UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Fórum pedagogické kinantropologie Svatoňova Stráž
Editorka Petra Matošková
Praha 2012
1
Sborník abstraktů a prezentací ze semináře „Fórum pedagogické kinantropologie“ pořádaného ve dnech 20. – 22. 9. 2012
Seminář byl příspěvkem k řešení výzkumných záměrů AKTIVNÍ ŽIVOTNÍ STYL V BIOSOCIÁLNÍM KONTEXTU, evid. č. MSM 0021620864 a projektu GAČR Kvalita kurikula a výuky v oborech školního vzdělávání P407/11/0262, 2011-2013
Pořadatel: Místo konání:
UK FTVS Praha ve spolupráci s PedF MU Brno Výcvikové středisko UK FTVS, Stráž nad Nežárkou
Odborní garanti: Doc. PhDr. Vladimír Süss, Ph.D. (FTVS UK) Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. (PedF MU)
Editorka:
PhDr. Petra Matošková, Ph.D.
© Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu
ISBN 978-80-86317-98-4 2
ÚVODEM
Předkládaná elektronická publikace je sestavena z abstraktů a prezentací příspěvků přednesených na vědeckém semináři „Fórum pedagogické kinantropologie“, který se tradičně pořádá na podzim ve Stráži nad Nežárkou. Jedná se o každoroční setkání akademických pracovníků zabývajících se otázkami pedagogické kinantropologie. Tyto semináře dlouhodobě navazují na pracovní setkání „Didaktické společnosti“, jejíž členové pod vedením prof. Dobrého a doc. Svatoně řešili již v 80. letech 20. století výzkumné úkoly týkající se didaktiky TV. V průběhu semináře zazněly příspěvky věnované tradiční problematice pedagogické kinantropologie. Seminář byl podporován a pořádán v souladu s výzkumnými záměry „Aktivní životní styl v biosociálním kontextu, evid. č. MSM 0021620864“ Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a projektu GAČR Kvalita kurikula a výuky v oborech školního vzdělávání P407/11/0262, 2011-2013. Abstrakty i prezentace jsou řazeny podle abecedního pořadí příjmení hlavních autorů. Za jazykovou a odbornou úroveň odpovídají autoři jednotlivých příspěvků.
Petra Matošková Editorka
3
OBSAH AHOJ, MÁM Z TĚLOCVIKU HRŮZU ................................................................. 5 Pavel Červinka
HODNOCENÍ VYUČOVACÍCH JEDNOTEK TĚLESNÉ VÝCHOVY ŽÁKY S ROZDÍLNOU VÝKONNOSTÍ ............................................................................ 6 Karel Frömel1, Krzysztof Skalik2, Zbyněk Svozil1, Dorota Groffik2, Jana Vašíčková1, František Chmelík1
KDE SE STALA CHYBA? ..................................................................................... 7 Kamil Janiš ml.
PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI V OBLASTI TV PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A ZPŮSOBY JEJICH OVĚŘOVÁNÍ ..................................................................... 8 Ilona Kolovská
ZAMYŠLENÍ NAD POJÍMÁNÍM KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ ............................................................................................................. 9 Vladislav Mužík, Petr Vlček
INTERVENČNÍ PROGRAMY (POZNÁMKY A PODNĚTY PRO DISKUSI NA SEMINÁŘI) .......................................................................................................... 10 Viléma Novotná
TĚLESNÁ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH ....................................... 11 Jitka Pokorná1, Petr Jansa2
VYUŽÍVÁNÍ DIDAKTICKÝCH ŘÍDÍCÍCH STYLŮ V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY: VÝSLEDKY ANALÝZY ................................... 12 Jiří Sliacky
VÝZKUM V KINANTROPOLOGII ..................................................................... 13 Vladimír Süss
PADESÁT LET INTERAKČNÍHO BÁDÁNÍ V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ A SPORTOVNÍ PRAXI............................................................................................ 14 Jana Šafaříková
KURIKULUM TV V NĚMECKY MLUVÍCÍ OBLASTI EVROPY ....................... 15 Petr Vlček, Vladislav Mužík
4
AHOJ, MÁM Z TĚLOCVIKU HRŮZU Pavel Červinka Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra atletiky
Abstrakt Článek je zaměřen na řešení dvou problémů – možným využitím internetu při výzkumu v pedagogické kinantropologii a příčinami vzniku negativního vztahu k tělesné výchově společně se zkoumáním způsobu řešení tohoto záporného vztahu. Data k této otázce byla získána pomocí zadání vybraných slovních spojení do internetových vyhledávačů. Takto získaná vyjádření žáků, publikovaná pod různými webovými stránkami, byla podrobena analýze a dále se pracovalo pouze s validními příspěvky, kterých bylo 83. Ty byly rozděleny po obsahové analýze do šesti skupin, definovaných na základě výskytu společných znaků, vyjadřujících příčinu vzniku záporného vztahu k tělesné výchově, respektive do tří skupin v případě řešení této konfliktní situace. Při hodnocení získaných dat vyplynulo, že data získaná uvedenou metodikou lze využít při výzkumu v pedagogické kinantropologii, ale je třeba přesně určit po jejich obsahové analýze, která jsou validní a která nikoli. Internetové příspěvky mají svá úskalí, přičemž k základním patří pravdivost a originalita příspěvku a objektivita příspěvku. Z šetření zkoumané skupiny 83 probandů s negativním vztahem ke školní tělesné výchově vyplynulo, že existuje z pohledu příčiny a chování několik přesně definovatelných skupin. Nejpočetnější, celých 32,5 % souboru, byla skupina žáků, kteří sice aktivně sportují, ale přesto se u nich utváří negativní vztah k tělesné výchově, což je dáno obsahem kurikula, výkonovou motivací anebo osobností pedagoga. Rozsáhlou skupinu představuje i kategorie žáků primárně nesnášejících jakýkoli pohyb. Velká je i skupina žáků, kteří jsou pohybově neúspěšní a v kombinaci s výkonovou orientací kurikula a osobností učitele u nich dochází ke stresovým situacím ústícím až v úzkostné stavy, případně i diagnostikovatelnou sociofobii či anticipační úzkost. Klíčová slova pedagogicko-kinantropologický výzkum, analýza dat z internetu, negativní vztah k tělesné výchově, příčiny negace tělesné výchovy PREZENTACE
5
HODNOCENÍ VYUČOVACÍCH JEDNOTEK TĚLESNÉ VÝCHOVY ŽÁKY S ROZDÍLNOU VÝKONNOSTÍ Karel Frömel1, Krzysztof Skalik2, Zbyněk Svozil1, Dorota Groffik2 Jana Vašíčková1, František Chmelík1 1
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc
2
Akademia Wychowania Fizycznego, Katowice, Polsko
Abstrakt Sledování stavu a trendů v tělesné výchově je nezastupitelnou součástí diagnostiky motorického vývoje dětí, pohybové aktivity a životního stylu. Cílem studie je zjistit stav a trendy v hodnocení vyučovacích jednotek tělesné výchovy (VJTV) chlapci a děvčaty v rozdílných edukačních systémech v kontextu s jejich subjektivně hodnocenou sportovní a fyzickou výkonnosti (dále jen výkonnost). Výzkum probíhal v rámci pedagogických praxí studentů tělesné výchovy (TV) na základních a středních školách v České republice a v Polsku. Školy byly vybírány každoročně v letech 2000 až 2011 podle místa bydliště praktikantů a celkem na výzkumu participovalo 25988 českých a 21205 polských studentů. V závěru hodin byl užit anonymně dotazník k hodnocení VJTV v české a polské verzi s dimenzí kognitivní, emotivní, zdravotní, sociální, vztahovou, kreativní a doplňující dimenzí „role žáka“. Pro analýzu byli chlapci i děvčata rozdělení podle subjektivního posouzení výkonnosti na skupiny s nižší a vyšší výkonností. Polští i čeští chlapci a děvčata s vyšší výkonností hodnotili VJTV ve všech dimenzích i celkově lépe než chlapci a děvčata s nižší výkonností. V průběhu tří časových čtyřletých period od roku 2000 do roku 2011 dochází k poklesu v celkovém pozitivním hodnocení VJTV u všech skupin, kromě polských děvčat s nižší výkonností. Nejnižší hodnocení a největší pokles v celkovém hodnocení vykazují česká děvčata a zejména čeští chlapci s nižší výkonností. Polský edukační systém s více VJTV v týdnu a jednooborovou profesní přípravou učitelů TV vytvářel po celou dobu výzkumu příhodnější podmínky pro pozitivní hodnocení VJTV žáky než český edukační systém. V profesní přípravě i ve vlastní školské praxi je třeba se více zaměřit na uspokojování potřeb žáků s nižší výkonností. TEXT 6
KDE SE STALA CHYBA? Kamil Janiš ml. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav pedagogických a psychologických věd
Abstrakt Prezentace je pojata jako diskuzní. Cílem prezentace je podnítit diskuzi k problematice realizace zdravotní tělesné výchovy v rámci základních škol, kdy sám autor v prezentaci nehledá žádnou konkrétní odpověď či možnosti odpovědí. Obsah je konfrontační a konfrontuje text současný a text relativně historický, jejichž obsah je totožný. Název prezentace vychází z aktuálnosti obou textů a ze skutečnosti existence určité marnosti snahy změnit současný stav. Klíčová slova zdravotní tělesná výchova, vzdělávání, výchova PREZENTACE
7
PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI V OBLASTI TV PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A ZPŮSOBY JEJICH OVĚŘOVÁNÍ Ilona Kolovská Západočeská univerzita v Plzni, Pedagogická fakulta, katedra tělesné výchovy
Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou podrobného profilu absolventa studijního oboru Učitelství pro mateřské školy na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni, souboru způsobilostí a jejich ověřování v oblasti tělesné výchovy. Klíčová slova způsobilosti, tělesná výchova v programech učitelství pro mateřské školy PREZENTACE
8
ZAMYŠLENÍ NAD POJÍMÁNÍM KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ Vladislav Mužík, Petr Vlček Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, katedra tělesné výchovy
Abstrakt Autoři se zamýšlejí nad posuzováním kvality vzdělávání v tělesné výchově (TV). Docházejí k závěru, že kvalitu vzdělávání nelze posuzovat bez souladu (kongruence) mezi vstupy, procesy a výstupy, tj. mezi hodnotovými východisky a projektovaným kurikulem, realizací projektovaného kurikula v pedagogické praxi a výsledky učení žáků. V této souvislosti se autoři zamýšlejí nad reálným posláním i podmínkami školní TV a navrhují konkretizovat cíl a koncepci TV. Cílem TV se může stát, v souladu s dalšími obory školního vzdělávání, příslušná dílčí gramotnost – pohybová gramotnost (physical literacy), které podle systematizace Naula (2003) odpovídá pohybová koncepce tělesné výchovy (movement education). Takto jasně vyjádřeným cílem (srov. s Čechovskou a Dobrým, 2010) může vzdělávání v TV dosáhnout požadované kongruence mezi vstupy, procesy a výstupy a mohou být stanovena kritéria kvality vzdělávání v TV. Klíčová slova kvalita vzdělávání, kvalita výuky, kurikulum tělesné výchovy, výuka tělesné výchovy, cíl tělesné výchovy, koncepce tělesné výchovy, pohybová koncepce tělesné výchovy, pohybová gramotnost, kongruence PREZENTACE
9
INTERVENČNÍ PROGRAMY (POZNÁMKY A PODNĚTY PRO DISKUSI NA SEMINÁŘI) Viléma Novotná Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra gymnastiky
Abstrakt Za intervenční pohybové programy mohou být považovány, podle zvoleného hlediska, programy vzdělávání na všech stupních škol – předměty tělesné výchovy (TV) a oborové studijní programy přípravy učitelů TV. V oblasti sportu to jsou programy sportovního tréninku, programy pohybového tréninku pohybových aktivit sportu pro všechny a specializované programy jednotlivých oborů kinantropologie aplikované pro různé skupiny populace. Ověřování intervenčních programů v praxi se nejvíce zaměřuje na obsah, na rozšiřování poznatkové základny o daných programech. Často je opomíjeno uvedení zvolené teorie a strategie přístupu k řešení problému, mapování intervence a evaluace aplikovaného programu. Je tedy nutno věnovat zvýšenou pozornost teoretickým základům intervenčních programů pro získávání dostatku věrohodných dat k argumentaci o významu pohybové aktivity, tělesné výchovy a sportu pro naši společnost. Další poznatky a podněty jsou uvedeny v knize: Jan Hendl, Lubomír Dobrý a kolektiv: Zdravotní benefity pohybových aktivit (monitorování, intervence, evaluace), Karolinum, 2011. Klíčová slova intervenční program, pohybová aktivita, tělesná výchova, sport PREZENTACE
10
TĚLESNÁ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Jitka Pokorná1, Petr Jansa2 Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra plavání a plaveckých sportů1, katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu2
Abstrakt Příspěvek řeší problematiku současné tělesné výchovy na druhém stupni základní školy po celoplošném zavedení školních vzdělávacích programů do školní praxe. Cílem článku je předložit dílčí výsledky šetření, které mělo za úkol monitorovat obory vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, popř. jejich propojení. Metodou dotazování bylo do šetření zapojeno 218 základních škol, resp. učitelů tělesné výchovy. Výsledky ukazují, že do tvorby školních vzdělávacích programů TV se zapojilo přibližně 60 % učitelů tělesné výchovy, kteří dnes na školách předmět vyučují. Téměř 90 % učitelů, kteří byli aktivně zapojeni do tvorby programů, vnímalo sestavení ŠVP pro předmět tělesná výchova jako časově náročné, více jak 1/2 se přiklonila i k odborné náročnosti. Pouze 1/3 učitelů vnímala sestavení školních vzdělávacích programů (ŠVP) pro svoji práci jako přínosné, poněkud více muži (40 %) než ženy (30 %). Také jen 16 % učitelů (a dalších 30 % částečně) spojuje zavedení ŠVP se změnou pojetí tělesné výchovy na základních školách. Dominantně byl na školách zaznamenán model rozvíjení náročnosti konkrétního učiva s návazností v dalším ročníku školní docházky. Z hlediska obsahu učiva pohybových činností jsme zaznamenali nižší procento zařazení tanců nebo cvičení s hudbou, s náčiním, úpolů a sezónních aktivit, které na některých školách nevyučují. Mezi aktivující prvky hodin TV k žákům nejvíce učitelé zařazují vedení části hodiny a účast žáků na rozhodování her (70 - 80 % učitelů). Více jak 80 % učitelů také v rámci hodin TV řeší teoretická témata, která souvisejí s pohybem, sportem a zdravím. 15 % učitelů tělesné výchovy však přiznalo absenci zdravotně orientovaných témat v rámci hodin tělesné výchovy. Signifikantní rozdíl odpovědí mezi pohlavím nebyl zaznamenán. Některé položky šetření jsou doplněny údaji ze šetření tělesné výchovy na středních školách (N:SŠ: n=225/ z toho 98 gymnázií; 127 ostatní SŠ; Ž-90, M-135). Klíčová slova vzdělávání, školní vzdělávací programy, učitel tělesné výchovy, učivo PREZENTACE 11
VYUŽÍVÁNÍ DIDAKTICKÝCH ŘÍDÍCÍCH STYLŮ V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY: VÝSLEDKY ANALÝZY Jiří Sliacky Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sportovních studií
Abstrakt Příspěvek popisuje výběr výzkumného vzorku a jeho popis pro potřeby videostudie tělesné výchovy realizované ve spolupráci IVŠV PdF MU Brno, KPS FSpS MU Brno a KTV PdF MU Brno. Dále shrnuje hlavní pohledy na spektrum didaktických řídících stylů a jeho přínos pro výuku tělesné výchovy. Hlavními body příspěvku jsou charakteristika kategoriálního systému pro kódování, cíle analýzy videodat z pohledu didaktických řídících stylů a výsledky této analýzy. Výsledky jsou prezentovány z pohledu procentuálního podílu jednotlivých kategorií kategoriálního systému, z pohledu procentuálního podílu využívaných didaktických řídících stylů a dále vzájemným porovnáním výsledků u učitelů s 2 – 5 lety praxe a 11 – 14 lety praxe a u učitelů ze škol do 200 žáků a ze škol nad 700 žáků. Na výsledky jsou potom navázány závěry z nich plynoucí a témata pro diskusi. Klíčová slova videostudie, didaktický řídící styl, kategoriální systém, tělesná výchova PREZENTACE
12
VÝZKUM V KINANTROPOLOGII Vladimír Süss Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra sportovních her
Abstrakt Cílem příspěvku bylo podat informaci o stavu výzkumu v kinantropologii s ohledem na pedagogickou kinantropologii, speciálně výzkum ve školní TV. Analýzou článků vydávaných v českých kinantropologických časopisech, které jsou zařazeny do seznamu recenzovaných časopisů s uznatelnými výsledky pro RIV, jsme došli k následujícím závěrům. V časopisech se objevilo téma zaměřené na školní TV v 10 % (27 % sportovní trénink, 7 % pohybové aktivity hendikepovaných a zbytek 56 % byl obecně věnován rozboru pohybových aktivit). Výzkumná témata jsou většinou úzce specializovaná a neřeší problematiku pedagogické kinantropologie v komplexu. Výzkumné práce jsou většinou deskriptivního charakteru a sledované soubory menšího rozsahu. Širší spolupráce mezi fakultami či řešitelskými týmy, až na výjimky, chybí. Klíčová slova výzkum, kinantropologie, školní TV PREZENTACE
13
PADESÁT LET INTERAKČNÍHO BÁDÁNÍ V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ A SPORTOVNÍ PRAXI Jana Šafaříková Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu
Abstrakt Interakční výzkumy umožňují postihovat kvalitu výuky, setkáváme se s nimi prakticky po celém světě. Dokládají, že zvýšení kvality interakce učitel - žák je klíčem ke zvýšení kvality vzdělávacích systémů. Ve vývoji metodologie lze vytipovat několik etap. V posledních 20 letech se používají především známé deskriptivně analytické systémy, resp. jejich modifikace, upravené verze systémů hodnotících činnost trenéra/kouče, různé dotazníky, action research a nebo kombinování více metod zkoumání. Nechybí statistické zpracování dat a počítačové programy. Vedle studií s různě velkými počty učitelů a žáků, výjimkou nejsou ani studie případové. Lindberg vytvořil novou metodu hodnotící vyučovací činnost učitele. Místní problémy, atmosféra či aktuální potřeby ovlivňují zaměření těchto bádání. Převládají dílčí výzkumné studie, řešící souvislosti mezi nějakou nezávisle proměnnou a interakcí učitel – žák jako závisle proměnnou. Nezávisle proměnnou je například gender, zdravotně postižený/nepostižený žák, typ školy a v ní různé etnické skupiny, učivo/obsah hodin tělesné výchovy, obsah a kvalita vzdělávacích kurzů pro učitele tělesné výchovy. Tématu interakce učitel - žák věnuje velkou pozornost i Hattie ve studii Visible Learning, Vytvořil přehled (league table) nejefektivnějších přístupů (učitele) ke zvýšení výkonu (žáka). V horní části pořadí dominují programy navržené ke zvýšení kvality interakcí U-Ž. V posledních letech lze postřehnout i snahu získaná data z interakčních výzkumů dále interpretovat v podobě určitých návodů učitelům, například jak se učitel může v konkrétní didaktické situaci chovat. Klíčová slova interakce učitel – žák, faktory ovlivňující interakci učitel – žák, interakční výzkum, metodologie interakčních výzkumů PREZENTACE LITERATURA 14
KURIKULUM TV V NĚMECKY MLUVÍCÍ OBLASTI EVROPY Petr Vlček, Vladislav Mužík Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, katedra tělesné výchovy
Abstrakt Příspěvek přináší aktuální informace o tvorbě projektovaného kurikula tělesné výchovy v německy mluvících zemích Evropy (Švýcarsku, Německu, Rakousku, Lucembursku a Lichtenštejnsku). Na základě informací z desáté Sommerakademie (bienální konference, která se tentokrát uskutečnila ve švýcarském Magglingenu) autoři upozorňují na prosazující se koncepci tělesné výchovy v účastnických zemích a porovnávají současný stav diskuse týkající se vzdělávacích dokumentů v německy mluvících zemích s Českou republikou. Autoři dochází k závěru, že diskutovaná problematika má v porovnávaných zemích diametrálně odlišný obsah, analyzují příčiny této situace a připojují některá doporučení pro revize projektovaného kurikula v České republice. Klíčová slova projektované kurikulum, vzdělávací dokumenty, srovnání, komparace, tělesná výchova, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Česká republika PREZENTACE
15
