ze suroviny dovážené ze zámoří.“ Naopak příkladem označení, které se stalo označením druhovým a jeho použití tedy není nekalou soutěží, je pojem „redispero“, které vzniklo z per značky Redis. Danému označení se věnuje rozhodnutí č. 13593/1933: „Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí došel k závěru, že výrazem “Redis” se označují pera s ohnutou špičkou, určená výhradně pro ozdobné písmo, a to bez ohledu na jejich původ. Nelze proto spatřovat jednání, příčící se dobrým mravům soutěže, v tom, že obchodník nedal zákazníku, který žádal redisová pera, právě pera pocházející

51

§ 46, odst. 3, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů § 23, odst. 2 a § 4, odst. 3 zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu výrobků a zeměpisných označení, 52

48

od firmy, pro niž byla zapsána ochranná známka “Redis”, nýbrž jiná pera podobného druhu, a že ho na to neupozornil.“ Dalším příkladem, kdy došlo ke zdruhovění označení původu, tentokráte označení původu, je případ „Karlovarský suchar“, rozhodnutí č. 15087/1936. Žalující – společenství pekařů v Karlových Varech vyrábějící tetické suchary při, jejichž výrobě se používá minerální voda ze zřídel v Karlových Varech, napadal užívání označení Karlovarský suchar žalovanou, která nesídlí ani nevyrábí suchary v Karlových Varech a okolí. Nejvyšší soud žalobu zamítl s tím, že původní označení původu svým nekontrolovaným užíváním natolik zobecnělo, že se z něj stalo označení druhové, které může být tím pádem používáno i pro výrobky nepocházející z Karlových Varů. Novějším případem vztahujícím se ke klamavému označení zboží je rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 3910/2007 týkající se porušení práv ze zapsaného označení původu u minerálních vod, které sice nenesly zapsané označení původu, ale označení, které vyvolávalo spojitost s oblasti původu zapsaného označení, přičemž ale nebyly v této oblasti čerpány ze země. Soud rozhodl, že i uvedené jednání naplňuje znaky skutkové podstaty nekalosoutěžního jednání - klamavého označení zboží a služeb a parazitování na pověsti. 3.2.3. Nekalé obchodní praktiky Nekalé obchodní praktiky upravuje zákon č. 634/1992 Sb, o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, přičemž úprava v něm obsažená vychází ze směrnice 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách. Za nekalou obchodní praktiku uvedený zákon označuje jednání podnikatele vůči spotřebiteli, které je v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Další odstavce pak upravují nekalost obchodních praktik vztahující se na zvláštní skupiny spotřebitelů, například děti. Důležité pro posouzení nekalosti obchodní praktiky je vzhledem ke znění ustanovení definice "odborné péče" a "způsobilost podstatně ovlivnit". Odborná péče je definována v § 2, odst. 1, písm. s, zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. I v této definice se ale objevují neurčité výrazy – úroveň zvláštních dovedností a 49

péče, lze … rozumně očekávat – jejichž dosah a význam vyplyne na základě soudních rozhodnutí v konkrétních případech. Stejně jako bude na soudech výklad míry slova "podstatně". Zákon o ochraně spotřebitele v návaznosti na směrnici o nekalých obchodních praktikách rozděluje uvedená konání na klamavé a agresivní obchodní praktiky, přičemž v přílohách obsahuje i konkrétní výčty praktik spadajících do uvedených dvou skupin. Praktiky uvedené v těchto, tak zvaných černých listinách, jsou posuzovány jako nekalé bez ohledu na okolnosti. Pod obecnou definici klamavých praktik pak dle zákona spadá především uvedení nepravdivého údaje, uvedení pravdivého údaje avšak za takových okolností a v takových souvislostech, které mohou vést spotřebitele v omyl a v neposlední řadě pak také tak zvané klamavé opomenutí, což je případ, kdy podnikatel opomene uvést důležitý údaj, nebo ho uvede nesrozumitelných, či nejednoznačných způsobem. Důležitým údajem jsou údaje, jimiž musí být prodávané výrobky označeny a údaje, s nimiž je podnikatel povinen spotřebitele seznámit (§ 10 odst. 1 a 2 zákona č. 634/1992 Sb.), údaje o ceně (§ 12), údaje o reklamaci (§ 13), dále identifikační údaje o prodávajícím a informace požadované pro uzavření smlouvy nebo uplatnění práva z ní podle zvláštních právních předpisů. Z ustanovení také vyplývá, že postačuje možnost uvedení spotřebitele v omyl, nemusí tedy k omylu skutečně dojít.

50

4 ANALÝZA OZNAČENÍ VYBRANÝCH POTRAVINOVÝCH VÝROBKŮ 4.1. POSTUP PŘI ANALÝZE Mnou provedená analýza označení konkrétních potravinových výrobků je rozdělena do tří částí. V první části analýzy jsem kontrolovala, zda obaly potravin obsahují všechny zákonem požadované informace, případně zda některé z nich nejsou zavádějící. Ve druhé části jsem zjišťovala, mezi jakými výrobky jsou analyzované produkty umístěny ve vybraných hypermarketech a jestli jsou dobře označeny. Třetí a poslední část analýzy je tvořena dotazníkovým šetřením, v němž jsem zjišťovala, zda vůbec, případně jaké informace spotřebitelé na obalech potravin sledují a jestli v předchozích dvou částech analyzované výrobky mohou svým umístěním v obchodech spotřebitele klamat. V závěru analýzy jsem pak na základě spojení informací získaných z dílčích částí vyvodila závěry, zda je spotřebitel v daných případech klamán, či nikoliv. Konkrétní výrobky pro analýzu jsem vybrala na základě vlastní zkušenosti, kdy jsem se díky své nepozornosti cítila oklamána, a to proto, že jsem spoléhala na označení a zařazení výrobku do regálu prodejcem a nepřečetla jsem si pozorně obal, jak to obvykle dělávám. Z malého ústně provedeného průzkumu ve svém okolí jsem pak zjistila, že na správné označení a zařazení prodejcem spoléhá hodně lidí a téměř vůbec nečte etikety potravin s výjimkou data použitelnosti u rychle se kazících výrobků. Na základě uvedeného zjištění jsem se rozhodla provést tuto hlubší analýzu.

4.2. ANALÝZA ÚDAJŮ UVEDENÝCH NA OBALECH VYBRANÝCH POTRAVINOVÝCH VÝROBKŮ

Pro provedení analýzy správnosti a úplnosti údajů uvedených na obalech vybraných výrobků jsem si vypracovala na základě podkladů uvedených v kapitolách 2.3 a 2.4 pro každý výrobek kontrolní tabulku obsahující povinně uváděné údaje. V rámci kontroly jsem neprováděla kontrolu oprávněnosti užití ochranných známek vzhledem k tomu, že zkoumané prodejní řetězce odebírají výrobky často přímo od výrobců, od oficiálních distributorů apod. a nepředpokládala jsem tedy výskyt padělku potraviny. Neověřovala jsem také správnost údajů, například zda uvedené složení odpovídá obsahu, zda výrobek pochází skutečně z uvedené země původu apod. vzhledem k rozsahu mých možností a znalostí v těchto oblastech. Následně

51

jsem pozorně prozkoumala obaly jednotlivých výrobků a zjištěné skutečnosti do tabulek zaznamenala. Výsledky

analýzy

kompletnosti

údajů

vybraných

výrobků

se

nacházejí

v následujících podkapitolách, kompletní vyplněné tabulky jsou pak součástí Přílohy této práce. 4.2.1. Ovocný nápoj Prvním vybraným výrobkem je ovocný nápoj z černého rybízu značky HELLO výrobce Linea Nivnice a.s. Výrobce uvedl na obalu všechny všeobecné povinné údaje i údaje povinné pro tento druh výrobků. Od 1. května 2012 bude ale muset na základě novelizace prováděcí vyhlášky upravit umístění a velikost informace o výrobě "z koncentrátu nebo koncentrátů" anebo "zčásti z koncentrátu nebo koncentrátů", která bude muset být umístěna v blízkosti názvu výrobku, jasně viditelnými písmeny a dobře vynikat na pozadí, ne písmem o velikosti cca 1 mm za informací o složení výrobku, jako tomu je na posuzovaném výrobku. Vzhledem k tvaru a celkovému vyvedení obalu výrobku téže značky hrozí v případě špatného umístění a označení v prodejně zaměnitelnost s nektary nebo 100% džusy. Za zmínku možná také stojí, že s ohledem na podíl ovocné šťávy ve výrobku by výrobek mohl být nazýván nektarem, který je z kvalitativního hlediska nad ovocnými nápoji, avšak nesměl by obsahovat žádné konzervanty. 4.2.2. Studená rajčatová omáčka Dalším analyzovaným výrobkem je studená rajčatová omáčka Mister Tomato. Výrobce na obale uveden není, zemí původu je Česká republika, prodejcem je Kaufland v.o.s. Neuvedení výrobce není v rozporu s právními předpisy, jelikož dle nich musí být uveden na obale výrobce, distributor nebo prodejce, což je v tomto případě splněno. Důvodů neuvedení výrobce může být v tomto případě více. Za prvé se jedná o privátní značku, to znamená, že produkt je vyráběn pouze pro prodej v prodejnách Kaufland, za druhé uvedený druh výrobku jsem i v ostatních řetězcích potravin nalezla vždy jen pod privátní značkou, které výrobci často vyrábějí vedle svých značek na objednávku řetězců a je tedy pravděpodobné, že nechtějí, aby jejich jméno bylo spojováno s podřadnějšími výrobky. Třetím důvodem může být, že výrobek si řetězec nechává vyrábět u více výrobců. Vzhledem k tomu, že se nejedná o kečup, ale o studenou rajčatovou omáčku, přičemž tento pojem, české právní předpisy neznají, musí výrobek obsahovat pouze všeobecné povinně uváděné údaje a údaje povinné pro zpracovanou zeleninu. Všechny uvedené údaje na svém obale výrobek obsahoval. 52

4.2.3. Kakaová poleva Jako třetí zkoumaný výrobek jsem si vybrala kakaovou polevu “na vaření“ Kaumy vyrobenou v Polsku a na území České republiky distribuovanou firmou Kaumy s.r.o. Vzhledem k faktu, že jde o kakaovou polevu, musí obal obsahovat pouze všeobecné povinné údaje a návod k přípravě. Žádné další údaje obal ani neobsahoval. Podstatnou skutečností v případě daného výrobku je jeho tvar, který odpovídá tabulce čokolády a je umocněn ještě nápisem “na vaření“, přičemž další prodávané kakaové a jiné polevy bývají prodávány v jiném typu i tvaru obalu, například Poleva s kakaovou příchutí Tatra v tubě, Cukrářská poleva tmavá Carla v sáčku. Velmi důležité je vzhledem k uvedenému obalu výrobku jeho umístění a označení v prodejně. 4.2.4. Jogurtový výrobek Dalším analyzovaným výrobkem je jogurtový výrobek s rozmixovanými borůvkami s názvem Dobrá máma, jehož výrobcem je Danone a.s. Uvedený výrobek jsem do tohoto výběru zařadila proto, že je všeobecně brán jako jogurt, a to i přesto, že se slovo jogurt na obale výrobku neobjevuje a dle složení výrobek jogurtem opravdu není. Na obale jsou uvedeny všechny povinné údaje všeobecné i druhové. Výrobek obsahuje i nápadný nápis “bez konzervantů“, který by byl na jogurtu jako takovém nerelevantní, protože jogurty žádné konzervanty obsahovat nesmějí. 4.2.5. Směsný roztíratelný tuk Do analýzy jsem vybrala také směsný tuk Créme Bonjour výrobce Unilever ČR, spol. s r.o. Jako u předchozích výrobků obsahuje i obal tohoto všechny povinné údaje. Vzhledem k tomu, že je produkt vyráběn ve tvaru a hmotnosti typické pro máslo, je podstatné také správné a označení prodejcem. 4.2.6. Tavený výrobek s rostlinným tukem Posledním analyzovaným produktem je Jemný tavený výrobek s rostlinným tukem Javor vyráběný společností TPK s.r.o. Výrobek je prodáván v nízkém kruhovém papírovém obalu, v němž je umístěno osm kusů trojúhelníkových menších balení potraviny zabalených do alobalu. Z popisu vyplývá, že obdobně jsou baleny také některé značky tavených sýrů, které mají také stejnou konzistenci a použití. Stejně jako u výše analyzované kakaové polevy Kaumy, je důležité správné označení a odlišení výrobku od tavených sýrů, se kterými by vzhledem ke svému obalu mohl být zaměňován.

53

Na obale jsou uvedeny všechny zákonem požadované údaje. Obal dále obsahuje na přední straně zvýrazněnou informaci „o 50% méně cholesterolu“ s odkazem na vysvětlení umístěném na jiné části obalu. V něm se spotřebitelé dozví, že uvedený nižší obsah je způsoben použitím rostlinných tuků namísto živočišných, které přirozeně obsahují méně cholesterolu. V případě srovnání s jinými tavenými výrobky s rostlinným tukem, by byla tato informace irelevantní, respektive nesprávná, jelikož ve srovnání s nimi by nešlo o o polovinu menší množství. 4.2.7. Shrnutí analýzy údajů uvedených na obalech výrobků Z výše uvedené analýzy údajů uváděných na potravinách vyplývá, že výrobci uveřejňují na obalech všechny informace, které dle zákona mají, přičemž mnohdy jdou i nad rámec povinných údajů. Vzhledem k celkovému vzhledu a tvaru obalu ale mohou být výrobky často zaměněny s jinými. Většinou se výrobci snaží, aby méně kvalitní výrobky, často nazývané analogy, náhražkami apod., byly podobné a zaměnitelné s výrobky kvalitnějšími. Z uvedeného důvodu by k následnému odlišení podobných výrobků mělo dojít na úrovni prodejce, čemuž se věnuje navazující podkapitola.

4.3. ANALÝZA UMÍSTĚNÍ VYBRANÝCH POTRAVINOVÝCH VÝROBKŮ V KONKRÉTNÍCH PRODEJNÁCH

V rámci umístění a souvisejícího označení výrobku v prodejně může dojít ke klamání spotřebitele s ohledem na druh a vlastnosti výrobku především ze dvou důvodů. Prvním způsobem klamání je špatné označení sekce nebo regálu v obchodě, ve kterém je výrobek umístěn, nebo uvedení klamavých, případně nedostačujících údajů na etiketě v regálu, například u jogurtového výrobku je etiketa s cenou a dalšími údaji, na níž je napsáno jogurt. Druhým možným způsobem je pak umístění výrobku mezi výrobky zaměnitelné svým tvarem nebo obalem, například mezi kostky másla dá obchodník kostku margarínu, nebo mezi tabulky čokolády umístí tabulku kakaové pochoutky. Při výběru prodejen, v nichž jsem zkoumala umístění a označení vybraných výrobků, jsem vycházela z údajů o v České republice nejrozšířenějších řetězcích provozujících hypermarkety, v nichž je vzhledem k ploše, kterou pokrývají (více než 2 500 m2), dostatečný prostor pro oddělení různých druhů výrobků. Vzhledem k velké vzdálenosti mezi místem mého trvalého (Frýdek-Místek) a přechodného bydliště (Praha) jsem se rozhodla navštívit vždy prodejnu daného řetězce ve Frýdku-Místku a v Praze, abych mohla na základě (ne)shodnosti označení poukázat

54

na systémovost nebo naopak pochybení jednotlivce (jedné prodejny). Průzkum v obchodech proběhl v průběhu března 2012. Postupně jsem navštívila prodejny 4 řetězců – Interspar, Kaufland, Tesco a HyperAlbert, a to vždy v Praze a ve Frýdku-Místku, celkem tedy 8 prodejen. Na základě na místě zjištěných skutečností jsem pak vyplnila mnou vytvořenou kontrolní tabulku vztahující se k umístění výrobku v regále a etiketě u výrobku, jejíž vzor je součástí Příloh této práce. Kromě prodejny Interspar v Praze-Libni jsem při hodnocení neposuzovala umístění a označení jogurtového výrobku Dobrá máma, jelikož jeho výrobce – firma Danone a.s., v daném období modifikovala uvedený výrobek – změnila jeho obal, ale především jeho složení, takže pod stejným názvem začaly obchody následně nabízet jogurt a ne jogurtový výrobek, tudíž přestala mít kontrola jeho umístění a správného označení v obchodě smysl. Umístění a označení výrobku studená rajčatová omáčka Mister Tomato jsem posuzovala pouze v obchodech Kaufland, vzhledem k tomu, že se jedná o tak zvanou privátní značku uvedeného řetězce. V ostatních řetězcích jsem pro účely posouzení umístění a označení produktu v prodejně vždy zvolila jinou prodejnou nabízenou rajčatovou omáčku, která se většinou v prodejně vyskytovala pouze pod jednou značkou, a to privátní. V rámci šetření v obchodech jsem kontrolovala také uvedení ceny a jednotkové ceny u výrobku, přičemž ve všech prodejnách u všech výrobků označení uvedené dvě informace vždy obsahovalo. V následujících

podkapitolách

naleznete

zhodnocení

umístění

a

označení

vybraných výrobků v jednotlivých obchodních řetězcích. 4.3.1. Interspar Prodejny řetězce Interspar jsou provozovány společností SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. V Praze jsem průzkum provedla v prodejně umístěné v Galerii Harfa (Českomoravská 2420, 190 93 Praha 9 - Libeň). V pražské prodejně mohlo dojít v danou chvíli ke klamání spotřebitele hned v několika případech. Prvním z nich je umístění Kakaové polevy Kaumy mezi čokoládu „na vaření“ Orion a kakaovou pochoutku Zora, a to v regále určeném pro čokolády, přitom ostatní kakaové a jiné polevy byly umístěny mezi výrobky pro pečení. Pouze tato jedna kakaová poleva, kromě svého umístění mezi čokolády, má 55

jako jediná tvar právě tabulky čokolády, se kterou vzhledem ke svému umístění může být v případě nepozornosti spotřebitele dle mého zaměnitelná. K záměně s jiným druhem výrobku může dojít také v případě ovocného nápoje Černý rybíz Hello. V navštívené prodejně je totiž sortiment džusů, nektarů a ovocných nápojů v regále rozdělen dle značek, tudíž se vedle sebe nacházejí například výrobky značky Hello Ananas 100% a ovocný nápoj Černý rybíz, které navíc mají totožný tvar i grafické zpracování obalu lišící se pouze nápisem 100% pod názvem příchuti nápoje. Co se týče jogurtového výrobku Dobrá máma a taveného výrobku s rostlinným tukem Javor byly oba umístěny v těsné blízkosti výrobků stejného charakteru a podobného tvaru obalu – u jogurtů a tavených sýrů v kruhových obalech, aniž by od nich byly zřetelně odděleny nebo odlišně označeny. Směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour nebyl v danou chvíli prodejnou nabízen. Rajčatovou omáčku společnost SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. pod svou privátní značkou nevyrábí a v navštívené prodejně nebyla nabízena rajčatová omáčka ani jiné značky. V prodejně Interspar ve Frýdku-Místku byly všechny výše uvedené výrobky, vyjma taveného výrobku s rostlinným tukem Javor, umístěny a označeny stejně jako v pražské prodejně. Uvedený výrobek a směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour, který se v navštívené pražské prodejně nenacházel, byly ve frýdeckomístecké prodejně sice umístěny neodděleně od tavených sýrů, respektive másel, ale byly od nich odlišeny umístěním barevně odlišné etikety na regále s nápisem „Výrobky s rostlinným tukem“. 4.3.2. Kaufland Prodejny Kaufland jsou provozované společností Kaufland Česká republika v.o.s. V Praze jsem si pro průzkum vybrala prodejnu umístěnou na adrese V Třešňovce 232/2, 130 00 Praha. Přítomnost a umístění analyzovaných potravin bylo v prodejně ve Frýdku-Místku a v Praze totožné. Kakaová poleva Kaumy ani v jedné z prodejen nabízena nebyla. Umístění a označení ostatních výrobků bylo následující. Džusy, nektary a ovocné nápoje jsou v prodejnách Kaufland uspořádány podle příchutí, přičemž v rámci nich nejsou od sebe nijak odděleny nebo odlišně označeny

56

jednotlivé uvedené skupiny. Spotřebitel tedy musí být pozorný, aby koupil výrobek s takovým obsahem ovocné šťávy, jaký opravdu chce. Velká pozornost spotřebitele při nákupu je vyžadována vzhledem k jejich umístění a označení i u dalších výrobků - rajčatová omáčka totiž byla umístěna bez jakéhokoli odlišení mezi kečupy, směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour byl umístěn mezi kostkami másla, přitom jiné rostlinné tuky ve formě kostky, byly umístěny v samostatném regálu, z toho důvodu se dle mého jedná o klamání spotřebitele. Dobře označen byl naopak tavený výrobek s rostlinným tukem Javor, u něhož se nacházelo vedle etikety na regálu ještě zřetelné označení „Výrobek s rostlinným tukem“. 4.3.3. Tesco Hypermarkety řetězce Tesco jsou v České republice provozovány společností Tesco Stores ČR a.s. V Praze jsem pro účely průzkumu navštívila prodejnu umístěnou v OC Nový Smíchov (Plzeňská 8, 150 00 Praha 5). Také v prodejnách Tesco nebyly všechny výrobky umístěny a označeny neklamavým způsobem. Co se týče džusů, nektarů a ovocných nápojů jsou v pražské prodejně rozděleny dle příchutí, přičemž příchutě pomeranč, jablko a ostatní jsou označeny a odděleny velkou výraznou cedulí s nápisem džus a danou příchutí, přitom se v daném regále nachází nejen džusy, ale i nektary a ovocné nápoje, které od džusů nejsou nijak odděleny ani odlišně označeny. Toto považuju za klamavé označení zboží. Ve frýdeckomístecké prodejně, jsou uvedené nápoje členěny a umístěny stejně, avšak velká cedule s označením džusy se zde nevyskytuje. Rajčatovou omáčku řetězec Tesco nabízí pod svou privátní značkou, přičemž je umístěna mezi kečupy, od nichž není nijak oddělena ani odlišně označena. Stejně je umístěna i kakaová poleva Kaumy mezi čokoládami v pražské prodejně (v prodejně ve Frýdku-Místku v daný den nabízena nebyla). Uvedené umístění tedy podle mě vyžaduje určitou pozornost spotřebitele tak, aby koupil to, co chce. Směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour byl umístěn mezi ostatními směsnými tuky, což považuju za správné. Tavený výrobek s rostlinným tukem Javor byl sice umístěn v těsné blízkosti tavených sýrů, ale etiketa s cenou na regále byla doplněna štítkem s nápisem Alternativní výrobek, a to jak v pražské, tak ve frýdeckomístecké prodejně.

57

4.3.4. Albert Hypermarket Z hypermarketů provozovatele Ahold Czech Republic a.s. jsem si kromě prodejny ve Frýdku-Místku vybrala v rámci území Hlavního města Prahy prodejnu umístěnou v OC Chodov (Roztylská 2321/19 148 00 Praha 4). V pražské prodejně byly nedostatečně odlišně označeny, případně ne moc vhodně umístěny 3 z 6 analyzovaných výrobků - ovocný nápoj Černý rybíz Hello, kakaová poleva Kaumy a rajčatová omáčka Tomato. Džusy, nektary a ovocné nápoje byly v prodejně, stejně jako například v prodejnách Interspar uspořádány v regále dle značek, přičemž u jedné značky nejsou nijak odlišně označeny nebo odděleny džusy, nektary a ovocné nápoje, které mají také v rámci jedné značky stejný tvar obalu a na první pohled i stejně graficky zpracovaný obal, tudíž spotřebitel musí být pozornější, aby si koupil nápoj s žádaným složením. Kakaová poleva Kaumy byla umístěna v regále s čokoládami mezi čokoládou na vaření Orion a kakaovou pochoutkou Zora, zatímco ostatní kakaové a jiné polevy se nacházely v oddělení pečení. V regále s kečupy jsem nalezla jednu rajčatovou omáčku, a to značky TOMATO, která byla umístěna tak, že byla zcela obklopena kečupy a nebyla od nich nijak zřetelně odlišena. U uvedených třech výrobků je tedy při nákupu vyžadována určitá obezřetnost spotřebitele. Naopak zřetelně odlišeny od jiných výrobků stejného tvaru a užití byly směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour a tavený výrobek s rostlinným tukem Javor, u nichž se nacházel na regále barevně odlišný štítek s nápisem Alternativní výrobek. Umístěny sice byly vedle zaměnitelných výrobků, ale ve skupině s ostatními podobnými produkty jiných značek. Umístění a označení analyzovaných výrobků v prodejně ve Frýdku-Místku bylo zcela totožné. 4.3.5. Shrnutí analýzy umístění a označení výrobků v prodejnách Souhrnný pohled na umístění jednotlivých analyzovaných výrobků napříč navštívenými prodejnami je následující. Ovocný nápoj Hello byl ve všech navštívených prodejnách umístěn mezi džusy, nektary a dalšími ovocnými nápoji, přičemž od nápojů s větším podílem ovocné šťávy nebyl nijak oddělen ani odlišně označen. Vzhledem ke stejnému tvaru obalu uvedených nápojů jednotlivých značek i téměř shodnému grafickému zpracování obalu, je vyžadována v případě nákupu uvedeného výrobku určitá obezřetnost 58

spotřebitele tak, aby koupil výrobek s takovým obsahem ovocné šťávy, jaký požaduje. V prodejně řetězce Tesco umístěné v OC Smíchov pak dle mého dochází ke klamavému označení zboží tím, že regál s džusy, nektary a ovocnými nápoji je označen nápisem džusy, přesto, že se v něm vyskytují i jiné skupiny výrobku a měl by tedy být dle mého označen obecnějším názvem. U dalšího výrobků – kakaové polevy Kaumy je také vyžadována při nákupu určitá obezřetnost spotřebitele, protože ve všech prodejnách, v nichž byla nabízena, byla umístěna v regále mezi čokoládami, přesto, že ostatní kakaové a jiné polevy byly vždy umístěny mezi výrobky k pečení. Jako jediná z polev má pouze tato také tvar tabulky čokolády, což spolu s jejím umístěním vyvolá požadavek obezřetnosti spotřebitele. Rajčatové omáčky byly ve všech prodejnách, v nichž byly nabízeny, umístěny mezi kečupy, přičemž od nich nijak nebyly odděleny, nebo odlišně označeny, prodávány jsou navíc ve stejném typu a tvaru plastových obalů jako některé kečupy. I zde je tedy vyžadována při nákupu určitá pozornost spotřebitele. V případě směsného roztíratelného tuku Creme Bonjour, bylo jeho umístění a označení v prodejnách různých řetězců odlišné. Dle mého byl výrobek v prodejně Kaufland, V Třešňovce 232/2, 130 00 Praha, umístěn tak, že docházelo ke klamání spotřebitele, vzhledem k tomu, že se nacházel mezi kostkami másla, přitom ostatní směsné roztíratelné tuky ve tvaru kostky, byly umístěny v odděleném regálu s jinými směsnými a čistě rostlinnými tuky. V ostatních navštívených prodejnách byl výrobek umístěn na jiném místě než kostky másla (Tesco), nebo v jejich těsné blízkosti (HyperAlbert), avšak vždy byl doprovázen na regále umístěným barevně odlišným štítkem s informací, že se jedná o výrobek s rostlinným tukem. Až na jednu výjimku – prodejnu Interspar v OC Harfa v Praze, byl podobným štítkem označen ve všech prodejnách i tavený výrobek s rostlinným tukem Javor, i když vždy se ne úplně ideálně nacházel mezi tavenými sýry se stejným typem obalu. Ve zmíněné prodejně Interspar výrobek nebyl žádným odlišujícím štítkem označen, ani od tavených sýrů nijak oddělen.

4.4. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Jako další metodu pro zjištění, zda analyzované výrobky klamou spotřebitele, či nikoliv, jsem vybrala dotazníkové šetření. S ohledem na cíl této práce, jímž je poukázat na možnou klamavost vybraných potravinových výrobků především z důvodů špatného umístění a označení v prodejně, a na základě průzkumu 59

umístění a označení vybraných výrobků v prodejnách čtyř různých řetězců potravin, jsem si stanovila následující hypotézy, z nichž jsem následně vycházela při formulování otázek dotazníku. Otázky jsem zvolila uzavřené, polouzavřené i otevřené. HYPOTÉZY 

Údajům uvedených na potravinách věnuje pozornost méně než třetina spotřebitelů.



Více než polovina spotřebitelů, z těch, kteří nevěnují pozornost údajům uvedeným na potravinách, jim nerozumí, jsou pro ně nečitelné, nebo důvěřují prodejcům, že potraviny stejného druhu naleznou na stejném místě (např. mezi kostkami másla nepředpokládají umístění kostky margarínu).



Průměrný spotřebitel není při nákupu potravin dostatečně inteligentní, bystrý a pozorný (tedy takový za jakého je považován v judikatuře především Evropského soudního dvora.), a proto:  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi džusem, nektarem, ovocným nápojem apod.  Méně než 60 % respondentů sleduje obsah ovocné šťávy v nápojích.  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi kečupem, rajčatovou omáčkou, protlakem apod.  Méně než 60 % respondentů sleduje obsah rajčat v uvedených výrobcích.  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi jogurtem, jogurtovým výrobkem, mléčným dezertem apod.  Méně než 60 % respondentů sleduje složení při nákupu jogurtů a podobných výrobků.  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi máslem, směsným roztíratelným tukem, roztíratelným tukem apod.  Méně než 60 % respondentů sleduje složení a obsah tuků při nákupu másla, směsných, rostlinných tuků apod.  Více než tři čtvrtiny respondentů má tvar výrobku na obrázku spojený s čokoládou.  Více než tři čtvrtiny respondentů má tvar výrobku na obrázku spojený s taveným sýrem.

Dotazník jsem rozdělila na tři části. První z nich obsahuje 5 uzavřených, případně polouzavřených otázek a má sloužit ke zjištění, zda spotřebitelé čtou obaly potravin, 60

co na nich čtou, případně proč je nečtou. V druhé části je dotazovaným pomocí fotek přiblíženo 6 konkrétních výrobků, u nichž by, dle mého, mohlo na základě špatného umístění případně označení v obchodě, dojít ke klamání spotřebitele. Poslední část dotazníku je pak tvořena třemi tak zvanými otázkami segmentačními ohledně pohlaví, věku a vzdělání. Celkem dotazník obsahoval 32 otázek. Dotazník jsem vytvořila v papírové i elektronické online podobě. Papírovou formu dotazníku jsem vytvořila především pro distribuci mezi osoby bez přístupu k internetu nebo s 1234menší počítačovou gramotností. Odpovědi z těchto dotazníku jsem však následně zadávala do elektronického online formuláře, abych mohla provést souhrnné vyhodnocení. Elektronický online dotazník byl přístupný respondentům na stránkách www.vyplnto.cz a odkaz na něj jsem distribuovala také mezi svými kolegy, kamarády a rodinnými příslušníky. Dotazníkové šetření proběhlo ve dnech 28. března 2012 až 7. dubna 2012. Dotazník byl vyplněn 226 respondenty, průměrná doba vyplňování byla 7 minut, návratnost dotazníků pak 81 %. Vzhledem k zastoupení jednotlivých kategorií v segmentačních otázkách byla nejčastějším respondentem žena do 25 let s vysokoškolským vzděláním. 4.4.1. Vyhodnocení dotazníku – segmentační otázky Respondenty dotazníku tvořilo 71 % žen a 29 % mužů, jejichž věkové složení můžete vidět v Grafu 1 - Věkové složení respondentů. Odpovědivší měli převážně vysokoškolské (53 %) nebo středoškolské vzdělání s maturitou (40 %). G RAF 1 – V ĚKOVÉ

SLOŽENÍ RESPONDENTŮ

61

Co se týče rozložení respondentů s ohledem na pohlaví a vzdělání je vzhledem k tématu dotazníku přijatelné, s ohledem na to, že převážnou část nákupů v domácnostech vykonávají ženy a vezmeme-li v úvahu, že osoby se základním vzděláním nebo výučním listem mají nižší mzdy a tudíž se při nákup potravin rozhodují především podle ceny a dá se tedy předpokládat, že proto nevěnují příliš pozornosti obalu výrobku a informacím na něm uvedených, i když je samozřejmě dané skutečnosti nevylučují z možnosti být jako spotřebitel klamán, mohou však být, v případě nastání takové situace k tomu spíše lhostejní. Věkové složení respondentů by bylo vhodnější s větším zastoupením skupiny 26-35 let, případně i 35-50 let, tak aby více odpovídalo věkovému rozložení populace ČR, avšak s ohledem na skutečnost, že dotazník jsem šířila z velké části mezi svými spolužáky, kteří se pohybují právě na hranici 25 a 26 let, a tudíž v případě posunutí hranice první věkové kategorie na 24 let by mohlo být již věkové rozdělení lépe odpovídající. Mezi respondenty bylo více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů, kteří naopak měli větší zastoupení v kategoriích se vzděláním základním a vyučením. Zastoupení žen a mužů ve věkových kategoriích 36-50 let a 51-65 let je stejné, ženy pak mají převahu v kategorii do 25 let, muži pak v kategorii 26-35 let. Celkově je rozložení respondentů v jedné kategorii vzhledem celkovému podílu s ohledem na to, že výběr respondentů byl zcela náhodný, poměrně rovnoměrný. 4.4.2. Vyhodnocení dotazníku – otázky týkající se zájmu spotřebitelů o informace na obalech První hypotéze ověřované v rámci dotazníku, která zní „Údajům uvedených na potravinách věnuje pozornost méně než třetina spotřebitelů“, se věnuje otázka „Věnujete při nákupu potravin pozornost informacím uvedených na obalech výrobků?“. Na otázku odpovědělo všech 226 respondentů, kteří měli u otázky výběr ze čtyř odpovědí – „ano“, „ano, ale jen u některých výrobků“, „jen výjimečně“, „nikdy“ - z nichž si museli vybrat právě jednu možnost. Téměř 30 % respondentů odpovědělo, že se o údaje na obalech výrobků zajímá, čímž se potvrdila výše uvedená hypotéza, že o údaje uvedené na potravinách se zajímá méně než třetina spotřebitelů. Výjimečně věnuje pozornost obalům výrobků téměř 17 % respondentů, odpověď nikdy pak uvedlo pouze necelé 1 % respondentů. Více než polovina respondentů uvedla, že se zajímá o informace uvedené na obalech pouze určitých druhů potravin, přičemž v další otázce tyto druhy měli možnost specifikovat výběrem z nabízených možností (mléčné výrobky, 62

masné výrobky, nápoje, pečivo, ovoce/zelenina a výrobky z nich, cukrovinky) nebo potravinu přímo vypsat, pokud ve výběru chyběla. Zvolit mohli minimálně jednu, maximálně všechny uvedené možnosti. G RAF 2 – V ĚNUJETE VÝROBKŮ ?

PŘI NÁKUPU P OTRAVIN POZORNOST IN FORMACÍM UVEDENÝCH N A OBALECH

Z výsledků vyplynulo, že čtyři pětiny spotřebitelů se zajímají o údaje uvedené na obalech mléčných a masných výrobků. Přibližně 37 % respondentů věnuje pozornost údajům uvedených na nápojích, zhruba pětina respondentů pak označila odpověď pečivo, cukrovinky a ovoce a zelenina a výrobky z nich. Zájem o jednotlivý druh potraviny se přitom výrazně nelišil mezi muži a ženami, různým vzděláním ani věkovými kategoriemi. Významnější odchylka vyplynula jen u mužů do 25 let, kteří se výrazně více zajímali o masné výrobky a o to méně o mléčné, přičemž u žen z kategorie 26-35 let byl tento poměr přesně opačný. Uvedená odchylka by šla ale předpokládat už jen na základě obvyklého složení jídelníčku žen a mužů v daných věkových kategoriích. V případě výsledků otázky týkající se zájmu o údaje uvedené na obalech výrobků, můžeme naopak pozorovat výraznější odchylky mezi odpověďmi mužů a žen, středoškoláky a vysokoškoláky a také věkovými kategoriemi. Muži častěji než ženy odpověděli, že věnují pozornost údajům na obalech potravin, zatímco ženy oproti nim častěji označily odpověď, že věnují pozornost pouze obalům některých výrobků, což může mít dvě vysvětlení – buď muži, kteří chodí nakupovat, činí tak proto, že je

63

to zajímá a baví nebo, že jsou při nákupu naopak bezradní a tak si raději vše přečtou. Ženy naopak v rámci úspory času mohou sledovat pouze určité typy potravin, u kterých ví, že aby koupily opravdu to, co chtějí, musí si pozorně přečíst údaje uvedené na obale. Při pohledu na zastoupení odpovědí u jednotlivých věkových kategorií (viz Tabulka 1) můžeme pozorovat, že zájem o informace uvedené na obalech s věkem klesá. Zatímco v kategorii do 25 let uvedlo odpověď „ano“ 32 % respondentů, u kategorie 56-60 let 14 %, přičemž v případě označení odpovědi „výjimečně“ bylo procentuální zastoupení přesně opačné. T ABULKA 1 – P ROCENTNÍ ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ S OHLEDEM NA VĚKOVOU KATEGORII U OTÁZKY „V ĚNUJETE POZORNOST ÚD AJŮM UVEDENÝCH NA OB ALECH POTRAVIN ?“

do 25 let

32 %

Ano, ale jen u některých výrobků 52 %

26-35 let

28 %

59 %

11 %

1%

36-50 let

29 %

39 %

28 %

4%

51-65 let

14 %

57 %

29 %

0%

celkem

30 %

53 %

16 %

1%

Ano

Výjimečně

Nikdy

16 %

0%

Zdroj: vlastní šetření

Rozdíly můžeme pozorovat také v odpovědích vysokoškoláků a středoškoláků, avšak rozdíl, který je ve prospěch odpovědi „ano“ na úkor odpovědi „výjimečně“ u vysokoškoláků a u středoškoláků přesně naopak, může být způsoben rozdílnou strukturou zastoupení žen/mužů a věkových kategorií, kdy mezi vysokoškoláky je více žen a větší je zastoupení také dvou nižších věkových kategorií, zatímco u středoškoláku je oproti celkovému rozložení respondentů zastoupeno více můžu a věkových kategorií 36+, přičemž vzhledem k výše uvedeným odchylkám mezi muži a ženami a věkovými kategoriemi, je rozdílné procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí způsobeno spíše právě uvedenou rozdílnou strukturou respondentů, než rozdílným zájmem vysokoškoláků a středoškoláků o informace uvedené na obalech potravin. Další hypotéze se věnovala otázka „Proč nevěnujete pozornost údajům na obalech potravin?“, na niž byli odkázání respondenti, kteří uvedli, že pozornost údajům uvedených na obalech potravin věnují pouze výjimečně nebo nikdy. Na otázku tak odpovědělo 39 respondentů, přičemž museli označit minimálně jednu z nabízených odpovědí, nebo vypsat vlastní důvod. Hypotéza „Více než polovina spotřebitelů, z těch, kteří nevěnují pozornost údajům uvedených na potravinách, jim nerozumí, 64

jsou pro ně nečitelné, nebo důvěřují prodejcům, že potraviny stejného druhu naleznou na stejném místě (např. mezi kostkami másla nepředpokládají umístění kostky margarínu).“ byla potvrzena, jelikož uvedené odpovědi označilo téměř 70 % vybraných respondentů. G RAF 3 – P ROČ

NEVĚNUJETE POZOR NOST ÚDAJŮM NA OBALECH POTRAVIN ?

4.4.3. Vyhodnocení dotazníku – otázky týkající se konkrétních výrobků Do třetí části dotazníku jsem umístila fotky analyzovaných výrobků, k nimž se následně vztahovaly 3-4 otázky. První otázka se vždy dotazovala, jaký druh potraviny je dle respondenta na obrázku, přičemž se jednalo o otevřenou otázku, na kterou odpovídal vlastními slovy a nevolil tedy z předem daných odpovědí. Vyobrazení výrobků pak vždy ukazovaly výrobek tak, že pozorný respondent si mohl všimnout, že je zde napsáno tomato sauce a nikoli kečup, kakaová poleva, nebo tavený výrobek s rostlinným tukem, případně, že na obale není slovo jogurt, džus. Odpovědí informovaného, znalého a pozorného spotřebitele u všech vybraných výrobků mohlo také být, že druh výrobku nelze určit bez znalosti složení. Formu otevřené otázky jsem si i přes obtížnější vyhodnocování zvolila právě proto, abych mohla ukázat, že pozorný spotřebitel označí druh výrobku dobře a následně určit, zda je většina spotřebitelů pozorných, či nikoliv. Další otázky věnující se jednotlivým analyzovaným výrobkům jsem pak volila na základě výsledku průzkumu umístění a označení výrobku v prodejnách.

65

O BRÁZEK 8 – O VOCNÝ NÁPOJ Č ERNÝ RYBÍZ H ELLO

Právě ze zmíněných návštěv prodejen vyplynulo, že v případě ovocného nápoje Hello se vzhledem k jeho umístění vyžaduje určitá obezřetnost spotřebitele, aby nedošlo k jeho záměně s džusem, případně nektarem. Tři čtvrtiny respondentů pak uvedly, že na obrázku se dle nich nachází džus. Pouze 6 % respondentů označilo výrobek za ovocný nápoj, další 3 % pak uvedly, že bez znalosti složení nemohou druh výrobku určit.

Z DROJ : V LASTNÍ FOTO

G RAF 4 – V ÝROBEK

NA OBRÁZKU JE PODLE

V ÁS –

ODPOVĚDI NA OTÁZKU

džus 1% 3%

1% 3%

nápoj 4%

ovocný nápoj

6% 7%

ovocná šťáva 75%

ovocný nektar napodobenina džusu nelze určit bez znalosti složení ostatní

zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní výpočty

Na druhou stranu více než tři čtvrtiny respondentů uvedly, že sledují při nákupu obsah ovocné šťávy v nápojích, což nepotvrdilo hypotézu stanovenou v kapitole 4.4. této práce, která stanovila předpoklad, že obsah ovocné šťávy v nápojích sleduje méně než 60 % respondentů. Druhá hypotéza vztahující se k tomuto výrobku, která zněla: „Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi džusem, nektarem, ovocným nápojem apod.“ potvrzená byla, jak demonstruje následující graf 5.

66

G RAF 5 – V ÍTE ,

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI DŽUSEM , NEKTAREM OVOCNÝM NÁPOJEM APOD .?

Při bližším zkoumání závislostí jednotlivých odpovědí, se můžeme dopátrat, že 96 % respondentů, kteří ví, jaký je rozdíl mezi uvedenými výrobky zároveň sleduje obsah ovocné šťávy v nápojích, zatímco téměř 60 % z těch, kteří neví, co je rozdílem mezi těmito výrobky, obsah ovocné šťávy nesleduje. O BRÁZEK 9 – R AJČATOV Á OM ÁČK A M ISTER T OMATO

Také rajčatová omáčka je výrobkem, kvůli němuž musí být spotřebitel

vzhledem

k jejímu

umístění

při

nákupu

obezřetnější, pokud si chce koupit kečup obsahující větší procento rajčat, a ne rajčatovou omáčku s malým podílem této suroviny.

V dotazníkovém

šetření

označilo

výrobek

na

obrázku jako kečup více než 60 % respondentů, zatímco jako rajčatovou omáčku pouze čtvrtina respondentů a opětovně pouze 3 % odpovědivších napsalo, že druh nelze určit bez znalosti složení.

Z DROJ : VLASTNÍ FOTO

67

G RAF 6 - V ÝROBEK

NA OBRÁZKU JE PODLE

V ÁS –

ODPOVĚDI NA OTÁZKU

kečup

3% 3% 0%

rajčatová/tomatová/kečupo vá omáčka

7%

protlak

26% 61%

napodobenina kečupu nelze určit bez znalosti složení ostatní

zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní

Co se týče hypotéz vztahujících se k tomuto výrobku, byla potvrzena pouze jedna z nich, vzhledem k tomu, že z dotazníkového šetření vyplynulo, že rozdíl mezi kečupem, rajčatovou omáčkou, protlakem apod. zná 43 % respondentů a ne méně než čtvrtina, jak požadovala hypotéza. V případě druhé hypotézy vzhledem k tomu, že obsah rajčat u podobných výrobků sleduje 56 % respondentů, což je méně než 60 %, k potvrzení hypotézy došlo. Stejně jako v případě výše analyzovaného ovocného nápoje, také zde můžeme sledovat závislost odpovědi u respondentů, kteří odpověděli, že ví, jaký je rozdíl mezi kečupem, rajčatovou omáčkou, protlakem apod. a zároveň uvedli, že sledují při nákupu obsah rajčat u daných výrobků, protože daná kombinace odpovědí se objevila u 71 % respondentů. A dále více než polovina účastníci dotazníkové šetření, kteří uvedený rozdíl neznají, zároveň obsah rajčat ani nesleduje. O BRÁZEK 10 – J OGURTOVÝ VÝROBEK D OBR Á M ÁMA

Třetím výrobkem, k němuž se vztahoval soubor otázek v dotazníku, byl jogurtový výrobek Dobrá máma. Ten mylně jako jogurt označilo 81 % respondentů, pouze 3 % ho pak určila správně a 2 % pak napsala, že nelze určit bez znalosti složení.

Z DROJ : VLASTNÍ FOTO

68

G RAF 7 - V ÝROBEK

NA OBRÁZKU JE PODLE

V ÁS –

ODPOVĚDI NA OTÁZKU

2% 2% 3%

7%

jogurt

5%

jogurtový výrobek mléčný výrobek napodobenina jogurtu 81% nelze určit bez znalosti složení ostatní

zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní výpočty

V případě hypotéz došlo na základě souhrnu odpovědí respondentů k jejich potvrzení, avšak v obou případech dosáhl procentní podíl přesně výše stanovené v hypotéze, protože vyplynulo, že bez pár desetin procenta čtvrtina respondentů zná rozdíl mezi jogurtem, jogurtovým výrobkem, mléčným dezertem apod. a hranice 60 % těsně nedosáhl podíl respondentů, kteří sledují při nákupu složení jogurtů a podobných výrobků. O BRÁZEK 11 – S MĚSNÝ ROZTÍRATELNÝ TUK C RÈME B ONJOUR

Obrázek se směsným tukem Creme Bonjour označilo jako máslo 35 % respondentů. Správně

druh

potraviny

napsaly

4

%

respondentů, 3 %, že nelze určit bez znalosti složení

a

8

%,

že

se

jedná

o

„nemáslo“/náhražku másla. Dalších 30 % respondentů pak výrobek považovalo za rostlinný tuk, neboli margarín, což už ale není přesná odpověď, avšak vzhledem Z DROJ : VLASTNÍ FOTO

k tomu, že z následující odpovědi vyplynulo,

že rozdíl mezi máslem a ostatními výrobku podobného charakteru a použití neví přesně více než 60 % respondentů, lze předpokládat, že velké množství spotřebitelů rozlišuje dané výrobky pouze na máslo a ostatní výrobky a už příliš neodlišuje směsné tuky od čistě rostlinných. I přesto je dle mého záměna s máslem u více než třetiny respondentů poměrně velký podíl.

69

G RAF 8 - V ÝROBEK

NA OBRÁZKU JE PODLE

V ÁS –

ODPOVĚDI NA OTÁZKU

máslo

3%

margarín/rostlinný tuk 12% 35%

8%

tuk

4% směsný tuk

8%

30%

napodobenina másla nelze určit bez znalosti složení ostatní

zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní

Jak už mohlo vyplynout z výše řečeného, první z hypotéz potvrzena nebyla vzhledem k tomu, že téměř 38 % respondentů uvedlo, že ví, jaký je rozdíl mezi máslem, směsným roztíratelným tukem, roztíratelným tukem apod. Druhá hypotéza: „Méně než 60 % respondentů sleduje složení a obsah tuků při nákupu uvedených výrobků.“ nebyla potvrzena, protože složení a obsah tuků sleduje 61,5 % respondentů. Další výrobek – kakaovou polevu, určila z obrázku správně polovina respondentů, O BRÁZEK 12 – K AKAOVÁ POLEVA NA VAŘ ENÍ K AUMY

zároveň ale další třetina respondentů byla nepozorná do té míry, že si nevšimla poměrně zřetelného nápisu „Kakaová

poleva“

na

výrobku

a

označila jej za čokoládu, případně čokoládu na vaření. Z DROJ : VLASTNÍ FOTO

70

G RAF 9 - V ÝROBEK

NA OBRÁZKU JE PODLE

V ÁS –

ODPOVĚDI NA OTÁZKU

čokoláda/čokoláda na vaření 0% 3% 2%

6%

kakaová pochoutka 33%

kakaová poleva čokoládová poleva

6%

50%

napodobenina čokolády nelze určit bez znalosti složení ostatní zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní

Hypotéza pro tento výrobek, že „Více než tři čtvrtiny respondentů má tvar výrobku na obrázku spojený s čokoládou.“ byla potvrzena, vzhledem k tomu, že daný tvar jako typický pro čokoládu označilo 77 % respondentů. G RAF 10 – P ODLE

TVARU VÝROBKU B YSTE ZAŘADILI VÝROBEK MEZI …?

17% 6% čokoláda poleva 77%

ostatní

zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní výpočty

71

O BRÁZEK 13 – T AVENÝ VÝROBEK ROSTLINNÝM TUKEM J AVOR

S

Posledním vztahoval

výrobkem, soubor

k němuž

otázek,

byl

se

tavený

výrobek s rostlinným tukem Javor. Správně druh napsala 3 % respondentů, dalších 5 % ho označilo za náhražku taveného sýru. Téměř dvě třetiny ho však považovaly za tavený sýr a další čtvrtina za sýr. Z DROJ : VLASTNÍ FOTO

G RAF 11 - V ÝROBEK

NA OBRÁZKU JE PODLE

V ÁS –

ODPOVĚDI NA OTÁZKU

tavený sýr

0% 3%

5% 5%

sýr

23% 64%

tavený sýr s rostlinným tukem náhražka taveného sýru nelze určit bez znalosti složení ostatní

zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní výpočty

Tvar kruhové papírové krabičky má s taveným sýrem spojena více než polovina respondentů, avšak dalších 37 % odpovědělo, že daný tvar je typický pro sýr, přičemž jiné než tavené sýry se v daném obalu neprodávají, je možné tyto dvě odpovědi sloučit, z čehož vyplyne potvrzení hypotézy, která požadovala, aby více než tři čtvrtiny respondentů mělo tvar výrobku na obrázku spojený s taveným sýrem, v tomto případě je to 88 % respondentů.

72

G RAF 12 - P ODLE

TVARU VÝROBKU B YSTE ZAŘADILI VÝROBEK MEZI …?

12% 51% 37%

tavený sýr sýr ostatní

zdroj: http://povedomi-spotrebitelu-o-potr.vyplnto.cz, vlastní výpočty

4.4.4. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Pro lepší přehlednost uvádím na závěr shrnutí potvrzení/nepotvrzení v Kapitole 4.4 stanovených hypotéz. Z níže uvedeného vyplývá, že ze 12 hypotéz jich nebyly potvrzeny čtyři, tedy třetina. HYPOTÉZY 

Údajům uvedených na potravinách věnuje pozornost méně než třetina spotřebitelů. POTVRZENO



Více než polovina spotřebitelů, z těch, kteří nevěnují pozornost údajům uvedených na potravinách, jim nerozumí, jsou pro ně nečitelné, nebo důvěřují prodejcům, že potraviny stejného druhu naleznou na stejném místě (např. mezi kostkami másla nepředpokládají umístění kostky margarínu). POTVRZENO



Průměrný spotřebitel není při nákupu potravin dostatečně inteligentní, bystrý a pozorný (tedy takový za jakého je považován v judikatuře především Evropského soudního dvora.), a proto:  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi džusem, nektarem, ovocným nápojem apod. NEPOTVRZENO  Méně než 60 % respondentů sleduje obsah ovocné šťávy v nápojích. POTVRZENO  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi kečupem, rajčatovou omáčkou, protlakem apod. NEPOTVRZENO

73

 Méně než 60 % respondentů sleduje obsah rajčat v uvedených výrobcích. POTVRZENO  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi jogurtem, jogurtovým výrobkem, mléčným dezertem apod. POTVRZENO  Méně než 60 % respondentů sleduje složení při nákupu jogurtů a podobných výrobků. POTVRZENO  Méně než čtvrtina respondentů ví, jaký je rozdíl mezi máslem, směsným

roztíratelným

tukem,

roztíratelným

tukem

apod.

NEPOTVRZENO  Méně než 60 % respondentů sleduje složení a obsah tuků při nákupu uvedených výrobků. NEPOTVRZENO  Více než tři čtvrtiny respondentů má tvar výrobku na obrázku spojený s čokoládou. POTVRZENO  Více než tři čtvrtiny respondentů má tvar výrobku na obrázku spojený s taveným sýrem. POTVRZENO

4.5. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DÍLČÍCH ČÁSTÍ ANALÝZY V následujících podkapitolách jsou na základě předchozích tří částí analýzy učiněny závěry ohledně klamání spotřebitele jednotlivých vybraných potravinových výrobků, a to s ohledem na druh a z toho vyplývajících vlastností. 4.5.1. Ovocný nápoj Černý rybíz Hello Ovocný nápoj Hello s příchutí černý rybíz obsahoval na svém obalu všechny zákonem a vyhláškou stanovené údaje. Ve všech navštívených prodejnách byl uvedený výrobek umístěn mezi džusy, nektary a dalšími ovocnými nápoji, přičemž od nápojů s větším podílem ovocné šťávy nebyl nijak oddělen ani odlišně označen. V prodejně řetězce Tesco umístěné v OC Smíchov pak dle mého dochází ke klamavému označení zboží tím, že regál s džusy, nektary a ovocnými nápoji je označen nápisem džusy, přesto, že se v něm vyskytují i jiné skupiny výrobku a měl by tedy být dle mého označen obecnějším názvem. 74

Vzhledem ke stejnému tvaru obalu uvedených nápojů jednotlivých značek i téměř shodnému grafickému zpracování obalu, je vyžadována v případě nákupu uvedeného výrobku určitá obezřetnost spotřebitele tak, aby koupil výrobek s takovým obsahem ovocné šťávy, jaký požaduje. V dotazníkovém šetření opravdu výrobek jako džus označily tři čtvrtiny respondentů, avšak zároveň stejné procento uvedlo, že sleduje při nákupu obsah ovocné šťávy v nápojích. Vzhledem k uvedenému je tedy průměrný spotřebitel v případě nákupu nápojů pozorný, sleduje složení, a tudíž pro něho není klamavé, pokud je ovocný nápoj umístěn mezi džusy, ovocnými šťávami apod., aniž by byl od nich nějak oddělen, nebo odlišně označen. 4.5.2. Rajčatová omáčka Obal analyzované rajčatové omáčky Mister Tomato obsahoval všechny právními předpisy stanovené údaje. Rajčatové omáčky byly ve všech prodejnách, v nichž byly nabízeny, umístěny mezi kečupy, přičemž od nich nijak nebyly odděleny, nebo odlišně označeny, prodávány jsou navíc ve stejném typu a tvaru plastových obalů jako některé kečupy. I zde je tedy vyžadována při nákupu určitá pozornost spotřebitele. V dotazníkovém šetření byl označen výrobek jako kečup 61 % respondentů, téměř stejné procento respondentů (56 %) však uvedlo, že sleduje obsah rajčat u kečupů, rajčatových omáček a podobných výrobků. Vzhledem k uvedenému je tedy průměrný spotřebitel v případě nákupu uvedených výrobků z rajčat pozorný, sleduje složení, a tudíž pro něho není klamavé, pokud je rajčatová omáčka umístěna mezi kečupy, aniž by od nich byla nějak oddělena, nebo odlišně označena. 4.5.3. Jogurtový výrobek Dobrá máma Obal jogurtového výrobku Dobrá máma obsahoval na svém obalu všechny zákonem a vyhláškou stanovené údaje. Vzhledem k tomu, že se v době provádění analýzy umístění a označení výrobku jogurtový výrobek Dobrá máma nevyskytoval v navštívených prodejnách, nelze učinit závěr ohledně klamání/neklamání spotřebitele, protože jak lze vyvodit ze závěrů u ostatních výrobků, umístění a označení výrobku v prodejně hraje pro určení této skutečnosti podstatnou roli. 4.5.4. Směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour Stejně jako předchozí výrobky obsahoval i obal tohoto výrobku vše, co dle zákona a vyhlášek měl.

75

V případě směsného roztíratelného tuku Creme Bonjour, bylo jeho umístění a označení v prodejnách různých řetězců odlišné. Dle mého byl výrobek v prodejně Kaufland, V Třešňovce 232/2, 130 00 Praha, umístěn tak, že docházelo ke klamání spotřebitele, vzhledem k tomu, že se nacházel mezi kostkami másla, přitom ostatní směsné roztíratelné tuky ve tvaru kostky, byly umístěny v odděleném regálu s jinými směsnými a čistě rostlinnými tuky. V ostatních navštívených prodejnách byl výrobek umístěn na jiném místě než kostky másla (Tesco), nebo v jejich těsné blízkosti (HyperAlbert), avšak vždy byl doprovázen na regále umístěným barevně odlišným štítkem s informací, že se jedná o výrobek s rostlinným tukem. V dotazníku pak označilo uvedený výrobek za máslo pouze něco málo přes třetinu respondentů, navíc 62 % odpověděvších uvedlo, že sleduje obsah tuků a složení u podobných výrobků. Lze tedy předpokládat, že spotřebitelé jsou při nákupu podobných výrobku pozorní, přičemž ve většině případů přispívá k odlišení výrobků s příměsí rostlinných tuků od těch čistě živočišných také sám prodejce a ke klamání spotřebitele tedy nedochází. 4.5.5. Kakaová poleva Kaumy Pro kakaové polevy právní předpisy nepožadují uvedení na obale výrobku údaje nad rámec všeobecných povinných údajů a ty na obale výrobce všechny uvedl. Při nákupu kakaové polevy Kaumy je také vyžadována při nákupu určitá obezřetnost spotřebitele, protože ve všech prodejnách, v nichž byla nabízena, byla umístěna v regále mezi čokoládami, přesto, že ostatní kakaové a jiné polevy byly vždy umístěny mezi výrobky k pečení. Jako jediná z polev má pouze tato také tvar tabulky čokolády, což spolu s jejím umístěním vyvolá požadavek obezřetnosti spotřebitele. V dotazníkovém šetření sice výrobek jako kakaovou polevu označila polovina respondentů, avšak na obrázku byl poměrně zřetelný nápis obsahující tento název, který ale při vystavování v prodejně byl vždy velmi špatně neviditelný, navíc tvar obalu výrobku má spojeno s čokoládou více než tři čtvrtiny respondentů, zatímco s kakaovou polevou pouze 6 % respondentů. Z uvedeného lze tedy předpokládat spíše klamání spotřebitele v důsledku umístění kakaové polevy mezi čokolády. 4.5.6. Tavený výrobek s rostlinným tukem Javor Na obale výrobku jsou uvedeny všechny zákonem požadované údaje. Obal dále obsahuje na přední straně zvýrazněnou informaci „o 50% méně cholesterolu“ s odkazem na vysvětlení umístěném na jiné části obalu. V něm se spotřebitelé dozví, že uvedený nižší obsah je způsoben použitím rostlinných tuků namísto živočišných, které přirozeně obsahují méně cholesterolu. V případě srovnání 76

s jinými tavenými výrobky s rostlinným tukem, by byla tato informace irelevantní, respektive nesprávná, jelikož ve srovnání s nimi by nešlo o o polovinu menší množství. Osobně si myslím, že většina spotřebitelů, si informaci o menším množství cholesterolu vztáhne všeobecně na všechny tavené výrobky, takže je pro ně pravdivá, avšak přijde mi poněkud neideální potlačení informace o tom, že se tak jedná z důvodu náhrady živočišných tuků za rostlinné, za klamání spotřebitele to však nelze označit. Až na jednu výjimku – prodejnu Interspar v OC Harfa v Praze, byl výrobek ve všech prodejnách sice umístěn mezi, nebo v těsné blízkosti, tavných sýrů, ale vždy byl na regále doprovázen barevně odlišným štítkem s uvedením informace, že se jedná o alternativní výrobek, nebo přímo o výrobek s rostlinnými tuky. Vzhledem k tomu, že v dotazníkovém šetření označilo výrobek za tavený sýr, případně sýr 87 % respondentů a tvar výrobku si s tavenými sýry spojuje zhruba stejné procento respondentů, je možné o odlišujícím štítku na regále, že předchází klamání spotřebitele, avšak v prodejně Interspar v OC Harfa v Praze, kde tento štítek nebyl, naopak ke klamání spotřebitele dochází.

77

5 ZÁVĚR V roce 1995 došlo v České republice ke zrušení závaznosti zákonných státních norem týkajících se kvality potravin, které na našem území byly platné od roku 1948. Uvedené normy stanovovaly složení surovin a především jejich podíl pro všechny druhy výrobků. Vzhledem k tomu, že téměř po celou dobu účinnosti těchto norem fungovalo na našem území centrálně řízené hospodářství tak se ani jiné výrobky, než které byly ve zmíněných normách uvedeny, nevyráběly. Občané tedy vůbec neznali například výrobek vypadající jako čokoláda, ale ve skutečnosti se jedná spíše o rostlinný tuk s příchutí kakaa, nebo výrobek připomínající tavený sýr, který ale neobsahuje ani trochu mléka, jenž je jinak základem pro výrobu sýrů. Po zrušení platnosti uvedených norem začaly do českých obchodů pronikat potraviny více či méně pochybné kvality. Za lákavým obalem a reklamní masáží se však často skrývají výrobky obsahující ne například vepřové maso, ale jateční odřezky jako laloky, kůže a masový odpad, a to pod názvem „Tradiční jihočeské vepřové“, protože pokud v názvu výrobku není uvedeno slovo maso, nemusí ho výrobek tedy ani obsahovat. I v současnosti sice výrobci musí dodržovat určité kvalitativní nároky stanovené pro jednotlivé druhy výrobků prováděcími vyhláškami k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, avšak ty nejsou tak přísné, jako byly v minulosti. Řešením uvedené situace by však nebylo znovuzavedení starých norem nebo zpřísnění současných, protože by byly platné pouze pro výrobce v České republice a z ostatních zemí by se k nám mohly dovážet výrobky, které by sice nesly stejný název, ale jejich obsah by mohl být jiný. Výše zmíněné způsobuje, že se na pultech českých obchodů často pod jedním názvem objevují výrobky různé kvality. Pro méně kvalitní výrobky nedosahující kvalit stanovených vyhláškou, navíc výrobci často používají názvy vycházející v názvu výrobku, který napodobují, například smažák, máslíčko, opékáček apod., přičemž vyhláška uvedené názvy druhů potravin nezná a mohou se tedy víceméně skládat z čehokoli, pokud budou zdravotně nezávadné. Tím, že pod zkomoleninou určitého názvu, nebo z důvodu stejného tvaru a vyvedení obalu výrobku, může docházet ke klamání spotřebitele. Cílem této práce bylo u několika vybraných potravinových produktů posoudit, zda vzhledem k jejich označení a umístění v prodejně vybraného obchodníka nedochází 78

ke klamání spotřebitele v oblasti druhu potraviny a z toho vyplývajících vlastností. Posouzení bylo učiněno na základě platných právních předpisů v této oblasti v České republice, ale také na komunitární úrovni, analýzou údajů na obalech výrobků, umístění a označení vybraných výrobků v prodejnách a dotazníkovým šetřením, které mělo ukázat vnímání vybraných výrobků spotřebiteli, přičemž ze tří uvedených částí analýzy jsem následně vyvodila závěr o klamavosti nebo neklamavosti konkrétního výrobku pro spotřebitele v oblasti druhu potraviny a z toho vyplývajících vlastností. Cílem práce je dále také zhodnocení toho, v jaké míře případné klamání leží na vině výrobce v důsledku špatného označení produktu a z jaké části může za klamání obchodník v důsledku klamavého umístění nebo označení na prodejně. Z mnou provedené analýzy údajů uvedených na obalech vybraných výrobků a jejich umístění v rámci vybraných prodejen nejrozšířenějších řetězců provozujících v České republice hypermarkety vyplynulo, že výrobci uvádějí na obalech svých výrobků vše, co tam jsou dle právních předpisů povinni uvést. V mých silách a znalostech však nebylo zjistit, zda jsou všechny uvedené údaje, například země původu nebo složení, skutečně pravdivé. Pravdivost těchto údajů ale ověřuje při svých kontrolách Státní zemědělská a potravinářská inspekce, přičemž z informací o aktuálních případech klamání spotřebitele, které uvedená instituce pravidelně zveřejňuje na svých internetových stránkách 53 , vyplývá, že rozpor mezi údaji uvedenými na obale výrobku a skutečným složením výrobku, případně odlišnost uvedené a skutečné země původu, nejsou ničím neobvyklým a dochází tak tedy ke klamání spotřebitele. Z dalších dvou částí mnou provedené analýzy, které se zabývaly označením a umístěním vybraných výrobků v prodejnách, ale vyplynulo, že rozpětí kvality mezi výrobky stejného názvu, případně s podobným obalem, klade velké nároky na pozornost spotřebitelů, protože méně kvalitní výrobky nebo náhražky nejsou často v obchodech od pravých nebo kvalitních výrobků většinou nijak odděleny nebo odlišně označeny a dochází tak k porušení článku 16 nařízení Rady (ES) č. 178/2002, ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, jenž lze považovat za základní článek upravující zákaz klamání spotřebitele v oblasti označování, propagace a nabízení potravin, což zahrnuje právě i klamání jejich tvarem, vzhledem nebo balením, použitým obalovým

53

www.szpi.gov.cz, sekce Aktuality

79

materiálem, způsobem jejich úpravy a vystavení 54 . K odlišení přitom postačuje například umístění barevně odlišné nebo jinak výrazné cedulky s nápisem „Alternativní výrobek“ apod. na regál, což, jak jsem se zjistila, se v mnohých prodejnách děje a je to tak správné. Většinou ale spotřebitel musí být při nákupu dostatečně inteligentní, bystrý a pozorný na to, aby poznal běžné reklamní klamání a nedal se příliš snadno přesvědčit a zlákat reklamními výzvami k nákupu zboží a služeb 55 . Za takového pozorného spotřebitele je také považován v judikatuře Evropského soudního dvora. Pokud však spotřebitel uvedenou definici nesplňuje, často se mu pravděpodobně stane, že nekoupí to, co skutečně chtěl. Z mnou provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že část spotřebitelů tuto definici splňuje, avšak většinou to jsou mladší lidé. Ti starší si často stěžují, že informace na obalech jsou uvedeny příliš malým písmem, nerozumí jim, a nebo prostě důvěřují výrobcům a prodejcům, že kupují skutečně to, co pod daným názvem očekávají, protože v minulosti byli zvyklí, že všechny šunky obsahovaly stejný podíl masa apod. Mladší ročníky ví, že tomu tak ale mnohdy není, a proto se o složení výrobku zajímají více. Lze tedy předpokládat, že se jedná pouze o generační problém a v budoucnosti se množství oněch uvědomělých, znalých a pozorných spotřebitelů bude spíše rozšiřovat, a to i s ohledem na to, že se v poslední době stále více mluví o vlivu složení stravy na kvalitu a délku života a některé státy již zahájily různé osvětové kampaně v této oblasti. Na základě shrnutí všech poznatků v jednotlivých částech analýzy jsem pak dospěla k závěrům ohledně možného klamání spotřebitele v případě vybraných výrobků. Oproti mému očekávání většina výrobků nebyla klamavě označena a umístěna. Pokud jsem dospěla k závěru o klamavosti umístění a označení pro spotřebitele (například ovocný nápoj Černý rybíz Hello v prodejně Tesco v OC Nový Smíchov, nebo směsný roztíratelný tuk Creme Bonjour v prodejně Kaufland, Na Třebešovce, Praha) bylo to vždy jen individuální pochybení dané prodejny. Pouze v případě kakaové polevy Kaumy jsem dospěla k závěru, že klame spotřebitele v oblasti druhu potraviny a z toho vyplývajících vlastností vždy, a to v důsledku svého tvaru

54

čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 178/2002, ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy pro bezpečnost potravin 55 Ondrejová, Dana: Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328

80

zaměnitelného s čokoládou, přičemž byla ve všech prodejnách právě mezi čokoládami vždy i umístěna, i když jiné kakaové a jiné polevy byly umístěny v oddíle s přípravy k pečení. Dalším z cílů této práce bylo také zhodnotit, v jaké míře případné klamání leží na vině výrobce v důsledku špatného označení produktu a z jaké části může za klamání obchodník v důsledku klamavého umístění nebo označení na prodejně. Z provedené analýzy umístění a označení vybraných výrobků a výše uvedených závěrů vyplývá, že ke klamání u vybraných výrobků s ohledem na jejich označení a umístění, dochází vinou prodejce, a to jejich nedostatečným označením nebo špatným umístěním v prodejně, avšak nutno podotknout, že k odlišnému označení nebo umístění v prodejnách by vůbec nemuselo docházet, kdyby výrobky dostatečně odlišili tvarem a grafickým zpracováním obalu už sami výrobci. Na závěr bych chtěla ještě podotknout, že posun vnímání spotřebitele s ohledem na stupeň jeho pozornosti, vnímavosti a nákupní inteligence, v judikátech evropských soudů, ale především v rozhodnutích Evropského soudního dvora, směrem k očekávané větší pozornosti a obezřetnosti spotřebitele je oprávněné, avšak musí se vždy posuzovat s ohledem na konkrétní stát, protože stejně jako Česká republika zaostává za evropským průměrem v mnoha, například ekonomických, oblastech, také většina českých občanů není ještě natolik zběhlými a pozornými spotřebiteli, jako třeba spotřebitelé francouzští nebo němečtí a mnohdy ani netuší, kde všude a jak se je mohou výrobci spolu s prodejci snažit oklamat. Stejně, jako jsme se ale v mnoha oblastech od vstupu České republiky do Evropské unie již přiblížili starým členským státům EU, lze předpokládat, že se i čeští spotřebitelé budou stávat více evropštějšími a tedy obezřetnějšími, jak naznačily i výsledky mnou provedeného dotazníkového šetření, které, jak už bylo řečeno výše, ukázaly, že nepozornost spotřebitelů je generačním problémem a že mladí spotřebitelé odpovídají více „evropské“ definici.

81

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY MONOGRAFIE 

Hajn Petr: Právo nekalé soutěže, AUB Iuridica 135, MU Brno, 1994



Hajn, Petr: Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. Brno: Masarykova univerzita, 2000



Hajn, Petr: Komunitární a české právo proti nekalé soutěži. Masarykova univerzita. 2010



Hamann, L., Drábek, J., Buchtela, R.: Soutěžní právo československé, V. Linhart, Praha 1938



Munková, Jindříška: Právo proti nekalé soutěži: Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001



Ondrejová, Dana: Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010



Ondrejová, Dana: Přehled judikatury ve věcech nekalé soutěže. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011



Pelikánová, Irena, Kobliha Ivan: Komentář k obchodnímu zákoníku: (s přihlédnutím k evropskému právu). II. část, Linde, 1995



Selucká , Markéta: Ochrana spotřebitele v soukromém právu. Praha: C. H. Beck, 2008



Večerková, Eva: Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly), Brno: Masarykova univerzita, 2005

ČLÁNKY 

Boháček, Martin: Soutěžní právo a právo duševního vlastnictví ve vztahu k ochraně spotřebitelů. Acta oeconomica Pragensia: vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze 2001-. 2004. sv. 12, č. 8, s. 104-124

ZÁKONNÉ PŘEDPISY 

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 82



zákon č. 452/2001Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů



vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů



vyhláška č. 326/2001 Sb. pro maso, drůbež, ryby, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů



vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové výrobky, ve znění pozdějších předpisů



vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy, jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů



vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění pozdějších předpisů



vyhláška č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY, SMĚRNICE A NAŘÍZENÍ 

Směrnice Rady 84/450/EHS, ze dne ze dne 10. září 1984, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy



Směrnice Rady (ES) 90/496/EHS, ze dne 24. září 1990, o nutričním označování potravin



Směrnice Komise 94/54/ES, ze dne 18. listopadu 1994, týkající se povinného označování určitých potravin jinými detaily, než které jsou uvedené ve směrnici 79/112



Směrnici 2000/13/ES ze dne 20. března 2000, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravě a související reklamy

83



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/6/ES ze dne 23. června 2000, o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě



Nařízení Rady (ES) č. 178/2002, ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy pro bezpečnost potravin



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES, ze dne 11. května 2005, o nekalých obchodních praktikách



Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES, ze dne 12. prosince 2006, o klamavé a srovnávací reklamě



Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin



Směrnice Komise 2008/5/ES ze dne 30. ledna 2008 o povinném uvádění jiných údajů, než jsou údaje stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, při označování určitých potravin



Nařízení 353/2008/ES, ze dne 18. dubna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro žádosti o schválení zdravotních tvrzení podle článku 15 nařízení 1924/2006/ES

SOUDNÍ ROZHODNUTÍ 

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. listopadu 1982, ve věci „Walter Rau Lebensmittelwerke v De Smedt PVBA“, sp. zn. C-261/81



Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. ledna 1992, ve věci „Nissan“, sp. zn. C-373/90



Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. července 1998, ve věci „Gut Springenheide GmbH, Rudolf Tusky v Oberkreisdirektor des Kreises Steinfurt – Amt fϋr Lebensmittelϋberwachtung“, sp. zn. C-210/96



Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. ledna 1999, ve věci „Sektkellerei G. v Kessler GmbH & Co.“, sp. zn. C-303/97



Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. 4. 2000, ve věci „Verein gegen Unwesen in Handel und Gewerbe Köln eV v Adolf Darbo AG“, sp. zn. C465/98



Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. července 2000, ve věci „Lifting“, sp. zn. C-220/1998



Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 1. 2005, ve věci „Johann Gruber v BayWa AG“, sp. zn. C-464/01

84



Rozhodnutí soudu č. 13593/1933



Rozhodnutí soudu č. 15087/1936



Rozhodnutí soudu č. 16450/1937



Rozhodnutí soudu č. 16954/1938



Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. října 2006, sp. zn. 3 Cmo 241/2006



Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. května 2007, sp. zn. 32 Odo 229/2006



Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. července 2008, sp. zn. 32 Cdo 3910/2007

INTERNETOVÉ ZDROJE 

SOS – družení obrany spotřebitelů: rozhovor s Ing. Jiřím Kopáčkem, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského, dostupné z: http://www.spotrebitele.info/potraviny_zdravi/clanekdcbc.shtml



Dvořák, Jiří: „Biopochoutky“ s puncí falše, dostupné z http://www.biopotraviny.info/kauzy.html



Mach, Martin: DANONE: Litujeme toho, jestli jsme oklamali spotřebitele nápisem BIO, dostupné z: http://www.fitlife.cz/danone-bio



Státní zemědělská a potravinářská inspekce – Informace pro spotřebitele: dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1018192&docType=ART&nid= 11342



Pospěchová, Petra: Co všechno jste (ne)chtěli vědět o másle, dostupné z: http://life.ihned.cz/jidlo/c1-52906430-vsechno-co-jste-ne-chteli-vedet-o-masle

85

PŘÍLOHY 1. Kontrolní tabulky – údaje na obalech výrobků T ABULKA 1- K ONTROLNÍ

TABULKA ÚDAJŮ NA OBALE VÝROBKU

- O VOCNÝ

NÁPOJ ČERNÝ RYBÍZ

H ELLO

VŠEOBECNÉ POVINNĚ UVÁDĚNÉ ÚDAJE Název a sídlo výrobce/dovozce/prodávajícího/balírny

ANO

Datum minimální trvanlivosti;

ANO

Množství

ANO

Složení

ANO

Označení šarže

ANO

Informace o přítomnosti alergenů

neobsahuje

ÚDAJE POVINNÉ PRO DANÝ DRUH POTRAVINY Podskupina

ANO

Druh/y ovoce, které nápoj obsahuje

ANO

Energetická hodnota

ANO

U nápojů z koncentrátu se uvede údaj "z koncentrátu nebo koncentrátů" anebo "zčásti z koncentrátu nebo koncentrátů"

ANO

DALŠÍ ÚDAJE Obrázek černého rybízu → údaj o obsahu černého rybízu Údaj o skladování

ANO

Informace o použití (protřepat)

ANO

ANO

Zdroj: vlastní vyhotovení

86

T ABULK A 2 – K ONTROLNÍ TABULKA ÚDAJŮ NA OBALE VÝROBKU - S TUDENÁ RAJČATOVÁ OMÁČKA M ISTER T OM ATO

VŠEOBECNÉ POVINNĚ UVÁDĚNÉ ÚDAJE Název a sídlo výrobce/dovozce/prodávajícího/balírny

ANO

Datum minimální trvanlivosti

ANO

Množství

ANO

Složení

ANO

Označení šarže

ANO

Informace o přítomnosti alergenů

neobsahuje

ÚDAJE POVINNÉ PRO DANÝ DRUH POTRAVINY Údaj o pikantnosti/pálivosti

označen jako Mild

Obrázek rajčete → údaj o obsahu

ANO

DALŠÍ ÚDAJE Údaj o skladování

ANO

Informace o použití (protřepat)

ANO

Údaj o chemické konzervaci

ANO

Zdroj: vlastní vyhotovení

T ABULKA 3- K ONTROLNÍ

TABULKA ÚDAJŮ NA OBALE VÝROBKU

– KAK AOV Á POLEV A NA VAŘENÍ K AUMY

VŠEOBECNÉ POVINNĚ UVÁDĚNÉ ÚDAJE Název a sídlo výrobce/dovozce/prodávajícího/balírny

ANO

Datum minimální trvanlivosti

ANO

Množství

ANO

Složení

ANO

Označení šarže

ANO

Informace o přítomnosti alergenů ÚDAJE POVINNÉ PRO DANÝ DRUH POTRAVINY Návod k přípravě

ANO Nejedná se o čokoládu, nemusí tedy obsahovat informace o obsahu kakaové sušiny apod. ANO

Zdroj: vlastní vyhotovení

87

T ABULKA 4 - K ONTROLNÍ BORŮVKAMI

TABULKA ÚDAJŮ NA OBALE VÝROBKU

– JOGURTOVÝ VÝROBEK S ROZMIXOV ANÝMI

D OBRÁ MÁM A

VŠEOBECNÉ POVINNĚ UVÁDĚNÉ ÚDAJE Název a sídlo výrobce/dovozce/prodávajícího/balírny;

ANO

Datum použitelnosti (spotřebujte do)

ANO

Množství v g/ml (cl,dl)

ANO

Složení

ANO

Označení šarže

ANO

Informace o přítomnosti alergenů

neobsahuje

ÚDAJE POVINNÉ PRO DANÝ DRUH POTRAVINY Podskupina

ANO

Obsah tuku v %

ANO

Údaj o způsobu skladování

ANO

Zdravotní upozornění, pokud jogurt obsahuje složky, které mohou být pro některé konzumenty zdravotním rizikem Pokud jogurt obsahuje vitamíny, musí při překročení určitého obsahu mít uvedenou doporučenou denní dávku (DDD) v % na 100 g DALŠÍ ÚDAJE Energetická hodnota

neobsahuje

ANO

ANO ANO – není to jogurt, takže se jedná o relevantní údaj

Údaj o nepřítomnosti konzervantů Zdroj: vlastní vyhotovení T ABULKA 5 - K ONTROLNÍ

TABULKA ÚDAJŮ NA OBALE VÝROBKU

– S MĚSNÝ ROZTÍRATELNÝ TUK C REME

BOUNJOUR

VŠEOBECNÉ POVINNĚ UVÁDĚNÉ ÚDAJE Název a sídlo výrobce/dovozce/prodávajícího/balírny

ANO

Datum použitelnosti (spotřebujte do)

ANO

Množství

ANO

Složení

ANO

Označení šarže

ANO

Informace o přítomnosti alergenů

ANO

ÚDAJE POVINNÉ PRO DANÝ DRUH POTRAVINY Obsah tuku

ANO

Obsah mléčného tuku

ANO

Obsah soli

ANO

DALŠÍ ÚDAJE Informace o skladování

ANO

Zdroj: vlastní vyhotovení

88

T ABULKA 6 - K ONTROLNÍ TUKEM

TABULKA ÚDAJŮ NA OBALE VÝROBKU

– J EMNÝ TAVENÝ VÝROBEK S ROSTLINNÝM

J AVOR

VŠEOBECNÉ POVINNĚ UVÁDĚNÉ ÚDAJE Název a sídlo výrobce/dovozce/prodávajícího/balírny

ANO

Datum minimální trvanlivosti

ANO

Množství

ANO

Složení

ANO

Označení šarže

ANO

Informace o přítomnosti alergenů

neobsahuje

ÚDAJE POVINNÉ PRO DANÝ DRUH POTRAVINY Obsah tuku a tuku v sušině

ANO

Obsah sušiny

ANO

Použitá ochucující složka

neobsahuje

Údaj o podílu rostlinného tuku (z důvodu uvedení v názvu výrobku)

ANO

DALŠÍ ÚDAJE Informace „o 50 % méně cholesterolu“

u nápisu je odkaz na vysvětlení umístěné na jiné části obalu

Zdroj: vlastní vyhotovení

89

2. Kontrolní protokol – umístění a označení výrobků v obchodech T ABULKA 7 – K ONTROLNÍ

PROTOKOL UM ÍSTĚNÍ A OZNAČENÍ VÝROBKŮ V OBCHODĚ

Obchodní řetězec: Adresa:

Tesco

Výrobek: umístění označení název/druh jednotková cena cena Výrobek: umístění označení název/druh jednotková cena cena Výrobek: umístění označení název/druh jednotková cena cena Výrobek: umístění označení název/druh jednotková cena cena Výrobek: umístění označení název/druh jednotková cena cena Výrobek: umístění označení název/druh jednotková cena cena

Ovocný nápoj Hello

Studená rajčatová omáčka

Jogurtový výrobek Dobrý máma

Kakaová poleva "na vaření" Kaumy

Směsný tuk Créme Bonjour

Tavený výrobek s rostlinným tukem Javor

Zdroj: vlastní vyhotovení

90

3. Dotazník Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro mou diplomovou práci na téma "Klamání spotřebitele v oblasti označování potravin". Dotazník je anonymní, a jeho vyplnění Vám zabere max. 7-9 minut. Zvolte prosím nejlépe vystihující odpověď, a pokud to otázka umožňuje, případně i více možností. Děkuji moc za vyplnění a spolupráci. Lenka Nezgodová

A. OTÁZKY K URČENÍ TZV. PRŮMĚRNÉHO SPOTŘEBITELE 1. V jakých prodejnách převážně nakupujete potraviny? 

hypermarketech a supermarketech



menších prodejnách typu Žabka, Hruška, Tesco Express, Jednota apod.



specializovaných prodejnách (řeznictví, ovozel, pekařství apod.)

2. Věnujete pozornost při nákupu potravin informacím uvedených na obalech? 

jen výjimečně (přejděte k otázce č. 5)



nikdy (přejděte k otázce č. 5)



ano



ano, ale jen u některých výrobků … U kterých ?  mléčné výrobky 

masné výrobky



pečivo



cukrovinky



nápoje



ovoce, zelenina a výrobky z nich



jiné:________________

3. Jakých údajů na obalech potravin si všímáte? 

datum spotřeby/minimální trvanlivost



hmotnost/počet ks



složení výrobku 91



nutriční hodnoty (energetická hodnota, obsah bílkovin, tuků, cukrů)



výrobce



země původu



jiné:_________________________________

4. Které údaje ze složení výrobku jsou pro Vás nejdůležitější? 

konkrétní suroviny a jejich podíl (je-li kečup z rajčat, párky z masa apod.)



množství „éček“



informace o alergenech



složení mě nezajímá



jiné:_________________________________

5. Proč nevěnujete pozornost údajům na obalech potravin? 

nezajímají mě



důvěřuji výrobcům/prodejcům (např. že vepřová konzerva je opravdu z vepřového, že mezi kostkami másla najdu jen máslo apod.)



jsou nečitelné



nerozumím jim



nemám na to čas



jiné:_________________________________

B. OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE KONKRÉTNÍCH VÝROBKŮ

1.a

Výrobek na obrázku je podle Vás (vypište, prosím):

_________________________________________________ (např. máslo, margarín, džem apod.)

Z DROJ :

VLASTNÍ FOTO

1.b

Výrobek na obrázku byste v obchodě hledal/a u:



sirupů



džusů



ovocných nápojů

1

92

1.c Víte, jaký je rozdíl mezi džusem, nektarem, ovocným nápojem apod.? 

ano



tuším, ale nejsem si jistá/ý



ne

1.d Sledujete při nákupu u nápojů obsah ovocné šťávy?

2.a



ano



ne

Výrobek na obrázku je podle Vás (vypište, prosím):

____________________________________________ (např. máslo, margarín, džem, džus apod.)

2.b

2.c

Výrobek na obrázku byste v obchodě hledal/a u: 

rajčatových protlaků



kečupů



rajčatových omáček

Víte, jaký je rozdíl mezi kečupem, rajčatovou omáčkou, protlakem apod.?

Z DROJ :

VLASTNÍ FOTO

2

2.d



ano



tuším, ale nejsem si jistá/ý



ne

Sledujete při nákupu obsah rajčat, případně složení u těchto výrobků?  

ano ne

93

3.a

Výrobek na obrázku je podle Vás

(vypište, prosím):

______________________________________ (např. máslo, margarín, džem, džus apod.)

Z DROJ :

VLASTNÍ FOTO

3

3.b Výrobek na obrázku byste v obchodě hledal/a u:

3.c



mléčných dezertů



jogurtů



jogurtových výrobků

Víte, jaký je rozdíl mezi jogurtem, jogurtovým výrobkem, mléčnými dezerty apod.?

3.d



ano



tuším, ale nejsem si jistá/ý



ne

Sledujete při nákupu jogurtů a podobných výrobků jejich složení? 

ano



ne

4.a

Výrobek na obrázku je podle Vás

(vypište, prosím):

______________________________________ (např. máslo, margarín, džem, džus apod.)

Z DROJ :

VLASTNÍ FOTO

4

94

4.b Výrobek na obrázku byste v obchodě hledal/a u:

4.c



čokolád



kakaových pochoutek



polev na pečení/dorty

Podle tvaru výrobku byste zařadili výrobek na obrázku mezi … ? (vypište, prosím) ____________________________________________________________

5.a

Výrobek na obrázku je podle Vás

(vypište, prosím):

________________________________________ (např. jogurt, džem, džus, chléb apod.)

5.b

Výrobek na obrázku byste v obchodě

hledal/a u: Z DROJ :

VLASTNÍ FOTO

5.c

5



másla



jedlých tuků



směsných roztíratelných tuků

Víte, jaký je rozdíl mezi máslem, směsným roztíratelným tukem, roztíratelným tukem?

5.d



ano



tuším, ale nejsem si jistá/ý



ne

Sledujete při nákupu podobných výrobků obsah tuků, případně složení? 

ano



ne

95

6.a

Výrobek na obrázku je podle Vás

(vypište, prosím):

_______________________________________ (např. jogurt, džem, džus, chléb apod.)

6.b

Výrobek na obrázku byste v obchodě

hledal/a u: Z DROJ :

VLASTNÍ FOTO

6



tavených sýrů



tavených alternativních výrobků



pomazánkového másla

Podle tvaru výrobku byste zařadili výrobek mezi … ? (vypište, prosím)

6.c

_________________________________________________________

C. IDENTIFIKAČNÍ OTÁZKY

POHLAVÍ   VĚK    

žena muž

do 25 26-35 36-50 51-65

VZDĚLÁNÍ  základní  vyučená/ý  středoškolské s maturitou  vyšší odborné  vysokoškolské Děkuji za vyplnění dotazníku a přeji hezký den.

96