UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu v Praze. Katedra sportů v přírodě

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu v Praze Katedra sportů v přírodě

Potravinové doplňky a výživa výkonnostních a profesionálních cyklistů Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PaedDr. Jiří Šafránek

Michal Bednář

Praha 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne ………………………………………………

Poděkování

Touto cestou bych chtěl poděkovat PaedDr. Jiřímu Šafránkovi, za pomoc, odborné vedení práce a praktické rady.

Abstrakt Název práce: Potravinové doplňky a výživa výkonnostních a profesionálních cyklistů.

Cíle práce: Cílem mé práce je zjistit rozdíly v používání potravinových doplňků profesionálními a výkonnostními cyklisty. Zjišťovat budu také, jak se liší suplementace obou sledovaných skupin před výkonem, v jeho průběhu a po výkonu. Zaměřil jsem se též na to, kterým značkám suplementů dávají přednost profesionální cyklisté a které upřednostňují výkonnostní cyklisté. Samozřejmě jsem neopomenul porovnat pitný režim dotazovaných skupin.

Metodika práce: Údaje jsem získával pomocí dotazníku, který jsem rozesílal e-mailem přes internet. S některými závodníky se pravidelně setkávám osobně, čehož jsem využil k přímému vyplnění dotazníku. V dotazníku byly použity jednoznačné a jednoduché otázky. Použitý dotazník je uveden níže v příloze. Většina z dotazovaných respondentů byli muži a věkové rozpětí bylo široké.

Výsledky: Z výsledků vyplývá, že největší rozdíly mezi dotazovanými skupinami jsou v suplementaci před výkonem, v průběhu výkonu a po něm. Rozdíly jsou také v používaných značkách potravinových doplňků. Profesionální cyklisté získávají informace o suplementaci z jiných zdrojů než výkonnostní cyklisté. Profesionální cyklisté většinou využívají rad trenéra nebo čerpají ze zkušeností svých týmových kolegů. Výkonností cyklisté dávají přednost informacím získaných z internetu.

Klíčová slova Potravinové doplňky, cyklistika, profesionálové, výkonnostní cyklisté.

Abstract Title of the thesis: Food supplements and nutrition and performance of professional cyclists

The goal of the paper: The aim of my work is to determine differences in the useing of dietary supplements and performance by professional cyclists. I also find out how different are the twosupplementation groups monitored before, during and after

exercise.

I

focused on it also which marks of supplements by professional cyclist and cyclist who prefer performance. Of course I did not neglect to compare the groups surveyed drinks.

Methodology: The data I obtained through a questionnaire that I circulated by an e-mail over the

Internet.With

some athletes

directly answering

a

questions.

questionnaire is

The

I regularly meet in

questionnaire. The given

person, that I

questionnaire used was clear below in

the

Annex.

used for and simple Most

of

the respondents interviewed were male and the age range was wide.

Results: The results show that the greatest differences between groups of respondents are insupplementation before, during and after exercise. Differences are also in used the labeling

of

dietary

suplements.

Professional cyclists gather

information about

supplements from sources other than performance cyclists. Professional cyclists are mostly used by councils traper or learn from the experience of thein team mates. Cyclist prefer performance informatik obtanied from the Internet.

Keywords: Food supplements, cycling, professionals, performance cyclists.

Obsah 1.

Úvod ......................................................................................................................8

2.

Teoretická část .......................................................................................................9 2.1

Cyklistika, základní charakteristika ............................................................9

2.2

Energetické systémy a jejich využití ...........................................................9

2.2.1

ATP-CP .....................................................................................................9

2.2.2

Laktátový (anaerobní) režim tvorby ATP ................................................. 10

2.2.3

Aerobní systém tvorby ATP (oxidativní, kyslíkovou) cestou .................... 10

2.3

Makroprvky ............................................................................................. 13 2.3.1

Sacharidy ............................................................................................. 13

2.3.2

Bílkoviny ............................................................................................. 14

2.3.3

Tuky .................................................................................................... 16

2.4

Suplementy nejen v cyklistice .................................................................. 16

2.5

Jak vybírat suplementy ............................................................................. 18

2.6

Suplementy z hlediska podpory výkonu a regenerace v cyklistice............. 18

2.7

2.6.1

Aminokyseliny ................................................................................. 19

2.6.2

Aminokyseliny rozvětvené (BCAA) ................................................. 19

2.6.3

Glutamin .......................................................................................... 20

2.6.4

Gainer .............................................................................................. 20

2.6.5

Karnitin ............................................................................................ 21

2.6.6

Koenzym Q 10 ................................................................................. 22

Mikroživiny ............................................................................................. 23 2.7.1 Enzymy ........................................................................................ 23 2.7.2 Vitamíny ....................................................................................... 23 2.7.3 Minerály a stopové prvky.............................................................. 28

2.8

Životospráva ............................................................................................ 34 6

2.9

Nutriční timing ......................................................................................... 36 2.9.1 Výživa před výkonem ............................................................... 37 2.9.2 Výživa během výkonu............................................................... 38 2.9.3 Výživa po výkonu ..................................................................... 39

3.

2.10

Režim příjmu tekutin................................................................................ 40

2.11

Glykemický index .................................................................................... 42

2.12

Doping ..................................................................................................... 44

Praktická část ....................................................................................................... 46 3.1

Cíle práce ................................................................................................. 46

3.2

Metodika práce ........................................................................................ 46

3.2.1

Výzkumný soubor .................................................................................... 46

3.2.2

Použité metody ........................................................................................ 47

3.2.3

Sběr dat .................................................................................................... 47

3.2.4

Analýza dat .............................................................................................. 47

4.

Výsledky .............................................................................................................. 48

5.

Diskuze ................................................................................................................ 58

6.

Závěr .................................................................................................................... 61

7.

Použitá literatura .................................................................................................. 62

8.

Seznam tabulek a grafů ........................................................................................ 65

9.

Seznam příloh ......................................................................................................66

7

1. Úvod V této práci se zaměřím na četnost používání výživových doplňků v závodním, předzávodním a zotavném období. Téma využívání potravinových doplňků jsem si vybral z několika důvodů. První z nich je, že jsem sám už několik let aktivním cyklistou v oddíle CT Tábor a sám vím, jak je toto téma pro můj sport, tedy cyklistiku, důležité. Druhým důvodem je fakt, že během své kariéry jsem vyzkoušel mnoho doplňků různých firem a dle mého názoru je všemi výkonnostními třídami cyklistů správná výživa před závodem, v jeho průběhu i po něm hodně podceňována. Dle mého názoru je to téma, kde především výkonnostní cyklisté lehce tápou a občas si nevědí rady, který z potravinových doplňků použít v ten správný čas, aby došlo k optimálnímu účinku. Cílem mé práce je ukázat výkonnostním cyklistům, že sportovní doplňky výživy nejsou jenom pro profesionály, ale pro každého, kdo chce mít ze sportovní činnosti, v tomto případě z cyklistiky, požitek. Podle zkušeností profesionálních cyklistů chci vytvořit jakési vodítko, které by mělo pomoci zorientovat se ve velkém množství produktů pro podpoření výkonnosti. Těžko si lze představit, že jezdci by objeli například Tour de France o chlebu a vodě. U profesionálních sportovců je používání suplementů dokonce nutností. Dalším nezbytným faktorem, kterého se dotknu jen okrajově, protože na toto téma je už k dispozici mnoho prací, je životospráva. Správná životospráva začíná u kvalitního a dostatečného spánku a správného dodržování denního režimu, který vyplývá z tréninkových a závodních nároků daného cyklisty. Důležitý je také správný poměr mezi sacharidy, bílkovinami, tuky a dalšími látkami ve stravě. Bude určitě jiný před závodem, v jeho průběhu a po závodě. Tělo, jak všichni víme, získává energii z potravy, proto je důležité správné stravování a občasné podpoření jídelníčku právě potravinovými doplňky. Čerpat budu také ze zkušeností a poznatků získaných při studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Zejména se však budu opírat o informace z odborné literatury, která se tímto tématem zabývá.

8

2. Teoretická část 2.1 Cyklistika, základní charakteristika Zvláštní kouzlo cyklistiky, ať už provozované jako sport pro volný čas nebo profesionální sport, spočívá v harmonii mezi sportovním nástrojem a lidským organismem, mezi technickým strojem – jízdním kolem – a biologickým strojem – lidským organismem. Ten, kdo stavu této harmonie jednou dosáhl a zažil jej, bude cyklistiku provozovat s vášní a už se jí nevzdá. Aby si člověk mohl cyklistiku úplně vychutnat, musí znát dvě věci: jízdní kolo a sebe samého. Z toho je patrné, že cyklistika neklade pouze fyzické, ale i psychické požadavky, které nejsou zprvu pro laika bez problémů rozeznatelné (Konopka, 2007).

2.2 Energetické systémy a jejich využití 2.2.1 ATP-CP Základním zdrojem poskytujícím energii všem metabolickým procesům v živém organismu je dvojice takzvaných makroergních fosfátů – adenosintrifosfátu (ATP) a kreatinfosfátu (CP). Rozštěpení makroergního fosfátu organismus bezprostředně zajišťuje energetické pokrytí všech reakcí, které by za normálních okolností vůbec neproběhly, proběhly příliš pomalu, anebo by dokonce běžely obráceně. Velmi zjednodušeně se dá říci, že vydá-li ze sebe člověk vše, jako cyklista při spurtu, obsahují svaly dostatek ATP na zhruba osm vteřin maximálního výkonu, přidáme-li k tomu ještě energii skrytou v CP, dostaneme se asi k dvaceti sekundám. Jakmile koncentrace ATP a CP v buňce poklesne, okamžitě se rozběhne jejich obnova. Potíž je v tom, že kapacita obnovujících se mechanismů je mnohonásobně nižší než kapacita procesů ATP a CP spotřebovávajících (Sekera, Vojtěchovský, 2009).

9

2.2.2 Laktátový (anaerobní) režim tvorby ATP Fořt, (2002) ve své knize Sport a správná výživa uvádí, že tento zdroj energie je velmi časově omezen a lze ho používat přibližně 2 minuty. Zásoba glykogenu však není rozhodující, protože není šance ji použít. Výkon skončí v důsledku vysoké hladiny kyseliny mléčné (laktát). Vzestup koncentrace laktátu výrazně sníží funkceschopnost svalových vláken. Dále uvádí, že špičkoví sportovci specializovaní na krátké výkony jsou schopni tolerovat mimořádně vysoké koncentrace laktátu, aniž by jim ztuhly svaly. V knize Cyklistika průvodce tréninkem Sekera, Vojtěchovský, (2009) se můžeme dočíst, že kapacita anaerobně laktátového metabolismu je pro amatérské závodění naprosto klíčová a rozhodující. Zatímco čistě aerobní výkonnost rozhoduje maximálně o dokončení závodu, výkonnost anaerobně laktátová určuje konečné pořadí pro všechny typy závodů - časovkami počínaje a maratony konče. Všechny rozhodující okamžiky závodu se odehrávají při výkonu mnohem vyšším než čistě aerobním, a to pro všechny závodníky bez výjimky.

2.2.3 Aerobní systém tvorby ATP (oxidativní, kyslíkovou) cestou Proces tvorby ATP za přístupu kyslíku významně převažuje. Člověk je organismus naprosto závislý na kyslíku, čili aerobní. Kyslík potřebuje k přeměně přijatých živin a k tvorbě energie. Nejvíce kyslíku spotřebuje při oxidaci tuků. V případě absolvování časově náročného výkonu trvajícího řadu hodin bychom neměli překročit intenzitu výkonu zajišťující nezbytně nutnou dodávku kyslíku pro oxidaci živin (Fořt, 2002). Podle Dovalila, (2002) se v praxi nejčastěji využívá tepové frekvence. Tepová frekvence do 150 tepů za minutu aktivizuje aerobní energetický systém, 150 – 180 tepů za minutu aktivizuje aerobně-anaerobní systém, přes 180 tepů za minutu aktivizuje anaerobně laktátový systém a maximální hodnoty tepové frekvence aktivizují anaerobně laktátový systém, tedy ATP-CP.

10

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalost je pohybová schopnost člověka k dlouhotrvající pohybové činnosti. Je to soubor předpokladů provádět cvičení s určitou nižší než maximální intenzitou co nejdéle, nebo po stanovenou dobu s maximální intenzitou. Vytrvalost závisí především na aerobním (oxidativním) výkonu. Vytrvalostní výkony trvají různě dlouhou dobu, u krátkodobých má svůj význam i anaerobní kapacita. Obecně lze říci, že vytrvalostní výkony dělíme na krátkodobé (3 – 10 minut), střednědobé (10 – 30 minut) a dlouhodobé (více než 30 minut) (Seliger, Choutka, 1982). Trenérská skripta podle Henkeho a kol., (2007) uvádějí, že jednotlivé vytrvalostní schopnosti jsou dominujícími a současně limitujícími faktory ve vytrvalostních sportech, kterým je i cyklistika. Spočívají v překonávání různě dlouhých vzdáleností většinou cyklickým pohybem (běhy na lyžích, plavání, cyklistika apod.). Kde jsou požadavky jednoznačné, usiluje se o hraniční, tj. maximálně možnou úroveň rozvoje odpovídajících schopností. Silové schopnosti Jak poznamenává Dovalil, (2002) ve své publikaci Výkon a trénink ve sportu, trénink silových schopností, má-li být skutečně účinný, musí vycházet z hlubších znalostí svalové činnosti a jejího nervového řízení. I tyto poznatky potvrzují oprávněnost všeobecně uznávané diferenciace silových schopností na sílu absolutní, rychlou, výbušnou a vytrvalostní. Z vědeckého hlediska není tato klasifikace plně dostačující, neboť hlediska kategorizace jsou odlišná. Kromě toho mezi jednotlivými schopnostmi je spíše plynulý přechod než ostrá hranice. Podle Henkeho a kol., (2007) hrají silové schopnosti určitou úlohu ve všech sportovních odvětvích. Jejich kvantitativní zastoupení ve struktuře sportovních výkonů však bývá různé. Prakticky ve všech specializacích se musí počítat se záměrným ovlivňováním silových schopností. Někde se jedná jen o jistý silový základ, jinde o hraniční úroveň jedné silové schopnosti nebo komplexu silových schopností.

11

V počátečních letech tréninku má značný význam tzv. přirozené posilování. Jedná se o dynamické a statické cvičení z oblasti kondiční gymnastiky, atletiky a úpolů. V pozdějších letech tréninku nabývá většího významu speciální silový rozvoj, tj. rozvoj těch druhů síly a svalových skupin, které se rozhodujícím způsobem uplatňují ve sportovní specializaci. Rychlostní schopnosti Rychlost je pohybová schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost – do 20 sekund v daných podmínkách. Vymezení pojmu rychlosti jako pohybové schopnosti není vždy jednoduché. Nejčastěji se rychlost spojuje s pohybovými schopnostmi krátkodobého trvání, které sportovec provádí individuálně nejvyšší rychlostí, tj. v nejkratším čase. Jedná se o pohyby nebo pohybové činnosti bez vnějšího odporu, nebo jen s malým odporem, konané s maximálním úsilím. Jsou charakterizované nejvyšší intenzitou, a proto jsou energeticky podmíněné funkcí ATP-CP systému. (Henke a kol., 2007) Rychlost závisí na dynamické síle příslušných (do výkonu zapojených) svalů, na nervosvalové koordinaci, na schopnosti rychle střídat stah a ochabnutí. Z hlediska mechanismů podmiňujících rychlostní výkon převažují ve svalových buňkách anaerobní děje, tak to ve své knize popisuje Seliger, Choutka, (1982). Dále uvádí, že pokud jsou hlavním zdrojem pouze makroergické fosfáty (ATP-CP), mluvíme zpravidla o rychlostním zatížení, které trvá řádově jen několik málo sekund (5-10 sekund). Jestliže výkon je poněkud delší, trvá desítky sekund (10-60 sekund), jde o výkon rychlostně vytrvalostní, který je zajištěn kromě uvolněné energie z makroergických fosfátů na počátku práce ještě postupně narůstajícím anaerobním štěpením glycidů (cukrů) – anaerobní glykolýzou. To je spojeno s velkým hromaděním kyseliny mléčné (laktátu) v organismu. Aerobní (oxidativní) štěpení energie se u tohoto typu výkonu podílí jen málo. V cyklistice se rychlostní parametry nejčastěji uplatňují v závěrečných spurtech, při nástupech a u dráhových disciplín. Světoví silniční cyklisté, kteří se specializují na závěrečné dojezdy rovinatých etap, jsou schopni dosáhnout rychlostí, které atakují hranici 70 km/h.

12

Koordinační schopnosti Koordinační schopnosti a jejich ovlivňování mají ve sportu dvojí význam. Jejich vyšší úroveň je už sama o sobě hodnotou, „obratný“ jedinec dokáže lépe reagovat na potřebu změny pohybu, jeho variability, dokáže provést složitější pohybovou činnost apod. V tomto smyslu bývají přímou nebo zprostředkovanou komponentou sportovního výkonu. Druhý význam je ten, že jejich rozvoj podmiňuje kvalitu technické přípravy, dobré koordinační schopnosti umožňují rychlejší a kvalitnější osvojování sportovních dovedností (Dovalil, 2002).

2.3 Makroprvky Makroprvky, tak popisuje Sharon, (1994) základní živiny jakými jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Jak už sám název napovídá, jedná se o prvky, které se vyskytují v těle ve velkém množství. Každá potravina obsahuje odlišné množství jednotlivých prvků. Makroprvky, stejně jako ostatní živiny, se nikdy v přírodě nevyskytují osamocené, ale vždy jsou doprovázené ostatními makroprvky a mikroprvky, tj. vitamíny a minerály. Každý z nich má svou úlohu v těle a jeho nedostatek se projevuje odlišnými příznaky.

2.3.1 Sacharidy Fořt, (2002) ve své knize popisuje, proč právě většina sportovců, ať už amatérských nebo profesionálních, přirozeně inklinuje k vyššímu příjmu cukrů stravou. Důvod je jasný, cukry jsou hlavní regulačním faktorem a jedním z nejdůležitějších zdrojů energie jak pro výkony vyšší intenzity, tak i pro výkony relativně časově méně náročné čili vytrvalostní. Na místě je ale otázka, kolik sportovec musí konzumovat cukrů ve stravě, aby došlo k dokonalé regeneraci jejich zásob, nikoliv však k ukládání tuku, který vzniká z přebytečně přijatých cukrů. Dále uvádí odhad dodatkového příjmu cukrů v závislosti na tělesné hmotnosti a době tréninku. Při hmotnosti kolem 50 kg musí člověk za 1 hodinu přijmout 150 g sacharidů. S každou další hodinou se připočítává 100 g. Sportovec vážící 90 kg za 1h tréninku musí přijmout už 350 g sacharidů, tedy o 200 g více než člověk s hmotností o 40 kg nižší. 13

Jak je uvedeno ve skriptech pro trenéry Henke a kol., (2007) základem sportovní stravy v cyklistice jsou složitější cukry, tedy škroby (glukany), např. amylóza, amylopektin, dextrin, maltodextrin. Škroby se štěpí na glukózu, která se krví dostává do jater a díky hormonu slinivky insulinu je čerpána do svalů, kde se z ní tvoří složitý zásobní svalový cukr glykogen. Jak uvádí Clarková, (2000), netrénovaný sval má 13 g svalového glykogenu, trénovaný 32 g a trénovaný sval zásobený glykogenem dokonce 35 – 40 g této látky. Podle Woottona, (1988) vstřebávání sacharidů probíhá zejména v částech tenkého střeva. Sacharidy mohou být spáleny jako palivo v játrech a poskytovat potřebnou energie nebo mohou být použity v syntéze ostatních sloučenin. Sacharidy jsou přepravovány ve formě glukózy krví do dalších tkání v těle, jako je např. kosterní svalstvo. Velmi dobře popisuje Fořt, (2002) zásoby cukru v játrech a svalech. Jaterní glykogen slouží především jako rezerva pro zajištění stálé hladiny krevního cukru, nikoliv jako zásadní zdroj glukózy pro svaly. Intenzivní výkon, trvající déle než 20 minut, způsobuje pokles svalového glykogenu, který vydrží 45 až 90 minut. Když zásoba svalového glykogenu klesne na 20 % původního množství, dochází k poklesu výkonu. Clarková, (2000) tvrdí, že vyčerpání svalového glykogenu způsobí náhlou ztrátu svalové síly, avšak vyčerpáním jaterního glykogenu se způsobí změny ve vnímání. Neměnná hodnota glukózy v krvi je důležitá pro správné fungování mozku. Jaterní glykogen je přesouván do krevního oběhu a zajišťuje udržení stále hladiny glykogenu v krvi, takže i přesto, že máme dostatek svalového glykogenu, můžeme z nedostatečného uvolňování glukózy z jater cítit poruchy koordinace, závratě a neschopnost soustředit se.

2.3.2 Bílkoviny Bílkoviny (proteiny) jsou nezbytné pro tvorbu a údržbu svalové hmoty, červených krvinek, vlasů a dalších tkání a také pro produkci hormonů. Bílkoviny přijaté ve stravě jsou při trávení rozloženy na aminokyseliny, které jsou následně přetvořeny na bílkovinu svalů a ostatních tkání. Bílkovina může být použita jako zdroj energie, pokud 14

není v organismu dostatečné množství sacharidů. Asi 15 % z celkového příjmu energie by mělo pocházet z potravin bohatých na bílkoviny, jako hovězí a vepřové maso, ryby, drůbež a luštěniny (Clarková, 2000). Henke a kol., (2007) uvádí, že bílkoviny jsou nejdůležitější pro regeneraci. Když se nedoplňují ve vhodné formě (s co největší biologickou hodnotou, tj. větvené a esenciální = nezbytné), dochází ke štěpení sportovním výkonem namáhaných a unavených svalových bílkovinných vláken na aminokyseliny glutamin a alanin. Obě tyto aminokyseliny se přeměňují až na močovinu. Proto je vhodné u cyklistů sledovat hladinu močoviny jako možný důsledek přetrénování, špatné výživy (málo sacharidů a bílkovin) nebo stresu. Fořt, (2002) tvrdí, že organismus využije některé bílkoviny (respektive vzniklé aminokyseliny) jako zdroj energie ve skutečně mimořádných případech a pouze v zanedbatelném množství. Dovalil, (2002) uvádí, že se tak stane až po šestihodinovém výkonu. Podle Fořta, (2002) čím intenzivnější je využití bílkovin pro tvorbu energie, tím větší únava a tím delší regenerace. Při opakované situaci může dojít až k chronickému přetížení nebo přetrénování. V této situaci stoupá riziko svalového zranění. Podle Skolnika, Chernuse, (2011) doporučená denní dávka bílkovin pro sobu starší 18 let je 0,8 gramu na kilogram hmotnosti. Pro mladší jedince, kteří ještě stále rostou, je to kolem 0,95 g/kg hmotnosti. Tato množství postačí na pokrytí či uspokojení výživových nároků 97 % lidí v každé věkové skupině. Sportovci potřebují samozřejmě víc. V knize Sportovní výživy Clarková, (2000) se dozvíme, že doporučená denní dávka záleží na druhy sportovní aktivity. Obecně pro silové sporty se zdá adekvátní 1,4 – 1,8 g na kg tělesné hmotnosti. Co nás ale zajímá víc, jsou sporty vytrvalostní, zde se tyto hodnoty pohybují od 1,2 – 1,4 g na kg hmotnosti.

15

2.3.3 Tuky Tuky nebo lipidy jsou nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Dodávají tělu 9 kalorií z jednoho gramu, více než dvakrát více ve srovnání se sacharidy, to popisuje Sharon, (1994). Stejné množství uvádí i Henke a kol., (2007), dále však upozorňuje také na fakt, že tuky tvoří v těle nejbohatší energetické zásoby, které však nelze uvolnit anaerobně jako ze sacharidů. U trénovaných cyklistů – vytrvalců dochází k tzv. přepnutí z anaerobního na aerobní výkon dříve, a tak se tuky s výhodou užívají k pokrytí energetických nároků vytrvalce. V knize Komplexní výživa od Sharona, (1994) se dozvíme, že v rozvinuté západní společnosti, kde je tolik obézních lidí, to není považováno za výhodu, a proto se mnoho lidí pokouší vyloučit tuky z jídelníčku úplně. Otázka je, zda je to správné. Skolnik, Chernus, (2011) uvádějí několik důvodů, proč je tuk ve stravě užitečný. Tuk obsažený ve stravě je nezbytným zdrojem kalorií obzvláště pro sportovce, kteří jich vyžadují spoustu. Tuk je rovněž potřebný pro produkci hormonů, jako estrogen a testosteron, a pro vstřebávání důležitých živin (např. beta-karotenu a vitamínu A, D, E a K). Jak uvádí Fořt, (2002) tuk není pouhou nefunkční nebo dokonce rizikovou živinou, stejně tak jako v celé řadě případů jednoduchý cukr není jen prázdnou kalorií. Určité druhy tuku zůstávají nutnou a nedílnou součástí stravy, a to z několika důvodů. První důvod je ten, že poskytují energii těm, kdo jí mnoho vydávají. Dále pak obsahují nezbytné mastné esenciální kyseliny (EMK), které jsou nutnou podmínkou vývoje dítěte a udržení dobrého zdraví dospělého člověka. Některé mastné kyseliny jsou důležité pro dokonalou činnost tlustého střeva. V tucích jsou rozpustné i některé vitamíny.

2.4 Suplementy nejen v cyklistice Co jsou to vlastně suplementy? Jak popisuje Skolnik, Chernus, (2011) jsou to látky perorálně užívané navíc ke stravě. Vyrábějí se ve formě pilulek – kapslí, tablet, tobolek či žvýkacích tablet – nebo v podobě tekutin či prášku určeného k přimíchání do nápoje nebo jídla. Jsou považovány za doplněk přijaté potravy. Suplementy (výživové potraviny) spadají do několika kategorií: 16

-

Stimulanty, které slibují zvýšit energii

-

Hormony či hormonální mimikry

-

Prostředky, které si činí nárok na modifikaci či změnu cest energie, jako například ty, které slibují zvýšit spalování cukrů

-

Sacharidové či proteinové prášky nebo koktejly, které obsahují čisté zdroje jedné či více aminokyselin, proteinů nebo sacharidů

-

Imunitní zesilovače, o nichž jejich výrobci tvrdí, že zvyšují produkci imunitních buněk anebo samy o sobě poskytují imunitní ochranu Je jasné, že mezi těmito kategoriemi je veliký rozdíl pokud jde o potřebu,

bezpečnost i riziko. Jsou chvíle, kdy suplementace může být prospěšná a užitečná, ale někdy bývá vysloveně škodlivá. I když existuje řada vynikajících výrobců suplementů, jsou i tací, jejichž produkty postrádají dostatečnou kontrolu kvality, proto je nutné užívat výživový doplněk od renomovaných a etablovaných výrobců. Oblastí možného použití potravinových doplňků, jak uvádí Fořt, (2002) je prevence zdravotního poškození, urychlení a optimalizace procesu regenerace. Nutnost neustále čím dál víc trénovat a závodit, motivovaná snahou uspět v konkurenci, a tak získat slávu a vydělat víc peněz, zvyšuje riziko přetrénování a trvalého poškození. Dále uvádí, co vlastně brzdí rozvoj použití potravinových doplňků nejen v cyklistice, ale obecně ve sportu. Je to neznalost a z ní vyplývající nepochopení, podceňování a nedůvěra, relativně vysoká cena (pro toho, kdo nechápe jejich význam), nedostatek vysoce kvalifikovaných poradců v oboru sportovní výživy a potravinových doplňků, nutnost zpracování individuálních programů. Přehled publikované literatury ukazuje, že sportovci užívají doplňky stravy mnohem častěji (asi v 50 %) než obecná populace (35-40 %), přičemž vrcholoví sportovci uvádějí užívání doplňků stravy asi v 60 %. Všechny průzkumy zjistily, že prevalence a typ užívaných přípravků se liší podle druhu sportu, pohlaví sportovců a úrovně, na které soutěží (Maughan, Burku, 2006).

17

2.5 Jak vybírat suplementy Každý, kdo se rozhodne užívat vitamínové suplementy, je zmatený obrovským výběrem, protože existuje mnoho výrobců, kteří vyrábějí různé produkty pod rozdílnými názvy a v různých kombinacích. Následující rady, jak uvádí Clarková, (2000) pomohou volit správné suplementy: -

Vybírejte suplementy obsahující dávky vitamínů a minerálů blízkých 100 % doporučené denní dávky

-

Není vhodné užívat suplementy, které obsahují nadměrné dávky vitamínu a zejména minerálů, vysoké dávky jednoho minerálu mohou totiž rušit účinky jiného

-

Zásadní je skladovat tablety na chladném a suchém místě

-

Pro optimalizaci vstřebávání je vhodné užívat suplementy při jídle nebo po něm

Diagnostika toho, co nám chybí Stanovení aktuálního metabolického stavu není nic jednoduchého. Lze použít standardní biochemické a hematologické vyšetření, absolvovat ultrazvukové a rentgenologické vyšetření kostí i chrupavek, měření osteoporózy, ale to všechno nemusí být dostačující. Zkušený diagnostik dokáže s určitou mírou přesnosti určit základní problémy.

2.6 Suplementy z hlediska podpory výkonu a regenerace v cyklistice Uvedu jen úzký přehled doplňků výživy, protože v současné době se počet produktů na trhu rychle mění. Níže jsou popsané nejčastěji používané doplňky pro cyklisty.

18

2.6.1 Aminokyseliny Jsou to stavební kameny bílkovin. Jsou složeny z uhlíku, vodíku, kyslíku, síry nebo železa a mají schopnost vzájemně se spojovat, aby tvořily různé formy tělesných bílkovin. Známe 24 aminokyselin, které jsou schopny vytvořit tisíce různých bílkovin. Osm z nich označujeme jako esenciální (nepostradatelné), protože musí být přítomny v naší stravě všechny najednou a ještě v určitém vzájemném poměru, aby přijímané bílkoviny byly plnohodnotné. Jsou to leucin, izoleucin, valin, metionin, treonin, lysin, fenylalanin a tryptofan. Řada z nich se používá jako suplementy, protože příznivě působí při spalování tuků, podporují růst vlasů, nárůst svalové hmoty a odstraňují stres (Sharon, 1998).

2.6.2 Aminokyseliny rozvětvené (BCAA) Jak popisuje Williams, (2005) zvýšení serotoninu může způsobovat únavu. Během prodlouženého aerobního vytrvalostního výkonu může být svalový glykogen vyčerpán a tím se může zvýšit potřeba rozvětvených aminokyselin BCAA. Při zvýšení BCAA dochází ke zvýšení výkonnosti v delší aerobní činnosti. Taká popisuje zlepšení fyzického výkonu při používání BCAA například při cvičeních v horku, kde může být únava výraznější. Jak tvrdí Fořt, (2002) jedná se o směs tří známých esenciálních větvených aminokyselin valinu, leucinu s izoleucinu. Organismus je v situaci celkového vyčerpání používá jako zdroj energie. Jejich konzumace před zahájením náročného výkonu chrání svalovou hmotu a myokard (srdce) před poškozením. Jsou užitečné i v období zotavení, kdy urychlují novotvorbu bílkovin. Podávání BCAA by mělo být v profesionálním sportu a ve sportu mládeže téměř rutinní záležitostí. Zvýšený efekt při použití po ukončení výkonu je dosažen kombinací s bílkovinami., např. v kombinaci s velmi kvalitním gainerem. Souběžně se vyplatí zvýšit i příjem vitamínu B 6. Efekt BCAA je podpořen souběžným používáním karnitinu.

19

2.6.3 Glutamin Skolnik, Chernus, (2011) popisují glutamin jako neesenciální aminokyselinu, která je nejvíce zastoupenou, nejrozšířenější aminokyselinou v krevní plazmě i ve svalech. Může být vyrobena ve svalové tkáni a potřebuje ji mnoho buněk v těle. Dopravuje části aminokyselin do jater a ledvin, kde mohou být buď znovu využity, anebo vyloučeny z těla. Po dlouhotrvajícím cvičení je úroveň glutaminu v krvi i svalech nízká, což může negativně ovlivnit ty imunitní buňky, které glutamin potřebují. Glutamin je považován za prevenci poklesu imunity po dlouhotrvajícím vytrvalostním cvičení i za prostředek zvyšující sílu a tvorbu tukuprosté tkáně po odporovém tréninku. Podle Fořta, (2002) se v organismu uplatňuje jako možný zdroj energie obecně. Je to klíč k rychlé obnově energetických zásob po výkonu. Podporuje tvorbu glykogenových zásob ve svalech i v játrech z necukerných zdrojů. Při ochraně přetíženého srdečního svalu je vhodné ho kombinovat s karnitinem a koenzymem Q10. Podporuje též buněčnou regeneraci a růst. Také zlepšuje paměť, omezuje riziko vzniku deprese, snižuje touhu po alkoholu, je ideálním doplňkem výživy předčasně narozených dětí. Glutamin se nedoporučuje používat před náročným duševním výkonem. Neměl by se kombinovat s aminokyselinami tyrosinem a tryptofanem. Dlouhodobě používané dávky se mohou pohybovat od 5 do 15 g denně.

2.6.4 Gainer Jak popisuje Fořt, (2002) sortiment výrobků této řady, tedy gainerů, je naprosto mimořádný. Zmatky vznikají v souvislosti s poměrem obsahu proteinů a sacharidů. Typický gainer by měl mít maximálně 40 % bílkovin. Jakmile jich obsahuje víc, už to není gainer, ale proteinový koncentrát, v případě, že obsah bílkovin dosáhne 90 a více procent, je to proteinový izolát. Toto výrobci však nedodržují, a tak se můžeme setkat s gainery nové generace, obsahujícími okolo 70 % bílkovin! Nízkoproteinové gainery jsou vhodné především pro sportující mládež, která potřebuje živiny a energii současně jak pro krytí fyzické aktivity, tak pro růst. Pro doplnění energie a pro regeneraci po náročném vytrvalostním výkonu, jakým cyklistika bezesporu je, používáme gainer, 20

který má pouze 15 – 20 % bílkovin. Vyplatí se ho navíc doplnit glutaminem a větvenými aminokyselinami.

2.6.5 Karnitin Karnitin je neesenciální aminokyselina, která se účastní metabolismu tuků. Pomáhá dopravovat mastné kyseliny do mitochondrií, což jsou malé buněčné „elektrárny“, v nichž se z tuků tvoří energie. Užívání L-karnitinu, který rozpouští triglyceridy, potlačuje anginu pectoris, riziko srdečních poruch a jaterní poruchy v důsledku nadměrného používání alkoholu. Napomáhá při redukci nadváhy a při odstraňování únavy (Sharon, 1998). Podle internetového zdroje Univerzity Maryland Medical Center je karnitin k dispozici jako doplněk v různých formách. L-karnitin je nejdostupnější a nejlevnější, Acetyl-L-karnitin se často se používá ve studiích Alzheimerovy choroby a jiných onemocnění mozku. Propionyl-L-karnitin se používá ve studiích onemocnění srdce a periferních cévních chorob. Vyhnout bychom se měli D-karnitinu. Zasahuje do přirozeného tvaru L-karnitinu a může mít nežádoucí vedlejší účinky. Fořt, (2002) uvádí stejné informace o tom, že z klinického, ale současně i z uživatelského hlediska má zásadní význam existence dvou optických izomerů, kterými jsou L- a D-, z nichž pouze a jedině L-forma je fyziologicky účinná. Snahou výrobců je vyrobit co nejčistší produkt L-formy. Ne vždy se to daří. K tvorbě karnitinu v organismu je nutný příjem aminokyselin lysinu a metioninu a přispění vitamínů, kterými jsou niacin, pyridoxin a kyselina askorbová. Spolupracuje s nimi i železo. Tvorba probíhá v játrech, ledvinách a v mozku, nikoliv však ve svalech a v tukové tkáni. Pokud chybí kterákoliv uvedená látka, tvorba kreatinu vázne. Významnější množství L-karnitinu (denní doporučená dávka je 30 mg) můžeme přijmout i z masa, jak uvádí Henke a kol., (2007). Zde jsou uvedené druhy masa a množství karnitinu ve 100 gramech: -

Jehněčí maso (190 mg/100 g)

-

Telecí maso (160 mg/100 g) 21

-

Hovězí maso (143 mg/100 g)

-

Vepřové maso (25 mg/100 g)

-

Drůbeží maso (13 mg/100 g)

-

Ryby (3-10 mg/100g)

2.6.6 Koenzym Q 10 Koenzym Q 10 je látka podobná vitamínům. Sehrává klíčovou úlohu v produkci energie v buňkách a tím přispívá k pocitu celkového zdraví. Látka je rovněž vysoce účinný antioxidant, je to univerzální doplněk energie, zajišťující novou sílu a vitalitu. Je vědecky prokázáno, že koenzym Q 10 má pozitivní vliv u pacientů se srdečními chorobami a vysokým krevní tlakem. Koenzym Q 10 nemá žádné vedlejší účinky. S věkem se produkce koenzymu Q 10 snižuje (Pharma Nord, 1997). Bohatším zdrojem koenzymu jsou tučnější ryby, např. sardinky a makrely, a rovněž celozrnné produkty, ořechy a nejrůznější zelenina, například brokolice a špenát. Doporučený denní příjem nebyl dosud stanoven, ale většina odborníků se shoduje v názoru, že denní potřeba se pohybuje mezi 30 a 60 mg. U sportovců je vhodné užívat 60 mg denně, rozdělených do dvou dávek, ráno a večer. Podle studií byly u cyklistů v aktivních letních měsících zaznamenány nižší krevní hladiny koenzymu než v zimním období. Při intenzivním závodění vyžaduje svalstvo tak velké objemy koenzymu Q 10, že je krevní oběh není schopen zajistit.

22

2.7 Mikroživiny Představují obecný název pro skupinu biologicky významných látek, jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky, enzymy a flavonoidy. Tyto důležité látky se nalézají v poměrně malém množství zejména v zelenině a potravinách živočišného původu (Sharon, 1998).

2.7.1 Enzymy Enzymy jsou komplexy bílkovin. Působí jako katalyzátory, které urychlují biochemické reakce, jež by bez jejich účinku vůbec neprobíhaly anebo by probíhaly příliš pomalu. Jsou obsaženy ve všech živočišných a rostlinných organismech. Díky enzymům probíhá život ve všech svých podobách. Enzymy jsou tvořeny hlavně aminokyselinami. Některé z nich navíc obsahují minerály a vitamíny, s nimiž spolupůsobí jako tzv. koenzymy. Enzymy umožňují, aby se sacharidy a tuky spalovaly v těle za normální teploty nebo aby se kyslík s vodíkem slučovaly na vodu, aniž by reakce byla explosivní jako za normálních podmínek. Vylučování enzymů klesá s věkem, a proto se doporučuje podávání enzymů v suplementech, zejména po čtyřicítce (Sharon, 1998).

2.7.2 Vitamíny Sharon, (1994) popisuje vitamíny jako mikroživiny, které se nacházejí v malém množství v rostlinné a živočišné stravě. Každá potravina má různou koncentraci specifických vitamín. Asi dvacet vitaminů je důležitých pro lidskou výživu. Jejich funkce na sebe navazují a doplňují se a tím přispívají k zachování zdraví. Jen několik vitamínů si umí naše tělo vytvořit samo, ostatní musí být tělu dodávány v potravě, kterou jíme.

23

Většina vitaminů je rozpustná ve vodě a jejich přebytek je z těla vylučován močí. Malé množství vitaminů je rozpustných v tucích, jejích vylučování z těla není tak jednoduché a dlouhodobé předávkování může mít nepříznivé účinky. Clarks, (2008) uvádí, že každý vitamín má svojí zvláštní funkci. Uvedu jen několik příkladů, bližší informace jsou uvedeny níže. Například vitamin A je součástí očního pigmentu, který nám napomáhá vidět v šeru, vitamin D určuje způsob jakým způsobem naše tělo využívá vápník atd. Clarková, (2000) ve své knize Sportovní výživa tvrdí, že v dnešní době neexistuje vědecký důkaz, že zvýšený příjem vitaminů poskytuje sportovci výhodu. Navzdory opačným tvrzením suplementy nezvyšují výkonnost, svalovou sílu, vytrvalost, zásoby energie nebo objem svalů. Výkon bude horší v případě, že organismus má dostatek vitaminů. Problém je možné odstranit podáním výživového doplňku. Ve většině případů zatížení nezvyšuje potřebu vitaminů. Cvičením se vitamíny nespalují. Vitaminy jsou katalyzátory nutné pro vybavení metabolických procesů. Studie však ukazují, že doporučené denní dávky některých vitaminů mohou být pro vrcholové sportovce nedostatečné.

Dělení vitaminů podle Sharona, (1994) a) Rozpustné v tucích -

Vitamin A, D, E, K

b) Rozpustné ve vodě -

Vitaminy B-komplexu, Biotin, Vitamin C, Vitamin P (Bioflavonoidový komplex)

24

Vybrané a podrobněji popsané vitaminy: Vitamin A Je to vitamin, který je rozpustný ve vodě. V přírodě se nachází ve dvou formách. Pravý vitamin A, nazývaný retinol, se nachází v živočišných produktech, jako je rybí tuk a játra. V této formě je bezprostředně dostupný našemu tělu a je skladován a uvolňován v játrech. Vitamin A se dále vyskytuje v zelenině ve formě karotenu, což je provitamin A, ze kterého je vitamin A tvořen. Hojnost karotenu je v kořenové zelenině, hlavně karotce, listové zelenině a žlutém ovoci, hlavně v cukrovém melounu (Sharon, 1998). Jak tvrdí Sharon, (1998), tak velmi citlivé na nedostatek vitaminu A jsou osoby, které drží nějakou dietu nebo jsou vyznavači extrémních stravovacích režimů (např. vegani). Protože mají nízký příjem tuku, jen malá část retinolu rozpustného v tucích je schopna se v organismu udržet. Tam je potřeba vitamin A dodávat suplementační formou. Vitaminy B-komplexu Jak uvádí publikace Moderní výživa od A po Z od Sharona, (1998) Bkomplexem nazýváme skupinu vitaminů rozpustných ve vodě, které se společně vyskytují v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu. Mezi jejich bohaté zdroje patří játra, pivovarské kvasnice, čerstvé obilné klíčky a rýže natural. I když některé biologické funkce podporují vitaminy B-komplexu společně, každý z nich má své specifické vlastnosti a nelze je mezi sebou zaměňovat. Při suplementaci je vhodné užívat všechny vitaminy B-komplexu najednou. Chybí-li nebo převažuje-li některý z nich, porušuje se rovnováha i mezi ostatními vitaminy. Jestliže např. potřebujeme vitamin B6, který podporuje trávení, je vhodné jej užívat jako součást celého Bkomplexu. Podle Konopky, (2007) mají cyklisté zvlášť vysokou potřebu vitaminu Bkomplexu (B1, B2, B6), jakož vitamínu C a E. Zde jsou také možné rezervy v zásobování vitaminy. B-komplex přispívá k posílení celého nervového systému, pomáhá lidem se špatným trávením, malou chutí k jídlu, se zácpou, slabostí, chudokrevností a migrénami. Vitaminy B-komplexu se prakticky nedá předávkovat, to tvrdí ve své knize Kompletní výživa Sharon, (1994). 25

Vitamin C (Askorbová kyselina) Vitamin C se nejvíce spojuje s prevencí a působením proti chřipce a nachlazení. Jeho účinky jsou však mnohem širší. Je to velice účinný antioxidant, který oddaluje procesy stárnutí a preventivně působí proti chorobám vyššího věku, od zánětu kloubů až po Parkinsonovu nemoc. Jeho hlavní funkcí je však tvorba kolagenu, což je strukturální bílkovina, která zpevňuje tkáně a řadu z nich vlastně drží pohromadě. Další funkce vitaminu C spočívá v posilování imunitního systému, kdy vzrůstá odolnost organismu proti infekcím tak, že v něm vznikají protilátky a interferon, které likvidují mikroby a viry. Dávka vitaminu nejméně 1000 mg za den snižuje hladinu cholesterolu, který se přeměňuje na žluč. Jak uvádí Sharon, (1994) příznaky nedostatku mohou být náchylnost k rýmám, infekcím, alergiím, krvácející a zničené dásně, zkažené zuby, popraskané krevní kapiláry a podkožní krvácení, chudokrevnost, vrásky, nechutenství, deprese, únavnost a zpomalení hojení ran. Přírodními zdroji jsou citrusové ovoce a šťávy, paprika, brokolice, rajčata, zelí, zelená listová zelenina, meloun, brambory. Vitamin E Skládá se z látek, nazvaných tokoferoly, které se dále dělí na alfa, beta, gamma atd. Z těchto látek je chemicky nejvíce aktivní alfatokoferol. Další mají antioxidační účinky. Antioxidační účinky jsou nejdůležitějším přínosem vitaminu E. Tento vitamin se spojuje s kyslíkem a tím předchází tvoření zhoubných peroxidových produktů v těle, což má rozsáhlé blahodárné účinky na náš organismus. Například zabraňuje nenasyceným tukům v oxidaci a ve formování nebezpečných částic, které jsou známy jako volné radikály. Schopnost vitaminu E vázat kyslík může být užitečná cyklistům, kteří vdechují velké množství kyslíku během sportovní aktivity. Nadměrné množství kyslíku může způsobovat nebezpečnou peroxidaci, jestliže není vyváženo vitaminem E. Látky, které činí vitamin E neefektivním, jsou: kyslík, železo, léky obsahující estrogen, chlor a minerální oleje.

26

Podle Konopky, (2007) potraviny s vysokým obsahem vitaminu E jsou: rostlinné oleje, sojové boby, hrášek, lískové ořechy, mandle, slunečnicová jádra, vlašské ořechy, obilné vločky, celozrnné produkty. Tab. 1: Používání vitamínů sportovci a nesportovci Vitamin

Běžné požadavky

Potřeby sportovců

Vitamin B1

1,0 - 1,3 mg

4,0 - 8,0 mg

Vitamin B2

1,2 - 1,4 mg

8,0 mg

Niacin

16,0 mg

30,0 - 40,0 mg

Důvod potřeby zvýšení energetického metabolismu poskytování energie při cvičení zvýšení energetického metabolismus zvýšení krvetvorby, zvýšení imunitního

Vitamin B12

3,0 µg

6,0 µ

systému, zvýšení energetického metabolismu zvýšení oxidačního

Vitamin C

100,0 mg

300,0 - 500,0 mg

stresu prostřednictvím sportu zvýšení oxidačního

Vitamin A

0,8 - 1,0 mg

1,0 - 4,0 mg

stresu prostřednictvím sportu

Vitamin D

5,0 µg

15,0 - 20,0 µg

zvýšení kostního stresu zvýšení oxidačního

Vitamin E

12,0 - 14,0 mg

50,0 mg

stresu prostřednictvím sportu

Vitamin K

60,0 - 70,0 µg

150 µg

Zdroj: (Deutsches Ernährungsberatungs und inforrmationsnetz, 1999-2012) 27

2.7.3 Minerály a stopové prvky Minerály jsou složkami různých enzymatických systémů, a proto jsou nezbytné pro naše zdraví. Minerály se hojně vyskytují v zemské kůře. Vápník, fosfor, draslík, sodík, magnesium, síra, křemík a chlor jsou potřebné v relativně velkých dávkách. Říká se jim proto minerály s velkým objemem. Do těla by měly být dodány rostlinnou nebo živočišnou potravou. Mimo jiné pomáhají regulovat srdeční rytmus, udržet rovnováhu vody v těle a jsou nezbytné pro správnou činnost nervů a svalů. Stopové prvky jsou rovněž minerály. Ačkoliv jsou potřebné ve velmi malém množství, nejsou o nic méně důležité než objemové minerály. Železo, zinek, měď, mangan, chrom, jod, selen, fluor a molybden jsou stopové prvky, které dohromady netvoří ani setinu procenta našeho těla. To nás ale nesmí vést k závěru, že nejsou pro naše tělo důležité. Jejich nedostatek může vést k závažným onemocněním, jako je cukrovka (vysoký obsah cukru v krvi), obezita, hypoglykémie (nízký obsah cukru v krvi), chudokrevnost a nervozita (Sahron, 1994).

Vybrané a podrobněji popsané minerály a stopové prvky: Elektrolyty (draslík, sodík) Naše tělo obsahuje 5 % draslíku. Ten se nachází většinou ve vnitrobuněčné tekutině. Má mnoho funkcí: udržuje rovnováhu sodíku a draslíku v těle, povzbuzuje činnost ledvin, zachovává rovnováhu mezi kyselinami a zásadami v těle, stimuluje vylučování inzulinu, pomáhá při přeměně glukózy na glykogen, účastní se přenosu nervových impulzů, čímž je umožněna svalová činnost. Nedostatek draslíku v těle může být vyvolán dlouhodobým zvracením a také používáním diuretik (močopudných prostředků) V těchto případech je třeba draslík neprodleně doplnit. Příznaky nedostatku draslíku jsou otoky, vysoký krevní tlak, nepravidelnost srdečního rytmu, nervozita, slabost, revmatismus (Sharon, 1994).

28

Clarková, (2000) uvádí, jak a čím doplnit draslík po výkonu pro zlepšení regenerace. Pomerančový džus je dobrým zdrojem draslíku, je tedy vhodným typem regeneračního nápoje. Další možnost je pít vodu a jíst banány, které obsahují hodně draslíku. Komerčně vyrobené nápoje jsou určené především na doplňování tekutin a nejsou příliš vhodné pro doplňování draslíku, protože tohoto minerálu obsahují málo. Nejvíc sodíku se nachází v mimobuněčných tekutinách. Společně s draslíkem napomáhá udržovat rovnováhu kyselin a zásad v těle. Je rovněž nezbytný k udržování osmotického tlaku v tkáních (osmotický tlak je tvořen pohybem tekutin přes buněčné membrány z méně koncentrovaného roztoku, čímž je umožněno kyslíku vcházet a vycházet z buněk). Spolu s draslíkem se sodík rovněž podílí na přenosu nervových impulzů. Stimuluje činnost ledvin, udržuje minerály v rozpustném stavu, a tím zabraňuje tvoření ledvinových kamenů, udržuje vápník v roztoku a tím pomáhá přenosu nervových impulzů. Stimuluje vylučování žaludečních šťáv, tak usnadňuje trávení, povzbuzuje pocení a tím zabraňuje úpalu. Nedostatek sodíku je velmi vzácný, může být zapříčiněn nadměrným pocením. Sodík také napomáhá udržet hladinu vody v těle (Clarks, 2008). Podle Clarkové, (2000) ve většině případů výživa obsahuje více než dostatečné množství sodíku. Regenerační jídla jako jogurty, pizza, špagety mají více sodíku, než si většina lidí myslí. Pokud tělo potřebuje sodík, řekne si o něj. V takovém případě je vhodné sníst něco slaného. Vápník Je nejhojněji zastoupený minerál v našem těle. 99 % vápníku se nachází v kostech a zubech. Zbývající jedno procento je však velmi důležité pro chemickou rovnováhu v našem těle, protože vápník normalizuje nervové a svalové funkce, reguluje srdeční rytmus, je nezbytný pro správnou srážlivost krve, kontroluje rovnováhu kyselin, vyvolává spánek a prospívá ke zdraví naší kůže. Pro správnou absorpci vápníku a jeho aktivitu potřebujeme žaludeční kyselinu (k. hydrochlorovou), vitamin D, fosfor, magnézium, bílkoviny (k tvorbě chelatu) a vitaminy A a C. Vápník s fosforem v poměru 2,5 : 1 jsou nezbytné pro tvorbu kostí a zubů. Samotný vápník nezabezpečí zdravé kosti a zuby. Vápník rovněž neutralizuje přebytky kyseliny mléčné, která se

29

tvoří v těle po fyzickém vypětí nebo mentálním stresu. Je proto prospěšný pro sportovce (Sharon, 1994). Tělo se snaží udržet stálou hladinu vápníku v krvi. I malé výkyvy krevních hladin vápníku aktivují hormony, které tuto rovnováhu znovu ustavují. Mezi tyto hormony patří parathyreoidální hormony – hormony příštítných tělísek a kalcitonin štítné žlázy. Vitamin D například zvyšuje vstřebávání vápníku v tenkém střevě (Pharma Nord, 1997). Hořčík (Magnezium) Hořčík, podle knihy Nový průvodce vitamíny a minerály, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a zlepšuje prognózu při trombóze srdečních cév z těchto důvodů: -

Napravuje arytmii

-

Rozšiřuje cévy

-

Snižuje škodlivý nízkodenzitní lipoprotein (LDL) cholesterol a triglycidy

-

Zvyšuje prospěšný vysokodenzitní lipoprotein (HDL) cholesterol Hořčík je druhým nejčastějším minerálem v našich buňkách. Hraje důležitou roli

při nesčetných chemických reakcích v metabolismu. Tyto chemické reakce kontrolují enzymy, z nichž většina spolupracuje s různými kovy. V těle dospělého člověka se nachází 20-30 gramů hořčíku, dvě třetiny v buňkách kostí a zbývající třetina v jiných buňkách – hlavně ve svalech. Podle Williamse, (2005) se hořčík podílí na regulaci svalové kontrakce, dodávce kyslíku a syntéze bílkovin. Suplementace hořčíku zlepšuje kardiorespirační funkce. Jak uvádí Sharon, (1998), nejlepším přírodním zdrojem hořčíku je listová zelenina, fíky, citrony, kukuřice, jablka a obilné klíčky. Přírodním přípravkem obsahujícím hořčík je dolomit. Podle Sharona, (1998) magnezium je ničeno přemírou konzumace mléka s dodatkem vitaminu D. Syntetický vitamin D totiž váže magnezium a vylučuje je z těla. Magnezium a vápník jsou v těle udržovány v poměru 1 : 2. Jestliže se tedy zvýší příjem vápníku, měl by se zvýšit i příjem magnézia. 30

Železo Sharon, (1994) uvádí, že železo je nejhojněji se vyskytující prvek. V těle ho máme asi 5 gramů. V těle se vyskytuje v kombinaci s proteiny. Je nezastupitelný při tvorbě hemoglobinu, červeného krevního barviva, které zabezpečuje přenos kyslíku z plic ke všem buňkám. Bez železa by se buňky (zvláště mozkové) brzy udusily. K tomu, aby bylo železo řádně využito, je potřebná měď, bílkoviny, vápník a vitamíny B12, B6 a E. Malá ztráta železa je běžná a neohrožuje, pokud máme dostatečné zásoby železa. Železo potlačuje únavnost, předchází chudokrevnosti u lidí s vnitřním krvácením, způsobeným žaludečními vředy, zánětem tlustého střeva a hemeroidy. Posiluje odolnost proti nemocem a podporuje růst. Přírodními zdroji železa jsou játra, ledviny, ovesné vločky, syrové mušle a ústřice, sušené meruňky, hrozinky, švestky, žloutky, fazole, zelená listová zelenina.

V publikaci Sportovní výživa od Clarkové, (2000) je popsáno, jak zvýšit příjem železa: -

3x až 4x týdně jíst libové hovězí a vepřové maso a tmavé kuřecí maso

-

Pečivo a cereálie obohacené o železo, obilniny jsou vhodné s potravinami bohatými na vitamin C

-

Kombinace rostlinných zdrojů železa s horší absorpcí s živočišnými zdroji Pro vrcholové sportovní výkony je nezbytné udržet hladinu železa na potřebné

úrovni. Ale příliš vysoké hodnoty železa jsou důvodem k znepokojení. Předávkování může být rizikovým faktorem srdečních onemocnění a infarktů, může podpořit i tvorbu volných radikálů.

31

Zinek Zinek je součástí více než 300 enzymů, podílí se na důležitých funkcích pro fyzický výkon, například na výrobě energie do svalů a syntéze bílkovin. Vytrvalostní sportovci, kteří přijmou stravu bohatou na sacharidy, ale s nízkým obsahem bílkovin a tuku, mohou snížit příjem zinku (Williams, 2005). Po železe je zinek nejhojnější stopový prvek v těle. Jeho množství je odhadováno na 1,8 gramů. Má mnoho funkcí. Nachází se nejméně v 25 různých enzymech a je důležitou složkou inzulinu. Podílí se na metabolismu uhlovodanů, rozkladu alkoholu a syntéze nukleových kyselin. Je nezbytný pro plodnost a prevenci vrozených poruch. Zinek spolu s vitaminem B6 snižuje hladinu histaminu, je proto velmi užitečný při boji s alergiemi. Pomáhá rovněž tlumit deprese a zklidňovat nervový systém, a dokonce léčí některé druhy schizofrenie. Urychluje hojení ran a stimuluje růst. Při nedostatku zinku dochází k onemocnění prostaty, sterilitě, zpomalenému růstu, k náchylnosti k infekcím a ke špatnému hojení ran, dále pak k bolesti kloubů, ateroskleróze, únavnosti, nechutenství, náchylnosti k cukrovce, ke ztrátě čichu a chuti atd. (Sharon, 1994). Měď Měď je jedním z dalších stopových prvků. Podporuje vstřebávání železa a je součástí celé řady enzymů. Snižuje hladinu histaminu a tím působí proti alergiím. I když je pro organismus nepostradatelná, vyskytuje se v něm jen v nepatrném množství. Již malé přebytky mohou působit toxicky a vyvolávat některé poruchy, např. depresi, záněty kloubů, vysoký krevní tlak a infarkt. Podle Sharona, (1994) je spoluúčastna při tvorbě hemoglobinu a tím předchází chudokrevnosti, pomáhá též při využití vitaminu C. Přírodními zdroji jsou: sojové boby, luštěniny, nemleté obilí, švestky, játra, mořští živočichové a melasa.

32

Chrom Chrom je důležitý stopový prvek, který musí být tělu dodán buď z potravy, nebo právě z potravinových doplňků. Je také důležitou složkou faktoru tolerance glukózy, který kontroluje hladinu krevního cukru. Chrom pomáhá inzulínu fungovat účinněji a zlepšuje schopnost těla odstranit tuk z krve. Chrom se vyskytuje ve dvou formách: organicky a anorganicky vázaný. Organicky vázaný chrom ve formě chromových kvasinek dokáže tělo absorbovat a využít mnohem lépe než anorganický chrom. Přírodní potraviny s relativně vysokým obsahem chromu jsou: maso, celozrnné výrobky, měkkýši a pivovarské kvasnice. (Pharma Nord, 1997). Tab. 2: Používání minerálů sportovci a nesportovci Minerály

Běžné požadavky

Potřeby sportovců

Sodík

6,0 g

15,0 - 20,0 g

Draslík

2,0 g

4,0 - 5,0 g

Důvod potřeby důležité pro svalovou kontrakci důležité správnou funkci svalů reguluje svalovou

Vápník

1,0 g

1,5 - 2,0 g

kontrakci, má roli v metabolismu sacharidů používá se pro

Hořčík

300,0 - 350,0 mg

500,0 - 600,0 mg

správnou funkci enzymů, při větších ztrátách potu

Zinek

20,0

30,0 mg

potřebný energetický metabolismus zvýšení metabolismu

Chrom

30,0 - 100,0 µg

200,0 µg

sacharidů a tuků při cvičení

Zdroj: (Deutsches Ernährungsberatungs und inforrmationsnetz, 1999-2012) 33

Nutriční doporučení pro cyklisty Cyklisté by měli dbát na zvýšený příjem složitých sacharidů. Konzumací potravin bohatých na sacharidy zajistíme zvýšený příjem energie a pokrytí zvýšených energetických nároků. Z hlediska vstřebávání živin je důležitý příjem ovoce a zeleniny – bohatých zdrojů cukrů, vitaminu, minerálních látek a vlákniny. Dále je důležité udržet si optimální tělesnou hmotnost nebo obsah tuku v těle. To zajistíme nízkotučnou stravou, zejména s nízkým obsahem nasycených tuků. Cyklista by měl respektovat rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem. Jíst by měl i cukry a potraviny obsahující přidaný cukr, ale jen s mírou. Je vhodné konzumovat málo slaná jídla a sůl používat střídmě. Cyklistům, kteří opakovaně ztrácejí velké množství slaného potu, je vhodné dodávat sodík pitím iontových nápojů obsahující sodík. Dále pak je důležité pokrývat beze zbytku své potřeby vápníku, aby se předcházelo riziku vzniku tzv. únavových zlomenin. Důležité je také nezapomínat na potraviny obsahující železo, protože snížené zásoby železa narušují sportovní výkon (Henke a kol., 2007).

2.8 Životospráva Součástí sportovní přípravy je také správná životospráva. Životospráva představuje soubor různých faktorů; soubor složitý a poměrně ustálený. Životospráva ovlivňuje zdravotní stav, výkonnost i odolnost organismu člověka. Správná životospráva znamená vyvážené rozdělení času mezi spánek, práci, sportovní aktivity, odpočinek, hygienu a další jednotlivé činnosti s ohledem na věk, pohlaví, zájmy a další. Pro pozitivní dopad na organismus musí být životospráva pravidelná s časovým rozložením, které co nejvíce respektuje biorytmy. Biorytmy Biologické rytmy jsou pravidelně se střídající změny v organismu na různých úrovních. Nejvýraznější je denní rytmus, zhruba 24 hodinový. Je to cyklus vyvolaný střídáním světla a tmy. V závislosti na biorytmech kolísá intenzita jednotlivých tělesných funkcí (mění se stav vnitřního prostředí, intenzita metabolismu, sekrece hormonů apod.). Na biorytmy se napojují adaptibilní pochody na základě opakování určitých situací v určitou denní dobu. Tvoří se stereotypy vázané na určitou denní dobu. 34

Biorytmy jsou podle délky periody denní, týdenní, roční apod. Synchronizátorem biorytmů v těle je suprachiasmatické jádro (shluk nervových buněk). Denní biorytmy jsou individuálně rozdílné (ranní a večerní typy). Při nepravidelnostech denního režimu, změnách času, rychlých leteckých přesunech přes více časových pásem dochází k narušení biorytmů. Následky v psychické i fyzické oblasti jsou individuálně rozdílné. Adaptace na časové změny vyžadují delší období. Spánek Nenahraditelnou součástí životosprávy je spánek. Je to cyklický fyziologický jev a je základní formou pasivní regenerace. Spánek je reverzibilní stav, který charakterizuje selektivní snížení reaktivity na vnější a vnitřní podněty a snížení motorických projevů. Potřeba spánku je individuální, mění se s věkem. Novorozenec spí téměř celých 24 hodin, postupně se nezbytná doba spánku zkracuje. Děti předškolního věku potřebují 11 – 12 hodin, v době dospívání je potřeba asi 9 – 10 hodin, dospělý člověk spí průměrně 7 – 8 hodin, ve stáří kolem 6 - 7 hodin. Dlouhodobá potřeba spánku v dospělosti pod 6 hodin nebo nad 10 hodin vyžaduje odbornou pozornost. V rámci správné životosprávy je podstatná pravidelná doba usínání a probouzení. Spánek je navozován hypofyzárním hormonem melatoninem, jeho vylučování se mění v průběhu ročních období a v závislosti na věku. Negativní jevy v životosprávě Kouření, pití alkoholu a užívání návykových látek se negativně odráží ve zdravotním stavu. Alkohol a návykové látky mají dopad i v sociální oblasti. Kouření vyvolává v těle řadu reakcí, které se podílejí na poklesu tělesné výkonnosti. Kouření způsobuje vazokonstrikci, tím stoupá krevní tlak a srdce musí pracovat proti většímu odporu, je více zatěžováno, rychleji nastupuje únava. Kysličník uhelnatý svojí vazbou na hemoglobin snižuje kapacitu krve pro transport kyslíku úměrně množství vykouřených cigaret. Dýchací potíže, kašel, častější respirační infekce, ovlivnění imunity a tím větší nemocnost negativně ovlivňují výkonnost. Výskyt kuřáctví u sportovců klesá s výkonností sportovce, liší se podle druhu sportu, u vrcholových sportovců je podstatně nižší. 35

Alkohol vyvolává klamný pocit zvýšené výkonnosti, ta však podle objektivních kritérií vcelku klesá. I malé dávky ovlivňují souhru a přesnost pohybů, zpomalují reakce, to vše s negativním dopadem na sportovní výkon. Je pouze jediný pozitivní vliv alkoholu na lidský organismus. Alkohol zvyšuje hladinu HDL cholesterolu a omezuje funkci krevních destiček a tím působí pozitivně v prevenci aterosklerózy. Droga obecně je substance ovlivňující činnost organismu, určená k léčebnému použití. V praxi se tak označuje přírodní či syntetická omamná látka zneužívaná za účelem ovlivnění nervové soustavy. Při opakovaném podávání se organismus přizpůsobuje, v důsledku adaptačních mechanismů se rozvíjí tolerance a nová homeostáza, pro její udržení je nutné drogu neustále dodávat. Vysazení vyvolává nepříjemné pocity. Psychická závislost znamená nutkavost po další dávce pro příjemné pocity, které droga vyvolává. Fyzická závislost je adaptační stav, celá řada změn mimo centrální nervový systém vede k abstinenčním příznakům při vysazení drogy. Nazývá se abstinenční syndrom (Lékařská univerzita, Masarykova univerzita, 2008-2012).

2.9 Nutriční timing Nutriční timing je strategický postup, který vede k maximalizaci tréninkového efektu, snižuje rozsah zranění, podporuje zdraví a dobrou funkci imunitního systém, napomáhá regeneraci organismu. Nutriční timing je systém stravování ve vztahu k plánovanému načasování. Nutriční timing pomáhá následujícím způsobem: -

Optimalizuje příjem živin tak, abyste v průběhu tréninku zůstali plní energie

-

Dochází k co nejlepší opravě a posílení svalů

-

Omezí potlačení imunitního systému, k čemuž často dochází po intenzivním tréninku

-

Regenerace po tréninku zabezpečí to, že budete dobře připraveni na další zátěž a svaly budou mít dostatek energie pro výkon (Skolnik, Chernus, 2011).

36

2.9.1 Výživa před výkonem Poslední velké jídlo před sportovní činností, by mělo být tři až čtyři hodiny před začátkem. Pro použití správných potravin existují určitá kritéria. Velmi záleží na tom, jak daný sportovec snáší určité jídlo. Ideální je, pokud jídlo obsahuje asi 200-300 g sacharidů (např. obilovin, chléb, těstoviny, rýže atd.), střední obsah bílkovin a dbáme na vysoký příjem tekutin. Je vhodné volit menší velikosti porcí, které mohou být přijaty do dvou hodin před fyzickou aktivitou. Nadměrné množství potravy vede ke zvýšené akumulaci krve v zažívacím traktu, pak nedochází k optimálnímu průtoku krve do svalů. Tomu také brání napjatý žaludek, brániční dýchání, což má obzvlášť negativní vliv na výkon.

Tab. 3: Schematický postup doplnění uhlohydrátů před soutěží Dny před soutěží

Stupeň

Metoda -vyčerpávající aktivita

7-4

vyčerpání glykogenu

- delší tréninky - normální strava -strava bohatá na sacharidy (asi 9-10 g / kg tělesné hmotnosti)

3-1

doplnění uhlohydrátů

- normální obsah bílkovin - nízký obsah tuku ve stravě - snížení tréninkového objemu

0

den soutěže

- průměrný příjem sacharidů

Zdroj: (Deutsches Ernährungsberatungs und informationsnetz, 1999-2012)

37

Pokud počítáme, že intenzita výkonu bude kolem 80 – 85 % maximální tepové frekvence, tak podle Fořta, (2002) nepoužívejme před zahájením výkonu žádné pokrmy ani speciální doplňky, v nichž je významné množství rychle využitelných cukrů. Pokud však doba výkonu překročí 3 hodiny, bez obav si dopřejme nějakou sladkost. Ideálním jídlem před výkonem není sladkost a nikdy před výkonem není vhodné konzumovat cereální tyčinky! Energie přijatá těsně před výkonem ve většině případů nemůže být použita jako zdroj energie při výkonu samém. Podle Clarkové, (2002) bychom u zatížení delšího než 60-90 minut měli jíst sacharidy s nízkým obsahem glykemického indexu. Příklady vhodných potravin jsou: jogurt, banán, ovesná kaše, fazolová polévka, čočka nebo jablka. Pokud bude zatížení kratší než 60 minut, měli bychom sníst vyzkoušené a snadno stravitelné potraviny, které nebudou překážet v žaludku. Jsou to např. chléb, krekry, těstoviny. Opatrní bychom měli být zejména u potravin s vysokým glykemickým indexem. Jak uvádí Henkel a kol., (2007), žaludeční a střevní problémy může způsobovat konzumace velkého množství bílkovin a tuků (třeba míchaná vejce se šunkou nebo tučný hamburger). Nejběžnější formou jsou nízkotučné vysokosacharidové potraviny (např. cereálie, rýže, brambory).

2.9.2 Výživa během výkonu Podle Clarkové, (2002) v ideálním případě bychom se měli pokusit při výkonech delších než 60-90 minut udržet neměnné vnitřní prostředí tím, že vypijeme stejné množství tekutin, jaké se ztratilo potem, a v potravě přijmeme stejné množství sacharidů, jaké jsme spotřebovali. Pokud je intenzita nízká nebo střední, lze současně trénovat a trávit potravu. V případě, že cyklista podává submaximální nebo maximální výkon, může mu nevhodná nebo špatně načasovaná potrava v žaludku působit problémy. Při cyklistickém výkonu delším jak zhruba jednu a půl hodiny je však vhodné a nutné doplňovat energii i během výkonu, jak už bylo popsáno výše. S doplňováním malými dávkami je vhodné začít i dvacet minut od započetí výkonu, aby nedošlo ke stavu hypoglykemie (nízká hladina cukru v krvi), to radí Henkel a kol., (2007). Fořt, (2002) uvádí, že je také možné do sportovního nápoje přidat karnitin 38

(mobilizuje tuk jako zdroj energie), vhodné je použít i roztok větvených aminokyselin. K dispozici je také kombinace některých stimulujících látek s guaranou. Dále Fořt, (2002) radí, co není vhodné konzumovat při výkonu: -

Nekonzumujte vlákninu v jakémkoliv množství (cereální tyčinky, celé ovoce, celozrnný chléb)

-

Vhodné je střídat tekutou výživu s kašovitou, případně pevnou

-

Je nevhodné pít mléko a jíst mléčné výrobky i mléčnou čokoládu

-

Nejezte žádnou zeleninu, nepoužívat med, kynuté pečivo

Naopak také uvádí, co je vhodné konzumovat při výkonu: -

Lze použít tekutou výživu, připravenou z vývaru a ovesných vloček

-

Dušená rýže, těstoviny a pečené brambory (škroby a draslík), jsou rychlé zdroje cukrů

-

Dobré je použít karnitin a větvené aminokyseliny BCAA

-

Vhodný je koenzym Q 10 v množství až do 150 mg

2.9.3 Výživa po výkonu Internetový zdroj Deutsches Ernährungsberatungs und inforrmationsnetz, (19992012) uvádí, že pro první jídlo po závodě platí stejná pravidla jako pro jídlo po náročném tréninku. Zde musí být kladen důraz na správné doplnění živin, kterými jsou: tekutiny (minerály), sacharidy a proteiny. V období bezprostředně po výkonu následují v těle situace, kdy jsou vyčerpány zásoby glykogenu, zvyšuje se degradace proteinů a je narušena rovnováha svalových bílkovin. Z toho důvodu je potřeba těmto negativním věcem zabránit.

39

Jak uvádí Henke a kol., (2007) doplnění zásob glykogenu ve svalech je přednější než doplnění jaterního glykogenu. Rychlost tvorby glykogenu je dána faktory, které regulují transport glukózy do buněk i dostupnost glukózy. Tvorba zásob glykogenu probíhá nejrychleji během prvních hodin po zátěži. Příjem sacharidů okamžitě po dlouhé zátěži prokazatelně vede k vyšší rychlosti tvorby zásob glykogenu (cca 8 mmol/kg tělesné váhy) během prvních dvou hodin odpočinku s následným zpomalením na běžnou rychlost tvorby zásob (cca 4 mmol/kg tělesné váhy) až do té doby, než se cyklista nají. Pokud k příjmu sacharidů nedojde do 2 hodin, je tato fáze velmi rychlé syntézy glykogenu promeškána. Fořt, (2002) ve své publikaci Sport a správná výživa radí po ukončení výkonu použít potraviny s vysokým glykemickým indexem, protože v tu chvíli je nutné doplnit ztráty glykogenu. Není to však bezpodmínečně nutné, pokud nás v následujících třech dnech nečeká další výkon. S ohledem na vysoký GI jsou jako první pokrm po náročném vytrvalostním výkonu vhodné pečené brambory.

2.10 Režim příjmu tekutin Velikost ztrát tekutin se mezi jednotlivci liší. Hlavním faktorem ovlivňujícím obrat vody je samozřejmě tělesná hmotnost, ale celkový tělesný obsah vody značně ovlivňuje i tělesné složení (Ronald, Maughan, 2006). Zda pijete dostatečně, zjistíte odhadem objemu moče a posouzením její barvy. Objem moče dospělého člověka by měl být minimálně 2/3 objemu přijatých tekutin. Za den byste měli vymočit 1 až 1,5 litru. Barva moči by měla být světle žlutá. Takto popisuje dostatečný příjem tekutin (Fořt, 2002). Jak tvrdí Fořt, (2002) sportovní nápoje jsou užitečné nebo nutné pro vrcholové sportovce včetně vrcholově sportující mládeže. Sportovní nápoje ovšem nejsou určeny ke kompletní dodávce tekutin, jsou především určeny ke hrazení ztrát tekutin a minerálů, ke kterým dochází v průběhu výkonu nebo těsně po jeho ukončení.

40

Kolik bychom měli vypít tekutin? Obecně platná odpověď bohužel neexistuje, důvodem nemožnosti stanovení ideálního objemu je působení řady faktorů, mezi nimiž jsou nejdůležitější věk, prostředí, fyzická aktivita, pohlaví, tělesná váha a způsob stravování. Na každých 1000 kcal (4100 kJ) energetického příjmu vypijte asi litr vody. Sportovní nápoj určený ke hrazení ztrát vody a minerálů v průběhu výkonu nesmí obsahovat významné množství minerálů, kterými jsou sodík, draslík a vápník. Ideální je nápoj obsahující sodík a draslík v poměru 3-4:1. Hořčíku by mělo být velmi málo, maximálně polovina obsahu draslíku. Nápoje použité k občerstvení v průběhu vytrvalostního výkonu nesmějí být slazeny výhradně umělými sladidly. Jak uvádí Ronald, Maughan, (2006) dehydratace zhoršuje výkon a zvyšuje riziko přehřátí při fyzické zátěži. Denní ztráty tekutin jsou v mírném klimatu při fyzickém klidu malé, ale se zvyšující se okolní teplotou a vlhkostí vzduchu se zvyšují ztráty vody pocením, výrazně stoupají při fyzické činnosti. Doplňování tekutin při fyzické zátěži zlepšuje výkon a dodává sacharidy potřebné pro svalovou činnost. Pot obsahuje různé množství elektrolytů, ale hlavním prvkem, k jehož ztrátám dochází, je sodík. Sportovní nápoje konzumované při fyzické zátěži by měly obsahovat sodík a sacharidy. Podle Fořta, (2002) stejně jako existují nápoje, které jsou určené pro občerstvení v průběhu výkonu, tak by také mohly existovat nápoje určené pro použití před výkonem a po výkonu. Na našem trhu existují dva typy těchto nápojů, jeden s označením BA (vznikl zkrácením z anglického „before aktivity“ čili před aktivitou), druhý s označením AA (z anglického „after actitvity“ čili po aktivitě). První nápoj po ukončení vyčerpávajícího výkonu by neměl být výrazně sladký ani alkoholický! S postupující dobou zotavení lze přidat cukr. Když džus, tak hodně ředěný vodou. Objem nápoje není omezen, podmínkou však je opakovaná konzumace menších dávek.

41

2.11 Glykemický index Chernus, Skolnik, (2011) charakterizuje glykemický index jako hodnocení sacharidových potravin v tom smyslu, jak rychle nebo pomalu zvyšují hladinu krevní glukózy neboli krevního cukru ve srovnání se standardní potravinou, jíž je čistá glukóza, případně některé prameny uvádějí i bílý chléb. K určení hodnoty GI byly prováděny testy, které spočívaly v měření krevní glukózy dvě hodiny poté, co testovaný subjekt snědl určitou potravinu v množství odpovídající 50 gramům sacharidů. Pokud krevní glukóza stoupla přesně stejně jako po konzumaci bílého chleba, testovaná potravina měla GI 100. Jestliže stoupla o polovinu méně, potravina měla GI 50 atd. Potraviny jsou obecně rozdělovány do tří kategorií: s vysokým, středním a nízkým glykemickým indexem. Podle Fořta, (2002) GI vychází ze zjištění, že každá potravina ovlivňuje hladinu krevního cukru v rozmezí od 30 minut až do 3 hodin poté, co byla konzumována. Zmíněný efekt je výsledkem působení obsahu cukrů, minerálních látek a vzájemného poměru všech tří základních živin. Nejvýraznější vliv mají potraviny obsahující nejvíc cukru. Strava s vysokým podílem cukrů může být prospěšná za předpokladu, že převážná část bude tvořena cukry komplexními, tedy škroby a vlákninou. To proto, že vysoký obsah vlákniny snižuje glykemický index potraviny, protože zpomaluje využití v ní obsažených stravitelných cukrů. Podobně se chová i tepelně nezpracovaný škrob (Fořt, 2011). Podle Jamurtase, (2011) existuje několik studií, které sledovaly vliv potravin různých hodnot GI. Cvičební výkon byl pozitivně ovlivněn u potravin s nízkým glykemickým indexem. Před delším cvičením je výhodnější použití potravin s nízkým GI, neboť zvyšují dostupnost sacharidů během cvičení. Potraviny s nízkým GI podle Clarkové, (2000) jsou např. jablka, hrušky, grapefruit, čočka, mléko plnotučné, meruňky sušené zelené fazole, ovocný jogurt nízkotučný. Naopak potraviny s vysokým GI jsou např. med, kukuřičné vločky, graham, meloun, brambory, rozinky, ovesné vločky, zmrzlina. Potraviny se středním GI

42

jsou kukuřice, pomerančový džus, rýže bílá (dlouhozrnná), zelený hrášek, perník, jablečný džus neslazený, špagety (bez omáčky) atd. Skolnik, Chernus, (2011) uvádí, že pro lepší orientaci a posouzení velikostí porcí bylo zavedeno specifičtější hodnocení s ohledem na kvantitu: glykemická nálož (GL – z anglického glycemic load). GL odráží očekávaný vzestup krevní glukózy po použití jedné porce. Nejužitečnější aplikace GI pravděpodobně spočívá ve výběru toho, co sníst před nějakou pohybovou aktivitou, během ní a po ní. Obecně se doporučuje vybírat potraviny s nižším GI a konzumovat je ve větším předstihu před cvičením, zatímco ty s vyšším GI si lze dát těsně před danou pohybovou aktivitou, během ní a po ní. Tab. 4: Potraviny a jejich hodnoty glykemického indexu Potraviny s nízkým GI

Potraviny se středním GI Potraviny s vysokým GI

Potravina

GI

Brokolice

10

Ořechy vlašské

15

Kiwi

50

Med

85

Ořechy burské

20

Jahody

50

Meloun červený

72

Nutella

30

Kuřecí nugety

45

Glukóza

100

29

Kompot broskev

46

Rýže předvařená

85

Rajče

10

Fazole červené

40

Saláty hlávkové

10

Rýže bílá

56

Hrozinky

65

Švestka

22

Mango

50

Pomfrity

74

Třešně

20

Meruňka

55

Kukuřice

70

Hrách loupaný

22

Pomeranč

43

Kuskus

64

Mléko polotučné

Potravina

GI

Zmrzlina

50

nízkotučná

Zdroj: (Rozumné hubnutí, Tabulka GI indexu) 43

Potravina Chléb pšeničný bílý

Brambory vařené

GI 70

87

2.12 Doping Celosvětově se boj proti dopingu řídí Světovým antidopingovým kodexem a na něj těsně navazujícími standardy (pro testování, pro terapeutické výjimky, pro laboratoře a seznam zakázaných látek a metod dopingu). Česká charta proti dopingu i Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu z pravidel daných Kodexem důsledně vycházejí a metodika dopingové kontroly (odběry vzorků i jejich laboratorní analýza) je též v souladu s těmito pravidly a zároveň i s doporučeními Monitorovací skupiny pro doping Rady Evropy. Ve světě je boj proti dopingu řízen v několika úrovních. Vůdčí silou v tomto směru je WADA, svá pravidla i orgány mají jednotlivé mezinárodní sportovní federace. V Evropě působí v rámci Rady Evropy Monitorovací skupina, která koordinuje antidopingové aktivity států, které podepsaly Antidopingovou konvenci. I Česká republika se podpisem zavázala k účinným opatřením na poli prevence a kontroly dopingu. Základním dokumentem pro boj proti dopingu v ČR je Česká charta proti dopingu (Henke a kol., 2007). Jak uvádí Landa, (2005), tak podle Antidopingového kodexu olympijského hnutí se za dopink považuje: -

užití prostředku, který je potencionálně škodlivý pro zdraví sportovců nebo je schopný zvýšit jejich výkon

-

přítomnost zakázané látky v těle sportovce nebo důkaz o jejím užití, nebo důkaz o užití zakázané metody podle seznamů Z trochu jiného úhlu pohledu doping popisuje Fořt, (2002). Uvádí, že doping je

v podstatě cokoliv, co zvyšuje fyzickou výkonnost. V podstatě jde o to, aby při výkonu měli všichni stejné podmínky. To je základní pravidlo sportovních soutěží. Je to zároveň i tvrzení zastánců „sportu bez dopingu“. Je ale správné zakázat dlouhodobý pobyt v nadmořské výšce, případně jeho náhradu použitím „alpského domečku“ nebo přístroje, který ochuzuje vzduch o kyslík? Dopingem by tedy mohlo být použití jakéhokoliv alternativního postupu, protože to není pro většinu standard. V důsledku tlaku antidopingového výboru (nejenom u nás) mnoho špičkových sportovců ignoruje výhodu použití povolených potravinových doplňků, čímž se v porovnání s těmi, kdo je

44

používají, definitivně připravují o šanci být nejlepší. Stanou se jimi ti, kdo mají kompletní servis. Fořt, (2002) dále ujišťuje sportující veřejnost, že použití legálních, ministerstvem zdravotnictví schválených potravinových doplňků a sportovní výživy (v doporučených dávkách) nehrozí poškození zdraví, dokonce naopak, může snížit zdravotní rizika vyplývající z nevhodného životního stylu. Tím, že se profesionální i amatérští sportovci vyhýbají použití jakýchkoliv potravinových doplňků, prokazatelně prodlužují dobu nutné regenerace a naopak zvyšují riziko poškození zdraví. Sportovcům nepodléhajícím žádné dopingové kontrole (neregistrovaným) použití potravinových doplňků nepřináší téměř žádné riziko. Produkty ale musí být schváleny k prodeji (majíli tzv. osvědčení o shodě, dříve známé jako HEM). Potravinové doplňky napravují nepříznivé důsledky dlouhodobě nevhodné stravy, jsou jistotou, že se organismu skutečně dostává vše potřebné. Mezi užíváním potravinových doplňků a dopingem je tenká hranice. Henke a kol., (2007) uvádí látky a metody zakázané stále (při soutěži i mimo soutěž), co se týče cyklistiky. Jako zakázané látky to jsou anabolické látky, hormony, Beta2 – Agonisté (antiastmatika), látky s antiestrogenní aktivitou, diuretika a ostatní maskující látky. Zakázané metody jsou zvyšování přenosu kyslíku, chemická a fyzikální manipulace a genový doping. Motivy pro zákaz určitých látek a metod jsou jednak etické, jednak zdravotní. V každém případě doping je podvod a jako podvod musí být vyřešen a potrestán.

45

3. Praktická část 3.1

Cíle práce Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v používání potravinových doplňků mezi

profesionálními a výkonnostními cyklisty, kteří se věnují silniční, cyklokrosové, ale i MTB cyklistice. Sledoval jsem také pitný režim těchto skupin cyklistů, abych mohl porovnávat rozdíly. Zajímá nás používání potravinových doplňků před výkonem, v jeho průběhu i po výkonu. Budu sledovat i rozdíly suplementace v závodním a přípravném období obou skupin. Vyhodnotím i rozdíly v používání výrobků různých firem. Jedním z cílů bylo zjistit, z jakého zdroje získávají závodníci informace o používání potravinových doplňků.

3.2

Metodika práce Potravinové doplňky a výživa výkonnostních a profesionálních cyklistů.

3.2.1 Výzkumný soubor Celkem bylo dotazováno 30 cyklistů. Zpět k vyhodnocení se mi vrátilo 20 dotazníků, z nichž 19 byli muži a jedna žena. Průměrný věk dotazovaných respondentů byl 22 let. Výzkumný soubor jsou závodníci cyklistického týmu ČEZ CT Tábor. Já jsem členem téhož oddílu. Součástí tohoto týmu jsou jak profesionálové, tak i výkonnostní cyklisté. Výzkum se týkal také amatérských cyklistů. Nesledoval jsem jen jednu konkrétní cyklistickou disciplínu, naopak jsem se snažil, aby bylo zastoupeno co nejvíce disciplín.

46

3.2.2 Použité metody K provedení této práce bylo použito empirického výzkumu. Pro výzkum byly použity odpovědi z dotazníku. Sestavil jsem vhodný dotazník pro vybraný vzorek respondentů. Poté jsem dotazník statisticky zpracoval pomocí grafů. Výhodou dotazníku je, že lze poměrně snadno, rychle, ekonomicky nenáročně získat informace. Využil jsem ho i z důvodu nepřímého kontaktu se všemi respondenty. Otázky jsou jednoduché, srozumitelné a jejich návaznost je od jednodušších ke složitějším. Dotazník byl anonymní. Dotazovaní byli písemně informováni o vyplňování tohoto dotazníku.

3.2.3 Sběr dat S testovanými profesionály se znám osobně, takže dotazník jsem dával k vyplnění konkrétně jim, popřípadě jsem ho zasílal e-mailem. S výkonnostními cyklisty jsem se též setkával osobně nebo jsem také využil e-mail. Sběr dat probíhal od února letošního roku. Veškeré potřebné informace od dotazovaných cyklistů mi byly poslány nejdéle do konce března.

3.2.4 Analýza dat K analýze jsem využil komparaci výsledků z jednotlivých otázek dotazníku. V této fázi byly zpracovány výsledky z dotazníků, zde jsem použil porovnávací metodu. Data jsem zpracovával pomocí grafů, kde jsem porovnával rozdíly mezi profesionálními a výkonnostními cyklisty. Také jsem porovnával četnost používání potravinových doplňků jak profesionály, tak výkonnostními cyklisty, výběr firem a výběr v různých kategoriích suplementů (pitný režim, regenerace, energie, atd.)

47

4. Výsledky Dotazník vyplnilo celkem 20 cyklistů jak profesionálního, tak výkonnostního zaměření. Mezi respondenty byla i jedna žena. Zastoupena byla silniční, cyklokrosová a horská cyklistická disciplína, jak je znázorněno níže v grafech.

Rozdělení cyklistů podle úrovně výkonnosti Toto dělení jsem vypracoval podle vyplnění otázky, jakých závodů se respondenti účastní. Částečně jsem se i řídil i podle výsledků v sezoně a podle počtu závodů absolvovaných za rok.

Graf č.1 Úroveň výkonnosti

40% výkonnostní profesionálové 60%

Rozdělení cyklistů podle druhu cyklistiky Většina dotazovaných cyklistů se v rámci přípravy věnuje více disciplínám. Některým spíše v rámci tréninku. To nejvíce platí u cyklokrosařů. Protože cyklokrosová sezona trvá jen několik měsíců, závodí během letní přípravy na silnici nebo na horských kolech. To už záleží individuálně na každém závodníku, jak mu co vyhovuje a na co je zvyklý. Z tohoto důvodů je v grafu uvedeno více cyklistických disciplín na jednoho závodníka.

48

Graf č.2 Cyklistické disciplíny 28%

silnice

40%

cyklokros horská kola

32%

Z výsledků je zřejmé, že nejvíce dotazovaných cyklistů se věnuje silniční cyklistice. Druhou nejčastější disciplínou je cyklokros a třetí místo zaujímají horská kola.

Využití značek suplementů Někteří závodníci používají několik značek suplementů, především cyklisté z řad profesionálů, proto je součet využitých značek vyšší než počet dotazovaných osob.

Graf č.3 Značky suplementů 6 4

profesionál ní cyklisté

4 3

33

2

2 1

1

1

22 1 0

Pe nc o Po w er Ba r Ze nt iva W al m ar k Dr .M ax

re nd

vit

Nu t

er En

io n

0

Am ixNu tri x

počet osob

7 6 5 4 3 2 1 0

značky

49

výkonnostn í cyklisté

Z grafu vyplývá, že profesionálními cyklisty jsou více používány výrobci značky suplementů, jako jsou Enervit, Power Bar a Amix Nutrition. Výkonnostní cyklisté nejvíce využívají značku Nutrend. Moc nejsou využívané firmy, které se zabývají především výrobou vitamínů a minerálů.

Druhy vitamínových doplňků

Graf č.4 Použití vitamínů

5

4 4

4

4

4

počet 3 osob 2

profesionáln í cyklisté

3 2

2 1

1

0

výkonnostní cyklisté

1 0

0

iti n Le c

ez o ul tiv ita m ín y

Že l

M

Vi ta m in C Bko m pl ex Vi ta m in E

0

vitamínové dplňky

Oblast vitaminů a minerálů je podle výsledků velmi zanedbávána, jak profesionálními, tak ještě ve větší míře výkonnostními cyklisty. Výkonnostní cyklisté nejvíce využívají multivitaminy a vitamin C. Profesionálové používají vitamin C, vitaminy B-komplexu.

50

Využívání suplementů před výkonem Zde bych rád upozornil na nutnost včasného užití daného suplementu, neboť každý potravinový doplněk se musí použít nejméně 20 minut před zahájením zátěže.

Graf č.5 Suplementace před výkonem 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9

8 5

8

6 4

profesionál ní cyklista

5 3

2

1

výkonnostn í cyklista

io

nt ov ýn áp oj st im ul en an er ty ge tic en ké er ge gr tic ly vě ké tv en ty é čin am ky in ok ys el sp in al y ov ač e tu ku

počet osob

11

druh suplementu

U využívání suplementů před výkonem (většinou tedy před závodem) není příliš velký rozdíl mezi profesionálním a aktivním cyklistou. Téměř všichni používají iontový nápoj k hydrataci organismu před zátěží. Všichni dotazovaní profesionální cyklisté používají před výkonem větvené aminokyseliny BCAA, zde je také velký rozdíl oproti výkonnostním cyklistům. U amatérských cyklistů převažuje používání energetických gelů, které by byly vhodné spíše během výkonu, ale samozřejmě se dají použít i před déle trvající činností.

51

Využívání suplementů při výkonu I tady je velmi důležité včasné podání daného suplementu, například pít když už máme žízeň, je poněkud pozdě. Totéž platí na doplnění energie, když už se cítíme slabí nebo už dokonce máme příznaky hypoglykémie (nízká hladiny krevního cukru), je pozdě doplňovat energii třeba energetickým gelem. Vždy je vhodné doplňovat vše potřebné v předem stanovených časových intervalech a ve správných místech výkonu, při jednodušších pasážích terénu (např. ve sjezdu, po rovinách). O tom se ale zmiňuji v kapitole Nutriční timing.

Graf č.6 Suplementace během výkonu 11

12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

8

8 5

profesionáln í cyklista

5

3

výkonnostní cyklista

oj st im ul an en ty er ge tic ké en er ge gr ly tic ké ty čin ky

2

io n

to

vý ná p

počet osob

10

druh suplementu

Při výkonu je nejdůležitější hydratace organismu, která není podceňovaná u žádné z uvedených a zkoumaných skupin. Profesionální závodníci více využívají energetické tyčinky, a to hlavně při déle trvajícím výkonu. Vyrovnaná je konzumace energetických gelů.

52

Využívání suplementů po výkonu O důležitosti včasného podání suplementů po výkonu jsem už psal ve výše uvedené kapitole Nutriční timing. Jenom zdůrazním, že je nutné doplňovat zásoby glykogenu ihned po ukončení zátěže - od tekutých přípravků až postupně po pevnou stravu.

Graf č.7 Suplementy po výkonu

8

9

8 6 4

4

profesionáln í cyklista výkonnostní cyklista

glutamin

větvené aminokyseliny

2

regenerační tyčinky

2 2

gainery

regenerační nápoje

2

iontový nápoj

10 9 8 7 počet 6 5 osob 4 3 2 1 0

druh suplementu

U této fáze doplňování suplementů je největší rozdíl mezi oběma skupinami dotazovaných sportovců. Je patrné, že profesionální cyklisté kladou větší důraz na regeneraci prostřednictvím regeneračních nápojů a regeneračních tyčinek. Markantní rozdíl je v konzumaci větvených aminokyselin a glutaminu, který výkonnostní cyklisté nevyužívají vůbec.

53

Rozhodování o používání suplementů Získávání informací o suplementech může být různé. Záleží na možnostech každého závodníka, zda je členem cyklistického týmu, kde obdrží rady od trenéra, nebo zda se alespoň pohybuje v okruhu cyklistů. V dnešní době existuje i mnoho literatury zabývající se sportovní výživou a suplementací.

Graf č.8 Zdroje 9 8 7 6 počet 5 osob 4 3 2 1 0

8 6

6

profesionáln í cyklista

5

výkonnostní cyklista

3 2 1 0 internet kamarád literatura trenér

zdroj

V této oblasti nejsou výsledky překvapivé. Většina dotazovaných respondentů (respektive všichni) uváděli více zdrojů najednou. Nejvíce využívanými zdroji u profesionálů jsou trenér a kamarád. U výkonnostních cyklistů trenéra nahrazuje internet.

Rozdíly používání suplementů v přípravném a závodním období Není možné používat suplementy po celý rok, a tak i cyklisté především v přechodném období suplementy vynechávají.

54

Tab. 5: Suplementy v různých fázích sezony Přípravné období

Závodní období

Větší využívání vitamínů určené k obranyschopnosti

Využívání energetických gelů a tyčinek

Užívání proteinových nápojů

Častější používání regeneračních nápojů

Používání přípravků na ochranu kloubů

Výrazně častější používání BCAA a glutaminu

Využití spalovačů tuku a stimulantů na zrychlení metabolismu

Používání stimulantů

Z vyplněného dotazníku je patrné, že použití potravinových doplňků se v průběhu roku liší v závislosti na závodním či přípravném období. Rozdíl je opět markantnější u profesionálů a výkonnostních sportovců. Profesionální cyklisté i mimo závodní období užívají vhodné suplementy pro kvalitní trénink, i když v trochu obměněné míře. Výkonnostní cyklisté v přípravném období používají pouze některé vitaminy a minerály a občas obohatí svůj pitný režim o iontový nápoj.

Účinnost používání suplementů na organismus V této oblasti může být výzkum ovlivněn správným načasováním a vhodným výběrem suplementů. U výkonnostních cyklistů může dojít, vlivem špatné informovanosti o daném doplňku, ke špatnému dávkování. Tím se samozřejmě snižuje efekt daného výrobku a cyklista může mít pocit „nefunkčnosti“ suplementu na jeho organismus.

55

Graf č. 9 Účinnost využití suplementů

10% ANO NE 90%

Zde je výsledek celkem jasný a viditelný. Shrnul jsem obě dotazované skupiny profesionálních a výkonnostních cyklistů do jednoho grafu a u velké většiny respondentů je používání potravinových doplňků kladně ohodnoceno.

Využití sportovních nápojů Je samozřejmé, že na každou část tréninku nebo závodu se hodí jiný druh sportovního nápoje. Během výkonu jsou vhodné nápoje, které obsahují rychle využitelnou energii a správný poměr vitamínů a minerálů. Po ukončení výkonu přichází na řadu regenerační nápoj nebo tzv. gainer, jsou obohacené o proteiny a jejich hlavní funkcí je co nejdříve nahradit ztracené tekutiny a doplnit zásoby glykogenu.

56

Graf č.10 Využití sportovních nápojů 11 8 6

5

4

1

a

0

profesionální cyklista výkonnostní cyklista

vo d

8

io nt ov ýn en áp er oj ge tic ký re ná ge po ne j ra čn ín áp oj

počet osob

12 10 8 6 4 2 0

druh nápoje

Hydrataci organismu nepodceňují dotazovaní cyklisté obou skupin. U profesionálních cyklistů dochází i k různému ředění sportovního nápoje - obzvlášť během výkonu. Všichni profesionální sportovci využívají iontový a regenerační nápoj. Výkonnostní cyklisté vítězí v používání iontových nápojů, v ostatních aspektech pitného režimu zaostávají.

57

5. Diskuze Nejčastější disciplínou, které se sledovaní cyklisté věnují, je silniční cyklistika. Věnuje se jí 40% cyklistů. Jak už bylo řečeno výše, je to dáno tím, že většina cyklistů využívá silniční cyklistiku jako ideální formu přípravy, i když jsou zaměřením cyklokrosaři nebo závodí na horských kolech v cross-country. Vzhledem k tomu, že dotazník z velké části vyplňovali závodníci z ryze cyklokrosového týmu, tato disciplína zaujímá druhé místo. Nejméně cyklistů, konkrétně 28 % z dotazovaných respondentů, využívá jako závodní prostředek horské kolo. Výsledky využití značek suplementů potvrzují že, profesionální cyklisté více využívají dražší značky, což může být dáno i tím, že spousta profesionálních cyklistů má danou značku suplementů od svého sponzora. Firmu Nutrend nejvíce využívají výkonnostní cyklisté, je nejvíce známá mezi cyklistickou veřejností. Tuto firmu využívám i já a dle mého názoru nabízí dobrý poměr mezi cenou a kvalitou. Ostatní firmy jsou celkem vyrovnané. Málo využívané jsou značky firem zabývajících se především výrobou vitamínů a minerálů. Používá je osm dotazovaných cyklistů obou skupin. Důvod může být ten, že dnes už má každá firma ve svém katalogu produktů zahrnuty i vitamíny, minerály nebo například přípravky na ochranu kloubů. Obě sledované skupiny hojně využívají vitamin C, který je vhodný jak proti nachlazení, tak je skvělý antioxidant. Domnívám se, že minimální nebo dokonce žádné využívání například železa, lecitinu či dalších důležitých vitamínů a minerálů, určených pro lidi se zvýšenou fyzickou aktivitou, pramení z neznalosti významu těchto prostředků. Podle výzkumu je příjem železa velmi podceňovaný i profesionály, přestože příjem železa ze samotné stravy nestačí. Pro profesionály je nutné udržet hladinu železa na potřebné úrovni. Vitamin E, jak uvádí Sharon, (1994) má schopnost vázat kyslík. To může být výhodné pro cyklisty, kteří vdechují velké množství kyslíku během sportovní aktivity. Navíc vitamin E zlepšuje dýchání buněk, což usnadňuje svalům plnit svoji funkci za nižšího přísunu kyslíku. Z dotazovaných cyklistů využívají vitamin E pouze dva profesionální cyklisté, což je hodně málo. Jak uvádí Jamurtas, (2011) ve svém odborném článku, použití sacharidů před cvičením má za následek zvýšení glukózy a glykogenu. Při zvýšení hladiny cukru v krvi 58

se zvýší objem inzulínu a usnadní se vstřebávání glukózy do tkání. Co se týče použití různých stimulantů, ať v podobě různých energetických nápojů s obsahem kofeinu, nebo jiných látek přímo určených ke stimulaci organismu od specializovaných firem, jako jsou například Gutar, Shleha, Power Jet nebo Speed 8, také není příliš velký rozdíl. Větší důležitost větveným aminokyselinám věnují profesionální cyklisté. Jak uvádí Fořt, (2002) konzumace BCAA před zahájením náročného výkonu chrání svalovou hmotu a myokard před poškozením. Myslím si, že podávání BCAA je rutinní záležitostí hlavně pro profesionály, o čemž také přesvědčuje graf č 5. Jak už je popsáno výše, během výkonu je potřeba dodávat energie včas, formou energetických gelů nebo při déle trvajícím výkonu energetickými tyčinkami. Podle Clarkové, (2000) je cílem přijmout 1 gram sacharidů na 1 kilogram hmotnosti. Jak uvádí Konopka, (2004), tak při nízké a střední intenzitě organismus využívá při energetickém krytí zhruba 50 % sacharidů a 50 % tuků. Při ještě vyšší intenzitě se stále více zapojují sacharidy. Při maximálních výkonech může být podíl sacharidů na celkovém získávání energie až 90 %. Jak je uvedeno v grafu č. 2, velká část dotazovaných sportovců se věnuje silničním závodům, kde je třeba energii doplňovat postupně, a to i v pevné formě. Důležité je nejprve dané suplementy vyzkoušet během tréninku, nikdy nezkoušet tyto doplňky poprvé při závodě. Setkal jsem se s tím, že tyčinka od jednoho výrobce někomu připadala v žaludku jako kámen a druhý si ji nemohl vynachválit. Výkonnostní cyklisté spíše spoléhají na běžnou stravu (ovoce, sladké pečivo atd.), což může vést kvůli delšímu trávení k poklesu výkonnosti či žaludečním problémům vlivem velkého obsahu vlákniny. V ideálním případě je vhodné sníst potraviny a nápoje s vysokým obsahem sacharidů do 15 minut po zatížení. To je doba, kdy jsou enzymy zodpovídající za tvorbu glykogenu nejaktivnější a nejrychleji doplňují vyčerpaný glykogen (Clarková, 2000). Mezi profesionálními cyklisty je stále oblíbenější použití glutaminu, který se užívá ve dvou dávkách, druhou dávku zkonzumujeme před spaním. Profesionálové samozřejmě také nezapomínají na ochranu svalové hmoty doplněním větvených aminokyselin BCAA ve správném poměru. Zde dělají výkonnostní cyklisté největší chyby, neboť nedoceňují význam regeneračních prostředků. K hydrataci je vhodné

59

použít nápoje se zvýšeným obsahem elektrolytů, které je velmi důležité doplnit. Co se týče doplnění tekutin, nejsou mezi oběma skupinami velké rozdíly. Pokud jde o zdroje, ze kterých cyklisté získávají své znalosti o potravinových doplňcích, tak profesionální cyklisté čerpají buď ze svých zkušeností a znalostí, které jim předal jejich současný nebo dřívější trenér, nebo doplňují své znalosti v odborné literatuře. To vnímám jako správné, protože cyklisté na nejvyšší úrovni by si měli uvědomovat důležitost suplementace a vědět o ní pokud možno co nejvíce. V přípravném období ubývá využití energetických gelů a energetických tyčinek, které lze nahradit běžnou stravou, také téměř odpadá používání různých stimulantů, které jsou vhodné především před závodem na zlepšení koncentrace na výkon. Naopak narůstá používání různých spalovačů tuků, ať už L-Karnitinu nebo jiných stimulantů na zrychlení metabolismu. V přípravném období je značně omezené užívání regeneračních nápojů, glutaminu nebo větvených aminokyselin (BCAA), které jsou vhodné pro podporu růstu svalů a zabraňují jejich devastaci po ukončení tréninku. Zvýšená je obava o klouby, proto většina cyklistů obou skupin v přípravném období užívá doplňky právě na ochranu kloubů. U 90 % dotazovaných cyklistů působí suplementy kladně na jejich organismus. Pouze dva cyklisté necítí žádný vliv v suplementaci v žádné fázi výkonu. Oba sportovci patří do skupiny výkonnostních cyklistů. Podle dosažených odpovědí cyklistům pomáhají doplňky k lepší koncentraci, k oddálení únavy, ochraně proti křečím, doplnění energie v průběhu výkonu, tak také k šetření organismu a zrychlení regenerace. Velmi důležité je vyzkoušet si více doplňků stravy a zjistit, který na daný organismus působí nejlépe a nevyvolává žádné problémy. Podle Clarkové, (2000) sportovní zátěž především vytrvalostního charakteru, klade velké nároky na stabilitu vnitřního prostředí. Důležité je pít s dostatečným předstihem, jde o udržení rovnováhy mezi příjmem a výdejem tekutin. Já přikládám hydrataci organismu velkou váhu. Závisí na intenzitě zatížení, podle toho ředíme sportovní nápoj. U intenzivnějšího výkonu se používají především méně naředěné sportovní nápoje. Jiné je to u vytrvalostního výkonu např. při silničním závodě, zde je vhodné zprvu pít méně koncentrované nápoje a před závěrem využít nápoj s vyšším obsahem cukrů a sodíku. Výkonnostní cyklisté už tolik nedbají na poměr ředění a na 60

druh sportovního nápoje. Jak je patrné z grafu č. 10, i využití regeneračních nápojů je častější u profesionálů.

6. Závěr V této práci jsem se zabýval využíváním potravinových doplňků profesionálními a výkonnostními cyklisty. Z výsledků práce vyplývá, že mezi oběma dotazovanými skupinami jsou rozdíly v používání potravinových doplňků. Správná suplementace je velmi složité téma. Mění se s dobou a každým rokem jsou poznatky o této problematice větší. Ve výzkumném souboru bylo 60 % výkonnostních cyklistů a 40 % profesionálních cyklistů. Největší rozdíly mezi těmito dvěma skupinami byly v používání vitamínů a minerálů, v doplňování energie po výkonu formou regeneračních prostředků. Dále pak je rozdíl v užívání suplementů v různých fázích sezony. V přípravném období se suplementaci věnují více profesionálové než výkonnostní cyklisté. V ostatních ohledech jsou výsledky celkem vyrovnané. Je ovšem otázkou, do jaké míry byly dotazníky vyplňovány pravdivě, neboť obzvláště profesonální jezdci si většinu svých stravovacích návyků velmi pečlivě střeží. Je jasné, že každý organismus je jiný a my sami si musíme najít a hlavně vyzkoušet to, co je pro nás nejlepší a co nám nepůsobí žádné potíže. Lidé s vyšší a pravidelnou aktivitou by neměli zanedbávat používání potravinových doplňků. Je velkou chybou myslet si, že výkonnostní cyklisté nepotřebují potravinové doplňky. Určitě je pravda, že není nutná specificky sestavená výživa ani moderní formy legálních podpůrných prostředků. Jinak tomu musí být u profesionálů. Profesionální sportovec nemůže vystačit s běžnou stravou a využívání potravinových doplňků je nutností. Tato práce by mohla přispět k lepší orientaci v používání potravinových doplňků cyklistům, kteří chtějí zlepšit svoji výkonnost. Informace o suplementačních zásadách cyklistů by mohli pomoci trenérům v jejich praxi. Vzhledem k mému zájmu o trenérskou činnost a sportovní výživu obecně, byla tato práce pro mne velkým přínosem a doufám, že nabyté znalosti v budoucích letech plně využiji. 61

7. Použitá literatura CLARKOVÁ, N. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2000. 272 s., ISBN 80-247-9047-5. CLARKS, N. Sports Nutrition Guidebook. 1. vyd. Human Kinetics, 2008. 461 s., ISBN13: 978-0-7360-7415-5. Deutsches Ernährungsberatungs und informationsnetz.1999-2012. Vitamine online . citováno 18. 3. 2012 . Dostupné z WWW: . Deutsches Ernährungsberatungs und informationsnetz. 1999-2012. Mineralstoffe online . citováno 18. 3. 2012 . Dostupné z WWW: . Deutsches Ernährungsberatungs und informationsnetz. 1999-2012. Vor dem Wettkampf (Pre-Workout-Nutrition) online . citováno 18. 3. 2012 . Dostupné z WWW: . Deutsches Ernährungsberatungs und informationsnetz. 1999-2012. Nach dem Wettkampf online . citováno 18. 3. 2012 . Dostupné z WWW: . DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha: Olympia, 2002. ISBN 978-80-73-76-130-1. HENKE, S. A KOLEKTIV. Skripta pro trenéry cyklistiky. Jičín: RK Tisk, 2007. 164 s. FOŘT, P. Co (ještě) nevíte o výživě (i ve sportu). 1. vyd. Pardubice: Východočeská tiskárna, spol. s.r.o., 2011. 190 s., ISBN 80-86-462-02-1. FOŘT, P. - Sport a správná výživa. 1. vyd. Praha: Ikar, 2002. 352 s., ISBN 80-2490124-2.

62

Jamurtas, A. 2011. The effects of low and high glycemic index fous on exercise performace and beta-endorphin online . Journal of the international society of sports nutrition citováno 13. 4. 2012 . Dostupné z WWW: . KONOPKA, P. Sportovní výživa : průvodce sportem. 1. Vyd. České Budějovice: KOPP nakladatelství, 2004. 125 s., ISBN 80-7232-228-1. KONOPKA, P. Cyklistika. 9. vyd. Liberec: ReproArt, a.s., 2007. 198 s., ISBN 978-80254-0258-0. LANDA, P. Cyklistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 128 s., ISBN 80247-0725-X. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2008-2012. Biorytmy online . citováno 10. 3. 2012 . Dostupné z WWW: . MAUGHAN, J., M., BURKU, L., M. Výživa ve sportu : příručka pro sportovní medicínu. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 311 s., ISBN 80-7262-318-4. Rozumné hubnutí. Tabulka GI potravin online . citováno 18. 3. 2012 . Dostupné z WWW: . SEKERA, J., VOJTĚCHOVSKÝ, O. Cyklistika : průvodce tréninkem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 184 s., ISBN 978-80-257-2911-4. SELIGER, V., CHOUTKA M. Fyziologie sportovní výkonnosti. 1. vyd. Praha: Olympia, 1982. 120 s. SKOLNIK, H., CHERNUS, A. Výživa pro maximální sportovní výkon. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 240 s., ISBN 978-80-247-3847-5. SHARON, M. Komplexní výživa : správná cesta ke zdraví. 1. vyd. Praha: Pragma, 1994. 193 s., ISBN 80-85213-54-0. SHARON, M. Moderní výživa od A do Z : malá encyklopedie výživy. 1. vyd. Praha: Euromedia CS, s.r.o., 1998. 226 s., ISBN 80-902502-1-1. 63

Univerzita Maryland Medical Center (UMMC). Karnitin (L-Karnitin) online . citováno 18. 3. 2012 . Dostupné z WWW: . Williams, M.H. 2005. Dietary Supplements and Sports Performance: Minerals online . Journal of the international society of sports nutrition citováno 13. 4. 2012 . Dostupné z WWW: . Williams, M. 2005. Dietary Supplements and Sports Performance: Amino Acids online . PubMed Central Journal List citováno 13. 4. 2012 . Dostupné z WWW: . WOOTTON, S. Nutrition for sport. 1. vyd. Oxford: Facts on file publications, 1988. 199 s., ISBN 0-8160-1479-1.

64

8. Seznam tabulek a grafů Tab. 1. Používání vitamínů sportovci a nesportovci Tab. 2. Používání minerálů sportovci a nesportovci Tab. 3. Schematický postup doplnění uhlohydrátů před soutěží Tab. 4. Potraviny a jejich hodnoty glykemického indexu Tab. 5. Suplementy v různých fázích sezony

Graf č. 1 Rozdělení cyklistů podle úrovně výkonnosti Graf č. 2 Rozdělení cyklistů podle druhu cyklistiky Graf č. 3 Značky suplementů Graf č. 4 Použití vitamínů Graf č. 5 Suplementace před výkonem Graf č. 6 Suplementace při výkonu Graf č. 7 Suplementy po výkonu Graf č. 8 Zdroje Graf č. 9 Účinnost využití suplementů Graf č. 10 Využití sportovních nápojů

65

9. Seznam příloh Příloha 1

Dotazník

Vážení sportovci, Jmenuji se Michal Bednář a jsem studentem Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, obor Tělesná výchova sport se specializací Cyklistika. Ve své bakalářské práci provádím výzkum, kterým chci zjistit odlišnosti používání potravinových doplňků výkonnostními a profesionálními cyklisty. Rád bych Vás požádal o spolupráci při vyplnění následujícího dotazníku. Vyplňte prosím dotazník co nejpravdivěji a dle specifikací vašeho přístupu k výživě v cyklistice. Vyplnění dotazníku zabere cca 15-20 min. Veškeré údaje zjišťované a zapsané v tomto dotazníku slouží k výzkumu výživy v cyklistice, o odlišnostech v přístupu k výživě v jednotlivých výkonnostních kategoriích. 1. Kterých závodů se účastníte?

2. Které tři nejlepší výsledky jste měl v loňské sezoně?

3. Kolik závodů ročně absolvujete?

4. Které značky suplementů (potravinových doplňků) využíváte?

5. Které využíváte vitamínové doplňky?

6. Které užíváte doplňky stravy před závodem?

66

7. Které užíváte doplňky stravy při závodě?

8. Které užíváte doplňky stravy po závodě?

9. Které suplementy (výživové doplňky) používáte v tréninkových dnech?

10. Dělají vám některé suplementy zdravotní potíže? Popř. jaké?

11. Jak se rozhodujete o používání doplňků? (z internetu, z literatury, od trenéra nebo kamaráda). 12. Můžete na sobě reálně posoudit účinnost používaných potravinových doplňků?

13. Jak zajišťujete pitný režim (jak často pijete) při zátěži?

14. Který druh nápoje používáte (iontový nápoj, voda, atd.)?

15. Jak se liší vaše používání potravinových doplňků v přípravném a v závodním období? (co využíváte více nebo méně v závodním období a naopak, atd.)

Děkuji za zodpovězení dotazníku

67