VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Bc. ONDŘEJ ŠTRBA
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
HLAVNÍ SPECIALIZACE: MEZINÁRODNÍ OBCHOD
TÉMA: ČÍNSKÉ INVESTICE V EVROPĚ
2013
Bc. ONDŘEJ ŠTRBA
Poděkování
Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu práce doc. PhDr. Pavlu Neumannovi, Ph.D. za vstřícnost, cenné rady a zejména zájem, se kterým se textu věnoval. Děkuji také všem zaměstnancům českého zastupitelského úřadu v Pekingu za čas, který mi věnovali v průběhu mé půlroční stáže, a ochotu, se kterou mi umožnili načerpat cenné zkušenosti a získat základní orientaci ve složité problematice čínského hospodářství. Na závěr děkuji své rodině, která mi po dobu studia byla důležitou oporou.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Čínské investice v Evropě“ vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne:
Podpis:
Obsah
Úvod .................................................................................................................................................................................................. 1 Použitá metodika..................................................................................................................................................................... 3 1) Kapitola 1 - Základní rysy investiční aktivity Čínské lidové republiky v Evropě .................. 5 1.1) Proces liberalizace a vývoj odvětvové struktury investic plynoucích z Číny do Evropy ....... 5 1.1.1) Průběh liberalizace investic .......................................................................................................................... 7 1.1.2) Odvětvová struktura čínských investic ................................................................................................... 8 1.2) Formy a metody vstupu čínských investic do Evropy ........................................................................... 12 1.2.1) Greenfield investice ........................................................................................................................................ 14 1.2.2) Fúze a akvizice .................................................................................................................................................. 15 1.2.3) Joint venture a pobočky ............................................................................................................................... 17 1.3) Vazba čínských investic v Evropě na světovou ekonomickou krizi ............................................... 19 1.3.1) Nákup evropských společností................................................................................................................. 21 1.3.2) Nákup dluhopisů evropských vlád ......................................................................................................... 23 2) Kapitola 2 - Evropa jako příjemce čínských investic .............................................................................. 26 2.1) Investiční pobídky a bariéry v Evropě a jejich vliv na čínské investice ....................................... 26 2.1.1) Investiční pobídky........................................................................................................................................... 27 2.1.2) Překážky ............................................................................................................................................................... 30 2.2) Geografické zacílení čínských investic v Evropě ...................................................................................... 34 2.2.1) Západní Evropa................................................................................................................................................. 37 2.2.2) Střední a východní Evropa.......................................................................................................................... 38 2.3) Významné uskutečněné a plánované investiční projekty ................................................................... 38 2.5.1) Koupě podílu v Barclays .............................................................................................................................. 40 2.5.2) Akvizice Addax Petroleum .......................................................................................................................... 41 2.5.3) Stavba polské dálnice A2 ............................................................................................................................. 42 2.5.4) Koupě automobilky Volvo ........................................................................................................................... 44
2.5.5) Akvizice norské společnosti Elkem ........................................................................................................ 45 2.5.6) Zřízení logistického centra Huawei ....................................................................................................... 46 2.5.7) Kontrakt na stavbu jaderných reaktorů .............................................................................................. 48 3) Kapitola 3 - Vyhodnocení dopadů čínské investiční aktivity v Evropě ...................................... 50 3.1) Pozitivní a negativní dopady čínských investic v Evropě .................................................................... 50 3.1.1) Ekonomické dopady čínských investic v Evropě ............................................................................ 50 3.1.2) Politické dopady čínských investic v Evropě .................................................................................... 53 3.2) Žádoucí kroky pro pokračování oboustranně výhodné spolupráce .............................................. 57 3.3) Racionalita obav Evropy z čínských investic.............................................................................................. 60 Závěr ........................................................................................................................................................... 64
Seznam zkratek
ABC
Agricultural Bank of China
BOC
Bank of China
BIT
Bilateral Investment Treaty
CCB
China Construction Bank
CCECC
China Civil Engineering Construction Corp
CDB
China Development Bank
CJV
Cooperative Joint Venture
CIC
Čínská investiční korporace
CNBSC
China National BlueStar Corporation¨
CNOOC
China National Offshore Oil Corporation
COVEC
Čínská zahraniční stavební společnost
CSCC
China’s Shanghai Construction Co.
CTG
Three Gorges Corp.
EC
Evropská komise
ECB
Evropská centrální banka
EDF
Electricité de France
EDP
Energias de Portugal SA
EJV
Equity Joint Venture
EU
Evropská unie
GNPHC
Guangdong Nuclear Power Holding Corporation
HPD
Hrubý domácí produkt
ICBC
Industrial and Commercial Bank of China
IMF
Mezinárodní měnový fond
IP
Investiční pobídky
M&A
Fúze a akvizice
ME
Střední podniky
MOFCOM
Ministerstvo financí Čínské lidové republiky
NBSC
Čínský statistický úřad
NDRC
Národní komise pro rozvoj a reformu
OPZI
Odchozí přímé zahraniční investice
PBC
Čínská národní banka
PPZI
Příchozí přímé zahraniční investice
PZI
Přímé zahraniční investice
R&D
Výzkum a vývoj
RMB
Čínský jüan
SAR
Speciální administrativní region
SASAC
Komise pro administrativu a dohled nad státním majetkem
SE
Malé podniky
SEZ
Speciální ekonomická zóna
SME
Malé a střední podniky
SRN
Německá spolková republika
TE
Tržní ekonomika
UNCTAD
Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji
V4
Země Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko)
WTO
Světová obchodní organizace
Úvod
Čínská lidová republika je fenoménem, který se podílí na určování tempa světového hospodářství, v mnoha oblastech předhání své západní vzory a v posledním desetiletí dramaticky zvyšuje svůj hrubý domácí produkt (HDP). Je to však také země se sociálními, hospodářskými i systémovými problémy a překážkami, které rychlý růst v budoucnosti pravděpodobně zbrzdí a není jisté, zda Čína na současné bouřlivé období dokáže navázat dlouhodobou stabilitou. Mnohé z největších světových společností jsou čínské, mají v Číně základní složky svého podnikání nebo by bez čínského kapitálu přestaly existovat. Ve finančním sektoru čínské banky svojí velikostí konkurují největším evropským bankovním společnostem, mnohé čínské soukromé i státní firmy se chystají v brzké době globálně expandovat a v následujících deseti letech pravděpodobně dojde k přepsání světových business žebříčků v jejich prospěch. Díky obrovským přebytkům obchodní bilance se Číně podařilo nashromáždit více jak tři biliony amerických dolarů. Tyto prostředky bude chtít Čína investovat, znásobit a proměnit je přímo v moc a vliv. Světová hospodářská krize nejvíce postihla Spojené státy a Evropu, která se v současnosti se nachází na rozcestí. Rozhodnutí o dalším směřování bude určující pro její budoucnost. Nezaměstnanost v mnohých státech dosahuje vysokých hodnot, evropské banky žádají o pomoc a vlády téměř každé země počítají s nejhorším, připravují krizové plány a zavádějí úsporná opatření. V Evropě strmě klesají ceny pozemků i staveb, krachují společnosti a podmínky pro vstup cizího kapitálu jsou tak více než příznivé. Čína si tuto situaci velmi dobře uvědomuje. V roce 2011, kdy svět proti očekávání nenašel řešení hospodářské krize, Čína zdvojnásobila objem svých investic do Evropy. Mnozí evropští politici čínský přístup přijali jako vítanou pomoc při boji s poklesem hospodářského výkonu a řešení nedostatku kapitálu.
1
Evropská unie (EU), s populací přes půl miliardy lidí a relativně vysokou kupní silou, ve svém celku představuje obchodně nejsilnější uskupení na zemi. Podíl EU na čínském exportu je více jak patnáctiprocentní a tak se jakákoliv turbulence na evropském trhu, pokles koupěschopnosti, úvěruschopnosti nebo ratingu jednotlivých zemí projevuje přímo v čínské obchodní bilanci. Čína je také velmi důležitá pro evropské importéry. V souvislosti se vznikem čínské stření třídy rapidně vzrůstá poptávka po evropském luxusním zboží. Před rozvolňováním vazeb v EU, poklesem ochoty sdružených států spolupracovat a hrozícím zaváděním překážek obchodu a investic se Čína musí mít na pozoru. Tato práce analyzuje investiční toky plynoucí z Čínské lidové republiky do Evropy, cíle, které tyto investice mají a reakci jednotlivých zemí na ně a zkoumá i jejich dopady a projevy. Práce se zabývá problematikou na úrovni kontinentu, EU i jednotlivých států v EU a mimo ni. Analýza se zaměřuje na investice hmotné a kapitálové, jako jsou nákupy existujících firem, stavby nových podniků nebo rozšiřování kapacity stávajících, finanční, mezi které je možno zařadit nákupy cenných papírů, akcií a obligací i nehmotné, které slouží k získání know-how pro výzkum, vývoj a výrobu. V první kapitole se práce soustředí na teoretický úvod do problematiky a historické a současné trendy, které lze v čínských investicích sledovat. Analyzuje také způsoby, kterými se čínský kapitál do Evropy dostává. Smyslem první kapitoly je připravit teoretický základ a uvést celou práci do kontextu. Druhá kapitola se ve svém úvodu zaměřuje na způsob, jakým Evropa k čínským investicím přistupuje a kam nejčastěji čínské investice směřují, ve druhé části se pak soustředí na nejvýznamnější investice uplynulých sedmi let. Tyto investice, z nichž každá proběhla v jiné situaci, prostředí, i průmyslovém odvětví, jsou vybrány tak, aby ilustrovaly teoretické koncepty uvedené v první kapitole. Třetí kapitola se zabývá vlivem čínských investic na Evropu. Hodnotí jak politické, tak ekonomické dopady sílícího přílivu čínského kapitálu. V druhé části třetí kapitoly práce navrhuje korky, které by bylo vhodné na obou stranách učinit, aby bylo dosaženo v oblasti investic oboustranně výhodné spolupráce. Závěr třetí kapitoly je věnován krátkému zhodnocení současného evropského negativního sentimentu vůči čínským investicím. 2
Cílem práce je připravit podklad pro hlubší rozbor jednotlivých investic a poskytnout přehledný a ucelený materiál pokrývající současnou čínskou investiční aktivitu na území Evropy. Práce nehodnotí, zda Evropu čínské investice ohrožují ani, zda jsou reakce jednotlivých států na ně adekvátní nebo přehnané. V současné chvíli je velmi brzo takové závěry činit, protože situace závisí na příliš mnoha proměnných, a je nesrovnatelně složitější než v předchozí historii lidstva. Nelze s jistotou říci, že dvacáté první století bude čínské. Již dnes ale víme, že prostředky, které Čína investuje v Evropě, výrazně ovlivní budoucí vývoj Starého kontinentu. Tato práce tak, v neposlední řadě, poskytuje vodítko k úvahám o budoucím směřování Evropy jak z hlediska hospodářského, tak strategického a politického.
Použitá metodika
Pro zjednodušení srovnání hodnot a přehlednost jsou veškeré peněžní částky použité v práci uváděny v amerických dolarech převáděných podle platného historického kurzu dle údajů Mezinárodního měnového fondu (IMF, International Monetary Fund)1. Tato měna je zvolena proto, že ji používá většina materiálů, ze kterých analýza vychází, její převod do jiné měny by zákonitě snižoval přesnost práce a eurová aktiva se na čínských zásobách zahraničních měn podílí pouze zlomkem, zatímco aktiva v amerických dolarech tvoří přes sedmdesát procent čínských devizových rezerv. Prostorem pojmenovaným „Evropa“ se při popisu čínské investiční aktivity rozumí země označované tradičně za evropské včetně oblasti Ruské federace na západ od Uralu. Vzhledem k tomu, že čínské investice jsou cíleny spíše do východní části Ruska, která je bohatá na nerostné suroviny, bude se touto zemí práce zajímat pouze okrajově a jen v zásadních souvislostech. Pro určení příslušnosti země mezi rozvojové nebo rozvinuté pro potřebu statistiky se práce drží metodiky IMF, který Čínskou lidovou republiku řadí mezi asijské rozvojové země. Metodika IMF je robustní, mezinárodně uznávaná a v dubnu 2012 prošla revizí a aktualizací 2.
1
Exchange Rate Archives by Month. International Monetary Fund [online]. 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/fin/data/param_rms_mth.aspx 2 World Economic Outlook: Growth Resuming, Dangers Remain. Washington: International Monetary Fund, Publication Services, 2012. ISSN 978-1-61635-246-2. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/01/pdf/text.pdf
3
Toto zařazení je také sv souladu s Konferencí Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD, United Nations Conference on Trade and Development)3. Pokud není uvedeno jinak, pod pojmem Čína se rozumí oblast Čínské lidové republiky zvaná „Mainland“, ze které jsou vyjmuty Speciální administrativní oblasti Hongkong a Macao, protože tato území mají svá výrazná ekonomická a politická specifika. Toto rozdělení je v rozporu s čínskou „One China Policy“ a tak práce na tento rozpor upozorňuje, kdykoliv užívá data Čínského statistického úřadu (NBSC, National Bureau of Statisticsof China) nebo je to nutné pro lepší orientaci. Důvodem pro toto vyčlenění je politicko-ekonomický charakter Hongkongu a Macaa. Zejména Hongkong, který je ekonomickým zázrakem jihovýchodní Asie a v mnoha rozhodnutích je na čínské centrální vládě nezávislý, není možné bez zkreslení dat zařadit do jedné statistiky se zbytkem Čínské lidové republiky. Pojem investice je v případě nutnosti doplněn o určení směru toku kapitálu. Práce používá běžné rozdělení na příchozí (PPZI) a odchozí přímé zahraniční investice (OPZI). V celé práci je v geografických názvech a osobních jménech důsledně dodržována transkripce čínského jazyka zvaná pynyin, která se používá ve světových médiích a umožní snadnější hledání souvislostí dalším badatelům. Vzhledem k aktuálnosti tématu některé informace použité v textu nebyly ještě zahrnuty do oficiálních statistik a analýz a jsou dostupné pouze z médií. Veškeré údaje zmíněné v tisku jsou, kvůli protichůdným zájmům Číny a Evropy a tendenci ke zkreslování na obou stranách, před použitím ověřeny a pocházejí z důvěryhodných zdrojů.
3
World Investment Report 2011: Non-equity modes of international production and development. Švýcarsko: United Nations Publication, 2011. ISBN 978-92-1-112828-4. Dostupné z: http://www.unctad-docs.org/files/UNCTAD-WIR2011-Full-en.pdf
4
1) Kapitola 1 - Základní rysy investiční aktivity Čínské lidové republiky v Evropě 1.1) Proces liberalizace a vývoj odvětvové struktury investic plynoucích z Číny do Evropy
Celkový objem OPZI ve světě za posledních dvacet let výrazně vzrostl. Na Grafu 1, který vychází ze statistik UNCTAD, můžeme zřetelně pozorovat, jak se na investicích projevují období konjunktury světové ekonomiky i zpomalení. Dobře patrné jsou propady po splasknutí bubliny internetových společností zvaném „Dot Com Bubble Burst“4, kdy se nedůvěra na americkém trhu přelila do celého světa, a současná světová finanční krize, která se na objemu OPZI nejvýrazněji projevila v letech 2008 - 2009. Naopak asijská krize roku 1997 se na celkovém objemu OPZI téměř neprojevila, protože postižené asijské země v té době ještě nepatřily mezi významné světové investory.
Celkový objem odchozích přímých zahraničních investic ve světě mezi lety 1970 - 2011 2500000
100 Růst podílu rozvojových zemí
2000000
90 80
1500000
60 50
1000000
%
Mil. USD
70
40 30
500000
20 10
0
0
Rok Svět
Rozvojové země
Podíl rozvojových zemí
Graf 1 – Celkový objem OPZI ve světě mezi lety 1970 a 2011, zdroj dat UNCTAD, vlastní zpracování
4
MADSLIEN, Jorn. BBC: On 10 March 2000, the Nasdaq index of leading technology shares spiked, bursting the Dotcom bubble. BBC. Dotcom bubble burst: 10 years on[online]. 2010, 9.3.2010 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8558257.stm
5
Nejvýznamněji se za celou historii objem investic změnil s nástupem světové ekonomické krize, kdy jen za rok 2008 klesl celkový objem světových PZI o celou jednu třetinu, což představuje téměř 800 miliard USD. Krize však pohyb kapitálu zbrzdila pouze dočasně a následující tři roky byly ve znamení trvalého nárůstu investic. Zajímavé je také sledovat, jak se na odchozích přímých zahraničních investicích podílejí rozvojové země, mezi které tato práce řadí dle metodiky UNCTAD i Čínu. Jejich podíl na celkovém světovém objemu investic znázorňuje v Grafu 1 modrá linka, absolutní objemy v jednotlivých letech pak linka červená. Růst podílu OPZI ve prospěch rozvojových zemí v posledních 15 letech je v Grafu 1 zvýrazněn šedou barvou a lze jej přisuzovat i posilování Číny v globální ekonomice a realizaci zahraničních investic. Podíl Číny na celkových OPZI rozvojových zemí je v současnosti 17%, pokud však vezmeme v úvahu velikost čínské ekonomiky, je objem čínských investic plynoucích do zahraničí relativně malý. V budoucnosti, jak bude Čína sílit a snažit se zhodnotit přebytek domácích peněz, lze však očekávat další nárůst jejího podílu.
Celkový objem OPZI z Číny mezi lety 1970 - 2011 80000
10 První vlna liberalizace
Druhá vlna liberalizace
Třetí vlna liberalizace
9
70000
8
60000 7 6
40000
5
%
Mil. USD
50000
4
30000
3 20000 2
10000
1
0
0
Rok Objem čínských OPZI
Podíl Číny na celkových světových OPZI
Graf 2 - Celkový objem OPZI z Číny mezi lety 1970 – 2011, zdroj dat UNCTAD, vlastní zpracování
6
1.1.1) Průběh liberalizace investic Čínská investiční aktivita graduálně sílila v návaznosti na uvolňování podmínek zahraničního investování čínskou vládou. Na rozdíl od Ruska, které investice v zahraničí liberalizovalo skokově, Čína zvolila gradualistické uvolňování, stala se první rozvojovou zemí, která významně investovala v zahraničí a představila tak světu dosud neznámý koncept. Od první významné reformy, zavedení takzvané „Politiky otevřených dveří“ v roce 19785, Čína prošla třiceti lety postupného uvolňování omezení jak pro PPZI tak OPZI, které je možné rozdělit do tří období. První významné období se datuje mezi roky 1978 a 1991, kdy Čína opatrně zkoumala světový trh. Již od počátku „politiky otevřených dveří“ Čína vytvořila institucionální základ pro podporu PPZI i OPZI, v zahraničí pak mohly investovat obchodní státní podniky, které přispěly k zajištění nezbytných přírodních zdrojů, získání technologie nebo rozšíření exportních příležitostí6. Na rozvoji OPZI se významnou měrou projevila současná liberalizace PPZI. Zahraniční investoři do Číny přinášeli prostředky, které zvyšovaly kapacitu země k investicím v zahraničí. V roce 1985 čínská vláda reformovala zákon o OPZI a tím významně zjednodušila proces získávání povolení. Vytvořila také na svém území speciální ekonomické zóny (SEZ, Special Economic Zones)7, které orpti zbytku ekonomiky operují v mírnějším režimu a usnadňují zahraniční spolupráci a tok investic oběma směry. Nově mohly v zahraničí investovat i společnosti, které se primárně nezaměřovaly pouze na obchod.
Evropa v tomto období
v celkovém objemu investic zaujímala zanedbatelný podíl, nejvíce jich plynulo do Severní Ameriky, kde Čína nakupovala technologie a know-how, a do Austrálie bohaté na přírodní zdroje. V období od roku 1992 do roku 2001 čínská vláda začala aktivně podporovat domácí firmy, aby se prosazovaly v zahraničí. V roce 1999 poté došlo k zahájení „go global“ politiky, která chápe zahraničí jako zdroj růstu a rozvoje. Příjmy realizované prostřednictvím OPZI se staly oficiální součástí čínského rozvojového plánu a jedním z pilířů ekonomiky. Počáteční nadšení, které je dobře patrné ve středním oddílu označeném „Druhá vlna liberalizace“ v Grafu 2
Shang-Jin. UNIVERSITY OF CHICAGO. The Open Door Policy and China’s Rapid Growth: Evidence from City-Level Data. Chicago: University of Chicago Press, 1995. ISBN ISBN: 0-22638670-8. Dostupné z: http://www.nber.org/chapters/c8545.pdf 6 VOSS, Hinrich. The determinants of Chinese Outward Direct Investment. Velká Británie: MPG Books Group, UK, 2011. ISBN 9781848448964. 7 OTA, Tatsuyuki. TOYO UNIVERSITY. The Role of Special Economic Zones in Chinaís Economic Development As Compared with Asian Export Processing Zones: 1979 - 1995. 2003. Dostupné z: http://www.iae.univ-poitiers.fr/EURO-ASIE/Docs/Asia-in-Extenso-Ota-mars2003.pdf 5 WEI,
7
však ukončila v roce 1997 asijská krize, která s sebou přinesla nedůvěru čínské vlády a obavy o návratnost OPZI. Zřetelné turbulence v období předcházejícím vstupu Číny do Světové obchodní organizace (WTO, World Trade Organization) v roce 2001 jsou dány protichůdnými opatřeními čínské vlády ve vztahu k OPZI. Čína potřebovala konsolidovat a zachránit investiční projekty, které nepřinášely očekávané výsledky a vyvarovat se dalších ztrát a zpřísnila proto povolovací proces pro OPZI a kontrolu nad kapitálem opouštějícím zemi. Zároveň ale vytušila příležitost a podporovala čínské firmy specifických specializací, jako byly například společnosti vyrábějící textil, v jejich snaze proniknout za hranice. V tomto období se výrazně proměnilo geografické zacílení čínských investic. Čína začala více investovat v Africe a Jižní Americe a relativně více prostředků ve srovnání s rozvinutými ekonomikami posílala do rozvojových zemí. Rozvinuté země, jako USA nebo Kanada, které byly v předchozích obdobích hlavními příjemci čínských investic, ztratily své výsadní postavení. Ani v tomto období se čínské OPZI nezaměřily výrazně na Evropu. V posledním období liberalizace, které trvá od roku 2002 dodnes, se podmínky pro čínské investory výrazně změnily. Vstup do WTO pro Čínu znamenal nutnost otevřít domácí chráněný trh zahraničním investorům, kteří představují pro domácí podniky tvrdou konkurenci. Ty firmy, které mají dostatek prostředků na investice do zahraničí, diverzifikují své aktivity a na zahraničních trzích hledají nová odbytiště. Čínská vláda proto ulehčila svým investorům situaci tím, že decentralizovala schvalovací proces OPZI u většiny zemí na regionální úroveň, zjednodušila dokumentaci a staví se kladně k možnosti zmírnit omezení na vývoz kapitálu ze země (blíže k tomuto omezení v paragrafu 1.3). V tomto posledním období se Evropa stala skutečně významným příjemcem čínských investic a v současnosti předstihuje všechny ostatní země i uskupení, jak je možné pozorovat ve srovnání geografického zacílení investic v Grafu 3. 1.1.2) Odvětvová struktura čínských investic Čínské OPZI plynoucí do světa jsou stále ze tří čtvrtin nefinančního charakteru. První čínské společnosti, které následovaly „go global“ strategii, zajišťovaly primární potřeby čínského hospodářství, a proto byly výrobního a stavebního zaměření nebo se specializovaly na těžbu nerostných surovin. V souvislosti s evropskou dluhovou krizí, hospodářskou krizí v USA a z nich vycházejícím poklesem důvěry ve finanční trhy se podíl v krizových letech 2008 a 2009 dále změnil ve prospěch nefinančních investic. Tuto situaci ilustruje Graf 8 v kapitole 1.3.
8
Vývoj odvětvové struktury čínských investic, v nejaktuálnější statistice čínského ministerstva průmyslu a obchodu (MOFCOM, Ministry of Commerce) ukazuje Tabulka 1. V roce 2010, který je v současnosti posledním oborově rozděleným v čínských statistikách, Čína investovala do celého světa 68,8 miliard USD. Mezi prominentní obory patří Business služby, kam spadají činnosti jako vedení účetnictví, řízení lidských zdrojů, prodejní a after-sale. Velkou částí se na těchto investicích podílí služby související s outsourcingem a offshoringem, Čína se totiž v uplynulých deseti letech, spolu s Filipínami, uvedla jako outsourcingová velmoc a ohrožuje pozici Indie, která byla ještě před nedávnem pro outsourcing takřka synonymem. Je to přímý projev čínské „Go out“ strategie8 posledních dvou pětiletek, ve které vláda nabádá firmy všech oborů, aby pronikaly do zahraničí, zlepšovaly image země a připravovaly půdu pro další expanzi. Druhým významným odvětvím je historicky těžba, Čína shání nerostné suroviny, aby udržela rychlý ekonomický rozvoj a nákup těžebních společností, technologií, zařízení a zaměstnávání zahraničních expertů jsou jednou z cest, jak se k těmto zdrojům dostat. Protože Čína plánuje mít do roku 2030 sto jaderných reaktorů a průběžně jimi nahrazovat zastaralé a ovzduší zatěžující uhelné elektrárny, zajímá ji především uran, který se používá jako palivo nebo jako surovina k výrobě plutonia. Jednou z posledních významných evropských investic do těžby nerostných surovin Čína uskutečnila ve Velké Británii, když 7. února 2012 koupila Kalahari Minerals plc, která v Namibii provozovala a vlastnila rozsáhlé uranové doly. I když podíl investic do sektoru financí klesá, Čína stále investuje do bankovního sektoru. Je to důsledek toho, že mezinárodní expanze vyžaduje finanční zajištění a, protože Čína drží ohromné zásoby zahraničních měn, má prostředky k tomu, aby finanční služby svým firmám v zahraničí zajišťovala svými vlastními institucemi. Tento přístup je velmi podobný tomu, který už dlouhá desetiletí využívají japonská keiretsu a korejské čeboly. Bank of China (BOC), China Construction Bank (CCB), Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a Agricultural Bank of China (ABC), čtyři největší čínské banky, zvané také „Velké čínská čtyřka“, jsou přímo zastoupeny pobočkami v devíti zemích a nabízejí své služby kromě korporátní i soukromé klientele9. Rapidně také narůstá objem investic do sektoru stavebnictví. Čína vlivem ekonomického rozvoje investuje do rozvoje infrastruktury a bydlení a čínští developeři získávají zkušenosti na FACING THE RISKS OF THE “GOING OUT STRATEGY”: China Analysis. European Council on Foreign Relations [online]. 2012, č. 1, s. 11 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.ecfr.eu/page//China_Analysis_Facing_the_Risks_of_the_Going_Out_Strategy_January2012.pdf 9 FU, Jing. European network of Chinese banks grows. CHINA DAILY: Chinese Banks in Europe [online]. 2012, 13. 7. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://europe.chinadaily.com.cn/europe/cnbanksineuro/2012-07/13/content_15577502.htm 8
9
unikátních projektech, které nemají v zahraničí obdoby. Jen v roce 2011 Čína dle údajů čínského statistického úřadu investovala do stavby a rozvoje infrastruktury přes 3 biliony USD a oproti roku 2011 zvýšila tyto investice o téměř 30%10. Přes některé neúspěchy uplynulých let se začíná na čínské stavební společnosti pohlížet jako na vážné konkurenty zavedených západních developerů a dosahují dílčích úspěchů.
Odvětvová struktura čínských OPZI v letech 2004 – 2011, údaje v mil. USD Rok
Odvětví 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zemědělství, lesnictví, chovatelství, rybolov
288,66
105,36
185,04
271,71
171,83
342,79
533,98
797,75
Těžba
1800,21 1675,22
8539,51
4062,77
5823,51
13343,09 5714,86
14445,95
Výroba
755,55
2280,40
906,61
2126,50
1766,03
2240,97
4664,17
7041,18
Výroba a dodávky elektrické energie, zemního plynu a vody
78,49
7,66
118,74
151,38
1313,49
468,07
1006,43
1875,43
Stavebnictví
47,95
81,86
33,23
329,43
732,99
360,22
1628,26
1648,17
Doprava, uskladnění a poštovní služby
828,66
576,79
1376,39
4065,48
2655,74
2067,52
5655,45
2563,92
IT
30,50
14,79
48,02
303,84
298,75
278,13
506,12
776,46
Obchod
799,69
2260,12
1113,91
6604,18
6514,13
6135,75
6728,78
10324,12
Pohostinství
2,03
7,58
2,51
9,55
29,50
74,87
218,20
116,93
Bankovnictví
-
-
3529,99
1667,80
14048,00 8733,74
8627,39
6070,50
Reality
8,51
115,63
383,76
908,52
339,01
1613,08
1974,42
Business služby
749,31
4941,59
4521,66
5607,34
21717,23 20473,78 30280,70 25597,26
Výzkum, technické služby a geologický průzkum
18,06
129,42
281,61
303,90
166,81
775,73
1018,86
706,58
Vodohospodářství, ekologie
1,20
0,13
8,25
2,71
141,45
4,34
71,98
255,29
Služby domácnostem
88,14
62,79
111,51
76,21
165,36
267,73
321,05
328,63
Vzdělávání
-
-
2,28
8,92
1,54
2,45
2,00
20,08
Zdravotnictví a služby sociáního zabezpečení
0,01
-
0,18
0,75
0,00
1,91
33,52
6,39
Kultura, sport a zábava
0,98
0,12
0,76
5,10
21,80
19,76
186,48
104,98
Veřejná správa a společenská organizace
0,04
1,71
-
-
-
-
-
Celkem
5497,99 12261,17 21163,96 26506,09 55907,17 56528,99 68811,31
938,14
Tabulka 1 - Odvětvová struktura čínských OPZI mezi lety 2004 a 2010, zdroj MOFCOM
10
Total Investment in Fixed Assets in the Whole Country. Nationa Bureau of Statistics of China [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2012/indexeh.htm
10
V reakci na postup hospodářské krize a pokles cen evropských společností Čína do Evropy v roce 2011 investovala prostředky v hodnotě 10 miliard USD. Ve srovnání s předchozím rokem je toto číslo více než dvojnásobné. Evropa se mezi kontinenty umístila v objemu čínských investic na prvním místě. Objem příchozích přímých zahraničních investic (PPZI) z Číny do Evropy ze všech regionů roste nejvyšším tempem a do roku 2020 se očekává, že by celkové čínské investice v Evropě ve formě fůzí, akvizic a investic na zelené louce mohly pokořit hranici 500 miliard USD. Tyto investice se budou s největší pravděpodobností zaměřovat do sektoru technologií, výzkumu, infrastruktury a výroby high-end produktů, jako jsou automobily, letadla nebo elektronika. V současnosti ve 28 evropských státech, o kterých jsou k dispozici údaje o čínských OPZI, působí 4676 čínských společností11.
Rozdělení čínských OPZI podle kontinentů v letech 2010 a 2011 v mil. USD 16000
Objem investic v mil. USD
14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Afrika
Asie
Evropa
Severní Amerika
Oceánie
Jižní Amerika
Kontinent 2011
2010
Graf 3 - Rozdělení čínských OPZI podle kontinentů v letech 2010 a 2011, zdroj dat The Wall Street Journal, A Capital, vlastní zpracování
V Grafu 3 jsou znázorněny objemy čínských OPZI směřujících na jednotlivé kontinenty. Nejvyšší pozitivní dynamiku v roce 2011 vykázala Evropa, kam se, zejména kvůli dopadu krize a zlevňování společností, přesunul zájem ze Severní a Jižní Ameriky.
Euro-China Investment Report 2011-2012. Antwerpy, 2012. Dostupné z: http://www.antwerpmanagementschool.be/media/294010/report_exec_summ_english.pdf 11
11
1.2) Formy a metody vstupu čínských investic do Evropy Čínské společnosti v Evropě přizpůsobují strategii prostředí přijímající země. Na východ Evropy se dostávají, v případě investic do méně know-how intenzivních oborů, prostřednictvím nákupu majoritního podílu v již existujících společnostech nebo založením společnosti s jediným čínským vlastníkem na zelené louce. Pokud společnosti, o které mají čínští investoři zájem, disponují citlivými obchodními tajemstvími a existuje opozice k jejich prodeji do čínských rukou, volí joint venture mezi jejich a zahraniční firmou.
Podíl státních, soukromých a veřejně obchodovaných čínských společností investujících v Evropě 18 16
Počet dokončených investic
14 12 10
8 6 4 2 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Rok Státní společnosti
Veřejně obchodované společnosti
Soukromé společnosti
Ostatní investoři
Graf 4 – Podíl státních, soukromých a veřejně obchodovancýh čínských společností investujících v Evropě, zdroj dat Thomson Reuters, vlastní zpracování
Na západě Evropy, ve velmi vyspělých zemích jako je Německá spolková republika (SRN), Velká Británie a Francie, nebo v oborech zaměřených na jedinečné know-how, není jednoduché ani levné prosadit majoritní odkup a tak se čínští investoři snaží o založení joint venture společností s místními partnery. V takovém případě čínské společnosti zakládají zpravidla nejdříve joint venture se zahraničními společnostmi v Číně a pak jejich prostřednictvím sledují své investiční cíle v Evropě. 12
Čínská lidová republika prošla v padesáti letech od kulturní revoluce mnohými změnami, z nichž jednou z nejvýznamnějších bylo postupné uvolnění soukromého podnikání. Čínští podnikatelé však stále nemají volnost ani zdaleka srovnatelnou se svými zahraničními protějšky. V mnoha sektorech je jim podnikání zapovězeno úplně a v jiných, jako například automobilovém průmyslu, energetice, těžbě a dopravě ropy a zemního plynu, pojišťovnictví, telekomunikacích nebo logistice12, neuspějí bez asistence a majoritního, tedy řídícího, podílu vlády. Jejich situace se však zlepšuje a tak se i podíl soukromých čínských společností, které do Evropy investují, zvyšuje. Tento vývoj je znázorněn v Grafu 4. Kromě soukromých společností v Evropě investují i společnosti čínské vlády, jejichž podíl je v Grafu 4 znázorněn tmavě červeným sloupcem, a patří mezi ně čínské vládní investiční fondy jako je například Čínská investiční korporace (CIC, China Investment Corporation) nebo státní podniky jako například energetický gigant Sinopec. Veřejně obchodované společnosti jsou v Grafu 4 znázorněné světle červeným sloupcem a nezařaditelná konsorcia investorů představuje světle modrý sloupec.
Poměr menšinových a většinových podílů koupených v letech 2010 a 2011 čínskými společnostmi v Evropě 70 60
50
%
40 30 20 10 0 2010
2011
Rok Menšinový podíl
Většinový podíl
Graf 5 - Poměr menšinových a většinových podílů koupených v letech 2010 a 2011 čínskými společnostmi v Evropě, zdroj dat A Capital, vlastní zpracování
12
RAE, Sheila. China's Awakening Private Sector. The American Chamber of Commerce in People's Republic of China [online]. 2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.amchamchina.org.cn/amcham/show/content.php?Id=188&menuid=04&submid=04
13
V roce 2011 se, oproti předchozímu roku, čínským investorům podařilo zajistit ve většině společností, do kterých vložili prostředky majoritní podíl. Srovnání je znázorněno v Grafu 5. Velmi zřetelně se na této statistice pravděpodobně projevila čtvrtá největší čínská investice ve světě v tomto roce, stoprocentní koupě norského chemického gigantu Elkem AS. Poměr fúzí a akvizic a investic na zelené louce byl v roce 2011 ve prospěch greenfield investic, které se na celkovém objemu investic podílely 56 procenty, zbylých 44 procent pak připadlo na fúze a akvizice (M&A, Mergers and Acquisitions)13. Greenfield strategie, kdy firmy v hostitelské zemi vytvoří pobočku čínské společnosti, kterou vlastní ze 100 procent, je formou vnitřního růstu společnosti. M&A jsou, ačkoliv kapitál stále dodává čínská firma, naproti tomu růstem z vnějších zdrojů nákupem cizí společnosti na evropském trhu. Oba přístupy mají své výhody a negativa a nelze je volit univerzálně pro každou investici. 1.2.1) Greenfield investice Investice na zelené louce jsou výhodné, protože se čínský investor nemusí přizpůsobovat zavedenému systému nebo jej měnit a má v mnoha ohledech větší svobodu rozhodování. Může mnoho pravidel nastavit podle svých požadavků a zaměstnanci se obvykle s firemní kulturou, která je mnohdy velmi odlišná od té evropské, lépe a rychleji ztotožní. Firma také přesně ví, do jakých aktiv investuje, má dokonalou kontrolu, co firmu tvoří a kontinuitu vedení od jejího založení. Výsledek greenfield investice závisí na mnoha faktorech a greenfield investice je organizačně a finančně náročnější formou vstupu na evropský trh. Čínské společnosti investují v Evropě formou greenfield projektů, pokud jsou v Číně již zavedené, dostatečně kapitálově vybavené a chtějí svoje produkty či služby představit na novém trhu. Pro čínské firmy je typické, že se snaží držet pod plnou kontrolou co největší část výrobněobchodního řetězce a zakládají tak mnoho komplementárních logistických společností, které zajišťují dopravu a distribuci a podporují tak vlastní podnikání. Představují také vítanou cestu pro malé a střední čínské podnikatele, kteří nemají dostatek prostředků na založení vlastní pobočky v zahraničí a chtějí pouze vyvážet svoji produkci. Uvedené logistické investice jsou téměř výhradně ve formě greenfield projektů a měly by v budoucnu vést ke zřízení logistických hubů napříč celou Evropou. Prvními společnostmi tvořícími základ evropského hubu jsou čínští
13
BACK, Aaron. China Turns Investment Eye to Europe. DOW JONES & COMPANY, Inc. The Wall Street Journal [online]. 2012, 14.2.2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424052970204883304577220721692663242.html
14
rejdaři Cosco, které otevřelo jednu pobočku v Londýně a tři ve Francii14 a China Shipping, která zřídila svoji evropskou centrálu v Hamburku15. Cosco také plánuje expanzi na jih Evropy, kde by v Chorvatsku za 1 miliardu USD rádo rozvinulo přístav v Rijece16. Skutečnost, že greenfield investice tvoří většinu mezi čínskými investicemi v Evropě, vede k zamyšlení nad populárními teoriemi o nebezpečí rozprodávání evropských společností Číně, která jejich prostřednictvím bude vyvíjet politický tlak na Západ. Pokud by Čína chtěla pouze zvyšovat svůj politický vliv na Starém kontinentu, daleko výhodnější by pro ni bylo prostřednictvím svých státních společností kupovat existující evropské firmy a neprovádět rizikové a nákladné greenfield investice. Čína by, díky obrovským kapitálovým rezervám ve výši 3,3 miliardy USD, neměla problém takové rozsáhlé nákupy financovat. Velký podíl investic na zelené louce ale spíše poukazuje na záměr relativně nezávislých podnikatelů etablovat se na novém trhu, diverzifikovat obchodní aktivity ve světě, prosadit se v mezinárodní konkurenci a zlepšit chápání čínských výrobků evropskou veřejností. 1.2.2) Fúze a akvizice M&A představují velkou výhodu v konkurenčním boji. Investoři firmy nekupují pouze se záměrem dalšího rozšíření a budoucího provozování, ale i nákupu know-how a zničení konkurenta. Ve srovnání s greenfield investicemi je provedení M&A relativně rychlejší a obvykle méně pracné. Mezinárodní poradenské skupiny jsou schopné zajistit a zprostředkovat kompletní převzetí zahraniční společnosti od vytipování vhodného kandidáta ke koupi přes vyjednání ceny a podmínek až po přípravu a provedení transakční fáze, a jedná se pro ně o velice lukrativní obchodní příležitost. Koupě evropské společnosti tak od čínského investora teoreticky kromě kapitálu nic nevyžaduje. V Evropě Čína soustředí svoji snahu v oblasti M&A na společnosti v nouzi, které mají na evropský trh významný vliv nebo disponují pro Čínu zajímavým know-how, významné výrobce operující ve specifickém niche sektoru a na své vlastní dodavatele, které kupují za účelem
14
HomeNewsOrganizationAbout usLinksContact us COSCO Container Lines France S.A.S.: A longterm Partnership. COSCO [online]. 2011 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.cosconfrance.fr/about-cosco-container-lines.html 15 China Shipping (Europe) GmbH: Company History of China Shipping in Europe. China Shipping [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.cseur.com/company/about-us/ 16 Beijing Sets its Sights on Central Europe. Spiegel.de [online]. 18.5.2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/international/europe/with-10-billion-dollar-credit-line-china-deepens-presencein-central-europe-a-833811.html
15
prohloubení integrace svých společností. Za účelem posílení vzájemných vztahů s evropskými společnostmi využívá Čína nákupů minoritních podílů v evropských společnostech17.
M&A plynoucí z Evropy do Číny a opačně
Graf 6 - M&A plynoucí z Evropy do Číny a opačně, zdroj PwC analysis of Mergermarket, Reuters and Dealogic data
V Grafu 6 je znázorněn vývoj počtu M&A plynoucích z Evropy do Číny a z Číny do Evropy mezi rokem 2006 a prvním čtvrtletím roku 2012. Zatímco Evropa před počátkem krize v Číně rozsáhle investovala a kupovala čínské společnosti, s postupem krize se trend obrací a Čína v počtu M&A vyrovnává pozici Evropy. V grafu je ilustrován i nepoměr mezi Čínou a Hongkongem. Přes svoji relativně malou rozlohu je Hongkong finančním centrem jihoasijského regionu a na investicích do Evropy i na příjmu investic z Evropy se podílí velkou měrou. Výhodou cesty přes Hongkong, kterou využívají i mnohé společnosti z Číny, je dobré jméno tohoto čínského speciálního administrativního regionu (SAR, Special Administrative Region), kvalitní a transparentní zákony, funkční justice a kontakty a zkušenosti tamních společností, ze kterých je možné čerpat. Počet M&A z Číny do Evropy za šest let vzrostl z 11 v roce 2006 na 61 v roce 2011, zatímco počet M&A v Číně z Evropy z původních 163 v roce 2006 poklesl až na 85 v roce 2009, v roce 2011 dosáhl počet fúzí a akvizic hodnoty 125. Absolutní počty M&A mají však pouze omezenou vypovídací hodnotu. Ačkoliv v počtu M&A Evropa předstihuje Čínu i Hongkong, poměr objemu investovaných prostředků je opačný. Z dostupných dat pro země EU a Čínu
17
The Rise of Chinese Firms in Europe: Motives, Strategies and Implications. Asia-Pacific Economic Association [online]. 2008 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.apeaweb.org/confer/bei08/papers/nicolas.pdf
16
vyplývá, že v roce 2011 Čína v zemích EU investovala 10 miliard USD, zatímco země EU v Číně pouze 6,3 miliard USD18. 1.2.3) Joint venture a pobočky Čínské společnosti kromě M&A a zakládání nových společností hojně využívají i účasti na joint venture projektech a otevírají v zahraničí pobočky domácích matek. Prodejní pobočky v zahraničí jsou ideální pro distribucí Čínské produkce a získání podílu na trhu. Jednou ze známých společností, které se na evropském trhu etablovaly prostřednictvím joint venture projektu a nyní zakládají své pobočky je výrobce mobilních telefonů ZTE19. Jeho partnerem je britská telekomunikační společnost Redcomm. Obdobný postup zvolila i čínská společnost Huawei, jejímiž partnery se staly společnosti Siemens a France Telecom. Tento model je pro výrobce spotřebních high-tech telekomunikačních zařízení velmi výhodný, protože udržuje těsný vztah s trhem a umožňuje rychle vysledovat změny v poptávce a pružně na ně reagovat. V minulosti zakládání poboček na evropském trhu s výhodou využila jihokorejská společnost Samsung, které byl vzorem americký Apple. Do joint venture projektů čínské společnosti vstupují, pokud jim evropský trh neumožní vysokou míru kontroly nad investicí, pokud nemají dostatečný kapitál na uskutečnění investice a evropský partner je přesto ochoten spolupracovat nebo se jedná o projekt, ze kterého můžou při vzájemné spolupráci významně těžit obě strany i. Typickým příkladem takového projektu je rozsáhlý plán na společné provádění multimodální přepravy mezi čínským Chongqingem a 11 179 kilometrů vzdáleným německým Duisburgem nazvaný YuXinOu. Tohoto projektu se účastní za evropskou stranu prostřednictvím své čínské pobočky společnost Schenker a Ruské dráhy, z Asie poté kazachstánský multimodální operátor Kaztransservice a čínská China Railway Company for International Multimodal Transport20. Mělo by se jednat o rychlou, relativně levnou a bezpečnou páteřní dopravní síť, která přinese čínské zboží na evropský trh a poskytne alternativu k dnes dominantní lodní dopravě zboží. Jointe ventures s účastí čínských společností jsou nejčastěji ve formě Equity Joint Venture (EJV) nebo Cooperative Joint Venture projektů (CJV). V případě EJV, které je zakotveno v čínském právu a před vstupem Číny do WTO v roce 2001 dominovaly všem joint venture projektům, čínské i zahraniční společnosti sdílejí rizika, zisk i náklady úměrně jejich vkladu a Ministry of Commerce: PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA. MINISTRY OF COMMERCE PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA [online]. 2012 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://english.mofcom.gov.cn/article/statistic/foreigninvestment/201202/20120207948411.shtml 19 ZTE UK. ZTE Corporation [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.zteuk.co.uk/about/zte_uk_ltd/ 20 RZD Logistics co-founds joint venture to organise transit of rail freight between China Europe. Russian Railways [online]. 2012 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://eng.rzd.ru/newse/public/rzdeng?STRUCTURE_ID=15&layer_id=4839&id=105948 18
17
zahraniční partneři musí zainvestovat minimálně 25% základního kapitálu projektu. Pro čínské společnosti není určena žádná minimální hranice a EJV musí mít dle čínského právního řádu právní subjektivitu. V CJV všichni partneři nesou solidárně veškerá rizika a nezakládají novou právnickou osobu. Partneři v CVJ sdílí zisky podle toho, jak se dohodnou, ne nezbytně úměrně svým vkladům do projektu. Vliv na rozhodování v CVJ je také předmětem dohody a je možné získat hlasovací práva přesahující investovaný podíl v joint venture. I přes stoupající objem prostředků, které Čína do zahraničí investuje, nejsou čínské M&A zatím příliš úspěšné. Podle údajů práce Zhanga Feie, profesora pekingské Univerzity mezinárodních vztahů, bylo za posledních pět let úspěšných 40 % čínských zahraničních akvizic a pouze 25 % fúzí 21. Dle hojně citované studie společnosti A. T. Kearney 22, která analyzovala společnosti po celém světě, má 58 % všech M&A za výsledek pokles hodnoty držené akcionáři a je tedy z pohledu teoretického konceptu „Shareholder Value“ neúspěšných. Lze proto prohlásit, že úspěšnost čínských investic nedosahuje zatím světového průměru. Vysvětlení tohoto jevu leží v relativní nezkušenosti čínských investorů a velice odlišném prostředí za hranicemi Číny.
FEI, Zhang, “Towards becoming a major overseas investment nation: challenges and solutions”, Guoji guanxi xueyuan xuebao - Journal of the University of International Relations, No. 4, 201117 22 The Effects of Mergers and Post-Merger Integration: A Review of Business Consulting Literature. US GOVERNMENT. Federal Trade Commission: Bureau of Economics [online]. 2003 [cit. 2012-1203]. Dostupné z: http://www.ftc.gov/be/rt/businesreviewpaper.pdf 21
18
1.3) Vazba čínských investic v Evropě na světovou ekonomickou krizi
Objem čínských OPZI do Evropy mezi lety 2003 a 2010 v mil. USD a index vývoje HDP EU 12000
8 6 4 2
8000
0 6000
-2 -4
4000
Index HDP EU
Objem čínských OPZI do Evropy
10000
-6
-8
2000
-10 0
-12 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Rok Objem čínských OPZI do Evropy
Index HDP EU
Graf 7 - Objem čínských OPZI do Evropy mezi lety 2003 a 2010 v mil. USD a index vývoje HDP EU, zdroje dat Eurostat, MOFCOM, vlastní zpracování
Příchod světové krize znamenal významné změny pro globální ekonomiku. Evropské společnosti byly, spolu s těmi americkými, těžce zasaženy a jejich hodnota na trhu poklesla. Přesný dopad světové krize na Čínu není pro nedostatek spolehlivých informací dosud známý. Ačkoliv vlivem snížení vývozu do USA a Evropy čínský HDP zmírnil v roce 2008 růst o čtyři procentní body a ustálil se mezi 9 a 10 % za rok, Čína nebyla dosud výrazněji zasažena. Relativní izolace Číny od důsledků světové krize je způsobena opatřeními, která čínská vláda zavedla, aby udržela podhodnocenou domácí měnu. Z hlediska investic je významné zejména omezení kapitálových toků z Číny do zahraničí, které pomohlo k udržení měnové stability v momentě, kdy začal klesat příliv kapitálu do Číny, a které znesnadňuje situaci drobným čínským investorům. Čínské společnosti, které chtějí investovat v zahraničí, musí dostat od státu povolení a oficiální cestou vyměnit RMB za zahraniční měnu, ve které transakci provedou. Jednou z cest, jak tuto nutnost obejít, je využít služeb hongkongských prostředníků, kteří mají přístup k čínské měně, ale nepodléhají restrikcím. Čínská vláda se zavázala restriktivní opatření zmírnit a
19
usnadnit tak situaci čínským investorům, tento krok však lze očekávat až po odeznění světové krize a opětovném dosažení stability příjmů z prodeje čínského zboží v zahraničí23. V nejtěžších krizových letech 2008-2010, kdy přírůstek evropského HDP dosáhl negativních hodnot, prudce rostl objem čínských investic do Evropy. S postupující krizí vše nasvědčuje tomu, že tato tendence bude pokračovat. Těsnou závislost čínských OPZI na vývoji hospodářské situace ilustruje srovnání vývoje objemu čínských investic do Evropy a evropského HDP lustrované v Grafu 7. S příchodem světové krize do Evropy se také změnila struktura OPZI plynoucích z Číny. V reakci na pokles důvěry ve stabilitu finančních trhů a bank v Evropě a Spojených státech se Čína soustředila v roce 2009 více na investice do nefinančního sektoru. Podíl investic do sektoru financí klesl v roce 2009 oproti předchozímu roku o 11 procentních bodů. Změna struktury čínských investic s příchodem krize je ilustrována v Grafu 8. Čína tento pokles kompenzovala navýšením investic do sektoru business služeb a těžby nerostných surovin. Čínské banky a investiční fondy jsou však připravené pokusit se po odeznění krize a návratu důvěry na evropský finanční trh proniknout a jejich situace bude oslabením evropských bank pravděpodobně výrazně ulehčena.
Strategy and opportunity: China’s growth on the world stage. LINKLATERS. Linklaters [online]. 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: www.linklaters.com%2Fpdfs%2Fmkt%2Flondon%2FLinklaters-chinareport-document-singles-5738.pdf&ei=OBcUUbe_PMfgtQbyhIH4BA&usg=AFQjCNG0JjQVwV2pHxrc5SUH4_Bzwl0NQ&sig2=bQ4mBv2NxJfKegLSqpE6lQ&cad=rja 23
20
Podíl investic do finančního a nefinančního sektoru v roce 2009 11%
4% 5%
24%
16%
4% 24%
Podíl investic do finančního a nefinančního sektoru v roce 2008 11%
3%
4%
25%
39%
5%
13%
Finanční sektor
Těžba nerostných surovin
Doprava
Leasing a business služby
Velkoobchod a maloobchod
Výroba
Ostatní Graf 8 - Podíl investic do finančního a nefinančního sektoru v krizových letech, zdroj dat National Bureau of Statistics of China, vlastní zpracování
1.3.1) Nákup evropských společností Podle údajů MOFCOM, které zveřejnila agentura Bloomberg, ale které zatím nefigurují v žádné oficiální statistice24, se čínské investice do Evropy za období od dubna 2011 do dubna 2012 oproti stejnému období předchozího roku téměř zdvojnásobily. Čína tak nadále využívá toho, že se Evropa z krize nevzpamatovala a rychle kupuje evropské společnosti a zakládá zde pobočky svých domácích firem. Vzhledem k tomu, že je v současnosti Čínská lidová republika jednou z mála zemí, která je dostatečně silná na to, aby mohla kupovat, nemá na evropském trhu prakticky konkurenci. Překvapivým partnerem jí je v mnoha případech samotná EU. Tento fakt ilustruje prodej portugalské energetické společnosti Energias de Portugal SA (EDP), za kterou čínský zájemce Three Gorges Corp. (TGC) nabídnul při nákupu pětinového podílu portugalské vlády 53 procentní prémii k ceně akcií. Celková cena 3,5 miliardy USD, za
China’s Outbound Investment Surges Amid Europe’s Debt Crisis. A Capital [online]. 2012, 7.6.2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.acapital.hk/AC20120607_Bloomberg.pdf 24
21
kterou TGC nakonec EDP získala, byla daleko vyšší, než portugalská vláda původně očekávala a než mohl nabídnout kterýkoliv jiný zájemce. Hlavním motivem čínské společnosti k nákupu byly těsné vazby Portugalska s Brazílií, zemí, která jako další člen BRICS a významný emerging market Čínu velice zajímá. EDP vlastní v Brazílii vodní elektrárny a podle slov čínského ředitele TGC tak tento nákup ukáže čínskou sílu v hydroenergetice25. Pro portugalskou společnost, kde Čína drží jednu pětinu hlasovacích práv, je nákup spásou. Předpokládá se, že TGC podpoří rozvoj EDP 12 miliardami USD.
Investiční pozice zemí světa dle IMF
Graf 9 - Investiční pozice zemí světa, zdroj IMF, vlastní úprava
Nejdůležitější skutečností na investici je, že prodej EDP byl jednou z podmínek 78 miliardového záchranného balíčku, který Portugalsko dostalo od EU. Jedná se pouze o jeden z mnoha důsledků pomocných opatření, kterými se EU snaží zachránit členské země v nesnázích a které mají kromě krátkodobých pozitivních efektů mnohé těžko odhadnutelné dopady na evropskou ekonomiku, jako je ve výše uvedeném případě nařízený prodej evropských společností mimoevropským investorům.
25
MA, Wayne a Patricia KOWSMANN. China Gets Stake in Portugal's EDP. Wall Street Journal: India Edition [online]. 2011, 23.12.2011 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424052970204464404577114471370252452.html
22
Ve srovnání světových investorů zpracovaném IMF 26 uvedeném v Grafu 9 je patrná silná pozice Číny. Čína má velmi nízký zahraniční dluh a disponuje volnými prostředky, její investiční pozice je proto dobrá. V podobné situaci jsou v současnosti i ostatní země BRICS a asijské země, které nebyly významně zasaženy světovou krizí. Na opačném konci spektra se nachází krizí postižené evropské země, které jsou značně závislé na zahraničních půjčkách a mají vysoké zahraniční dluhy, jako je například Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. V těchto zemích Čína své volné prostředky investuje. Další velkou výhodou pro čínské investory je posilování RMB, které dále zlevňuje evropské investice. Dle údajů Evropské centrální banky (ECB) došlo za pět let, po které trvá evropská krize, k oslabení EUR k RMB o 20 %27. Čína v únoru 2012 ústy guvernéra Čínské centrální banky People’s Bank of China (PBC) slíbila, že bude držet svoje eurové rezervy a nebude je vracet na trh a oslabovat tak společnou měnu. Zavázala se také investovat do Evropských záchranných fondů a přímo se tak podílet na uchování stability Evropy. Čínská ekonomika je vysoce závislá na globálním obchodu a Evropa je pro Čínu největším obchodním partnerem. Pozitivní výroky čínských představitelů je třeba chápat jako snahu o zklidnění a stabilizaci rozjitřených trhů. Evropa by v případě prudkého ekonomického poklesu ohrozila i Čínu. Náznak tohoto trendu je možné pozorovat na zpomalení čínského hospodářského růstu způsobeném stagnací vývozu čínského zboží do Evropy. 1.3.2) Nákup dluhopisů evropských vlád Evropské vlády se v době krize výrazně zadlužují. Dle údajů Eurostat vzrostl celkový veřejný dluh 27 evropských zemí za pět let od nástupu krize v roce 2007 o 30 %. V současnosti je nejvíce zadlužené Řecko, jehož veřejný dluh dosahuje 170,6% HDP, za ním následují Itálie s dluhem ve výši 120,7 % HDP a Portugalsko, které se zadlužilo do výše 108,1 % svého HDP28. Nezanedbatelná část jejich veřejného dluhu je pokryta ze zahraničních zdrojů a tyto země již nyní prakticky nemají naději na záchranu vlastními silami. I přes to však dále vydávají státní dluhopisy a snaží se je prodat na mezinárodním trhu zahraničním investorům.
26
Global Financial Stability Report. INTERNATIONAL MONETARY FUND. International Monetary Fund [online]. 2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/gfsr/2012/02/pdf/text.pdf 27 Euro exchange rates CNY: Chinese yuan renminbi (CNY). European Central Bank [online]. 2013 [cit. 2013-01-09]. Dostupné z: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graphcny.en.html 28 Government statistics: General government gross debt. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde410&plugi n=1
23
Čína je mnohdy v těchto zemích chápána jako poslední zachránce a vlády pořádají časté schůze s vrcholnými představiteli čínské vlády a řediteli čínských státních investičních fondů, které mají dostatek kapitálu k tomu, aby evropské dluhy koupily. Čínské fondy měly až do května 2012 o dluhopisy evropských vlád relativní zájem. Čínský státní fond CIC, který disponuje prostředky v hodnotě 482 miliard USD a je pátým největším státním fondem na světě, i čínský státní fond SAFE, který má k dispozici ještě o 80 miliard USD více a je tak třetí největší na světě, v minulosti zakoupily dluhopisy několika vlád evropských zemí v nesnázích. Přesné údaje o těchto investicích jsou nedostupné, protože je Čína nezveřejňuje. Je však známo, že v roce 2011 Čína držela španělské dluhopisy v hodnotě 33 miliard USD29. Na začátku roku 2011 také koupila portugalské dluhopisy v hodnotě 1,3 miliardy USD30. V roce 2011 probíhala jednání mezi italskou vládou a fondem CIC o koupi italských dluhopisů 31 a evropské trhy krátce po zveřejnění informací o jednání reagovaly strmým růstem, k nákupu dluhopisů však nakonec dle dostupných informací nedošlo. Podle odhadů analytiků Čína drží v rezervních fondech zahraniční měny přes 600 milionů EUR (800 milionů USD). Tyto prostředky představují z velké části vládní dluhopisy zemí s velmi dobrým ratingem, jako je například Německo. Investice do vládních dluhopisů zemí eurozóny také podporují čínskou snahu o prosazení tripolárního systému světových měn. V tomto modelu by se měly vedle dnes dominantního amerického dolaru prosadit jako světové měny i euro a čínský jüan a nákup dluhopisů denominovaných v EUR zemí platící RMB zvyšuje význam obou měn na úkor USD. Světová banka ve své zprávě uvádí, že nástup tohoto tripolárního uspořádání je zatím v daleké budoucnosti, ale země G20 již o reformě světového měnového systému jednají32. V květnu 2012 došlo k nečekané změně. Ředitel CIC Gao Xiqing prohlásil, že Čína již dále nebude kupovat dluhopisy vydávané vládami ohrožených evropských zemí a soustředí se v na ostatní investiční příležitosti. Čína dle jeho slov v posledních dvou letech postupně přesunuje investiční aktivity z Evropy do Severní a Jižní Ameriky a Asie. Jako důvod rozhodnutí přestat
Spain: China Mulling €9.3 Billion Cajas Investment. The Wall Street Journal [online]. 2011 [cit. 201301-09]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424052748703730104576260212289772794.html 30 China buys Portuguese debt. People's Daily [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://english.people.com.cn/90001/90778/90862/7260815.html 31 Italy confirms China meeting as debt pressure mounts. Reuters [online]. 2011 [cit. 2013-01-09]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2011/09/13/italy-china-bonds-idUSL3E7KD01K20110913 32 CHINA’S DOMINANCE HYPOTHESIS AND THE EMERGENCE OF A TRI-POLAR GLOBAL CURRENCY SYSTEM. World Bank [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpwps/ecbwp1392.pdf 29
24
investovat do dluhopisů evropských vlád uvedl Gao obavy z nepříznivého vývoje v Evropě, které vyvolaly spekulace o odchodu Řecka z eurozóny33. Dopad krize na evropský trh v současnosti nelze odhadnout, její analýza však odhaluje hůře patrné úhly pohledu, ze kterých je možné čínské investice chápat. Čína investicí do krachujících nebo oslabených evropských společností nezískává pouze kapitál za zlomkovou cenu, ale podstupuje také značné riziko. Pokud totiž krize neustoupí a ekonomická situace se nezlepší, budou čínští investoři muset koupené firmy finančně podporovat nebo je prodat. Růst objemu investic z Číny do Evropy tak mimo zájmu o evropské společnosti poukazuje i na čínskou důvěru ve schopnost evropského trhu dosáhnout opětovné stability. Naopak evropské společnosti se nemusí vstupem čínských investorů cítit pouze ohroženy, ale mohou jej vítat jako příležitost, jak se zbavit složek podnikání, které nedosahují očekávaných výkonů 34.
33
CIC Stops Buying Europe Government Debt on Crisis Concern. Bloomberg [online]. 2012 [cit. 201301-15]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2012-05-09/china-investment-stops-buyingeurope-debt-on-crisis-concern-1-.html 34 Chinese Direct Investment in Europe: The Facts and Fallacies. Chatham House [online]. 2009 [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://www.chathamhouse.org/sites/default/files/public/Research/International%20Economics/0609ch_ odi.pdf
25
2) Kapitola 2 - Evropa jako příjemce čínských investic 2.1) Investiční pobídky a bariéry v Evropě a jejich vliv na čínské investice Evropské země nejsou v přístupu k čínským investicím jednotné a zavádějí opatření, která přitahují čínské investory nebo zamezují jejich vstupu v závislosti na mnoha faktorech. Jedním z nevýznamnějších je obecná ekonomická situace dané země. Státy, které pociťují dopady světové hospodářské krize silněji, jsou ve srovnání s těmi méně zasaženými podstatně otevřenější a přístupnější čínským investorům. Důvodem je úzká provázanost čínské politiky a podnikatelského prostředí a z toho že pokud je partnerská země vstřícná k čínským investorům, má lepší šanci dosáhnout i na kapitál z devizových rezerv, který Čína poskytuje v současnosti světu ve formě půjček. Příkladem podobného přístupu je například Maďarsko (viz paragraf 2.2.2). Velkou roli také hraje vliv na zaměstnanost. Obyvatelstvo některých evropských zemí je v současnosti naladěno v souvislosti s čínskými investicemi spíše nepřátelsky a politikové porovnávají přínosy a negativa investice. Na jedné straně veřejné mínění ovlivňuje pozitivně tvorba pracovních míst, zachování bankrotujících firem, přístup k půjčkám a úlevy ve vzájemném obchodu, negativní ohlasy pak souvisí se všeobecnou image Číny, která se promítá do vnímání jejích investičních projektů. Pokud pozitiva převáží nad negativy, země přistoupí k uvolnění investic. Kromě pragmatických a politických důvodů je v Evropě patrný i etický rozměr přístupu k čínským investicím. Mnohé evropské země, jako je například Norsko nebo Česká republika Čínu vnímají kvůli případům porušování lidských práv značně negativně, veřejné mínění je zaměřeno proti vstupu čínského kapitálu a podporuje polické strany, které se proti Číně vymezují. Otevřená podpora témat souvisejících s porušováním lidských práv v Číně se v některých evropských zemích stala dokonce prvkem domácího politického boje. Jako celek Čína vnímá Evropu v současnosti zejména jako ekonomického partnera a kvůli konstantnímu tlaku na zlepšení ochrany lidských práv a pokračujícímu embargu na vývoz zbraní z Evropy do Číny upustila od prohlubování strategického partnerství35. Tento krok by mohl situaci čínských investorů i evropských příjemců čínských investic usnadnit, protože Čína nebude hledat politickou konvergenci a soustředí se na pragmatické otázky investic. I přes odpor některých zemí je Evropa čínskými investory vnímána jako stabilní prostředí s kvalifikovanou pracovní silou, které je jejich investicím nakloněno více, než země GODEMONT, François, Jonas PARELLO-PLESNER a Alice RICHARD. THE SCRAMBLE FOR EUROPE. European Council on Foreign Relations [online]. 2011 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.ecfr.eu/page/-/ECFR37_Scramble_For_Europe_AW_v4.pdf 35
26
Severní Ameriky nebo jihovýchodní Asie. V Tabulce 2 je srovnána vstřícnost zemí Evropské unie k čínským investicím tak jak ji pro společnosti KPMG a Roland Berger zhodnotili sami investoři. Státy jihovýchodní Asie jsou čínským investicím méně nakloněny, protože mají obavy z vlivu svého silného souseda a s Čínou vedou mnohé územní spory, jako je například neshoda v příslušnosti ostrovů v Jihočínském moři a brání proto vstupu čínských investorů. Spojené státy zavedly tvrdá protekcionistická opatření, pomocí kterých kontrolují možný vliv investorů na domácí ekonomiku. Tato opatření již zmařila některé čínské investiční projekty v USA36.
Vnímání evropského podnikatelského prostředí ve vztahu k čínským investicím EU je vstřícnější
EU je méně vstřícná
EU je stejně vstřícná
Afrika
15 %
85 %
0%
Austrálie a Oceánie
11 %
26 %
63 %
Blízký východ
15 %
69 %
15 %
Latinská Amerika
31 %
56 %
13 %
Severní Amerika
33 %
21 %
45 %
Jihovýchodní Asie
48 %
28 %
24 %
Region
Tabulka 2 – Vnímání evropského podnikatelského prostředí ve vztahu k čínským investicím, zdroj: European Union Chamber of Commerce in China. KPMG, Roland Berger
EU zatím společná opatření kontrolující čínský kapitál nezavedla a rozhodnutí o povolení či odmítnutí investic tak závisí na jednotlivých státech. Někteří čínští investoři se však již setkali s problémy s evropskou správou, která proti nim chce zakročit na nadstátní úrovni. Dva z největších čínských investorů v Evropě, Huawei a ZTE, jsou podezřelí z využívání svých investičních projektů k likvidaci evropských výrobců mobilních telefonů s přímou podporou čínské vlády37. 2.1.1) Investiční pobídky Některé evropské země vychází čínským investorům vstříc a lákají čínské společnosti ke vstupu na svůj trh. Ačkoliv žádná evropská země neupravuje investiční pobídky (IP) přímo na míru Číně, protože by se vystavila riziku diplomatické i ekonomické odvety ze strany
China opposes US ‘protectionism’. The BRICS post [online]. 19.12.2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://thebricspost.com/china-opposes-us-protectionism/#.UUMl5RwXn4s 37 DALTON, Matthew. EU Considers Action Against Chinese Firms. Dow Jones & Company, Inc. [online]. 18.12.2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424127887324677204578185401782043018.html 36
27
znevýhodněných zemí, některé, jako například Irsko38, se snaží komunikovat programy investičních pobídek speciálně čínským investorům. Programy investičních pobídek v Evropě jsou velice konkurenční a mnohdy rozhodují o tom, zda investice do dané země zamíří či ne. Ačkoliv byl vliv IP v minulosti pokládán za spíše marginální, jejich význam vyrovnáváním životní úrovně, kvality infrastruktury a rozvojem globalizace roste a stává se z nich jeden z důležitých determinantů, které rozhodují o zacílení investic. IP v EU jsou regulovány tak, aby členské země pobídek nezneužívaly k získání výhod na úkor ostatních členských zemí, ale aby byly výhodné pro celou EU a nepoškozovaly vnitřní trh. Všechny pobídky také musí být předloženy ke schválení Evropské komisi (EC)39. Dle tohoto pravidla lze usuzovat, že pokud by vztahy mezi Čínou a EU ochladly a čínské investice do Evropy by byly nežádoucí, měla by EU k dispozici mechanismus jak jejich tok zastavit. V současnosti však lze vysledovat trend spíše opačný. Tři země s největším objemem OPZI z Číny, Německo, Velká Británie a Francie, disponují každá propracovaným systémem investičních pobídek, které přispívají, spolu s vysokou životní úrovní, technologickou vyspělostí a velkým trhem, k jejich vedoucímu postavení a úspěchu v lákání čínských investorů. Ve srovnání níže jsou tyto programy IP krátce představeny s uvedením jejích hlavních benefitů pro čínské i jiné zahraniční investory a aktuální situací jejich využívání. SRN Německá spolková republika má velmi propracovaný systém IP jak pro investory z domova, tak ze zahraničí. Pravidla pro získání pobídek jsou shodná pro zahraniční i domácí investory a jednotlivé pobídkové programy jsou rozděleny podle kritérií, jako je například velikost firmy, roční obrat nebo tržby. Velikost firmy je určena dle celoevropského měřítka, za malé podniky (SE) jsou považovány firmy o méně jak 50 zaměstnancích, za střední (ME) ty s více jak 50 a méně než 250 zaměstnanci a za velké pak ty, které tuto hodnotu překračují. Pro čínské investory je příznačné, že většinou spadají do třetí kategorie, nedosáhnou tedy na nejštědřejší německé pobídky, které se zaměřují převážně na malé a střední firmy se sub-regionální působností. Čínští investoři mohou v Německu využít tří základních pobídkových programů, kterými jsou Program na podporu výzkumu a vývoje (R&D), Program pro tvorbu 38
China outbound investment: Ireland: your connection to Europe. DELOITTE. Deloitte [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.deloitte.com/assets/DcomIreland/Local%20Assets/Documents/Tax/2012/IE_DeloitteTax_China%20Outbound%20Investment_1012.PDF 39 GORMLEY, Anne Margaret. Employment and Investment Incentive Scheme: The New BES. DELOITTE. Deloitte [online]. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.deloitte.com/assets/Dcom-Ireland/Local%20Assets/Documents/Tax/2011/ie-ITR-Issue-32011_AMGormley.pdf
28
pracovních míst a Program přímé finanční podpory investorů40. Pro čínské společnosti je zajímavý zejména program pro podporu R&D, protože se v Evropě soustředí na nákup výrobců high-tech produktů, techniky pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a společnosti chemického průmyslu a do Evropy situují R&D aktivity. Čínští investoři mohou v Německu čerpat podporu jak od německé vlády, tak od vlád jednotlivých spolkových zemí a od EU. Velká Británie IP ve Velké Británii se vztahují jak na sektor výroby, tak na sektor služeb a jsou buďto vládní nebo poskytované EU. Vládní pobídky cílí na individuální investory a může o ně zažádat jak firma na britském trhu již působící, tak firma, která se na britský trh teprve chystá vstoupit, pobídky EU pak slouží rozvoji určitých preferovaných oborů a sektorů a nejsou dostupné individuálním společnostem. Britské vládní IP mají výrazně regionální charakter a liší se dle čtyř britských správních regionů, Anglie, Skotska, Severního Irska a Walesu. IP jsou dostupné především v takzvaných „asistovaných oblastech“, což jsou hůře rozvinuté regiony s vysokou nezaměstnaností nebo jinými ekonomickými problémy. Někteří investoři, jako například čtvrtý největší čínský výrobce automobilů Changan 41, umístili svá vědeckovýzkumná centra do Velké Británie a využili programu IP pro podporu R&D. IP zaměřené na R&D v Británii umožňují využít daňové úlevy a jsou k dispozici jak SME, tak velkým společnostem. Čínští investoři se ve Velké Británii, dle slov představitelů čínského velvyslanectví v Londýně, zaměří v budoucnosti zejména na výrobu high-end produktů a stavbu infrastruktury, které by mohly být financovány z programů IP pro asistované regiony. Aby Velká Británie nalákala čínské investory, zavázala se dále rozšířit systém IP a snížit daně42. Francie Systém francouzských IP umožňuje čínským investorům získat podporu jak na stavbu budov určených k podnikání, nákup pozemků nebo vybavení, tak na mzdové náklady pracovníků. Podporu na investice do hmotných statků je možné čerpat maximálně tři roky, podporu na mzdy pak dva roky. Velké společnosti, které chtějí využít IP, také musí zůstat v regionu, kde dotaci čerpaly minimálně pět let, SME nesmí změnit místo působení po tři roky.
40
Incentive programs. NRW.BANK. Investment Guide to North Rhine-Westphalia [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.nrwinvest.com/Business_Guide_englisch/Incentives/03_Incentive_Programs.pdf 41 Research & Development. CHANGAN UK. Changan [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.changanuk.com/Research-Development 42 DING, Qingfen. China's investment in UK will be 'explosive'. CHINA DAILY INFORMATION CO (CDIC). China Daily [online]. 4.1.2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://europe.chinadaily.com.cn/business/2013-01/04/content_16079216.htm
29
Velké společnosti uspějí s žádostí o podporu pouze v některých preferovaných francouzských regionech43. Francouzský systém R&D IP nazývaný „Research Tax Credit“, který pokrývá společnostem provádějícím na území Francie výzkum s ním související náklady, byl v minulosti vyhlášen nejlepším IP programem pro podporu R&D. V jeho rámci mohou firmy zažádat o pokrytí až 40 % nákladů souvisejících s výzkumem v prvním roce, 35 % ve druhém roce a 30 % v dalších letech. Program umožňuje proplatit veškeré náklady související přímo s výzkumem včetně mezd a příspěvků na sociální politiku, patentů, odpisů i provozních nákladů 44. Některé čínské společnosti, nejnověji například výrobce hedvábí Wensli Group Co. Ltd. 45, proto přesunují svá vědeckovýzkumná centra na území Francie. 2.1.2) Překážky Čínští investoři ve výše citované studii Evropské obchodní komory v Číně uvedli, že hlavními překážkami bránícími investicím z Číny do Evropy jsou regulatorní opatření a specifika a pravidla fungování evropského podnikatelského prostředí. Jedná se o dvě rozdílné úrovně, které čínští investoři musí překonat, regulatorní opatření a specifika podnikatelského prostředí. Regulatorní opatření, která působí čínským firmám problémy, jsou buďto lokálního, státního nebo unijního charakteru. Regulace EU je homogenní ve všech jejích státech, specifika podnikatelského prostředí a lokální a státní regulace se v jednotlivých státech mohou naopak dramaticky lišit. Regulatorní opatření Regulatorními opatřeními jsou zejména potřebná povolení a schvalovací mechanismy, kterým zahraniční investice podléhají. Kontrola před schválením může probíhat dle významu investice na lokální, regionální, státní i unijní úrovní a chrání domácí podnikatelské prostředí přijímající země a její trh. Pod regulatorní opatření také spadají překážky zaváděné pro zachování národní bezpečnosti, jako je selektivní zákaz investic v určitých kritických oborech (například energetika nebo obrana).
Doing Business in France. AFII. Invest in France [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.invest-in-france.org/Medias/Publications/862/doing-business-in-france-english-versionoctober-2012.pdf 44 Tax System: Best Research Tax Credit in Europe. AFII. Invest in France Agency [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.invest-in-france.org/us 45 China’s Wensli Group to move its silk R&D centre to France. Fibre2fashion: World of Garment Textile - Fashion [online]. 28.1.2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.fibre2fashion.com/news/textile-news/newsdetails.aspx?news_id=120412 43
30
Regulatorní překážky a jejich vliv na investice Vládní schvalování na lokální úrovni
18%
Vliv práva EU v rozporu s právem přijímající země
15%
Schvalování na úrovni EU
8%
Obtížný přístup k investičním pobídkám
7%
Obavy z ohrožení národí bezpečnosti
7%
Schvalování na národní úrovni
7% 0%
2%
4%
6%
8%
10% 12% 14% 16% 18% 20%
Podíl investorů, kteří se s problémem setkali
Graf 10 - Regulatorní překážky a jejich vliv na investice, zdroj: Evropská obchodní komora v Číně46
Graf 10 uvádí šest nejvýznamnějších regulatorních opatření a podíl čínských investorů, kterým tato opatření zkomplikovala nebo zhatila investici. Největším problémem je z podhledu čínských firem vstupujících na evropský trh schvalovací proces zahraničních investic na nejnižší, lokální, úrovni. Kraje a obce mají rozsáhlé pravomoci při schvalování investic, protože mají většinou kontrolu nad povolováním stavby budov a hodnotí přínosy investice ve své konkrétní oblasti. Lokální správy jsou také místem, na které se obrací oponenti konkrétních investic s peticemi. Druhým největším problémem je rozpor mezi evropskou legislativou a legislativou přijímající země, který komplikuje investorům situaci a mate je. Srovnání evropské a státní legislativy je pro mimoevropského investora velmi obtížný úkol a čínští investoři se v situaci se zdánlivě dvěma platnými právními řády obtížně orientují. Pouze jako marginální problém vidí čínští investoři opatření proti ohrožení domácí bezpečnosti nebo vliv vlád na národní a nadnárodní úrovni. Národní vlády mají na konkrétní investice, zejména u SME, malý vliv. Zahraniční investice jsou většinou v jejich zájmu, a proto se je snaží podporovat. V Tabulce 3 je uveden seznam vybraných zemí EU a platných opatření bránící investicím ohrožujícím národní bezpečnost.
46
Chinese Outbound Investment in the European Union. EUROPEAN CHAMBER, KPMG, Roland Berger. The European Union Chamber of Commerce in China [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.europeanchamber.com.cn/en/publications-chinese-outbound-investment-eueuropean-union
31
Platná opatření vybraných států EU bránící investicím ohrožujícím národní bezpečnost Země
Opatření
Dánsko
Ministerstvo spravedlnosti musí povolit nákupy přesahující 40% podíl na majetku nebo 20% podíl na hlasovacích právech ve společnostech vyrábějících vojenské zboží
Finsko
Nepovolují se zahraniční investice do společností vyrábějících vojenskou techniku nebo zboží kriticky důležité pro národní bezpečnost
Francie
Ministr financí musí povolit investice do sektorů letectví a kosmonautiky, jaderné energetiky, sledování a šifrování komunikace, výroby zbraní, munice a vojenské techniky, heren a kasin a dalších nespecifikovaných sektorů
Kypr
Nemá povinnou bezpečnostní kontrolu investic, chrání však stále sektor médií a stavebnictví
Lotyšsko
Zakazuje investice do obrany, může však udělit výjimku v případě investorů ze spojeneckých zemí NATO nebo členských států EU
Německo
Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie může zakázat libovolnou investici přesahující 25% podíl na vlastnických právech. Platí v libovolném sektoru.
Polsko
Zahraniční investoři musí získat povolení vlády k nákupu pozemků a nemovitostí v hraničních regionech a investicím do provozu letišť.
Portugalsko
Zahraniční investoři se nesmí podílet na kabotážních plavbách mezi Portugalskem a Azory a jednotlivými Azorskými ostrovy.
Rakousko
Investoři mimo státy Evropský hospodářský prostor se zájmem získat více jak 25% podíl ve firmách činných v sektoru telekomunikací, obrany, dopravy nebo energetiky musí získat povolení ministerstva hospodářství
Slovinsko
Zahraniční společnosti nesmí vyrábět zbraně nebo s nimi na území Slovinska obchodovat
Španělsko
Společnosti, které chtějí podnikat v sektoru obrany, musí získat povolení státu
Švédsko
Velká Británie
Zahraniční společnosti, které chtějí na území Švédska vyrábět válečnou munici, musí získat povolení Reguluje investice do letectví a kosmonautiky, energetiky a námořní plavby
Tabulka 3 – Platná opatření vybraných států EU bránící investicím ohrožujícím národní bezpečnost, zdroj: Rhodium Group
32
Specifika podnikatelského prostředí a ostatní neregulatorní překážky Druhou sférou překážek, kterou musí čínští investoři překonat při vstupu na evropský trh, jsou specifika jednotlivých zemí a jejich domácího prostředí. Ačkoliv funguje v EU společný trh a i mnohé nečlenské země přistoupily na některá společná pravidla, je situace v každé evropské zemi odlišná a vyžaduje specifický přístup. Také problémy, se kterými se čínští investoři v jednotlivých zemích setkávají se, proto liší.
Překážky jiné než regulatorní povahy a jejich vliv na investice Povolení k pobytu a pracovní povolení
32%
Pracovní právo (sociální politika, odbory, pracovní…
29%
Účetnictví a daňová administrativa
28%
Duševní vlastnictví
14%
Bankovní systém a jeho pravidla
13%
Neochota úřadů spolupracovat
11%
Ostatní
10%
Konkurence
10%
Obtížní přístup k financování
10%
Byrokracie
8%
Nerovný přístup ve srovnání s domácími společnostmi
7% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
Podíl investorů, kteří se s problémem setkali
Graf 11 - Překážky jiné než regulatorní povahy a jejich vliv na investice, zdroj Evropská obchodní komora v Číně47
Největší překážku pro čínské investory představuje nutnost získat pracovní povolení a povolení k pobytu, 32 % čínských investorů působí toto opatření při jejich snaze investovat v Evropě potíže. Druhou největší překážkou je nejasnost či nedostatečnost pracovního práva a činnost odborů, které jsou pro čínské podniky relativně obtížně pochopitelnou entitou. Odbory v Číně jsou totiž sdruženy do jedné státní organizace48, která je úzce napojená na Komunistickou stranu Číny, v Evropě jsou naopak většinou nezávislé nebo sdružené do odborových organizací jednotlivých odvětví (Pro konkrétní příklad jednání mezi čínským investorem a evropskými
47
Chinese Outbound Investment in the European Union. EUROPEAN CHAMBER, KPMG, Roland Berger. The European Union Chamber of Commerce in China [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.europeanchamber.com.cn/en/publications-chinese-outbound-investment-eueuropean-union 48 All-China Federation of Trade Unions. ACFTU. All-China Federation of Trade Unions [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.acftu.org.cn/template/10002/index.jsp
33
odbory viz paragraf 2.5.4). Opatření na ochranu duševního vlastnictví, která jsou v souvislosti s čínskými investicemi nutností, dle čínských společností představují čtvrtou největší překážku pro pronikání do Evropy. Velmi dobré hodnocení Evropa získala v oblastech byrokratické zátěže a rovného přístupu k investorům. Pouze 8 % čínských společností vnímá evropskou byrokracii jako problematickou a jen 7 % se jich setkalo s nerovným přístupem ve srovnání s domácími společnostmi. V opačném směru, pro investice tekoucí z Evropy do Číny, představují právě dva poslední zmíněné body obrovské překážky.
2.2) Geografické zacílení čínských investic v Evropě Čína se stále, i přes výrazné posilování OPZI do Evropy v posledních deseti letech, podílí na evropských PPZI pouze marginálně. Dvě třetiny veškerých investic v evropských zemích plyne ze států EU a 7 % z evropských států mimo EU. Podíl Asie je ze všech světadílů nejslabší, odpovídá 3,8 % všech evropských PPZI. Dle údajů Obchodní komory EU tvořily čínské OPZI v roce 2011 1,4 % veškerých PPZI plynoucích do Evropy49 a vedoucím asijským investorem je v Evropě dlouhodobě Japonsko.
49
Chinese Outbound Investment in the European Union. EUROPEAN CHAMBER, KPMG, Roland Berger. The European Union Chamber of Commerce in China [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.europeanchamber.com.cn/en/publications-chinese-outbound-investment-eueuropean-union
34
Podíl čínských investic na celkových investicích v Evropě v roce 2010.
Zastoupení jednotlivých kontitnentů na evropských PPZI
Zastoupení asijských zemí na evropských PPZI 0,80%
0,80%
7,1% 0,4%
15,1%
66,6%
0,10% 0,20%
5,9% 0,50% 0,4%
3,8%
EU27
Evropské země mimo EU
Afrika
Severní Amerika
Jižní Amerika
Asie
Oceánie
0,10%
1,50%
Ostatní
Čína
Japonsko
Hong kong
Jižní Korea
Singapur
Indie
Graf 12 - Podíl čínských investic na celkových investicích v Evropě v roce 2010, zdroj Eurostat
Čínské investice jsou v Evropě rozděleny nerovnoměrně, největší objem čínských investičních prostředků přijmou tři nejsilnější evropské ekonomiky, Německo, Francie a Spojené království. V Obrázku 1, který je sestaven na základě údajů UNCTAD prezentovaných ve studii analytické skupiny Rhodium Group50, je znázorněn kumulovaný objem všech čínských investic plynoucích do jednotlivých zemí Evropy mezi lety 2010 a 2011 v milionech USD. Bíle jsou vyznačeny země, o nichž nejsou dostupné žádné údaje. Švédsko, které podle obrázku patří z pohledu čínských investorů mezi velmi atraktivní země, prodalo v analyzované době čínské automobilce Geely značku Volvo. Čína však ve Švédsku v předchozích ani následujících letech tolik neinvestovala.
50
China Invests in Europe: Patterns, Impacts and Policy Implications. HANEMANN, Thilo a Daniel H. ROSEN. RHODIUM GROUP. Rhodium Group [online]. 2012 [cit. 2012-15-12]. Dostupné z: http://rhg.com/wp-content/uploads/2012/06/RHG_ChinaInvestsInEurope_June2012.pdf
35
Geografické rozložení čínských investic v Evropě, údaje v milionech USD
Obrázek 1 - Geografické rozložení čínských investic v Evropě, zdroj UNCTAD, Rhodium Group
36
2.2.1) Západní Evropa Pro Čínské investory je v současnosti v Evropě nejzajímavější SRN51. Čína se na ni soustřeďuje jako na prioritní zemi v evropském regionu a německý průmysl je pro Čínu v mnoha ohledech vzorem. Německé podnikatelské prostředí je transparentní a pro čínské investory srozumitelné. Na druhém místě je Velká Británie, která pro Čínu představuje důvěryhodného partnera s dostatečně velkým trhem, stabilní a funkční justicí, historickou kontinuitou a vazbami. V hlavním městě Londýně se nachází nejvýznamnější evropské finanční centrum a země poskytuje mnoho investičních příležitostí, zejména v sektoru energetiky a technických služeb, jako jsou dodávky pitné vody. Na třetím místě se za Německem a Velkou Británií umístila Francie. Ta, oslabená ekonomickou krizí, vítá investice a čínští investoři vidí velikou příležitost ve zvolení Françoise Hollanda francouzským prezidentem, protože věří, že bude prosazovat prorůstovou politiku prostřednictvím podpory investic a obchodu mezi Čínou a Francií 52. Čtvrtou pozici zaujímá Itálie, kde se Čína zajímá o typicky italské know-how, tedy design, módu a luxusní zboží a kupuje italské společnosti, které jí pomohou vdechnout domácí produkci duši. Pátou evropskou zemí je z pohledu objemu PPZI z Číny v Evropě Nizozemsko, které je zajímavé zejména pro svoje liberální daňové zákony a je proto předurčeno k roli regionální finanční centrály. Za posledních devět let počet čínských společností v Nizozemsku vzrostl devítinásobně a tyto firmy podnikají ve všech oborech, od logistiky až po medicínu53. Ačkoliv v objemu přijímaných čínských investic předstihne ostatní země Evropy Lucembursko, je třeba jej ze srovnání vyjmout, protože je zejména vstupní branou čínských investic do Evropy a peníze z něj pokračují dále do přijímajících států. Nelze tak hovořit o přímé absorpci investic. Lucembursko má výhodné investiční podmínky, velmi rozvinuté bankovnictví, Institute of Asian Studies: German Institute of Global and Area Studies. SCHÜLLER, Margot, Johannes MEUER a Yun SCHÜLER-ZHOU. China's OFDI Footprint in Europe: Investment Patterns, Drivers and Implications [online]. 2012, 28.3.2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/competitivenessanalysis/seminars/files/bbs_2012mar28_schuller_slides_en.pdf 52 CKGSB in Paris: China-France Business Forum Examines New Ways of Engaging. Cheung Kong Graduate School of Business [online]. 2012 [cit. 2012-08-30]. Dostupné z: http://www.cheungkonggsb.com/NewsandEvents/News/SchoolNews/tabid/186/smid/380/ArticleID/3776/reftab/191/Default.asp x 53 Dutch Chamber of Commerce in Hong Kong. HAYMARKET MEDIA LIMITED. How Holland's liberal tax regime is luring Chinese companies to its doors: Be mindful, though - China is keeping its eye out for any tax dodgers. [online]. 2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.dutchchamber.hk/cm/images/events/howholland.pdf 51
37
vzdělané pracovníky a velmi dobrou finanční infrastrukturu a čínské společnosti tak využívají jeho služeb k zajištění průniku do Evropy. Není překvapivé, že v roce 2011 největší světová banka, čínská ICBC, umístila svoje hlavní sídlo, které má na starosti celou Evropu, do Lucemburku54. Rozvinuté západoevropské země čínské investice podle zprávy CIC stále pečlivě sledují. Vůle nechat vstoupit čínský kapitál do domácích firem je často pouze pokud čínský investor nezíská významný podíl na hlasovacích právech a kapitálu nebo je jeho autonomie jinak omezena. 2.2.2) Střední a východní Evropa Kvůli tomu, že je investování na rozvinutějším Západě organizačně náročnější a výrazně dražší, a proto, že země východní Evropy stále vykazují vyšší tempa ekonomického růstu a mají nevyužitý potenciál, se Čína obrací i do tohoto regionu. Eminentní zájem mají čínští investoři zejména o Maďarsko, které má velmi výhodnou polohu a mohlo by se stát dopravním hubem pro čínské zboží a Polsko, které představuje velký a relativně bohatý trh. V březnu 2012 média přinesla zprávu, že CIC obdržela od vlády prostředky v hodnotě 30 miliard dolarů na nákup aktiv v zadlužených zemích střední a východní Evropy. Náměstek generálního ředitele CIC Wang Jianxi uvedl, že Čínská lidová republika považuje rozvíjející se východoevropské a středoevropské trhy za zajímavé a rizika spojená se vstupem do neznámého prostředí za omezená. Dle jeho slov je hodnota aktiv v regionu střední a východní Evropy podhodnocená, a proto lze předpokládat, že v budoucnosti Čína bude více investovat tímto směrem. Dle jeho prohlášení také rozvinuté země k čínským investicím vždy přikládají zvláštní váhu a připojují politické podmínky, zatímco země východní a střední Evropy se chovají více neutrálně. Země, které jsou v nouzi nebo potřebují kapitál pro podporu hospodářského rozvoje, jako jsou například právě státy východní Evropy, jsou v přijímání čínských prostředků podstatně tolerantnější55.
2.3) Významné uskutečněné a plánované investiční projekty Čínské investice v Evropě sledují rozdílné cíle a proto se i jejich charakter liší v závislosti na konkrétním projektu. V uplynulých sedmi letech se podařilo čínským investorům jak dosáhnout významných úspěchů při nákupu klíčových evropských společností i prosazování
ICBC - The world’s largest bank sets up its European headquarter in Luxembourg. Embassy of Luxembourg in Beijing [online]. 2011 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://pekin.mae.lu/en/Actualite/ICBC-The-world-s-largest-bank-sets-up-its-European-headquarter-inLuxembourg 55 New capital for CIC to acquire European assets. DING, Qingfen. China Daily [online]. 2012 [cit. 2012-08-15]. Dostupné z: http://www.chinadaily.com.cn/china/2012-03/05/content_14752346.htm 54
38
vlastních výrobků na evropském trhu, tak realizovat značné ztráty plynoucí z nepochopení evropského trhu a aplikace čínských řešení a strategií, které v Evropě nefungují. Závěr této kapitoly se soustředí na sedm významných investic, které proběhly mezi lety 2007 a 2012, nebo se plánují. Každý z těchto projektů vykazuje specifické znaky a poukazuje na problémy a výzvy, se kterými se musí čínští investoři na evropském trhu potýkat. V Tabulce 2 níže jsou tyto investice, které byly vybrány na základě jejich geografického i oborového zacílení, chronologicky seřazeny a krátce shrnuty.
Sedm významných čínských investic v Evropě realizovaných mezi lety 2007 a 2012 nebo plánovaných v budoucnosti
Investice
Země
Čínský investor
Evropský partner / cíl
Hodnota investice
Rok realizace investice
Koupě podílu v Barclays
Velká Británie
CDB
Barclays
3,04 miliard USD
2007
Akvizice Addax Petroleum
Švýcarsko
Sinopec
Addax Petroleum
7 miliard USD
2008
Stavba Polské dálnice A2
Polsko
COVEC
Polská vláda
450 milionů USD
2009
Koupě automobilky Volvo
Švédsko
Geely Holding Group Co., Ltd.
Ford
1,3 miliardy USD
2010
Akvizice Elkem
Norsko
China National 2 miliardy Bluestar Group Orkla Group USD Co., Ltd.
Zřízení logistického centra
Maďarsko
Huawei
Maďarská vláda
1,5 miliard USD
2012
Kontrakt na stavbu jaderných reaktorů
Velká Británie
China National Nucelar Corporation
Britská vláda
35 miliard USD
---
2011
Tabulka 4 – Sedm významných čínských investic v Evropě realizovaných mezi lety 2007 a 2012 nebo plánovaných v budoucnosti, zdroje: Bloomberg, Datová sada Heritage Foundation China Global Investment Tracking Map, Guardian, Reuters, Wall Street Journal, vlastní zpracování
39
2.5.1) Koupě podílu v Barclays Ačkoliv po vypuknutí světové hospodářské krize zájem čínských bank o nákup podílů v evropských bankách značně ochladl, v roce 2007 uskutečnila China Development Bank (CDB) největší bankovní investici mezi Čínou a Evropou v historii, když koupila za více než 3 miliardy USD 3% podíl v britské Barclays Bank, který představovalo 201,4 milionu akcií. CDB je velká čínská banka, která je zodpovědná za financování stavby infrastruktury a podílela se mimo jiné na projektech vodní elektrárny Tři soutěsky nebo letiště Pudong v Šanghaji. Její cíl, britská Barclays Bank, je mezinárodní banka s působností ve více než 50 zemích světa a více než třísetletou historií. CDB, spolu se singapurským státním investičním fondem Temasek, svým vstupem financovala pokus Barclays o převzetí holandské státní banky ABN AMRO, který nakonec skončil neúspěchem. Ačkoliv byla nabídka Barclays překonána nabídkou britské Royal Bank of Scotland a ABN AMRO se jí nepodařilo získat, navázala s CDB strategické partnerství a ta jí pomohla v uplynulých sedmi letech rozšířit aktivity v Číně. Mezi bankami také fungovalo sdílení klientů a CDB se s Barclays podílelo na několika joint venture projektech po celém světě. Investice do Barclays se CDB však velmi nevyplatila, čínská banka koupila svůj podíl na historickém vrcholu hodnoty akcií. Za necelé dva roky po investici poklesla hodnota akcií Barclays téměř desetinásobně56 a banka se dostala do vleklých potíží. V roce 2010 prezident CDB prohlásil, že Čína přehodnotí své vztahy s Barclays a po vzoru dalšího investora, singapurského fondu Temasek, uvažuje o prodeji podílu. K tomuto kroku se nakonec CDB neuchýlila, protože by znamenal ztrátu ve výši 1,64 miliardy USD. Fond Temasek se celého svého podílu v Braclays již vzdal a realizoval ztrátu 1,024 miliardy USD.57 Ačkoliv CDB plánovalo agresivní nákup podílu v německé Dresdner Bank, v té době člena skupiny Allianz, čínské regulatorní úřady proti tomuto kroku vystoupily a celou operaci v polovině roku 2008 zastavily. Dresdner Bank v roce 2007, podobně jako Barclays, zaznamenala 47,4% pokles zisku58 a působila potíže celé mateřské finanční skupině a za šest let pod Allianz ztratila více jak 60 % hodnoty akcií59. Důvodem pro zákaz investice byl strach
56
Barclays Share Charts (BARC). LONDON STOCK EXCHANGE. LSE [online]. 2013 [cit. 2013-0306]. Dostupné z: http://www.lse.co.uk/ShareChart.asp?sharechart=BARC&share=barclays 57 CDB reviews plans for Barclays stake. The Telegraph [online]. 5.3.2010 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/newsbysector/epic/barc/7370827/CDB-reviews-plans-forBarclays-stake.html 58 Dresdner Bank Group Financial Report 2007. DRESDNER BANK. Dresdner Bank [online]. 14.3.2008 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://bib.kuleuven.be/files/ebib/jaarverslagen/DresdnerBank_2007.pdf 59 CDB Wants to Acquire Dresdner Bank but Regulators are Hesitant. China Stakes [online]. 6.8.2008 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.chinastakes.com/2008/8/cdb-wants-to-acquire-dresdnerbank-but-regulators-are-hesitant.html
40
čínských regulátorů z rozšíření finanční nákazy, která se začínala v roce 2008 v Evropě již projevovat. Od investice do Barclays Čína již žádné větší podíly v evropských bankách nekoupila, v posledním čtvrtletí roku 2012 však CCB projevila zájem investovat více jak 15 miliard USD do evropského bankovního trhu. To představuje pětinásobek prostředků použitých k nákupu podílu v Barclays a stačí na kompletní akvizici velkých bankovních společností, jako je například německá Commerzbank60. 2.5.2) Akvizice Addax Petroleum Jedna z historicky největších investic v Evropě mimo země EU, kterou Čína uskutečnila a největší samostatná ropná investice v čínské historii, byl v roce 2008 100% nákup švýcarské ropné společnosti Addax Petroleum čínským státním těžebním gigantem Sinopec. Addax Petroleum byla před akvizicí kótována na burzách v Londýně a Torontu a patřila jí těžební práva v západní Africe a Kurdistánu v Iráku. Tyto regiony Čínu velice zajímají, západní Afrika je příjemcem velkého objemu čínských investic zaměřených na těžbu nerostných surovin a Čína tak posílila svoji přítomnost v tomto regionu, Kurdistán je benevolentnější při schvalování projektů na těžbu ropy a Čína musí pokrýt rychle rostoucí domácí poptávku po této cenné surovině61. Objem transakce byl 7 miliard USD a Sinopec nabídl bezprecedentní prémii 47 % k hodnotě akcie. Zisk Sinopec za rok 2007, který transakci předcházel, byl 8,26 miliard USD a společnost tak disponovala dostatkem volných prostředků k uskutečnění náročné investice. Koupě Addax Petroleum podle představitelů Sinopec pomůže k transformaci společnosti a podpoří strategii mezinárodního růstu a posílí přítomnost Číny v západní Africe a Iráku. Zapadá také do strategie globálního získávání zdrojů, která je zmíněna přímo v plánu dvanácté pětiletky. Sinopec je druhou největší čínskou ropnou společností s téměř 400 000 zaměstnanci a tržbami 400 miliard USD ročně. Ve Švýcarsku kromě Addax Petroleum koupila v roce 2012 i
China must act warily with Europe’s banks: Making a success of any acquisition will be a huge challenge.Financial Times [online]. 17.9.2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/486db096-00e7-11e2-99d3-00144feabdc0.html#axzz2MjsWWSfD 61 MASON, Rowena. China buys Addax for £4.4bn to tap Iraqi oil. The Telegraph [online]. 24.6.2009 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/newsbysector/energy/5623265/China-buys-Addax-for-4.4bn-to-tapIraqi-oil.html 60
41
50% podíl ve společnosti Mercuria 62, která se zabývá obchodováním s ropou a dostala tak pod svoji kontrolu podstatnou část toku suroviny od ložiska pod koncového spotřebitele. Investice Sinopec do Addax Petroleum se vyplatila a přinesla čínské společnosti navýšení zisku. Čína také získala přístup k 42,5 milionům barelů ropy v ložiscích v Kurdistánu a k podmořským ložiskům při pobřeží zemí západní Afriky, které jsou v současnosti jedním z nejperspektivnějších těžebních regionů. Akcionáři přijali záměr Číny koupit pozitivně a po zveřejnění informací o plánované koupi akcie Addax Petroleum zhodnotily o 12 %63. V roce 2008, kdy více jak dvě třetiny veškerých světových OPZI z Číny plynuly na získávání ropy a zemního plynu, investovala do evropských těžařských společností také čínská China National Offshore Corporation (CNOOC), která v Norsku koupila Awilco Offshore ASA. Tato ropná společnost, které patřilo sedm plošin v bohatých vodách kolem norského pobřeží, byla kompletně pohlcena čínským investorem a začleněna do jeho organizační struktury. Hodnota transakce byla 2,5 miliardy USD64. Na rozdíl od bankovního sektoru nebo jiných služeb jsou čínští investoři při nákupu společností primárního průmyslu ve výhodě. Riziko neúspěchu je podstatně menší, protože zdroje, jako je ropa, neztrácejí na hodnotě, na domácím trhu mají zajištěný odbyt a Čína má s těžbou mnoho zkušeností. Nemusí se také potýkat s evropským prostředím, protože ložiska se v naprosté většině případů nacházejí v zemích třetího světa, kde nefunguje rigidní regulace, které v Evropě mnoho čínských projektů zablokují nebo zbrzdí. 2.5.3) Stavba polské dálnice A2 Třetím příkladem aktivity Čínských firem v Evropě je projekt stavby polské dálnice A2, kterému se dostalo rozsáhlého mediálního pokrytí, a stal se synonymem pro neúspěch čínských společností. Ačkoliv se nejednalo přímo o investici, ale o projekt financovaný polskou vládou a zadaný čínské společnosti, je v této práci zmíněn, protože ilustruje problémy, se kterými se přijímající země i čínští zájemci musí potýkat, strategii čínských společností vstupujících na
62
BLAS, Javier. Sinopec invests in oil trader Mercuria. Financial Times [online]. 15.10.2012 [cit. 201303-06]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/18c03668-16ac-11e2-957a00144feabdc0.html#axzz2MjsWWSfD 63 DUCE, John a Stephen CUNNINGHAM. Sinopec Group Agrees to Buy Addax for $7.3 Billion. BLOOMBERG. Bloomberg [online]. 24.6.2009 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aUrdb4bCdjcs# 64 KAUL, Sanjay, Kalpana JAIN a Sameer BHATIA. Global oil & gas - M&A landscape: Overcoming challenges. DELOITTE. Deloitte [online]. 2009 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CEQQFjAB&url=http%3A %2F%2Fwww.deloitte.com%2Fmultifiledownload%3FsolutionName%3Ddeloitte.com%26fileIds%3De8 eb6d65d7212210VgnVCM200000bb42f00aSTFL&ei=Kf84UfWYH5DQsgaxpoGQCQ&usg=AFQjCNH wWjNVY1Y25BJi_uLAcp1DXbtsUg&sig2=_2UCDLoM5qDUwRLmjBPu4g
42
evropský trh a figuruje v něm jedna z nevýznamnějších čínských společností ucházejících se o projekty v zahraničí. V roce 2009 čínská stavební firma Chinese Overseas Engineering Company (COVEC) vyhrála nabídkou nezvykle nízké ceny výběrové řízení na stavbu padesátikilometrové části dálnice A2 vedoucí z Varšavy do Berlína. Polská vláda odhadla cenu úseku dálnice na 900 milionů USD, COVEC nabídl poloviční cenu a i přes protesty evropských společností, které upozorňovaly, že za takovou cenu není možné projekt realizovat, zakázku dostal. Při realizaci projektu došlo k několika vážným pochybením a nedorozuměním, z nichž pravděpodobně nejvýznamnější bylo rozhodnutí COVECu nenajímat místní síly. Místo dostupných polských pracovníků developer přivezl své čínské zaměstnance. Připravil se tak o náklonnost polských občanů, kteří očekávali, že projekt zlepší podmínky na trhu práce, i polské vlády, která se musela potýkat s mnoha případy porušování vízové povinnosti a četnými případy pokusů o nelegální imigraci. Projekt skončil nezdarem, čínská a polská strana se nedohodly a čínští developeři, poté co postavili pouhou pětinu dálnice, ze zakázky odstoupili. Hlavním problémem byl nedostatek zkušeností čínského developera a z toho pramenící neschopnost vyrovnat se se složitostí projektu, který mu byl svěřen. Velkou roli při nezdaru také hrála nutnost respektovat vysoce regulované stavební prostředí Evropské unie. Vzájemné vztahy Polska a Číny však tento dílčí neúspěch výrazně nepoškodil a Polsko dále soupeří s Maďarskem a snaží se stát vstupní branou do Evropy pro čínské firmy. Čínští investoři ve velkém polském trhu tuší potenciál a stabilní růst této východoevropské země a dobrý stav jejího finančního zázemí dávají dobrý signál do budoucnosti. Ze všech evropských států bylo Polsko světovou hospodářskou krizí zatím zasaženo relativně málo. Daří se mu držet pozitivní přírůstky HDP, ačkoliv průměrný HDP členských zemí EU poklesl mezi lety 2008 a 2011 o 0,5 %65, a v tempu růstu předstihlo země Visegrádské čtyřky (V4), své největší rivaly, Českou republiku, Slovensko a krizí postižené Maďarsko, které se s žádostí o půjčku muselo obrátit na IMF. Aby čínská vláda po fiasku se stavbou dálnice zjednodušila investorům přístup do Polska a sousedních zemí, zřídila kanál pro čerpání půjček na 10 miliard USD 66, která má pomoci
CENTRAL STATISTICAL OFFICE: National Accounts Division. GŁÓWNY URZĄD STATYSTYCZNY. Główny Urząd Statystyczny [online]. 30.11.2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/NA_gdp_in_3q_2012_preliminary_estimate.pdf 66 China Plans $10 Billion Credit Line for Eastern Europe, Wen Says. SKOLIMOWSKI, Piotr. Bloomberg [online]. 26.4.2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: 65
43
investovat v regionu střední a východní Evropy. Primárně je tento instrument zaměřen na investice do obnovitelných zdrojů, rozvoje středoevropské infrastruktury a nové technologie, čerpání prostředků z úvěrového kanálu podléhá schválení od čínských bank. Čína by tímto krokem ráda podpořila i vzájemný obchod se střední Evropou a do roku 2015 by chtěla dosáhnout objemu 100 miliard USD67. 2.5.4) Koupě automobilky Volvo Čína v Evropě cílí především na výrobce techniky a průmyslového know-how. Jednou z velmi sledovaných událostí roku 2010 se stala záchrana bankrotující společnosti Volvo, která byla tou dobou již v rukou amerického výrobce automobilů Ford, v Evropě relativně neznámou čínskou společností Geely. Jednalo se o první případ v historii, kdy čínská automobilka koupila 100% podíl v konkurenční společnosti, a dosud největší zahraniční akvizici čínského automobilového průmyslu. V době akvizice prodávaly obě automobilky stejný počet vozů ročně, Volvo 334 000 kusů, Geely pak 330 000. Volvo však bylo v době nákupu ve vážných potížích, oproti roku 2009 se počet prodaných vozů snížil o 11 %, oproti historickému maximu dokonce o celých 27 % a za roky 2008 a 2009 realizovala švédská automobilka ztrátu 2.6 miliardy USD 68. Geely, které je největší čínskou soukromou automobilkou, v roce 2009, při stejném počtu prodaných vozidel, generovalo pouze šestinové tržby než Volvo, ale realizovalo čistý zisk 175 milionů USD 69. I přes tuto složitou situaci měla čínská společnost na koupi Volva eminentní zájem. Investice byla zaměřena na získání technologie, švédská automobilka Volvo disponovala mnoha patenty a unikátními řešeními, které přispívaly k bezpečnosti jejích vozů. Čínský investor naopak měl s bezpečností vozů problémy a nepodařilo se mu je homologovat na evropský trh. Lze proto předpokládat, že cílem Geely bylo patenty koupit, aplikovat je na svých vozidlech a zajistit si tak jednodušší vstup do Evropy a ostatních vyspělých zemí. Volvo by mělo s usnadněným vstupem na trh uspokojovat čínskou poptávku po luxusních vozech, Geely by naproti tomu po provedení změn designu podle patentů Volva mohlo na evropské půdě konkurovat zavedeným domácím i zahraničním značkám.
http://www.bloomberg.com/news/2012-04-26/china-plans-10-billion-credit-line-for-eastern-europe-wensays.html 67 China to set up $10b credit line for C, E Europe. XINHUA. China Daily [online]. 26.4.2012 [cit. 201303-06]. Dostupné z: http://www.chinadaily.com.cn/china/2012wven/2012-04/26/content_15153950.htm 68 WELCH, David. Geely buys Volvo: Believe it or not, it could work. BLOOMBERG. Businessweek [online]. 29.3.2010 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.businessweek.com/autos/autobeat/archives/2010/03/geely_buys_volv_1.html 69 KROLICKY, Kevin, POLLARD a Fang YAN. Saving Volvo: Geely buys brand, management test. REUTERS. Reuters U.S. [online]. 22.7.2010 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2010/07/22/us-geely-volvo-idUSTRE66L2DW20100722
44
Americký výrobce automobilů Ford koupil švédskou automobilku v roce 1999 za 6,45 miliardy USD, Geely za ni o deset let později zaplatilo pouze 1,3 miliardy USD. V situaci, kdy mnohé automobilky přesouvají části výroby do Asie, se čínský investor se rozhodl ponechat ústředí firmy Volvo ve Švédsku a výrobu v Belgii a na vedení najmul evropský management. Tento krok je pro čínské společnosti poměrně netradiční, bývá obvyklé, že vedoucí společnosti v koupených společnostech obsazují čínští vedoucí pracovníci. Čínská automobilka se musela před koupí potýkat s nedůvěrou švédských i zahraničních akcionářů, kteří se obávali, že obchod dopadne neúspěchem, podobně jako mnoho M&A evropských firem v minulosti. Hlavní obavou odborů pak bylo udržení pracovních míst ve Švédsku, historická zkušenost totiž napovídala, že automobilka by mohla část výroby přesunout do Číny, kde jsou náklady na pracovní sílu v automobilovém průmyslu oproti Skandinávii po přepočítání podle parity kupní síly v průměru čtyřnásobně nižší70. Geely, které bylo ve Švédsku téměř neznámé, se také muselo veřejnosti nejprve představit a překonat obraz výrobce nekvalitních levných vozidel, který byl v příkrém rozporu s image Volva. Čínský investor se musel odborům zaručit, že nepřevede výrobu do Asie a zachová pracovní místa a že v dostatečném předstihu připraví kompetentní tým vedoucích pracovníků. Složité vyjednávání s odbory bylo jednou z překážek, na které nebyla čínská automobilka připravená, protože v jejím domovském prostředí odbory nefungují a jejich neústupnost významně zdržela celou akvizici. Odbory sice neměly v rukou moc celou transakci zastavit či zhatit, Geely však neměl bez jejich podpory šanci automobilku zachránit a obnovit její ziskovost71. Výsledek akvizice je v současnosti těžké odhadnout, protože není známé, jaké dlouhodobé záměry Geely s automobilkou má, podle vývoje ceny akcií však lze soudit, že se firmu čínskému investorovi podařilo zachránit. Za tři roky od koupě Volva se hodnota jeho akcií dlouhodobě významně neodchýlila od hodnoty v době prodeje. Počet prodaných vozidel nejprve v roce 2011 v reakci na zlepšení situace vzrostl o 20 %, v roce 2012 pak o šest procentních bodů opět klesl. Volvo i přes to však prodává více vozidel než před jeho prodejem čínské automobilce. 2.5.5) Akvizice norské společnosti Elkem Na konci islandské finanční krize, ke které došlo mezi lety 2008 a 2011 se uskutečnila významná technologicky zaměřená akvizice norského výrobce materiálů pro solární elektrárny Car Mechanic Salaries: International Comparison. World Salaries: Údaje norského a čínského statistického úřadu [online]. 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.worldsalaries.org/carmechanic.shtml 71 Volvo Cars unions demand answers as Geely buy looms. REUTERS. Reuters [online]. 25.3.2010 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2010/03/25/ford-geelyidUSLDE62O1YL20100325 70
45
a hutě Elkem ze skupiny Orkla, který měl i továrny na Isladnu, čínskou nadnárodní korporací China National BlueStar Corporation (CNBSC), která je jedním z největších výrobců ferrosilikonových materiálů a zaměstnává 40 000 lidí po celém světě. Čína se o možnost využití solárních elektráren živě zajímá a její výrobci patří v tomto oboru mezi světovou špičku. Dle prohlášení skupiny Orkla měla tato akvizice, objemem prostředků přesahující nákup automobilky Volvo, který se ve Švédsku uskutečnil o rok dříve, pomoci dosáhnout globální ekologické cíle. Orkla použila prostředky získané prodejem k zaplacení dluhů a investování72. Hodnota transakce byla 2 miliardy USD a od čínského investora se očekávalo rozšíření počtu továren a další rozvoj společnosti. Konkurenty čínského CNBSC byly v Norsku jihokorejské keiretsu POSCO a americký výrobce ferrosilikonových materiálů U.S. Globe Specialty Metals. Čína v této tvrdé konkurenci obstála a Elkem se tak zařadil do jejího portfolia výrobců materiálů pro energetiku obnovitelných zdrojů. Výsledek akvizice není blíže znám, protože norská společnost byla začleněna do struktur čínské skupiny a stal se její nedílnou součástí. Průběh akvizice byl zkomplikován rozhodnutím norského Výboru pro udílení Nobelovy ceny míru ocenit čínského disidenta Liu Xiaoba, kdy čínská vláda v reakci na ocenění na více než rok zablokovala kontakty s Norskem73. Případ koupě Elkem poukazuje na další překážku, se kterou se čínské společnosti musí nezbytně potýkat při rozvíjení svých aktivit v Evropě i jinde ve světě. Čínské investice jsou politicky podmíněné a neobejdou se bez dohledu vlády a příslušných orgánů. Schválení podléhají i aktivity soukromých společností a investiční podmínky se v případě nepříznivého vývoje situace vlivem rozhodnutí čínské vlády mohou okamžitě měnit. Opatření, která jsou čínské úřady schopné zavést, aby vyhověly rozhodnutí vlády v dobách zhoršených vztahů, neohrožují pouze čínské investice v zahraničí a zahraniční investice v Číně, ale i vzájemný obchod. Obvykle přísně pragmatická Čína v případě roztržky s Norskem bránila vstupu norského zboží s deklarovanou státní příslušností, jako jsou například produkty z ryb, a nechávala ho znehodnotit v celních skladech. 2.5.6) Zřízení logistického centra Huawei Mnohé čínské společnosti se snaží udržet pod svojí kontrolou co největší část výrobnědodavatelského řetězce a investují v Evropě do podpůrných aktivit, které tuto kontrolu zajišťují. Takový charakter má i plánovaná investice na zřízení logistického centra za 1,5 miliardy USD
72
NICHOLSON, Chris V. Orkla in $2 Billion Deal With Chinese Chemical Company. NEW YORK TIMES. Deal Book [online]. 11.1.2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://dealbook.nytimes.com/2011/01/11/orkla-in-2-billion-deal-with-chinese-chemical-firm/ 73 SOLSVIK, Terje a Wojciech MOSKWA. China's BlueStar to buy Orkla's Elkem. REUTERS. Reuters [online]. 10.1.2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2011/01/10/us-elkem-bluestar-idUSTRE7091M220110110
46
v Maďarsku, které pro podporu prodeje svých mobilních zařízení staví na evropském trhu posilující společnost Huawei. Maďarsko se pro Huawei stalo centrálou pro celý evropský trh. Středisko dodávek, které zde společnost postavila v roce 2009, položilo základy, na kterých má vyrůst logistický hub schopný obsloužit jak evropské země, tak i Blízký východ, střední Asii a země Společenství nezávislých států. Země střední a východní Evropy vycházejí čínským investorům vstříc a půda pro investice je připravována prostřednictvím dohod o spolupráci a memorand o porozumění, které projednávají přímo vláda přijímající země a její čínská protistrana. Tímto způsobem byl zahájen i projekt společnosti Huawei v roce 2012, kdy kromě podpisu dohod o spolupráci v oblasti zemědělství, financí a telekomunikací byla podepsána i dohoda o spolupráci mobilních operátorů obou zemí. Rozhodnutí čínského výrobce mobilních telefonů zřídit v Maďarsku logistické centrum není zdaleka ojedinělé, stejnou cestou se rozhodl jít jeho patrně největší domácí konkurent ZTE, který podepsal s maďarskou vládou dohodu o stavbě operačního centra v roce 201274. Maďarsko se, pro svoji výhodnou polohu a relativně nízké náklady, stalo vyhledávanou zemí pro asijské firmy expandující do Evropy a čínská vláda se snaží vstřícným přístupem podpořit situaci domácích společností investujících do této východoevropské země. Čínští představitelé k Maďarsku přistupují s neobvyklou péčí a navštěvují jej poměrně často. Čínský premiér Wen Jiabao na své oficiální návštěvě v červnu roku 2011, kdy končilo předsednictví Maďarska Radě Evropské unie, nevyužil možnosti k prohloubení kontaktu s EU a soustředil se při jednáních čistě na bilaterální vztahy obou zemí 75. Čínští developeři se také zajímají o možnost proměnit nepoužívané letiště Szombathely na západě Maďarska v hub nákladních letadel, která by odtud mířila do celého světa a které by se stalo hlavním vstupním bodem do Evropy pro čínské zboží přepravované vzduchem. Letiště by mělo ideální polohu s přímým přístupem na železnici i silniční síť a přineslo by velké zisky jak Maďarsku, tak blízkému Rakousku. Jednalo by se také o první nově vybudované letiště čistě pro nákladní leteckou přepravu v Evropě. O projekt projevila zájem čínská stavební společnost China’s Shanghai Construction Co. (CSCC) a náklady na stavbu by měly být kolem 530 milionů 74
China, Hungary sign 7 deals. China.org: Diplomatic Exchanges [online]. 2.5.2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.china.org.cn/world/2012-05/02/content_25279878.htm 75 HSIAO, Russel a Matthew CZEKAJ. Is Hungary Becoming China's Hub in Central Europe?. THE JAMESTOWN FOUNDATION. China Brief [online]. China Brief Volume 11, Issue 13. 15.7.2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.jamestown.org/programs/chinabrief/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=38178&cHash=cdb eee467243afa34a3ea0d5efbf8b40
47
USD76. Jedná se také o stavbě 20 kilometrů dlouhého úseku dráhy spojující letiště v Budapešti s centrem města, kterou by měla zajistit China Civil Engineering Construction Corp (CCECC). Plány společnosti Huawei na rozšíření aktivit v Maďarsku se tak zdají být dobře koordinované s politikou čínské vlády a v budoucnu mohou zajistit firmě rychlý start na evropském trhu, který začíná mít o cenově výhodné čínské high-tech zboží velký zájem. Maďarsko, které se po nástupu světové hospodářské krize ocitlo na pokraji bankrotu, čínské investice potřebuje a oproti ostatním zemím V4, zejména Polsku a České republice, má při vyjednávání výhodu v podobě výrazně pragmatičtějšího přístupu k otázce porušování lidských práv v Číně. 2.5.7) Kontrakt na stavbu jaderných reaktorů I přes dílčí neúspěchy, jako byla stavba polské dálnice A2 zmíněná výše, se čínské společnosti aktivně účastní výběrových řízení na veřejné zakázky. Nejrozsáhlejším a nejdiskutovanějším podobným projektem je v současnosti stavba čtyř reaktorů ve Velké Británii, o kterou se nyní uchází francouzská společnost Electricité de France (EDF) a ke které by se mohla připojit čínská státní společnost Guangdong Nuclear Power Holding Corporation (GNPHC). EDF se na domácím trhu nachází v nesnázích a čínský partner by tak měl zajistit zejména dostatek prostředků k financování celého náročného projektu. Pokud bude stavba dokončena, reaktory by měly vyrobit 40 % elektřiny, kterou Britové spotřebují77. EDF a GNPHC mají se vzájemnou spoluprací již zkušenosti z Číny, kde se EDF podílí na stavbě nových reaktorů. Tento fakt podporuje tezi o zakládání čínsko-evropských joint-ventures nejprve pro projekty v Číně před realizací rozsáhlých projektů v Evropě zmíněnou v podkapitole 1.2.3). EDF je v současnosti největším dodavatelem elektrické energie ve Spojeném království a pro Čínu by tak představoval velmi zajímavého a silného partnera pro vstup na evropský trh, kde by mohlo dojít k obnovení zájmu o jadernou energii. GNPHC by mohla získat 20% nebo větší podíl na zisku z celého projektu. Náklady na stavbu se odhadují na desítky miliard USD a realizace bude pravděpodobně trvat více jak deset let. Partnerství EDF a GNHPC nebylo první francouzsko-čínské konsorcium, které se ucházelo o zakázku. Čínská společnost chtěla původně spolupracovat s francouzským stavitelem jaderných elektráren Areva, ale nedošlo ke shodě a na konci roku 2012 se konsorcium rozpadlo, 76
BALAZS, Edith a James GOMEZ. China May Open Central Europe Cargo Base in Hungary, Index Says. BLOOMBERG. Bloomberg [online]. 24.6.2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2011-06-24/china-may-open-central-europe-cargo-base-in-hungaryindex-says.html 77 EDF and Chinese Firm Enter Talks to Build U.K. Nuclear Plants. DOW JONES & COMPANY. The Wall Street Journal: Europe Edition [online]. 10.1.2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424127887324081704578233441564200794.html
48
protože se francouzská společnost nedokázala dohodnout s čínským partnerem na podmínkách projektu. Novým partnerem GNHPC se tak stala společnost EDF. Skutečnost, že se čínská strana nemění a diktuje podmínky v Evropě, vychází z faktu, že kromě Číny neexistuje v současnosti země, jejíž firmy by byly schopné natolik rozsáhlý projekt financovat78.
CHAZAN, Guy, Anousha SAKOUI a Jim PICKARD. Blow for Britain’s nuclear revival. THE FINANCIAL TIMES LTD. THE FINANCIAL TIMES [online]. 2.10.2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/2719932a-0c99-11e2-a776-00144feabdc0.html#axzz2NBnOLqvu 78
49
3) Kapitola 3 - Vyhodnocení dopadů čínské investiční aktivity v Evropě 3.1) Pozitivní a negativní dopady čínských investic v Evropě Čínské investice se projevují v přijímajících zemích pozitivně i negativně. Pravděpodobně nejpatrnější je vliv investic na tvorbu nebo zachování pracovních míst, rozvoj infrastruktury a průmyslu, posílení vývozu a navázání kontaktů se zahraničím. Zahraniční investice mohou výrazně pomoci zlepšit tržní prostředí přijímající země, protože jejich prostřednictvím vstupuje zahraniční konkurence, se kterou musí domácí, mnohdy strnulé, společnosti soupeřit. Vstup investorů ze zahraničí může také pomoci domácím firmám hledajícím odbyt, pokud se stanou dodavateli velkých průmyslových celků. Tento vliv je patrný například v případě automobilek, které využívají rozsáhlé sítě dodavatelů z hostitelských zemí. Vstup zahraničních investic však může mít i opačný vliv a domácí tržní prostředí výrazně zdeformovat, pokud jsou investory silné společnosti vstupující na trh za účelem likvidace konkurence. Kromě ekonomických dopadů se zahraniční investice nezřídka projeví i na politické situaci. V případě zemí slabšího ekonomického významu a projektů malého rozsahu jsou tyto dopady zanedbatelné. U zemí jako je Čína, které dokážou svoji sílu dobře koordinovat a disponují dostatkem prostředků k tomu, aby prostřednictvím investic prosazovaly i politické cíle, jsou však vedle ekonomických výrazné i politické dopady na přijímající zemi a její partnery. Vliv investic na přijímající zemi může být buď přímý, kterým působí zahraniční investor prostřednictvím své organizační jednotky v hostitelské zemi, nebo nepřímý, který souvisí s jeho interakcí s prostředím přijímající země. V případě přímých dopadů investic se jedná například zisky z odvodu daní nebo generování pracovních míst. Nepřímé dopady pak představuje kupříkladu prohlubování spolupráce firem na trhu přijímající země, zvyšování produktivity celého odvětví, lákání dalších investorů a ostatní efekty nazývané obecně „spillovers“79. 3.1.1) Ekonomické dopady čínských investic v Evropě Čínské investice se v Evropě po ekonomické stránce projevují stejným způsobem jako investice z jiných zemí. Hlavní výhodou, kterou Čína proti ostatním investorům disponuje je velká zásoba kapitálu. Čínští investoři v Evropě v době krize nahrazují investory z tradičních zemí, jejichž společnosti musí šetřit. Tento nový čínský kapitál tak pravděpodobně v dlouhém období přispěje ke změně paradigmatu a posílí pozici Asie ve světové ekonomice na úkor Evropy a Severní Ameriky. 79
Direct and Indirect Effects of FDI in Emerging European Markets: A Survey and Meta-analysis. HANOUSEK, Jan, Evžen KOČENDA a Mathilde MAUREL. Documents de Travail du Centre d’Economie de la Sorbonne [online]. 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://hal.archivesouvertes.fr/docs/00/46/95/44/PDF/10024.pdf
50
Zaměstnanost Příspěvek čínských investic ke zlepšení evropské zaměstnanosti je zatím poměrně slabý, ale s přibývajícím kapitálem bude vliv čínských investorů na trh práce pravděpodobně stoupat. Oficiální spolehlivá data popisující dopady čínských investic na zaměstnanost v Evropě nejsou dostupná. Z údajů obsažených ve studii zpracované skupinou Rhodium Group, poradenskou společností, která se specializuje na Čínu a vliv jejích investic na Evropu, vyplývá, že 428 greenfield projektů za minimálně 1 milion USD, které Čína v Evropě realizovala mezi lety 2000 a 2011, vytvořilo na evropském trhu 15 000 nových pracovních míst80. Čínské investice nepřispívají ke zlepšení zaměstnanosti pouze prostřednictvím tvorby nových pracovních míst, ale v případech, jako byla záchrana krachující Švédské automobilky Volvo (viz kapitolu 2.5.4) nebo portugalského energetického koncernu Energias de Portugal SA (viz kapitola 1.3.1), i zachováním stávajících pracovních míst, která by jinak byla zrušena. V případě automobilky Volvo se jednalo o 16 00081 míst v továrnách v několika evropských zemích. I když se při záchraně krachujících společností mnohdy část pracovníků propouští, restrukturalizované rostoucí společnosti mohou v dlouhém období přispět ke zvýšení zaměstnanosti rozšiřováním aktivit, na které je třeba najímat nové pracovníky. Tak se stalo v případě německého výrobce obráběcích strojů Waldrich Coburg, kterého po krachu jeho mateřské americké společnosti v roce 2005 koupila čínská společnost Beijing Number One. Z původních 500 zaměstnanců se firma rozrostla na 750 a dle všech ukazatelů se jí daří82. Podobná situace by mohla nastat i v případě koncernu Elkem (viz kapitolu 2.5.5). Vliv na trh Čínské firmy, které se snaží proniknout na evropský trh, přinášejí spotřebitelům zpravidla levnější zboží v porovnání se svými západními protějšky a rozšiřují tak nabídku. Tento trend je velmi dobře patrný v segmentu high-tech zboží, jako jsou například mobilní telefony nebo osobní počítače. Velmi úspěšnými čínskými firmami jsou v Evropě čínští výrobci chytrých telefonů Huawei a ZTE. Tyto firmy, před třemi lety v Evropě naprosto neznámé, agresivně investují v Evropě a jejich prodeje strmě stoupají na úkor tradičních značek, zejména finské Nokie. 80
China Invests in Europe: Patterns, Impacts and Policy Implications. HANEMANN, Thilo a Daniel H. ROSEN. RHODIUM GROUP. Rhodium Group [online]. 2012 [cit. 2012-15-12]. Dostupné z: http://rhg.com/wp-content/uploads/2012/06/RHG_ChinaInvestsInEurope_June2012.pdf 81 Chinese investment in the EU: A win-win game. European Policy Centre [online]. 25.2.2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.epc.eu/pub_details.php?cat_id=4&pub_id=3344&year=2013 82 Chinese firm stands on shoulders of German giant. ZHANG, Danhong a Thomas BAERTHLEIN. DEUTSCHE WELLE. DW [online]. 24.3.2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.dw.de/chinesefirm-stands-on-shoulders-of-german-giant/a-5385339
51
Evropští spotřebitelé přestávají s postupující krizí sledovat zemi původu a stávají se naopak výrazně více citlivými na cenu zařízení. Čínské společnosti mají proto v Evropě velkou šanci na úspěch. Huawei plánuje v následujících pěti letech obrovskou expanzi, při které zdvojnásobí současný počet zaměstnanců ze 7 000 na 14 000. Investice za 70 milionů euro plánuje také do R&D centra ve Finsku, domově dříve úspěšného výrobce mobilních telefonů Nokia. Tento příliv zahraničních značek by mohl významně změnit rovnováhu na evropském trhu a některé země připravit o výhody v pro ně typických odvětvích průmyslu nebo služeb. Obavy o vychýlení tržní stability se však nesoustředí pouze na jednotlivé evropské země nebo Evropu jako geografický region, ale vztahují se na světovou ekonomiku jako celek. Ačkoliv je Čína v některých oblastech značně kapitalistická, tržní mechanismy fungují zejména na nižších úrovních. Na vyšší úrovni má stále největší váhu rozhodnutí politického aparátu a to ve spojení s velkou zásobou kapitálu vyvolává obavy z útoku na celá odvětví průmyslu nebo služeb a ohrožení přirozeného systému konkurence. Vytěžování technologií a transport aktiv z Evropy Častým argumentem proti otevírání Evropy čínským investorům je obava z vytěžení technologií a transportu cenných aktiv do Číny. Čínští investoři dle některých oponentů cílí výhradně na podniky v nesnázích, kterým zbývá pouze lehce přístupné know-how nebo kupují firmy kvůli unikátnímu vybavení, které chtějí po reorganizaci aktiv a propuštění zaměstnanců vyvézt. Výsledky analýzy v předchozích kapitolách nasvědčují však tomu, že Čína primárně investuje v Evropě proto, že se chce dostat na místní trh a využít stále relativně vysoké koupěschopnosti zdejšího obyvatelstva. Historická zkušenost výše uvedenou obavu částečně podporuje. Čínští politikové totiž na různých úrovních vyvíjejí velký tlak na čínské společnosti investující v zahraničí, aby převáděly důležité složky podnikání do Číny a, dle zkušeností evropských firem investujících v Číně, lákají PPZI, mimo jiných důvodů, za účelem získání know-how a technologií83. V současnosti jsou však čínské společnosti, které pronikají do Evropy, již dostatečně vyspělé na to, aby mohly konkurovat zahraničním firmám a soutěžit s nimi na bohatém Západě a často nepotřebují těžit západní technologie. Lze proto spíše očekávat, že se Čína soustředí v budoucnu na ochranu vlastního domácího trhu a firem, jelikož obchodní potenciál země strmě roste s bohatnutím obyvatelstva. Podařilo by se jí tak dosáhnout vyšších odvodů na daních, rychlejšího růstu HDP i rozvoje obecně, protože by v zemi zůstávala relativně větší část bohatství. Čína by také měla výrazně 83
EVANS, Stephen. German firms fear China technology theft. BBC. BBC Business News [online]. 8.2.2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/12382747
52
lepší kontrolu nad domácím trhem, pokud by se na špici udržely čínské společnosti a mohla by jejich prostřednictvím lépe řídit ekonomiku. Vývoj tímto směrem naznačuje zavedení přísných podmínek pro zahraniční investory, které čínská vláda prosadila v roce 2011 a které vyvolává pochybnosti o rovném zacházení se zahraničními společnostmi v Číně84. V budoucnosti by mohlo dojít ke změně situace, kdy nebude hlavní obavou evropských společností okopírování technologií nebo krádež know-how čínskými společnostmi, ale ztráta lukrativních asijských trhů, na které mají rychle se rozvíjející čínské společnosti dobrý přístup. Sbližování Jedním z pozitivních dopadů čínských investic v Evropě je i sbližování fungování čínských a evropských firem. Ačkoliv evropská tvrdá regulace a přísná pravidla působí čínským společnostem značné problémy při vstupu na zdejší trh, pokud se jim podaří se těmto překážkám přizpůsobit, mají šanci získat velkou konkurenční výhodu, kterou mohou uplatnit na domácím trhu. Příkladem takové konvergence je implementace norem ISO. V současnosti je certifikovaných 1627 čínských společností 85, z nichž mnohé k tomuto kroku přistoupily, aby se mohly ucházet právě o vstup na evropský trh. Dalším příkladem je zavádění mezinárodního účetního standardu IFRS, který podporuje EU a o jehož implementaci s Čínou vede přímá jednání Evropská komise86. Čínské firmy pronikající do Evropy jsou postaveny před nový problém, který nemusely řešit, dokud místní trh obsluhovaly pouze prostřednictvím exportu přes prostředníky. Pokud se rozhodnou vstoupit na evropský trh, musí se podřídit evropskému právu a podléhají evropským soudům. Konvergence a přizpůsobení místním podmínkám je tak pro ně existenční nutností, protože v Evropě operují za stejných podmínek jako ostatní evropské společnosti. 3.1.2) Politické dopady čínských investic v Evropě Čínské investice v Evropě nemají pouze ekonomické dopady, ale promítají se i do politické situace jak v obcích a regionech jednotlivých zemí, tak na národní a mezinárodní úrovni. Evropské země v době krize soupeří se svými sousedy o přilákání zahraničních investic,
84
European group: China imposing new market barriers. MCDONALD, Joe. AP. Yahoo Finance [online]. 8.9.2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/news/Europeangroup-China-imposing-apf-938361126.html 85 China Business World: Chinas ISO 9000 Certified Companies. CHINA BUSINESS WORLD. China Business World [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.cbw.com/business/iso9000/companyindex.htm 86 Third Countries: equivalence/convergence. EUROPEAN COMISSION. European Commission: The EU Single Market - Accounting [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/third_countries/index_en.htm
53
a protože podíl Číny na celkových PPZI plynoucích do Evropy stoupá, stávají se čínské investice jedním z determinantů evropské politiky. Jejich vliv je v současnosti marginální, v budoucnosti by však mohl výrazně zesílit, pokud se Čína orientuje na některé regiony, jako je například východní Evropa nebo bankrotující státy jižní Evropy a bude si klást podmínky, které budou kolidovat se záměry ostatních zemí. Politické dopady čínských investic je možné analyzovat ve třech odlišných úrovních, na vnitroevropské, mezinárodní a evropsko-čínské. Vnitroevropské politické dopady čínských investic Čínské investice nejsou v současnosti natolik významným tématem, aby rozjitřovaly vztahy mezi jednotlivými státy Evropy. Pokud však bude pokračovat trend nárůstu jejich objemu, a pokud se Čína bude snažit jejich prostřednictvím ovlivnit přijímající země, mohly by se stát překážkou bránící rozvoji evropské integrace směrem, který by kolidoval se záměrem Číny. Tato hypotéza by se stala realitou za předpokladu, že bude pokračovat prohlubování světové ekonomické krize a evropské státy budou dále slábnout. Jedním z míst, kde se čínské investice v Evropě mohou politicky projevit na evropském kontinentu, je přehodnocení embarga na vývoz zbraní z Evropy do Číny. Toto embargo uvalila EU na veškerý obchod zbraněmi a vojenskou technikou mezi svými členskými zeměmi a Čínou po krvavém potlačení povstání na Náměstí nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Embargo nebylo přesně definováno a bylo tak na každém členském státě, aby rozhodl, co pod něj spadá, zařadil jej do domácí legislativy a dohlížel na jeho dodržování. Embargo na vývoz zbraní do Číny uvalily i Spojené státy, lze proto předpokládat, že jeho zrušení či pozměnění bude EU konzultovat a koordinovat s USA. EU v současnosti jako celek neuvažuje o zrušení embarga a své rozhodnutí zdůvodňuje trvajícím porušováním lidských práv v Číně. Čína při každé příhodné příležitosti apeluje na představitele EU, aby své stanovisko přehodnotili. Naposledy se tak stalo v září roku 2012 na návštěvě tehdejšího čínského premiéra Wen Jiabaa v Belgii, kde se setkal s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a ministryní zahraničí Catherine Ashton. Wen označil situaci kolem embarga v posledních deseti letech za „těžko uchopitelnou“ a požádal o jeho zrušení. Představitelé EU na jeho výzvu nereagovali 87. Jednotlivé členské země EU však nejsou v názoru na pokračování embarga zdaleka jednotné a některé jsou ochotné o jeho zrušení jednat. Největším propagátorem zrušení embarga 87
MORRIS, Chris. China premier Wen Jiabao urges end to EU arms embargo. BBC News [online]. 20.9.2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-19657940
54
byla v minulosti Francie, která jej prohlásila za anachronistické. Chtěla tak s největší pravděpodobností pomoci domácím společnostem, jako je například britsko-francouzskoněmecký Airbus, který prodá ročně do Číny jednu šestinu svých letadel 88. V současnosti se Francie přiklání však k opačnému názoru a prosazuje, aby embargo zůstalo zachováno. V době svého předsednictví Radě EU v první polovině roku 2010 po zrušení embarga volalo i Španělsko, které je domovem významných zbrojařských firem. Dle prohlášení Španělského ministra zahraničí si Evropa musí uvědomit novou roli, kterou Čína ve světě hraje. Ani Španělsku se však nepodařilo zahájit otevřený dialog o přehodnocení embarga a veškerá jednání mezi zeměmi EU tak nadále probíhají výhradně na diplomatické úrovni. Velká Británie, SRN a bývalé komunistické země naopak prosazují zachování embarga. Situace je patová a nelze očekávat její brzké vyřešení, protože pro zrušení embarga je nutný konsenzus všech 27 států EU. Investice do Evropy by se mohly stát katalyzátorem změny a jejich prostřednictvím by se Číně mohlo podařit izolovat vyspělé státy prosazující zachování embarga od ostatních států, které mají buď významné zájmy ve zbrojařském průmyslu, nebo nutně potřebují čínský kapitál. Příkladem mohou být relativně méně vyspělé nové členské země, Rumunsko a Bulharsko, které, ačkoliv mají totalitní minulost a po vzoru postkomunistických zemí střední Evropy by měly být proti zrušení embarga, jsou nakloněny myšlence zrušení zákazu vývozu zbraní. Lze pouze spekulovat, zda za jejich ochotou odstranit tuto významnou překážku vztahů s Čínou stojí potřeba investic nebo rozšíření příležitostí pro domácí průmysl. Čína si také začala zvýšeným zájmem o investice předcházet Maďarsko, které by jí mohlo pomoci prosadit zrušení embarga mezi zeměmi V4 (pro bližší informace viz kapitoly 2.2.2 a 2.5.6). Dopady čínských investic v Evropě na transatlantické vztahy Na mezinárodní scéně bude mít vzrůstající podíl čínských investic nejvýraznější vliv s největší pravděpodobností na transatlantické vztahy. USA přistupují k čínským investicím s daleko větší opatrností než Evropa a jsou mnohdy obviňovány z netransparentního postupu a úzkostlivého bránění snaze čínských investorů o proniknutí na svůj domácí trh89. Příliv investic do Evropy také vykazuje vyšší pozitivní dynamiku než čínské OPZI do USA a Kanady a Evropa a Severní Amerika by si tak mohly začít vzájemně konkurovat ve snaze oslovit čínské investory a získat tak kapitál. 88
France Backs China on Taiwan. DEUTSCHE WELLE. DW [online]. 21.4.2005 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.dw.de/france-backs-china-on-taiwan/a-1559253 89 ROSEN, Daniel H. a Thilo HANEMAN. An American Open Door?: Maximizing the Benefits of Chinese Foreign Direct Investment. Asia Society: Center on U.S.-China Relations [online]. 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://media.asiasociety.org/ChinaFDI/AnAmericanOpenDoor_EXECSUM.pdf
55
Ačkoliv jsou si USA a Evropa kulturně, hospodářsky a historicky velmi blízké, představuje Evropa i přes dobré vzájemné vztahy stále největšího hospodářského konkurenta USA. V minulosti měly jak USA, tak Evropa dostatek prostoru k rozvoji a měly mezi sebou jen minimum třecích ploch. S rostoucím významem Asie a oslabováním Západu by se tato situace mohla změnit a jednou z prvních oblastí, kde by se vzájemná konkurence mohla projevit, je boj o čínské investory. Evropa má v současnosti daleko lepší předpoklady zaujmout čínské společnosti a mohla by jich využít ke stabilizaci domácího prostředí zasaženého krizí. Patrně nejvýznamnějším krokem, kterým se EU pokouší institucionalizovat vzájemné investice s Čínou, je projednávaná Bilaterální dohoda o investicích (BIT, Bilateral Investment Treaty). Tato dohoda by kompletně pokrývala veškeré investice a zaručovala by stejné zacházení všem čínským investorům napříč všemi členskými zeměmi EU a všem evropských investorům v Číně, zjednodušila přístup na zahraniční trhy a upravila legislativu tak, aby byla vzájemným investicím přístupnější90. Měla by také zkomplikovat možnost znárodnění zahraničních společností. Jedná se o velice složitý projekt, jehož finalizaci nelze předpokládat v řádu let. Pokud by však byla dohoda skutečně podepsána, mohla by BIT Evropě poskytnout výraznou výhodu oproti USA. Hlavní překážkou celého procesu je složitost přípravy změny evropské legislativy tak, aby ctila zásady rovnosti a neposkytovala čínským investorům výhody oproti investorům z ostatních zemí. O uzavření podobné dohody jako je BIT v posledních dvaceti letech Čína usilovala i v USA, zájem o její podepsání však na straně Spojených států oslaboval, až se dialog v roce 2009 zastavil. Pokud nedojde k jeho obnovení, Evropa vytvoří pravděpodobně výrazně přívětivější prostředí pro čínské investory, než USA, a bude profitovat z přílivu čínského kapitálu. Evropsko-čínské politické dopady čínských investic Vzájemné investice jednoznačně přispívají k prohlubování vztahů mezi partnery. Roztržky mezi zeměmi, které investují u svých protějšků, jsou méně pravděpodobné, protože cena za eskalaci sporů je příliš vysoká. Pokud se bude zvyšovat podíl čínských investic v Evropě a Čína se neodvrátí a nesoustředí svoji pozornost a kapitál na jiný region, lze předpokládat, že se bude prohlubovat vzájemná spolupráce.
90 WENHUA,
Shan. Towards an EU-China Bilateral Investment Treaty. EUROPEAN PARLIAMENT. European Prliament [online]. 11.6.2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201211/20121108ATT55190/20121108ATT55 190EN.pdf
56
Prostřednictvím investic také dochází ke zlepšování vzájemného porozumění a politické spolupráce. Bez nich by nebylo možné zahraniční investice realizovat, protože vyžadují komplexní legislativní přípravu a náklonnost zúčastněných stran. Země, které mají v zahraničí významné investice, také podporují stabilitu regionů, kam investovaly, a se svými partnery často koordinují diplomatická a politická rozhodnutí. Evropa by tak mohla prostřednictvím čínských investic působit na Čínu. Čínské firmy, které mají o evropský trh velký zájem, by mohly představovat silnou páku na rigidní čínský režim a pomoci Evropě prosadit některá opatření, která se jí dlouhodobě nedaří s čínskou protistranou vyjednat. Jedná se například o prosazení lepší ochrany lidských práv, jejichž advokátem se Evropa na světové scéně stala, ochrany životního prostředí, jehož je Čína jedním z největších znečišťovatelů, nebo netransparentnosti čínského podnikatelského prostředí, které působí problémy evropským firmám, které se snaží do Číny proniknout. Pokud se z Evropy stane cíl čínských investic a ne jen čínského exportního zboží, povýší se také vzájemné vztahy a političtí představitelé na obou stranách budou muset ke svým protějškům přistupovat s větší opatrností a důvěrou. Krátkodobý, silně jednostranný vztah, kdy Evropa byla zejména důležitým čínským odbytištěm zboží, má šanci stát se vyváženějším a dlouhodobějším partnerstvím. Čína se pravděpodobně pokusí co nejdříve získat status tržní ekonomiky (TE), který jí nebyl udělen ani po vstupu do WTO před jedenácti lety a vstoupit do organizací, které jí umožní být blíže vyspělým zemím, kam směřuje svůj kapitál. Uznání statutu TE posílí její vyjednávací pozici s úřady v zemích, kam exportuje své zboží91. Ačkoliv investice a export do Evropy nebudou v této záležitosti pravděpodobně hlavním hybatelem, protože Čínu stále nejvíce ohrožují antidumpingová opatření v přísnějších Spojených státech, budou bezesporu představovat jeden ze základních pilířů k vybudování dlouhodobějšího a méně konfliktního vztahu se zahraničím.
3.2) Žádoucí kroky pro pokračování oboustranně výhodné spolupráce Význam čínských investic pro Evropu každým rokem sílí a obě strany zavedly za 35 let od navázání diplomatických vztahů liberalizační i administrativní opatření, která byla kriticky důležitá a vedla k současnému rychlému rozvoji vzájemné spolupráce. Budoucnost čínských investic v Evropě závisí na tom, zda bude tento proces pokračovat a obě strany budou ochotné vést dialog o dalším uvolňování a zjednodušování investování na svém území. Evropa je 91 WANG,
Yizhou. “Creative involvement”: a new direction in Chinese diplomacy: What should be China’s objectives in undertaking active diplomacy?. E EUROPEAN COUNCIL ON FOREIGN RELATIONS. E European Council on Foreign Relations [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. ISBN 978-1906538-66-8. Dostupné z: http://ecfr.eu/page/-/ECFR66_CHINA_30_final.pdf
57
v současnosti oproti ostatním regionům ve vztahu k čínským investicím ve výhodě a jednání se i přes občasné komplikace vyvíjejí pozitivně. Nelze však s jistotou říci, jak se projeví výměna čínské vlády nebo zda se Evropa bude otevírat i nadále. Tato subkapitola poskytuje přehled nejdůležitějších kroků, které by měly být v budoucnosti podniknuty jak v Evropě, tak v Číně, aby pokračovala oboustranně výhodná spolupráce a investiční vztahy mezi Evropou a Čínou se v budoucnosti prohlubovaly. Jedná se o administrativní opatření, která musí provést jednotlivé vlády, a která představují poměrně výrazné zásahy do legislativy a proto lze jejich zavedení očekávat spíše ve vzdálenější budoucnosti. Tato opatření jsou shrnuta v Tabulce 4 a přiblížena v dalším textu.
Kroky k oboustranně výhodnému zlepšení investičních vztahů Evropa Redukce byrokracie a zjednodušení a zlevnění celého investičního procesu Minimalizace rozdílů mezi legislativami členských zemí a jejich harmonizace Zavedení jednoho místa s veškerými potřebnými informacemi o investicích v Evropě Přehodnocení povolovacího procesu zahraničních investic Lepší propagace evropských investičních příležitostí v Číně Čína Přehodnocení schvalovacího procesu pro OPZI Zlepšení poradenství potenciálním investorům Založení Čínské obchodní komory pro EU Zlepšení podpory investorů směřujících do Evropy Tabulka 5 – Kroky k oboustranně výhodnému zlepšení investičních vztahů, zdroj: European Union Chamber of Commerce in China. KPMG, Roland Berger
58
Evropa Evropa by se měla pro zlepšení investičních vztahů s Čínou soustředit zejména na redukci byrokracie. Některé evropské země jsou v Číně vnímány pro složitost administrativy spojené s investováním velice negativně a to se projevuje na objemu investic, které z Číny do těchto zemí směřují. Příkladem takové země může být Francie, která má sice transparentní pravidla pro investování a propracované programy investičních pobídek, je však poškozována vysokou mírou byrokracie92. Pro čínské investory představuje také velký problém nákladnost investování. Ta je částečně dána vysokou cenou pozemků a pracovní síly, tedy nezměnitelnými složkami danými trhem, ale i nutností spolupracovat s poradenskými společnostmi. Investiční prostředí je značně rozdílné v jednotlivých zemích a náklady na samotnou investici jsou tak navýšeny o nezanedbatelné výdaje na analýzu evropského prostředí a srovnání investičních příležitostí v jednotlivých evropských zemích. Řešením tohoto úskalí je harmonizace zákonů, které mají vliv na investice a zavedení jednoho centrálního informačního místa, které umožní získat čínským investorům veškeré potřebné informace o investování v libovolném evropském státě. Tento krok však s nejvyšší pravděpodobností nebude realizován v blízké budoucnosti, protože způsob, jakým jednotlivé státy informují o investičních příležitostech, představuje významnou konkurenční výhodu oproti ostatním zemím. Vůle pro sjednocení investiční legislativy v Evropě zatím spíše neexistuje a státy si tvrdě konkurují, mohla by však vzniknout, pokud se podaří prosadit těsnější integraci v rámci EU. Posledním krokem, který by Evropě pomohl v získání čínských investic, je svědomitější propagace evropských investičních příležitostí v Číně. V současnosti působí na čínském trhu velké množství poradenských společností, které se specializují na jednotlivé země nebo regiony, neexistuje však oficiální program podpory investic, který by měl dostatečný dosah, aby oslovil potenciální čínské investory. Čína Největším problémem, který musí čínští investoři v současnosti překonávat je komplikovaný schvalovací proces. Povolení musí získat každá čínská společnost, která chce investovat kapitál v zahraničí. Její záměr musí schválit MOFCOM, SAFE i Národní komise pro rozvoj a reformu (NDRC, National Development and Reform Commission). Státní podniky musí
92
2013 Index of Economic Freedom. The Heritage Foundation [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/country/france
59
navíc získat ještě povolení Komise pro administrativu a dohled nad státním majetkem (SASAC, State-owned Assets Supervision and Administration Commission)93. Čína však ve schvalovacím procesu podniká kroky, které situaci čínských investorů usnadňují. Od roku 2009 byl snížen počet typů investic, které podléhají schválení MOFCOM. V roce 2011 došlo ke zvýšení limitu, za kterým bylo vyžadováno povolení centrálního aparátu NDRC z 30 na 300 milionů USD pro podniky, které chtějí investovat v sektoru získávání přírodních zdrojů a z 10 na 100 milionů USD pro ostatní firmy. Čínská vláda tak výrazně zjednodušila situaci malým investorům, zrychlila schvalovací proces a vyslala domácím firmám uvažujícím o investicích v zahraničí pozitivní signál. Ačkoliv Čína ve svojí „go global“ strategii přímo hovoří o posílení domácího hospodářství prostřednictvím investic čínských společností v zahraničí, čínští investoři necítí ze strany vlády dostatečnou podporu. Tyto společnosti stojí zejména o poradenství jak se na složitém evropském trhu orientovat. Tuto potřebu mohou do jisté míry uspokojit zahraniční konzultanti nebo obchodní komory jednotlivých evropských zemí, čínská vláda by však ve spolupráci se zahraničím mohla domácím investorům pomoci publikací informací o vzájemných dohodách, nařízeních a příležitostech. Čína také nemá obchodní komoru, která by sloužila Evropské unii. V Evropě funguje mnoho čínských obchodních komor, ty ale fungují na bilaterální bázi a chybí jim tak potřebná možnost komparace předpisů v jednotlivých zemích a jen obtížně mohou poradit investorům, kteří zvažují několik alternativ. Celý proces by byl významně urychlen a zjednodušen, pokud by Čína v Evropě zřídila centrální obchodní komoru s pobočkami v jednotlivých státech.
3.3) Racionalita obav Evropy z čínských investic Převažujícím sentimentem vzhledem k čínským investicím je v evropských médiích i některých odborných publikacích strach a nedůvěra. Ačkoliv v současnosti není možné zhodnotit, zda jsou tyto obavy opodstatněné a se změnou čínského vedení na začátku roku 2013 je velmi předčasné činit závěry, je žádoucí toto téma v závěru práce analyzovat. Do vůle přijmout čínské investice se výrazně promítá obraz Číny, která je na Západě, i přes obrovský společenský pokrok posledních dvaceti let, rychlý hospodářský rozvoj a kontinuální zlepšování životních podmínek obyvatel, synonymem pro potlačování svobody občanů. Není předmětem práce hodnotit nakolik je tento obraz správný, je však nutné 93 WANG,
Yi a Jeremy POOLEY. Outbound Chinese equity investments: Understanding the regulatory approval process. NORTON ROSE GROUP. Norton Rose Global [online]. 2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.nortonrose.com/knowledge/publications/62023/outbound-chinese-equityinvestments-understanding-the-regulatory-approval-process
60
konstatovat, že se negativní image mezi evropskou veřejností
nezřídka projevuje
prostřednictvím voleb přímo v politice a přispívá k blokování čínských investic v některých evropských zemích. Obavy evropské laické veřejnosti a jejich dopady na budoucnost čínských investic Zajímavá data poskytuje průzkum, který pro americký The Economist provedly společnosti GlobeScan, PIPA a britská BBC. Porovnává názor obyvatel na Čínu v letech 2005 a 2011. Z deseti zemí, které byly do průzkumu zahrnuty se vztah respondentů k posilující pozici Číny, a jejím investicím, v žádné nezlepšil. Lze tedy předpokládat, že by mohlo dojít k zavádění bariér, které by bránily ekonomické spolupráci mezi Čínou a Evropou.
Podíl obyvatel s negativním postojem k Číně a čínskému kapitálu, údaje v %
Graf 13 - Vnímání Číny ve vybraných evropských zemích Evropě v letech 2005 a 2011, zdroj: The Economist, Globescan, PIPA, BBC
61
Z Grafu 13 je patrné, že z evropských zemí nejméně důvěřuje Číně Itálie, kde počet lidí, kteří rozvoj země a vstup čínského kapitálu vnímají negativně, vzrostl ze 48 na 58 %. I ve Francii, Německu a Velké Británii došlo ke zhoršení vztahu veřejnosti k Číně, ve Francii se k nesouhlasnému postoji k čínským investicím přiznalo v roce 2011 53 % respondentů, což představuje zhoršení o více jak dvacet procentních bodů. V současnosti nelze tvrdit, že by se obecná nálada společnosti, tak jak ji popisuje Graf 13, projevovala na otevřenosti jednotlivých zemí k čínským investicím. Jak lze zjistit v kapitole 2.1, evropské země se spíše snaží investice z Číny přilákat a uvolňují překážky, které jim brání ve vstupu. Pokud by však současný trend prohlubování negativního vnímání Číny pokračoval stejným tempem i v následujících sedmi letech a některé evropské země by dosáhly 75% podílu obyvatelstva s negativním pohledem na Čínu a její hospodářské ambice, lze očekávat, že by se nálada veřejného mínění projevila v politice tak výrazně, že by mohla překážky opět vytvořit, přerušit probíhající jednání o BIT a oddálit Čínu Evropě natolik, že by se zaměřila na jiná teritoria. Obavy politických představitelů EU a členských zemí V Evropě se hlasitě projevují obavy z rostoucího vlivu Číny i v unijní politice. Nemalý vliv na obavy má vlna nákupů evropských dluhopisů čínskými investičními fondy. Výrazná vlna nevole a obezřetnosti se vzedmula poté, co Čína nabídla financování dluhu některých evropských zadlužených zemí. Ačkoliv EU nemůže zabránit svým členským zemím prodat dluhopisy Číně, její vrcholní představitelé před takovým krokem důrazně varovali a doporučili obezřetnost. Tato politika je v ostrém kontrastu s přístupem USA, které své dluhopisy Číně ochotně prodávají, ale nejsou nakloněné prodeji domácích společností. Evropský prezident Herman Van Rompuy prohlásil při příležitosti návštěvy Velké Británie po nabídce Číny koupit evropské dluhopisy na začátku roku 2011, že „Ačkoliv jsou investice do dluhopisů evropských zemí vítaným gestem důvěry ve zlepšení hospodářské situace v Evropě, Čína může mít pro pomoc Evropě i politické důvody“ a vyjádřil obavu z toho, že motivem pro investice do Evropy mohou být i manipulace s měnovým kurzem94. Nákupem evropských dluhopisů, které jsou denominovány v eurech, totiž Čína posiluje evropskou společnou měnu, oslabuje domácí RMB, její zboží se tak stává levnějším a na evropském trhu se lépe prodává.
94
EVANS-PRITCHARD, Ambrose. Europe fears motives of Chinese super-creditor. TELEGRAPH MEDIA GROUP LIMITED. The Telegraph [online]. 13.1.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/china-business/8258348/Europe-fears-motives-of-Chinese-supercreditor.html
62
Poměrně silné prohlášení evropského prezidenta lze chápat jako důrazné upozornění členským zemím, že v případě přijetí čínské pomoci by mohl být ohrožen integrační proces a suverenita EU, protože by si Čína mohla klást podmínky, které by byly v rozporu se směřováním EU. V případě nákupu dluhopisů také na obou stranách stojí vlády suverénních zemí a poměr síly Číny a libovolné z evropských zemí, které jsou v současnosti v nesnázích, není ani zdaleka vyrovnaný. Slova o manipulaci s měnovým kurzem lze hodnotit obtížněji, protože záměrem Číny nemusí být pouze zlepšení odbytu čínských firem, ale i diverzifikace. Čína totiž drží většinu svých rezerv zahraniční měny v USD a dlouhou dobu prohlašuje, že plánuje diverzifikovat aktiva95, aby byla méně náchylná k případnému propadu americké měny. Euro se jeví jako velmi vhodná alternativa k USD a Čína tak může jednou investicí dosáhnout dvou cílů, o které dlouhodobě usiluje; diverzifikace a zlepšení odbytu. Na národní úrovni je situace v současnosti odlišná od té unijní a představitelé jednotlivých členských států jsou v přístupu k Číně a jejímu kapitálu na EU značně nezávislí. Platí pravidlo, že čím více je země zasažena hospodářskou krizí, tím spíše budou její politikové nakloněni spolupráci s Čínou a budou ochotnější přehlížet varovné signály. V posledních dvou letech tak do Pekingu podnikly cestu s cílem vyjednat nákup státních dluhopisů nebo prohloubit vzájemné investice delegace z Řecka, Portugalska, Španělska, Kypru nebo Belgie, které se tak chtěly vyhnout nutnosti žádat o záchranu EU. Jak lze zjistit z přechozích částí práce, Čína do Evropy neinvestuje pouze prostřednictvím bohatých národních investičních fondů jako jsou SAFE a CIC. Větší podíl investic připadá na soukromé společnosti, které jsou příliš malé na to, aby mohly sloužit k prosazování čínských národních zájmů v Evropě. Vzhledem k tomu, že čínské investice stále představují marginální část všech PPZI, které do Evropy plynou, nejsou obavy o narušení suverenity celé Evropy a ohrožení stability vnitřního trhu pravděpodobně příliš opodstatněné. Vzájemnému vztahu Evropy a Číny by prospěla racionalizace jednání, kdy by se obě strany soustředily na liberalizaci investic a hájily pouze klíčová témata, jako je pro Evropu otázka dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí a pro Čínu uznání za TE a zajištění rovného přístupu k čínským společnostem na zahraničních trzích.
95
ORLIK, Tom a Bob DAVIS. Beijing Diversifies Away From U.S. Dollar. WSJ. The Wall Street Journal [online]. 2.3.2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424052970203753704577254794068655760.html
63
Závěr Čína, i přes velikou ekonomickou sílu a rychlý hospodářský růst, nepatří mezi nejvýznamnější evropské investory. V minulosti se soustředila na regiony Asie a Severní Ameriky, kde hledala odbyt pro svoje zboží a získávala technologie, které by jí pomohly posunout průmysl z manufakturního zaměření na vyspělejší, znalostní, úroveň. S nástupem hospodářské krize se tato situace změnila a Čína se zajímá o evropské společnosti, které jsou nabízeny za nebývale nízké ceny, a snaží se do Evropy proniknout i nákladnými investicemi na zelené louce. Dynamika, s jakou zvyšuje každým rokem Čína množství kapitálu, které do Evropy směřuje, nutí evropské země připravovat se na budoucnost, která by se mohla výrazně lišit od minulosti, kdy ve vzájemných vztazích dominoval vyspělý Západ. Z Číny by se do roku 2020 mohl stát druhý nebo třetí nejvýznamnější vnější evropský investor a již dnes patří některé z nejvýznamnějších evropských společností čínským vlastníkům. Proměňuje se také charakter čínských společností vstupujících na evropský trh. Zatímco dříve se jednalo o společnosti usilující o zvýšení odbytu svých výrobků, které do Evropy pronikaly prostřednictvím obchodních firem, dnes do Evropy míří vyspělejší a sebevědomé společnosti, které jsou mnohdy na technologickém vrcholu ve svém oboru. Tato situace je velmi dobře patrná na trhu mobilních technologií, v logistice a přepravě, automobilovém průmyslu nebo mezi společnostmi vyrábějícími zařízení pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Mnohé evropské země vnímají Čínu jako zachránce, který jim prostřednictvím investic pomůže překonat složité období, a setkání evropských představitelů s čínskými protějšky jsou téměř na denním pořádku. Politikové a obyvatelé krizí zasažených evropských zemí vzhlíží k Číně s neskrývanou nadějí a očekávají, že zahraniční investoři zastaví bankroty společností a udrží zaměstnanost. Čína mnohokrát dokázala, že pokud je investiční záměr v souladu s její domácí strategií, tímto zachráncem dokáže být. Historické příklady však ukazují, že se Čína dokáže chovat také přísně pragmaticky a zneužívat investic k silovému prosazovaní svých zájmů a získávání technologií, patentů a know-how bez návazné revitalizace a záchrany koupených společností. Ostatní země Evropy sledují příliv čínského kapitálu s obavami a nedůvěrou. Politikové se obávají negativního vlivu čínských investic na proces evropské integrace a ohrožení národní bezpečnosti jednotlivých států. Situaci činí složitější i změna čínské vlády, která s sebou přinese pravděpodobně i změnu strategie. Nelze očekávat, že Čína bude nadále respektovat trajektorii, 64
kterou v posledních pěti letech připravila vláda premiéra Wena Jiabaa, a v níž Evropa hrála důležitou roli. Vztahy Evropy a Číny nebyly nikdy ideální a i dnes, kdy lze říci, že obě strany dobře spolupracují, existují témata, ve kterých mají obě strany diametrálně rozdílné názory. Evropa se Číně nikdy plně neotevře, pokud nebude respektovat lidská práva a znečišťovat životní prostředí, Čína naopak nebude ochotna investovat do zemí, o nichž je přesvědčena, že se vměšují do jejích vnitřních záležitostí nebo nevytvářejí na domácím trhu prostředí s rovnými podmínkami pro zahraniční investory ze všech zemí. I přes dílčí neshody probíhá mezi Evropou a Čínou množství jednání, která by v budoucnosti měla přispět ke zjednodušení vzájemných investic a vytvoření transparentního investičního prostředí. Výsledek těchto jednání závisí na tom, zda budou vlády na obou stranách ochotné přistupovat k tématu investic s nezměněnou prioritou. Kritickými momenty budou pominutí krize v Evropě, které by mohlo snížit zájem evropských společností o čínský kapitál, a zahájení nové pětiletky v Číně v roce 2016, které s sebou může přinést nové priority a zaměření investic do jiných regionů. Pokud Evropa překoná obavy, má ideální příležitost stát se důležitým cílovým regionem čínských investic, a jestliže se podaří udržet vzájemné vztahy v racionální rovině a nedojde k roztržkám, které by bránily dokončení institucionalizace vzájemných investic, mohla by Evropa s Čínou zformovat fungující hospodářské partnerství. Jistotou je, že následující desetiletí bude velice důležité pro formování evropsko-čínských vztahů, a téma investic bude hrát ve vzájemném dialogu kriticky důležitou úlohu.
65
Zdroje [1]
2013 Index of Economic Freedom. The Heritage Foundation [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/country/france
[2]
All-China Federation of Trade Unions. ACFTU. All-China Federation of Trade Unions [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.acftu.org.cn/template/10002/index.jsp
[3]
BACK, Aaron. China Turns Investment Eye to Europe. DOW JONES & COMPANY, Inc. The Wall
Street
Journal
[online].
2012,
14.2.2012
[cit.
2012-10-16].
Dostupné
z:
http://online.wsj.com/article/SB10001424052970204883304577220721692663242.html [4]
BALAZS, Edith a James GOMEZ. China May Open Central Europe Cargo Base in Hungary, Index Says. BLOOMBERG. Bloomberg [online]. 24.6.2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2011-06-24/china-may-open-central-europe-cargo-base-inhungary-index-says.html EDF and Chinese Firm Enter Talks to Build U.K. Nuclear Plants. DOW JONES & COMPANY. The Wall Street Journal: Europe Edition [online]. 10.1.2013 [cit. Dostupné
2013-03-11].
z:
http://online.wsj.com/article/SB10001424127887324081704578233441564200794.html [5]
Barclays Share Charts (BARC). LONDON STOCK EXCHANGE. LSE [online]. 2013 [cit. 201303-06]. Dostupné z: http://www.lse.co.uk/ShareChart.asp?sharechart=BARC&share=barclays
[6]
Beijing Sets its Sights on Central Europe. Spiegel.de [online]. 18.5.2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/international/europe/with-10-billion-dollar-credit-line-chinadeepens-presence-in-central-europe-a-833811.html
[7]
BLAS, Javier. Sinopec invests in oil trader Mercuria. Financial Times [online]. 15.10.2012 [cit. Dostupné
2013-03-06].
z:
http://www.ft.com/intl/cms/s/0/18c03668-16ac-11e2-957a-
00144feabdc0.html#axzz2MjsWWSfD [8]
Car Mechanic Salaries: International Comparison. World Salaries: Údaje norského a čínského statistického
úřadu
[online].
2013
[cit.
2013-03-07].
Dostupné
z:
http://www.worldsalaries.org/carmechanic.shtml [9]
CDB reviews plans for Barclays stake. The Telegraph [online]. 5.3.2010 [cit. 2013-03-06]. Dostupné
z:
http://www.telegraph.co.uk/finance/newsbysector/epic/barc/7370827/CDB-
reviews-plans-for-Barclays-stake.html [10]
CDB Wants to Acquire Dresdner Bank but Regulators are Hesitant. China Stakes [online]. 6.8.2008 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.chinastakes.com/2008/8/cdb-wants-toacquire-dresdner-bank-but-regulators-are-hesitant.html
[11]
CENTRAL
STATISTICAL
OFFICE:
National
Accounts
Division.
GŁÓWNY
URZĄD
STATYSTYCZNY. Główny Urząd Statystyczny [online]. 30.11.2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné
z:
http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/NA_gdp_in_3q_2012_preliminary_estimate.pdf [12]
CIC Stops Buying Europe Government Debt on Crisis Concern. Bloomberg [online]. 2012 [cit. 2013-01-15].
Dostupné
z:
http://www.bloomberg.com/news/2012-05-09/china-investment-
stops-buying-europe-debt-on-crisis-concern-1-.html [13]
CKGSB in Paris: China-France Business Forum Examines New Ways of Engaging. Cheung Kong Graduate School of Business [online]. 2012 [cit. 2012-08-30]. Dostupné z: http://www.cheungkonggsb.com/NewsandEvents/News/SchoolNews/tabid/186/smid/380/ArticleID/3776/reftab/191/Def ault.aspx
[14]
DALTON, Matthew. EU Considers Action Against Chinese Firms. Dow Jones & Company, Inc. [online].
18.12.2012
[cit.
Dostupné
2013-03-15].
z:
http://online.wsj.com/article/SB10001424127887324677204578185401782043018.html [15]
DING, Qingfen. China's investment in UK will be 'explosive'. CHINA DAILY INFORMATION CO
(CDIC).
China
Daily
[online].
4.1.2013
[cit.
2013-03-17].
Dostupné
z:
http://europe.chinadaily.com.cn/business/2013-01/04/content_16079216.htm [16]
Direct and Indirect Effects of FDI in Emerging European Markets: A Survey and Meta-analysis. HANOUSEK, Jan, Evžen KOČENDA a Mathilde MAUREL. Documents de Travail du Centre d’Economie de la Sorbonne [online]. 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://hal.archivesouvertes.fr/docs/00/46/95/44/PDF/10024.pdf
[17]
Doing Business in France. AFII. Invest in France [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.invest-in-france.org/Medias/Publications/862/doing-business-in-france-englishversion-october-2012.pdf
[18]
Dresdner Bank Group Financial Report 2007. DRESDNER BANK. Dresdner Bank [online]. 14.3.2008
[cit.
Dostupné
2013-03-06].
z:
http://bib.kuleuven.be/files/ebib/jaarverslagen/DresdnerBank_2007.pdf [19]
DUCE, John a Stephen CUNNINGHAM. Sinopec Group Agrees to Buy Addax for $7.3 Billion. BLOOMBERG.
Bloomberg
[online].
24.6.2009
[cit.
2013-03-07].
Dostupné
z:
http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aUrdb4bCdjcs# [20]
Dutch Chamber of Commerce in Hong Kong. HAYMARKET MEDIA LIMITED. How Holland's liberal tax regime is luring Chinese companies to its doors: Be mindful, though - China is keeping its eye out for any tax dodgers. [online]. 2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.dutchchamber.hk/cm/images/events/howholland.pdf
[21]
Euro exchange rates CNY: Chinese yuan renminbi (CNY). European Central Bank [online]. 2013 [cit. 2013-01-09]. Dostupné z: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxrefgraph-cny.en.html
[22]
Euro-China
Investment
Report
2011-2012.
Antwerpy,
2012.
Dostupné
z:
http://www.antwerpmanagementschool.be/media/294010/report_exec_summ_english.pdf [23]
European group: China imposing new market barriers. MCDONALD, Joe. AP. Yahoo Finance [online]. 8.9.2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/news/Europeangroup-China-imposing-apf-938361126.html
[24]
EVANS, Stephen. German firms fear China technology theft. BBC. BBC Business News [online]. 8.2.2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/12382747
[25]
EVANS-PRITCHARD,
Ambrose.
Europe
fears
motives
of
Chinese
super-creditor.
TELEGRAPH MEDIA GROUP LIMITED. The Telegraph [online]. 13.1.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné
z:
http://www.telegraph.co.uk/finance/china-business/8258348/Europe-fears-
motives-of-Chinese-super-creditor.html [26]
Exchange Rate Archives by Month. International Monetary Fund [online]. 2013 [cit. 2013-0214]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/fin/data/param_rms_mth.aspx
[27]
FACING THE RISKS OF THE “GOING OUT STRATEGY”: China Analysis. European Council on Foreign Relations [online]. 2012, č. 1, s. 11 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.ecfr.eu/page//China_Analysis_Facing_the_Risks_of_the_Going_Out_Strategy_January2012.pdf
[28]
FEI, Zhang, “Towards becoming a major overseas investment nation: challenges and solutions”, Guoji guanxi xueyuan xuebao - Journal of the University of International Relations, No. 4, 201117
[29]
France Backs China on Taiwan. DEUTSCHE WELLE. DW [online]. 21.4.2005 [cit. 2013-0406]. Dostupné z: http://www.dw.de/france-backs-china-on-taiwan/a-1559253
[30]
FU, Jing. European network of Chinese banks grows. CHINA DAILY: Chinese Banks in Europe
[online].
2012,
13.
7.
2012
[cit.
2012-10-11].
Dostupné
z:
http://europe.chinadaily.com.cn/europe/cnbanksineuro/2012-07/13/content_15577502.htm [31]
Global Financial Stability Report. INTERNATIONAL MONETARY FUND. International Monetary
Fund
[online].
2012
[cit.
2013-01-20].
Dostupné
z:
http://www.imf.org/external/pubs/ft/gfsr/2012/02/pdf/text.pdf [32]
GODEMONT, François, Jonas PARELLO-PLESNER a Alice RICHARD. THE SCRAMBLE FOR EUROPE. European Council on Foreign Relations [online]. 2011 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.ecfr.eu/page/-/ECFR37_Scramble_For_Europe_AW_v4.pdf
[33]
GORMLEY, Anne Margaret. Employment and Investment Incentive Scheme: The New BES. DELOITTE.
Deloitte
[online].
2011
[cit.
Dostupné
2013-03-16].
z:
http://www.deloitte.com/assets/Dcom-Ireland/Local%20Assets/Documents/Tax/2011/ie-ITRIssue-3-2011_AMGormley.pdf [34]
Government statistics: General government gross debt. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-0108].
z:
Dostupné
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde41 0&plugin=1 [35]
HomeNewsOrganizationAbout usLinksContact us COSCO Container Lines France S.A.S.: A long-term
Partnership.
COSCO
[online].
2011
[cit.
2013-02-01].
Dostupné
z:
http://www.coscon-france.fr/about-cosco-container-lines.html [36]
HSIAO, Russel a Matthew CZEKAJ. Is Hungary Becoming China's Hub in Central Europe?. THE JAMESTOWN FOUNDATION. China Brief [online]. China Brief Volume 11, Issue 13. 15.7.2011
[cit.
Dostupné
2013-03-11].
z:
http://www.jamestown.org/programs/chinabrief/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=38178&cH ash=cdbeee467243afa34a3ea0d5efbf8b40 [37]
CHAZAN, Guy, Anousha SAKOUI a Jim PICKARD. Blow for Britain’s nuclear revival. THE FINANCIAL TIMES LTD. THE FINANCIAL TIMES [online]. 2.10.2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné
z:
http://www.ft.com/intl/cms/s/0/2719932a-0c99-11e2-a776-
00144feabdc0.html#axzz2NBnOLqvu [38]
China Business World: Chinas ISO 9000 Certified Companies. CHINA BUSINESS WORLD. China
Business
World
[online].
2013
[cit.
2013-04-02].
Dostupné
z:
http://www.cbw.com/business/iso9000/companyindex.htm [39]
China buys Portuguese debt. People's Daily [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://english.people.com.cn/90001/90778/90862/7260815.html
[40]
China Invests in Europe: Patterns, Impacts and Policy Implications. HANEMANN, Thilo a Daniel H. ROSEN. RHODIUM GROUP. Rhodium Group [online]. 2012 [cit. 2012-15-12]. Dostupné
z:
http://rhg.com/wp-
content/uploads/2012/06/RHG_ChinaInvestsInEurope_June2012.pdf [41]
China Invests in Europe: Patterns, Impacts and Policy Implications. HANEMANN, Thilo a Daniel H. ROSEN. RHODIUM GROUP. Rhodium Group [online]. 2012 [cit. 2012-15-12]. Dostupné
z:
http://rhg.com/wp-
content/uploads/2012/06/RHG_ChinaInvestsInEurope_June2012.pdf [42]
China must act warily with Europe’s banks: Making a success of any acquisition will be a huge challenge.Financial
Times
[online].
17.9.2012
[cit.
2013-03-06].
Dostupné
z:
http://www.ft.com/intl/cms/s/0/486db096-00e7-11e2-99d300144feabdc0.html#axzz2MjsWWSfD [43]
China opposes US ‘protectionism’. The BRICS post [online]. 19.12.2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://thebricspost.com/china-opposes-us-protectionism/#.UUMl5RwXn4s
[44]
China outbound investment: Ireland: your connection to Europe. DELOITTE. Deloitte [online]. 2012
[cit.
2013-03-18].
Dostupné
z:
http://www.deloitte.com/assets/Dcom-
Ireland/Local%20Assets/Documents/Tax/2012/IE_DeloitteTax_China%20Outbound%20Investment_1012.PDF [45]
China Plans $10 Billion Credit Line for Eastern Europe, Wen Says. SKOLIMOWSKI, Piotr. Bloomberg
[online].
26.4.2012
[cit.
2013-03-06].
Dostupné
z:
http://www.bloomberg.com/news/2012-04-26/china-plans-10-billion-credit-line-for-easterneurope-wen-says.html [46]
China Shipping (Europe) GmbH: Company History of China Shipping in Europe. China Shipping [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.cseur.com/company/aboutus/
[47]
China to set up $10b credit line for C, E Europe. XINHUA. China Daily [online]. 26.4.2012 [cit. Dostupné
2013-03-06].
z:
http://www.chinadaily.com.cn/china/2012wven/2012-
04/26/content_15153950.htm [48]
China, Hungary sign 7 deals. China.org: Diplomatic Exchanges [online]. 2.5.2012 [cit. 201303-11]. Dostupné z: http://www.china.org.cn/world/2012-05/02/content_25279878.htm
[49]
CHINA’S DOMINANCE HYPOTHESIS AND THE EMERGENCE OF A TRI-POLAR GLOBAL CURRENCY SYSTEM. World Bank [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpwps/ecbwp1392.pdf
[50]
China’s Outbound Investment Surges Amid Europe’s Debt Crisis. A Capital [online]. 2012, 7.6.2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.acapital.hk/AC20120607_Bloomberg.pdf
[51]
China’s Wensli Group to move its silk R&D centre to France. Fibre2fashion: World of Garment -
Textile
-
Fashion
[online].
28.1.2013
[cit.
2013-03-17].
Dostupné
z:
http://www.fibre2fashion.com/news/textile-news/newsdetails.aspx?news_id=120412 [52]
Chinese Direct Investment in Europe: The Facts and Fallacies. Chatham House [online]. 2009 [cit.
2013-01-15].
Dostupné
z:
http://www.chathamhouse.org/sites/default/files/public/Research/International%20Economics/ 0609ch_odi.pdf
[53]
Chinese firm stands on shoulders of German giant. ZHANG, Danhong a Thomas BAERTHLEIN. DEUTSCHE WELLE. DW [online]. 24.3.2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.dw.de/chinese-firm-stands-on-shoulders-of-german-giant/a-5385339
[54]
Chinese investment in the EU: A win-win game. European Policy Centre [online]. 25.2.2013 [cit.
Dostupné
2013-03-30].
z:
http://www.epc.eu/pub_details.php?cat_id=4&pub_id=3344&year=2013 [55]
Chinese Outbound Investment in the European Union. EUROPEAN CHAMBER, KPMG, Roland Berger. The European Union Chamber of Commerce in China [online]. 2013 [cit. 201303-11]. Dostupné z: http://www.europeanchamber.com.cn/en/publications-chinese-outboundinvestment-eu-european-union
[56]
Chinese Outbound Investment in the European Union. EUROPEAN CHAMBER, KPMG, Roland Berger. The European Union Chamber of Commerce in China [online]. 2013 [cit. 201303-11]. Dostupné z: http://www.europeanchamber.com.cn/en/publications-chinese-outboundinvestment-eu-european-union
[57]
Chinese Outbound Investment in the European Union. EUROPEAN CHAMBER, KPMG, Roland Berger. The European Union Chamber of Commerce in China [online]. 2013 [cit. 201303-11]. Dostupné z: http://www.europeanchamber.com.cn/en/publications-chinese-outboundinvestment-eu-european-union
[58]
ICBC - The world’s largest bank sets up its European headquarter in Luxembourg. Embassy of
Luxembourg
in
Beijing
[online].
2011
[cit.
2012-10-15].
Dostupné
z:
http://pekin.mae.lu/en/Actualite/ICBC-The-world-s-largest-bank-sets-up-its-Europeanheadquarter-in-Luxembourg [59]
Incentive programs. NRW.BANK. Investment Guide to North Rhine-Westphalia [online]. 2013 [cit.
2013-03-17].
Dostupné
z:
http://www.nrwinvest.com/Business_Guide_englisch/Incentives/03_Incentive_Programs.pdf [60]
Institute of Asian Studies: German Institute of Global and Area Studies. SCHÜLLER, Margot, Johannes MEUER a Yun SCHÜLER-ZHOU. China's OFDI Footprint in Europe: Investment Patterns, Drivers and Implications [online]. 2012, 28.3.2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/competitivenessanalysis/seminars/files/bbs_2012mar28_schuller_slides_en.pdf
[61]
Italy confirms China meeting as debt pressure mounts. Reuters [online]. 2011 [cit. 2013-0109].
Dostupné
z:
http://www.reuters.com/article/2011/09/13/italy-china-bonds-
idUSL3E7KD01K20110913 [62]
KAUL, Sanjay, Kalpana JAIN a Sameer BHATIA. Global oil & gas - M&A landscape: Overcoming challenges. DELOITTE. Deloitte [online]. 2009 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z:
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CEQQFjAB&url= http%3A%2F%2Fwww.deloitte.com%2Fmultifiledownload%3FsolutionName%3Ddeloitte.com %26fileIds%3De8eb6d65d7212210VgnVCM200000bb42f00aSTFL&ei=Kf84UfWYH5DQsgaxp oGQCQ&usg=AFQjCNHwWjNVY1Y25BJi_uLAcp1DXbtsUg&sig2=_2UCDLoM5qDUwRLmjBP u4g [63]
KROLICKY, Kevin, POLLARD a Fang YAN. Saving Volvo: Geely buys brand, management test.
REUTERS.
Reuters
U.S.
[online].
22.7.2010
[cit.
2013-03-07].
Dostupné
z:
http://www.reuters.com/article/2010/07/22/us-geely-volvo-idUSTRE66L2DW20100722 [64]
MA, Wayne a Patricia KOWSMANN. China Gets Stake in Portugal's EDP. Wall Street Journal: India
Edition
[online].
2011,
23.12.2011
[cit.
Dostupné
2012-10-15].
z:
http://online.wsj.com/article/SB10001424052970204464404577114471370252452.html [65]
MADSLIEN, Jorn. BBC: On 10 March 2000, the Nasdaq index of leading technology shares spiked, bursting the Dotcom bubble. BBC. Dotcom bubble burst: 10 years on[online]. 2010, 9.3.2010 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8558257.stm
[66]
MASON, Rowena. China buys Addax for £4.4bn to tap Iraqi oil. The Telegraph [online]. 24.6.2009
[cit.
Dostupné
2013-03-06].
z:
http://www.telegraph.co.uk/finance/newsbysector/energy/5623265/China-buys-Addax-for4.4bn-to-tap-Iraqi-oil.html [67]
Ministry of Commerce: PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA. MINISTRY OF COMMERCE PEOPLE’S
REPUBLIC
OF
CHINA
[online].
2012
[cit.
2012-12-29].
Dostupné
z:
http://english.mofcom.gov.cn/article/statistic/foreigninvestment/201202/20120207948411.shtml [68]
MORRIS, Chris. China premier Wen Jiabao urges end to EU arms embargo. BBC News [online]. 20.9.2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-asia19657940
[69]
New capital for CIC to acquire European assets. DING, Qingfen. China Daily [online]. 2012 [cit.
2012-08-15].
Dostupné
z:
http://www.chinadaily.com.cn/china/2012-
03/05/content_14752346.htm [70]
NICHOLSON, Chris V. Orkla in $2 Billion Deal With Chinese Chemical Company. NEW YORK TIMES.
Deal
Book
[online].
11.1.2011
[cit.
2013-03-08].
Dostupné
z:
http://dealbook.nytimes.com/2011/01/11/orkla-in-2-billion-deal-with-chinese-chemical-firm/ [71]
ORLIK, Tom a Bob DAVIS. Beijing Diversifies Away From U.S. Dollar. WSJ. The Wall Street Journal
[online].
2.3.2012
[cit.
2013-04-07].
Dostupné
z:
http://online.wsj.com/article/SB10001424052970203753704577254794068655760.html [72]
OTA, Tatsuyuki. TOYO UNIVERSITY. The Role of Special Economic Zones in Chinaís Economic Development As Compared with Asian Export Processing Zones: 1979 - 1995.
2003.
Dostupné
z:
http://www.iae.univ-poitiers.fr/EURO-ASIE/Docs/Asia-in-Extenso-Ota-
mars2003.pdf [73]
RAE, Sheila. China's Awakening Private Sector. The American Chamber of Commerce in People's Republic of China [online]. 2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.amchamchina.org.cn/amcham/show/content.php?Id=188&menuid=04&submid=04
[74]
Research & Development. CHANGAN UK. Changan [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.changanuk.com/Research-Development
[75]
ROSEN, Daniel H. a Thilo HANEMAN. An American Open Door?: Maximizing the Benefits of Chinese Foreign Direct Investment. Asia Society: Center on U.S.-China Relations [online]. 2011
[cit.
Dostupné
2013-04-06].
z:
http://media.asiasociety.org/ChinaFDI/AnAmericanOpenDoor_EXECSUM.pdf [76]
RZD Logistics co-founds joint venture to organise transit of rail freight between China Europe.
Russian
Railways
[online].
2012
[cit.
Dostupné
2013-02-03].
z:
http://eng.rzd.ru/newse/public/rzdeng?STRUCTURE_ID=15&layer_id=4839&id=105948 [77]
SOLSVIK, Terje a Wojciech MOSKWA. China's BlueStar to buy Orkla's Elkem. REUTERS. Reuters
[online].
10.1.2011
[cit.
2013-03-08].
Dostupné
z:
http://www.reuters.com/article/2011/01/10/us-elkem-bluestar-idUSTRE7091M220110110 [78]
Spain: China Mulling €9.3 Billion Cajas Investment. The Wall Street Journal [online]. 2011 [cit. Dostupné
2013-01-09].
z:
http://online.wsj.com/article/SB10001424052748703730104576260212289772794.html [79]
Strategy and opportunity: China’s growth on the world stage. LINKLATERS. Linklaters [online]. 2012
[cit.
Dostupné
2012-12-07].
z:
www.linklaters.com%2Fpdfs%2Fmkt%2Flondon%2FLinklaters-china-report-document-singles5738.pdf&ei=OBcUUbe_PMfgtQbyhIH4BA&usg=AFQjCNG0JjQVwV2pHxrc5SUH4_Bzwl0NQ&sig2=bQ4mBv2NxJfKegLSqpE6lQ&cad=rja [80]
Tax System: Best Research Tax Credit in Europe. AFII. Invest in France Agency [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.invest-in-france.org/us
[81]
The Effects of Mergers and Post-Merger Integration: A Review of Business Consulting Literature. US GOVERNMENT. Federal Trade Commission: Bureau of Economics [online]. 2003 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.ftc.gov/be/rt/businesreviewpaper.pdf
[82]
The Rise of Chinese Firms in Europe: Motives, Strategies and Implications. Asia-Pacific Economic
Association
[online].
2008
[cit.
http://www.apeaweb.org/confer/bei08/papers/nicolas.pdf
2013-02-01].
Dostupné
z:
[83]
Third
Countries:
equivalence/convergence.
EUROPEAN
COMISSION.
European
Commission: The EU Single Market - Accounting [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/third_countries/index_en.htm [84]
Total Investment in Fixed Assets in the Whole Country. Nationa Bureau of Statistics of China [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2012/indexeh.htm
[85]
Volvo Cars unions demand answers as Geely buy looms. REUTERS. Reuters [online]. 25.3.2010 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2010/03/25/ford-geelyidUSLDE62O1YL20100325
[86]
VOSS, Hinrich. The determinants of Chinese Outward Direct Investment. Velká Británie: MPG Books Group, UK, 2011. ISBN 9781848448964.
[87]
WANG, Yi a Jeremy POOLEY. Outbound Chinese equity investments: Understanding the regulatory approval process. NORTON ROSE GROUP. Norton Rose Global [online]. 2011 [cit. Dostupné
2013-04-07].
z:
http://www.nortonrose.com/knowledge/publications/62023/outbound-chinese-equityinvestments-understanding-the-regulatory-approval-process [88]
WANG, Yizhou. “Creative involvement”: a new direction in Chinese diplomacy: What should be China’s objectives in undertaking active diplomacy?. E EUROPEAN COUNCIL ON FOREIGN RELATIONS. E European Council on Foreign Relations [online]. 2012 [cit. 201304-05].
ISBN
978-1-906538-66-8.
Dostupné
z:
http://ecfr.eu/page/-
/ECFR66_CHINA_30_final.pdf [89]
WEI, Shang-Jin. UNIVERSITY OF CHICAGO. The Open Door Policy and China’s Rapid Growth: Evidence from City-Level Data. Chicago: University of Chicago Press, 1995. ISBN ISBN: 0-226-38670-8. Dostupné z: http://www.nber.org/chapters/c8545.pdf
[90]
WELCH, David. Geely buys Volvo: Believe it or not, it could work. BLOOMBERG. Businessweek
[online].
29.3.2010
[cit.
2013-03-07].
Dostupné
z:
http://www.businessweek.com/autos/autobeat/archives/2010/03/geely_buys_volv_1.html [91]
WENHUA, Shan. Towards an EU-China Bilateral
Investment Treaty. EUROPEAN
PARLIAMENT. European Prliament [online]. 11.6.2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201211/20121108ATT55190/2012110 8ATT55190EN.pdf [92]
World Economic Outlook: Growth Resuming, Dangers Remain. Washington: International Monetary Fund, Publication Services, 2012. ISSN 978-1-61635-246-2. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/01/pdf/text.pdf
[95]
World Investment Report 2011: Non-equity modes of international production and development. Švýcarsko: United Nations Publication, 2011. ISBN 978-92-1-112828-4. Dostupné z: http://www.unctad-docs.org/files/UNCTAD-WIR2011-Full-en.pdf
[96]
ZTE
UK.
ZTE
Corporation
[online].
http://www.zteuk.co.uk/about/zte_uk_ltd/
2013
[cit.
2013-02-03].
Dostupné
z:
