VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Lenka Vykopalová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2011

Bc. Lenka Vykopalová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní politika a diplomacie

Integrace cizinců v České republice: analýza a perspektivy

Diplomová práce Vypracovala:

Bc. Lenka Vykopalová

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Ing. Radka Druláková, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Integrace cizinců v ČR : analýza a perspektivy“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne ................................

................................................... Podpis autorky

Poděkování

Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala Mgr. Ing. Radce Drulákové, Ph.D., své vedoucí diplomové práce, za radu při výběru tématu, za její čas a ochotu a za cenné připomínky k obsahové i formální stránce diplomové práce.

Největší poděkování patří mým rodičům za jejich bezmeznou podporu a důvěru.

Úvod ........................................................................................................................... 7 1.

Cizinci v České republice .................................................................................... 9 1.1.

Pobyt cizince v ČR z právního hlediska ....................................................... 9

1.2.

Instituce a organizace v oblasti migrace a integrace .................................. 12

1.2.1.

Státní správa ....................................................................................... 12

1.2.2.

Nestátní neziskové organizace (NNO) ................................................ 14

1.3.

1.3.1.

Vývoj počtu cizinců v ČR od r. 1993 po současnost............................ 16

1.3.2.

Národnostní struktura cizinců v ČR ..................................................... 18

1.3.3.

Další charakteristiky cizinců v ČR ....................................................... 19

1.4.

2.

Struktura cizinců žijících v ČR .................................................................... 14

Analýza postavení cizinců v ČR ................................................................. 26

1.4.1.

Důvody pro výběr ČR a zdroje informací ............................................ 27

1.4.2.

Imigranti a trh práce ............................................................................ 29

1.4.3.

Imigranti a vzdělávání ......................................................................... 32

1.4.4.

Imigranti a instituce ............................................................................. 33

1.4.5.

Imigranti a česká společnost ............................................................... 33

Analýza a vývoj integračních politik v ČR .......................................................... 35 2.1.

Imigrační a integrační modely .................................................................... 36

2.2.

Imigrační a integrační politika v ČR ............................................................ 38

2.3.

Přístup českých politických stran k imigrační a integrační politice.............. 41

2.4.

Koncepce integrace cizinců na území České republiky.............................. 48

2.4.1.

Koncepce integrace v roce 2004 ........................................................ 49

2.4.2.


2.4.3.


2.4.4.


2.4.5.

Koncepce integrace v roce 2008 ........................................................ 55 5

3.

2.4.6.


2.4.7.


2.4.8.


SWOT analýza imigrace a integrace ................................................................. 62 3.1.

SWOT analýza imigrace cizinců ................................................................. 62

3.1.1.

Silné stránky........................................................................................ 63

3.1.2.

Slabé stránky ...................................................................................... 65

3.1.3.

Příležitosti............................................................................................ 66

3.1.4.

Hrozby ................................................................................................. 67

3.2.

SWOT analýza integrační politiky v ČR ...................................................... 69

3.2.1.

Silné stránky........................................................................................ 71

3.2.2.

Slabé stránky ...................................................................................... 72

3.2.3.

Příležitosti............................................................................................ 73

3.2.4.

Hrozby ................................................................................................. 75

Závěr ........................................................................................................................ 78 Zdroje ....................................................................................................................... 81 Seznam zkratek ........................................................................................................ 88 Seznam grafů a tabulek ............................................................................................ 89 Seznam příloh .......................................................................................................... 90 Příloha č. 1 : Legislativní úprava pobytu cizinců v ČR .............................................. 91 Příloha č. 2 : Seznam neziskových organizací v oblasti integrace cizinců ............... 95 Příloha č. 3 : Žebříček integrace MIPEX .................................................................. 97 Příloha č. 4 : Typy pobytů cizinců v ČR ................................................................... 98 Příloha č. 5 : Rozmístění cizinců v ČR .................................................................... 99 Příloha č. 6 : Cizinci zaměstnaní v ČR .................................................................. 100

6

ÚVOD Problematika migrace cizinců a jejich integrace je důležitým celospolečenským fenoménem, který v posledních dekádách významně proměňuje vžitou představu o homogenním složení evropských států. Počátkem novodobého „stěhování národů“ byl rozpad koloniálních říší, vybudovaných převážně Evropany, a následné přesuny milionů migrantů do evropských, ale i mimoevropských cílových zemí s motivací vylepšení osobní ekonomické situace nebo z politických a osobních důvodů. Českou republiku lze jednoznačně charakterizovat jako zemi imigrační, nejprve tranzitní, postupně zemi cílovou. Počet cizinců od jejího vzniku v roce 1993 zde trvale roste. Novodobé imigrační tlaky znamenaly výrazné změny, jak z hlediska kvantity, tak složení a sociální diverzity imigrantů, a Česká republika byla nucena bezodkladně reagovat na vzniklou situaci a hledat optimální integrační strategie. Se zvyšujícím se podílem cizinců, na jinak ale stále relativně homogenním složení obyvatelstva, vznikla potřeba systematického řešení této problematiky. V roce 1999 vláda ČR zahrnula problematiku integrace do státní politiky vytvořením prvního oficiálního dokumentu z oblasti migrace „Zásady koncepce integrace cizinců na území České republiky“ a dále prvního z řady dokumentů „Koncepce integrace cizinců na území ČR“. Stanovení a implementace vhodné imigrační a integrační strategie je pro zvládnutí situace imigrační země zásadním krokem, neboť přistěhovalectví s sebou může přinášet i patologické jevy jako xenofobní chování, růst kriminality nebo segregaci etnicko-kulturních komunit. Hlavním cílem této práce je jak analýza současné situace a postavení cizinců v ČR, tak i popis a analýza funkce státu v oblasti integrace cizinců. Výsledkem této analýzy pak bude zhodnocení perspektiv integrace cizinců a dalšího jednání a směřování v této oblasti. První kapitola diplomové práce definuje pobyt cizinců v České republice z právního hlediska a jeho institucionální zázemí. Dále obsahuje statistické údaje o struktuře a rozmístění cizinců v ČR a analýzu postavení cizinců v jednotlivých oblastech jejich pobytu u nás.

7

V druhé kapitole jsou popsány imigrační a integrační modely a následně politika ČR v této oblasti včetně charakteristiky přístupu k migraci u nejvýznamnějších českých politických stran. Stěžejní část této kapitoly se pak soustředí na analýzu vládních koncepcí integrace od roku 2003 až do současnosti. Třetí kapitola obsahuje SWOT analýzy. Její první část hodnotí imigraci jako takovou a druhá část se věnuje hodnocení české integrační politiky, včetně doporučení budoucích kroků v podkapitolách, které analyzují příležitosti a hrozby integrační politiky. V kapitolách, věnujících se analýze aktuální migrační situace v ČR a charakteristice vládních koncepcí integrace, byly použity primární zdroje, a sice statistická data ČSÚ, včetně jejich komentované ročenky Cizinci v ČR pro daný rok. Informace o realizaci a aktualizaci vládních koncepcí pak byly získány z dokumentů Usnesení vlády, dostupných na internetových stánkách MV ČR. Teoretický základ k otázkám migrace, integrace a integračních modelů byl čerpán především z knižní literatury. Část práce, která informuje o legislativních otázkách migrantů, pak čerpala z veřejně dostupných zdrojů, tj. webových stránek vlády, ministerstev nebo odboru azylové a migrační politiky na MV ČR. Stěžejním zdrojem však byly odborné články zahrnující problematiku adaptace cizinců, jejich postavení, integrační metody a úspěchy a neúspěchy v oblastech migrace a integrace. Vzhledem ke skutečnosti, že cílem analýzy byla situace migrantů v České republice, většina použitých materiálů byla v českém jazyce.

8

1. CIZINCI V ČESKÉ REPUBLICE Jestliže hovoříme o imigrantech v intencích České republiky, zahrnujeme do této skupiny žadatele o azyl, azylanty, občany cizích států pobývajících v ČR na základě udělení víza (dlouhodobého nebo krátkodobého), občany s trvalým pobytem a v neposlední řadě také imigranty, kterým již bylo uděleno české státní občanství. Integrace cizinců je komplexním jevem, kterým rozumíme proces jejich začleňování do sociálních struktur přijímací země a který přirozeně navazuje na proces imigrace. Zahrnuje v sobě mnoho aspektů a faktorů, jako jsou politika (volební právo, participace na veřejném rozhodování), ekonomika (trh práce, životní úroveň), právo (právní podmínky pobytu) a dále podmínky sociální (bydlení, zdravotní a sociální zabezpečení), kulturní (jazyk, přístup k informacím, vzdělávání) nebo náboženské (náboženské tradice, náboženský diskurs). V České republice je pak integrace cizinců součástí aktivní politiky vlády, která v oblasti legálně a dlouhodobě usazených cizinců vychází z mezinárodních závazků ČR, mezinárodně uznávaných principů, standardů, zkušeností a doporučení odborných orgánů Rady Evropy a Evropské unie. 1

1.1.

Pobyt cizince v ČR z právního hlediska

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. (§1, zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR). Za cizince jsou v České republice tedy považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR.2 Dle výše zmíněného zákona rozeznáváme následující kategorie cizinců pobývajících na území ČR:

1

Zásady koncepce integrace cizinců na území České republiky, příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne

7. července 1999 č. 689 2

Zákon

č.

326/1999

Sb.,

o

pobytu

cizinců

na

území

ČR.

Dostupné

z WWW:

[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=326/1999, citováno dne 1. 10. 2011 ]

9

1. Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska (zkráceně „občané EU“) a jejich rodinní příslušníci. 3 •

Občané zemí EU registrovaní bez povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu a jejich rodinní příslušníci.

•

Občané EU a jejich rodinní příslušníci pobývající na území ČR na základě povolení k přechodnému pobytu. (Jedná se o nárokové povolení nebo spíše o potvrzení o pobytu, které by mělo ulehčit občanům EU jednání s úřady.) Pobyt v ČR v rámci tohoto povolení se započítává do doby rozhodné pro žádost o povolení k trvalému pobytu.

•

Občané EU a jejich rodinní příslušníci pobývající na území ČR s povolením k trvalému pobytu.4 Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je v případě povolení trvalého pobytu vydáván s platností na 10 let (§87 odst.4 zák. č. 326/1999 Sb.). Rodinnému příslušníku občana EU je vydáván průkaz o povolení k pobytu s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti průkazu vydaného občanu EU.

2. Občané zemí mimo EU (zkráceně „občané třetích zemí“) •

Občané třetích zemí pobývající v ČR krátkodobě (obecně do 90 dnů) bez víz a občané těch zemí, se kterými má ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku. Cizinec může na území pobývat bez víza nejen na základě mezinárodní smlouvy, ale též na základě nařízení vlády (a v některých dalších případech vymezených v § 18 zákona č. 326/1999 Sb.)

3

Rodinní příslušníci občanů EU (ve smyslu § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území

České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) mají zvláštní pobytový režim (hlava IV. zákona č. 326/1999 Sb.) pouze za předpokladu, že občan EU na území pobývá na základě zvláštního pobytového povolení nebo o takové povolení žádá. 4

Občan EU získá povolení k trvalému pobytu (§87h zákona č. 326/1999 Sb.) (i) po 5 letech

nepřetržitého přechodného pobytu bez dalších podmínek, (ii) pokud je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let, (iii) jestliže je rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území.

10

•

Občané třetích zemí pobývající v ČR na základě krátkodobých víz do 90 dní. Občané těch zemí, se kterými nemá ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku.

•

Občané třetích zemí pobývající v ČR na základě víz nad 90 dní. Vízum tohoto typu nově nelze prodloužit. Maximální platnost tohoto víza je jeden rok; navazuje na něj povolení k dlouhodobému pobytu.

•

Občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu. Jedná se o povolení navazující na víza nad 90 dní, vydává se na dobu jednoho roku a po uplynutí této lhůty je lze prodloužit.

•

Občané třetích zemí pobývající v ČR na základě povolení k trvalému pobytu. 5

•

Cizinci s platným azylem. Úspěšní žadatelé o azyl pobývající v ČR. (Patný azyl rozsahem práv a povinností odpovídá trvalému pobytu.)

3. Cizinci bez ohledu na hranice EU •

Registrovaní žadatelé o azyl.

•

Cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany na základě zákona č.221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, a na základě nařízení vlády nebo rozhodnutím Rady Evropské unie; jedná se o opatření při hromadném exodu v důsledku

ozbrojeného

konfliktu,

živelné

pohromy

nebo

soustavného

porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit exulanty a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace. Cizinci podléhající dočasné ochraně a strpění jsou Cizineckou policií vedeni a vykazováni v rámci povolení k dlouhodobému pobytu.

5

O trvalý pobyt lze požádat (§66-68 zákona č. 326/1999 Sb.) (i) obecně za 5 let nepřetržitého pobytu

na vízum nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu v ČR bez dalších podmínek nebo, (ii) po čtyřech letech nepřetržitého pobytu, a to cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, (iii) po 2,5 letech, pokud jde o úspěšné absolventy pilotního projektu MPSV "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků", (iv) bez ohledu na délku předchozího pobytu, pokud o trvalý pobyt žádá za účelem soužití se svým rodinným příslušníkem, který je občanem ČR s trvalým pobytem v ČR nebo v případě humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

11

•

Nelegálně pobývající cizinci v ČR (např. cizinci pobývající v ČR po vypršení platnosti víz a povolení k pobytu nebo bez potřebných víz nebo povolení apod.).

1.2.

Instituce

a

organizace

v oblasti

migrace

a

integrace 1.2.1. Státní správa Imigrační a integrační politika ČR je implementována ve spolupráci několika subjektů státní správy na místní i celostátní úrovni a dalších zapojených nestátních subjektů. Od května 2004, kdy ČR vstoupila do EU, navíc podléhá národní migrační politika pravidlům spolupráce s ostatními členskými státy. Normy národní migrační politiky také musí respektovat mezinárodní úmluvy (např. Úmluva o právním postavení uprchlíků, New Yorská úmluva, Ženevská úloha. Viz příloha č. 1 ) Ministerstvo vnitra (MV)6 Ministerstvo vnitra je gestorem za problematiku mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v České republice na úrovni legislativně-koncepční, analytické a realizační, a to v rámci odboru azylové a migrační politiky. Ministerstvo se soustředí na dva hlavní cíle: na podporu řízené legální migrace a na minimalizaci nelegální migrace. V tomto smyslu patří mezi projekty aktivní migrační politiky například projekt Výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků nebo projekt Zelených karet. V oblasti potírání nelegální migrace se realizuje řada projektů, jejichž významnou část tvoří programy zahraniční rozvojové spolupráce Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) MPSV provozuje informační portál www.cizinci.cz, který poskytuje informace, kontakty a přístup k dokumentům jak pracovníkům státní správy, tak i soukromým subjektům, včetně cizinců. Hlavní kapitolou MPSV v oblasti integrace cizinců je jejich sociální zabezpečení a problematika jejich přístupu na český pracovní trh. V rámci sociální politiky existuje 6

MV ČR, Azyl, migrace, integrace. Dostupné z WWW: [http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx,

citováno dne 2.10. 2011]

12

pro cizince specifická legislativní úprava v přístupu k dávkám sociální péče, důchodovému pojištění, nemocenskému pojištění, dávkám v hmotné nouzi a státní sociální podpoře. 7 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) 8 MŠMT zajišťuje v souladu s Koncepcí integrace cizinců povinnou školní docházku dětí azylantů a žadatelů o azyl a pro dospělé osoby organizuje bezplatné jazykové a orientační kurzy (sociálně-právní minimum a základní geografické reálie). MŠMT také stanovuje podmínky pro uznávání kvalifikací v tzv. regulovaných profesích, které cizinec získal studiem v zahraničí. Současně provádí pravidelný monitoring a mělo by průběžně

reagovat na měnící se situaci a koncipovat školský systém tak, aby

odpovídal požadavkům integrace cizinců. Ministerstvo kultury (MK) 9 Ministerstvo kultury podporuje ze svého rozpočtu kulturní aktivity příslušníků národnostních menšin, žijících v ČR, a v oblasti integrace cizinců pečuje o kulturní aspekt integrace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) MPO má ve své gesci legislativu zabývající se podmínkami svobodného podnikání a poskytování služeb cizinci na území ČR, dodržování podmínek zaměstnávání cizinců a monitoring jejich podnikatelské činnosti. Kraje a obce Vzhledem k faktu, že konkrétní kroky integrace cizinců musí probíhat v místě jejich pobytu, případně pracoviště, je žádoucí úzká spolupráce mezi politickým ústředím a regionální a lokální úrovní. Z podpory ministerstva vnitra vznikají v regionech Centra na podporu integrace, která jsou pro cizince zdrojem informací, zajišťují vzdělávací

7

Podrobnosti o této problematice a výklad legislativy. Dostupné z WWW: [http://www.mpsv.cz/cs/603,

citováno dne 3. 10. 2011] 8

MŠMT. Dostupné z WWW: [http://www.msmt.cz/socialni-programy/integrace-cizincu, citováno dne 3.

10. 2011] 9

Ministerstvo kultury. Dostupné z WWW [http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=879, citováno dne

3. 10. 2011 ]

13

činnost (jazykové a orientační kurzy), permanentně monitorují situaci v regionu a slouží také jako nástroj pro nastavení a realizace integrační politiky v konkrétním regionu. 10

1.2.2. Nestátní neziskové organizace (NNO) Nestátní

neziskové

organizace

mají

v procesu

integrace

cizinců

taktéž

nezastupitelnou roli a podpora jejich vzniku a činnosti byla zakotvena již v dokumentu Zásady integrace cizinců v roce 1999. Finanční prostředky pro svou činnost čerpají tato sdružení částečně ze státního rozpočtu, evropských fondů a soukromých zdrojů. Seznam nestátních neziskových organizací aktivně působících v ČR je uveden v příloze č. 2.

1.3.

Struktura cizinců žijících v ČR

Tato podkapitola se věnuje popisu struktury a postavení menšin v České republice a jejich vývoji v moderní historii státu. Aktuálním statistikám a charakteristikám pobytu cizinců a popisu současných migračních toků předchází krátký historický exkurz, mapující hlavní migrační toky na území našeho státu v celé jeho historii, které společně vytvoří kompaktní představu o migračním charakteru naší země. Vzhledem ke své poloze, v srdci starého kontinentu, se v českých zemích již od úplného počátku jejich státnosti vytvářela multi-etnická společnost, skládající se kromě Čechů a Slováků, také z Židů a Němců. 11 V následujícím historickém běhu se měnil charakter českých zemí vzhledem ke geopolitickým událostem v Evropě na střídavě emigrační a imigrační. Pro zvýšenou emigraci byla typickým obdobím husitská reformace v 15. století, na kterou navazovalo období pobělohorské, charakteristické emigrací inteligence, šlechty a pronásledovaných nekatolíků.

10

K 1. 1. 2011 fungují Centra na podporu integrace ve všech krajích ČR kromě Prahy, Středočeského,

Královehradeckého kraje a Vysočiny. Více informací o krajských integračních centrech dostupné z WWW: [http://www.integracnicentra.cz/] 11

BITTNEROVÁ, D., MORAVCOVÁ, M. Etnické komunity v české společnosti. 1. vydání. Praha:

Ermat Praha, s.r.o., 2006. ISBN 80-903086-7-8, strana 39.

14

V 19. století nestály za emigrací Čechů ani tak náboženské a politické ideály, jako především ekonomické podmínky, které nalákaly značné množství obyvatel starého kontinentu do rozvíjejícího se Nového světa, nabízejícího nový začátek. Vlna silné politicky motivované emigrace pak nastala znovu po revolučním roce 1848. Čeští emigranti (T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánek) pak sehráli významnou historickou úlohu v době první světové války, kdy se největším dílem přičinili o vznik samostatného Československa. 12 Československo bylo v době svého vzniku v roce 1918 koncipováno jako vícenárodnostní stát, kde vedle česko-slovenské majority žilo celkem přes čtyři miliony Němců, Maďarů, Ukrajinců, Poláků, Židů a Romů. Laická veřejnost, nespokojená se současným světovým multikulturním trendem, často argumentuje, že Česká republika je historicky homogenním státem Čechů s minimálním podílem ostatních menšin, ale je tomu právě naopak. Podíl cizích národů a menšin na našem území nyní i přes veškerou imigraci zdaleka nedosahuje pestrosti národnostního složení v době rodící se československé demokracie a státnosti. Následné události první poloviny dvacátého století ale navždy proměnily tvář nejen naší země. Pokud se zaměříme pouze na národnostní hledisko těchto geopolitických změn, pak následkem genocidy došlo nejen v naší zemi téměř k vymazání židovské a romské menšiny. Další úbytky v počtu cizinců jsou pak důsledkem ztráty Zakarpatské Ukrajiny a odsunu Němců a Maďarů na konci války. Sled těchto událostí natolik proměnil českou etnicko-kulturní mapu, že z ní během velmi krátké doby vytvořil společnost téměř čistě homogenní. Ani období katolické reformace ani doba pobělohorská ale nepřiměly k emigraci tolik Čechů, jako to dokázala komunistická diktatura od únorového puče v roce 1948 až do Sametové revoluce v listopadu 1989.

13

Emigrační trend byl typický pro celé

období čtyřicetileté nesvobody i přesto, že komunistické vlády vybudovaly železnou

12

Uprchlíci-historický vývoj, Národní informační centrum pro mládež. Dostupné z WWW:

[http://www.icm.cz/uprchlici-historicky-vyvoj-v-cr , citováno dne 28. 9. 2011 ]. 13

ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-

648-9, strana 28.

15

oponu, razantně omezily svobodné cestování a praktikovaly přísné kontroly hranic republiky.

14

Emigrace zaznamenala dva vrcholy, a to hned na jejím počátku,

únorovém převratu, a ještě ve větší míře po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968, který předznamenal konec reformních snah a idejí na možnou demokratizaci režimu. Pokud se týká analýzy charakteru emigrantů, jednalo se jak o společenské elity, tak i „obyčejné“ občany, jejichž dlouholetý odliv zapříčinil intelektuální a morální úpadek společnosti.

15

Česká společnost v této době ztratila

kontakt s vývojem v západní Evropě a vládnoucí stranou byla české společnosti vnucena etnická homogenizace a kulturní a sociální uniformizace. Po roce 1989 se situace zrcadlově obrátila a země do té doby emigrační se transformovala v imigrační, nejprve tranzitního charakteru, později zejména zemi cílovou.

16

Imigrace dále trvale roste a ani do budoucnosti se nedají předpokládat

zásadnější změny v tomto trendu. Značným zásahem do národnostního složení ale samozřejmě bylo 1. 1. 1993 rozdělení Česko-slovenské republiky.

1.3.1. Vývoj počtu cizinců v ČR od r. 1993 po současnost V současnosti je v ČR evidováno 432 503 cizinců, kteří tak tvoří přibližně 4% celkové populace ČR.

17

Z toho 180 359 (41,5%) zde pobývá s trvalý pobytem, 243 302

(56%) cizinců žije v ČR na základě jiného povolení k pobytu než trvalého a konečně 8 842 (2%) cizinců pobývá v ČR na základě udělení víza na 90 dní. (Do této statistiky nejsou zahrnuti azylanti, kteří se podílejí na počtu imigrantů jen velmi okrajově, konkrétně 0,5% z celkového počtu cizinců, tedy 2 097).18 14

I přes převažující emigrační trend, provázelo období komunismu i několik silnějších vln imigrace

cizinců, a to především z ostatních států socialistické soustavy (především šlo o migranty následujících států: Bulharsko, Řecko, Polsko, Vietnam, Kuba nebo Severní Korea). 15

Uprchlíci-historický vývoj, Národní informační centrum pro mládež. Dostupné z WWW:

[http://www.icm.cz/uprchlici-historicky-vyvoj-v-cr citováno dne 28. 9. 2011 ]. 16

Kromě převažujícího imigračního trendu byla v devadesátých letech zaznamenána také emigrace

četných skupin obyvatel romské národnosti, a to zejména do Velké Británie a do Kanady, kde tito občané získali azyl z důvodu nedostatečné ochrany českého státu před rasovými útoky a diskriminací. 17

Statistický údaj ČSÚ k 31. 12. 2009 vypracovaný metodikou A (cizinci bez azylantů).

18

ČSÚ, Cizinci v České republice 2010. 1. vydání: Český statistický úřad, 2010. ISBN: 978-80-250-

2039-5, strana 49.

16

Pokud porovnáme zastoupení cizinců na populaci státu s jinými evropskými zeměmi, blíží se ČR nejvíce Portugalsku (4,2%), Nizozemsku (3,9%) nebo Slovinsku (3,5%). Průměrný podíl cizinců na populaci se v EU pohybuje v rozmezí 5 až 8 %, kam spadají například skandinávské země a také největší ekonomiky EU jako jsou Francie nebo Německo. Jednu stranu Gaussovy křivky pak tvoří extrémní příklady Lucemburska (43,5%) nebo Švýcarska (21,7%) a druhou stranu země východní Evropy, kde se podíl cizinců pohybuje pod hranicí 1% (Polsko, Rumunsko, Bulharsko a jiné). 19 Graf č. 1 : Počet cizinců v ČR 1985-2009 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000

20 09

20 07

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

19 89

19 87

19 85

0

Zdroj: Český statisticky úřad: Počet cizinců v ČR. Dostupné z WWW [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001, citováno dne 4. 9. 2011]

Jak je patrné z grafu, počet cizinců po pádu železné opony v roce 1989 symetricky stoupal (s drobným výkyvem na přelomu tisíciletí). Za poměrně krátké období v letech 1994 až 1999 se počet cizinců více než zdvojnásobil. Následný propad v roce 2000 je z velké části zapříčiněn změnou imigrační legislativy, konkrétně změnou Zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Právní úprava, účinná od 1. 1. 2000, spočívala ve zpřísnění podmínek pro vstup a pobyt. Ještě v tomtéž roce byl zákon opět novelizován a některá jeho ustanovení byla znovu

19

ČSÚ, Cizinci v České republice 2010. 1. vydání: Český statistický úřad, 2010. ISBN: 978-80-250-

2039-5, strana 47.

17

zmírněna, čímž se zvrátil krátkodobý trend poklesu počtu cizinců. Od roku 2001 pak počet cizinců v ČR nepřetržitě narůstal, až v roce 2009 znovu mírně poklesl.

1.3.2. Národnostní struktura cizinců v ČR Na celkovém počtu cizinců se téměř třetinou podílí občané ukrajinské národnosti (131 932 ob.), jejichž počet v ČR kontinuálně narůstá, na druhém a třetím místě jsou pak občané Slovenska ( 73 446 ob.) a Vietnamu ( 61 115 ob.). S větším odstupem následují občané Ruska a Polska a pod hranicí 3% jsou cizinci národnosti německé, moldavské, bulharské a dalších. Graf č. 2 : Počet cizinců u 10 nejčetnějších národností v ČR v roce 2009. 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

o on go lsk

M

US A

Bu lh ar sk o

ol da vs ko M

o Ně m ec ko

Po lsk

Ru sk o

et na m Vi

ov en sk o Sl

Uk ra jin a

0


Z následujícího grafu je patrné, že zastoupení zmíněných národností se v průběhu devadesátých let až do současnosti příliš neměnilo. Podíl občanů Ukrajiny a Slovenska byl až do roku 2004 na podobné úrovni, až posléze začala ukrajinská imigrace intenzivněji narůstat a zvětšoval se rozdíl mezi prvními dvěma imigrantskými skupinami až na současný dvojnásobný rozdíl. Značná vietnamská imigrace probíhala již od počátku sledovaného období, zastoupení této národnosti se trvale drželo na třetím až čtvrtém místě a v posledních letech příchod vietnamských imigrantů ještě zintenzivnil na aktuálních 14% (61 115). Naproti tomu počet občanů Ruska v ČR na počátku devadesátých let odpovídal zastoupení Němců, Bulharů

18

nebo občanů USA, postupně ale narůstal a zvlášť díky výrazným příbytkům v posledních třech letech dnes tvoří čtvrtou nejpočetnější imigrantskou skupinu. Graf č. 3 : Vývoj počtu cizinců u deseti nejčetnějších národností v ČR 1994 – 2009

140 000 1 Ukrajina

120 000

2 Slovensko

100 000

3 Vietnam

80 000

4 Rusko 5 Polsko

60 000

6 Německo 7 Moldavsko

40 000

8 Bulharsko

20 000

9 USA

0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

10 Mongolsko


1.3.3. Další charakteristiky cizinců v ČR Rozmístění cizinců v jednotlivých krajích ČR V České republice se cizinci koncentrují především do hlavního města Prahy, případně jeho okolí, tedy Středočeského kraje, a dále do větších průmyslových sídel v rámci celé republiky. Počet imigrantů v jednotlivých krajích se přibližně shodně proporcionálně zvyšuje. V Praze tvoří aktuální podíl cizinců na jejich celkovém počtu v ČR 33%, na druhém místě figuruje Středočeský kraj s 13%, Ústecký a Jihomoravský čítají kolem 8% imigrantů

a

za

nimi

stojí

s 5%-ním

podílem

cizinců

kraje

Plzeňský

a

Moravskoslezský. V ostatních krajích se procento cizinců pohybuje shodně kolem hranice 4% a na konci žebříčku podílu cizinců se nachází kraj Zlínský a Vysočina. I když se podíly cizinců v rámci ČR, až na výjimku Prahy a Středočeského kraje, příliš neliší, rozmístění jednotlivých národností již tak jednoznačné není. Občané sousedních států osídlují nejčastěji města v blízkosti hranic, Ukrajinci se nejčastěji 19

stěhují do Prahy a Středočeského kraje, Rusové jsou kromě tradiční Prahy a Středočeského kraje výrazně zastoupeni také v oblasti Karlových Varů, zatímco Vietnamci se často usazují také v oblasti česko-německých hranic. Graf č. 4 : Počet cizinců v ČR podle kraje 2001 – 2007

M o r a v s k o s le z s k ý k ra j

Z lí n s k ý k ra j

O lo m o u c k ý k r a j

J ih o m o r a v s k ý k ra j

V y s o č in a

P a r d u b ic k ý k r a j

K rá lo v é h r a d e c k ý k ra j

L ib e r e c k ý k r a j

Ú s t e c k ý k ra j

K a rlo v a r s k ý k ra j

P lz e ň s k ý k r a j

2007

J ih o č e s k ý k r a j

2004

S t ře d o č e s k ý k ra j

2001

P ra h a

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0


Struktura cizinců dle pohlaví a věku Podíl mužů imigrantů a žen imigrantek není rovnoměrný, ale pohybuje se na hranici 60% ve prospěch mužů. Stejně tak věkové složení imigrantů neodpovídá standardům demografických statistik průměrného vyspělého státu, a tak v posledních letech poměrně výrazně ovlivňuje statistiku počtu obyvatel nejen v České republice, ale i v jiných přijímajících zemích, kde by díky nízké porodnosti a v mnohých případech zápornému přírůstku obyvatel celkový počet obyvatel klesal, ale díky imigraci je stabilní, či dokonce narůstá.

20

Graf č. 5 : Cizince dle pohlaví v roce 2009 300000

254407

250000 178096

200000 150000 100000 50000 0 Muži

Ženy


Graf č. 6 : Počet cizinců dle věku v roce 2009 300 000

269 278

250 000 200 000 150 000 104 532

98 403

100 000 50 000

12 556

0 < 19

20 - 44

45 - 64

> 65


Tato, na první pohled, demografická anomálie, je ale jednoduše vysvětlitelná tím, že do ČR přichází imigranti nejčastěji za výdělkem, a tudíž jsou to právě ekonomicky aktivní lidé, kteří tvoří přes polovinu z celkového počtu cizinců. Přibližně stejně je pak zastoupena skupina mladších 19-ti let a skupina obyvatel ve starším produktivním věku (45-64 let) a zanedbatelný podíl tvoří cizinci v post-produktivním věku.

21

Zaměstnanost cizinců Cizinci, kteří nejsou občany EU/EHP a Švýcarska (ani jejich rodinnými příslušníky), mohou vykonávat práci na území ČR za podmínky, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu (pokud zákon o zaměstnanosti nestanovuje jinak).20 21 Následující tabulka charakterizuje příslušnost cizinců do kategorie zaměstnanců (evidováni úřady práce), nebo živnostníků. V ČR převažovali mezi cizinci vždy zaměstnanci, jejichž počet vzrůstal rovnoměrně s růstem počtu nově příchozích cizinců, zatímco počet živnostníků mezi cizinci několik let stagnoval okolo hranice 60 tisíc. Aktuálně lze pozorovat nový trend, způsobený hospodářskou krizí a tedy úbytkem pracovních míst pro cizince, kdy naopak počet registrovaných živnostníků oproti předchozím letům výrazně roste.

20

Počet

cizinců

v ČR:

Český

statisticky

úřad.

Dostupné

z WWW

[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001, citováno dne 4. 10. 2011] 21

Povolení k zaměstnání může úřad práce vydat cizinci na pracovní místo, které je hlášeno

zaměstnavatelem jako volné, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. (Povolení k zaměstnání s ohledem na situaci na trhu práce se vydává též cizinci, který bude sezónním zaměstnancem na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud

mezi

jednotlivými

zaměstnáními

uplyne

doba

nejméně

šesti

měsíců.)

Od 1. 1. 2009 byl zaveden institut Zelených karet, který spojuje povolení k dlouhodobému pobytu i povolení k zaměstnání. Volné pracovní místo v režimu zelené karty je takové, který nebylo obsazeno do 30 dnů od uveřejněním úřadem práce nebo bylo takto označeno Ministerstvem průmyslu a obchodu. Zdroj: ČSÚ. Dostupné z WWW: [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/itisk/4100525E0C, citováno dne 4. 10. 2011]

22

Graf č. 7 : Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnaní 300 000 250 000 200 000 Evidovaní úřady práce

150 000

Živnostníci

100 000 50 000 0 1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Zdroj: Český statisticky úřad: Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnání. Dostupné z WWW [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost, citováno dne 4. 10. 2011]

Graf č. 8 : Zaměstnanost cizinců dle státního občanství v roce 2010 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

Ně m ec ko M on go lsk o

Ru sk o

Ru m un sk o

ol da vs ko M

o Bu lh ar sk o

Po lsk

et na m Vi

Uk ra jin a

Sl

ov en sk o

0

Zdroj: Český statisticky úřad: Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnání. Dostupné z WWW [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost, citováno dne 4. 10. 2011]

Vzdělávání cizinců Dle Listiny základních práv a svobod náleží cizincům právo na vzdělání a v České republice mají v oblasti základního, středního i vysokoškolského vzdělávání stejná práva a povinnosti jako občané ČR. Oblast školství, ve které figuruje nejvíce občanů

23

jiné státní národnosti, je vysokoškolské vzdělávání, kde jsou nejvíce preferovány obory technické, ekonomické a zdravotnické. Následující tabulka přiřazuje počty studujících cizinců k jednotlivým stupňům vzdělání (v roce 2009), přičemž platí, že nejvíce cizinců využívá nabídky českého vysokého školství, necelá polovina tohoto počtu pak navštěvuje základní školy a ještě méně pak školy střední a mateřské (vyšší odborné školy a konzervatoře jsou na samém okraji zájmu). Graf č. 9 : Cizinci na jednotlivých typech škol 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Mateřské školy

Základní školy

Střední školy

Vyšší odborné školy

Vysoké školy

Zdroj: Český statisticky úřad: Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnání. Dostupné z WWW [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_vzdelavani, citováno dne 4. 10. 2011]

Kriminalita cizinců Podíl odsouzených cizinců na celkovém počtu odsouzenců v ČR se dlouhodobě pohybuje okolo hranice sedmi procent, přičemž ale lze vypozorovat trend rostoucího počtu odsouzených cizinců (mezi lety 2000 a 2009 vzrost téměř o třetinu), což je ale dáno především růstem počtu imigrantů v ČR jako takových. Četnost udělení trestu

24

vyhoštění je i přes růst imigrace naopak poměrně konstantní (přibližně tisíckrát ročně) a od roku 2008 dokonce klesá.22 Graf č. 10 : Odsouzení cizinci a uložené tresty vyhoštění 2000 – 2009

8 000 7 000 6 000 Odsouzení cizinci celkem

5 000 4 000 3 000

Z toho trest vyhoštění

2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Český statisticky úřad: Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnání. Dostupné z WWW [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_kriminalita, citováno dne 8. 10. 2011]

Nelegální migrace přes hranice ČR Ve statistice nelegální migrace se evidují případy, ve kterých občané ČR i cizinci nedovoleně překročí státní hranice, kam spadají například případy neoprávněných vstupů nebo opouštění území ČR (použití neregulérních cestovních dokladů, pašování osob) nebo případy vstupů na území i přes trvající trest vyhoštění. Sledování statistiky nelegální migrace se radikálně proměnilo v souvislosti se vstupem ČR do Schengenského prostoru (21. 12. 2007) a od roku 2008 se statisticky 22

Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením

doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba vycestování z území se nestanoví, pokud je cizinec zajištěn za účelem správního vyhoštění. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území. Je-li důvodné nebezpeční, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, informuje policie cizince o skutečnosti, že požádá o zařazení záznamu k jeho osobě do informačního systému smluvních států a poučí tohoto cizince o důsledcích tohoto opatření. Zdroj: ČSÚ: Cizinci v ČR: Dostupné z WWW: [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/itisk/4100525E0C, citováno dne 8. 10. 2011]

25

monitorují dvě kategorie v této oblasti, a to nelegální překročení vnější schengenské hranice ČR (letiště) a nelegální pobyt (cizinci zjištění na území ČR porušující zákonem předepsané podmínky pro pobyt cizince). 23 Nelegální přechod státní hranice je ve srovnání s porušováním pobytového režimu statisticky téměř zanedbatelný (v roce 2009 bylo evidováno 190 případů nelegálního přechodu hranice a naproti tomu 4267 případů porušení pobytového režimu). Nejvíce nelegálních migrantů se rekrutuje mezi Ukrajinci, kteří tak tvoří přibližně třetinu všech případů nelegální migrace. Graf č. 11 : Nelegální migrace: Cizinci porušující pobytový režim v roce 2009 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Ukrajina

Vietnam

Rusko

Mongolsko

Slovensko

Gruzie

Moldavsko

Zdroj: Český statisticky úřad: Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnání. Dostupné na WWW [http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_kriminalita, citováno dne 8. 10. 2011]

1.4.

Analýza postavení cizinců v ČR

V následující podkapitole byla pro charakteristiku postavení cizinců v různých oblastech jejich života použita jako hlavní zdroj analýza, vypracovaná v roce 2007 pro MPSV, „Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v České republice“. Tento dokument vznikl na základě hluboké a komplexní analýzy širokých skupin imigrantů v ČR a podrobně popisuje aktuální podmínky jejich života v české společnosti, se zaměřením na integraci v oblasti zaměstnávání a

23

Počet

cizinců

v ČR:

Český

statisticky

úřad.

Dostupné

na

WWW

[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001, citováno dne 4. 10. 2011]

26

vzdělávání. (Analýza se také z velké části zaměřuje na zkoumání situace imigrantů z pohledu genderu. Výsledky tohoto zkoumání ale nejsou pro účely této práce důležité a jsou proto vynechány).24

1.4.1. Důvody pro výběr ČR a zdroje informací Motivace imigrace se u cizinců v průběhu času proměňuje, zaniká a vzniká a u každého jednotlivého imigranta probíhá individuální socializace, adaptace a sžívání s místními hodnotami a kulturou. Obecně lze za hlavní determinanty migračních pohybů považovat výrazné disproporce v bohatství jednotlivých oblastí, síle ekonomik, čili životní úrovni jejích obyvatel, a v neposlední řadě rozdíly v míře demokracie a politické stability. 25 Proces integrace se vždy odvíjí od toho, do jaké míry jsou obě strany (integrující i integrovaná skupina) připraveny a motivovány do vzájemného vztahu a sblížení investovat a aktivně přispívat ke sblížení. Motivace imigranta k integraci vychází i ze skutečnosti, zda si přál přijet právě do země, ve které v současnosti pobývá. Zda mezi cíli, které si před cestou vytyčil, byl také záměr pobývat zrovna v České republice či chtěl odjet kamkoli do zahraničí. Motivace cizinců zůstat v ČR se odvíjí od důvodů jejich příchodu. Lidé, kterým pobyt zprostředkovala agentura, přijeli za krátkodobým výdělkem a chtějí se častěji vrátit zpět do země původu, a proto pro ně není hlubší integrace do české společnosti relevantní. Odpovědi ekonomických imigrantů ukázaly, že příchod do Česka často nebývá spojen s dřívějším vztahem k českým zemím jako zamýšleným cílům pobytu a

24

Výzkum byl realizován metodou face-to-face, tedy rozhovorem tazatele s respondentem podle

tištěných dotazníků. Celkem se výzkumu zúčastnilo 618 respondentů. Dotazování probíhalo na základě

jednotného

českého

dotazníku

vyhotoveného

v dalších

pěti

jazykových

mutacích

(vietnamština, čínština, ukrajinština, ruština a angličtina). Respektování národnosttní, pobytové, vzdělanostní, věkové, pohlavní struktury. 25


648-9, strana 19.

27

provází ho nedostatek relevantních informací (40 % ekonomických imigrantů a více než polovina azylantů se cíleně rozhodla pro Českou republiku). 26 27 Velká část imigrantů nedefinovala konkrétní teritorium. Například téměř pětina z ekonomických migrantů preferuje žít tam, kde má příbuzné a dalších 14 % emigruje do země, kterou jim doporučí zprostředkovatelská agentura (tímto způsobem se do ČR dostalo asi 19 % ekonomických imigrantů a 8 % ekonomických imigrantek).28 Významným předpokladem úspěšné integrace na pracovním trhu i obecně ve společnosti je informovanost příchozích. Je nezbytné, aby si cizinci vytvořili základní povědomí o společnosti, zvycích a politickém systému a tím pádem i očekávání od života v Česku. Tento fakt je také zohledňován při realizaci vládních koncepcí, například podporou jazykových a orientačních kurzů, tiskem a distribucí příruček a informačních brožur, zřizováním integračních center v krajích a podobně. (V devadesátých letech byl ale tento fakt opomíjen, a tak například docházelo k banálním chybám, kdy státní správa umístila na svých stránkách informace pro cizince pouze v češtině a jejich reálný vliv byl tedy téměř nulový, neboť imigranti měli problémy jak s přístupem k internetu, tak i s texty v českém jazyce). Při vstupu do ČR nejvíce imigrantů (75 %) čerpalo z jednoho až tří informačních zdrojů, nejméně informací měli před odjezdem do země azylanti. Ti také nejčastěji získávali informace z letáků a médií, zatímco ekonomičtí migranti spíše díky vlastním

26

Kocourek J., Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v ČR,

2007.

Dostupné

z

WWW:

[http://www.gac.cz/documents/nase_prace_vystupy/GAC_CIZnaTP_analyza_pristupu_imigrantu_aimi grantek_naTP_publikace.pdf , citováno 12. 10. 2011] 27

Pro účely této studie označujeme ekonomickými migranty příchozí z Vietnamu, Ukrajiny, Ruska a

Číny. Většinou šli do České republiky za prací či za členem své rodiny, který zde pracuje či podniká. 28


2007.

Dostupné

z

WWW:

[http://www.gac.cz/documents/nase_prace_vystupy/GAC_CIZnaTP_analyza_pristupu_imigrantu_aimi grantek_naTP_publikace.pdf , citováno 12. 10. 2011 ]

28

kontaktům (rodinným přátelským, pracovním) navázaných v ČR. Nejméně imigrantů čerpá informace z webových stránek úřadů a nevládních organizací.29 Zatímco ekonomičtí migranti jsou po příjezdu odkázáni víceméně sami na sebe, azylanti mají nárok na integrační program, který zahrnuje nárok na ubytování, kurzy češtiny a zvýšenou péči při integraci na trh práce. Přesto azylanti nepociťovali dostatečnou asistenci v oblasti hledání zaměstnání (přes 50 %), získání integračního bytu (44 %), kritizovali i nedostatek informací (34 %) nebo nedostatek jazykových kurzů (30 %). 30

1.4.2. Imigranti a trh práce Zapojení cizinců do legálního trhu práce patří k nejdůležitějším podmínkám celkové společenské integrace cizinců. Integrační politiky vlády se v tomto směru soustředí na zamezení diskriminace imigrantů na pracovním trhu a rovný přístup k pracovním příležitostem, zároveň podporují zvyšování kvalifikace a vzdělávání tak, aby jim umožnil vertikální i horizontální pracovní mobilitu a kariérní či mzdový postup. Většina imigrantů u nás spadá do kategorie zaměstnanci (přičemž asi 42 % je zaměstnáno v oboru jejich původní kvalifikace a přibližně polovina se pohybuje v oblasti služeb a obchodu a druhá polovina pracuje jako nekvalifikovaná nebo méně kvalifikovaná pracovní síla) a menšina vlastní živnostenské oprávnění. Z hlediska typu pobytu, lidé s přechodným pobytem jsou zaměstnaní, zatímco držitelé trvalého pobytu se věnují službám a podnikání. Největší podíl nezaměstnaných mezi jednotlivými skupinami cizinců pak figuruje u azylantů (38 %).31

29


2007.

Dostupné

z

WWW:

[http://www.gac.cz/documents/nase_prace_vystupy/GAC_CIZnaTP_analyza_pristupu_imigrantu_aimi grantek_naTP_publikace.pdf , citováno 12. 10. 2011 ] 30


2007.

Dostupné

z

WWW:


Český statisticky úřad: Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnání. Dostupné z WWW

[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost, citováno dne 4. 10. 2011]

29

Nejčastějším zprostředkovatelem práce u ekonomických migrantů nejsou agentury, ale známí a rodinní příslušníci ze země jejich původu (50 %), druhá polovina se dělí mezi kontakty mezi českými fyzickými osobami a českými zaměstnavateli.32 Největší překážkou pro samostatné podnikání byla cizinci označena nedostatečná znalost českých zákonů. Z tohoto důvodu by se měla posílit kromě samotné nabídky těchto služeb také motivace cizinců k jejich užívání. Mezi další překážky patří neznalost daňového systému, byrokracie a neznalost češtiny. Čeština je primárním jazykem v zaměstnání (používá ji 90 % příslušníků vietnamskočínských či ukrajinsko-ruských skupin). „Vietnamci a Číňané se pohybují v etnicky homogennějším podnikatelském prostředí a s českými občany jich pracuje jen 40 %. (Popsané výsledky také naznačují, že zatímco ukrajinskou imigraci „táhne“ poptávka českého trhu a zaměstnavatelů, „asijskou“ imigraci „táhnou“ segmenty trhu práce vytvářené samotnými imigranty a jejich schopnost tyto segmenty dále rozšiřovat, stabilizovat a vyplňovat svými krajany, příbuznými či známými. Imigranti z Vietnamu a z Číny jsou proto méně závislí na vývoji trhu práce, nabídce českých zaměstnavatelů a na jejich podpoře. „Asijská“ imigrace postupně a samostatně vrůstá do české ekonomiky v sektoru služeb.)“33 Hovoříme-li o překážkách spojených s prací, pak se jedná především o překážky k získání zaměstnání tohoto charakteru: •

Administrativní překážky

Přestože cizinci s povolením k trvalému pobytu a úspěšní žadatelé o azyl mají teoreticky stejná práva v přístupu na trh práce jako občané ČR, existují u nich formální omezení. Pro cizince s vízem nad 90 dnů a cizince s povolením k

32


2007.

Dostupné

z

WWW:



2007.

Dostupné

z

WWW:


30

dlouhodobému pobytu jsou podmínky specifikovány tak, že pro vstup na trh práce potřebují povolení, vydávané úřady práce na základě předcházejícího průzkumu trhu práce, kdy se přihlíží k aktuální situaci, a povolení je vydáno, jen pokud místo nemůže být obsazeno českým občanem. Navíc má zaměstnavatel povinnost před získáním tohoto povolení také požádat o povolení k zaměstnávání cizinců. Tato procedura je velmi zdlouhavá (až půl roku) a povolení je platné pouze na dobu určitou, tudíž má cizinec povinnost jej opakovaně obnovovat.34 •

Překážky na straně imigrantů

Hlavní překážkou zůstává jazyková bariéra, která postihuje ve větší či menší míře každého z cizinců, a to bez ohledu na jeho délku pobytu. Další překážkou je také nedostatečná informovanost cizince a jeho neschopnost samostatné orientace ve společnosti. Zejména imigrační skupina azylantů pak vykazuje nízkou motivaci k integraci na pracovní trh. •

Překážky na straně zaměstnavatelů

Jednou z hlavních překážek je nedostatečná informovanost o legislativních podmínkách

zaměstnávání.

NNO

v

provedeném

výzkumu

reportovaly,

že

zaměstnavatelé kritizují přebujelou administrativu v souvislosti se zaměstnáváním cizinců. Někteří z nich vidí v jejich zaměstnávání pouze možnosti vyššího zisku díky najímání cizinců jako levné pracovní síly, přičemž často sami trpí předpojatým a předsudečným vnímáním imigrantů, což se projevuje v jejich postavení v zaměstnání, nabídnutí nevyhovujících podmínek pro výkon zaměstnání nebo přiřazení pozice, která je pod úrovní jejich odborné kvalifikace. 35

34

MPSV:

Informační

publikace

pro

cizince.

Dostupné

z WWW

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/446/inf_brozura_cestina.pdf, citováno dne 13. 10. 2011] 35


2007.

Dostupné

z

WWW:


31

1.4.3. Imigranti a vzdělávání Integrace do společnosti znamená v prvé řadě pohyb v českém jazykovém prostředí a jazyková integrace je tedy nutnou podmínkou integrace cizinců, která také velmi úzce souvisí s úspěšným uplatněním na pracovním trhu. Na rozdíl od jiných vyspělých imigračních zemí, například v západní a severní Evropě, má ČR nevýhodu nízké schopnosti vlastních obyvatel dorozumět se jiným než rodným jazykem. Čeština rovněž nepatří mezi jazyky, který by se cizinci snadno naučili již před příchodem do ČR. Většina imigrantů (86% mužů a 75% žen) používá ve svém zaměstnání český jazyk. Analýza také prokázala zajímavý fenomén, a sice že délka pobytu a znalost jazyka spolu nekorelují, tedy schopnost dorozumět se nelepší s délkou pobytu. Tato úměrnost platí jen u občanů Ukrajiny a Ruska, naopak u imigrantů z Číny a Vietnamu je spíše ovlivněna životním stylem. (Imigranti, kteří žijí rodinným životem, a mají děti, komunikují česky lépe, než bezdětní. V kategorii azylantů pak svůj mateřský jazyk používá zanedbatelná menšina respondentů).36 Zvýšení dosažené kvalifikace bylo dosaženo po příjezdu do ČR přes 60 % azylantů, ale pouze necelou třetinou ekonomických migrantů. Tato disproporce je z větší části způsobena skutečností, že ekonomičtí imigranti se zaměřují na pracovním trhu na pozice, kde není vyžadována vysoká kvalifikace a zároveň nejsou k jejímu zvyšování ekonomicky tlačeni. 37 Největší překážkou k participaci na vzdělávání a zvyšování kvalifikace je obligátně neznalost českého jazyka, která znemožňuje cizincům účastnit se rekvalifikačních kurzů, studovat na odborných nebo vysokých školách. Závažným problémem je také

36


2007.

Dostupné

z

WWW:



2007.

Dostupné

z

WWW:


32

relativně nízká motivace imigrantů k sebevzdělávání, kdy většina uvádí, že jejich motivací je výdělek a vzdělávání by bylo jen ztrátou času, aniž si uvědomují, že se tak v podstatě společensky naprosto izolují a zároveň se prakticky připravují o šanci možného kariérního postupu.

1.4.4. Imigranti a instituce Neziskové organizace patří mezi klíčové aktéry integrace cizinců, zároveň se zde projevují některé nedostatky, které by

bylo potřeba ošetřit. Dlouhodobá

nespokojenost panuje ohledně nerovnoměrného rozmístění a tudíž nedostatečného zastoupení NNO v některých oblastech ČR. Většina kvalitních organizací a odborníků se soustřeďuje v hlavním městě a ostatní oblasti s výrazným počtem cizinců jsou opomíjeny. V těchto oblastech pak chybí cizincům některé potřebné služby a jsou tím pádem diskriminováni. 38 Další nevýhodou, týkajících se především NNO se sídlem v Praze, je jejich vzájemná konkurence, která na jednu stranu motivuje k lepším výsledkům, na druhou stranu tato sdružení mezi sebou bojují o finanční zdroje, což vede i k nekalým praktikám, jako je utajování informací mezi sebou a boj o pozornost i klientelu.

1.4.5. Imigranti a česká společnost Důležitou součástí integrace cizinců je míra spokojenosti cizinců se životem v ČR, jejíž úroveň pak ovlivňuje rozhodování cizinců zůstat v ČR, opustit ji a vrátit se do země původu, případně přivést do ČR další imigranty z řad svých rodinných příslušníků a známých. Spokojenost cizinců byla pro účel této studie rozdělena do třech kategorií, a sice materiální spokojenost, privátní spokojenost a spokojenost s celkovým vývojem v ČR. Při srovnávání materiální spokojenosti cizinců, dopadli lépe imigranti s dlouhodobým pobytem, než imigranti s přechodným pobytem a azylanti hodnotili svou materiální spokojenost ze všech skupin nejnegativněji. Na druhou stranu jsou azylanti výrazně více spokojení v osobní rovině, jelikož prioritou azylantů je povětšinou získání

38

MPSV: Efektivita služeb poskytovaných NNO

oblasti integrace cizinců. Dostupné z WWW:

[http://www.mpsv.cz/files/clanky/8461/Efektivnost_sluzeb_NNO_integrace_cizincu.pdf, citováno dne 18. 10. 2011]

33

občanství, bezpečí a perspektiv pro své děti, nikoliv pouhé zlepšení jejich materiální situace. Významným zjištěním byla také skutečnost, že cizinci, žijící v ČR se svou rodinou, jsou mnohem intenzivně zapojování do společnosti a jejich integrace tak probíhá snadněji a přirozeněji. 39

39


2007.

Dostupné

z

WWW:


34

2. ANALÝZA A VÝVOJ INTEGRAČNÍCH POLITIK V ČR Stejně jako většina evropských států, tak i Česká republika čelí v poslední dekádě zvýšenému přílivu imigrantů, který vyžaduje systematický přístup ze strany vlády a řešení otázek integrace v koordinaci a souladu s jinými hospodářsko-společenskými ději. „Změny ve světovém hospodářství, podnícené zejména rozvojem komunikace a informačních

technologií,

souhrnně nazývané

globalizací,

mají

v posledních

desetiletích zásadní dopad na charakter migrace i strukturu společností. Migrace se stává dostupnější a masovější a mnozí migranti udržují dlouhodobé úzké vazby s vícero zeměmi. Snadnost uchování pout přispívá k udržení zvláštní identity přistěhovalců a tak ke kulturnímu obohacení hostitelské společnosti. Možnost života ve vlastním kulturním a geografickém prostředí, zejména v prostředí velkých měst a průmyslových aglomerací, však vytváří podmínky pro segregaci z většinové společnosti, což spolu s dalšími negativními jevy (např. vysoká nezaměstnanost cizinců) způsobuje nepřátelské postoje určitých skupin domácího obyvatelstva vůči cizincům. Hledají se proto přístupy respektující rovnováhu mezi požadavkem společenské soudržnosti a jisté míry přizpůsobení se hodnotám a kultuře hostitelské společnosti se současným zachováním si vlastní kulturní a národní identity.“ 40 V zahraniční praxi se rozlišují dva tradiční integrační modely. První z nich je uplatňován především v zemích s danou kulturní a národní definicí a klade důraz na sociální začlenění přistěhovalců (Německo, Švýcarsko, Rakousko). Druhý přístup spočívá v právním začlenění přistěhovalců, tzv. naturalizaci, který snadněji umožňuje imigrantům přístup k získání občanství, a blíží se integračnímu systému v zemích, jako jsou Kanada, USA nebo Austrálie. Tato kapitola se ve své první části věnuje teoretickým modelům imigrace a integrace. Druhou částí je analýza přístupu českých politických stran k problematice imigrace a integrace, která čerpá především z programových a volebních dokumentů těchto

40

Koncepce

integrace

cizinců

v roce

2003

a

její

další

rozvoj.

Dostupné

z WWW:

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/78/Usneseni_5_2005.pdf, citováno 1. 11. 2011]

35

stran. Stěžejní pozornost je v této kapitole věnována analýze jednotlivých vládních koncepcí integrace cizinců v ČR od roku 2003 až do současnosti.

2.1.

Imigrační a integrační modely

„Modely imigrační a národnostně menšinové politiky cílových zemí sdílí shodný cíl – zabránění etnickým konfliktům a destabilizaci země. Liší se svými přístupy k etnickým menšinám a jejich vztahu s majoritní společností. Rozdílnost programů je dána odlišnou historickou zkušeností s imigrací, rozdílným přístupem k původním domorodým obyvatelům a inkongruentními41 postoji k pojmům národnost, občanství, národ, stát.“

42

Tyto rozdílné politiky a modely se pohybují v rámci tří ideálních

modelů – konceptu asimilace, konceptu přechodné diferencované inkorporace a modelu multikulturalismu. 43 Asimilace Koncept asimilace předpokládá naprosté začlenění etnické minority do majoritní společnosti státu oproštěním se od jazykových, kulturních a sociálních odlišností menšinové skupiny, a přijetím atributů většiny. Tento přístup vylučuje etnické konflikty mezi imigranty a majoritou, neboť předpokládá ztrátu jejich etnické identity a úplné začlenění až splynutí s většinou. Proces asimilace je zde chápán jako proces každého jednotlivého imigranta a je jeho osobní odpovědností, naopak role státu nepředpokládá intervenci. Z asimilacionistického modelu čerpá integrační politika Francie, která uplatňuje občansko-politickou integraci.44 Francouzská legislativa neobsahuje rekognici národnostních menšin na svém území, naopak dává každému legálnímu

41

nesourodými

42

STÝSKALÍKOVÁ, V: Modely integrace imigrantů a jejich projevy v české politice. Dostupné z WWW:

[http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=204, citováno dne 20. 10. 2011] 43

BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. 2. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a

kultury, 1998. Politická řada. ISBN 80-85959-47-X. Strana 51. 44


[http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=204, citováno dne 20. 10. 2011]

36

přistěhovalci po pěti letech právo, stát se francouzským občanem, aby pak požíval stejná občanská, kulturní i jazyková práva bez ohledu na zemi původu. Přechodná diferencovaná inkorporace Model přechodné diferencované korporace navrhuje zamezení vzniku etnického konfliktu prostřednictvím omezení kontaktu mezi jednotlivými etniky a menšinami. Extrémní výklad tohoto modelu zahrnuje například i použití genocidy nebo násilné vystěhování menšin, jeho umírněný výklad pak předpokládá stanovení striktních pravidel pro participaci menšin ve většinové společnosti. Příkladem země uplatňující koncept přechodné diferencované inkorporace je Německo, kde je pro imigranty jen velmi legislativně náročné získat německé občanství a jsou i přes dlouhodobý pobyt považováni za cizince.45 Multikulturalismus Základní myšlenkou multikulturního přístupu k integraci je uznání legitimity kulturní a sociální různorodosti menšin a od předchozích konceptů se odlišuje předpokladem integrace bez nutnosti omezení nebo dokonce úplné ztráty vlastní národně-kulturní identity. V tomto konceptu se také významně liší role státu, který na procesu integrace aktivně participuje a zajišťuje jej legislativně, institucionálně a vystupuje jako koordinátor celého procesu. Doktrínu a politiku multikulturalismu, který uznává, posiluje a rozvíjí různorodost a rozmanitost společnosti, oficiálně implementovaly pouze tři evropské země, a to Velká Británie, Nizozemí a Švédsko

46

, ale multikulturní přístupy využily ve svých

národních integračních programech i mnohé další evropské země. „Na rozdíl od multikulturalismu zemí Nového světa, kde tato ideologie odpovídala na širší společenskou objednávku po vytvoření národní identity, v Evropě se rozvíjí

45

KYMLICKA, W. Politics in the venacular. Nationalism, multiculturalism and citinship. Oxford

University Press, 2001. 46

JOPPKE, Ch: The retreat of multiculturalism in the liberal state. 2003. Dostupné z WWW:

[http://www.humanities.manchester.ac.uk/socialchange/research/social-change/summerworkshops/documents/theretreatofmulticulturalism.pdf., citováno dne 21. 10. 2011]

37

multikulturní politika především v návaznosti na rostoucí imigraci a následnou změnu ve složení obyvatel. Multikulturní politika zde přichází spolu s multikulturní realitou.“47 Tyto tři odlišné přístupy k integraci jsou pouze teoretické modely a v praxi se více prolínají a variují. Také politiky nejsou konstantními, ale mění se v reakci na aktuální vývoj migrace a také v závislosti na politických preferencích. Česká republika se postupem času vzdala asimilační politiky v přístupu k národnostním menšinám a přistěhovalcům, přistupuje na uznání legitimity rovnosti jednotlivých etnických skupin a na jejich plnohodnotné začlenění do české společnosti. Občansko – politická integrace v českém prostředí konečně přestává být chápána jako kulturní asimilace. Dotační politika českého státu se soustředí na podporu kulturních, společenských, sportovních aktivit národnostních a etnických menšin, vydávání periodik a zvyšování povědomí o multikulturalismu v českém prostředí. 48 49

2.2.

Imigrační a integrační politika v ČR

Imigrační a integrační politika ČR odpovídá moderním evropským trendům v tom smyslu, že je konstruována ve spolupráci několika ministerstev, stejně jako místních samospráv, neziskových organizací a akademické obce. Pojmy imigrační a integrační politika se často směšují, ačkoliv mají každá jiné náplně a cíle. Migrační politiky jsou souborem právních norem, politických rozhodnutí a dalších nástrojů, které usměrňují příliv cizinců na území národního státu a zároveň

47

BARŠOVÁ, A: Integrace přistěhovalců v Evropě: od občanské integrace k multikulturalismu a zpět.

2005.

Dostupné

z WWW:

[http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/ABarsova_Integrace_pristehovalcu _v_Evrope.pdf, strana 2. , citováno dne 21. 10. 2011] 48


[http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=204, strana 10., citováno dne 22. 10. 2011] 49

České státní občanství (upraveno zákonem č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního

občanství a zákonem č. 193/1999 Sb. ) se nabývá narozením, osvojením, určením otcovství, nalezením na území ČR, prohlášením a udělením. Imigrant může požádat o udělení českého státního občanství po deseti letech nepřetržitého pobytu na území ČR (který je rovněž předpokladem pro zisk trvalého pobytu) a dále pěti letech následného trvalého pobytu.

38

definují podmínky jejich pobytu. Integrační politiky pak plynule navazují na imigraci cizinců a usilují o bezkonfliktní a spokojené soužití majority a imigračních skupin. Integrace je komplexním faktorem, zahrnujícím velké množství dále definovaných sociálních vazeb.50 V rámci Evropské unie se přístupy k integraci u jednotlivých států liší, a to i co do stanovení cílů, cílové skupiny nebo způsobu realizace integrační politiky. Rozdílnost je zde dána různou historickou zkušeností s migrací, rozdílným původem přistěhovalců, rozdílnými potřebami a rozdílným právním řádem. Implementace integrační politiky je úkolem každého členského státu, zároveň je ale také terčem pozornosti EU, vzhledem k tomu, že výrazný neúspěch a problémy s imigranty v jedné členské zemi se mohou snadno přelévat do ostatních. Cílovou skupinou integrace v ČR jsou občané třetích zemí, tedy nečlenů EU, kteří pobývají legálně na území ČR a současně nejsou žadateli ani poživateli mezinárodní ochrany. Na žadatele a poživatele mezinárodní ochrany, tj. azylanty a uprchlíky, se vztahují specifická opatření Státního integračního programu). 51 Hlavní priority integrace cizinců jsou: 52 •

Znalost českého jazyka cizinci

•

Ekonomická soběstačnost cizince

•

Orientace cizince ve společnosti

•

Vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti.

Integrační programy se soustředí na dlouhodobě legálně usazené cizince, kteří žijí na území ČR nejméně po dobu jednoho roku, a důraz je kladen na občanskou

50

HORÁKOVÁ,

M:

Srovnávací

analýza

migračních

politik.

2002.

potupný

z WWW

[http://praha.vupsv.cz/Fulltext/SrovAN.pdf, citováno dne 21. 10. 2011 ] 51

Ministerstvo

vnitra:

Integrace

na

území

ČR.

Dostupné

z WWW

ČR.

Dostupné

z WWW

[http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx, citováno dne 21. 10. 2011] 52

Ministerstvo

vnitra:

Integrace

na

území

[http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx, citováno dne 21. 10. 2011]

39

výchovu a zachování hodnot přijímající země. Migrační politika má pak za cíl boj s ilegální migrací a podporu „prospěšné“ migrace. 53 Základy integrační politiky ČR byly položeny v roce 1999 vládním usnesením, které definuje zásady imigrace, a od tohoto období vláda pravidelně aktualizuje dokument „Koncepce integrace cizinců na území České republiky“. Tyto zásady jsou jak východiskem, tak i základním nástrojem pro tvorbu a implementaci integračních strategií a zároveň i nástrojem v boji proti nelegální migraci. Příprava koncepce je koordinována Ministerstvem vnitra a realizace jednotlivých opatření je zajišťována dle věcné příslušnosti některým z ministerstev, orgánů státní správy nebo jinými zainteresovanými skupinami. Svým obsahem koncepce respektují pozitivní tradici ČR v oblasti integrace cizinců a vytváří podmínky cíleného a systematického rozvoje dobrých vztahů mezi komunitami. 54 Nejdůležitějšími z těchto zásad jsou: •

Koncepce dodržují principy rovného přístupu a rovných příležitostí.

•

Imigrační komunity jsou integrální a obohacující součástí společnosti, které spoluvytváří multikulturní společnost.

•

Integrační politika směřuje k vytvoření legislativně-právních podmínek a zajištění přístupu cizinců k základním lidským právům a svobodám.

•

Integrace cizinců je přirozeným důsledkem imigrace a je chápána jako proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb společnosti domácího obyvatelstva.

•

Stát je odpovědný za vytváření podmínek k svobodné participaci cizinců na společenském i hospodářském životě a uznává vlastní úsilí i odpovědnost imigrantů v procesu jejich integrace.

53

MAREŠ, M., KOPEČEK, L., PEČÍNKA, P., STÝSKALÍKOVÁ, V. Etnické menšiny a česká politika.

Analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. 1. Vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. Politologická řada. ISBN 80-7325-050-0, strana 32-33. 54

Zásady integrace cizinců na území České republiky (Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 7.

července 1999 č. 689).

40

•

Vláda přistupuje aktivně k podpoře integrace, rozvoji imigračních komunit a podílí se na rozvoji vzájemného respektu mezi domácím obyvatelstvem a imigračními komunitami.

•

Vláda se zavazuje zajistit imigrantům rovné podmínky v přístupu na trh práce, k bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péči i náboženství.

•

Na tvorbě a realizaci koncepcí se ve vzájemné spolupráci podílejí ministerstva, orgány státní správy a významnou roli zde hrají neziskové organizace, sdružení imigrantů, charitativní a církevní organizace, jejichž činnost vláda také podporuje.

•

Vláda podporuje vytváření reálného mediálního obrazu o vztahu mezi komunitami.

2.3.

Přístup českých politických stran k imigrační a

integrační politice Integrace a imigrace, v minulosti okrajová témata zájmu českých politických stran, nyní díky rostoucímu významu těchto témat ve společenském diskursu nabývají na důležitosti a všechny politické strany, zastoupené v aktuálním volebním období v poslanecké sněmovně, se jí věnují ve svých programech a koncepčních dokumentech. ODS Ze všech politických stran aktuálního složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, je ODS první, která zahrnula oblast imigrace a integrace do svých programových dokumentů (pravděpodobně také proto, že byla první vládnoucí stranou v novodobé historii ČR). Ve volebním programu pro rok 1996 je uvedeno, že migrace a s ní spojená kriminalita je pro ČR závažný problém. V tomto dokumentu ODS přislibuje novou migrační politiku a přijetí nových zákonů o poskytování azylu a pobytu cizinců. Vzhledem k tomu, že tento záměr nebyl Klausovou vládou v následující letech naplněn, apeluje se na jeho přijetí i v chronologicky následujícím dokumentu, volebním programu pro rok 1998.

Právě zde se ODS názorově konzervativně

profiluje hájením národního zájmu a národní identity, kdy sice podporuje vzájemné 41

obohacování odlišných kultur, na druhou stranu však nesdílí vize o globální společnosti a zániku národních států.

55

Tento postoj potvrzuje ODS i ve

vnitrostranickém dokumentu vytvořeném pozdějším ministrem vnitra, Ivanem Langerem, kde nabádá k účinné regulaci počtu cizinců, majících úmysl se v ČR trvale usadit, a dodává, že ČR nemůže být otevřenou bránou pro všechny, ale pouze pro ty, kteří zde chtějí spořádaně žít a dodržovat zákony.

Cizincům, kteří toto

nebudou respektovat, je třeba zabránit pobytu v zemi a omezovat nelegální imigraci, například posílením cizinecké policie. Stejně tak by se měla přijmout opatření a přísné postihy v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců.56 Takto definované postoje, prezentované na II. ideové konferenci ODS v roce 2000, nezaznamenaly v následujících letech výraznějších změn. V roce 2002 se ale ODS ve volební kampani před parlamentními volbami ostře vymezila proti projektu ČSSD, který obsahoval plánovaný příliv kvalifikovaných zahraničních imigrantů a opakovaně kritizovala negativní dopady nelegálního zaměstnávání a podnikáni cizinců a jeho neblahý dopad na český trh práce (např. rozšíření vietnamských tržnic a dopad na tržby českých obchodníků). 57 Zároveň ale ODS varovala před tabuizací tématu imigrace a integrace, která by dle jejich přestavitelů mohla v konečném důsledku vést k růstu počtu příznivců radikálních uskupení a nacionalistických a fašistických politických hnutí. ODS na svých konzervativních postojích, položených těmito dokumenty víceméně setrvala, a byla v opozici ČSSD v oblasti aplikace aktivní imigrační politiky. V aktuálním programovém dokumentu (Volební program z roku 2010, Řešení, která pomáhají), se ODS věnuje této problematice hned na několika polích. Kladně například hodnotí najímaní agenturních pracovníků (často i cizinců), kteří tak 55

Občanská demokratická strana:Volební program pro parlamentní volby 1996. Dostupné z WWW:

[http://www.ods.cz/docs/programy/program_1996.pdf, Občanská

demokratická

strana:

Hlavu

citováno

dne

vzhůru.

18.

10.

Dostupné

2011] z WWW:

[http://www.ods.cz/docs/programy/program_1998.pdf, citováno dne 18. 10. 2011] 56

Občanská demokratická strana: Bezpečný stát pro všechny, kdo dodržují zákony, 2000: Dostupné

z WWW [http://www.langer.cz/projevy.php?pid=117, citováno dne 18. 10. 2011 ] 57

Občanská

demokratická

strana:

Volební

program

2002.

Dostupné

z WWW

[http://www.ods.cz/docs/programy/program_2002.pdf, citováno dne 18. 10. 2011 ]

42

dokážou, ODS kritizovaný velmi rigidní trh práce, rozhýbat, a argumentuje, že čím je trh práce pružnější, tím je pak také nižší nezaměstnanost. V kapitole „Stop zneužívání sociálního systému“ se uvádí, že ODS podporuje začleňování jen takových cizinců, kteří přicházejí legálně pracovat, nikoliv jen čerpat sociální dávky. Cizince, nedodržující zákony a nepracující legálně, čeká vyhoštění. Konečně v kapitole „Bezpečný a vstřícný stát“ opakuje své konstantní konzervativní stanovisko „V naší zemi pouze tolik cizinců, kolik můžeme integrovat“, čímž varuje před nekontrolovatelným přívalem cizinců, vedoucím k vytváření uzavřených komunit a jejich vysokou kriminalitou, a stanovuje jasné požadavky integrace, které zahrnují ztotožnění cizince s místními kulturními a společenskými pravidly a znalost českého jazyka.58 ČSSD V devadesátých letech se programové dokumenty ČSSD problematice imigrace a integrace téměř nevěnovaly, až na jedinou výjimku, volební program „Kdo jsme a co chceme“ pro parlamentní volby v roce 1998, který ale obsahuje jen velmi obecné stanovisko, že „strana přizpůsobí vízovou a přistěhovaleckou politiku evropským standardům ochrany zájmu státu a podnikne nezbytná opatření k odhalování trestné činnosti mezi cizineckými komunitami“. 59 Významněji se této problematice začala strana věnovat ve volebním období 19982002, kdy v Zemanově vládě, především na ministerstvu vnitra (vedeném Václavem Grulichem a poté Stanislavem Grossem, oba ČSSD) a ministerstvu práce a sociálních věcí (vedeném Vladimírem Špidlou, ČSSD), vznikly první zásadní dokumenty koncipující směr české migrační politiky. Téma imigrace si v tomto období získalo zvýšenou pozornost také díky stále rostoucímu počtu legálně i nelegálně příchozích imigrantů a očekávané transformaci charakteru země z tranzitní na cílovou.

58

Občanská demokratická strana: Volební program 2010, Řešení, která pomáhají. Dostupné z WWW:

[http://www.ods.cz/docs/programy/volebni-program2010.pdf , citováno dne 18. 10. 2011] 59

Česká strana sociálně-demokratická, Kdo jsme a co chceme. Dostupné online z WWW:

[http://www.cssd.cz/ke-stazeni/volebni-programy/.Citováno dne 14. 10. 2011]

43

Třetím faktorem, proč ČSSD rozpracovala téma imigrace detailněji, je zkušenost sociálně-demokratických stran napříč Evropou. Díky jejich neschopnosti uspokojivě řešit problém prudce rostoucího počtu neevropských imigrantů, získaly politické body radikálně populistické strany, zatímco sociálně-demokratické strany utrpěly mnohé ztráty. 60 Na programové konferenci v roce 2002 schválila strana Střednědobý program, ve kterém deklaruje, že nesouhlasí s „živelným a ilegálním dovozem pracovních sil, který vede ve svých důsledcích k růstu nezaměstnanosti proti porušování standardů ochrany práce a mzdovému podbízení“, přičemž ale ČSSD podporuje „koncepčně řízenou imigraci cizinců a trvalé začleňování těch, kdo budou přínosem pro hospodářský, společenský a kulturní život ČR“. 61 Ve svém následujícím dlouhodobém programu62 varovala strana před riziky globalizace a migračních vln, které by mohly vést k destabilizaci vyspělých ekonomik a nárůstu nacionalismu a rasismu. Celá jedna kapitola programu je vyhrazena migraci a migrační politice a uvádí se zde, že „česká populace se díky volnému pohybu osob a kapitálu, uplatňovaném v rámci evropské integrace, bude muset vyrovnávat s mezinárodní migrací a v ČR poroste podíl příslušníků cizích národností. ČSSD proto navrhuje nové aktivní i pasivní migrační politiky, které vezmou v úvahu nízkou reprodukci obyvatelstva a tedy pokles zdrojové pracovní síly. 63 Aktivní politiku ČSSD prosazuje zejména podporou vytváření dobrých podmínek pro příchozí cizince (jako jsou bydlení, zaměstnání nebo vzdělání) a zároveň také přípravou české společnosti na život v multikulturní společnosti.

60

KOPEČEK, L: Imigrace jako politické téma ČR: analýza postojů významných politických stran.

Dostupné z WWW [http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=203, citováno dne 15.10.2011] 61

Česká

strana

sociálně

demokratická:

Střednědobý

program

2002.

Dostupné

z WWW:

[http://www.cssd.cz/data/files/volebni_program_cssd_2002.pdf, citováno dne 15. 10. 2011] 62 63

Dlouhodobý program ČSSD: Otevřenost výzvám, věrnost tradici (2003) Dlouhodobý program ČSSD: Otevřenost výzvám, věrnost tradici (2003). Dostupné z WWW

[http://www.cssd.cz/ke-stazeni/volebni-programy/dlouhodoby-program-cssd-2003/, citováno dne 17. 10. 2011 ]

44

V následných

programových

dokumentech

ČSSD

opakuje

svá

stanoviska

z předchozích let, novinku přináší až ve volebním programu pro rok 2009. Zde navrhuje zřízení Imigračního úřadu, který by sjednotil roztříštěnou činnost cizinecké policie a dalších útvarů Ministerstva vnitra a do budování integrační politiky aktivněji zapojí neziskové organizace. Dále formuluje podmínky imigrace, kterými mají být respektování obecných evropských morálních hodnot a osvojení si jazyka země. 64 Přístup ČSSD k otázce imigrace byl zpočátku primárně pragmatický. Zpočátku se strana soustředila na otázku, jak s pomocí legální migrace vyřešit problém nedostatku pracovní síly v některých sektorech a také nízké porodnosti, vedoucí v budoucnosti k problémům s deficitem penzijního systému. 65 Později se koncentruje i na ostatní záležitosti, spojené s imigrací a integrací, jako jsou vytváření podmínek pro multikulturní soužití a aktivní integrační politiku. KSČM Komunistická strana Čech a Moravy se ve svých programových dokumentech poprvé dotkla otázky imigrace v roce 1997 a zmiňuje ji především v kontextu rizik přistěhovalectví pro zvýšení zločinnosti a ohrožení bezpečnosti ČR. KSČM v tomto dokumentu66 popisuje dle svého názoru „deformované chápání otevření se světu a svérázný výklad demokratických principů, které vedly k nebývalé imigraci cizinců, ať legální či nelegální. Podle názoru KSČM přesouvají mezinárodní zločinecké klany své pozice do států střední Evropy a učinily z ČR nejen tranzitní území své činnosti, ale také cílovou stanici svého působení. Očišťováním orgánů od totalitních odborníků byla oslabena a do určité míry ochromena činnost policie.“ KSČM především varuje před riziky a možnými negativy imigrace a popisuje

64

Česká strana sociálně – demokratická: Svoboda, spravedlnost, solidarita. Dosupné z WWW:

[http://www.cssd.cz/data/files/programova_brozura_el.verze-2009.pdf, citováno dne 17. 10. 2011 ] 65



Hodnocení současného stavu a prognózy dalšího vývoje a základního směru koncipování

bezpečnostní politiky KSČM v oblasti zločinnosti v ČR, 1997, Komunistická strana Čech a Moravy

45

pravděpodobný trend růstu nelegální migrace, který bude mít za následek bujení organizovaného zločinu, obchodu s drogami a dokonce i terorismu. 67 O dva roky později přijal 5. sjezd KSČM dokument „KSČM na přelomu tisíciletí“, ve kterém KSČM hraje na národní strunu a vyjadřuje svou obavu z přílivu imigrantů. Zavazuje se zde, že se bude „energicky podílet na předcházení a překonávání averze vůči cizincům, některým menšinám, migraci z jihu a východu a s tím spojené nebezpečí nacionalismu a rasismu jako jevů KSČM cizích. Současně jde ovšem i o posilování národního povědomí a o vlastenectví.“ 68 V roce 2004 zařadila KSČM tématiku imigrace do svého politického programu (Naděje pro Českou republiku) opět jen okrajově, ale na rozdíl od předchozích názorových postojů zde kromě vlasteneckého akcentu také nově deklaruje potřebu vytvoření kvalitních podmínek pro imigranty: „KSČM bude podporovat rozvíjení národní identity s plným zapojením etnických menšin. Vzhledem k tomu zamýšlí věnovat daleko větší pozornost životním podmínkám a právům přistěhovalců. 69 V programových dokumentech, vytvořených v letech 2006 a 2010 KSČM tuto problematiku dále nerozvíjí. V prvním z nich obecně apeluje na „odstranění všech forem diskriminace včetně imigrantů“ a v kapitole věnované mládeži poukazuje na nutnost multikulturního školství a pěstování schopnosti vzájemného soužití různých etnik. Ve svém aktuálním programu pak pouze stručně podotýká, že bude „iniciovat, podporovat, prosazovat aktivní opatření směřující k potírání jakýchkoliv projevů extremismu, včetně nulové tolerance fašismu“. 70

67





Komunistický strana Čech a Moravy: Naděje pro Českou republiku. Dostupné online z WWW:

[http://www.kscm.cz/politika-kscm/volebni-program-nadeje-pro-ceskou-republiku, citováno dne 4. 11. 2011 ] 70

Komunistická strana Čech a Moravy: Volební programy z roku 2006 a 2010. Dostupné z WWW:

[http://www.kscm.cz/politika-kscm/volebni-program, citováno dne 4. 11. 2011]

46

TOP 09 TOP 09 je politická strana založená v roce 2009, která má ve svém názvu zakotveny tři hlavní imperativy, a sice důraz na tradici, odpovědnost a prosperitu. Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2010 kandidovala strana vůbec poprvé a dosáhla 16,7% hlasů, což jí zajistilo 41 poslaneckých mandátů. V momentálním složení poslanecké sněmovny je uskupením nejpravicovějším a společně s ODS a VV tvoří vládní koalici. Ve volebním programu se TOP 09 tématu imigrace a integrace přímo vůbec nevěnuje. Jediná zmínka, vztahující se k cizincům, se objevuje v kapitole věnované bezpečnosti a týká se příslibu reorganizace Cizinecké policie, která má spočívat v převedení jejich jednotlivých útvarů pod krajská policejní ředitelství.71 Postoj TOP 09 k integrační a imigrační politice je ale patrný například z rozhovoru s předsedou

strany,

Karlem

Schwarzenbergem,

poskytnutým

v souvislosti

s teroristickým útokem v Norsku v letošním roce, motivovaným xenofobními a nacionalistickými postoji. Na otázku, zda není útok jen důsledkem selhání evropských snah o multikulturní společnost, odpověděl, že není možné v tomto kontextu hovořit o společné evropské politice, neboť ta je formulována samostatně každým státem, na druhou stranu ale přiznává, že stupňující se agresivita a četnost nepokojů je celoevropským fenoménem. Tyto skutečnosti pak pode Schwarzenberga rozdělují odbornou i laickou veřejnost v postojích k integraci cizinců, kdy jedni si přejí její prohlubování, druzí naopak lobbují za její omezení. TOP 09 je zastáncem postupného trpělivého procesu, který bude zahrnovat výchovu a vzdělávání obou stran, tedy imigrantů i majoritní společnosti. Na jedné straně je nutné přimět imigranty, aby se přizpůsobovali, učili jazyk, posílali své děti do českých škol a nesegregovali se, zároveň je ale také potřeba intenzivní osvěty domácího obyvatelstva. 72

71

TOP 09: Volební program 2010. Dostupné z WWW: [http://www.top09.cz/files/soubory/volebni-

program-2010-do-poslanecke-snemovny.pdf, citováno dne 5.11.2011 ] 72

TOP 09: Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem. Dostupné z WWW: [http://www.top09.cz/co-

delame/medialni-vystupy/schwarzenberg-ani-cesi-nejsou-cisti-6627.html, citováno dne 5.11.2011 ]

47

VV Věci veřejné jsou relativně novým uskupením na české politické mapě. Vznikly v roce 2001, kdy se nejprve etablovaly v komunální politice a v roce 2010 poprvé uspěly ve volbách do Poslanecké sněmovny. Ve svém aktuálním volebním programu z roku 2010 se v kapitole Bezpečnost VV také zaobírají problematikou přistěhovalectví: „Protože pouze pracující, bezúhonný a daně platící cizinec je vítaným hostem České republiky, podporuje strana Věci veřejné 1) přísnější regulace a výběr zahraničních pracovníků, 2) Výrazné zvýšení kontroly zprostředkovatelských agentur, 3) Zvýšení transparentnosti získávání víz, 4) Důrazný postih nelegálních ubytoven a 5) komunikaci a spolupráci s imigrantskými komunitami a svazy. 73 Úspěchem VV bylo dosažení bodu dva, tedy většího důrazu při kontrole zprostředkovatelských agentur práce, který by se měl následně projevit ve zvýšení odpovědnosti agentury za cizince během jeho pobytu a také prevenci korupce v oblasti imigrace a potírání zneužívání postavení zahraničních pracovníků na trhu práce. 74

2.4.

Koncepce integrace cizinců na území České

republiky Koncepce integrace cizinců jsou programové a analytické dokumenty, přijímané vládou každoročně ve formě usnesení. Za obsah zodpovídá vždy pověřené ministerstvo, v jehož gesci je problematika imigrace a integrace. (V období 2003 až 2011 se v roli gestora vystřídaly Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce a sociálních věcí). Dalšími zapojenými orgány jsou ministerstva: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstvo kultury (MK), Ministerstvo financí (MF), Ministerstvo zdravotnictví (MZ) a další orgány a

73

Věci

veřejné:

Politický

program.

Dostupné

z WWW:

[http://www.veciverejne.cz/politicky-

program.html, citováno dne 1. 11. 2011] 74

Věci

veřejné:

Co

Věci

veřejné

prosadily

ve

vládě?

Dostupné

z WWW:

[https://www.veciverejne.cz/domaci-politika/clanky/co-veci-verejne-prosadily-ve-vlade-1.html, citováno dne 1. 11. 2011 ]

48

instituce jako Český statistický úřad (ČSÚ), sociální partneři Rady hospodářské a sociální dohody (SP RHSD), Akademie věd České republiky (AV) nebo nestátní neziskové organizace (NNO). Dokumenty obsahují vždy zprávu o realizaci koncepce z předcházejícího období a návrh jejího rozvoje v roce nadcházejícím a konkrétní kroky v postupu tohoto rozvoje. V části věnované realizaci je zahrnuto jak rozpočtové plnění, tak podrobná charakteristika obsahového plnění jednotlivých programů realizovaných ministerstvy, úřady, kraji, obcemi a okrajově je zahrnuto i hodnocení činnosti NNO. V případě, že navrhované koncepty a cíle nebyly nebo nemohly být naplňovány, je odpovědná jednotka státní správy povinna podat vysvětlení neúspěchu a případně navrhnout alternativní řešení, přepracování a nové cíle pro následující období.

2.4.1. Koncepce integrace v roce 2004 75 Koncepce integrace cizinců, přijatá usnesením Vlády ČR 11. 2. 2004, je prvním z řady konceptuálních dokumentů, věnujících se problematice integrace cizinců v ČR. Ve svém úvodu proto, na rozdíl od následujících koncepcí, mapuje zhodnocení průběhu imigrace a integrace nejen v posledním roce ale v období 1999-2003. Zhodnocení minulého období Jedním z hlavních úspěchů bylo přijetí koncepčních a praktických opatření, která legislativně přiblížila právní postavení dlouhodobě legálně pobývajících cizinců na území České republiky s postavením českých občanů. Dále byla přijata legislativa zaručující cizincům přístup k základním právům, svobodám a rovným příležitostem v různých oblastech jejich života. V souvislosti s nadcházejícím vstupem ČR do EU (1. 5. 2004) také započala příprava implementace požadavků a doporučení EU v oblasti integrace a imigrace. V roce 2003 se nepodařilo ve spolupráci ministerstev a pod vedením MV vytvořit Komplexní návrh legislativních opatření, který měl sloužit jako dlouhodobý návod k vytváření legislativních a dalších opatření na podporu integrace. Vzhledem

75

Usnesení vlády ČR č. 126 z 11. února 2004 k realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2003 a

její další rozvoj v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/78/Usneseni_5_2005.pdf, citováno dne 8. 11. 2011]

49

k nestejnorodosti a nevyvážené kvalitě návrhů předložených jednotlivými ministerstvy bylo vytvoření Komplexního návrhu odloženo na rok 2004. Jako nedostatečná byla hodnocena také dosavadní úroveň kooperace státu a NNO, kde se nepodařilo docílit propojení jejich aktivit s potřebami samosprávních orgánů a také zainteresovat je do podpory projektů NNO, zaměřujících se na integraci cizinců. Negativním rysem je také nedostatek komunikace a spolupráce s kraji a obcemi s rozšířenou působností, které byly v roce 2003 přizvány ke spolupráci. Výzva ale zůstala bez odezvy a idea vytvoření informačních poraden pro cizince se sídlem na jednotlivých krajských úřadech tak byla odložena na neurčito. Pozitivně lze hodnotit zrealizování některých projektů na podporu integrace, jako například vytvoření informačních systémů zaměřených na zkvalitnění a zjednodušení přístupu cizinců k informacím, dále rozvoj sociálního a právního poradenství, podporu vzdělávání nebo budování a podpora činnosti komunitních a multikulturních center. V kapitole věnované hodnocení bezpečnostních rizik vláda konstatuje, že v této oblasti nedošlo k výrazným změnám, a bezpečnostní rizika, plynoucí z integrace cizinců, jsou v ČR relativně malá. Zároveň ale varuje před událostmi proběhnuvšími ve státech západní Evropy, jmenovitě například nárůstem cizinecké kriminality a s tím spojenými xenofobními postoji majoritní společnosti, kterým je třeba věnovat pečlivou pozornost a formulovat integrační a imigrační politiky směrem k prevenci takových skutečností. Plány a perspektivy V roce 2004 si vláda klade za cíl přijmout řadu dalších legislativních opatření doporučených Evropskou unií a také zefektivnit a lépe zkoordinovat spolupráci všech subjektů, zapojených do konceptualizace a realizace integrace. Pro zkvalitnění a větší systematičnost práce je třeba zajistit vyčleněné specialisty na jednotlivých ministerstvech, neboť doposud byla agenda integrace do značné míry limitována právě nedostatečným personálním a organizačním zázemím. Z organizačního hlediska bude nejzásadnější změnou přechod agendy spojené s koordinací koncepce z MV na MPSV (k 31. 12. 2003). V této souvislosti také bude ukončena činnost Komise při MV, která bude od 1. 1. 2004 nahrazena novým poradním a koordinačním orgánem, Komisí ministra práce a sociálních věcí pro 50

přípravu a realizaci politiky vlády ČR v oblasti integrace cizinců a rozvoje vztahů mezi komunitami (Komise MPSV), která by měla fungovat jako policy-making orgán. MPSV také přejímá odpovědnost za zpracování Komplexního návrhu, jehož zhotovení bude možné jen za podmínky dosažení srovnatelné obsahové a formální úrovně návrhů jednotlivých ministerstev. Jedním z hlavních cílů pro následující rok je pak zkvalitnění komunikace s kraji, jejichž pozice partnera v naplňování integračních politik má být postupně posilována.

2.4.2. Koncepce integrace v roce 2005 76 Zhodnocení minulého období Hlavní událostí byl úspěšný přechod agendy na nového gestora, MPSV, a vznik nové Komise MPSV o 23 členech z Úřadu vlády, akademické obce, ČSÚ, NNO, sdružení cizinců, odborů, zástupců krajů a Svazu měst a obcí. Přes snahu o nastartování užší spolupráce s kraji se konstatuje, že v této oblasti nenastalo žádné zlepšení. Na některých krajských úřadech se problematikou integrace zabývají například alespoň v rámci sociálního odboru, kde vyčlenili post poradce pro národnostní menšiny, ale ve většině krajů se integraci nevěnují vůbec. Kritizovaným jevem je také komunikační a jazyková bariéra při jednání cizinců s úřady. Pro úspěšné zapojení krajů bude tedy potřeba přijmout legislativní opatření, která jim jednoznačně přiřknou povinnosti a kompetence v této oblasti. Plány a perspektivy Pro rok 2005 disponuje rozpočet realizace koncepce částkou 25 mil. Kč a oproti předchozímu roku jde o tedy o 25%-ní nárůst. Hlavním cílem pro následující období je vydefinování charakteristik úspěšné integrace, tedy konkrétních skutečností a kroků, které se očekávají od hostitelské země a od imigranta. Dosavadní koncepce totiž vymezovala integraci jen velmi vágně a nejednoznačně, což bránilo jasnému stanovení cílů integrace a prostředků k jejich dosažení. Vláda se zavazuje k jednotnému vymezení role státu v procesu 76

Usnesení vlády ČR č. 5 ze dne 5. ledna 2005 k realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku

2004

a

k

jejímu

dalšímu

rozvoji

v

roce

2005.

Dostupné

z WWW

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/78/Usneseni_5_2005.pdf, citováno dne 10. 11. 2011 ]

51

integrace a současně také vymezení oblastí, které jsou mimo jeho působnost a jsou odpovědností ostatních aktérů. Cílovou skupinou dosavadních koncepcí byli legálně dlouhodobě usazení cizinci, což je ale definice zahrnující příliš velký počet skupin cizinců, na které lze jen těžko účinně zacílit jednotné integrační strategie. Úkolem státu bude posoudit vhodnost tohoto nastavení a případnou reorganizaci na větší počet vnitřně homogennějších cílových skupin. Vláda si také dává za cíl motivovat imigranty, kteří aktivně usilují o integraci do společnosti. Koncepce by v budoucnu neměla pouze determinovat práva a povinnosti cizinců, ale také by se měla věnovat právům získaných na základě dosažení určitého stupně integrace, například výhody spojené s právem na byt, trhem práce nebo sociálním zabezpečením. Koncepce se do budoucna zaměří také na informační a vzdělávací kampaň zaměřenou na majoritní společnost tak, aby akceptovala a podporovala integrační politiky, protože jen s podporou laické i odborné veřejnosti může být praktické multikulturní soužití harmonické. Vláda se tedy zavazuje k vyvíjení aktivit na poli multikulturního vzdělávání, posilování vztahů mezi komunitami, výchovy k toleranci a proti rasismu a xenofobii.

2.4.3. Koncepce integrace v roce 2006 77 Aktualizovaná

koncepce

kritizuje

předchozí

koncepce

kvůli

jednostrannému

zaměření na legislativní stránku integrace, tedy přiznávání práv a povinností cizincům, zatímco problematika sociální integrace byla ponechána stranou. Další změnou oproti předchozím koncepcím je volba metody a opuštění v minulosti uplatňované metody mainstreamingu. Tato metoda zohledňuje při tvorbě a revizi integračních politik jejich dopady na integraci cizinců. Užitečnost této metody sice není popírána, ale praxe z imigračních zemí napovídá, že pouhé legislativní sbližování cizinců a občanů daného státu formou mainstreamingu bez aplikace specifických integračních opatření je stejně neúspěšná.

77

Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne 8. února 2006 ke Koncepci realizace cizinců v roce 2005.

Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=321, citováno 10. 11. 2011]

52

Aktualizovaná koncepce nyní vytyčuje čtyři priority, tzv. základní předpoklady integrace, kterými jsou znalost českého jazyka, ekonomická soběstačnost, orientace cizince ve společnosti a vztahy mezi cizincem a členy majoritní společnosti. U každé této kategorie bude prováděno systematické šetření a statistické vyhodnocování za účelem jejich postupného naplňování a zkvalitňování integrace. První priorita, znalost jazyka přijímací země, je jedním z klíčů úspěšné integrace. Jazyk je prostředkem k dobrému umístění na trhu práce, k dalšímu vzdělávání, ale také k socializaci a porozumění s majoritou. Neznalost jazyka není pouze osobním handicapem cizince, ale handicapuje celou společnost a je jednou z příčin vzniku segregovaných etnických komunit. Ekonomickou soběstačností se rozumí stav, kdy není imigrant odkázán na pomocnou ruku státu, ale sám dokáže zabezpečit své životní potřeby. V oblasti zlepšení podmínek pro cizince na trhu práce vláda přislíbila změnu dosavadní praxe, kdy byl cizinec při ztrátě zaměstnání nucen prakticky okamžitě opustit ČR, což s sebou neslo složitá byrokratická jednání při opětovné žádosti o povolení k pobytu a pracovní povolení. Nově bude do legislativy implementována tzv. ochranná lhůta, během níž cizinec stále legálně pobývá na území ČR, ač je nezaměstnaný, a během této lhůty je povinen si obstarat nové pracovní místo. Třetí z priorit, orientace člověka ve společnosti, zdůrazňuje nutnost pochopení systému, struktur a pravidel fungování společnosti, bez nichž se cizinec nemůže identifikovat jako její součást. Pro zjednodušení orientace cizinců budou vytvořeny informační příručky a do budoucna bude zvážena také organizace orientačních kurzů pro imigranty. Poslední prioritní kategorií jsou vztahy mezi cizinci a majoritou, pro jejíž dosažení koncepce plánuje lepší informovanost obou stran v procesu integrace, více pozornosti se bude věnovat také multikulturní výchově, zaměřené jak na dětskou, tak i dospělou populaci. Úspěšná integrace proběhne tehdy, pokud jsou mezi imigranty a majoritou navazovány neformální vztahy, a proto se bude aktivně podporovat vytvoření sociálních sítí, jako nezbytného činitele v procesu integrace.

53

Zhodnocení minulého období Koncepce v tomto roce nehodnotí jednotlivé kroky a programy z předchozího období samostatně, ale nedostatky a výhrady, případně nové poznatky a nápady koncepčně zapracovala do aktualizované koncepce integrace cizinců (viz výše). Plány a perspektivy Pro následující rok se jednotlivá ministerstva zavazují k pokračování započatých integračních programů a MPSV jako gestor bude rozvíjet spolupráci s kraji a obcemi při realizaci aktualizované koncepce. Závažný problém, který bude třeba v nadcházejícím období vyřešit, je dostupnost a kvalita statistických dat o pobytu cizinců, která má k dispozici Cizinecká a zahraniční policie. Díky spuštění centralizovaného Cizineckého informačního systému je nyní obtížnější získat informace o účelu pobytu cizinců a na úrovni obcí a měst není otázka identifikace účelu pobytu řešena vůbec. Vzhledem k dlouhodobému a nezvratnému trendu růstu počtu imigrantů bude podrobné a pravidelné statistické mapování nezbytné pro zpětnou vazbu funkčnosti aplikovaných integračních opatření a také jako podklad pro tvorbu a realizaci nových politik.

2.4.4. Koncepce integrace v roce 2007 78 Zhodnocení minulého období V oblasti naplňování priority znalosti českého jazyka MŠMT informovalo o stanovení kritérií pro prokazování znalosti jazyka za účelem získání státního občanství, které bude zároveň podmínkou pro získání trvalého pobytu. Úroveň znalostí u zkoušky má být

determinována

tak,

aby

cizinci

umožnila

samostatnou

komunikaci

a

bezproblémový kontakt se společností a zjednodušila tím jeho integraci. V této souvislosti bylo MŠMT doporučeno pedagogickým fakultám zavedení akreditovaného oboru českého jazyka jako cizího jazyka do studijního programu vysokých škol. Současně byl také vypracován metodický postup pro výuku dětí cizinců.

78

Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne 21.2.2007 - Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce

2006 a návrh dalšího postupu. Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/423/koncepce.pdf, citováno 10. 11. 2011 ]

54

V oblasti trhu práce se MPSV koncentrovalo na zvyšování informovanosti zaměstnavatelů o legislativních podmínkách zaměstnávání různých skupin cizinců, a to prostřednictvím informačních letáků nebo školicích seminářů. Pro dosažení lepší orientace cizince ve společnosti byl zajištěn překlad informačních publikací, vydaných různými ministerstvy, do anglického, ruského, ukrajinského a vietnamského jazyka. V otázce prohlubování mezikulturního porozumění se vláda zaměřila na školení vybraných pracovníků, přicházejících do styku s cizinci, a také zaměstnanců Policie ČR. Školení byla zaměřena na problematiku práce s menšinami, seznámení s aktuálními trendy migrace a integrace a také kulturními a náboženskými zvláštnostmi některých menšin. Stejně tak probíhaly jazykové kurzy, které mají za cíl zvýšit efektivitu v jednání s cizinci. Plány a perspektivy V roce 2007 budou resorty v rámci rozpočtu koncepce, 25 mil. Kč, pokračovat v realizaci opatření, úkolů a především naplňování čtyř hlavních integračních priorit. Jeden z hlavních úkolů pro nadcházející období je příslib MŠMT předložit kompletní materiál nazvaný „Systém výuky českého jazyka a zkoušek pro cizince jako jedné z podmínek pro udělení trvalého pobytu“ a po jeho schválení také zabezpečit jeho realizaci. Tento systém musí nezbytně obsahovat širokou dostupnost výuky českého jazyka ve srovnatelné úrovni a kvalitě, zabezpečení alespoň jedné školy v kraji, která umožní skládat zkoušku z českého jazyka, a specifikaci dokladu o úspěšně vykonané jazykové zkoušce. Kromě toho musí MŠMT zabezpečit jednotnou metodiku výuky i zkoušení a vytvořit seznam učebních materiálů.

2.4.5. Koncepce integrace v roce 2008 79 Zhodnocení minulého období Neúspěchem skončila v roce 2007 realizace metodiky výuky českého jazyka, a to z důvodu neshody jednotlivých resortů na financování tohoto úkolu. Tímto úkolem byl

79

Usnesení vlády ze dne 17. března 2008 č. 259 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců.

Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/487/usneseni17032008_opr.pdf, citováno 12. 11. 2011]

55

nakonec MŠMT pověřen Výzkumný ústav pedagogický (VÚP), přičemž zpracování metodiky se připravuje na rok 2008. MŠMT dále vypracovalo seznam jazykových škol, poskytujících výuku a zkoušky z českého jazyka. Na MPSV probíhala diskuse o možnostech zjednodušení legislativy v oblasti udělování povolení k získávání zaměstnanců buď ze zahraničí, nebo mezi cizinci imigranty. Do fáze připravované novelizace se také posunul projekt ochranných lhůt pro cizince. V rámci zvyšování informovanosti zaměstnavatelů o podmínkách zaměstnávání cizinců uspořádalo MPSV informační kampaň „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“, kterou doprovázely také informační semináře za účasti zaměstnavatelů a personalistů velkých i menších firem a personálních agentur. Nové kroky byly podniknuty také v oblasti prevence zneužívání zahraničních pracovníků, kde byl ve třech oblastech na Ukrajině spuštěn pilotní projekt informačních a konzultačních center, poskytujících relevantní informace pro zájemce o práci a pobyt v ČR. Později byla vytvořena celá síť center, která dokázala zajistit veškeré služby a úřední úkony nutné k legálnímu vstupu cizince na český pracovní trh. V oblasti zkvalitňování multikulturního soužití byly pro zaměstnance úřadů práce organizovány vzdělávací semináře, zaměřené na komunikaci s různými skupinami cizinců, problematiku lidských práv, profesní etiku a respekt k menšinám. Pozitivní trend lze konečně pozorovat také ve spolupráci gestora s krajskými úřady, které se aktivně věnují problematice integrace. Plány a perspektivy V roce 2008 koncepce počítá opět se shodným rozpočtem, 25 mil. Kč. Mezi priority patří průběžné mapování praxe výuky českého jazyka a podpora dostupnosti výuky ve všech krajích ČR. Dostupnost kurzů byla zatím vyhodnocena jako nedostatečná, a proto tento apel směřuje nejen na školy, ale také NNO a jiné subjekty, připravené poskytovat jazykové vzdělání. MŠMT také v příštím roce zváží možnost poskytovaní přípravy v českém jazyce k začlenění do základního vzdělání dětí a dále se zavazuje spravovat koncepci kurzů socio-kulturní orientace.

56

Úkolem MPSV pro nadcházející období je zjednodušení administrativní náročnosti zaměstnávání cizinců a udělení povolení k zaměstnání. Tyto legislativní změny pak budou prezentovány v otevřené informační kampani.

2.4.6. Koncepce integrace v roce 2009 80 V roce 2008 proběhla organizační změna a roli gestora opět převzalo MV, které zajišťovalo koordinaci realizace koncepce již v období 2000 – 2003. Od 1. 1. 2004 přešla tato úloha na MPSV a počínaje srpnem 2008 byla usnesením vlády tato agenda znova převedena na MV. Hlavním důvodem těchto organizačních změn byla snaha o propojení imigrační a integrační politiky, a to zejména z důvodu stále vyšších přírůstků imigrantů v ČR. Zhodnocení minulého období Usnesením vlády z května 2008 byl schválen Systém výuky českého jazyka a zkoušek, připravovaný v rámci koncepce v gesci MŠMT. Od července pak byly spuštěny informační webové stránky s informacemi k charakteru a průběhu zkoušky a seznamem více než padesáti ministerstvem akreditovaných škol, poskytujících tyto služby. Pod patronátem MPSV se v roce 2008 uskutečnilo celkem 22 projektů, které byly finančně podpořeny v celkové sumě 10, 8 mil. Kč. Mezi tyto aktivity patří například podpora integrace zranitelných skupin imigrantů, zejména žen, nebo podpora aktivit zaměřených na poskytování sociálně-právního a psychologického poradenství. MPSV také splnilo příslib snížení administrativní náročnosti povolování zaměstnávání cizinců (novela zákona o zaměstnanosti č. 382/2008 Sb.) a v platnost vstoupil již v předchozím období novelizovaný zákon o ochranné lhůtě. MPSV také z důvodu rostoucího počtu cizinců, zaměstnávaných v ČR, iniciovalo kontroly inspekce práce u zaměstnavatelů zaměstnávajících cizince, s cílem odstranit případné

nedostatky

v dodržování

pracovně-právních

předpisů

ze

strany

zaměstnavatelů. Nejčastějším prohřeškem bylo porušení zákona při vzniku, změně nebo zániku pracovního místa, ale inspekce nijak nepotvrdila, že by příčinou těchto 80

Usnesení vlády ze dne 16.2.2009 č. 183 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v r. 2008.

Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/537/usneseni16022009.pdf, citováno 12. 11. 2011]

57

pochybení byl právě fakt, že zaměstnaným je cizinec, neboť stejná pochybení byla sledována i u zaměstnaných občanů ČR. Stejně jako MPSV, tak i MPO přijalo novou legislativu snižující administrativní zátěž podnikatelů a zjednodušující vstup do podnikání. Plány a perspektivy Pro rok 2009 byla na koncepci integrace cizinců v rozpočtu alokována částka 23 512 500 Kč, která tak představuje absolutní snížení rozpočtu přibližně o 1,5 mil. Kč oproti minulým letům. Počínaje rokem 2009 vzniknou v krajských městech integrační centra, která mají za úkol podporovat kulturní aktivity v místě a zároveň vytvářet platformy pro integraci cizinců, kde budou zainteresovány veškeré subjekty (státní správa a samospráva, příslušné úřady, zaměstnavatelé atd.)

2.4.7. Koncepce integrace v roce 2010 81 V úvodu se koncepce věnuje aktuálním změnám ve vývoji imigrace, která díky celosvětovému ekonomickému propadu a tím pádem větší konkurenci na trhu práce zaznamenala poprvé v historii ČR absolutní pokles. Pokles legálních imigrantů byl kromě ekonomických příčin způsoben také zásahem vlády, která přijala opatření k ochraně domácího trhu práce a omezila příchod nových cizinců. Stagnaci také ovlivnila realizace projektu dobrovolných návratů, který zajišťoval cizincům, kteří přišli o zaměstnání, finanční prostředky na důstojný návrat do země jejich původu. Tato nabídka byla využita asi dvěma tisíci cizinci a hlavním záměrem byla prevence kriminality a bezpečnostní hledisko. Zhodnocení minulého období Ekonomická krize přinesla změny v dosavadním průběhu imigrace a kromě omezení příchodu nových cizinců, návratu některých cizinců do země původu, probíhala také zvýšená migrace mezi cizinci v rámci území ČR, kteří se přesouvali z menších regionů do měst a průmyslových oblastí, kde by snadněji nalezli pracovní uplatnění.

81

Usnesení vlády ze dne 22.3. 2010 č.224 ke Zprávě o realizaci koncepce cizinců v r. 2009. Dostupné

z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/611/KIC_2009_Finalni_verze_23032010.pdf, citováno 13. 11. 2011 ]

58

Ministerstvo vnitra ve zprávě o realizaci také konstatuje, že se ve větší míře objevuje problém integračně-sociální, spojený se sociálním vyloučením některých komunit a nárůstem xenofobie a extremistických projevů především v oblastech s vyšším zastoupením cizinců. V roce 2009 byly na MV spuštěny tzv. emergentní projekty, jejichž cílem je individuálně řešit aktuální krizové situace ve městech a oblastech s významným počtem cizinců, kde soužití způsobuje napětí mezi cizinci a původními obyvateli. Tyto projekty byly organizačně zajišťovány magistráty ve spolupráci s MV a zahrnuta byla také činnost NNO, škol a dalších subjektů. V uplynulém roce nabyla platnosti legislativní úprava, týkající se podmínek zaměstnávání cizinců, která byla dlouhodobým úkolem MPSV a jejímž cílem bylo zlepšení možností ekonomické a sociální integrace cizinců. Hlavními změnami v tomto smyslu jsou: 1) maximální doba platnosti povolení k zaměstnání a jeho prodloužení byla prodloužena na dva roky, 2) zavedení zelených karet, které jsou zvláštním typem dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání a vydává je MV, 3) rozšíření přístupu na pracovní trh bez získání povolení k zaměstnání i pro cizince, kteří se v ČR soustavně připravují na budoucí povolání, 4) zavedení 60-denní ochranné lhůty pro cizince za účelem hledání pracovního místa, ztraceného bez vlastního zavinění a v neposlední řadě byla zaměstnavatelům zrušena povinnost získat povolení úřadu práce v případě, kdy chtějí zaměstnávat cizince ze zahraničí. Plány a perspektivy V nadcházejícím roce koncepce počítá s rozpočtem ve výši 25 mil. Kč. MV bude pokračovat v koordinaci koncepce a také v získávání dotací na realizaci nových emergentních projektů. Významná podpora bude směřována na rozvoj integračních center v krajích jak po stránce odborné, metodické, tak i kontrolní. MPSV v roce 2009 neplánuje nové projekty, ale bude pokračovat ve zvyšování informovanosti a odbornosti svých úřadů a pracovníků a bude monitorovat průběh a výsledky systematického vzdělávání imigrantů a také efektivitu kurzů českého jazyka a jeho dopad na sociální a ekonomickou integraci.

59

2.4.8. Koncepce integrace v roce 2011 82 Zhodnocení minulého období V aktualizované koncepci integrace se objevuje nová definice priorit, i když v podstatě jde jen o volbu jiných termínů pro popis stejných skutečností. Integrační politika směřuje k tomu, aby cizinec byl samostatný a soběstačný a v tomto ohledu musí být všem cizincům umožněno: 1) znát svá práva a povinnosti, 2) orientovat se v prostředí, které si zvolili svým novým domovem, 3) komunikovat v českém jazyce, 4) být ekonomicky a sociálně soběstační a 5) mít dostatek informací a případně možnosti nalézt podporu na úřadech a jiných orgánech. Cílovou skupinou zůstávají cizinci třetích zemí, ale nově mohou využívat některých integračních politik také občané jiných členských zemí EU. V minulém období byla kritizována nedostatečná péče o mládež v druhé generaci cizinců, jejichž aktivní zapojení do integrace, společně s dětmi cizinců a ženamiimigrantkami, je jednou z hlavních priorit nové koncepce. Změny se odehrály také v oblasti organizace adaptačně-integračních kurzů, jejichž navštěvování dosud nebylo povinností, ale možností, kterou využívaly ale jen některé skupiny cizinců a jiné neměly o participaci na těchto vzdělávacích a orientačních kurzech žádný zájem. Do budoucna se tedy uvažuje o zahrnutí povinného absolutoria základního informačního kurzu do podmínek pro získání pobytu na území ČR. Ačkoliv byly na zlepšení informovanosti v minulých letech věnovány značné finanční prostředky a úsilí a ačkoliv se v této oblasti mnohé zlepšilo, je stávající situace hodnocena jako nedostačující, a proto je v aktualizované koncepci informovanost řazena mezi hlavní priority. Aplikovány budou nové přístupy, a sice aktivní vyhledávání a oslovování cizinců metodou streetworku, na které budou navazovat další služby.

82

Usnesení vlády ze dne 9.2.2011 č.99 k Aktualizované koncepci integrace cizinců - Společné soužití.

Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/741/uv-09022011.pdf, citováno 15. 11. 2011 ]

60

Plány a perspektivy MŠMT si nechalo vypracovat studii o průběhu vyučování českého jazyka dětí cizinců, která prokazuje, že je jeho znalost u dětí nedostatečná, a tak je limituje při jejich dalším vzdělávání a získání zaměstnání. MŠMT se zavazuje, že v této oblasti podnikne potřebné kroky, zváží zavedení nových právních předpisů, které by zavedly individuální vzdělávací plány pro tyto žáky, případně podpoří poskytování doučování cizinců na základních školách. V následujícím roce bude kladen důraz na důsledný monitoring postavení cizinců, zjišťování problémů a bariér, a to zejména uplatnění metody terénní sociální práce, která umožní vyhledat cizince v jejich přirozeném prostředí. V průběhu roku se stanoví metodika této práce, bude se usilovat o získání dotací v rámci fondů Evropské unie pro zajištění dostatku financí pro její chod a také zajištění návaznosti služeb a dalších aktivit.

61

3. SWOT ANALÝZA IMIGRACE A INTEGRACE V této kapitole jsou shrnuty pozitivní a negativní charakteristiky imigrace a integrace, včetně jejich přínosů a ohrožení, které mohou přinést, přičemž je zde myšlena pouze mezinárodní migrace, týkající se ČR, tedy zahrnující migraci z ekonomicky méně vyspělé země do země vyspělejší. Je ale důležité zmínit, že komplexnost této problematiky, odlišné motivace různých skupin cizinců, dynamika všech procesů a vůbec jejich množství způsobuje, že je možné jen velmi obtížně determinovat jasné výhody či nevýhody dané oblasti. Dokonce je možné říci, že tentýž jev může zčásti prospívat a jiným subjektům, či jiné části společnosti může zároveň škodit nebo překážet. (Např. nelegální migrace je nežádoucí,

ale

může

přinášet

benefity

jednotlivým

podnikatelům,

kteří

zaměstnáváním levné pracovní síly generují větší zisky.)

3.1.

SWOT analýza imigrace cizinců

Pro zhodnocení kladů a záporů imigrace cizinců je nutné vzít v potaz mnoho faktorů a charakteristik, které ovlivňují konkrétní dopady imigrace. Jedná se především o vyspělost ekonomiky, momentální vývoj hospodářství (tj. fázi ekonomického cyklu), geografickou polohu, minulé zkušenosti s imigrací nebo imigrační a integrační politiku aplikovanou v přijímací zemi.

62

Tabulka č. 1 : Swot analýza imigrace SWOT ANALÝZA IMIGRACE CIZINCŮ Silné stránky

Slabé stránky

Příchod pracovní síly

Kriminalita nelegálních migrantů

Pozitivní vliv na hospodářství

Finanční náklady migrace

Kulturní obohacení

Nedobré pracovní zacházení s migranty

Snížení nerovností ve společnosti (EM)

Ztráta lidského kapitálu (EM)

Přísun deviz (EM)

Nevhodné využití remitencí (EM) Sociální vyloučení některých cizinců

Příležitosti

Sociálně nízké vrstvy trpící nezaměstnaností Hrozby

Odvrácení demografického vývoje

Podpora strukturální zaostalosti

Mobilita pracovní síly

Vznik rasistických a nacionalistických nálad Veřejné mínění

Pozn. (EM = charakteristiky vztahující se k emigrační zemi, tj. zemi původu) Zdroj: Vlastní zpracování

3.1.1. Silné stránky Všeobecně respektovaným názorem mezi odborníky je fakt, že legální migrace jako taková je pro přijímací společnost přínosná. Z pohledu migranta je migrace vždy výhodná, pokud proběhla dobrovolně, ač s sebou logicky přináší nepříjemné osobní situace jako odloučení od rodiny, příchod do neznámého, někdy ne zcela přátelského prostředí, pocit vykořenění apod. Kromě případů emigrace z humanitárních či bezpečnostních účelů, která generuje pro příchozí zemi z velké části azylanty, se jedná o dobrovolnou ekonomickou migraci s motivací vylepšení osobní ekonomické situace a lepšího života, která je tedy pozitivním krokem. Výjimku v této oblasti tvoří překupnictví a obchod s lidmi za 63

účelem zprostředkování migrace, které kvetou především v přímořských zemích, jsou závažným problémem a EU se jej snaží všemi prostředky potlačovat. Mezi hlavní zisky imigrační země patří objem příchozí pracovní síly, často velmi aktivní, zčásti kvalifikované a vzdělané, zčásti vyhledávající nekvalifikované a tím pádem málo placené pracovní pozice. Na tuto pracovní sílu ale nemusela země vynaložit žádné náklady v podobě zdravotní péče nebo vzdělávání a získala ji prakticky zadarmo. Imigranti směřující do sektoru nekvalifikovaných zaměstnání zaplňují ve vyspělých ekonomikách mezery na trhu, neboť díky nízké atraktivitě a výdělku je o tato pracovní místa mezi domácími obyvateli prakticky nulový zájem (s výjimkou období hospodářské recese). 83 Benefity ze zaměstnávání svých emigrantů čerpá také země jejich původu, a to v podobě remitencí, případně lze mluvit o další výhodě v podobě motivování rodinných příslušníků a známých konkrétního emigranta k odchodu ze země a vylepšení ekonomické situace většího počtu obyvatel. (Pro emigrační zemi znamená odchod vlastních obyvatel ale také některá negativa, kterým se věnuje následující podkapitola). V neposlední řadě čerpá výhody také imigrační země, jejíž hospodářství vyžaduje mobilní a levnou pracovní sílu v určitých sektorech, ale také vysoce kvalifikované odborníky mezi emigranty, často mezi azylanty. Výhody získávají nejen podnikatelé, ale všichni obyvatelé imigrační země, kteří mohou profitovat z nižších cen výrobků a služeb v sektorech, které hojně zaměstnávají cizince. Firmy tak šetří své náklady a mohou si dovolit uplatnit nižší ceny, než za běžných okolností. Nedocenitelné jsou i nové přístupy a neotřelé myšlení či pracovní postupy, které cizinci vnášejí do příchozí země, čímž ji obohacují. 84

83

DRBOHLAV, D. : Vítězové a poražení v současné pracovní legální a nelegální imigraci. Dostupné z

WWW: [ http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Drbohlav.pdf, citováno dne 28. 11. 2011] 84

DRBOHLAV, D. : Vítězové a poražení v současné pracovní legální a nelegální imigraci. Dostupné z

WWW: [ http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Drbohlav.pdf, citováno dne 28. 11. 2011]

64

3.1.2. Slabé stránky Z perspektivy migranta mohou být nežádoucími jevy různé formy diskriminace, ať v oficiálním nebo neoficiálním styku, vedoucí až ke xenofobním a rasistickým projevům. Kromě možných psychologických obtíží, způsobených zpřetrháním rodinných a přátelských vazeb, se mohou přidat také nespokojenost se sociálním postavením v nové zemi, pomalá orientace a začlenění do společnosti, pocit nesounáležitosti a vykořenění. Negativním rysem je také častá praxe zaměstnavatelů cizinců, kteří parazitují na skutečnosti, že cizinci mají menší možnosti se bránit, a proto jim nenabízí potřebné sociální a pracovní zázemí. Migranti pak pracují v nevyhovujících a zákonu odporujících pracovních podmínkách a přijímají nižší výdělky, než zákonem stanovenou minimální mzdu, odvádějí zaměstnavateli více pracovních hodin, pohybují se v nevyhovujícím pracovním prostředí apod. Z pohledu zaměstnanců imigrační země lze spatřovat nevýhody především u nejnižší sociální vrstvy s velmi nízkou nebo žádnou kvalifikací, která příchodem aktivní pracovní síly ze zahraničí částečně přichází o možnost uplatnit se na trhu práce. Trh práce je příchodem cizinců částečně deformován, neboť se snižuje úroveň pracovních podmínek, která není pro zaměstnance žádoucí, ale cizinci ji respektují. Mezi zmíněnou nejnižší sociální třídu lze zařadit také část dříve příchozích emigrantů, která se neúspěšně etablovala ve společnosti a na pracovním trhu a nově příchozí cizinci jsou pro ně nežádoucí konkurencí. Kromě toho se také vyskytují skupiny imigrantů, charakteristické nízkým vzděláním, nízkou motivací k integraci a socializaci, které se pohybují na sociálním a ekonomickém okraji společnosti, zaměstnáni jsou pouze příležitostně a často čerpají sociální dávky. Tato skupina je také náchylná ke kriminální činnosti, která je pak další z hrozeb migrace pro příchozí země. 85 Samostatnou kapitolu mezi slabými stránkami pak tvoří existence nelegální pracovní migrace. Zaměstnavatelé připravují stát o finanční zdroje z neplacených daní, pojištění a dalších odpočtů, čímž zároveň získávají nekalou konkurenční výhodu na trhu před firmami, které zákony dodržují. Nelegální migrace je živena zčásti

85

DRBOHLAV,

D:

Ekonomické

dopady

migrace.

Dostupné

z WWW:

[http://www.ukrajinci.cz/cs/publikace-clanky/detail/ekonomicke-dopady-migrace/, citováno dne 28. 11. 2011]

65

podporou, lépe řečeno vynuceným souhlasem imigrantů, kteří sice nemusí být spokojeni

s pracovními

podmínkami

a

získanou

mzdou,

ale

ve

srovnání

s podmínkami v zemi jejich původu, jde stále o krok dopředu. Především z ní ale finančně profitují samotní domácí zaměstnavatelé a zprostředkovatelé, kteří takové aktivity organizačně zajišťují. Pro zemi původu je emigrace nežádoucí ve smyslu ztráty cenného lidského kapitálu a s tím spojenou závislostí země na importu. Kromě toho může docházet k růstu polarizace společnosti, způsobené lepšími životními podmínkami jejich emigrantů ve srovnání s majoritou. Pro příchozí zemi pak migrace v globále znamená možný růst xenofobních nálad, vyšší podporu nacionalistických a krajně pravicových hnutí, způsobených motivací majority v zabránění příchodu dalších migrantů. Možným důsledkem nezvládnuté migrace a integrace cizinců je negativní dopad na bezpečnost v zemi, spojený s nárůstem kriminality. Typickým kriminálním chováním v oblasti migrace jsou aktivity spojené s realizací nelegální migrace, jako jsou falšování dokladů, pašování a obchod s lidmi, kromě nich se ale cizinci mohou zapojovat do další kriminální činnosti, například obchodu s drogami, zbraněmi, krádežemi apod.

3.1.3. Příležitosti Jednou z příležitostí, které imigrace nabízí, je řešení negativních důsledků vývoje demografické situace ve vyspělých ekonomikách, která je typická nízkým nebo záporným přirozeným přírůstkem obyvatelstva a tedy jeho stárnutím. „V tomto směru se odborníci shodují, že i značně vysoká míra imigrace nemůže populační stárnutí zcela zastavit, může být pouze do určité míry zpomalen jeho průběh. U širší veřejnosti pak bývají v souvislosti s imigrací často rozšířené obavy z příliš vysoké porodnosti přistěhovalců.“ 86 Při hodnocení demografických důsledků migrace pro ČR tvoří hlavní podíl přírůstku právě samotná skupina imigrantů, nikoliv jejich další reprodukční činnost. Z výzkumů vyplývá, že soubor dětí narozených imigrantům v ČR je relativně velmi malý. Zatímco míra plodnosti v ČR se pohybuje okolo 39 dětí na 1000 žen, v cizinecké komunitě se

86

Demografie: Analýza : Reprodukční chování imigrantů v České republice. Dostupné z WWW

[http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=277, citováno dne 18. 11. 2011]

66

tato statistika snižuje asi na polovinu a úhrnná plodnost u cizinek je pak asi 0,6 dítěte na jednu ženu.

87

Nízká míra plodnosti cizinek je determinována účelem jejich

pobytu, tedy nejčastěji dočasnou pracovní migrací. K tomuto primárnímu důvodu se připojuje řada dalších spolučinitelů, mezi prvními značná nejistota, provázející přesun cizinců, a komplikace, které jej provází, včetně dlouhotrvající orientace a socializace v novém prostředí. Výrazně vyšší přírůstky obyvatel z imigrantských zdrojů pak nejsou, i vzhledem ke zkušenostem historicky starších imigračních zemí, předpokládány ani v budoucnu. Faktem je, že porodnost cizinek jednotlivých národností se obvykle pohybuje v rozmezí porodností cílové a zdrojové země, přičemž korelace porodnosti mezi majoritou a imigranty je dána mírou jejich integrace do společnosti, a u dalších generací se rozdíly dále snižují. Další z příležitostí ekonomického charakteru je možnost aktuálně reagovat na potřeby trhu práce a nasytit jej potřebným lidským kapitálem. V případě zvýšených požadavků na pracovní sílu může vláda implementovat kroky aktivní migrační politiky v podobě lákání pracovní síly a pobídek pro kvalifikované cizince. Pokud se pracovní trh přesytí, nebo dojde k hospodářské recesi, má vláda možnost vydat stop stav při vydávání víz, nebo uplatnit metodu podporovaných dobrovolných návratů do země původu. 88

3.1.4. Hrozby Hlavní hrozba imigrace spočívá v jejím nezvládnutí, ať z hlediska legislativního či sociálního, a v možném nekontrolovatelném přísunu imigrantů, které pak nelze najednou úspěšně integrovat. Pro hospodářství příchozí země je možnou hrozbou nebezpečí zpoždění přirozených strukturálních změn v ekonomice, které jsou nezbytné pro dlouhodobý růst a rozvoj každé vyspělé ekonomiky. Tato odvětví, typická vysokou mírou zaměstnanosti cizinců, často i nelegální, se pak díky sníženým nákladům uměle drží na trhu déle, než by bylo přirozené a správné. S tímto souvisí také zaostávání některých oborů,

87

Demografie: Analýza : Reprodukční chování imigrantů v České republice. Dostupné z WWW

[http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=277, citováno dne 18. 11. 2011] 88

ROZUMEK, M: Migrační příležitosti. Dostupné z WWW: [ http://www.migraceonline.cz/e-

knihovna/?x=2146755, citováno dne 29. 11: 2011 ]

67

které se brání výrobní progresi, a vzhledem k poměrně nízké pracovní režii uplatňují v nadměrné míře výrobní postupy založené více na využívaní pracovní síly, než kapitálu. Ustrnutí u ruční výroby jde ruku v ruce s omezením investic do kapitálově náročných projektů, podpory vědy a výzkumu a může mít v dlouhodobé perspektivě pro ekonomiku velmi neblahé následky. Hrozba spočívá také v přijetí imigrantů majoritou společnosti. Přísun cizinců vzbuzuje v domácích obyvatelích obavy ekonomického charakteru (zlevňování pracovní síly a omezování pracovních příležitostí) a odmítavé postoje také pramení z etnických a rasových předsudků a také z obavy o ztrátu nebo omezování vlastní kulturní identity. Veřejné mínění v oblasti přínosů a ztrát imigrace je pro samotný průběh imigrace a integrace cizinců velmi důležité. Této problematice se také věnoval Sociologický ústav Akademie věd, který provedl analýzu postojů k imigrantům a dopadů imigrace v evropských zemích. Šetření spočívalo ve zjišťování mínění veřejnosti ohledně přispívání přílivu migrantů k růstu národní ekonomiky nebo jejímu ohrožení, a také šíření cizích kulturních a náboženských vlivů. Z výzkumu vyplývá, že obyvatelé evropských zemí jsou přesvědčeni, že příchod migrantů přináší hostitelské zemi spíše negativa nebo při nejlepším, že se přínosy a ztráty, které s sebou migrace nese, vzájemně vyrovnávají. Relativně nejméně ohrožení příchodem migrantů se ze sledovaných zemí cítili obyvatelé Lucemburska a Švédska. Naopak nejvíce negativně pohlíží na důsledky migrace respondenti v Řecku, České republice a Maďarsku.“89 Evropané mají dále obavy o šíření kriminality. Naproti tomu v oblasti kulturního přínosu se většina sledovaných zemí shoduje, že přistěhovalectví spíše obohacuje kulturu země, než že by ji narušovalo. 90

89

Chaloupková, J., Šalamounová, P: Postoje k imigrantům a dopadům imigrace v evropských zemích.

Sociologický

ústav

AV

ČR,

2006.

Dostupné

z WWW:

[http://sreview.soc.cas.cz/uploads/e84e7b3446816ca08509c5c7e1c2f23261d838d0_581_106chaloup kova21.pdf, citováno 21. 11. 2011] 90

Chaloupková, J., Šalamounová, P: Postoje k imigrantům a dopadům imigrace v evropských zemích.

Sociologický

ústav

AV

ČR,

2006.

Dostupné

z WWW:

[http://sreview.soc.cas.cz/uploads/e84e7b3446816ca08509c5c7e1c2f23261d838d0_581_106chaloup kova21.pdf, citováno 21. 11. 2011]

68

Tato analýza také potvrdila, že větší obavy z negativních dopadů imigrace jsou zaznamenány ve státech ekonomicky méně vyspělých a dále v zemích, kde mezi přistěhovalci tvoří většinu obyvatelé, nepocházející z evropských a zámořských států. Zároveň je ale nutné zmínit, že ČR není jednotná ve svém postoji k migrantům. Pozitivnější přístup projevují lidé vzdělanější, mladší věkové generace a spíše usazení ve městech. Přesto je většinovým názorem skepse k fenoménu imigrace, který stát spíše zatěžuje, než by mu finančně prospíval.

91

Veřejnost je přesvědčena,

že imigranty nepotřebuje, a pokud už by je měla absorbovat, volá po důkladném uplatňování asimilačních prvků, kromě ovládnutí českého jazyka, také přijetí českých zvyklostí a norem.

3.2.

SWOT analýza integrační politiky v ČR

Analýzou, posouzení nástrojů imigrační a integrační politiky a jejich srovnáváním v rámci Evropy se zabývá příručka MIPEX (Migration Integration Policy Index), kterou pravidelně vydává British Council a Migration Policy Group v Bruselu. 92 Následující graf shrnuje aktuální zjištění MIPEX v případě ČR.

91

LEONTIYEVA, Y: Imigranti v ČR – jsou přínosem nebo zátěží? Dostupné z WWW:

[http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=330&lst=105, citováno dne 21. 11. 2011] 92

MIPEX hodnotí prostřednictvím 148 ukazatelů přístup jednotlivých vlád k integraci, hodnotí jeiich

legislativu, politiky a jejich zavádění do praxe a konečně porovnává možnosti zapojení cizinců do společnosti. Více na www.mipex.eu/about

69

Graf č. 12 : Přehled výsledků MIPEX pro ČR (únor 2011)

Zdroj: Migrant integration policy index III. Vydal Bristish Council a Migration Policy Group v Bruselu v únoru 2011. Dostupné z WWW [http://www.mipex.eu/download, citováno 21. 11. 2011]

Jednotlivé charakteristiky jsou rozebrány v následující SWOT analýze, ale dle zjištění MIPEX si ČR oproti posledním výsledkům z roku 2009 polepšila v žebříčku o čtyři body a předstihla například Estonsko, Litvu nebo Švýcarsko. Z velké části se tak stalo přijetím Anti-diskriminačního zákona (Zákon č. 198/2009 Sb.), který umožní dosažení příležitostí garantovaných zákonem také v praxi.93 Obyvatelé ČR, bez ohledu na rasu, vyznání a národnost, jsou nyní chráněni proti nerovnému zacházení. Ačkoliv byl rovný přístup uzákoněn i v minulosti, hlavní změna spočívá v lepší vymahatelnosti práva, ochraně proti pronásledování, přístupu k bezplatné právní pomoci, překladatelským službám.

93

Kompletní žebříček MIPEX viz. Příloha č. 3.

70

Tabulka č. 2: Swot analýza integrace cizinců v ČR SWOT ANALÝZA INTEGRACE CIZINCŮ V ČR Silné stránka

Slabé stránky

Posun o 4 body v žebříčku MIPEX

Vysoký počet agentur práce

Zavedení anti-diskriminačních opatření

Nepropojenost migrační a rozvojové

Dobrý přístup na trh práce

politiky státu

Poměrně kvalitní vybavení škol

Omezené politické svobody

Příprava jazykových kurzů a testů

Nárok na státní příslušnost narozením Proces zisku dlouhodobého / trvalého pobytu

Příležitosti

Nedostupné vzdělání na všech stupních Hrozby

Demografické příležitosti, omezení stárnutí

Nespokojenost domácího obyvatelstva

Individuálnější přístup k migrantům

Možný exodus migrantů z rozpadajících se

Podpora NNO v regionech

diktatur do Evropy Neporozumění, neangažovanost majority

Zdroj: Vlastní zpracování

3.2.1. Silné stránky Oblast pracovního trhu a jeho mobility je v ČR hodnocena spíše kladně, i když alespoň dle šetření MIPEX nedošlo od roku 2007 k žádnému posunu směrem k lepšímu. Pozitivní je, že přistěhovalci mají rovný přístup k pracovním příležitostem ve všech sektorech hospodářství a měli by v nich mít stejné podmínky jako občané ČR. Oproti praxi některých jiných vyspělých ekonomik u nás dočasně pracující cizinci nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo poradenství na úřadech práce. Krokem správným směrem se také ukázala být implementace ochranných lhůt pro cizince v dočasné nezaměstnanosti, která umožnila znovunalezení zaměstnání a naopak zamezila nedobrovolnému odchodu cizinců a jejich následné opětovné snaze o návrat spojenou se složitými byrokratickými postupy. V oblasti trhu práce došlo 71

také k posunu v kontrole a postihování agentur práce především kvůli způsobům, jakými rekrutují a poté jednají s cizinci. Příliš velký počet agentur a neregulace v této oblasti přitom byla v minulosti odborníky často kritizována. 94 Další z výhod je přístup k základnímu vzdělání pro všechny přistěhovalce. Ve srovnání s jinými zeměmi EU, které zpřístupnily docházku všem migrantům bez rozdílu na všech vzdělávacích stupních, se tato oblast jeví spíše jako příležitost ke zlepšení do budoucna. Patrná je také snaha obohatit školní osnovy o multikulturní rozměr a finanční podpora těchto záměrů, i když celý proces ještě bude vyžadovat čas i práci. Vstřícným a kladně hodnoceným krokem v procesu integrace bylo také zavedení bezplatných kurzů českého jazyka a jeho následné testování za účelem získání oficiálního certifikátu pro žadatele o trvalý pobyt.

3.2.2. Slabé stránky Slabou stránkou integrace je bezpochyby nízká participace cizinců na polickém dění v ČR. (V rámci srovnání MIPEX se v žebříčku 31 hodnocených zemí umístila ČR na předposledním místě). Kritika spočívá v upírání základních politických svobod cizincům, kteří nemají právo stát se členy politických stran, ani sami zakládat občanská sdružení (pokud nemají ve správní radě alespoň tři Čechy). Cizinci se tedy nemohou cíleně samostatně organizovat, uspokojovat potřeby své komunity, prostřednictvím sdružení obhajovat a prezentovat své zájmy a získávat pro tyto aktivity finanční dotace. 95 Negativně je hodnocen také způsob získání povolení k trvalému pobytu a přístup ke státnímu občanství. Proces nabytí trvalého pobytu spojeného s pětiletým pobytem v zemi, po jehož uplynutí následuje zrovnoprávnění společenských a ekonomických příležitostí s majoritou, se v podstatě příliš neliší od úpravy jiných evropských zemí. Problém je v jeho praktickém uplatňování, při němž úřady kromě vyžadování povinných podmínek, jimiž jsou prokázání základního příjmu a znalost českého

94

Migrant integration policy index III. Vydal Bristish Council a Migration Policy Group v Bruselu

v únoru 2011. Dostupné z WWW [http://www.mipex.eu/download, citováno 21. 11. 2011] 95


v únoru 2011. Dostupné z WWW [http://www.mipex.eu/download, citováno 21. 11. 2011]

72

jazyka, nalézají mnoho způsobů, jak žadatele odmítnout bez důkladného posouzení jeho osobní situace. Stejně tak komplikované je i získání českého státního občanství, kdy většina přistěhovalců musí v ČR pobývat deset a více let, aby získala možnost stát se občany ČR, což s sebou zároveň nese povinnost vzdát se původní státní příslušnosti. Kromě toho jejich děti a dokonce i vnoučata narozená v ČR jsou opět považovány za cizince.96

3.2.3. Příležitosti Příležitost leží v samém principu příchodu cizinců. Imigrace nezahrnuje výlučně demografický pohled ve zvyšování počtu obyvatel nebo ekonomický pohled v příchodu levné pracovní síly. Již samotný růst populace ale znamená pro hospodářství přínos, neboť imigranti jsou také konzumenty a zvyšují agregátní poptávku. Především jsou to ale muži a ženy, přivážející k nám nový pohled, zkušenosti, kvalifikace. Časopis Economist v roce 2002 přirovnal otevření hranic pro migranty k volnému obchodování se zbožím. „Omezení bariér v obchodu se zbožím učinilo svět ve druhé polovině dvacátého století bohatším a stejně tak omezení bariér pro pohyb lidí by mohlo být mocnou obohacující silou v první polovině století jedenadvacátého. Avšak v demokraciích vlády nemohou vnucovat svou politiku občanům, pokud ti jsou vůči ní rezistentní. Některé země se vždy budou snažit imigraci minimalizovat, a budou z tohoto důvodu chudší. Naopak ty země, které přijmou změnu, budou odměněny energickou a bohatší společností, i když budou muset podstoupit změny, které nemusí být vítány. Imigrace je vždycky loterií. Pokud však v jejím rámci jde vše, jak má, každý v této loterii získává.“ 97 Úkolem do budoucna je také účinnější mobilizace všech aktérů, jichž se proces týká, prakticky tedy celé společnosti. Je třeba si uvědomit, že úspěšná integrace neproběhne pouhým uplatňováním imigrační legislativy a vládní intervence. Pro

96


v únoru 2011. Dostupné z WWW [http://www.mipex.eu/download, citováno 21. 11. 2011] 97

Economist 2002:16. Rabušic, L.: Jaká je imigrační politika České republiky? Dostupné z WWW:

[http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/LRabusic_Imigracni_politika.pdf, citováno dne 28. 11. 2011]

73

sociální inkluzi cizince je potřebná skutečná občanská integrace za aktivní účasti minorit a majority. V tomto smyslu je úkolem vlády, NNO a dalších aktérů účinně motivovat obě strany do vzájemného kontaktu a preventovat integrační pasivitu. V oblasti příležitostí integrační politiky lze zmínit také zlepšení koordinace všech zúčastněných subjektů, jejichž nekomunikace nebo někdy zdvojená práce a nevyjasněná zodpovědnost brzdí úspěšný integrační proces. Úkolem integračních snah by také měla být podpora NNO a občanských sdružení v oblastech mimo Prahu, kde žije asi 48% všech cizinců. Infrastruktura těchto organizací, poraden a jejich služeb je v některých regionech nedostatečná a dochází tím pádem k diskriminaci imigrantů, žijících v těchto oblastech. Právě za tímto účelem vznikla v roce 2009 v krajích první centra na podporu integrace cizinců, která získala finanční zdroje pro svou činnost z Evropského integračního fondu. Problémem je nejednoznačný status těchto organizací, které jsou sice centrálně řízeny ministerstvem vnitra, jenž dohlíží na podmínky projektů a jejich naplňování, ale jejich provozovateli jsou různorodé subjekty. Diskutovanou oblastí je také personální a odborné zajištění center, které si pro svou vzdělávací činnost nebo monitoring obvykle najímají služby soukromých subjektů, případně spolupracují s NNO. 98 Nově aplikovaným přístupem, který by měl i přes svou finanční náročnost a nároky na lidský kapitál do budoucna pokračovat a více se prosazovat, je práce v terénu. Streetwork umožňuje individuální přístup k potřebám imigrantů, účinné poznávání jejich přirozeného prostředí a skutečných potřeb.99

98

TOŠNEROVÁ,

B:

Podoba

integrace

cizinců

v českých

krajích.

Dostupný

z WWW:

[http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2210832, citováno dne 30. 11. 2011 ] 99

Jednou z nových služeb, které nabízí cizincům MV, je poradenská informační linka. Tato služba se

těší velkému zájmu a často je zahlcená dotazy, zároveň není jednoduché její služby ještě rozšířit, neboť vyžaduje velmi kvalifikovaný obslužná personál a tedy i zvýšené finanční prostředky. Do budoucna ale přislíbil PhDr,Tomáš Haišman, ředitel Odboru azylové a migrační politiky, další zkvalitněná této služby. (Zdroj: Rozhovor České televize z 4. 2. 2011. Dostupné z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/114494-sliby-zlepseni-uradu-pro-cizince-se-zatim-nevyplnily/]

74

Výzvami do budoucna jsou pak přiznání vyšších občanských práv imigrantům, například za účelem organizovaného sdružování, a také posilování multikulturního povědomí v ČR. Mezi možné výzvy lze zařadit i úspěšný boj o kvalifikované migrační zdroje s konkurencí z východu, především Indií a Činou, které v posledních letech projevují zvýšený zájem o imigranty z řad studentů, vědců i ostatních sociálních skupin. 100

3.2.4. Hrozby Jednou z hrozeb integrační politiky je její neúspěch, nepochopení ze strany majority, která pak svou nespokojenost artikuluje příklonem k různým formám extremismu a podporou nacionalistických hnutí. V této oblasti se vláda musí zaměřit na dostatečnou komunikaci této problematiky, protože například často kritizovaný negativní dopad imigrace na domácí pracovní trh z pohledu domácí pracovní síly, se nepodařilo nikdy prokázat. Zároveň je potřeba propagovat ve společnosti také humanitární a charitativní rozměr imigrace. Uprchlíci nepřichází do Evropy jen proto, že je svobodná, ale především proto, že je bohatá. A tak by měla Evropa, dle slov ředitele Odboru azylové a migrační politiky (OAMP), ze svého bohatství a určité koloniální nafoukanosti nabídnout kus také méně vyspělým zemím. 101 Samostatnou hrozbou je pak postoj jednotlivých členů majority, odmítajících se z principu přizpůsobit čemukoliv novému a neznámému. Argumentační sílu čerpají ze své neochvějné pozice většiny a setrvávají na nepodložených pravdách, často mediálních klišé nebo líbivých heslech radikálních hnutí. Klíčem k harmonii je uvědomění si vlastní jinakosti, pramenící z odlišné identity (sociální, kulturní, národní, náboženské), při současném zachování respektu ke skupinám vyznávajícím jiné hodnoty. V komunikaci s menšinami je nutné si všechny tyto aspekty uvědomovat, neboť různé kultury, etnický původ, různá

100

The

Economist,

O

imigraci:

Nechte

je

přijít.

Dostupné

z WWW

[http://kram.blog.idnes.cz/c/207328/Nechte-je-prijit-The-Economist-O-imigraci.html, citováno dne 23. 11. 2011] 101

Interview

ČT

24

s pudr.

Tomášem

Haišmanem,

25.

2.

2011.

Dostupné

z WWW:

[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/211411058040225/ , citováno dne 24. 11. 2011]

75

očekávání, zkušenosti, představy a přání společně tvoří odlišné komunikační styly, které mohou být samy o sobě spouštěčem konfliktů. Hlavními faktory, které komunikaci ovlivňují, jsou hodnoty, vnímání, předpojatost a komunikační styl. 102 Následující

obrázek

definuje

jednotlivé

stupně

konfliktů,

ke

kterým

vede

neporozumění a napětí mezi jednotlivými skupinami společnosti. Obrázek č. 1 : Úrovně soužití majority a minority

Genocida

Fyzické útoky

Diskriminace

Vyhýbaní se kontaktu Negativní vyjadřování

(Např. na majetek nebo osobu)

(Např. při vstupu na diskotéku či do zaměstnání)

(Např. „Nechci Vietnamce za sousedy.")

(Např. „Ukrajinci jsou mafiáni. To je černá huba.")

Neutrální nebo bezkonfliktní soužití Zdroj: ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178-648-9, strana 181.

Tyto jevy jsou latentně i otevřeně přítomny v každé společnosti, zaleží ale na jejich intenzitě, četnosti a na tom, jak se k jejich projevům staví většinová společnost. Vyskytují se od prvního stupně, tedy hanlivých výroků, například i vtipů na účet menšin až do posledního stupně, kterým je fyzická likvidace nežádoucí minority. Pro zabránění, nebo alespoň zmírnění hrozby vzájemného neporozumění je tedy kromě

102


648-9, strana 14.

76

vzdělávacích integračních programů a osvěty nezbytná i osobní ochota a angažovanost všech zúčastněných. Možnou hrozbou v rámci integrační politiky celé Evropy je, dle mínění Haišmana, uplatňování dvojího metru k plnění povinností komunitárního práva v oblasti integrace a imigrace, konkrétně úlevy jižním státům, v prvé řadě Řecku, které je kvůli migraci dlouhodobě kritizováno z úhlu lidsko-právního i bezpečnostního. Zatímco všechny

nové

členské

státy

EU

musely

bezpodmínečně

plnit

povinnosti

komunitárního práva, jsou stejné povinnosti v jižních zemích zanedbávány, ač do nich směřují z evropských fondů zdaleka nejvyšší dotace na prevenci integrace a migrace. Vzhledem k tomu, že přelévání nelegálních emigrantů pak pokračuje i do dalších členských zemí, je tento problém skutečnou výzvou k řešení v budoucích letech spolu s potíráním trestné činnosti parazitující na převaděčství, obchodu s lidským masem apod. 103 Aktuální hrozbou pro integraci by mohlo být hroucení diktátorských režimů Afriky a Asie a hromadné stěhování osvobozených občanů za lepšími podmínkami do Evropy. (Například po vyhrocení konfliktu v Libyi se na italském ostrově Lampedusa během jednoho týdne vylodilo asi 5 500 libyjských uprchlíků a Itálie okamžitě vyžadovala po EU pomoc v řešení situace.) Haišman ale nepřepokládá hromadný exodus, ale spíše zklidnění situace, a kromě jiného upozorňuje, že Evropa je připravena absorbovat další imigranty. 104

103

Interview

ČT

24

s PhDr.

Tomášem

Haišmanem,

25.

2.

2011.

Dostupné

z WWW:

[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/211411058040225/ , citováno dne 24. 11. 2011] 104

Interview

ČT

24

s PhDr.

Tomášem

Haišmanem,

25.

2.

2011.

Dostupné

z WWW:

[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/211411058040225/ , citováno dne 24. 11. 2011]

77

ZÁVĚR Mezinárodní migrace je dynamickým jevem, existujícím odedávna, a směry migračních toků, jejich množství a povaha migrantů závisí na mnoha faktorech. Migrace se dnes dotýká prakticky všech států EU a tedy bezprostředně i jejich obyvatel. Migrační růst v posledních desetiletích jde ruku v ruce se změnami ve světovém hospodářství, změnami politickými, procesem globalizace a rozvojem technologií, které přispívají k větší dostupnosti migrace při současném zachování vazby se zemí původu. V České republice se migrační klima výrazně proměnilo po roce 1990, odkdy počet cizinců trvale roste a ze země tranzitní se ČR postupně transformovala v zemi cílovou. Aktuálně se cizinci podílejí na celkovém počtu obyvatel 4 %, čímž se ČR řadí jen mírně pod průměr členských zemí EU. Nejsilnějšími skupinami jsou občané Ruska, Slovenska a Vietnamu, kteří společně tvoří nadpoloviční většinu všech migrantů legálně pobývajících v ČR. Hlavní motivací cizinců pro migraci do ČR jsou ekonomické důvody a azylanti jsou ve skupině migrantů zastoupeni asi jen 2 %. Institucionální zázemí v oblasti imigrace zajišťuje Ministerstvo vnitra ČR, resp. Odbor azylové a migrační politiky, který je také gestorem pro problematiku integrace. Politika zde sleduje dva hlavní cíle, a to prevenci nelegální migrace a podporu prospěšné migrace. Ministerstvo vnitra koordinuje činnost ministerstev, Policie ČR, orgánů státní správy, integračních center i neziskových organizací. V roce 1999 byl vládou přijat dokument Zásady integrace cizinců na území České republiky, který slouží jako ideové východisko pro tvorbu a implementaci integračních politik. MV ČR také v rámci Koncepce integrace každoročně vyhodnocuje proběhnuvší kroky v této oblasti a úspěšnost jednotlivých programů a dle zpracované analýzy koncepci aktualizuje. Počátky integrace znamenaly především přijetí potřebné legislativy, vybudování správní a poradenské infrastruktury a vůbec organizační zajištění celého procesu vzniku a implementace integračních politik. Později se koncepce soustředí na poskytování kvalitnější právní ochrany cizincům, zajišťování vzdělávacích služeb, především v podobě jazykových a orientačních kurzů, zjednodušování přístupu cizincům na pracovní trh a v posledních letech začínají koncepce myslet nejen na 78

cizince, ale i na majoritní společnost a její potřeby multikulturního vzdělávání a osvěty. V Evropě dochází v poslední době k přehodnocení integračních modelů, založených na principech multikulturalismu a preferuje se spíše individuální občanská integrace. Přijímací země přirozeně respektuje kulturní i náboženské odlišnosti, ale zároveň vyžaduje jistou povinnou míru adaptace, která je osobní odpovědností každého migranta. Důraz se klade především na ovládnutí jazyka země, neboť jeho neznalost je největší překážkou v integraci ať v zaměstnání, ve vzdělávání či obecně ve společnosti. Imigrace a integrace je dle většiny odborníků z dlouhodobého hlediska pro přijímací zemi pozitivní. O skutečně dlouhodobě prospěšné imigraci ale lze hovořit pouze v případě zdařilého procesu integrace, ve kterém budou participovat všichni aktéři. Imigrace přináší výhody ekonomické, v podobě příchodu levné pracovní síly i cíleně lákaných odborných a vědeckých pracovníků. Nadto je zdrojem kulturního a myšlenkového obohacení společnosti. Některé úvahy se ubírají i směrem k zvrácení demografického vývoje vyspělých společností prostřednictvím imigrace, která by tak pomohla udržet jejich sociální a penzijní systém. Alespoň na příkladu ČR ale nelze tento trend zcela potvrdit. Je sice pravdou, že mezi imigranty jsou především lidé v produktivním věku, na druhou stranu reprodukce migrantek v ČR je ještě nižší než u českých žen. Jednou z hlavních výzev integrační politiky je aktivně působit na veřejné mínění, které není cizincům vůbec nakloněno. Většina občanů hodnotí imigraci jako jev negativní, případně se dle jejich názoru přínosy a ztráty vyrovnávají. Nedůvěra vůči cizímu a neznámému je člověku přirozená, ale v ČR byla ještě prohloubena v období komunismu, který nedával mnoho možností pro styk s cizími národy, kulturami a náboženstvími. Česká republika by také v budoucnu měla zjednodušit způsob získávání povolení k trvalému pobytu a také přístup ke státnímu občanství, které je u nás administrativně náročnější a klade i vyšší nároky na žadatele. Naopak pozitivem v aktuálních integračních trendech je zpřístupnění poradenských a vzdělávacích služeb širšímu okruhu cizinců, díky podpoře integračních center v krajích. Správným krokem je také podpora práce v terénu, která vyhledává imigranty v jejich přirozeném prostředí a 79

preventuje vznik segregovaných komunit, typických integrační pasivitou, kterou může doprovázet i kriminální činnost. Česká republika by měla vykonávat aktivní řízenou migrační politiku, kterou bude doprovázet komplex sociálních opatření, jenž umožní přirozené zařazení cizinců do fungování společnosti. Imigrace s sebou sice přináší jistá rizika a nebezpečí, ale při důsledné implementaci doporučovaných integračních opatření přináší přijímací společnosti nezastupitelné demografické, socio-ekonomické a kulturní bohatství.

80

ZDROJE Literatura: [1] BARŠA, P.: Politická teorie multikulturalismu. 2. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1998. Politická řada. ISBN 80-85959-47-X. [2] BERRY, J. W. : Acculturation and adaptation in a New Society. International migration, Vol. 30. 1992. [3] BITTNEROVÁ, D., MORAVCOVÁ, M.: Etnické komunity v české společnosti. 1. vydání. Praha: Ermat Praha, s.r.o., 2006. ISBN 80-903086-7-9. [4] Český statistický úřad: Cizinci v České republice 2010. 1. vydání: Český statistický úřad, 2010. ISBN: 978-80-250-2039-5. [5] DRBOHLAV, D.: Migrace a (i)migranti v Česku: Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme? 1. vydání: Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. ISBN 978-80-7419-039-1. [6] HUNTUNGTON, S. P. : Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. 1. vydání : Praha : Rybka publishers. ISBN 80-86182-49-5. [7] CHAMPION, A. G.: International migration and demographic chase in the developed world. 1994. [8] MAREŠ, M., KOPEČEK, L., PEČÍNKA, P., STÝSKALÍKOVÁ, V. Etnické menšiny a česká politika. Analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. 1. Vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. Politologická řada. ISBN 80-7325-050-0. [9] Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe. 2004. Evropská společenství. ISBN 80-86878-24-4. [10]

ROSŮLEK, P., CABADA, L: Evropa národů, patriotů a integrace. 1.

Vydání. Vydal Aleš Čeněk, Dobrá Voda. ISBN 80-86473-13-9. [11]

ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v České republice. 1. vydání. Praha:

Portál, 2001. ISBN 80-7178-648-9.

81

Odborné články: [12]

BARŠOVÁ, A: Integrace přistěhovalců v Evropě: od občanské integrace

k multikulturalismu

a

zpět.

2005.

Dostupné

z WWW:

[http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/ABarsova_I ntegrace_pristehovalcu_v_Evrope.pdf] [13]

DRBOHLAV, D: Ekonomické dopady migrace. Dostupné z WWW:

[http://www.ukrajinci.cz/cs/publikace-clanky/detail/ekonomicke-dopadymigrace/, citováno dne 28. 11. 2011] [14]

DRBOHLAV, D., JANSKÁ, E. Migration policy in the Czech Republic

after

1990.

Dostupné

z WWW:

[http://www.idea6fp.uw.edu.pl/pliki/WP11_Czech_Republic.pdf ] [15]

DRBOHLAV, D. : Vítězové a poražení v současné pracovní legální a

nelegální

imigraci.

Dostupné

z

WWW:

[

http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Drbohlav. pdf, citováno dne 28. 11. 2011] [16]

HORÁKOVÁ,

M:

Srovnávací

analýza

migračních

politik,

2000.

Dostupné z WWW: [http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=110] [17]

CHALOUPKOVÁ, J., ŠALAMOUNOVÁ, P: Postoje k imigrantům a

dopadům migrace v evropských zemích. Sociologický ústav AV ČR, Praha 2006.

Dostupné

z WWW:

[http://sreview.soc.cas.cz/uploads/e84e7b3446816ca08509c5c7e1c2f23261d8 38d0_581_106chaloupkova21.pdf] [18]

JOPPKE, Ch: The retreat of multiculturalism in the liberal state. 2003.

Dostupné

z WWW:

[

ttp://www.humanities.manchester.ac.uk/socialchange/research/socialchange/summer-workshops/documents/theretreatofmulticulturalism.pdf ] [19]

KLVAČOVÁ, P: „Když sem jdeš, tak to musíš vydržet“, Vyrovnávání se

nerovností ve výpovědích cizinek žijících v České republice. Dostupné z WWW: [http://www.ronero.wz.cz/texty/2007/Sbornik_Socialni_nerovnosti_v_kvalitativn im_vyzkumu.pdf] 82

[20]

KOPEČEK, L: Imigrace jako politické téma ČR: analýza postojů

významných

politických

stran.

Dostupné

z

WWW

[http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=203] [21]

LEONTYIEVA, Y: Imigranti v ČR: jsou přínosem nebo zátěží?

Socioweb,

2009.

Dostupné

z WWW

[http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=330&lst=105] [22]

Migrant integration policy index III. Vydal Bristish Council a Migration

Policy

Group

v

Bruselu

v

únoru

2011.

Dostupné

z

WWW

[http://www.mipex.eu/download] [23]

STÝSKALÍKOVÁ, V: Modely integrace imigrantů a jejich projevy

v české

politice.

Dostupné

z WWW:

[http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=204] [24]

TOLLAROVÁ, B: Je normální že cizinec není normální. (Součást

sborníku: Sociální nerovnosti v kvantitativním výzkumu). Dostupné z WWW: [http://www.ronero.wz.cz/texty/2007/Sbornik_Socialni_nerovnosti_v_kvalitativn im_vyzkumu.pdf] [25]

TOŠNEROVÁ,

B:

Podoba

integrace

cizinců

v českých

krajích.

Dostupný z WWW: [http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2210832]

[26]

TRBOLA, R., RÁKOCZYOVÁ, M: Vybrané aspekty života cizinců

v České republice. Vydal výzkumná ústav práce a sociálních věcí, 2010. Dostupné z WWW: [http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_319.pdf] [27]

UHEREK, Z., HOŠKOVÁ, S., OTČENÁŠEK, J: Úspěšné a neúspěšné

strategie integrace cizinců, Etnologický ústav AV ČR, 2002. Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/108/strategie_integrace.pdf] Internetové zdroje: [28]

Cizinci

v České

republice.

Dostupné

z WWW:

[http://www.cizinci.cz/news.php?lg=1] [29]

Cizinci v ČR: Nestátní neziskové organizace. Dostupné z WWW:

[http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=183] 83

[30]

Česká strana sociálně-demokratická: Volební programy. Dostupné

z WWW: [http://www.cssd.cz/ke-stazeni/volebni-programy/ ] [31]

Český statistický úřad: Demografické aspekty života cizinců. Dostupné

online

z WWW:

[http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/1C00343CD8/$File/141408_k1CJ _2.pdf ] [32]

Český statisticky úřad: Počet cizinců v ČR. Dostupné na WWW

[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001] [33]

Český statisticky úřad: Počet cizinců v ČR. Dostupné na WWW

[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001] [34]

Demografie: Analýza : Reprodukční chování imigrantů v České

republice.

Dostupné

z

WWW

[http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=277, citováno dne 18. 11. 2011] [35] z

Interview ČT 24 s PhDr. Tomášem Haišmanem, 25. 2. 2011. Dostupné WWW:

[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-

ct24/211411058040225/ ] [36]

Komunistická strana Čech a Moravy: Volební programy z roku 2006 a

2010. Dostupné z WWW: [http://www.kscm.cz/politika-kscm/volebni-program] [37]

Migrace online: Migrační příležitosti aneb několik poznámek k problému

propouštění

zahraničních

pracovníků.

Dostupné

z WWW:

[http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2146755] [38]

Ministerstvo kultury: Činnost odboru regionální a národnostní kultury.

Dostupné z WWW: [http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=879] [39]

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální zabezpečení cizinců v

ČR. Dostupné z WWW: [http://www.mpsv.cz/cs/603] [40]

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Efektivita služeb poskytovaných

NNO

oblasti

integrace

cizinců.

Dostupné

z WWW:

[http://www.mpsv.cz/files/clanky/8461/Efektivnost_sluzeb_NNO_integrace_cizi ncu.pdf]

84

[41]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Integrace cizinců.

Dostupné z WWW: [http://www.msmt.cz/socialni-programy/integrace-cizincu] [42]

Ministerstvo vnitra České republiky: Azyl, imigrace a integrace.

Dostupné z WWW. [http://www.mvcr.cz/azyl-migrace-a-integrace.aspx] [43]

Ministerstvo vnitra České republiky: Odbor azylové a migrační politiky.

Archiv

2008.

Dostupné

z

WWW:

[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/migrace.html] [44]

Občanská demokratická strana: Bezpečný stát pro všechny, kdo

dodržují

zákony,

2000:

Dostupné

z

WWW

[http://www.langer.cz/projevy.php?pid=117] [45]

Občanská demokratická strana: Volební programy. Dostupné z WWW:

[http://www.ods.cz/politicky-program/volebni-programy] [46]

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva: Druhy pobytů cizinců

v ČR.

Dostupné

z WWW:

[http://cizinci.poradna-

prava.cz/folder05/tabulka_pobytu.gif] [47]

Rozhovor České televize s Tomášem Haišmanem z 4. 2. 2011.

Dostupné z WWW: [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/114494-slibyzlepseni-uradu-pro-cizince-se-zatim-nevyplnily/] [48]

Sdělení

hospodářskému

Komise a

Evropskému

sociálnímu

parlamentu,

výboru

a

výboru

Radě,

Evropskému

regionů:

Společná

přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje, 2008. Dostupné

z WWW:

[http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0359:FIN:CS:HTML ] [49]

Slovo, Bullletin pro cizince a o cizincích. Dostupné z WWW:

[http://www.slovo21.cz/nove/images/dokumenty_integrace/slovo_bulletin_02_ 11.pdf] [50]

The Economist, O imigraci: Nechte je přijít. Dostupné z WWW

[http://kram.blog.idnes.cz/c/207328/Nechte-je-prijit-The-Economist-Oimigraci.html] [51]

The Economist 2002:16. Rabušic, L.: Jaká je imigrační politika České

republiky?

Dostupné

z WWW: 85

[http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/LRabusic_I migracni_politika.pdf, citováno dne 28. 11. 2011] [52]

TOP 09: Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem. Dostupné z WWW:

[http://www.top09.cz/co-delame/medialni-vystupy/schwarzenberg-ani-cesinejsou-cisti-6627.html] [53]

TOP

09:

Volební

program

2010.

Dostupné

z WWW:

[http://www.top09.cz/files/soubory/volebni-program-2010-do-poslaneckesnemovny.pdf] [54]

Usnesení vlády ČR č. 126 z 11. února 2004 k realizaci Koncepce

integrace cizinců v roce 2003 a její další rozvoj v souvislosti se vstupem České

republiky

do

Evropské

unie.

Dostupné

z

WWW

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/78/Usneseni_5_2005.pdf] [55]

Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne 21.2.2007 - Zpráva o realizaci

Koncepce integrace cizinců v roce 2006 a návrh dalšího postupu. Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/423/koncepce.pdf] [56]

Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne 8. února 2006 ke Koncepci realizace

cizinců

v

roce

2005.

Dostupné

z

WWW

[http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=321] [57]

Usnesení vlády ČR č. 5 ze dne 5. ledna 2005 k realizaci Koncepce

integrace cizinců do konce roku 2004 a k jejímu dalšímu rozvoji v roce 2005. Dostupné z WWW [http://www.cizinci.cz/files/clanky/78/Usneseni_5_2005.pdf] [58]

Usnesení vlády ze dne 16.2.2009 č. 183 ke Zprávě o realizaci

Koncepce

integrace

cizinců

v

r.

2008.

Dostupné

z

WWW

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/537/usneseni16022009.pdf] [59]

Usnesení vlády ze dne 17. března 2008 č. 259 ke Zprávě o realizaci

Koncepce

integrace

cizinců.

Dostupné

z

WWW

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/487/usneseni17032008_opr.pdf] [60]

Usnesení vlády ze dne 22.3. 2010 č.224 ke Zprávě o realizaci

koncepce

cizinců

v

r.

2009.

Dostupné

z

WWW

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/611/KIC_2009_Finalni_verze_23032010.pdf,]

86

[61]

Usnesení vlády ze dne 9.2.2011 č.99 k Aktualizované koncepci

integrace

cizinců

-

Společné

soužití.

Dostupné

z WWW

[http://www.cizinci.cz/files/clanky/741/uv-09022011.pdf] [62]

Věci veřejné: Co Věci veřejné prosadily ve vládě? Dostupné z WWW:

[https://www.veciverejne.cz/domaci-politika/clanky/co-veci-verejne-prosadilyve-vlade-1.html] [63]

Věci

veřejné:

Politický

program.

Dostupné

z WWW:

[http://www.veciverejne.cz/politicky-program.html] [64]

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Dostupné z

WWW [ http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=326/1999 ] [65]

Zásady koncepce integrace cizinců na území České republiky (Příloha

č. 1 k usnesení vlády ze dne 7. července 1999 č. 689). Dostupné z WWW: [http://www.cizinci.cz/files/clanky/77/Zasady_vlady_integrace.pdf]

87

SEZNAM ZKRATEK ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

EHP

Evropský hospodářský prostor

MK

Ministerstvo kultury

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

NNO

Nestátní neziskové organizace

OAMP

Odbor azylové a migrační politiky

88

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK

Graf č. 1 : Počet cizinců v ČR 1985-2009 ................................................................ 17 Graf č. 2 : Počet cizinců u 10 nejčetnějších národností v ČR v roce 2009............... 18 Graf č. 3 : Vývoj počtu cizinců u deseti nejčetnějších národností v ČR 1994 – 200919 Graf č. 4 : Počet cizinců v ČR podle kraje 2001 – 2007 .......................................... 20 Graf č. 5 : Cizince dle pohlaví v roce 2009 .............................................................. 21 Graf č. 6 : Počet cizinců dle věku v roce 2009 ......................................................... 21 Graf č. 7 : Zaměstnanost cizinců dle postavení v zaměstnaní ................................. 23 Graf č. 8 : Zaměstnanost cizinců dle státního občanství v roce 2010 ...................... 23 Graf č. 9 : Cizinci na jednotlivých typech škol .......................................................... 24 Graf č. 10 : Odsouzení cizinci a uložené tresty vyhoštění 2000 – 2009 .................. 25 Graf č. 11 : Nelegální migrace: Cizinci porušující pobytový režim v roce 2009 ....... 26 Graf č. 12 : Přehled výsledků MIPEX pro ČR (únor 2011) ....................................... 70

Tabulka č. 1 : Swot analýza imigrace ....................................................................... 63 Tabulka č. 2: Swot analýza integrace cizinců v ČR .................................................. 71

Obrázek č. 1 : Úrovně soužití majority a minority .................................................... 76

89

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 : Legislativní úprava pobytu cizinců v ČR .............................................. 91 Příloha č. 2 : Seznam neziskových organizací v oblasti integrace cizinců ............... 95 Příloha č. 3 : Žebříček integrace MIPEX .................................................................. 97 Příloha č. 4 : Typy pobytů cizinců v ČR ................................................................... 98 Příloha č. 5 : Rozmístění cizinců v ČR .................................................................... 99 Příloha č. 6 : Cizinci zaměstnaní v ČR .................................................................. 100

90

PŘÍLOHA Č. 1 : LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA POBYTU CIZINCŮ V ČR 1. Obecné právní normy •

Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č.2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

•

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

•

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Sdělení FMZV č. 209/1992 Sb.)

•

Úmluva o právech dítěte (Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb.)

•

Zásady politiky vlády České republiky v oblasti migrace cizinců schválené

•

Vládou České republiky dne 13. ledna 2003 usnesením č. 55

•

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

•

Pokyn MŠMT č. 21836/2000-11 ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice

2. Právní normy upravující vstup a pobyt cizinců na území ČR •

Schengenský hraniční kodex (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob)

•

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni ve znění pozdějších předpisů

91

•

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon 216/2002 Sb. ze dne 2. května 2002 o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic)

•

Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny

•

Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

•

Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.

•

Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby

•

Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu

•

Vyhláška č.368/1999 Sb. v platném znění, kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců vyhláška č. 274/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek

•

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 446/2005 Sb., kterou se stanoví okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza 92

•

Vyhláška č. 447/2005 Sb. v platném znění, kterou se stanoví výše nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území České republiky cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění

•

Vyhláška č. 415/2006 Sb. v platném znění, kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu

•

Pokyn MŠMT č. 21153/2000-35 k zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty

•

Přehled readmisních dohod

•

Přehled přechodného pobytu cizince na území České republiky bez víza

3. Právní normy mezinárodní a dočasné ochrany •

Čl. 43 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č.2/1993 Sb., ve znění

•

pozdějších předpisů)

•

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů

•

Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 z 18. února 2003, kterým se stanoví kriteria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním občanem třetí země v některém z členských států (tzv. Nařízení Dublin II)

•

Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy

•

Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů

•

Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími

93

•

Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (přijímací směrnice)

•

Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (kvalifikační směrnice)

•

Směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (procedurální směrnice)

•

Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a ni na navazující Newyorský protokol z roku 1967 (publikováno pod č. 208/1993 Sb.), tzv. Ženevská úmluva

94

PŘÍLOHA Č. 2 : SEZNAM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI INTEGRACE CIZINCŮ 105 •

Centrum pro integraci cizinců

•

Centrum pro otázky migrace

•

Český červený kříž

•

Český helsinský výbor

•

Člověk v tísni

•

Diakonie Českobratrské církve evangelické

•

Diecézní charita Brno - Oddělení migrace

•

Diecézní charita České Budějovice - Poradna pro cizince a migranty

•

Diecézní charita Litoměřice - poradna pro uprchlíky a migranty

•

Diecézní charita Litoměřice - ubytovna pro cizince s vízem za účelem strpění pobytu

105

•

Diecézní charita Plzeň - Poradna pro cizince a uprchlíky

•

Evropská kontaktní skupina (EKS)

•

Farní charita Česká Lípa - Poradna pro dlouhodobě legálně usazené cizince

•

Farní Charita Kyje - Černý Most

•

Charita Česká republika

•

InBáze Berkat

•

Kontaktní centrum pro cizince o.s. (KCC)

•

La Strada

•

META o.s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů

Cizinci

v České

republice:

Nestátní

neziskové

organizace.

Dostupné

z WWW:

[http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=183 ]

95

•

Most pro lidská práva

•

Multikulturní centrum Praha

•

NROS - Nadace rozvoje občanské společnosti

•

Občanská poradna Jihlava

•

Občanské sdružení Sedm paprsků

•

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)

•

Plzeňská regionální pobočka společnosti Člověk v tísni o. p. s.

•

Poradna pro integraci (PPI)

•

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (PPO)

•

Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE)

•

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI)

•

Sdružení Roztoč

•

Slovo 21

•

Vzdělávací program Varianty

•

Žebřík, občanské sdružení

96

PŘÍLOHA Č. 3 : ŽEBŘÍČEK INTEGRACE MIPEX 106

106


v únoru 2011. Dostupné z WWW [http://www.mipex.eu/download, citováno 21. 11. 2011]

97

PŘÍLOHA Č. 4 : TYPY POBYTŮ CIZINCŮ V ČR 107

107

Zdroj: Dostupné z WWW: [http://cizinci.poradna-prava.cz/folder05/tabulka_pobytu.gif]

98

PŘÍLOHA Č. 5 : ROZMÍSTĚNÍ CIZINCŮ V ČR 108

108

ČSÚ. Rozmístění cizinců na území ČR k 31. 12. 2009. Dostupné z WWW: [http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FB0042B448/$File/141410kt01.pdf]

99

PŘÍLOHA Č. 6 : CIZINCI ZAMĚSTNANÍ V ČR 109

109

ČSÚ. Rozmístění cizinců na území ČR k 31. 12. 2009. Dostupné z WWW: [http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FB0042B44C/$File/141410kt08.pdf]

100

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Lenka Vykopalová

Recommend Documents